VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Problematika nezaměstnanosti absolventů v okrese Rychnov nad Kněžnou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Problematika nezaměstnanosti absolventů v okrese Rychnov nad Kněžnou Bakalářská práce

Autor: Monika Marková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce pojednává o problematice nezaměstnanosti absolventů škol v okrese Rychnov nad Kněžnou. Cílem práce je na základě provedené analýzy nezaměstnanosti absolventů základních, středních a vysokých škol z různých hledisek (pohlaví, stupeň vzdělání, věková kategorie a oborová struktura) dospět k vývoji nezaměstnanosti absolventů, srovnání nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou a následně navrhnout v úvahu připadající možná řešení ke zlepšení situace v dané lokalitě. Obsah práce zahrnuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje základní definici trhu práce, nezaměstnanosti, státní politiky zaměstnanosti a absolventů škol jako ohrožených skupin na trhu práce a s nimi úzce spojenými souvislostmi. Tato část je zpracována na základě odborné literatury a zákonů. Praktická část je zaměřena na okres Rychnov nad Kněžnou, jeho charakteristiku, Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou a jeho programy určené k posílení pracovního potenciálu absolventů, vývoj nezaměstnanosti absolventů a mikroregionů z různých hledisek a dotazníkové šetření v závěru práce.

Klíčová slova Absolventi škol, nezaměstnanost, okres Rychnov nad Kněžnou, Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou

Annotation This bachelor´s work is focused on Graduate Unemployment Issues in the District of Rychnov nad Kneznou. All this is based on the unemployment analysis of those graduates from secondary schools, college and Universities. The analysis I have mentioned has been done from diffferent points of view sorted by: gender, level of education, age and subject of studying. The purpose of my work is to introduce the amount of unemployment we are facing and to compare this issue in different townships connected to Rychnov nad Kneznou. What is more, I proposed some possible solutions on how to improve this situation. The content is split into two parts which are: theoretical and practical.

The theoretical part is: 1. introducing a basic definition of the market, unemployment, politics and graduates who are the vulnerable group, 2. processed into the basis of technical literature and laws. The practical part is: 1. to focus on the district Rychnov nad Kneznou, its charakter and the Job Centre of RK with its programs that are supposed to assist in strenghtening labour potential and register the development of the unemployed, 2. making new suggestions on how to processed a high quality analysis.

Key words Unemployment, graduates, district Rychnov nad Kneznou, job centre

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za pozornost, kterou věnovala mé práci, za její odborné rady a pomoc poskytnutou při zpracování této práce. Dále chci poděkovat paní Ing. Aleně Martincové a Ing. Věře Kučerové, které mi ochotně poskytly podklady a informace užitečné pro tuto bakalářskou práci. V první řadě chci ovšem poděkovat svým rodičům za to, že mi umožnili studium na vysoké škole a podporovali mě během této doby i v průběhu tvorby mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. května 2012 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod..................................................................................................................................8 1

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 10 1.1

1.1.1

Definice trhu práce a jeho fungování ........................................................ 10

1.1.2

Substituční a důchodový efekt .................................................................. 12

1.1.3

Druhy trhu práce ....................................................................................... 12

1.1.4

Trh práce a nezaměstnanost ...................................................................... 13

1.2

NEZAMĚSTNANOST .................................................................................... 14

1.2.1

Definice nezaměstnanosti ......................................................................... 14

1.2.2

Objem a míra nezaměstnanosti ................................................................. 15

1.2.3

Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti .............................. 16

1.2.4

Druhy nezaměstnanosti ............................................................................. 17

1.2.5

Důsledky nezaměstnanosti ........................................................................ 19

1.2.6

Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti ............................ 20

1.2.7

Rozdíl mezi nezaměstnaným a nepracujícím člověkem ........................... 21

1.3

STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...................................................... 22

1.3.1

Definice státní politiky zaměstnanosti ...................................................... 22

1.3.2

Druhy státní politiky zaměstnanosti ......................................................... 23

1.3.3

Úřední kompetence státní politiky zaměstnanosti .................................... 26

1.3.4

Organizační struktura Úřadu práce v České republice ............................. 27

1.3.5

Úřady práce a jejich výhled do budoucna ................................................. 28

1.4

2

TRH PRÁCE .................................................................................................... 10

ABSOLVENTI ŠKOL JAKO OHROŽENÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE. 28

1.4.1

Ohrožené skupiny na trhu práce ............................................................... 28

1.4.2

Definice absolventa................................................................................... 29

1.4.3

Požadavky a problémy spojené s absolventy ............................................ 29

1.4.4

Okolnosti ovlivňující nezaměstnanost absolventů .................................... 30

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 31 2.1

OKRES RYCHNOV NAD KNĚŽNOU .......................................................... 31

2.1.1

Geografické a demografické rysy ............................................................. 31

2.1.2

Podnebí a jeho vliv na zemědělství, nerostné suroviny a průmysl ........... 32

2.1.3

Cestovní ruch a významná místa .............................................................. 33

2.2

KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ ÚŘADU PRÁCE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU.......................................................................................................34

2.2.1

Charakteristika Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou .................................................................................................... 34

2.2.2

Programy určené k posílení pracovního potenciálu absolventů ............... 42

2.3

NEZAMĚSTNANOST V OKRESE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU ............. 48

2.3.1

Zaměstnanost a největší zaměstnavatelé v okrese .................................... 48

2.3.2

Analýza nezaměstnanosti absolventů a mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou .................................................................................................... 49

2.4

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................................................... 57

2.4.1

Úvod do dotazníku .................................................................................... 57

2.4.2

Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 57

2.4.3

Konečné shrnutí dotazníku ....................................................................... 69

2.5

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI .................................................................... 69

Závěr................................................................................................................................74 Seznam použité literatury................................................................................................77 Seznam tabulek a obrázků...............................................................................................79 Příloha 1

Úvod V průběhu posledních několika let docházelo a stále dochází k značnému sociálnímu a ekonomickému vývoji v České republice. Tento vývoj spolu přináší hodně změn, jak v oblasti života lidí, tak v oblasti práce, profese a kvalifikace. Velmi významným faktorem se na trhu práce stala kvalita nabízené práce a to z hlediska odborné kvalifikace, znalosti práce na počítači, jazykových schopností, komunikativnosti, flexibility a ochoty učit se novým věcem. Aby stát reguloval situaci na trhu práce, využívá k tomu různé instituce a nástroje státní politiky zaměstnanosti. Nesmírně důležitým státním orgánem na trhu práce je Úřad práce České republiky a jeho krajské pobočky a kontaktní pracoviště. Nezaměstnanost je v nynější moderní ekonomice jevem nevyhnutelným, musí se ovšem pohybovat v rozmezí únosnosti. K únosné míře nezaměstnanosti by měl sloužit efektivně fungující trh práce, jehož cílem je dosáhnout rovnovážného bodu mezi pracovní nabídkou a poptávkou a vytvořit podmínky pro rovnovážný vývoj. Nezaměstnanost postihuje zejména ohrožené skupiny nezaměstnaných lidí na trhu práce, kteří potřebují při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči a pozornost. Ohroženou skupinou nezaměstnaných lidí na trhu práce jsou např. absolventi škol, kteří jsou znevýhodněni díky nulovým či minimálním zkušenostem v praxi. Cílem mé práce je na základě provedené analýzy nezaměstnanosti absolventů základních, středních a vysokých škol z různých hledisek (pohlaví, stupeň vzdělání, věková kategorie a oborová struktura) dospět k vývoji nezaměstnanosti absolventů, srovnání nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou a následně navrhnout v úvahu připadající možná řešení ke zlepšení situace v dané lokalitě. Téma práce „Problematika nezaměstnanosti absolventů škol v okrese Rychnov nad Kněžnou“ jsem si vybrala z důvodu, že jsem vykonávala svoji semestrální praxi na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (v současné době Kontaktní pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou). Problematika nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanost absolventů v okrese Rychnov nad Kněžnou, mi je velice blízká, zaujala mě a díky tomu jsem se chtěla o tomto tématu dozvědět více hlubších informací.

8

Obsah práce jsem rozdělila do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol, které na sebe plynule navazují a v nichž jsou vysvětleny důležité pojmy a vztahy důležité k pochopení dané problematiky. Jedná se o kapitoly:  Trh práce, Nezaměstnanost, Státní politika zaměstnanosti a Absolventi škol jako ohrožené skupiny na trhu práce. Praktická část obsahuje čtyři kapitoly, které jsou doplněny o tabulky a grafy sloužící pro lepší přehled. V úvodní kapitole se zaměřuji na charakteristiku okresu Rychnov nad Kněžnou. Druhá kapitola je věnována Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou. Následující kapitolou je Nezaměstnanost v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde nalezneme analýzu nezaměstnanosti z různých hledisek. Závěrečná kapitola obsahuje dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení. V rámci zpracování své bakalářské práce jsem použila následující metody:  výklad, popis, srovnávání, indukce, analýza a dotazníkové šetření.

9

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 TRH PRÁCE 1.1.1 Definice trhu práce a jeho fungování Výrobní faktory se rozdělují na primární (práce, půda a přírodní zdroje), sekundární (kapitál) a specifické (technologie). Jejich využívání je efektivní, jestliže je splněna podmínka zvýšení jednoho statku na úkor snížení produkce druhého statku. V takové situaci se ekonomika státu nachází na hranici svých produkčních možností. Práce je charakterizována cílevědomou lidskou činností (lidský čas strávený např. ve výrobě). Kvalita práce je ovlivněna fyzickými i psychickými vlastnostmi, dovednostmi, zkušenostmi a schopnostmi člověka, účinnost práce je zdokonalena technologiemi a výsledkem poskytnuté práce je odměna (mzda). Trh práce se řadí mezi trhy specifické a je součástí trhu výrobních faktorů. Je spojován s tržní ekonomikou, funguje současně s dalšími trhy a zabezpečuje funkci ekonomickou a sociální. Autoři, zabývající se definicí trhu práce, tento pojem popisují různorodě, většina z nich se však shoduje v tom, že se jedná o místo, kde dochází k nabídce a poptávce po práci neboli po pracovní síle. Na základě této nabídky a poptávky je stanovena cena, jinými slovy mzda. Na základě určení podmínek zaměstnanosti jsou uzavírány pracovní smlouvy. Ve skutečnosti trh práce není dokonalým trhem s volnou soutěží, nabídku a poptávku po pracovní síle ovlivňuje velké množství faktorů, např. faktory osobní, sociální, kulturní či politické. Každý z nás je jedinečná osobnost, která se liší od ostatních lidí. Tento fakt je dán vnitřním i vnějším prostředím, které nás obklopují a v nichž vyrůstáme a žijeme. Dále je ovlivněn vzděláním, kvalifikací, dovednostmi, zkušenostmi, povahovými vlastnostmi a aspiracemi. Pracovní potenciál a pracovní možnosti bohužel ovlivňují i méně příjemné faktory a to diskriminační faktory, mezi něž patří věk, barva pleti, rodinný stav, zdraví apod. Charakteristika trhu práce vychází z jeho velikosti, dynamiky, skladby, práceschopného obyvatelstva, celkového hospodářského profilu a dominantní sféry hospodářství, nezbytný vliv má také geografická poloha regionu (státu) a celková státní politická a ekonomická situace. 10

Mareš (1998) trh práce přirovnává k trhu výrobků a služeb. Uvádí, že v rámci tržní ekonomiky dochází mimo jiné i k prodeji a nákupu práce a že pracovní smlouvy včetně mezd jsou vyměňovány za kvalifikaci a čas pracovníků. Na straně nabídky práce stojí pracovníci (zaměstnanci), stranu poptávky po práci tvoří zaměstnavatelé. Rozhodující pro obě strany je příslušná mzda (cena práce), jež je odvozena z poměru mezi pracovní nabídkou a poptávkou. Cílem takto vzniklého trhu je nabídka pracovních sil v požadované struktuře. Soukup (1999) tvrdí, že se na straně nabídky na trhu práce vyskytují domácnosti. Množství nabízené práce z teoretického hlediska je závislé převážně na reálné mzdě porovnané pracovníky s jejich újmou z práce a na základě výsledku se rozhodují, zda svoji zaměstnanost sníží či zvýší. Nabídková křivka, která vyjadřuje chování domácností, má osobitý tvar. Nejprve do určitého bodu roste, což je charakterizováno rostoucím množstvím nabízené práce současně s růstem reálné mzdy. V tomto určitém bodě ovšem nastává zlom a i s růstem reálné mzdy množství nabízené práce klesá. Tento jev je dán tím, že reálné mzdy jsou natolik dostačující a vysoké, že člověk či rodina má potřebu preferovat spíše volný čas nad výkonem práce. Jírová (1999) popisuje trh práce jako působiště, kde dochází ke střetu pracovní nabídky a poptávky, přičemž stranu nabídky tvoří lidé (uchazeči o práci), kteří svoji práci nabízí. Jedná se o neoddělitelnou službu od osoby, která práci nabízí. Na straně poptávky stojí domácnosti, vláda a firmy, jež zaměstnání nabízí. Je více forem trhu práce, buď příslušné úřady práce, nebo různé druhy inzerce, např. personální agentury. Lidé jsou rozmístěni do různých druhů zaměstnání, odvětví, firem a regionů, jsou odměněny různou výší mzdy, a to vše za účelem uspokojení individuálních potřeb jedinců, ale i společnosti. Macálková (2000) uvádí, že na straně poptávky stojí fungující firmy, které jsou ochotné zaměstnávat uchazeče do doby, kdy se přínos těchto zaměstnanců nebude rovnat vyplácené mzdě. Pracovní poptávka je tedy závislá nejen na ceně práce vytvořené při vzájemném střetnutí firem a pracovníků, ale také na produktivitě. Halásková (2001) konstatuje, že mezi účastníky trhu práce bychom měli řadit zaměstnavatelé, zaměstnance, státní orgány a jejich zájmy. Trh práce má 2 hlavní funkce, sociální a ekonomickou. Sociální funkce se vyznačuje mzdou, tedy odměnou za práci, a zaměstnaneckými podmínkami, jako jsou např. pracovní doba, práce přesčas či

11

odpovědnost za škodu. Ekonomická funkce je spojována s koncepce směny pracovní síly (práce), který působí ve výrobním systému jako výrobní činitel.

1.1.2 Substituční a důchodový efekt Substituční efekt je charakterizován vztahem, v němž platí teorie, čím jsou vyšší mzdy, tím vzniká větší zájem o práci. Vyšší mzdy nabádají pracovníky, aby svůj veškerý čas, který mají k dispozici, využívali lépe ve prospěch pracovních příležitostí na úkor volného času (disponibilní čas je velmi vzácný, proto není třeba ztrácet ho ve formě zábavy, ale soustředit ho spíše na dobře placenou pozici). Důchodový efekt je charakterizován vztahem opačným, kdy vyšší mzda směřuje spíše k upřednostnění volného času nad časem stráveným v zaměstnání. Důvodem, proč tento efekt funguje na této bázi, je, že pracovník hranici jistého postačujícího důchodu získává a začíná mít potřebu většího množství volného času.

1.1.3 Druhy trhu práce Teorie duálního trhu práce podle Doeringera a Piora (1971) říká, že neexistuje pouze jeden trh práce, ale minimálně dva trhy práce. Jsou označovány jako primární a sekundární trhy práce. Primární trh práce se orientuje na výhodnější a lepší pracovní příležitosti, které mají vyšší prestiž, poskytují mnohem větší šance, nabízí relativně rychlejší možnost profesního růstu a přijatelnější pracovní podmínky. Pracovní příležitosti umístěné na primárním trhu jsou mnohem bezpečnější a není zde vysoké riziko ztráty zaměstnání v rámci propouštění. Je zde snazší přístup pracovníků k posílení či zvýšení své kvalifikace, práce je zde velmi dobře ohodnocena s možností dalšího růstu mezd. Sekundární trh práce shromažďuje pracovní příležitosti, které mají nižší prestiž a nižší mzdové ohodnocení. O kariérovém růstu se na sekundárním trhu nedá v podstatě ani uvažovat, pracovní místa zde umístěná nejsou příliš stabilní. Osoby zaměstnané na tomto trhu bývají často osobami nezaměstnanými a to i přesto, že získání nového zaměstnání je zde mnohem snazší než v sektoru předchozím. Pahl (1984) rozdělil trh práce na trh formální a neformální. Formálním trhem práce rozumíme trh, na kterém se objevují pouze oficiálně zveřejněné pracovní příležitosti. Tyto příležitosti jsou kontrolované společenskými institucemi, jejichž existence vznikla za účelem jeho regulace. Neformální trh nespadá většinou pod kontrolu společenských

12

institucí (především daňových úřadů). Jedná se např. o různorodé formy nelegálního obchodu a podnikání, které mají kriminální povahu či obcházejí daňové a pracovní zákony, patří sem i samozásobení, rodinné či sousedské výpomoci a domácí práce. Pahl říká, že domácnosti zapojené na neformálním trhu práce mohou kumulovat své příjmy. Dále konstatuje, že formální a neformální trh je vzájemně propojen, neformální trh přináší lepší možnosti, které jsou dány zpravidla výhodnějším postavením na formálním trhu. Tím rozumíme situaci, kdy člověk s lepším postavením na formálním pracovním trhu má i lepší přístup k výhodnějším podmínkám uplatnění se na neformálním pracovním trhu. Problémy s dostatečnou nefunkčností formálního trhu práce v dané lokalitě je častokrát spojena s omezením neformálního trhu práce. V posledních letech přibývá práce na černém trhu (např. cizinci pracující na českém pracovním trhu bez pracovního povolení), z tohoto důvodu neformální trh práce získává větší a větší váhu. Externí (vnější) a interní (vnitřní) trh práce je dalším typem rozdělení trhu práce. Externí trh práce je místo, kde si existující firmy navzájem konkurují, interním trhem práce rozumíme prostředí uvnitř konkrétního podniku. Interní trh práce nemá přesné charakteristické rysy pravého trhu, jsou zde totiž zavedeny různé administrativní pravidla a mechanismy, pomocí nichž jsou pracovníci rozmisťováni a pomocí nichž dochází ke konkrétně stanoveným cílům. Mnoho autorů se s podrobnějšími charakteristikami interního trhu liší. Například Doeringer a Piore (1971) uvádí, že interní trh práce vychází ze specifické povahy pracovní síly (požadovaná kvalifikace, pracovní návyky a zkušenosti, přehled o pravidlech konkrétního prostředí), na níž jsou firmy závislé a potřebují ji ke své produkci.

1.1.4 Trh práce a nezaměstnanost Nezaměstnanost vstoupila v realitu až po roce 1989, kdy proběhla změna politického systému a změna vládní moci. Neefektivně fungující centrálně plánovaná ekonomika se přeměnila na efektivní tržní ekonomiku. Došlo k výrazným změnám, jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky po práci. Na straně nabídky trhu práce ekonomicky aktivní obyvatelstvo mírně ale dlouhodobě vzrostlo díky rostoucímu počtu obyvatel produktivního věku. Na straně poptávky trhu práce po pracovní síle se nevytvořil dostatečný počet pracovních pozic, v jehož důsledku pokleslo množství zaměstnaných osob. Tento jev měl dvě příčiny, pokles výkonnosti ekonomiky a růst produktivity práce.

13

Před touto zásadní změnou bylo povinností všech práceschopných občanů pracovat i přesto, že některé pracovní pozice směřovaly spíše k ekonomické nevýdělečnosti a zaměstnanost byla nepřirozeně udržována. Vznikem tržního systému, mimo jiné uplatněného i v rámci rozdělování pracovních pozic, byl vytvořen trh práce v pravém slova smyslu včetně tržních mechanismů a docházelo na určitých pracovních pozicích k nadbytečné a nepotřebné pracovní síle. Prvopočátkem 90. let 20. století vyvolávala nezaměstnanost velké obavy, skutečností se ovšem stala až od roku 1997. Vývojem trhu práce byla viditelně ovlivněna sociální pozice obyvatelstva, z tohoto důvodu je vždy od té doby středem pozornosti při tvorbě systému sociální ochrany obyvatel.

1.2 NEZAMĚSTNANOST 1.2.1 Definice nezaměstnanosti Problém spojený s nezaměstnaností závisí na situaci, která vládne na trhu práce. Jestliže na trhu práce dochází k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle, nastává potíž s nezaměstnaností. Tato záležitost se zpravidla projevuje převládající nabídkou pracovní síly nad poptávkou po pracovní síle. Nezaměstnanost můžeme charakterizovat jako hromadný společenský fenomén, přičemž se menší či větší část populace pohybuje mimo ekonomický proces. Dále nezaměstnanost můžeme definovat jako stav, kdy člověk postrádá placenou profesi. Jedná se o přirozený jev, který se v demokratické společnosti objevuje velmi často. Z ekonomického hlediska je nízká nezaměstnanost vhodná a žádaná, jelikož má příznivý vliv na mobilitu a motivaci pracovníků. Překážkou se stává tehdy, kdy dochází k masové nezaměstnanosti nebo se doba jejího trvání u konkrétních občanů prodlužuje. Vysoká nezaměstnanost se vyznačuje běžným hrubým domácím produktem nacházejícím se pod hladinou potenciálního. Obyvatelé České republiky jsou s problémem nezaměstnanosti stále nevyrovnaní, jejich pohled na její hodnocení je dosud negativní a to i přesto, že míra nezaměstnanosti opět od října 2011 (kdy míra nezaměstnanosti České republiky činila 7,9 %) stále roste (míra nezaměstnanosti České republiky se nyní, v únoru 2012, rovnala 9,2 %).

14

Objem nezaměstnanosti se častokrát podceňuje, tváří se, že je nižší, k čemuž napomáhají i různé statistiky příslušných úřadů, jelikož nezahrnují podstatnou část lidí, kteří práci nemají. Tento fakt přispívá k tomu, že občané vidí v nezaměstnanosti osobní selhání, začínají sebe samotné přijímat záporně, přemýšlet pesimisticky a to vše a mnoho dalšího komplikuje práci zaměstnanců úřadu práce, kteří se snaží o opětné sebrání sil nezaměstnaných vedoucích ke změně vlastní situace. Velmi podstatné tedy je, aby obyvatelé pohlíželi na nezaměstnanost ne jenom jako na optiku hodnot nebo jako čistě ekonomický úkaz, ale také aby sledovali psychologické, sociální a demografické aspekty. Od lidí, kteří jsou zaměstnaní, velice často slýcháváme, jak jsou ve svém zaměstnání nespokojení, když však poté ale nastane situace, při níž svoje zaměstnání ztratí, začínají si uvědomovat, jaké velké přínosy kromě mzdy jim přinášela.

1.2.2 Objem a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost je potřeba měřit a to především z důvodu praktického. K tomu, abychom zjistili výši nezaměstnanosti, používáme zejména míru nezaměstnanosti, kterou vypočteme pomocí podílu nezaměstnaných osob k celkové populaci, jež je schopna pracovat (zaměstnané osoby, nezaměstnaní v evidenci úřadu práce, ženy na mateřské dovolené). Musíme však přihlédnout z různých hledisek k ochotě obyvatelstva pracovat. Tomeš (1996) konstatuje, že samotnou míru nezaměstnanosti můžeme rozdělit do dvou skupin, na obecnou míru nezaměstnanosti a specifickou míru nezaměstnanosti, jež se specializuje na konkrétně vytyčené kategorie populace. Obecná míra nezaměstnanosti vyplývá z určitých faktorů, které mají vliv na celkovou ekonomiku (ekonomický růst, vývoj cen ropy, růst nových pracovních sil na pracovní trh apod.) a dává nám možnost dívat se na nezaměstnanost pouze globálně. Z tohoto důvodu je potřeba znát další ukazatele, ukazatele specifické míry nezaměstnanosti, které se konkretizují na jisté skupiny nezaměstnaných (pohlaví, mládež, manuální dělníky, příslušníky etnických menšin, specifické profese aj.) a jež nám dávají obraz o jejich jisté nezaměstnanosti. Specifická míra nezaměstnanosti je charakterizována podílem nezaměstnaných určité skupiny populace k pracovní síle, tzn. k osobám zaměstnaným i nezaměstnaným v té samé a dané skupině.

15

Dále existuje míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl množství obyvatel, kteří jsou nezaměstnaní déle jak 13 týdnů, k celkové pracovní síle. Podává nám informace o dlouhodobé nezaměstnanosti oddělené od informací o frikční nezaměstnanosti. Míra propuštěných z práce je charakterizována jako podíl současně propuštěných osob k pracovní síle celkové. Míra nezaměstnaných dospělých osob je dána podílem nezaměstnaných osob, které jsou starší jak 25 let, k pracovní síle celkové starší jak 25 let. Míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek vyjadřuje podíl pouze takových nezaměstnaných osob, které shání pracovní pozici na plný úvazek, k celkovému počtu zaměstnanců pracujících na plný úvazek. Míra zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácený úvazek je ukazatelem obtížnějším. V činiteli se nachází součet osob nezaměstnaných shánějících zaměstnání na plnou pracovní dobu, poloviny obyvatel shánějících zaměstnání na zkrácený úvazek, poloviny obyvatel pracujících na zkrácenou pracovní dobu z hlediska ekonomického. V jeho jmenovateli nalezneme celkovou pracovní sílu poníženou o polovinu množství obyvatel pracujících na zkrácený úvazek. Míra zohledňující rezignované pracovníky je podobná míře předchozí (míře zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácený úvazek). Rozdílem pouze je, že v čitateli i jmenovateli obsahuje navíc přičtené osoby chtějící pracovat, ale bohužel už nevěří, že ještě někdy nějakou práci získají.

1.2.3 Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti Úplnou zaměstnaností je zpravidla myšlen stav, při němž osoba chtějící zaměstnání a zároveň souhlasící s výší mzdy, jež jí zaměstnavatel za konkrétních podmínek je schopen nabídnout, za tohoto předpokladu práci vždy nalezne (převládající část nezaměstnanosti za těchto podmínek z tohoto pohledu je považována jako nezaměstnanosti frikční neboli dobrovolná. Mírou plné zaměstnanosti je chápána hladina mezi dvěma až šesti procenty (nejedná se o rozpětí fixní). Stav, kdy se tato hranice nedodrží a je shora či zdola přesažena, je chápán jako stav nežádoucí.

16

V konkrétních definicích přirozené míry nezaměstnanosti se spousta autorů liší. Samuelson a Nordhaus (1991) charakterizují přirozenou míru nezaměstnanosti jako hladinu, v rámci které jsou faktory mající vliv na snižování či zvyšování mezd pracovníků vyrovnané. Dornbusch a Fischer (1994) vysvětlují přirozenou míru nezaměstnanosti jako hladinu vznikající na základě přirozeného tření na odlišně vyrovnaném trhu práce. Helísek (1996) konstatuje, že přirozená míra nezaměstnanosti záleží na spoustě okolností, má specifický význam pro jednotlivé kultury a druhy ekonomiky. Její hladinu nelze jednoznačně stanovit, vyvíjí se z hlediska časového i prostorového.

1.2.4 Druhy nezaměstnanosti Jednoznačný teoretický rozdíl mezi jednotlivými druhy nezaměstnanosti společně s teoretickými spekulacemi o jejich příčinách vzniku vyžaduje především oblast empirického zjišťování. Na základě těchto získaných zkušeností můžeme ověřovat dílčí předpoklady o nezaměstnanosti a plánovat možné patřičné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a trhu práce. Frikční (třecí) nezaměstnanost je občas charakterizována jako nezaměstnanost normální a její výše se pohybuje okolo jednoho až dvou procent. Vytváří se v situaci, kdy osoba, která je zaměstnaná, dobrovolně odstoupí ze zaměstnání (své pracovní pozice se vzdá) z důvodu hledání jiného pracovního místa. Signálem, proč toto rozhodnutí učiní, může být lepší pracovní pozice (vyšší mzda, větší šance potenciálního pracovního růstu, lepší pracovní podmínky či kolektiv, vzdálenost od bydliště apod.) nebo zabránění ohlášenému či očekávanému snižování stavu zaměstnanců či propuštění z jiného důvodu. Doba trvání frikční nezaměstnanosti je pouze krátkodobá a pohybuje se zhruba kolem šesti až dvanácti týdnů. Tento druh nezaměstnanosti je předpokladem optimálního rozdělení pracovních sil, jelikož vyplývá z nepřetržitého pohybu pracovních sil mezi jednotlivými oblastmi, pracovními pozicemi a různorodými stádii životního cyklu. Sezónní nezaměstnanost se také řadí mezi nezaměstnanosti krátkodobé. Vyvolávají ji dva faktory. Prvním faktorem je diskontinuita objemu výroby v odvětvích, v nichž výroba závisí na klimatických podmínkách (povrchová těžba, rybolov, lesnictví, zemědělství, stavebnictví), a její dopady na navazující zpracovatelská odvětví 17

(konzervárenský a cukrovarnický průmysl). Druhým faktorem jsou odchylky ve spotřebě, jež jsou způsobené buď institucionálními důvody (př. velikonoční nebo vánoční svátky) nebo změnou ročního období (konfekční a obuvnický průmysl). Sezónní nezaměstnanost se těžce dotýká pojistného fondu nezaměstnanosti, který je díky ní přetížen (pracovníci zaměstnaní ve výše zmíněných odvětvích odvádí stejnou výši příspěvku do pojistného fondu nezaměstnanosti jako ostatní zaměstnanci nepodléhající sezónnosti, ve výsledku ovšem díky sezónní nezaměstnanosti do něj odvádí menší částku než je částka, kterou poté dostávají v rámci podpory v nezaměstnanosti). Strukturální nezaměstnanost se objevuje tehdy, jestliže nabídka konkrétního druhu práce (dle povolání, pohlaví, regionu, kvalifikace) je větší, než poptávka po pracovní síle ve zmíněné struktuře, a zároveň neexistují lidi (z pohledu celkové pracovní poptávky), kteří by práci byli schopni hledat i na ostatních trzích práce (odlišné odvětví, odlišná profese, jiný region či pracovní místo s odlišnými kvalifikačními nároky) než chtějí či doposud vykonávali. Příčinou tohoto typu nezaměstnanosti je rostoucí poptávka po některém druhu práce zároveň s klesající poptávkou po jiném druhu práce a současná neschopnost nabídky přizpůsobit se v dostatečné rychlostí. Tím vzniká velké množství neobsazených, volných pracovních pozic i vysoká kvantita nezaměstnaných osob. Další příčinou strukturální nezaměstnanosti může být rostoucí průměrná doba trvání nezaměstnanosti či rostoucí doba neobsazenosti pracovních pozic aj. Na to, aby se osoby na trhu práce přizpůsobili, byli flexibilnější, je významným přínosem v rámci nástrojů politiky zaměstnanosti zavedení flexibilního mzdového systému a v rámci nástrojů aktivní politiky trhu práce poskytnutá pomoc v oblasti začleňování pracovníků na pracovní pozice, mzdové dotace zlevňující zaměstnavatelům pracovní sílu apod. Konjunkturální (cyklickou) nezaměstnanost chápeme jako nezaměstnanost způsobenou či odstraněnou cyklickými změnami pomocí hospodářských činností (efektivní produkce

či

poptávka)

v makroekonomickém

měřítku.

Vznik

tohoto

druhu

nezaměstnanosti je zapříčiněn situací, v níž makroekonomická poptávka po službách a po zboží je za stanovených mzdových sazeb a za stanovené pracovní produktivity nedostatečná na to, aby zaměstnala lidi ochotné a schopné pracovat. Jedná se o typický příklad makroekonomické nezaměstnanosti.

18

Mezi další druhy nezaměstnanosti, které se nevztahují do hlavního rozdělení nezaměstnanosti, patří skrytá nezaměstnanost, neúplná zaměstnanost, nepravá nezaměstnanost a job stagnation. Skrytou nezaměstnanost chápeme jako existenci skutečně nezaměstnaných osob neregistrovaných na příslušném úřadu práce a to i přesto, že žádnou pracovní pozici nevykonávají. Jedná se o nezaměstnané osoby, které si pracovní pozici neshání a zároveň nejsou registrovaní jako nezaměstnaní. Tato nezaměstnanost zahrnuje vdané ženy (mateřství, práce v domácnosti aj.), mladistvé (studium), osoby hledající práci mimo úřad práce, osoby umístěné např. na rekvalifikaci, veřejně prospěšné práce aj. Neúplnou zaměstnaností rozumíme výskyt pracovníků vykonávajících pracovní poměr na zkrácený úvazek nebo výskyt pracovníků vykonávajících zaměstnání, kde nejsou plně využity jejich schopnosti, dovednosti či kvalifikace. Nejčastějším případem neúplné zaměstnanosti je pracovní pozice, která je vykonávána v rámci snížené pracovní doby nebo která je rozdělena mezi dva pracovníky (včetně rozdělení mzdy). Specifickou formou neúplné zaměstnanosti je experimentování s čtyřdenním pracovním týdnem (zkrácený) a nižším počtem pracovních hodin (včetně snížené mzdy) s cílem umístit co největší množství absolventů škol a mladých lidí na trhu práce. Nepravá nezaměstnanost se týká osob nezaměstnaných, jež pracovní pozici nijak speciálně neshání, dokonce jsou schopni nabídnutou práci odmítnout, a to vše za cílem co

nejvyššího

čerpání

nároku

na

podporu

v nezaměstnanosti.

Do

nepravé

nezaměstnanosti můžeme zahrnout i pracovníky, kteří se zaregistrují na příslušném úřadu práce jako nezaměstnaní a současně vykonávají nelegální zaměstnání. Job stagnation se projevuje v případě, že vysoká míra nezaměstnanosti zpomaluje prostorovou i profesní přemístitelnost, která se projevuje signálem, při němž zaměstnanci výrazně nespokojení se svojí pracovní pozicí tuto pozici vykonávají nadále, jelikož nehodlají v období vysoké nezaměstnanosti riskovat potíže s najitím nové lepší pracovní pozice.

1.2.5 Důsledky nezaměstnanosti Díky vysoké míře nezaměstnanosti se v existujícím státě mohou objevit sociální důsledky i ekonomické důsledky.

19

Sociální důsledky jsou velice individuální, záleží na jednotlivém člověku, jak je schopný se vypořádat se ztrátou svého zaměstnání. Mezi sociální důsledky můžeme zařadit např. přitížení sociálního rodinného stavu (zhoršení životní rodinné úrovně), dopad na psychickou i fyzickou stránku člověka, dopad na strukturu a vědomí o čase aj. Ekonomické důsledky jsou dány ekonomickými ztrátami vyznačujícími se menší produkcí státu, než by byl za normálních okolností schopný produkovat, tzn. umístění hrubého národního produktu pod svojí hranicí kapacity.

1.2.6 Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti Dle detroitského psychiatra Tanayho (1983), který se dlouhodobě zabýval sledováním lidí, jež ztratili zaměstnání, se nezaměstnaný člověk setkává velmi často s depresemi způsobenými pracovní deprivací, tzn. ztrátou, strádáním, nedostatkem určitých potřeb. Propuštění člověka z pracovního poměru je spojeno se sociálními potížemi i zdravotními dopady. Ze sociálních, psychologických a biologických hledisek je v současné době práce chápána jako nezbytně nutná lidská záležitost. Je prvotním a základním faktorem existence člověka. I přesto, že většina z nás má k práci vztah pouze symbolický, porušení tohoto faktoru (dlouhodobější nejistota zaměstnání nebo přímo jeho ukončení) se odráží na zdravotní stránce každého občana. Sociální a psychologicko-sociální dopady nezaměstnanosti se v současné době objevují u nezaměstnaných občanů ve formě sociální izolovanosti, rodinnými či manželskými konflikty, zvýšením trestné činnosti, pokusy o sebevraždu, alkoholismem apod. Nezaměstnaná osoba mužského či ženského pohlaví začíná mít pocit nižšího osobního uznání rodinou i veřejností, ztrácí uspokojení ze zaměstnání, nezvyšuje svůj pracovní potenciál a nerozvíjí nadále svoji osobnost, ztrácí ekonomickou jistotu, obvyklý rozvrh dne, osobní perspektivu a mnoho dalšího. Osoba mužského pohlaví není hlavním živitelem rodiny, což je situace, kterou spousta mužů snáší velice obtížně díky jejich zvýšenému egoismu. Rodina má nedostatek volných finančních prostředků potřebných k nákupu každodenních lidských potřeb, což vede k častým rozhovorům nad sebemenšími životními výdaji. Nejvíce rodinných problémů bývá v prvních měsících nezaměstnanosti jednoho z manželů.

20

Sociální izolovanost se projevuje formou omezeného kontaktu s přáteli, jelikož se nezaměstnaný člověk velice často ostýchá za svoji situaci, není pro něj lehké vzpomínat na fázi života, kdy byl úspěšný, a nevlastní finanční prostředky na to, aby se svými přáteli vykonával nadále určité aktivity, které pro něj byly do nedávné doby automatické (dovolená, sportovní aktivity, kulturní zážitky). Po uplynutí určité doby ovšem nastává obrat, nezaměstnaný člověk začíná navazovat nová přátelství zpravidla se stejně rovnými občany (nezaměstnanými). Mezi další psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti patří např. pesimistický postoj k okolním záležitostem, pocity nepotřebnosti a nadbytečnosti, beznaděje, resignace, pocity osobní prohry. Čas strávený doma díky nezaměstnanosti bývá pociťován jako nudný, jelikož ho spousta nezaměstnaných občanů tráví v posteli či u televize, což se po určitém čase otráví. Období takto strávené vede nezaměstnané osoby k menšímu sebevědomí, poklesu sebehodnocení, pocitu vyřazenosti ze společnosti a obtížnějšímu učení se. Velké množství nezaměstnaných občanů nachází „pomoc“ v cigaretách, alkoholu či sebevraždě. Ve srovnání se zaměstnanými osobami se u nezaměstnaných osob mnohem častěji vyskytují nemoci týkající se plic, jater a zažívacího ústrojí, častěji navštěvují zdravotnická zařízení, zejména psychiatrická oddělení. Dle statistik se psychiatrické potíže objevují dvakrát tolik u mužů než u žen a jedná se např. o somatoformní poruchy (stesky na tělesné příznaky a obtíže, jež nelze definovat tělesnou poruchou, ale např. stresem či nežádoucím chováním), deprese a úzkost. Díky výskytu psychologických a medicínských aspektů nezaměstnanosti jsou pro nezaměstnané občany nabízeny různé formy programů, které mají směřovat k udržení celkové aktivity jednotlivců, předcházet lenosti a nudě se záměrem zabránit nežádoucím dopadům zejména dlouhodobé nezaměstnanosti jednotlivců. Do těchto programů řadíme i rekvalifikaci.

1.2.7 Rozdíl mezi nezaměstnaným a nepracujícím člověkem Ne všichni, co pracují, jsou zaměstnaní a zároveň ne všichni, co nepracují, jsou nezaměstnaní. Zaměstnání a práce jsou dva odlišné pojmy. Zaměstnání se vyznačuje jako práce založená na smluvním principu a dále hmotnou odměnou za provedení jejího výkonu.

21

Osoba, která je označena jako nezaměstnaný člověk, musí splňovat následující kritéria:  musí být práce schopná (splňovat věk, zdravotní stav a osobní situaci),  musí chtít zaměstnání,  i přes vynaložení své snahy nemá zaměstnání. Tato tři kritéria jsou součástí definice nezaměstnanosti dle Mezinárodního úřadu práce (ILO) sídlícího v Ženevě. Zákon o zaměstnanosti v České republice na něj navazuje. Nepracující osobou jsou lidé, kteří nesplňují výše uvedené podmínky. Jedná se o:  osoby nemající zaměstnání a zároveň neschopné o nějaké zaměstnání soupeřit (většinou tito lidé pobírají dávky sociálního zabezpečení),  osoby, které se rozhodli pro jiné možnosti životní strategie (pobírání jiné formy příjmů – renta, zisk, stipendia). Jestliže občan podá v České republice na příslušném úřadě práce tzv. žádost o zprostředkování zaměstnání, stane se uchazečem o zaměstnání a je registrovaný v evidenci příslušného úřadu práce. Musí plnit určité povinnosti a s nimi získává určitá práva. Zájemcem o zaměstnání jsou osoby, jež jsou současně zaměstnané, ale mají v plánu toto zaměstnání změnit. Z tohoto důvodu jsou registrovaní na příslušném úřadu práce a dostávají informace o volných pracovních pozicích.

1.3 STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 1.3.1 Definice státní politiky zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti plní jednu z funkcí hospodářské politiky státu, týká se sociální politiky státu. Jedná se o cílevědomou činnost státu, odborů, zaměstnavatelů či jiných subjektů, jejímž posláním je docílit rovnovážného bodu mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou po pracovní síle, dále efektivně využívat dostupné produktivní zdroje pracovní síly a zabezpečit práva týkající se nároku na zaměstnání celé společnosti. Nárok na zaměstnání je dán zákonem o zaměstnanosti a základním sociálním právem občanů, jež pracovat mohou, chtějí a o pracovní pozice se doopravdy zajímají. 22

Vhodné zaměstnání je charakterizováno jako zaměstnání, které přísluší zdravotnímu stavu uchazeče, kvalifikaci, věkové kategorii, schopnostem, dovednostem a vzdálenosti bydliště. Obecným cílem státní politiky zaměstnanosti v České republice je poskytnout občanům co nejlepší podmínky a předpoklady na trhu práce chráněné před nezaměstnaností a směřující k plné, produktivní a demokraticky zvolené zaměstnanosti. Situace na trhu práce se stále mění, vyvíjí a je dynamická. Mezi opatření, jež mohou mít vliv na tyto výše uvedené faktory, patří např. expanzivní mzdová politika a restriktivní mzdová politika. Expanzivní mzdová (příjmová) politika je založena např. na určení minimální mzdy. Působí na růst ceny práce, pokles výrobní kapacity a ziskovost podniků, ale zároveň také ovlivňuje růst příjmů a agregátní poptávku. Do restriktivní mzdové (příjmové) politiky můžeme zařadit např. určení limitů meziročního mzdového nárůstu pro zaměstnavatele. Restriktivní mzdová politika upřednostňuje vyšší růst produktivity před růstem mezd. Tento vztah má ekonomicky stimulační účinky pro poptávku po pracovní síle a výrobní kapacitu. Současně se snaží snížit poptávku po zboží a službách. Státní politika zaměstnanosti je založena na zákonném ustanovení a na zavedených opatření ve snaze předejít sociálním dopadům a ekonomickým únikům, které jsou zapříčiněny nezaměstnaností.

1.3.2 Druhy státní politiky zaměstnanosti Nástroje, pomocí nichž má stát vliv na trh práce, jsou pestré. Zabývají se dle Jírové (2001) správou veřejných výdajů, regulačními vládními opatřeními, daňovou problematikou vlády, zákonnými opatřeními, antimonopolními intervencemi, sociální a mzdovou politikou vlády, expanzí úvěrů, omezováním jasně stanovené pracovní doby dle zákona (odchod do důchodu, kratší délka pracovního týdne, delší doba dovolené apod.), rozvojem kvalifikačního systému (rekvalifikační kurzy, školství aj.), regionální politikou, podporou exportu a mnohem dalším. Nástroje, pomocí nichž má stát vliv na trh práce, Němec (2002) rozdělil do následujících skupin: 23

 aktivní politika zaměstnanosti – týká se poskytovaných podpor zachovaným nebo vytvořeným dočasným či stálým novým pracovním pozicím, podpor při zaměstnávání absolventů a mladých lidí a rekvalifikace  pasivní politika zaměstnanosti – zabývá se určením podmínek a poskytovanou výší v rámci hmotného zajištění či v oblasti jiných sociálních transferů nezaměstnaným, např. podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci aj.  hospodářsko-politická opatření – nejsou sice jednoznačně specializovaná na trh práce, ale výrazně ho ovlivňují pomocí investičních pobídek, regionálních programů, podpory malého a středního podnikání a mnoha dalšího 1.3.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti Vznik aktivní politiky zaměstnanosti je odrazem odezvy na zvýšenou dlouhodobou nezaměstnanost během 70. a 80. let 20. století v Evropě. Díky tomuto problému se už tehdy dle Korunkové a Němce (2001) příslušná vláda pustila do tvorby koncepcí a programů směřujících k asimilaci (přizpůsobení) a pružnosti trhu práce postiženého masovou nezaměstnaností. Tyto koncepce a programy vytvořené vládou byly založené především jako klíčové nástroje určené k řešení této problematiky na trhu práce. Podstatou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je podporovat flexibilitu a zaměstnatelnost pracovních sil, podporovat vznik nových pracovních pozic, provádět preventivní opatření proti sociálnímu vyloučení nezaměstnaných a udržet kvalitu lidského potenciálu. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se v § 104 a § 105 zabývá nástroji, kterými je aktivní politika zaměstnanosti realizována následovně:  veřejně prospěšné práce,  rekvalifikace,  společensky účelné pracovní pozice,  investiční pobídky,  překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu zaměstnanců a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program,

24

 podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením (např. chráněné pracovní dílny),  poskytované poradenství v rámci úřadů práce. Němec (2002) rekapituloval cíle aktivní politiky zaměstnanosti následujícím způsobem:  vytváření rovnovážného stavu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce (možnosti poklesu nákladů na shánění pracovní pozice a podpora přizpůsobit pracovní sílu požadavkům zaměstnavatelů – např. rekvalifikace a psychologická motivace chtít pracovat),  přerozdělení nezaměstnanosti pro blaho ohrožených kategorií nezaměstnaných (cílem je splnit některé předpoklady prostřednictvím absolvování programů, při nichž nezaměstnaná osoba získává pracovní zkušenosti, nebo prostřednictvím programů určených na tvorbu nových pracovních pozic),  napomoci prvnímu kontaktu nebo jeho udržení s trhem práce v případě jeho delšího přerušení (orientováno převážně na absolventy škol, jedná se o programy týkající se tvorby dočasných pracovních pozic ve veřejném sektoru za účelem získat pracovní zkušenosti),  preventivní opatření proti sociálnímu vyloučení a přitížení celkové kvality života nezaměstnaných osob (např. kluby práce, motivační kurzy apod.). 1.3.2.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti je nedílnou součástí státní politiky zaměstnanosti. Jejím cílem je hmotně zajistit nezaměstnaného občana po příslušnou dobu jeho pracovní nečinnosti – podpora v nezaměstnanosti je omezená podpůrčí dobou a je podmíněna splněním určitých požadavků, na základě kterých vzniká nárok na její pobírání. Dalším cílem pasivní politiky zaměstnanosti je poskytnutí pomoci se sháněním vhodné pracovní pozice a uplatnění se nezaměstnaného na trhu práce. Po praktické stránce jde o zprostředkování pracovní pozice příslušným úřadem práce a následné vyplácení podpory v nezaměstnanosti a dávek sociální pomoci. Tyto náhrady by měly pokrýt základní životní potřeby člověka a pomoci ustát situaci, při níž daná osoba nemá pravidelný měsíční příjem a vhodné zaměstnání ještě nenašla.

25

Negativní efekt pasivní politiky zaměstnanosti vzniká při nadbytečném pobývání na podpoře v nezaměstnanosti či dávkách státní pomoci za účelem určitých výhod, s nimiž jsou spojeny např. větší množství volného času, únosné živobytí a nepotřebnost pracovat. Tato situace je zapříčiněna v momentě, kdy neexistuje velký rozdíl mezi pobíranou dávkou a výší minimální mzdy. Tento fakt poté nemotivuje nezaměstnané občany, aby měli tendenci plynule shánět vhodnou pracovní pozici a následně do ní nastoupit.

1.3.3 Úřední kompetence státní politiky zaměstnanosti Správu státní politiky zaměstnanosti, jejíž náplní je správné provozování veřejných služeb v oblasti zaměstnanosti, má za úkol Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně Správa služeb zaměstnanosti a příslušné krajské pobočky či kontaktní pracoviště Úřadu práce v České republice. Dále tyto služby mohou vykonávat soukromí zprostředkovatelé práce, poradenské ústavy a personální agentury zaměřené na poskytování služeb týkajících se trhu práce. Zákon o zaměstnanosti vymezuje konkrétní rozdělení kompetencí a působnost Ministerstva práce a sociálních věcí a příslušných krajských poboček a kontaktních pracovišť Úřadu práce v České republice. Ministerstvo práce a sociálních věcí má za úkol řídit a dohlížet na efektivní chod státní správy a neodchýlení se od zákona při zajišťování státní politiky zaměstnanosti, dále metodicky reguluje krajské pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky. Tyto kompetence vykonává v rámci Správy služeb zaměstnanosti členící se do čtyř odborů:  Odbor politiky zaměstnanosti (zpracování koncepčních záměrů v oblasti státní politiky zaměstnanosti a organizační struktury úřadů práce, návrh systémových opatření a různých programů zaměstnanosti aj.),  Odbor realizace služeb zaměstnanosti (metodické a koncepční vedení rekvalifikací, evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání, poradenství apod.),  Odbor pracovněprávních vztahů (koncepce odměňování zaměstnanců a pracovní doby, návrh Národní politiky BOZP aj.),

26

 Odbor implementace programů Evropského sociálního fondu (řízení projektů ESF, ověření a kontrola plateb aj.). Posláním Úřadu práce České republiky, vč. jeho jednotlivých krajských poboček a kontaktních pracovišť, je monitorování a hodnocení situace na trhu práce, zpracování koncepce o vývoji zaměstnanosti v příslušném územním okrese, poskytování informací a poradenství nezaměstnaným ohledně zaměstnanosti, správa evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání. Dále je jejich náplní práce provádět rozhodnutí, zda nezaměstnaná osoba má nárok na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, pokud ano, tak v jaké výši. Úřad práce a jeho krajské pobočky či kontaktní pracoviště také mohou působit na zaměstnavatele v podobě poskytování podpory na zřizování nových pracovních pozic. Absolventům škol zpravidla poskytují pomoc prostřednictvím zřizování pracovních pozic v rámci veřejné správy po určitou dobu s cílem, aby tito mladí lidé získali praktické zkušenosti a poté mohli být lépe umístěni na trhu práce. Dále poskytují spoustu dalších činností, jejich organizační struktura je specifická a rámcově určená, může se však lehce lišit.

1.3.4 Organizační struktura Úřadu práce v České republice „Součástí Úřadu práce jsou krajské pobočky. Obvody působnosti krajských poboček jsou shodné s územím krajů. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.“ (Organizační řád Úřadu práce České republiky, Čl. 29 Postavení krajských poboček Úřadu práce) „Krajskou pobočku řídí ředitel krajské pobočky. Ředitel krajské pobočky je podřízen generálnímu řediteli Úřadu práce. V čele jednotlivých útvarů stojí vedoucí těchto útvarů, kteří se označují jako vedoucí zaměstnanci.“ (Organizační řád Úřadu práce České republiky, Čl. 30 Krajská pobočka Úřadu práce) „Kontaktní pracoviště jsou organizačními útvary krajských poboček. V čele kontaktního pracoviště stojí ředitel kontaktního pracoviště. V čele kontaktního pracoviště zřízeného v sídle krajské pobočky stojí ředitel krajské pobočky. Pokud má kontaktní pracoviště méně než pět funkčních míst, je řízeno ředitelem jiného určeného kontaktního pracoviště s více než pěti funkčními místy. Určení jiného kontaktního pracoviště provede generální ředitel na návrh ředitele krajské pobočky a se souhlasem ministerstva.“ (Organizační řád Úřadu práce České republiky, Čl. 37 Kontaktní pracoviště)

27

1.3.5 Úřady práce a jejich výhled do budoucna Jak uvedla Mladá fronta DNES (Jitka Vlková) v rubrice Titulní strana ze dne 2. 4. 2012, o nezaměstnané se nebude starat stát, neboť agentury. Tato transformace bude provedena už od poloviny roku 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době provádí přípravy týkající se výběrového řízení, v němž tyto firmy (agentury) zvolí. K této změně Ministerstvo práce a sociálních věcí přivádí fakt, že příslušné úřady práce nejsou schopné zajistit pracovní místo lidem, kteří se obtížně zaměstnávají (lidé nad 50 let, vysokoškoláci do 30 let, dlouhodobě nezaměstnaní). Systém, jak tato změna bude fungovat, je naplánován následovně. Agentury, které budou lidem shánět práci, převezmou od úřadů práce převážně 70 % obtížně umístěných lidí do zaměstnání. Za to, že o dotyčnou osobu budou pečovat, získají od státu jednorázový příspěvek 5 000 Kč. Pokud tuto osobu umístí do zaměstnání, získají dalších 1 250 Kč. Plnou odměnu agentura ovšem získá, jestliže umístí do zaměstnání alespoň 60 % těchto lidí. V případě, že jich umístí méně, odměna se bude krátit. Nezaměstnaní budou muset podepsat potvrzení na příslušném úřadu práce, aby mohli být převedeni pod péči agentury. Dávky jim však nadále bude vyplácet úřad práce.

1.4 ABSOLVENTI ŠKOL JAKO OHROŽENÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE 1.4.1 Ohrožené skupiny na trhu práce Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se v § 33 zabývá takovými kategoriemi lidí (uchazeči o zaměstnání), kteří potřebují při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči a pozornost. Největší nevýhodou v rivalitě o pracovní pozici v praktickém pojetí bývá zejména věk, zdravotní postižení a následně péče o dítě. Mareš (1998) označuje ohrožené skupiny na trhu práce jako kategorie nezaměstnaných, kteří jsou znevýhodněné, zranitelné, rizikové a obtížně lokalizované. Má na mysli především nezaměstnané se základním či nízkým vzděláním, mladistvé a mladé lidi do 25 let věku, absolventy škol, nezaměstnané ve věku nad 50 let, ženy s dětmi do 15 let věku a matky po mateřské dovolené, nezaměstnané se změnou pracovní schopnosti, příslušníky menšin (např. Romové), bezdomovce, prostitutky a osoby, které jsou

28

nezaměstnané delší dobu. Říká, že tyto výše vyjmenované nezaměstnané osoby jsou mnohem častěji sociálně vyloučeni, což bývá dopadem i v rámci určené pozice na trhu práce, a že mají větší sklon k chudobě. Konstatuje, že z tohoto hlediska by pomoc státu měla být specializována především právě na tyto ohrožené kategorie lidí. „Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka Úřadu práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v něm stanovené.“ (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 33)

1.4.2 Definice absolventa Absolventem, dle dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, rozumíme uchazeče o zaměstnání evidovaného na příslušné krajské pobočce či kontaktním pracovišti Úřadu práce (dle místa trvalého bydliště) ke konkrétnímu období – 30. dubna a 30. září existujícího roku, který neukončil své studium před více jak 2 lety.

1.4.3 Požadavky a problémy spojené s absolventy V rámci přechodu absolventů škol do praxe vznikají určité problémy spojené se vzniklými nesrovnalostmi, které jsou způsobené díky smyšleným

představám

absolventů o skutečné situace na trhu práce. Tento nesoulad vzniká na základě špatné či nedostatečné informovanosti a přehledu absolventů o reálném chodu a uplatnění se na

29

trhu práce, s čímž je spojena i nabídka volných pracovních míst, cena práce a požadavky kladené zaměstnavateli na případné nové zaměstnance. Požadavky zaměstnavatelů, které zpravidla bývají kladené na případné nové zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) mohou být následující:  praktické znalosti a dovednosti,  komunikativnost a umění jednat s lidmi,  samostatnost, ochota učit se novým věcem,  adaptabilita a flexibilita,  schopnost vypořádat se v oblasti stresových situací,  znalost cizích jazyků a práce na počítači či internetu,  schopnost týmové spolupráce a mnoho dalšího. Požadavky zaměstnavatelů se mohou lišit, záleží na kvalifikační a oborové struktuře a sektoru národního hospodářství. Do problémů, které mohou vyplynout ze zaměstnavatelských požadavků absolventům (uchazečům o zaměstnání), můžeme zařadit:  nabídka nízkého platu (mzdy),  velká vzdálenost nabízené pracovní pozice od trvalého bydliště absolventa,  nesplňující úroveň požadovaného cizího jazyka či praktických zkušeností,  nedostatečná nabídka volných pracovních pozic ve vystudovaném oboru,  neochota přijmout nabízenou pracovní pozici, která je určená pro nižší úroveň vzdělání, než absolvent vlastní aj.

1.4.4 Okolnosti ovlivňující nezaměstnanost absolventů Nezaměstnanost absolventů je způsobena několika okolnostmi, především celkovou ekonomickou situací a celkovou mírou nezaměstnanosti státu a kraje. Vliv na nezaměstnanost absolventů má také množství nabízených volných pracovních pozic.

30

Absolventi jsou kategorií uchazečů o zaměstnání, jež je do určitého stupně znevýhodněna tím, že nemá zkušenosti v praxi a současně je lehce zranitelná společensky patologickými úkazy. Eventualita získat vhodnou pracovní pozici je dána výší vzdělanosti a oborovou strukturou absolventů vstupujících na trh práce. Pro aktivní začlenění absolventů do pracovního poměru je vytvořeno mnoho druhů pomocí, mezi něž především patří poradenské systémy a možnost využití nástrojů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Důležitou součástí jsou i preventivní opatření, jež jsou potřebná již na základní škole při volbě budoucího povolání. Každý člověk by měl mít přístup k dostatečným informacím a znát rizika spojená s konkrétní volbou povolání. Příprava na volbu povolání by měla být realizována formou systematické školské průpravy, doplněné o poskytování informací od výchovných školských poradců a pracovníků oddělení poradenství na příslušných krajských pobočkách či kontaktních pracovištích Úřadu práce.

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 OKRES RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 2.1.1 Geografické a demografické rysy Okres Rychnov nad Kněžnou se nachází v severovýchodní oblasti Čech, konkrétně na území Královéhradeckého kraje. Severovýchodní stranou sousedí s Polskem, mezi jeho přilehlé okresy patří Náchod (na severu), Hradec Králové (na západě), Pardubice (také na západě) a Ústí nad Orlicí (na jihu). Rozloha okresu Rychnov nad Kněžnou činí zhruba 998 km2. Můžeme zde nalézt Chráněnou krajinnou oblast Orlické hory, jejíž územní výměra dosahuje 204 km2. Mezi nejvzácnější části této oblasti patří sedmnáct maloplošných chráněných území, v nichž je redukována či naprosto zamezena hospodářská činnost. Mimo jiné se však v této oblasti také nachází třicet jedna přírodovědných území zařazených do evidenčního listu lokalit. Z hlediska územního reliéfu se zde nachází roviny (jihozápad) a pahorkatiny (střední část) pozvolna přestupující v horský masív Orlických hor. Nejnižší bod okresu nalezneme v blízkosti Petrovic nad Orlicí s nadmořskou výškou 246 m, nejvyšší bod 31

okresu se nachází na vrcholu Orlických hor, konkrétně na Velké Deštné, jež se pyšní nadmořskou výškou 1 115 m. Díky poloze můžeme okres Rychnov nad Kněžnou charakterizovat jako příhraniční oblast s partikulárně horským terénem. Veškerá rozloha okresu Rychnov nad Kněžnou spadá do povodí Orlice, konkrétně Divoké Orlice. Mezi přítoky z pravé strany můžeme zmínit Zdobnici, Rokytenku, Dědinu a Bělou. V kopcích Orlických hor pramení řeky Bělá, Zdobnice, Olšenka, Zlatý potok a Kněžna. Součástí okresu Rychnov nad Kněžnou je osmdesát tři obcí, vč. devíti měst a dvou městysů. Status města má Borohrádek, Kostelec nad Orlicí, Dobruška, Rokytnice v Orlických horách, Opočno, Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí, Solnice a Vamberk. Status městyse mají Častolovice a Doudleby nad Orlicí. Okres Rychnov nad Kněžnou je také tvořen osmi mikroregiony, do nichž spadá Kostelecko, Dobrušsko, Rokytnicko, Opočensko, Rychnovsko, Týnišťsko (součástí je Borohrádek), Solnicko a Vamberecko. Na základě statistik sčítání obyvatel vytvořených Českým statistickým úřadem žije k 31. 12. 2010 v okrese Rychnov nad Kněžnou celkem 79 104 obyvatel, z toho 40 164 žen (tj. 50,8 %) a 38 940 mužů (tj. 49,2 %). Největší část těchto obyvatel je ve věku od patnácti do padesáti devíti let (tj. 61,8 %) a jejich průměrný věk dosahuje 40,7 let, z toho průměrný věk žen činí 42,1 let a průměrný věk mužů činí 39,3 let.

2.1.2 Podnebí a jeho vliv na zemědělství, nerostné suroviny a průmysl Nejpříznivější podnebí a jeho následný vliv na zemědělství je v okolí Opočenska. Čím více se přibližujeme k podhůří a k Orlickým horám, tím více přibývá nižší úrodnosti půdy. Půda vhodná pro zemědělství je v okrese Rychnov nad Kněžnou vyčíslena na 54 359 ha, z čehož výměra orné půdy činí 35 596 ha. Rozloha půdy nevhodné pro zemědělství je vyčíslena na 45 425 ha. Lesní porosty zaujímají 37 164 ha (tj. 37 %) z celkové rozlohy okresu Rychnov nad Kněžnou a v podstatě veškerou oblast Orlického pohoří.

32

Mezi zemědělské plodiny, které jsou nejvíce pěstované v tomto okrese, patří obiloviny (zejména ječmen a pšenice), pozdní brambory, kukuřice na siláž a na zeleno a řepka. Živočišná výroba je zde nejvíce zastoupena výší skotu (krávy, prasata, ovce a drůbež). Nerostné suroviny vytěžené v rámci okresu Rychnov nad Kněžnou jsou známy převážně těžbou písku v okolí Týniště nad Orlicí, cihlářskou hlínou v Kostelci nad Orlicí a v Dobrušce a stavebním kamenem v oblasti Špičáku, Černé skály a Mastů. Historicky vzato byl okres Rychnov nad Kněžnou zónou zejména textilního průmyslu, směl se pyšnit např. velmi známou „vambereckou krajkou“. V nynější době je charakterizován spíše průmyslově-zemědělskou zónou. Do hlavních průmyslových oblastí můžeme zařadit strojírenství, konfekční průmysl, textilní průmysl, kovodělný průmysl a potravinářský průmysl. Nejvíce volných pracovních pozic na tomto daném trhu práce zpravidla bývá jako strojní dělník (dělnice), technik nebo šička-švadlena.

2.1.3 Cestovní ruch a významná místa Oblastí a významných míst poutavých pro cestovní ruch nalezneme v okrese Rychnov nad Kněžnou mnoho. Z přírodních krás můžeme poukázat na hory, jež nám nabízí nespočet příležitostí pro zimní či letní turistiku, ale také příležitosti v rámci zimních sportů, např. lyžování a snowboarding v Orlických horách. Bohatá kultura může turistům nabídnout velké množství zámků (např. Častolovice a Doudleby nad Orlicí), hradů a zřícenin (např. Potštejn, Litice a Žampach, kde se každoročně koná pochod přes tři hrady), podorlické židovské památky, divadelní a hudební festivaly (např. Swingový festival v Týništi nad Orlicí, na kterém vystupuje mnoho známých zpěváků). Nalezneme tu však také místa narození či pohybu významných osobností českého národa, jako jsou spisovatelé např. Božena Němcová, Alois Jirásek, Karel Poláček, František Martin Pelcl, dále sportovec Roman Šebrle aj.

33

2.2 KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ ÚŘADU PRÁCE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 2.2.1 Charakteristika Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou Česká republika má 14 krajů a celkem 231 krajských poboček a kontaktních pracovišť Úřadu práce. Do nedávné doby – do 31. 3. 2011 (před příchodem velkých strukturálních změn v rámci organizační struktury úřadů práce), bylo pouze 85 úřadů práce v České republice. Jak vypovídá číselný přehled hodnot v tabulce 1 a grafické znázornění v obrázku 1, počet státních orgánů Úřadu práce se v České republice zvýšil o 146 hmotných pracovišť. Tento fakt je výhodou pro nezaměstnané osoby, které díky tomuto rozšíření mají krajskou pobočku či kontaktní pracoviště Úřadu práce, na něž musí pravidelně docházet a splňovat zde určité povinnosti, blíže svému trvalému bydlišti. Negativní odraz tato strukturální změna ovšem má v rámci stavu zaměstnanců příslušných krajských poboček a kontaktních pracovišť Úřadu práce. Konkrétní příklad uvádím na Konktaktním pracovišti Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (znázorněno číselně a graficky níže v tabulce 2 a obrázku 4). Tab. 1: Porovnání státních orgánů Úřadu práce v České republice

Státní orgány Úřadu práce v ČR

Do 31. 3. 2011

Od 1. 4. 2011

Úřady práce vč. detašovaných pracovišť

Generální ředitelství Úřadu práce

Krajské pobočky

Kontaktní pracoviště

Počet

85

1

14

216

Celkem

85

231

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local (vlastní zpracování)

Na další straně jsou číselné hodnoty z tabulky 1 zobrazené v grafické podobě.

34

Obr. 1: Porovnání státních orgánů Úřadu práce v České republice Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local (vlastní zpracování)

V Královéhradeckém kraji nalezneme 1 krajskou pobočku Úřadu práce a to v okresním městě Hradec Králové. Kontaktní pracoviště Královéhradeckého kraje se vyskytují v Broumově, Dobrušce, Dvoře Králové nad Labem, Hořicích, Hradci Králové, Jaroměři, Jičíně, Kostelci nad Orlicí, Náchodě, Nové Pace, Novém Městě nad Metují, Novém Bydžově, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a Vrchlabí. Úřední hodiny jsou na každém Úřadě práce stejné, pondělí a středa otevřeno 8–17 hodin., ostatní všední dny otevřeno 8–13 hodin. Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou (nyní Kontaktní pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou) vznikl 25. 10. 1990 jako orgán státní správy za účelem zajistit státní politiku zaměstnanosti v celém okrese. 2.2.1.1 Členění Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou Kontaktní pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou bylo do 31. 3. 2011 členěno následujícím způsobem:  Nejvyšším orgánem byl ředitel Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou. Ředitel měl pod sebou jednotlivá oddělení, kterými byly sekretariát ředitele, úsek 35

informatiky,

oddělení

trhu

práce,

oddělení

zprostředkování,

oddělení

poradenství, oddělení ekonomické, oddělení právní a kontrolní a oddělení státní sociální podpory.  Úsek informatiky zajišťoval celkový provoz a péči o výpočetní techniku Úřadu práce. Jednalo se tedy o veškeré softwary, ve kterých zaměstnanci Úřadu práce vykonávali svoji pracovní činnost, hardwary, přístupy do jednotlivých programů, hesla, intranet, datové schránky apod.  Oddělení trhu práce se zaměřovalo na situaci na trhu práce okresu Rychnov nad Kněžnou, vyhodnocovalo různé statistiky a zajímalo se o zaměstnanost a nezaměstnanost v regionu. Zabývalo se veškerými formami aktivní politiky zaměstnanosti – povolení práce cizinců, aktualizace volných pracovních míst, spolupráce v různých situacích se zaměstnavateli (ať se jednalo o projednávání vytvoření nových pracovních míst, veřejně prospěšné práce či něco jiného), evidence a povolení výkonu umělecké, sportovní, kulturní či reklamní činnosti dětí.  Oddělení zprostředkování spolupracovalo přímo s uchazeči a zájemci o zaměstnání. Provádělo informační schůzky v rámci různých konzultací v oblasti pracovní, sociálně právní a zaměstnanosti. Informovalo o různých právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání (např. o jejich neporušení a jeho následném vyřazení z evidence na Úřadu práce), shánělo uchazečům vhodné zaměstnání či vybíralo vhodného uchazeče na některý projekt spolufinancovaný Evropským sociálním fondem či spolupráci s oddělením trhu práce. Vedlo administrativní činnost ve formě evidence uchazečů a veškerou dokumentaci o nich, vypracovávalo uchazečům individuální akční plán, rozhodovalo o právu poskytování podpory v nezaměstnanosti apod.  Oddělení poradenství poskytovalo informačně poradenské a odborné služby v rámci pracovně profesního poradenství, díky němuž směřovalo uchazeče k určitému povolání, u něhož byly brány v potaz určité faktory, např. kvalifikace, zájmy, schopnosti apod. v porovnání se situací na trhu práce. Činností poradenství byla rekvalifikace, různé aktivity prováděné s uchazeči (zaměřené právě i na absolventy škol) apod. s cílem vzdělávání se. Provádělo různé konzultace s uchazeči, kteří potřebovali zvýšenou pozornost (mimo jiné 36

také absolventi). Spolupracovali s tiskem, vydávali různé informační brožury, letáky apod.  Oddělení ekonomické se zabývalo samozřejmě hospodařením svěřených finančních prostředků ze státního rozpočtu. Tyto finanční prostředky rozdělovalo mezi státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podporu, investice Úřadu práce apod. Vedlo komplexní účetnictví, vč. mzdového. Staralo se o archivaci, bezhotovostní styk s bankou, výplaty, spravovalo rozpočet Úřadu práce pro všechny bankovní účty, evropské peníze muselo sledovat a účtovat zvlášť, řešilo frankovací zařízení, stravenky, spotřebu pohonných hmot na obchodní cesty, dělalo inventury, exekuce z dávek státní sociální podpory a z dávek v nezaměstnanosti, součinnost, spravovalo pokladnu, provádělo výběrové řízení, veškeré veřejné zakázky, smlouvy, opravy apod.  Oddělení právní a kontrolní se zabývalo vnitřními směrnicemi z právního hlediska, zastupovalo Úřad práce při soudních jednáních, zajišťovalo poradenství v pracovně-právních vztazích, provádělo vymáhání pohledávek Úřadu práce, provádělo kontroly u zaměstnavatelů díky příchozím stížnostem nebo podezření apod.  Oddělení státní sociální podpory se zabývalo dávkami státní sociální podpory, jako byly přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Věnovalo se mimo jiné digitalizaci písemností vyhotovených oddělením státní sociální podpory. Od 1. 4. 2011 proběhla strukturální změna a členění Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou bylo výrazně změněno. Nejvyšším orgánem zůstal sice ředitel, nikoliv ředitel Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou, ale ředitel kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou, který spadá pod Krajskou pobočku Úřadu práce v Hradci Králové. Úsek informatiky, oddělení trhu práce, oddělení poradenství, oddělení ekonomické, oddělení právní a kontrolní a správce budovy přešly pod vedení ředitele Krajské pobočky v Hradci Králové. Ředitel Kontaktního pracoviště Rychnov nad Kněžnou má tedy pod sebou pouze oddělení zprostředkování (v současné době přejmenované na oddělení zaměstnanosti), oddělení státní sociální podpory, sekretariát, oddělení hmotné nouze a oddělení

37

sociálních služeb a zdravotně postižených. Tato poslední dvě oddělení nespadaly před rozhodným dnem pod pracovní náplň kontaktních pracovišť Úřadu práce, ale pod pracovní náplň městských úřadů. V současné době nalezneme v budově Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou stále stejná oddělení jako před rozhodným dnem, proběhly pouze strukturální změny ve vedení, které nijak výrazně nezaměstnané osoby nepociťují. 2.2.1.2 Porovnání organizačních struktur před a po strukturální změně Následující obrázek (Obr. 2) nám graficky znázorňuje organizační strukturu Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou, která takto funguje od 1. 4. 2011. Obrázek umístěný hned pod ním (Obr. 3) nám podává informaci, jak byla organizační struktura propojena na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou před strukturální změnou do 31. 3. 2011. Když porovnáme tyto dva následující diagramy, je z nich zřejmé, že v současné době ředitel Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou má mnohem méně podřízených zaměstnanců, než měl do strukturální změny do 31. 3. 2011. V číselném vyjádření je rozdíl stanoven na 45 zaměstnanců (před strukturální změnou k 31. 3. 2011 bylo pod ředitelem Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou zaměstnáno 65 zaměstnanců celkem, v současné době je pod ředitelem Kontaktního pracoviště pouze 20 zaměstnanců (19 + 1 pracovník v Rokytnici v Orlických horách. Ředitel kontakt. prac. Sekretariát

Hmotná nouze Spisovna

3 referenti

Součinnnost Odd. zaměstnanosti

Sociální služby a ZP Vedoucí oddělení

4 referenti

6 referentů Odd. SSP Vedoucí oddělení 3 referenti

Obr. 2: Organizační struktura po strukturální změně (od 1. 4. 2011) Zdroj: Interní směrnice Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (vlastní zpracování)

38

Ředitel ÚP RK Asistent ředitele

Správce budov

3 správci IS Zprostředkování Vedoucí odd.

15 specialistů

Poradenství Vedoucí odd.

4 specialisté

Právní a kontrolní Vedoucí odd.

Ekonomické Vedoucí odd.

Trh práce Vedoucí odd.

5 specialistů

8 specialistů SSP

5 specialistů

Vedoucí odd.

17 specialistů

Obr. 3: Organizační struktura před strukturální změnou (do 31. 3. 2011) Zdroj: Interní směrnice Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (vlastní zpracování) 2.2.1.3 Popis a vlastní zhodnocení jednotlivých funkcí organizace Jelikož jsem na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (používám tento název, v tehdejší době se ještě tak jmenoval) vykonávala koncem roku 2010 svoji semestrální patnáctitýdenní praxi, mohu ze svého pohledu posoudit, jak na mě jednotlivá oddělení a jejich pracovní náplň působila. Oddělení poradenství na mě působilo ohromně klidným dojmem. Dle mého názoru je to jediné oddělení na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou (i když spadá v současné době už pod Krajskou pobočku v Hradci Králové), kde pracovnice staví svoji hlavní pracovní náplň na psychologii, porozumění a duševní pohodě. Zákony, splatné termíny, administrativní činnost aj. jsou zde také samozřejmou součástí. Důraz je zde kladen na pocity či postoje nezaměstnaných a na pomoc vyrovnat se se situací nezaměstnaného a hledání možností, jak daný problém napravit. Problémy, které mám nyní na mysli, jsou samozřejmě otázkami nezaměstnanosti, vzdělání, praxe apod. Pracují zde lidé, kteří svou práci vykonávají velice zodpovědně. Hodnotit je mohu díky několika mou osobou navštíveným aktivit, které poskytují pro nezaměstnané – je

39

z nich „cítit“ snaha a zájem pomoci, což je v situaci nezaměstnanosti velmi potřebná záležitost. Státní sociální správa je jedna z mála oddělení, které mě příliš neoslovilo. Nejen, že se pracovnice denně setkávají s mnoha různými typy lidí, jež bývají dost často agresivní a neumí pochopit zákon, mám však pocit, že vztahy na tomto oddělení nejsou zrovna ideální. Je to jediné pracoviště, kde jsem pocítila stupeň podřazenosti a nadřazenosti. Co se týče práce samotné, myslím si, že jsou to zajímavé a hlavně dost užitečné informace do života – v podstatě každá rodina se v České republice setká s nějakým případem, který se zde řeší – např. porodné, pohřebné apod. Trh práce (spadající v současné době už pod Krajskou pobočku v Hradci Králové) je jedno ze čtyř oddělení, kde mě jejich pracovní náplň zaujala. Agenda, která se zde řeší, mi přijde velice zajímavá a pro nezaměstnané velice zásadní. Jejich činností je rozhodování o poskytování různých dotací, které nezaměstnaní mohou využít pro své budoucí zaměstnání. Pracovní náplň kontrolního oddělení (spadajícího v současné době už pod Krajskou pobočku v Hradci Králové) mě v žádném případě nezaujala a není mi vůbec blízká. Je zde vše striktně dané zákonem, pracovníci musí doslovně znát jednotlivé paragrafy. Pohybují se zde velmi kvalifikovaní pracovníci, kteří mají široký přehled a ohromné zkušenosti s danými problémy a věřím, že jejich práce přináší tzv. sklizené ovoce v podobě pozitivních výsledků. Sekretariát je třetím oddělením, kde se mi moc líbilo. Práce s exekutory, soudy apod., součinnost a informace o nezaměstnaných mi připadá jako velmi zajímavá a užitečná. Spolupráce s těmito orgány, jak jsem výše vyjmenovala, vysvětluje spoustu otazníků, na které tyto orgány doposud neznaly odpověď. Z oddělení zprostředkování mám velmi smíšené pocity. Mohu říci, že tyto pracovnice mají z mého pohledu nejobtížnější práci, s níž se člověk může na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou a jinde setkat. Je to práce velice psychicky náročná a pracovnice zprostředkování musí projít mnoha školeními a musí být důkladně informované, jelikož podávají nezaměstnaným veškeré údaje o jejich právech, povinnostech apod. Myslím si, že člověk, který dělá na tomto oddělení, musí být ve

40

svém jádru dost silný a odolný, protože se denně setkává s případy, kdy např. celá rodina mající děti přijde o zaměstnání, topí se v dluzích apod. Ekonomické oddělení (spadající v současné době už pod Krajskou pobočku v Hradci Králové) je posledním oddělením, které mne opravdu zaujalo. Jedná se o velmi zodpovědnou práci, jelikož jako jediní ze zaměstnanců na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou přijdou do styku s finančními prostředky. Tyto finanční prostředky nejsou ve většině případů nízké. Vydávají např. různé interní směrnice a postupy, podle kterých pak ostatní oddělení pracují. 2.2.1.4 Vývoj počtu zaměstnanců za poslední čtyři roky (2008-2012) Mzdový limit daný Ministerstvem práce a sociálních věcí Kontaktní pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou nesmí v žádném případě překročit. Rozhodnutí, zda bude mít méně lidí, kteří budou pracovat za vyšší mzdu či více lidí, kteří budou pracovat za nižší mzdu, záleží na organizaci. Plán na počet zaměstnanců na určitý rok je dán rozpočtem. Údaje o počtech zaměstnanců jsou součástí centrální statistiky ISROPO a jsou na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí přebírány přímo z počítačových programů na zpracování mezd - i vytváření výkazů je automatizované. Na úrovni Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou nejsou údaje o zaměstnancích již k dispozici. Lze pouze pomocí interních dokumentů spočítat jednotlivá funkční místa. Vývoj počtu zaměstnanců na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (od 1. 4. 2011 na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou) se pohybuje dle plánu v rozmezí 45-66,5 zaměstnanců, skutečnost se ovšem mírně od plánu liší (43,60-66,33), což znázorňuje tabulka 2. Z tabulky 2 a obrázku 4 je zřejmé, že počet zaměstnanců na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou v období roku 2008-2010 stále kolísal, rozmezí však nebylo příliš velké. Po strukturální změně se ovšem v roce 2011 plánovaný stav a skutečný stav výrazně liší, počet zaměstnanců na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou poklesl o 22,40 zaměstnanců.

41

Tab. 2: Vývoj počtu zaměstnanců na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou Rok

Plán

Skutečnost

2008

66,50

66,24

2009

65,00

65,10

2010

66 (64 + 2 na projekt REAL APZ)

66,33

2011

66 (64 + 2 na projekt REAL APZ)

43,60

2012

45 (43 + 2 na projekt REAL APZ)

-

Zdroj: Centrální statistika ISROPO (vlastní zpracování)

Obr. 4: Vývoj počtu zaměstnanců na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou Zdroj: Centrální statistika ISROPO (vlastní zpracování)

2.2.2 Programy určené k posílení pracovního potenciálu absolventů Jelikož absolventi škol jsou označovány jako jedna z možných ohrožených skupin nezaměstnaných osob na trhu práce, Úřad práce a jeho krajské pobočky a kontaktní pracoviště poskytují určité činnosti zaměřené konkrétně na absolventy škol. Kontaktní pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou nabízí absolventům škol následující výběr možných aktivit, kterých tyto nezaměstnaní osoby mohou využívat:  společensky účelná pracovní místa vyhrazená,  projekt Z teorie do praxe, 42

 poradenskou činnost v podobě bilanční diagnostiky, pracovní diagnostiky COMDI, JOB clubu, Informačního systému typových pozic a kurzu profesní orientace,  případná rekvalifikace. 2.2.2.1 Společensky účelná pracovní místa vyhrazená Společensky účelná pracovní místa vyhrazená jsou charakterizována jako pracovní pozice, jež zaměstnavatel má vyhrazené v rámci dohody s Kontaktním pracovištěm Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou. Na tyto pracovní pozice umisťuje a zaměstnává uchazeče o zaměstnání, kteří splňují určitá kritéria pro možné poskytnutí dotace Kontaktním pracovištěm Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou. Umisťování těchto uchazečů o zaměstnání má dvě podoby. Buď zaměstnavatel nahlásí volné pracovní místo na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou a je mu jím vybrán vhodný uchazeč (vhodná uchazečka), jež splňuje určité podmínky pro poskytnutí dotace. Nebo tento zaměstnavatel si přeje zaměstnat konkrétní osobu a pouze se na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou ptá, zda by splňovala podmínky a byla vhodná pro poskytnutí dotace. Tato druhá situace je častější. Dotace na zaměstnání absolventa škol u příslušného zaměstnavatele se poskytuje maximálně po dobu 6 měsíců ve výši 5 000-7 000 Kč. Výši dotace a délku jejího poskytování rozhoduje kolektivní hodnotící orgán krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové. Základní podmínky, které musí být splněny, aby byla zaměstnavateli schválena, a poté poskytována dotace jsou následující:  absolventi škol nemusí splňovat podmínku evidence nad 5 měsíců na Úřadu práce, jelikož je u nich zohledněna nulová či minimální praxe,  výše dotace se týká příspěvku na náklady na mzdu a pojistného zaměstnance,  musí se jednat o profesi, u níž neexistuje volné pracovní místo na příslušném trhu práce,  pracovní poměr musí být sjednán na dobu neurčitou,

43

 absolvent školy u téhož zaměstnavatele nebyl nikdy v minulosti zaměstnaný,  výše předpokládané mzdy navržené v žádosti musí být v souladu s platnými mzdovými předpisy,  zaměstnavatel musí k žádosti doložit určité doklady,  dohoda se uzavírá mezi Kontaktním pracovištěm Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou a zaměstnavatelem před dnem nástupu zaměstnance do pracovního poměru. 2.2.2.2 Projekt Z teorie do praxe Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a byl zahájen od 1. 1. 2010. Předpokládané ukončení tohoto projektu je 31. 12. 2012. Cílem tohoto projektu Z teorie do praxe je podpora profesního startu absolventů škol na otevřený trh práce. Projekt Z teorie do praxe je zaměřen na absolventy škol, kteří dosáhli alespoň středoškolského vzdělání a zároveň mají nulovou či minimální praxi v daném oboru (to znamená, že nemají odpracovány alespoň 2 roky), dále na maminky či tatínky po mateřské či rodičovské dovolené, na lidi, kteří pečovali o někoho a potřebují zaktualizovat kvalitu pracovního potenciálu (obnovení schopností, dovedností, znalostí, pracovních návyků aj.). Náplní projektu Z teorie do praxe je poskytování poradenství a zároveň speciální péče při vstupu absolventů škol na příslušný trh práce. Činnosti poskytované v rámci tohoto projektu můžeme rozdělit do následujících třech skupin:  poradenství pro jednotlivce,  aktivity konané ve skupině, např. zdroje volných pracovních míst, osobní dokumentace, jednání u zaměstnavatele, exkurze, přednášky atd.,  vstupní modul týkající se informační schůzky, motivačního kurzu (individuální akční

plán,

kurz

rovných

příležitostí,

rozvoj

klíčových

dovedností,

environmentální školení), rekvalifikace (účetnictví, digitalizace dokumentů, administrativní práce, PC dovednosti a ECDL), odborná praxe v rámci státní správy po dobu 6-12 měsíců a zprostředkování zaměstnání.

44

Výše zmíněná náplň projektu je obohacena ještě o dobrovolná opatření, mezi něž patří zejména proplacení jízdného a stravného, dětských chův apod. Tento typ projektu je ze všech možných nabízených programů určených k posílení pracovního potenciálu absolventů nejvíce využíván. Pro absolventy škol je to jedno z nejlépe možných řešení, jak získat praxi a zároveň si zvýšit pracovní potenciál. 2.2.2.3 Bilanční diagnostika Jednou z poskytovaných činností oddělení poradenství je bilanční diagnostika. Jedná se o nacházení možností a schopností účastníků, které jsou vhodné pro jejich uplatnění a zařazení na trhu práce. Bilanční diagnostika je poradenská procedura, jež využívá kompletní odborné diagnostické metody s cílem lepšího uplatnění uchazeče v profesním životě. Nejedná se o jednorázovou aktivitu, ale o dlouhodobý a systematický postup. Základní podmínkou pro její úspěšnost je spolupráce obou stran, poradce i klienta. Testuje analýzu inteligenční struktury, obsahuje dotazníky týkající se volby povolání, osobnosti a plánování profesní kariéry. Spolu s uchazeči se snaží najít vhodné cesty, jež by mohly vést ke snadnějšímu návratu na trh práce. Je složena z několika fází:  přijetí a úvodní diskuse s klientem (definování potřeb klienta a jeho motivace),  průzkumová a hodnotící fáze (posouzení současné situace, zjištění budoucích plánů, zhodnocení kvalifikačního potenciálu, úrovně znalostí, dovedností, schopností, posouzení možností dalšího vzdělávání apod.),  závěrečná fáze (zkompletování výsledků hodnocení a testování, doporučení profesní dráhy aj.). Na straně uchazeče je důležitý sklon k určitému typu práce, meze a hranice, životní priority, vzdělání, praxe, jazykové dovednosti apod. Na straně práce je důležitý charakter pracovních činností, předmět práce, pracovní doba a podmínky, požadavky na vzdělání a mnoho dalšího. Členem bilanční diagnostiky mohou být dlouhodobě nezaměstnané osoby, uchazeči potřebující zvýšenou pozornost (absolventi škol, mladiství, ženy po mateřské dovolené aj.), lidé s nějakým handicapem, lidé uvažující o zvýšení své kvalifikace, firmy plánující restrukturalizaci a uchazeči o práci.

45

2.2.2.4 Pracovní diagnostika COMDI Pracovní diagnostika COMDI je jednou ze současných nejmodernějších činností poradenství Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou (toto oddělení ovšem spadá pod Krajskou pobočku v Hradci Králové). Tato metoda je založena na rychlém a kvalitním jednání s klientem (zjištění osobních předpokladů klienta, schopností, dovedností a zájmových aktivit) a jeho následném umístění na trhu práce. Pracovní diagnostika COMDI je prováděna prostřednictvím počítačové technologie (klient zadá do počítače určitá data a tento počítač, který má testovou baterii, na jejím základě zpracuje získané informace týkající se klienta). Výsledkem pracovní diagnostiky COMDI je celkový rozbor osobnosti klienta s vytypovanými pracovními obory a konkrétními profesemi, jež zároveň zvažuje zdravotní stav klienta a aktuální stav na trhu práce. Pracovní diagnostika COMDI má tři podoby, COMDI modul B, COMDI modul C a COMDI modul D. Každý model je zaměřený na jinou cílovou skupinu a jeho vstupní a výstupní základna se mírně liší. Na absolventy škol je zaměřen COMDI modul C. Je určen absolventům středních škol zakončených maturitní zkouškou, vyšších škol zakončených absolutoriem a vysokých škol zakončených bakalářskou či diplomovou prací. Snaží se této cílové skupině naleznout

nejvíce

vhodný

okruh

následného

kariérového

růstu.

Z hlediska

zaměstnanecké rekvalifikace je tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti vhodný pro management střední a naopak nevhodný pro klienty, kteří nemají středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Aby byl zajištěn požadovaný výstup v dané kvalitě, je potřeba zahrnout do vypracovaného vstupního dotazníku informace týkající se dosaženého vzdělání, plánovaného kariérového růstu, pracovního omezení a zdravotních obtíží klienta. Doba trvání testování se pohybuje okolo 2 hodin. Výsledkem COMDI modulu C je souhrn deseti odborných odvětví, jež jsou pro daného klienta vhodná, jako bonus tohoto modulu je zjištění současné klientovy připravenosti na profesní růst.

46

2.2.2.5 JOB club JOB club je opět metoda, kterou realizuje oddělení poradenství. Je zaměřen na pomoc nezaměstnaným lidem, kteří práci doopravdy hledají a najít ji chtějí. Je rozdělen do šesti kategorií dle cílových skupin, Job club START, Job club KLASIK, Job club HELP, Job club NÁVRAT, Job club PLUS a Job club MIX. Cílovou skupinou Job clubu START jsou osoby do 25 let a absolventi vysokých škol, kteří úspěšně dokončili studium maximálně ve věku 30 let. Jedná se o prakticky osvědčený program poradenství, který probíhá prostřednictvím skupinových aktivit pod vedením většinou dvou specialistů (lektorů). Nejdůležitějším cílem tohoto programu je pomoc klientům Job clubu START vypořádat se se současným stavem (se stavem nezaměstnanosti) a zároveň získat případnou pracovní pozici odpovídající představám klienta a eventualitám na trhu práce. Komunikace mezi lidmi je jeho součástí. Mezi faktory, kterými se Job club START vyznačuje, patří expertní poradci, přátelské okolí, lidé se stejnými potížemi a bohaté poučné zázemí a technické vybavení. Přínosem JOB clubu START je znalost všech dostupných zdrojů poskytujících informace týkající se profesních eventualit v daném regionu (adresář firem vč. kontaktů, webové stránky s nabídkou zaměstnání aj.), nácvik podstatných dovedností v rámci řešení zadaných úloh (orientace v hledání pracovních pozic na daném trhu práce, psaní žádostí o zaměstnání, znalost správné tvorby strukturovaného životopisu, nácvik odpovědí u přijímacího pohovoru, zvládání stresových a nevhodných otázek, představení sebe samotného, znalost asertivního chování apod.) a získání sebevědomí a nalezení sebe samotného (ujasnění si svých eventualit, schopností, dovedností, znalostí, pracovního potenciálu, osobnostních kvalit aj.). 2.2.2.6 Informační systém typových pozic Informační systém typových pozic obsahuje podrobné informace o práci ve světě, popis individuálních pracovních pozic všech odvětví a jejich přesné charakteristické znaky (co obnáší, jakých pracovních činností se týkají, charakteristiku jednotlivých prostředí, v nichž je zaměstnání vykonávané).

47

Každá pracovní pozice s sebou přináší informace o požadované výši školního vzdělání, případných zkouškách a certifikátech a potřebné praxi. Dále zde nalezneme informace týkající se požadovaných schopností, vlastností a dovedností (např. jazykové znalosti, řidičský průkaz aj.). Informační systém typových pozic probíhá pomocí počítačové technologie, každý klient vyplní a popíše svoji kvalifikaci, zdravotní a osobní stránku a systém mu pomocí filtru vytvoří nabídku pracovních pozic, pro jejichž výkon by byl klient vhodný. Tento program nemá jasně specifikovanou cílovou skupinu lidí, využívá se např. při aktivitách Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou se základními či středními školami, které probíhají formou diskuse a návštěvy jednotlivých škol Úřadu práce. Informační systém typových pozic je tvořen kartotékou typových pozic, jobtip – zkus jinou profesi, databází dalšího profesního vzdělávání a katalogem pracovních míst. 2.2.2.7 Kurz profesní orientace Kurz profesní orientace je zaměřen na snadnější komunikaci mezi uchazečem o zaměstnání a případným zaměstnavatelem. Mezi činnosti, které zahrnuje, patří např. telefonování, psaní životopisu a průvodního dopisu, řeč těla, vstupní rozhovor u zaměstnavatele, přijímací pohovor a výběrové řízení, rovné příležitosti mužů a žen v pracovněprávních vztazích atd.

2.3 NEZAMĚSTNANOST V OKRESE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 2.3.1 Zaměstnanost a největší zaměstnavatelé v okrese Poloha a přírodní podmínky mají velký vliv na zaměstnanost okresu Rychnov nad Kněžnou. Příhraniční regiony jsou obecně chápány jako znevýhodněné zóny, které se vyznačují menším množstvím kontaktů s okolními lokalitami a větší vzdáleností od hlavního města Prahy a od průmyslových středisek. Některé oblasti jsou známy méně snadnou dopravní obslužností díky horskému terénu a je v nich nedostatek pracovních příležitostí, jež je způsobený nízkou atraktivitou pro zaměstnavatele (např. Rokytnicko).

48

Mezi největší zaměstnavatelé v okrese, jež dlouhodobě plní funkci tvorby pracovních příležitostí, můžeme zařadit:  Škoda Auto a.s. Kvasiny (vývoj, výroba a distribuce osobních automobilů),  FAB s.r.o. Rychnov nad Kněžnou, který v současné době rozšířil svoji podnikatelskou činnost a vytvořil další pracovní místa pomocí pobočky v Týništi nad Orlicí (kompletní výroba a sortiment dveřního příslušenství),  Federal Mogul a.s. Kostelec nad Orlicí (výroba a distribuce brzdových systémů),  ESAB Vamberk s.r.o. (výroba a distribuce materiálů pro sváření),  GRAFITEC s.r.o. Dobruška (výroba a distribuce archového ofsetového tisku). Všechny výše vyjmenovaní zaměstnavatelé mají více jak pět set zaměstnanců, jedna z nich má dokonce přes tisíc zaměstnanců a druhá z nich přes dva tisíce zaměstnanců.

2.3.2 Analýza nezaměstnanosti absolventů a mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou, konkrétně oddělení trhu práce, zpracovával do 31. 3. 2011 různé statistiky týkající se nezaměstnanosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Tyto statistiky se tvořily na základě shromážděných osobních údajů týkajících se nezaměstnaných osob v informačním programu nazývaném OK Systém, který tuto činnost podporoval, a tvorba statistik zde byla realizovatelná. Po druhé strukturální změně od 1. 1. 2012 byl zaveden nový informační systém na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou pojmenovaný AIS (Agendový Informační Systém), který je využíván zároveň s programem OK Systém. OK Systém eviduje nezaměstnané osoby zaregistrované do evidence do 31. 12. 2011 a AIS eviduje nezaměstnané osoby zaregistrované do evidence od 1. 1. 2012 a zároveň dva roky zpětně duplicitně převedené informace o evidovaných nezaměstnaných osobách do AISu z OK Systému (tyto informace v průběhu 2 let jsou evidované jak v programu OK Systém, tak v programu AIS). Díky souběžnému používání těchto dvou informačních programů a neexistující možnosti tvorby statistik v informačním systému AIS je problém vytvářet od 1. 1. 2012 statistiky týkající se okresu Rychnov nad Kněžnou. Tento problém vede k potížím tvorby statistik do budoucna, vč. již roku 2012,

49

a dle mého názoru by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo v co nejbližší době nařídit a následně zavést dokonalejší informační systém, s nímž by zaměstnanci byli více spokojeni a který by tuto funkci podporoval. 2.3.2.1 Průměrná míra nezaměstnanosti mikroregionů v letech 2007-2011 Průměrná míra nezaměstnanosti mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou v letech 2007-2011 stále kolísala. Jak je zřejmé z tabulky 3 a obrázku 5, průměrná míra nezaměstnanosti okresu Rychnov nad Kněžnou v letech 2007-2009 rostla a od roku 2010 začala klesat. Nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti okresu Rychnov nad Kněžnou byla v roce 2009, tj. 7,85 % (vyznačené tmavě červenou barvou v tabulce). Hlavní příčinou tohoto jevu byla hospodářská ekonomická krize, jež měla výrazný dopad na celosvětovou nezaměstnanost a zánik mnoha společností, jež zaměstnávaly spoustu lidí. Nejčastějším nejvýše postiženým mikroregionem nezaměstnaností je Rokytnicko, v němž byla nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2010, tj. 8,80 % (vyznačené středně červenou barvou v tabulce). Důvodem téměř vždy nejvyšší nezaměstnanosti v mikroregionu Rokytnicko okresu Rychnov nad Kněžnou je jeho poloha - jedná se o mikroregion, který je součástí Orlických hor, s čímž jsou spojeny potíže s dopravou zaměstnanců či dodavatelů a jinými ne příliš vhodnými pracovními a vnějšími podmínkami. Nejméně nezaměstnaným mikroregionem okresu Rychnov nad Kněžnou (vyznačené světle červenou barvou v tabulce) bývá zpravidla Rychnovsko. Okresní město Rychnov nad Kněžnou může být příčinou tohoto umístění, jelikož do tohoto mikroregionu spadá. Jedná se o největší město okresu Rychnov nad Kněžnou, tudíž je zde nejvíce nabízených pracovních pozic a větší šance na jejich obsazení. Údaje uvedené v tabulce 3 jsou k 31. 12. příslušného roku. Je zajímavé, že v každém mikroregionu okresu Rychnov nad Kněžnou (údaje z roku 2011) je více žen než mužů, jež jsou nezaměstnaní. Z hlediska mladistvých a absolventů škol se nejvíce z nich vyskytuje v mikroregionu Kostelecko, tj. 119 lidí, nejméně jich nalezneme v mikroregionu Solnicko, tj. 17 lidí. Tato skutečnost je dána velikostí mikroregionu, jeho počtem obyvatel a nabízených volných pracovních pozic vhodných pro tuto ohroženou skupinu lidí.

50

Tab. 3: Průměrná míra nezaměstnanosti mikroregionů v letech 2007-2011 Průměrná míra nezaměstnanosti v %

Mikroregion 2007

2008

2009

2010

2011

Dobrušsko

2,9

4,00

6,80

7,90

6,10

Opočensko

3,0

4,20

7,20

7,70

6,50

Solnicko

2,3

3,10

7,40

6,70

4,70

Rokytnicko

4,2

7,50

8,70

8,80

7,20

Týnišťsko

2,3

4,30

8,90

8,00

5,70

Kostelecko

3,3

4,10

8,40

7,90

6,50

Rychnovsko

2,5

2,90

5,80

5,80

4,60

Vamberecko

3,9

4,60

9,60

8,40

7,10

Okres celkem

3,05

4,34

7,85

7,43

5,84

Zdroj: Interní doklady Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

Obr. 5: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti okresu Rychnov nad Kněžnou v letech 2007-2011 Zdroj: Interní doklady Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

51

2.3.2.2 Nezaměstnaní v okrese Rychnov nad Kněžnou z hlediska věkové kategorie Jak je již zřejmé z tabulky 4 (z údajů uvedených k 31. 12. příslušného roku), nejsilnější skupinou uchazečů evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou jsou lidé ve věku nad 55 let. Jedná se o jednu z několika nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných, kteří mají mnoho let praxe v daných oborech a na konkrétních pracovních pozicích, zároveň však jsou pro zaměstnavatele nevýhodnou kategorií, jež by měl přijmout a zapracovat, z důvodu krátké doby do důchodového věku. Tabulka 4 nám také říká, že nejméně účastníků evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou je ve věkové kategorii do 20 let. Tato skutečnost je ovšem dána globální výší této věkové populace, jedná se o nejužší skupinu nezaměstnaných, o lidi se základním vzděláním, výučním listem či maturitní zkouškou. V posledním řádku tabulky 4 máme kolonky s celkovým počtem uchazečů bez ohledu na věkovou strukturu za příslušné sledované roky (2007-2011). Jak můžeme vidět na kolonce s celkovými uchazeči za rok 2009, která je zvýrazněná tmavě červenou barvou, nejvíce nezaměstnaných osob ve sledovaném období bylo v tomto roce. Tab. 4: Nezaměstnaní v okrese Rychnov nad Kněžnou z hlediska věkové kategorie Počet uchazečů evidovaných na ÚP

Věková kategorie 2007

2008

2009

2010

2011

Do 20

63

112

174

137

99

20–25

127

236

424

356

315

26–30

123

180

307

305

243

31–35

154

191

337

333

282

36–40

110

183

335

345

302

41–45

122

124

285

303

247

46–50

120

155

292

311

268

51–55

202

211

382

362

276

Nad 55

221

247

480

532

337

Celkem

1242

1639

3016

2984

2369

Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

52

Vzhledem k tomu, že se má bakalářská práce zaměřuje na absolventy škol, následující grafické znázornění - obrázek 6, zachycuje vývoj nezaměstnanosti věkové kategorie do 20 let, 20–25 a 26–30 let v letech 2007–2011. Jedná se o skupiny, do nichž nemusí spadat pouze mladiství a absolventi škol, ale jsou jimi z větší části tvořeny. Údaje jsou čerpané z tabulky 4.

Obr. 6: Vývoj nezaměstnanosti konkrétních věkových kategorií v letech 2007-2011 Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

2.3.2.3 Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska pohlaví Údaje uvedené v následující tabulce – tabulka 5, a v grafickém vyjádření – obrázek 7 a 8, vypovídají o mladistvých po splnění povinné školní docházky a o absolventech škol jako takových a jsou aktuální vždy k 31. 12. příslušného roku. Z tabulky je zřejmé, že stav nezaměstnaných mužů absolventů je v každém roce z uvedených let nižší než stav nezaměstnaných žen. Tento jev je dán celostátně a celosvětově, závisí na porodnosti a podobných vlivech. Zajímavým porovnáním mohou být roky 2007 a 2009, kde si můžeme povšimnout, že celková nezaměstnanost absolventů bez ohledu na pohlaví se v roce 2009 o dvojnásobek zvýšila oproti roku 2007.

53

Grafické znázornění jsem zvolila do dvou obrázků 7 a 8, přičemž v prvním porovnávám stav absolventů škol z hlediska pohlaví a jednotlivých let, v druhém se zaměřuji na vývoj celkové nezaměstnanosti absolventů škol bez ohledu na pohlaví. Tab. 5: Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska pohlaví 2007

2008

2009

2010

2011

Absolventi škol

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

Počet

35

49

54

88

111

132

101

103

66

82

Celkem

84

142

243

204

148

Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

Obr. 7: Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska pohlaví Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

Obr. 8: Vývoj nezaměstnaných absolventů škol v letech 2007–2011 Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

54

2.3.2.4 Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska stupně vzdělání Údaje uvedené v následující tabulce – tabulka 6, a v grafickém vyjádření – obrázek 9 a 10, vypovídají o mladistvých po splnění povinné školní docházky a o absolventech škol jako takových a jsou aktuální vždy k 31. 12. příslušného roku. Jak si můžeme všimnout v tabulce 6 (zvýrazněno středně červenou barvou), nejvíce absolventů škol evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou je v roce 2007 a 2011 se vzděláním Úplném středním odborném (maturitní zkouška) a v letech 2008–2010 se vzděláním Středním odborném (výuční list). Světle červenou barvou je zvýrazněna kategorie absolventů škol zřídkakdy evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou. V rámci opomenutí doktorského stupně vzdělání, kde dle tabulky nejsou evidovaní žádní absolventi těchto škol, jsou v nejnižší míře evidováni absolventi gymnázií. Tato skutečnost může mít dvě možná vysvětlení, buď studuje v současné době gymnázia a doktorský stupeň vzdělání velice málo lidí, nebo jsou všichni tyto lidé snadno zařazeni do zaměstnání. Tab. 6: Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska stupně vzdělání

Stupeň vzdělání

Počet absolventů škol evidovaných na ÚP 2007

2008

2009

2010

2011

Základní

20

28

27

19

21

Střední odborné (výuční list)

18

41

81

64

34

Gymnázium

1

2

6

4

2

Úplné střední odborné (VL + nástavba)

11

27

33

48

25

Úplné střední odborné (maturitní zkouška)

22

26

59

45

45

Vyšší odborné (absolutorium)

4

5

17

7

7

Bakalářské

2

5

6

5

5

Magisterské

6

8

14

12

9

Doktorské

0

0

0

0

0

Celkem

84

142

243

204

148

Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

55

Obrázek 9 se týká grafického přehledu nezaměstnaných absolventů škol s danými stupni vzdělání k 31. 12. 2011. Obrázek 10 je zaměřen na vývoj nezaměstnaných absolventů škol s bakalářským stupněm vzdělání. Tento stupeň vzdělání jsem si vybrala z důvodu mého nynějšího bakalářského studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Nejvíce absolventů bakalářských programů bylo během sledovaného období v roce 2009.

Obr. 9: Počet absolventů škol s uvedenými stupni vzdělání k 31. 12. 2011 Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

Obr. 10: Vývoj nezaměstnaných absolventů škol s bakalářským studiem v letech 2007–2011 Zdroj: Interní statistiky Kontaktního pracoviště ÚP RK (vlastní zpracování)

56

2.4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2.4.1 Úvod do dotazníku Praktickou část této bakalářské práce tvoří také dotazníkové šetření orientované na rizikovou skupinu nezaměstnaných osob – na absolventy škol. Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit výši (ne)spokojenosti absolventů škol s poskytovanými službami Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou a jaká je skutečná situace a konkurenční podmínky na příslušném trhu práce v rámci této rizikové skupiny. Dotazník se skládal z 15 uzavřených otázek, tzn. s možnostmi výběru odpovědi zpravidla ano x ne, uspořádanými na úvod technickými, poté zjišťujícími a na závěr demografickými záležitostmi. Dotazníkové šetření bylo anonymní, na což byli respondenti upozorněni hned v úvodní části dotazníku. Metoda, jak dotazník vyplnit, byla také v úvodu dotazníku uvedena, jednalo se o zakroužkování správné odpovědi (několik respondentů způsob správné odpovědi označilo jinak, např. podtržením či křížkem). Úvodní část dále obsahovala mé představení, účel vyplnění dotazníků respondenty a ujištění, že tento dotazník je určen pouze jako podklad pro moji bakalářskou práci. (viz Příloha 1) Dotazníky byly předány respondentům prostřednictvím šetření v terénu zaměřeného na konkrétní skupinu nezaměstnaných lidí – absolventy škol (osobně jsem s respondenty vyplňovala dotazníky v rámci jejich osobní schůzky na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou). Dále jsem několik dotazníků rozeslala pomocí e-mailu svým bývalým spolužákům a známým žijících v okrese Rychnov nad Kněžnou. Předání a získání dotazníků zpět mi trvalo téměř 2 týdny. Celkový počet vyplněných dotazníků, z nichž jsem vytvořila konkrétní závěry popsané v následující části, činil 106 kusů.

2.4.2 Vyhodnocení dotazníku Dotazník se skládal celkem z 15 otázek rozdělených do 5 kategorií. Na všech 15 otázek odpovědělo 106 respondentů, jedinou výjimkou byla otázka číslo 9, která navazovala na otázku předchozí s číslem 8. U této otázky odpovědělo pouze 38 respondentů díky předchozí záporné odpovědi.

57

Úvodní část byla zahájena první otázkou dotazníku zkoumající dopad na psychickou stránku respondentů. Zde se respondenti měli zamyslet nad tím, jak ztrátu či nezahájení své kariérové dráhy psychicky snáší. Výsledek odpovědí u první otázky dopadl přesně dle mého očekávání, 82 % lidí nezaměstnanost nese velice těžce. Tab. 7: Má podle Vašeho názoru nezaměstnanost dopad na Vaši psychickou stránku? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano

87

82

Ne

19

18

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 11: Má podle Vašeho názoru nezaměstnanost dopad na Vaši psychickou stránku? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 7

Druhá kategorie s otázkami 2, 3, 4 byla zaměřena na ohodnocení kvality služeb poskytovaných Kontaktním pracovištěm Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou. Zde vyhodnocení druhé otázky dopadlo negativně, 61 % nezaměstnaných absolventů škol není spokojeno s poskytovanými službami Úřadu práce (viz. tabulka 8 a obrázek 12). Ministerstvo práce a sociálních věcí by se tedy mělo zamyslet nad poskytovanými službami těchto státních orgánů, zpestřit a zkvalitnit jejich nabídku.

58

Tab. 8: Jste spokojen(a) s poskytovanými službami Úřadu práce a využíváte jich? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano

41

39

Ne

65

61

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 12: Jste spokojen(a) s poskytovanými službami Úřadu práce a využíváte jich? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 8

Třetí otázka se týkala času věnovaného pracovníky Úřadu práce svým klientům. Zde mohli respondenti hodnotit přístup těchto pracovníků. Hodnocení vyšlo kladně, 75 % nezaměstnaných absolventů škol souhlasilo s poskytováním dostatečného prostoru času. Tab. 9: Máte pocit, že se Vám zaměstnanci Úřadu práce dostatečně věnují? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano

79

75

Ne

27

25

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

59

Obr. 13: Máte pocit, že se Vám zaměstnanci Úřadu práce dostatečně věnují? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 9

Poslední otázka této kategorie byla zaměřena na dostání pracovní nabídky od Úřadu práce příslušné skupině. Přibližně dvě třetiny respondentů, tj. 64 %, ovšem odpovědělo, že prozatím žádnou pracovní nabídku od Úřadu práce nedostali. Dnešní situace na trhu práce v podstatě v celé České republice i v zahraničí je velice špatná. Mnoho soukromých společností zaniklo důsledkem hospodářské ekonomické krize a státní úřední orgány (Úřady práce, Finanční úřady, Stavební úřady, Katastrální úřady a mnoho dalších) také z hlediska počtu zaměstnanců snižují stavy. Díky těmto okolním faktorům působícím na současnou situaci na trhu práce mají Úřady práce omezené možnosti, tudíž nemohou všechny evidované osoby zařadit do zaměstnání. Tab. 10: Dostal(a) jste už nějakou pracovní nabídku od Úřadu práce? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano

38

36

Ne

68

64

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

60

Obr. 14: Dostal(a) jste už nějakou pracovní nabídku od Úřadu práce? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 10

Třetí skupina, tzn. otázky 5, 6, 7, se týká zjištění základních údajů pro vypočtení průměrné délky registrace absolventů škol na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou, dále pro vypočtení nejvíce nezaměstnaného mikroregionu z hlediska jeho obydlení absolventy škol a nejvíce žádoucího oboru vyznačujícího se nedostatečným počtem volných pracovních míst. Z otázky 5 můžeme vyvodit závěr, že průměrná délka registrace na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou je 4,5 měsíce za předpokladu, že průměrná doba v kolonce „více“ činí 8 měsíců. Tab. 11: Jak dlouho jste už na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou zaregistrován(a)? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

1 - 2 měsíce

46

43

3 - 4 měsíce

21

20

5 - 6 měsíců

24

24

více

25

15

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Průměr: (1,5 . 46) + (3,5 . 21) + (5,5 . 24) + (8 . 25) = 474,5 : 106 = 4,5 měsíce

61

Vyhodnocením 6 otázky dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce nezaměstnaných absolventů škol ze všech oslovených žije v mikroregionu Rokytnicko – 22 respondentů ze 106, tj. 21 %, (vyznačené středně červenou barvou), kde je i zároveň nejvyšší celková nezaměstnanost okresu Rychnov nad Kněžnou. Tab. 12: V jakém mikroregionu máte trvalé bydliště? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Dobrušsko

13

12

Kostelecko

16

15

Opočensko

16

15

Rokytnicko

22

21

Rychnovsko

4

4

Solnicko

7

7

Týnišťsko

10

10

Vamberecko

18

16

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 15: V jakém mikroregionu máte trvalé bydliště? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 12

62

V 7 otázce bylo cílem zjistit, jaký obor je mezi nezaměstnanými absolventy škol nejvíce žádaný a vyznačuje se nedostatečným počtem volných pracovních míst. Průzkum ukázal, že se jedná z 29 % o obor ekonomický, IT a právní (vyznačené středně červenou barvou). Nejmenší problém sehnat zaměstnání je v oborech strojírenství a stavebnictví (vyznačené světle červenou barvou). Tab. 13: V jakém oboru hledáte zaměstnání? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ekonomické, IT, právní

31

29

Doprava, služby

17

16

Zdravotnictví

8

8

Obchod a cestovní ruch

19

18

Strojírenství, stavebnictví

5

5

Výchova a vzdělání

6

6

Výroba a provoz

11

11

Zemědělství, lesnictví

9

9

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Čtvrtá skupina obsahuje otázky 8, 9, 10, 11, 12, týkající se faktorů ovlivňujících možnost získat zaměstnání. V osmé a deváté otázce se dozvídáme, že pouze 36 % absolventů škol má praxi v oboru a pouze 16 % z nich ji má 2 roky a více. Tab. 14: Máte praxi v oboru, ve kterém zaměstnání hledáte? Pokud ano, kolik let?

Odpověď

Pokud ano Ne

Ano

Celkem

Celkem 1 rok

2 roky +

Absolutní četnost

68

38

106

21

17

38

Relativní četnost (%)

64

36

100

20

16

36

Zdroj: Vlastní zpracování

Obrázek 16 znázorňuje procentuální počet absolventů škol, kteří nemají a kteří mají praxi v oboru, případně kolik let.

63

Obr. 16: Máte praxi v oboru, ve kterém zaměstnání hledáte? Pokud ano, kolik let? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 14

Následující otázka zjišťovala, kolik procent absolventů škol z oslovených respondentů, má děti, jejichž následkem může být (dle zákona však nesmí být) matka diskriminována. Na tuto otázku odpovědělo kladně 26 respondentů, tj. 25 %. Tab. 15: Máte děti? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano

26

25

Ne

80

75

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Následující jedenáctá otázka byla zaměřená na způsob, jakým nezaměstnaní absolventi škol převážně hledají zaměstnání. Bylo na výběr šest odpovědí, z nichž dle mého očekávání bylo nejvíce reakcí prostřednictvím internetu. Internet je v současné době velice kladně přispívající záležitost, kde nezaměstnaní mají k dispozici mnoho webových stránek, které jsou zaměřeny na zaměstnanost a její příbuzné oblasti, např. jak se vhodně obléci na pracovní pohovor, jak napsat poutavý a kvalitní životopis aj.

64

Tab. 16: Jak zaměstnání převážně hledáte? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Spoléhám na Úřad práce

9

8

Internet

46

43

Osobní kontakt

23

22

Tisk

11

10

Známí

14

13

Jinak

3

4

106

100

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 17: Jak zaměstnání převážně hledáte? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 16

Poslední otázka této kategorie se týkala ochoty dojíždět, případně se stěhovat, za zaměstnáním. S nejvyšším ohlasem se setkala odpověď „pouze dojíždět a to do 20 km“. Odpověděla takto téměř polovina respondentů. Celkem mě udivil výsledek jedné z možností odpovědi „ano, oboje“, na níž takto reagovalo 17 % respondentů. Můj osobní předpoklad byl rozhodně nižší, tudíž jsem byla mile překvapena.

65

Tab. 17: Jste ochotný (ochotná) za zaměstnáním dojíždět, případně se za ním stěhovat? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ano, oboje

18

17

Pouze dojíždět a to neomezeně

25

24

Pouze dojíždět a to do 20 km

51

48

Chci zaměstnání v místě trvalého bydliště

12

11

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 18: Jste ochotný (ochotná) za zaměstnáním dojíždět, případně se za ním stěhovat? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 17

Na závěr jsem umístila demografické otázky, otázky 13, 14, 15, specializované na pohlaví, věk a dosažené vzdělání absolventů škol. Dle vyhodnocení dotazníku jsem zjistila, že většina mých respondentů byla pohlaví ženského, tj. 65 %. Z hlediska věkové kategorie jim bylo průměrně 22 let (za předpokladu, že jinou odpovědí rozumíme 30 let) a z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání většina z nich měla úplné střední vzdělání – maturitní zkoušku, tj. 44 %. Velice mě překvapila kategorie nejvýše dosaženého vzdělání se vzděláním základním. Nepředpokládala jsem, že tento stupeň v dnešní době bude mít 7 respondentů ze 106 oslovených, negativně jsem byla tímto množstvím zaskočena.

66

Tab. 18: Jakého jste pohlaví? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Žena

69

65

Muž

37

35

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 19: Jakého jste pohlaví? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 18 Tab. 19: Kolik Vám je let? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

15 - 17

3

3

18 - 20

25

24

21 - 23

40

38

24 - 26

26

25

27 - 29

10

9

Jiná odpověď

2

1

Celkem

106

100

Zdroj: Vlastní zpracování

67

Průměr: (16 . 3) + (19 . 25) + (22 . 40) + (25 . 26) + (26 . 10) + (30 . 2) = 2 373 : 106 = = 22 let Tab. 20: Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání? Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Základní

7

7

Střední odborné - výuční list

32

30

Úplné střední - maturitní zkouška

47

44

Bakalářské studium

8

8

Magisterské studium

11

10

Doktorské studium

1

1

106

100

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 20: Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání? Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 20

68

2.4.3 Konečné shrnutí dotazníku Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit výši (ne)spokojenosti absolventů škol s poskytovanými službami Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou a jaká je skutečná situace a konkurenční podmínky na příslušném trhu práce v rámci této rizikové skupiny. Na základě dotazníkového šetření bylo stanoveno, že nezaměstnaní absolventi škol jsou v 75 % spokojeni s časem zaměstnanců Úřadu práce, který jim poskytují. V 61 % však nejsou spokojeni s poskytovanými službami Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou. Řešení tohoto nedostatku by mělo být zahájeno co možná nejdříve, určení pracovní náplně poskytovaných služeb ovšem není v kompetenci Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou, ale zodpovídá za ni Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento státní orgán už jisté opatření proti této situaci zahájil, od poloviny roku 2012 by měly být zavedeny speciální agentury zaměřené na ohrožené skupiny na trhu práce (vč. absolventů škol), které by se měly této kategorii plně věnovat a snažit se naleznout odpovídající pracovní pozici. Co se týče skutečné situace a konkurenčních podmínek na trhu práce z hlediska absolventů škol, největší výhodu mají absolventi, kteří vystudovali školu zaměřenou na strojírenství či stavebnictví, znevýhodnění jsou absolventi škol ekonomických, počítačových a právních, kde je konkurence na trhu práce nejvyšší. Významnou roli zde také hraje praxe a děti. Praktické zkušenosti ovšem z větší části absolventi škol nevlastní, což je pro ně hlavní nevýhoda. Děti má pouze ¼ z nich, tj. z hlediska naděje uplatnění se v zaměstnání pozitivní výsledek.

2.5 SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI Praktická část obsahuje čtyři kapitoly, které jsou doplněny o tabulky a grafy sloužící pro lepší přehled. V úvodní kapitole se zaměřuji na charakteristiku okresu Rychnov nad Kněžnou. Nalezneme zde geografické a demografické rysy, podnebí a jeho vliv na zemědělství, nerostné suroviny a průmysl, cestovní ruch a významná místa. Dozvídáme se zde, že okres Rychnov nad Kněžnou je charakterizován jako příhraniční oblast s partikulárně horským terénem. Je tvořen osmdesáti třemi obcemi, vč. devíti měst a dvou městysů, a je rozdělen do osmi mikroregionů. V okrese Rychnov nad Kněžnou žije k 31. 12. 2010 celkem 79 104 obyvatel, z toho 40 164 žen a 38 940 mužů.

69

Nejpříznivější podnebí a jeho následný vliv na zemědělství je v okolí Opočenska. Mezi zemědělské plodiny, které jsou zde nejvíce pěstovány, patří obiloviny, pozdní brambory, kukuřice na siláž a na zeleno a řepka. Živočišná výroba je zde nejvíce zastoupena výší skotu. Nerostné suroviny vytěžené v rámci okresu Rychnov nad Kněžnou jsou známy především těžbou písku v okolí Týniště nad Orlicí, cihlářskou hlínou v Kostelci nad Orlicí a v Dobrušce a stavebním kamenem v oblasti Špičáku, Černé skály a Mastů. Do hlavních průmyslových oblastí můžeme zařadit strojírenství, konfekční průmysl, textilní průmysl, kovodělný průmysl a potravinářský průmysl. Nejvíce volných pracovních pozic se na tomto daném trhu práce zpravidla vyskytuje jako strojní dělník (dělnice), technik nebo šička-švadlena. Z přírodních krás můžeme poukázat na Orlické hory, jež nám nabízí nespočet příležitostí pro zimní či letní turistiku, ale také příležitosti v rámci zimních sportů, např. lyžování a snowboarding. Bohatá kultura může turistům nabídnout velké množství zámků (např. Častolovice), hradů a zřícenin (např. Poštejn, Litice a Žampach, kde se každoročně koná Pochod přes tři hrady), podorlické židovské památky, divadelní a hudební festivaly. V okresu Rychnov nad Kněžnou pobývala známá spisovatelka Božena Němcová, Alois Jirásek, Karel Poláček a mnoho dalších. Druhá kapitola je věnována Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou, jeho charakteristice, členění, porovnání organizační struktury před a po strukturální změně, popisu a vlastnímu zhodnocení jednotlivých funkcí organizace. Dále v ní nalezneme vývoj počtu zaměstnanců za poslední 4 roky (2008–2012) a programy určené k posílení pracovního potenciálu absolventů. Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou (nyní Kontaktní pracoviště Rychnov nad Kněžnou díky strukturální změně) vznikl 25. 10. 1990 jako orgán státní správy za účelem zajistit státní politiku zaměstnanosti v celém okrese. Do 31. 3. 2011 byl nejvyšším orgánem tohoto pracoviště ředitel Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou, který měl pod sebou osm oddělení. Nyní se jedná pouze o ředitele Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou, který spadá pod Krajskou pobočku Úřadu práce v Hradci Králové, a má pod sebou pouze pět oddělení (navíc 2 z nich přešly z Městského úřadu). Co se týče organizační struktury, stav zaměstnanců na tomto Úřadu práce klesl o 45 zaměstnanců v porovnání s předchozím rokem v důsledku strukturální změny a následném snižování stavu zaměstnanců. Jelikož jsem na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou vykonávala svou semestrální praxi koncem roku 2010, mohu ze svého pohledu posoudit, jak na mě

70

jednotlivá oddělení a jejich pracovní náplň působila. Oddělení poradenství, trhu práce, sekretariát a ekonomické mě nadmíru zaujalo a oslovilo. Pracují zde velice kvalifikovaní zaměstnanci, jejich pracovní náplň je značně zajímavá a nápomocná. Jedná se o velmi zodpovědnou práci. Mezi programy určené k posílení pracovního potenciálu absolventů patří společensky účelná pracovní místa vyhrazená, projekt Z teorie do praxe, poradenská činnost (bilanční diagnostika, pracovní diagnostika COMDI, JOB club, informační systém typových pozic, kurz profesní orientace), případná rekvalifikace. Dle mého názoru je z těchto vyjmenovaných možností nejefektivnější projekt Z teorie do praxe. Průběh centralizace a její dopady jsou pracovníky Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou hodnoceny vesměs negativně. Zejména upozorňují na následující přetrvávající problémy:  Překotné zavedení nových informačních systémů v nejrůznějších oblastech činnosti úřadů práce, aniž byly řádně odladěny a vyzkoušeny jednotlivé funkce. Do současné doby se stále nedaří vychytat a odstranit všechny problémy, systémy vzájemně nedostatečně komunikují, nefunguje dobře přenos dat ze systému do systému. Je to zdrojem neustálého stresu a frustrace výkonných pracovníků.  Jako jeden z důvodů centralizace byla uváděna potřeba zavedení jednotnosti a správné metodiky. Jednotnosti dosaženo nebylo – co krajská pobočka, to jiný přístup, jiná dělba práce mezi jejich úrovní a kontaktními pracovišti. Nejsou ani propracovány příslušné metodiky. Směrnice úřadů práce, které již byly slušně propracovány a sladěny s faktickým průběhem činností na okresní úrovni, byly de facto zneplatněny, avšak všechny oblasti činnosti nejsou zatím centrální metodikou pokryty – např. zcela chybí postupy k hospodaření s majetkem státu a péče o pohledávky.  Nastala ztráta operativnosti, na vše se dlouho čeká. Neustále se přeposílají dokumenty mezi jednotlivými úrovněmi příležitostnými kurýry, včetně dokladů k personalistice a zpracování mezd; není výjimkou ani jejich ztráta.  Centrální organizační řád a mnohastránkové směrnice jsou teoretickým popisem, ve skutečnosti se však celá struktura chová jinak. Nejsou ujasněny rozhodovací

71

a podpisové pravomoci zejména ve vztahu k různým obchodním smlouvám, nakládání s majetkem apod. Na centrálních dokumentech je vidět, že byly psány bez znalosti skutečného výkonu a průběhu jednotlivých agend.  Zaměstnanci buď nemají pracovní náplně, nebo jsou zpracovány pouze v obecné rovině s hlavní povinností poslouchat pokyny nadřízených. Nelze tudíž zodpovědně posoudit nejsložitější činnost pro účely jejich spravedlivého platového zařazení. Protože se nepracovalo s detailnějším seznamem agend z jednotlivých pracovních náplní rušených míst, nebyla důkladně ani provedena úplná dělba činností, takže některé agendy zůstaly nepřidělené, byla přerušena kontinuita práce. Dávají se nyní do pořádku za cenu značného úsilí jednotlivých pracovníků. Nadřízení nemají často ani přehled o všech jejich povinnostech, nemají podmínky k tomu, aby je mohli objektivně hodnotit, kontrolovat a správně motivovat. Díky rozhovorům s pracovníky Úřadu práce jsem byla s touto problematikou obeznámena a mohla si následně vytvořit svůj vlastní názor. Skutečnou efektivitu řízení dle mého názoru bylo možno zavést daleko jednodušším způsobem, aniž by byla zavedena tak složitá mnohastupňová hierarchie. Následující kapitolou je Nezaměstnanost v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde nalezneme analýzu nezaměstnanosti z různých hledisek. Poloha a přírodní podmínky mají velký vliv na zaměstnanost okresu Rychnov nad Kněžnou. Některé oblasti jsou známy méně snadnou dopravní obslužností díky horskému terénu a je v nich nedostatek pracovních příležitostí, jež je způsobený nízkou atraktivitou pro zaměstnavatele (např. Rokytnicko). Mezi největší zaměstnavatelé v okrese, jež dlouhodobě plní funkci tvorby pracovních příležitostí, můžeme zařadit Škoda Auto a.s. Kvasiny, FAB s.r.o. Rychnov nad Kněžnou, Federal Mogul a.s. Kostelec nad Orlicí aj. Průměrná míra nezaměstnanosti mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou v letech 2007–2011 stále kolísala, do roku 2009 rostla a poté začala klesat. Nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti okresu Rychnov nad Kněžnou byla v roce 2009, tj. 7,85 %. Hlavní příčinou tohoto jevu byla hospodářská ekonomická krize, jež měla výrazný dopad na celosvětovou nezaměstnanost a zánik mnoha společností, jež zaměstnávaly spoustu lidí. Nejčastějším nejvýše postiženým mikroregionem nezaměstnaností je Rokytnicko, v němž byla nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2010, tj. 8,80 %.

72

Důvodem je jeho poloha. Nejméně nezaměstnaným mikroregionem okresu bývá zpravidla Rychnovsko. Okresní město Rychnov nad Kněžnou může být příčinou tohoto umístění, jelikož do tohoto mikroregionu spadá a nabízí nejvíce pracovních pozic. Jak ukazují statistiky, v každém mikroregionu tohoto okresu je více žen než mužů, co jsou nezaměstnaní. Z hlediska mladistvých a absolventů škol, se nejvíce z nich vyskytuje v mikroregionu Kostelecko, tj. 119 lidí, nejméně jich nalezneme v mikroregionu Solnicko, tj. 17 lidí. Tato skutečnost je dána velikostí mikroregionu, jeho počtem obyvatel a nabízených volných pracovních pozic vhodných pro tuto ohroženou skupinu lidí. Nejsilnější skupinou uchazečů evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou jsou lidé ve věku 55 let. Jedná se o jednu z několika nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných, kteří mají mnoho let praxe v daných oborech a na konkrétních pracovních pozicích, zároveň však jsou pro zaměstnavatele nevýhodnou kategorií, jež by měli přijmout a zapracovat, z důvodu krátké doby do důchodového věku. Nejméně účastníků zde evidovaných je ve věkové kategorii do 20 let. Tato skutečnost je ovšem dána globální výší této věkové populace, jedná se o nejužší skupinu nezaměstnaných. Stav nezaměstnaných mužů absolventů je v každém roce (2007–2011) nižší než stav nezaměstnaných žen absolventek. Tento jev je dán porodností a podobnými vlivy. Zajímavým porovnáním mohou být roky 2007 a 2009, kde celková nezaměstnanost absolventů škol bez ohledu na pohlaví se v roce 2009 o dvojnásobek zvýšila oproti roku 2007 (z 84 nezaměstnaných absolventů škol na 243). Nejvíce absolventů škol evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou bylo v roce 2007 a 2011 se vzděláním Úplném středním odborném (maturitní zkouška) a v letech 2008–2010 se vzděláním Středním odborném (výuční list). Když opomenu doktorský stupeň vzdělání, s nímž nejsou evidovaní za sledované období žádní absolventi, nejméně je evidovaných absolventů gymnázií. Tato skutečnost může mít dvě možná vysvětlení, buď studuje v současné době gymnázia a doktorský stupeň vzdělání velice málo lidí, nebo jsou všichni tyto lidé snadno zařazeni do zaměstnání. Co se týče absolventů bakalářského stupně vzdělání, nejvíce z nich bylo nezaměstnaných v roce 2009. Závěrečná kapitola obsahuje dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení. Cílem tohoto dotazníkového

šetření

bylo

zjistit

výši

(ne)spokojenosti

absolventů

škol

s poskytovanými službami Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou a jaká je skutečná situace a konkurenční podmínky na příslušném trhu práce v rámci

73

této rizikové skupiny. Skládalo se z 15 uzavřených otázek, bylo anonymní, metoda pro vyplnění byla uvedena. Na všech 15 otázek odpovědělo 106 respondentů, jedinou výjimkou byla otázka číslo 9, na níž odpovědělo pouze 38 respondentů, jelikož navazovala na otázku předchozí. Bylo stanoveno, že nezaměstnaní absolventi škol jsou s časem zaměstnanců Úřadu práce jim poskytovaným ze 75 % spokojeni a souhlasí, že je dostatečný. Nejsou ovšem z 61 % spokojeni s poskytovanými službami. Co se týče skutečné situace a konkurenčních podmínek na trhu práce z hlediska absolventů škol, největší výhodu mají absolventi, kteří vystudovali školu zaměřenou na strojírenství či stavebnictví, znevýhodnění jsou absolventi škol ekonomických, počítačových a právních, kde je konkurence na trhu práce nejvyšší. Významnou roli zde také hraje praxe a děti. Praktické zkušenosti ovšem z větší části absolventi škol nevlastní, což je pro ně hlavní nevýhoda. Děti má pouze ¼ z nich, tj. z hlediska naděje uplatnění se v zaměstnání pozitivní výsledek. Do návrhu v úvahu připadajících možných řešení ke zlepšení situace v dané lokalitě bych ráda zařadila bezplatné vzdělávání v oblasti managementu pro drobné a střední podnikatele, pomoc metodická a finanční (jak najít mezery na trhu v oblasti nabídky, jak navázat spolupráci se zahraničím, orientace v oblasti daní, cel apod., jak prorazit na zahraniční trh, popř. jak se stát subdodavatelem zahraničních firem, jak ušetřit na nákladech, jak si vybrat banku apod. Dále bezúročné popř. nízko-úrokové půjčky při zavádění nových výrobních programů s daňovým zvýhodněním pro první dva roky a pro firmy zaměstnávající absolventy škol rovněž daňové úlevy, popř. úlevy na sociálním pojištění za tyto zaměstnance. Vše by ovšem mělo být časem nějak pro stát vykompenzováno, jelikož by bylo snadno zneužitelné.

Závěr Bakalářská práce pojednává o problematice nezaměstnanosti absolventů škol v okrese Rychnov nad Kněžnou. Téma jsem si vybrala z důvodu, že jsem vykonávala svoji semestrální praxi na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou (v současné době Kontaktní pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou). Problematika nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanost absolventů v okrese Rychnov nad Kněžnou, mi je velice blízká, zaujala mě a díky tomu jsem se chtěla o ní dozvědět více hlubších informací. Obsah práce zahrnuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje základní definici trhu práce, nezaměstnanosti, státní politiky zaměstnanosti a absolventů 74

škol jako ohrožených skupin na trhu práce a s nimi úzce spojenými souvislostmi. Tato část je zpracována na základě odborné literatury a zákonů. Praktická část je zaměřena na okres Rychnov nad Kněžnou, jeho charakteristiku, Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou a jeho programy určené k posílení pracovního potenciálu absolventů, vývoj nezaměstnanosti absolventů a mikroregionů z různých hledisek a dotazníkové šetření v závěru práce. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má pocit, že příslušné úřady práce svoji pracovní náplň zcela nezvládají, jsou schopné umístit přibližně polovinu nezaměstnaných lidí z ohrožených skupin na trhu práce do zaměstnání, plánuje od poloviny roku 2012 zavést specializované agentury, které se budou z celkového počtu svých nezaměstnaných klientů zaměřovat z alespoň 70 % na tuto rizikovou kategorii (vč. vysokoškoláků do 30 let). Ministerstvo si od této změny slibuje, že soukromé agentury naleznou řešení, pomocí něhož umístí obtížně zaměstnané klienty. Domnívám se, že tato taktika je zcela nereálná a je opakem soudobého tvrzení, že tento režim srovná pouze neviditelná ruka trhu. Okres Rychnov nad Kněžnou je charakterizován jako příhraniční oblast s partikulárně horským terénem. Nejvíce volných pracovních pozic se na tomto daném trhu práce zpravidla vyskytuje jako strojní dělník (dělnice), technik nebo šička-švadlena. Mezi největší zaměstnavatelé v okrese, jež dlouhodobě plní funkci tvorby pracovních příležitostí, můžeme zařadit např. Škoda Auto a.s. Kvasiny a FAB s.r.o. Rychnov nad Kněžnou. Největší míra nezaměstnanosti v okrese Rychnov nad Kněžnou za sledované období 2007-2011 byla v roce 2009. Nejčastějším nejvýše postiženým mikroregionem nezaměstnaností je Rokytnicko. Z hlediska mladistvých a absolventů škol, se nejvíce z nich vyskytuje v mikroregionu Kostelecko. Nejméně účastníků evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou je ve věkové kategorii do 20 let. Stav nezaměstnaných mužů absolventů je v každém roce (2007–2011) nižší než stav nezaměstnaných žen absolventek. Zajímavým porovnáním mohou být roky 2007 a 2009, kde celková nezaměstnanost absolventů škol bez ohledu na pohlaví se v roce 2009 o dvojnásobek zvýšila oproti roku 2007. Nejvíce absolventů škol evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou bylo v letech 2007–2011 se vzděláním Úplném středním odborném (maturitní zkouška) a Středním odborném (výuční list). Co se týče absolventů bakalářského stupně vzdělání, nejvíce z nich bylo nezaměstnaných v roce 2009. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 75

největší výhodu mají absolventi, kteří vystudovali školu zaměřenou na strojírenství či stavebnictví, znevýhodnění jsou absolventi škol ekonomických, počítačových a právních, kde je konkurence na trhu práce nejvyšší. Cílem bakalářské práce bylo na základě provedené analýzy nezaměstnanosti absolventů základních, středních a vysokých škol z různých hledisek (pohlaví, stupeň vzdělání, věková kategorie a oborová struktura) dospět k vývoji nezaměstnanosti absolventů, srovnání nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů okresu Rychnov nad Kněžnou a následně navrhnout v úvahu připadající možná řešení ke zlepšení situace v dané lokalitě. Domnívám se, že jsem cíl bakalářské práce splnila, jelikož jsem analýzu nezaměstnanosti

absolventů

škol

provedla,

dospěla

jsem

k vývoji

jejich

nezaměstnanosti a porovnala jsem jednotlivé mikroregiony okresu Rychnov nad Kněžnou. Do návrhu v úvahu připadajících možných řešení ke zlepšení situace v dané lokalitě bych ráda zařadila bezplatné vzdělávání v oblasti managementu pro drobné a střední podnikatele, pomoc metodická a finanční (jak najít mezery na trhu v oblasti nabídky, jak navázat spolupráci se zahraničím, orientace v oblasti daní, cel apod., jak prorazit na zahraniční trh, popř. jak se stát subdodavatelem zahraničních firem, jak ušetřit na nákladech, jak si vybrat banku apod. Dále bezúročné popř. nízko-úrokové půjčky při zavádění nových výrobních programů s daňovým zvýhodněním pro první dva roky a pro firmy zaměstnávající absolventy škol rovněž daňové úlevy, popř. úlevy na sociálním pojištění za tyto zaměstnance. Vše by ovšem mělo být časem nějak pro stát vykompenzováno, jelikož by bylo snadno zneužitelné. Věřím, že zpracování této práce bude pro Kontaktní pracoviště Úřadu práce přínosem a využije ji pro potřeby seznámení nových zaměstnanců se současnou situací na daném trhu práce.

76

Seznam použité literatury Monografie 1. BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 36 s. 2. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. 3. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. 4. NEČADOVÁ, Věra. Studijní materiály pro kombinované studium, Veřejné finance. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. 5. EVANGELU, Jaroslava Ester. Bez praxe do praxe: Sbírka případových situací. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2899-4. 6. TRHLÍKOVÁ, Bc. Ing. Jana, PhDr. Helena ÚLOVCOVÁ a Ing. Jiří VOJTĚCH. Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání: Šetření mladistvých, kteří jsou po ukončení základní školy evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce v ČR. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. ISBN 80-85118-98-X. 7. BUCHTOVÁ, CSC., Doc. PhDr. Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti:

Sborník

referátů

z konference

s mezinárodní

účastí

„Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti“ konané 16. listopadu 2000 v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000. ISBN 80-210-2425-9. 8. JOUZA, JUDr. Ladislav. Zaměstnanost a paragrafy: aneb Nemám práci a co dál. Praha: Linde Praha, 1997. ISBN 80-7201-075-1. 9. SIROVÁTKA, Tomáš. Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995. ISBN 80-210-1251-X. 10. BROŽOVÁ,

Dagmar.

Společenské

souvislosti

na

trhu

práce.

Praha:

Sociologické nakladatelství, 2003. 142 s. ISBN 80-86429-16-4. 11. KADLEC, Miroslav. Co potřebují absolventi škol pro uplatnění na trhu práce. Praha: Tauris, 2000. 69 s. ISBN 80-211-0363-9.

77

12. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4. 13. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce, sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. Internetové zdroje 14. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009, 1. 4. 2011 [cit. 2011-11-15]. O Úřadu práce ČR. Dostupné z WWW: . 15. Český statistický úřad [online]. 2011, 15. 11. 2011 [cit. 2012-02-27]. Okres Rychnov

nad

Kněžnou.

Dostupné

z

WWW:

. Legislativa 16. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, § 33, § 104, § 105 Interní doklady Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou 17. Organizační řád Úřadu práce České republiky 18. Centrální statistika ISROPO 19. Interní statistiky Kontaktního pracoviště Úřadu práce Rychnov nad Kněžnou 20. Interní doklad Zaměstnanci Krajské pobočky v Hradci Králové působící na Kontaktním pracovišti Rychnov nad Kněžnou (stav k 1. 2. 2012) Brožury 21. Projekt Z teorie do praxe 22. Informační systém typových pozic 23. Pracoviště bilanční diagnostiky a Pracovní diagnostika COMDI 24. JOB club 25. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená

78

Seznam tabulek a obrázků Tab. 1: Porovnání státních orgánů Úřadu práce v České republice.................................34 Tab. 2: Vývoj počtu zaměstnanců na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou...............42 Tab. 3: Průměrná míra nezaměstnanosti mikroregionů v letech 2007–2011..................51 Tab. 4: Nezaměstnaní v okrese Rychnov nad Kněžnou z hlediska věkové kategorie....52 Tab. 5: Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska pohlaví....................54 Tab. 6: Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska stupně vzdělání.......55 Tab. 7: Má podle Vašeho názoru nezaměstnanost dopad na Vaši psychickou stránku?.58 Tab. 8: Jste spokojen(a) s poskytovanými službami Úřadu práce a využíváte jich?.......59 Tab. 9: Máte pocit, že se Vám zaměstnanci Úřadu práce dostatečně věnují?.................59 Tab. 10: Dostal(a) jste už nějakou pracovní nabídku od Úřadu práce?..........................60 Tab. 11: Jak dlouho jste už na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou zaregistrován(a)? .........................................................................................................................................61 Tab. 12: V jakém mikroregionu máte trvalé bydliště?....................................................62 Tab. 13: V jakém oboru hledáte zaměstnání?.................................................................63 Tab. 14: Máte praxi v oboru, ve kterém zaměstnání hledáte? Pokud ano, kolik let?......63 Tab. 15: Máte děti?.........................................................................................................64 Tab. 16: Jak zaměstnání převážně hledáte?....................................................................65 Tab. 17: Jste ochotný (ochotná) za zaměstnáním dojíždět, případně se za ním stěhovat? .........................................................................................................................................66 Tab. 18: Jakého jste pohlaví?..........................................................................................67 Tab. 19: Kolik Vám je let?..............................................................................................67 Tab. 20: Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání?.............................................................68 Obr. 1: Porovnání státních orgánů Úřadu práce v České republice................................35 Obr. 2: Organizační struktura po strukturální změně (od 1. 4. 2011).............................38 Obr. 3: Organizační struktura před strukturální změnou (do 31. 3. 2011)......................39

79

Obr. 4: Vývoj počtu zaměstnanců na Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou...............42 Obr. 5: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti okresu Rychnov nad Kněžnou v letech 2007–2011..........................................................................................................51 Obr. 6: Vývoj nezaměstnanosti konkrétních věkových kategorií v letech 2007–2011..53 Obr. 7: Absolventi škol okresu Rychnov nad Kněžnou z hlediska pohlaví....................54 Obr. 8: Vývoj nezaměstnaných absolventů škol v letech 2007–2011............................54 Obr. 9: Počet absolventů škol s uvedenými stupni vzdělání k 31. 12. 2011..................56 Obr. 10: Vývoj nezaměstnaných absolventů škol s bakalářským studiem v letech 2007–2011....................................................................................................56 Obr. 11: Má podle Vašeho názoru nezaměstnanost dopad na Vaši psychickou stránku? ........................................................................................................................................58 Obr. 12: Jste spokojen(a) s poskytovanými službami Úřadu práce a využíváte jich?....59 Obr. 13: Máte pocit, že se Vám zaměstnanci Úřadu práce dostatečně věnují?..............60 Obr. 14: Dostal(a) jste už nějakou pracovní nabídku od Úřadu práce?.........................61 Obr. 15: V jakém mikroregionu máte trvalé bydliště?...................................................62 Obr. 16: Máte praxi v oboru, ve kterém zaměstnání hledáte? Pokud ano, kolik let?....64 Obr. 17: Jak zaměstnání převážně hledáte?...................................................................65 Obr. 18: Jste ochotný (ochotná) za zaměstnáním dojíždět, případně se za ním stěhovat? .......................................................................................................................................66 Obr. 19: Jakého jste pohlaví?.........................................................................................67 Obr. 20: Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání?...........................................................68

80