VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra ekonomických studií
Folklor Jižní Moravy a jeho odraz v nabídce CR Bakalářská práce
Autor: Daniela Mácová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Místo: Jihlava Rok obhajoby : 2010
ANOTACE Cílem bakalářské práce „Folklor Jižní Moravy a jeho odraz v nabídce CR“ je zmapovat folklorní tradice na Jižní Moravě v celé jejich šíři a poukázat na jejich důležitost v cestovním ruchu. Bakalářská práce popisuje region Jižní Moravy a jednotlivé prvky folkloru – lidové obyčeje a zvyky, lidovou hudbu a tanec, architekturu, lidové soubory a krajové speciality. V druhé části práce jsou podrobně analyzovány tři nejznámější folklorní festivaly, které se v této oblasti pořádají. Cílem je vyhodnocení jejich nabídky, propagace a financování. Informace byly získány z uvedené literatury a jsou konkretizovány zkušenostmi a údaji od organizátorů těchto akcí.
ANNOTATION This Barchelor thesis „South Moravian folklore and its reflection on Czech Republic attractiveness“ objective is to chart folklore traditions in South Moravia in wide range and refer about its imporatance in the tourism. The Barchelor thesis describes the South Moravian region and individual folklore elements – folk traditions and customs, music and dancing, architecture, people ensembles and landraces specialities. In the second part are analyzed three most famous folklore festivals, which are held in this region. The objective is to evaluate its offers, advertising and funding. All information obtained from the mentioned literature is specified by folklore festivals and actions organizers.
KLÍČOVÁ SLOVA Folklor, Jižní Morava, lidové tradice, obyčeje, architektura, soubory, tanec a zpěv, marketingový mix
KEY WORDS Folklore, South Moravia, folk traditions, customs, ensembles, dancing and singing, marketing mix
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
………..……………………. podpis autora
PODĚKOVÁNÍ Děkuji tímto vedoucí práce Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení při tvorbě této bakalářské práce a za poskytnuté cenné rady a připomínky. Dále děkuji za poskytnuté informace tajemnici MFF Strážnice Ludmile Horehleďové, za Znojemskou Besedu Renatě Poláškové, starostovi obce Vlčnov Janu Pijáčkovi, za KSK Vlčnov Zdeňce Brandýsové, za firmu Pyromont Jiřímu Tichému a za Vinařský fond Pavlu Večeřovi. Na závěr bych chtěla poděkovat mé rodině za trpělivost a podporu při psaní této práce.
V Jihlavě dne
………..……………………. podpis autora
OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...........................................................................8 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................9 SEZNAM OBRÁZKŮ ...............................................................................................10 ÚVOD.........................................................................................................................10 1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................12 1.1 REGION JIŽNÍ MORAVA .......................................................................................12 1.1.1 Charakteristika Jižní Moravy ......................................................................12 1.1.2 Členění turistického regionu Jižní Morava ..................................................13 1.1.3 Vymezení Etnografických regionů a subregionů Jižní Moravy.....................14 1.2 CHARAKTERISTICKÉ PRVKY LIDOVÉ KULTURY ....................................................15 1.2.1 Co je to folklor...........................................................................................15 1.2.2 Lidové tradice a zvyky současnosti ..............................................................17 1.2.3 Lidová architektura.....................................................................................20 1.2.4 Lidový tanec................................................................................................22 1.2.5 Lidové kroje ................................................................................................23 1.2.6 Lidová řemesla............................................................................................24 1.2.7 Lidové soubory............................................................................................25 1.2.8 Tradiční speciality regionu .........................................................................26 1.2.9 Lidová hudba ..............................................................................................27 2 PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................30 2.1. ANALÝZA FOLKLORNÍCH FESTIVALŮ NA JIŽNÍ MORAVĚ ......................................30 2.1.1. Marketingový Mix „4P“.............................................................................30 2.2 MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL STRÁŽNICE .................................................31 2.2.1 Historie festivalu.........................................................................................31 2.2.2 Organizace festivalu ...................................................................................33 2.2.2.1 Financování .........................................................................................33 2.2.2.2 Návštěvnost ..........................................................................................34 2.2.3 Marketingový MIX „4P“.............................................................................34 3.2.3.1 Produkt ................................................................................................34 2.2.3.2 Cena ....................................................................................................35
2.2.3.3 Místo....................................................................................................36 2.2.3.4 Propagace............................................................................................37 2.2.4 Zhodnocení .................................................................................................37 2.3 JÍZDA KRÁLŮ VE VLČNOVĚ..................................................................................38 2.3.1 Historie festivalu.........................................................................................39 2.3.2 Organizace festivalu ...................................................................................39 2.3.2.1 Financování .........................................................................................40 2.3.2.2 Návštěvnost ..........................................................................................40 2.3.3 Marketingový MIX „4P“.............................................................................41 2.3.3.1 Produkt ................................................................................................41 2.3.3.3 Místo....................................................................................................42 2.3.3.4 Propagace............................................................................................43 2.3.4 Zhodnocení .................................................................................................44 2.4 ZNOJEMSKÉ VINOBRANÍ ......................................................................................44 2.4.1 Historie.......................................................................................................45 2.4.2 Organizace .................................................................................................46 2.4.2.1 Financování .........................................................................................47 2.4.2.2 Návštěvnost ..........................................................................................47 2.4.3 Marketingový Mix „4P“..............................................................................48 2.4.3.1 Produkt ................................................................................................48 2.4.3.2 Cena ....................................................................................................48 2.4.3.3 Místo....................................................................................................49 2.4.3.4 Propagace............................................................................................50 2.4.4. Zhodnocení ................................................................................................51 3 ZÁVĚR ...................................................................................................................52 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...........................................................................54
Seznam použitých zkratek
CIOFF
Mezinárodní rada organizátorů festivalů folkloru a lidového umění
CR
Cestovní ruch
ČSSR
Československá socialistická republika
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
IFMC
International Folk Music Council
KPA
Kofroň production
KSK
Klub sportu a kultury
MFF
Mezinárodní folklorní festival
NÚLK
Národní ústav lidové kulutry
TJ
Tělovýchovná jednota
ÚLK
Ústav lidové kultury
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
ZB
Znojemská beseda
ZHV
Znojemské historické vinobraní
Seznam tabulek
Tab. 1 Přehled cen vstupného na festival Tab. 2 Počet prodaných vstupenek Tab. 3 Přehled cen vstupného na festival Tab. 4 Přehled cen vstupného na festivalu
Seznam obrázků
Obr. 1 Mapa turistického regionu Jižní Morava Obr. 2 Mapa areálu MFF Strážnice Obr. 3 Mapa České republiky Obr. 4 Mapa průvodu ZHV
Úvod Folklor a Jižní Morava patří k sobě stejně tak, jako Francie a skvělé víno. Jeden z důvodů, proč psát právě o folkloru na Moravě byla láska k tomuto bohatému kraji, místním lidem a jejich tradicím. Způsob života, pohostinnost, otevřenost k druhým mě uchvátila natolik, že jsem při výběru neváhala a právě folklor a Jižní Morava se stali inspirací pro mojí bakalářskou práci. Touto prací bych chtěla představit folklor těm, kteří o něm nic nevědí a rádi by objevily jeho kouzlo a půvab. A zároveň těm, kteří jím žijí a zajímají se o něj, aby se zamysleli nad jeho šířením pro budoucí generace.
Folklor můžeme v tržní ekonomice chápat jako zboží. Na jedné straně existuje nabídka lidových souborů, folklorních festivalů, na straně druhé poptávka lidí, kteří mají zájem o folklorní tradice. Obě tyto veličiny se určitým způsobem vyvíjí. Soubory se snaží do svých programů zahrnout taneční prvky, které nepocházejí z daného kraje, ale pro lidi jsou atraktivnější. Festivaly se snaží přilákat i soubory z jiných exotických zemí, protože právě na ně se přijde podívat více lidí. Folklorní aktivity zkrátka představují obrovský turistický potenciál a je třeba tohoto potenciálu umět správně využívat. Zde se naskýtá otázka, zda tohoto potenciálu umíme správně využít.
„Před pěti léty převládal názor, že prezentace České republiky folklorem je nemoderní. Od té doby se pohled změnil, hudba, tanec a řemesla se stávají vyhledávanými turistickými cíli.“ Že je folklor významným ekonomickým činitelem, to plyne ze samotné skutečnosti, že na něj přijde do roka jeden a půl miliónu lidí. " (Vondruška, 2009)
10
Cíl práce Snahou této práce je představit folklor od lidových tradic, přes folklorní soubory a tance až po lidovou hudbu. Cílem bakalářské práce tedy je, aby každý čtenář měl představu o tom, jaká je současná tvář folkloru na Jižní Moravě. Hned na úvod práce seznamuje čtenáře s krajem a jeho územním rozdělením. Zde se dozví základní fakta o jednotlivých oblastech, etnografických regionech a subregionech. Dále se v teoretické části dozví, co to folklor je a co všechno k tomuto pojmu patří. Dočte se nejen o lidových zvycích, které se stále slaví, ale i o řemeslech, hudbě, tanci i krajových specialitách. Pro představu poslouží přiložená obrázková dokumentace.
V praktické části jsem se zaměřila na vybrané folklorní festivaly, které patří k nejznámějším u nás. Dva z nich (MFF Strážnice a Jízda králů Vlčnov) jsou festivaly s folklorní tématikou, jejichž snahou je šíření folkloru. Třetím festivalem (ZHV) je vinobraní, tedy komerční akce. Záměrně jsem vybrala tyto tři festivaly, protože jsem všechny navštívila a ke každé mám svůj osobní vztah. Prioritou je zjistit, jaký je zájem lidí o tento druh festivalů, jejich nabídka a propagace. Zjistit, do jaké míry jsou tyto festivaly finančně podporovány státem a zda je tato podpora dostačující. Dále mě zajímá, jak velký potenciál folklor představuje pro rozvoj cestovního ruchu na Jižní Moravě a v celé České Republice. Zda se folklor šíří dál nebo už se o něm zanedlouho dočteme pouze z odborné literatury nebo doslechneme z vyprávění prarodičů.
11
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Region Jižní Morava Bakalářská práce se zabývá folklorem na Jižní Moravě, proto je důležité stanovit hranice tohoto regionu. Dle vymezení turistických regionů agenturou Czech tourism je Jihomoravský kraj zároveň turistickým regionem Jižní Morava. Jedná se o území, jehož hranice nekorespondují s územím kraje. Jihomoravský kraj je tvořen okresy: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Turistický region Jižní Morava je tvořen oblastmi: Moravský kras, Brno a okolí, Lednicko-valtická areál, Podyjí, Slovácko a Zlínsko.
1.1.1 Charakteristika Jižní Moravy Jihomoravský kraj se nachází v jihovýchodní části České Republiky, hraničí s Rakouskem a Slovenskem a má velmi dobrou strategickou polohu. Jižní Morava leží na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní s jižní. Na území kraje se nachází letiště Brno-Tuřany. Hlavním městem je druhé největší město České Republiky Brno – centrum univerzit, justice, veletrhů. Jižní Morava disponuje velkým přírodním a kulturně-historickým potenciálem. HDP v kraji patří k nejvyšším v České Republice. Region Jižní Morava je krajem zemědělským avšak specialitou je tradičně pěstování vinné révy (v kraji je 96% plochy vinic v rámci ČR). Region Jižní Morava se tradičně umísťuje na předních místech žebříčku z hlediska atraktivnosti regionu společně s regionem Šumava, Krkonoše a Jižní Čechy. Region předčil i Prahu, která je sice nejnavštěvovanějším regionem co se týká zahraničních hostů, ale podle počtu domácích návštěvníků převyšuje ostatní regiony. [1]
12
1.1.2 Členění turistického regionu Jižní Morava Turistický region Jižní Morava je členěn do šesti homogenních oblastí navzájem se lišících jejich charakteristikou (obr. 1).
Moravský kras je oblast, která je protknutá více než 1000 jeskyněmi, z nichž 4 jsou přístupné veřejnosti. Je to romantická krasová oblast, která patří mezi největší oblasti svého druhu ve střední Evropě.
Brno a okolí láká především atraktivitou města Brna, druhého největšího města ČR. Brno je centrem mezinárodních kongresů a veletrhů. Za zmínku jistě stojí historické památky města, funkcionalistická vila Tugendhat a pro vyznavače rychlých sportů Masarykův okruh. Svojí polohou tvoří výjimečnost regionu a to díky dokonalému spojení možností velkoměsta s turistickými atraktivitami v jeho blízkém okolí.
Podyjí je kraj plný vinic, ovocných sadů, starobylých mlýnů, hradů a zámků. Je to kraj přímo stvořený pro letní toulky nebo cyklistické výlety. Po staletí zde vytváří nádherné meandry řeka Dyje, která lemuje jedny z nejlepších vinic u nás. Kolem jejího toku se také rozkládá nejmenší a nejmladší národní park české Republiky – Podyjí.
Lednicko-valtický areál je nejrozsáhlejší komponovanou krajinou na světě, které se také přezdívá „zahrada Evropy“. Za obdiv jistě stojí množství historických hradů a zámků, kolonád, soch a zřícenin. Rozprostírá se v samém cípu Moravy, kde se nachází zbytky lužního lesa, které jsou největší v Evropě. Lednicko-valtický areál zahrnuje taktéž Pavlovské vrchy, které jsou pro své klimatické podmínky rájem pro turisty a milovníky dobrého moravského vína.
Slovácko je kraj typický pro svůj nezaměnitelný folklor, dobré víno, slivovici a přívětivé lidi. Je to kraj plný vinohradů, starobylých sklípků, poutních míst, tradic a místní gastronomie. Z deseti moravských vinařských regionů nalezneme na Slovácku osm. Na severu se rozprostírají hluboké listnaté lesy Ždánického lesa a pohoří Chřibů, na jihu pak hřeben Bílých Karpat. Mezi nimi v širokém údolí plném lužních lesů vytváří nádherné meandry řeka Morava. Slovácko se dělí na 6 podoblastí, kterými jsou:
13
Podluží, Slovácko-hanácká oblast, Dolňácko, Horňácko, Moravské Kopanice a Luhačovické Zálesí.
Zlínsko je krajem protikladů kde na jedné straně stojí průmyslové město, na straně druhé malebná lesnatá krajina, která vybízí k nesčetným turistickým aktivitám. Je to živý kraj, plný filmových a hudebních festivalů, koncertů, lidových slavností, folkloru a gastronomie. Město Zlín je úzce spojeno s průmyslníkem Tomášem Baťou, jež propůjčil městu neodolatelný vzhled plný funkcionalistických staveb. V nedalekých lázních Luhačovice je možno obdivovat stavby Dušana Jurkoviče nebo se procházet po kolonádě a nasávat atmosféru moravských lázní.
Obr. 1 – Mapa turistického regionu Jižní Morava, převzato z [13]
1.1.3 Vymezení Etnografických regionů a subregionů Jižní Moravy Etnografie značí zájem o „přirozená“, zejména venkovská společenství v Evropě, o malé národy, lidové umění a literaturu, folklor. Výraz etnografický znamená též národopisný. Z etnografického pohledu se Česká republika dělí na etnografické regiony a ty pak na etnografické subregiony.
14
Jižní Morava se dělí do 4 etnografických regionů: region Slovácko, Hanácké Slovácko, Brněnsko a Podhorácko a do 16 etnografických subregionů: subregion Dolňácko, Blanensko, Boskovicko, Horňácko, Kloboucko, Luhačovické Zálesí, Mikulovsko, Moravské
Kopanice,
Moravskokrumlovsko,
Slavkovsko,
Valašskékloboucko,
Vizovicko, Vyškovsko, Zlínsko, Znojemsko, Ždáňsko. Všechny uváděné regiony a subregiony se od sebe liší nejen krojem, lidovou architekturou, ale i dalšími projevy lidové kultury. V rovinných oblastech je zřetelná souvislost se starou rolnickou kulturou a horské oblasti Kopanic a Horňácka mají příbuznost s kulturou karpatskou.
1.2 Charakteristické prvky lidové kultury
1.2.1 Co je to folklor Pojem folklor se skládá ze slova folk (lid) a lore (věda, vědomosti). Poprvé bylo toto slovo použito v londýnském The Atheneum angličanem W. J. Thomasem v 19. stol. Obsah pojmu folklor byl v minulosti definován jako souhrn starobylých obyčejů, tradic, obřadů, narativních projevů, lidových písní a tanců, přísloví, náboženských a filozofických představ, který vytvářel zpravidla nevzdělaný, primitivní lid. Mezi typické aspekty folkloru patří jak národní kroje, lidová keramika, výzdoba původních obydlí, tak i gastronomie. Obsah pojmu folklor byl v každé zemi definován odlišně, ale význam směřoval vždy k jednotnému, společnému prvku – lidu. Např. francouzská folkloristika chápe folklor jako duchovní i materiální kulturu lidových vrstev obyvatelstva a rozeznává život materiální, intelektuální a sociální. Podle P. Coiraulta všechno, co je folklorní, je lidové, avšak lidové nutně není folklorní. Finská škola vyhradila folklor lidové poezii: vyprávění, pohádkám a písním. V ruské folkloristice byl pojem folklor chápán V. M. Žirmunským jako spojení etnografie a folkloristiky současně. Americký folklorista R. S. Boggs zahrnuje do obsahu pouze slovesnou tvorbu: folklor literární, lingvistický, vědecký. Ve všeobecném slovníku folkloru, mytologie a legend (New York 1949) je uvedeno přes dvacet definic folkloru. Tradování ve folkloru bylo zdůrazněno i na kongresu v Sao Paulu v roce 1954, kde byl folklor definován jako produkt tradice založený na ústním podání. Folklor se tedy šíří orální formou tzn. od úst k ústům a 15
z generace na generaci. A to je důvod, proč se folklor neustále mění, vyvíjí, zaniká. Postrádá totiž písemnou formu, díky níž by folklor tvořil jednotný ucelený prvek. (Brouček, 2007, s. 219-220)
Na přelomu 20. a 21. stol. se folklor člení na:
Slovesný – lidové písně, pohádky, pověsti, legendy, povídky, vyprávění ze života, humorky, anekdoty, přísloví, pořekadla, pranostiky a drobné projevy (např. místní názvy polí, lesů, luk)
Hudební – lidová píseň, nástroje a lidová hudba
Taneční – všechny základní druhy lidového tance jako jsou skoky, kola, figurální tance
Dramatický – obřadní hry, obchůzky, sousedské, selské hry, loutkové divadlo
Folklorní dědictví nepovažujeme za přežitek minulosti, ale za „živé dědictví“, jež sice lid převzal z minulosti, ale které pro své historické a jiné hodnoty může sloužit jako živá tkáň spojující současnou společnost s minulými generacemi. K základním znakům folkloru patří spojení písně s tancem, oděvem, obchůzkou a obřadem. Důležitým článkem folkloru jsou jeho nositelé a to zpěváci, vypravěči, tanečníci. Na těchto lidech je závislý celý rozvoj folkloru. Oni ho nejen reprodukují, ale i vytváří, rozvíjí nebo naopak ochuzují. O udržování místních zvyklostí se starají folklorní soubory. Důležitou částí šíření folkloru je také jeho reklama, protože každé zboží se stává neprodejným, když o něm lidé nevědí. Zde přichází na řadu projekty a programy, které jsou hnacím motorem rozvoje folkloru.
Folklorismus Tento pojem byl poprvé uveden v roce 1962 H. Moserem. Počátky folklorismu spadají ve Střední Evropě do období osvícenství a romantismu a jsou spojeny se snahami o zformování národních kultur. Folklorismus přispíval k růstu národního uvědomění, vlastenectví a byl prvkem národní integrace. Termín je odvozen od slova folklor a také s ním významově souvisí, ale jeho obsah se podstatně odlišuje. Zatímco se folklor v dnešní době zaměřuje hlavně na menší, věkové, sociální, profesní nebo lokální skupiny, tak je folklorismus chápán jako širší pojem. Je projevem masové kultury. Jako
16
folklorismus se označují např. tradiční pokrmy v restauracích, venkovské obyčeje, které se slaví ve městech, snahy o obnovení krojů, lidových oděvů, ornamentů a tradičních vzorů. Dále mezi folkorismus řadíme folkloristické festivaly, hnutí souborů písní a tanců, tradiční lidové písně, lidové písně, které jsou šířeny prostřednictvím masových médií, různé imitace lidové hudby. Charakteristické je uchovávání, rozvíjení folkloru a jeho další šíření pomocí
médií. K rozmachu folklorismu přispívá cestovní ruch a
komercializace folkloru. (Frolec, 1977, s. 19-24)
Folkloristika Je věda, která se zkoumá folklor jako celek. Tento pojem je užíván spolu s pojmem folklor. U nás je folkloristika vymezována folklorem hudebním, slovesným, tanečním a dramatickým.
1.2.2 Lidové tradice a zvyky současnosti I když se může zdát, že tradice, zejména lidové zvyky v současné době pomalu mizí, není tomu tak. Do dnes se v řadě regionů uchovaly tradice, které můžeme shlédnout spolu s místními lidmi. Nositeli lidových tradic jsou folklorní soubory, které napomáhají šířit a rozvíjet folklor v té správné podobě. Úcta k tradicím a úroveň jejich uchovávání svědčí o kulturní vyspělosti společnosti. V této práci popisuji netradiční lidové zvyky, které jsou k vidění buď ojediněle nebo pouze na Jižní Moravě. Největší křesťanské svátky jako jsou Velikonoce a Vánoce proto v této práci nepopisuji, protože jsou slaveny na celém území naší republiky a téměř pro každého z nás jsou tradicí. Masopust Masopustní období není přesně kalendářně vymezené. Začíná 7. ledna po svátku Tří králů a končí v různém datu – na masopustní úterý, na začátku velikonočního půstů. Masopust byl vždy časem radosti a uvolnění a proto se konaly různé taneční zábavy, zabíjačky, bály, šibřinky a nakonec slavný závěr masopustu, konaný v masopustní neděli, pondělí a hlavně úterý. Tyto dny se nazývají též končiny, ostatky, fašank či obecně masopust. Součást obřadu je tzv. obchůzka, která představuje vykonávání závažných zvyků uplatňovaných prakticky po celém světě. Na Moravě jsou masopustní
17
zábavy nazývané nejčastěji fašank. V některých vesnicích nalezneme jako obchůzkové masky tzv. solitéry (valašský pohřebena). Na Slovácku se klade důraz na zpěv a tanec. Velmi rozšířený je tanec pod šable neboli starý šavlový tanec. Jde o mužský tanec v kruhu s perfektně zvládnutou choreografií a s šavlemi v rukou. Tyto fašankové písně s tancem pod šable jsou jedním ze symbolů folkloru Slovácka. Tradiční fašank je zakončen tzv. „pochováním basy“. Jde o veselý lidový obřad, který vrcholí v masopustní úterý o půlnoci. Od té doby nesmí hrát muzika a zábavy se smí konat až o Velikonocích. Masopustní tradice jsou stále velmi oblíbené i v dnešní moderní uspěchané době. Stále jsou chápány jako čas uvolnění, radosti a zábavy. (Langhammerová, 2007, s. 118-128) Stavění Máje Noc před 1. májem se rok co rok na mnoha místech dodržuje významný zvyk – stavění májky. Tento zvyk je rozšířený hlavně na Slovácku. V tuto noc mládenci vyráží do lesa, aby zde našli nejkrásnější a největší strom a udělali z něj do rána staročeskou májku, jež představuje symbol jara. Mladí chlapci strom osekají a následně jeho špičku ho ozdobí stuhami, pentlemi, fáborky, věnci, květinami, šátky. Celou noc pak musí májku hlídat, protože její ztráta by znamenala velikou ostudu. Podle tradic se snaží sousední chasa strom podřezat nebo ukradnout a tím si zajistit slávu. K tradici stavění máje dnes patří noční zábava. (Langhammerová, 2007, s. 44-50) Letnice – svatodušní svátky Jedná se o vrcholné slavnosti léta, které nemají pevné datum. Slaví se podle výpočtu křesťanského kalendáře v období konce května a průběhu června a svátek připadá na neděli. Církevní svátek je oslavou Seslání Ducha svatého; den jeho seslání je dnem zrození církve. S oslavami jsou spojené tzv. králenské slavnosti. Motivů těchto oslav je nespočet, proto je těžké stanovit souhrnný obraz toho zvyku. Jednotným symbolem zůstává mládí, bujnost a krása v životě. Unikátní podívanou jsou jízdy králů např. ve Vlčnově či dalších vesnicích. (podrobněji níže) Tato slavnost je natolik fascinující a mimořádná, že by ji měl člověk alespoň jednou za život prožít. V Evropě se žádná podobná slavnost jakož to oslava léta nevyskytuje, a proto můžeme hovořit o výjimečnosti a významu tohoto zvyku jako jedinečného svědectví žijící kulturní tradice na území České republiky. Slavnost vykonávají osmnáctiletí mládenci, jedoucí na
18
vystrojených koních. Král je velmi mladý (10-12 let), jede na bílém vystrojeném koni v chlapeckém kroji, ale se ženským svrchníkem. Obdobně jsou vystrojeni i jeho dva pobočníci. Za nimi se táhne průvod mladíků. Malý král projíždí pomalu vesnicí, žehná jí a připomíná, že mládí má své nezastupitelné místo v životě. S jízdou jsou spojené tradiční verše. Na závěr se vždy dodává: „On sa na mně pěkně smějě a jistě mi do botky přispěje. – Na krála, na krála…“ (Langhammerová, 2007, s. 58-60)
Kosení luk Kosení luk patří mezi tradice, které se dodnes uchovaly na Moravě, hlavně na Horňácku. Symbolem kosení byla řada sekáčů, kteří kosili trávu jako vojáci. Při kosení luk se zpívalo. Dodnes na Moravě uslyšíme tzv. „písně kosecké“, které je možné vyslechnout na slavnostech v Buchlovicích. Zároveň se zde koná soutěž o nejlepšího sekáče. Celou slavnost doprovází slovácké pěvecké soubory (příloha 1, obr. 1).
Krojované hody Hody se konají vždy na podzim téměř v každé obci na Jižní Moravě. Hodové zvyky zde mají silné kořeny a jejich tradice se velmi ctí. Krojované hody patří k nejvýznamnějším folklorním událostem a společenským akcím roku, které se slaví jako křesťanský svátek a poděkování za pěkné žně. Muži i ženy se převlékají do krojů s tradičními doplňky, většinou se kroj obměňuje. Atributy hodů jsou máje, hodové právo, praporec, hodový věnec, obřadní oděv, stárek, stárková (příloha 1, obr. 2). Mládež si volí mladšího a staršího stárka. Povinností staršího stárka je opatrovat právo, aby ho nikdo nezcizil, a dbá na pořádek na tanečních zábavách. Při tom mu pomáhá mladší stárek. Celá slavnost začíná v sobotu či neděli (dle obce), slavnostním průvodem a je zakončená hodovou zábavou. Na úvod jde chasa k domu pana starosty, kde první stárek žádá o povolení hodů. Hned po svolení se chasa vydává dům od domu na zvaní občanů na večerní taneční zábavu. U každého domu je zvykem pohostit chasu domácími koláčky, cukrovím a dobrou slivovicí. Zároveň se vybírají peníze na večerní zábavu. Chlapci mají tradičně připravené víno v demižonech. Odpoledne jde chasa k první stárce, kde jsou nachystaná všechna krojovaná děvčata. Před domem zatancují tři skladby (první skladbu - stárek se stárkou; druhou skladbu - stárek s maminkou stárky a stárka s tatínkem; třetí skladbu - stárek se stárkou a maminka s tatínkem
19
stárky). Odtud odchází celý průvod městem až k místní sokolovně, kde se koná večerní hodová zábava (příloha 1, obr. 3). Zde tančí muži i ženy v krojích předem nacvičené tance – vrtěná a verbuňk, na konci zábavy se skáče při dechovce. (příloha 1, obr. 4). U cimbálové muziky se tančí skočná, verbuňk a sedlácké tance. Na hodech se rovněž tančí sóla – starosta, první stárek a sólo hody. [2] Dožínky Dožínky nebo též obžínky se konají vždy na podzim na jako oslava ukončení žní. Dříve se čeleď veselila na účet hospodáře. Děvčata začala už týden před dožínkami plést ohromný věnec z klasů a obilí všeho druhu. Do věnce se zaplétalo ovoce, koláče a cukrovinky. S tímto věncem pak doprovázely poslední vůz (zvaný baba), který směřoval z pole do dvora. Při dožínkových veselicích nesměla chybět muzika, dobrá nálada, jídlo a pití. Dodnes se tato tradice udržuje v mnoha jihomoravských vesnicích. Lidé se strojí do krojů, hosté dostávají dožínkové věnce, všude zní písně v podání folklorních souborů. (Langhammerová, 2007, s. 80-82)
1.2.3 Lidová architektura Lidová architektura je důležitou součástí kulturního dědictví České republiky a to především její kulturní a umělecké tradice. Zachování tradic je dnes jedním z hlavních trendů regionální politiky Evropské unie. K tomu přispívají i muzea v přírodě a skanzeny. Muzea v přírodě lze rozdělit na muzea vzniklá z původní historické vesnice a na muzea založená nově. Na Jižní Moravě se setkáme s několika muzei a skanzeny stejně tak i s vinohradnickými stavbami, které neodmyslitelně patří k moravskému folkloru. Významnou součástí lidové kultury jsou i památky lidové architektury jako jsou domy s malovanými žudry, stodoly, sýpky, vinné sklepy a búdy. Prakticky po celé Jižní Moravě se nachází nepřeberné množství starobylých sklepů a sklípků, které stále plní svojí funkci. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici Toto muzeum, které vzniklo roku 1973, zachycuje obraz slovácké vesnice z přelomu 19. a 20. století. V jeho blízkosti se nachází areál, ve kterém se koná Mezinárodní folkloristický festival – Strážnické slavnosti. Skanzen je rozčleněn do areálů, které
20
představují jednotlivé oblasti Slovácka – areál Moravské Kopanice, luhačovické Zálesí, Horňácko, technické vodní stavby, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Roku 1981 bylo zpřístupněno veřejnosti celkem 64 staveb v terénu, které odpovídají původnímu prostředí. Archeoskanzen Modrá Areál se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení ležící nedaleko Velehradu u Uherského Hradiště. Areál je typickým příkladem slovanského opevněného sídliště. Stavby jsou zahloubené do země a představují skutečné archeologické objekty. Konstrukce jsou sice vymyšlené, ale náměty byly čerpány z archeologických poznatků. [3] Areál sklípku Nechory v Prušánkách Proslulá viniční hora Nechory v Prušánkách dala název areálu sklepů soustředěných na okraji nechorských vinohradů, dělící se na vrchní a dolní část. Existenci prvních vinohradnických objektů v tomto místě zachycují katastrální mapy již v druhé polovině 18. století, v minulém století se zejména dolní Nechory rozrůstaly do dnešní členité podoby vesnice s návsí a ulicemi, čítající v současnosti kolem 400 sklepů a búd. Soubor vinných sklípku Petrov – Plže Tento soubor sklípku, který slouží k uchovávání vína, byl prohlášen roku 1983 za první památkovou rezervací lidové architektury v České Republice. Jde o unikátní soubor sklípků, které se vyznačují protáhlým půdorysem, částečně zapuštěným pod úroveň země. Typická je sytá modrá barva na přední straně a výrazný štítový nástavec (příloha 1, obr. 5). Slovácká chalupa Dolní Bojanovice V Dolních Bojanovicích zaujme Slovácká chalupa – dům čp. 217, jenž je památkově chráněnou budovou z počátku 19. století, která svoji současnou podobu získala asi o sto let později. Exteriéru chalupy dominuje typické slovácké žudro zdobené ornamentem s rostlinnými motivy (jablíčky, tulipány a hrozny vinné révy).
21
Kněždub Nádherným příkladem lidové architektury je opravený rodný dům bratří Úprků se zdobenou štukovou omítkou v centru Kněžduba (příloha 1, obr. 6). V domě je expozice domácího interiéru konce 19. století a exponáty dokládající život a dílo malíře Joži a sochaře Franty Úprkových. Dům leží nedaleko kněždubského „Slováckého Slavína“, hřbitova, kde jsou oba pohřbeni společně s jejich následovníkem, malířem Antošem Frolkou.
Boží muka za Starú Břeclavú
Jedná se o státem chráněnou kulturní památku. Jsou zřejmě nejznámějšími muky v České republice postavené pravděpodobně v roce 1734, které jsou opředeny několika pověstmi. Stavení Lanžhot Památkově chráněné stavení čp. 155 v Lanžhotě stojí na návsi u kostela a dnes je v něm umístěno obecní muzeum. Návštěvníkům nabízí jednu z posledních ukázek vzorně udržovaného sedláckého domu. [14]
1.2.4 Lidový tanec Neméně důležitým atributem folkloru je lidový tanec. Je jeho neodmyslitelnou součástí, bez které by se folklor nemohl šířit dál. Největším rozmachem taneční kultury je 17. a 18. století. Má mnoho podob a forem a lze jej rozdělit do více skupin podle společných znaků: podle pohlaví na ženské a mužské; podle počtu tanečníků na sólové, párové, trojicové, skupinové; dále na řetězové, řadové, párové, točivé na místě a postupové; z funkčního hlediska na obřadové a společensko-zábavní. Mezi mužské tance patřili tance vrtěná (vrťák), mužský tanec do skoku – hošije a grepčení před muzikou (tj. cifrování – předchůdce pozdějšího podlužáckého verbuňku – čardáše). Později se objevili tance novější, módní jako polky, třasáky, kvapíky, valčíky – tajče, mazurky, ale i tance figurální jako šotyše, či strašáky. (Brouček, 2007, s. 500-502)
22
Slovácký verbuňk 25. listopadu 2005 prohlásil generální ředitel UNESCO Koïchiro Matsuura slovácký verbuňk za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Slovácký verbuňk se tak stal první oceněnou nemateriální památkou naší země a zařadil se mezi devadesát prohlášených fenoménů z celého světa. Tanec byl oceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň a byl označen za výraz kulturní identity celé oblasti Slovácka. Verbuňk je v České republice rozšířen pouze na Slovácku, kde se pro něj užívají nebo užívaly i jiné názvy – cifra, cifrování, cifruňk, čardáš, čardášování, verbování, skákání, grepčení (grebčení). Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného typu. Verbuňk je improvizovaný tanec, i přesto že tanečníci převážně tančí pospolu, každý z nich tančí sám za sebe, za svoji obec i za svůj region. Původní funkcí Slováckého verbuňku bylo loučení mládence před odchodem na vojnu. Dříve plnil funkci psychologickou, soutěživou a erotickou. V dnešní době vidíme jeho význam hlavně při hodech a jiných folklorních slavnostech. Pro každého mladíka je čest, že může předvést verbuňk před ostatními. Každým rokem se koná soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, který začíná regionálními koly, její finále pak probíhá jako pořad v rámci Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici (příloha 1, obr. 7). [4]
1.2.5 Lidové kroje Je to oděv charakteristický pro určitý kraj, jehož počátky sahají do 18. století. Kroj patří k nejproměnlivějším jevům lidové kultury. Měnil se po staletí, mění se i dnes. Ve své podstatě se však mužský i ženský kroj uchoval až do dnešní doby. Na Moravě vznikly některé druhy krojů, které nemají na českém území srovnání – např. na Slovácku (příloha 1, obr. 8). Zde se kroj uchoval na docela velkém území nejdéle z celé České republiky. I dnes v něm lidé částečně chodí. Avšak nejvíce je využíván v době hodů, masopustů a jiných folklorních slavností. Mužský uherskohradišťský kroj si vyžádá až na 60 hodin práce a právě to dokládá jeho bohatost a krásu. Typické pro Moravské kroje je snaha o co nejširší siluetu, kterou je docilováno pomocí několika spodních sukní a jejich škrobením. Skoro na celém území Moravy najdeme typickou součástku obřadního kroje, kterou je vyšívaná plachta kladená nevěstě kolem ramen, tzv. úvodnice. Kroj se dělí na pracovní, sváteční a obřadní, přičemž obřadní se obléká při svatebních obřadech.
23
Základní typy krojů na Moravě se v podstatě shodují se základními etnografickými regiony. (Kružík, 1982, s. 3-4) Rozdělení krojů Jižní Moravy 1. Kroje Dolácké či Dolské – Uh. Hradišťský – holešovský, velehradskospytihovský, staroměstsko-jarošovský, bílovský, Kunovský, Uh. Ostrožský, Veselský, Strážnický 2. Břeclavsko-Hodonské – Jihokyjovský - miloticko-dubňanský, Mutěnskohovoranský, Podlužácký – břeclavský, 3. Uhersko-Brodské či Zálešácké – Uh. Brodský, Hradčovský, Vlčnovský, Nivnický, Bánovský, Straňanský, Březovský 4. Kroje Horňácké či Velecké 5. Kroje Kopaničářské-Kopaničářský – Hrozenkovský 6. Severokyjovský-Podhorácký – Severokyjovský – Podhorácký, Osvětimanskodomanský, Vracovský, Žeravský, Buchlovický, Bohuslavský 7. Kroje Valašsko-Slovenské – Slavicko-bojkovský, Luhačovsko-pozlovský 8. Kroje Hanácko-Slovenské – severní, jižní 9. Brněnské – východní Brněnsko, západní Brněnsko Toto dělení je pouze rozdělením krojů podle regionů a subregionů. Každá obec pak spadá do určitého subregionu, který má svůj typický kroj.
1.2.6 Lidová řemesla Tradiční lidová řemesla jsou dnes nejvíce ohroženým prvkem lidové kultury. Důvodem zániku lidových řemesel je silné konkurenční prostředí a nepřipravenost řemeslníků. Důsledky zániku lidových řemesel se promítají v ekonomické sféře dané destinace. Existuje nepřeberné množství tradičních lidových řemesel, ale jen pouhá část se dochovala dodnes. Tradiční lidová řemesla jsou dnes k vidění na folklorních festivalech, slavnostech, pouťích apod. Zachovány zůstaly řemesla jako je modrotisk a batika, paličkovaná krajka, lidové košíkářství, malba kraslic, dekorativní pečení (vizovické pečivo), tradiční zdobený perník, dřevořezba, lidová keramika, výrobky ze šustí, řezbářství, výroba svíček z včelího vosku.
24
Tupeská keramika Jako tzv. "tupeská keramika" je nazývána tradiční lidová keramika vyráběná v obci Tupesy, která se nachází u Uherského Hradiště. Jedná se o převážně ručně točenou keramiku, jejíž výroba je charakteristická použitím sytých barev a teplotou výpalu do 1000oC, označovanou jako majolika, jejíž historie sahá až do starověku. (příloha 1, obr. 9). [16] Habánská fajáns Habánská fajáns je nejvýznamnějším domácím fenoménem v dějinách evropské keramiky. Moravští novokřtěnci - habáni - vyráběli fajáns zhruba 140 let od konce 16. do 30. let 18. století (příloha 1, obr. 10).
Malování kraslic Malování kraslic je jedním z lidových řemesel, které má dnes své nezastupitelné místo v lidové kultuře. Právě na Moravě – Slovácku jsou vytvářeny nádherné kraslice s nejsložitějšími vzory voskové techniky doplněné charakteristickou černou barvou. Na kraslicích najdeme často archaické motivy – motivy slunce, lidských postav, ptáků. Tyto staré vzory se dochovaly hlavně na Horňácku. Na Moravě se dodnes udržuje technika vyškrabování, jež je typická pro Slovácko a Podluží. V období Velikonoc se koná po celé Moravě výstava kraslice a v Pohořelicích dokonce i soutěž „ O nejkrásnější kraslici“. [15]
1.2.7 Lidové soubory Tradiční projevy lidové kultury jako je hudba a zpěv začaly v čase pomalu slábnout a to bylo důvodem vzniku folklorních souborů lidových písní a tanců, které si vzaly za cíl zachovat nebo obnovit tyto původní formy lidového projevu a seznámit širší veřejnost s folklorními tradicemi. Lidové soubory jsou tedy významnými nositeli folkloru na Jižní Moravě. Do souborů chodí převážně mládež a děti, je to vlastně jedna z forem tzv. volno-časových aktivit. Program souborů představuje nejen běžné párové tance, typické pro danou oblast, ale bývá většinou obohacen i o různé archaické tance, o verbuňky, odzemky i různé obyčeje. Významnou příležitostí pro uplatnění práce folklorních
25
souborů jsou lidové slavnosti a mezinárodní folklorní festivaly. Na Jižní Moravě je více než 100 folklorních souborů a sdružení (příloha 1, obr. 11).
1.2.8 Tradiční speciality regionu Jižní Morava patřila odjakživa ke krajům, ve kterém se hodovalo, dobře jedlo a pilo. Toto přetrvává i dodnes. Moraváci jsou na svůj folklor a tradice hrdí a proto také při každé příležitosti slaví jak se patří. Při každé oslavě, ať už se jedná o narozeniny, svátek, svatbu, nebo pouhé posezení u cimbálu nesmí na stole chybět tradiční chuťovky, jako jsou moravské klobásky, moravské uzené, oharky, čerstvé škvarky, domácí koláčky a samozřejmě dobré víno a slivovice. Spousta tradičních jídel již z moravské kuchyně vymizela, ale i přesto má moravská kuchyně osobitou a nezaměnitelnou chuť. Milotické béleše -Tradiční a chutné placky z kynutého těsta pečené přímo na plotně Němčičský trdelník - Kynuté těsto, které se peče na ohni, už samotný způsob přípravy na otevřeném ohni byl ojedinělý a archaický. Toto starodávné "cukroví" bylo rozšířené po celé Moravě, trdelníky se pekly k slavnostním příležitostem jako byly svatby, křtiny, hody nebo také taneční zábavy - "muziky", mládenci je často kupovali děvčatům za tanec. Praskorky - Tradiční recept z Podluží z nekynutého těsta. Takto připravené nudle neboli "krajance" se zavařovaly do polévek. Kobylnické pekáčky (pegáčky) - bramborové kynuté těsto pečené a mazané Švestková omáčka s uzeným Kyselica - Tradiční polévka, která se jedla i jako hlavní jídlo. Vyskytuje se po celém území Moravy v mnoha variantách. Boží milosti - Typické tradiční obřadní pečivo pro celou Moravu, nosilo se rodičkám těsně po porodu (příloha 3). Valašský frgál - Tradiční valašský recept, zachovaný až do dnešních dnů! Nejen chutný, ale také symbolický. Bramborová Omáčka, škvarkové pagáčky, bramborová kaše se škvarky, Pečená husa – nikdy nesmí chybět na žádných hodech Pokrmy, které jsou rozšířené po celé České republice - Moravská čočka, Znojemský guláš, Moravský vrabec, Moravská česnečka, Znojemská pečeně. [5]
26
Zdá se, že Moraváci koštují, co dům dá. Od vína, přes tekuté a varené trnky, slivovici, kysané zelí, až po klobásku. Koštování se stalo folklorní tradicí, při které se sejde cimbál, zpívají se lidové písně a tančí. Víno Představit si Jižní Moravu bez sklenky dobrého vína si umí jen málo kdo. K Jižní Moravě a jeho folkloru neodmyslitelně víno a vše, co je s ním spojené patří. Zejména to jsou košty vín, posezení ve sklípku, vinobraní, degustace, výstavy vín, mezinárodní soutěže, folklorní a jiné festivaly. Vinařská oblast Morava se rozprostírá mezi Znojmem a Uherským Hradištěm na ploše téměř 96 % registrovaných vinic v České Republice, což představuje 18 500 ha. Vinařská oblast Morava se dělí do čtyř podoblastí: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Nejvíce se pěstují odrůdy: Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský. Nejrozšířenější červené odrůdy jsou: Svatovavřinecké, Frankovka, Rulandské modré. [6] Moravská vína jsou jedinečná pro svou pestrost a rozmanitost. To ostatně dokládají mnohá ocenění ze světových soutěží a degustací. Dnes bílými víny moravští vinaři dokáží bravurně konkurovat vinařům německým či rakouským.
1.2.9 Lidová hudba Bez lidové hudby by neexistoval folklor. Lidová hudba neboli hudební folklór jsou spontánními projevy lidové hudebnosti – písně, tance, obyčeje, při nichž hraje hudba významnou roli (vynášení smrti, jízda králů, aj.). Rozvíjí se a uchovává ústní tradicí z generaci na generaci a její tvůrci zůstávají anonymní. Na Moravě jsou dosud tři oblasti živé hudby: Podluží, Moravské Slovácko a Valašsko. V rovinatém Podluží na Břeclavsku převládají písně táhlé, teskného zabarvení, s bohatou, široce klenutou melodií velkého tónového rozsahu. Z podlužáckých tanečních písní jsou nejznámější písně k párovému točivému tanci vrtěná a k mužským tancům hošije a verbuňk (u něhož převažují písně s vojenskou tématikou: odvody, aj.). Dnes jsou nejpopulárnější písně poměrně mladé, s líbivou melodikou, mnohdy až na hranici sentimentality. K nejoblíbenějším patří písně Fanoše Mikuleckého (vl. jménem František Hřebačka, 1912 - 1974) z Mikulčic u Hodonína:
27
mnohé z nich se zpívají po celých Čechách, např. Mikulecká dědina, Vínečko bílé aj.
Moravské Slovácko vzhledem k různorodosti své krajiny se vyznačuje i růzností hudebních stylů. Podle místa vzniku dělí folkloristé lidovou hudbu na několik skupin: dolňáckou v povodí řeky Moravy od Napajedel po Hodonín, horňáckou v podhůří Bílých Karpat a kopaničářskou na moravsko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech. Nejrázovitější je Horňácko se skupinou několika obcí soustředěných kolem Velké nad Veličkou. Horňácká hudba má dlouhou tradici. Lidová hudba na Horňácku se vyznačuje zdobením, tzv. cifrováním. K Valašsku počítáme především oblast Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Nejosobitějším projevem zdejší lidové kultury je lidová píseň. Kromě jiných vlivů na ni působilo i tradiční salašnictví, proto se ve valašských písních tak často zpívá o salaších, ovečkách a bačích. Nápěvy byly mnohdy formovány zvukem pastýřských trub a fujar Původně
charakteristický
nástroj
dudy
(zde
zvané
gajdy)
byly
později
nahrazeny cimbálem. [7]
Lidová píseň Písně
neznámých
autorů,
které se
předávají
z generace
na
generaci
jsou
nejpřirozenějším projevem hudebnosti. Zpívá se v nich o všem možném, ale nejčastěji o lásce, práci a přírodě (příloha 4).
Nejstarší lidové písně pocházejí z 16. století, např. Když jsem já ty koně pásal. Melodie lidových písní najdeme v umělé hudbě od středověku dodnes; skladatelé se k nim stále znovu vracejí jako k nevyčerpatelné inspiraci. Lidové písně také stále vznikají, i když dnes už je většinou jejich autor známý, jako u nás legendární moravský zpěvák Jožka Černý. (Brouček, 2007, s. 485)
Cimbálová muzika Cimbál je úderný deskový strunný nástroj, který se stal nástrojem lidové hudby (příloha 1, obr. 12). Cimbál se z Rumunska rozšířil na Slovensko a později na Moravu jako tzv. cimbálová muzika. Cimbálové kapely, tzv. cimbálovou jsou vnímány jako reprezentant moravského hudebního folkloru. Cimbálovka zahraje folklorní písně pomocí cimbálu, houslí, kontrabasu a klarinetu. Prvním houslistou cimbálové kapely je primáš.
28
Cimbálová muzika Hradišťan Cimbálová
muzika Hradišťan s uměleckým
vedoucím Jiřím
Pavlicou
patří
k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám (příloha1, obr. 13). Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala řada generací hudebníků, zpěváků a tanečníků pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Staňka (20. 4. 1922 - 28. 2. 1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace folklóru od volného předvádění hudebních a tanečních čísel směrem k propracovanějším kompozicím. V jejich písních se projevuje odklon od tradičního folklórního pojetí a přechod k volnějšímu scénickému ztvárnění. Folklór se stává inspiračním zdrojem, přičemž jeho filosofická podstata zůstává zachována. [8]
29
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1. Analýza folklorních festivalů na Jižní Moravě Na Jižní Moravě se koná nepřeberné množství folklorních festivalů, hodů, posezení u cimbálu, koštu vín, slivovice atd. Ke své bakalářské práci jsem si vybrala 3 velice známé festivaly, které zná snad každý občan této země a to: Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Jízdu králů ve Vlčnově a Znojemské vinobraní. Ač není Znojemské vinobraní folklorním festivalem, přesto jsem ho do mé analýzy zařadila a to proto, že jsem chtěla porovnat ryze komerční festival jako je s Znojemské vinobraní s těmi ostatními. Cílem bylo tyto 3 festivaly analyzovat pomocí marketingového mixu 4 P, zhodnotit jejich financování, návštěvnost a jejich celkovou organizaci.
2.1.1. Marketingový Mix „4P“ Podle Schoella a Guiltinana „tvoří marketingový mix čtyři řiditelné proměnné, jejichž výsledkem je nabídka podniku, která má za úkol uspokojit trh“. (1988, s. 762) Velmi podobný pohled má i Kotler, který definuje marketingový mix jako „soubor marketingových nástrojů, který podnik využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu“. (2000, s. 258) Bez ohledu na znění definice však základní obsah marketingového mixu zůstává stejný – „4P“. Přitom pod každým z těchto P se skrývá řada různých činností.
Produkt označuje nejen samotný výrobek nebo službu (tzv. jádro produktu), ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce, značku, záruky, služby a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání.
Cena je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo možnosti úvěru.
Místo uvádí, kde a jak bude produkt prodáván, včetně distribučních cest, dostupnosti distribuční sítě, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy.
30
Propagace říká, jak se spotřebitelé o produktu dozvědí. Sem řadíme přímý prodej, public relations, reklamu a podporu prodeje.
2.2 Mezinárodní folklorní festival Strážnice Když se řekne Strážnice, mnohým z nás se vybaví nejen známý skanzen, ale hlavně Mezinárodní folklorní festival (dále jen MFF), který se koná každý poslední víkend v červnu právě ve Strážnici (příloha 1, obr. 14). Tisíce návštěvníků přijíždí každý rok, aby zažili neopakovatelnou atmosféru, která je tvořena krásou lidových písní, tanců a krojů. Festival je přehlídkou lidových souborů nejen z České Republiky, ale i z celého světa a tak dává návštěvníkům možnost seznámit se i s jinými kulturami (příloha 1, obr. 15). Na každého návštěvníka čeká bohatý program, který trvá 4 dny. Za zmínku jistě stojí populární soutěž „ O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku“, které se mnoho diváků účastní, ať už jako hodnotící nebo účinkující (příloha 1, obr. 16 a 17). Součástí festivalu je i tzv. „Dětská strážnice“.
2.2.1 Historie festivalu První festival se konal ve dnech 5. -7. 7. 1946 a nesl název Československo v tanci a zpěvu. Od samého začátku byl festival koncipován jako národní slavnost, přičemž jeho vznik je hlavně spojen s rozvojem folklorního hnutí zejména na jihovýchodní Moravě. Festival se v čase vyvíjel a prošel tak složitým vývojem. Tento vývoj můžeme rozdělit do 4 období. První období V letech 1946 – 1948 převažovala vystoupení vesnických skupin z celého Československa. Důraz byl kladen na krojovou čistotu a původ folklorních projevů. Organizátoři se snažili o pestrost a atraktivnost festivalu.
Druhé období Po r. 1948 došlo k velkým změnám, což zapříčinily změny politických poměrů u nás. Došlo k tzv. kolektivizaci venkova. Festival nesl název Slavnosti lidového zpěvu a tance ve Strážnici. Autentický folklor šel do ústraní a na jeho místo se prosazovaly
31
městské amatérské soubory lidových písní a tanců, které se snažili o přetváření folkloru pomocí nových myšlenek a prvků (tzv. nová tvorba). I přes to všechno se stal festival vzorem pro vznik místních folklorních slavností. Časem se opět začaly objevovat prvky autentického folkloru.
Třetí období Roku 1956 vzniklo Krajské středisko lidového umění ve Strážnici (dále jen ÚLK), které se začalo zabývat koncepcí celého festivalu. V koncepci bylo řešeno odmítání folkloru v moderní společnosti a umělecká stagnace folklorních souborů. Hlavní pří bylo, zda mají být slavnosti pouze přehlídkou souborů nebo skutečným folklorním festivalem. Toto vyústilo kompromisem a to tak, že vedle pořadů folklorních souborů (tzv. stylizovaný folklor) se začaly prosazovat programy folklorních skupin. Došlo tak ke zvýšení pořadů a nově se objevily také tematicky koncipované programy. Roku 1957 se poprvé konala Dětská Strážnice, obnovily se soutěže, hostovalo více zahraničních souborů, přibyly folklorní pořady, tzv. strážnická nokturna i odborná okénka. Roku 1962 při příležitosti mezinárodní konference Internation Folk Music Council (IFMC) nabyl festival mezinárodního významu. I nadále pokračovaly diskuse o jeho koncepci, které se plně rozproudily v letech 1964 – 1965. Hlavním bodem diskuse bylo
opět
postavení
lidových
tradic
v kulturním
a
společenském
životě.
70. léta byla velmi úspěšná, nejen co se týkalo ohlasů diváků, ale také silnou odezvou v domácím regionu. To přispělo ke vzniku mnoha folklorních festivalů (např. Troubsko, Brněnsko zpívá a tančí). V r. 1981 byla přijata Rámcová koncepce Mezinárodního fokloristického festivalu ve Strážnici do roku 1985. V r. 1983 bylo obnoveno udělování čestného titulu laureát MFF Strážnice a nově zavedena Cena MFF Strážnice za nejvýraznější autorský přínos při přípravě a realizaci pořadů.
Čtvrté období V r. 1985 byla přijata čtvrtá dlouhodobá Rámcová koncepce Mezinárodního folkloristického festivalu ve Strážnici na období 1986 - 1990. Objevily se nové programy,
např.
Nositelé
tradice,
byla
obnovena
soutěž
ve
verbuňku.
V letech 1983 - 1992 vysílá Česká televize každoročně pořad Otvírajte sa, strážnické brány. Od 90. let se festivalové pořady připravují sice bez dlouhodobé programové koncepce, ovšem ve větším časovém předstihu. 32
Nad 51. ročníkem festivalu u příležitosti 50. výročí vzniku UNESCO převzal záštitu i generální tajemník této organizace a propůjčil ÚLK jako výraz ocenění Prapor tolerance. [4]
2.2.2 Organizace festivalu Hlavním organizátorem celého festivalu je Národní ústav lidové kultury (dále jen NÚLK). NÚLK je státní příspěvkovou organizací, která je přímo řízena Ministerstvem Kultury České republiky. Jeho sídlo je ve Strážnici. NÚLK byl pověřen funkcí národního odborného pracoviště a zabývá se tedy tradiční a lidovou kulturou a péčí o ni na území celého našeho státu. Program festivalu má na starosti tajemnice festivalu Ludmila Horehleďová a o technickou podporu se stará technický útvar. Prezidentem festivalu je PhDr. Jan Krist. Při přípravě celého programu pořadatelé vychází z řad dokumentů, které jim vytyčují směr. Jedná se především o tyto tři dokumenty 1. Doporučení UNESCO k ochraně tradiční lidové kultury 2. Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice 3. Úmluvu UNESCO o zachování nehmotného kulturního dědictví
Festival se tak řadí do světového hnutí za záchranu a uchování lidových tradic a za jejich předávání dalším generacím. Koncepci festivalu sestavuje dramaturgicko-produkční rada a tu schvaluje programová rada festivalu. Obě rady jsou složeny z pracovníků NÚLK a přiřazených spolupracovníků z řad etnografů, choreografů, etnochoreologů, hudebních odborníků, režie apod. NÚLK nezajišťuje ubytování ani dopravu pro návštěvníky festivalu. 2.2.2.1 Financování NÚLK je státní rozpočtovou organizací, která je přímo podřízena ministerstvu kultury ČR. Festival je tedy financován z rozpočtu NÚLK. Dotace z fondů EU nečerpá. Festival se koná za velké podpory sponzorů, kterými jsou město Strážnice, Pivovar Černá Hora a Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. Ostatní sponzoři se každý rok obměňují.
33
Příspěvek pro NÚLK od města Strážnice na pořádání MFF Strážnice pro rok 2010 je 200 000 Kč. Příspěvek na pořádání Dětské strážnice pro rok 2010 je 30 000 Kč. Dětská strážnice čerpala z fondu Jihomoravského kraje pro rok 2008 částku 120 000 Kč. 2.2.2.2 Návštěvnost Návštěvnost se pohybuje každoročně mezi 18 000 – 20 000 návštěvníky. Poslední 64. ročník v roce 2009 se festivalu zúčastnilo 20 000 návštěvníků. Účinkující zve na festival NÚLK a ročně vystoupí více než 70 souborů z celé ČR a nejméně 5 zahraničních souborů. To představuje cca 2 000 účinkujících z ČR a více než 250 účinkujících ze zahraničí.
2.2.3 Marketingový MIX „4P“ 3.2.3.1 Produkt Festival přináší jak programy svým způsobem tradiční, jakési stálice, tak pořady, které daný ročník nějak ozvláštňují. Například Finále soutěže „O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku“ s připomenutím 25 let trvání Soutěže v rámci strážnického festivalu. Návštěvníci ve Strážnici uvidí folklorní soubory z mnoha částí naší země, ale též zástupce národnostních menšin žijících u nás a vybrané soubory ze zahraničí. Nejnavštěvovanějším dnem strážnického festivalu bývá sobota. Tento den je program nejpestřejší, nejdelší a na nejvíce místech. První pořady začínají už v devět ráno. Na amfiteátru Zahrada začne semifinále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. V dopoledních hodinách se ve skanzenu otevírá přehlídka tradičních řemesel, na které můžete potkat držitele ocenění ministra kultury „Nositel tradice lidových řemesel“. Od roku 2001, kdy se ocenění udílí, je to více než dvacet osobností. Navštivte ve skanzenu museum vivum - tedy živé muzeum. Letos se představí etnografický region Rusava. Jsou k vidění zabydlené jizby, zruční řemeslníci i písně tohoto regionu. Na festivalu nechybí ani tradiční průvod krojovaných. Vystoupí zahraniční soubory např. z Bulharska, Kamerunu, Rumunska, Slovenska, Jižní Koree, Chile, Mexika, Zambie atd. V době festivalu proběhne v budově zámku prodejní výstava materiálů s folklorní tématikou Folklorica, kde si návštěvníci mohou zakoupit knihy, audio i video.
34
Na návštěvníky čeká více než 30 pořadů, široký sortiment výrobků řemeslníků a lidových umělců, stánků s občerstvením, vínem a samozřejmě slivovicí (příloha 2, obr. 1). MFF Strážnice získal statut festivalu CIOFF (Mezinárodní rady organizátorů festivalů folkloru a lidového umění), čímž se řadí mezi vybrané celosvětové folklorní festivaly a již dvakrát se stal festivalem Středoevropského sektoru CIOFF. To je dokladem vysoké umělecké úrovně celého festivalu. [4] 2.2.3.2 Cena Na festival je možné si zakoupit jednodenní vstupenku či permanentku opravňující účastníka vstup do celého areálu na všechny pořady po dobu konání celého festivalu (tabulka 1).
Tab. 1 Přehled cen vstupného na festival
Vstupné na pořady ٭
Vstupné do parku ٭٭
Pátek
25.6.2010
180 Kč
Pátek
25.6.2010
80 Kč
Sobota
26.6.2010
230 Kč
Sobota
26.6.2010
80 Kč
Neděle
27.6.2010
150 Kč
Neděle
27.6.2010
80 Kč
Zdroj: ceník vstupného zveřejněný na internetu, převzato z [10]
٭platí pro vstup do celého festivalového areálu, parku, skanzenu a na všechny pořady mimo vstupné do budovy zámku ٭٭neplatí pro vstup na pořady
Permanentní vstupenka Pá - Ne 25. - 27. 6. 2010
350,- Kč
(vztahuje se i na členy FOS a držitele ISIC karty)
35
Volný vstup
Děti do 12 let
Důchodci nad 70 let (po předložení průkazu)
Držitelé průkazu TP, ZTP, ZTP/P
2.2.3.3 Místo Festival se koná, jak již bylo zmíněno ve městě Strážnici na Jihovýchodní Moravě nedaleko Hodonína. Hlavním dějištěm je amfiteátr v zámeckém parku, postavený v 80. letech, vinohradnický areál, strážnický skanzen, dvory vybraných usedlostí, prostory zámku, kde se konají již tradiční hudební vystoupení. Pořady se konají příležitostně i v prostorách města Strážnice a v Kulturním domě. (obr. 2).
Obr. 2 – Mapa areálu MFF Strážnice, převzato z [10]
36
Dopravní dostupnost Doprava osobním automobilem je velmi dobrá. Strážnice leží nedaleko hlavní tepny ČR dálnice D1. Příklady spojení osobní dopravou o Praha – Brno – Hodonín – Strážnice – 291 km o Olomouc – Brno – Strážnice – 121 km o České Budějovice – Znojmo – Hodonín – Strážnice – 250 km o Wien – Mistelbach – Mikulov – Hodonín – Strážnice – 136 km
Dobrá dostupnost je vlakem jen je nutno počítat s větší časovou rezervou. Příklady spojení železniční dopravou o Praha – Brno – Veselí nad Moravou – Strážnice – 355 km, 4hod 47 min o Olomouc – Uherské Hradiště – Veselí nad Moravou – Strážnice – 94 km, 2 hod 24 min 2.2.3.4 Propagace Největší formou propagace festivalu je bezesporu reklama v médiích. Festival spolupracuje s Českou televizí. Ta každý rok na festivalu promítá dokumenty s folklorní tématikou. V České televizi nechybí ani záznamy z festivalu. Dalším mediálním partnerem je Radio Proglas, který vysílá přímým přenosem některé pořady. Dále pak Český rozhlas a Naše Slovácko. Návštěvníci se mohou o festivalu dozvědět na Centrále cestovního ruchu Jižní Morava, internetových stránkách NÚLK www.nulk.cz, www.folklornisdruzeni.cz, www.fos.cz a na mnoha dalších serverech zabývajících se folklorem.
2.2.4 Zhodnocení MFF Strážnice patří historicky k nejstarším folklorním festivalům u nás. Jeho tradice je více než 50 let, což dokládá nejen každoroční zájem návštěvníků, ale také zájem účinkujících souborů z České republiky i zahraničí. Financování festivalu se mi nepodařilo zjistit, protože NÚLK považuje sdělovat tyto informace za bezpředmětné. Co se týká cen vstupného na festival, tak je v porovnání s ostatními podstatně dražší, což může být důvodem nižší návštěvnosti. Jako problém vidím rozdělení vstupenek a to na : vstupné na pořady a vstupné do parku. Z mého pohledu by bylo dobré, kdyby
37
vstupenky byli jednotné a návštěvník při koupi nemusel řešit, zda zakoupit pouze vstupné na pořady, či do parku. Naopak jako velkou výhodu vidím v propagaci, jelikož jeho hlavní spolupráce s českou televizí. Propagace celého festivalu prostřednictvím internetových stránek je dostačující. Po organizační stránce je festival profesionálně skvěle zvládnutý. Program je sestavován odborníky, což dokládá jeho pestrost a vysokou uměleckou úroveň.
Na příkladu tohoto velkého festivalu vidíme, že folklor a lidové tradice přežijí, přičemž jistou výhodou tohoto festivalu je, že není ryze komerční záležitostí. Zahraniční soubory přijedou za své a jako návštěvě se jim hradí jen pobyt, honoráře apod. se prakticky nevyplácejí.
2.3 Jízda králů ve Vlčnově Tyto folklorní slavnosti, které jsou spojeny s tradiční jízdou králů, patří pro svoji jedinečnost a krásu k nejnavštěvovanějším akcím svého druhu v České republice. V minulém století se jízda králů konala téměř na celém území Moravy, dnes se však slaví jen v několika obcích. Právě ve slováckém Vlčnově je vykonávána s každoroční pravidelností a v téměř nezměněné podobě po několik desetiletí. Jízda králů se koná rok co rok na letnice, které jsou spojovány s křesťanskými svatodušními svátky a pro tento rok připadají na 28. - 30. května 2010. Hlavními účastníky jsou král a jeho pobočníci, praporečníci, vyvolávači, výběrčí (příloha 1, obr. 18). Průvod tvoří skupina jezdců tzv."legrútú" (původně chlapců odvedených na vojnu). V dnešní době jsou to mladíci, kteří v daném roce dosáhnou osmnácti let. Jet v králově družině tedy mohou jen jednou v životě. V jejich středu sedí na bělouši král, 10-12letý chlapec oblečený ve starodávném ženském kroji (příloha 1, obr. 19). V ústech svírá růži na znamení mlčenlivosti. Také on může tuto funkci přijmout jen jednou za život. Vedle něj jedou dva pobočníci (pážata), kteří tasenými šavlemi chrání krále. Na ozdobených koních objíždějí chlapci vesnici a zvýšeným hlasem recitují vtipné "vyvolávky" (veršovánky) na oslavu svého krále i jako žádost na jeho obdarování.
38
2.3.1 Historie festivalu První dnes známá informace o vlčnovské jízdě králů pochází z roku 1808, ale její kořeny pochází z doby mnohem starší – podle některých vědců až z doby předkřesťanské. Nejstarší zjištěný král je Jan Knotek, nar. 20. 6. 1897, který byl králem v roce 1909. Po druhé světové válce přibývalo návštěvníků, kteří chtěli vidět nejen Jízdu králů, ale také jiný kulturní program. Největší rozmach slavností přišel v 80. letech založením Klubu sportu a kultury, díky němuž došlo k rozšíření slavností ze dvou na 3 dny. Velikým úspěchem nejen pro Vlčnov, ale také pro celou Českou republiku se stala účast folklorního souboru Vlčnovjan na jednom z největších a nejstarších festivalů lidových tradic, který se koná více než tisíc let v Koreji a nese název Danoje. Jejich cílem bylo představit moravský folklor a vzbudit zájem o něj. [9]
2.3.2 Organizace festivalu Hlavními pořadateli festivalu jsou Klub sportu a kultury, Obec Vlčnov, Společnost Jízdy králů a mladí muži včetně jejich rodin. Celý festival zaštituje hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák. Spolupořadatelem taneční zábavy je TJ Vlčnov.
Společnost Jízdy králů
Jde o občanské sdružení, jehož činnost je zaměřena především na širokou podporu vlčnovské Jízdy králů a lidových krojů. Pomáhá Klubu sportu a kultury s propagací, získáváním sponzorů a s organizací Jízdy králů. Důvodem vzniku Společnosti bylo získat podporu veřejnosti při organizaci Jízdy králů. Dnes má více než 230 členů z celé České Republiky a zahraničí. Společnost také každoročně finančně podpoří rodinu krále, družice ročníku a mužský sbor. Dále přispívá na údržbu a žehlení krojů jak pro velké družičky, tak pro mužský sbor a zajišťuje drobné občerstvení na jízdu králů pro dětské soubory klubu.
39
Klub sportu a kultury Vlčnov Příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je obec Vlčnov. Hlavním posláním činnosti KSK je zajišťovat pro občany společenské akce ve Vlčnově. Největší akcí, kterou KSK každoročně pořádá, je Jízda králů Vlčnov. [9]
2.3.2.1 Financování Festival čerpá dotace z grantů Ministerstva kultury ČR na základě každoroční žádosti a zpracovaném projektu. Částka se každý rok mění, pro tento rok je přislíbeno 100 000 Kč. Od Zlínského kraje, se kterým má festival uzavřenou smlouvu, získá finanční podporu ve výši 50 000 Kč. V minulých třech letech to byla částka 70 000 Kč. Přímé sponzory festival nemá, ale každý rok je několik sponzorů, kteří akci finančně podpoří. Zbytek festivalu je financován z vedlejší hospodářské činnosti, kterou je především reklama. Náklady od Klubu sportu a kultury na organizaci Jízdy králů jsou průměrně 900 000 Kč. Do těchto nákladů jsou započítány i mzdy zaměstnanců za měsíc květen a režijní náklady. Další náklady jsou v rodinách jezdců, krále a děvčat, ale ty nelze přesně vyčíslit. Slavnosti jsou ztrátové. Výše schodku se odvíjí od počasí a počtu prodaných vstupenek. (příloha 5). 2.3.2.2 Návštěvnost Počty návštěvníků jsou nepřesné a jedná se spíše o odhady, protože vstupné se přes den vybírá pouze v neděli. V pátek se sejde na soutěži „O nejlepšího verbíře Uherskobrodka“ asi 200 lidí. Na večerní taneční zábavě je to podobné, ale bohužel neexistují přesné počty. V sobotu odpoledne se na návsi sejde asi 300-500 lidí, večer ve Vlčnovských búdách téměř 1000 lidí. Na večerním programu „Předání vlády králů“ v Klubu sportu a kultury asi 650 návštěvníků, tzn. plná kapacita sálu. V neděli, kdy slavnosti
vrcholí,
se
sejde
od
3000
do
8000
návštěvníků.
(tabulka
Na přípravě festivalů spolupracuje asi 20 osob a během festivalu více než 150 osob.
40
2).
Tab. 2 Počet prodaných vstupenek
Počet prodaných vstupenek na neděli Rok 2004
5 094 ks
Rok 2005
údaj chybí
Rok 2006
2 276 ks
Rok 2007
4 101 ks
Rok 2008
3 963 ks
Rok 2009
2 736 ks
Zdroj:vlastní tvorba na základě interních zdrojů KSK
2.3.3 Marketingový MIX „4P“ 2.3.3.1 Produkt Program vlčnovské Jízdy králů je pestrý od samého začátku. Festival začíná v pátek, kdy se koná regionální kolo „O nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na Uhesrkobrodku“. Sobota začíná jarmarkem lidových výrobků, pokračuje vystoupením folklorních souborů a cimbálové muziky a večer před taneční zábavou je tzv. předání vlády králů, kde účinkují chlapci z královské družiny. Po ranní nedělní mši se vydává královská družina na obecní úřad a v poledne vypukne objížďka legrútů po vesnici. Po té proběhne průvod všech krojovaných, vystoupení folklorních souborů a na závěr muzikantská rozlúčka (příloha 2, obr. 2). Velikým úspěchem pro Jízdu králů byla prezentace této lidové tradice na světové výstavě EXPO 7. června, kdy Vlčnovská družina včele s 11letým králem Miroslavem Kovářem reprezentovala nejen Vlčnov, ale celou Českou republiku. Snahou organizátorů Jízdy králů je zápis do nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
41
2.3.3.2 Cena Účastníci si mohou zakoupit lístky jak v předprodeji, tak přímo na místě. Cena je v obou případech stejná (tabulka 3). Tab. 3 Přehled cen vstupného na festival
Vstupné na pořady
Pátek
28. 5. 2010
Verbíři z Uherskobrodska
60 Kč
Sobota
29. 5. 2010
Předání vlády králů
100 Kč
Neděla
30. 5. 2010
Jízda králů a ostatní programy
100 Kč
Zdroj: ceník vstupného zveřejněný na internetu [16]
Slevy
Děti, důchodci , studenti karet EURO 26 – 50 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) – 200 Kč
Děti do 10 let, držitelé průkazu ZTP – celodenní vstupenka zdarma
Slevy mohou být uplatněny pouze v neděli.
2.3.3.3 Místo Jihomoravská obec Vlčnov se nachází na úpatí Bílých Karpat, 20 km od lázní Luhačovic a 12 km jihovýchodně od Uherského Hradiště. Festival se koná na návsi, Sokolovně, Vlčnovských búdách, v Klubu sportu a kultury. Průvod královské družiny začíná u domu rodičů krále a končí na seřadišti průvodu u Sokolovny.
42
Obr. 3 – Mapa České republiky, převzato z [16]
Dopravní dostupnost
Příklady spojení osobní dopravou o Praha – Brno – Uherské Hradiště – Vlčnov – 291 km o Olomouc – Uherské Hradiště – Vlčnov – 99 km o České Budějovice – Třebíč – Brno – Uherské Hradiště – Vlčnov – 264 km o Wien – Mistelbach – Mikulov – Hodonín – Vlčnov – 165 km
V neděli je Vlčnov pro automobilovou dopravu zcela uzavřen. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravní společnost ČSAD Uherské Hradiště a.s. Nejbližší železniční stanice se nachází v obci Hradčovice (vzdálená 5 km). Nejbližší rychlíková stanice je v Uherském Brodě (vzdálená 7 km).
Příklady spojení železniční dopravou o Praha – Brno – Uherský Brod – 374 km, 4hod 58 min o Olomouc – Uherský Brod – 90 km, 1 hod 26 min
2.3.3.4 Propagace Festival spolupracuje s Českým rozhlasem Brno a Zlín. Každý rok přijíždí zpravodajství České televize, Novy, Primy a Televize Slovácko. Destinační agentury Zlínského kraje Východní Morava a Region Slovácko zařadily festival mezi prestižní akce, takže se
43
podílí na financování reklamy v Mladé Frontě Dnes a dalších tiskovinách. Díky těmto agenturám je festival představován i na veletrzích cestovního ruchu v ČR (GO, MADI, Holidayworld) a v zahraničí. Regionální noviny jsou vstřícné k zveřejňování programu Jízdy králů. Některé z nich dokonce sami žádají o články a fotografie k uveřejnění zdarma, jako např. časopis TIM. Každý rok jsou vydávány malé stolní kalendáře, kapesní kalendáříky, informační letáky, barevné plakáty, plakáty s programem a tento rok přibudou pozvánky s podrobným programem. Těsně před zahájením jsou v prodeji programové bulletiny. Podrobné informace o festivalu se mohou návštěvníci dozvědět na internetových stránkách www.jizdakralu.vlcnov.cz. Nemalou propagací pro celou obec a festival je zasílání programových sborníků Jízdy králů členům Společnosti, které vydává KSK a propagační dárkové kalendáře, které vydává Společnost. Dárkové kalendáře firmy využijí k vlastní propagaci a marketingu firmy. Vydávány jsou v českém a anglickém jazyce.
2.3.4 Zhodnocení I přesto, že je tento folklorní festival nejznámější akcí svého druhu u nás, návštěvností se řadí mezi festivaly menší. Tento projekt je podporován Ministerstvem kultury a Zlínským krajem a i přes poskytnuté dotace je ztrátový. Důvodem je malá návštěvnost a nedostatečná propagace. Na Jižní Moravě v propagaci problém nevidím, ale za hranicemi kraje se lidé o této akci dozvědí málo nebo vůbec. Příkladem mohou být moji známí, u kterých jsem zjišťovala, zda tento festival znají. Téměř všichni odpověděli, že vůbec nevědí, co si mají za tímto názvem představit. Je potřeba více prosadit propagaci na portálech cestovního ruchu a snažit se o celorepublikovou propagaci, hlavně využít veletrhů cestovního ruchu a spolupráce s Czech Tourism. Je veliká škoda, že lidé o tuto tradici nejeví takový zájem, jaký by si zasloužila. Důkazem významnosti a důležitosti této akce je snaha o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
2.4 Znojemské vinobraní Tento největší vinařský svátek s více než 40letou tradicí přiláká každý rok v září desetitisíce návštěvníků z celé České republiky. Znojemské historické vinobraní (dále jen ZHV) láká turisty nejen koštem vína a burčáku, ale především bohatým doprovodným, kulturním a historickým programem. Návštěvníci mají možnost 44
shlédnout velké množství divadelních vystoupení, koncertů hvězd showbyznysu, ale také tradiční historickou část vinobraní. Ta nabízí ukázku řemesel, rytířské turnaje, historický jarmark a hlavně tradiční slavnostní průvod městem vedený králem Janem Lucemburským, jeho ženou Eliškou Přemyslovnou a bohem vína a dobré nálady Bakchusem (příloha 1, obr. 20 a 21). Průvod připomíná návštěvu panovníka v roce 1327. Královskou družinu tvoří zbrojnoši, tanečníci, šašci, kejklíři, chovatelé dravých ptáků a orientální družina s živými velbloudy.
2.4.1 Historie Historii Znojemského vinobraní lze rozdělit do několika zásadních okamžiků. Rok 1966 Tím prvním a nejdůležitějším je jistě rok 1966, kdy se uskutečnilo první vinobraní. Zakladatelem byl František Koukal spolu se svou manželkou Bělou Koukalovou, která se též podílela na scénářích. Hlavním námětem ke vzniku oslav byl král Jan Lucemburský, který zavítal roku 1327 do Znojma zapít státnické jednání. Tehdy byl na jeho počest připraven bohatý program, který je k zhlédnutí dodnes.
Rok 1967 Tento rok byl zatím největším a nejúspěšnějším znojemským vinobraním. Na vinobraní vystoupilo na 600 účinkujících, program zhlédlo 110 000 návštěvníků, přičemž celou akci vysílala v přímém přenose Česká televize. Rok 1968 Tento rok se stal pro vinobraní osudovým. Vinaři měli připraveno 800 hektolitrů vína, cestovní kanceláře vyprodané zájezdy a město Znojmo mělo připraveno 200 000 korun. Avšak 21. srpna 1968 vpadli do ČSSR vojska Varšavské smlouvy, což znamenalo zrušení slavností. Rok 1969 Tento rok bylo vinobraní obnoveno a to díky řediteli vinobraní Františkovi Koukalovi, který převzal osobní odpovědnost za hladký průběh akce. V areálu vinobraní se pohybovalo asi 300 tajných pořadatelů, pohotovost měla SNB i armáda.
45
Rok 1970-1973 I přesto, že vinobraní mělo stále dobrý zvuk a vysokou návštěvnost, komunistům začala tato akce vadit. Hlavním důvodem byl předváděný hold a pokora, která byla prokazovaná dřívějším monarchům při vinobraní. Netrvalo dlouho a komunisté donutili Františka Koukala scénář přepracovat. Královské průvody zanikly a místo nich pochodovali Znojmem revoluční Žižkovi bojovníci s těžkými vozy a v nuzném oblečení. A tak vztahy mezi Koukalem a okresními stranickými orgány vyústili v tichou válku. Výsledkem bylo vyhlášení zákazu pořádání této největší akce svého druhu v ČSSR na dlouhých 17 let. Likvidátoři nezůstali jen u zákazu akce, ale chtěli slavnosti vinobraní úplně
vymýtit.
Dohlíželi
na
spálení
historické
garderoby
účinkujících, výzbroje i dekorace, včetně městských bran. [10]
2.4.2 Organizace Hlavním pořadatelem celého festivalu je Znojemská Beseda (dále jen ZB). ZB je příspěvkovou organizací, která je přímo podřízena Městu Znojmo v oblasti kultury a zabezpečuje místní a společenské akce. Mezi nejvýznamnější patří Znojemské historické vinobraní. Město Znojmo vybere firmu, která se zabývá veřejnými zakázkami a ta na základě výběrového řízení vybere dodavatele, kteří budou mít na starost organizaci celého festivalu tj. zajištění historického průvodu, scény, tržiště, rytířské turnaje, kulturní programy, ohňostroj, propagaci, zajištění vstupenek, bezpečnostní opatření, ochranu a ostrahu. Výběrové řízení se koná vždy začátkem května daného roku. Znojemská beseda poté kontroluje vybrané dodavatele, a zda vše běží tak jak bylo dáno ve výběrovém řízení. V minulém roce byli vybráni: Kofroň production, Bravissimo a Pyromont.
Kofroň production Kofroň production (dále jen KPA) je reklamní a marketingová agentura. V minulém roce se podílela na realizaci historické části vinobraní a to především na historickém průvodu a rytířských turnajích. Měli na starosti také mediální kampaň, organizaci prodeje vstupenek a ostrahu. [11]
46
Bravissimo Marketingová a reklamní agentura Bravissimo měla minulý rok na starost zabezpečení kulturního programu na hlavní tribuně. [12]
Pyromont Firma, která zabezpečila ohňostroj na festivalu pro loňský rok. O ostatní kulturní program se postarala ZB, Kofroň a Starobrno. Pronájem prostor pro stánky je zajišťován externí firmou, která vyhraje výběrové řízení na pronájem pozemků k provozování stánkového prodeje po dobu konání ZHV.
2.4.2.1 Financování . Město Znojmo čerpá dotace od Jihomoravského kraje a od Vinařského fondu. Dotace od Jihomoravského kraje byly v minulém roce 350 000 Kč a od Vinařského fondu 950 000 Kč. Od Vinařského fondu je na vinobraní částka 300 000 Kč a 600 000 Kč je přípěvek na konkrétní pomoc jednotlivým vinařům a jejich mázhauzy. V minulých letech to byla částka 300 000 Kč. Celková výše nákladů na vinobraní za loňský rok byla 9 000 000 Kč. V této částce jsou již zahrnuty veškeré výdaje – kromě programu tedy i následný úklid, zabezpečení parkovišť, dopravní značení, zdravotní služby, požární a policejní hlídky. Cena ohňostroje byla 155 000 Kč a 30 000 Kč za konstrukci odpaliště. Za vstupné bylo vybráno 7 700 000 Kč, za pronájmy stánků 600 000 Kč a za pronájmy pozemků pro kolotoče 785 000 Kč. Vinobraní není dotováno, celkové výnosy jsou odhadovány na 1 000 000 Kč. 2.4.2.2 Návštěvnost Přehled návštěvnosti v minulých letech.
2006 – 58 021 návštěvníků
2007 - 58 088 návštěvníků
2008 – 80 000 návštěvníků
2009 70 000– 80 000 návštěvníků
47
Z toho je každý rok asi 10 000 zahraničních návštěvníků.
2.4.3 Marketingový Mix „4P“ 2.4.3.1 Produkt Jedná se o největší festival svého druhu u nás. Jeho hlavní náplní je oslava sklizně vinné révy, poznávání tradic, historie a současné kultury a životní úrovně. Nabízí kulturní programy od loutkových představení pro nejmenší, přes lunaparky, diskotéky, koncerty popové, dechové, cimbálové a country hudby. Hlavním děním je historická scéna a královský průvod, rytířské turnaje, historická tržiště s ukázkou starých řemesel. Mezi účinkující patří soubory z okolí a ze Znojma, dále hvězdy českého showbyznysu (Lucie Bílá, Čechomor, Helena Vondráčková, Helena Zeťová, Waldagang, Maxim turbulenc atd.). Z lidové hudby se představí cimbálová muzika Antonína Stehlíka, Fleret a Jarmila Šuláková a Réva (příloha 2). Historický průvod začíná v pátek a jeho atmosféra v záři hořících loučí je nezapomenutelná. Vinobraní pak vrcholí v sobotu odpoledne předáním městských práv a trestáním nepoctivých vinařů. Celá akce je završena velkolepým ohňostrojem. Průvod je tvořen více než 450 ochotníky v dobových kostýmech. V průvodu jsou lidé ze Znojma, kteří jsou vybíráni na základě vypsaného výběrového řízení. Hlavní představitelé jsou ochotníci z divadla. Kostýmy jsou zapůjčeny od ZB nebo od Filmového studia Barrandov.
2.4.3.2 Cena Vstupenky na festival je možné zakoupit v předprodeji nebo na místě. Návštěvníci si mohou zakoupit tzv. „ Společnou vstupenku na Pálavské a Znojemské vinobraní“. Ta opravňuje návštěvníka ke vstupu na tři dny konání Pálavského vinobraní a na dva dny ke vstupu na Znojemské historické vinobraní a rytířské turnaje. Současně slouží jako jízdenka do speciálního vlaku určeného k přepravě na tato vinobraní. U dětí, které mají vstup na vinobraní zdarma, není stanovena věková hranice. Stejně jako v mnoha kulturních zařízeních, vstup volný mají děti do výšky sto čtyřiceti centimetrů. Rodiny s dětmi tak na vstupném ušetří a zároveň se zjednoduší prokazování na branách. Permanentky jsou levnější v předprodejích do konce srpna.
48
Každý účastník Znojemského vinobraní získá 10% slevu na muzikál Daniela Landy Tajemství zlatého draka v Národním divadle Brno. Vstup Zdarma pro držitele průkazů ZTP/P a jejich doprovod. Tab. 4 - Přehled cen vstupného na festival
Ceny vstupenek – HISTORICKÉ CENTRUM Předprodej do 31. 8. 2009 permanentka 11. a 12. září permanentka 11. a 12. září (děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci a osoby ZTP) děti do 6 let Společná vstupenka – Znojemské historické vinobraní a Pálavské vinobraní permanentka 11. - 13. září
Prodej od 1. 9. 2009 permanentka 11. a 12. září 250,permanentka 11. a 12. září (děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci a 150,osoby ZTP) 200,děti do 6 let zdarma zdarma Společná vstupenka – Znojemské historické vinobraní a Pálavské vinobraní permanentka 11. - 13. září 300,300,200,-
Zdroj: ceník vstupného zveřejněný na internetu, převzato z [10]
2.4.3.3 Místo Vinobraní se koná nejen v centru Znojma, ale i v nedalekém Louckém klášteře a Šatově, kde probíhají ochutnávky vín vinařství Znovín Znojmo, a.s. Program je k vidění na Václavském náměstí, Mikulášském náměstí, Masarykově náměstí, Horním náměstí, náměstí TGM (hlavní tribuna) a Slepičím trhu. Doprovodný program pak v Kapucínském kostele Sv. Jana Křtitele, v kostele Sv. Mikuláše a na Vlkově věži.
49
Obr. 4 – Mapa průvodu ZHV, převzato z [10]
Dopravní dostupnost
Příklady spojení osobní dopravou o Praha – Jihlava – Znojmo – 207 km o Olomouc – Brno – Znojmo – 144 km o České Budějovice – Jindřichův Hradec – Moravské Budějovice – Znojmo – 148 km o Wien – Znojmo – 90 km Železniční doprava V sobotu budou vypraveny zvláštní vlaky ve směrech Jihlava – Znojmo – Mikulov, Brno – Mikulov – Znojmo a zpět. Platnou jízdenkou pro zvláštní vlaky je pouze společná vstupenka na Pálavské vinobraní a Znojemské historické vinobraní, kterou je možné zakoupit ve vlaku. 2.4.3.4 Propagace Propagace festivalu je zadána ve výběrovém řízení, které vyhlašuje město Znojmo. Pro tento rok je to agentura Kofroň. Mediálními partnery festivalu jsou MF DNES, Firmy.cz, Radio Blaník a MMs. O festivalu se lze dozvědět prostřednictvím
50
internetových stránek: www.znovín.cz., www.znojmocity.cz, www.kudyznudy.cz, www.czechtourism.cz, www.vinobrani.cz a mnoho dalších. Podrobné informace o festivalu jsou k dostání v TIC Znojmo.
2.4.4. Zhodnocení I přesto, že ZHV prošlo těžkým obdobím komunismu, zůstal tento tradiční svátek vína zachován. O jeho důležitosti hovoří počty domácích i zahraničních návštěvníků, kteří jsou rok od roku vyšší a to hlavně díky organizátorům. Jejich snahou je každý rok nalákat co nejvíce známých zpěváků, kapel a vymyslet bohatý kulturní program. Festival se koná za finanční podpory Jihomoravského kraje a Vinařského fondu, díky kterým je festival ziskový. Cena vstupenek odpovídá bohatému kulturnímu programu. I přesto, že ZHV není folklorním festivalem, objevují se prvky folkloru v podání vystoupení folklorních souborů a cimbálové muziky. Velké plus vidím ve společné propagaci ZHV a Pálavského vinobraní. Obě vinobraní se konají ve stejný den a pořadatelé se rozhodli zavést tzv. společné vstupné. Může se zdát, že by to mohlo jednomu či druhému vinobraní uškodit, ale naopak to oběma pomohlo. Lidé, kteří přijedou na ZHV se cestou zastaví na Pálavském vinobraní a naopak. Skvělou příležitost vidím taktéž v zabezpečení železniční dopravy na ZHV při koupi společné vstupenky. ZHV je ryze komerční záležitostí a jeho význam pro rozvoje cestovního ruchu na Jižní Moravě je obrovský.
51
3 ZÁVĚR
Při psaní této práce jsem se pokusila nahlédnout do světa folkloru a lidových tradic a s radostí jsem zjistila, že má folklor na Moravě stále své nezastupitelné místo. Na otázku, jaké téma je mé bakalářské práce, se každý pozastavil a většina lidí na to řekla: „to je ale zajímavé téma“. A to bezesporu je. Uchování lidových tradic a zvyků je nedílnou součástí rozvoje cestovního ruchu, který skýtá obrovský potenciál. O rozvoj a šíření se starají folklorní soubory a pořadatelé folklorních festivalů. U nás máme řadu amatérských souborů a jejich festivaly (např. ve Strážnici), ale i souborů profesionálních, soubory, které s folklórem pracují na vysoké umělecké úrovni. Významným momentem folklorních festivalů a slavností je účast zahraničních souborů. Nejenže zde máme možnost srovnání lidových kultur celého světa, ale máme i možnost prezentace společenské, technické a kulturní úrovně naší země, našich předků, ale i současnosti. Pro náš stát je to jedna z nejméně nákladných prezentací před cizinou, ať už evropskou či ostatním světem. V letošním roce navštívilo slavnosti a festivaly 235 zahraničních souborů z 38 zemí mimo Slovensko, které mělo na festivalech více než 80 folklorních skupin. Naopak český folklór reprezentovalo v cizině 218 souborů v 52 zemích. O propagaci českého, moravského a slezského folkloru se stará Folklorní sdružení ČR a také jeho dva hlavní informační zdroje: časopis Folklor a internetové stránky. Časopis již více než 15 let informuje veřejnost o všem podstatném, co se ve folkloru děje.
Setkala jsem se také s názorem, že folklorní festivaly jsou jen pro důchodce. Sama jsem se mohla přesvědčit, že tomu tak opravdu není. Při návštěvě všech tří popisovaných festivalů jsem měla možnost vidět, jak právě mladí tvoří většinu všech návštěvníků. Už samotné soubory jsou navštěvovány z velké části mladými lidmi.A právě na nich závisí celý rozvoj a propagace moravského folkloru. Problémem zůstávají finance. Dnes je velmi drahá záležitost pořídit si kroj a starat se o jeho údržbu. Také na příkladu Jízdy králů vidíme, že i přesto, že je tento festival podporován dotacemi, je ztrátový. Pokud srovnáme folklorní festival MFF Strážnice a Jízdu králů se ZHV, přesně vidíme, o co
52
mají lidé stále větší zájem. Zde je zapotřebí větší propagace nejen ze strany pořadatelů, ale i ze strany národních organizací.
I přesto, že představuje folklor obrovský potenciál, cestovní kanceláře jakoby nezajímal. Zjišťovala jsem nabídky cestovních kanceláří, ale našla jsem jen: „ putování do sklípků“. Přitom folklorní tématika přímo vybízí k sestavení zajímavého zájezdu, který může být spojen s poznáváním architektury a krás Jižní Moravy. Sestavit takový program pro cizince by bylo jistě zajímavé.
Tato práce by měla posloužit všem, kteří se o folklor doposud nezajímali a chtěli by se o něm něco víc dozvědět. Dále cestovním kancelářím jako inspirace k sestavování programů a zájezdů, pro informační centra jako informační materiál pro návštěvníky regionu Jižní Morava a v neposlední řadě pro žáky základních a středních škol cestovního ruchu k rozšíření informací a studenty VSPJ Jihlava.
.
53
Seznam použitých zdrojů
Tištěné zdroje
BROUČEK Stanislav; JEŘÁBEK Richard. Lidová kultura – národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. Svazek. Praha, 2007. ISBN 978-80-204-1712-1.
FROLEC Václav. Lidové umění a dnešek. Brno, 1977. ISBN 47-011-77.
KOTLER, P. Marketing management (10. rozšířené vydání). Přel. V. Dolanský; S. Jurečka, 1. vyd. Praha : Management Press, 2000, 258 s. ISBN 80-247-0016-6.
KRUŽÍK Jan. Kroje na Podluží. Břeclav 1982. ISBN 36732-82
LANGHAMMEROVÁ Jiřina. Čtvero ročních dob v lidové tradici. Havlíčkův Brod, 2008. ISBN 978-80-7229-171-7
SCHOELL, W. F.; GUILTINAN, J. P. Marketing : Contemporary concepts and practices. 3. vyd. Boston : Allyn and Bacon, 1988. 762 s. ISBN 0-205-10569-6. VONDRUŠKA,R., Folklorní sdružení. [Online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010]. Dostupné na WWW: http://www.folklornisdruzeni.cz/v-cili-duhe-etapy-
Internetové zdroje
[1] Oficiální portál Jihomoravského kraje. [Online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010]. Dostupné na WWW:http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=27204&TypeID=2 [2] Kunovice – oficiální stránky města. [Online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010]. Dostupné na WWW: http://www.mesto-kunovice.cz/a/hody-s-pravem [3] Archeoskanzen Modrá. [Online]. 2010 [cit. 5. května]. Dostupné na WWW: http://www.archeoskanzen.cz/
54
[4] Národní ústav lidové kultury. [Online]. 2010 [cit. 28. dubna]. Dostupné na WWW:http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138&em=9 [5] Centrála cestovního ruchu Jižní Morava. [Online]. 2010 [cit. 28. dubna]. Dostupné na WWW:http://www.ochutnejtemoravu.cz/ [6] Vína z Moravy, vína z Čech. [Online]. 2010 [cit. 10. května]. Dostupné na WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblast-morava-cz.html [7] Wikipedia – lidová hudba. [Online]. 2010 [cit. 5. května]. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidová_hudba [8] Hradišťan. [Online]. 2010 [cit10. května]. Dostupné na WWW: http://www.hradistan.cz/ [9] Jízda králů Vlčnov. [Online]. 2010 [cit. 5. května]. Dostupné na WWW:http://jizdakralu.vlcnov.cz/page.php?pid=1101 [10] Vinobraní. [Online]. 2010 [cit. 5. května]. Dostupné na WWW:http://www.vinobrani.cz/cz/novinky [11] Kofroň produstion and advertising. [Online]. 2010 [cit. 29. dubna]. Dostupné na WWW: :http://www.kofronproduction.cz/index.php?str=homenews&jazyk=cz&novinka=12542 31231 [12] Agentura Bravissimo. [Online]. 2010 [cit. 29. dubna]. Dostupné na WWW: http://www.bravissimo.cz/ [13] Jižní Morava tourism. [Online]. 2010 [cit. 15. dubna]. Dostupné na WWW: http://www.jiznimorava.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=74216 [14] Jižní-Morava. [Online]. 2010 [cit. 29. dubna]. Dostupné na WWW: http://www.jizni-morava.cz/ [15] Slovácko. [Online]. 2010 [cit. 29. dubna]. Dostupné na WWW:http://www.slovacko.cz/sluzba/5635/ [16] Tupeská keramika. [Online]. 2010 [cit. 12.5. dubna]. Dostupné na WWW:http://www.tupeskakeramika.cz/
55
Seznam příloh
Příloha 1
Obrázková dokumentace
Příloha 2
Programy festivalů
Příloha 3
Recept
Příloha 4
Texty písní
Příloha 5
Rozpočet Jízdy králů
56
57
