144
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru SOUDNÍ TOXIKOLOGIE 1 2 3
4 5 6 7 8
Cíl specializaþního vzdČlávání........................................................................................... 1 144 Minimální požadavky na zaĜazení do specializaþního vzdČlávání................................. 2 145 2.1 Základní þást – pro klinickou a soudní toxikologii – celkem 24 mČsícĤ .................... 2 145 2.2 Vlastní specializovaný výcvik v oboru – minimálnČ 36 mČsícĤ................................. 3 146 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ................................................................................................................. 4 147 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci základní þásti vzdČlávání..................................... 4 147 3.2 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci specializovaného výcviku v soudní toxikologii .................. 5 148 Hodnocení specializaþního vzdČlávání ............................................................................. 7 150 Profil absolventa................................................................................................................. 8 151 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost ........................................................................................................ 8 151 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ.................................................... 8 151 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ............................................................................. 9 152 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ..................................................................... 9 152 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit ........................................................................... 9 152 Seznam doporuþené literatury ........................................................................................157 14
1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání odborných pracovníkĤ v laboratorních metodách v oboru soudní toxikologie je získání specializované zpĤsobilosti osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.
G
ČÁSTKA 8
145
VĚSTNÍK MZ ČR
2 Minimální požadavky na zaĜazení do specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Soudní toxikologie je absolvování vysokoškolského magisterského vzdČlání pĜírodovČdného zamČĜení a získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách dle § 26 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání se uskuteþĖuje pĜi výkonu povolání formou: a) celodenní prĤpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby
podle ustanovení vyplývajícího ze zákona þ. 96/2004 Sb. a zákoníku práce ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, b) externí prĤpravy, která se liší od celodenní prĤpravy tak, že doba urþená na praktické zdravotnické þinnosti mĤže být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní prĤpravu. ÚroveĖ této prĤpravy nesmí být nižší než u celodenní prĤpravy. Za kvalitu a dodržení celkové délky kombinované prĤpravy odpovídá akreditované zaĜízení, resp. školitel. TČžištČ specializaþního vzdČlávání v soudní toxikologii je v praktické þinnosti na toxikologickém pracovišti. Celková délka specializaþního vzdČlávání je minimálnČ 60 mČsícĤ (tj. 5 let). Specializaþní vzdČlávání v oboru Soudní toxikologie má dva stupnČ – sestává z þásti základní se zamČĜením pĜevážnČ na potĜeby klinické toxikologie a ze specializovaného výcviku v soudní toxikologii. 2.1
Základní þást – pro klinickou a soudní toxikologii – celkem 24 mČsícĤ
Povinná praxe Povinná praxe
Poþet mČsícĤ
Úvodní povinná praxe – probíhá ve zdravotnické laboratoĜi oboru, do kterého je uchazeþ zaĜazen
6
Praxe v klinické toxikologii – probíhá v laboratoĜích toxikologických, popĜ. klinické farmakologie, dále v laboratoĜích klinické biochemie aj. podle odborného zamČĜení uchazeþe
18
povinná praxe v toxikologické laboratoĜi a krátkodobá stáž na Toxikologickém informaþním stĜedisku
12
z toho Celkem
doporuþená doplĖková praxe v jiných klinických laboratorních oborech 24
Praxe probíhá na pracovištích schválených pro úþely specializaþního vzdČlávání a jejichž laboratorní provozy mají pĜíslušné vybavení. Praxe, vþetnČ þinností na všech pracovištích, je zaznamenávána a potvrzována v logbooku. Uvedená délka praxe má sloužit k dokonalému osvojení si všech výkonĤ požadovaných v logbooku.
146
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
Úþast na vzdČlávacích aktivitách Kurzy, semináĜe
Délka trvání/ poþet kreditĤ
Povinný kurz Základy klinické toxikologie
2 dny/ 4 kredity
Povinná stáž Základní toxikologická vyšetĜení
3 dny/ 6 kreditĤ
Povinný kurz Neodkladná první pomoc
2 dny/ 4 kredity
Povinný semináĜ Základy zdravotnické legislativy
1 den/ 2 kredity
VýbČrové kurzy ze základĤ klinických laboratorních oborĤ zejména se zamČĜením na humánní biologii, biochemii a fyziologii ve vztahu k intoxikacím, patobiochemii, obecnou toxikologii, farmakologii a toxikologii, prĤmyslovou toxikologii, thanatochemii, toxikologické aspekty mikrobiologie, epidemiologii intoxikací a abuzu návykových látek, diferenciální diagnózu a symptomy intoxikací, základní terapeutická opatĜení pĜi otravách, návykové látky pĜi výkonu povolání a v dopravČ, právní aspekty ve vztahu k toxikologii
neurþeno
Doporuþené kurzy þi semináĜe se zamČĜením napĜ. na nové metody úprav biologických vzorkĤ, imunochemické techniky, separaþní metody, metody hmotnostní spektrometrie, vývoj a validaci nových analyticko-toxikologických metod, základy metrologie a biostatistiky
neurþeno
Absolvování kurzu Neodkladná první pomoc a semináĜe Základy zdravotnické legislativy není podmínkou pro ukonþení základní þásti vzdČlávání, lze je absolvovat i bČhem specializovaného výcviku. Podmínkou pro ukonþení základní þásti specializaþního vzdČlávání je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem, vþetnČ úspČšného absolvování povinného kurzu Základy klinické toxikologie a ovČĜení znalostí písemným testem. Absolvování základní þásti specializaþního vzdČlání je ukonþeno potvrzením o splnČní veškerých požadavkĤ. Potvrzení o úspČšném absolvování testu a ukonþení základní þásti se zapisuje do prĤkazu odbornosti. SplnČní požadavkĤ praxe v klinické toxikologii je pĜedpokladem pro pokraþování ve specializovaném výcviku v soudní toxikologii a opravĖuje provádČt diagnostická vyšetĜení v oblasti klinické toxikologie a/nebo jednoduchá thanatotoxikologická vyšetĜení pĜi podezĜení na letální intoxikaci v pĜípadČ provedení pitvy do 24 hod. od úmrtí v rámci toxikologické laboratoĜe soudnČlékaĜského pracovištČ nebo diagnostická vyšetĜení v oblasti klinické toxikologie v rámci jiných laboratorních oborĤ (biochemie, pracovní lékaĜství, ochrana veĜejného zdraví apod.). 2.2
Vlastní specializovaný výcvik v oboru – minimálnČ 36 mČsícĤ
Postup do specializovaného výcviku je podmínČn splnČním všech požadavkĤ stanovených pro výcvik v rámci základní þásti.
ČÁSTKA 8
G
147
VĚSTNÍK MZ ČR
Povinná praxe Povinná praxe Praxe v laboratoĜi soudní toxikologie Praxe v laboratoĜi akreditovaného soudnČ lékaĜského pracovištČ s toxikologickou laboratoĜí, þásteþnČ také na pracovišti doporuþeném výborem ýeské spoleþnosti soudního lékaĜství a toxikologie ýLS JEP; tyto laboratoĜe musí disponovat širokým spektrem specializovaných metod, specializovaným kompetentním personálem a potĜebným pĜístrojovým vybavením
Poþet mČsícĤ 36 praxe a stáže dle logbooku
Doporuþená doplĖková praxe PracovištČ
Délka trvání
Praxe dle vlastního uvážení v laboratoĜích s odlišným odborným zamČĜením než je zamČĜení vlastního pracovištČ, napĜ. v laboratoĜích klinické farmakologie, prĤmyslové toxikologie, hygieny práce, v laboratoĜích patologických aj., která vhodnČ rozšíĜí poznatky užiteþné v systematice toxikologických vyšetĜení a pĜi interpretaci nálezĤ
neurþeno
Úþast na vzdČlávacích aktivitách Kurzy, semináĜe
Délka trvání/ poþet kreditĤ
Povinný specializaþní kurz v soudní toxikologii
4 týdny/ 40 kreditĤ
Doporuþené jsou kurzy, semináĜe, konference poĜádané IPVZ, ýLS JEP, ýLK, vysokými školami, AV ýR, odbornými spoleþnostmi v tuzemsku i zahraniþí se vztahem k toxikologii
neurþeno
3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku po stránce teoretické i praktické. Potvrzení o absolvování povinných kurzĤ v základní i specializaþní þásti vzdČlávání se zapisuje do prĤkazu odbornosti. 3.1
Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci základní þásti vzdČlávání
Cílem základní þásti je získat: základní praktické dovednosti a teoretické znalosti ve zvoleném oboru, obecné povČdomí o klinických a laboratorních provozech zdravotnických zaĜízení,
148
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
základní orientaci a znalosti nutné pro komunikaci s klinickými a jinými pracovníky požadujícími toxikologická vyšetĜení, znalosti pro efektivní komunikaci s odborníky jiných laboratorních oborĤ, obecné právní znalosti ve vztahu k biomedicínČ.
PotĜebné znalosti
Humánní biologie. Základní tČlesné funkce, zažívací trakt, srdce a obČhový systém, nervový systém, vstupní a vyluþovací cesty xenobiotik. Základy biochemie, klinické chemie, patobiochemie. Základy fyziologie ve vztahu k intoxikacím. Obecná toxikologie. Toxikologie a farmakologie (osud xenobiotik v organismu, základy farmakokinetiky a farmakodynamiky). PĜíznaky otrav, abuzu návykových látek. Volba vhodných toxikologických postupĤ dle stavu pacienta a anamnestických údajĤ. PĜimČĜenost interpretace toxikologických nálezĤ s ohledem na stav pacienta a farmakotoxikologické vlastnosti prokázané noxy. Zacházení s biologickými vzorky v preanalytické i postanalytické fázi, stabilita nox. Základy managementu klinické laboratoĜe, zabezpeþení a Ĝízení kvality. Základy statistiky v biomedicinČ, principy metrologie.
Uchazeþ má dále získat znalosti ze zdravotnické legislativy, organizace a systému zdravotní péþe, základy lékaĜské etiky, psychologie (komunikativní dovednosti), znalosti základní dokumentace oborĤ (chorobopis, zprávy, povinná hlášení, statistiky), znalosti poþítaþové techniky a její využití pro dokumentaci, orientaci ve vČdecké literatuĜe a získávání nových potĜebných informací. 3.2
Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci specializovaného výcviku v soudní toxikologii
Znalosti v soudní toxikologii zahrnují
Koncepci soudního lékaĜství a s ní související úkoly a odborná náplĖ v soudní toxikologii jako objektivní spoleþenské služby. Legislativní normy ve vztahu k toxikologii. Jedy a bezpeþnost zacházení. Návykové látky, prekurzory, povolení k zacházení, evidence. Alkohol a návykové látky pĜi výkonu povolání, v dopravČ, aktuelní legislativa. Základní fyziologické parametry u þlovČka ve vztahu k intoxikacím. Základy farmakokinetiky a farmakodynamiky. Farmakokinetické kalkulace.
G
ČÁSTKA 8
VĚSTNÍK MZ ČR
149
Vztah molekulární struktury a pĜedpokládaná tvorba metabolitĤ. Toxické úþinky jednotlivých nox významných v toxikologické praxi v souþasnosti. SmČsné otravy a úþinky, indukce a inhibice enzymĤ. Akumulace nox a metabolitĤ, využití alternativních materiálĤ v toxikologii. PĜíznaky intoxikací a abuzu návykových látek. Základní terapeutická opatĜení. Orientace v projevu otrav a závislostí, pitevní nálezy charakteristické pro urþité druhy nox, schopnost posoudit farmakokinetické vztahy a pĤsobení noxy v konkrétním pĜípadČ, návrh toxikologického vyšetĜení, vyžádání vhodného vzorku nebo souboru vzorkĤ za úþelem detekce v laboratorní diferenciální diagnostice, interpretace nálezĤ. Akutní a chronické otravy, abuzus. Adaptace organismu, tolerance. Problém korelace krevních hladin a úþinku. Individuelní odchylky v kinetice i dynamice, faktory vlivu. Znalosti potĜebné pro preanalytickou, analytickou i postanalytickou fázi, povČdomí o stabilitČ nox, konzervaci a uchování vzorkĤ. Thanatotoxikologie. Posmrtné zmČny v organismu. Redistribuþní jevy. Rozkladné produkty. Neotvorba. Toxikologické aspekty mikrobiologie. Schopnost modifikovat anebo vyvíjet a validovat analyticko-toxikologickou metodu podle aktuálních potĜeb a možností. Využití znalostí v toxikologii pro mezioborovou spolupráci v praxi i výzkumu. Management laboratoĜe a zajišĢování kvality výsledkĤ. PĜipravenost pro znaleckou þinnost – znalecký posudek a odborné vyjádĜení. Toxikolog jako znalec v oboru zdravotnictví, odvČtví toxikologie.
Specifické znalosti jako pĜedpoklad pro samostatnou práci v soudní toxikologii
Obecné znalosti pro konzultace a poradenství v toxikologii, expertizní þinnost. Odborné posouzení anamnestických, klinických, patologických a jiných údajĤ za úþelem samostatné rozvahy o vedení optimálního systematického toxikologického vyšetĜení v konkrétním pĜípadČ, vyžádání vhodných vzorkĤ k vyšetĜení. Kritické souhrnné hodnocení výsledkĤ analýz v souboru vzorkĤ konkrétního pĜípadu, závČreþná interpretace nálezĤ jako podklad pro zdravotnická þi forenzní opatĜení. Sledování epidemiologie otrav a abuzu návykových látek v tuzemsku i zahraniþí. Orientace ve vČdecké literatuĜe, ve vývoji analytických technologií, vyhledávání a aplikace nových poznatkĤ do toxikologické praxe. VýmČna nových odborných poznatkĤ, publikaþní þinnost.
Laboratorní dovednosti a znalosti v analytické toxikologii:
Izolaþní techniky nox z biologických vzorkĤ, rĤzné principy.
150
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
Imunochemické metody v toxikologii. Spektrofotometrické a jiné optické metody. Atomová spektrometrie. Elektrochemické metody. Separaþní metody, rĤzné principy. Aplikovaná tenkovrstevná chromatografie v toxikologii. Aplikovaná kapalinová chromatografie v toxikologii. Aplikovaná plynová chromatografie v toxikologii. Plynová chromatografie plynĤ a tČkavých látek, technika rovnovážné plynné fáze. PĜehled o metodách separace optických izomerĤ. Hmotnostní spektrometrie, základní detekþní mechanismy, pĜehled o specielních typech spektrometrĤ s možným využitím v toxikologii. Hmotnostní spektrometrie v tandemu s plynovou chromatografií, praktické aplikace. Hmotnostní spektrometrie v tandemu s kapalinovou chromatografií, praktické aplikace. Základní fragmentaþní pravidla hmotnostní spektrometrie pĜi urþování struktury neznámé noxy þi metabolitu, interpretace analytického nálezu.
Praktické dovednosti
Praktické zvládnutí výše uvedených laboratorních výkonĤ dle logbooku.
4 Hodnocení specializaþního vzdČlávání a) PrĤbČžné hodnocení školitelem – školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické
znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání, provádí záznam o absolvované praxi (konkrétních þinnostech na pracovišti) v prĤkazu odbornosti a logbooku. Záznamy o ukonþení základního kmene i specializaþního výcviku provádí školitel v prĤkazu odbornosti. b) PĜedpoklad pĜístupu k atestaþní zkoušce:
absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku a prĤkazu odbornosti, absolvování povinných i volitelných vzdČlávacích akcí – záznam v prĤkazu odbornosti, pĜedložení seznamu výkonĤ v logbooku potvrzené školitelem, volitelné pĜedložení písemné práce na téma zadané školitelem, získání pĜedepsaného poþtu kreditĤ za celou dobu specializaþního vzdČlávání.
c) Vlastní atestaþní zkouška – probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb.
ČÁSTKA 8
G
VĚSTNÍK MZ ČR
151
þást teoretická– 3 odborné otázky: - obecná – indikace k toxikologickému vyšetĜení, cíle toxikologických vyšetĜení pro úþely zdravotní i forenzní, toxikolog jako odborník ve zdravotnictví i jako soudní znalec, speciální legislativa ve vztahu k toxikologii, jedy a návykové látky, - vztah xenobiotika a organismu, osud noxy v organismu, základní farmakokinetické vztahy, základní orientace v pĜíznacích otrav a pĜedávkování, obecné terapeutické postupy, volba vhodných vzorkĤ pro prĤkaz noxy þi metabolitĤ za rĤzných okolností, v rĤzných stadiích otrav akutních i chronických, - systematická toxikologická analýza – samostatná rozvaha o aplikaci a sekvenci vhodných analytických krokĤ pĜi podezĜení na intoxikaci neznámou noxou, požadavky na forenzní prĤkaz. Interpretace toxikologických nálezĤ. Cílené toxikologické analýzy. Kvantitativní metody, validace metod, statistické hodnocení dat, zabezpeþení kvality uvolĖovaných výsledkĤ, - pĜípadná obhajoba písemné práce na zadané téma – nahrazuje jednu z teoretických otázek, þást praktická – vyhodnocení indikace laboratorních vyšetĜení, zpĤsob vedení analýz a souhrnná interpretace nálezĤ pro klinické a soudní úþely v konkrétním pĜípadČ reálném þi simulovaném.
-
5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru soudní toxikologie je odbornČ zpĤsobilý samostatnČ uvážit a provádČt vhodná laboratorní diagnostická a kontrolní vyšetĜení vþetnČ interpretace toxikologických nálezĤ pro úþely zdravotní i forenzní, a to bez odborného dohledu. Je zpĤsobilý provádČt expertizní forenznČ toxikologickou þinnost jako soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvČtví toxikologie. 5.1
Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost
Klinický bioanalytik se specializovanou zpĤsobilostí v oboru soudní toxikologie získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu odborné þinnosti a je oprávnČn vykonávat þinnosti, které jsou uvedeny v § 132 a § 138 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.
6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ garantující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení úþastníkovi zajišĢují absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.
152
VĚSTNÍK MZ ČR
6.1
G
ČÁSTKA 8
Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x OsvČdþení k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání bez odborného x x
Personální požadavky
x x
Materiální a technické vybavení
dohledu. Specializovaná zpĤsobilost v pĜíslušném oboru. Školitelem mĤže být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace soudní toxikologie a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované, event. vČdecko – pedagogické zpĤsobilosti.
x Personální a pĜístrojové vybavení pracovištČ dle vyhlášky þ. 472/2009 Sb.,
seznam zdravotních výkonĤ s bodovými hodnotami. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení).
Organizaþní a provozní x Poskytování zdravotní péþe (dle pĜíslušného oboru). požadavky x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany
Bezpeþnost a ochrana zdraví
zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany, vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜení. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.
7 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ 7.1
Charakteristika vzdČlávacích aktivit
7.1.1
Program kurzu Neodkladná první pomoc
PĜedmČt
Minimální poþet hodin
Zahájení, ĜetČz pĜežití a jeho þlánky. Úloha ZZS v ýR, jejich organizace. Základní životní funkce. BezprostĜední ohrožení života – pĜíþiny, výskyt a pĜíznaky.
1
Náhlá zástava krevního obČhu, výskyt, diagnóza, základní a rozšíĜená neodkladná resuscitace (NR). Automatizovaná externí defibrilace.
2
BezvČdomí, mdloba, kĜeþe.
1
ČÁSTKA 8
G
153
VĚSTNÍK MZ ČR
Dušnost – kardiálního, nekardiálního pĤvodu.
1
Traumatologie, úrazy: krvácení a jeho stavČní, zlomeniny, šok, luxace, termická traumata, úrazy elektrickou energií.
1
Zvláštnosti urgentních stavĤ u dČtí.
1
Integrovaný záchranný systém a krizová logistika.
1
Praktická výuka.
4
OvČĜení znalostí testem. Celkem
12
Personální a technické zabezpeþení kurzu Neodkladná první pomoc Personální zabezpeþení x LékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí nebo zvláštní odbornou zpĤsobilostí v oboru urgentní
medicína a praxí nejménČ 5 let v oboru, pĜípadnČ se specializovanou zpĤsobilostí ve vyuþované problematice. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe výkonu povolání lékaĜe v oboru specializace. x Úþastníci kurzu obdrží s pozvánkou do kurzu na CD uþební texty LékaĜská první pomoc k seznámení s tématy, což umožní v omezené dobČ probrat tak rozsáhlou a nároþnou problematiku. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením. x Uþebna pro praktickou výuku s vybavením: manekýn (dospČlý, dČtský a novorozenec)
umožĖující praktický nácvik základní i rozšíĜené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiraþních a obČhových) k objektivizaci úþinnosti provádČné resuscitace a možností uložení sledovaných dat do PC a závČreþné vyhodnocení. x Model musí umožnit nácvik: - zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest pomocí vzduchovodĤ, Combi-tubusu, laryngeálního tubusu, laryngeální masky (vþetnČ intubaþní) a rĤznými technikami tracheální intubace, - umČlé plicní ventilace z plic do plic ústy, pĜes masku, ruþním dýchacím pĜístrojem/ transportním ventilátorem, - nácvik intubace dČtí/novorozencĤ a umČlou plicní ventilaci, - zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest koniopunkcí, minitracheotomií (krikotomií), - punkci pneumotoraxu, - zajištČní vstupu do krevního ĜeþištČ – punkci a kanylaci periferní žíly, centrální žíly (subclavia, jugularis int.), v. femoralis a rĤzné techniky intraoseálního pĜístupu, - diagnostiky simulovaných poruch rytmu na kardioskopu a volbu farmakoa elektroimpulzoterapie. x Poþítaþová uþebna pro závČreþné testování znalostí. Pro objektivní hodnocení je nezbytné pracovat alespoĖ s ovČĜeným kvazistandardizovaným testem.
154
VĚSTNÍK MZ ČR
7.1.2
G
ČÁSTKA 8
Program semináĜe Základy zdravotnické legislativy
PĜedmČt Organizace a Ĝízení zdravotnictví, financování zdravotní péþe.
Minimální poþet hodin 2
Systém právních pĜedpisĤ ve zdravotnictví. Postavení a kompetence MZ a krajĤ. Systém všeobecného zdravotního pojištČní. Orgány a zaĜízení ochrany zdraví. Druhy, formy a právní postavení zdravotnických zaĜízení.
4
Postavení a kompetence komor. Zdravotnická dokumentace, ochrana dat. Právní odpovČdnost ve zdravotnictví. Etika zdravotnického povolání, základní kategorie etiky, aplikace etiky ve zdravotnictví, vztah etiky a práva.
2
Celkem
8
Personální a technické zabezpeþení semináĜe Základy zdravotnické legislativy Personální zabezpeþení x LektoĜi se znalostí zdravotnického práva a veĜejného zdravotnictví, zejména osoby s právnickým
vzdČláním a profesní zkušeností v oblasti zdravotnického práva v délce alespoĖ 5 let. x Souþástí lektorského týmu mohou být i další osoby, zejména osoby, které mají praxi v oblasti Ĝízení ve zdravotnictví nejménČ 5 let, dále studovali management, aĢ již na vysoké škole nebo v MBA programu, popĜípadČ obdobných oborĤ vysokých škol þi celoživotního vzdČlávání. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením; poskytnutí studijních textĤ Základy
zdravotnické legislativy, event. jiné.
ČÁSTKA 8
G
7.1.3
155
VĚSTNÍK MZ ČR
Program kurzu/stáže v klinické toxikologii
PĜedmČt
Minimální poþet hodin
Organizace a rozsah toxikologické služby ve zdravotnictví. Základní pojmy a definice v klinické toxikologii. (Teorie a praxe)
3
NejþastČjší pĜíznaky a klinické nálezy pĜi intoxikacích.
2
Biologický materiál pro klinickou toxikologii (volba, uchovávání, zpracování).
5
NejþastČji se vyskytující toxikologicky významné látky, možnosti jejich prĤkazu. Problematika toxikomanie. Rozsah vyšetĜení pro medicínské úþely. (Teorie a praxe)
10
Metody pro záchyt a konfirmaci toxikologicky významných látek. Zásady SLP v klinické toxikologii. (Teorie a praxe)
12
Faktory ovlivĖující toxikologickou analýzu a její výsledky. Interpretace nálezĤ pro potĜeby ošetĜujícího lékaĜe. (Teorie a praxe)
7
Legislativa vztahující se k práci v laboratoĜi klinické toxikologie.
1
Celkem
40
Personální a technické zabezpeþení kurzu/stáže Personální zabezpeþení x Kliniþtí bioanalytici pro soudní toxikologii a soudní lékaĜi, s praxí nejménČ 5 let v oboru. x Tuzemští i zahraniþní lektoĜi dle uvážení garanta kurzu. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe.
Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku, adekvátnČ vybavená laboratoĜ pro praktickou výuku.
156
VĚSTNÍK MZ ČR
7.1.4
G
Program specializaþního pokraþovacího kurzu v soudní toxikologii
PĜedmČt
Minimální poþet hodin
Soudní toxikologie pro potĜeby zdravotnické, sociální i forenzní. Laboratorní diagnostika intoxikace, abuzu, kontrolní cílená vyšetĜení a analýzy pro pĜedem neznámou noxu. Systematická toxikologická analýza. Princip konfirmace ve forenzní toxikologii, vylouþení interferencí. Metody orientaþní a potvrzovací. Dispozice noxy v organismu, biotransformace, akumulace, eliminace. Farmakokinetické modely, vztahy. Molekulární struktura pĤvodní formy a pravdČpodobná biotransformace. Role enzymĤ. Význam biotransformaþních studiíí nových nox v toxikologickém dokazování. Standardní a alternativní biologické materiály, jejich význam a využití v toxikologii. Stabilita nox v toxikologických vzorcích, zabezpeþení stability. Thanatotoxikologie, posmrtné zmČny, rozkladné produkty.
30
PĜíznaky otrav, významné noxy v toxikologické praxi. Anorganické a organické noxy. Vybrané noxy typu alkoholy, glykoly, uhlovodíky a jejich deriváty, oxid uhelnatý, kyanidy, sirovodík, rostlinné toxiny, pesticida. PĜedávkování léþivy ohrožující zdraví i život. Toxické úþinky, poškození organismu. Kombinované otravy. Indukce a inhibice enzymĤ, potencování úþinkĤ. Monitorování hladin, terapeutické a toxické koncentrace. Akutní a chronické intoxikace. Adaptace a tolerance. Kazuistiky jako pĜíklad.
30
Analytická toxikologie. Vývoj analytických technologií. Využití v systematické toxikologické analýze. RozšiĜování detekþních možností a zpĜesĖování interpretace nálezĤ jako podklad pro další návazná opatĜení. Nové toxikologické metody, jejich úþelná kombinace, aktualizace metodických systémĤ. Validace metod v toxikologii. Zabezpeþení kvality. Programy mezilaboratorního porovnání. Využití metodických nástrojĤ v analytické toxikologii v mezioborové spolupráci v praxi i výzkumných studiích.
30
Alkoholismus, abuzus drog, legislativní normy. Toxicita, morbidita, mortalita specifikovaných drog. Epidemiologie intoxikací a abuzu návykových látek. Nové drogy, jejich biotranformace, úþinky, možnosti dokazování abuzu. Návykové látky a výkon povolání, doprava. Legislativní normy v ýR a zahraniþí. Problém dokazování stavu ovlivnČní návykovou látkou. Vybrané kazuistiky, modelové pĜíklady.
30
Celkem
ČÁSTKA 8
120 hod
ČÁSTKA 8
G
VĚSTNÍK MZ ČR
157
Personální a technické zabezpeþení kurzu/stáže Personální zabezpeþení x Kliniþtí bioanalytici pro soudní toxikologii, soudní lékaĜi a lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí
v klinických oborech s laboratorní složkou. Požadovaná praxe nejménČ 5 let v oboru. x Tuzemští i zahraniþní lektoĜi dle uvážení garanta kurzu. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe.
Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku.
8 Seznam doporuþené literatury Doporuþená literatura BALÍKOVÁ, M.: Forenzní a klinická toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetĜení. Galén, Praha, 2007. BASELT, R., C., CRAVEY R., H.,: Disposition of Toxic Drugs and Chemicals in Man. Biomed. Publ., Foster City, CA, 2006 a pozdČjší vydání. BRINKMAN, B., MADEA, B.: Handbuch gerichtliche Medizin: Springer Verlag 2003. DOSTÁLEK, M. a kol.: Farmakokinetika. Grada Publishing, Praha, 2006. DRUMMER, O., H., ODELL, M.: The Forensic Pharmacology of Drugs of Abuse. Arnold Publishers, London 2001 FLANAGAN, R., J. et al.: Fundamentals of Analytical Toxicology. J. Wiley, Chichester, 2007. GRASSO, P., GANGOLLI, S, D., GAUNT, I.: Essentials of Pathology for Toxicology. Taylor Francis Publ., London, 2002. HARPER, H., A.: PĜehled fyziologické chemie. Avicenum, Praha, 1977. KARCH, S., B., ed.: Drug Abuse Handbook. CRC Press, Boca Raton, 1998. KRAML, J.: Mezinárodní soustava jednotek SI ve zdravotnictví. Avicenum 1982. LÜLLMANN, H., MOHR, K., WEHLING, M.: Farmakologie a toxikologie. Grada Publ., Praha, 2002. MARHOLD, J.: PĜehled prĤmyslové toxikologie. Avicenum 1986. MC LAFFERTY, F., W., TUREýEK, F.: Interpretation of Mass Spectra, 4th ed., University Sci Books, Mill Valley, California 1993. MOFFAT, A., C., OSSELTON, M., D., WIDDOP, B.: Clarke´s Analysis of Drugs and Poisons, 3rd ed., The Pharmaceutical Press, London, 2004. MÖSCHLIN, S.: Klinik und Therapie der Vergiftungen. George Thieme Verlg., Stuttgart 1986 NIESINK, R., J., M., DE VRIES, J., HOLLINGER, M., A.: Toxicology. Principles and Applications. CRC Press, Boca Raton, 1996. PATOýKA, J. a kol.: Vojenská toxikologie. Grada publishing, Praha 2004. PETERS, F., T., MAURER, H., H.: Bioanalytical method validation and its implications for forensic and clinical toxicology - A review. Accred. Qual. Assur. 7 (2002) 441-449. POLETTINI, A.: Applications of LC-MS in Toxicology. The Pharmaceutical Press, London, 2006. STOLÍNOVÁ, J., MACH, J.: Právní odpovČdnost v medicínČ. Galén, Praha, 1998
158
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
ŠEVELA, K., ŠEVýÍK, P., KRAUS, R.: Akutní intoxikace v intenzivní medicinČ. Grada Publishing, Praha 2002. ŠTULÍK, K., a kol.: Analytické separaþní metody. Karolinum, Praha, 2004. VEýERKOVÁ, J.: Biotransformace léþiv a její význam pro toxikologickou praxi. Karolinum, Praha, 1997. VODRÁŽKA, Z.: Biochemie. Academia, Praha, 1992. VOLKA, K. a kol.: Analytická chemie I a II. VŠCHT Praha, 1997. VOREL, F., ed.: Soudní lékaĜství. Grada publishing, Praha 1999. WATSON, J., T.: Introduction to Mass Spectrometry. Raven Press, New York, 1985. ZVÁROVÁ, J.: Základy statistiky pro biomedicínské obory. Karolinum, Praha, 2002. Odborné þasopisy Blutalkohol British Journal of Pharmacology Clinica Chimica Acta Clinical Chemistry ýs. patologie a soudní lékaĜství Drug Metabolism and Disposition Forensic Science International International Journal of Legal Medicine J. Medical Chemistry Journal of Analytical Toxicology Journal of Forensic Science Journal of Chromatography A/B Journal of Mass Spectrometry Journal of Pharmaceutical Sciences Journal of Pharmacology and. Experimental Therapeutics Legal Medicine Rechtsmedizin The American Journal of Forensic Science Therapeutic Drug Monitoring Toxicology Toxicology and Applied Pharmacology Toxicology Letters aj.
Literatura mĤže být prĤbČžnČ aktualizována
