Wer profitierte von Krieg und Zwangsarbeit?

Arbeitsblattreihe im Projekt „Geschichte verbindet“ Brücke/Most-Stiftung Dresden --Pracovní listy projektu „Dějiny spojují“ Nadace Brücke/Most Drážďany

Wer profitierte von Krieg und Zwangsarbeit? “Es muß in diesem neuen Deutschland jedes Arbeiter- und Bauernkind bis zur höchsten Führung aufsteigen können.” Diese Aussage Hitlers zum Gesellschaftsmodell der NSDAP aus dem Jahr 1938 liefert einen Schlüssel zum Verständnis, warum sich der Nationalsozialismus in Deutschland durchsetzte. Die zweite Komponente war die Terrorherrschaft der Diktatur. Mit den Werkzeugen seiner Gewaltherrschaft – SD (Sicherheitsdienst), SA (Sturmabteilung), SS (Schutzstaffel), Gestapo (Geheime Staatspolizei) und den Konzentrationslagern – versetzte das Regime seine Gegner in Angst und Schrecken. Wer Kritik an der Regierung übte, begab sich in Lebensgefahr. Im Wahnsinn seiner Rassenideologie hat das Nazi-Regime Millionen ausgegrenzt und ermordet. Unter den „arischen Volksgenossen“ aber sollten alle Klassenschranken fallen und Wohlstand für jeden erreichbar sein. Bei Kriegsbeginn herrschte in Deutschland Vollbeschäftigung. Der Zweite Weltkrieg kostete Deutschland etwa 600 Mrd. DM – das wären heute etwa 6 Billionen Euro. 83% davon wurden dem besetzten Ausland aufgebürdet. Jedes Land musste 50% seines letzten Friedenshaushaltes „Besatzungskosten“ bezahlen. Die Nationalbanken der besetzten Länder wurden zum Gelddrucken gezwungen, dadurch entstand etwa in Frankreich 160 % Kriegsinflation, in Deutschland nur 6 %. In Deutschland blieben die kleinen und mittleren Einkommen bis Kriegsende von jeder Kriegssteuer verschont. Die Zustimmung der einfachen Bevölkerung wurde erkauft: •

Der kriegerische Eroberungsdrang machte mit dem so genannten “Generalsiedlungsplan Ost” verlockende materielle Versprechungen. Der Historiker Götz Aly beschreibt die Träume des kleinen Mannes:

„Ihre Kinder spielten 1942 Wehrbauer im Schwarzerdegebiet, deutsche Soldatenbräute träumten zu Hunderttausenden von Rittergütern in der Ukraine und der brave Soldat Heinrich Böll, der gewiss kein williger Vollstrecker gewesen ist, schrieb noch am 31. Dezember 1943 aus dem Lazarett an seine Eltern: Ich sehne mich sehr nach dem Rhein, nach Deutschland, und doch denke ich oft an die Möglichkeit eines kolonialen Daseins hier im Osten nach einem gewonnenen Krieg.“ (Quelle: http://www.perlentaucher.de/artikel/395.html) •

Die deutsche Wehrmacht war die bestbezahlte Armee der Welt

•

Der “Familienunterhalt”, den Soldatenfamilien erhielten, war dreimal so hoch wie im 1. Weltkrieg

Kontakt: Werner Imhof – Projektkoordinator; Reinhold-Becker-Straße 5, 01277 Dresden Tel. +49/(0)351 - 43 31 42 25; E-Mail: [email protected] www.zeitzeugen-dialog.de / www.dialog-pametniku.cz Facebook: zeitzeugen-DIALOG-pametniku

1


Weil Konsum- und Genussgüter in der deutschen Kriegswirtschaft immer weniger produziert wurden, kam den Mitbringseln der Soldaten auf Fronturlaub (50 kg zollfreies Gepäck!) und den Feldpostpäckchen in die Heimat eine Bedeutung zu, die weitgehend unterschätzt wird. Noch im Winter 1942/43 war die Nettomenge der Feldpostpäckchen der Belagerer Leningrads nach Hause größer als in umgekehrter Richtung. Auch von der Zwangsarbeit profitierten nicht allein Konzerne wie IG-Farben, Siemens, AEG, BMW, Daimler-Benz oder Krupp, sondern auf vielfache Weise auch die deutsche Bevölkerung. Die Zwangsarbeit war insofern Baustein eines gewaltigen Umverteilungsprogramms zugunsten der als rassisch wertvoll eingestuften deutschen Bevölkerung. Etwa die Hälfte der Zwangsarbeiter war nicht in der Industrie, sondern in der Landwirtschaft eingesetzt, etwa 400.000 in privaten Haushalten. Zwangsarbeiter wurden bezahlt wie Hilfsarbeiter (ein bis zwei Lohngruppen tiefer als Deutsche, ihre Arbeitsleistung war geringer), aber: • • • •

70% ihres Lohns wurde abgezogen und floss in die deutsche Staatskasse Die Sozialabgaben waren doppelt so hoch wie bei Deutschen 25% der gesamten dt. Sozialausgaben wurden von den Zwangsarbeitern aufgebracht Durch das “Zwangsarbeitersparen” - das ein Zwangssparen war - flossen der deutschen Staatskasse als unbefristeter Kredit weitere Mittel zu

Quelle: StAC, 31002, C. G. Haubold AG Chemnitz, Nr. 33, Bl. 127ff.


2


•

Schließlich profitierten gewöhnliche Deutsche als Käufer des geraubten Eigentums der verschleppten und ermordeten europäischen Juden, indem sie frei gewordene Stellen übernahmen oder lästige Konkurrenten los wurden

•

Die besetzten Länder wurden in die Enteignung des jüdischen Vermögens einbezogen, der Erlös diente zur Entlastung ihrer Staatshaushalte

Mögliche Fragestellungen: Worauf war der Rückgang der Arbeitskräftemangel in Deutschland nach 1939 und der große Bedarf an Zwangsarbeitern zurückzuführen? Wer profitierte von Kriegswirtschaft und Zwangsarbeit? Diskussion der Schimäre “Hitler als erfolgreicher Sozialpolitiker”


3


Kdo z války a z práce nuceně nasazených profitoval? „V tomto novém Německu musí mít každé dítě rolníka a dělníka šanci dostat se až do nejvyššího vedení.“ Hitlerova slova o modelu společnosti podle NSDAP z roku 1938 nabízí klíč k porozumění tomu, proč se v Německu nacionální socialismus prosadil. Další součástí byla teroristická nadvláda diktatury. Nástroje této krutovlády – SD (Sicherheitsdienst = Bezpečností služba), SA (Sturmabteilung = Úderné oddíly), SS (Schutzstaffel = Ochranný oddíl), Gestapo (Geheime Staatspolizei = Tajná státní policie) a koncentrační tábory – naháněly strach a hrůzu protivníkům režimu. Kdo se pokusil kritizovat vládu, vystavoval svůj život v nebezpečí. Nacistický režim vytrhnul ze svého prostředí a zavraždil v rámci své šílené rasové ideologie miliony lidí. Naopak mezi „arijskými spoluobčany“ měly spadnout všechny třídní bariéry a každý měl dosáhnout svého blahobytu. Na začátku války panovala v Německu úplná zaměstnanost. Druhá světová válka stála Německo asi 600 miliard Marek – to by dnes bylo zhruba 6 bilionů Eur. 83% z toho tvořilo zatížení pro okupované státy. Každá okupovaná země musela jako „náklady za okupaci“ zaplatit 50% ze svého rozpočtu, který byl stanoven v době míru. Státní banky okupovaných zemí byly nuceny tisknout peníze a tím vznikla např. ve Francii inflace 160%, v Německu to bylo jen 6%. V Německu zůstaly malé a střední příjmy před každou až do konce války ušetřeny tzv. válečné dani. Souhlas od obyčejných lidí si nacisté jednoduše koupili: •

Válečná touha dobývat a tzv. „Generální plán pro osídlení Východu“ slibovaly přístup k mnohým materiálním ziskům. Historik Götz Aly popisuje sny obyčejného človeka: „Vaše děti si hrály roku 1942 na rolníky z Černozemě, německé pistole snily již potisící o rytířských ctnostech na Ukrajině a poslušný voják Heinrich Böll, který dozajista nebyl úslužným vykonavatelem režimu, píše ještě 31. prosince 1943 svým rodičům z lazaretu: Stýská se mi po Rýnu, po Německu, ale přeci často přemýšlím o možnosti žití v kolonii zde na Východě po vyhrané válce.“ (Quelle: http://www.perlentaucher.de/artikel/395.html)

•

Německá armáda byla nejlépe placenou armádou světa

•

Přijmy rodin vojáků byly třikrát tak vysoké něž za První světové války

Protože konzumní a užitkové zboží bylo v německém válečném hospodářství produkováno čím dál tím méně, zvýšil se význam podceňovaných dárků, které si vojáci přivezli z cest v rámci své dovolené (zavazadla o hmotnosti až 50 kg byla osvobozena od cla!), a balíčků přes polní poštu do vlasti. Ještě v zimě 1942/43 byla


1


čistá hmotnost balíčků posílaná z okupovaného Leningradu domů větší než v opačném směru. Z pracovní činnosti nuceně nasazených neprofitovaly pouze koncerny jako IGFarben, Siemens, AEG, BMW, Daimler-Benz nebo Krupp, ale také různým způsobem i obyvatelé Německa. Práce nuceně nasazených byla do určité míry stavebním kamenem násilného přeřazovacího programu ve prospěch německého obyvatelstva, které bylo zařazeno jako rasově hodnotné. Asi polovina nuceně nasazených pracovala v zemědělství a zhruba 400.000 v domácnostech. Nuceně nasazení byli placeni jako pomocní pracovníci (což bylo o jednu až dvě mzdové skupiny níže než Němci, jejich pracovní výkon byl nižší), ale: •

70% ze mzdy bylo ztrženo a šlo do německé státní kasy

•

sociální odvody byly dvakrát tak vysoké než u Němců

•

25% z celkových sociálních výdajů bylo produkováno nucenými pracovníky

•

Díky úsporám na nuceně nasazených – což byly vlastně vynucené úspory – plynuly do německé státní kasy další prostředky v podobě časově neomezeného úvěru


2


Zdroj: StAC, 31002, C. G. Haubold AG Chemnitz, Nr. 33, Bl. 127ff.

•

konečně profitovaly i obyčejní Němci např. jako kupci ukradeného majetku odvlečených a zavražděných evropských Židů nebo tak, že si uvolněná místa přivlastnili nebo se zbavili obtížných konkurentů

•

okupované země byly v podstatě zapojeny do procesu vyvlastňování židovského majetku, výtěžek z toho sloužil k odlehčení státnímu rozpočtu

Možné otázky k tématu: Jak lze vysvětlit úbytek pracovních sil v Německu po roce 1939 a velkou potřebu „zaměstnat“ nuceně nasazené? Kdo profitoval z válečného hospodářství a práce nuceně nasazených? Diskuse k přeludu „Hitler jako úspěšný sociální politik“.


3

Wer profitierte von Krieg und Zwangsarbeit?

Recommend Documents