ČÁSTKA 8
G
VĚSTNÍK MZ ČR
59
VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru ERGOTERAPIE PRO DOSPċLÉ 1 2 3
4 5
6 7 8
Cíl specializaþního vzdČlávání ..........................................................................................60 2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání...............................................60 2 Uþební plán ........................................................................................................................61 3 3.1 Uþební osnova základního modulu ............................................................................61 3 3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu........................63 5 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ...........................................................64 6 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 1 ......................................................64 6 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2 ......................................................66 8 3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ....................................66 8 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.......................66 8 Profil absolventa ................................................................................................................67 9 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost .................................................................................................................67 9 68 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ................................................. 10 69 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ .......................................................................... 11 70 Tabulka modulĤ .............................................................................................................. 12 71 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................ 13
60
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dospČlé je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Ergoterapeut pro dospČlé osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.
2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dospČlé je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání ergoterapeuta dle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povolání, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen „zákon þ. 96/2004 Sb.“). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu apod. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 440 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru Ergoterapie pro dospČlé je:
zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky, absolvování odborné praxe na akreditovaném pracovišti (minimálnČ 1 týden) a na pracovištích schválených vedoucím studia, v souladu s platnými právními pĜedpisy a vzdČlávacím programem,
G
ČÁSTKA 8
61
VĚSTNÍK MZ ČR
získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky.
3 Uþební plán Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v kapitole 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Uþební osnova základního modulu Základní modul ZM
Organizace a legislativa v ergoterapii
Typ modulu
povinný
Rozsah modulu
5 dnĤ teorie, tj. 40 hodin
Poþet kreditĤ
20
Cíl:
Vybavit ergoterapeuta znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení ergoterapeutické péþe. Téma
Rozpis uþiva
Minimální poþet hodin
VzdČlávání dospČlých
Úvod do problematiky. Zásady vzdČlávání dospČlých, cíle, vedení, motivaþní faktory, hodnocení úþastníkĤ SV.
3
Právní problematika ve zdravotnictví
Základní zákonné a provádČcí pĜedpisy ve zdravotnictví. Práva a povinnosti zdravotnických pracovníkĤ. Povinná mlþenlivost. Právní odpovČdnost ve zdravotnictví.
3
Moderní management v ergoterapeutické péþi
Management a role manažera. Klíþové role a funkce vedoucího pracovníka ve zdravotnictví. Kultura organizace. Strategický management. Management zmČn. Management þasu. Budování a Ĝízení pracovního týmu. Personální management a rozvoj lidských zdrojĤ.
4
Kvalita a bezpeþí zdravotní péþe
Strategické Ĝízení kvality zdravotní péþe. Indikátory kvality ergoterapeutické péþe a jejich sledování. Standardy péþe ergoterapeutické, správné vedení zdravotnické dokumentace. ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních vþ. sledování a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.
4
Interpersonální dovednosti ergoterapeuta
PodpĤrné techniky zvládání pracovní zátČže. Techniky komunikace s agresivním pacientem, komunikace se zvláštními skupinami pacientĤ.
4
62
VĚSTNÍK MZ ČR
G
Etický pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk, charakter onemocnČní, kulturní potĜeby apod. Identifikace faktorĤ ovlivĖujících kvalitu života pacientĤ. Edukace
Edukace pacientĤ a jiných osob. Specifika edukace dospČlých, seniorĤ, cizincĤ a zvláštních skupin nemocných. Tvorba edukaþních materiálĤ. Zásady moderní prezentace.
4
PrĤzkumné a výzkumné šetĜení v ergoterapii
Charakteristika, specifika a význam ergoterapeutického výzkumu. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a zpĤsob vyhledávání vhodných témat (evidence-based practice – praxe založená na dĤkazech), kritické hodnocení odborných pramenĤ. Etika výzkumu. Prezentace výsledkĤ, aplikace poznatkĤ do praxe.
5
Vymezení problematiky veĜejného zdraví, determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ýR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu.
2
Radiaþní ochrana – ionizující záĜení, jeho základní druhy a vlastnosti, nepĜíznivé úþinky ionizujícího záĜení, radiaþní zátČž obyvatel, zpĤsoby ochrany pĜed ionizujícím záĜením, zásady pro pobyt v prostorách se zdroji ionizujícího záĜení, legislativa v oblasti radiaþní ochrany, odpovČdnosti pĜi využívání zdrojĤ ionizujícího záĜení.
2
Psychiatrická problematika a problematika závislostí – škodlivé užívání návykových látek (NL) a závislostí na NL v ýR. PĜehled NL zneužívaných v ýR a jejich vlastností, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostí na NL.
2
MimoĜádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová pĜipravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového Ĝízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové pĜipravenosti zdravotnického zaĜízení). Hromadný výskyt postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný ĜetČzec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice – základní úkoly, organizace práce pĜi hromadném pĜíjmu, tĜídČní pacientĤ). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuaþní plán). Ochrana obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní
3
Vybraná problematika veĜejného zdraví
Krizový management ve zdravotnictví
ČÁSTKA 8
ČÁSTKA 8
G
63
VĚSTNÍK MZ ČR
zásady, prostĜedky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdČlávání). Ukonþení modulu
Hodnocení, shrnutí, zpČtná vazba
Výsledky vzdČlávání
Absolvent/ka: x zná zásady vzdČlávání dospČlých, x umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníkĤ a vyhodnotit jeho dĤsledky, x zná základní zákonné a provádČcí pĜedpisy ve zdravotnictví a je si vČdom/a právní odpovČdnosti ve zdravotnictví, x umí vysvČtlit význam pojmu management, Ĝízení a vedení, popsat a vysvČtlit kulturu organizace a její význam, x chápe nutnost vlastního odborného rĤstu a rozvoje, x umí rozpoznat své postoje, pĜístupy, zpĤsob komunikace pĜi personální práci, pĜi efektivním hospodaĜení a pĜi zjišĢování potĜeb a pĜání klientĤ/pacientĤ a jejich rodin, x uvČdomuje si neustálou potĜebu zvyšování kvality práce a spolupráce, x zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi, x zná vybranou problematiku edukace pacientĤ, x navrhuje a vypracovává plány edukace pacienta, pĜípadnČ rodinných pĜíslušníkĤ a jiných osob, x postupuje dle moderních a vČdecky ovČĜených metod, podílí se na výzkumných šetĜeních a projektech, x zná úþinky ionizujícího záĜení, systém radiaþní ochrany, zásady pro uplatĖování požadavkĤ radiaþní ochrany a praktické metody ochrany, x zná základy krizového managementu a umí se podílet na pĜechodu þinnosti zdravotnického zaĜízení ze standardních podmínek do þinností za podmínek nestandardních.
ZpĤsob ukonþení modulu
Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.)
3.1.1
4
Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu
Absolvent/ka základního modulu je pĜipraven/a: podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ergoterapeutické péþe, koordinovat práci þlenĤ ergoterapeutického týmu, hodnotit kvalitu ergoterapeutické péþe, identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ, podílet se na prĤzkumných a výzkumných šetĜení, navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály.
64
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné Cíl: PĜipravit ergoterapeuta pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace 3.2.1
Uþební osnova odborného modulu OM 1
Odborný modul – OM 1
Ergoterapie u dospČlých klientĤ
Typ modulu
povinný
Rozsah modulu
10 dnĤ teorie, tj. 80 hodin
Poþet kreditĤ
40
Téma
Rozpis uþiva
Minimální poþet hodin
Úvod do odborného modulu. Ergoterapie v psychiatrii, psychosociální rehabilitace. Fyzické postižení (pro oblast neurologie, traumatologie, ortopedie, revmatologie, geriatrie).Obecná a speciální symptomatologie ve vnitĜním lékaĜství. Vrozené srdeþní vady. Získané srdeþné vady. Nové poznatky v oblasti jednotlivých klinických oborĤ z pohledu ergoterapie
OnemocnČní endokrinního systému, obezita, diabetes mellitus. Revmatologická onemocnČní.
39
Onkologická onemocnČní. Obecná a speciální symptomatologie v traumatologii. Totální endoprotéza kyþelního kloubu, kolenního kloubu. Amputace horní a dolní konþetiny. Polytraumata. Obecná a speciální symptomatologie v neurologii. Extrapyramidová onemocnČní (Parkinsonova nemoc, syndrom apod.). Demyelizaþní onemocnČní (skleróza multiplex apod.). Cévní mozková pĜíhoda. OnemocnČní periferních nervĤ. Speciální ergoterapeutická diagnostika v jednotlivých klinických oborech (hodnocení fyzických, psychických, smyslových, kognitivních funkcí, hodnocení v oblasti sobČstaþnosti, práce a volného þasu).
Ergoterapeutické metody, postupy
Specializované metodiky a terapeutické pĜístupy aplikované v ergoterapii (napĜ.: Bobath koncept, pĜístup dle Affolterové, Bazální stimulace, dlahování horní konþetiny, metody tapingu, techniky kognitivní rehabilitace, aplikace nafukovacích dlah). Problematika speciální neurofyziologie (aktuální poznatky o mechanizmech Ĝízení hybnosti; Ĝízení posturální motoriky, Ĝízení selektivní hybnosti, Ĝízení úchopových a dosahových funkcí).
38
ČÁSTKA 8
G
65
VĚSTNÍK MZ ČR
Biomechanika (v návaznosti na protetiku, korekce postury pro ergoterapeutickou þinnost, polohování), zásady ergonomie (pĜizpĤsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem pacienta), zásady výbČru a aplikace protetických pomĤcek. Specifika, zásady a možnosti manipulace (handlingu) u pacientĤ s poruchou mobility zvláštČ u stavĤ: po CMP, s TML, po traumatech, TEP, u interních a geriatrických pacientĤ atd. Mezinárodní klasifikace funkþních schopností a zdraví a její uplatnČní v klinické praxi (v ergoterapii). Ergoterapeutický program u závažných traumat, operaþních výkonĤ. Ergoterapeutický program u onemocnČní neurologických onemocnČní, u traumatologických onemocnČní, u pacientĤ s interním onemocnČním, u pacientĤ s psychiatrickým onemocnČním apod. Nové poznatky v ortetice, protetice, adjuvatice. ZpĤsoby edukace pacienta a jeho blízkých. Ukonþení modulu
Hodnocení, shrnutí, zpČtná vazba.
3
Výsledky vzdČlávání
Absolvent/ka: x zná fáze ergoterapeutického procesu v traumatologii, ortopedii, revmatologii, v neurologii, ve vnitĜním lékaĜství, v psychiatrii, v geriatrii, x zná a realizuje opatĜení k zachování co nejvyšší míry sobČstaþnosti, nácvik bČžných denních aktivit, x poskytuje specifické metody u kognitivních a psychosociálních onemocnČní, x zná nové trendy v oblasti technických a kompenzaþních pomĤcek.
ZpĤsob ukonþení modulu
Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.)
66
VĚSTNÍK MZ ČR
3.2.2
G
ČÁSTKA 8
Uþební osnova odborného modulu OM 2
Odborný modul – OM 2
Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení
Odborná praxe
320 hodin praxe
Poþet kreditĤ
120
Seznam výkonĤ
Poþet výkonĤ
Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþních schopností u pacientĤ s neurologickým onemocnČním (po CMP, TML), jiný neurologický pacient (RSM), po amputaci þi po TEP, s psychiatrickým onenocnČním, u polymorbidního pacienta nebo pacienta s revmatologickým onemocnČním, s ohledem na pĜidružené diagnózy
4
Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþní schopností u pacientĤ s patologickou závislostí (napĜ.: alkohol, drogy, apod.)
1
Doložit písemnČ zpracovanou kasuistiku pacienta s neurologickým onemocnČním, s psychiatrickým onemocnČním, s traumatologickou diagnózou, a u gerontologického pacienta s ortopedickou diagnózou
5 kasuistik
3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ Absolvent/ka odborných modulĤ je pĜipraven/a: adekvátnČ provést komplexní ergoterapeutické vyšetĜení vþetnČ použití odpovídajících hodnotících nástrojĤ, stanovit hlavní problém, cíl terapie, správnČ volit ergoterapeutické postupy a pĜístupy, pomoci pacientovi pĜi jeho zaþlenČní do sociálního i pracovního prostĜedí, napomáhat adaptaci na zmČnČné životní podmínky, sledovat a vyhodnocovat stav pacientĤ z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, doporuþovat a provádČt nácvik v používání kompenzaþních a technických pomĤcek, navrhovat zmČny vedoucí k upĜesnČní ordinací v souladu s funkþním stavem pacienta a jeho zmČnami, provádČt hodnocení a nácvik bČžných denních þinností (ADL), pracovních a zájmových þinností, úchopových þinností a schopností ruky, kognitivních funkcí atd., v nemocniþním a ve vlastním sociálním prostĜedí, vést odbornou praxi.
4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ pro praktickou výuku, které má úþastník vzdČlávání
G
ČÁSTKA 8
VĚSTNÍK MZ ČR
67
v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a potvrzuje splnČné výkony. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ.
b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky; vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu potvrzené pĜidČleným školitelem; získání pĜíslušného poþtu kreditĤ.
c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.
5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dospČlé bude pĜipraven provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou rehabilitaþní péþi v oboru ergoterapie. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, § 75 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., zabezpeþovat v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnosti, ke kterým je pĜipraven na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy. 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Ergoterapeut pro dospČlé se specializovanou zpĤsobilostí v oboru ergoterapie je pĜipraven/a:
vypracovávat informaþní materiály pro pacienty, navrhovat lékaĜi zmČny vedoucí k upĜesnČní ordinací v souladu s funkþním stavem klienta a jeho zmČnami, sledovat a vyhodnocovat stav pacientĤ z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, provádČt hodnocení a nácvik bČžných denních þinností (ADL) v nemocniþním a ve vlastním sociálním prostĜedí s použitím specializovaných diagnostických a léþebných postupĤ, doporuþovat a provádČt nácvik v používání kompenzaþních a technických pomĤcek, doporuþovat úpravy vlastního sociálního prostĜedí a pracovního prostĜedí,
68
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
edukovat pacienty, pĜípadnČ osoby jimi urþené, ve specializovaných ergoterapeutických postupech, instruovat zdravotnické pracovníky ve specializovaných ergoterapeutických postupech, hodnotit kvalitu poskytované ergoterapeutické péþe, provádČt výzkum zamČĜený na odhalení pĜíþin nedostatkĤ v ergoterapii, a vytváĜet podmínky pro aplikaci výsledkĤ výzkumu do klinické praxe, pĜipravovat standardy specializovaných postupĤ v rozsahu své zpĤsobilosti, vést specializaþní vzdČlávání v oboru své specializace, aplikovat specializované ergoterapeutické postupy vycházející z biomechanického, neurovývojového, kognitivnČ-percepþního, behaviorálního, psychoanalytického, humanistického pĜístupu nebo z pĜístupu zamČĜeného na skupinu, provádČt hodnocení a nácvik pracovních dovedností s ohledem na charakter duševního onemocnČní, aktuální zdravotní stav a vČk jedince, realizovat opatĜení vedoucí k získání þi zachování co nejvyšší míry sobČstaþnosti, funkþní kapacity a zaþlenČní do pĜirozeného sociálního a pracovního prostĜedí s dĤrazem na zachování kvality života osoby, podílet se na vytváĜení, koordinaci a realizaci dlouhodobého programu léþby a rehabilitace osob s psychiatrickým onemocnČním, mentálním postižením, dále drogovČ závislých, osob s poruchami pĜíjmu potravy a osob s demencí apod., aplikovat specifické ergoterapeutické techniky zamČĜené na ovlivnČní bolesti, provádČt kognitivní rehabilitaci prostĜednictvím ergoterapeutických þinností nebo prostĜednictvím využití specifických poþítaþových programĤ, edukovat pacienty o prevenci dalšího poškození a režimových opatĜeních.
6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditována dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.
ČÁSTKA 8
G
VĚSTNÍK MZ ČR
69
6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem se rozumí zamČstnanec akreditovaného zaĜízení ve smyslu zákona
x
x
Personální požadavky x x x x
x x
Materiální a technické vybavení
þ. 96/2004 Sb. ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání.* Školitelem mĤže být pouze ergoterapeut se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány, a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Školitelem mĤže být i jiný zdravotnický pracovník vþetnČ lékaĜe a ergoterapeut dle § 7, odst. 1 a odst. 2 zákona þ.96/2004 Sb., pokud je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“, po pĜedchozím vyjádĜení profesní organizace. Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání. Lektorem mĤže být zdravotnický pracovník, který je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Lektorem mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru. Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti.
x Musí odpovídat standardĤm a platné legislativČ. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardnČ vybavená uþebna s PC
a dataprojektorem a s možností pĜístupu k internetu. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – jiná zaĜízení, která mají
Organizaþní a provozní požadavky
Bezpeþnost a ochrana zdraví *
smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru specializace. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu – poskytování zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu smluvní vztah s jedním nebo více akreditovaným zaĜízením z dĤvodu zajištČní komplexnosti vzdČlávacího programu. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany
zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜením.
Školitelem mĤže být i mentor, pokud splĖuje požadavky na školitele stanovené vzdČlávacím programem
70
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných
právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.
7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru Kód
Typ
Název
Rozsah
Poþet kreditĤ
ZM
P
Organizace a legislativa v ergoterapii
1 týden T – 40 hodin
20 (á 4 kredity/den)
OM 1
P
Ergoterapie u dospČlých klientĤ
2 týdny T – 80 hodin
40 (á 4 kredity/den)
OM 2
P
Odborná praxe na pracovišti
8 týdnĤ Pr – 320 hodin z toho:
- na neurologickém odd.
1 týden – 40 hodin
- na geriatrickém odd.
1 týden – 40 hodin
- na psychiatrickém odd.
1 týden – 40 hodin
- v protetickém centru
1 týden – 40 hodin
- na odd. plastické chirurgie se zamČĜením na chirurgii ruky
1 týden – 40 hodin
- na akreditovaném rehabilitaþním odd.
1 týden – 40 hodin
- na traumatologickém odd.
1 týden – 40 hodin
- odborné léþebné ústavy, stacionáĜe, láznČ
1 týden – 40 hodin
120 (á 3 kredity/den)
T – teorie 120 Pr – AZ 320 hodin Celkem 440 hodin 180 kreditĤ VysvČtlivky: P – povinné, T – teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti
ČÁSTKA 8
G
VĚSTNÍK MZ ČR
71
8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura AMBLER, Z. Neurologie pro studenty LF. 4.vyd. Praha: Karolinum, 2002. 399 s. ISBN 80-246-0080-3. ANDERS, M., UHROVÁ, T. Depresivní porucha v neurologické praxi. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. 280 s. ISBN 80-7262-306-0. BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví, 6., pĜepracované a doplnČné vydání. Praha: Grada, 2005 BEDNAěÍK, J. Uþebnice obecné neurologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 198 s. ISBN 80-210-3309-6. BOUýEK, J. Obecná psychiatrie. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 216 s. ISBN 80-244-0240-8. COHEN, R. M. NejþastČjší psychické poruchy v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 199 s. ISBN 80-7178-497-4. DYLEVSKÝ, I. Speciální kineziologie. Praha: Grada, 2009. 180 s. ISBN 978-80-247-1648-0. FYCHLÍKOVÁ, E. Funkþní poruchy kloubĤ konþetin: diagnostika a léþba. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 256 s. ISBN 80-247-0237-1. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské þinnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. HALADOVÁ, E., NECHVÁTALOVÁ, L. VyšetĜovací metody hybného systému. 2.vyd. Brno: IDVPZ, 2003. 135 s. ISBN 80-7013-393-7. HAŠKOVCOVÁ, H. OšetĜovatelství 10- Manuálek sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: Institut pro další vzdČlávání pracovníkĤ ve zdravotnictví, 2002. ISBN 80- 7013-363-5. HOLEKSOVÁ, T. Ležící nemocný þlovČk v domácím prostĜedí. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 91 s. ISBN 80–247–0212–6. HOESCHL, C., LIBIGER, J. – ĝVESTKA, J. Psychiatrie. 1.vyd. Praha: TIGIS s.r o., 2002. 865 s. ISBN 80-900130-1-5. HUDEC, J. Ortopédia a traumatológia. rehabilitácia v ortopédii a traumatologii. Trnava: Trnavská univerzita, 2004. 100 s. ISBN 80-89029-75-2. JELÍNKOVÁ, J., KRIVOŠÍKOVÁ, M., ŠAJTAROVÁ, L. Ergoterapie. Praha: Portál, 2009. 270 s. ISBN 978-80-7367-583-7. KOLÁě, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1. KALVACH, P. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. 864 s. ISBN 80–247–0548–6. KOUDELA, K. Ortopedická traumatologie. Praha: Karolinum, 2002. 146 s. ISBN 80-246-0392-6. KOUKOLÍK, F. Lidský mozek, funkþní systémy, norma a poruchy. 2.vyd. Praha: Portál, 2002. 451 s. ISBN 80-7178-632-2. KRAJýÍK, Š. Geriatria. Trnava: Trnavská univerzita, 2000. 82 s. ISBN 80-88908-68-X. KULIŠġÁK, P. Neuropsychologie. Praha: Portál, 2003. 336 s. ISBN 80-7178-554-7.
72
VĚSTNÍK MZ ČR
G
ČÁSTKA 8
LIPPERTOVÁ-GRĥNEROVÁ, M. Trauma mozku a jeho rehabilitace. Praha: Galén, 2009. 148 s. ISBN 978-80-7262-569-7. LIPPERTOVÁ-GRĥNEROVÁ, M. Nerurorehabilitace. Praha: Galén, 2005. 350 s. ISBN 80-7262-317-6. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síĢ. 3 .vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. ISBN 80- 86429-19-9. MAĕÁK, P., WONDRÁK, E. Traumatologie: Repetitotium pro studující lékaĜství. 4. pĜepr.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 104 s. ISBN 80-7067-842-9. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9. MULLPACHR, P., STANÍýEK, P. Geragogika pro speciální pedagogy. Brno: Masarykova univerzita – Pedagogická fakulta, 2001. 115 s. ISBN 80-210-2510-7. MUMENTHALER, M. Neurologie. 1.vyd. Praha: Grada, 2001. 652 s. ISBN 80–7169–545–9. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ĝAFRÁNKOVÁ, A. OšetĜovatelství IV/1 : pro 4. roþník SZŠ a VZŠ. Praha: Informatorium, 2004. 190 s. ISBN 80–7333–032–6. OPAVSKÝ, J. Neurologické vyšetĜení v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 91 s. ISBN 80–244–0625–X. PAVLģ, D. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. Brno: Cerm, 2003. 239 s. ISBN 80-7204-266-1. PAVELKA, K., KLENER, O. Revmatologie. VnitĜní lékaĜství, Svazek VII. Praha: Galén a Karolinum, 2002. 149 s. ISBN 80-7262-145-9. PAVELKA, K., ROVENSKÝ, J. Klinická revmatologie. Praha: Galén, 2003. 952 s. ISBN 80-7262-174-2. POKORNÝ, V. Traumatologie. 1.vyd. Praha: Triton, 2002. 307 s. ISBN 80-7254-277-X. PONċŠICKÝ, J. Psychosomatika pro lékaĜe, psychoterapeuty i laiky. Praha: Triton, 2002. 113 s. ISBN 80- 7254-216-8. PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci: studium pro praxi. Praha: Grada, 2006. 351 s. ISBN 978-80-247-1135-5. PREISS, M., KUýEROVÁ, H. a kol. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada, 2006. 362 s. ISBN 80-247-0843-4. RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie – minimum pro praxi. 3. vyd. Praha: Triton, 2003. 210 s. ISBN 80–7254–423–3. RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Galén, 2001. 622 s. ISBN 80–7262–140–8. SLEZÁKOVÁ, Z. Neurologické ošetrovatelstvo. Martin: Osveta, 2002. 146 s. ISBN 80–8063–106–9. STYX, P. O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševnČ nemocnými lidmi. Brno: Computer Press, 2003. 178 s. ISBN 80-7226-828-7. SVOBODA, P. Sepse v traumatologii a chirurgii. Praha: Triton, 2004. 199 s. ISBN 80-7254-550-7. ŠTILEC, M. PohybovČ – relaxaþní programy pro starší obþany. Praha: Karolinum, 2003. 94 s. ISBN 80-246-0788-3. TROJAN, S., a kol. Fyziologie a léþebná rehabilitace motoriky þlovČka. TĜetí pĜepracované a doplnČné vydání. Praha: Grada, 2005. 237 s. ISBN 80-247-1296-2.
ČÁSTKA 8
G
VĚSTNÍK MZ ČR
73
TOŠNEROVÁ, T. Ageismus. PrĤvodce stereotypy a mýty o stáĜí. 1.vyd. Praha: Ústav lékaĜské etiky 3. LF UK, 2002. 45 s. ISBN 80–238–9506–0. URBÁNEK, K. VyšetĜovací metody v neurologii. 2.pĜepr.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 125 s. ISBN 80–244–0501–6. VAĕÁSKOVÁ, E. Testování v rehabilitaþní praxi – Cévní mozkové pĜíhody. Brno: NCO NZO, 2004. 65 s. ISBN 80-7013-398-8. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3. VIŠĕA, P., HOCH, J. Traumatologie dospČlých. PĜíprava ke zkouškám z chirurgických oborĤ. 1.vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 157 s. ISBN 80-7345-034-8. VODÁýKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-7178-696-9. WABERŽINEK, G., KRAJÍýKOVÁ, D. Základy obecné neurologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2004. 241 s. ISBN 80–0803–0. WHO. Mezinárodní klasifikace funkþních schopností, disability a zdraví. Praha: Grada, 2009. ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-036-8. ZGOLA, J. M. ÚspČšná péþe o þlovČka s demencí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s. ISBN 80-247-0183-9.
