Vysoké školství a současný trh práce. Jana M. Šafránková
1
Obsah • Úvod • Teoretické přístupy a metodologie • Výsledky 1. Vzdělání a podmínky ve společnosti 2. Motivace studentů studovat vysokou školu 3. Vzdělávání a znalosti studentů a absolventů z hlediska potřeb trhu práce
• Závěr 2
Úvod • V posledních deseti letech dochází postupně ke změnám v oblasti vysokého školství vzhledem k začátku tzv. čtvrté průmyslové revoluce. • Nová technologicko-ekonomická situace přináší významné změny v systému vzdělávání, týká se všech stupňů vzdělávací soustavy. • Cílem příspěvku je reflektovat a diskutovat některé z těchto změn v oblasti vysokého školství, a to jak zvyšování počtu univerzitních studentů a absolventů, jejich potenciální zaměstnatelnost ve vztahu k požadovaným kompetencím, tak některé možné a předpokládané změny v obsahu vzdělávání ve vztahu na současný i budoucí trh práce. • V příspěvku jsou jako příklady využity komparace výsledků longitudálního šetření studentů a absolventů manažerskoekonomických a technických studijních programů.
3
Teoretické přístupy • Společnost a technologie: 4. průmyslová revoluce, kreativní ekonomika, znalostní společnost… • 1. průmyslová revoluce je reprezentována kyber- fyzikálními systémy , „chytré výroby“ „ bez potřeby pracovníků“ • Jaké změny to přináší a přinese do vzdělávání a pracovních příležitostí? • Diskutuje se to v problematice lidského kapitálu, znalosti (univerzální, specifické, technické, vědecko-výzkumné, profesionální kompetence a soft skils („měkké dovednosti“) • (Becker 1993,Blundell, Dearden, Meghir and Sianesi 1999, atd.),
4
Teoretické přístupy • Vzdělání je "investice, která bude v budoucnu přinášet individuální příjmy v podobě zvýšených příjmů jako odměnu za větší znalosti a dovednosti a tudíž za vyšší produktivitu práce a technického pokroku jako příspěvek pro společnost" (Becker 1993) • V některých případech je proces vzdělávání popisován jako revoluční proces, jehož význam nahradí bývalé sociální revoluce - radikální změny lze realizovat jinými způsoby, které jsou založeny na vzdělávání jako na celospolečenském procesu. 5
Z. Bauman (2004) J. Průcha (2015) “Univerzity mají v tomto změněném světě na vybranou jen dvě strategie. Prvá je přizpůsobit se - přijmout tzv. nová pravidla a měřit univerzity jasnými požadavky trhu, pojímat know-how univerzit jako jednu z komodit. Druhá – je přesně opačná – uzavřít se do sebe, stáhnout se z bezvýchodné situace trhu, na němž univerzity nemají šanci, protože neprodávají flexibilní vědění na jedno použití. Znamená to sice ztratit mnoho z tradiční hodnoty, které odolávají tak mimořádnému tlaku, jímž je vědomí, že nemůžeme nabídnout vzdělání, které zaručuje celoživotní kariéru. Shrnuto – společnost vědění a informační společnost sice původně není, alespoň konceptuálně totéž, ale v realitě pozdně moderní společnosti oba modely nebezpečně splývají…“ (Bauman, 2004) „Vývoj vysokého školství, nelze posuzovat jen na základě kvantitativních dat o počtu studentů a pedagogických pracovníků. Je nezbytné analyzovat také kvalitativní aspekty, jako je např. obsah a výstupy vysokoškolského vzdělání a to vše v komparaci s vývojem v zahraničí.“ (Průcha, 2015) 6
Metodologie •
Cílem příspěvku jsou některé otázky zaměřené na rozvoj vysokého školství v kontextu změn v české společnosti s retrospektivním pohledem na vzdělávání v průběhu 20. století na příkladu vývoje znalostí, resp. kompetencí u studentů a absolventů manažerskoekonomických studijních programů.
•
VO1: Existuje nová situace v oblasti vysokého školství, zvýšení počtu studentů a absolventů VO2: Hodnota vzdělání v současné době se mění od znalostí k titulu vysoké školy. VO3: Vzdělávací systém, principy a metody vyššího vzdělání, musí být orientovány na rozvoj teoretických, praktických a sociálních dovedností studentů a tím i absolventů.
•
Vybrané údaje z dlouhodobého sociologického výzkumu "Názory studentů ČVUT na jejich studium" a "Pozice absolventů ČVUT na trhu práce " v období od roku 1996 do roku 2013 na České vysoké učení technické v Praze (400 + 974 + 460 absolventů) Reflex 2013 - 500 ČVUT absolventů(Šafránková)
•
Pilotní průzkum v roce 2016 374 vysokoškolských studentů bakalářské studium - Vysoká škola regionálního rozvoje, ČVUT - MÚVS a 60 – kom. studenti magisterského studia Školský management, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (Šafránková, Šikýř)
•
Sekundární analýza statistických údajů Českého statistického úřadu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, OECD a Eurostatu
7
ad 1.Vzdělání - některé problémy a poznámky • Vzdělání představuje v současnost velmi důležitý faktor, je důležitou hodnotou, a to pro rozvoj jednotlivce i celé společnosti, jeho charakter, pojetí se podstatně proměnilo a proměňuje. • Jde především o samotné vzdělání, jeho funkce v současnosti, postavení člověka, lidí, zejména v oblasti práce a zaměstnání a společnosti, společenského systému Pozornost na funkci vzdělání: • ve vztahu k člověku jako pracovní síle (v současnosti velmi zdůrazňovaná funkce) • k člověku jako občanu v různém typu a stadiu společnosti • souvislosti mezi uvedenými funkcemi
8
Ad 1.VŠ vzdělání a trh práce • V posledních letech se však vazba mezi VŠ vzděláním a trhem práce poněkud komplikuje a to oslabováním přímých vazeb. • J. Koucký, M. Zelenka (2011) na základě výsledků šetření mj. uvádějí, že dochází k procesu postupného oslabování přímočarých cest vedoucích ze vzdělání do zaměstnání • „Důsledky rozšiřujícího se přístupu k vysokoškolskému vzdělání, doprovázené zvyšující se nejistotou dalšího uplatnění absolventů přivedly i vysoké školy k rozvolnění a diverzifikaci programů studia. Oslabuje se vazba na konkrétní povolání a naopak se posiluje rozvoj přenositelných kompetencí, které je možné uplatnit v různých podmínkách a povoláních.“ • Kromě toho se uvádí, že „celkově došlo v ČR mezi léty 2006 – 2010 k poměrně výraznému snížení využití znalostí a dovedností v zaměstnání.“
9
Ad 1. počet vysokoškolských studentů • • • • • •
1936 - 25,000 1950 - 34,639 1981 - 120,914 2001 - 203,500 2010 - 396,000 studentů (narození 1980 až 1994) 2014 – 347,000 (narození po 1995)
• Předpoklad po 2020 - 270,000 studentů
10
Př. Studenti VŠ podle studijních směrů v ČR Obory
2001
2013
Vzdělání, výchova
27.205
3.677
Humanitní vědy, umění
19.645
3.825
Společenské vědy, obchod, právo
53.102
120.571 32%
1.místo růst 2,5krát
Přírodní vědy, matematika, informatika Technické vědy, výroba, stavebnictví Zemědělství, veterinářství
21.095
49.686
50.551
2. místo
8.415
55.347 15% 15.390
Zdravotnictví a sociální péče
18. 118
3.787
Služby
7.756
18.030
Ad 1.Tendence - studenti VŠ Po r. 1989 se zvyšuje počet VŠ studentů a vysokých škol 2001 – 203 500, 2010 - 396 000 Je vytvořena jiná klasifikace oborů , nově v Novele VŠ zákona 2016 Zvyšuje se počet a podíl studentů zaměření společenské vědy - oproti roku 2001 do současnosti zvýšil počet studentů téměř 2,5krát, 2013 – 34% všech studentů bakalářského a magisterských oborů • Jen v omezeném počtu v technických vědách, výrobě a stavebnictví - 14% • Po roce 2010 určitý pokles počtu ( nar. 1990 a později, populační pokles) • Ženy – růst počtu studujících žen, 2001 - 98 tisíc a v roce 2013 více než 205 tisíc, jednalo se o nárůst o 110%
• • • •
12
Komparace počtů absolventů dle OECD a CR (Kleňhová, 2016)
Počet vysokoškolské vzdělání - • Věk 25 až 34 • Věk 55 až 64 Počet zaměstnaných podle vzdělání: • Základní vzdělání • Střední vzdělání • Vysokoškolské vzdělání Počet: • Základní vzdělání • Střední vzdělání • Vysokoškolské vzdělání
země OECD OECD 41% OECD 25%
ČR: CR 30% CR 15%
OECD 56% OECD 74% OECD 83%
CR 53% CR 78% CR 84%
OECD 12.8% OECD 7.7 % OECD 5.1%
CR 20.7 % CR 5.4 % CR 2.6 %
13
Ad 2 motivace studentů studovat vysokou školu Motives
Students 1995 Students 2001 Students 2016 in % in% in % Better chances 25 42 72 on the labour market Graduation 10 50 61 from university Higher earnings 69 56 Professional 60 43 44 development Career 10 78 21 prospects Enjoyment of 33 31 33 student life 14
Důležité kompetence pro uplatněné na trhu práce (multiple choice)
Skill for the labour market Students • Ability to acquire new knowledge 55% • Ability to apply their knowledge 57% • Ability to communicate with people 79% • Ability to adapt to business requirements40% • Teamwork ability 57% • Risk capacity 36% • Ability to solve problems 76%
Rank 5. 3.- 4. 1. 6. 3.- 4. 7. 2.
15
Ad 3. Kompetence dle absolventů a zaměstnavatelů Competencies (scale 10 –max., 1 min.) General knowledge and insight Professional theoretical and methodological knowledge Ability to use expert knowledge in practice Knowledge of the conditions for the use of expert methods and theories in practice Language skills in a foreign language Mathematical skills Computer skills Ability to work with information Skills to identify and solve problems Skills of creative and flexible thinking and acting Presentation skills and writing skills Independent decision-making skills Teamwork Ability to take responsibility Organizational and management skills to lead a team The ability to think and act economically/economic eligibility The ability to communicate with people, to negotiate Ability to adapt to changing circumstances, conditions Ability to work in a multicultural / international environment Ability to train and organize own learning Technical competencies Legal eligibility
Graduates Employers CTU 6.29 6.36 7.17 6.95 6.36 7.05 6.08 6.29 4.24 7.23 6.54 7.04 6.47 6.26 5.87 5.97 5.91 5.56 4.56 5.03 5.05 5.95 4.72 6.96 6.35 4.55
5.97 5.18 6.87 7.50 7.73 7.35 6.54 6.57 7.25 7.13 6.09 6.56 7.16 7.14 5.98 6.47 6.59 5.44 16
Závěr VO1: Existuje nová situace v oblasti vysokého školství, zvýšení počtu studentů a absolventů - ověřené VO2: Hodnota vzdělání v současné době se mění ze znalostí k vysokoškolskému titulu - ověřené VO3: Vzdělávací systém, principy a metody vysokoškolského vzdělání, musí být orientovány na rozvoj teoretických, praktických a sociálních dovedností studentů - ověřené. 1.Změny v typologii studijních programů v závislosti na znalostech ekonomických, společenských věd a práva. 2. motivace studentů ke studiu - je preferovat lepší šance na trhu práce s vysokoškolským diplomem, ne znalosti 3.Vážným problémem je, že profesní a osobní kvality absolventů často nesplňují požadavky zaměstnavatelů. (Mají všeobecné znalosti v oblasti jejich zájmu, ale nevědí, jak využít své znalosti v praxi, jak řešit skutečné odborné problémy.
17
Co závěrem? • Vzdělání jako velmi významná hodnota, složka/faktor souvisí s charakterem společnosti • Vyžaduje proces přizpůsobení se požadavkům doby, rozvoje společnosti • Přizpůsobení se poznání, výsledkům vědy, technologie, a současně aktivně přispívat k rozvoji nejen vědy a technologií, ale také rozvoji člověka k humanizaci okolí, výroby pracovních procesů • Přispívat k lidství, solidaritě, ke změně okolí, podmínek života • To vše zahrnuje kritické myšlení, přístupy ke všem oblastem společnosti i života • Do jaké míry VŠ vzdělání k tomuto cíli přispívá je otázkou k diskusi • Nový typ uspořádání VŠ studia, nový typ studenta, generační změny???? 18
Děkuji za pozornost • Jana M. Šafránková
[email protected]
19
