VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Systém vnitropodnikových směrnic s vazbou na účetnictví Bakalářská práce
Autor: Ilona Kasáčková Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Jihlava 2010
Anotace Cílem bakalářské práce je vytvoření vnitropodnikových směrnic, jejich úloha v organizaci, vazba na účetní systém. Rozbor jednotlivých vnitropodnikových směrnic pro účetnictví, jejich rozsah a význam pro
praxi
v
podniku.
Vypracování
vnitropodnikových
směrnic
pro potřeby konkrétní organizace. Zvolená organizace se zabývá zejména kontrolou kvality součástek pro externí firmu. Teoretická část obsahuje postupy týkající se vnitřních účetních směrnic a jednotlivé právní předpisy České republiky, které mají vliv na vytváření a sloţení jednotlivých směrnic. Poté následuje rozdělení vnitropodnikových směrnic a analýza kaţdé z nich. Kapitola je uzavřena formální podobou vnitřních směrnic. Vybraná společnost má velké mnoţství směrů, ale byly vybrány pouze ty nejdůleţitější. Zejména ty směrnice vztahují se k nejčastějším účetnictvím případům, nebo jsou z nějakého důvodu problematické. Jedná se o pokyny pro tvorbu účtového rozvrhu, podpisové záznamy, pokladna a ceniny, hmotný a nehmotný majetek, tvorba a pouţití rezerv, časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné poloţky, kurzové rozdíly a cizí měny, pouţívání firemních motorových vozidel, poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a oděvů, mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek.
Klíčová slova Vnitropodnikové směrnice Účetnictví Zákon o účetnictví Pokladna a ceniny Účtový rozvrh
Annotation The work is aimed for creating of intradepartmental guidelines, their part in the organization, the connection to the account system, the analysis of separate intradepartmental guidelines for accounting, their scope and practical meaning for a company and guidelines elaboration for concrete organization requirement. Chosen organization is engaged in small components quality control for external company. Theoretical part contain procedures, which are related to accounting bylaws, and separate legislations in the Czech Republic, which affect creating and composition of particular guideline. Next part of the work is interdepartmental guidelines division and their analysis. The chapter is closed with formal shape of these guidelines. Chosen company has many directions, but it was selected only the most important, which relate to the most frequent accounting transactions or they are troubleshooting from some reason. It concerns suggestions for account classification creating, signature records, cash desk and insured letters, tangible and intangible property, creation and reserves usage, time distinction of costs and pay-offs, contingencies, exchange differences and foreign currencies and company motor
vehicles
usage
and
Providing
personal
safety
industrial instruments and overalls, washing, cleansing, disinfection, cleanuping media and tools.
Keywords Intradepartmental guideline Accounting Regulation of accounting Cash and valuables Account classification
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Leinveberové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost pří jejím vytváření.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah Úvod .......................................................................................................... 8 1 Teoretická část .................................................................................... 11 1.1 Vnitropodnikové směrnice ............................................................ 11 1.1.1 Vnitropodnikové směrnice ......................................................... 11 1.1.2 Zákony, předpisy a důvody pro vedení vnitropodnikových směrnice ..................................................................................... 11 1.1.3 Kategorie vnitřních směrnic ....................................................... 13 1.1.4 Tvorba a náleţitosti vnitropodnikových směrnic ....................... 14 1.1.5 Organizační a funkční struktura podniku ................................... 14 1.2 Vnitřní směrnice vyplývají z legislativy........................................ 15 1.2.1 Zpracování účetnictví a stanovené účetní metody...................... 15 1.2.2 Účtová osnova a rozvrh .............................................................. 17 1.2.3 Oběh účetních dokladů ............................................................... 18 1.2.4 Podpisové vzory ......................................................................... 20 1.2.5 Pokladna a ceniny ....................................................................... 22 1.2.6 Dlouhodobý majetek a odpisový plán ........................................ 22 1.2.7 Zásoby ........................................................................................ 25 1.2.8 Technické zhodnocení ................................................................ 27 1.2.9 Tvorba a pouţití opravných poloţek .......................................... 28 1.2.10 Tvorba a pouţití rezerv ............................................................. 29 1.2.11 Zásady časového rozlišení nákladů a výnosů, zásady vyuţití dohadných poloţek................................................................... 30 1.2.12 Kurzové rozdíly a cizí měny..................................................... 32 1.2.13 Inventarizace majetku a závazků .............................................. 33 1.2.14 Výdaje na pracovní cesty a pouţívání firemního motorového vozidla ...................................................................................... 34 1.2.15 Poskytování bezpečného a bezrizikového pracoviště ............... 36 1.2.16 Harmonogram účetní závěrky .................................................. 36 1.2.17 Archivace účetních záznamů .................................................... 37 2 Metodika ............................................................................................. 38 3 Praktická část: Zvolený postup pro podnik..................................... 41 3.1 Formálně stanové směrnice pro vybraný podnik........................... 41
3.2 Organizační struktura firmy .......................................................... 44 3.3 Účtová osnova a rozvrh ................................................................. 45 3.4 Podpisové záznamy ....................................................................... 47 3.5 Pokladna a ceniny .......................................................................... 49 3.6 Hmotný a nehmotný majetek......................................................... 52 3.7 Tvorba a pouţití rezerv .................................................................. 56 3.8 Časové rozlišení nákladů a výnosů................................................ 58 3.9 Dohadné poloţky ........................................................................... 61 3.10 Kurzové rozdíly a cizí měny........................................................ 62 3.11 Pouţívání firemních motorových vozidel ................................... 64 3.12 Poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a oděvů, mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek .......................................... 66 4 Závěr.................................................................................................... 69 Seznam pouţité literatury ..................................................................... 72 Seznam příloh 1. Směrná účtová osnova 2. Typový účtový rozvrh pro podnikatele
Úvod V bakalářské práci je probraná problematika týkající se systému vnitropodnikových směrnic s vazbou na účetnictví. Pro vnitropodnikové směrnice
neexistují
nezávazných
ţádné
právních
přesné
předpisů
právní
nemá
předpisy.
řada
Důsledkem
účetních
jednotek
vnitropodnikové směrnice dostatečně vypracované. Právní předpisy jsou pro účetní jednotku pouze jakýmsi vodítkem, jak vnitropodnikové směrnice vytvořit. Účetní jednotka se musí danými právním předpisy řídit a vnitřní směrnice rozvést dle svého vlastního uváţení a okolností, které v dané jednotce panují. Účetní jednotky často opomínají důleţitost vnitropodnikových směrnic. Vnitropodnikové směrnice jsou pro účetní jednotku souhrnem pravidel, norem, pravomocí a odpovědností zaměstnanců účetní jednotky. Jejich hlavní úloha spočívá v upravení metodických postupů v účetní jednotce. Jsou důleţitým dokumentem pro zaměstnance podniku. Jak pro nově přicházející zaměstnance, tak pro stávající pracovníky. Jednotný postup je nutný při řešení jednotlivých operací, pro posuzování a ohodnocení skutečností vzniklých v účetní jednotce. Vnitropodnikové směrnice jsou také důleţitým předpisem pro uţivatele, kteří přijdou do styku s účetnictvím daného podniku. Významným důvodem vytvoření vnitropodnikových při
zachycování
směrnic
je
skutečností
a
zajištění
jednotného
hospodářských
operací.
postupu Skladba
vnitropodnikových směrnic závisí na činnosti kaţdé účetní jednotky a na jejím hospodářském zaměření. Vnitropodnikové směrnice lze uspořádat do jednotného dokumentu nebo mohou být vytvořeny samostatně.
8
V teoretické části je pozornost zaměřena zejména na vnitropodnikové směrnice, jejichţ zpracování je uloţeno zákonem o účetnictví, upravený legislativou České republiky. Tato legislativa ovlivňuje vytváření a strukturu vnitropodnikových směrnic. V bakalářské práci jsou vypsány právní předpisy spojené s vnitropodnikovými směrnicemi. Nejdůleţitější zákon vztahující se na vnitřní směrnice v legislativě České republiky, je zákon č. 586/ 1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon významně ovlivňuje vytváření vnitropodnikových směrnic. Zároveň při tvorbě vnitropodnikových směrnic účetní jednotka vychází z Českých účetních standardů. Kaţdá účetní jednotka je povinna vytvářet vnitropodnikové směrnice pro své účetnictví. V praxi ve většině účetních jednotek vytváří vnitřní směrnice účetní a další pracovníci v oblasti účetnictví, jako je ekonom a majitel firmy. Případně si můţe účetní jednotka vzít na pomoc daňového poradce anebo auditora. Jelikoţ kaţdoročně dochází ke změnám v legislativě České republiky, musejí být vnitropodnikové směrnice aktualizovány. V teoretické části je popsán postup vytváření vnitřních směrnic a náleţitosti vnitropodnikových směrnic. Jednotlivé vnitropodnikové směrnice by měly obsahovat jednak obecnou část, ve které je stanoven právní předpis týkající se dané vnitřní směrnice. A dále by měla obsahovat vnitropodnikovou úpravu pro účetní jednotku, coţ znamená konkrétní postupy a zásady pro konkrétní případy. V teoretické
části
jsou
rozděleny
vnitropodnikové
směrnice
do jednotlivých kategorií a zde je i popsán význam pro účetní jednotky. Jedná se o tyto vnitřní směrnice: zpracování účetnictví a stanovené účetní metody, účtová osnova a rozvrh, podpisové vzory, oběh účetních záznamů, pokladna a ceniny, dlouhodobý majetek a odpisový plán, zásoby, technické zhodnocení, opravné poloţky, rezervy, zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů, kurzové rozdíly a cizí měny,
9
inventarizace majetků a závazků, pracovní cesty a poskytování cestovních náhrad, bezpečné a bezrizikové pracoviště, harmonogram účetní závěrky a archivace účetních dokladů. Praktická část je zaměřena na podnik střední velikosti. Podnik zaměstnává 26 aţ 50 zaměstnanců. Zvolená firma se zabývá tříděním dílů, kontrolní a montáţní činností. Podnik má širokou škálu činností, které vykonává. Nejvíce se zaměřuje na kontrolní činnost, kdy firmám poskytuje externí kontrolu vyrobených dílů a materiálů, případně poskytuje drobné opravy vadných kusů. V této oblasti firma získala certifikáty zaručující kvalitu provedené práce. V praktické části dojde k doplnění, dopracování a částečnému vytvoření vnitropodnikových směrnic vybraného podniku. Jedná se o doplnění směrnic v rámci legislativy, vyhlášek a předpisů pro vnitropodnikové směrnice. Získané poznatky z teoretické části jsou pouţity na dotvoření vnitropodnikových směrnic účetní jednotky. Z důvodu značného mnoţství směrnic, byly vybrány pouze ty vnitropodnikové směrnice, které jsou podstatné a nejčastěji pouţívané ve vybraném podniku. Jedná se o pokyny pro tvorbu účtového rozvrhu, podpisové záznamy, pokladna a ceniny, hmotný a nehmotný majetek, tvorba a pouţití rezerv, časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné poloţky, kurzové rozdíly a cizí měny, pouţívání firemních motorových vozidel, poskytování osobních ochranných
pracovních
pomůcek
a
oděvů,
mycích,
dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek.
10
čistících,
1 Teoretická část 1.1 Vnitropodnikové směrnice 1.1.1 Vnitropodnikové směrnice Co jsou vnitropodnikové směrnice? Dokument účetní jednotky, jenţ je podstatnou součástí dokumentace účetní jednotky. Hraje důleţitou roli, jak pro vnitřní, tak pro externí uţivatele. Usnadňuje chod celé účetní jednotky, rychlost vyřízení účetních případů, odpovědnost jednotlivých zaměstnanců a zároveň jejich pravomoci. V případě externích uţivatelů, jako jsou například a nejčastěji finanční úřady, jde o spolehlivější a odpovědnější přístup účetní jednotky k účetnictví.
1.1.2 Zákony, předpisy a důvody pro vedení vnitropodnikových směrnice Prvním a nejdůleţitějším důvodem pro vedení vnitropodnikových směrnic je samotná konstrukce zákonu o účetnictví. Ten stanovuje hlavní a obecná pravidla pro vedení účetnictví. Účetní jednotka by měla vnitropodnikové směrnice vytvářet. Vnitropodnikové směrnice přinášejí pro účetní jednotku mnoho výhod. Účetní jednotka si můţe stanovit normy v rámci zákona o účetnictví. Zároveň, ale musí normy nastavit tak, aby vyhovovali podmínkám podniku. Nejen zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravuje vnitropodnikové směrnice, ale existují i další právní předpisy vztahující se k účetnictví. Dalšími zákony jsou například: -
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
-
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
-
zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,
-
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
11
-
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
-
zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon,
-
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
-
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
-
zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti,
-
české účetní standardy,
-
vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
Dalším
faktorem,
kvůli
kterému
účetní
jednotky
vytvářejí
vnitropodnikové směrnice je důleţitost a závaţnost rozdělení pravomocí a odpovědností. Tyto pravomoci jsou podstatné hlavně z hlediska oběhu účetní
dokladů.
Zde
musí
být
stanovena
osoba
zodpovědná
za uvedení účetního zápisu, který je povaţován za účetní, jestliţe je zde uveden podpis pravomocné osoby. Odpovědnost je také důleţitá z hlediska manka a jeho vypořádání. Vnitropodnikové směrnice jsou důleţité i pro nové zaměstnance účetního úseku. Ty jim napomáhají v lepší orientaci a přizpůsobení se mentalitě a kultuře účetní jednotky. Nejen pro nové zaměstnance jsou vnitřní směrnice důleţitým dokumentem. I externí uţivatelé mohou vyuţít vnitropodnikových směrnic, jako například auditoři, finanční úřad a dále i daňový poradce pro firmu. Účetní jednotka tak prokazuje, ţe dodrţuje všechny stanovené zásady a stává se tak důvěryhodnou a spolehlivou. Mimo výše uvedené důvody, plní vnitropodnikové směrnice podstatnou úlohu v oblasti řídících vztahů a ve stanovení odpovědnosti pracovníků. Dále upravuje činnosti řízené právním předpisem a klade důraz na význam a opakovatelný výskyt činnosti.
12
1.1.3 Kategorie vnitřních směrnic Vnitropodnikové směrnice se řídí několika právními předpisy. Současně si kaţdá účetní jednotka stanoví, které z daných vnitropodnikových směrnic jsou nezbytné a významné pro podmínky panující na její půdě. Vnitrní
směrnice
lze
rozdělit
do
dvou
základních
skupin.
Vnitropodnikové směrnice vyplývající z legislativy a vnitropodnikové směrnice nutné pro fungování a lepší organizování práce v účetní jednotce. Vnitropodnikové směrnice vyplývající z legislativy nemusí účetní jednotka vytvářet v plném výčtu, ale vytváří pouze tu část, která je důleţitá pro její řízení. Z legislativy například vyplývají tyto vnitropodnikové směrnice: -
Zpracování účetnictví a stanovené účetní metody,
-
účtová osnova a rozvrh,
-
podpisové vzory,
-
oběh účetních záznamů,
-
pokladna a ceniny,
-
dlouhodobý majetek, odpisový plán,
-
zásoby,
-
technické zhodnocení,
-
opravné poloţky,
-
rezervy,
-
zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů,
-
kurzové rozdíly, cizí měny,
-
inventarizace majetku a závazků,
-
pracovní cesty a poskytování cestovních náhrad,
-
bezpečné a bezrizikové pracoviště,
-
harmonogram účetní závěrky,
-
archivace účetních dokladů.
13
1.1.4 Tvorba a náleţitosti vnitropodnikových směrnic Kaţdá směrnice by měla obsahovat dvě části. V první části je stanoven právní předpis, kterým se daná vnitropodniková směrnice řídí. V této části jsou zaneseny citace právního předpisu, pro snadnější vyhledávání plného znění v zákonech. V druhé části vnitropodnikové směrnice jsou zaneseny postupy a zásady pro konkrétní případy v účetní jednotce. Kaţdá vnitropodniková směrnice musí být tvořena stručně, přehledně a hlavně logicky. Musí řešit zásadní postupy a být uspořádaná, tak aby se zabránilo opakování. Vnitropodnikové směrnice mají jednotné záhlaví pro lepší identifikaci dokumentu.
V záhlaví
dokumentu
by
měl
být
zapsán
název
a sídlo dané společnosti, název a číselné označení dokumentu, název dané
vnitropodnikové
směrnice
a
podpis
osoby
schvalující
vnitropodnikovou směrnici. Dále by zde mělo být zaneseno, o kolikátou novelizaci vnitropodnikové směrnice se jedná, a zároveň musí být v souladu s právě účinnými zákony a předpisy. V neposlední řadě je uvedena osoba, která danou vnitropodnikovou směrnici vydala. V zápatí vnitropodnikové směrnice je uvedeno datum a místo vydaní. A je zde uveden i počet stran a číslo aktuální stránky.
1.1.5 Organizační a funkční struktura podniku Pro vytváření vnitropodnikových směrnic je důleţitá organizační a funkční struktura podniku. Organizační schéma účetní jednotky je důleţité z hlediska přehlednosti pravomocí a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců podniku. Organizační struktura můţe být sestavována třemi moţnými způsoby. A to liniová struktura, kde organizační jednotky mají rozhodovací pravomoci. V další organizační struktuře, tedy štábní struktuře jsou organizační jednotky specializované na určitou oblast
14
činnosti. Další moţností je kombinace těchto jednotlivých struktur. Liniově-štábní struktura spočívá v delegaci liniových jednotek na štábní jednotky. Poslední moţnou organizační strukturou je maticová struktura, kdy dochází ke kombinaci vztahů v organizaci vyplývajících z povinností daného útvaru.
1.2 Vnitřní směrnice vyplývají z legislativy 1.2.1 Zpracování účetnictví a stanovené účetní metody Účetní jednotka vedena jako právnická osoba musí vést účetnictví ode dne svého vzniku a po den svého zániku. Účetnictví je systém zaznamenávající stavy a pohyby aktivních a pasivních poloţek, nákladů a výnosu a celkového výsledku hospodaření. Účetní jednotka účtuje účetní případy související s účetním obdobím. Musí být dodrţena zásada věcného a časového hlediska. Jestliţe účetní jednotka nemůţe dodrţet tyto hlediska, můţe účtovat i v jiném účetním období, se kterým účetní případ souvisí. Za účetní období se povaţuje nepřetrţitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Účetní jednotka při zaúčtování účetních případu musí dodrţovat směrnou účtovou osnovu, účetní metody, uspořádání a obsahovou náplň poloţek účetní závěrky. Kaţdý účetní případ je dokumentován na účetních dokladech a účetní zápisy zaznamenává účetní jednotka do účetních knih. Zároveň můţe účetní jednotka vyuţít prostředků výpočetní nebo jiné technicky či technických nosičů dat. Pakliţe není účetní jednotka schopna sama vést účetnictví, můţe touto činností pověřit jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
15
Účetní jednotka vede účetnictví v peněţních jednotkách české měny, v jiných případech uvedených v § 4, odst. 12 zákona o účetnictví můţe účetní jednotka vést účetnictví v cizích měnách. Paragraf 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ukládá účetní jednotce povinnost provádět inventarizaci majetku a závazků. Zjištěné stavy jsou povinny zapisovat na inventární soupisy. Dále zákon o účetnictví dává za povinnost účetní jednotce sestavovat účetní závěrku. Povinností účetní jednotky je, aby účetní závěrka byla zaloţena na věrném a poctivém zobrazení účetnictví. Účetnictví je povaţované za úplné, pokud účetní jednotka zaúčtovala veškeré účetní případy, jenţ souvisí s účetním období. Musí zde být zobrazena finanční situace účetní jednotky. Současně je účetní jednotka povinna vést účetnictví průkazným způsobem. Účetní jednotka musí být schopna doloţit účetní případy účetními zápisy, a prokázat jejich předepsaný způsob. Jestliţe účetní jednotka dodrţela všechny povinnosti dané zákonem, je její účetnictví správné. Účetní
jednotka
je
povinna
pouţívat
takové
účetní
metody,
které odpovídají jejich situaci. To znamená, ţe bude nepřetrţitě vykovávat svojí činnost a v dohledné budoucnosti tuto činnost neukončí. Doklady účetní jednotky musí být označené názvem účetní jednotky. Pokud dojde k opravě na účetním dokladu, nesmí být porušena zásada průkaznosti, úplnosti a správnosti účetnictví. Při opravách účetních dokladů se musí účetní jednotka drţet § 35 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
16
1.2.2 Účtová osnova a rozvrh Účtový rozvrh se řídí ustanovením zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č.500/2002 Sb., podle které se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Českými účetními standardy a zákonem č.568/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů. Zákon o účetnictví vykládá směrnou účtovou osnovu takto: „Účtový rozvrh se musí vytvořit v souladu s účtovou osnovou. Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů, označení a uspořádání podrozvahových účtů.“ (Paragraf 14 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů) Účetní rozvrh sestavuje účetní jednotka za kaţdé účetní období. Jestliţe během účetního období nalezne účetní jednotka nedostatek, můţe účetní rozvrh doplnit. Důleţitým hlediskem pro správné zapsání účetních operací je členění jednotlivých účtů na: -
rozvahové,
-
podrozvahové,
-
výsledkové,
-
závěrkové.
17
Rozvahové účty slouţí k zachycení stavu a pohybu aktiv a pasiv. Na podrozvahových účtech jsou zachyceny skutečnosti týkající se účetní jednotky a ostatních jednotek, které s ní přicházejí do styku. Na podrozvahových účtech se sleduje majetková, právní a ekonomická situace účetní jednotky. Účetní jednotka můţe na podrozvahových účtech sledovat, jak je schopna vyuţít cizí majetek. Na výsledkových účtech se sledují výnosy a náklady účetní jednotky. Závěrkové účty jsou potřebné k otevírání a uzavírání rozvahových a výsledkových účtů. Vzniklé účetní operace zachycují účetní jednotky na syntetických účtech. Syntetické účty můţe rozdělit na analytické účty. Autorka Kovalíková ve své knize popisuje syntetický účet následovně: „Syntetický účet. Na těchto účtech se zachycuje stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů a výsledek hospodaření. Analytický účet – jedná se o podrobnější rozvedení údajů uvedených na účtech syntetických. Dalším kritériem pro stanovení analytických účtů je hledisko daňové.“ (Kovalíková Hana 2009, str. 69 aţ 70) Pokud
se
účetní
jednotka
rozhodne
syntetické
účty
členit
na analytické, můţe zvolit více variant členění. Můţe například analytické účty členit z hlediska závazků dle jednotlivých věřitelů, stejně tak pohledávky dle jednotlivých dluţníků, z hlediska časového zúčtování závazků a pohledávek, členění na českou a cizí měnu, členění účtu z hlediska potřeby zúčtování sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Další moţné členění syntetických účtů na analytické účty je vyloţeno v Českých účetních standardech.
1.2.3 Oběh účetních dokladů Účetní jednotka zachycuje na účetní doklady skutečnosti, které jsou předmětem její činnosti. Tyto účetní doklady zaznamenávají účetní jednotky do účetních knih.
18
Účetní doklad je průkazný účetní záznam, který musí dle autora Strouhala obsahovat: -
„označení účetního dokladu,
-
obsah účetního případu a jeho účastníky,
-
peněžní částku, informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
-
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
-
okamžik uskutečnění účetního případu,
-
podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.“
(Strouhal 2009, str. 23) S účetními záznamy je spojen oběh účetních dokladů, který je také zanesen do vnitropodnikových směrnic. Dle autorky Kovalíkové oběh účetních dokladů zahrnuje tyto činnosti: -
„třídění,
-
zaevidování,
-
odsouhlasení existence operace,
-
číslování,
-
přezkoušení správnosti,
-
určení účtovacího předpisu (předkontace),
-
zaúčtování,
-
úschovu účetních písemností (založení dokladů do šanonů),
-
skartaci.“
(Kovalíková 2009, str. 48)
19
Účetní doklad je současně i daňovým dokladem. Daňové doklady obsahují další nutné náleţitosti, které upravuje § 26 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Účetní doklad musí být neodkladně vyhotoven po zjištění skutečnosti související s účetní operací. Zároveň musí účetní jednotka dodrţet zásadu trvanlivosti. Účetní jednotka je tedy povinna účetní doklady archivovat a ukládat. Pokud je na účetním dokladu provedena oprava, nesmí mít vliv na zásadu úplnosti a průkaznosti. Opravy se provádějí dle § 35 Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech, zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zde je stanoveno, ţe musí být snadné určit osobu, jeţ je odpovědná za provedené opravy, musí zde být datum provedení opravy a záznam před opravou i po opravě musí být čitelný.
1.2.4 Podpisové vzory Účetní zápisy jsou povaţované za účetní, pokud je připojen podpisový záznam osoby, která tento účetní zápis provedla. Pokud ovšem není shodný s podpisovým záznamem osoby odpovídající za proúčtování toho účetního případu. Zároveň musí být účetní záznam průkazný. To znamená, ţe podpis na účetním záznamu se shoduje s podpisovým vzorem zapsaným ve směrnici dané účetní jednotky. Účetní jednotka musí zároveň stanovit oprávnění, odpovědnosti a povinnosti pro osob podepisující účetní záznamy a účetní doklady. Podpisový záznam je účetní záznam, jenţ obsahuje vlastnoruční podpis anebo elektronický podpis upravený dle zákona č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu anebo obdobný účetní záznam v technické podobě. Všechny tyto druhy podpisu jsou na stejné úrovni věrohodnosti. Zákon o účetnictví § 33a odst. 4 vykládá podpisový záznam takto: „Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem
20
je vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.“
(Paragraf 33a odst. 4
zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) V účetní jednotce se můţe jednat o podpisové záznamy osob, které jednají pod jménem firmy. Dále podpisové záznamy těch osob, které mají oprávnění disponovat s bankovními účty. Podpisové záznamy osob odpovědných za účetní případy. Podpisové záznamy odpovědných osob za účetní a daňové doklady. Podpisové záznamy osob zodpovědných za vytvoření vnitropodnikových směrnic. A v neposlední řadě podpisové záznamy zodpovědných osob za zaúčtování účetních případů. V případě podpisových záznamů zodpovědných osob za účetní případy, se jedná o osoby, které schvalují účetní případy. Ţádný účetní případ nesmí být bez tohoto podpisu zaúčtován. Osoba, jeţ podepisuje účetní případy, odpovídá za věcnou správnost účetního případu. Podpisový záznam zodpovědné osoby za zaúčtování účetních případů je důleţitý z hlediska průkaznosti účetního případu. Pokud zaúčtovaný účetní
případ
neobsahuje
podpis
zodpovědné
osoby,
nesplňuje
§ 11 zákona o účetnictví. Podpisové záznamy osob zodpovědných za vydání vnitropodnikových směrnic. Osoby zodpovědné za vydání vnitropodnikových směrnic
21
nemusejí být tvůrci těchto směrnic. Tyto osoby jsou zodpovědné za úpravy a dodatky vnitropodnikových směrnic.
1.2.5 Pokladna a ceniny V této směrnici účetní jednotka upravuje příjem a výdej pokladní hotovosti a zacházení s ceninami anebo valutami. Ve
vnitropodnikové
odpovědnosti
směrnici
pokladníků.
je
zanesena
V případě,
kdy
smlouva
o
hmotné
vznikne
v pokladně
inventarizační přebytek nebo schodek je za něj zodpovědný pokladník. Dále je ve směrnici podpisový záznam pokladníka a vymezená jeho odpovědnost a pravomoc. Do vnitřní směrnice spadají také pokladní limity, číselné řady pokladních dokladů, stanovení variant směnného kurzu a jeho způsob vyhlašování, způsob inventarizace pokladny a archivace pokladních dokladů. Účetní jednotka účtuje na základě pokladních dokladů a šeků přijatých místo hotových peněz a poukázek k zúčtování.
1.2.6 Dlouhodobý majetek a odpisový plán Dlouhodobý majetek podniku se řídí ustanoveními zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č.500/2002 Sb.,
ve
znění
pozdějších
předpisů,
zákon
č.586/1992
Sb.,
o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy. Dlouhodobý majetek podniku můţeme členit na: -
dlouhodobý nehmotný majetek,
-
dlouhodobý hmotný odpisovaný majetek,
-
dlouhodobý hmotný neodpisovaný majetek.
22
Ve směrnici týkající se dlouhodobého majetku by se měla účetní jednotka
zaměřit
na
členění
dlouhodobé
majetku,
pořizování
dlouhodobého majetku, dále ocenění jednotlivého majetku, odpisování dlouhodobého majetku a následné vyřazení dlouhodobého majetku. Dlouhodobý nehmotný majetek má dobu pouţitelnosti delší neţ 1 rok. Výše minimálního ocenění můţe být stanovena na 60 000 Kč, záleţí ovšem
na
rozhodnutí
účetní
jednotky.
Ocenění
dlouhodobého
nehmotného majetku můţe účetní jednotka provádět více způsoby. Ocenění pořizovací cenou znamená, ţe do ceny je zařazena cena, za kterou byl daný majetek pořízen a současně vedlejší pořizovací náklady související pořízením daného majetku. V průběhu vlastnictví dlouhodobého
nehmotného
majetku
můţe
dojít
k technickému
zhodnocení. O hodnotu technického zhodnocení se můţe daná pořizovací ceny zvýšit. Dalším moţným oceněním dlouhodobého nehmotného majetku je ocenění vlastními náklady. A to v případě, ţe účetní jednotka tento majetek vytvoří vlastní reţií. Ocenění reprodukční pořizovací cenou vyuţívá účetní jednotka, v případě nabytí dlouhodobého majetku darováním, inventarizačními přebytky, vklady anebo bezúplatným nabytím. Proces pořízení účetní jednotka zaznamenává na pořizovacích účtech. Pořízení můţe účetní jednotka provést koupí, vlastní činností, darováním, vkladem, bezúplatným převodem, převodem z osobního vlastnictví do obchodního majetku individuálního podnikatele. Do dlouhodobého nehmotného majetku jsou zahrnuty zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek. Zřizovací výdaje, jsou veškeré výdaje, které účetní jednotka vynaloţila do okamţiku svého vzniku. Jsou to například soudní poplatky, výdaje na poradenské sluţby, výdaje na pracovní cesty, apod. O nehmotné výsledky výzkumu a vývoje se jedná v případě, kdy byly vytvořeny vlastní činností anebo byly
23
odkoupeny od jiných osob. Ocenitelná práva jedná se například o práva duševního tvůrčího vlastnictví. V knize autorky Kovalíkové je goodwill definován následovně: „Goodwill je kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkovou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku snížených o převzaté závazky. Goodwill se odpisuje rovnoměrně 60 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně 60 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do výnosů. O případnou následnou změnu kupní ceny podniku nebo jeho části se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování.“ (Kovalíková 2009, str. 91) Vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku můţe účetní jednotka učinit
různými
způsoby.
Například
likvidací,
ta
můţe
být
dobrovolná nebo nedobrovolná. Dobrovolná likvidace je po dokončení odepisování. Nedobrovolná před ukončením odepisování. Vyřazení probíhá darováním, odepsáním, prodejem, vkladem, bezúplatným převodem nebo přeřazením z obchodního majetku do osobního uţívání, v případě individuálního podnikatele. Dlouhodobý
hmotný
majetek
má
dobu
pouţitelnosti
delší
neţ 1 rok. Výše minimálního ocenění dlouhodobého hmotného majetku můţe být 40 000 Kč, záleţí na rozhodnutí účetní jednotky, jakou minimální výši ocenění stanoví. Do dlouhodobého hmotného majetku odepisovaného patří stavby, samostatné věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata a jejich skupiny, ostatní dlouhodobý hmotný
24
majetek. Do dlouhodobého hmotného majetku neodepisovaného patří pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší neţ 3 roky, jenţ nedosáhly plodného stáří, hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek, hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně dle zvláštních právních předpisů, atd. Ocenění a pořízení dlouhodobého hmotného majetku je stejné jako v případě dlouhodobého nehmotného majetku. V případě vyřazení dlouhodobého hmotného majetku se postupuje stejně jako při vyřazení dlouhodobého nehmotného majetku. V odpisovém plánu účetní jednotky je popsán způsob odepisování majetku v průběhu jeho pouţívání. V odpisovém plánu by měly být promítnuty jak účetní, tak daňové odpisy. V odpisovém plánu stanoví účetní jednotka sazby účetních odpisů u jednotlivého druhu majetku. Způsob zařazení do odpisových skupin a doba odepisování jednotlivého druhu majetku je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pokud je účetní jednotka prvním vlastníkem majetku, má právo nikoliv povinnost, v prvním roce odepisování zvýšit odpis o určité procento vstupní ceny.
1.2.7 Zásoby Vnitropodniková směrnice účetní jednotky by měla obsahovat skladovou evidenci. Způsob pořízení, naskladnění, evidence zásob, způsob zaúčtování a vyřazení zásob. Do zásob patří skladový materiál, polotovary, nedokončená výroba, výrobky, mladá a ostatní zvířata a poskytnuté zálohy na zásoby. Do zásob také zahrnuje účetní jednotka materiál, nedokončenou výrobu, polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata, skladované zboţí a poskytnuté zálohy na zásoby.
25
Účetní jednotka můţe zásoby účtovat dvojím způsobem. Způsobem A nebo způsobem B. Způsob A spočívá ve vyuţívání účtu Zásoby během celého roku. V případě způsobu B, se tento účet pouţívá pouze na konci rozvahového dne dle evidence stavu zásob. Způsob B můţe pouţívat pouze ta účetní jednotka, která je schopna během účetního období prokázat stav evidence zásob a ocenění zásob průkazným způsobem. Ocenění zásob se řídí dle § 25 a § 27 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů: „U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.“ (Paragraf 25 odst. 4 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) K pořizovací ceně můţe účetní jednotka připočítat náklady spojené s pořízením zásob. Například clo, doprava, poštovné, balné, apod. V případě manka anebo škody lze zásoby vzájemně vyrovnávat. Tento způsob je moţný pouze v případě, ţe manko či škoda vznikala ve stejném účetním období a zároveň se jedná o podobný druh zásoby. Jestliţe převyšuje částka manka částku přebytku, jedná se o manko. Pokud převyšuje částka přebytku částku manka, jedná se o přebytek. Do zásob zahrnuje účetní jednotka zásoby vytvořené vlastní činností. Do zásob vlastní činnosti účetní jednotka zahrnuje nedokončenou výrobu, polotovary a výrobky. Nedokončená výroba jsou výrobky, které prošly jedním nebo více výrobními procesy. Nejsou uţ materiálem, ale ještě nejsou výrobkem. Polotovary nejsou kompletním výrobkem, protoţe neprošly všemi výrobními procesy. Výrobek je předmět, jenţ prošel všemi výrobními procesy. Ocenění zásob vytvořené vlastní činností
a
nedokončená
výroba
26
se
řídí
§
25
zákona
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady. Vlastní náklady znamenají skutečnou výši nákladů vynaloţených na vytvoření zásob anebo výši nákladů odvozených ze způsobu kalkulace stanovené účetní jednotky. Vyskladnění, tedy úbytek zásob vlastní činnosti se oceňují cenou zjištěnou aritmetickým průměrem. Účetní jednotka má za moţnost i metodu FIFO, first in first out. Tedy první do skladu první ze skladu. I v případě zásob vlastní činnosti si můţe účetní jednotka vybrat v účtování způsobem A nebo způsobem B.
1.2.8 Technické zhodnocení Technické zhodnocení je dle § 33 zákona č. 568/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů: „Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím období 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zb).“ (Paragraf 33 odst. 1, zákona č. 568/1991 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) Modernizací se rozumí rozšíření vybavení anebo zvýšení pouţitelnosti daného majetku. Rekonstrukce znamená změnu rozměrů daného majetku. Oprava se do technického zhodnocení nezahrnuje. Oprava je pouze způsob údrţby majetku, odstraňuje pouze fyzické opotřebení a nemění parametry ani nezlepšuje vybavení daného majetku. Pokud účetní jednotka provádí technické zhodnocení na vlastním dlouhodobém majetku, hmotném nebo nehmotném a tato částka za účetní
27
období přesáhne 40 000 Kč, můţe se účetní jednotka rozhodnout, zda pořizovací cenu dlouhodobého majetku zvýší o technické zhodnocení anebo
zúčtuje
technické
zhodnocení
jako
provozní
náklad.
U nehmotného majetku je odlišné sčítání částky technického zhodnocení. Částka jednotlivého technického zhodnocení na nehmotném majetku se nesčítá za celé účetní období. Bere se v úvahu pouze jednotlivé technické zhodnocení a částka převyšující 40 000 KČ. Technické zhodnocení na cizím hmotném majetku se řídí stejnými pokyny jako technické zhodnocení vlastního hmotného majetku. S rozdílem, ţe účetní jednotka má právo o něm účtovat a odepisovat jej. Jestliţe účetní jednotka nemá právo o majetku účtovat ani jej odepisovat, toto právo připadá vlastníkovi, nájemci předmětu.
1.2.9 Tvorba a pouţití opravných poloţek Tvorbu opravných poloţek upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů i zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V Českých účetních standardech pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.500/2002 Sb., jsou stanoveny základy účtování o opravných poloţkách, zároveň jsou v souladu s účetními metodami účetní jednotky. Opravná poloţka znamená přechodné sníţení hodnoty majetku. Jsou stanoveny podmínky, za kterých je moţné toto přechodné sníţení hodnoty majetku pouţít. Opravná poloţka můţe být vytvořena pouze k účtům majetkovým, na nichţ se prokázalo sníţení hodnoty majetku na základě provedené inventarizace. Sníţení hodnoty majetku nesmí být trvalého charakteru.
28
Opravné poloţky účetní jednotka tvoří k pohledávkám, k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku, k zásobám a ke krátkodobému finančnímu majetku. Opravná poloţka k zásobám se vytváří v případě, kdy prodejní cena zásob je niţší neţ cena pro ocenění zásob. V případě pohledávek se vytváří opravné poloţky k pohledávkám za dluţníky v insolventním řízení a za dluţníky v zahraničí, k nepromlčeným pohledávkám splatným do posledního prosince roku 1994. Opravná poloţka k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku je tvořena, pokud uţitná hodnota je niţší neţ ocenění dlouhodobého majetku. Opravná poloţka ke krátkodobému finančnímu majetku je tvořena při poklesu trţních cen krátkodobého finančního majetku. Účetní jednotka můţe vést dva druhy opravných poloţek. Prvním druhem jsou zákonné opravné poloţky. Ty tvoří součást základu pro výpočet daně z příjmů. Lze je vytvářet k pohledávkám za dluţníky v insolventním řízení a opravné poloţky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994. Další opravné poloţky jsou účetní opravné poloţky. Ty netvoří součást základu pro výpočet daně z příjmů. Jedná se o opravné poloţky k dlouhodobému majetku, ke krátkodobému finančnímu
majetku,
k pohledávkám
nevytvořeným
dle
zákona
o rezervách a opravné poloţky k zásobám. Vnitropodniková směrnice obsahuje jak tvorbu opravných poloţek, tak jejich způsob zrušení.
1.2.10 Tvorba a pouţití rezerv Účetní jednotka tvoří rezervy v případě, kdy zná účel rezervy, ale nezná účetní období vytvoření ani konečnou částku. Rezervy tvoří účetní
29
jednotka kvůli předpokládanému vynaloţení větší peněţní částky v budoucím účetním období. Rezervy můţeme členit na zákonné rezervy a ostatní rezervy. Zákonné rezervy jsou upravovány zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Do zákonných rezerv jsou zahrnuty bankovní rezervy, rezervy na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a rezervy v pojišťovnictví. Ostatní rezervy nejsou upravovány zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto rezervy tvoří účetní jednotka dobrovolně, například na rizika či ztráty z podnikání, daň z příjmů, záruční opravy, apod. Zákonné rezervy uplatňuje účetní jednotka jako náklad na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů. Pouze v případě, kdy je účetní jednotka schopna odůvodnit tvorbu opravných poloţek a porovnat skutečný stav s výší, jenţ chce účetní jednotka uplatnit v základu daně z příjmů. Rezervy se čerpají na úhradu výdajů, na které byly vytvořeny. Rozpuštění rezerv provádí účetní jednotka, pokud pominuly důvody jejich vytvoření. Rezervy se rozpouští i v případě, ţe účetní jednotka ukončuje svojí činnost anebo ji přerušuje. Ve vnitropodnikové směrnici zanese účetní jednotka důvody pro tvorbu rezerv, výši rezerv, způsob vytvoření, pouţívání a rozpuštění.
1.2.11 Zásady časového rozlišení nákladů a výnosů, zásady vyuţití dohadných poloţek Vnitřní směrnice účetní jednotky musí obsahovat zásady časového rozlišení nákladů a výnosů. V zásadě se objevují v účetní jednotce náklady a výnosy, které věcně a časově souvisejí s účetním obdobím. Pokud se objeví náklad či výnos, jenţ nesouvisí s účetním obdobím,
30
nýbrţ s budoucím účetním obdobím, musí být tento náklad či výnos časově rozlišen. Účetní jednotka můţe účetní případ účtovat jako časové rozlišení, pokud zná účel, výši a období daného nákladu či výnosu. Při tomto účtování musí účetní jednotka dodrţovat dané účetní metody. Zároveň účetní jednotky nemohou do časového rozlišení zahrnout penále, pokuty, manka a škody. Do skupiny časového rozlišení jsou zahrnuty Přechodné účty aktiv a pasiv, tedy Náklady příštích období, Komplexní náklady příštích období, Výdaje příštích období, Výnosy příštích období a Příjmy příštích období. „381 - Náklady příštích období. Účtují se výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštím období. Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.„ (Kovalíková 2009, str. 116) Na účtu „382 - Komplexní náklady příštích období. Na tomto účtu se účtují náklady a výdaje příštích období, jež se sledují ve vztahu k danému účelu. Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do 4 let od zaúčtování nákladů na příslušný účet.“ (Kovalíková 2009, str. 116) Dalším účtem je „383 - Výdaje příštích období. Prostřednictvím tohoto účtu se vyúčtují náklady, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucím období vynaloží na příslušný účel a v určité výši.“ (Kovalíková 2009, str. 116)
31
Časové rozlišení se také dá účtovat na účtu „384 - Výnosy příštích období, na tomto účtu se účtují příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, například nájemné přijaté předem, přijaté předplatné. Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, se kterým věcně souvisejí“ (Kovalíková 2009, str. 116) Posledním účtem časového rozlišení jsou „385 - Příjmy příštích období, na tomto účtu se účtují částky účetní jednotkou nepřijaté (neinkasované), které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým a fyzickým osobám. Účtuje se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6.“ (Kovalíková 2009, str. 117) Dohadné poloţky aktivní a dohadné poloţky pasivní se pouţívají v případě, ţe známe účel, období ale není nám známa částka. Pokud tedy neznáme částku, musíme vycházet z dostupných informací, například z ústní dohody či smlouvy. Na dohadném účtu aktivním účtuje účetní jednotka pohledávky. Pokud například účetní jednotka má obdrţet od pojišťovny pojistnou náhradu, avšak pojišťovna ještě nepotvrdila výši náhrady na konci účetního období. Na dohadném účtu pasivním účetní jednotka účtuje především nevyfakturované dodávky.
1.2.12 Kurzové rozdíly a cizí měny Účetní jednotka zahrnuje do vnitropodnikové směrnice účtování o kurzových rozdílech, o pouţívání cizích měn a jak bude nastavovat kurzy. Zjišťování kurzových rozdílů je upraveno § 24 odst. 6 a odst. 7 v zákoně č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účetní jednotka přepočítává cizí měnu na českou měnu, kurzem na devizovém trhu vyhlášeným Centrální bankou. Současně musí rozlišovat okamţik ocenění, a to buď okamţik uskutečnění účetního
32
případu anebo den, kdy se sestavuje účetní závěrka anebo ke konci rozvahového dne. Vnitřní směrnice musí obsahovat systém, jak se budou pouţívat kurzové rozdíly, a to denní kurz vyhlašovaný Centrální bankou anebo pevný kurz. U pevného kurzu musí být stanoveno období platnosti pevného kurzu a kurz vycházející z kurzu Centrální banky. Ve vnitropodnikové směrnici musí účetní jednotka stanovit účetní případy, jeţ se budou přepočítávat dle stanovených kurzových přepočtů. Kurzové
rozdíly
během
účetního
období
vznikají
zejména
při oceňování majetků a závazků. Jedná se zejména o účetní případy typu: postoupení pohledávky a vklad pohledávky, úhrada závazků a inkaso pohledávky, vzájemné započetí pohledávky, převzetí dluhu původního dluţníka a převod záloh na úhradu pohledávky a závazku. Další poloţkou vnitřní směrnice je stanovení okamţiku uskutečnění účetního případu. Pokud účetní jednotka vede účty jak v české měně, tak v cizí, můţe pro rozlišování těchto účtu pouţít analytickou evidenci.
1.2.13 Inventarizace majetku a závazků Účetní jednotka provádí inventarizaci pro zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků. Porovnává tento zjištěný stav se stavem majetku a závazků zapsaných v účetnictví. Účetní jednotka provádí inventarizaci
před
sestavením
účetní
závěrky,
ať
uţ
řádné
nebo mimořádné. Účetní jednotka můţe provádět inventarizaci i během účetního období. U zásob, dle druhu a způsobu uloţení. Dále u dlouhodobého movitého majetku, který nemá stálé místo uloţení. Kaţdý druh zásob a hmotného movitého majetku musí být inventarizováno alespoň jedenkrát během účetního období.
33
Veškeré doklady ohledně inventarizace musí účetní jednotka ukládat po dobu 5 let od provedení. Při inventarizaci majetku a závazků zjišťuje účetní jednotka skutečné stavy fyzickou inventurou a dokladovou inventurou. Fyzickou inventuru provádí u hmotného majetku, zásob a v některých případech i nehmotného majetku. Dokladovou inventuru provádí účetní jednotka u závazků a pohledávek anebo u majetku, u kterého nelze provést fyzickou inventuru.
1.2.14 Výdaje na pracovní cesty a pouţívání firemního motorového vozidla Tato
vnitropodniková
směrnice
upravuje
proces
schvalování
a způsob vyúčtování pracovních cest. Touto směrnicí se musejí řídit všichni zaměstnanci účetní jednotky. Výdaje na pracovní cesty se upravují zejména podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Výdaje zahrnované jako cestovní výdaje uhrazené zaměstnavatelem zaměstnanci jako cestovní náhrady jsou výdaje: při pracovní cestě, při cestě mimo pravidelné pracoviště, při výkonu práce v zahraničí, při cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, při přeloţení, při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru. Účetní jednotka poskytuje svým zaměstnancům jako cestovní náhrady: náhrada na jízdní výdaje, výdaje na ubytování, výdaje na stravování a na nutné vedlejší výdaje. Náhrada na jízdní výdaje znamená pouţití dopravních prostředků, ať uţ hromadných nebo dálkových. Poţádá-li účetní jednotka zaměstnance, aby pouţila svoje vlastní silniční motorové vozidlo, je povinna vyplatit základní náhradu na jízdní výdaje ve výši 3,80 Kč
34
na 1 km jízdy a náhradu výdajů na spotřebovanou pohonnou hmotu. Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu. Spotřebu pohonné hmoty vypočítává účetní jednotka dle údajů z technického průkazu daného silničního motorového vozidla. Náhradu
na
ubytování
prokazuje
zaměstnanec
účetní
jednotce
předloţením dokladu o zaplacení ubytování. Náhrady na stravování vyplácí účetní jednotka dle délky trvání pracovní cesty. Za 5 aţ 12 hodin vyplácí účetní jednotka 58 Kč, za 12 aţ 18 hodin vyplácí účetní jednotka 88 Kč, za více jak 18 hodin vyplácí účetní jednotka 138 Kč. Pokud zaměstnanci během pracovní cesty poskytnutou plnou penzi, na kterou zaměstnanec nepřispívá, má účetní jednotka moţnost krátit výdaje o 70 % stravného za 5 aţ 12 hodin pracovní cesty, o 35 % stravného za 12 aţ 18 hodin pracovní cesty a 25 % za více jak 18 hodin pracovní cesty. Náhradu
nutných
vedlejších
výdajů
poskytne
účetní
jednotka
zaměstnanci v případě, ţe zaměstnanec prokáţe souvislost s pracovní cestou. V případě vlastnictví firemního motorového vozidla můţe účetní jednotka zaměstnanci poskytovat firemní silniční motorové vozidlo k pouţívání
na
pracovní
cesty,
ale
i
pro
soukromé
účely.
Potom se povaţuje za příjem zaměstnance 1 % vstupní ceny motorového vozidla za kaţdý měsíc poskytnutí vozidla. Pokud účetní jednotka poskytne zaměstnanci více motorových vozidel během měsíce, počítá se příjem zaměstnance z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Pakliţe zaměstnanec má od účetní jednotky poskytnuto více motorových vozidel během měsíce, počítá se příjem zaměstnance jako úhrn vstupních cen všech motorových vozidel.
35
Účetní jednotka můţe bezplatně poskytnout zaměstnanci firemní vozidlo, jenom na pracovní cesty. Pak má zaměstnanec povinnost vést knihu jízd, kde je zaznamenám stav tachometru na začátku účetního období, datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, počet ujetých kilometrů, datum doplnění pohonných hmot a jeho mnoţství a stav tachometru na konci účetního období.
1.2.15 Poskytování bezpečného a bezrizikového pracoviště Účetní jednotka je povinna poskytovat zaměstnancům bezpečné pracoviště a ochraňovat jejich zdraví. Účetní jednotka poskytuje zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděv a obuv, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje. Pokud nemůţe účetní jednotka odstranit nebo omezit rizika a zajistit tak bezpečnost, je povinna poskytnou zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky. V případě velkého opotřebování oděvu je povinna účetní jednotka poskytovat zaměstnanci pracovní oděv. Jestliţe dochází k velkému znečištění zaměstnance při práci je účetní jednotka povinna poskytovat zaměstnanci mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje.
1.2.16 Harmonogram účetní závěrky Sestavování účetní závěrky je stanoveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 500/2002 Sb. Účetní uzávěrka je souhrn činností zabezpečujících správnost a úplnost údajů zachycených v účetnictví. Po účetní uzávěrce následuje účetní závěrka. Během účetní závěrky probíhá sestavení účetních výkazů, vypracování výroční zprávy, audit a konečné sestavení daňového přiznání.
36
Účetní jednotka sestavuje harmonogram účetní závěrky. Harmonogram účetní závěrky je důleţitý z hlediska průběhu samotné závěrky a z důvodu neopomenutí důleţitých částí účetní závěrky. Tímto harmonogramem se účetní jednotka řídí k rozvahovému dni. Jsou zde stanovené termíny řádné účetní závěrky, dodatečné termíny, postup jednotlivých prací účetní závěrky a stanovené odpovědné osoby za řádné provedení účetní závěrky.
1.2.17 Archivace účetních záznamů V souladu s § 31 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se účetní písemnosti, záznamy na technických nosičích dat nebo mikrografické záznamy uschovávají, s výjimkami uvedenými v § 32 zákona o účetnictví, takto: -
Účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
-
Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
-
Účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33 odst. 2 zákona o účetnictví), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
37
2 Metodika Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření vnitropodnikových směrnic. Z důvodu
velkého
mnoţství
vnitropodnikových
směrnic
jsem
po konzultaci s majitelem firmy vybrala pouze ty nejdůleţitější. Mým úkolem je doplnění stávajících směrnic a případné vytvoření chybějících vnitřních předpisů. Vnitropodnikové směrnice v podniku vytváří pracovník interního auditu, za pomoci majitele firmy. Vnitřní směrnice schvaluje majitel firmy. K aktualizaci
vnitropodnikových
směrnic
dochází
při
změnách
v legislativě příslušných právních předpisů České republiky, nejčastěji k 1. dni následujícího roku. Údaje jsou zpracovány s ohledem na činnost vybraného podniku. Zvolená účetní jednotka provádí kontrolní a montáţní činnost. Zaměřila jsem se tedy na pokyny pro tvorbu účtového rozvrhu, podpisové záznamy, pokladnu a ceniny, hmotný a nehmotný majetek, tvorbu a pouţití rezerv, časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné poloţky, kurzové rozdíly a cizí měny, pouţívání firemních motorových vozidel, poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a oděvů, mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek. Praktická část je rozčleněna na části, které se zabývají sestavením výše uvedených směrnic. Před jednotlivými směrnicemi rozeberu dané postupy, které se k tématu váţou. Vnitropodnikové směrnice jsme s majitelem firmy důkladně prošli, a vybrali pouze ty vnitropodnikové směrnice, které jsou pro firmu významné s pohledu řešení jednotlivých účetních případů. V úvodu směrnice jsem uvedla organizační strukturu podniku. Tato struktura je zde zanesena z důvodu lepšího pochopení rozdělení
38
pravomocí a povinností ve firmě. Před vnitropodnikovou směrnici upravující účtovou osnovu a rozvrh jsem upozornila na důleţité poznatky v účetní jednotce. Firma pro své specifikace nepotřebuje ţádné analytické členění účtů, a proto pouţívá typový účtový rozvrh pro podnikatele. Pokud chce účetní jednotka vytvářet rezervy, musí si stanovit, za jakým účelem tyto rezervy bude tvořit. Časové rozlišení nákladů a výnosů má vliv na výsledek hospodaření. Proto je v této části poukázáno na případy, kdy se časové rozlišení vytváří a kdy nikoliv. Podobně je tomu u dohadných poloţek. Zde jsou uvedeny postupy týkající se dohadných poloţek aktivních a pasivních. Zvolená firma pouţívá pro přepočet cizích měn pevný kurz. Dané skutečnosti jsou shrnuty do vnitropodnikové směrnice. Směrnice pro pouţívání firemních motorových vozidel a pro podpisové záznamy účetní jednotka vytvořeny neměla. Z důvodu potřebnosti a vyuţitelnosti jsem po dohodě s majitelem firmy tyto směrnice vytvořila. V případě vnitropodnikové směrnice Pokladna a ceniny jsem narazila na nedostatek. Ve směrnici nebyl zanesen odstavec o oprávněné osobě rozhodující
o
poskytování
záloh,
účtujících
jako
pohledávka
za zaměstnancem, případně za společníkem. Tento dodatek jsem do vnitropodnikové směrnice zanesla a majitel firmy na toto upozornění zareagoval a do svých směrnic jej dodatečně zapsal. Po pročtení veškerých vnitropodnikových směrnic a díky získaným poznatkům
z teoretické
části
jsem
identifikovala
chybějící
vnitropodnikovou směrnici. A to v oblasti poskytování osobních ochranných
pracovních
pomůcek
a
oděvů,
mycích,
čistících,
dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek. Z důvodu častého poskytování těchto prostředků zaměstnancům, jsem označila
39
směrnici pro firmu jako nezbytnou a důleţitou. Na tuto vnitropodnikovou směrnici jsem majitele firmy upozornila a vytvořila ji pro podmínky panující ve firmě. Majitel firmy tuto směrnici shledal jako dobrý přínos do celkových vnitropodnikových směrnic.
40
3 Praktická část: Zvolený postup pro podnik Materiál pro tvorbu bakalářské práce byl získán ve firmě, která si nepřála být jmenována. V dalším textu bude označována jako Novák, s.r.o. Novák, s.r.o. je středně velkým podnikem s počtem zaměstnanců 26 – 50. Jednatelem a jediným společníkem je jedna a táţ osoba. Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Vnitropodnikové směrnice jsou širokým tématem. Po domluvě s majitelem firmy jsem se zaměřila jen na část z nich. Zvolila jsem ty, které tvoří podstatnou část všech účetních případů. Jedná o zásady pro tvorbu účtového rozvrhu, podpisové záznamy, pokladna a ceniny, hmotný a nehmotný majetek, tvorba a pouţití rezerv, časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné poloţky, kurzové rozdíly a cizí měny, pouţívání ochranných
firemních
motorových
pracovních
pomůcek
vozidel, a
poskytování
oděvů,
mycích,
osobních čistících,
dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek.
3.1 Formálně stanové směrnice pro vybraný podnik Pro lepší pochopení, přehlednost a snazší orientaci, by měly mít vnitropodnikové směrnice v podniku jednotnou podobu. Upravené směrnice obsahují poloţky: -
záhlaví,
-
obecnou část vnitropodnikové směrnice,
-
úpravu vnitropodnikové směrnice,
-
zápatí.
V záhlaví jsou uvedeny identifikační údaje účetní jednotky, název a číslo směrnice. V další části je seznam právních předpisů upravující existující problém. Obecná část vnitropodnikové směrnice odkazuje na tyto právní
41
předpisy a obsahuje základní vymezení. Úprava vnitropodnikové směrnice obsahuje konkrétní zvolené postupy a zásady v účetní jednotce. V zápatí je uvedena účinnost směrnice, datum a místo schválení, popřípadě vydání, podpis oprávněné osoby a osoba, která směrnice vytvořila. Jednotlivé vnitropodnikové směrnice se upravují dle aktuálních potřeb společnosti a legislativních změn v České republice.
42
Návrh úpravy vnitropodnikových směrnic: Novák, s.r.o. Nerudova 123, Praha 1 DIČ: CZ123456789 Vnitropodnikové směrnice Směrnice č. xxx/2010 Zásady pro xxx
Obecná část vnitropodnikové směrnice: -
právní předpisy upravující vnitropodnikovou směrnici,
-
citace daného právního předpisu.
Úprava vnitropodnikové směrnice: -
daný postup účetní jednotky,
-
pouţité metody ve směrnici.
Účinnost směrnice: do 31. 12. 2010 Datum a místo vydaní: 4. 5. 2010 Praha Zpracoval/a: Kasáčková
Podpis oprávněné osoby
43
3.2 Organizační struktura firmy Majitel firmy řídí vedoucího skupiny, pracovníka interního auditu, personalistu a metrologa. Dohlíţí na příjem zakázek a zásobování. Ve
firmě
je
stanovena
osoba
vedoucí
skupinu
pracovníků.
Tito pracovníci kontrolují kvalitu dílů vyrobených dodavatelskou firmou. V případě nalezení vady na dílu, pracovníci dle stanovených směrnic určitý zda se jedná o vadu přípustnou či nepřípustnou. Pokud ve směrnici není stanovena nalezená vada, pracovníci se poradí s vedoucím skupiny. Ten má pravomoc tento díl pozastavit či pustit dále do výroby. Tato osoba je podřízena jednateli společnosti a je zodpovědná za své podřízené pracovníky kontroly. Nadřízeného zastupuje v jeho nepřítomnosti.
Poţadavky
na
kvalifikaci
tohoto
pracovníka
je na středoškolské úrovni. Pravomoci jsou omezené na právo zastavení expedice dílů prošlé kontrolou nesplňující kritéria kvality a nařízení překontrolování. Zaměstnanec odpovídá za vyplňování Listu zakázky, za záznamy, za odvedení práce, za správné provedení kontroly kvality a za splnění termínu zakázky. Podřízení vedoucího úseku musejí být kvalifikovaní na středoškolské úrovni. Pracovníci tohoto úseku mají pravomoci, v případě dílů nesplňujících kvalitu, díl vyřadit jako vadný. Odpovědnost se vztahuje na označení dílů splňující kvalitu a vyplnění kontrolního lístku společně s označením vadných dílů. Kaţdý nově přijímaný zaměstnanec musí projít procesem zaškolování. Vstupní školení je seznámení s činností firmy, systémem práce a s politikou jakosti nastavenou v podniku. V neposlední řadě projde zaměstnanec školením o bezpečnosti a ochraně zdraví pří práci a o poţární ochraně.
44
3.3 Účtová osnova a rozvrh Novák, s.r.o. poskytuje sluţby v oblasti kontroly dílů a materiálů ostatním firmám. Vzhledem k činnosti nepouţívá účetní jednotka analytické účty. Pro své účetnictví vyuţívá Typový účtový rozvrh pro podnikatele zobrazen v příloze č. 2, který se odvíjí od Směrné účtové osnovy dle právního předpisu vyhláška č. 500/2002Sb, ta je zobrazena v příloze č. 1. Pokud by v účetní jednotce nastaly důvody pro tvorbu analytických účtů, můţe si účetní jednotka zvolit analytické účty v návaznosti na jednotlivé druhy účetních operací. Analytiku účetní jednotka provede pomocí číslice připojeného za syntetický účet. Směrnice xxx/2010 Zásady pro tvorbu účtové osnovy a rozvrhu 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Při tvoření účtového rozvrhu se účetní jednotka řídí zákonem č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů, dále vyhláškou č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Českými účetními standardy pro podnikatele.
45
Označení a sled účtových tříd a skupin určuje směrná účtová osnova. Na základě směrné účtové osnovy účetní jednotka sestavuje účtový rozvrh. V účtovém rozvrhu jsou uvedeny veškeré účty k zaúčtování všech účetních případu během účetního období účetní jednotkou. V účtovém rozvrhu jsou uvedeny účtové skupiny nebo syntetické účty. Případně jsou zde uvedeny analytické účty pro zaúčtování veškerých účetních případů a ke konečnému sestavení účetní závěrky. Pokud účetní jednotka vede účetnictví v plném rozsahu, stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů dle účtových skupin stanovené v účtovém rozvrhu. Analytické účty k syntetickým účtům určuje účetní jednotka, v případě zajištění členění pro potřeby účetní závěrky anebo potřeb účetní jednotky. Účtový rozvrh sestavuje účetní jednotka kaţdé účtové období. Pokud účtový rozvrh nedozná změny, můţe účetní jednotka pouţívat stávající účetní rozvrh z předchozího účetního období. Účetní jednotka během účetního období má moţnost doplňovat účtový rozvrh. 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Novák, s.r.o. nastavil účetní rozvrh dle právních předpisů s pomocí směrné účtové osnovy. V účtovém rozvrhu jsou pouze syntetické účty. Analytické účty účetní jednotka můţe doplnit během roku dle své vlastní potřeby, dle potřeb pro účetní závěrku a dle právních předpisů. Jestliţe účetní jednotka jiţ pouţila jakýkoliv účet, nesmí jej uţ během dalších účetních období zrušit. Zde jsou pouze základní účtové třídy. Celý účtový rozvrh je zanesen v příloze č. 2.
46
Účtová třída 0 – týká se veškerého dlouhodobého majetku. Tvorby nehmotného, hmotného odpisovaného a neodpisovaného, nedokončeného a finančního majetku. Účtová třída 1 – jsou zde zahrnuty veškeré zásoby. Materiál, zásoby vlastní výroby, zboţí, poskytnuté zálohy na zásoby a opravné poloţky k zásobám. Účtová třída 2 – obsahuje dva nejdůleţitější účty. Účet pokladna a bankovní účty. Účtová třída 3 – zúčtovací vztahy ke všem jednotlivým subjektům, které přijdou do styku s účetní jednotkou. Účetní třída 4 – týká se kapitálových účtů a dlouhodobých závazků vůči jednotlivým subjektům. Účtová třída 5 a 6 – tato třída zahrnuje výnosy a náklady začleněny dle výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, a to daňově uznatelné anebo neuznatelné. Účtová třída 7 – obsahuje závěrkové a podrozvahové účty.
3.4 Podpisové záznamy Tato vnitropodniková směrnice nebyla ve zvoleném podniku zanesena, a proto jsem ji vytvořila a doplnila do seznamu vnitropodnikových směrnic firmy. Směrnice xxx/2010 Zásady pro podpisové záznamy 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Podpisový záznam upravuje zákon o účetnictví § 33 odst. 4., kdy
za
podpisový
záznam
je
47
povaţován
vlastnoruční
podpis
nebo elektronický podpis odpovědné osoby. Za elektronický podpis je povaţován údaj v elektronické podobě připojené k datové zprávě. 2) Úprava vnitropodnikové směrnice Do podpisových záznamů je zahrnut podpisový záznam osoby jednající jménem firmy. Jediná osoba jednající jménem účetní jednotky je jako jediný majitel firmy.
Osoby jednající jménem firmy Funkce
Jméno a příjmení
Podpisový záznam
Dalším podpisovým záznamem je podpisový záznam osob oprávněných disponovat s bankovními účty firmy. V účetní jednotce jsou pouze podpisové záznamy. Podpisové vzory k bankovním účtům jsou v příslušných bankách.
Osoby oprávněné disponovat s bankovními účty Funkce
Jméno a příjmení
Podpisový záznam
48
Podpisový záznam osob odpovědných za účetní případy musí nést kaţdý účetní doklad. Pokud nese účetní doklad tento podpis je povaţován za průkazný účetní záznam.
Osoby odpovědné za účetní případy Funkce
Jméno a příjmení
Podpisový záznam
Podpisový záznam osob odpovědných za náleţitosti účetních dokladů. Tyto osoby by měli být účetní jednotkou informovány o změnách dané problematiky. Současně je účetní jednotka povinna schvalovat náleţitosti účetních a daňových dokladů.
Osoby odpovědné za náleţitosti účetních a daňových dokladů Funkce
Jméno a příjmení
Podpisový záznam
3.5 Pokladna a ceniny V této vnitropodnikové směrnici jsem narazila na menší nedostatek. Ve směrnici nebyl zanesen odstavec o oprávněné osobě rozhodující o poskytování záloh, účtující se jako pohledávka za zaměstnancem, případně za společníkem. Tento dodatek jsem do vnitropodnikové směrnice zanesla.
49
Směrnice xxx/2010 Zásady pro pokladnu a ceniny 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Činnosti spojené s pokladní hotovostí, ceniny a zaúčtování těchto operací upravuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a dále vyhláškou č. 500/2002 Sb. Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V pokladně účtuje účetní jednotka o stavu a pohybu hotovosti, přijatých šeků místo hotovosti a poukázek k zúčtování. Za pokladní hotovost jsou povaţovány výplaty v hotovosti, pokud nebyly ve výplatní den předány určeným osobám. Pokud účetní jednotka svěří svým zaměstnancům pokladní hotovost na předem stanovené účely, účtuje je jako pohledávky za zaměstnanci. Do cenin jsou zahrnuty poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty, zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování. Ceniny předané zaměstnancům se účtují jako pohledávky za zaměstnanci. 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
V účetní jednotce je vedena pouze korunová pokladna. Pro nakládání s
penězi
je
určena
odpovědná
osoba.
Tato
pověřená
osoba
má podepsanou smlouvu o hmotné zodpovědnosti za svěřené prostředky. Stanovený pokladník přijímá a vydává peněţní prostředky zaměstnancům na předem stanovené potřeby v souvislosti s pracovními povinnostmi. V
50
V pokladně smí kaţdý den zůstat maximálně …… Kč. Peněţní částka nad tento limit je zodpovědná osoba povinna uloţit na bankovní účet do banky. Kaţdý příjem peněz je doloţen příjmovým pokladním dokladem. Výdaj je doloţen paragonem, stvrzenkou a zároveň je vyhotoven výdajový pokladní doklad. O poskytnutí zálohy rozhoduje oprávněná osoba ………. Poskytnutí zálohy se účtuje jako pohledávka za zaměstnancem, případně za společníkem. Současně s poskytnutím zálohy musí být vţdy vystaven výdajový pokladní doklad. Veškeré příjmové a výdajové pokladní doklady jsou očíslovány dle stanoveného způsobu číslování. Všechny doklady musejí obsahovat náleţitosti účetního nebo daňového dokladu. Na příjmovém pokladním dokladu a výdajovém pokladním dokladu je uvedeno datum skutečného příjmu nebo výdaje v hotovosti. Evidence pokladny je vedena v pokladní knize. Můţe být vedena ručně nebo v počítačové podobě v příslušném účetním softwaru. Kontrola zůstatků v pokladní knize je prováděna minimálně 1 x do měsíce. Inventura pokladny je prováděna 1 x za čtvrtletí, a to vţdy k poslednímu dni v měsíci. Je nutné odsouhlasit zůstatek pokladní hotovosti se zůstatkem v pokladní knize a vykázaným zůstatkem v účetnictví.
51
3.6 Hmotný a nehmotný majetek Směrnice xxx/2010 Zásady pro hmotný a nehmotný majetek 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Účetní jednotka se v případě hmotného a nehmotného majetku řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Českými účetními standardy pro podnikatele, zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účetní jednotka rozděluje dlouhodobý majetek na hmotný a nehmotný dle výše pořizovací ceny. To znamená, ţe do dlouhodobého hmotného majetku je zařazen ten majetek, jehoţ pořizovací cena převyšuje 40 000 Kč. Do dlouhodobého nehmotného majetku je zařazen ten majetek, jehoţ pořizovací cena je vyšší neţ 60 000 Kč. U dlouhodobého majetku je doba pouţitelnosti delší neţ 1 rok. Rozdělení dlouhodobého majetku určuje vyhláška a České účetní standardy č. 013. Dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje: -
zřizovací výdaje,
-
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje,
-
software,
-
ocenitelná práva,
-
goodwill,
-
povolenky na emise,
-
preferenční limity,
52
-
jiný dlouhodobý nehmotný majetek,
-
nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek,
-
poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek.
Dlouhodobý hmotný majetek obsahuje: -
pozemky,
-
stavby,
-
samostatné movité věci a soubory movitých věcí,
-
pěstitelské celky trvalých porostů,
-
dospělá zvířata a jejich skupiny,
-
jiný dlouhodobý hmotný majetek,
-
poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek,
-
oceňovací rozdíl k nabytému majetku.
Způsob ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je stanoven dle § 24 aţ 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dále pak Českými účetními standardy č. 013. Hmotný a nehmotný majetek se oceňuje pořizovací cenou, vlastními náklady a reprodukční pořizovací cenou. Pořízení dlouhodobého majetku nejčastěji probíhá koupí, vytvořením vlastní činností, nabytí práv, neúplatným převodem, vkladem od jiné osoby, převodem z osobního uţívání do podnikání a převodem dle právních předpisů. Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zároveň i technické zhodnocení se účtuje na vrub účtu účtové skupiny 04 nebo jej můţe účetní jednotka účtovat přímo na vrub účtů účtových skupin 01, 02 a 03. Odpisování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku upravuje § 28 zákona o účetnictví, § 56 vyhlášky a České účetní standardy č. 013.
53
Dále je zde stanoven i majetek, který se neodepisuje. Jedná se například o umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, finanční majetek, apod. Účetní jednotka je povinna sestavovat odpisový plán. Na základě odpisového plán účetní jednotka odepisuje majetek během jeho pouţívání. Účetní jednotka si můţe zvolit mezi dvěma způsoby odpisování. Odpis pro zrychlený způsob odpisování se stanoví pomocí vzorce: Zrychlený odpis pro první rok: O = VC / k Zrychlený odpis pro další roky: O = (2 x ZC) / (k – n) Odpis pro rovnoměrný způsob odpisování se stanoví pomocí vzorce: Rovnoměrný odpis: O = (VC x s) / 100 O = roční odpis VC = vstupní cena majetku k = přiřazený koeficient ZC = zůstatková cena n = počet let, po který je majetek odpisován s = roční odpisová sazba 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Majetek pořízení účetní jednotkou se oceňuje pořizovací cenou. K pořizovací ceně se připočítávají vedlejší pořizovací náklady přímo související s pořízeným majetkem. Do vedlejších pořizovacích nákladů se zahrnuje dopravné, clo a další specifické náklady s pojené s pořízením majetku.
54
Zařazení dlouhodobého hmotného majetku hmotný majetek s pořizovací cenou nad 40 000 Kč se nejprve zařadí na účet 042 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku a po ukončení pořízení se převede na příslušný účet dle stanoveného druhu majetku. Zařazení dlouhodobého nehmotného majetku
nehmotný majetek
s pořizovací cenou nad 60 000 Kč se nejprve zařadí na účet 041 Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a po ukončení pořízení se převede na příslušný účet dle stanoveného druhu majetku. Za technické zhodnocení se povaţuje výdaj na dokončení nástavby, přístavby a stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce majetku, jestliţe v úhrnu za účetní období převýší částku 40 000 Kč u jednotlivého majetku. O technické zhodnocení se zvyšuje pořizovací cena dlouhodobého hmotné a nehmotného majetku. Pokud částka nepřevýší 40 000 Kč, nepovaţuje se za technické zhodnocení, ale za provozní náklad. Při
odpisování
postupuje
účetní
jednotka
následovně:
Pořízení
dlouhodobý majetek zařadí do příslušné odpisové skupiny dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. Poté stanoví způsob odpisování. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se odepisuje dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Účetní odpisy se rovnají daňovým odpisům. Daňové odpisy se počítají jednou ročně a to k 31.12. S výpočtem daňových odpisů je vypočtena daňová zůstatková cena majetku. Inventarizace dlouhodobého majetku je prováděna 1 x do roka pověřenou osobou. Tato činnost je součástí účetní uzávěrky a závěrky. Jde o zjištění skutečného fyzického stavu a srovnáním s účetním stavem.
55
Dlouhodobý majetek
se vyřazuje zejména prodejem, likvidací,
bezúplatným převodem, převodem na základě právních předpisů, vkladem do jiné obchodní společnosti či druţstva, v důsledku škody nebo manka. Při vyřazení majetku se sepíše Protokol o vyřazení z majetku.
3.7 Tvorba a pouţití rezerv Rezervy účetní jednotka vytváří pro budoucí výdaje, pokud má důvod předpokládat, ţe nastanou. Můţe se jednat o rezervy s přesným účelem. Nejčastěji se vztahují k majetku, u kterého se předpokládají vyšší výdaje. Jedná se zejména o opravy hmotného majetku. Rezervy s určením obecným se vztahují ke skutečnostem, které mohou vyvolat budoucí výdaje. Jedná se zejména o rizika či ztráty při podnikání. Směrnice xxx/2010 Zásady pro tvorbu a pouţití rezerv 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Tvorba, čerpání a účtování rezerv se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených
pozdějšími
zákony, dále
vyhláškou
č. 500/2002 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, a dále Českými účetními standardy. Pro daňové účely rozlišujeme zákonné a ostatní rezervy. Zákonné rezervy jejich vytváření a pouţívání je stanoveno v § 7 zákona
56
č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů,
a pro daňové
účely
zohledněny
zákonem
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákonné rezervy můţe účetní jednotka vytvářet na opravu hmotného majetku. Rezerva na opravy hmotného majetku, která je výdajem na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, jehoţ doba odpisování je určena zákonem o daních z příjmů. Zákonné rezervy si účetní jednotka nemůţe vytvářet na hmotný majetek, který je určen k likvidaci. Dále na majetek, u něhoţ jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události. Na majetek, u něhoţ jde o opravy, které se v určitém intervalu pravidelně opakují kaţdé účetní období. Dále na výdaje na pořízení hmotného majetku a na výdaje technického zhodnocení majetku. A na majetek, k němuţ má vlastnické právo poplatník, vůči jehoţ majetku trvají účinky prohlášení konkurzu dle zvláštních právních předpisů. Ostatní rezervy jejich vytváření a pouţívání není pro daňové účely zohledněno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. O těchto rezervách si účetní jednotka rozhoduje sama, dle svého vlastního uváţení. 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Účetní jednotka je povinna dodrţovat následující postup: Při vytváření rezervy si účetní jednotka sestaví rozpočet nákladů. V tomto rozpočtu určí počet let, po které bude rezervu vytvářet a určí předpokládané datum zahájení opravy. Tvorba rezervy se účtuje na vrub nákladů. Pouţití účtuje účetní jednotka ve prospěch nákladů. Účty rezervy nesmějí mít na konci účetního období aktivní zůstatek, proto se zůstatek převádí do následujícího účetního
57
období. U rezerv se provádí dokladová inventarizaci, při níţ dochází ke kontrole výše částky a důvodu tvoření rezervy. Vzniklé náklady při opravě hmotného majetku musejí být uhrazeny přednostně z vytvořených rezerv. Pokud pominuly důvody vytváření rezervy, musí být tato rezerva ve stejném zdaňovacím období zrušena. Na kaţdou vytvořenou rezervu musí být vystavena inventární karta rezerv. Zároveň je v účetnictví vytvořen analytický účet pro tuto rezervu. V případě změny výše rezervy se musí provést úprava rezervy, a to počínaje zdaňovacím období, ve kterém došlo ke zvýšení dané rezervy. Pokud účetní jednotka neprovede opravu hmotného majetku a řádně nezdůvodní neprovedení této opravy, zruší rezervu ve prospěch nákladů a zároveň vypracuje a doloţí finančnímu úřadu dodatečné daňové přiznání jednotlivá období, ve kterých příslušnou rezervu provedla a zaúčtovala jako daňový náklad.
3.8 Časové rozlišení nákladů a výnosů Podstatou časové rozlišení je zjištění správného výsledku hospodaření. Časové rozlišení zajistí zaúčtování nákladů a výnosů do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí. Časové rozlišení není nutné v případě, kdy se nejedná o významné částky, které se nechávají v nákladech či výnosech. U nevýznamných částek je jisté, ţe se účetní jednotka nesnaţí o upravení hospodářského výsledku. Dalším případem jsou pravidelně se opakující se výdaje či příjmy. Časově rozlišovat se nemohou pokuty, penále, manka a škody.
58
Směrnice xxx/2010 Zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Účtování nákladů a výnosů a jejich časové rozlišení se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, a dále Českými účetními standardy. Časové rozlišení se účtuje v účtové skupině 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. V této účtové skupině se účtuje o přechodných aktivních a pasivních účtech. Na účtech se časově rozlišují náklady a výnosy. Jedná se konkrétné o účety: 381 Náklady příštích období = na tomto účtu se účtují výdaje běţného účetního období. Tyto výdaje se týkají nákladů v příštích obdobích, a to účtů v účtové třídě 5. Zúčtování nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímţ časové rozlišení nákladů věcně souvisí. 382 Komplexní náklady příštích období = na tomto účtu se účtují náklady a výdaje příštích období, které se sledují ve vztahu k danému účelu. Zúčtování tohoto účtu se provede v účetním období, s nímţ časové rozlišení nákladů věcně souvisí, nejdéle však do 4 let od zaúčtování nákladů na příslušný účet účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. 383 Výdaje příštích období = na tomto účtu se účtují náklady, jeţ s běţným účetním obdobím souvisejí, ale výdaj dosud nebyl uskutečněn. Účetní jednotka můţe vyúčtovat pouze ty částky, u nichţ si
59
je vědoma, ţe je v budoucím období vynaloţí na příslušný účel a v určité částce. 384 Výnosy příštích období = prostřednictvím tohoto účtu se účtují příjmy v běţném účetním období, které věcně zapadají do výnosů v příštích obdobích. Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, s nímţ časově souvisí. 385 Příjmy příštích období = prostřednictví tohoto účtu se účtují nepřijaté částky, které časově a věcně souvisejí s výnosy běţného účetního období a zároveň nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým a fyzickým osobám. Současně se tato částka účtuje ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6. 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Ve zvolené účetní jednotce je nejvíce vyuţíván účet 381 – Náklady příštích období. Jedná se o částky, týkající se příštích účetních období. Jde především o: -
předplatné odborných časopisů a publikací,
-
nákup kalendářů a diářů,
-
nákup novoročenek,
-
zákonné pojištění odpovědnosti z provozu firemních vozidel,
-
pojištění podnikatelské činnosti,
-
pojištění majetku účetní jednotky,
-
inzerce,
-
reklama,
-
propagace.
60
3.9 Dohadné poloţky Do časového rozlišení jsou zahrnuty účet 388 - Dohadné položky aktivní a účet 389 – Dohadné položky pasivní. Na těchto účtech se účtuje v případě, kdy známe účel, ale neznáme přesnou částku nebo účetní období. Při stanovení částky obvykle účetní jednotka vychází z dostupných informací a skutečností, např. z dohody anebo běţné ceny. Směrnice xxx/2010 Zásady pro pouţití dohadné poloţky 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Účtování nákladů a výnosů a jejich časové rozlišení se řídí příslušnými ustanoveními
zákona
č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, vyhláškou
č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, a dále Českými účetními standardy. Tato směrnice upravuje poloţky dohadných účtů. Na účet Dohadné účty aktivní se účtují částky pohledávek stanovené dle smluv, u nichţ se očekává splatnost delší neţ 1 rok a nejsou k nim doloţeny všechny potřebné doklady pro stanovení přesné výše částky. Na účet Dohadné účty
pasivní
se
účtují
částky závazků
stanovené
dle
smluv,
u nichţ se očekává splatnost delší neţ 1 rok a nejsou k nim doloţeny všechny potřebné doklady pro stanovení přesné výše částky. 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Nejčastěji vyuţívaným účtem ve firmě, je účet 389 Dohadné účty pasivní. Na tomto účtu se evidují částky týkající se zejména elektřiny,
61
plynu,
vodného
a
stočného,
sluţebních
cest,
topení,
náhrad
od pojišťoven, nevyfakturovaných dodávek materiálu, nevyúčtovaných bankovních
úroků,
nevyúčtovaných
bankovních
poplatků,
nevyfakturovaných dodávek zboţí, nevyfakturovaných dodávek sluţeb a nevyfakturovaných pracovních cesty.
3.10 Kurzové rozdíly a cizí měny Účetní jednotka má moţnost výběru mezi přepočtem cizí měny na českou měnu denním kurzem České národní banky anebo můţe po určitou dobu pouţívat kurz ČNB jednoho předem stanoveného dne jako pevný kurz. U stejného druhu majetku a závazků musí účetní jednotka pouţívat stejnou metodu oceňování. Směrnice xxx/2010 Zásady pro kurzové rozdíly a cizí měny 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Pouţívání cizích měn, stanovení kursů a účtování kursových rozdílů se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími zákony, vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, a dále Českými účetními standardy. Základní ustanovení pro zjišťování kursových rozdílů jsou obsaţena v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zejména v § 24 odst. 6 a odst. 7, a v § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů; okamţik ocenění podle § 24 odst. 6 písm. a)
62
zákona o účetnictví je okamţik uskutečnění účetního případu a okamţik ocenění podle § 24 odst. 6 písm. b) zákona o účetnictví je ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamţiku, k němuţ se účetní závěrka sestavuje, a dále v Českém účetním standardu č. 006. Přepočet majetku a závazků v cizích měnách na českou korunu je během účetního období prováděn na základě kurzu ČNB k 1. dni v měsíci. K 31.12. jsou aktiva a pasiva v cizí měně převedena směnným kurzem k 31.12. a kurzové rozdíly zaúčtovány na výsledkových účtech. Majetek a závazky vyjadřované v cizích měnách přepočítává účetní jednotka na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou. Toto přepočítávání můţe uskutečňovat k okamţiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamţiku, k němuţ se účetní závěrka sestavuje. Za pevný kurz je povaţován kurz stanovený předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, který bude účetní jednotka pouţívat na předem stanovenou dobu. Tato doba nesmí přesáhnout účetní období. V případě devalvace nebo revalvace české koruny musí být pevný kurz vţdy změněn. Pokud má účetní jednotka cizí měnu, u které není vyhlášen kurz devizového trhu denně, pouţije účetní jednotka na přepočet poslední známý vyhlášený kurz ČNB anebo kurz mezibankovního trhu k euru nebo americkému dolaru. V případě ocenění k okamţiku uskutečnění účetního případu můţe účetní jednotka pouţít na účely přepočtu cizí měny na českou měnu pevný kurz. U kurzových rozdílů vzniklých během účetního období při ocenění majetku a závazků, se jedná zejména o účetní případy typu: -
úhrada závazku a inkaso pohledávky,
63
-
převzetí dluhu u původního dluţníka,
-
postoupení pohledávky a vklad pohledávky,
-
vzájemné započtení pohledávek,
-
úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou,
-
převod záloh na úhradu pohledávek a závazků.
2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Pro přepočet cizích měn na českou měnu během účetního období se vyuţívá pevného kurzu. Pevný kurz je stanovený na období kalendářního měsíce, na základě kurzu vyhlášeného ČNB k 1. dni v měsíci. Aktuální směnný kurz je zapsán v příloze této směrnice. K 31.12. v průběhu uzávěrkových operací jsou veškeré operace v cizích měnách přepočteny směnným kurzem k 31.12., a tyto kurzové rozdíly jsou zaúčtovaný na výsledkových účtech. V účetní jednotce v souvislosti přepočítávání cizí měny na českou, jde zejména o tyto účetní operace: přepočet pohledávek a závazků v cizí měně, přepočet operací v hotovosti v cizí měně, poskytnutí zálohy na zahraniční pracovní cestu a vypořádání zahraniční pracovní cesty se zaměstnancem.
3.11 Pouţívání firemních motorových vozidel Vnitropodnikovou směrnice týkající se pouţívání firemních motorových vozidel, neměla vybraná firma vypracovanou. Vzhledem k častému vyuţívání motorových vozidel pro sluţební cesty jsem tuto směrnici shledala jako důleţitou.
64
Směrnice xxx/2010 Zásady pro pouţívání firemních vozidel 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Při vyslání zaměstnance na pracovní cestu pouţívá zaměstnanec silniční motorové vozidlo ve vlastnictví zaměstnavatele. Sluţební vozidlo zaměstnavatele je zpravidla trvale přiděleno řidiči v pracovním poměru k zaměstnavateli. 2) Úprava vnitropodnikové směrnice Účetní jednotka rozhodla o přidělení firemních aut: Poř. Zaměstnanec Druh
Registrační
číslo
značka vozidla
vozidla
Období
Místo na parkování
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezplatně sluţební motorové vozidlo pro sluţební účely. Po ukončení pracovní cesty je vozidlo navráceno zpět do sídla firmy. Zaměstnavatel
zabezpečuje
proškolení
všech
zaměstnanců,
kteří
pouţívají motorové vozidlo pro firemní účely, a to podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec pouţívající sluţební motorové vozidlo je povinen zaznamenávat ujeté kilometry v dané elektronické knize jízd pro
65
příslušné vozidlo. Jedenkrát do měsíce se data stahují z elektronické knihy jízd do příslušného programu. V tomto programu je provedena kontrola provedených jízd. Náleţitosti knihy jízd jsou podle Pokynu č. D–300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, minimálně následující: -
stav tachometru na počátku účetního období, případně na počátku pouţívání vozidla,
-
datum jízdy,
-
cíl jízdy,
-
účel jízdy,
-
počet ujetých km,
-
datum tankování pohonných hmot,
-
mnoţství natankovaných pohonných hmot,
-
stav tachometru na konci účetního období, případně na konci pouţívání vozidla.
3.12 Poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a oděvů, mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek Tuto vnitropodnikovou směrnici stávající firma neměla vytvořenou. Z důvodu častého a pravidelného poskytování ochranných pracovních pomůcek a oděvů zaměstnanců a po konzultaci s majitelem firmy jsme dospěli
k
názoru,
ţe
směrnici
vytvořím
a
majitel
firmy
jí po prostudování, a po případné schválení, zanese do podnikových vnitropodnikových směrnic.
66
Směrnice xxx/2010 Zásady pro pouţívání firemních vozidel 1)
Obecná část vnitropodnikové směrnice
Tuto směrnici upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dále se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a Pokynem D–300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vnitropodniková směrnice stanovuje postup při poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a nakládání s nimi. To vše na základě analýzy rizik a pracovní činnosti, současně s danými podmínkami na jednotlivých pracovištích. 2)
Úprava vnitropodnikové směrnice
Povinnosti zaměstnavatele: -
poskytovat zaměstnancům na pracovišti mycí, čisticí a dezinfekční prostředky,
-
udrţovat ochranné pracovní prostředky v pouţivatelném stavu,
-
kontrolovat jejich pouţívání,
-
stanovit seznam pracovních činností pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,
-
stanovit rozsah pouţívaného pracovního oblečení,
-
stanovit ţivotnost pracovních prostředků.
Ochranné pomůcky jsou zaměstnancům firmy poskytovány bezplatně do uţívání po celou dobu trvání pracovního poměru nebo po nezbytné nutnou dobu.
67
Ochranné pracovní prostředky a pracovní pomůcky jsou zaevidovány na osobní kartě jednotlivých zaměstnance. Kaţdý zaměstnanec podepíše na své osobní kartě převzetí pracovních prostředků a pracovních pomůcek svěřených do uţívání pro výkon pracovních povinností. Současně se jedenkrát do roka provádí inventarizaci všech prostředků a kontroluje se funkčnost těchto prostředků. V případě, ţe dojde k poškození pracovních prostředků nebo pomůcek anebo k jejich opotřebení, oznámí zaměstnanec toto opotřebené ihned svému přímému nadřízenému. Některé osobní ochranné a pracovní pomůcky je zaměstnanec povinen při ukončení pracovního poměru vrátit zaměstnavateli. Ty pomůcky, které bude zaměstnanec povinen vrátit, budou zaznamenány na osobní kartě zaměstnance, a to neprodleně při jejich vydání. Seznam poskytovaných pracovních oděvů a pomůcek (Ţivotnost je udávána v kalendářních měsících) Pracovní činnost Druh pracovního oděvu a pomůcky
Počet/zaměstnanec
Ţivotnost oděvu/ pomůcky
68
4 Závěr Cílem bakalářské práce byl rozbor jednotlivých vnitropodnikových směrnic pro účetnictví, jejich význam pro praxi v podniku a vypracování vnitropodnikových
směrnic
pro
potřeby
konkrétní
organizace.
Vnitropodnikové směrnice byly dopracovány u těch směrnic, které jsou povaţovány za klíčové a významné pro vybranou společnost. V rámci tvoření vnitropodnikových směrnic bylo přihlédnuto k příslušným právním předpisům České republiky. Po stránce zákonné byly směrnice vytvořeny pouze rámcově. Literatury, zákonů, právních předpisů a vyhlášek je značné mnoţství. V tak velkém mnoţství mohou být některé právní předpisy zapomenuty, proto je v mnohých případech dobré vyuţít firem, které se přímo zabývají tvorbou vnitropodnikový směrnic. Často se také jedná o daňové poradce. Vnitropodnikové směrnice jsou důleţité z hlediska efektivnějšího fungování účetní jednotky. Jsou významným ukazatelem z hlediska organizovanosti
práce
účetní
jednotky
a
vymezují
příslušné
odpovědnosti, pravomoci a povinnosti zaměstnanců. Vnitřní směrnice jsou
důleţité
jak
pro
interní,
tak
i
pro
externí
uţivatele.
Nejvýznamnějšími subjekty jsou finanční úřady. Důleţité je mít vnitropodnikové směrnice stručné, jasné a bez zbytečného opakovaní jednotlivých částí směrnic. Vnitropodnikové směrnice musejí být z důvodu změn legislativy neustále aktualizované. I proto musí být vnitřní směrnice tvořeny za pomoci zákonů, právních předpisů a vyhlášek platných pro Českou republiku a zároveň i platných předpisů v dané účetní jednotce.
69
Při samotném vytváření vnitropodnikových směrnic jsem nejdříve vybrala jednotlivé směrnic, které jsem chtěla zpracovávat a vytvořila jejich jednotlivé kapitoly. Poté jsem analyzovala skutečnosti týkající se konkrétních vnitřních směrnic. Po shromáţdění všech potřebných informací jsem dopracovala anebo sestavila dané vnitropodnikové směrnice. Vnitropodnikové směrnice jsou zpracované do dvou částí. První část, je obecná část vnitropodnikové směrnice. V obecné části vnitropodnikové směrnice jsou příslušné právní předpisy a pokyny pro příslušnou směrnici. Druhá část je samotná vnitropodniková úprava. Zde jsou zaneseny jednotlivé postupy v organizaci. Účetní jednotka měla většinu vnitropodnikových směrnic zpracované. V praktické části jsem se věnovala dotvoření nebo aktualizaci vybraných vnitropodnikových směrnic. Zaměřila jsem se na pokyny pro tvorbu účtového rozvrhu, podpisové záznamy, pokladna a ceniny, hmotný a nehmotný majetek, tvorba a pouţití rezerv, časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné poloţky, kurzové rozdíly a cizí měny, pouţívání firemních motorových vozidel, poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a oděvů, mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek. U vnitropodnikové směrnice Pokladna a ceniny jsem nalezla chybějící odstavec o oprávněné osobě rozhodující o poskytování záloh účtující se jako
pohledávka
za
zaměstnancem,
případně
společníkem.
Tento odstavec jsem do vnitropodnikové směrnice zapracovala a majitel po procesu schválení jí nechal do vnitropodnikové směrnice zapsat. Po prostudování všech vnitropodnikových směrnic a příslušné literatury jsem odhalila chybějící směrnice. Chybějící směrnice se týkali podpisových záznamů,
pouţívání firemních motorových vozidel
a poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a oděvů,
70
mycích, čistících, dezinfekčních prostředků a úklidových prostředků a pomůcek. Společnost pravidelně poskytuje svým zaměstnancům pracovní oděv a pomůcky, proto jsem viděla vypracování této směrnice jako nutnost. Směrnice k pouţívání firemních vozidel byla také významnou poloţkou, jelikoţ zaměstnanci často a pravidelně vyuţívají firemní motorová vozidla na pracovní cesty. Směrnice jsem vypracovala a upozornila majitele firmy na jejich význam pro firmu. Majitel firmy tyto směrnice shledal jako dobrý přínos do celkových vnitropodnikových směrnic. V průběhu tvorby bakalářské práce jsem doznala následujících závěrů. Společnost by se měla více soustředit na účtový rozvrh. Mohla by pro určité účetní případy vytvořit analytickou evidenci. Společnost má ve své evidenci hmotný a nehmotný majetek rozdělený podle výše pořizovací ceny. Nejvíce účetních případů u časového rozlišení, je v případě pojištění, předplatného odborných časopisů a školení. Platby menších a opakujících se nákladů, by firma nemusela účtovat jako časové rozlišení. Dohadných poloţek účetní jednotka vyuţívá převáţně při provádění uzávěrkových operací a při odhadu a evidenci doplatků za plyn a náhrady o pojišťovny. Společnost při sluţebních cestách poskytuje zaměstnancům motorové vozidlo, ve kterém je nainstalována elektronická kniha jízd. Tato kniha zamezuje jakýkoliv nepravdivý záznam ujetých kilometrů či mnoţství natankovaných pohonných hmot. Po dokončení bakalářské práce jsem byla velice potěšená, ţe jsem mohla určitým způsobem přispět k lepšímu chodu vybrané společnosti, a současně najít způsob jak dopracovat a doplnit jiţ vytvořené vnitropodnikové směrnice. Byla jsem ráda, ţe moje práce byla vyuţita a schválená majitelem firmy.
71
Seznam pouţité literatury 1. HRUŠKA, Ing. Vladimír. Vnitropodnikové směrnice 2003. Praha : Nakladatelství BILANCE , 2003. 379 s. ISBN 80-8637136-0. 2. KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnice pro podnikatele 2007. Ostrava : ANAG, 2007. 244 s. ISBN 978-80-7263-410-1. 3. KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnic pro podnikatele 2009. Ostrava : ANAG, 2009. 263 s. ISBN 978-80-7263-516-0. 4. LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 108 s. ISBN 80-247-0524-9. 5. RYNEŠ,
Petr.
Podvojné
účetnictví
a
účetní
závěrka.
Zlín : ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1. 6. SLÁDKOVÁ, Eva; MRKVIČKA, Josef; ŠRÁMKOVÁ, Alice. Finanční účetnictví a výkaznictví. Praha : Nakladatelství ASPI, 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5. 7. STROUHAL, Jiří; ŢIDLICKÁ, Renata ; KNAPOVÁ, Bohuslava. Účetnictví 2009, velká kniha příkladů. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 659 s. ISBN 978-80-251-2425-3. 8. České účetní standardy 9. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
72
11. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
73
Seznam příloh 1. Směrná účtová osnova 2. Typový účtový rozvrh pro podnikatele
Příloha č. 1: Směrná účtová osnova (příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.) Účtová třída - 0 Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – Opravné poloţky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 12 – Zásoby vlastní výroby 13 – Zboţí 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné poloţky k zásobám Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krát.bankovní úvěry 21 – Peníze 22 – Účty v bankách 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krát. finanční majetek 26 – Převody mezi finančními účty 29 – Opravné poloţky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 – Závazky (krátkodobé) 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 – Zúčtování daní a dotací 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy druţstva 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva 37 – Jiné pohledávky a závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
39 – Opravná poloţka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedený F ff výsledek hospodaření 43 – Výsledek hospodaření 45 – Rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 47 – Dlouhodobé závazky 48 – Odloţený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Sluţby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné poloţky příštích období a opravné poloţky provozních nákladů 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné poloţky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Trţby za vlastní výkony a zboţí 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 – Aktivace 64 – Jiné provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty
Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 – Účty rozvaţné 71 – Účet zisků a ztrát 75 aţ 79 – Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví
Příloha č. 2: Typový účtový rozvrh pro podnikatele ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 – DLOUHODOBÝ MAJETEK 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 011 – Zřizovací výdaje 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 – Software 014 – Ocenitelná práva 015 – Goodwill 019 – Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů 026 – Dospělá zvířata a jejich skupiny 029 – Jiný dlouhodobý hmotný majetek 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 – Pozemky 032 – Umělecká díla a sbírky 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 – Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 061 – Podíly v ovládaných a řízených osobách 062 – Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 063 – Ostatní cenné papíry a podíly 065 – Dluhové cenné papíry drţené do splatnosti 066 – Půjčky a úvěry – ovládající a řídící osoba, podstatný vliv 067 – Ostatní půjčky 069 – Jiný dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 – Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 – Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 – Oprávky k softwaru 074 – Oprávky k ocenitelným právům 075 – Oprávky ke goodwillu 079 – Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 – Oprávky ke stavbám 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 – Oprávky k pěstitelským celkům a trvalým porostům 086 – Oprávky k dospělým zvířatům a jejich skupinám 089 – Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 – Opravná poloţka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 – Opravná poloţka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 – Opravná poloţka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 – Opravná poloţka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 – Opravná poloţka k poskytnutým zálohám na dlouhodobý majetek 096 – Opravná poloţka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 098 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 – ZÁSOBY 11 – Materiál 111 – Pořízení materiálu 112 – Materiál na skladě 119 – Materiál na cestě 12 – Zásoby vlastní výroby 121 – Nedokončená výroba 122 – Polotovary vlastní výroby 123 – Výrobky 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny 13 – Zboží 131 – Pořízení zboţí 132 – Zboţí na skladě a v prodejnách 139 – Zboţí na cestě 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 151 – Poskytnuté zálohy na materiál 152 – Poskytnuté zálohy na mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny 153 – Poskytnuté zálohy na zboţí 19 – Opravné položky k zásobám 191 – Opravná poloţka k materiálu 192 – Opravná poloţka k nedokončené výrobě 193 – Opravná poloţka k polotovarům vlastní výroby 194 – Opravná poloţka k výrobkům 195 – Opravná poloţka k mladým a ostatním zvířatům a jejich skupinám 196 – Opravná poloţka ke zboţí
197 – Opravná poloţka k zálohám na materiál 198 – Opravná poloţka k zálohám na zboţí 199 – Opravná poloţka k zálohám na mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny ÚČTOVÁ TŘÍDA 2 – KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK A KRÁTKODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY 21 – Peníze 211 – Pokladna 213 – Ceniny 22 – Účty v bankách 221 – Bankovní účty 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 231 – Krátkodobé bankovní úvěry 232 – Eskontní úvěry 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 241 – Vydané krátkodobé dluhopisy 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování 252 – Vlastní akcie a obchodní podíly 253 – Dluhové cenné papíry k obchodování 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku drţené do splatnosti 257 – Ostatní cenné papíry k obchodování 259 – Pořizování krátkodobého finančního majetku 26 – Převody mezi finančními účty 261 – Peníze na cestě 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 – Opravná poloţka ke krátkodobému finančnímu majetku ÚČTOVÁ TŘÍDA 3 – ZÚČTOVACÍ VZTAHY 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311 – Pohledávky z obchodních vztahů 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 – Poskytnuté provozní zálohy – dlouhodobé i krátkodobé 315 – Ostatní pohledávky 32 – Závazky (krátkodobé) 321 – Závazky z obchodních vztahů 322 – Směnky k úhradě 324 – Přijaté provozní zálohy 325 – Ostatní závazky
33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 – Zaměstnanci 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 – Pohledávky za zaměstnanci 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34 – Zúčtování daní a dotací 341 – Daň z příjmů 342 – Ostatní přímé daně 343 – Daň z přidané hodnoty 345 – Ostatní daně a poplatky 346 – Dotace ze státního rozpočtu 347 – Ostatní dotace 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 351 – Pohledávky – ovládající a řídící osoba 352 – Pohledávky – podstatný vliv 353 – Pohledávky za upsaný základní kapitál 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 – Ostatní pohledávky za společníky a členy druţstva 358 – Pohledávky k účastníkům sdruţení 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 361 – Závazky – ovládající a řídící osoba 362 – Závazky – podstatný vliv 364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 – Ostatní závazky ke společníkům a členům druţstva 366 – Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti 367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 – Závazky k účastníkům sdruţení 37 – Jiné pohledávky a závazky 371 – Pohledávky z prodeje podniku 372 – Závazky z koupě podniku 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374 – Pohledávky z pronájmu 375 – Pohledávky z vydaných dluhopisů 376 – Nakoupené opce 377 – Prodané opce 378 – Jiné pohledávky 379 – Jiné závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 381 – Náklady příštích období 382 – Komplexní náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období
384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období 388 – Dohadné účty aktivní 389 – Dohadné účty pasivní 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 – Opravná poloţka k pohledávkám 395 – Vnitřní zúčtování 398 – Spojovací účet při sdruţení ÚČTOVÁ TŘÍDA 4 – KAPITÁLOVÉ ÚČTY A DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 411 – Základní kapitál 412 – Emisní áţio 413 – Ostatní kapitálové fondy 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 417 – Vypořádání rozdílu z přeměn společností 418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 – Změny základního kapitálu 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 – Zákonný rezervní fond 422 – Nedělitelný fond 423 – Statutární fondy 427 – Ostatní fondy 428 – Nerozdělený zisk minulých let 429 – Neuhrazená ztráta minulých let 43 – Výsledek hospodaření 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 – Rezervy 451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů 452 – Rezerva na důchody a obdobné závazky 453 – Rezerva na daň z příjmů 459 – Ostatní rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 461 – Bankovní úvěry 47 – Dlouhodobé závazky 471 – Dlouhodobé závazky – ovládající a řídící osoba 472 – Dlouhodobé závazky – podstatný vliv 473 – Vydané dluhopisy 474 – Závazky z pronájmu 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě 479 – Jiné dlouhodobé závazky
48 – Odložený daňový závazek a pohledávka 481 – Odloţený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel 491 – Účet individuálního podnikatele ÚČTOVÁ TŘÍDA 5 – NÁKLADY 50 – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu 502 – Spotřeba energie 503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 – Prodané zboţí 51 – Služby 511 – Opravy a udrţování 512 – Cestovné 513 – Náklady na reprezentaci 518 – Ostatní sluţby 52 – Osobní náklady 521 – Mzdové náklady 522 – Příjmy společníků a členů druţstva ze závislé činnosti 523 – Odměny členům orgánů společnosti a druţstva 524 – Zákonné sociální pojištění 525 – Ostatní sociální pojištění 526 – Sociální náklady individuálního podnikatele 527 – Zákonné sociální náklady 528 – Ostatní sociální náklady 53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční 532 – Daň z nemovitostí 538 – Ostatní daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 – Prodaný materiál 543 – Dary 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 – Ostatní pokuty a penále 546 – Odpis pohledávky 548 – Ostatní provozní náklady 549 – Manka a škody z provozní činnosti 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 – Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv
555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 – Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných poloţek v provozní oblasti 559 – Tvorba a zúčtování ostatních opravných poloţek v provozní oblasti 56 – Finanční náklady 561 – Prodané cenné papíry a podíly 562 – Úroky 563 – Kursové ztráty 564 – Náklady z přecenění cenných papírů 566 – Náklady z finančního majetku 567 – Náklady z derivátových operací 568 – Ostatní finanční náklady 569 – Manka a škody na finančním majetku 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti 574 – Tvorba a zúčtování finančních rezerv 579 – Tvorba a zúčtování opravných poloţek ve finanční oblasti 58 – Mimořádné náklady 581 – Náklady na změnu metody 582 – Škody 584 – Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv 588 – Ostatní mimořádné náklady 589 – Tvorba a zúčtování opravných poloţek v mimořádné oblasti 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů 591 – Daň z příjmů z běţné činnosti – splatná 592 – Daň z příjmů z běţné činnosti – odloţená 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná 594 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odloţená 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů 596 – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 – Převod provozních nákladů 598 – Převod finančních nákladů ÚČTOVÁ TŘÍDA 6 – VÝNOSY 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 601 – Trţby za vlastní výrobky 602 – Trţby z prodeje sluţeb 604 – Trţby za zboţí 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 611 – Změna stavu nedokončené výroby 612 – Změna stavu polotovarů vlastní výroby 613 – Změna stavu výrobků 614 – Změna stavu zvířat
62 – Aktivace 621 – Aktivace materiálu a zboţí 622 – Aktivace vnitropodnikových sluţeb 623 – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 – Jiné provozní výnosy 641 – Trţby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 – Trţby z prodeje materiálu 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek 648 – Ostatní provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 661 – Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 662 – Úroky 663 – Kursové zisky 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 – Výnosy z derivátových operací 668 – Ostatní finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 681 – Výnosy ze změny metody 688 – Ostatní mimořádné výnosy 69 – Převodové účty 697 – Převod provozních výnosů 698 – Převod finančních výnosů ÚČTOVÁ TŘÍDA 7 – ZÁVĚRKOVÉ A PODROZVAHOVÉ ÚČTY 70 – Účty rozvažné 701 – Počáteční účet rozvaţný 702 – Konečný účet rozvaţný 71 – Účet zisků a ztrát 710 – Účet zisku a ztráty 75–79 – Podrozvahové účty ÚČTOVÉ TŘÍDY 8 A 9 – VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ
