VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů
Bakalářská práce
Autor: Michaela Drápalová Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Knížková Jihlava 2016
Abstrakt Tato bakalářská práce s názvem Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů má za cíl zjistit přínos hiporehabilitace v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta. K cíli byly stanoveny dvě hypotézy, které jsou uvedeny a vyhodnoceny ve výzkumné části práce. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část tvoří současný stav problematiky, který se zabývá hiporehabilitací jako celkem a poté jejím specifickým využitím u pacientů s různými druhy psychického onemocnění. Druhou část tvoří již zmiňovaná výzkumná část, jež obsahuje informace o charakteru výzkumu, jeho průběhu, respondentech, výzkumném prostředí a výsledky výzkumu společně s návrhy na řešení a doporučení pro praxi.
Klíčová slova hiporehabilitace, kůň, pacient, psychické onemocnění, terapie
Abstract This thesis titled Use of hippotherapy in psychiatric patients is designed to evaluate the contribution of hippotherapy in the healing process positive effect on the mental state of the patient. The goals were set two hypotheses, which are listed and evaluated in the research part. The thesis is divided into two main parts. The first part consists of the current state of the problem, which is engaged in hippotherapy as a whole and then to its specific use in patients with various types of mental illness. The second part consists of the already mentioned research section, which contains information about the nature of the research, its progress respondents, the research environment and research results together with proposals for solutions and recommendations for practice.
Key words hippotherapy, horse, patient, mental illness, therapy
Na úvod bakalářské práce bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní magistře Jaroslavě Knížkové za její čas, který mi věnovala, trpělivost a v neposlední řadě za přínosné rady. Také bych chtěla poděkovat respondentům za jejich ochotu účastnit se dotazníkového šetření.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 7 1 Současný stav problematiky....................................................................................................... 9 1.1 Hiporehabilitace .................................................................................................................. 9 1.1.1 Základní termíny používané v hiporehabilitaci ............................................................ 9 1.1.2 Odvětví hiporehabilitace .............................................................................................. 9 1.1.3 Koně pro hiporehabilitaci ........................................................................................... 11 1.1.4 Historie hiporehabilitace ............................................................................................ 12 1.2 Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů ................................................. 13 1.2.1 Kontraindikace hiporehabilitace ................................................................................ 16 1.2.2 Využití hiporehabilitace u konkrétních diagnóz ........................................................ 17 2 Výzkumná část ......................................................................................................................... 23 2.1 Cíl a hypotézy ................................................................................................................... 23 2.2 Metodika výzkumu ........................................................................................................... 23 2.3 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí ...................................................... 24 2.4 Průběh výzkumu ............................................................................................................... 26 2.5 Zpracování získaných dat .................................................................................................. 27 2.6 Výsledky výzkumu ........................................................................................................... 27 2.7 Diskuse .............................................................................................................................. 49 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................................. 52 Závěr ........................................................................................................................................... 53 Seznam použité literatury............................................................................................................ 54 Seznam tabulek grafů .................................................................................................................. 56 Seznam příloh ............................................................................................................................. 58
6
Úvod Ošetřovatelská péče o duševně nemocné pacienty pomocí koně - hiporehabilitace je součástí komplexních léčebných a ošetřovatelských postupů, které jsou poskytovány sestrou a lékařem ve zdravotnickém zařízení. Ošetřovatelská péče je založená na využití koně a jeho specifických vlastností v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta. Základem práce sester je práce s verbální a neverbální komunikací. Důraz je kladený na prožitky pacientů a jejich zpracování a zaměření na kognitivní a exekutivní funkce. Využití koně v ošetřovatelství se tak významnou měrou podílí na zvyšování kvality zdravotní péče u pacientů s duševním onemocněním. Téma s názvem Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů jsem si pro zpracování bakalářské práce zvolila z toho důvodu, že je mi velice blízké vzhledem k mému zaměstnání. Pracuji jako zdravotnický asistent v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod na doléčovacím oddělení a hiporehabilitace je jedna z terapií, kterou naši pacienti v rámci léčby navštěvují. Hiporehabilitace v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod probíhá na vysoké úrovni. Jejím provozovatelem je Středisko hiporehabilitace PIRUETA. Středisko vzniklo roku 2001 jako součást příspěvkové organizace Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod. Ta financuje náklady na jeho provoz a rozvoj a je též Střediskem praktické výuky České rehabilitační společnosti. Již od roku 1998 však při Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod existuje Nadační fond pro hiporehabilitaci, jenž jako nestátní nezisková organizace zajišťuje finanční a materiální podporu prostřednictvím různých sponzorů, dotací a grantů pro Středisko hiporehabilitace PIRUETA. Středisko se nachází přímo v areálu Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Hiporehabilitační tým tvoří odborný garant - lékař s atestací psychiatra, všeobecná sestra - vedoucí terapeut a další dvě všeobecné sestry, kteří jsou zároveň cvičiteli/instruktory koní pro hiporehabilitaci a jeden asistent pro hiporehabilitaci. Organizační struktura psychiatrické nemocnice určuje spádovost hiporehabilitace pod vedení hlavní sestry. Klienty hiporehabilitace jsou především hospitalizovaní pacienti, kteří jsou k dané rehabilitaci indikováni svým ošetřujícím lékařem. Ovšem v malé míře je hiporehabilitace navštěvována i lidmi, kteří se léčí ambulantně a tento druh léčby jim indikuje jejich praktický lékař či ambulantní psychiatr. Hiporehabilitace je indikována pro široké spektrum diagnóz našich pacientů. Jedná se o organické duševní poruchy včetně demencí, duševní poruchy vyvolané 7
účinky psychoaktivních látek, schizofrenie a jiné psychotické poruchy, poruchy nálad, neurózy, poruchy přijmu potravy, sexuální dysfunkce, poruchy osobnosti, mentální retardace, poruchy psychického vývoje, poruchy chování a emocí u dětí. (hipoterapie.crespo.cz) Na oddělení, kde pracuji, převažují pacienti s diagnózou schizofrenie a schizoafektivní porucha, deprese a maniodeprese, se kterými se i já během služby hiporehabilitace účastním a všímám si pozitivních účinků, které na ně tato léčebná metoda bez pochyby má. Proto jsem se tedy pro toto téma s názvem Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů rozhodla. Cílem práce bude přesně zjistit přínos hiporehabilitace v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta. Základním materiálem, ze kterého budu čerpat informace a který bude zároveň podkladem pro moji práci, budou data z dotazníkového šetření, informace získané z konzultací s všeobecnými
sestrami
pracujícími
v hiporehabilitaci
Psychiatrické
nemocnice
Havlíčkův Brod a odborná literatura spolu s dalšími odbornými zdroji, které budou tvořit spolu s mým zhodnocením stěžejní část bakalářské práce. V závěru práce bych se věnovala kvalitě a výpovědní hodnotě daných informací.
8
1 Současný stav problematiky 1.1 Hiporehabilitace Velemínský ve své knize uvádí pojem hiporehabilitace jako souhrnné označení pro rehabilitaci člověka za pomoci koně. (Velemínský a kol., 2007) Jedná se o nejrozšířenější formu zooterapie, což je termín označující léčbu spočívající v působení zvířat na člověka. Další velice rozšířenou zooterapií je například canisterapie, kde se jedná o využití psů v léčebném procesu. Hiporehabilitace je určená pro široké spektrum klientů. Mohou to být klienti s fyzickými, psychickými nebo výchovnými potížemi. Proto se tato metoda dělí do několika odvětví a to podle určeného cíle a metodiky léčby a tím i vlivu koně. (apolenka.org)
1.1.1 Základní termíny používané v hiporehabilitaci Fyzioterapeut – odborně školený pracovník pro rehabilitaci Cvičitel – osoba, která byla proškolena Českou jezdeckou federací pro výuku klienta spočívající v jízdě na koni a zodpovídá za přípravu koní pro hiporehabilitaci Hiporehabilitační kůň – vhodně vybraný a připravený kůň pro hiporehabilitaci Lékař – lékař mající atestaci z fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace a psychiatrie Klient/pacient – osoba navštěvující zooterapii (hiporehabilitaci) (Velemínský a kol., 2007)
1.1.2 Odvětví hiporehabilitace
Hipoterapie (zkráceně HT) Pojmy hiporehabilitace a hipoterapie bývají obvykle zaměňovány, jelikož laická veřejnost se domnívá, že jde o dvojí shodné označení léčebné aktivity člověka a koně. Opak je však pravdou. Jak uvádí Hollý a Hornáček, hipoterapie je speciální forma 9
rehabilitace, která spadá pod hiporehabilitaci, což, jak jsem již uvedla, je souhrnné označení pro veškeré aktivity člověka a koně mající léčebný význam. Hlavním cílem hipoterapie ovšem je zaměření se na rehabilitaci fyzické oblasti pacienta. Konkrétně jde o snahu zlepšit jeho fyzický stav nebo alespoň udržet stávající kondici. Dochází k tomu za pomoci využití práce s koněm, využití asistovaného vožení se na koni a na jeho samostatném ježdění, při kterém je využito multidimenzionálního pohybu koně, který má příznivý vliv na pohybový aparát člověka. (Hollý, Hornáček 2005) Diagnózy určené pro hipoterapii Pacienty navštěvující hipoterapii jsou děti i dospělí mající tělesný handicap. U dětských pacientů jde nejčastěji o poruchy způsobené mozkovou obrnou či úrazem. U dospělých pacientů se jedná o lidi s vadným držením těla, skoliózou, roztroušenou sklerózou či též o lidi po úrazech pohybového aparátu. (apolenka.org)
Aktivity s využitím koní (zkráceně AVK) Tyto aktivity působí u člověka na psychiku a sociální cítění. Dalo by se říci, že mají pedagogický význam. Je zde využíváno prostředí jezdeckých stájí, samotného kontaktu s koněm (interakce člověka a koně) pro jeho motivaci se aktivizovat a učit se. Toto odvětví hiporehabilitace provádí odborníci se speciálním vzděláním jako je speciální pedagog nebo sociální pracovník. Ti často při své práci požívají doprovodné pomůcky (barevné míčky, kroužky, pěnové tyče, kavalety, karty s obrázky a čísla). (apolenka.org) Diagnózy určené pro Aktivity s využitím koní Tyto speciální aktivity a techniky s využitím koněm jsou určené pro děti i dospělé. Nejčastěji se jedná o pacienty s poruchami chování a pozornosti, narušenou komunikační schopností a hyperaktivitou. Dále také pacienti s různým psychiatrickým onemocněním, mentální retardací, autismem nebo klienti se smyslovými vadami (poruchy zraku, sluchu, hmatu). Aktivity s využitím koní ale slouží také tělesně postiženým pacientům, jež prošli hipoterapií, ale ta jim dále bohužel neposkytuje potřebný prostor pro rozvoj schopností. (apolenka.org) 10
Psychoterapie pomocí koní (zkráceně PPK)
Tento druh hiporehabilitace se využívá především v psychiatrických léčebnách jako doplňující léčebná psychoterapie k ostatním psychoterapiím a medikamentózní léčbě. Jak uvádí Černá Rynešová ve své knize, psychoterapie je založena na působení prostředí okolo koní, jako je hlavně stáj koně a výběh koně či jízdárna na pacienta. Dále využívá interakce mezi duševně nemocnými pacienty a koňmi, ale i mezi pacienty a hiporehabilitačním personálem. Kromě samotného kontaktu pacienta s koněm zde dochází i k práci s koněm ze země a ježdění na koni či k relaxačním metodám s využitím koně a ke hrám s nimi. (Černá Rynešová, 2012) Diagnózy k psychoterapii pomocí koní Spektrum diagnóz pro psychoterapii pomocí koní je široké. Černá Rynešová v knize uvádí, že nejčastěji se jí účastní pacienti se schizofrenií, neurózami, pacienti s organickými duševními poruchami jako jsou například demence, pacienti trpící depresemi či maniodepresivními poruchami, ale i pacienti léčící se ze závislostí například s drogami, alkoholem či gamblérstvím a v neposlední řadě i pacienti s poruchami osobnosti. (Černá Rynešová, 2012)
1.1.3 Koně pro hiporehabilitaci Oficiálně neexistuje přesné určení toho, jaký kůň je pro hiporehabilitaci vhodný. Z obsazení koňů ze Specializačních zkoušek pro koně a pony lze ale říci, že nejčastěji se jedná o koně v užitkovém typu (teplokrevný, chladnokrevný a pony) a kříženci. Jediné striktně nařízené pravidlo je, že do hiporehabilitací smí být zařazováni pouze valaši a klisny, hřebci nikoli. Dále je pak také přihlíženo k věku koně. Dle nařízení může hiporehabilitaci vykonávat pouze kůň, kterému je více než 5 let, což je z důvodu psychické vyzrálosti koně. Poté je dalším kritériem zdravotní stav koně a jeho povahové rysy. Při přihlížení k charakteru koně je důležité to, jaký je účel hiporehabilitace. (hiporehabilitace-cr.com)
11
Koně pro hipoterapii Při výběru koně pro hipoterapii je důležitým hlediskem výběru především stavba těla koně a jeho mechanika pohybu a poté až jeho povahové vlastnosti a projev vůči lidem. (hiporehabilitace-cr.com)
Koně pro psychoterapii pomocí koní a pro aktivity s využitím koní Pro tyto oblasti hiporehabilitace je nejzákladnějším hlediskem výběru koně jeho povaha. Je to hlavně z důvodu kontaktu koně s psychicky nemocnými pacienty. Důležité tedy je, aby byl kůň po psychické stránce velmi odolný a trpělivý. Poté se pak přihlíží ke zdravotnímu stavu koně, který musí být také dobrý, jelikož i při těchto aktivitách dochází k ježdění na koni. (hiporehabilitace-cr.com)
1.1.4 Historie hiporehabilitace
Velemínský ve své knize uvádí, že první písemné údaje o využití koně pro léčbu člověka najdeme již v zápiscích filozofických úvah Marka Aurélia z let 171 – 179 n. l. Poté se dlouhá léta touto metodou v žádných zápiscích nikdo nezabýval. Až v období renesance můžeme najít zmínku od Merkurialise o různém působení rozdílných druhů chodů koně na člověka. Mnoho záznamů a literárních počinů vzniklo až v 18. století. Jízdu na koni pro lidi s duševním onemocněním začali doporučovat osobní lékař Marie Terezie a Maxmilian Stoll. Roku 1750 pak první sportovně medicínské učebnice začaly popisovat jízdu člověka na koni jako nejdůležitější gymnastické cvičení a popsaly také účinky její vlivu na fyzickou a psychickou stránku člověka. Roku 1782 napsal J. C. Tissot knihu s názvem „Léčebná a chirurgická gymnastika neboli výzkum o užitku pohybu.“ V tomto díle bylo poprvé uvedeno, jak je důležitý krok pro terapii a toto sdělení je platné dodnes. A stejně tak dodnes platí zmínka od Samuela Teodora, který viděl hlavní léčebné působení koně v trojrozměrném působení jeho hřbetu. Na našem území se dle Vyhnálka z (Velemínský a kol., 2007) počátky hiporehabilitace datují až okolo roku 1880. Počátkem 20. století se začala hiporehabilitace dostávat do povědomí zdravotníků. Po 1. sv. válce se využívala hiporehabilitace pro zotavování válečných invalidů. Až v letech 1950 – 1960 se hiporehabilitace začala využívat pro pacienty a to 12
pro pacienty s poliomyelitis anterior acuta. Rozvoj nastal v 60. letech, kdy začalo vznikat spoustu organizací zabývajících se hiporehabilitací a to v podstatě napříč celou Evropou a v celých Spojených státech amerických. V naší republice jsou počátky datovány k roku 1947. V současnosti je v České republice garantem pro hiporehabilitaci Česká hiporehabilitační společnost, která vznikla roku 1991. Spadají pod ní lékaři, fyzioterapeuti, cvičitelé jezdectví, parasportovci, pacienti a rodiče dětí s handicapem. Jejím úkolem je též výuka lidí pro hiporehabilitaci. (Velemínský a kol., 2007)
1.2 Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů
Duševní onemocnění Pro duševní neboli psychické onemocnění existuje spousta definicí, podobně jako pro vyjádření pojmu zdraví a nemoc. V podstatě můžeme říci, že za duševní onemocnění je považováno narušené myšlení a chování člověka odlišující se od nám známých kulturních norem, na které jsme zvyklí. Porušená může být i emoční stránka člověka, efektivita, pozornost, paměť, ale i celý vývoj osobnosti. Vše je projevováno určitými symptomy, kterých si všímá hlavně okolí člověka a bohužel většinou až poté si je dokáže přiznat i člověk sám. (Hosák, Hrdlička, Libiger a kol., 2015)
Etiologie duševního onemocnění Vznik duševní poruchy může být podmíněný spoustou různých příčin. Jedná se tedy například o poruchy centrálního nervového systému, z čehož jsou vyvinuty psychózy a afektivní poruchy. Dále pak o organickou poruchu centrální nervové soustavy, která stojí za vznikem například demencí. Také se sem řadí stavy, u kterých se za jejich vznik předpokládá vliv okolí a nepříznivé životní události. Hovoříme o stresových poruchách a neurózách. K příčině vzniku duševní poruchy se u člověka řadí také jisté vrozené dispozice a vnější vlivy. Ovšem každý člověk není stejný a nejde tedy jednoznačně tvrdit, že ve všech případech určité duševní poruchy lze u všech pacientů trpících touto metodou předpokládat stejnou příčinu jejího vzniku. Jak uvádí Ayers a Visser ve své
13
knize, ve většině případů vzniku duševních poruch dochází ke kombinaci příčin jejich vzniku. (Ayers, Visser, 2011)
Terapie duševního onemocnění Terapie duševního onemocnění existuje dvojího způsobu aplikované léčby. Prvním způsobem je léčba, která zahrnuje odstraňování příčin duševních poruch. Ve druhém případě spočívá léčba v eliminaci vzniklých následků duševních poruch. Ovšem v obou způsobech léčby se využívá medikamentózní léčba, režimová opatření spočívající hlavně v úpravě životního stylu duševně nemocného člověka a různé druhy doprovodných psychoterapií.(Orel a kol., 2012)
Hiporehabilitace u duševně nemocných K hiporehabilitaci v psychiatrii jsou dle Černé Rynešové indikováni pacienti se schizofrenními onemocněními, neurotickými poruchami, duševními poruchami, jejíž příčinou je užívání psychoaktivních látek či gamblérství, pacienti s organickými duševními poruchami, a pacienti s poruchami osobnosti společně s poruchami sexuálními a tak dále. (Černá Rynešová, 2011) V průběhu terapie s těmito pacienty je nutné vycházet z druhu, rozsahu a tíže psychických příznaků, délky poruchy a také ze somatických příznaků, jak tvrdí Ing. Bc. Cásková předsedkyně sdružení a vedoucí terapeut Střediska hiporehabilitace Epona Brno. Při vyhodnocování stupně poruchy je potřeba zohlednit míru neschopnosti vyrovnat se s požadavky běžného života. K tomu, aby byla práce s psychicky nemocným pacientem úspěšná, je nutné zajistit bezpečnou atmosféru stáje, zkušeného terapeuta, jenž ví, kam směřuje jeho práce, vhodně zvoleného a zkušeného koně. Typ hiporehabilitace u duševně nemocných určujeme podle počtu obsazení pacienty a to na individuální terapii a skupinovou terapii. S přihlédnutím k typu postižení pacienta a k danému cíli volíme během terapie její různé druhy, jakými je práce ve stáji, práce s koněm ze země, práce ze sedla, aktivní ježdění nebo cvičení voltiže. U práce ve stáji považujeme za příhodný stav nabídnutí pacientovi nejen samotné jízdy na koni, ale také umožnění poznat prostředí okolo stájí a práci v ní, která je spojena s pobytem koně v ní. Umožnit pacientovi podílet se na práci o koně a mít tak možnost navázat s koněm bližší 14
vztah. Toto je důležité hlavně proto, aby si pacient koně více vážil a nevnímal ho jen jako dopravní prostředek, jakým je třeba automobil, nýbrž jako živou bytost, o níž je třeba pečovat. (kurzy-hiporehabilitace.com)
Pracovní terapie v psychiatrické nemocnici
Dle Caskové má tato pracovní terapie za úkol vytvořit u pacientů lepší pracovní návyky a vypěstovat pocit odpovědnosti. Častokrát je během práce ve stáji potřeba pracovat skupinově a díky tomu tak vytvářet nové sociální vztahy, přitom je též nezbytně nutné komunikovat s koněm a právě i s ostatními členy skupiny. To vše vede k socializaci pacienta. (kurzy-hiporehabilitace.com)
Práce s koněm ze země Tento druh terapie můžeme zvolit jak pro individuální formu, tak pro skupinovou formu hiporehabilitace. Její volba závisí především na situaci, kdy je potřeba, aby pacient navázal kontakt s koněm a překonal tak obavu z neznámého zvířete. Terapie tedy začíná kontaktem pacienta s koněm a je nutné, aby se pacientovi strach podařilo překonat. Pacient musí zkusit koně pohladit. K dalším činnostem prováděných ze země pak patří vedení koně. To probíhá například během hraní her nebo to může být takovou formou, kdy jeden pacient sedí na koni a druhý ho s koněm vede. Takováto situace nutně vyžaduje od pacienta plné soustředění a nezbytnou interakci mezi vodičem a jezdcem. Také je zde velice důležité, aby kůň zachovával klid a dokázal tak pacientovi, že není důvod k obavám. Nesmí totiž dojít k vyděšení pacienta a tím ztracení jeho důvěry, bylo pak již nemožné u pacienta tuto terapii aplikovat. (kurzy-hiporehabilitace.com)
15
Práce ze sedla/na madlech
Dle Caskové je tento druh terapie vždy nutné zavést až po absolvování předchozího druhu terapie, kdy je už pacient s koněm seznámen a je překonaný strach z něj. Je potřeba, aby měl pacient v koně a i k terapeutovi důvěru. Samotný průběh spočívá většinou v tom, že pacient sedí na hřbetu koně na měkké podložce a má k dispozici otěže z uzdy. Pouze v případě, kdy je pacient těžší, je potřeba použít sedlo a pacient na něm má k dispozici madla. Při samostatném ježdění si koně ovládá pacient sám a učí se tak koně řídit podle toho, jak je to žádoucí. Podle schopnosti pacienta se učí ovládání koně prvně při jeho kroku a poté postupně v klusu a třeba i ve cvalu. Do ničeho ale pacienta zásadně nenutíme. (kurzy-hiporehabilitace.com)
Aktivní ježdění a voltižování
Casková uvádí, že tento typ hiporehabilitace je vhodný hlavně pro pacienty nebo klienty, kteří již úspěšně absolvovali předchozí druhy terapie a měli by zájem pokračovat dále. Jedná se především o děti s lehkou mozkovou dysfunkcí, u kterých se projevuje hyperaktivita, nesoustředění a tím nedostatečná koncentrace. Patří sem i dětští pacienti s poruchami chování nebo pacienti s tělesným postižením nebo s některými druhy duševního onemocnění. (kurz-hiporehabilitace.com)
1.2.1 Kontraindikace hiporehabilitace
Do teď bylo popisováno jen to, pro jak široké spektrum diagnóz je hiporehabilitace určená, že by se mohlo zdát, že snad ani neexistuje pacient, kterému by nepomohla. Ano, hiporehabilitace je opravdu všestranná terapie, která má využití v mnoha odvětvích ošetřovatelské péče. Ovšem i u ní existují kontraindikace. Základem je očkování pacienta proti tetanu. Pokud pacient není očkován, nemůže se hiporehabilitace účastnit. Poté se jedná například o akutní fáze psychiatrického onemocnění, akutní fáze
16
somatických diagnóz, alergické reakce na koňskou srst, u hipoterapie je pak velikou kontraindikací osteoporóza nebo neschopnost pacienta provést abdukci v kyčlích. Celkově pak ještě existuje jako kontraindikace nepřekonatelný strach z koně nebo nezhojené rány. (hipoterapie.crespo.cz)
1.2.2 Využití hiporehabilitace u konkrétních diagnóz Každá duševní porucha má jiná specifika a proto i hiporehabilitace působí na každého pacienta s odlišnou diagnózou jinak. Zde je uvedeno působení hiporehabilitace na různé druhy psychických poruch. (Černá Rynešová, 2011)
Organické duševní poruchy - Demence
Dle Pidrmana je demence organickou duševní poruchou, k níž dochází vlivem onemocnění mozku a je převážně chronická či progresivní. (Pidrman, 2007) Pacienty trpícími demencí jsou z velké části geriatričtí pacienti. Baštecký a kolektiv v (Černá Rynešová, 2011) uvádí, že v klasické gerontopsychiatrii se běžně společně s medikamentózní léčbou setkáváme s doplňující terapeutickou léčbou. Jednou z takových terapií je právě i terapie pomocí zvířat (canisterapie, hiporehabilitace), kde je hlavním účelem léčebný kontakt pacienta se zvířetem a procvičování kognitivních funkcí. U pacientů s demencí je při hiporehabilitaci využívané odvětví nazývající se Psychoterapie pomocí koně a Aktivity s využitím koní. Díky těmto typům psychoterapie, které vedou k pozitivnímu ovlivnění kvality života pacientů s demencí, dochází k zařazování spousty technik a činností směřovaných k působení na emoce, aktivizaci, kognitivní funkce, vzájemnou komunikaci a motivaci. Pro pacienta je velice prospěšný jen samotný pobyt ve stáji, kontakt s koněm a personálem. Už jen toto totiž působí na pozitivní ovlivnění psychiky pacienta, jelikož si odnáší nové zážitky, kterých se mu bohužel v jeho současném stavu moc nedostává. Takto pozitivně naladěný pacient poté při práci ve stáji a během manipulace s koněm procvičuje i své kognitivní funkce, protože již obyčejné čištění koně se dá označit za procvičování kognitivních 17
funkcí. Je totiž potřeba, aby si pacient zapamatoval postup čištění. Hiporehabilitace má též veliký vliv na směrování pacienta do kontaktu s větším počtem lidí a do spolupráce s nimi. To má opět za následek kromě jiného pozitivní ovlivnění psychiky a emocí. Jelikož u pacientů s demencí bývají často přidružená i různá somatická onemocnění, je často nemožné zařadit jízdu na koni a tak se z velké části využívají pouze kontaktní terapie a práce s koněm ze země nebo hry s koněm. V důsledku použití těchto technik se ovšem dá velice dobře procvičit jak jemná, tak i hrubá motorika a též koordinace pohybu. Když přihlédneme k etiologii vzniku demence, je možné jistým způsobem za pomoci hiporehabilitace její průběh zmírnit či zpomalit. (Černá Rynecká, 2011)
Poruchy vyvolané používáním psychoaktivních látek Dle Smolíka v (Černá Rynecká, 2011) se jedná se všechny poruchy způsobené zneužíváním psychoaktivních látek. Řadíme sem poruchy vzniklé užíváním alkoholu, opiátů, kanaboidů, sedativ, hypnotik, stimulantů, halucinogenů, tabáku a jiných látek. Provádíme zde rozdělování podle stavu na akutní intoxikace, škodlivé užívání, závislost a jiné stavy, jež jsou obvykle spojené se závislostí. Sem zařazujeme odvykací stav, toxické psychózy, organické poruchy způsobené používáním psychotropních látek, psychotické stavy a různé jiné reziduální stavy. Tyto závislosti mají čím dál tím více jako předpoklad pro vznik stres a životní návyky. Zástupci těchto pacientů bývají ve větší míře muži. (Černá Rynecká, 2011) Hiporehabilitace, jako doprovodná léčba těchto poruch, byla zprvu zaváděná velice pozvolna, ale brzy bylo prokázáno, že je velice přínosná a nyní je hojně využívána. Hollý a Hornáček ve své knize však přeci jen určité kontraindikace hiporehabilitace u těchto duševních poruch uvádějí. Jedná se o formy akutní intoxikace, akutní psychotické poruchy a odvykací stavy. (Hollý, Hornáček, 2005) Hiporehabilitace u závislých lidí mnohdy končí podceňováním se pacienta a jeho neschopností důvěřovat sobě i dalším členům terapeutického týmu. To se někdy může projevovat až agresivním chováním k terapeutovi a celému okolí. Je proto velmi důležité, aby se terapeut dokázal prosadit jako autorita a aby jako prostředek ke komunikaci využíval koně. Právě zvyšování sebedůvěry u těchto pacientů je hlavním cílem hiporehabilitace. Což samozřejmě opravdu není jednoduché, ale při správném postupu je právě hiporehabilitace tím nejlepším prostředkem. Pacient pak totiž sám 18
zjišťuje, že tak velké a respekt budící zvíře dokáže ovládat a tím si opět pomalu navrací ztracenou důvěru sám v sebe. Kromě tohoto se pacient učí také pociťovat za koně odpovědnost a dochází ke zjištění, že pokud toto dokáže s koněm, tak dokáže to samé jistě i v jiných oblastech. Vedle těchto účinků hiporehabilitace na pacienty s poruchou vyvolanou užíváním psychoaktivních látek má tato terapie i jiný smysl. Představuje totiž pro pacienty naplnění volného času, který právě dříve zaplňovali užíváním psychoaktivních látek. Což má za následek ukázku, že opět dokáží trávit čas jinak, zdravěji a užitečněji. (Hollý, Hornáček, 2005) Černá Rynecká také ve své knize uvádí, že z její vlastní praxe bylo zjištěno, že v rámci hiporehabilitace je velice prospěšné zařazení aktivit na procvičování kognitivních funkcí a to z toho důvodu, že během abusu psychoaktivních látek často dochází k organickým změnám a jak již bylo uvedeno u pacientů s demencí, hiporehabilitace má v tomto velice pozitivní působení. K tomuto všemu je velice důležité každou lekci zakončit pozitivním hodnocením pacienta, aby byl pacient pozitivně naladěn a motivován k dalším výkonům. (Černá Rynecká, 2011)
Schizofrenie
Schizofrenie je popisována jako duševní porucha, která je charakterizována narušeným vnímáním a myšlením, společně s oploštěnou emotivitou člověka. (Češková, 2007) Jedná se o duševní poruchu, u které dodnes nevíme její přesné příčiny vzniku. Léčba tedy především spočívá v medikamentózní léčbě, jež ovšem neléčí příčinu, ale pouze zmirňuje její projevy. (Dragomirecký,2013) Hollý a Hornáček doporučují všechny terapeutické aktivity lze využívat až po odeznění akutní fáze onemocnění, což se děje za pomoci příslušné medikamentózní léčby pomocí psychofarmak. (Hollý, Hornáček, 2005) Poté, již po odeznění akutních projevů schizofrenie je právě naopak zařazení hiporehabilitace do léčby žádoucí neboť u pacientů mohou zůstat defekty v myšlení a začít se projevovat zpočátku nenápadné odchylky v chování. Dle Klika v (Černá Rynecká, 2012) v takovémto případě je pak namístě pokusit se navázat kontakt s pacientem prostřednictvím hiporehabilitace, protože kůň se stává výborným 19
prostředníkem, jelikož pacient trpící schizofrenií spíš než s člověkem naváže prvně vztah se zvířetem. A právě navázání vztahu stojí v takovémto případě v hiporehabilitaci na prvním místě. Terapeut se tedy snaží k pacientovi přiblížit přes koně a pacient si poté mnohdy ani neuvědomuje, že je prostřednictvím koně terapeuticky ovlivňován. Díky emotivnímu prožitku, který kůň a prostředí kolem něj přináší, dokáže pacient alespoň během terapie potlačit poruchy myšlení a vnímání. Je důležité na pacienta v ničem nespěchat a postupně s ním projít všechny fáze od počátečního kontaktu po samotné ježdění na koni. (Černá Rynecká, 2012)
Hipoterapie a afektivní poruchy Klienti s těmito poruchami mají narušený život po citové i emotivní stránce. Poruchy směřují k depresi nebo k mánii. Hovoříme pak souhrnně o maniodepresivním onemocnění nebo o bipolární afektivní poruše. V časových intervalech mezi fázemi onemocnění se stav pacienta navrací k normálu. (Látalová, 2010) Člověk trpící depresí má kromě pokleslé nálady i zpomalené psychické a tělesné procesy. Jeho myšlení může být ovlivněno i výskytem tzv. depresivních bludů, kdy je klient přesvědčený, že není ničeho schopen. Naopak manický pacient má tendenci být až přehnaně sebevědomý, euforický, někdy může být až zlostný a zuřivý. Přisuzuje si nadprůměrné až nadpřirozené schopnosti. (Gay, 2010) Během akutních fází deprese nebo mánie nemá hipoterapie smysl. V raném stádiu je hipoterapie kontraindikovaná, protože u depresivních pacientů můžeme, třebaže dobře myšlenou snahou o rozptýlení, docílit spíše přesvědčení pacienta o vlastní nedostatečnosti a urychlit jeho rozhodnutí pro sebevraždu. U manických poruch můžeme vyvolat nebezpečnou situaci, která může vézt k úrazu klienta nebo koně. Kůň svou přirozenou autoritou a svými reakcemi upravuje emocionální a psychické procesy. Při dobře vedené rehabilitaci dochází k dlouhodobému vymizení příznaků, snížení množství užívaných léků a často k návratu pacienta do běžného života se stálým zaměstnáním a normálními partnerskými vztahy. Depresivní klienti však musí vynakládat více úsilí k tomu, aby jim kůň porozuměl, ale o to větší zpětnou vazbu dostávají. Díky zpětné vazbě a tělesné činnosti, která jde ruku v ruce s psychickým zdravím, se klientům zvyšuje sebevědomí a zlepšuje sebehodnocení. Jízda na koni vyvolává svalovou relaxaci a vymizení potlačujících mechanismů. Terapeut nesmí 20
zapomínat, že i po úspěchu antidepresiv jsou klientovy myšlenkové i tělesné pochody zpomaleny. Hipoterapií se u klienta utvrzuje poznání, že deprese byla jen nemocí a ne neschopností. Vždy volíme pomalý postup od jednoduššího ke složitějšímu. Manický pacient má v hipoterapii možnost poznat hranici a reálnost svých schopností, které jinak vidí nekriticky. Zjistí, že se ke koni musí náležitě chovat, protože jinak ho kůň nebude respektovat ani poslouchat. Manickému klientovi je vhodné přiřadit živějšího koně, který mu nepokrytě d najevo, jak se k němu má chovat. Volíme spíše rychlejší postup. U depresivních i manických pacientů platí, že jakmile se vrací do běžného života a koně v něm nehráli dříve žádnou roli, ježdění se už dále nevěnují. (Hollý, Hornáček, 2005) Hipoterapie u neuróz Dle Říčana je neuróza duševní onemocnění projevující se u člověka úzkostmi, neklidem, sklonem k tomu dělat si neadekvátní starosti a sklonem k cítění se méněcenný. (Říčan, 2010) Hiporehabilitace u neurotických pacientů dle Hollého a Hornáčka je vždy prováděna skupinově. Skupiny by neměly být heterogenní. Před i po absolvované terapii se provádí skupinové sezení, kde se rozebírají očekávání, zážitky. Tato ventilace je mnohdy důležitější než samotné ježdění. Často se také můžeme setkat s počáteční úzkostí z nasednutí na koně nebo z nového cviku, kdy bývá potřeba jistá dávka naléhání a asertivity ze strany terapeuta. U pacientů s neurózou se doporučuje jízda se zavřenýma očima i jízda v relaxaci, kdy je tělo rozloženo na hřbetu koně. Využívají se i relaxační metody připomínající autogenní trénink, při nichž se používá relaxační hudba a imaginace. (Hollý, Hornáček, 2005) Hipoterapie u poruch přijmu potravy Dle Markové, Venglářové a Babiakové je porucha příjmu potravy především porucha myšlení a konání činností spojených s jídlem a vlastním vzhledem. Typické je stálé hlídání se v jídle a jeho zkoumání a potlačení tak jiných aktivit. (Marková, Venglářová, Babiaková, 2006) V psychoterapeutickém ježdění při onemocnění bulimií a anorexií se využívá skupinová voltiž. Bývá voltižována celá rodina, protože právě rodina se považuje za příčinu těchto onemocnění. Problém anorexie a bulimie je zakotven v poruše identity, jde o frustraci 21
ve vztahu k matce. Dospívající dívka je konfrontována s rozvojem sexuality, chce se stát znovu dítětem a získat moc nad svým tělem. Hipoterapie má zajišťovat opravdové emoční vazby a symbolické závislosti. Mělo by během ní docházet k postupnému uvolnění a tím ke zlepšení sebehodnocení, vytvořit se pocit odpovědnosti nejen vůči sobě i vůči okolí. Důležité je také posílení sebedůvěry a jistoty, kterou si pacienti odnáší do běžného života. (Černá, Rynešová, 2012)
22
2 Výzkumná část 2.1 Cíl a hypotézy Cíl práce Zjistit přínos hiporehabilitace v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta.
Hypotézy 1. Předpokládám, že více jak 75% respondentů zaznamená kladný vliv hiporehabilitace na zlepšení psychického stavu duševně nemocného pacienta.
2. Předpokládám, že více jak 75% respondentů se domnívá, že hiporehabilitace zmirňuje progresi onemocnění u duševně nemocného pacienta.
2.2 Metodika výzkumu Pro zjištění stanoveného cíle k danému tématu využití hyporehabilitace u duševně nemocných pacientů byla použita kvantitativní forma výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření. Tento druh výzkumu byl zvolen z toho důvodu, že umožňuje získat pro zpracování výzkumu odpovědi od většího počtu respondentů. K tomuto šetření byl použit dotazník vlastní konstrukce. Byl sestaven ze čtyř otázek, které se dotazují na osobní údaje respondentů, kvůli jejich charakteristice a z dalších dvaadvaceti otázek vztahujících se k cíli a tudíž i ke stanoveným hypotézám. Všechny otázky v dotazníku jsou uzavřené. Respondenti měli vždy na výběr z několika možností, z nichž volili jen jednu odpověď. Vyplnění dotazníků bylo zcela dobrovolné a anonymní. Výsledná získaná data byla použita výhradně jen pro účely zpracování výzkumu této bakalářské práce.
23
2.3 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí Účastníky neboli respondenty toho výzkumu se staly všeobecné sestry v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Do výzkumu byly zapojeny všeobecné sestry z celého psychiatrického komplexu kromě sester ze dvou interních pavilonů společně s gerontometabolickou jednotkou. Bylo rozdáno 130 dotazníků, vráceno pak bylo 124 dotazníků, z nichž řádně vyplněno k použití pro výzkum by1o 112 dotazníků. Výzkum byl tedy zpracován z odpovědí od 112 respondentů jako celku 100%. Charakteristika respondentů z hlediska jejich pohlaví, věku, dosaženého vzdělání či délky jejich praxe v oboru byla zjištěna pomocí čtyř úvodních otázek v dotaznících. Nehrála však roli při výzkumu cíle a hypotéz. Charakteristika respondentů je znázorněna pomocí grafů pro lepší přehlednost.
Jaké je Vaše pohlaví?
120
Absolutní četnost
100
98
80 60 40
14
20 0
a) žena
b) muž Pohlaví Graf Pohlaví (n=112)
Ze 112 respondentů (100%) bylo 98 respondentů žen (88%) a 14 respondentů muži (12%).
24
Jaký je Váš věk?
70 60 Absolutní četnost
60 50 40
33
30 20
19
10 0 a) 20-35 let
b) 36-50 let Věk
c) více než 51 let
Graf Věk (n=112) Ze 112 respondentů (100%) bylo 19 respondentů (17%) ve věku 20-35let, 60 respondentů (54%) ve věku 36-50let a 33 respondentů (29%) ve věku nad 51let.
Jaké je Vaše dosažené vzdělání?
70 Absolutní četnost
60
58
50 40 30
25
29
20 10 0 a) střední škola
b) vyšší odborná škola
c) vysokoškolské vzdělání
Vzdělání Graf Vzdělání (n=112) Ze 112respondentů (100%) má 58 respondentů (52%) vystudovanou střední školu, 25 respondentů (22%) vyšší odbrnou školu a 29 respondentů (26%) vysokou školu. 25
Absolutní četnost
Jaká je délka Vaší praxe?
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
41 37
19 15
a) méně než 1 rok
b) 1-5 let c) 6-15 let Délka praxe
d) 16 let a více
Graf Délka praxe (n=112) Ze 112 respondentů (100%) 15 respondentů (13%) má méně než 1 rok praxe, 19 respondentů (17%) má 1-5 let praxe, 41 respondentů (37%) má 6-15 let praxe a 37 respondentů (33%) má 16 let a více praxe.
2.4 Průběh výzkumu Jak bylo již zmíněno, výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod a jeho respondenty byly všeobecné sestry. Průběh výzkumu v havlíčkobrodské psychiatrické nemocnici byl proveden na základě doporučení k souhlasu s dotazníkovým šetřením od hlavní sestry Mgr. Jaroslavy Knížkové, jenž je zároveň vedoucí mé bakalářské práce a se schválením tohoto souhlasu od pana ředitele MUDr. Jaromíra Maška ke dni 5. ledna 2016. Začátek výzkum byl uskutečněn hned následující den a výzkum tedy probíhal v období od 6. ledna 2016 do 8. dubna 2016. Dotazníky se mezi respondenty dostaly pomocí poštovního systému psychiatrické nemocnice, díky kterému se z administrativní budovy dostanou všechny potřebné tiskoviny na každý pavilon v areále psychiatrické nemocnice a obráceně. Tento způsob rozdání dotazníků respondentům mi byl nabídnut od paní Mgr. Knížkové, která společně s dotazníky posílala i vzkaz staničním sestrám daných pavilónů, aby dotazníky vyplňovaly pouze všeobecné sestry a to do pátka 8. dubna tohoto roku a vyplněné dotazníky poté zase odeslaly zpět. Odesláno tedy bylo 130 dotazníků, vráceno bylo 124 dotazníků a z toho bylo pro výzkum použito 112 dotazníků (100%).
26
2.5 Zpracování získaných dat MS Word a MS Excel
2.6 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Znáte přesný význam termínu hiporehabilitace?
70 61
Absolutní četnost
60 50 39
40 30 20 12 10 0
a) léčebné vyjížďky na b) léčebné aktivity spojené c) péče pacientů o koně za koni s využitím koní léčebným účelem Význam termínu hiporehabilitace
Graf 1 Význam termínu hiporehabilitace (n=112) Ze 112 respondentů (100%) odpovědělo 12 respondentů (11%) možností a, 61 respondentů (54%) možností b a 39 respondentů (35%) možností c.
27
Otázka č. 2: Pro koho je hiporehabiliatece určená?
120 98
Absolutní četnost
100 80 60 40 14
20 0 0
a) pouze pro pacienty s b) pouze pro pacienty s c) pro pacienty s fyzickým, fyzickým onemocněním, či mentálním nebo mentálním i psychickým po úraze psychickým onemocněním onemocněním Určení hiporehabilitace
Graf 2 Určení hiporehabilitace (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 0 respondentů (0%), 14 respondentů (13%) zvolilo možnost b a 98 respondentů (87%) zvolilo možnost c.
28
absolutní četnost
Otázka č. 3: Kdo hiporehabilitace provádí?
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
91
21 0 a) lékaři
b) speciálně vyškolené c) speciálně vyškolený tým všeobecné sestry pracovníků, který se skládá z lékařů, sester a fyzioterapeutů Provedení hiporehabilitace
Graf 3 Provedení hiporehabilitace (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 0 respondentů (0%), 21 respondentů (19%) zvolilo možnost b a 91 respondentů (81%) zvolilo možnost c.
29
Otázka č. 4: Provádí se hiporehabilitace na Vašem oddělení?
90
83
80 Absolutní četnost
70 60 50 40 30
29
20 10 0 a) ano b) ne Použití hiporehabilitace na oddělení Graf 4 Použití hiporehabilitace na oddělení (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 83 respondentů (74%) a 29 respondentů (26%) zvolilo možnost b.
30
Otázka č. 5: Pokud ano, jakou formou?
90
79
Absolutní četnost
80 70 60 50 40 30 20 10
4
0
0 a) pro pacienty přichází speciálně vyškolený pracovník z hiporehabilitačního týmu
b) pacienti si na hiporehabilitaci dochází sami
c) s pacienty vždy chodí jako doprovod sestra či sanitář z daného oddělení
Forma hiporehabilitace
Graf 5 Forma hiporehabilitace (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 0 respondentů (0%), 4 respondenti (5%) zvolilo možnost b a 79 respondentů (95%) zvolilo možnost c.
31
Otázka č. 6: Jak často pacienti na hiporehabilitaci dochází?
80 68
70 Absolutní četnost
60 50 40 30 20
15
10 0 0 a) 1x týdně
b) 2x týdně Četnost hiporehbilitace
c) 3x týdně
Graf 6 Četnost hiporehabilitace (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 15 respondentů (18%), 68 respondentů (82%) zvolilo možnost b a 0 respondentů (0%) zvolilo možnost c.
32
Otázka č. 7: Probíhá docházení na hiporehabilitace po celou dobu pacientova pobytu?
80 68
70 Absolutní četnost
60 50 40 30 20
15
10 0 a) ano
b) ne, pouze v určeném časovém úseku Průběh hiporehabilitace
Graf 7 Průběh hiporehabilitace (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 15 respondentů (18%) a 68 respondentů (82%) zvolilo možnost b.
33
Otázka č. 8: Kdo na Vašem oddělení určuje, jaký pacient se hiporehabilitace účastní?
70 62
Absolutní četnost
60 50 40 30 21 20 10 0 0 a) psychologové
b) lékaři Určení účasti na hiporehabilitaci
c) primář
Graf 8 Určení účasti na hiporehabilitaci (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 0 respondentů (0%), 62 respondentů (75%) zvolilo možnost b a 21 respondentů (25%) zvolilo možnost c.
34
Otázka č. 9: Máte Vy osobně zájem podílet se na hiporehabilitaci s pacienty?
45 44 44 Absolutní četnost
43 42 41 40 39 39 38 37 36 a) ano b) ne Zájem o účast na hiporehabilitaci Graf 9 Zájem o účast na hiporehabilitaci (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 39 respondentů (47%) a 44 respondentů (53%) zvolilo možnost b.
35
Otázka č. 10: Pokud ne, proč tomu tak je?
35
31
Absolutní četnost
30 25 20 15 10
9 4
5 0 a) nemám ke zvířatům vztah
b) bojím se koní
c) mám za to, že existují lepší terapeutické metody než hiporehabilitace Příčina nezájmu o účast na hiporehabilitaci
Graf 10 Příčina nezájmu o účast na hiporehabilitaci (n=44) Ze 44 respondentů (100%) zvolilo možnost a 9 respondentů (20%), 31 respondentů (70%) zvolilo možnost b a 4 respondenti (10%) zvolilo možnost c.
36
Otázka č. 11: Domníváte se, že lze použít hiporehabilitaci u každého pacienta?
100 86
90
Absolutní četnost
80 70 60 50 40 30 20
17 9
10 0 a) ano
b) ne Použití hiporehbilitace
c) nevím
Graf 11 Použití hiporehabilitace (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 17 respondentů (15%), 86 respondentů (77%) zvolilo možnost b a 9 respondentů (8%) zvolilo možnost c.
37
Otázka č. 12: Je podle Vás branný zřetel na pacientovo přání účastnit se nebo neúčastnit se hiporehabilitace?
80
74
70 Absolutní četnost
60 50 40 30
22 16
20 10 0 a) ano
b) ne Ohled na přání pacienta
c) nevím
Graf 12 Ohled na přání pacienta (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 74 respondentů (66%), 16 respondentů (14%) zvolilo možnost b a 22 respondentů (20%) zvolilo možnost c.
38
Otázka č. 13: Myslíte si, že mají pacienti o hiporehabilitaci zájem?
100
93
90
Absolutní četnost
80 70 60 50 40 30 20
13 6
10 0 a) ano
b) ne Zájem pacientů o hiporehabilitaci
c) nevím
Graf 13 Zájem pacientů o hiporehabilitaci (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 93 respondentů (83%), 13 respondentů (12%) zvolilo možnost b a 6 respondentů (5%) zvolilo možnost c.
39
Otázka č. 14: Všímáte si změn psychického stavu pacienta po absolvování hiporehabilitace?
70
65
Absolutní četnost
60 50 40 30 20 10
14 4
0 a) ano b) ne c) nevím Změny psychického stavu pacienta po hiporehabilitaci Graf 14 Změny psychického stavu pacienta po hiporehabilitaci (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 65 respondentů (78%), 14 respondentů (17%) zvolilo možnost b a 4 respondenti (5%) zvolilo možnost c.
40
Otázka č. 15: Pokud ano, jaké změny to jsou?
60
54
Absolutní četnost
50 40 30 20 11 10 0 a) pozitivní b) negativní Druh změn psychického stavu pacienta Graf 15 Druh změn psychického stavu pacienta (n=65) Ze 65 respondentů (100%) zvolilo možnost a 54 respondentů (83%), 11 respondentů (17%) zvolilo možnost b.
41
Otázka č. 16: Má hiporehabilitace vliv na zlepšení chování a projevu pacienta?
80 70
68
Absolutní četnost
60 50 40 30 20 10
12 3
0 a) ano b) ne c) nevím Vliv hiporehabilitace na chování a projev pacienta Graf 16 Vliv hiporehabilitace na chování a projev pacienta (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 68 respondentů (82%), 3 respondenti (4%) zvolilo možnost b a 12 respondentů (14%) zvolilo možnost c.
42
Otázka č. 17: Domníváte se, že účinky hiporehabilitace na psychický stav pacienta jsou výraznější než u ostatních terapeutických metod?
70
66
Absoluní četnost
60 50 40 30 20
13
10
4
0 a) ano
b) ne
c) nevím
Výraznost účinků hiporehabilitace oproti ostatním metodám Graf 17 Výraznost účinků hiporehabilitace oproti ostatním metodám (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 66 respondentů (80%), 4 respondenti (5%) zvolilo možnost b a 13 respondentů (15%) zvolilo možnost c.
43
Otázka č. 18: Má, dle Vašeho názoru, hiporehabilitace vliv na progresi onemocnění duševně nemocného člověka?
80 71 70 Absolutní četnost
60 50 40 30 20 10
5
7
0 a) ano b) ne c) nevím Vliv hiporehabilitace na progresi duševního onemocnění Graf 18 Vliv hiporehabilitace na progresi duševního onemocnění (n=83) Z 83respondentů (100%) zvolilo možnost a 71 respondentů (86%), 5 respondentů (6%) zvolilo možnost b a 7 respondentů (8%) zvolilo možnost c.
44
Otázka č. 19: Pokud ano, o jaký vliv jde?
70 62
Absolutní etnost
60 50 40 30 20 10
9
0 a) zmírnění progrese b) zabránění progrese Druh vlivu hiporehabilitace na pogresi duševního onemocnění Graf 19 Druh vlivu hiporehabilitace na progresi duševního onemocnění (n=71) Ze 71 respondentů (100%) zvolilo možnost a 62 respondentů (87%) a 9 respondentů (13%) zvolilo možnost b.
45
Otázka č. 20: Jsou vedeny zápisy o stavu pacienta před a po absolvování hiporehabilitace?
90
83
80 Absolutní četnost
70 60 50 40 30 20 10 0 0 a) ano b) ne Zápisy o stavu pacienta před a po hiporehabilitaci Graf 20 Zápisy o stavu pacienta před a po hiporehabilitaci (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 83 respondentů (100%) a 0 respondentů (0%) zvolilo možnost b.
46
Otázka č. 21: Pokud ano, kdo zápisy provádí?
80
72
Absolutní četnost
70 60 50 40 30 20
11
10 0 0 a) lékař
c) pracovník hiporehabilitačního týmu Provedení zápisu o hiporehabilitaci b) sestra
Graf 21 Provedení zápisu o hiporehabilitaci (n=83) Z 83 respondentů (100%) zvolilo možnost a 11 respondentů (13%), 0 respondentů (0%) zvolilo možnost b a 72 respondentů (87%) zvolilo možnost c.
47
Otázka č. 22: Doporučujete Vy osobně hiporehabilitaci k léčbě duševně nemocných pacientů?
100
91
90
Absolutní četnost
80 70 60 50 40 30 16
20 5
10 0 a) ano
b) ne Doporučení hiporehabilitace
c) nevím
Graf 22 Doporuční hiporehabilitace (n=112) Ze 112 respondentů (100%) zvolilo možnost a 91 respondentů (81%), 5 respondentů (5%) zvolilo možnost b a 16 respondentů (14%) zvolilo možnost c.
48
2.7 Diskuse Výsledky uskutečněného výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření, byly pro lepší přehlednost znázorněny pomocí sloupcového grafu viz. Výsledky výzkumu výše. Na základě těchto výsledků bylo možné stanovit, zda se zadaný cíl a k němu stanovené hypotézy potvrdili či nikoli. Cílem této bakalářské práce je Zjistit přínos hiporehabilitace v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: Předpokládám, že více jak 75% respondentů zaznamená kladný vliv hiporehabilitace na zlepšení psychického stavu duševně nemocného pacienta. K hypotéze byly v dotazníku konstruovány otázky č. 14, 15 a 16, díky kterým byla hypotéza potvrzena. Hned první otázka vztahující se k hypotéze, otázka č. 14: Všímáte si změn psychického stavu pacienta po absolvování hiporehabilitace?, nám ve výsledcích ukázala, že 78% respondentů si všímá změn psychického stavu pacienta po absolvování hiporehabilitace. Druhá vztahující se a také navazující otázka, otázka č. 15: Pokud ano, jaké změny to jsou?, nám ve výsledku ukázala, že 83% respondentů si všímá pozitivních změn psychického stavu pacienta po absolvování hyporehabilitace. Poslední třetí vztahující se otázka, otázka č. 16: Má hiporehabilitace vliv na zlepšení chování a projevu pacienta? Nám ve výsledcích ukázala, že 82% respondentů je přesvědčeno o vlivu hiporehabilitace na zlepšení chování a projevu pacienta. Hypotéza č. 2 zní: Předpokládám, že více jak 75% respondentů se domnívá, že hiporehabilitace zmirňuje progresi onemocnění u duševně nemocného pacienta. Také k této hypotéze byly v dotazníku konstruovány tři otázky, a sice otázky č. 17, 18 a 19. I výsledky těchto otázek prokázaly, že hypotéza č. 2 se potvrdila. Z výsledku otázky č. 17: Domníváte se, že účinky hiporehabilitace na psychický stav pacienta jsou výraznější než u ostatních terapeutických metod?, je patrné, že 80% respondentů udalo kladnou odpověď. Výsledky druhé vztahující se otázky, otázky č. 18: Má dle Vašeho názoru hiporehabilitace vliv na progresi onemocnění duševně nemocného pacienta?, nám ukazují, že 86% respondentů uvedlo možnost odpovědi ano. Poslední třetí a zároveň navazující otázka, otázka č. 19: Pokud ano, o jaký vliv jde?, nám při vyhodnocení ukázala, že 87% respondentů uvedlo možnost zpomalení progrese. Obě navržené hypotézy byly tedy potvrzeny a prokázaly daný cíl a to, že hiporehabilitace má přínos v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta. Podobný výzkum byl již v roce 2014 proveden též studentkou 49
VŠPJ Lucií Sedmíkovu v její bakalářské práci na téma Využití hiporehabilitace v ošetřování duševně nemocných. Cílem její práce bylo dokázat příznivý vliv hiporehabilitace na poli duševního onemocnění a dílčím cílem bylo uvést léčbu pomocí koně mezi širší veřejnost. Obě jsme shodně použili pro výzkum kvantitativní formu pomocí dotazníkového šetření. Mými respondenty ovšem byly všeobecné sestry a respondenty Lucie Sedmíkové byly přímo pacienti účastnící se hiporehabilitace. Rozdílné bylo i místo průběhu výzkumů. Výzkum mé práce probíhal v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod, kde hiporehabilitaci zajišťuje středisko hiporehabilitace Pirueta a výzkum Lucie Sedmíkové proběhl ve středisku Dorando ve Stříteži u Třebíče. I v tomto výzkumu ale došlo k prokázání stanoveného cíle a to, že hiporehabilitace má příznivý vliv na poli duševního onemocnění. (Sedmíková, 2014) A shodný výsledek má též výzkum uskutečněný v bakalářské práci Lucie Karbanové studentky z Českých Budějovic v roce 2014. Tématem práce bylo konkrétně Psychoterapeutické aspekty hiporehabilitace a cílem bylo zjistit, jak hiporehabilitace působí na člověka. Tato studentka ale provedla výzkum odlišnou metodikou než je u mého výzkumu či u výzkumu Lucie Sedmíkové. Zvolila totiž kvalitativní formu výzkumu pomocí polo strukturovaného rozhovoru, pozorování a doplňujícího dotazníku. Výzkum byl proveden v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, kde studentka vybrala skupinu šesti pacientů rozdílných diagnóz, což bylo jejím záměrem, aby bylo ve výsledcích vidět, jak hiporehabilitace působí na jednotlivá duševní onemocnění. Šestice pacientů byla před, během a po hiporehabilitaci pozorována, byl s nimi veden průběžný rozhovor a v závěru výzkumu jim byl rozdán doplňující dotazník SEIQoL (hodnocení individuální kvality života), který byl vytvořen na základě podkladů od Křivohlavého. Tento podrobný výzkum skupiny pacientů dokázal, že lze pozitivně ovlivnit psychoterapií pomocí koně osobnost člověka. (Karbanová, 2014) Již tři bakalářské práce na téma hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů tedy prokázaly pomocí dvou výzkumů kvantitativních a jednoho kvalitativního, že hiporehabilitace v ošetřovatelské péči o duševně nemocné pacienty pomáhá pacientům v jejich léčbě. Takovéto výzkumy zaměřené na zjištění vlivu zooterapie, v našem případě tedy konkrétně hiporehbilitace, na pacienty s duševním onemocněním jsou prováděny i v zahraničí. Pro uvedení konkrétního příkladu a také pro další srovnání s mým provedeným výzkumem jsem vybrala výzkum, který byl uskutečněn v Americe, kde pracovníci na universitě Western Ontario oddělení psychologie a psychiatrie 50
Deborah Corring, Erica Lundberg a Abraham Rudnick zpracovali výzkum s názvem Terapeutic Horseback Riding for ACT Patients with Schizophrenia (Terapeutická jízda na koni pro pacienty z ACT se schizofrenií). ACT (Asertive Community Treatment = Komunita asertivní léčby) jedná se o sdružení lékařů a zdravotnických pracovníků, poskytující 24 hodinovou péči klientům s duševním onemocněním. Výzkum byl proveden v tomto sdružení formou pozorování a rozhovorů jako ve výzkumu Lucie Karbanové. I zde si autoři výzkumu vybrali skupinu pacientů, konkrétně se zaměřili na šestici pacientů s diagnózou schizofrenie a schizoafektivní porucha a jejich patronů, se kterými docházeli po deset týdnů jednou týdně na hiporehabilitaci a zkoumali jejich psychický stav před, během a po hiporehabilitaci. Také tento zahraniční výzkum prokázal, že hiporehabilitace měla na pacienty pozitivní účinky. Pacienti sami udávali jako zásadní věc navázaní kontaktu s koněm, umění porozumět, komunikovat. Odnášeli si silné prožitky, dobrou náladu a pocit překonání sama sebe. Výzkum tohoto typu má sice malý rozsah počtu respondentů, ale za to je možné na několika příkladech aktivní účasti pacienta na hiporehabilitaci ukázat, díky jeho pozorování a rozhovoru s ním, jak reálně hiporehabilitace působí na duševně nemocného pacienta. (Corring, Lundberg, Rudnick, 2011) Bylo pro mě přínosné porovnat výsledky své a výsledky ostatních výzkumů na dané téma, které jsou třeba i různých výzkumných metod a rozdílné charakteristiky respondentů i výzkumného prostředí a zjistit tak, že nejen mnou provedený výzkum v PN Havlíčkův Brod, ale i ostatní výzkumy provedené v PN Kosmonosy, Středisku hiporehabilitace ve Stříteži u Třebíče a v zahraničí též prokázaly, že hiporehabilitace má příznivý vliv na léčbu pacientů s duševním onemocněním.
51
2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Zpracovaný výzkum dokazuje, že hiporehabilitace má příznivý vliv na pozitivní ovlivnění pacientova duševního stavu a tím napomáhá v jeho léčbě. Po bližším zkoumání této problematiky a objevení dalších výzkumů, které uvádím v diskusi, jež také shodně prokázaly pozitivní výsledky aplikace hiporehabilitace na pacienty s duševním onemocněním, by mým hlavním doporučením byla právě aplikace hiporehabilitace na pacienty s duševním onemocněním tam, kde tuto metodu ještě nevyužívají. Domnívám se proto, že by bylo potřeba povědomí o pozitivních účincích hiporehabilitace pro pacienty s duševním onemocněním co nejvíce rozšířit do povědomí zdravotníků, ale i široké veřejnosti. Při zpracování této práce jsem nacházela spoustu materiálů literárních či výzkumných zaměřených ve větší míře pouze na účinky hipoterapie pro pacienty s tělesným handicapem, ale účinky hiporehabilitace na psychickou stránku pacienta byly zastoupeny menší měrou, či v některých případech pouze jako vedlejší účinek, kdy hipoterapie v rámci rehabilitace pohybového ústrojí člověka působí i na jeho psychiku. Ovšem zaměření hiporehabilitace na pacienty s duševním onemocněním a její účinky přímo na konkrétní diagnózy bylo opravdu v menšině. Z toho důvodu jsem přesvědčená, že by bylo vhodné postupem času na toto téma uskutečnit více výzkumů, odborných studií a přednášek a vytvořit více aktuálních literárních děl. Pro veřejnost by bylo vhodné vytvořit edukační a propagační materiály, které by byly k dispozici veřejnosti v různých zdravotnických a sociálních zařízeních. V dnešní době moderních komunikací bych doporučila i rozšíření informací o účincích hiporehabilitace na duševní onemocnění pomocí zveřejňování odborných článků, výzkumů a studií prostřednictvím internetu. Také bych doporučila vznik více hiporehabilitačních středisek, do kterých by mohli docházet i lidé bez potřeby hospitalizace, či lékařského doporučení.
52
Závěr Bakalářská práce se zabývá využitím hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů. Opírá se především o poznatky významu hiporehabilitace v jejím nejširším významu, což je její využití i v dalších oblastech zdravotnictví, které se z velké části prolínají. Hlavním zaměřením bakalářské práce neboli jejím cílem je ovšem zjištění přínosu hiporehabilitace v léčebném procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta. Práce je koncipována do dvou hlavních celků a to do části teoretické a do části výzkumné. Teoretická část je nazvána jako současný stav problematiky a zahrnuje informace o pojmu hiporehabilitace jako takovém a dále pak o jejím konkrétním využití u duševně nemocných pacientů. Jedná se například o pacienty se schizofrenií, bipolární poruchou nebo o pacienty s různými druhy závislostí. Tyto teoretické poznatky pro mě byly velikým přínosem a byly využité i při vytváření výzkumného dotazníku. Výzkumná část práce se věnuje již samotnému výzkumu daného cíle, ke kterému byly stanoveny dvě hypotézy a obě byly potvrzeny. V diskusi je pak obsaženo srovnání výzkumu s jinými výzkumy na téma využití hiporehabilitace v péči o duševně nemocné. Ve výzkumné části je uvedeno i, jakou metodikou byl výzkum proveden, charakteristika respondentů a výzkumného prostředí, průběh výzkumu, způsob zpracování získaných dat z dotazníků a hlavně výsledky výzkumu. Ty jsou jednotlivě znázorněny pomocí grafů a doplněné o krátký komentář pro lepší přehlednost a orientaci čtenářů. Zpracování této bakalářské práce mne velice obohatilo nejen jako zdravotnického pracovníka, ale i jako člověka. Domnívám se, že většina lidí vnímá zvířata jako přínos pro člověka, ale jak opravdu veliký přínos to je, si uvědomíte, až při takovémto bližším proniknutí do dané oblasti. Tyto nově nabyté vědomosti budu využívat při práci ve svém zaměstnání. Jsem velice ráda, že tomu tak může být, tedy, že pracuji na oddělení využívající tuto terapeutickou metodu. Výsledky výzkumu budou jistě i přínosným ukazatelem kvality této terapeutické metody pro samotný hiporehabilitační tým střediska Pirueta, jenž hiporehabilitaci v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod zajišťuje.
53
Seznam použité literatury APOLENKA - HIPOREHABILITACE. Apolenka.org [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.apolenka.org/ AYERS, Susan a Richard DE VISSER. Psychology for medicine. First published 2011. Los Angeles: Sage, 2011. ISBN 978-1-4129-4690-2. CORRING, Deborah, Erica LUNDBERG a Abraham RUDNICK. Therapeutic Horseback Riding for ACT Patients with Schizophrenia. Community Ment Health J [online]. 2011, 2011(49), 121-126 [cit. 2016-04-27]. DOI: 10.1007/s10597-011-9457y. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10597-011-9457-y ČERNÁ RYNEŠOVÁ, Petra. Když kůň léčí duši, aneb, Metodika hiporehabilitace zaměřená na klienty s duševním onemocněním. Pardubice: Direkte, s.r.o., 2012. Česká hiporehabilitační společnost. Http://hiporehabilitace-cr.com/ [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://hiporehabilitace-cr.com/ DRAGOMIRECKÝ, Andrej. Schizofenie, její příčiny a léčba. Praha: STRATOS, 2013. ISBN 80-85962-26-0. GAY, Christian. Bipolární porucha: rady pro rodiny a blízké osob s maniodepresivními stavy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. Rádci pro zdraví. ISBN 978-80-7367-668-1. Hipoterapie PIRUETA. Http://hipoterapie.crespo.cz/hipo.asp [online]. Havlíčkův Brod, 2007 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://hipoterapie.crespo.cz/hipo.asp HOLLÝ, Karol a Karol HORNÁČEK. Hipoterapie: léčba pomocí koně. Ostrava: Montanex, 2005. Kůň v životě člověka. ISBN 80-7225-190-2. HOSÁK, Ladislav, Michal HRDLIČKA a Jan LIBIGER. Psychiatrie a pedopsychiatrie. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2998-8. KARBANOVÁ, L.: Psychoterapeutické aspekty hiporehabilitace. České Budějovice, 2014. Bakalářská práce. Jihočeská universita Českých Budějovic. Vedoucí práce MgA. Stanislav Suda, Ph.D.
54
LÁTALOVÁ, Klára. Bipolární afektivní porucha. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3125-4. MARKOVÁ, Eva, Martina VENGLÁŘOVÁ a Mira BABIAKOVÁ.Psychiatrická ošetřovatelská péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1151-6. OREL, Miroslav. Psychopatologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3737-9. O.S. EPONA/HIPOREHABILITACE NA KONÍCH. EPONA [online]. Brno, 2006 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://hipoterapie.cz/ PIDRMAN, Vladimír. Demence. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1490-5. Principy
hiporehabilitace
u
duševně
nemocných. Http://kurzy-
hiporehabilitace.com/ [online]. ČR [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://kurzyhiporehabilitace.com/ ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3133-9. SEDMÍKOVÁ, L.: Využití hiporehabilitace v ošetřování duševně nemocných. Jihlava, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Jaroslava Knížková. VELEMÍNSKÝ, Miloš. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007. ISBN 978-80-7322-109-6.
55
Seznam tabulek grafů Graf Pohlaví Graf Věk Graf Vzdělání Graf Délka praxe Graf 1 Význam termínu hiporehabilitace Graf 2 Určení hiporehabilitace Graf 3 Provedení Hiporehabilitace Graf 4 Použítí hiporehabilitace na oddělení Graf 5 Forma hiporehabilitace Graf 6 Četnost hiporehabilitace Graf 7 Průběh Hiporehabilitace Graf 8 Určení účasti na hiporehabilitaci Graf 9 Zájem o účast na hiporehabilitaci Graf 10 Příčina nezájmu o účast na hiporehabilitaci Graf 11 Použití hiporehabilitace Graf 12 Ohled na přání pacienta Graf 13 Zájem pacientů o hiporehabilitaci Graf 14 Změny psychického stavu po hiporehabilitaci Graf 15 Druh změn psychického stavu Graf 16 Vliv hiporehabilitace na chování a projev pacienta Graf 17 Výraznost účinků hiporehabilitace oproti ostatním metodám
56
Graf 18 Vliv hiporehabilitace na progresi duševního onemocnění Graf 19 Druh vlivu hiporehabilitace na progresi duševního onemocnění Graf 20 Zápisy o stavu pacienta před a po hiporehabilitaci Graf 21 Provedení zápisů o hiporehabilitaci Graf 22 Doporučení hiporehabilitace
57
Seznam příloh Příloha 1 – Souhlas s Dotazníkovým šetřením Příloha 2- -Dotazník
58
59
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Michaela Drápalová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava obor Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je stěžejní pro mou bakalářskou práci. Tématem práce je „Využití hiporehabilitace u duševně nemocných pacientů“. Dotazník je anonymní a bude použit výhradně jen pro účely bakalářské práce. Bakalářská práce bude po obhájení dostupná k náhledu na stránkách školy - www.vspj.cz. Předem moc děkuji za spolupráci. Michaela Drápalová
U každé otázky Vás prosím o zakroužkování vždy jedné Vámi vybrané odpovědi.
Jaké je Vaše pohlaví? a) žena b) muž
Jaký je Váš věk? a) 20-35 let b) 36-50 let c) více než 51 let
Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a) střední škola b) vyšší odborná škola c) vysokoškolské vzdělání
60
Jaká je délka Vaší praxe? a) méně než 1 rok b) 1-5 let c) 6-15 let d) 16 let a více
1. Znáte přesný význam termínu hiporehabilitace? a) léčebné vyjížďky na koni b) léčebné aktivity spojené s využitím koní c) péče pacientů o koně za léčebným účelem
2. Pro koho je hiporehabiliatece určená? a) pouze pro pacienty s fyzickým onemocněním, či po úraze b) pouze pro pacienty s mentálním nebo psychickým onemocněním c) pro pacienty s fyzickým, mentálním i psychickým onemocněním
3. Kdo hiporehabilitace provádí? a) lékaři b) speciálně vyškolené všeobecné sestry c) speciálně vyškolený tým pracovníků, který se skládá z lékařů, sester a fyzioterapeutů
4. Provádí se hiporehabilitace na Vašem oddělení? a) ano b) ne
61
5. Pokud ano, jakou formou? a) pro pacienty přichází speciálně vyškolený pracovník z hiporehabilitačního týmu b) pacienti si na hiporehabilitaci dochází sami c) s pacienty vždy chodí jako doprovod sestra či sanitář z daného oddělení
6. Jak často pacienti na hiporehabilitaci dochází? a) 1x týdně b) 2x týdně c) 3x týdně
7. Probíhá docházení na hiporehabilitace po celou dobu pacientova pobytu? a) ano b) ne, pouze v určeném časovém úseku
8. Kdo na Vašem oddělení určuje, jaký pacient se hiporehabilitace účastní? a) psychologové b) lékaři c) primář
9. Máte Vy osobně zájem podílet se na hiporehabilitaci s pacienty? a) ano b) ne
10. Pokud ne, proč tomu tak je? a) nemám ke zvířatům vztah b) bojím se koní c) mám za to, že existují lepší terapeutické metody než hiporehabilitace 62
11. Domníváte se, že lze použít hiporehabilitaci u každého pacienta? a) ano b) ne c) nevím
12. Je podle Vás branný zřetel na pacientovo přání účastnit se nebo neúčastnit se hiporehabilitace? a) ano b) ne c) nevím
13. Myslíte si, že mají pacienti o hiporehabilitaci zájem? a) ano b) ne c) nevím
14. Všímáte si změn psychického stavu pacienta po absolvování hiporehabilitace? a) ano b) ne c) nevím
15. Pokud ano, jaké změny to jsou? a) pozitivní b) negativní
63
16. Má hiporehabilitace vliv na zlepšení chování a projevu pacienta? a) ano b) ne c) nevím
17. Domníváte se, že účinky hiporehabilitace na psychický stav pacienta jsou výraznější než u ostatních terapeutických metod? a) ano b) ne c) nevím
18. Má dle Vašeho názoru hiporehabilitace vliv na progresi onemocnění duševně nemocného pacienta? a) ano b) ne c) nevím
19. Pokud ano, o jaký vliv jde? a) zpomalení progrese b) zabránění progrese
20. Jsou vedeny zápisy o stavu pacienta před a po absolvování hiporehabilitace? a) ano b) ne
64
21. Pokud ano, kdo zápisy provádí? a) lékař b) sestra c) pracovník hiporehabilitačního týmu
22. Doporučujete Vy osobně hiporehabilitaci k léčbě duševně nemocných pacientů? a) ano b) ne c) nevím
65