VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života seniorů z pohledu všeobecné sestry

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života seniorů z pohledu všeobecné sestry Bakalářská práce

Autor: Anna Pešatová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2016

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá kvalitou života seniorů z pohledu všeobecné sestry. Práce obsahuje současný stav problematiky a výzkumnou část, jedná se o teoreticko-empirickou práci. Současný stav problematiky je rozdělen na jednotlivé kapitoly popisující například potřeby seniorů, komunikaci se seniory a v neposlední řadě kvalitu života seniorů. Výzkumná část obsahuje zpracování výsledků. Použila jsem zde kvantitativní metodu výzkumu a informace jsem získala prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo prováděno v rámci Středočeského kraje a kraje Vysočina. Výsledky výzkumu jsou zaznamenány v tabulkách a grafech.

Klíčová slova kvalita života, všeobecná sestra, senior, stáří

Abstract The bachelor thesis deals with the quality of life (QL) of seniors from the perspective of general nurses. The thesis contains the current status of the issues and the research part; i. e. this is a theoretical-empirical thesis. The current status of the issues is divided into individual chapters which describe for example needs of seniors, communication with seniors and, last but not least, the QL of seniors. The research section contains processing of the results. I used a quantitative research method here and I received the information through the questionnaire research. The questionnaire research was carried out in readiness for the Středočeský region and region Vysočina. The research results are reported in tables and charts.

Key words quality of life, general nurse, senior, ageing

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Petře Vršecké za odborné vedení práce, za cenné rady a připomínky při jejím vytváření. Rovněž děkuji všem respondentům, bez kterých by má práce nemohla být uskutečněna. Velký dík patří také mé skvělé rodině, zejména mým rodičům za obrovskou trpělivost a podporu během celého studia.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 26. 4. 2016 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Současný stav problematiky .......................................................................................... 8 1.1 Vymezení základních pojmů .................................................................................. 9 1.1.1 Gerontologie a geriatrie ................................................................................... 9 1.1.2 Stárnutí a stáří .................................................................................................. 9 1.1.3 Demografie stárnutí ....................................................................................... 11 1.2 Potřeby seniorů ..................................................................................................... 12 1.3 Komunikace se seniory ......................................................................................... 13 1.3.2 Problematické situace v komunikaci se seniory ............................................ 14 1.4 Péče o seniory ....................................................................................................... 14 1.4.1 Zdravotní péče ............................................................................................... 15 1.5 Kvalita života ........................................................................................................ 16 1.5.1 Definice pojmu kvalita života ........................................................................ 16 1.6 Měření a hodnocení kvality života........................................................................ 17 1.6.1 Měření kvality života u seniorů ..................................................................... 18 1.7 Kvalita života seniorů ........................................................................................... 18 1.8 Geragogika ............................................................................................................ 19 1.8.1 Cíle geragogiky .............................................................................................. 20 1.9 Etické otázky týkající se seniorů .......................................................................... 20 2 Výzkumná část ............................................................................................................. 21 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky.......................................................................... 21 2.2 Metodika výzkumu ............................................................................................... 21 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 22 2.4 Průběh výzkumu ................................................................................................... 22 2.5 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 22 2.6 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 23 2.7 Diskuze ................................................................................................................. 38 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 43 Závěr ............................................................................................................................... 46 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 52 Seznam zkratek ............................................................................................................... 53 Seznam příloh ................................................................................................................. 54

Úvod Kvalita života je velice rozmanitý proces, který je ovlivňován mnoha faktory. Stáří je bezprostředním stupněm našeho života, populace rok od roku stárne, tato situace je aktuální a dle mého názoru není účinně řešena. Obecným cílem je zjistit, co ovlivňuje smysl a kvalitu života. V současné době nalezneme mnoho různorodých článků o kvalitě života, ve vymezení pojmu kvality života panuje mezi autory obrovský rozpor. Taktéž zde chybí vypracovaný společný model a platná formulace pojmu. Co však mají definice kvality života společné, je holistický náhled na jedince. V bakalářské práci bych se ráda věnovala tématu kvalita života seniorů z pohledu všeobecné sestry. Téma s touto problematikou jsem si vybrala hlavně kvůli mé osobní zkušenosti. Z teoretického hlediska byl důvod ten, že kvalita života je aktuální a často řešený předmět. Z hlediska praktického mě zajímalo, jak na kvalitu života seniorů nahlíží všeobecné sestry. Kvalita života a její hodnocení je většinou zaměřována pouze na pacienty nebo klienty, na jejich subjektivní pocit. Myslím si, že je správné zjistit a vědět názor všeobecných sester, které dennodenně přicházejí do styku se seniory. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit úroveň kvality života seniorů pohledem všeobecné sestry, neméně důležitý cíl je objasnit a přiblížit pojem kvalita života. V části této práce pojmenované současný stav problematiky se věnuji vymezení pojmů jako je gerontologie a geriatrie, stárnutí a stáří. Poté jsem samozřejmě nemohla opomenout potřeby seniorů a komunikaci se seniory. Poslední tři kapitoly pojednávají o samotné kvalitě života, o její důležitosti a podobně. Výzkumná část zahrnuje dotazníkové šetření, které probíhalo ve zdravotnických zařízeních nemocničního nebo komunitního typu. Respondenti (všeobecné sestry z nemocnic, domovů seniorů a charitní domácí hospicové péče) odpovídali anonymně. Dotazník jsem zaměřila na otázky, na které respondenti mohli odpovědět dle svého uvážení, většina otázek byla kladena na zařízení, kde vykonávají svou práci. "Cílem modelu Kingové je dosáhnout, obnovit, udržet či navrátit zdraví jedinci a naplnit jeho společenské role." (Mášová, 2009). Můžeme zjistit, že v minulosti mezi teoretiky ošetřovatelství převládaly pře kvůli vztahům v teorii a v praxi. A proto Imogene King navrhla svou vlastní teorii, vždy kladla

7

důraz na vzájemný vztah mezi sestrou a pacientem/klientem. Původem obtíží jedince bývají činitelé způsobující stres a to v interním či externím prostředí (Mášová, 2009).

1 Současný stav problematiky Úroveň kvality života seniorů je dle mého názoru závislá na zdraví, míře závislosti na druhé osobě, psychickém fungování, na prožívání problémů, psychické podpoře a na duchovním založení. Sledování a hodnocení kvality života můžeme pojmout jako osobní náhled pacienta či klienta na jednotlivé znaky jeho života. Uchování životaschopnosti do vysokého věku je výsledkem několika činitelů. Stárnutí obyvatelstva je věcí celosvětovou a očekává se i v České republice. Tato skutečnost vyžaduje činný přístup profesionálů a hledání optimálních řešení ve všech oblastech společenského života (Dvořáčková, 2012). Možný holistický dynamický model kvality života, představený na desátém evropském kongresu psychologie v Praze, v roce 2007, začleňuje čtyři zásadní hodnocené a hodnotitelné oblasti bytí jedince ve společenství. Spadá sem kontext a zázemí, prostředí, osobnostní charakteristiky, zpracování informací a regulace. Dle tvůrců tohoto modelu má v dnešní době největší hodnotu posledně jmenovaná oblast, která zřetelným způsobem určuje konečnou formu prožívání kvality života každého jednotlivce (Heřmanová, 2012). "Tento model jako jediný podtrhuje aktivní roli jedince při zpracování veškerých faktorů v konkrétní situaci, zohledňuje objektivní faktory prostředí i osobnostní kvality a zkušenosti." (Heřmanová, 2012, s. 18) Máme možnost použít model kvality života, kde je vnímána kvalita života pacienta sestrou (vztah sestra/pacient). Jeho cílem bylo zjistit překážky u posuzování kvality života pacientů v praxi. Sestra vnímající kvalitu života jedince se snaží onu kvalitu života zlepšit (Gurková, 2011).

8

1.1 Vymezení základních pojmů V této kapitole si vymezíme vybrané základní pojmy důležité pro pochopení kvality života seniorů. Vybrala jsem pojmy jako je gerontologie a geriatrie, stárnutí a stáří, demografie stárnutí. "Jednou z pedagogických zásad, doporučovaných už Komenským, je postupovat od jednoduššího ke složitějšímu, od snazšího k obtížnějšímu." (Svatošová, 2006, s. 14)

1.1.1 Gerontologie a geriatrie Gerontologie představuje nauku o stárnutí a stáří. Zkoumá nejen příčiny a projevy stárnutí, ale také život starých lidí; je zde zkoumáno mnoho aspektů. Dělí se na tři části a to na experimentální, klinickou a sociální. Gerontologie experimentální se zabývá procesy a příčinami stárnutí, z biologického hlediska. Gerontologie klinická se zaměřuje na podporu zdraví ve stáří – označuje se jako geriatrie. Gerontologie sociální popisuje život ve stáří, vztahy mezi seniory a společností (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Geriatrie je lékařský interdisciplinární obor, zaměřen na zdraví, který poskytuje péči zaměřenou na nemocné staršího věku. Cílem je hlavně optimální zdravotní stav seniorů, navrácení soběstačnosti a dále pak kvalita ošetřovatelské péče. Zaměřuje se nejvíce na takzvané mladé seniory z důvodu možnosti změny životního stylu a ovlivnění většiny aspektů (Holmerová, Jurašková, Zikmundová a kol., 2007). Relevantní povinností geriatrie je formulování zdraví a tím i normy ve stáří. V užším pojetí je geriatrie specializační klinický obor vycházející z vnitřního lékařství s přesahy do skupiny dalších oborů (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012).

1.1.2 Stárnutí a stáří Stárnutí obyvatelstva platí pro celý svět. Stalo se důležitým jevem, se kterým musí počítat nejen systémy zdravotní péče, sociálních služeb a zabezpečení, týká se také celého společenství. S problematikou stáří ze všech hledisek včetně hlediska zdravotního by proto měli být seznámeni ti, kteří se seniory přijdou do styku (Holmerová, Jurašková, Zikmundová a kol., 2007). 9

Stárnutí je klíčovou subjektivní zkušeností, se kterou se jednou setká každý z nás. Stárnutí a stáří ovšem nelze chápat jen jako průběh degradace, poklesu energie a opakujících se ztrát. Je to životní etapa, která má také svůj význam, uspokojení, žal, vyhlídky, zklamání, hodnoty, strádání. Kvalita života ve stáří a jeho smysl záleží na rozsahu stanoviska a postojích každého jednotlivce. Stárnutí je celoživotní proces, je součástí každého lidského života a na jeho samém konci stojí stáří. Stárnutí by mělo probíhat tak, že senior vede aktivní život, kvalita života je na dobré úrovni a v neposlední řadě by se mělo jednat o zdravé stárnutí. Stárnutí je souhrn změn, které ovlivňují jedince nejen ve výkonnosti (Ondrušová, 2011). Stáří stojí na samém konci, uzavírá život. Je tvořeno mnoha faktory – nemocemi, způsobem života, životními podmínkami. Kalendářní věk je hlavním bodem v tom, kdo je jak starý. Za hranici kalendářního stáří bývá považován 60. či 65. rok (Ondrušová, 2011). Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala v 60. letech minulého století patnáctiletou periodizaci lidského života a dále klasifikuje vyšší věk následovně: 

60 – 74 let: rané stáří (počínající stáří)



75 – 89 let: vlastní stáří (osoby pokročilého, vysokého věku)



90 a více let: období dlouhověkosti

Změny ve stáří mohou být různé, mezi nejznámější patří dělení na fyziologické změny a změny kognitivních funkcí. Do fyziologických změn spadá například změna spánkového rytmu, úbytek energie nebo snížená chuť k jídlu. Ke změnám kognitivních funkcí patří zhoršení komunikace nebo i zhoršení intelektu (Ondrušová, 2011). Struktura lidské populace se v dnešní době mění. Na celém světě stoupá počet starších lidí. Ve vyšším věku mohou přicházet nenadálé životní přelomy, které vyvolávají zátěžovou situaci. Každá životní zátěž ovlivňuje paměť a uspokojování lidských potřeb. Významnou roli zde hraje emocionální prožívání. Občas se stává, že je starý člověk přehlížen, odsouván. Měli bychom chápat změny stárnoucího člověka a respektovat jeho potřeby, zacházet s ním jako s plnohodnotným občanem a pomáhat mu naplnit svou životní roli ve stáří. Každý z nás je jedinečný (Klevetová, Dlabalová, 2008). Jak člověk stárne, tíhne k duševním hodnotám a tak materiální hodnoty upadají. 10

"Pojem senior není v naší legislativě ani v odborné literatuře jednoznačně vymezen. Je používán jako synonymum pro označení starého člověka, respektive poživatele starobního důchodu, to ale není zcela přesné a může to být i zavádějící." (Špatenková, Smékalová, 2015, s. 47)

1.1.3 Demografie stárnutí Demografie zkoumá strukturu a chod obyvatelstva. Složení populace je efektem dlouhodobých reprodukčních procesů a společenských předpokladů. Demografický vývoj je charakterizován stárnutím obyvatelstva, zásadní demografické charakteristiky české populace vykreslují snižující se porodnost, ubývající úmrtnost, prodlužování střední délky života a zesilování počtu seniorů v populaci. S největší pravděpodobností je dispozice k dlouhověkosti dána kombinací dědičných faktorů a stylem života. Demografické stárnutí je zpravidla považováno za negativní jev, proto se do budoucna musíme zaměřit nejen na zdravotní problematiku stárnoucí populace, ale i na celou řadu negativních jevů, jako je například demografická panika nebo gerontofobie (Ondrušová, 2011). Stárnutí populace se v dnešní době stává jedním z celosvětových problémů. Tento proces je zdlouhavý, ale nezbytný. Postupně se obměňuje věková struktura obyvatelstva a to tak, že starší věkové skupiny přibývají poměrně rychleji než populace jako komplex. O seniorech a jejich zvyšujícím se počtu se častokrát hovoří jako o sociálním problému z důvodu obav z nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Jedním ze záměrů vyspělé společnosti by mělo být zajištění důstojného života ve stáří, a to nejen po finanční stránce (Holczerová, Dvořáčková, 2013). Počet starých lidí v lékařských ordinacích významně narůstá. Hovoří se o geriatrizaci medicíny ohledně stárnutí populace a nástupu dlouhověké společnosti. Stárnutí populace se chápe jako přirozená evoluce přinášející řadu šancí i výzev (Kalvach, Zadák, Jirák a kolektiv, 2008).

11

"Vývoj indexu stáří od roku 2006 do roku 2013 má v ČR stoupající tendenci. To znamená, že se zvyšuje počet seniorů nad 65+ let oproti dětem do 14 let. Bývaly doby, kdy dětí bylo vždy více než seniorů, nyní od roku 2006 se poměr obrátil a přibývá seniorů. V roce 2006 byl index stáří 100,2, to znamená, že poměr seniorů a dětí byl téměř v rovnováze. Od té doby je v České republice více seniorů než dětí." (ČSÚ, 2014, s. 7)

1.2 Potřeby seniorů V užším významu je potřeba formulována jako nedostatek něčeho nepostradatelného. V současné fázi sociálního rozvoje jsou potřeby stále komplikovanější ve všech svých prvcích, pramení jak z biologických, duševních, tak sociálních parametrů, jsou vnitřně různorodé. Segmentací a roztříděním potřeb se zaobíralo množství autorů. Jedna z nejproslulejších členění je Maslowova hierarchická teorie potřeb. Rozděluje se na dvě primární kategorie, a to na nižší potřeby (základní) a vývojově vyšší (potřeby růstu). Za základní potřeby považuje Maslow potřeby fyziologické (Bužgová, 2015). Senioři potřebují naplnit všechny své potřeby stejně jako každý, ale velmi často jsou závislí na pomoci svého blízkého okolí. Nezbytnost péče není zásadně sjednocena s úbytkem funkčních schopností a soběstačnosti, které omezují jedince v jeho schopnosti uspokojovat své každodenní potřeby. Potřeba je definována jako nějaký deficit v biologickém či sociálním rozměru existence. V průběhu života se potřeby jedince obměňují, a to z ohledu kvality i kvantity. Potřeba je vyjádřením bytostné tužby po něčem. Pokud hovoříme o potřebách seniorů, velmi důležitým aspektem je pocit jistoty a bezpečí (Dvořáčková, 2012). Pro vylepšení kvality života seniorů je důležité vědění jejich potřeb a předností. Senioři mají analogické potřeby jako jiní lidé. Přiměřené zdraví, hmotné a peněžní zabezpečení, místo, kde je člověk doma, kde má i své soukromí jsou oprávněné potřeby stárnoucích a starých lidí. Každý člověk má potřebu být někde užitečný, rozdílnost mezi mladšími lidmi a seniory je v jiném stylu uskutečňování a uspokojování potřeb. Potřeby člověka jsou jednotlivé a obměňují se v době a v poměru k prostředí, v němž existují. U starých lidí přední příčky zastupují především potřeby společenských kontaktů, pocitu jistoty, důstojnosti a respektu. Autoři považují ve vyšším věku za důležitou také potřebu spirituality (Ondrušová, 2011). 12

1.3 Komunikace se seniory "Komunikace je zjednodušeně chápána jako proces předávání informací mezi dvěma či více komunikujícími subjekty. Znamená prakticky základ všech lidských vztahů. Jde o proces sdělování, přenosu a výměny významů a hodnot, zahrnující nejen oblast informací, ale také další projevy a výsledky lidské aktivity." (Pokorná, 2010, s. 11) "Dobrá komunikace s pacientem či klientem se zdá být základem vztahu mezi pečujícím a příjemcem péče. Komunikace je předávání informací, pocitů, citů k druhým. Děje se cestou verbální (slovní) a neverbální (mimoslovní). Přestože se zdá, že světem vládnou slova, ať už vyslovená, či psaná, většinu informací přijímáme mimoslovně. Ale o pravdivosti sdělení více vypoví tón pohledu, gesta či mimika. Každý člověk má určitý styl komunikace." (Venglářová, 2007, s. 74) Kontakt se seniorem a jeho rodinnými příslušníky stejného pokolení často velmi ztěžují jejich zraková a sluchová omezení. Rodina i pacient přitom v průběhu geriatrické léčby mnohdy stojí před bytostními nesnázemi, které musí být pomocí komunikace brány v úvahu. Náležitý krok k úspěšné komunikaci je například vytvoření poklidné atmosféry, vyloučení rušivých vlivů, umožnění využít kompenzační pomůcky (brýle, naslouchátko), dle potřeby zopakovat vyjádření, nechat si čas na odezvu a nevšímat si případného obvinění (Schuler, Oster, 2010).

1.3.1 Specifika komunikace se seniory Uzpůsobí-li sdělující komunikační styl schopnostem a dovednostem naslouchajícího, vzroste naděje porozumění a zredukuje se možnost nesprávného porozumění. Je nutné jednotlivě přistupovat k nemocným a hodnotit jejich výkonnost, schopnosti a potřeby. Je důležité věnovat seniorům určitý čas pro umožnění prosperující a okázalé komunikace. K pomoci pochopení a efektivní komunikace při poskytování péče je vhodné doprovodit prostou verbální komunikaci podpůrnými nástroji, například piktogramy nebo komunikačními tabulkami (Pokorná, 2010). Dle mého názoru je paradoxem to, že staří lidé mají dostatek času komunikovat, ale překáží jim v tom spousta faktorů. A těmi jsou například vyrušení jinou osobou, hluk v místnosti, nebo poškození sluchu. Blízké osoby a zdravotničtí pracovníci by si také měli 13

najít dostatek času ke komunikaci se seniory, jelikož z jejich výrazu a chování mi leckdy přijde, že je promluva s jinou osobou velice obohacuje.

1.3.2 Problematické situace v komunikaci se seniory Do průběhu komunikace vkračujeme s určitými vizemi o druhých, o jejich schopnostech, motivaci, vůli. Tyto vize jsou jen do určitého rozměru nezaujaté. Mohou být dokonce zcela chybné. Podpora dobré komunikace se zakládá hlavně v ochotě naslouchat. Hojným problémem je oslovit klienta, který o komunikaci nestojí. Prvním krokem je rozebrat důvody, které stojí za zavrhováním komunikace. Nejen neochota komunikovat, ale i pravidelné opakování témat a situací je zatěžující. Je možné poskytovat klientům témata k hovoru. Je taktéž velmi nepříjemné, když klient používá sprosté výrazy, nadávky a proto musíme pro vulgárního klienta vymezit určitá pravidla. Bariéry v komunikaci jsou obvyklé a taktéž se objevují velmi hojně ze strany klienta. Mezi ně patří například neochota komunikovat, nedůvěra, obavy, jak bude s informacemi zacházeno. Mnoho oblastí bývá také ze stran seniorů tabuizováno a to především oblast sexuality, intimních záležitostí, ale i financí, nebo obtíží v rodině a podobně. Negativně se projeví únava, stres, úzkost. Hovor na nepříjemné téma může být donekonečna odkládán, klient raději volí jiná témata. Bariéry ze strany pracovníka mohou být například strach ze závažných témat jako je umírání, nevyléčitelné choroby nebo problém s určitým klientem, dále to také může být špatná zkušenost z minulých kontaktů nebo hovor, který hraničí se sexuálním obtěžováním, ale také nedostatek času. Existují také bariéry v prostředí, které ovlivňují kvalitu komunikace. Obtížně se komunikuje v hlučném prostředí, bez soukromí nebo ve spěchu. K běžným obtížím, které zažíváme v komunikaci všichni, mají senioři další specifické problémy. A to poruchu smyslů, poruchu řeči nebo demenci (Venglářová, 2007).

1.4 Péče o seniory O seniory dříve pečovaly zdravotní sestry a sanitářky, poskytovaná ošetřovatelská péče nebyla realizována dle zásad ošetřovatelského procesu. Výběr zařízení, do kterého byl senior umístěn, nepřicházel v úvahu. Práva seniorů byla nejednou překročena. Proto když se zamyslíme, zjistíme, že se situace v současné době razantně zlepšila (Malíková, 2010). 14

Péče o seniory, kteří se z jakékoli příčiny nemohou postarat sami o sebe, patří k morálním povinnostem těch, kteří jsou schopní a zdraví. V jakékoli situaci má být o seniory pečováno tak, aby se cítili spokojení a aby byla zachována jejich lidská důstojnost a hodnota. Institucí, které jsou po všech stránkách vyhovující a kde by se senioři cítili jako doma, by měl být dostatek. Přikláníme se k holistickému modelu, přemýšlíme o člověku jako o bio-psycho-sociálním celku. Nestačí jen dýchat, jíst a spát - to je přežívání, ne život. Nejde nám o dlouhověkost, ale o udržení životaschopnosti. Vliv prostředí na pocity, zdraví a chování seniorů je dokázán mnoha výzkumy. Gerontologové tvrdí, že frustrující, nejasné prostředí může být zdrojem tíživých stresů. Cílem institucí pro seniory by mělo být umožnit jim zdravé stáří (Rheinwaldová, 1999).

1.4.1 Zdravotní péče Podkladem pro zdravotní péči je primární péče, kterou poskytuje praktický lékař pro dospělé. Ten ve své práci uplatňuje primární, sekundární i terciární prevenci. V péči o seniory by se měl spojit jak s rodinou, tak s ostatními součástmi primární péče, například s domácí ošetřovatelskou péčí, pečovatelskou službou a jinými neziskovými organizacemi. Domácí ošetřovatelská péče je poskytována na doporučení praktického lékaře a je hrazena z prostředků zdravotního pojištění. Tato péče je zabezpečena různými agenturami. Pro domácí péči je potřebné, aby byl klinický stav seniora ustálený, dále aby domácí prostředí umožňovalo poskytovat péči, která očekává i zapojení neodborného pečovatele (Hrozenská, Dvořáčková, 2013). Ošetřovatelská péče je celková odborná zdravotní péče, soustava ošetřovatelských činností týkajících se jednotlivce, rodiny, společnosti, ve které žijí, která jim pomáhá, aby byli schopni dbát o své zdraví a pohodu. Ošetřovatelská péče je zaměřena na pěstování a podporu zdraví, navrácení zdraví, rozvoj samostatnosti, redukce trápení. Bere v úvahu základní fyziologické, psychosociální a spirituální potřeby (www.wagnerka.cz, 2016).

15

1.5 Kvalita života Zájem o zdroj lidského blaha, štěstí a kvality života není novotou současné společnosti. Již v minulosti probíhaly spekulace o tom, jaké jsou základní složky blaha, zabývali se jimi dříve než vědci, filozofové a teologové. Pohled na problematiku kvality života byl převážně vnímán jako subjektivní pohoda, nejvýraznější indikátor kvality života (Dvořáčková, 2012). Výraz kvalita života se začal užívat zhruba ve dvacátém století v kontextu materiální podpory státu chudších lidí, takto se měla zlepšit jejich kvalita života. Znalostí ohledně kvality života přibylo přibližně v posledních dvou desetiletích. Publicita skrz hodnocení života byla věnována chronicky nemocným a starým lidem, protože vlivem pokroků v léčbě docházelo ke zvýšení jejich počtu a tím i k množství problémů. Ty lze zahrnout pod pojem kvality života. V literatuře můžeme najít množství pojetí kvality života, které segmentují kvalitu života do různých rozměrů, oblastí (Mandincová, 2011). Kvalitou života se zabývají lékaři, psychologové, sociologové, politologové, ekonomové a další. Zájem byl v minulosti věnován odstraňování a zmírňování útrap nemocných a chudých, kdežto dnes je středem zájmu měření a rozbor pohody, kvality života a štěstí. Pro pojem kvalita života je důležitý pocit pohody, který pramení z celkové vyrovnanosti každého člověka. Z tohoto konceptu plyne, že kvalita života je dána subjektivním vnímáním individuální životní reality. Na základě sebepojetí, které je vymezeno fyzickou, psychickou a spirituální existencí člověka, lze říci, že zdraví je jednou ze základních kategorií kvality života. Právo na zdraví a zdravé životní prostředí je uvedeno v Chartě základních práv Evropské unie (Šubrt a kolektiv, 2008).

1.5.1 Definice pojmu kvalita života Jak již bylo zmíněno výše, pojem kvalita života se začal užívat ve dvacátém století. Jako první použil tento pojem americký ekonom a sociolog Galbraith. Termín kvalita života není možné jasně ilustrovat, o definici pojmu se snažilo již mnoho autorů. Kvalita života působí na zdraví a pohodu jedinců v každodenních činnostech (Hudáková, Majerníková, 2013).

16

"Světová zdravotnická organizace definuje kvalitu života podle toho, ´jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, v níž žije, a ve vztahu k cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům´. Jinými slovy: kvalita života vyjadřuje to, jak člověk hodnotí svou životní situaci." (Dragomirecká, 2006) Kvalita života je velmi rozsáhlý a nejednoznačný pojem a můžeme ho definovat z různých úhlů pohledu. S jistým zjednodušením lze vyjádřit, že koncept kvality života má dvě dimenze, a to objektivní a subjektivní. Subjektivní kvalita života se spojuje s psychickou pohodou a všeobecnou spokojeností se životem. Objektivní kvalita života vyplývá z naplnění požadavků, které se dotýkají sociálních a materiálních podmínek života a fyzického zdraví (Ondrušová, 2011). Přetrvává nejednoznačná definice pojmu kvalita života a to znamená, že může docházet k rozličnému pochopení daného výrazu. Odborná literatura chápe pojem jako vlastnost, která může být sjednocována s pozitivními i negativními klasifikacemi. Laická veřejnost obvykle zná kvalitu jako něco, co je výhradně pozitivní. Je zde patrná snaha odborné veřejnosti o přesnější vymezení pojmu, přesto v této oblasti stále převládají rozdíly. Tento pojem je totiž obsahově chápán jako životní úroveň (objektivně měřitelný koncept) a spokojenost (subjektivně prožívaný dojem). Kvalita života je pojímána buď jako souhrn jednotlivých kvalit dílčích stránek a součástí života, nebo holisticky jako komplex s vlastní skladbou a významem (Heřmanová, 2012).

1.6 Měření a hodnocení kvality života Sestry, lékaři a další profesionálové ve zdravotnictví jsou náchylní k posuzování kvality života z pozice klinického stavu a laboratorních měřítek. Senior nicméně vnímá kvalitu života podle aktuálního stavu ovlivněného nemocí. V tomto ošetřovatelství je výrazná mobilita, úroveň soběstačnosti, emocionální pohoda, podpora a jiné. V rámci vymezení kvality života v ošetřovatelství pokládáme za důležité konceptuální rozlišení mezi kvalitou života a pohodou – životní spokojeností. Demografické ukazatele nás podněcují k vykonání rozborů života seniorské populace. Klíčovým indikátorem kvality péče z pohledu ošetřovatelství je spokojenost hospitalizovaných pacientů a seniorů v sociálních zařízeních (Hudáková, Majerníková, 2013).

17

1.6.1 Měření kvality života u seniorů Kvalita života je nejčastěji reprezentována prostřednictvím spokojenosti s určitými oblastmi života nebo jejich vnímáním. Kvalita života seniorů je určená mnohými zátěžovými faktory, týkající se například změn zdravotního stavu po smíření se s novými omezeními v životě, ztotožnění se s novými rolemi, možnostmi a dostupnou sociální jistotou. Při měření kvality života u seniorů jsou prioritní pojmy, jako je autonomie, soběstačnost, možnost rozhodování, nepřítomnost bolesti a trápení, zachování smyslových schopností, určitá finanční úroveň, zaručená míra pocitu štěstí a jiné. V rámci měření kvality života u seniorů je v dnešní době nejznámější nástroj pracovní skupiny WHO používaný s názvem WHOQOL-OLD. Jde o modul, který byl odvozen ze standardní metodologie nástrojů WHOQOL (World Health Organization Quality of Life). Vznikl jako výsledek mezinárodního projektu výzkumných center vzniklých v členských zemích (Gurková, 2011).

1.7 Kvalita života seniorů Kvalita života ve stáří je hodnotné téma, které převyšuje hranice administrativních oprávnění a úrovní veřejné správy. Vyžaduje ucelený a souhrnný přístup a spolupráci napříč společností. Je potřebné uplatňovat cíle jako je aktivní stárnutí, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů a další. Kroky ke zvýšení kvality života vyžadují komplexní a holistický přístup. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace by měla podstatně přispět k této spolupráci a k plnění programu (MPSV, 2008). Téma stárnutí populace a kvality života ve stáří se dotýká nás všech. Vláda ČR si ve svém Usnesení z 9. 1. 2008 č. 8 o "Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012" (Kvalita života ve stáří) ustanovila za jednu z priorit věnovat zvýšený zájem právě kvalitě života starých lidí. S prodlužující se délkou života nabývá na hodnotě otázka, které faktory mají příznivý vliv na stárnutí a kvalitu života ve stáří (Ondrušová, 2011). MPSV v roce 2012 uveřejnilo přípravy nového Národního programu pod názvem "Národní program přípravy na stárnutí na období let 2013 až 2017". Cílem je podporovat aktivní začlenění starších osob a seniorů do společnosti a zvýšit kvalitu jejich života, dále

18

je třeba podporovat rozličné oblasti a jednou z nich je například aktivní začlenění seniorů do dobrovolnictví (MPSV, 2012). Usnesením vlády České republiky ze dne 30. března 2015 č. 218 o Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 byla schválena aktualizace tohoto strategického dokumentu (aktualizovaná verze ke dni 31. prosince 2014) (MPSV, 2015). Senioři vyžadují projevy zájmu ostatních a chtějí slyšet pozitivní zprávy; tudíž je pro ně velkým zdrojem síly pozitivně myslící vrstevník. Pokud se senioři ocitnou v určité krizi, měli by vědět, že nelze vrátit čas. Je velmi důležité to, jak prožíváme svůj věk, jaký postoj k němu zaujímáme. Je dobré naučit se relaxovat, vybavit si pozitivní vzpomínky na zážitky a události a tak dále (Řehulková, Řehulka, Blatný, et al., 2008).

1.8 Geragogika "geragogika = pedagogická disciplina zabývající se edukací (výchovou a vzděláváním) seniorů" (www.slovnik-cizich-slov.abz.cz, 2016) Vymezení pojmu geragogika lze interpretovat velmi stručně, jedná se o výchovu ke stáří a ve stáří. V kontextu kvality života seniorů pojem proniká velmi rychle do podvědomí. Stáří se stává poměrně dlouhou fází lidského života a tak vzdělávání seniorů s sebou přináší velkou edukační překážku. Je to celkem mladá disciplína, stále procházejíc procesem uznání platnosti (stále se vyvíjí). Tak jako je tomu u pojmu kvalita života, i geragogika se setkává se spousty definic obsažených v literatuře (Špatenková, Smékalová, 2015).

19

1.8.1 Cíle geragogiky Cílem geragogiky je naučit se žít a stárnout, osvojit si určité rituály, pravidla a podobně. Edukace seniorů monitoruje 4 základní cíle, které zní následovně: 

zdokonalování života seniorů



usnadnění přizpůsobení na změněný způsob života



udržování tělesné i duševní činnosti



pomoc při určování a směřování v průběhu života

Jedním z důvodů pro počátek a rozvoj seniorského vzdělávání byl pokus udržet rovnoprávnou pozici seniorů k ostatním věkovým skupinám a taktéž podpora činností seniorů a snaha pomoci jejich začlenění do společenství. Vzdělávání vede ke zvýšení/udržení kvality života ve stáří. Edukační aktivity patří k nejdůležitějším faktorům sloužícím k udržení kvality života, dochází k životní spokojenosti (Špatenková, Smékalová, 2015).

1.9 Etické otázky týkající se seniorů Etika (pod pojmem si představme blaho a spravedlnost, hledání morálních pravd a názorů) je v práci se seniory nesmírně důležitým okamžikem. Pro pochopení etických rozpaků je třeba nejprve pochopit dobu, v které žijeme. Dnešní doba je velmi chaotická a napjatá. Pracovník si nemůže být stoprocentně jistý tam, kde působí na život druhého člověka. Musí být dospělý všemi směry, aby nepodlehl mnoha nešvarům. Každý jedinec pracující se seniory by měl mít schopnost sebereflexe a kritického náhledu na svou práci (Hauke, 2014). Perspektiva kvality života je dána ve vztahu k rozsahu ošetřovatelské péče. Všeobecné sestry jsou vzdělávány a podněcovány k umění poskytovat fyzické, psychosociální, duchovní a kulturní složky ošetřovatelské péče; sestry si jsou vědomy důležitosti kvality života pacientů, tento holistický pohled u poskytování ošetřovatelské péče může pomoci pacientovi provést změny nezbytné k udržení kvality života (King, Hinds, 2012).

20

2 Výzkumná část

2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cíl výzkumu: Zjistit úroveň kvality života seniorů pohledem všeobecné sestry Výzkumné otázky: 1. Jaký je rozdíl mezi kvalitou života seniorů v nemocničních a komunitních zařízeních? 2. Jaký má vliv změna denních návyků na úroveň kvality života seniorů? 3. Jak ovlivňuje snížená úroveň pohybové aktivity kvalitu života seniorů? 4. Jak ovlivňuje nesoběstačnost seniorů jejich kvalitu života?

2.2 Metodika výzkumu Pro zjištění informací, které jsou nezbytné pro výzkum, jsem použila kvantitativní typ výzkumu s následným procentuálním vyhodnocením získaných dat. Jako výzkumná technika bylo zvoleno dotazníkové šetření. Volba metody kvantitativního výzkumu ve formě dotazníku se nabízela s ohledem na možnost získání informací během poměrně krátké doby. Nesporným plusem dotazníkového šetření je anonymita dotazovaných a možnost jednoduchého zpracování získaných dat. Cíl výzkumu je usměrněn celkem čtyřmi výzkumnými otázkami. Sestavení vlastního dotazníku bylo logickou volbou pro dosažení cíle. V části otázek bylo použito metodiky Likertovy škály. V úvodu dotazníku je jedna otázka pro zjištění základních dat o respondentech. Hlavní obsah dotazníku tvoří dalších čtrnáct otázek, směřujících do oblastí dle výzkumných otázek. Dotazník je přílohou č. 1.

21

2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí V průběhu dotazníkového šetření byly za nemocniční zařízení osloveny všeobecné sestry v Nemocnici Jihlava a Nemocnici Pelhřimov. Za komunitní zařízení byly osloveny všeobecné sestry v Domově Stříbrné Terasy v Jihlavě, Oblastní charitě Jihlava a v Domově ve Vlašimi. Celkem bylo fyzicky rozdáno 87 dotazníků, zpět se vrátilo 72 vyplněných dotazníků, zbytek se vrátil nevyplněný. Vyplněno tedy bylo 83 % předaných dotazníků. Mimo to bylo využito metody internetového výzkumu. Z internetového výzkumu bylo vyplněno celkem 46 dotazníků, a to jak od všeobecných sester z nemocničních zařízení, tak i z komunitních zařízení. Elektronické dotazníkové šetření bylo prováděno pomocí nástroje Survio (tvorba online dotazníků) a odkaz k vyplnění dotazníku jsem vložila na sociální síť Facebook do skupiny s názvem Sekce nelékařů při OSZ – tuto skupinu dlouhodobě sleduji, jedná se o věrohodný zdroj.

2.4 Průběh výzkumu Výzkum byl připravován v průběhu měsíců leden až březen 2016. Byla vytypována místa pro umístění výzkumu, byl vypracován a následně upřesněn dotazník. Ve vytypovaných zařízeních byl projednán souhlas s provedením výzkumu. Sběr dat se uskutečnil období březen a duben 2016. Výzkum proběhl bez problémů, velice ochotně, účast všech dotazovaných byla samozřejmě dobrovolná. Souhlasy oslovených nemocničních i komunitních zařízení jsou přílohou č. 2 až 6 v této práci.

2.5 Zpracování získaných dat Jako software pro zpracování výsledků výzkumu byl použit program Microsoft Office Word a Excel 2016. Hodnoceno bylo celkem 118 dotazníků. Získaná data jsou interpretována v níže uvedené tabulce a grafech.

22

2.6 Výsledky výzkumu Stěžejní část práce vychází z výsledků dotazníkového výzkumu. Pro přehlednost jsou data prezentována pomocí sloupcových grafů. Použita je prezentace pomocí relativních četností výskytu. Seřazení získaných dat je identické s řazením otázek v dotazníku. První otázka se týkala pohlaví respondentů. Druhá až šestá otázka zahrnuje porovnání mezi názory na kvalitu života seniorů v nemocničních a komunitních zařízeních. Sedmá až patnáctá otázka se věnují názoru na kvalitu života seniorů obecně, bez rozdílu typu zařízení.

Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví?

Tabulka 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví (Zdroj: dotazníky)

Počet

%

Muži

7

6

Ženy

111

94

Celkem

118

100

Tabulka 1 vyjadřuje rozdělení respondentů dle pohlaví. Muži představovali 6 % (7 respondentů) a ženy tvořily 94 % (111 respondentů) z celkového počtu dotázaných.

23

Otázka č. 2: V jakém zdravotnickém zařízení pracujete?

Typ zdravotnického zařízení [%] 70,0

Relativní četnost

60,0

58,5

50,0

41,5

40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Nemocniční zařízení

Komunitní zařízení Varianty odpovědí

Graf 1 Typ zdravotnického zařízení dotazovaných respondentů (Zdroj: dotazníky)

Z celkového počtu 118 vyplněných dotazníků je 58,5 % (69 respondentů) z nemocničních zařízení a zbylých 41,5 % (49 respondentů) z komunitních zařízení.

24

Otázka č. 3: Zjišťujete ve vašem zařízení kvalitu života seniorů (dotazníky, testy)?

Průzkum kvality života seniorů (%) 60,0 50,7

Relativní četnost

50,0

49,3

57,1 42,9

40,0 30,0

Ano

20,0

Ne

10,0 0,0 Nemocniční zařízení

Komunitní zařízení Varianty odpovědí

Graf 2 Zjišťování kvality života seniorů podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky)

Z výsledků výzkumu vyplývá, že větší prostor pro průzkum kvality života seniorů je věnován v zařízeních komunitního typu. Procento zjišťování kvality života je 57,1 % (28 respondentů ze 49) v komunitních zařízeních, oproti 50,7 % (35 respondentů z 69) v zařízeních nemocničních.

25

Otázka č. 4: Jak jsou podle Vás senioři spokojeni se službami tam, kde se nacházejí?

Názor na spokojenost se službami [%] 60

55,1

Relativní četnost

50 40

Velmi nespokojeni

34,8

Nespokojeni

30

24,6

Ani spokojeni ani nespokojeni

20,3

20

Spokojeni

16,3 12,2

15,9

10 0

6,1

4,3

Velmi spokojeni

10,2

0

Nedokážu posoudit

0 Nemocniční zařízení

Komunitní zařízení

Varianty odpovědí

Graf 3 Názor všeobecných sester na spokojenost se službami podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky)

Výsledky výzkumu ukazují, že výrazná většina všeobecných sester v zařízeních komunitního typu si myslí, že senioři jsou v jejich zařízeních se službami spokojeni - 55,1 %

(27

respondentů

ze

49)

uvedlo

možnost

"spokojeni"

a 10,2 % (5 respondentů ze 49) uvedlo možnost "velmi spokojeni". V zařízeních nemocničního typu si to myslí pouze polovina respondentů - 34,8 % (24 respondentů z 69) uvedlo možnost "spokojeni" a 15,9 % (11 respondentů z 69) uvedlo možnost "velmi spokojeni".

26

Otázka č. 5: Jsou senioři spokojeni s domácím řádem vašeho zařízení?

Spokojenost s domácím řádem [%] 60

57,1

52,2

Relativní četnost

50 39,1

40

28,6

30

20

14,3 8,7

10 0

0

0

0

0

Nemocniční zařízení Velmi nespokojeni

Nespokojeni

Komunitní zařízení Varianty odpovědí Ani spokojeni ani nespokojeni

Spokojeni

Velmi spokojeni

Graf 4 Názor všeobecných sester na spokojenost s domácím řádem podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky)

Výzkum ukazuje, že větší procento všeobecných sester v zařízeních komunitního typu se domnívá, že senioři jsou v jejich zařízeních spokojeni s domácím řádem. 57,1 % (28 respondentů ze 49) uvedlo možnost "spokojeni" a 14,3 % (7 respondentů ze 49) uvedlo možnost "velmi spokojeni". V zařízeních nemocničního typu si to myslí méně respondentů. 52,2 % (36 respondentů z 69) uvedlo možnost "spokojeni" a 8,7 % (6 respondentů z 69) uvedlo možnost "velmi spokojeni". Poměrně vysoké procento všeobecných sester v nemocničních zařízeních uvedlo možnost "ani spokojeni ani nespokojeni" - 39,1 % (27 respondentů z 69). Žádný z respondentů neuvedl možnost "velmi nespokojeni" ani "nespokojeni".

27

Otázka č. 6: Jaká je dle Vás nejčastější příčina chybné komunikace mezi zdravotníky a seniorem?

Příčiny chybné komunikace se seniory [%] Relativní četnost

50,0

42,0

42,9

46,9

40,0 30,4

30,0 20,0 10,0

8,7

5,8

8,7

4,3

2,0

4,1

2,0

2,0

0,0 Nemocniční zařízení

Komunitní zařízení Varianty odpovědí

Hluk, šum

Vyrušení jinou osobou

Fyzické nepohodlí

Negativní emoce

Poškození sluchu

Jiné

Graf 5 Názor všeobecných sester na spokojenost s domácím řádem podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky)

Z výsledků výzkumu vyplývá, že jak v nemocničních, tak v komunitních zařízeních jsou nejčastějšími příčinami chybné komunikace se seniory poškození sluchu seniorů 42 % (29 respondentů z 69) nemocniční zařízení, 46,9 % (23 respondentů ze 49) komunitní zařízení a negativní emoce (strach, zlost) 30,4 % (21 respondentů z 69) nemocniční zařízení, 42,9 % (21 respondentů ze 49) komunitní zařízení. Ostatní důvody jsou statisticky málo významné. Za zmínku ještě stojí v zařízeních nemocničního typu v kategorii "jiné" uvedených šest případů demence, což činí 8,7 % (6 respondentů z 69) a vyrušení jinou osobou s četností také 8,7 % (6 respondentů z 69).

28

Otázka č. 7: Je ve vašem zařízení umožněno seniorům dodržovat jejich osobní rituály?

Možnost seniorů dodržovat osobní rituály [%] 70,0 66,1

Relativní četnost

60,0 50,0 40,0 30,0

28,8

20,0 5,1

10,0 0,0 Zcela bez omezení

S určitými omezeními

Pevně stanovený režim

Varianty odpovědí

Graf 6 Názor všeobecných sester na možnost seniorů dodržovat osobní rituály (Zdroj: dotazníky)

V dalším výzkumu je již hodnocení výsledků bez rozdílu typu zařízení, to znamená, že je nadále posuzován celek 118 respondentů. Z výsledků odpovědí na tuto otázku vyplývá, že všeobecné sestry jsou přesvědčeny, že seniorům je ve zdravotnických zařízeních umožněno dodržovat jejich osobní rituály. Že tomu tak je "zcela bez omezení" si myslí 28,8 % (34 respondentů) a že tak mohou činit "s určitými omezeními" si myslí 66,1 % (78 respondentů). Pouze 5,1 % (6 respondentů) se domnívá, že senioři v jejich zařízeních mají "pevně stanovený režim", bez možnosti dodržování osobních rituálů.

29

Otázka č. 8: Mají podle Vás senioři ve vašem zařízení dostatek spánku a odpočinku?

Dostatek spánku a odpočinku [%] 60,0 52,5

Relativní četnost

50,0 40,0 31,4

30,0 20,0

16,1

10,0 0,0 Většina spí tvrdě celou noc

Občasné procitnutí

Častá nespavost

Varianty odpovědí

Graf 7 Názor všeobecných sester na dostatek spánku a odpočinku seniorů (Zdroj: dotazníky)

Velmi důležitou otázkou je názor všeobecných sester na dostatek spánku a odpočinku seniorů. Výsledky napovídají, že podle všeobecných sester většina seniorů nemá tvrdý poklidný spánek po celou noc. Pouze 16,1 % (19 respondentů) je toho názoru, že většina seniorů spí tvrdě celou noc. Vysoké procento respondentů 52,5 % (62 respondentů) si myslí, že senioři spí s občasným procitnutím a poměrně hodně respondentů tipuje, že senioři trpí častou nespavostí 31,4 % (37 respondentů).

30

Otázka č. 9: Jak podle Vás ovlivňují seniory návštěvy příbuzných?

Ovlivnění seniorů návštěvami příbuzných [%] 80,0

71,2

Relativná četnost

70,0 60,0 50,0 40,0 23,7

30,0 20,0

5,1

10,0 0,0 Pozitivně

Nedokáži posoudit

Negativně

Varianty odpovědí

Graf 8 Názor všeobecných sester na ovlivnění seniorů návštěvami příbuzných (Zdroj: dotazníky)

Velmi citlivým problémem je působení návštěv příbuzných na seniory. Zde se respondenti jednoznačně shodují, považují návštěvy příbuzných jako pozitivní – uvádí tak 71,2 % (84 respondentů). Ne úplně nevýrazná část 23,7 % (28 respondentů) uvedla, že to nedokáží posoudit. Pouze malá část 5,1 % (6 respondentů) si myslí, že návštěvy příbuzných působí na seniory negativně.

31

Otázka č. 10: Myslíte si, že jsou senioři ve vašem zařízení vystaveni vysokému riziku pádu?

Vystavení vysokému riziku pádu [%] 60

53,4

46,6

Relativní četnost

50 40 30 20 10 0

0 Ano

Ne Varianty odpovědí

Graf 9 Názor všeobecných sester na vystavení vysokému riziku pádu seniorů (Zdroj: dotazníky)

Ze všech vyhodnocovaných dotazníků si 46,6 % (55 respondentů) myslí, že senioři v jejich zařízení jsou vystaveni vysokému riziku pádu. Cekem 53,4 % (63 respondentů) se domnívá, že v jejich zařízení seniorům vysoké riziko pádu nehrozí.

32

Otázka č. 11: Jsou senioři ve vašem zařízení schopni vykonávat běžné denní aktivity bez omezení?

Relativní četnost

Schopnost vykonávat běžné denní aktivity bez omezení [%] 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

45,8

28,0

Ano

26,3

Ano, s obtížemi

Ne

Varianty odpovědí

Graf 10 Názor všeobecných sester na schopnost seniorů vykonávat běžné denní aktivity bez omezení (Zdroj: dotazníky)

Zde převládá názor, že v podstatě jsou většinou senioři schopni vykonávat svoje běžné denní aktivity bez omezení. „Ano“ odpovědělo 28 % (33 respondentů) a odpověď „Ano, s obtížemi“ volilo 45,8 % (54 respondentů). Zbylých 26,3 % (31 respondentů) má názor, že senioři v jejich zařízení nejsou schopni vykonávat denní aktivity bez omezení.

33

Otázka č. 12: Mají senioři přístup k volnočasovým aktivitám?

Přístup seniorů k volnočasovým aktivitám [%] 50,0

47,5

45,0

Relativní četnost

40,0 35,0 30,0 25,0

21,2

21,2

20,0 15,0 10,0

6,8

3,4

5,0 0,0 Nemají

Málo

Středně

Velmi

V obrovské míře

Varianty odpovědí

Graf 11 Názor všeobecných sester na možnost přístupu seniorů k volnočasovým aktivitám (Zdroj: dotazníky)

V grafu je názorně vidět, že spektrum názorů na tuto otázku je poměrně široké. Největší počet - 47,5 % (56 respondentů) se přiklonil k neurčitému názoru, že senioři mají přístup k volnočasovým aktivitám „Středně“. Pro možnost „Málo“ a „Velmi“ se přiklonil identický počet respondentů, a to 21,2 % (po 25 respondentech). Že senioři nemají přístup k volnočasovým aktivitám, si myslí 6,8 % (8 respondentů) a nejvíce optimistickou odpověď „V obrovské míře“ volilo pouze 3,4 % (4 respondenti).

34

Otázka č. 13: Dokáže většina seniorů ve vašem zařízení vykonávat hygienu bez dopomoci?

Výkon hygieny bez dopomoci [%] 90,0

82,2

80,0

Relativní četnost

70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0

17,8

10,0 0,0 Ano

Ne Varianty odpovědí

Graf 12 Názor všeobecných sester na schopnost seniorů vykonávat hygienu bez dopomoci (Zdroj: dotazníky)

Zde jednoznačně převládá názor všeobecných sester, že senioři v jejich zařízení nejsou schopni hygienu vykonat bez dopomoci. Tuto odpověď uvedlo neuvěřitelných 82,2 % (97 respondentů). To, že senioři jsou schopni vykonávat hygienu bez dopomoci si myslí 17,8 % (21 respondentů).

35

Otázka č. 14: Jak podle Vás vnímají senioři svou závislost na druhé osobě?

Vnímání závislosti na druhé osobě [%] 60,0 50,0

Relativní četnost

50,0 40,0 32,2

30,0 17,8

20,0 10,0 0,0 Jsou vděční

Nedokáži posoudit

Nepříznivě

Varianty odpovědí

Graf 13 Názor všeobecných sester na vnímání závislosti seniorů na druhé osobě (Zdroj: dotazníky)

Na tuto otázku převládá názor, že senioři jsou vděční za pomoc druhé osobě. Takový názor má 50 % (59 respondentů). Poměrně velká část respondentů to nedokáže posoudit 32,2 % (38 respondentů). Že nesou senioři závislost na druhé osobě nepříznivě si myslí nejméně všeobecných sester 17,8 % (21 respondentů).

36

Otázka č. 15: Mají senioři dostatek příležitostí pro rozvíjení soběstačnosti?

Dostatek příležitostí pro rozvíjení soběstačnosti [%] 70,0 59,3

Relativní četnost

60,0 50,0 40,0 30,0

22,9

20,0 10,0

9,3 4,2

4,2

0,0 Nemají

Málo

Přiměřeně

Většinou

Naprosto

Varianty odpovědí

Graf 14 Názor všeobecných sester na dostatek příležitostí seniorů pro rozvíjení soběstačnosti (Zdroj: dotazníky)

Udržování a rozvíjení soběstačnosti jsou předmětem poslední otázky dotazníkového šetření. Nejvíce všeobecných sester se kloní k názoru, že senioři mají „Přiměřeně“ příležitostí k rozvíjení soběstačnosti, to uvedlo 59,3 % (70 respondentů). Poměrně hodně respondentů má názor, že senioři mají „Většinou“ dostatek příležitostí pro rozvíjení soběstačnosti - 22,9 % (27 respondentů). Jen málo respondentů je velmi optimistických, že senioři mají „Naprosto“ tyto příležitosti 4,2 % (5 respondentů). Naopak málo odpovědí bylo pesimistických. Že existuje „Málo“ příležitostí si myslí 9,3 % (11 respondentů) a že tyto příležitosti vůbec nemají si myslí jen nejmenší část, a to 4,2 % (5 respondentů).

37

2.7 Diskuze Výzkum, jehož výsledky jsou analyzovány v předchozí části práce, je směřován ke čtyřem výzkumným otázkám a je informací o názorech respondentů na některé parametry kvality života seniorů. Analyzuje některé obecné problémy seniorů ve zdravotnických zařízeních nemocničního i komunitního typu. Údaje z dotazníkového šetření jsou cenným podkladem pro nalezení odpovědí na výzkumné otázky.

Výzkumná otázka č. 1: Jaký je rozdíl mezi kvalitou života seniorů v nemocničních a komunitních zařízeních? Zdrojem informací pro nalezení odpovědi na tuto otázku jsou odpovědi na druhou až šestou otázku dotazníku. Vzhledem k tomu, že z celkových 118 vyplněných a vrácených dotazníků bylo 69 respondentů (58,5 %) z nemocničních zařízení a 49 respondentů (41,5 %) ze zařízení komunitních, lze konstatovat, že výsledky výzkumu jsou vypovídající. Z analýzy dotazníkových dat vyplývá, že větší prostor pro průzkum kvality života seniorů je věnován v zařízeních komunitního typu, kde je vyšší procento zjišťování kvality života (57,1 %), zatímco v zařízeních nemocničního typu je to poněkud méně časté (50,7 %). To je dáno určením těchto zařízení, kdy nemocniční zařízení nejsou prioritně určeny k dlouhodobé péči o seniory, ale více k akutní péči. Právě tak většina všeobecných sester v komunitních zařízeních věří, že senioři jsou v jejich zařízeních se službami spokojeni nebo dokonce velmi

spokojeni

(55,1 a 10,2 % respondentů), oproti zařízením nemocničního typu, kde si to myslí pouze polovina respondentů (34,8 a 15,9 % respondentů). I to je podle mého názoru dáno hlavním posláním komunitních zařízení, kde jsou senioři umístěni většinou po dlouhou dobu, tudíž je nutné, aby se tam cítili dobře. Výzkum Šotové (2013) koreluje s výsledkem této práce. Ze šesti dotazovaných plný počet udal spokojenost s nabízenými službami. Ve stejném duchu se nesou odpovědi na otázku spokojenosti seniorů s domácím řádem, kde výzkum ukázal, že zejména všeobecné sestry v zařízeních komunitního typu si myslí, že senioři jsou v jejich zařízeních spokojeni nebo velmi spokojeni s domácím řádem 38

(57,1 a 14,3 % respondentů). V případě nemocničních zařízení si to myslí méně respondentů (52,2 a 8,7 % respondentů). Hodně podobný podíl odpovědí byl na otázku chybné komunikace se seniory. Jak v nemocničních, tak v komunitních zařízeních jsou nejčastějšími příčinami chybné komunikace se seniory poškození sluchu seniorů (42 % nemocniční zařízení, 47 % komunitní zařízení) a negativní emoce (strach, zlost) (30,4 % nemocniční zařízení, 42,9 % komunitní zařízení). K podobným výsledkům došla ve své práci Zapletalová (2009). V jejím výzkumu se totiž 83 % respondentů domnívá, že za příčiny obtíží v komunikaci mohou různá onemocnění (zde je zahrnuta porucha sluchu). Dále pak 7 % respondentů neví, co by mohlo být příčinou obtíží v komunikaci. Odpověď na výzkumnou otázku č. 1 Na základě výsledků dotazníkového šetření a analýzy získaných odpovědí lze konstatovat, že komunitní zařízení jsou schopna vytvářet lepší podmínky pro kvalitní život seniorů. Taková je i jejich úloha v systému zdravotní péče, kde hlavním úkolem nemocničních pracovišť je zbavit seniora akutních problémů a předat jej do domácí péče a není-li to možné, předat jej do komunitního zařízení, které je lépe vybaveno pro trvalý život seniorů. Problém chybné komunikace se seniory se vyskytuje v obou typech zařízení a má i podobné důvody – je to dáno povětšinou fyzickým stavem a okolnostmi, které nejsou závislé na typu zařízení, ve kterém se senior nachází.

Výzkumná otázka č. 2: Jaký má vliv změna denních návyků na úroveň kvality života seniorů? Podklady pro zodpovězení této otázky jsou v odpovědích na sedmou až devátou otázku dotazníku. V těchto a dalších otázkách již nejsou rozlišeny odpovědi respondentů z nemocničních a komunitních zařízení, ale je analyzováno všech 118 dotazníků souhrnně. Analýza odpovědí napovídá, že všeobecné sestry jsou přesvědčeny, že seniorům je

ve zdravotnických

zařízeních

umožněno

dodržovat

jejich

osobní

rituály.

39

28,8 % respondentů si myslí, že tomu tak je bez omezení a dalších 66,1 % si myslí, že je tomu tak s určitými omezeními. Velmi důležitý pro kvalitní život seniorů je spánek. Podle výsledků výzkumu nemá většina seniorů tvrdý poklidný spánek po celou noc (pouze 16,1 % seniorů). Avšak mnoho seniorů (52,5 %) spí s občasným procitnutím a to je akceptovatelné. Bohužel zbývá vysoký podíl seniorů, kteří trpí častou nespavostí (31,4%). Diplomová práce Kubíčkové (2014) obsahovala mimo jiné otázku ohledně spokojenosti se spánkem, její výzkum probíhal na Slovensku v Žilinském kraji a to v okrese Tvrdošín a Dolný Kubín. 21,38 % respondentů udává, že jsou velmi spokojeni se svým spánkem a 15,17 % udává, že jsou celkem spokojeni. Na druhé straně zanedbatelné 1,38 % respondentů udává, že jsou velmi zklamaní a 28,97 % udává nespokojenost se svým spánkem. Dalo by se říci, že výsledky jsou obdobné. Jako velmi důležitý aspekt je chápáno působení návštěv příbuzných. Jednoznačný názor respondentů je, že návštěvy příbuzných mají pozitivní vliv (71,2 % respondentů). Značná část respondentů (23,7 %) uvedla, že to nedokáží posoudit. Ze statistického pohledu jen nepatrná část respondentů (5,1 %) si myslí, že návštěvy příbuzných mají negativní vliv. K podobným výsledkům došla ve své práci Marková (2012), která uvádí, že je 68 % respondentů spokojeno se vztahy s rodinou. Odpověď na výzkumnou otázku č. 2 Pro člověka, který měl celý život nějaké zvyky a rituály je zcela jistě i v seniorském věku velmi důležité tyto zvyky neměnit od základu. I mladý a zdravý člověk ví, jak důležitý je kvalitní a nepřerušovaný spánek. V případě seniorů je kvalita spánku také závislá na momentálním zdravotním stavu, psychické pohodě a možnosti držet si svůj navyklý a léty osvědčený denní režim. Rozhodně jsem přesvědčena, podobně jako většina respondentů, že umožnění volných návštěv příbuzných má jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu života seniorů. Avšak zásadním problémem, který žádné zdravotnické zařízení řešit neumí, je přístup konkrétních příbuzných a známých k seniorům v době, když jsou buď hospitalizováni či umístěni v zařízení komunitního typu. Umožnění pokračování v zajetých rituálech je většinou v moci daného zařízení.

40

Výzkumná otázka č. 3: Jak ovlivňuje snížená úroveň pohybové aktivity kvalitu života seniorů? Podklady pro zodpovězení této otázky jsou v odpovědích na desátou až dvanáctou otázku dotazníku. Samozřejmě je důležité, aby se senioři vyvarovali jakýmkoliv úrazům a zraněním, které by jejich kvalitu života silně devalvovaly. Přesto si 55 respondentů (46,6 %) myslí, že senioři v jejich zařízení jsou vystaveni vysokému riziku pádu. To je docela alarmující zjištění, kterým je třeba se dále zabývat. Na webové stránce s názvem The New England Journal of Medicine je zveřejněna studie (Fuzhong Li, Ph.D., Peter Harmer, Ph.D. a další, 2012), ze které je patrné, že možností ke zlepšování rovnováhy a omezení rizika pádů je cvičení Tai Chi. Myslím si, že to může být vhodná volba i pro naše seniory. Aby neměli senioři pocity méněcennosti, je třeba umožnit jim vykonávat běžné denní aktivity. Že jsou senioři schopni vykonávat svoje aktivity bez omezení, odpovědělo 28 % respondentů. Že to je možné, ale s obtížemi, si myslí 45,8 % respondentů. Stále však zůstává poměrně vysoký podíl respondentů (26,2 %), kteří se domnívají, že senioři v jejich zařízení nemohou vykonávat denní aktivity bez omezení. Volnočasové aktivity jsou důležitou součástí kvalitního života seniorů. Velké množství respondentů si myslí, že senioři mají přístup k volnočasovým aktivitám. Střední úroveň označilo 47,4 % respondentů, úroveň nižší a vyšší označil identický počet respondentů, a to po 21,2 %. Jen velmi málo respondentů si myslí, že přístup k volnočasovým aktivitám není zajištěn (6,8 %). Výsledky práce Klimešové (2012) hodnotí volnočasové aktivity mimo jiné i v domově pro seniory. Výzkum ukazuje, na kolik se senioři věnují různorodým volnočasovým aktivitám. Vybrala jsem první hodnocenou oblast – pohybové aktivity. Z celkového počtu respondentů (100 %) se 60 % věnuje pohybovým aktivitám a 8 % se nevěnuje vůbec žádným volnočasovým aktivitám. Zbylá procenta, která se týkají dalších aktivit, nejsou pro mé porovnání podstatná. Z výsledku můžeme konstatovat, že senioři mají dostatečný přístup k různým volnočasovým aktivitám. Výsledky jsou tedy podobné.

41

Odpověď na výzkumnou otázku č. 3 Jsem přesvědčena, že pohybové aktivity jsou velice důležité jak pro seniory, tak pro zbytek populace. Pro kvalitní život seniorů je důležité zůstat fit a nezpůsobit si zranění. Ve zdravotnických zařízeních obzvlášť by měla být vyhledávána aktivně rizika a úrazům by se mělo předcházet. Proto je

velmi

překvapující vysoké procento

respondentů, kteří si myslí, že v jejich zařízení je riziko pádu seniorů. Možnost výkonu denních aktivit a účasti na volnočasových aktivitách je aspekt, který dělá život seniora kvalitnějším. Zejména pohyb v přírodě, třeba jen krátké procházky v parku, způsobují to, čemu se lidově říká „nabití baterek“.

Výzkumná otázka č. 4: Jak ovlivňuje nesoběstačnost seniorů jejich kvalitu života? Podklady pro zodpovězení této otázky jsou v odpovědích na třináctou až patnáctou otázku dotazníku. Překvapující je názor všeobecných sester, že senioři v jejich zařízení nejsou schopni hygienu vykonat bez dopomoci. Takto odpovědělo 97 respondentů, což činí neuvěřitelných 82,2 %. To samo o sobě vypovídá o závislosti seniorů na pomoci druhé osoby. Tato závislost je ovlivněna pohybovými možnostmi seniorů a jejich mentálními schopnostmi. Diplomová práce Fuchsové (2010) se zabývá problematikou soběstačnosti a jejím dopadem na každodenní život seniorů. Z výzkumu vyplývá, že 13 % respondentů není schopno vykonat úkony osobní hygieny a 37,4 % není schopno se vykoupat. Zbytek do 100 % je schopno těchto úkonů samostatně nebo s pomocí. Bohužel není v této práci možno vyčíst podíl respondentů, kteří jsou schopni tyto úkony dělat zcela samostatně. Výsledek zhruba koresponduje s mými závěry. Zajímavý je pohled na vlastní pocity seniorů při závislosti na druhé osobě. V odpovědích převládal názor, že senioři jsou vděční za pomoc druhé osobě (50 % respondentů). Překvapilo mne, že velká část respondentů to nedokáže posoudit (32,2 % respondentů). Očekávaná hodnota je malé množství respondentů, kteří si myslí, že závislost na druhé osobě senioři nesou nepříznivě (17,8 % respondentů). I když je to obtížné, je třeba seniorům vytvářet předpoklady pro možné rozvíjení soběstačnosti. Značná část respondentů se kloní k názoru, že senioři mají přiměřené 42

možnosti k rozvíjení soběstačnosti (59,3 % respondentů), větší dostatek příležitostí pro rozvíjení soběstačnosti (22,9 %) nebo dokonce neomezené tyto příležitosti (4,2 %). Byly však i odpovědi pesimistické. 9,4 % respondentů se domnívá, že příležitostí pro seniory je málo a 4,2 % respondentů dokonce, že nemají vůbec žádné příležitosti. Odpověď na výzkumnou otázku č. 4 Jestliže se vžijeme do kůže seniorů, je zcela jasné, že míra soběstačnosti silně ovlivňuje kvalitu jejich života. Pomoc při výkonu úkonů osobní hygieny je asi vítaná, ale určitým způsobem jistě nepříjemná – vždyť se jedná o vysoce intimní záležitosti. Samozřejmě všeobecné sestry a další personál zdravotnických zařízení musí být připraven pomoci, pokud je třeba, ale je podstatné tak činit velice citlivě a povzbuzovat u seniorů snahu o maximální soběstačnost. Možností pro její rozvíjení není v těchto typech zařízení příliš, není bohužel možné, aby se sestra věnovala plně jen jedinému pacientovi. Ale je třeba sledovat vývoj různých rehabilitačních pomůcek a podpořit soběstačnost seniorů například instalací různých pomocných mechanismů, které mohou soběstačnost maximalizovat při minimálních nákladech. Jistě si řada starších lidí vzpomene na doby, kdy byla péče o tělesně postižené v plenkách a jak za pár let postoupily možnosti pro jejich začleňování do plnohodnotného života. Toto porovnání není sice zcela aplikovatelné, ale přesto dává jistou naději i pro seniory, jejichž počty ve společnosti budou díky lékařské vědě stoupat.

2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Současné poslání a zaměření zdravotnických zařízení nemocničního a komunitního typu se osvědčilo a zřejmě se tyto podoby nebudou zásadně měnit. Úkolem nemocničních zařízení je léčit akutní stavy a proto necílí na volnočasové

aktivity seniorů nebo

na zvyšování jejich soběstačnosti. V nemocničních zařízeních nelze z principu nějak zvlášť řešit související změnu návyků. Nemocniční zařízení musí mít pevný řád, zde se bojuje o životy a zdraví lidí a ostatní záležitosti jsou druhotné. V zařízeních komunitního typu by měla být péče věnována rozvoji prostředí pro rozvíjení volnočasových aktivit a rozšiřování pomůcek pro zvyšování soběstačnosti seniorů. Ve všech typech zdravotnických zařízení by měla být umožněna co možná maximální možnost návštěv příbuzných, které mají pozitivní vliv na psychiku seniorů a následně 43

i na snahu něco na sobě měnit a zlepšovat. Co by se mělo určitě zlepšit ve všech typech zařízení je omezení rizika pádu. Jak samy všeobecné sestry zhodnotily úroveň možnosti pádu ve svých zařízeních, je to velice alarmující informace. Každý případ pádu nebo dokonce úrazu, způsobeného pádem, by měl být analyzován a měla by být přijímána systematická opatření k jejich zamezení v budoucnu. Právě na prevenci musíme dbát od samého počátku; důležitým úkolem je zajistit bezpečnost seniora, tak aby k pádu vůbec nedošlo. Vhodným systémem je například označení daného seniora, u kterého hrozí riziko pádu. Osvědčený způsob je označení lůžka a vyznačení v dokumentaci. Dále existuje nespočet pomůcek, které by měly vhodným způsobem zabránit/snížit riziko pádu seniora. V neposlední řadě je důležitým prvkem dostatečná edukace, vhodné osvětlení nebo odstranění překážek. Taktéž je například vhodné minimalizovat plochy s lesklými a kluzkými povrchy, v často používaných místech instalovat madla (zejména toalety a koupelny). Je dá se říci nutností požadovat po seniorech, aby se obouvali do nepoškozené obuvi. Senioři by měli mít usnadněnou orientaci v budovách, které jsou pro ně nové a tudíž neznámé. To se dá ovšem řešit například umístěním nápisů s velkým písmem na chodby, dveře a podobně. Věci by také jistě prospělo více naslouchat návrhům a stížnostem seniorů. Kdo jiný vidí lépe, co by se nechalo zlepšit. Je jasné, že nelze řešit zvlášť každou námitku, ale prospěšné je určitě opakované zjišťování spokojenosti seniorů například pomocí anonymních dotazníků nebo anonymní schránky přání a stížností. Měli bychom seniory pobízet k vymýšlení inovací, jelikož někteří senioři mají občas strach vyslovit byť malou připomínku. Podstatné je také navázání komunikace s rodinou a blízkými seniora. Mnohdy více prozradí ona rodina, než senior. Z výzkumu vyplynulo, že druhou nejčastější příčinu chybné komunikace tvoří negativní emoce seniorů. Proto bych velice ráda doporučila všem všeobecným sestrám pracujícím se seniory, aby nezapomínaly na velice důležitou, ale opomíjenou empatii. Zvyšování kvality života seniorů je velice složitý proces, ale jsem si jistá tím, že pokud budeme mít dostatečnou iniciativu určité věci změnit, zanedlouho poznáme pozitivní výsledky. Všeobecné sestry by taktéž měly být motivovány ke změně mnoha aspektů ve vztahu k seniorům. Různá školení či kurzy by určitě nebyly na škodu. Vzhledem k tomu, že se každým rokem zvyšuje nárůst seniorské populace, měli bychom být velmi ostražití v tom, co děláme. Úcta ke starým lidem byla od pradávna prioritou, 44

zastávám názor, jehož obsah zní následovně – chovejme se k pacientům/klientům tak, jako by to byli naši blízcí, naše rodina.

45

Závěr Práce se soustředila na vyhodnocení názorů všeobecných sester ohledně kvality života seniorů. Výzkum byl zaměřen do čtyř oblastí v souladu s výzkumnými otázkami. Sběr dat byl uskutečněn za pomoci dotazníkového šetření, které bylo rozloženo mezi několik zdravotnických zařízení nemocničního i komunitního typu. Počet vyplněných dotazníků dává záruku širšího pohledu na tuto problematiku. Pomocí analýzy dat z dotazníkového šetření bylo nalezeno několik doporučení pro praxi a byly zjištěny některé okolnosti kvality života seniorů. Obecně lze konstatovat, že vzhledem k prodlužování délky života bude seniorů jednoznačně přibývat a otázky kvality jejich života budou nabývat na důležitosti. Jistě se i posunou technologické možnosti zdravotnických zařízení. I zdravotnická zařízení se neobejdou například bez široce zajištěného přístupu na internet. To může být jedna z možností, jak zvyšovat soběstačnost seniorů. Míra přístupu k informacím se musí zvyšovat stejně jako v běžném životě. To zvýší úroveň komunikace s příbuznými, možnost komunikace s lékaři, možnost komunikace na sociálních sítích a podobně. S tím také souvisí rozšíření možností sebevzdělávání, což mimo jiné může sloužit jako dobrá prevence různých forem demencí. Tak jak se například v průmyslu využívá moderních technologií ke zvyšování produktivity práce a konkurenceschopnosti firem, věřím, že využívání nastupujících moderních metod a technologií může znamenat zvýšení kvality života seniorů. Na internetu lze již nyní najít řadu stránek, které jsou specializovány na seniory. Bohužel i zde bude platit omezení pro některé seniory, kteří se dosud s těmito technologiemi nesetkali. To může být řešeno krátkými školícími kurzy. I když práce na počítači nemůže nahradit pobyt v přírodě, určitě je smysluplným doplněním volnočasových aktivit a zvýšením možností soběstačnosti seniorů. Ne nadarmo se povídá, že práce všeobecné sestry není povoláním, ale posláním.

46

"Hymna života: Život je šance - využij ji. Život je krása - obdivuj ji. Život je blaženost užívej ji. Život je sen - uskutečni ho. Život je výzva - přijmi ji. Život je povinnost - naplň ji. Život je hra - hrej ji. Život je bohatství - ochraňuj ho. Život je láska - potěš se s ní. Život je záhada - pronikni ji. Život je slib - splň ho. Život je smutek - překonej ho. Život je hymna - zpívej ji. Život je boj - přijmi ho. Život je štěstí - zasluž si ho. Život je život žij ho." (Matka Tereza – www.databazeknih.cz)

47

Seznam použité literatury BUŽGOVÁ, Radka, 2015. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: potřeby, hodnocení, kvalita života. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5402-4. ČEVELA, R., Z. KALVACH a L. ČELEDOVÁ, 2012. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3901-4. Databáze

knih:

Matka

Tereza

[online].

[cit.

2016-04-21].

Dostupné

z:

http://www.databazeknih.cz/citaty/matka-tereza-37452 Demografické charakteristiky seniorů. In: Český statistický úřad [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ DRAGOMIRECKÁ, Eva. Nemoc a kvalita života. In: SESTRA [online]. Září 01, 2006 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra-priloha/nemoc-akvalita-zivota-273383 DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar, 2012. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4138-3. FUCHSOVÁ, Pavlína. Problematika soběstačnosti a její dopad na každodenní život seniorů

[online].

Olomouc,

2010

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

http://theses.cz/id/cazosj/80346-858136656.pdf GURKOVÁ, Elena, 2011. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3625-9. HAUKE, Marcela, 2014. Zvládání problémových situací se seniory nejen v pečovatelských službách. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5216-7. HEŘMANOVÁ, Eva, 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN 978-80-7419-106-0. HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ, 2013. Volnočasové aktivity pro seniory. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4697-5. HOLMEROVÁ, I., B. JURAŠKOVÁ a K. ZIKMUNDOVÁ a kol., 2007. Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha: EV public relations. ISBN 978-80-254-0179-8.

48

HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ, 2013. Sociální péče o seniory. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4139-0. HUDÁKOVÁ, Anna a Ľudmila MAJERNÍKOVÁ, 2013. Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4772-9. KALVACH, Z., Z. ZADÁK a R. JIRÁK et al., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2490-4. KING, C. a P. HINDS. Quality of Life From Nursing and Patient Perspectives. [online]. 2012 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: https://books.google.cz/books KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ, 2008. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2169-9. KLIMEŠOVÁ, Veronika. Volnočasové aktivity seniorů [online]. Brno, 2012 [cit. 201604-24].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/381782/lf_m/Diplomova_prace_-

_Volnocasove_aktivity_senioru_-_Veronika_Klimesova.pdf KUBÍČKOVÁ, Lucia. Kvalita života seniorov v pobytových zariadeniach sociálnych služieb

[online].

Brno,

2014

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/416734/lf_m/ MALÍKOVÁ, Eva, 2011. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3148-3. MANDINCOVÁ, Petra, 2011. Psychosociální aspekty péče o nemocného: onemocnění štítné žlázy. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3811-6. MARKOVÁ, Štěpánka. Kvalita ošetřovatelské péče v domově pro seniory z pohledu klienta

[online].

České

Budějovice,

2012

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

https://theses.cz/id/619gzp/?furl=%2Fid%2F619gzp%2F;so=nx;lang=en MÁŠOVÁ, Renata. Využití modelu Imogene Kingové v praxi. In: SESTRA [online]. Leden 13, 2009 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vyuzitimodelu-imogene-kingove-v-praxi-417239 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Kvalita života ve stáří: Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008 [cit. 2016-03-08]. ISBN 978-80-86878-65-2. 49

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Senioři a politika stárnutí [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2856 Národní program přípravy na stárnutí na období 2013-2017. In: Ministerstvo práce a sociálních

věcí

[online].

Praha,

2014

[cit.

2016-04-21].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/13015 ONDRUŠOVÁ, Jiřina, 2011. Stáří a smysl života. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-2461997-2. POKORNÁ, Andrea, 2010. Komunikace se seniory. Praha: Grada. ISBN 978-80-2473271-8. RHEINWALDOVÁ, Eva, 1999. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada. ISBN 80-7169828-8. ŘEHULKOVÁ, O. a E. ŘEHULKA et al., 2008. Kvalita života v souvislostech zdraví a nemocí. Brno: MSD. ISBN 978-80-7392-073-9. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/ SCHULER, Matthias a Peter OSTER, 2010. Geriatrie od A do Z pro sestry. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3013-4. Slovník cizích slov [online]. abz.cz, 2005 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://slovnikcizich-slov.abz.cz/ SVATOŠOVÁ, Marie, 2006. O naději s Marií Svatošovou. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. ISBN 978-80-7195-049-3. ŠOTOVÁ, Blanka. Vliv sociálních služeb na kvalitu života seniora ve vybraném sociálním

zařízení

[online].

Zlín,

2013

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

http://digilib.k.utb.cz/handle/10563/27321 ŠPATENKOVÁ, Naděžda a Lucie SMÉKALOVÁ, 2015. Edukace seniorů: geragogika a gerontodidaktika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5446-8. ŠUBRT, Jiří a kol., 2008. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1486-1.

50

The New England Journal of Medicine: Tai Chi and Postural Stability in Patients with Parkinson´s Disease [online]. Oregon, 2012 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1107911#t=articleDiscussion VENGLÁŘOVÁ, Martina, 2007. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2170-5. WÁGNERKA - DŮM PRO SENIORY [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.wagnerka.cz/ ZAPLETALOVÁ, Martina. Narušená komunikační schopnost v domově pro seniory [online].

Brno,

2009

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

https://is.muni.cz/th/213792/pedf_b/Narusena_komunikacni_schopnost_v_domove_pro _seniory.pdf

51

Seznam tabulek a grafů

Tabulka 1 Rozdělení respondentů dle pohlaví (Zdroj: dotazníky).....................23 Graf 1 Typ zdravotnického zařízení dotazovaných respondentů (Zdroj: dotazníky) ........................................................................................... ....24 Graf 2 Zjišťování kvality života seniorů podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky) ......................................................................................... ......25 Graf 3 Názor všeobecných sester na spokojenost se službami podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky)........................................................26 Graf 4 Názor všeobecných sester na spokojenost s domácím řádem podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky) ...................................................... ..27 Graf 5 Názor všeobecných sester na spokojenost s domácím řádem podle typu zdravotnického zařízení (Zdroj: dotazníky) ........................................................ 28 Graf 6 Názor všeobecných sester na možnost seniorů dodržovat osobní rituály (Zdroj: dotazníky) ............................................................................................... 29 Graf 7 Názor všeobecných sester na dostatek spánku a odpočinku seniorů (Zdroj: dotazníky) ............................................................................................... 30 Graf 8 Názor všeobecných sester na ovlivnění seniorů návštěvami příbuzných (Zdroj: dotazníky) ............................................................................................... 31 Graf 9 Názor všeobecných sester na vystavení vysokému riziku pádu seniorů (Zdroj: dotazníky) ............................................................................................... 32 Graf 10 Názor všeobecných sester na schopnost seniorů vykonávat běžné denní aktivity bez omezení (Zdroj: dotazníky) ............................................................. 33 Graf 11 Názor všeobecných sester na možnost přístupu seniorů k volnočasovým aktivitám (Zdroj: dotazníky) ............................................................................... 34 Graf 12 Názor všeobecných sester na schopnost seniorů vykonávat hygienu bez dopomoci (Zdroj: dotazníky) .............................................................................. 35 Graf 13 Názor všeobecných sester na vnímání závislosti seniorů na druhé osobě (Zdroj: dotazníky) ............................................................................................... 36 Graf 14 Názor všeobecných sester na dostatek příležitostí seniorů pro rozvíjení soběstačnosti (Zdroj: dotazníky) ......................................................................... 37

52

Seznam zkratek

WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) ČSÚ – Český statistický úřad WHOQOL-OLD – dotazník (modul pro vyšší věk) WHOQOL – dotazník kvality života MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – Česká republika OSZ – Odborový svaz zdravotnictví

53

Seznam příloh

Příloha č. 1 Dotazník ........................................................................................ I Příloha č. 2 Žádost – Nemocnice Jihlava....................................................... IV Příloha č. 3 Žádost – Domov Stříbrné Terasy ................................................ V Příloha č. 4 Žádost – Nemocnice Pelhřimov ................................................. VI Příloha č. 5 Žádost – Domov ve Vlašimi ......................................................VII Příloha č. 6 Žádost – Oblastní charita Jihlava ............................................ VIII

54