MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
Michaela Vítková
Oxygenoterapie z pohledu sestry Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Alena Staňková
Brno 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleny Staňkové a všechny pouţité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury a pramenů.
V Brně 20. dubna 2012 ………..…………………….
Děkuji Mgr. Aleně Staňkové za odborné vedení, neocenitelné rady, připomínky a velkou trpělivost při zpracování mé bakalářské práce.
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................... 5 1
DÝCHÁNÍ – ZÁKLADNÍ POTŘEBA .......................................................................... 7 1.1 Kyslík .......................................................................................................................... 7
2
1.1.1
Fyziologie dýchání ........................................................................................... 7
1.1.2
Faktory ovlivňující dýchání ........................................................................... 10
OXYGENOTERAPIE .................................................................................................. 10 2.1 Zdroje kyslíku při oxygenoterapii............................................................................. 11 2.1.1
Bezpečnostní zásady manipulace s medicinálním plynem - kyslíkem .......... 13
2.2 Indikace oxygenoterapie a její pozitivní účinky ....................................................... 14 2.3 Kontraindikace oxygenoterapie a její neţádoucí účinky .......................................... 15 3
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA SE ZMĚNOU DÝCHÁNÍ ................... 17 3.1 Fyzikální vyšetření sestrou vzhledem k dýchání ...................................................... 17 3.1.1
Hodnocení subjektivních informací ohledně vlastní ventilace pacienta ........ 17
3.1.2
Hodnocení vzhledu nemocného ..................................................................... 18
3.1.3
Objektivní měření a hodnocení respiračních parametrů sestrou .................... 19
3.2 Aplikace kyslíku ....................................................................................................... 22 3.2.1
Zvlhčování kyslíku ......................................................................................... 23
3.2.2
Způsoby aplikace kyslíku – kyslíkové aplikátory .......................................... 25
3.2.3
Postup aplikace kyslíku .................................................................................. 28
4
CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ......................................................................... 30
5
METODIKA ................................................................................................................. 32
6
ANALÝZA VÝSLEDKŮ............................................................................................. 33
7
DISKUZE ..................................................................................................................... 55
8
NÁVRH NA ŘEŠENÍ .................................................................................................. 62
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 68 ANOTACE........................................................................................................................... 68 LITERATURA A PRAMENY ............................................................................................ 70 SEZNAM ZKRATEK.......................................................................................................... 74 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................... 75 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................... 76
3
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................... 77 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 70
4
ÚVOD
Oxygenoterapie je terapeutická metoda, která je zaloţena na principu vdechování přiměřených
dávek
kyslíku.
Cílem
kyslíkové
terapie
je
zvýšení
saturace
oxyhemoglobinu v krvi, k vyrovnání hypoxie, která je způsobena oběhovou nedostatečností, nedostatečným okysličováním krve či nedostatečným přenosem O2 hemoglobinem. Podání kyslíku působí na oxygenaci tkání a pozitivně ovlivňuje dýchání pacientů. Mezi hlavní indikace oxygenoterapie patří stavy spojené s hypoventilací pacienta s objektivně zjištěnou hypoxií tkáně a hypoxemií v krvi. Důleţitou vědomostí je i fakt, ţe oxygenoterapie má své neţádoucí účinky a kontraindikace. V konečném důsledku můţe mít při nesprávném způsobu a délce aplikace velký dopad na pacienta ve smyslu porušení jeho zdraví. Oxygenoterapii lze rozdělit na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá léčba kyslíkem se obvykle provádí během hospitalizace pro přechodnou hypoxemii pacientů. Dlouhodobá oxygenoterapie je aplikace kyslíku v domácím prostředí a je určena pacientům s chronickou respirační insuficiencí. Při podání kyslíku platí bezpečnostní zásady, které je nutné dodrţovat, aby nedošlo k explozi. Všeobecná sestra je osobou, která se podílí na aplikaci oxygenoterapie. Sestra však musí znát vlastní kompetence v souvislosti s tímto výkonem, které jsou stanoveny na základě jejího vzdělání, coţ zabezpečuje míru jejich znalostí, které jsou nezbytně nutné vzhledem k rizikům, kterými výkon disponuje. Aplikaci kyslíku můţe sestra provádět na základě ordinace lékaře, ale při známkách akutní dechové tísně, můţe kyslík aplikovat sama, jako první pomoc. Tématem mé bakalářské práce je oxygenoterapie z pohledu sestry. Práce má za úkol analyzovat znalosti a zvyklosti všeobecných sester při aplikaci kyslíku. Aplikace kyslíku sestrou můţe být povaţována za banální a rutinní výkon, na kterém nelze nic zkazit. Opak je však pravdou a proto kvalitní znalosti spojené s výkonem a znalost vlastních kompetencí je v klinické praxi nadmíru důleţitá. Téma bakalářské práce jsem si vybrala proto, ţe se jedná o kaţdodenní intervenci sestry, která se z mého pohledu můţe stát rutinní a pak ztrácí na vlastní kvalitě výkonu. Zajímalo mě, zda všeobecné sestry pracující v klinické praxi znají rizika spojená s aplikací kyslíku, a také zda znají 5
vlastní kompetence v souvislosti s výkonem. Teoretická část práce popisuje dýchání jako základní potřebu, která můţe být ovlivněna řadou faktorů. Dále se zaměřuje na oxygenoterapii jako takovou, kde se zejména zabývá její indikací a kontraindikací. Poslední kapitola popisuje ošetřovatelskou péči o pacienta se změnou dýchání. Empirická část práce se věnuje metodice dotazníkového šetření a deskriptivní analýze zjištěných dat.
6
1 DÝCHÁNÍ – ZÁKLADNÍ POTŘEBA
1.1 Kyslík Kyslík je přírodní prvek objevený v roce 1774 Josephem Priestleym a je povaţován za dárce ţivota. Bez kyslíku v těle nepřeţije ţádna buňka. Kyslík (O2) neboli oxygenium je plynný, bezbarvý chemický prvek, který je za vyšší teploty reaktivní. Je součástí vody (88 %) a je nejvíce zastoupen v zemské kůře ve formě oxidů a kyslíkatých solí. Vdechovaný vzduch se skládá z 20,1 % kyslíku, 79 % dusíku, 0,04 % oxidu uhličitého a vzácných plynů. Vydechovaný vzduch je sloţen z 15 – 16 % kyslíku, 79 % dusíku, 5 – 6 % oxidu uhličitého a vzácných plynů.1
1.1.1 Fyziologie dýchání Kyslík se do organismu dostává dýcháním. Dýchání je proces výměny plynů mezi jedincem a prostředím. Centrum dýchání je v prodlouţené míše a je zcela automatické, ale lze jej ovlivnit vůlí (umíme zadrţet dech). Dýchání neboli ventilace se dělí na vnější a vnitřní. Zajišťuje výměnu vzduchu mezi alveolární membránou a vnějším prostředím. Při vnějším dýchání prochází vzduch nosním otvorem do plic pomocí nádechu (inspirium), při tomto ději se vzduch ohřívá a zvlhčuje. Vdech je aktivní děj, který je umoţněn dýchacími svaly a podtlakem v dutině pohrudnice. Při inspiriu se do plic dostane 500 ml vzduchu. Tento objem zvaný dechový objem (VT) při výměně není celý spotřebován. Část plynů zůstane v tzv. anatomicky mrtvém prostoru, jehoţ objem je 150 ml. Tento prostor zahrnují průdušnice, trachea, bronchy, bronchioly. Ventilace se posuzuje metodou spirometrie, kde se měří plicní kapacita, statické a dynamické plicní objemy. Výdech (exspirium) je děj pasivní, kde se uplatňuje pruţnost plic a hrudní stěny, vzduch odchází ven opačným směrem. Jedná se o zbytek kyslíku a oxid
1
Srov. MIKŠOVÁ, Š., A KOLEKTIV. Kapitoly z ošetřovatelské péče III, s. 127.
7
uhličitý (CO2), coţ je odpadní látka metabolismu buněk.2 U vnitřního dýchání neboli plicní difuze prostupuje kyslík z inhalovaného vzduchu do organismu přes dýchací cesty aţ do alveokapilární membrány, čímţ se dostává do krve, kde se váţe na hemoglobin v počtu 210 ml/l a fyzikálně se rozpouští v plazmě v mnoţství 20 ml/l. Do tkání je přenášen krevním proudem. Mnoţství kyslíku v krvi je závislé na parciálním tlaku plynu a koncentraci hemoglobinu (dále jiţ Hb) v krvi. Čím vyšší je parciální tlak kyslíku, tím větší je jeho mnoţství rozpuštěné v krvi. Parciální tlak kyslíku (nadále pO2) klesá při transportu od dýchacích orgánů aţ ke tkáním. Je-li v inhalovaném vzduchu normální koncentrace kyslíku, která činí pO2 19,9 kPa, pak je v alveolách pO2 14 kPa.3 Další fází ventilace je rozvod kyslíku po těle, který je zajišťován krevním oběhem. Mnoţství kyslíku, které se dostane do tkání krví, je u dospělého člověka asi 250 ml/min. Kyslík v krvi se nachází ve dvou formách, buď je rozpuštěný v plazmě, nebo je chemicky vázaný na hemoglobin, kdy jedna molekula Hb můţe vázat 4 molekuly O2, díky jeho kvartérní struktuře. Vazebnou křivku hemoglobinu s kyslíkem ovlivňují tyto faktory: - Teplota – zvýšená teplota posunuje disociační křivku hemoglobinu pro O2 doprava, coţ znamená sníţení afinity Hb k O2. Sníţení teploty má opačný efekt.4 - Vliv pH – sníţení pH (kyselé vnitřní prostředí) vede ke sníţení afinity Hb k O2. Jinak řečeno se sníţí schopnost Hb vázat na sebe kyslík. Jedním z důvodů sníţení pH vnitřního prostředí je kumulace CO2, který vzniká jako odpadní produkt buněčného dýchání. Vzniklý oxid uhličitý reaguje s vodou, při čemţ vzniká kyselina uhličitá, která se dále štěpí na hydrogenuhličitanový anion a vodíkový kationt, které sniţují pH ve tkáních. Tato reakce můţe probíhat i opačným směrem. V plicích je pCO2 velmi nízký, jelikoţ je zde oxid uhličitý vydechován z organismu ven. Z tohoto důvodu je v plicích i velmi vysoké pH neboli zásadité prostředí, které způsobuje snadné navazování kyslíku na hemoglobin, neboli zvyšuje afinitu Hb k O2. Tomuto jevu se říká Bohrův efekt (H2O + CO2 ↔ H2CO3 ↔ H+ + HCO3-).5
2
Srov. DYLEVSKÝ, I. Somatologie, s. 231.
3
Srov. ROKYTA, R., A KOLEKTIV. Fyziologie, s. 88.
4
Srov. ROKYTA, R., A KOLEKTIV. Fyziologie, s. 103.
5
Srov. WIKIPEDIA. Hemoglobin. [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hemoglobin#Bohr.C5.AFv efekt. [cit 2011-11-10]
8
- 2,3-difosfoglycerát je sloučenina, která vzniká jako vedlejší produkt glykolýzy. 2,3difosfoglycerát je přítomen v červených krvinkách a váţe se na neobsazený hemoglobin, čímţ mění jeho afinitu ke kyslíku. Navázáním stabilizuje jeho konformaci a sniţuje jeho afinitu ke kyslíku, coţ znamená, ţe zvyšuje uvolňování kyslíku z hemoglobinu.6 Všechny tři faktory obousměrně ovlivňují navazování, či vyvazování kyslíku na Hb. Při metabolických pochodech v buňkách vzniká CO2 , který proniká do plazmy a do erytrocytů a reaguje s vodou. Potom je odstraněno z těla ve formě výdechu, jak jiţ bylo zmíněno výše.7 Spotřeba kyslíku při nádechu je 4 % z celkových 21 % O2. Spotřebu kyslíku ovlivňuje fyzická a psychická zátěţ a řada patologických stavů. Zásoby kyslíku jsou v těle poměrně malé a pokryjí vlastní spotřebu asi na 3 minuty. Na nedostatek kyslíku ve tkáních je nejvíce citlivá mozková tkáň. Po třech minutách se rozvíjí hypoxie (nedostatek O2 ve tkáních) s rozvojem anaerobního metabolismu s tvorbou laktátu, který způsobuje acidózu vnitřního prostředí a mění tak negativně afinitu Hb k O2, coţ nadále vede k hypoxemii (nedostatek kyslíku v krvi) anoxemii (nepřítomnost O2 v krvi) a anoxii (nepřítomnost O2 ve tkáních), tedy stav umocňuje. Nedostatek O2 se projevuje tachypnoí, tachykardií, mělkým dýcháním (člověk začne lapat po dechu), neklidem, dezorientací, závratí, poruchou myšlení, ztrátou koordinace, cyanózou. Základní symptomy dechové tísně budou více vymezeny v kapitole fyzikální vyšetření sestrou na straně 17 – 22. Dýchací centrum se nachází v oblasti prodlouţené míchy a Varolova mostu, kde se nachází neurony lišící se svou funkcí. V dorzální části míchy jsou neurony s aktivitou inspirační a ve ventrální části neurony exspirační. Oba typy neuronů jsou důleţité pro obě fáze dýchání, jak nádech, tak výdech.8
Srov. WIKISKRIPTA. Vazba kyslíku na hemoglobin a ovlivňující faktory. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vazba kyslíku na hemoglobin a ovlivňující faktory. [cit. 2011-11-10]. 6
Srov. WIKISKRIPTA. Vazba kyslíku na hemoglobin a ovlivňující faktory. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vazba kyslíku na hemoglobin a ovlivňující faktory. [cit. 2011-11-10]. Srov. LEKARSKE SLOVNIKY. [online] Dostupné z http://lekarske.slovniky.cz/pojem/2-3-difosfoglycerat. [cit. 2011-11-10].
7
Srov. ROKYTA, R., A KOLEKTIV. Fyziologie, s. 102 – 103.
8
Srov. ROKYTA, R., A KOLEKTIV. Fyziologie, s. 102 – 104.
9
1.1.2 Faktory ovlivňující dýchání Mezi faktory ovlivňující dýchání patří: - fyziologicko-biologické faktory (pohyb, věk, tělesná aktivita, fyziologie dýchacího systému); - psychicko-duchovní (strach - strach a dýchání jsou navzájem závislé, protoţe strach s negativními emocemi vyvolá hyperventilaci. U astmatiků je například vyvolávajícím faktorem dušnosti napětí nebo hádka. Určitý vztah je také mezi dýcháním a psychikou, protoţe nedostatečné dýchání vyvolává úzkost, stres, neklid); - sociálně kulturní faktory (vztahy, prostředí, návyky); - faktory životního prostředí (nadmořská výška, čistota vzduchu, mnoţství ozónu).9
2 OXYGENOTERAPIE
Kapitola popisující vlastnosti kyslíku objasňuje i sloţení inhalovaného vzduchu, kde se dovídáme o koncentraci O2 v této směsi (21 %). Pokud nyní vzpomeneme 9
Srov. TRACHTOVÁ, E., A KOLEKTIV. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 111 – 112.
10
kapitolu objasňující difuzi plynů neboli vnitřní dýchání, vybaví se nám následující věta: „Mnoţství kyslíku v krvi je závislé na parciálním tlaku O2 a koncentraci Hb v krvi. Čím vyšší je parciální tlak plynu, tím větší je jeho mnoţství rozpuštěné v krvi.“ Parciální tlak kyslíku však lze zvýšit zvednutím koncentrace kyslíku v inhalované směsi vzduchu a naopak.
2.1 Zdroje kyslíku při oxygenoterapii Kyslík lze aplikovat z tlakové lahve, prostřednictvím centrálního rozvodu kyslíku nebo se uţívají přenosné kyslíkové přístroje. Kyslíková tlaková láhev je silnostěnná nádoba z ocele, která má různý objem (1 – 40 litrů). Například 10 litrové obsahují cca 1500 litrů kyslíku a 30 litrová je naplněna cca 4500 litry kyslíku. Kyslík je do ní vpraven pod tlakem (15 MPa) = 150 atmosfér. Malé kyslíkové lahve se uţívají jako přenosné např. k zakročení záchranné sluţby v terénu, v sanitkách nebo pro kyslíkovou léčbu v domácí péči pro nemocné. Tlakové kyslíkové lahve mají speciální značení, poţadavky na označování lahví jsou zaznamenány v evropských normách dle ČSN EN a ČSN EN ISO. Horní část kyslíkové lahve je označena bíle s černým nápisem O2. Postranní část lahve je značena bílým kříţem, na hrdle je vyryta značka O2, objem, zkušební a plnící tlak, datum přezkoušení. Láhev je kryta kovovým kloboučkem, který uzavírá lahev při dopravě a po doplnění.10 Tlakové kyslíkové láhve dle směrnice Evropské Unie musí být skladovány na místě, které se určí, zejména mimo provoz nemocnice. Zvlášť se také skladují lahve plné a prázdné. Musí být zajištěny proti pádu řetízkem nebo stojanem, dále proti styku s ohněm, nesmí stát na slunci a ventil musí být krytý kloboučkem.11 Na uzávěr kyslíkové lahve se připevňuje redukční ventil, který se skládá z nízkotlakého manometru a vysokotlakého ventilu s manometrem. Nízkotlaký ventil neboli průtokoměr reguluje průtok kyslíku k nemocnému a můţe být propojen s nádobkou na zvlhčování kyslíku. Vysokotlaký ventil sniţuje tlak kyslíku z láhve, také nám dává informace o mnoţství stlačeného kyslíku v kyslíkové láhvi, který všeobecná
10
Srov. KELNAROVÁ, J. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 2. ročník, s. 128 – 129.
11
Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství I, s. 35.
11
sestra můţe vypočítat tak, ţe obsah lahve vynásobí tlakem v lahvi.12 Příklad: Kolik je v lahvi kyslíku? Pokud máme 10 litrovou tlakovou lahev o tlaku 150 atmosfér a ordinace je 5 l kyslíku za minutu Řešení: mnoţství kyslíku: 10 l x 150 atm = 1500 l O2 1500 : 5l/min = 300 minut, 300:60 = 5 hodin Dle výpočtů by měla kyslíková lahev vydrţet 5 hodin.13 Schéma tlakové lahve zobrazuje obrázek 1 na straně 13. Nejběţnější zdroj kyslíku v nemocničním zařízení je centrální rozvod kyslíku, který je umístěn mimo budovu a je přiváděn na jednotlivé pokoje. Je veden malým panelem v záhlaví lůţka, kde se nachází uzavírací ventil a zásuvka (tzv. rychlospojka), na kterou se připojí redukční ventil s nízkotlakým průtokoměrem ke zvlhčování kyslíku.14 U klientů s chronickým onemocněním srdce a dýchacích cest se vyuţívá přenosných kyslíkových přístrojů. Přístroje váţí 2,5 – 5 kg a obsahují 100 – 500 litrů kyslíku. Přenosná láhev je uloţena ve vaku, který se zavěsí na rameno nebo do popruhů, nebo je v malé konstrukci na kolečkách. Nemocný má přístroj doma a kyslík si aplikuje při zvýšené námaze, nebo při zhoršení stavu.15
12
Srov. HŮSKOVÁ, J., KAŠNÁ, P. Ošetřovatelství-ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty, s. 41.
13
Srov. WIKISKRIPTA. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Oxygenoterapie [cit. 2011-1129]. Srov. HŮSKOVÁ, J., KAŠNÁ, P. Ošetřovatelství-ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty, s. 42.
14
Srov. KELNAROVÁ, J. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 2. ročník, s. 130.
15
Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství I, s. 35.
12
Obrázek 1: Schéma tlakové lahve 16
2.1.1 Bezpečnostní zásady manipulace s medicinálním plynem - kyslíkem
Při podávání kyslíku je nutné dbát bezpečnostních opatření, protoţe můţe hrozit exploze. Před manipulací s lahví by měl být důkladně proškolen kaţdý zaměstnanec. Musí se zabránit kontaktu kyslíku s otevřeným ohněm, zejména nekouřit. Nepouţívat hořlavé, prchavé a mastné látky jako je alkohol, krém na ruce, éter, neboť by mohlo při styku kyslíku s mastnotou dojít k explozi. Je nutné udrţovat kyslíkové lahve čisté a bez prachu, pouţívat správný tlakoměr a regulátor. Také nezbytností je pravidelná kontrola stavu elektrických přístrojů, které mohou být při vlastní poruše zdrojem jisker. V případě nutnosti musí zaměstnanci znát umístění hasičských přístrojů a být seznámeni s jeho pouţitím.17
16
STROJIRENSTVI. [online] Dostupné z: na http://strojirenstvi-ucivo.blogspot.com/2011/03/39131-svarovacisouprava.html [cit. 2011-11-29].
17
Srov. DVOŘÁKOVÁ, L., ČÍŢKOVÁ, M., ZMYDLENÝ, T. Kyslík [online], s. 12 – 14.
13
2.2
Indikace oxygenoterapie a její pozitivní účinky
Jak jiţ bylo zmíněno, podání oxygenoterapie je velmi často uţívaná terapeutická metoda, která působí na oxygenaci tkání a pozitivně ovlivňuje dýchání pacientů. Mezi hlavní indikace oxygenoterapie patří stavy spojené s hypoventilací pacienta s objektivně detekovanou hypoxií tkáně a hypoxemií v krvi. Stavy hypoventilace s následnou hypoxií a hypoxemií často doprovází pooperační stavy, onemocnění průdušek a plicní tkáně, anémii, šokové stavy, obstrukce v dýchacích cestách (bronchospasmus), nasycení hemoglobinu jiným plynem (otravy oxidem uhelnatým), edém plic a stavy spojené se zástavou dýchání a krevního oběhu, čili oběhová insuficience, edém nebo různé mitochondriální jedy, nedostatek kyslíku v prostoru jako jsou tunely, doly, okolí poţárů apod.18 Výše vyjmenované stavy mají různou etiologii, která vyústí ve dvě poruchy: porušené vnější dýchání a porušenou difuzi plynů neboli vnitřní dýchání. Poruchy vnějšího a vnitřního dýchání, které mají různou etiologii a jsou důvodem indikace oxygenoterapie, jsou uvedeny v tabulce 1 na str. 15. Oxygenoterapii můţeme rozdělit na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá léčba kyslíkem se obvykle provádí během hospitalizace v nemocnici většinou pro přechodnou
hypoxemii
pacientů,
danou
vznikem
respiračního
onemocnění.
Dlouhodobá oxygenoterapie je aplikace kyslíku v domácím prostředí a je určena pacientům s chronickou respirační insuficiencí, jejichţ zdravotní stav je momentálně stabilizovaný (nedochází ke změnám v subjektivních potíţích a ventilačních parametrech). Takto nemocní inhalují kyslík minimálně 16 hodin denně s pauzami ne delšími neţ 2 hodiny.19
18
Srov. SILBERNAGL, S., LANG, F. Atlas patofyziologie člověka, s. 84 – 85. Srov. KELNAROVÁ, J. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 2. ročník, s. 126 - 127.
19
Srov. WIKISKRIPTA. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Oxygenoterapie [cit. 2011-1218].
14
Tabulka 1: Indikace oxygenoterapie
ETIOLOGIE PORUCHY VNĚJŠÍHO DÝCHÁNÍ
PORUCHY VNITŘNÍHO DÝCHÁNÍ
astma bronchiale
edém plic
chronická bronchitida
atelektáza
emfyzém
fibróza
Výhody aplikace kyslíku: - odstranění hypoxie, hypoxemie, anoxemie, anoxie; - úprava acidobazické rovnováhy; - navození klidného dýchání; - sníţení úzkosti, neklidu, strachu; - podmínky pro odpočinek organismu (např. v pooperačních stavech apod.); - oxygenoterapie je prevencí srdečního selhání u klientů s plicním onemocněním, mezi které patří chronická obstrukční plicní nemoc (dále jiţ CHOPN). Zlepšuje a prodluţuje jejich ţivot, umoţňuje jim provádět běţné, kaţdodenní činnosti.20
2.3
Kontraindikace oxygenoterapie a její nežádoucí účinky Kontraindikací kyslíkové léčby je progresivní hyperkapnie (zvýšení koncentrace
oxidu uhličitého v krvi) při podání kyslíku.21 Hyperkapnie můţe vzniknout u lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), z důvodu zúţení průdušek vedoucí k omezení průtoku vzduchu do plic. Pacient při CHOPN není schopen vydechnout vzduch z plic a při dalším nádechu se zvýší objem plic, protoţe plíce nemá prostor, kam vzduch přivést. Nemocný se nemůţe nadechnout, neboť dochází k zadrţení vzduchu v plicích a vzniká pocit dušnosti. Proto zde podání kyslíku nemá ţádoucí účinek, jelikoţ by došlo ke zvyšování odporu v plicích, srdce by pracovalo proti
20
Srov. RICHARDS, A., EDWARDS, S. Repetitorium pro zdravotní sestry, s. 103.
21
Srov. WIKISKRIPTA. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Oxygenoterapie [cit. 2011-11-
12].
15
zvětšujícímu se odporu a vzniklo by akutní plicní srdce tzv. cor pulmonalae (srdce nezvládne odpor a rozšiřuje se), na které pacient zemře.22 Rizika a nežádoucí účinky aplikace kyslíku: Pro organismus je velmi škodlivá hyperoxie (nadbytek O2 ve tkáních nebo v organismu).23 Hyperoxie může být způsobena: -
přetlakovým dýcháním
-
dýcháním čistého kyslíku po dobu několika dní
Hyperoxie způsobuje: -
sníţení srdečního výdeje a prokrvení ledvin a mozku, coţ vede k závrati a křečím;
-
podráţdění dýchacích cest, které vede ke kašli a bolesti v plicích, konečný dopad je na poškození membrán alveolů, coţ vede k edému plic;24
-
při vysoké koncentraci O2 dochází k útlumu reflexů, omezuje se krvetvorba, odumírají červené krvinky a dostavují se nekoordinované pohyby;
-
při vyšší koncentraci kyslíku můţe dojít k retinopatii neboli odchlípení sítnice v oku aţ oslepnutí;
-
při podání vysokých dávek kyslíku více jak 24 hodin s koncentrací vyšší jak 50 % můţe dojít k otravě kyslíkem a vzniku fibrózy.25
-
Pro nemocné s CHOPN můţe mít dlouhodobé podání kyslíku nešťastný konec. Příčinou je chronická hyperkapnie, kdy se jedná o zvýšení oxidu uhličitého v krvi nad fyziologickou mez. Dochází k tomu tak, ţe chemoreceptory v mozku se stávají méně citlivé na zvýšenou hladinu CO2 v krvi, proto nemocný potřebuje k dýchání nízkou hladinu kyslíku.26
22
Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství I, s. 62 – 77.
23
Srov. WIKISKRIPTA. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hyperoxie [cit. 2011-11-29].
24
Srov. SILBERNAGL, S., LANG, F. Atlas patofyziologie člověka, s. 84 – 85.
25
Srov. RICHARDS, A., EDWARDS, S. Repetitorium pro zdravotní sestry, s. 103.
26
Srov. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester, s. 149 – 153.
16
3 OŠETŘOVATELSKÁ
PÉČE
O
PACIENTA
SE
ZMĚNOU DÝCHÁNÍ
Tato kapitola se bude zabývat aplikací oxygenoterapie v nemocničním prostředí. Dále se bude věnovat základním principům hodnocení dýchání a zvládání příznaků respirační tísně sestrou, hodnocením hloubky, frekvence a rytmu dýchání.
3.1 Fyzikální vyšetření sestrou vzhledem k dýchání Fyzikální vyšetření patří k základním vyšetřením dýchání. Všeobecná sestra hodnotí vzhled nemocného, získává od nemocného subjektivní informace ohledně vlastní ventilace a nadále provádí objektivní měření respiračních parametrů, které hodnotí a hlásí lékaři.
3.1.1 Hodnocení subjektivních
informací
ohledně
vlastní
ventilace
pacienta Všeobecná sestra systematicky zjišťuje anamnestické údaje o pacientovi, které jsou nutné ke stanovení ošetřovatelských diagnóz, cílů péče a ošetřovatelských intervencí. Při sběru dat se soustředí na získání subjektivních informací ohledně vlastního dýchání pacienta. Zejména se dotazuje na: - povahu a závažnost příznaků – kašel, zvýšená produkce sputa (sekret dýchacích cest), bolesti na hrudníku, horečka, dušnost; - vyvolávající faktory – kouření, infekce, alergie, dráţdivé látky, uţívané léky - délku trvání příznaků, celkový zdravotní stav, užívané léky.
17
3.1.2 Hodnocení vzhledu nemocného Při prvotním kontaktu s pacientem všeobecná sestra hodnotí vzhled nemocného, kdy se zejména zaměřuje na: -
výraz tváře – hodnotí, zda je pacient orientovaný, při vědomí, jestli reaguje, není vyčerpaný nebo nemá začervenalé tváře či cyanózu (modrofialové zbarvení sliznic a kůţe při nedostatečném okysličení krve);
-
postavení, polohu – sestra sleduje polohu pacienta. Vzpřímená poloha můţe
být pro pacienta poloha podporující dýchání, zejména sem spadá poloha Fowlerova a ortopnoická, kde jsou zapojovány i pomocné dýchací svaly. Zapojení dýchacích svalů značí potíţe s dýcháním. Pozice pacienta nám také vyjadřuje bolest, strach, nebo další onemocnění např. ortopnoi (těţká dušnost, při které pacient nedokáţe leţet a musí stát nebo sedět);27 -
příznaky dušnosti – pozoruje namáhavost dýchání, zrychlenou srdeční
frekvenci, úzkost, bledost, pocení, neklid, kašel a cyanózu. Sledování známek cyanózy, při které neokysličený hemoglobin dává sliznicím modrofialový nádech, je základní znalostí. Rozlišujeme cyanózu periferní, která je viditelná na kůţi, nehtech, kolem úst, rtů a konečcích prstů (tedy na akrálních částech těla), a cyanózu centrální, která vzniká při nedostatečném okysličování tepenné krve v plicích a nejlépe se rozezná na jazyku.28 Také hodnocení kašle a expektorace je základní dovedností sestry. Hodnocení kašle a expektorace patří k nejčastějším příznakům onemocnění dýchacího ústrojí. Jedná se o reflexní, obranný děj, vznikající na podkladě podráţdění tusigenní zóny, která se nachází především v dýchacím ústrojí, ale i mimo ně (zevní zvukovod). Tento obranný mechanismus má za úkol zajistit volné dýchací cesty. Kašel není pouze obranný reflex, ale i příznak respiračního onemocnění, které můţe značně ovlivňovat dýchání.
27
Srov. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester, s. 143 – 144.
28
Srov. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester, s. 143 – 146. Srov. WIKIPEDIA. [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cyan%C3%B3za [cit. 2011-12-18].
18
Rozlišujeme kašel: -
Suchý, dráždivý kašel – Neproduktivní, vzniká nejčastěji při aspiraci tuhého tělesa, při inhalaci dráţdivých par. Často bývá doprovázen retrosternální bolestí nebo palčivým pocitem v oblasti průdušnice.
-
Vlhký kašel – produktivní, se současnou expektorací. Zvláštním druhem je tzv. kuřácký kašel s mírnou expektorací, hlavně po ránu. Značnou důleţitost má informace o mnoţství a charakteru vykašlaného sputa. Hodnocení sputa: - Serózní – sekret je řídký, vodnatý, můţe být narůţovělé; - Hlenové – našedlý, vazký produkt sklovitého vzhledu (obtíţně se vykašlává); - Hlenohnisavé (hnisavé) – ţlutavé aţ ţlutozelené (známka bakteriální infekce); - Hnilobné – vyznačuje se pronikavým hnilobným zápachem; - Krvavé, sangvinolentní – s příměsí krve, růţové, červené, červenohnědé nebo rezavé zbarvení; - Hemoptýza – přítomnost krve ve sputu; - Hemoptoe – vykašlávání většího mnoţství krve.
Všeobecná sestra také sleduje či zjišťuje průběh kašle (trvalý, záchvatovitý, občasný), charakter (štěkavý, sípavý, chraptivý, kokrhavý, bublavý, namáhavý), intenzitu (slabý, silný, lehké pokašlávání), dobu výskytu (v noci ve dne) a souvislosti a příčinu (v klidu, po námaze, zjistitelný kontakt s prachem, pylem, těkavými látkami, náhlou změnou teploty ovzduší). -
Konstituci těla – můţe být příznakem dlouhodobé dušnosti, která je výsledkem astenického vzhledu.29
3.1.3 Objektivní měření a hodnocení respiračních parametrů sestrou Všeobecná sestra potřebuje k validnímu zhodnocení stavu pacienta a k podání, co nejpřesnějších respiračních parametrů lékaři, uţít objektivizované metody měření a evaluace. Pacient by měl být před vlastním měřením alespoň 5 minut v klidu a neměl
29
Srov. CHROBÁK, L., A KOLEKTIV. Propedeutika vnitřního lékařství, s. 74 – 75.
19
by o měření dechu vědět, aby nemohl dech ovlivňovat.30 Rychlost a hloubku dýchání můţeme ovlivnit vlastní vůlí, proto buď bez předchozího upozornění pacienta následujícími způsoby započneme sledovat 1 minutu, nebo předstíráme měření pulsu.
Dech lze hodnotit: -
Pohledem (sledujeme pohyby hrudníku a břicha a počítáme nádechy, také hodnotíme zapojování pomocných svalů dýchacích, které lze pozorovat na krku, hrudníku a břichu);
-
Poslechem - askultací (pouţijeme fonendoskop a posloucháme vedlejší dýchací šelesty, jako jsou chropy – suché, vlhké, dále třaskání nebo pleurální třecí šelest);
-
Pohmatem (přiloţíme ruku na hrudník pacienta a sledujeme hrudní chvění a jeho změny nebo pleurální tření např. při zánětu pohrudnice);
-
Poklepem - perkusí (hodnotíme provzdušnění plic).31
Všeobecná sestra zejména hodnotí a měří tyto respirační funkce a parametry: - Frekvence (rychlost) dýchání - Normální dýchání (eupnoe) je charakterizováno jako pravidelné, rytmické střídání nádechu a výdechu. Dýchání u dospělého člověka je 16 – 20 dechů za minutu, předškolní dítě má 25 – 30 dechů/minutu a novorozenec 50 – 60 dechů za minutu. Zrychlené dýchání (tachypnoe) je charakterizováno zrychlením frekvence dýchání nad 20 dechů za minutu. Příčinou můţe být omezení plochy na dýchání nebo zvýšené nároky na kyslík při námaze. Zpomalené dýchání (bradypnoe) je nízká frekvence dýchání (pod 12 dechů/minutu), příčinou jsou většinou otravy, onemocnění centrální nervové soustavy (CNS) nebo hypotermie. Dušnost (dyspnoe) je obtíţné, namáhavé dýchání, kdy pacient má pocit nedostatku vzduchu hlavně při nádechu, má pocit dechové tísně. Dech je krátký a je ztíţený nádech. Existují různé typy dušnosti a patří sem dušnost pulmonální, kardiální, cirkulační, acidobazická, cerebrální a psychická. Apnoe (zástava dechu) je nejtěţší forma dušnosti, je buď přechodná tzv. apnoická pauza, nebo definitivní.
30
Srov. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester, s. 143 – 144.
31
Srov. CHROBÁK, L., A KOLEKTIV. Propedeutika vnitřního lékařství, s. 56 – 65.
20
- Kvalita (intenzita) dýchání – Normální dech není slyšitelný, ve spánku a při zátěţi se prohlubuje a je hlasitější. Rozlišujeme dle hloubky dýchání hypoventilaci neboli povrchové dýchání a hyperventilaci neboli hluboké dýchání. - Rytmičnost (pravidelnost) dýchání – Dýchání můţe být pravidelné nebo nepravidelné. K nepravidelnému dýchání patří Cheyne-Stokesovo dýchání, které je mělké, postupně se prohlubuje, přechází k přechodné zástavě dýchání a pak se celý proces opakuje. Toto dýchání se objevuje při onemocnění srdce a CNS. Kussmaulovo dýchání je pravidelné, hluboké dýchání, vyskytující se u selhání ledvin, acidózy, při diabetickém komatu nebo při sníţení pH krve. Biotovo dýchání znázorňuje dýchací pohyby stejné hloubky, které se střídají s apnoickými pauzami. Příčinou bývají poruchy dechového centra, onemocnění mozku, krvácení do mozku, edém mozku nebo nádor.32 - Vedlejší dýchací fenomény – U zdravého člověk je dýchání tiché, bez vedlejších projevů, pouze pozorujeme pohyby hrudníku a břicha. V případě nachlazení nebo jiného patologického stavu můţeme slyšet tzv. stridor. Stridorózní dýchání je doprovázeno chrčivými, písklavými zvuky různé intenzity. Zvuk je vytvářen zúţením dýchací trubice zejména v oblasti krku. Nadále můţeme pozorovat tzv. jugulární dýchání, které je typické zatahováním jugula při nádechu. Značí namáhavé dýchání, kdy zataţením jugula pomáhá nemocnému nadechnout co nejvíce vzduchu a co nejhlouběji do plic. Alární dýchání, které můţeme pozorovat u malých dětí při dušnosti. Dítě si napomáhá v dýchání rozšiřováním nosních chřípí (alární = křídlový).33 - Hodnocení saturace kyslíkem - Sestra také hodnotí množství kyslíku v arteriální krvi, která určuje účinnost dýchání pacienta nebo účinnost kyslíkové terapie. Měří se pulzním oxymetrem, který vysílá světelný paprsek přes prst a udává procento oxyhemoglobinu v kapilárách. Hodnoty saturace jsou 95 – 99 %, pokud klesnou pod 95 %, je nutné podání kyslíku ke zvýšení saturace oxyhemoglobinu v krvi. Při sníţení saturace pod 95 % také pacient často pociťuje dušnost, ovšem není to vţdy pravidlo.34
32
Srov. TRACHTOVÁ, E., a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 113 – 114.
33
Srov. SOUČEK, J., ŠPINAR, J., SVAČINA, P., a kolektiv. Vnitřní lékařství pro stomatology, s 49 – 50. Srov. SEDLÁŘOVÁ, P., a kolektiv. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, s. 36.
34
Srov. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester, s. 146 – 147.
21
- Zjišťování parciálních tlaků dýchacích plynů v krvi (vyšetření krevních plynů – ASTRUP) – jedná se o vyšetření, které umoţní zjistit procento okysličené krve v tepnách, pH krve, tlak kyslíku a oxidu uhličitého, je důleţité ke zjištění správné funkce červených krvinek, srdce a plic. Kapilární ASTRUP odebírá sestra z prstu do kapiláry a arteriální ASTRUP odebírá pouze lékař do speciální zkumavky z arteria radialis (z tepny na zevní straně předloktí).35 Tabulka 2: Fyziologické rozmezí krevních plynů36
Fyziologické rozmezí krevních plynů
3.2
pH krve
7,36 – 7,44
pO2
9 – 13 kPa
pCO2
4,5 – 6,1 kPa
saturace krve kyslíkem
95 – 98 %
Aplikace kyslíku Aplikace kyslíkové terapie si klade za cíl zvýšit saturaci oxyhemoglobinu v krvi
k vyrovnání hypoxie, která je způsobena oběhovou nedostatečností (onemocnění srdce),
nedostatečným
okysličováním
krve
(poranění
hrudníku,
respirační
onemocnění), nedostatečným přenosem O2 hemoglobinem (krvácení, anémie). Aplikace kyslíku je ordinována vţdy lékařem, který uvede do dokumentace způsob podání, délku podání, monitorování a určí průtok kyslíku v litrech za minutu. Průtok kyslíku v litrech za minutu záleţí na onemocnění pacienta. Aplikace kyslíku je podávána nízkoprůtokovými aplikátory, kterými je CO2 pouštěn na 2 – 6 l/min. Pouţívají se například u CHOPN. Dále lze kyslík podávat vysokoprůtokovými 35
Srov. TOPLEKAR. [online] Dostupné z: http://www.toplekar.cz/vysetreni/vysetreni-krevnich-plynu-astrup.html [cit. 2012-01-20]. Srov. KLINICKALABORATOR. [online] Dostupné z: http://www.klinickalaborator.cz/pokyny-pro-oddeleniodber-krve-na-vysetreni-acidobazicke-rovnovahy-astrup.p106.html [cit. 2012-01-20].
36
Srov. BERSKY. [online] Dostupné z: http://www.bersky.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=72:biochemsoubor&catid=38:labora tor&Itemid=58#_Toc126737019 [cit. 2012-01-20].
22
aplikátory, kde je moţno CO2 nastavit na 3 – 15 l/min a lze je uţít u astmatického záchvatu, při pneumonii a také při šoku a krvácení. Při podání vysokoprůtokového aplikátoru kyslíku (více jak 24 hodin) můţe dojít k otravě kyslíkem a vzniku fibrózy. Aplikace kyslíku můţe být indikována i několik hodin, aţ dní, proto je nutné zvolit vhodné pomůcky k jeho podání. Pomůcky k aplikaci oxygenoterapie by neměly zatěţovat pacienta, měly by mu umoţnit pohyb, příjem stravy, ale i komunikaci. Pomůcky musí být bezpečné a nesmí dojít k jejich ucpání a také k poranění pacienta.37 Všeobecná sestra můţe na základě indikace lékaře zavádět a udrţovat kyslíkovou terapii. Ve výjimečných případech a to při akutních stavech, jako je polytrauma, šok či akutní infarkt myokardu můţe aplikaci zahájit sama. Průtok kyslíku můţe regulovat jen na základě ordinace lékaře. Aplikátory kyslíku můţe všeobecná sestra nasazovat sama, s výjimkou nosního katétru, který se zavádí do nosu, do úrovně čípku měkkého patru, proto je k zavádění kompetentní pouze lékař, z důvodu moţných rizik při zavádění.38
3.2.1 Zvlhčování kyslíku Kyslík jakoţto medicinální plyn aplikovaný do dýchacích cest (DC), musí být vţdy zvlhčován, jelikoţ se jedná o plyn suchý, který poškozuje sliznice DC následným dráţděním (kašel, tvorba hlenových zátek, ucpání DC) a jejich poškozením. Kyslík se zvlhčuje pomocí nádobky s destilovanou vodou nebo se vyuţívá nebulizátoru. Nebulizátor slouţí jak ke zvlhčení kyslíku, tak i k inhalaci léku, který se přidává do kyslíku a uvolňuje malé částice, které pronikají hluboko do plic. Při oxygenoterapii se vyuţívá nebulizátoru připojeného ke kyslíkové masce, obrázek č. 2 na straně 24. Při zvlhčování se kyslík ohřívá, čímţ se zvlhčuje a brání vysychání a plicní sekreci. Součástí zvlhčovače O2 je zařízení, které během podání O2 přidává do vdechovaného vzduchu vodní páry, které procházejí přes destilovanou vodu. Destilovaná voda se lije do nádobky pod průtokoměrem, viz obrázek č. 3 na straně 24, který reguluje mnoţství kyslíku přiváděného k pacientovi a hladina destilované vody musí být dostatečná, aby 37
Srov. RICHARDS, A., EDWARDS, S. Repetitorium pro zdravotní sestry, s. 102 – 103.
38
Srov. WIKISKRIPTA. [online] Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Oxygenoterapie [cit. 2012-0213].
23
přes nádobku mohl podávaný kyslík probublávat. Nedostatek i nadbytek vody je pro nemocného nebezpečný. Při dlouhodobější aplikaci kyslíku by se měla destilovaná voda pravidelně měnit, alespoň 1x denně. Při vlastním doplnění či výměně destilované vody, je třeba zastavit průtok kyslíku, odstranit celý systém z centrálního rozvodu či od bomby a poté lze odšroubovat samotnou nádobu na vodu a doplnit ji. Tyto pokyny jsou součástí BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci). Jedná se o prevenci popálení kyslíkem. Při manipulaci se systémem, můţe dojít k minimálnímu povytaţení systému a úniku kyslíku do okolí, který se vzduchem vybuchuje a vzniku poranění zdravotníka.39
Obrázek 2: Nebulizátor s kyslíkovou maskou40
39
Obrázek 3: zvlhčovač vzduchu41
Srov. HŮSKOVÁ, J., KAŠNÁ, P. Ošetřovatelství-ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty, s. 43. Srov. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 215.
40
LEKARNAGALENICA. [online] Dostupné z: http://www.lekarnagalenica.cz/lekarnagalenica/eshop/2-1ZDRAVOTNICKY-MATERIAL/143-3-Nebulizatory/5/191-Kyslikova-maska-pro-dospele-s-nebulizatorem [cit. 2012-02-14].
41
SZO. [online] Dostupné z: http://www.szo.cz/cs/lekarske-pristroje/?kyslikovy-pristroj-kombinovany-o2kombi15 [cit. 2012-02-14].
24
3.2.2 Způsoby aplikace kyslíku – kyslíkové aplikátory Aplikace oxygenoterapie je moţná pomocí tzv. vysokoprůtokových aplikátorů, které umoţňují přesné dávkování (nosohltanový katétr, Venturiho maska); - Nosohltanový katétr – Pouţívá se katétr Nelatonův, který má na konci několik otvorů a zavádí se do nosu. Zavádí ho lékař nosní dírkou k měkkému patru (asi 10 cm). Nosní dírka se fixuje k tváři pacienta náplastí, je nutné zvlhčování a vytírání nosu z důvodu prevence dekubitů a průchodnosti katétru. Katétr se mění dle potřeby, ale minimálně 1 x za 12 hodin. Podobné vyuţití má Poulsenův katétr, který má cévku z umělé hmoty a má molitanovou zátku, která brání tvorbě defektu na sliznici.42
Obrázek 4: Nosní katétr 43
Nízkoprůtokových aplikátorů, mezi které patří: - Kyslíkové brýle – Jedná se o plastovou hadičku, která je stočená do kruhu. Ve středu hadičky jsou dva vstupy, které jsou vloţeny pacientovi do nosních dírek a přivádí mu do nosu kyslík, viz obrázek č. 5 na straně 25. Postranní plastové části jsou uchyceny za uši pacienta. Kyslíkové brýle se uţívají k dlouhodobé aplikaci kyslíku, s potřebou niţšího průtoku O2 (od 2 l/min – max. 6l/min)44
42
Srov. HŮSKOVÁ, J., KAŠNÁ, P. Ošetřovatelství-ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty, s. 43.
43
EUCILNICA. [online] Dostupné z: http://sbi.eucilnica.si/slike/1.jpg [cit. 2012-02-14].
44
Srov. KELNAROVÁ, J. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 2. ročník, s. 132.
25
Obrázek 5: Kyslíkové brýle 45
Kyslíková maska - Jedná se o masku z průhledného plastu, která dobře přilne k obličeji a připevní se gumovým páskem k hlavě, viz obrázek 6 na straně 27. Na okrajích masky jsou díry pro vydechovaný vzduch. Pouţívá se ke krátkodobé aplikaci u akutních stavů s potřebou vyššího průtoku kyslíku za minutu. Přívod kyslíku do masky 3 – 15 l/min. Typy masek: -
jednoduchá maska s otvory na vydechovaný vzduch;
-
polomaska, která umoţňuje částečné zpětné dýchání a částečně dochází k zvlhčování kyslíku (jedná se o masky proti plynům a výparům, kde dochází k filtrování nebezpečných látek);
-
maska, která neumoţňuje zpětné dýchání a je schopna max. koncentrace kyslíku (maska určena zejména pro první pomoc, která lze pouţít s vakem nebo resuscitátorem);
-
inhalační maska k dýchání zvlhčeného kyslíku;
-
Venturiho maska – jedná se o kyslíkovou masku, na niţ je napojena speciální spojka, která umoţňuje nastavit koncentraci podávaného O2. Maska má spojku dle výrobce buď na aplikaci jedné koncentrace kyslíku, nebo se koncentrace kyslíku dá měnit, viz obrázek 7 a 8 na straně 27. Uţívá se u spontánně ventilujících pacientů s vyšší potřebou koncentrace kyslíku a také u pacientů po dekanylaci či extubaci.46
45
POLYMED. [online] Dostupné z: http://www.polymed.cz/cz/spotrebni-material/kyslikove-masky-bryle-a-cevky/ [cit. 2012-02-14].
46
Srov. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 215.
26
Obrázek 6: Kyslíková maska 47
Obrázek 7: Venti - maska48
Obrázek 8: Spojky k Venti - masce49
47
FAZZINI. [online] Dostupné z: http://www.fazzini.eu/czech/scheda.asp?codice=05.1040 [cit. 2012-02-15].
48
EUCILNICA. [online] Dostupné z: http://sbi.eucilnica.si/index.php?stran=8 [cit. 2012-02-15].
49
EUCILNICA. [online] Dostupné z: http://sbi.eucilnica.si/index.php?stran=8 [cit. 2012-02-15].
27
3.2.3 Postup aplikace kyslíku - Pacientovi je indikována oxygenoterapie při hodnotách saturace pod 95%; - na základě ordinace lékaře si sestra nachystá pomůcky potřebné k podání kyslíku (kyslíková lahev nebo centrální rozvod kyslíku – kyslík veden přes redukční ventil regulující mnoţství průtoku kyslíku, zvlhčovač kyslíku, průtokoměr, destilovaná voda, aplikátor kyslíku - kyslíkové brýle, kyslíková maska, spojovací hadičky k aplikátoru), pomůcky řádně označí jménem pacienta, aby nedošlo k záměně při uţívání jiným pacientem, jelikoţ se jedná o individualizovanou pomůcku; - sestra identifikuje dle dokumentace a indikace lékaře pacienta, kterému vysvětlí důvod a způsob podání O2 (postupuje dle aktuální situace – přítomný stav pacienta) a v případě potřeby pacienta uklidní, dále pacienta edukuje o bezpečnostních zásadách (nekouřit, zabránit kontaktu s otevřeným ohněm, nepouţívat hořlavé a prchavé látky, zabránit kontaktu kyslíku s mastnotou (pozor na uţívání mastí na okolí nosu, které bývá podráţděné z aplikace kyslíku); - pacienta uloţíme do Fowlerovy nebo Ortopnoické polohy (poloha v sedě či polosedě, pokud je to moţné, aby se plíce co nejvíce rozepnuly a umoţnily průchodnost DC); - před podáním O2 si sestra umyje ruce, osuší a nemastí ţádným krémem, z důvodu rizika exploze při kontaktu s ventilem O2; - sestra spojí redukční ventil s průtokoměrem a zvlhčovačem k centrálnímu rozvodu kyslíku nebo kyslíkové lahvi a vyzkouší funkčnost zapojení kyslíku, zvlhčovač musí být dostatečně naplněný destilovanou vodou, aby nedošlo k vysychání sliznic a ke krvácení, je třeba pravidelně kontrolovat mnoţství destilované vody a pravidelně měnit (většinou 1x denně); - sestra zapojí hadici ke zdroji kyslíku a připojí hadičku k aplikátoru kyslíku (masce, nosohltanového katétru nebo kyslíkovým brýlím…); - dle ordinace lékaře, uvedené v dokumentaci pacienta, nastaví sestra průtok kyslíku v litrech za minutu; - sestra nasadí masku či brýle pacientovi tak, aby pomůcky na obličeji dobře drţely, a kaţdé 2 hodiny sleduje stav kůţe, kde pomůcky přiléhají; 28
- sestra zajistí pacientovi signalizační zařízení. Kaţdých 30 minut sleduje objektivní i subjektivní příznaky pacienta (dýchací obtíţe, změny barvy pokoţky, rtů či sliznic…); - sestra monitoruje a zapisuje saturaci krve kyslíkem (normální hodnoty 95 – 99 %), dechovou frekvenci, hloubku a rytmus dýchání. - po ukončení aplikace kyslíku udělá sestra záznam do dokumentace, uklidí a dezinfikuje pomůcky.50
50
Srov. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester, s. 152 – 153. Srov. MIKŠOVÁ, Š., A KOLEKTIV. Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s. 214.
29
4 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
Cíl 1 Zjisti úroveň znalostí o oxygenoterapii u dotazovaných osob. Očekávaný výsledek 1: Předpokládám, ţe více jak 90 % dotazovaných osob přiřadí správnou definici k pojmu cyanóza. Očekávaný výsledek 2: Předpokládám, ţe více jak 90 % dotazovaných osob přiřadí správnou definici k pojmu hypoxie Očekávaný výsledek 3: Předpokládám, ţe více jak 80 % respondentů zná rozmezí saturace pro indikaci aplikace kyslíku.
Cíl 2 Zjistit úroveň znalostí respondentů ohledně bezpečnostních zásad při manipulaci a aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 4: Předpokládám, ţe více jak 50 % dotazovaných osob zná bezpečnostní zásady při manipulaci a aplikaci kyslíku.
Cíl 3 Zjistit, zda dotazované osoby znají své kompetence k aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 5: Předpokládám, ţe více jak 70 % oslovených osob zná své kompetence při samostatném nasazení kyslíku bez ordinace lékaře. Očekávaný výsledek 6: Předpokládám, ţe více jak 70 % dotazovaných respondentů ví, ţe regulace průtoku kyslíku je vţdy ordinací lékaře.
Cíl 4 Zjistit znalosti respondentů při aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 7: Předpokládám, ţe více jak 50 % respondentů zná komplikace podání nezvlhčované oxygenoteraie. Očekávaný výsledek 8: Předpokládám, ţe více jak 70 % oslovených osob ví, ţe kyslíkové brýle patří mezi dlouhodobé aplikátory kyslíku. 30
Očekávaný výsledek 9: Předpokládám, ţe více jak 70 % dotazovaných osob ví, ţe kyslíkové brýle patří mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku. Očekávaný výsledek 10: Předpokládám, ţe více jak 60 % respondentů zná neţádoucí účinky oxygenoterapie.
Cíl 5 Zjistit zda dotazované osoby mají na svých pracovištích vypracovaný standard pro aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 11: Předpokládám, ţe více, jak 80 % respondentů uvede, ţe mají na pracovišti vypracovaný standard pro aplikaci kyslíku.
31
5 METODIKA
Pro sběr dat ve výzkumné části bakalářské práce jsem vyuţila metodu dotazníkového šetření. Dotazník je typ metody, který je nejvyuţívanější a poskytuje sběr dat od velkého počtu respondentů. Dotazník byl anonymní a byl určen pro sestry, které pracují ve zdravotnickém zařízení. Dotazník byl sestaven z 18 poloţek. Poloţky dotazníku č. 1 – 5 se skládaly z demografických údajů, kde jsem zjišťovala pohlaví, věk, nejvyšší dosaţené vzdělání, délku praxe a typ oddělení. Poloţka č. 13 slouţila ke zjištění zvyklosti sester při aplikaci kyslíku. Následující poloţky se týkaly znalostí respondentů o aplikaci. Kyslíku. Poloţka č. 18 byla otevřená otázka, která byla moţností, vyjádřit se k danému tématu. V dotazníku jsem pouţila otázky uzavřené, kde respondent měl na výběr z několika moţností, poloţky otevřené, kde respondent odpovídal volně na otázku a polozavřené, s moţností uvedení jiné odpovědi. V dotazníku jsem dále pouţila otázku, kde respondenti měli přiřadit správnou odpověď k uvedeným pojmům. Respondenti mohli odpovídat buď jednou odpovědí nebo měli více moţností odpovědí. Výzkumné šetření probíhalo na standardních lůţkových odděleních a jednotkách intenzivní péče ve FN Brno Bohunice a sběr dat se uskutečnil v době od ledna 2012 do února 2012. Dotazníky jsem sama rozdala a následně jsem si je i vysbírala. Celkem jsem rozdala 120 dotazníků na klinikách neurochirurgie, gastroenterologie, hematoonkologie, geriatrie, na klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie a klinice nemocí plicních a TBC. Po schválení písemné ţádosti o dotazníkové šetření, jsem dotazníky rozdala ve Fakultní nemocnici Brno - Bohunice na klinikách neurochirurgie, gastroenterologie, hematoonkologie, geriatrie, na klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie a klinice nemocí plicních a TBC.
32
6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ
Celkem jsem rozdala 120 dotazníků, vrátilo se mi jich 96, z nichţ 2 byly vyřazeny pro chybné vyplnění. Do šetření bylo tedy pouţito 94 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 78 %. Výsledky analýzy dat jsem vyjádřila pomocí relativních a absolutních četností v tabulkách a v grafech. Před názvem jednotlivých tabulek jsou vţdy vloţeny přesné formulace příslušných poloţek mého dotazníku, pro lepší orientaci. Zpracování deskriptivní analýzy dat bylo provedeno pomocí PC programů Statistica soft 2010 a Microsoft Office Excel 2010. Poloţka 1: Jaké je vaše pohlaví? Tabulka 3: Pohlaví
Pohlaví Ţena Muţ Celkem
Absolutní četnost (n) 91 3 94
Relativní četnost (%) 96,8 3,2 100
V poloţce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 94 respondentů (100 %) bylo 91 (97 %) ţenského pohlaví a 3 (3 %) muţského pohlaví.
Poloţka 2: Kolik Vám je let (uveďte)… Tabulka 4: Věk
Věk 15 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 a více let Celkem
Absolutní četnost (n) 39 30 12 13 94
Relativní četnost (%) 41,5 31,9 12,8 13,8 100
V poloţce č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Z celkového počtu respondentů 94 (100 %) bylo 39 (41,4 %) ve věku 15 – 25 let, při čemţ tato skupina respondentů 33
byla nejvíce zastoupena. Ve věku 26 – 35 let bylo 28 (32,0 %) respondentů. Věkovou skupinu 36 – 45 tvořilo 18 (12,8 %) respondentů. Věkovou kategorii 46 a více let uvedlo 13 (13,8 %) respondentů. Průměrný věk všech respondentů byl 31 let. Nejstaršímu respondentovi bylo 62 let a nejmladšímu bylo 22 let.
Poloţka 3: Uveďte Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání: Tabulka 5: Dosažené vzdělání
Dosažené vzdělání Střední zdravotnická škola SZŠ s pomaturitní specializací Vyšší odborná zdravotnická škola Vysokoškolské vzdělání Bc. Vysokoškolské vzdělání Mgr. Celkem
Absolutní četnost (n) 50 15 16 12 1 94
Relativní četnost (%) 53,2 16,0 17,0 12,8 1,1 100
V poloţce č. 3 jsem zjišťovala nejvyšší dosaţené vzdělání. Nejvíce byla zastoupena kategorie střední zdravotnická škola v počtu 50 (53,2 %) respondentů. Pomaturitní specializační studium uvedlo 15 (16,0 %) respondentů, 16 (17,0 %) respondentů mělo vyšší odbornou zdravotnickou školu, vysokoškolské vzdělání ukončené titulem Bc mělo 12 (12,8 %) respondentů a pouze 1 všeobecná sestra uvedla vysokoškolské vzdělání ukončené titulem Mgr., coţ činí 1,1 %.
34
100 %
80 %
60 %
53,2 %
40 % 16,0 %
20 %
17,0 %
12,8 % 1,1 %
0%
Střední zdravotnická škola
SZŠ s pomaturitní specializací
Vyšší odborná zdravotnická škola
Vysokoškolské vzdělání Bc.
Vysokoškolské vzdělání Mgr.
Graf 1: Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů
Poloţka 4 : Jaká je Vaše délka praxe ve zdravotnictví? (uveďte)… Tabulka 6: Délka praxe
Délka praxe Do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 11 - 20 let 21 a více Celkem
Absolutní četnost (n) 2 43 16 19 14
Relativní četnost (%) 2,1 45,7 17,0 20,2 14,9
94
100
35
Poloţka č. 4 zjišťovala délku odborné praxe dotazovaných všeobecných sester ve zdravotnictví. Nejkratší délku praxe do 1 roku označili pouze 2 (2,1 %) respondenti šetření. Nejčastěji zastoupenou délkou praxe byla zastoupena kategorie od 1 – 5 let, kterou uvedlo 43 respondentů, coţ činí 45,7 %.
Graf 2: Délka odborné praxe ve zdravotnictví
Poloţka 5: Uveďte typ vašeho pracoviště? Tabulka 7: Typ pracoviště
Typ pracoviště Standardní oddělení JIP ARO Celkem
Absolutní četnost (n) 74 20 0 94
Relativní četnost (%) 78,7 21,3 0 100
Poloţka č. 5 zjišťovala, na kterém typu pracoviště respondenti pracují. Z celkového počtu 94 respondentů (100 %) bylo 74 dotazovaných osob ze
36
standardního oddělení, coţ je 78,7 % a 20 (21,3 %) respondentů z JIP. Kategorii ARO neuvedla ţádná z dotazovaných sester.
Poloţka 6: Uveďte charakter vašeho pracoviště? Tabulka 8: Charakter oddělení
Charakter oddělení Interní lůţkové Chirurgické lůţkové Interní JIP Chirurgické JIP Celkem
Absolutní četnost (n) 53 21 2 18 94
Relativní četnost (%) 56,4 22,3 2,1 19,1 100
Poloţka č. 6 zjišťovala charakter pracoviště, kde respondenti pracují. Z celkového počtu respondentů 94 (100 %) bylo 53 (58,5 %) z interního lůţkového oddělení, 21 všeobecných sester bylo z chirurgického lůţkového oddělení, coţ činí 41,5 %. Z chirurgické JIP bylo 18 (19,1 %) dotazovaných všeobecných sester a z interní JIP byly pouze 2 všeobecné sestry, coţ činí 2,1 %.
Poloţka 7: Prosím přiřaďte k uvedeným pojmům správnou definici: Tabulka 9: Správnost a nesprávnost uvedených pojmů
Pojmy Cyanóza Hypoxemie Expektorace Apnoe Hypoxie Stridor Hyperkapnie
Správně Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) 87 92,6 67 71,3 93 98,9 94 100,0 63 67,0 94 100,0 90 95,7
Nesprávně Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) 7 7,4 27 28,7 1 1,1 0 0,0 31 33,0 0 0,0 4 4,3
Poloţka č. 7 zjišťovala, zdali sestry znají pojmy týkající se klinických symptomů poruchy ventilace. V tabulce č. 9 je uvedeno kolik dotazovaných osob uvedlo správnou 37
a nesprávnou odpověď u jednotlivých poloţek. Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů přiřadilo správnou odpověď k pojmu cyanóza 87 respondentů, coţ činí 92,6 %. Pouhých 67 dotazovaných osob správně uvedlo definici k pojmu hypoxemie, coţ činí 71,3 %. K pojmu expektorace přiřadilo správnou odpověď 93 (98,9 %) respondentů. Další pojem, a to pojem apnoe, označilo 94 respondentů, coţ činí 100 % a všichni odpověděli správně. Definici hypoxie správně uvedlo pouze 63 (67,0 %) respondentů. Všech 94 (100 %) dotazovaných osob správně uvedlo definici k pojmu stridor. Poslední pojem se týkal hyperkapnie, na kterou správně odpovědělo 90 (95,7 %) respondentů. Většinu pojmů respondenti správně přiřadily k nabídnutým definicím. Nejčastěji se respondenti mýlili v pojmech hypoxie a hypoxémie, které se díky podobnému názvu často pletly.
Hyperkapnie
95,7 %
Stridor
4,3 %
100,0 %
Hypoxie
67,0 %
33,0 %
Apnoe
100,0 %
Expektorace
98,9 %
Hypoxemie
1,1 %
71,3 %
Cyanóza
28,7%
92,6 % 0%
10%
20%
30%
40%
Správně
50%
7,4 % 60%
70%
80%
90%
100%
Nesprávně
Graf 3: Pojmy týkající se klinických symptomů poruchy ventilace
Poloţka č. 8: Jak je značena kyslíková tlaková láhev? Tabulka 10: Značení kyslíkové tlakové lahve
Značení kyslíkové lahve Bílá Šedá Ţlutá Celkem
Absolutní četnost (n) 87 2 5 94 38
Relativní četnost (%) 92,6 2,1 5,3 100
Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů odpovědělo správně 87 (92,6 %) dotazovaných, ţe horní část kyslíkové tlakové lahve je označena bíle. Odpověď, ţe horní část kyslíkové lahve je značena šedě, označili 2 respondenti, coţ činí 2,1 %. Zbylých 5 (5,3 %) respondentů odpovědělo, ţe kyslíková tlaková lahev je natřena ţlutě.
100 %
92,6 %
80 %
60 %
40 %
20 % 5,3 %
2,1 % 0% Horní část ozmačena bíle
Horní část natřena šedě
Horní část označena ţlutě
Graf 4: Značení kyslíkové lahve
Poloţka č. 9: Jaké bezpečnostní zásady musíte dodrţovat při manipulaci s medicinálním plynem – kyslíkem, aby nedošlo k explozi? (lze uvést více moţností). Tabulka 11: Bezpečnostní zásady při manipulaci s kyslíkem
Bezpečnostní zásady Nekouřit, nepouţívat hořlavé látky Nepouţívat krém na ruce při kontaktu s kyslíkem Udrţovat lahve čisté a bez prachu Lahve uchyceny řetízkem, jako prevence pádu Kontrola stavu přístrojů, jako prevence jisker Nevím
Správně Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%)
Nesprávně Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%)
83
88,3
11
11,7
91
96,8
3
3,2
37
39,4
57
60,6
82
87,2
12
12,8
40
42,6
54
57,4
0
0
0
0
39
Poloţka zjišťovala, zdali respondenti znají bezpečnostní zásady při manipulaci s kyslíkem. Respondenti mohli uvést více moţností odpovědí, jelikoţ se jednalo o polynomickou otázku. Veškeré nabízené moţnosti odpovědí byly jednotlivé správné zásady bezpečného chování při manipulaci s kyslíkovou bombou. Tabulka 11 tedy prezentuje, kolik respondentů z celkového počtu 94 (100 %) uvedlo jednotlivé nabízené moţnosti. Odpověď nekouřit, nepouţívat hořlavé látky správně označilo 83 respondentů (88,3 %). Moţnost zákazu uţívání krémů na ruce při kontaktu s kyslíkem označeno 91 respondentů (96,8 %). Pouhých 37 dotazovaných (39,4 %) označilo, ţe lahve s kyslíkem se mají udrţovat čisté a bez prachu. Moţnost, ţe lahve mají být uchyceny řetízkem, jako prevence pádu označilo 82 oslovených osob, coţ činí 87,2 %. Pouhých 40 (42,6 %) dotazovaných osob označilo odpověď, ţe musí být kontrola stavu přístrojů, jako prevence jisker. Odpověď nevím, nevyuţila ţádná z dotazovaných osob.
Kromě
prezentace
procentuálního
zastoupení
zodpovězených
poloţek
respondenty, jsem také ověřovala celkovou správnost poloţky. V této poloţce byla za správnou odpověď povaţována kombinace všech uvedených bezpečnostních zásad při manipulaci s kyslíkem: a) nekouřit, nepouţívat hořlavé a prchavé látky při kontaktu s kyslíkem; b) nepouţívat krém na ruce nebo jiné mastné látky při kontaktu s kyslíkem; c) nutné udrţovat kyslíkové lahve čisté a bez prachu; d) kyslíkové lahve nesmí stát volně, musí být vţdy uchyceny řetízkem pro prevenci pádu; e) pravidelná kontrola stavu přístrojů, jako prevence vzniku jisker. Respondenti, kteří odpověděli kombinaci všech správných odpovědi, byli při kódování dat zahrnuti pod č. 1, v opačném případě pod č. 0. Z výsledků, pomocí výpočtu tabulky četností ve Statistika soft, mi vyplývá, ţe z celkového počtu 94 (100 %) respondentů mi všechny poloţky správně zodpovědělo 23 (24,5 %) dotazovaných a nesprávně 71 respondentů, coţ činí 75,5 %.
40
0%
Nevím
Kontrola stavu přístrojů, jako prevence jisker
42,6 %
Lahve uchyceny řetízkem, jako prevence pádu
57,4 % 87,2 %
Udrţovat lahve čisté a bez prachu
12,8 %
39,4 %
Nepouţívat krém na ruce při kontaktu s kyslíkem
60,6 %
96,8 %
Nekouřit, nepouţívat hořlavé látky
3,2 %
88,3 % 0%
Správně
20 %
40 %
11,7 % 60 %
80 %
100 %
Nesprávně
Graf 5: Bezpečnostní zásady při manipulaci s kyslíkem
Poloţka č. 10: Kdy je indikována pacientovi oxygenoterapie? Tabulka 12: Indikace oxygenoterapie
Indikace kyslíku Saturace 90 - 92 % Saturace pod 95 % Saturace 96 - 99 % Celkem
Absolutní četnost (n) 64 30 0 94
Relativní četnost (%) 68,1 31,9 0,0 100
Poloţka č. 10 zjišťovala, kdy je indikován pacientovi kyslík, při čemţ nejvíce respondentů 64 (68,1 %) uvedlo nesprávné rozmezí saturace pro indikaci kyslíku. Správnou odpověď, ţe kyslík se podává při saturaci pod 95 %, označilo pouze 30 dotazovaných osob, coţ činí 31,9 %. Poslední odpověď, ţe kyslík je indikován při saturaci v rozmezí 96 – 99 %, neoznačil ţádný z respondentů.
41
100 %
80 % 68,1 %
60 %
40 %
31,9 %
20 % 0,0 %
0% Saturace 90 - 92 %
Saturace pod 95 %
Saturace 96 - 99 %
Graf 6: Rozmezí saturace pro indikaci kyslíku
Poloţka č. 11: Můţe sestra sama aplikovat pacientovi kyslík bez ordinace lékaře? Tabulka 13: Kompetence při aplikaci kyslíku
Kompetence při aplikaci O2 Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano vţdy, poté informují lékaře 5 5,3 Ano v případech akutní dechové tísně 79 84,0 Ne 10 10,6 Nevím 0 0 Celkem 94 100 Poloţka č. 11 zjišťovala, zdali respondenti znají své kompetence při aplikaci kyslíku. Odpověď, ţe mohou aplikovat kyslík vţdy, označilo 5 (5,3 %) dotazovaných osob. Tato odpověď však není správná. Správnou odpověď, ţe sestry mohou aplikovat kyslík bez ordinace lékaře v případech akutní dechové tísně, označilo 79 (84,0 %) respondentů. Moţnost, ţe kyslík bez ordinace lékaře, sami aplikovat nemohou, uvedlo 10 dotazovaných osob, coţ činí 10,6 %. Odpověď nevím, neoznačil ţádný z dotazovaných.
42
100 % 84,0 %
80 %
60 %
40 %
20 %
10,6 %
5,3 %
0%
0% Ano vţdy, poté informují lékaře
Ano v případech akutní dechové tísně
Ne
Nevím
Graf 7: Kompetence všeobecných sester při aplikaci kyslíku
Poloţka č. 12: Můţe sestra sama regulovat rychlost průtoku kyslíku pacientovi? Tabulka 14: Regulace rychlosti průtoku kyslíku
Regulace rychlosti průtoku O2 Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano vţdy 6 6,4 Ano, dle potíţí pacienta 7 7,4 Ano, pokud došlo ke sníţení saturace O2 38 40,4 Ne, rychlost průtoku ordinuje vţdy lékař 42 44,7 Nevím 1 1,1 Celkem 94 100
Poloţka č. 12 zjišťovala, zdali sestry mohou sami regulovat rychlost průtoku kyslíku pacientovi, při čemţ nejvíce dotazovaných osob 42 (44,7 %) uvedlo správnou odpověď, ţe regulace průtoku kyslíkem je vţdy ordinace lékaře. 6 respondentů (6,4 %) uvedlo, ţe si rychlost průtoku kyslíku mohou regulovat vţdy bez ordinace lékaře. 7 dotazovaných osob (7,4 %) označilo, ţe regulovat kyslík mohou dle subjektivních potíţí pacienta. Dalších 38 respondentů uvedlo, ţe regulovat kyslík mohou při sníţení saturace kyslíku, coţ činí 40,4 %. Poslední odpověď nevím vyuţila 1 sestra, coţ činí 43
(1,1 %). Z celkového počtu 94 (100 %) dotazovaných osob, uvedlo správnou odpověď pouhých 42 respondentů (44,7 %) a nesprávnou odpověď označilo 51 respondentů, coţ činí 54,3 %.
100 %
80 %
60 % 40,4 %
40 %
44,7 %
20 % 7,4 %
6,4 %
1,1 %
0%
Ano vţdy
Ano, dle potíţí Ano, pokud došlo Ne, rychlost pacienta ke sníţení průtoku ordinuje saturace O2 vţdy lékař
Nevím
Graf 8: Regulace rychlosti průtoku kyslíku pacientovi
Poloţka č. 13: Která poloha podporuje lepší dýchání pacienta? (lze uvést více moţností)
Tabulka 15: Poloha podporující dýchání pacienta
Poloha pacienta Ortopnoická poloha Fowlerova poloha Trendelenburgova poloha Rautekova poloha Nevím
Absolutní četnost (n) 67 81 2 5 1
Relativní četnost (%) 71,3 86,2 2,1 5,3 1,1
Poloţka č. 13 zjišťovala, do jaké polohy je vhodné uloţit pacienta za účelem podpory dýchání. Otázka byla sestavena jako polynomická. Při čemţ správné odpovědi byly Fowlerova a ortoptická poloha. Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů označilo správnou odpověď, ţe ortopnoická poloha podporuje dýchání pouze 67 44
respondentů (71,3 %). Fowlerovu polohu uvedlo správně 81 (86,2 %) dotazovaných. 2 (2,1 %) respondenti uvedli, ţe dýchání je podporováno v tredelenburgově poloze, 5 (5,3 %) dotazovaných osob označilo Rautekovu polohu a 1 oslovená osoba označila moţnost nevím.
100 % 80 %
86,2 % 71,3 %
60 % 40 % 20 % 2,1 %
5,3 %
1,1 %
0%
Graf 9: Poloha podporující dýchání pacienta
Poloţka č. 14: Podáváte pacientovi kyslík zvlhčovaný? Tabulka 16: Podání zvlhčeného kyslíku
Podání zvlhčeného kyslíku Ano Ne Nevím Celkem
Absolutní četnost (n) 92 1 1 94
Relativní četnost (%) 97,9 1,1 1,1 100
Poloţka č. 14 zjišťovala zvyklosti sester na pracovišti, zdali sestry podávají kyslík zvlhčený. Z celkového počtu 94 (100 %) dotazovaných podává správně 92 respondentů zvlhčený kyslík, coţ činí 97,9 %. Pouze 1 (1,1 %) oslovená osoba uvedla, ţe kyslík podává nezvlhčený a 1 respondent (1,1 %) označil odpověď nevím. 45
100 %
97,9 %
80 %
60 %
40 %
20 % 1,1 %
1,1 %
Ne
Nevím
0% Ano
Graf 10: Podání zvlhčeného kyslíku
Poloţka č. 15: Jaké komplikace mohou nastat u pacienta při aplikaci nezvlhčované oxygenoterapie? (lze uvést více variant odpovědí) Tabulka 17: Komplikace při podání nezvlhčeného kyslíku
Komplikace při podání nezvlhčeného O2 Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Vysychání sliznic 94 100,0 Podráţdění dýchacích cest 77 81,9 Krvácení z nosu 58 61,7 Bolesti dutiny nosní 40 42,6 Ţádné komplikace nastat nemohou 0 0,0 Zástava dechu 1 1,1 Jiné (uveďte) 0 0,0 Poloţka č. 15 zjišťovala, jaké komplikace mohou nastat u pacienta při aplikaci nezvlhčované oxygenoterapie. Respondenti, mohli uvést více moţností odpovědí, jelikoţ se jednalo o polynomickou otázku. Z nabízených moţností odpovědí byly správně odpovědi vysychání sliznic, podráţdění dýchacích cest, krvácení z nosu a bolesti dutiny nosní. Tabulka 17 tedy prezentuje, kolik respondentů z celkového počtu 46
94 (100 %) uvedlo jednotlivé nabízené moţnosti. Odpověď vysychání sliznic označilo 94 respondentů (100 %). Moţnost podráţdění dýchacích cest uvedlo 77 (81,9 %) dotazovaných všeobecných sester. 58 respondentů (61,7 %) označilo odpověď krvácení z nosu. Pouhých 40 dotazovaných sester označilo odpověď bolesti dutiny nosní, coţ činí 42,6 %. Odpověď, ţe ţádné komplikace nastat nemohou, neuvedl ţádný z dotazovaných. 1 dotazovaná sestra uvedla moţnost zástava dechu, coţ činí 1,1 % a jiná odpověď nebyla zvolena. Kromě prezentace procentuálního zastoupení zodpovězených poloţek respondenty, jsem také ověřovala celkovou správnost poloţky. V této poloţce byla za správnou odpověď povaţována kombinace všech uvedených komplikací, které mohou nastat při podání nezvlhčované oxygenoterapie: a) vysychání sliznic; b) podráţdění dýchacích cest; c) krvácení z nosu; d) bolesti dutiny nosní. Respondenti, kteří odpověděli kombinaci všech správných odpovědi, byli při kódování dat zahrnuti pod č. 1, v opačném případě pod č. 0. Z výsledků, pomocí výpočtu tabulky četností ve Statistika soft, mi vyplývá, ţe z celkového počtu 94 respondentů (100 %) mi všechny poloţky správně zodpovědělo pouze 29 (30,9 %) dotazovaných a nesprávně 65 všeobecných sester, coţ činí 69,1 %.
100 %
100 % 81,9 %
80 % 61,7 % 60 % 42,6 %
40 %
20 %
0%
0%
Vysychání Podráţdění Krvácení z Bolesti Ţádné sliznic dýchacích nosu dutiny nosní komplikace cest
Graf 11: Komplikace při podání nezvlhčeného kyslíku
47
1,1 %
0,%
Zástava dechu
Jiné
Poloţka č. 16a: V následující tabulce charakterizujte jednotlivé aplikátory kyslíku dle moţné délky jejich uţití a rychlosti průtoku aplikovaného kyslíku (označte pole charakterizující typ aplikátoru kyslíku) Tabulka 18a: Dlouhodobé a krátkodobé aplikátory kyslíku
Aplikátory kyslíku Kyslíkové brýle Venturiho maska Kyslíková maska Poulsenův katétr Nosohltanový katétr
Dlouhodobý aplikátor Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%)
Krátkodobý aplikátor Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%)
Celkem n
%
66
70,2
28
29,8
94
100
31
33,0
63
67,0
94
100
35
37,2
59
62,8
94
100
60
63,8
34
36,2
94
100
57
60,6
37
39,4
94
100
Poloţka č. 16a zjišťovala znalosti respondentů týkající se dlouhodobých a krátkodobých aplikátorů kyslíku. V tabulce 18a můţeme vidět aplikátor kyslíku a o jaký typ aplikátoru kyslíku se jedná. Tučným písmenem jsou správné odpovědi a kurzívou nesprávné odpovědi. Kyslíkové brýle patří mezi dlouhodobý aplikátor kyslíku, při čemţ správnou odpověď označilo 66 (70,2 %) respondentů. Správnou odpověď, ţe Venturiho maska patří mezi krátkodobé aplikátory kyslíku, uvedlo 63 dotazovaných všeobecných sester (67 %). 59 dotazovaných sester správně označilo, ţe kyslíková maska je řazena mezi krátkodobé aplikátory kyslíku, coţ činí 62,8 %. Poulsenův katétr se řadí mezi dlouhodobý aplikátor kyslíku, při čemţ správnou odpověď označilo 60 (63,8 %) respondentů. Pouhých 57 dotazovaných sester (60,6 %) správně označilo nosohltanový katétr jako dlouhodobý aplikátor kyslíku.
48
Kyslíkové brýle
Venturiho maska
Správně
Kyslíková maska
Nesprávně Poulsenův katétr
Nosohltanový katétr 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
Graf 12:Dlouhodobé a krátkodobé aplikátory kyslíku
Poloţka č. 16b: V následující tabulce charakterizujte jednotlivé aplikátory kyslíku dle moţné délky jejich uţití a rychlosti průtoku aplikovaného kyslíku (označte pole charakterizující typ aplikátoru kyslíku) Tabulka 19b: Vysokoprůtokové a nízkoprůtokové aplikátory kyslíku
Aplikátory kyslíku Kyslíkové brýle Venturiho maska Kyslíková maska Poulsenův katétr Nosohltanový katétr
Vysokoprůtokový aplikátor Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%)
Nízkoprůtokový aplikátor
Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
n
%
10
10,6
84
89,4
94
100
74
78,7
20
21,3
94
100
52
55,3
42
44,7
94
100
41
43,6
53
56,4
94
100
64
68,1
30
31,9
94
100
49
Poloţka č. 16b zjišťovala znalosti respondentů týkající se dlouhodobých a krátkodobých aplikátorů kyslíku. V tabulce 19b můţeme vidět aplikátor kyslíku a o jaký typ aplikátoru kyslíku se jedná. Tučným písmenem jsou správné odpovědi a kurzívou nesprávné odpovědi. Správnou odpověď, ţe kyslíkové brýle se řadí mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku, uvedlo 84 dotazovaných všeobecných sester (89,4 %). 74 dotazovaných sester správně označilo, ţe Venturiho maska je řazena mezi vysokoprůtokové aplikátory kyslíku, coţ činí 78,7 %. Pouhých 42 (44,7) respondentů uvedlo správnou odpověď, ţe kyslíková maska patří mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku. Poulsenův katétr patří mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku, při čemţ správnou odpověď označilo 53 (56,4 %) respondentů. 64 dotazovaných všeobecných sester (68,1 %) správně označilo nosohltanový katétr jako vysokoprůtokový aplikátor kyslíku.
Kyslíkové brýle
Venturiho maska
Správně
Kyslíková maska
Nesprávně Poulsenův katétr
Nosohltanový katétr 0,0
20,0
40,0
60,0
Graf 13: Vysokoprůtokové a nízkoprůtokové aplikátory kyslíku
50
80,0
100,0
Poloţka č. 17: Jaká rizika a neţádoucí účinky plynou z aplikace kyslíku? (lze uvést více moţností)
Tabulka 20: Rizika a nežádoucí účinky aplikace kyslíku
Rizika a nežádoucí účinky aplikace kyslíku Hyperoxie Snížení srdečního výdeje, závratě, křeče Podráždění DC způsobí kašel a bolesti na plicích Omezení krvetvorby a útlum reflexů Retinopatie při vyšší koncentraci O2 Otrava kyslíkem a vznik fibrózy plic U CHOPN riziko vzniku hyperkapnie Žádná rizika a nežádoucí účinky
Absolutní četnost (n) 69
Relativní četnost (%) 74,2
10
10,8
33
35,5
20 22 25 57 3
21,5 23,7 26,9 61,3 3,2
Poloţka č. 17 zjišťovala, zdali respondenti znají rizika a neţádoucí účinky plynoucí z aplikace kyslíku. Respondenti mohli uvést více moţností odpovědí, jelikoţ se jednalo o polynomickou otázku. Veškeré nabízené moţnosti odpovědí byly správné, pouze poslední odpověď, ţe aplikace kyslíku nemá ţádná rizika a neţádoucí účinky, byla nesprávná. Odpovědi v tabulce jsou zkrácené z důvodu nedostatečnosti místa, původní znění odpovědí, viz dotazník v příloze na str. 79. Tabulka 20, tedy prezentuje, kolik respondentů z celkového počtu 94 (100 %), uvedlo jednotlivé nabízené moţnosti. Většina respondentů 69 (74,2 %) správně uvedla odpověď, ţe rizikem a neţádoucím účinkem aplikace kyslíku je hyperoxie. Alarmující zjištění bylo, ţe pouhých 10 dotazovaných osob (10,8 %) označilo, ţe aplikace kyslíku můţe způsobit závaţné křeče a závratě. Moţnost, ţe dlouhodobá aplikace kyslíku vede k podráţdění dýchacích cest, coţ způsobí kašel a bolesti v plicích uvedlo 33 (35,5 %) dotazovaných. Pouhých 20 oslovených osob (21,5 %) správně odpovědělo, ţe vysoká koncentrace kyslíku způsobuje útlum reflexů a omezuje krvetvorbu. Odpověď, ţe při vyšší koncentraci můţe dojít k retinopatii aţ oslepnutí, správně označilo pouhých 22 dotazovaných osob, coţ činí 23,7 %.
Pouhých 25 respondentů (26,9 %) uvedlo
odpověď, ţe po podání vysokých dávek kyslíku více jak 24 hodin můţe dojít k otravě kyslíkem a vzniku fibrózy plic. Druhou nejvíce zastoupenou správnou odpovědí,
51
kterou zvolilo 57 (61,3 %) respondentů, byla moţnost, ţe pro nemocné s CHOPN je dlouhodobé podání kyslíku rizikové pro vznik hyperkapnie. Odpověď, ţe podání kyslíku nemá ţádná rizika a neţádoucí účinky, zvolili 3 respondenti, coţ činí 3,2 %. Kromě prezentace procentuálního zastoupení zodpovězených poloţek respondenty, jsem také ověřovala celkovou správnost poloţky. V této poloţce byla za správnou odpověď povaţována kombinace všech uvedených rizik a neţádoucích účinků, které plynou z aplikace kyslíku: a) při aplikaci kyslíku dlouhodobě či pod tlakem můţe dojít k hyperoxii neboli zvýšené koncentraci kyslíku ve tkáních, coţ má negativní dopad na lidský organismus vysycháním sliznic; b) dlouhodobá aplikace kyslíku vede ke sníţení srdečního výdeje, prokrvení ledvin a mozku, coţ vede k závrati a křečím; c) dlouhodobá aplikace kyslíku vede k podráţdění dýchacích cest, coţ způsobuje kašel, bolesti v plicích a poškození membrán alveolů se vznikem plicního edému; d) při vysoké koncentraci O2 dochází k útlumu reflexů, omezuje se krvetvorba, odumírají červené krvinky a dostavují se nekoordinované pohyby; e) při vyšší koncentraci kyslíku můţe dojít k retinopatii neboli odchlípení sítnice v oku aţ oslepnutí; f) při podání vysokých dávek kyslíku více jak 24 hodin můţe dojít k otravě kyslíkem a vzniku fibrózy plic; g) pro nemocné s CHOPN je dlouhodobé podávání kyslíku a jeho vyšší koncentrace riziková pro vznik hyperkapnie. Respondenti, kteří odpověděli kombinaci všech správných odpovědi, byli při kódování dat zahrnuti pod č. 1, v opačném případě pod č. 0. Z výsledků, pomocí výpočtu tabulky četností ve Statistika soft, mi vyplývá, ţe z celkového počtu 94 respondentů (100 %) mi všechny poloţky správně nezodpověděl ţádný z dotazovaných.
52
Hyperoxie
74,2 %
Sníţení srdečního výdeje vedoucí k … 10,8 %
25,8 % 89,2 %
35,5 %
64,5 %
Útlum reflexů a omezení krvetvorby
21,5 %
78,5 %
Vyšší koncentrace kyslíku vede k retinopatii
23,7 %
76,3 %
Otrava kyslíkem a vznik fibrózy plic
26,9 %
U CHOPN riziko vzniku hyperkapnie
73,1 % 61,3 %
Ţádná rizika a neţádoucí účinky 3,2 % 0,0
96,8 % 20,0
Správně
38,7 %
40,0
60,0
80,0
100,0
Nesprávně
Graf 14: Rizika a neţádoucí účinky aplikace kyslíku
Poloţka č. 18 : Máte na oddělení vypracovaný ošetřovatelský standard pro aplikaci kyslíku?
Tabulka 21: Standardní ošetřovatelský postup - aplikace kyslíku
Standard aplikace kyslíku Ano Ne Nevím Celkem
Absolutní četnost (n) 81 1 12 94
Relativní četnost (%) 86,2 1,1 12,8 100
V této poloţce jsem zjišťovala, zdali respondenti mají na svém pracovišti vypracovaný standardní ošetřovatelský postup pro aplikaci kyslíku. Z celkového počtu 94 (100 %) respondnetů, označilo 81 (86,2 %) odpověď ano, 1 (1,1 %) respondent uvedl odpověď ne a 12 dotazovaných odpovědělo nevím, coţ činí 12,8 %.
53
100 % 90 %
86,2 %
80 % 70 %
60 % 50 % 40 % 30 %
20 %
12,8 %
10 %
1,1 %
0% Ano
Ne
Nevím
Graf 15: Standardní ošetřovatelský postup - aplikace kyslíku
Poslední poloţka byla otevřenou moţností se vyjádřit k danému tématu. Ze všech dotazovaných nebyla moţnost vyuţita.
54
7 DISKUZE
Ve své bakalářské práci jsem se snaţila popsat oxygenoterapii jak v obecné rovině, tak i po stránce ošetřovatelsky odborné. V první části práce jsem se zabývala teoreticky popisem fyziologie dýchání, indikací a kontraindikací oxygenoterapie a zejména ošetřovatelskou péčí o pacienta se změnou dýchání. Veškeré informace byly čerpány z uvedené odborné literatury a validních internetových zdrojů, jak je moţné dohledat v teoretické části práce a v seznamu citované literatury. Ve druhé části bakalářské práce jsem deskriptivně analyzovala získané výsledky dotazníkového šetření a následně jsem získané výsledky interpretovala. Výzkumným šetřením mělo být potvrzeno nebo vyvráceno 11 očekávaných výsledků, které byly konkrétně stanoveny dle 5 výzkumných cílů. Některé uvedené poloţky porovnávám s výsledky bakalářské práce z roku 2011 Bc. Michaely Čápové, absolventky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která byla vypracována na podobné téma ,,Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči“.51 Porovnání prací je pouze orientační. V empirické části bakalářské práce Michaely Čápové bylo zanalyzováno a interpretováno 115 dotazníkových formulářů, kdy některé zjišťované skutečnosti měly podobný charakter, jako jsou v mém šetření. K analýze dat jsem pouţila 94 dotazníků, které byly rozdány ve Fakultní nemocnici Brno - Bohunice na klinikách neurochirurgie, gastroenterologie, hematoonkologie, geriatrie, na klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie a klinice nemocí plicních a TBC. Nyní se zaměřím na charakteristiku zkoumaného vzorku respondentů, kterou jsem provedla na základě zjištěných demografických parametrů. Z celkového počtu 94 dotazníků, mi dotazník zodpověděli 3 muţi (3,2 %) a 91 ţen (96,8 %). Průměrný věk všech respondentů byl 31 let. Nejvíce dotazovaných bylo ve věkové kategorii 15 – 25 let. Tento věk uvedlo 39 respondentů, coţ činí 41,5 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou, byla kategorie ve věku 26 – 35 let, kterou označilo 28 (32,0 %) dotazovaných. Nejstaršímu respondentovi bylo 62 let a nejmladšímu bylo 22 let. 51
ČÁPOVÁ, M., Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči.
55
Nejvíce dotazovaných osob 50 (53,2 %) uvedlo jako své nejvyšší dosaţené vzdělání střední zdravotnickou školu s maturitou. Podobné zastoupení respondentů absolvovalo pomaturitní specializační studium (n = 15; 16,0 %) a vyšší odbornou zdravotnickou školu (n =16; 17,0 %). Nejméně respondentů uvedlo vysokoškolské vzdělání (n = 13; 13,8 %). Nejvíce respondentů mého šetření pracuje (n = 43; 45,7 %) 1 – 5 let. 74 oslovených osob (78,7 %) pracuje na standardním oddělení a 20 (21,3 %) na JIP. Nejvíce dotazovaných osob 55 (58,5 %) pracuje na interním lůţkovém oddělení a 39 na chirurgickém lůţkovém oddělení, coţ činí 41,5 %. Dále bych chtěla prezentovat výsledky deskriptivní analýzy dat odborných poloţek dotazníkového formuláře a komparovat je s bakalářskou prací Bc. Michaely Čápové, jak jiţ jsem zmiňovala výše. Také budu prezentovat závěry jednotlivých stanovených očekávaných výsledků dle zjišťovaných poloţek dotazníku. V následující otázce jsem chtěla zjistit, zdali sestry znají pojmy týkající se klinických symptomů poruchy ventilace. Respondenti měly přiřadit k uvedeným pojmům správnou definici. Nejvíce dotazovaných osob 87 (92,6 %) přiřadilo správnou odpověď k pojmu cyanóza. Další moţností byla hyperkapnie, kterou správně označilo 90 (95,7 %) oslovených osob. K pojmu expektorace přiřadila správnou odpověď většina dotazovaných sester a to 93 (98,9 %) z celkového počtu 94 (100 %). Nejlépe dopadla moţnost apnoe a stridor, při čemţ správně odpovědělo všech 94 (100 %) respondentů. Poslední dva pojmy se týkaly hypoxie a hypoxemie, které respondenti často navzájem zaměňovali. Definici hypoxemie správně uvedlo pouze 67 (71,3 %) respondentů a pojem hyperkapnie správně označilo jenom 63 (67,0 %). K této poloţce jsem si stanovila očekávaný výsledek č. 1 a očekávaný výsledek č. 2, kde jsem předpokládala, že více jak 90 % respondentů, přiřadí správnou definici k pojmu cyanóza a k pojmu hypoxie. V analýze na straně 37 – 38 mi vyplývá, ţe 87 (92,6 %) dotazovaných respondentů správně uvedlo definici pojmu cyanóza a lze tedy vyvozovat, ţe pojem znají. Očekávaný výsledek č. 1 se potvrdil. Opět na straně 37 – 38 mi z analýzy dat vyplývá, ţe pouze 63 (67 %) dotazovaných osob správně uvedlo definici pojmu hypoxie a lze tedy tvrdit, ţe pojem neznají. Očekávaný výsledek č. 2 se tedy nepotvrdil. Další poloţka v dotazníkovém šetření zjišťovala, kdy je pacientovi indikována oxygenoterapie vzhledem k rozmezí saturace kyslíku. K dané poloţce byl stanoven 56
očekávaný výsledek č. 3, kde jsem předpokládala, že více jak 80 % oslovených osob zná rozmezí saturace pro indikaci aplikace kyslíku. Z výsledků jsem byla překvapena, jelikoţ pouhých 30 respondentů (31,9 %) označilo správnou odpověď, ţe kyslík se podává při saturaci pod 95 %. Správnost výsledku jsem čerpala ve zdroji uvedené v teoretické části. Očekávaný výsledek se nepotvrdil. Dotazníkový formulář kromě barevného značení kyslíkové bomby (většina respondentů a to 87 (92,6 %) označilo správnou odpověď – bílý pruh) zjišťoval i znalosti bezpečnostních zásad. Respondenti mohli zvolit více moţností odpovědí, jelikoţ se jednalo o polynomickou otázku. Veškeré nabízené moţnosti odpovědí byly jednotlivé správné zásady bezpečného chování při manipulaci s kyslíkovou lahví. Většina oslovených osob správně uvedla, ţe se nesmí kouřit, pouţívat hořlavé látky a to v počtu 83 (88,3 %) respondentů. Velké mnoţství respondentů 91 (96,8 %) označilo odpověď zákazu uţívání krémů na ruce při kontaktu s kyslíkem. Pouhých 37 dotazovaných (39,4 %) uvedlo, ţe lahve s kyslíkem se mají udrţovat čisté a bez prachu. Moţnost, ţe lahve mají být uchyceny řetízkem, jako prevence pádu označilo 82 respondentů, coţ činí 87,2 %. Pouhých 40 (42,6 %) respondentů označilo odpověď, ţe musí být kontrola stavu přístrojů, jako prevence jisker. Podobně zaměřenou a zanalyzovanou otázku má i Michaela Čápová ve své práci. Dotazovala se na bezpečnostní opatření při práci s kyslíkem. Nejčastěji uvedená odpověď v jejím výzkumu byla nekouřit, nepouţívat hořlavé látky a to v počtu 78 (67,8 %) respondentů. Pouze 66 (57,4 %) sester z celkových 115 odpovědělo, ţe nebezpečná je mastnota při kontaktu s kyslíkem. 80 (69,6 %) dotazovaných označilo odpověď zákaz pouţívání hořlavých a prchavých látek a 3 sestry (2,6 %) označily jiná bezpečnostní opatření.52 Výsledky šetření mě překvapili, očekávala bych, ţe většina respondentů zná bezpečnostní zásady a ví jak s kyslíkem manipulovat. Rozdílné výsledky jsou zejména u odpovědi, ţe je nebezpečná mastnota při kontaktu s kyslíkem. Tyto výsledky bych odůvodnila moţnou neznalostí bezpečnostního opatření při manipulaci s kyslíkem nebo nedostatečným proškolením personálu. K této poloţce jsem si stanovila očekávaný výsledek č. 4, kde jsem předpokládala, že více jak 50 % dotazovaných osob zná bezpečnostní zásady při manipulaci s kyslíkem. Z výsledku deskriptivní analýzy dat na str. 39 - 40 vyplývá, ţe pouze 24,5 % respondentů uvedlo správnou manipulaci s kyslíkem a bezpečnostní zásady. Výsledek mě překvapil, očekávala jsem 52
Srov. ČÁPOVÁ, M., Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči, s. 37.
57
větší procentuální zastoupení správných odpovědí, z čehoţ usuzuji, ţe respondenti nejsou dostatečně proškoleny v rámci BOZP a nemají dostatečné informace o tom, jak manipulovat s kyslíkem. Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil. V dalších dvou poloţkách mého dotazníkového formuláře jsem se zaměřila na zjištění znalostí ohledně vlastních kompetencí dotazovaných osob při aplikaci kyslíku. První poloţka zjišťovala znalost, zda sestry mohou sami aplikovat kyslík bez ordinace lékaře. Správnou odpověď, ţe sestry mohou aplikovat kyslík bez ordinace lékaře v případech akutní dechové tísně, označilo 79 (84,0 %) oslovených respondentů. Pokud srovnám výsledek s prací Michaely Čápové, která se dotazovala, zda sestry, mohou samy od sebe aplikovat pacientovi kyslík je vidět, ţe pouhých 36 (31,3 %) sester zvolilo správnou odpověď ve výjimečných případech.53 Výsledky nám vyšly rozdílné a zřejmě sestry v dotazníkovém šetření Michaely Čápové neznají své kompetence při aplikaci kyslíku a měly by projít školením. Rozdílnost výsledků můţe být také ovlivněná formulací vlastní poloţky, která v našem případě můţe být návodem ke správné odpovědi. K této poloţce jsem si stanovila očekávaný výsledek č. 5, kde jsem předpokládala, že více jak 70 % oslovených osob zná své kompetence při samostatném nasazení kyslíku bez ordinace lékaře. Deskriptivní analýzou dat na straně 42 vyšlo najevo, ţe 79 (84 %) dotazovaných respondentů uvedlo správnou odpověď na poloţku, která zjišťovala kompetence při nasazení oxygenoterapie sestrou bez ordinace lékaře, z čehoţ lze usuzovat, ţe dotazované sestry znají vlastní kompetence. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Druhá poloţka zjišťující kompetence sester speciálně při samoregulaci rychlosti průtoku kyslíku pacientovi, byla správně zodpovězena 42 sestrami (44,7 %), čili „regulace průtoku kyslíkem je vţdy ordinací lékaře“. Podobně zaměřenou otázku má i Michaela Čápová ve své práci. Dotazovala se na upravení průtoku kyslíku při změně klinického stavu pacienta. Správnou odpověď (dle ordinace lékaře) uvedlo 45 dotazovaných, coţ je 39,1 %.54 Dalo by se říci, ţe výsledek je při porovnání analýzy podobný. K této poloţce jsem si stanovila očekávaný výsledek č. 6, kde jsem předpokládala, že více jak 70 % respondentů ví, že regulace průtoku kyslíku je vždy ordinací lékaře. Analýza na str. 43 - 44 však prokázala, ţe 42 (44,7 %) oslovených osob správně uvedlo, ţe regulace průtoku kyslíku je vţdy ordinace lékaře. Výsledek 53
Srov. ČÁPOVÁ, M., Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči, s. 40.
54
Srov. ČÁPOVÁ, M., Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči, s. 41.
58
mě velmi zklamal. Většina dotazovaných osob si myslí, ţe rychlost průtoku kyslíku si můţe regulovat sama dle potíţí pacienta, čímţ můţe dojít k závaţnému ublíţení na jeho zdraví. Myslím si, ţe by sestry měli být lépe proškoleny v této oblasti. Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil. V dotazníkovém šetření jsem také zjišťovala, jak respondenti postupují při aplikaci kyslíku. Zejména jsem se zaměřila na nezbytné body postupu, které podporují efektivitu oxygenoterapie a chrání samotného pacienta před poškozením kyslíkem. Zjišťovala jsem znalosti ohledně vhodné polohy podporující dýchání. Respondenti mohli zvolit více odpovědí, jelikoţ se jednalo o polynomickou otázku. 67 dotazovaných (71,3 %) označilo správnou odpověď „ortopnoická poloha“. Fowlerovu polohu správně uvedlo 81 (86,2 %) dotazovaných. Dále mě zajímalo, zda dotazované sestry podávají pacientovi kyslík zvlhčený, při čemţ 92 respondentů (97,9 %) správně uvedlo, ţe kyslík při aplikaci zvlhčuje. Za důleţité jsem povaţovala především zjistit, zda respondenti znají komplikace, které mohou nastat při aplikaci nezvlhčeného kyslíku. Znalost povaţuji za důleţitou a nezbytnou pro ochranu pacienta a dodrţení této zásady při aplikaci. Respondenti, mohli uvést opět více moţností odpovědí, jelikoţ se jednalo o polynomickou otázku. Z nabízených moţností odpovědí správně uvedlo 94 respondentů (100 %) moţnost „vysychání sliznic“, 77 respondentů (81,9 %) „podráţdění dýchacích cest“ označilo, 58 (61,7 %) „krvácení z nosu“. Pouhých 40 dotazovaných osob označilo odpověď „bolesti dutiny nosní“, coţ činí 42,6 %. Dané výsledky mohu porovnat s prací Michaely Čápová v některých bodech, která se dotazovala na komplikace při dlouhodobém podání nezvlhčeného kyslíku. Poloţka byla odlišně sestavená a vyšlo najevo, ţe většina dotazovaných sester v počtu 114 (99,1 %), uvedla moţnost vysychání sliznic aţ projevy krvácení a 1 (0,9 %) sestra označila odpověď nevím.55 Při celkovém zhodnocení poloţky lze říci, ţe většina dotazovaných zná určité komplikace aplikace nezvlhčeného kyslíku. Nedá se však říci, ţe všechny, které by mohly podpořit vlastní odpovědnost při daném výkonu. Pro tuto poloţku jsem stanovila očekávaný výsledek č. 7, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 50 % dotazovaných osob zná komplikace nezvlhčované oxygenoterapie. Na str. 46 - 47 můţeme vidět, ţe pouze 30,9 % respondentů zná všechny komplikace podání nezvlhčeného kyslíku, které měly dotazované sestry označit. Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil. 55
Srov. ČÁPOVÁ, M., Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči, s. 43.
59
V dotazníkovém šetření jsem se dále věnovala znalostem ohledně aplikátorů kyslíku dle moţné délky jejich uţití a rychlosti průtoku aplikovaného kyslíku. Znalosti byly zjišťovány, jelikoţ jsou nezbytné při volbě nejvhodnější aplikační metody kyslíku, kterou vybírá právě sestra. Zaměřila jsem se zejména na aplikátory kyslíku, které se nejčastěji vyskytují v praxi. Mezi běţně uţívané aplikátory kyslíku v praxi patří kyslíkové brýle, kyslíková maska a nosohltanový katétr. Při čemţ 66 respondentů (70,2 %) správně uvedlo kyslíkové brýle jako dlouhodobý aplikátor kyslíku a 84 dotazovaných osob (89,4 %) správně označilo kyslíkové brýle jako nízkoprůtokový aplikátor kyslíku. 59 dotazovaných sester správně zařadilo kyslíkovou masku mezi krátkodobé aplikátory kyslíku, coţ činí 62,8 % a pouhých 42 (44,7) respondentů správně označilo kyslíkovou masku jako nízkoprůtokový aplikátor kyslíku. Pouhých 57 dotazovaných osob (60,6 %) správně uvedlo nosohltanový katétr jako dlouhodobý aplikátor kyslíku a 64 dotazovaných respondentů (68,1 %) správně zařadilo nosohltanový katétr mezi vysokoprůtokové aplikátory kyslíku. Pro tyto poloţky jsem stanovila očekávaný výsledek č. 8 a očekávaný výsledek č. 9, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 70 % dotazovaných osob ví, že kyslíkové brýle patří mezi dlouhodobé a nízkoprůtokové aplikátory kyslíku. Z analýzy na str. 48 – 50 mi vyplývá, ţe 60 (70,2 %) dotazovaných respondentů ví, ţe kyslíkové brýle patří mezi dlouhodobé aplikátory kyslíku a 84 (89,4 %) oslovených osob ví, ţe kyslíkové brýle patří mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku. Očekávaný výsledek č. 8 a očekávaný výsledek č. 9 se potvrdil. V následující otázce jsem zjišťovala, jaká rizika a neţádoucí účinky plynou z aplikace kyslíku. Znalosti ohledně neţádoucích účinků kyslíku na lidský organismus povaţuji za základní informace sester, které musí mít stále na zřeteli, pokud pečují o pacienta s oxygenoterapií. Sestry jsou s pacientem nejvíce v kontaktu a mohou tak zavčas očekáváním a rozpoznáním vznikajících komplikací informovat lékaře. Poloţka zjišťující rizika a neţádoucí účinky oxygenoterapie byla sestavena jako polynomická, kde respondenti mohli uvést více moţností odpovědí. Nejvíce respondentů 69 (74,2 %) správně uvedlo, ţe rizikem a neţádoucím účinkem aplikace kyslíku je hyperoxie. Pouhých 10 dotazovaných osob (10,8 %) správně označilo moţnost křeče a závratě. Moţnost podráţdění dýchacích cest, které způsobí kašel a bolesti v plicích správně uvedlo 33 (35,5 %) respondentů. Pouhých 20 oslovených osob (21,5 %) správně odpovědělo, ţe můţe dojít k útlumu reflexů a omezení krvetvorby, k retinopatii aţ 60
oslepnutí (n = 22, 23,7 %) po dlouhodobější aplikaci.
Dalších 25 respondentů (26,9
%) správně uvedlo odpověď, ţe po podání vysokých dávek kyslíku více jak 24 hodin můţe dojít k otravě kyslíkem a vzniku fibrózy plic. Správně 57 (61,3 %) respondentů zvolilo moţnost, ţe pro nemocné s CHOPN je dlouhodobé podání kyslíku rizikové pro vznik hyperkapnie. Odpověď, ţe podání kyslíku nemá ţádná rizika a neţádoucí účinky, zvolili 3 sestry, coţ činí 3,2 %. Tento výsledek povaţuji za velmi pozitivní zjištění. Avšak při celkovém hodnocení poloţky vyšlo najevo, ţe méně jak polovina sester (32,1 %) nezná většinu rizik podání kyslíku a z toho vyplývajících neţádoucích účinků. K této poloţce jsem si stanovila očekávaný výsledek č. 10, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 60 % dotazovaných respondentů zná rizika a nežádoucí účinky podání oxygenoterapie. Z analýzy na str. 51 – 53 můţeme vidět, ţe nikdo z dotazovaných respondentů neuvedl všechny správné nabízené rizika a komplikace oxygenoterapie. Z těchto výsledků lze usuzovat, ţe většina respondentů nemá v této oblasti dostatečné znalosti. Takto negativní výsledek oproti očekávanému mě velmi překvapil a vedl k zamyšlení nad sestavením konkrétní poloţky. Zřejmě byla poloţka velmi subjektivně či náročně sestavena a respondenty ne úplně pochopena. Poslední následující poloţka zjišťovala, zdali sestry mají na oddělení vypracovaný ošetřovatelský standard pro aplikaci kyslíku. Současná doba klade velký důraz na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a proto i samotná aplikace kyslíku sestrou musí být standardně dána, abychom zabezpečili všem pacientům stejnou úroveň péče se všemi benefity, které z kvality vyplývají.56 Z celkového počtu 94 dotazovaných (100 %) označilo 81 (86,2 %), ţe na pracovišti mají vypracovaný standardní ošetřovatelský postup na aplikaci kyslíku. Pro tuto poloţku jsem stanovila očekávaný výsledek č. 11, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 80 % dotazovaných osob uvede, že mají na pracovišti vypracovaný ošetřovatelský standard pro aplikaci kyslíku. Z výsledků šetření na straně 53 vyplývá, ţe 81 (86,2 %) oslovených osob má na pracovišti vypracovaný ošetřovatelský standard pro aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek se potvrdil.
56
Srov. ŠKRLA, P., ŠKRLOVÁ, M. Kreativní ošetřovatelský management, s. 122.
61
8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývají jisté nedostatky, které by bylo třeba řešit. Zejména znalosti o bezpečnostních zásadách, které musí zdravotní sestry dodrţovat při manipulaci s kyslíkem. Je důleţité upozornit na moţná rizika spojená jak s manipulací kyslíku, tak i s jeho podáním pacientovi. Veškeré informace a pokyny jsou součástí BOZP, kterým ze zákona musí kaţdý pracovník být proškolen. BOZP školení je kaţdoroční záleţitostí všech pracovníků tedy i všeobecných sester. Školení by mělo být uskutečněno ve správném čase, kdy pracovníci nemají důleţité povinnosti, které by absolvováním školení nestihli nebo v opačném případě by mělo proběhnout vţdy v rámci pracovní doby zaměstnanců a ne v jejich volnu, coţ je předpoklad umocňující velký odpor a nezájem se školení účastnit. Výsledky průzkumného dotazníkového šetření poskytly informace o nedostatečných bezpečnostních znalostech při manipulaci s kyslíkem. Proto by bylo vhodné věnovat této problematice jasně a výstiţně či prakticky větší část BOZP školení. Další moţností je problematiku prezentovat samotně, pro zvýšení pozornosti pracovníků. Zjištění nedostatečných znalostí ohledně vlastních kompetencí při aplikaci kyslíku jsou alarmující a zejména rizikové, jelikoţ můţe dojít k poškození pacienta. Myslím si, ţe tyto výsledky vyplývají z nedostatečné literatury pro sestry, ve které kompetence sester ohledně této problematiky nejsou dostatečně popsány a velmi často odkazují na samotnou legislativu, která není jednoznačná. Veškeré informace ohledně postupů při aplikaci kyslíku získávají sestry v rámci studia, které je připraví na výkon povolání všeobecné sestry a na pracovišti, kde začnou po škole pracovat. Instrukce, které získají během zaškolení v provozu od sestry školitelky, jsou ovlivněny jejími zkušenostmi, znalostmi a také celkovou úrovní poskytované péče na daném pracovišti. Velmi důleţité je mít na oddělení vypracovaný standardní ošetřovatelský postup pro aplikaci kyslíku, ve kterém jsou popsány důleţité body, kterých se má sestra při aplikaci kyslíku řídit. Ve většině případů tento standard jiţ na pracovištích existuje, ale je zřejmé, ţe i některé sestry neví, ţe vůbec nějaký standard na oddělení mají. Bylo by vhodné, kdyby při kaţdém zaškolení sester, bylo poukázáno na tyto standardy, které na pracovištích jsou a kde jsou přesně popsány postupy, podle kterých má sestra jednat.
62
Prostudování standardních postupů, můţe být objasněno provedením interních auditů, které mohou být samotnou motivací se problematice věnovat. Dotazníkové šetření odhalilo mnoho oblastí aplikace oxygenoterapie, kde mají dotazovaní respondenti značné mezery. Proto byl v rámci kapitoly „návrh na řešení“ vytvořen schematický postup pro aplikaci kyslíku sestrou. Záměrem je jasně, jednoduše vystihnout problematické oblasti při tomto výkonu, které jsou postupem uvedeny na pravou míru dle odborných zdrojů.
63
Schématické znázornění postupu aplikace kyslíku sestrou.
Před aplikací
kyslíku
Kontrola ordinace lékaře
Příprava pomůcek k aplikaci O2
Zdroj O2 (centrální rozvod nebo kyslíková lahev), průtokoměr, zvlhčovač O2, destilovaná voda, kyslíkové brýle, kyslíková maska, přívodní hadice.
Příprava a poučení pacienta
Vysvětlit důvod a způsob aplikace kyslíku, uklidnit pacienta, zvolit vhodnou polohu, zajistit průchodnost dýchacích cest.
Při aplikaci Identifikace pacienta
kyslíku Umyjeme si ruce, osušíme a nepotíráme krémem, aby nedošlo k explozi při kontaktu s kyslíkovým ventilem.
Pacientovi nasadíme kyslíkové brýle či kyslíkovou masku tak, aby dobře drţely a sledujeme stav kůţe, kde aplikátory přiléhají (kaţdé 2 hodiny).
Nastavíme průtok O2 dle ordinace lékaře.
Napojíme redukční ventil s průtokoměrem a zvlhčovačem (naplněn destilovanou vodou) do rozvodu kyslíku nebo našroubujeme do kyslíkové lahve.
Pustíme kyslíkovou lahev nebo centrální rozvod kyslíku.
Umístíme signalizaci a pomůcky k odkašlávání hlenů na dosah pacienta.
Po aplikaci kyslíku
Během aplikace kyslíku sledujeme stav pacienta (kůţi a sliznici, hodnoty saturace kyslíku.
Vyměňujeme destilovanou vodu ve zvlhčovacím zařízení po 24 hodinách.
64
Uděláme záznam do dokumentace a změny hlásíme lékaři.
ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem: ,,Oxygenoterapie z pohledu sestry´´ V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala fyziologií dýchání, které můţe být ovlivněno řadou faktorů. Dále indikací a kontraindikací oxygenoterapie a ošetřovatelskou péči o pacienta se změnou dýchání. V empirické části bakalářské práce jsem zhodnocovala jednotlivé poloţky dotazníkového šetření, které měly za úkol poskytnout informace ohledně znalostí všeobecných sester o oxygenoterapii. Dotazník byl sestaven na základě stanovených 5 cílů a 11 očekávaných výsledků. Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí o oxygenoterapii u dotazovaných osob. Očekávaný výsledek 1: Předpokládám, ţe více jak 90 % respondentů přiřadí správnou definici k pojmu cyanóza. Očekávaný výsledek se potvrdil, protoţe 92,6 % respondentů přiřadilo správnou definici k pojmu cyanóza. Očekávaný výsledek 2: Předpokládám, ţe více jak 90 % dotazovaných osob přiřadí správnou definici k pojmu hypoxie. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen, pouhých 67 % oslovených osob přiřadilo správnou definici k pojmu hypoxie. Očekávaný výsledek 3: Předpokládám, ţe více jak 80 % respondentů zná rozmezí saturace pro indikaci aplikace kyslíku. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen, pouze 31,9 % respondentů uvedlo správné rozmezí saturace pro indikaci aplikace kyslíku. . Cíl 2: Zjistit úroveň znalostí respondentů ohledně bezpečnostních zásad při manipulaci a aplikaci kyslíku.
65
Očekávaný výsledek 4: Předpokládám, ţe více jak 50 % respondentů zná bezpečnostní zásady při manipulaci a aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek se nepotvrdil, pouze 24,5 % dotazovaných osob správně uvedlo všechny bezpečnostní zásady při manipulaci a aplikaci kyslíku. Cíl 3 Zjistit, zda respondenti znají své kompetence k aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 5: Předpokládám, ţe více jak 70 % oslovených osob zná své kompetence při samostatném nasazení kyslíku bez ordinace lékaře. Očekávaný výsledek se potvrdil, protoţe 84 % respondentů správně uvedlo, za jakých okolností smí samostatně aplikovat kyslík. Očekávaný výsledek 6: Předpokládám, ţe více jak 70 % respondentů ví, ţe regulace průtoku kyslíku je vţdy ordinací lékaře. Očekávaný výsledek se nepotvrdil, pouze 44,7 % oslovených osob správně uvedlo, ţe regulace průtoku kyslíku je vţdy ordinací lékaře. Cíl 4 Zjistit znalosti respondentů při aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 7: Předpokládám, ţe více jak 50 % respondentů zná komplikace podání nezvlhčované oxygenoteraie. Očekávaný výsledek se nepotvrdil, pouhých 30,9 % dotazovaných osob správně uvedlo všechny komplikace podání nezvlhčované oxygenoteraie. Očekávaný výsledek 8: Předpokládám, ţe více jak 70 % oslovených osob ví, ţe kyslíkové brýle patří mezi dlouhodobé aplikátory kyslíku Očekávaný výsledek se potvrdil, protoţe 70,2 % respondentů správně uvedlo kyslíkové brýle jako dlouhodobý aplikátor kyslíku. Očekávaný výsledek 9: Předpokládám, ţe více jak 70 % dotazovaných osob ví, ţe kyslíkové brýle patří mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku. 66
Očekávaný výsledek se potvrdil, protoţe 89,4 % respondentů správně uvedlo, ţe kyslíkové brýle patří mezi nízkoprůtokové aplikátory kyslíku. Očekávaný výsledek 10: Předpokládám, ţe více jak 60 % respondentů zná neţádoucí účinky oxygenoterapie. Očekávaný výsledek se nepotvrdil, jelikoţ ţádný z respondentů neuvedl správně všechny neţádoucí účinky oxygenoterapie.
Cíl 5 Zjistit zda dotazované osoby mají na svých pracovištích vypracovaný standard pro aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek 7: Předpokládám, ţe více, jak 80 % respondentů uvede, ţe mají na pracovišti vypracovaný standard pro aplikaci kyslíku. Očekávaný výsledek se potvrdil, jelikoţ 86,2 % respondentů uvedlo, ţe má na pracovišti vypracovaný standard pro aplikaci kyslíku.
67
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Vítková Michaela Instituce:
Katedra ošetřovatelství LF MU
Název práce:
Oxygenoterapie z pohledu sestry
Vedoucí práce:
Mgr. Alena Staňková
Počet stran:
83
Počet příloh:
1
Rok obhajoby:
2012
Klíčová slova:
Oxygenoterapie Všeobecná sestra Kyslík
Bakalářská práce zjišťuje míru znalostí a zvyklostí sester na lůţkových pracovištích při aplikaci oxygenoterapie. Teoretická část práce se zabývá fyziologií dýchání a indikací/kontraindikací oxygenoterapie. Také popisuje ošetřovatelskou péči o pacienta se změnou dýchání, kde jsou zdůrazněny klinické symptomy, které sestra hodnotí u pacienta a postupy, kterými hodnocení objektivizuje. Zároveň kapitola poskytuje podrobné informace o správném postupu aplikace oxygenoterapie sestrou. Empirická část práce prezentuje výsledky dotazníkového šetření, které zjišťovalo míru znalostí a zvyklosti sester při aplikaci oxygenoterapie ve FN Brno Bohunice. Výsledky šetření poskytly zjištění ohledně problémových oblastí při aplikaci kyslíku. Odhalily zejména nedostatky ohledně znalostí bezpečnostních zásad při manipulaci s kyslíkem, neţádoucích účinků kyslíku na organismus, vlastních kompetencí a také některých zásad správného postupu při daném výkonu.
68
ANNOTATION
Name of the author:
Vítková Michaela
Institution:
Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing Care
Title of the work:
Oxygen therapy from perspective of a nurse
Academic advisor:
Mgr. Alena Staňková
Number of pages:
83
Number of supplemets:
1
Year of defense:
2012
Key words:
oxygen therapy a nurse oxygen
Bachelor degree thesis verifies the rate of knowledge and practice among nurses in inpatient departments when applying oxygen therapy. The theoretical part describes physiology of breathing and indications / contraindications of oxygen therapy. Furthermore it describes the nursing care of patients with respiratory change and highlights clinical symptoms that nurses assess as well as the procedures by which they objectify their evaluation. At the same time the chapter provides detailed information on the correct procedure for general application of oxygen therapy provided by a nurse. The empirical part presents outcomes of a questionnaire survey that traced degree of knowledge and practice of nurses on application of oxygen therapy at the University Hospital Brno Bohunice. Survey results provide findings on problematic areas in the application of oxygen. In particular they revealed lack of knowledge about safety rules for handling oxygen, adverse effects of oxygen on the body, their competence and also some of the principles of correct procedure during specific performance.
69
LITERATURA A PRAMENY
ČÁPOVÁ, M. Aplikace kyslíku v ošetřovatelské péči. 1.vyd. České Budějovice, 2011. 63 s. ISBN neuvedeno. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. 2.vyd. Olomouc: Epava, 2000. 480 s. ISBN 8086297-05-5. HŮSKOVÁ,J., KAŠNÁ, Petra. Ošetřovatelství - ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty: pracovní sešit. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 85 s. ISBN 978-80247-2852-0. CHROBÁK, L., A KOLEKTIV. Propedeutika vnitřního lékařství. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 243 s. ISBN 978-80-247-1309-0. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica, Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9. KELNAROVÁ, Jarmila a kol. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty - 2. ročník. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 171 s. ISBN 978-80-247-3105-6. MIKŠOVÁ, Zdeňka. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6. MIKŠOVÁ, Zdeňka a kol. Kapitoly z ošetřovatelské péče III. 1.vyd. Valašské Meziříčí: NALIOS, 2004. 127 s. ISBN 80-247-1443-4.
70
RICHARDS, A., EDWARDS, S. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5. ROKYTA, Ivan a kol. Fyziologie, 2.vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008. 426 s. ISBN 80-86642-47-X. SEDLÁŘOVÁ, Petra a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8.
SILBERNAGL, Stefan a LANG, Florian. Atlas patofyziologie. 2.vyd. Praha: Grada, 2010. 406 s. ISBN 978-80-247-3555-9. SOUČEK, Miroslav a kol. Vnitřní lékařství pro stomatology. 1.vyd. Praha: Grada, 2005. 380 s. ISBN 80-247-1367-5. ŠKRLA, Petr a ŠKRLOVÁ, Magda. Kreativní ošetřovatelský management. 1.vyd. Praha: Advent – Orion, 2003. 477 s. ISBN 80-717-2841-1. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství I. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 280 s. ISBN 80-247-1148-6. TRACHTOVÁ, E., a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 1.vyd. Brno: IDV PZ. 185 s. ISBN 80-7013-324-8. WORKMAN, B. A., BENNETT, L. C. Klíčové dovednosti sester. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.
Elektronické zdroje BERSKY. Biochemický soubor, [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupné na URL:
71
EUCILNICA. Spojky, [online]. [cit. 2012-02-16] Dostupné na URL:
FAZZINI. Kyslíková maska, [online]. [cit. 2012-02-10] Dostupné na URL: KLINICKALABORATOR. Pokyny pro odběr krve na vyšetření acidobazické rovnováhy –astrup, [online]. [cit. 2012-01-20] Dostupné na URL: LEKARNAGALENICA. Zdravotnický materiál, [online]. [cit. 2012-01-20] Dostupné na URL: < http://www.lekarnagalenica.cz> POLYMED. Spotřební materiál, [online]. [cit. 2012-02-10] Dostupné na URL: REDUKCNI VENTIL. Kyslíkový přístroj, [online]. [cit. 2012-01-18] Dostupné na URL: < http://www.redukcni-ventil.cz> STROJÍRENSTVÍ. Svařovací souprava, [online]. [cit. 2011-11-20] Dostupné na URL: < http://strojirenstvi-ucivo.blogspot.com> TOPLEKAR. Vyšetření krevních plynů, [online]. [cit. 2012-01-20] Dostupné na URL: WIKI. Hyperoxie, [online]. [cit. 2010-11-11]. Dostupné na URL: WIKIPEDIA. Cyanóza, [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné na URL: WIKISKRIPTA. Vazba kyslíku na hemoglobin a ovlivňující faktory, [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné na URL: 72
WIKISKRIPTA. Oxygenoterapie, [online]. [cit. 2011-11-29]. Dostupné na URL:
73
SEZNAM ZKRATEK O2
kyslík
VT
dechový objem
Hb
hemoglobin
pO2
parciální tlak kyslíku
l/min
litů za minutu
kPa
kilopascal
MPa
megapascal
CHOPN
chronická obstrukční plicní nemoc
DC
dýchací cesty
BOZP
bezpečnost a ochrana zdraví při práci
č.
číslo
s.
strana
FN Brno
Fakultní nemocnice Brno
kol.
kolektiv
Obr.
obrázek
Srov.
srovnej
SZŠ
střední zdravotnická škola
JIP
jednotka intenzivní péče
ARO
anesteziologicko - resuscitační oddělení
Tab.
tabulka
Str.
strana
Vyd.
vydání
74
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Indikace oxygenoterapie ............................................................................. 15 Tabulka 2: Fyziologické rozmezí krevních plynů ........................................................ 22 Tabulka 3: Pohlaví ........................................................................................................ 33 Tabulka 4: Věk .............................................................................................................. 33 Tabulka 5: Dosaţené vzdělání ...................................................................................... 34 Tabulka 6: Délka praxe ................................................................................................. 35 Tabulka 7: Typ pracoviště ............................................................................................. 36 Tabulka 8: Charakter oddělení ...................................................................................... 37 Tabulka 9: Správnost a nesprávnost uvedených pojmů ................................................ 37 Tabulka 10: Značení kyslíkové tlakové lahve............................................................... 38 Tabulka 11: Bezpečnostní zásady při manipulaci s kyslíkem ...................................... 39 Tabulka 12: Indikace oxygenoterapie ........................................................................... 41 Tabulka 13: Kompetence při aplikaci kyslíku .............................................................. 42 Tabulka 14: Regulace rychlosti průtoku kyslíku .......................................................... 43 Tabulka 15: Poloha podporující dýchání pacienta ........................................................ 44 Tabulka 16: Podání zvlhčeného kyslíku ....................................................................... 45 Tabulka 17: Komplikace při podání nezvlhčeného kyslíku ......................................... 46 Tabulka 18a: Dlouhodobé a krátkodobé aplikátory kyslíku ......................................... 48 Tabulka 19b: Vysokoprůtokové a nízkoprůtokové aplikátory kyslíku ......................... 49 Tabulka 20: Rizika a neţádoucí účinky aplikace kyslíku ............................................. 51 Tabulka 21: Standardní ošetřovatelský postup - aplikace kyslíku ................................ 53
75
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů ................................................................ 35 Graf 2: Délka odborné praxe ve zdravotnictví .................................................................... 36 Graf 3: Pojmy týkající se klinických symptomů poruchy ventilace .................................... 38 Graf 4: Značení kyslíkové lahve .......................................................................................... 39 Graf 5: Bezpečnostní zásady při manipulaci s kyslíkem ..................................................... 41 Graf 6: Rozmezí saturace pro indikaci kyslíku .................................................................... 42 Graf 7: Kompetence všeobecných sester při aplikaci kyslíku ............................................. 43 Graf 8: Regulace rychlosti průtoku kyslíku pacientovi ....................................................... 44 Graf 9: Poloha podporující dýchání pacienta ....................................................................... 45 Graf 10: Podání zvlhčeného kyslíku .................................................................................... 46 Graf 11: Komplikace při podání nezvlhčeného kyslíku ....................................................... 47 Graf 12:Dlouhodobé a krátkodobé aplikátory kyslíku ......................................................... 49 Graf 13: Vysokoprůtokové a nízkoprůtokové aplikátory kyslíku ........................................ 50 Graf 14: Rizika a neţádoucí účinky aplikace kyslíku .......................................................... 53 Graf 15: Standardní ošetřovatelský postup - aplikace kyslíku ............................................. 54
76
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Schéma tlakové lahve ................................................................................ 13 Obrázek 2: Nebulizátor s kyslíkovou maskou .............................................................. 24 Obrázek 3: zvlhčovač vzduchu ..................................................................................... 24 Obrázek 4: Nosní katétr ............................................................................................... 25 Obrázek 5: Kyslíkové brýle ......................................................................................... 26 Obrázek 6: Kyslíková maska ....................................................................................... 27 Obrázek 7: Venti - maska ............................................................................................. 27 Obrázek 8: Spojky k Venti - masce .............................................................................. 27
77
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Dotazník………………………………………………………………79
78
PŘÍLOHA Č. 1
DOTAZNÍK Váţené kolegyně a kolegové, jmenuji se Michaela Vítková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Chtěla bych Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce, která má název Oxygenoterapie z pohledu sestry. Dotazník je anonymní. Informace, které mi poskytnete, budou pouţity za účelem zpracovaní mé bakalářské práce. Předem Vám moc děkuji za objektivní vyplnění dotazníku a za Váš čas, ochotu a spolupráci. S přáním hezkého dne Michaela Vítková Volte pouze jednu odpověď, pokud nebude v zadání uvedeno jinak
1) Jaké je Vaše pohlaví? a) Ţena
b) Muţ
2) Kolik Vám je let (uveďte)……………… 3) Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) Střední zdravotnická škola b) Střední zdravotnická škola s pomaturitní specializací c) Vyšší zdravotnická škola d) Vysokoškolské studium ukončené titulem Bc. e) Vysokoškolské studium ukončené titulem Mgr. f) Jiné (uveďte jaké) ……………………………… 4) Jaká je Vaše délka praxe ve zdravotnictví? (uveďte)………………… 5) Uveďte typ a charakter vašeho pracoviště? a) Standardní lůţkové oddělení
a) Interní pracoviště
b) JIP
b) Chirurgické pracoviště
c) ARO 79
6) Prosím přiřaďte k uvedeným pojmům správnou definici: Cyanóza
a) Nedostatek kyslíku ve tkáni;
Hyperkapnie b) Nedostatek kyslíku v krvi; Hypoxemie c) Vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi Expektorace d) Vykašlávání; Apnoe Hypoxie Stridor
e) Zástava dechu; f) Jedná se o vedlejší dýchací fenomén charakteristický pískotem při dýchání vlivem zúţení dýchací trubice; g) Stav, kdy neokysličený hemoglobin dává sliznicím modrofialový nádech;
7) Jak je značena kyslíková tlaková lahev? a) Horní část označena bíle s černým nápisem O2; b) Horní část natřena šedě s černým nápisem O2; c) Horní část označena ţlutě s černým nápisem O2.
8) Jaké bezpečnostní zásady musíte dodržovat při manipulaci s medicinálním plynem – kyslíkem, aby nedošlo k explozi? (lze uvést více možností) a) Nekouřit, nepouţívat hořlavé a prchavé látky při kontaktu s kyslíkem; b) Nepouţívat krém na ruce nebo jiné mastné látky při kontaktu s kyslíkem; c) Nutné udrţovat kyslíkové lahve čisté a bez prachu; d) Kyslíkové lahve nesmí stát volně, musí být vţdy uchyceny řetízkem pro prevenci pádu; e) Pravidelná kontrola stavu elektrických přístrojů, jako prevence vzniku jisker; f) Nevím
9) Kdy je indikována pacientovi oxygenoterapie? a) Při hodnotách saturace mezi 90 – 92 % b) Při hodnotách saturace pod 95 % c) Při hodnotách saturace mezi 96 – 99 %
80
10) Může sestra sama aplikovat pacientovi kyslík bez ordinace lékaře? a) Ano vždy, s tím ţe musí o tom informovat lékaře, aby poté provedl zápis a ordinaci aplikace kyslíku do pacientovy dokumentace; b) Ano v případech objektivních známek akutní dechové tísně pacienta, kdy aplikuje kyslík jako první pomoc a neprodleně informuje lékaře, který zhodnotí stav pacienta a intervenci sestry a poté provede příslušnou ordinaci do pacientovy dokumentace; c) Ne d) Nevím 11) Může sestra sama regulovat rychlost průtoku kyslíku pacientovi? a) Ano vţdy b) Ano pokud to pacient dle subjektivních potíţí vyţaduje; c) Ano pokud pacient vykazuje objektivní příznaky sníţené saturace kyslíku; d) Ne, rychlost průtoku kyslíku je vţdy ordinace lékaře; e) Nevím 12) Která poloha podporuje lepší dýchání pacienta? (lze uvést více možností) a) Ortopnoická poloha b) Fowlerova poloha c) Trendelenburgova poloha d) Rautekova poloha e) Nevím 13) Podáváte pacientovi kyslík zvlhčovaný? a) Ano
b) Ne
c) Nevím
14) Jaké komplikace mohou nastat u pacienta při aplikaci nezvlhčované oxygenoterapie? (lze uvést více variant odpovědí) a) Vysychání sliznic b) Podráţdění dýchacích cest c) Krvácení z nosu d) Bolesti dutiny nosní e) Ţádné komplikace nastat nemohou f) Zástava dechu 81
g) Jiné (uveďte) ………………………………………………………………………… 15) V následující tabulce charakterizujte jednotlivé aplikátory kyslíku dle možné délky jejich užití a rychlosti průtoku aplikovaného kyslíku (označte pole charakterizující typ aplikátoru kyslíku) Typy aplikátorů
Dlouhodobý
Krátkodobý
Vysokoprůtokový
Nízkoprůtokový
aplikátor O2
aplikátor O2
aplikátor O2
aplikátor O2
Kyslíkové brýle Venturiho maska Kyslíková maska Poulsenův katétr Nosohltanový katétr
16) Jaká rizika a nežádoucí účinky plynou z aplikace kyslíku? (lze uvést více možností) a) Při aplikaci kyslíku dlouhodobě či pod tlakem můţe dojít k hyperoxii neboli zvýšené koncentraci kyslíku ve tkáních, coţ má negativní dopad na lidský organismus. b) Dlouhodobá aplikace kyslíku vede ke sníţení srdečního výdeje, prokrvení ledvin a mozku, coţ vede k závrati a křečím. c) Dlouhodobá aplikace kyslíku vede k podráţdění dýchacích cest, coţ způsobuje kašel, bolesti v plicích a poškození membrán alveolů se vznikem plicního edému. d) Při vysoké koncentraci O2 dochází k útlumu reflexů, omezuje se krvetvorba, odumírají červené krvinky a dostavují se nekoordinované pohyby. e) Při vyšší koncentraci kyslíku můţe dojít k retinopatii neboli odchlípení sítnice v oku aţ oslepnutí. f) Při podání vysokých dávek kyslíku více jak 24 hodin můţe dojít k otravě kyslíkem a vzniku fibrózy plic. g) Pro nemocné s CHOPN je dlouhodobé podávání kyslíku a jeho vyšší koncentrace riziková pro vznik hyperkapnie. h) Aplikace kyslíku nemá ţádná rizika a neţádoucí účinky. 82
17) Máte na oddělení vypracovaný ošetřovatelský standard pro aplikaci kyslíku? a) Ano
b) Ne
c) Nevím
18) Zde je prostor pro vaše případné vyjádření či připomínky ke zjišťované problematice.
83