VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra matematiky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra matematiky

Dotazníkové šetření: popis metodiky realizace dotazníkového šetření a následné analýzy dat Bakalářská práce

Autor: Eliška Lorenzová Vedoucí práce: RNDr. Jana Borůvková, Ph.D. Jihlava 2016

Anotace: Cílem předložené bakalářské práce je stručný popis metodiky realizace dotazníkového šetření a statistických metod, které jsou vhodné pro analýzu dat pořízených dotazníkovým šetřením. Praktická část obsahuje návrh vlastního dotazníku na základě pravidel popsaných v teoretické části, návrh vhodné metody pro analýzu dat, vlastní analýzu dat a interpretaci výsledků statistické analýzy. Při zpracování BP byly využity znalosti statistických metod získaných v průběhu studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava, které byly rozšířeny o další metody používané při zpracování dat pořízených dotazníkovým šetřením, a byl využit statistický software STATISTICA dostupný na VŠPJ. Klíčová slova: výzkum, dotazník, výběr, populace, bodové třídění, intervalové třídění, číselné proměnné, kategoriální proměnné, závislost

Annotation: The aim of the bachelor thesis is a brief description of the methodology of implementation questionnaire survey and statistical methods that are suitable for analyzing data obtained by the questionnaire survey. The practical part contains the concept of my own questionnaire, based on the rules which are described in the theoretical part, the most appropriate methods for data analysis, custom data analysis and interpretation of the results of statistical analysis. During the processing of the bachelor thesis were used statistical methods of knowledge gained during the studies on the College of Polytechnics Jihlava, which have been extended to the other methods used in the processing of data acquired by questionnaires and there was used statistical software STATISTICA available on the College of Polytechnics Jihlava.

Key words: research, questionnaire, sample, population, dot classification, interval classification, numerical variables, categorical variables, dependence

Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucí práce RNDr. Janě Borůvkové, Ph.D. za odborné vedení, rady, připomínky, trpělivost, ochotu a vstřícný přístup, které mi poskytovala během vzniku této práce. Dále bych chtěla velmi poděkovat mé rodině a přátelům při podpoře a pomoci při studiu.

Prohlášení:

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8.12.2015 .......................................................... Podpis

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 9 1 Teoretická část ......................................................................................................................... 11 1.1 Vytvoření dotazníku .............................................................................................................. 11 1.1.1 Techniky výzkumů ..................................................................................................... 11 1.1.2 Tvorba dotazníku ....................................................................................................... 12 1.1.3 Typy otázek ................................................................................................................ 13 1.1.4 Grafická úprava dotazníku a další pravidla ................................................................ 14 1.2 Úvod do statistiky ................................................................................................................. 14 1.2.1 Populace a výběr ........................................................................................................ 14 1.2.2 Náhodný výběr ........................................................................................................... 15 1.2.3 Reprezentativní výběr ................................................................................................ 15 1.2.4 Nereprezentativní výběr ............................................................................................. 16 1.3 Distribuce dotazníku a zpracování do datové matice ............................................................ 16 1.3.1 Druhy distribuce dotazníkového šetření ..................................................................... 16 1.3.2 Typy proměnných podle použitého měřítka............................................................... 17 1.3.3 Shromáždění dat ......................................................................................................... 18 1.4 Zpracování dat....................................................................................................................... 19 1.4.1 Bodové třídění a jejich grafické znázornění ............................................................... 19 1.4.2 Intervalové třídění dat a jejich grafické znázornění ................................................... 21 1.4.3 Charakteristiky polohy (úrovně) ................................................................................ 23 1.4.4 Charakteristiky variability .......................................................................................... 23 1.4.5 Krabicový graf ........................................................................................................... 24 1.5 Analýza závislosti ................................................................................................................. 25 1.5.1 Vztah mezi dvěma číselnými proměnnými – korelace .............................................. 25 1.5.2 Vztah mezi dvěma kategoriálními proměnnými – chí-kvadrát .................................. 26 1.5.3 Vztah mezi číselnou a kategoriální proměnnou – t-test ............................................. 27 2 Praktická část ........................................................................................................................... 28 2.1 Běžná komunikace zástupců médií s pracovníky oddělení tiskového .................................. 28

1) Komunikujete napřímo s pracovníky oddělení tiskového (OT) KrÚ Kraje Vysočina? .. 28 2) K následujícím otázkám vyberte prosím jednu z nabízených odpovědí: ........................ 29 3) Setkal (a) jste se již s tím, že by vám pracovník OT odmítl podat informaci? ............... 30 4) Vzpomenete si na konkrétní argument neposkytnutí žádné informace?......................... 30 5) Pokud nedostáváte týdenní přehled zasílaný formou stručného kalendáře jednou týdně tiskovým oddělením Kraje Vysočina a máte o něj zájem, uveďte e-mailovou adresu, na kterou vám bude přehled zasílán: ................................................................................... 30 2.2 Kvalita tiskových výstupů a jejich použitelnost pro práci médií .......................................... 31 6) Dostáváte tiskové zprávy z OT? ..................................................................................... 31 7) Jaký rozsah tiskové zprávy považujete za ideální? ......................................................... 31 8) Jak vnímáte počet tiskových zpráv z OT? ...................................................................... 32 9) K následujícím otázkám vyberte prosím jednu z nabízených odpovědí ......................... 33 10) Nacházíte chyby v tiskových zprávách Kraje Vysočina? ............................................. 34 11) Jak často mají tyto chyby v tiskových zprávách OT vliv na vaši práci?....................... 34 12) Jaké chyby v tiskových zprávách považujete za nejzávažnější?................................... 34 13) Využíváte k získání tiskových zpráv elektronické odkazy na uložišti www.kr-vysocina? ............................................................................................................................................. 35 14) Vyhovuje Vám zasílání tiskových zpráv formou elektronických odkazů na uložiště www.kr-vysocina? .............................................................................................................. 35 15) Jaké zprávy vydané OT považujete za zbytečné (prakticky nevyužitelné)? Lze označit více možností: ..................................................................................................................... 36 16) Jak hodnotíte kvalitu tiskových zpráv KV? (bodování jako ve škole, výborná 1, špatná 5) ......................................................................................................................................... 37 17) Jak hodnotíte dlouhodobou progresi práce OT? (bodování jako ve škole, výborná 1, špatná 5) .............................................................................................................................. 37 2.3 Užitečnost tiskových konferencí a kvalita výstupů ............................................................... 38 18) Docházíte na tiskové konference KrÚ Kraje Vysočina? .............................................. 38 19) Ve kterém čase Vám vyhovuje konání tiskové konference KrÚ Kraje Vysočina? Lze označit více možností .......................................................................................................... 38 20) Jsou pro vás tiskové konference kraje přínosné? .......................................................... 38 21) Co na tiskové konferenci kraje postrádáte? Lze označit více možností........................ 38

2.4 Důležitost komunikačních nástrojů ....................................................................................... 40 22) Ohodnoťte prosím využití nástrojů PR, tak, jak odpovídají vašim potřebám a zaměření. K hodnocení použijte škálu 1 (zcela neužitečné) až 5 (velmi užitečné). ............................ 40 2.5 Sociodemografické údaje ...................................................................................................... 42 23) Pohlaví .......................................................................................................................... 42 24) Věk................................................................................................................................ 42 25) Délka novinářské praxe ................................................................................................ 43 26) Nejvyšší dosažené vzdělání .......................................................................................... 43 27) Vzdělání v oboru žurnalistika ....................................................................................... 44 2.6 Pracoviště, se kterým se dobře spolupracuje......................................................................... 45 28) se kterým pracovištěm PR nebo poskytujícím tiskové služby se Vám v Kraji Vysočina dobře pracuje? ..................................................................................................... 45 2.7 Porovnání míry kritičnosti..................................................................................................... 46 Závěr ........................................................................................................................................... 50 Seznam použité literatury........................................................................................................ 52 Další zdroje ............................................................................................................................. 52

Úvod Již v první polovině 19. století, v díle Kurz pozitivní filozofie, se August Comte zabýval tříděním věd. Ve svém životním díle navrhl tuto hierarchii věd: sociologie, biologie, chemie, fyzika, astronomie a matematika. Pro rozvoj sociologie je třeba mít podrobně prozkoumané ostatní vědy. Sociologie je, podle něj nejdůležitější ze všech věd a zasahuje do rozvíjení věd ostatních, jako například statistiky. Potřebuje dlouhou vědeckou přípravu, ale kvůli své složitosti bude vždy zaostávat za jinými vědami. Cílem této bakalářské práce je popsat nejdůležitější části metodiky realizace dotazníkového šetření (od položení výzkumné otázky, formulace hypotéz, přes operacionalizaci a definování proměnných až po zformulování vhodných otázek a odpovědí a distribuci dotazníku) a následné statistické analýzy dat, která byla šetřením pořízena. Tato problematika mě zajímá, a proto jsem byla velmi ráda, za možnost spolupráce při tvorbě této práce s doktorkou Borůvkovou, která je odbornicí na statistiku a výzkumy. Bakalářská práce se dělí na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány metody pořízení dat dotazníkovým šetřením a dále metody následné statistické analýzy vhodné pro tento typ dat. Praktická část obsahuje jedno konkrétní dotazníkové šetření, které bylo zpracováno na základě zadání KrÚ Kraje Vysočina, ve kterém jsou použity metody popsané v teoretické části. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol: Vytvoření dotazníku, Úvod do statistiky, Distribuce dotazníku a zpracování do datové matice, Zpracování dat a poslední Analýza závislosti. Kapitola Vytvoření dotazníku obsahuje popis technik výzkumu, jako například rozhovor, dotazník, analýza a pozorování. Vysvětluje, jak postupovat při samotné tvorbě dotazníku a jaké druhy otázek existují. V kapitole je uveden rozdíl mezi otevřenou a uzavřenou otázkou a důvod, proč u některých otázek je potřeba ponechat prostor pro jedince s nevyhraněným názorem. Závěr kapitoly je věnován designu dotazníku. Další kapitola teoretické části Úvod do statistiky je věnována populaci a výběru. Jsou zde popsány metody výběru, jakými jsou náhodný výběr, záměrný výběr a namátkový výběr a důvod, proč je nutné použít některou z reprezentativních metod výběru respondentů. Následující kapitola Distribuce dotazníku a zpracování do datové matice popisuje, jaké metody distribuce dotazníků lze využít v rámci dotazníkového šetření. V této kapitole jsou také popsány druhy proměnných, které vznikají při dotazníkovém šetření, a to jak kategoriální, tak i spojité proměnné. V závěru kapitoly je popsáno, jak z dat získaných dotazníkovým šetřením vytvořit datovou matici. Kapitola nazvaná Zpracování dat se zabývá bodovým a intervalovým tříděním. Vysvětluje, jaký graf a proč je vhodný pro různé typy proměnných. Další část je věnována 9

výpočtům charakteristik úrovně a variability. V závěru je popsán krabicový graf a jeho součásti, jako nástroj pro grafickou prezentaci některých charakteristik úrovně a variability, jakými jsou aritmetický průměr, medián, kvartily, minimum a maximum. V poslední kapitole Analýza závislosti je vysvětleno, jak posoudit míru závislosti mezi proměnnými. V této práci jsou uvedeny tři varianty: analýza závislosti mezi dvěma číselnými proměnnými, analýza závislosti mezi dvěma kategoriálními proměnnými a analýza závislosti mezi číselnou a kategoriální proměnnou. Praktická část se věnuje vyhotovení dotazníkového šetření pro Oddělení tiskové Krajského úřadu kraje Vysočina, hodnocení jejich práce ve vztahu k novinářům a tím zpětnou vazbou poskytnutou pracovníkům tiskového oddělení. Odpovědi získané dotazníkovým šetřením, které jsem realizovala v roce 2014, jsou analyzovány, vyhodnoceny a dále porovnány s dotazníkovým šetřením, které bylo provedeno v roce 2008. Jedná se o výzkum, ve kterém jsou zkoumány názory novinářů, kteří spolupracují s KrÚ Kraje Vysočina. V dotazníku jsou použity jak otevřené, tak uzavřené otázky. V dotazníku jsou nabízeny různé typy odpovědí: výběr právě jedné odpovědi, výběr více odpovědí, výběr odpovědí na Likertově škále. Odpovědi jsou v závěrečné zprávě prezentovány graficky (výsečový nebo sloupcový graf) nebo tabulkou třídění dat. Ke každé otázce je vytvořen závěr v podobě zhodnocení dotazované problematiky nebo doporučení.

10

1 Teoretická část 1.1 Vytvoření dotazníku Ačkoliv vytvořit dotazník zvládne skoro každý, není jednoduché vytvořit jej správně. Existuje mnoho technik získávání dat, důležitá je správnost formulace otázky a množství možných odpovědí. Také nelze opomenout zaměřit se na grafickou část a některá další pravidla.

1.1.1 Techniky výzkumů Existuje celá řada technik, které lze v sociologickém výzkumu použít ke sběru dat. Tyto techniky je možné rozdělit do 4 skupin: přímé pozorování, rozhovor, dotazník, analýza dokumentů. Přímé pozorování je pečlivě a systematicky zaznamenávané pozorování vybraných jevů do předem připraveného archu na odpovědi. Nutná je schopnost rychlé adaptace do neznámého prostředí, nezaujatost a vhodná reakce na nečekané situace. Přímé pozorování je náročné na čas. Přímá interakce s respondentem se nazývá rozhovor, který lze dělat telefonicky nebo osobně. Je časově velmi náročný a v rámci určitého limitu může být i nemožné všechny informace sesbírat. Respondenti nemusí být přesvědčeni o anonymitě, což může vést ke smyšleným odpovědím. Při použití dotazníku respondent zapisuje své odpovědi do předem vytvořeného dotazníku. Velmi efektivní druh výzkumu, v malém čase lze sesbírat mnoho dat. Respondenti mají větší jistotu o anonymitě. Na druhou stranu je návratnost rozeslaných dotazníku velmi nízká, (Havlíčková, Řádová, 2015) uvádí do 10 %. Dále není jistota, že odpovědi jsou pravdivé, protože respondenti mohou vyplnit dotazník s pomocí rodiny. Zefektivnění návratnosti je možné zajistit nabídnutím finanční odměny nebo jinou metodou při výběru respondentů. Dotazník může být standardizovaný i nestandardizovaný. Dotazník, který si tazatel vytváří sám je zpravidla nestandardizovaný. Analýza dokumentů znamená rozbor záznamů, fotografie, videozáznamy, tištěné dokumenty, jež nebyly vytvořeny pro účely výzkumu. Tento způsob je používán zejména v případech, kdy je potřeba prostudovat historické údaje. Existují dva základní typy sociologického výzkumů, a to kvalitativní a kvantitativní. Cílem kvalitativního výzkumu je zjistit, rozkrýt určitý problém. Kvalitativní výzkum používá induktivní metodu zkoumání problému – jedná se o metodu kdy je potřeba najít během pozorování nějaké pravidelnost, které se popíší, opět ověří a z toho vyplyne nová teorie. Nejčastěji používaným nástrojem je rozhovor. Na kvalitativní

výzkum

dále

navazuje

kvantitativní

výzkum,

jenž

vychází

z kvalitativního výzkumu a ověřuje stanovené hypotézy. Nástrojem ověření může být statistické testování hypotéz. Kvantitativní výzkum, který je použitý v této práci, používá deduktivní metodu, kdy lze nalézt řešení pro již pozorované problémy. Dedukce vychází z obecně platné 11

teorie,

podle

které se vytvoří

hypotézy.

Tyto

hypotézy se ověřují

testováním

a

zjišťuje se pravdivost těchto vět. Nejčastěji používaným nástrojem pro kvalitativní výzkum je rozhovor a pro výzkum kvantitativní dotazník.

1.1.2 Tvorba dotazníku Prvním krokem kvantitativního výzkumu je zformulování výzkumné otázky. Ačkoliv se může zdát samozřejmostí, je tento krok zpravidla opomíjen. Výzkumná otázka se odvíjí od cíle studie. Zahrnuje v sobě informace, které je potřeba dotazníkovým šetřením zjistit, a zároveň obsahuje vztahy mezi těmito informacemi, které je potřeba výzkumem ověřit. Na základě výzkumné otázky zformulujeme pracovní hypotézu. Je to tvrzení, které popisuje souvislost mezi dvěma a více proměnnými. Pro všechny proměnné je potřeba vytvořit správnou operační definici, která definuje danou proměnnou. Všechny informace, které obsahují pracovní hypotézy, je nutné převést do proměnných. Tyto informace mohou záviset na dalších proměnných, jako je například věk, pohlaví, národnost, míra vzdělanosti, ale i náboženské vyznání. Pokud si tazatel skutečně myslí, že tato závislost je relevantní, doplní do dotazníku i otázky na věk, pohlaví, národnost, aj. Druhý důvod, proč v dotazníku položit sociometrické otázky, může být i potřeba kvótního výběru. V případě, že tazatel nemá v úmyslu zkoumat tyto vztahy, nemá smysl výše uvedené otázky v dotazníku pokládat. Výše uvedený proces lze demonstrovat na následujícím příkladu. Hypotézu lze zformulovat následovně: „Čím více podnětů týkajících se politiky osoba dostává, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude participovat v politice.“ (Lester W. Millbrath, 1982). Nyní je potřeba stanovit pracovní hypotézu a proměnné. Nejdříve se vymezí, kdy je osoba účastníkem politiky. Během politické konverzace s rodinou? Účastí na politické schůzi? Vhozením lístku do volební urny? Kandidaturou? Pomocí tohoto určení a podle cíle výzkumu se formuluje operační definice. Nezávisle proměnné, v tomto případě, mohou být politické debaty s přáteli, sledování TV pořadů o politice nebo odebírání politicky orientovaných periodik. Pro každý z těchto jevů existují další proměnné; kdo, jak, kdy, jak intenzivně aj. Pro všechny z těchto podnětů je potřeba vytvořit pracovní hypotézu. Příkladem může být: čím častěji se otec dívá na politicky orientovaný pořad, tím více jeho syn přemýšlí o politických stranách. „V případě, že není možné vytvořit pracovní hypotézy, není možné vytvořit ani kvantitativní výzkum. Pracovní hypotézy jsou důležitým nástrojem pro optimalizaci redukce informací. Pracovní hypotézy obsahují základní informaci pro optimální rozhodnutí o technikách výzkumu. Pracovní hypotézy jsou základem pro odhad rozsahu výzkumu.“ (Disman, 2002). Při dodržení těchto pravidel se lze vyhnout odpovědím, pro které není použití, popřípadě chybějícím otázkám. Pokud se podaří vytvořit dotazník tak, aby odpovídal všem výše uvedeným pravidlům, bude možné odhadnout časovou a finanční náročnost výzkumu.

12

1.1.3 Typy otázek Rozlišujeme dva druhy otázek, alternativní (dvě varianty) a selektivní (tři a více variant). Z pohledu vyplnění dotazníku je důležité rozlišit, zda umožňujeme respondentovi zvolit právě jednu variantu z nabízených odpovědí nebo alespoň jednu variantu z nabízených odpovědí (Řezanková, 2007). Je velmi důležité, aby otázky položené v dotazníku, byly formulovány srozumitelně a jednoznačně. Otázku je potřeba dobře promyslet a správně formulovat. Velmi častou chybou jsou tzv. „dvouhlavňové“ otázky, kterým se dá vyhnout nepoužíváním spojek „a, i, nebo“ v otázkách, například: „Jste spokojen v práci a v manželství?“. Dalším důležitým pravidlem při kladení otázek je ptát se pouze na to, co respondent opravdu ví. Chybou jsou otázky typu „Co byste dělal, kdyby…“, otázky na názor někoho jiného nebo otázky všeobecné. Otázky se dělí podle počtu odpovědí na dichotomické (alternativní), trichotomické a polytomické (selektivní). První druh umožňuje pouze jednu ze dvou nabídnutých variant (např.: ano-ne, mám-nemám), odpověď bývá snadná. Trichotomické otázky jsou také alternativní, ale nabízejí třetí možnost v podobě „nevím, jinak, nejsem si jistý“. Polytomické otázky umožňují výběr odpovědi z nabízených variant, tyto otázky dále dělíme na výčtové a výběrové. Výčtové umožňují respondentovi vybrat jednu nebo více odpovědí, lze vybrat vše anebo také neoznačit nic. Odpovědi jsou většinou zaznamenávány do tzv. „čtverců“. Výběrové nabízejí více odpovědí, ale vybrat lze právě jednu možnost. Odpovědi se navzájem musí vylučovat. Tyto odpovědi jsou zaznamenány do tzv. „koleček“. Příprava uzavřených otázek a zejména výčtu nabízených odpovědí není jednoduchá. Vždy je potřeba dobře promyslet nabídku odpovědí, aby se respondent dokázal vždy jednoznačně rozhodnout pro svoji variantu odpovědi. Proto je nutné, aby byly nabídnuty všechny možné varianty odpovědí včetně varianty „nevím“ a neutrálního stanoviska. Vytvoření kvalitních otázek je velmi důležitý předpoklad pro hodnotný výzkum. Důležité je, aby otázky byly srozumitelné, jednoznačné, bez nářečí (je důležité vyhnout se zkratkám a cizím slovům). Jejich náročnost musí být uzpůsobena věku cílové skupiny. Neměly by budit negativní dojem, naopak by měly zaujmout. Kromě uzavřených otázek existují i otázky otevřené nebo polootevřené/polouzavřené. Vyhodnocení tohoto typu otázek je velmi náročné a pracné, a proto se používají zřídka. Škála hodnot se poté vytváří dodatečně při tzv. kódování. Otevřené otázky bývají zpravidla použity v kvalitativním výzkumu pro lepší prozkoumání problému, získání různých názorů, získání přesných číselných dat a poskytnutí sebevyjádření respondenta. Získaná data jsou zpravidla obsáhlejší a přesnější než z uzavřených otázek.

13

1.1.4 Grafická úprava dotazníku a další pravidla Velmi důležitý je celkový obsah dotazníku, který by měl být zajímavý, srozumitelný, lehce vyplnitelný a nesmí respondenta zahltit informacemi. Měla by být zvážená i kvalita papíru (pokud je použit – respondenti mohou dotazník vyplňovat v papírové podobě nebo v elektronické podobě, např. vyplnto.cz), množství místa vyhrazeného pro odpověď, délka a srozumitelnost otázek a celková grafická úprava. Dotazník by měl na respondenta udělat dobrý první dojem. Na začátku dotazníku je nutné uvést úvodní informace a instrukce pro respondenta. Je zde uvedeno, proč byl dotazník vytvořen. Účelem je motivovat respondenta k odpovědím. V další části úvodu přiblížit, jak se bude s daty pracovat. Otázky, které se týkají demografických údajů o respondentovi - věku, pohlaví, místa bydliště, vzdělání apod. řadíme nakonec. V dotazníku jsou zařazeny pouze ty, které jsou pro výzkum nezbytné. Dbát je třeba i na pořadí dotazů a jejich návaznost, ale zároveň se vyhnout možnosti zkreslení kvůli předchozí otázce. V případě velkých výzkumů je doporučeno využít předvýzkum, kdy se zjistí, zda je použita správná formulace otázek, úplné odpovědi a vhodně stanovené škály.

1.2 Úvod do statistiky 1.2.1 Populace a výběr Pro vypracování technické části výzkumu je potřeba správně vybrat respondenty. Jak napsal sociolog Disman (Disman, 2006): „Kolik vran musíme pozorovat, abychom mohli říci, že všechny vrány jsou černé? – Všechny.“ Tento úkol je dle sociologického hlediska nesplnitelný, mimo sčítání lidu, proto je potřeba správně vybrat. Po správném výběru vzorku a populace nezbývá než doufat, že výsledek bude aplikovatelný na všechny. Populací (neboli základním souborem) je myšlen soubor všech jednotek, jež nás zajímají. Protože však zpravidla není možné zkoumat celou populaci, vybírá se pro výzkum pouze její část, tzv. vzorek. Vzorek se musí sestavit tak, aby závěry, které jsou na základě jeho průzkumu formulovány, byly zobecnitelné na celou populaci. Velmi složitým a důležitým krokem výzkumu je vybrat vzorek správně, protože musí být strukturálně tak stejný, jak jen je to možné. Americký výzkumník George H. Gallup řekl: „Výběr deseti tisíc lidí zvolených nevhodně může být méně přínosný než výběr stovky lidí vybraných správně.“ V případě, že zkoumaná populace je malá (např. studenti VŠPJ), je nejjednodušší zkoumat celou populaci a nedělat výběr. V opačném případě, když je populace moc velká, je potřeba udělat výběr, který musí mít stejné vlastnosti jako populace, aby se výsledky výzkumu daly zobecnit na celou populaci. Metody výběru vzorku je možné rozdělit do tří skupin podle kvality získaného vzorku. Jedná se o náhodný výběr, reprezentativní výběr a nereprezentativní výběr.

14

1.2.2 Náhodný výběr Náhodný výběr je metoda, jež poskytuje velmi přesné informace. K vyloučení negativních směrů je potřeba se držet pravidel. Každá jednotka má stejnou šanci se do výzkumu dostat. K zamezení zkreslení výzkumu je třeba se zamyslet nad několika potencionálními problémy, např. ztráta informací způsobená transformací, redukcí aj. Zapřemýšlet i nad dny, kdy je výzkum prováděný, nad místy, kde je dotazník distribuován a nad dotazovateli, kteří svým výběrem respondentů mohou velmi negativně výzkum ovlivnit. Výběr předpokládá existenci opory (např. seznamu jednotek), ze které se: losováním, výběrem z klobouku nebo výběrem každé N-té jednotky, vybírá. Tento způsob je velmi přesný. Statistici jsou schopni spočítat směrodatnou odchylku, z ní směrodatnou chybu. Tato chyba je jediná chyba, kterou je výzkum zatížený. Výsledky se zpravidla dají použít na celou populaci. Je několik způsobů aplikování náhodného výběru, a to vícestupňový, systematický a náhodný stratifikovaný výběr. Při rozhodování o množství respondentů nezbývá nic jiného, než se spoléhat na zdravý rozum výzkumníka. Snažit se vytvořit tak velký vzorek, jak jen je možné finančně a časově, je obecně uplatňované pravidlo výzkumníků. Velmi pracná, náročná a drahá technika se jmenuje vícestupňový náhodný výběr. I přes všechny své nevýhody je nenahraditelná a velmi důležitá. Provádí se ve dvou nebo více krocích. Nejdříve jsou náhodně vybrána určitá přirozená seskupení, a pak teprve náhodně vybíráni jedinci z těchto seskupení. Jako ideální a často citovaný příklad lze uvést výběr respondentů za populaci ČR, kdy se nejdříve vybere reprezentativní soubor okresů, v každém z nich obec a ta se rozdělí na menší úsek (např. volební obvod) a nakonec se vybere jedinec. Další technikou náhodného výběru je systematický výběr. Podle pravidel této techniky se do výzkumu zahrnuje každá N-tá jednotka ze seznamu. Vydělením velikosti populace velikostí požadovaného vzorku lze získat velikost kroku (N). I v tomto, na první pohled jednouchém výběru, lze udělat velmi snadno chybu a to, když první jedinec není vybraný náhodně. Problém by mohl nastat i v případě, že by seznam (populace), podle nějž se vybírá vzorek, byl tvořen systematicky, rozdělen do oddílů a krok (N) by vyšel na spokojené vlastníky, vedoucí, aj. oddílů. Pro předejití zmíněnému druhu zkreslení se používá náhodný stratifikovaný výběr. Populace je rozdělena do skupin (např. každý ročník VŠ zvlášť), které jsou stejné vzhledem k nějakému zvolenému kritériu a poté se jedinci vybírají náhodně z těchto skupin. Tato metoda má velkou výhodu, snižuje velikost směrodatné chyby.

1.2.3 Reprezentativní výběr Tento druh je často používaný agenturami pro zjištění veřejného mínění. Zpravidla bývá počet respondentů vyšší než 1000 a struktura výběru musí odpovídat struktuře populace. V takovém případě je možné zobecnit informace pořízené tímto výběrem na celou populaci.

15

Pro výběr vzorku se nejčastěji používá technika zvaná kvótní výběr, jež imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace. Např.: je-li v populaci 20 % osob starších 60 let, do vzorku je potřeba vybrat stejný poměr osob starších 60 let. Při sestavování kvótního výběru je zpravidla dostačující, pokud mezi sledované kvóty zařadíme věk, pohlaví, vzdělání a velikost sídla.

1.2.4 Nereprezentativní výběr V praxi nejčastěji používaná metoda, která poskytuje nejméně pravdivé informace. Zpravidla se dělí podle přístupů: na základě dobrovolnosti a dostupnosti. Zvolením výběru na základě dobrovolnosti výzkumník čeká, kdo odpoví na otázky uvedené v tisku, médiích a na veřejných místech, podle čehož se později vytvoří vzorek. Rizikem je, že mohou odpovídat vlastnostmi stejní lidé. Respondenty se nemanipuluje a nechává se jim volný prostor pro odpovídání. Podle Hendla (2004) je tento způsob často používaný v průzkumech veřejného mínění. Technikou je anketa, jež je bohužel stále hojně používána. Výběr na základě dostupnosti znamená průzkum populace na základě dostupnosti a výhodnosti. Například, když je potřeba vytvořit výzkum o nákupních zvycích sportovních věcí, osloví se 100 jedinců v nejbližší sportovní prodejně. Spočívá v tom, že výzkumník si sám podle určitých znaků vybere vzorek, který je podle něj reprezentativní pro celou populaci. Nevýhoda je, že tímto výběrem může subjektivitou zkreslit celý výzkum. Tyto postupy nejsou vědecké, ale jedná se o jedinou možnost, kterou lze použít, když nelze udělat náhodný či reprezentativní výběr. Nereprezentativní výběr je hojně používán agenturami při průzkumech trhu. V dnešní době mnoho respondentů odmítne dotazník vyplnit, bývá to až 50 % procent. Tím vzniká nový způsob redukce zvaný redukce negativním samovýběrem. Tento typ redukce může vážně ohrozit reprezentativnost vzorku.

1.3 Distribuce dotazníku a zpracování do datové matice 1.3.1 Druhy distribuce dotazníkového šetření „Způsob získávání dat do výzkumu je nejdůležitějším aspektem statistické studie“ (Hendl, 2004). Častou slabinou dotazníkového šetření bývá nepromyšlení způsobu distribuce. Existují dvě formy distribuce šetření, papírová a elektronická. V minulosti bylo více dotazníkových šetření v papírové formě. Nyní se s rozvojem elektronických komunikátorů více používá forma počítačová. Více je zmíněno v kapitole 1.1.4. Pro zpracování a vyhnutí se chybám v přepisu je vždy lepší použít elektronickou verzi dotazníkového šetření. Odpovědi lze zaznamenat jen na místa, která jsou vyznačená a omezená. Při použití elektronické formy nelze připsat žádné osobní dojmy nebo připomínky. Respondenti mají větší pocit anonymity, a proto mohou být více upřímní. Nevýhodou elektronické formy je, 16

že nelze oslovit lidi, kteří jsou offline nebo starší obyvatelstvo, které neovládá moderní technologie. Hůře se kontroluje i vzorek respondentů, nejčastěji na dotazníková šetření odpovídají vysokoškolsky vzdělané ženy do 40 let, nejméně lidé nad 60 let se základním vzděláním nebo učilištěm. Dále u tohoto druhu získávání dat není jistota, kdo na otázky odpověděl, což ohrožuje celý výzkum. Výhodou papírové formy je, že lidé jsou na ni zvyklí a lze oslovit široké spektrum respondentů. Naopak za největší nevýhodu lze považovat vysokou cenu a množství času stráveného rozdáváním a následným zpracováním dotazníku. Velmi pracné je ručně vyplněné dotazníky přepsat do elektronicky zpracovatelné formy. Někdy lze dotazník naskenovat, ale většinou nezbývá, než jej přepsat ručně. Mezi další z rizik lze zařadit možnost, když respondent neví odpověď a tak píše svoje rady, nápady nebo postřehy, do volného místa na papíru. Návratnost dotazníku písemné formy je malá, do jisté míry ji lze ovlivnit úvodním textem (např. příslib anonymity, odměny nebo motivace cílem dotazníkového šetření) nebo rozsahem samotného výzkumu. Elektronický dotazník, tzv. CAWI (Computer Assisted Web Interview), lze zveřejnit na mnoha webových stránkách, Facebooku, poslat emailem aj. Velkou výhodou je, že distribuce je levná a není na ni potřeba mnoho času. Data jsou k dispozici prakticky okamžitě. Velmi jednoduše lze připojit do dotazníku multimediální prvky – obrázky, animace, videa nebo hudbu. Návratnost je vyšší než u papírové formy. Písemné dotazování je zprostředkováno pomocí dotazníku zaslaného poštou, uveřejněného v novinách anebo rozdávaného na akci. V případě papírových dotazníků je potřeba velmi přemýšlet předem. Budou se rozdávat? Bude si je moci každý vzít sám? Lze ho rozeslat poštou? Kdy? Komu? Jak se o distribuci potencionální respondent dozví? Jak se budou sbírat? Jak zaručit anonymitu?

1.3.2 Typy proměnných podle použitého měřítka Druhy proměnných vznikajících při dotazníkovém šetření lze dělit podle toho, jakých mohou nabývat hodnot, tedy podle škály měření neboli měřítka. Rozlišují se dva druhy: kategoriální a spojité. Kategoriální proměnné se dále dělí na nominální a ordinální. Spojité proměnné jsou kardinální (Řezanková, 2007). Obměny nominální proměnné nemají přirozené pořadí. Hodnoty jsou výhradně textové, proto s nimi nelze provádět aritmetické operace (sčítat aj.). Např. děti lze rozdělit podle toho, jestli umí plavat nebo neumí; lidé jsou buď ženy, nebo muži. Při zpracování nominální proměnné lze pouze určit četnost v jednotlivých kategoriích. Na druhou stránku obměny u ordinální proměnné mají přirozené pořadí. Může se jednat jak o čísla, tak i o texty, např. úroveň spokojenosti (stanovená na Likertově škále), vzdělání, známka ve škole.

17

Varianty kardinálních proměnných jsou různé. Jedna jejich hodnota je vyšší než druhá a lze přesně změřit o kolik je daná hodnota větší. Jsou vždy číselné (tělesná hmotnost, výška, věk, krevní tlak, hrubá mzda).

1.3.3 Shromáždění dat Data jsou shromažďována různými způsoby. Nejdříve se zapisují do speciálních formulářů nebo přímo do počítače. Pokud se pro sběr dat použije elektronická forma, lze matici automaticky vygenerovat. V případě sběru dat papírovou formou se data musí přepsat do elektronické verze a tím mohou vzniknout chyby, například posunutí desetinné čárky nebo použití písmena „O“ místo číslice „0“. Z nasbíraných dat se v programu, zpravidla se používá program Excel, sestaví tabulka dat. Pro pokročilejší analýzu dat a jejich prezentaci je nutné použít specializovaný statistický software, například Statistica, SPSS nebo SAS (Borůvková, 2013). Tabulka s daty je nazývána datová matice (Řezanková, 2007). Matice uspořádává data tak, že v každém sloupci jsou data pro jednu proměnnou (v případě dotazníkového šetření je proměnnou otázka v dotazníku) a v každém řádku je popis jednoho objektu (v případě dotazníkového šetření se jedná o jednotlivé respondenty). Průsečík sloupce a řádku se označuje jako buňka a obsahuje právě jeden údaj nebo hodnotu. Ukázka správně sestavené matice je v tabulce 1. Názvy sloupců by měly být v prvním řádku tabulky, ve které se nedoporučuje slučovat buňky. Je to z důvodu využití nástroje kontingenční tabulka, který nefunguje správně, pokud jsou v tabulce použity sloučené buňky. Jedinec

Skok do dálky (m)

Sprint 75 m (s)

Pohlaví

Sportovní zdatnost

Prospěch z češtiny

Vrh koulí (m)

1

3,30

13,3

0

0

3

3,15

2

3,40

13,7

1

0

2

3,50

3

3,35

14,1

1

1

3

3,40

4

3,75

12,3

0

1

1

3,25

5

3,15

13,0

1

0

1

3,40

6

3,30

12,0

1

0

2

3,55

7

3,45

13,3

0

0

2

3,35

8

3,50

13,2

1

1

3

3,50

9

3,65

11,1

0

0

4

4,15

10

4,05

10,9

0

1

2

3,45

11

3,35

13,1

1

0

2

3,15

12

3,50

13,1

0

0

4

3,95

13

3,75

12,2

0

0

4

3,45

14

3,55

15,5

1

1

3

4,15

Tabulka 1: Datová matice - údaje o studentech

18

1.4 Zpracování dat Databáze, které obsahují všechny informace výzkumem získané, mívají zpravidla stovky řádku a desítky sloupců. Na první pohled tyto tabulky mohou být značně nepřehledné a tím i nečitelné, a proto je potřeba data třídit. Existují dvě metody, které lze použít při třídění: bodové a intervalové třídění. Kapitola se dále věnuje popisu zpracování dat získaných dotazníkovým šetřením. První část se zaměřuje na popisnou statistiku, tzn. výpočet charakteristik úrovně a variability a na následnou prezentaci dat pomocí vhodných grafů. Charakteristiky jsou čísla, která mají velkou vypovídající schopnost a mohou popsat skoro celý soubor.

1.4.1 Bodové třídění a jejich grafické znázornění Tento druh třídění je vhodný pro slovní i číselné proměnné. Tyto proměnné musí mít rozumný počet obměn, zpravidla 6 až 10, maximálně 15 až 20. Výsledkem bodového třídění je tabulka, která obsahuje pořadové číslo obměny (i), hodnotu znaku (xi), absolutní četnost (ni), relativní četnost (pi) a kumulativní relativní četnost (kpi). „Pořadové číslo obměny se zpravidla neuvádí v případě nominálního slovního znaku, protože u tohoto typu znaku nemá smysl mluvit o přirozeném pořadí.“ napsala Borůvková, 2013. Tyto obměny jsou obvykle seřazeny od nejvyšší po nejnižší. Není nutné uvádět tříděná ordinální data. Nepostradatelná informace je hodnota znaku. Jedná se o soupis všech obměn proměnných. Stejně tak je nepostradatelná i absolutní četnost, podle které lze poznat, kolikrát se daná hodnota v databázi vyskytuje. Součet těchto četností se rovná rozsahu souboru. Relativní četnost je absolutní četnost uvedená v procentech. Jak součet všech absolutních četností se rovná rozsahu, tak i součet relativních četností se rovná 100 %. Vypočítat lze, když se vydělí absolutní četnosti rozsahem souboru. Kumulativní relativní četnost lze používat v případě ordinálních znaků. Obsahuje v řádku součet relativních četností, které byly uvedeny v řádcích před a včetně. Např. ve čtvrtém řádku kpi = p1 + p2 + p3 + p4. V posledním řádku je opět 100 %, protože jsou zde sečteny všechny relativní četnosti, které se také rovnají 100 %. Vytvořenou tabulku je nutné formátovat. Relativní četnost a kumulativní relativní četnost je zpravidla uváděna v procentech. Tyto četnosti lze také uvést jako koeficienty. Platí: 50 % = 0,5 = 0,500. Tabulku je potřeba zarovnávat doprava a sloupce mít stejně široké, se stejným počtem desetinných míst. Třídění je vhodné provádět s využitím Excelu. Existují zde dva nástroje: kontingenční tabulku a funkce COUNTIF. Jednodušší je použít kontingenční tabulku, u které si program sám vytvoří všechny obměny statistického znaku. V případě, že se použije funkce COUNTIF je

19

důležité vědět, jak ji použít a jak dále pracovat s ostatními četnostmi. Pro pořadí obměn v tabulce tříděných dat platí následující pravidla: 

u nominální proměnné pořadí určuje četnost výskytu,



u ordinální proměnné se řídíme přirozeným pořadím obměn Absolutní četnost ni

Relativní četnost pi

Kumulativní relativní četnost kni

Brno

371

46 %

46 %

Vyškov

125

16 %

62 %

Kyjov

243

30 %

92 %

Jiná

61

8%

100 %

CELKEM

800

100 %

X

Tabulka 2: Oblíbenost nemocnic v okolí města Slavkov u Brna

Je nutné zvolit vhodný graf pro prezentaci dat. Nejdostupnějším programem, jak pro zpracování, tak i pro prezentaci, je MS Excel. U všech grafů je nezbytné dbát na to, co má daný graf popsat. Vyvarovat se případnému zmýlení chápání grafu lze vhodným popisem os grafu, titulkem grafu a jeho názvu.

Výsečový graf: Oblíbenost nemocnic v okolí města Slavkov

61 371

243

125

Brno

Vyškov

Kyjov

jiné

Pro nominální data zpracovaná bodovým tříděním je vhodné použít výsečový graf. Tento graf znázorňuje strukturu proměnní a tvoří jednotlivé obměny. Graf je vhodný pro zobrazení výsledků voleb. Naopak není vhodný pro data se zápornými hodnotami, nebo když graf obsahuje více řad. Pro porovnání ordinálních dat bude sloupcový graf. Znázorňuje složení souboru pomocí obdélníkových pruhů, svisle nebo vodorovně. Stejně jako výsečový graf, je tento graf vhodný jak pro ordinální, tak i nominální proměnnou.

20

Sloupcový graf: Známky z předmětu psychologie Počet respondentů

300 250 200 150 100 50 0 Výborný

Chvalitebný

Dobrý

Dostatečný

Nedostatečný

Ve výjimečných případech lze použít i graf skládaný pruhový. Tento graf je vhodný pouze pro ordinální proměnné. Tento druh grafu zobrazuje vztah jednotlivých položek k celku.

Skládaný pruhový graf: Názor na výrok "nemocnice v Brně je vyhovující"

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

Počet odpovědí Souhlasím

Spíše souhlasím

Nevyhraněný názor

Spíše nesouhlasím

Nesouhlasím

1.4.2 Intervalové třídění dat a jejich grafické znázornění Intervalové třídění dat lze použít v případě, že je potřeba zobrazit tabulku pro spojitou číselnou proměnnou (výška, váha). Obměny se neuvádí jednotlivě, ale v intervalech, zpravidla v 6 až 10. Počet intervalů se značí k a jednotlivé intervaly mají stejnou šířku h. Šířku lze vypočítat odečtením minimální hodnoty od maximální a vyděleno počtem intervalů. Nejvýznamnějším rozdílem mezi bodovým a intervalovým tříděním je, že v případě použití intervalového třídění dochází ke ztrátě některých informací. V případě, že soubor obsahuje více než 1000 respondentů, lze počet intervalů zvětšit. Ve výjimečných případech šířka intervalu nemusí být stejná – mají-li z hlediska logiky určitou posloupnost (věkový vývoj dítěte z hlediska psychologie: 0–1, 1–3, 3–6, 6–12, 12–15, 15–18). Intervaly vždy musí pokrýt celou škálu rozpětí. Nelze zvolit například 1–10 a 11–18, protože jedinci, kteří jsou ve věku 10 let a 4 měsíce by nebyli zahrnuti. Intervaly je nutné jednoznačně vymezit: 0, 1), 1, 3), 3, 6), atd.

21

Hodnoty, které jsou daleko od zvolených intervalů, se nazývají odlehlé hodnoty. Například pokud by zkoumaný soubor obsahoval 100 jedinců a 99 z nich by mělo váhu mezi 90 a 110 kg, a pouze jeden by měl váhu 55 kg, tak se četnost v prvním intervalu zvýší o 1. Tabulka vzniklá intervalovým tříděním je velmi podobná té, jež vznikla tříděním bodovým: pořadové číslo obměny (i), intervaly, středy intervalů (xi), absolutní četnost (ni), relativní četnost (pi) a kumulativní relativní četnost (kpi). i

intervaly

xi

ni

pi

kpi

1

168 – 172

170

10

3,3 %

3,3 %

2

172 – 176

174

41

13,7%

17,0 %

3

176 – 180

178

81

27,0 %

44,0 %

4

180 – 184

182

89

32,7 %

76,7 %

5

184 – 188

186

60

20,0 %

96,7 %

6

188 – 192

190

10

3,3 %

100,0 %

x

celkem

x

300

100,0%

x

Tabulka 3: Intervalové třídění, výška 300 lidí

I pro intervalové třídění lze použít program Excel. Existují dvě možnosti, jak s tímto programem pracovat, kontingenční tabulka, funkce SESKUPIT pro získání stejně širokých intervalů nebo maticová funkce ČETNOSTI, pomocí které je možné vytvořit i různě široké intervaly. Nejvhodnějším grafem pro zobrazení proměnných tříděných intervalovým tříděním je histogram. Je to sloupcový graf, kde jsou mezery mezi jednotlivými sloupci nastaveny na 0. Na vodorovné

ose

jsou

uvedeny

středy

intervalů,

na svislé

absolutní

četnosti.

Nesmí se zapomenout na název grafu a čitelnost i srozumitelnost grafu.

Četnosti

Histogram: výška 300 lidí 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 170

174

178

182

186

190

Výška v cm

22

1.4.3 Charakteristiky polohy (úrovně) Nejdůležitějšími charakteristikami jsou aritmetický průměr, modus a medián, patří sem ale i kvantily, minimum a maximum. Minimum neboli minimální hodnota (xmin), je nejnižší hodnota zjištěných dat. Naopak maximum neboli maximální hodnota (xmax), je nevyšší hodnota těchto dat. Aritmetický průměr (x̄) lze vypočítat sečtením všech hodnot a následujícím vydělením počtem těchto hodnot. Průměr má jednu velkou nevýhodu, v případě, že jedna hodnota je velmi odlehlá, zkreslí celý průměr. Např. je-li v určitém vzorku 149 lidí s výdělkem okolo 15 000 Kč a jeden člověk, který vydělává 30 000, celý aritmetický průměr je zkreslený. Medián (x͂) se používá v případě, že tento soubor obsahuje právě zmíněné odlehlé hodnoty. Je to střední hodnota souboru, jehož data jsou srovnaná podle velikosti. Jsou-li uprostřed dvě čísla, je z nich potřeba vypočítat průměr. Polovina hodnot výběru je menší nebo rovna mediánu a polovina hodnot je větší nebo rovna mediánu. Vypočítáním módu (𝑥̂) lze určit, která hodnota se vyskytuje v souboru nejčastěji. Zpravidla se jedná o jedno číslo, ale je možnost se setkat i se soubory, kdy je jich více. Kvartil je nutné počítat, když je potřeba zjistit, jaké mzdy dosahuje čtvrtina zaměstnanců. Existuje dolní kvartil (x0,25) a horní kvartil (x0,75). Dále je kvantil také medián (x50) a existují decily (x10, x20,…x90) a percentily (x1, x2,… x99). Dolní odděluje nejnižší hodnoty a horní odděluje hodnoty nejvyšší. V případě, že jsou k dispozici netříděná data, je výpočet všech charakteristik v programu Excel velmi jednoduchý. Pomocí funkcí lze vypočítat minimum MIN, maximum MAX, aritmetický průměr PRŮMĚR, medián MEDIAN, horní a dolní kvartil QUARTIL (QUARTIL.INC) a modus MODE (MODE.SNGL). Poslední funkci je možné použít pouze, když existuje pouze jeden modus.

1.4.4 Charakteristiky variability Mezi základní míry variability patří různé druhy rozpětí, rozptyl a mnoho jiných. Variabilita vyjadřuje, jak se jednotlivé složky souboru podobají nebo odlišují. Aritmetický průměr z čísel 1, 2, 3, 4, 5 je stejný, jako aritmetický průměr z pětkrát získaného čísla 3. Také medián je u těchto čísel stejný. Tato čísla se liší variabilitou, první skupina vyjadřuje variabilitu, druhá skupina má variabilitu nulovou. Nejjednodušší mírou variability je variační rozpětí (R), což vyjadřuje rozdíl mezi největší (maximální) a nejmenší (minimální) hodnotou v souboru dat. Mezikvartilové rozpětí (Q) je rozdíl mezi horním a dolním kvartilem a udává, jak široký je interval, ve kterém leží 50 % hodnot. Tato míra není ovlivněna extrémními hodnotami proměnné.

23

Nejčastěji používaný je rozptyl (s2). Tato variabilita se spočítá jako průměrná kvadratická odchylka od průměru. Tato hodnota je přesnější než průměr, protože v případě odchylek, které mají kladná a záporná znaménka, by mohla vyjít nula. Proto je potřeba se těchto záporných znamének zbavit, což lze provést umocněním (tzv. kvadratická odchylka) a poté jejím zprůměrováním. Jsou-li k dispozici netříděná data, v programu Excel lze vypočítat rozptyl pomocí funkce VAR. Rozptyl má jednotku rok2. Odmocněním hodnoty rozptylu lze získat původní jednotku a vznikne směrodatná odchylka (s). I tuto jednotku lze s výše zmíněnou podmínkou získat z Excelu pomocí funkce SMODCH. Variační koeficient (v) je třeba vypočítat, pokud se aritmetické průměry souborů liší. Tento koeficient lze vypočítat jako podíl směrodatné odchylky a průměru. Zpravidla je tato veličina udávána v procentech.

1.4.5 Krabicový graf Tento graf je také někdy nazýván krabicový diagram. Graf je další způsob, jak graficky zobrazit získaná data. Tento graf lze využít k porovnání různých výsledků. Existuje mnoho variant tohoto grafu. Nejjednodušší je ten, který zachycuje polohu mediánu, dolního kvartilu (Q1), horního kvartilu (Q3), minima a maxima. Nevýhodou je, že jej nelze jednoduše vytvořit v Excelu, konstrukce vyžaduje úsilí a pokročilou znalost programu. Ve statistických programech (Statistica, SPSS) lze vytvořit graf jednoduše. Dno „krabice „vyznačuje dolní kvartil a víko této „krabice „je horní kvartil. Oblast mezi kvartily je označována jako interkvartilový interval. Dále lze v tomto grafu najít i vodorovnou čáru, což je medián. Z „krabic“ mohou vést vertikální čáry, tzv. „vousy“, nejníže je umístěno minimum a nejvýše maximum popisovaných dat. Krabicový graf vypovídá o tvaru rozdělení, poloze a variabilitě.

Obrázek 1: Krabicový graf

24

1.5 Analýza závislosti Existují 3 druhy závislostí: mezi dvěma číselnými proměnnými, mezi dvěma kategoriálními proměnnými a mezi číselnou a kategoriální proměnnou. Vztah dvou číselných lze zobrazit bodovým grafem a vztah se počítá pomocí korelačního koeficientu. Vztah dvou kategoriálních proměnných lze zobrazit kontingenční tabulkou a závislost se počítá pomocí chí-kvadrátu. A vztah číselné a kategoriální proměnné lze zobrazit krabicovým grafem a závislost se počítá pomocí Studentova t-testu.

1.5.1 Vztah mezi dvěma číselnými proměnnými – korelace Korelace analyzuje závislost dvou číselných proměnných, a to jak míru závislosti, tak i směr této závislosti. Příkladem může být vztah obvodu hrudníku a hmotnosti. Cílem je zjistit, zda mezi obvodem hrudníku a hmotností existuje nějaký vztah a pokud existuje, zda se proměnné ovlivňují pozitivně či negativně. Za tímto účelem sestrojíme bodový graf obou proměnných. V grafu lze vyměnit osu x s osou y, ale získané hodnoty budou stále stejné. (Petrie, Watson, 2006) Dále vypočítáme korelační koeficient, který nabývá hodnot –1 až +1. Pokud obě proměnné mají přibližně normální rozdělení, počítáme Pearsonův korelační koeficient ρ. Korelační koeficient se dá vypočítat vzorcem: ρ =

𝛴 (𝑥−𝑥̄ )(𝑦−𝑦̄ ) √𝛴 (𝑥−𝑥̄ )2 𝛴 (𝑦−𝑦̄ )2

.

V obrázku 2 jsou příklady bodových grafů pro různé typy závislostí. Podle hodnoty, kterou korelační koeficient nabývá, závislost může být: perfektně pozitivní (ρ = 1), perfektně negativní (ρ = –1), positivní (ρ je kladné číslo), negativní (ρ je záporné číslo) nebo nezávislost (ρ se blíží nule).

Obrázek 2: Korelační koeficienty - zleva nahoře: perfektně negativní korelace (ρ = –1), negativní korelace (ρ < 0), pozitivní korelace (ρ > 0), perfektní pozitivní korelace (ρ = +1) a nezávislé (ρ = 0).

25

Čím blíž je hodnota korelačního koeficientu k nějaké z extrémních hodnot, tím silnější je závislost mezi proměnnými a tím blíž jsou body k přímce.

1.5.2 Vztah mezi dvěma kategoriálními proměnnými – chí-kvadrát Chí-kvadrát (čtvercová kontingence) se používá k zjištění, zda mezi dvěma kategoriálními proměnnými existuje statisticky významný vztah. Chí-kvadrát test spočívá v porovnání pozorovaných a očekávaných četností. Pozorované četnosti lze zjistit z dat, očekávané hodnoty je potřeba vypočítat. χ2 = 𝞢

( 𝑧𝑗𝑖š𝑡ě𝑛𝑜−𝑜č𝑒𝑘á𝑣á𝑛𝑜)2 𝑜č𝑒𝑘á𝑣á𝑛𝑜

. Chí kvadrát nabývá hodnoty od nuly (kdy všechny pozorované a

vypočtené četnosti nabývají stejné hodnoty), která signalizuje nezávislost znaků A, B, po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší je rozsah souboru a čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky (Minařík, 2013). Velikost chí-kvadrátu kromě stupně závislosti znaků závisí i na rozsahu souboru a rozměrech kontingenční tabulky. Stanovením tzv. průměrné čtvercové kontingence ф =

χ2 𝑛

lze odstranit vliv rozsahu souboru, která však neřeší

vliv různé velikosti kontingenční tabulky. Proto existuje charakteristika zvaná koeficient kontingence. Existují 3 způsoby, jak tento koeficient vypočítat: 

Pearsonův koeficient kontingence je definován jako P = √

χ2 χ2 +𝑛

ф2 ф2 +1

=√

a nabývá hodnot

z intervalu 0 ≤ P < 1. Hodnoty 1 nemůže nikdy dosáhnout, protože činitel je vždy menší než jmenovatel. 

χ2

Čuprovův koeficient kontingence T = √

𝑛 . √(𝑟−1) . (𝑠−1)

=√

ф2 √(𝑟−1) . (𝑠−1)

nabývá hodnoty

nuly pouze v případě r = s, jinak pro něj platí totéž, co pro Pearsonův koeficient kontingence. 

χ2

Cramérův koeficient kontingence C = √𝑛 .min{(𝑟−1),

ф2

(𝑠−1)}

= √𝑛 .min{(𝑟−1),

(−1)}

bez

ohledu na velikost kontingenční tabulky nabývá hodnoty 0 ≤ C ≤ 1. Pokud zkoumáme závislost dvou ditochomických proměnných, můžeme při analýze kontingenční tabulky, která je ve tvaru o 2x2, spočítat koeficient asociace, který nabývá hodnot od –1 do +1. Interpretace je stejná jako u korelačního koeficientu: Vyjde-li nula, znamená to, že proměnné jsou nezávislé, hodnoty –1 nebo 1 znamenají úplnou negativní nebo pozitivní závislost. 𝑉=

𝑛 .𝑛11 − 𝑛1∗ . 𝑛∗1 √ 𝑛1∗ . 𝑛∗1 . 𝑛0∗ . 𝑛∗0

.

26

Znak B Znak A

ANO y=1

NE y=0

Celkem

ANO x=1

n11

n10

n1*

NE x=0

n01

n00

n0*

Celkem

n*1

n*0

n

Tabulka 4: Asociační tabulka

1.5.3 Vztah mezi číselnou a kategoriální proměnnou – t-test Studentův t-test je často používaná metoda testování statistických hypotéz. Lze jej použít pouze v případě, že kategoriální proměnná má jen dvě obměny (např. muž/žena nebo mladší/starší nebo má/nemá VŠ). Tato proměnná rozdělí respondenty do dvou skupin, které potom t-test porovnává. Přesněji řečeno t-test porovnává střední hodnotu obou skupin. V případě, že kategoriální proměnná měla větší počet obměn, museli bychom použít analogii t-testu pro více než dvě skupiny, tzv. ANOVA. Existuje více druhů tohoto testu, nejpoužívanějším a také nejčastěji nesprávně používaným z nich je tzv. nepárový t-test. Nepárový t-test (dvouvýběrový t-test) slouží k porovnání středních hodnot dvou různých skupin. Např. střední hodnota tlaku u kuřáků a nekuřáků. Kategoriální proměnná rozdělí všechna pozorování do dvou skupin. Aby test mohl být použit, je nutné splnit několik podmínek: 

skupiny musí být nezávislé,



data ve skupině musí mít normální rozdělení,



četností obou skupin musí být přibližně stejné nebo rozptyly v obou skupinách musí být sobě rovny.

Nulová hypotéza obsahuje tvrzení, že se střední hodnoty rovnají. Naopak alternativní hypotéza říká, že se střední hodnoty nerovnají. Testová statistika, která má t-rozdělení, je: T =

𝑥̄ 1 −𝑥̄ 2 1 1 2 √𝑠 (𝑛 + 𝑛 ) 1 2

, přičemž s2 je rozptyl, ni

je pozorovaná četnost ve skupině, x̄i je průměr ve skupině. Zpravidla se pro výpočet p-hodnoty používá statistický software. Na základě znalosti phodnoty je možné se rozhodnout, zda nulovou hypotézu zamítnout nebo ne. Většinou, ačkoliv toto není nutné, zamítáme nulovou hypotézu, pokud p<0,05.

27

2 Praktická část 2.1 Běžná komunikace zástupců médií s pracovníky oddělení tiskového 1) Komunikujete napřímo s pracovníky oddělení tiskového (OT) KrÚ Kraje Vysočina?

Na tuto otázku odpovědělo „ano“ 22 respondentů a „ne“ 3 respondenti. Ti, kteří zvolili odpověď „ne“, pokračovali na otázku č. 5. Většina z těch, kteří se rozhodli do průzkumu zapojit, komunikuje napřímo s pracovníky OT, takže mají dostatek zkušeností na to, aby mohli spolupráci s OT hodnotit.

28

2) K následujícím otázkám vyberte prosím jednu z nabízených odpovědí:

Jsou pro Vás pracovníci OT k zastižení na služebních mobilních telefonech? Vyhovuje vám nabízený způsob avíza krajských akcí jednou týdně na e-mailové adresy? Chovají se k vám pracovníci OT profesionálně, vyslechnou váš dotaz, hledají řešení? Jsou vám pracovníci OT k dispozici v čase, který považujete za důležitý pro svou práci? Dostáváte odpovědi na své dotazy odeslané pracovníkům oddělení tiskového včas? Komunikují s Vámi běžně členové vedení Kraje Vysočina, pokud je napřímo oslovíte? Využíváte OT (Kraje Vysočina) k ověřování zpráv poskytnutých jinými subjekty? Využíváte společnou adresu [email protected] pro rychlejší komunikaci s OT? Využíváte někdy služby OT i mimo obvyklou pracovní dobu (zpravidla o víkendu, o svátcích)?

ano

spíše ano

spíše ne

ne

skóre

17

5

0

0

39

16

5

0

0

37

15

7

0

0

37

12

10

0

0

34

12

9

1

0

32

12

7

1

2

26

11

5

5

1

20

3

4

10

5

–10

2

2

15

3

–15

Respondentům bylo položeno 9 otázek, pomocí kterých mohli hodnotit spolupráci s OT. Byly nabídnuty následující varianty odpovědí: ano – spíše ano – spíše ne – ne – nevím. V tabulce jsou uvedeny počty jednotlivých odpovědí, odpověď „nevím“ nebyla vybrána ani jednou. Pro porovnání hodnocení jednotlivých otázek bylo vypočítáno skóre tak, že za odpověď „ano“ byly počítány 2 body, za odpověď „spíše ano“ jeden bod, za odpověď „spíše ne“ byl jeden bod odečten a za odpověď „ne“ byly odečteny dva body. Maximální skóre je tedy 44. V tabulce jsou otázky seřazeny podle získaného skóre. Nejvíce kladných hodnocení (více než 80 % maxima) získaly tři otázky: 

Jsou pro Vás pracovníci OT k zastižení na služebních mobilních telefonech?



Vyhovuje vám nabízený způsob avíza krajských akcí jednou týdně na e-mailové adresy?



Chovají se k vám pracovníci OT profesionálně, vyslechnou váš dotaz, hledají řešení?

Záporné skóre získaly dvě otázky: 

Využíváte společnou adresu [email protected] pro rychlejší komunikaci s OT?



Využíváte někdy služby OT i mimo obvyklou pracovní dobu (zpravidla o víkendu, o svátcích)?

29

3) Setkal (a) jste se již s tím, že by vám pracovník OT odmítl podat informaci? Na tuto otázku odpověděl kladně pouze jeden respondent, který v následující otázce upřesnil, že se nejednalo o odmítnutí ale o pozdní odpověď.

4) Vzpomenete si na konkrétní argument neposkytnutí žádné informace? Na tuto otázku odpověděl pouze jediný respondent, který uvedl: „spíš mi to poslali po uzávěrce týkalo se to školství a hrozně dlouho jim to trvalo“.

5) Pokud nedostáváte týdenní přehled zasílaný formou stručného kalendáře jednou týdně tiskovým oddělením Kraje Vysočina a máte o něj zájem, uveďte e-mailovou adresu, na kterou vám bude přehled zasílán: Příležitosti přihlásit se k odběru týdenního přehledu využili dva respondenti: 

[email protected]



[email protected]

Zhodnocení: Práce pracovníků OT je novináři vnímána a hodnocena výrazně pozitivně – pracují profesionálně, jsou k zastižení na uváděných kontaktech atd. Na první pohled se může zdát, že některé nabízené nadstandardní služby (adresa [email protected] a komunikace mimo obvyklou pracovní dobu) nejsou příliš využívány a nejsou novináři ani vyžadovány, protože na tyto otázky byla nejčastěji zvolená odpověď „spíše ne“, což ovšem koresponduje s faktem, že se jedná o nadstandardní služby. Ukazuje se, že tyto dvě otázky nebyly vhodně formulovány a bylo by vhodné je v následujícím průzkumu položit jinak, raději se ptát na frekvenci využití těchto služeb s vhodnou nabídkou odpovědí (např.: nikdy, 1– 2x měsíčně, 3–5x měsíčně, častěji).

Doporučení: 

Důsledně přidávat do distribučního seznamu jména spolupracujících novinářů.



Dbát na včasnost odpovědí na položené otázky a včasnost reakcí na podněty novinářů.



Dbát na správnost a přesnost poskytnutých informací protože OT může být citovaným zdrojem.



Média jsou při mimořádných událostech zvyklá na stálý přísun informací i mimo úřední hodiny. Jejich vydavatelství mají zájem o aktuální a ověřená data. V případě úřadu není obvyklé, aby byl mluvčí dostupný 24 hod. denně, avšak při úpravě pracovní náplně a

30

s odpovídajícím vybavením má tato potřeba řešení. Nemělo by být realizováno za cenu porušování nebo přehlížení pracovně-právních vztahů bez alespoň jisté dílčí kompenzace nebo následné zastupitelnosti. 

Emailovou adresu [email protected] je nutné vnímat jako přidanou hodnotu, která nepotřebuje ke svému provozu speciální financování. Z tohoto úhlu pohledu není nutné uvažovat o jejím rušení. Na druhou stranu je vhodné ji více propagovat, protože její používání nabízí médiím zajištěn nejrychlejší možné odpovědi a OT záruku vyřízení.

2.2 Kvalita tiskových výstupů a jejich použitelnost pro práci médií 6) Dostáváte tiskové zprávy z OT? Většina dotázaných (96 %) dostává tiskové zprávy z OT. Pouze jeden respondent uvedl, že tiskové zprávy nedostává ([email protected]).

7) Jaký rozsah tiskové zprávy považujete za ideální?

Zhodnocení: Při porovnání odpovědí na otázku „Jaký rozsah tiskové zprávy považujete za ideální?“ v roce 2008 a v roce 2014 se ukazuje, že respondenti vnímají vhodný rozsah tiskové zprávy velmi 31

podobně. V letošním roce 60 % respondentů upřednostňuje krátké zprávy (do poloviny A4) a dalších 24 % by dalo přednost rozsahu jedna strana A4. Dva respondenti (8 %) odpověděli, že takto zprávy nehodnotí a další dva, že preferují maximum informací. Žádný z respondentů nedává přednost delším zprávám než jedna strana A4.

Doporučení: Už na základě průzkumu z roku 2008 bylo zřejmé, že většina novinářů dává přednost kratším tiskovým zprávám, ostatní preferují jejich výstižnost a srozumitelnost. Zprávy by tedy neměly obsahovat bezpředmětné fráze, které novináři ignorují a které jim zbytečně komplikují jejich práci. Je tedy potřeba, aby OT pokračovalo v nastoleném trendu a publikovalo aktuální tiskové zprávy se zřejmým obsahem, které budou stručné, srozumitelné a výstižné.

8) Jak vnímáte počet tiskových zpráv z OT?

Zhodnocení: Při porovnání odpovědí na otázku „Jak vnímáte počet tiskových zpráv z OT?“ v roce 2008 a v roce 2014 je zřejmé, že i v případě této otázky respondenti vnímají počet obdržených tiskových zpráv velmi podobně. V letošním roce 84 % respondentů považuje počet zaslaných zpráv jako přiměřený. Ve srovnání s předchozím průzkumem se tentokrát našel jeden respondent, který tiskové zprávy nedostává. 32

Doporučení: Kraj Vysočina dbá na zveřejňování pravidelného denního zpravodajství. Pět dní v týdnu jsou novinářům nabízena zpracovaná aktuální témata související s fungováním kraje nebo úřadu. Z průzkumu vyplývá, že novináři jsou s počtem zasílaných zpráv spokojeni, počet zasílaných zpráv se doporučuje zachovat. To znamená zaměřit se na nezvyšování počtu zasílaných zpráv a dále na obsah sdělení, které by mělo být stručné a jasné – viz předchozí otázka. Každá vydaná tisková zpráva by měla být skutečně vypovídající a nezbytná.

9) K následujícím otázkám vyberte prosím jednu z nabízených odpovědí ano

spíše ano

spíše ne

ne

nevím

skóre

Uvítali byste zvukovou nebo obrazovou stopu k tiskové zprávě OT?

4

4

5

6

5

–5

Využíváte fotografie umístěné k tiskovým zprávám?

2

5

9

7

1

–14

Zhodnocení: Pro porovnání hodnocení jednotlivých otázek bylo vypočítáno skóre tak, že za odpověď „ano“ byly počítány 2 body, za odpověď „spíše ano“ jeden bod, za odpověď „spíše ne“ byl jeden bod odečten, za odpověď „ne“ byly odečteny dva body a odpověď „nevím“ byla ohodnocena 0 body. Maximální skóre je tedy 44. Zvukovou nebo obrazovou stopu by uvítala třetina respondentů, zatímco téměř polovina si myslí, že by tuto možnost nevyužila. Fotografie umístěné k tiskovým zprávám využívá necelých 30 % novinářů. Stejný počet odpovídá, že tyto fotografie rozhodně nepoužívají.

Doporučení: OT krajského úřadu Kraje Vysočina přistoupilo po analýze dotazníkového šetření, které proběhlo v roce 2008, i k přikládání fotografií k tiskovým zprávám. Novináři však tyto fotografie ve větší míře nevyužívají. Doporučujeme fotografie přikládat i nadále a tuto otázku položit při následujícím průzkumu a zhodnotit případný vývoj situace, a dále zjistit důvod, proč jsou fotografie málo využívané (je to jejich kvalita, obsah nebo včasnost?). Zvukové a obrazové stopy k tiskovým zprávám nebývaly doposud přikládány. Dle průzkumu zájem o ně není velký. Doporučení, zda zvukové a obrazové stopy přikládat, by se mělo řídit zejména analýzou zvýšení nákladů na provoz OT při zavedení této možnosti. V případě, že 33

zvýšení nákladů by bylo únosné, bylo by vhodné zvukové a obrazové stopy k tiskovým zprávám přikládat a v následném průzkumu zjistit, jak jsou respondenty využívány a hodnoceny. V otázce č. 9 byla zahrnuta i otázka, která byla následně položena ještě jednou jako otázka č. 13. V této souvislosti navrhujeme otázku „Využíváte k získání tiskových zpráv elektronické odkazy na uložišti www.kr-vysocina?“ na tomto místě vynechat.

10) Nacházíte chyby v tiskových zprávách Kraje Vysočina? 11) Jak často mají tyto chyby v tiskových zprávách OT vliv na vaši práci? 12) Jaké chyby v tiskových zprávách považujete za nejzávažnější?

Zhodnocení: Převážná většina respondentů (téměř 96 %) zpravidla nenachází chyby v tiskových zprávách. Pouze jeden respondent odpověděl, že chyby občas nachází. Tomuto respondentovi byly položeny následné otázky, zda mají chyby v tiskových zprávách vliv na jeho práci a o jaké chyby se jedná. Respondent odpověděl, že chyby v tiskových zprávách na jeho práci vliv nemají, a neupřesnil, o jaké chyby se nejčastěji jedná.

Doporučení: Přestože chybovost není pro média problém, je vhodné zavést dvojí jazykovou korekturu a důsledně dbát na správnost obsahu. Tuto skutečně je možné vyřešit povinnou korekturou garanta na odboru. Rizikem však zůstává časová náročnost tohoto kroku. 34

13) Využíváte k získání tiskových zpráv elektronické odkazy na uložišti www.krvysocina? 14) Vyhovuje Vám zasílání tiskových zpráv formou elektronických odkazů na uložiště www.kr-vysocina?

Zhodnocení: Více než polovině respondentů (58 %) zasílání tiskových zpráv formou elektronických odkazů na uložiště www.kr-vysocina.cz vyhovuje. 21 % respondentů odkaz nevyužívá.

Doporučení: Protože zasílání tiskových zpráv formou elektronických odkazů na uložiště www.kr-vysocina.cz respondentům většinou vyhovuje, doporučujeme u tohoto způsobu komunikace setrvat. Do budoucna by bylo vhodné zjistit, proč někteří novináři adresu nevyužívají – je to způsobeno tím, že ji neznají nebo tím, že jim tato forma nevyhovuje. Proto navrhujeme otázku č. 13 „Využíváte k získání tiskových zpráv elektronické odkazy na uložišti www.kr-vysocina?“ přeformulovat následujícím způsobem: 13. Víte o možnosti získání tiskových zpráv na uložišti www.kr-vysocina? 

ano



ne (pokračujte otázkou č. 15)

35

Potom respondenti, kteří na otázku č. 14 odpoví „spíše ne“ nebo „ne“, budou pravděpodobně ti, kterým způsob webu nevyhovuje. Na tyto dvě odpovědi bude možné navázat další otázku (např. otevřenou), která bude zjišťovat podrobněji jejich názor.

15) Jaké zprávy vydané OT považujete za zbytečné (prakticky nevyužitelné)? Lze označit více možností: zprávy ze služebních cest

10

42%

EU publicita

9

38%

zprávy z porad a seminářů

8

33%

prohlášení členů vedení kraje

3

13%

pozvání na výstavy

2

8%

pozvánky na akce

0

0%

Jiné:  

ty staré kdo je prosím Marek Homolka, autor obrovského množství tiskových zpráv pro radního Krčála? Jeho zprávy jsou dosti agitační



někteří autoři neví, kdy toho nechat - třeba mluvčí sociálních věcí



když jsou staré, měsíc po akci mě nezajímají



politické proklamace, okatou politickou reklamu - hodně se objevuje v sociálních zprávách



gratulace ke svátkům, nepatří ke zpravodajství

Zhodnocení: Více než třetina respondentů označila za zbytečné 

zprávy ze služebních cest



EU publicita



zprávy z porad a seminářů

V položce Jiné byly vícekrát uvedeny: 

kritika mluvčího odboru sociálních věcí (celkem 3x)



staré, neaktuální zprávy



zpolitizované zprávy



rozsáhlé zprávy



informace nepatřící do zpravodajství

36

Doporučení: 

Je zřejmé, že médiím vadí stejná oblast – upozorňují na jednu specifickou gesci. Dohledáním bylo zjištěno duplicitní vydávání tiskových zpráv Marka Homolky na politických webech. Tento postup by mohl být považován za neetický.



Vydávat tiskové zprávy jen pokud je co říci, ne za každou cenu. Vyvarovat se okaté politizace až agitace.



EU publicitu podávat zajímavě bez okatého vyzdvihování úspěchů. Zaměřit se více na příběh.



Důsledně dodržovat včasné zveřejňování a nepřistoupit na pozdní odeslání informací.

16) Jak hodnotíte kvalitu tiskových zpráv KV? (bodování jako ve škole, výborná 1, špatná 5) 17) Jak hodnotíte dlouhodobou progresi práce OT? (bodování jako ve škole, výborná 1, špatná 5)

Zhodnocení: Práce OT je hodnocena jako velmi kvalitní a dále se zlepšující. Kvalita tiskových zpráv je hodnocena průměrnou známkou 1,46 a progrese ve vývoji práce OT průměrnou známkou 1,42.

37

Doporučení: Média vysoce hodnotí kvalitu práce OT a její progresi. Aby byl nastoupený trend i nadále udržitelný, je nutné zvyšovat kvalifikaci všech členů týmu.

2.3 Užitečnost tiskových konferencí a kvalita výstupů 18) Docházíte na tiskové konference KrÚ Kraje Vysočina? 

ano



ne (pokračujte otázkou č. 22)

8 17

19) Ve kterém čase Vám vyhovuje konání tiskové konference KrÚ Kraje Vysočina? Lze označit více možností 

dopolední čas 9–11 hod.

6



polední čas kolem 12 hod.

0



odpolední čas po 13:00 hod.

2

20) Jsou pro vás tiskové konference kraje přínosné? 

ano



spíše ano

6



spíše ne

0



ne



nevím 0

2

0

21) Co na tiskové konferenci kraje postrádáte? Lze označit více možností 

odborné respondenty



dostatek parkovacích míst

3



více tiskových podkladů

2



více respondentů



stabilní začátky konání 1



občerstvení



jiný nedostatek:

4

1

1 není uveden

38

Zhodnocení: Tiskových konferencí se účastní pouze necelá třetina respondentů (32 %), což může být způsobeno tím, že ne všechny redakce mají sídlo v Jihlavě. Pro mimo jihlavské redaktory je účast na tiskových konferencích problematická a je nutné zvážit, jakými benefity by bylo možné zvýšit jejich atraktivnost. Na základě odpovědí redaktorů, kteří se tiskových konferencí účastní lze říci: 

Vyhovující čas tiskových konferencí je v dopoledních hodinách mezi 9. a 11. hodinou.



Všichni respondenti, kteří se tiskových konferencí účastní, označily tiskové konference za přínosné.



Respondenti na tiskových konferencích nejčastěji postrádají o

Odborné respondenty (50 % respondentů, kteří se účastní TK)

o

Dostatek parkovacích míst (37,5 % respondentů, kteří se účastní TK)

o

Více tiskových podkladů (25 % respondentů, kteří se účastní TK)

o

Více respondentů, stabilní začátky konání a občerstvení postrádá jen 12,5 % respondentů, kteří se účastní TK

o

Jiný nedostatek neuvedl žádný z respondentů, kteří se účastní TK

Doporučení: Zajímavý je vysoký počet respondentů, kteří se tiskových konferencí neúčastní. Do budoucna by možná bylo zajímavé zjistit, jaký důvod mají k neúčasti, co zlepšit, aby se zvýšila účast na TK. Každopádně by bylo vhodné zvýšit atraktivnost tiskových konferencí a jejich dostupnost pro mimo jihlavské redaktory. 

Pořádat tiskové konference v dopoledních hodinách.



Zvýšit atraktivnost obsahu – hosté, kteří mají redaktorům co sdělit.



Pečlivě volit témata tiskových konferencí tak, aby byla pro redaktory zajímavá a přínosná.



Vyřešit parkování.



Poskytnout občerstvení.

39

2.4 Důležitost komunikačních nástrojů 22) Ohodnoťte prosím využití nástrojů PR, tak, jak odpovídají vašim potřebám a zaměření. K hodnocení použijte škálu 1 (zcela neužitečné) až 5 (velmi užitečné). 1

2

3

4

5



Exklusivní námět na novou zprávu

1

1

1

4

18

112

Tiskové zprávy

2

2

1

5

15

104

Exklusivní rozhovory, osobnostní profily

1

1

7

1

15

103

Detailní materiály a podkladové informace

1

1

5

7

11

101

Výsledky průzkumu veřejného mínění

1

1

6

7

10

99

Odkazy na webové stránky

4

1

6

0

14

94

Tiskové konference, brífinky

3

0

11

3

8

88

Fotodokumentace jako příloha TZ

2

6

5

4

8

85

Případové studie

4

3

5

9

4

81

Prezentace nových produktů a služeb

3

5

7

6

4

78

Audiovizuální materiály

4

6

9

3

3

70

Odborné konference, semináře

4

8

8

2

3

67

Facebook

6

8

4

3

4

66

Dny otevřených dveří

5

9

8

1

2

61

Zhodnocení: V rámci průzkumu bylo hodnoceno a následně porovnáno 14 nástrojů PR z hlediska využitelnosti pro práci novinářů. Jako nejlépe využitelné (průměrné hodnocení větší než 4) byly označeny 

Exklusivní námět na novou zprávu (4,48)



Tiskové zprávy (4,16)



Exklusivní rozhovory, osobnostní profily (4,12)



Detailní materiály a podkladové informace (4,04)

Na druhé straně jako nejméně využitelné (průměrné hodnocené menší než 3) byly označeny 

Audiovizuální materiály (2,80)



Odborné konference, semináře (2,68)



Facebook (2,64)



Dny otevřených dveří (2,44)

Doporučení: Pro zlepšení práce OT je nutné zaměřit se na další zvýšení kvality těch nástrojů PR, které jsou novináři považované za užitečné, tady pravděpodobně hojně využívané. Velmi žádaná je exkluzivita, detailní podkladové materiály a odkazy na webové stránky. Příprava žádaných materiálů je zpravidla časově náročná. Bylo by vhodné mít specialistu, který by se v rámci své 40

práce zaměřil na přípravu tohoto typu informací a tiskových zpráv. Protože se jedná o časově náročné úkoly, je nutné tomuto specialistovi poskytnout dostatečný časový prostor na jeho práci.

Porovnání s rokem 2008: Při průzkumu realizovaném v roce 2008 byl respondentům nabídnut k hodnocení seznam 13 nástrojů PR (oproti roku 2014 nebyl zařazen facebook). Proto bylo možné přistoupit ke srovnání hodnocení těchto nástrojů v roce 2008 a v roce 2014. Většina (10) ze 13 hodnocených nástrojů získala přibližně stejné hodnocení – průměrná hodnocení se v těchto případe liší nejvýše o ±0,3. Průměrné hodnocení Exklusivní námět na novou zprávu Tiskové zprávy Exklusivní rozhovory, osobnostní profily Detailní materiály a podkladové informace Výsledky průzkumu veřejného mínění Odkazy na webové stránky Tiskové konference, brífinky Fotodokumentace jako příloha TZ Případové studie Prezentace nových produktů a služeb Audiovizuální materiály Odborné konference, semináře Facebook Dny otevřených dveří

2008 4,26 4,20 3,82 3,37 3,85 3,80 4,00 3,30 2,70 3,10 2,60 2,50 2,75

2014 4,48 4,16 4,12 4,04 3,96 3,76 3,52 3,40 3,24 3,12 2,80 2,68 2,64 2,44

přírůstek 0,22 –0,04 0,30 0,67 0,11 –0,04 –0,48 0,10 0,54 0,02 0,20 0,18 –0,31

41

Hodnocení: Výraznější zhoršení průměrného hodnocení je patrné pouze u PR nástroje Tiskové konference, brífinky (o téměř –0,5). Naopak nejvýrazněji lépe jsou hodnoceny dva nástroje – Detailní materiály a podkladové informace (o 0,67) a Případové studie (o 0,54).

Doporučení: 

Pracovat s médii individuálně, mají zájem zejména o exkluzivitu. Tento přístup může být známkou důvěry.



Hledat důvody, proč klesá zájem o tiskové konference. Pravděpodobně půjde o nevhodně zvolený čas a množství nezajímavých informací.



Hledat zajímavá témata pro tiskové konference, zvát oblíbené řečníky, dát prostor pro otázky novinářů, zařadit občerstvení atd.

2.5 Sociodemografické údaje 23) Pohlaví

24) Věk Minimální: 22 let Maximální: 77 let Průměrný: 37 let

42

25) Délka novinářské praxe

26) Nejvyšší dosažené vzdělání

43

27) Vzdělání v oboru žurnalistika

44

2.6 Pracoviště, se kterým se dobře spolupracuje 28) se kterým pracovištěm PR nebo poskytujícím tiskové služby se Vám v Kraji Vysočina dobře pracuje? Na závěr byla respondentům položena otázka, která si kladla za cíl zjistit, jaká pracoviště v Kraji Vysočina poskytují kvalitní tiskové služby. Tuto otázku přibližně polovina respondentů nepochopila správně a odpovídali na otázku, se kterým pracovištěm Krajského úřadu se jim nejlépe spolupracuje. Proto jsou v následujícím seznamu tučně vyznačeny odpovědi na položenou otázku: 

se všemi



sekretariát hejtmana



Eva Neuwirtová



sekretariát hejtmana



tiskové oddělení a Jitka Svatošová



město Jihlava, nemocnice Jihlava, SMJ Jihlava



S Krajem Vysočina, ale i se společností Bosch nebo Nemocnicí Jihlava



se všemi



kromě kraje, kde to jde, i s hasiči nebo policií



hasiči, kraj



kraj je OK, ostatní úřady jsou +-, dobrá je ještě Jihlava nebo hasiči. Kraj ale zadává do malých periodik málo reklamy, asi by to chtělo víc redakcím pomoct



JE Dukovany, Střed Třebíč, kraj Vysočina, město Třebíč



policie, hasiči, SZÚ, nemocnice napříč krajem



Eva Neurwirtová



krajský úřad, městské úřady pověřených obcí, policie, HZS, záchranná služba



Tiskový odbor, jmenovitě: Jitka Svatošová, Eva Neuwirtová.



Ing. Jitka Svatošová, Ing. Ivana Šteklová



policie ČR, kraj, ČEZ, SPŠ Třebíč, Charita Třebíč



nehodnotím, je to jejich práce



Dukovany a Charita Třebíč

Hodnocení: Z odpovědí vyplývá, že novináři znají OT a tiskové mluvčí, jejich práci hodnotí kladně. Kromě OT Kraje Vysočina jsou kladně hodnoceny i další instituce, které mají své tiskové mluvčí. Z toho vyplývá jednoznačně nezbytnost komunikace prostřednictvím tiskového mluvčího, který je pro novináře partnerem.

45

Doporučení: 

Pro následný průzkum by bylo vhodné otázku přeformulovat tak, aby bylo více zřejmé, že dotaz není směřován na pracovníky KrÚ, ale na jiné organizace.



Podporovat OT v jeho aktivitách. Podporovat pracovníky OT v tvůrčím přístupu, poskytnout jim volnost při výběru témat a způsobu komunikace s médii, protože jsou jednoznačně považováni za lidi na svém místě.

2.7 Porovnání míry kritičnosti Cílem bylo porovnat odpovědi respondentů a rozhodnout, které skupiny respondentů jsou kritické k práci OT Kraje Vysočina a které jsou naopak benevolentnější. Za tímto účelem byla zkonstruována proměnná „Hodnocení“, která vznikla sečtením bodového ohodnocení využití nástrojů PR (otázka č. 22). Kritičtí respondenti získali méně bodů než respondenti benevolentnější. Tato proměnná nabývá hodnot od 14 do 70 a průměrná hodnota je 48. Pomocí této proměnné bylo možné odpovědět na otázky, kdo je kritičtější: 

Muži nebo ženy?



Respondenti mladší nebo lidé starší?



Respondenti s praxí delší než 10 let nebo s kratší praxí?



Respondenti s vysokoškolským vzděláním nebo se středoškolským vzděláním?



Respondenti se vzděláním v oboru žurnalistiky nebo respondenti se vzděláním v jiném oboru?

Porovnání odpovědí těchto skupin respondentů je v následujících grafech:

46

66 64 62 60 58 56

hodnocení

54 52 50 48 46 44 42 40 38 36

muž

žena Pohlaví

Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh

56 54 52 50

hodnocení

48 46 44 42 40 38 36 <37

37+ Věk

Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh

47

58 56 54 52

hodnocení

50 48 46 44 42 40 38 10+

<10 Délka praxe

Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh

64 62 60 58 56

hodnocení

54 52 50 48 46 44 42 40 38 ne

ano Vzdělání v oboru

Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh

Na základě těchto grafů, ale i statistických testů, které byly provedeny, je možné říci, že: 

Muži jsou kritičtější než ženy.



V míře kritičnosti nebyly prokázány rozdíly u respondentů mladších a starších.



V míře kritičnosti nebyly prokázány rozdíly u respondentů působících v oboru déle než 10 let a kratší dobu.

48



Respondenti

s vysokoškolským

vzděláním

jsou

kritičtější

než

respondenti se středoškolským vzděláním. 

Respondenti se vzděláním

v oboru

(žurnalistika)

jsou

méně

kritičtí

než

respondenti se vzděláním v jiném oboru.

49

Závěr Teoretická část bakalářské práce se věnuje dotazníkovému šetření, jeho tvorbě, distribuci, sběru dat a následné analýze. V této části bylo vysvětleno, že tvorba šetření není záležitost desítek minut a proč tomu tak je. Dále jsme se seznámili s chybami, se kterými se lze často při sestavování výzkumu setkat. Dozvěděli jsme se, jak strukturovat samotný dotazník. Zjistili jsme, že formulace otázek je velmi důležitá, na složitě konstruované otázky nemusíme dostat stejnou odpověď, jako na otázky, které jsou jednoduché na pochopení. Dále jsme specifikovali rozdíl mezi otevřenými a uzavřenými otázkami. Důležitý je, v případě papírové podoby, i vzhled, barva a velikost písma, druh a kvalita papíru. Nejen tyto aspekty mohou ovlivnit dojem. V praxi se setkáváme s případy, kdy je možné zkoumat celou populaci, a to v případě, že není velká. Pokud je zkoumaná populace příliš velká, řádově desetitisíce prvku nebo větší, je nutné vytvořit výběr z této populace. V případě tohoto dotazníkového šetření jsme zkoumali celou populaci, která byla tvořena 60 respondenty. K získání odpovědí je možné použít dotazník nebo rozhovor. V případě tohoto výzkumu se jevilo vhodnější dotazníkové šetření, výsledkem kterého je jednoznačně definovaná datová matice vhodná ke statistické analýze. K vyhodnocení dotazníkového šetření jsme použili metody popisné statistiky (tabulky, grafy, výpočet charakteristik úrovně a variability) a dále pokročilé statistické metody použitelné pro analýzu závislosti dvou proměnných (chí-kvadrát, t-test). Dotazník byl vytvořen na základě pravidel uvedených v teoretické části. Praktická část je zaměřena na realizaci dotazníkového šetření pro Oddělení tiskové Krajského úřadu kraje Vysočina. Dotazník se zabývá hodnocením jejich práce ve vztahu k novinářům a tím poskytuje zpětnou vazbu pracovníkům tiskového oddělení. V neposlední řadě, jsou v praktické části interpretovány výsledky statistické analýzy v podobě zhodnocení dotazované problematiky nebo doporučení. Dotazníkové šetření obsahuje 28 otázek, pomocí kterých bylo zjištěno, jak komunikují pracovníky oddělení tiskového se zástupci médií, dále byla zhodnocena kvalita tiskových výstupů a použitelnost pro práci médií. Žurnalisté také hodnotili užitečnost tiskových konferencí a kvalitu výstupů. Novináři vnímají a hodnotí práci OT pozitivně, tvrdí, že jsou profesionální a dobře k zastižení. Z tohoto zjištění vyplývá doporučení udržovat aktuální distribuční seznam novinářů a zaměřit se na pokračování ve včasném odpovídání a přesnost poskytovaných informací. Dle průzkumu 60 % respondentů upřednostňuje krátké zprávy (do poloviny A4) a dalších 24 % preferuje rozsah v maximální délce jedna strana A4. Dotazovaní zaměstnanci jsou ve více než 3/4 spokojeni s počtem tiskových zpráv. Vzhledem k tomu, že nyní úřad vydává denně informace související s fungováním kraje nebo úřadu, doporučila bych, aby tento systém zůstal nezměněn. 50

Podle výsledků dotazníkového šetření 30% novinářů využívá fotografie, které jsou přiložené k tiskové zprávě. Přikládání fotografií začalo po roce 2008. I když je efektivita fotografií malá, konečné vyhodnocení bych nechala až na další výzkum, během kterého bych doporučovala zjistit, proč jsou málo využívané. Převážná většina respondentů nenachází chyby ve zprávách, pouze jediný respondent nějaké chyby shledal, což ale dále nespecifikoval. Ačkoli chybovost není pro média problém, doporučila bych zavést dvojí kontrolu a dbát na správnost obsahu. Vzhledem ke skutečnosti, že 58 % respondentů vyhovuje zasílání elektronických odkazů, tento způsob komunikace bych neměnila. V následujícím výzkumu bych se ale snažila zjistit, proč velkému množství respondentů tento způsob nevyhovuje. Záměrem jedné z otázek bylo zjistit, které informace považují respondenti za zbytečné, nejčastěji se opakovaly následující odpovědi (zprávy ze služebních cest, EU publicita, zprávy z porad a seminářů), ze kterých bych doporučila vydávání tiskových zpráv pouze v případě, kdy je co říct a důsledně dodržovat včasné zveřejňování a nepřistoupit na pozdní odeslání informací. Práce OT je dotazovanými novináři hodnocena kladně, pro udržení kladného hodnocení je nezbytné neustálé zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Vzhledem k nízké účasti na tiskových konferencích bych doporučila zamyslet se nad změnou místa jejich konání. Na základě informací od 32 % respondentů, kteří se účastní je zjištěno, že vyhovující čas tiskových konferencí je dopoledne. Stěžují si na množství parkovacích míst a občerstvení chybí jen 12,5 % respondentů. Ze 14 zkoumaných nástrojů PR byly nejhůř hodnoceny: audiovizuální materiály, odborné konference, semináře, Facebook a Dny otevřených dveří. Protože se jedná o časově náročné úkoly, je nutné tomuto specialistovi poskytnout dostatečný časový prostor na jeho práci. V porovnání s informacemi zjištěnými v roce 2008 byla získána zhruba stejná hodnocení. Novináři znají OT a mluvčí, jejich práce je hodnocena kladně, stejně jako další instituce s tiskovým mluvčím. Vzhledem ke spokojenosti bych doporučila podporu OT v aktivitách. V závěru dotazníkového šetření bylo položeno několik sociodemografických otázek (věk, pohlaví, délka praxe, nejvyšší dosažené vzdělání, a zdali je respondent vzdělaný v oboru žurnalistika), které byly využity k porovnání míry kritičnosti. Cílem bakalářské práce bylo vytvořit stručný popis metodiky realizace dotazníkového šetření a statistických metod, které jsou vhodné pro analýzu dat pořízených dotazníkovým šetřením, a vytvořit návrh vlastního dotazníku na základě pravidel popsaných v teoretické části. Dále byla navržena vhodná metodika pro analýzu dat, vlastní analýzu dat byla provedena a byly interpretovány výsledky této analýzy. Při zpracování BP byly využity znalosti statistických metod získaných v průběhu studia na VŠPJ, které byly rozšířeny o další metody používané při zpracování dat pořízených dotazníkovým šetřením, a byl využit statistický software STATISTICA dostupný na VŠPJ. Všechny stanovené cíle byly v bakalářské práci splněny. 51

Seznam použité literatury GIVEN, Lisa M. The Sage encyclopedia of qualitative research methods. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2008, 2 v. ISBN 9781412941631. ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 212 s. ISBN 9788086946498. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 374 s. ISBN 80-246-0139-7. HAVLÍČKOVÁ, Daniela a Hana ŘÁDOVÁ. METODIKA – Kompetence, Kvalita, Kvalifikace, (Sebe)Koncepce pro neformální vzdělávání. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2015, 548 s. ISBN 978-80-87449-50-9. WALKER, Ian. Výzkumné metody a statistika. Vyd.1. Praha: Grada, 2013, 218 s. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3920-5. MILBRATH, Lester W a Madan Lal GOEL. Political participation: how and why people get involved in politics? 2nd ed. Washington, D.C.: University Press of America, 1977, ix 223 p. ISBN 0819126470. HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. 2004. SIBN: 80-7178-820-1. BORŮVKOVÁ, Jana. Základy statistiky: dotazníkové šetření: studijní text. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 32 s. ISBN 978-80-87035-80-1. PETRIE, Aviva a P WATSON. Statistics for veterinary and animal science. 2nd ed. Ames, lowa: Blackwell Pub., c2006, xii, 299 p. ISBN 978-1-4051-2781-3. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika: všeobecný základ: statistika v hospodářství: e-learningová studijní opora pro studenty bakalářských oborů. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7375-721-2.

Další zdroje LITSCHMANOVÁ, M. Máte dotazníky. A co dál?. VŠB – Technická univerzita Ostrava. Www.vsb.cz [online]. 2009 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://homel.vsb.cz/~lit40/SKOMAM_09.PDF Profesionální dotazníky snadno. Jak na výzkum – 3. část: Distribuce dotazníků a sběr dat. [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné z: http://www.i-dotaznik.cz/jak-na-vyzkum-3-castdistribuce-dotazniku-a-sber-dat/ Aplikovaná statistika. Aplikovaná statistika::Závislost slovních znaků. [online]. [cit. 2015-08-09]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=71555

52