VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Daně a my vývoj daní v tuzemsku. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Daně a my – vývoj daní v tuzemsku Bakalářská práce

Autor: Monika Matoušková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2014

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:

Monika Matoušková

Studijní program:

ekonomika a management

Obor:

finance a řízení

Název práce:

Daně a my – vývoj daní v tuzemsku

Cíl práce:

Cílem práce jepopsat vývoj daní v tuzemsku se zaměřením na daň z přidané hodnoty a tuto porovnat s vývojem v zahraničních státech , které jsou členy Evropské unie.

Ing. Marie Borská

Ing. Roman Fiala, Ph.D.

vedoucí bakalářské práce

zástupce vedoucí katedry Katedra ekonomických studií 2

Anotace Bakalářská práce se zabývá daňovou problematikou. Teoretická část je zaměřena na popis jednotlivých daní a ke každé dani se nachází i praktické příklady. Další část práce se zabývá daní z přidané hodnoty. Je vysvětlen princip této daně, jeho vývoj a porovnání daně z přidané hodnoty v České republice a vybraných zemí, které jsou členy Evropské unie.

Klíčová slova: daň, plátce daně, poplatník daně, daňové zákony, daň z přidané hodnoty, sazba daně

Annotation Bachelor´s deals with tax´s problematic. In theteoretical part of my work there are described different taxes followed by the examples of use. In the second part ofthe thesis I concantrate on value added tax. I descibe its principle and developement. At the end of this work I compare value added taxes in the Czech Republic and other member Europian Union countries.

Keywords:taxe, tax payer, tax law, value added tax, tax rate

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za odborné vedení, za cenné rady a trpělivost při vytváření této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině za podporu při psaní práce a také po celou dobu mého studia na vysoké škole.

4

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že se na mou bakalářskou práci plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práva prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne považovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………… Podpis

5

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 8 Základní pojmy.............................................................................................. 10

1.

1.1.

Charakteristika daní ................................................................................ 11

1.2.

Funkce daní ............................................................................................. 11

1.3.

Soustava daní ČR .................................................................................... 13

1.4.

Daňový řád.............................................................................................. 14

Přímé daně ..................................................................................................... 15

2.

2.1.

Daň z příjmů právnických osob (PO) ..................................................... 15

2.2.

Daň z příjmů fyzických osob (FO) ......................................................... 17

2.3.

Majetkové daně ....................................................................................... 20

2.3.1. Daň z nemovitých věcí ........................................................................ 20 2.3.2. Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí ................ 22 2.3.3. Silniční daň ......................................................................................... 22 3.

Nepřímé daně ............................................................................................. 24 3.1.

Daň z lihu ............................................................................................ 24

3.2.

Daň z piva ........................................................................................... 25

3.3.

Daň z vína ........................................................................................... 26

3.4.

Daň z tabáku........................................................................................ 27

3.5.

Daň z paliv a maziv ............................................................................. 28 6

3.6. 4.

Ekologická daň .................................................................................... 29

Daň z přidané hodnoty (DPH) .................................................................... 31 4.1.

Historie daně ....................................................................................... 31

4.2.

Princip DPH ........................................................................................ 32

4.3.

Registrace k DPH ................................................................................ 33

4.4.

Zdaňovací období a daňové přiznání k DPH ...................................... 35

4.5.

Vývoj daně z přidané hodnoty v ČR ................................................... 39

4.6.

Evropská unie a daň z přidané hodnoty .............................................. 42

4.6.1. Souhrnné hlášení ................................................................................. 45 4.7.

Daň z přidané hodnoty v Dánsku ........................................................ 48

4.8.

Daň z přidané hodnoty na Slovensku .................................................. 49

4.9.

Daň z přidané hodnoty v Rakousku .................................................... 50

4.10. Daň z přidané hodnoty v Polsku ......................................................... 50 4.11. Daň z přidané hodnoty v Německu ..................................................... 51 Závěr .................................................................................................................. 52 Seznam obrázků .................................................................................................... 55 Seznam tabulek...................................................................................................... 56 Použité zdroje ........................................................................................................ 57 Přílohy ................................................................................................................... 62

7

Úvod Daně se jistě týkají každého z nás a všichni se s nimi ve svém osobním životě více či méně setkáváme. Toto téma daně a my jsem si vybrala, protože mě oslovilo ještě před studiem na vysoké škole, kdy jsem chodila na obchodní akademii a studovala jsem zaměření ekonomika, účetnictví a daně. Jak již vyplývá z názvu specializace, byli daně častým tématem i zde. K tomu, abych mohla vypracovat zvolené téma, jsem si sehnala daňové zákony pro rok 2013, odkud jsem čerpala většinu informací. Celá moje práce vychází z platných norem roku 2013, protože jsem na ní začala pracovat již ke konci roku. V roce2014 zmiňuji jen ty největší změny. Největší změnou roku 2014 je novelizace obchodního práva, platná k 1. 1. 2014, což se významně promítlo v daňových zákonech, především daně z příjmů. Daň z přidané hodnoty to nějak zvlášť nepostihlo. Literatura je v daňové problematice zastaralá, protože se zákony neustále mění. Zdrojem informací mi byli i novinové články deníku MLADÁ FRONTA DNES. Tento deník se zabýval tématem daní v šesti přílohách, které vycházeli od 11. února do 18. března 2014 každé úterý. Dalším zdrojem informací mi byl samozřejmě internet a zkušenosti z praxe, které jsem využívala v praktické části práce. K dispozici mi byla i kniha o dani z přidané hodnoty vydaná v roce 2004, kdy proběhla největší novela zákona o DPH. Tato novela vznikla kvůli vstupu České republiky do Evropské unie. V jednotlivých kapitolách jsem postupně popsala v kostce každou daň. Snažila jsem se být co nejvíce aktuální, jelikož v daňové problematice se neustále objevují novelizace. Nejprve určím, jaký zákon zmiňovanou daň upravuje. Zmíním pár slov k historii každé daně, kdo je plátcem daně, jaká je sazba daně, co je základem daně a co můžeme považovat za osvobození od daně. Budu řešit i daňové přiznání k jednotlivým daním, kdo je povinen daňové přiznání podávat a do kdy musí být daňové přiznání odevzdáno u příslušného finančního úřadu.

8

Na konci každé kapitoly, která pojednává o určité dani, mám příklad z praxe. Tyto příklady jsem čerpala z konkrétních podnikatelských subjektů, které nebudu v této práci jmenovat. Jako poslední daň budu zmiňovat DPH, kterou rozeberu více než ostatní daně. Na konkrétních příkladech jsem vysvětlila princip DPH, daňovou povinnost a nadměrný odpočet. Zabývala jsem se především vznikem daně z přidané hodnoty a ve vývoji DPH jsem se zaměřila především na sazby. Vývoj DPH v České republice jsem porovnala s vývojem daně z přidané hodnoty v zahraničí. Ze států v Evropské unii jsem se zaměřila na Dánsko, které zavedlo daň z přidané hodnoty jako první. Dalším státem, který budu porovnávat s Českou republikou je Slovensko. V porovnání daně z přidané hodnoty s jinými státy, jsem se především zaměřila na sazbu daně.

9

1. Základní pojmy Daň je povinná, nenávratná a zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu, která se týká každého z nás. Tuto platbu můžeme pravidelně opakovat v časových intervalech, jako je např. daň z příjmů, která se platí každý rok. Nebo se daně platí nepravidelně pouze při vzniku různých okolností. Zde můžeme uvést např. daň z převodu nemovitosti, kterou hradíme při každém převodu nemovitosti. Daně jsou typické svou neekvivalentností, což je taková vlastnost, kdy poplatník nemá nárok na žádnou protihodnotu nebo užitek ve výši, která odpovídá jeho skutečně odvedené platbě daně. Další důležitou vlastností daní je neúčelovost, což představuje skutečnost, že my jako poplatníci neplatíme daně za konkrétním účelem nějakého vládního programu, nýbrž se daně stávají součástí veřejného rozpočtu a z něj jsou poté hrazeny veřejné potřeby společnosti. (Kubátová, 2003) Daňovým subjektem jsou ty fyzické či právnické osoby, kterých se placení daní týká. Tato osoba je tedy povinná odvádět a platit daně. Daňovým subjektem může být plátce nebo poplatník.„Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň.“(Vančurová & Láchová, 2010) Poplatníkem daně je ten, z jehož předmětu se daň odvádí do státního rozpočtu za pomoci finančního úřadu, je tedy jeho majetek nebo úkony přímo podrobeny dani. Naproti tomu, plátcem daně je ten, který odpovídá za to, že daň bude vypočtena, sražena a poté odvedena do státního rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu. U přímých daní je plátcem i poplatníkem tatáž osoba, známe tedy konkrétního poplatníka. Jako příklad můžeme uvést daň z příjmů právnických osob, kdy podnik vypočte i odvede daň sám za sebe. U nepřímých daní je plátcem a poplatníkem jiná osoba. V této situaci neznáme poplatníka, daň za poplatníky odvádí plátce, který je odpovědný za vypočtení a odvedení daně do veřejného rozpočtu. Typickým příkladem nepřímých daní je daň z přidané hodnoty, které se budeme věnovat v pozdějších kapitolách této práce.

10

Dále je třeba rozlišovat pojmy rezident a nerezident. Za rezidenta je považována fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky nebo se na území ČR zdržuje déle než 183 dnů. V tomto případě musíme zdanit příjmy, které si vyděláme v ČR i v cizině. Naproti tomu daňovým nerezidentem je subjekt, který v daném státě nesplňuje podmínky stanovené pro rezidenta. Jeho daňová povinnost v daném státě je omezená a vztahuje se pouze na příjmy v České republice.(daňové zákony, 2013)

1.1. Charakteristika daní Daně jsou nejdůležitější součástí příjmů státního rozpočtu. Kromě daní do státního rozpočtu ještě plynou poplatky a půjčky. Mezi základní charakteristické

vlastnosti

daní

patří

neúčelnost,

neekvivalentnost

a nepravidelnost. Tyto vlastnosti již byly popsány hned v první kapitole, kde bylo řečeno, co to daň je a jaké mají daně vlastnosti. Daně se snažíme optimalizovat. Optimalizace daně znamená chování daňového subjektu za účelem toho, aby minimalizoval svou daňovou povinnost, kterou dává do daňového přiznání. Optimalizovat ale musíme na hraně zákona, tak abychom jsme se nedopouštěli daňových úniků, za které máme trestní odpovědnost. „Přestěhujete-li se do jiné členské země, kde budete podléhat daňové povinnosti, mělo

by

s vámi

být

nakládáno

jako

s občany

dané

země.“

(Vaše Evropa - Vaše práva: Praktický průvodce občanů a podniků po právech a příležitostech na jednotném trhu EU)

1.2. Funkce daní Můžeme jmenovat pět nejdůležitějších

funkcí daní: fiskální, alokační,

redistribuční, stabilizační a stimulační. Fiskální funkce daní je primární funkcí. Tato funkce spočívá ve schopnosti daní naplnit veřejný rozpočet. Alokační funkce daní má význam v tom,že stát může dát finanční prostředky tam, kde si myslí, že jsou potřebné. Stát totiž může prostřednictvím daňových úlev poskytovat zvýhodnění. Jako příklad můžeme 11

uvést očkování. Stát si může vybrat ze dvou možností, jak zrealizuje tuto funkci. Buď může očkování hradit přímo anebo lidem, kteří si očkování zaplatili sami, umožní snížení daňové povinnosti. Redistribuční funkce daní vychází především z rozdělení důchodů ve společnosti. „Daně jsou vhodným nástrojem pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudším.“ (Vančurová & Láchová, 2010) Stabilizační funkce daní především zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice státu. V období, kdy důchody i spotřeba rychle rostou, daně odčerpávají do veřejných rozpočtů větší množství a tím předchází přehřátí ekonomiky a zároveň pak vytváří rezervu do budoucnosti. Poslední funkcí, kterou jsme jmenovali, je funkce stimulační. Ta využívá toho, že chápeme daně jako jakousi újmu. Subjekty daní jsou schopny udělat dost záležitostí jen proto, aby omezili svou daňovou povinnost. Stát tedy poskytuje různé formy daňových úlev či úspor. Příkladem daňové úspory je, že stát umožňuje podnikatelům si snížit hospodářský výsledek o ztrátu z podnikání v následujících letech a tím vlastně umožňuje podnikateli snížit si základ daně z příjmů. Nebo naopak může stát vystavovat subjekty vyššímu zdanění, např. pokud se chovají nezodpovědně.(Vančurová & Láchová, 2010)

12

1.3. Soustava daní ČR

Obrázek 1- soustava daní ČR

zdroj: vlastní zpracování + obrázky google.cz Daňová soustava České republiky je vytvářena jako provázaný systém sestavený s cílem zabezpečit příjmy státního rozpočtu, případně i příjmy rozpočtu krajů, měst a obcí. Daně v České republice můžeme klasifikovat podle několika hledisek. Například i podle toho, jak splňují funkce daní – alokační, redistribuční či stabilizační. Jedním z nejzákladnějších hledisek rozlišení daní je podle toho jak se váží na důchod poplatníka. Podle tohoto hlediska dělíme daně na přímé a nepřímé. Přímé daně jsou charakteristické tím, že plátce je přímo sám poplatník. Jedná se především o majetkové daně a daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Daně nepřímé jsou charakteristické tím, že je plátce někdo jiný než poplatník. Plátce odevzdává daň do státního rozpočtu za pomocí finančního úřadu a poplatník platí daň v podobě vyšší ceny. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšené ceny. Mezi nepřímé daně patří daň z přidané hodnoty, spotřební daně a můžeme do této skupiny daní zařadit i zvláštní druhy daní jako jsou cla. Clo je nepřímá selektivní daň ukládaná na dovoz a vývoz zboží do zahraničí.

13

Majetkové daně dále členíme na daně z nemovitosti, pozemků, ze staveb, daň silniční a daň z převodu majetku, kterou dále rozdělíme na daň dědickou, darovací a z převodu nemovitosti. Spotřební daně můžeme rozčlenit na daně z lihu, z piva, z vína, z tabáku, z paliv a maziv a ekologickou daň.

1.4. Daňový řád Daňový řád upravuje zákon č. 280/2009 Sb. „Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.“ (daňové zákony, 2013) Tento zákon upravuje co je základem pro správné zjištění a stanovení daně a co je předmětem správy daní a je součástí veřejného práva. Je složen z pěti částí. První část daňového řádu se skládá z předmětu a účelu úpravy. Řeší se zde také zásady správy daní. V druhé části najdeme pojmy správce daně, zúčastněné osoby, lhůty, dokumentaci, doručování, opravné a dozorčí prostředky. Třetí část se zabývá registračním a daňovým řízením, placením daní a vztahů k insolvenci. Ve čtvrté části jsou vymezeny následky porušení povinnosti při správě daní, kam patří pokuty a úroky z prodlení. A poslední část daňového řádu nese název Ustanovení společná, zmocňovací, přechodná a závěrečná. (zakony.centrum.cz)

14

2. Přímé daně Jak již bylo řečeno výše, přímé daně jsou charakteristické především tím, že plátce a poplatník jsou tatáž osoba. Mezi přímé daně patří daně z příjmů. Daně z příjmů existují dvě. Daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob. Dále potom patří do přímých daní majetkové daně. Každá daň je určena procentní sazbou, která se srazí ze základu daně. Na ukázku zde vidíme sazbu daně z příjmů. U této daně se ještě sazba daně dále člení na běžnou a zvláštní jak můžeme vidět na níže uvedeném schématu.

Obrázek 2 - sazby daní z příjmů

zdroj: (Vančurová & Láchová, 2010) str. 164 + vlastní zpracování

2.1. Daň z příjmů právnických osob (PO) Tato daň je upravovaná zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daň z příjmů právnických osob je druhou částí tohoto zákona. Přes všechny snahy, které zde kdy byly, zjednodušit daňovou legislativu zůstává výpočet daně z příjmů dost komplikovaný. Poplatníkem této daně jsou společnosti, které jsou založené na základě obchodního zákoníku. Dalo by se říci, že se jedná o osoby, které nejsou fyzickými osobami. Poté za poplatníky můžeme považovat organizační složky státu, podílové fondy nebo fondy penzijních společností. Poplatníky daně z příjmů jsou i osoby pokud mají sídlo nebo místo vedení společnosti v České republice. Tito poplatníci pak musí zdanit i příjmy, které plynou ze zahraničí. Zdaňovacím obdobím je u většiny společností kalendářní rok, některé firmy mívají hospodářský rok. Za hospodářský rok považujeme dvanáct po sobě

15

jdoucích kalendářních měsíců. Zdaňovacím obdobím může být i účetní období, a tím je období delší než dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Zákon o daních z příjmů říká: „Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není – li dále stanoveno jinak.“ (daňové zákony, 2013) V současné době je sazba daně z příjmů právnických osob 19%. V zákonu o daních z příjmů najdeme také to, co není předmětem daně. Jedná se např. o příjmy získané z akcií získané zděděním nebo darováním nebo např. i z dotací nebo úroků z vkladu na běžném účtu. Zákon dále řeší, co je osvobozeno od daně. Osvobozené od daně jsou především neziskové organizace. Můžeme mluvit např. o členských příspěvcích podle stanov, příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy apod. Další příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, bychom nalezli v zákoně. K základu daně z příjmů právnických osob se připočítávají částky zvyšující základ daně a odečítají částky snižující základ daně.(daňové zákony, 2013) Daň z příjmů právnických osob si můžeme ukázat na konkrétním příkladě, kdy podnik „XY, a.s“má hotovou účetní závěrku za rok 2013. Má vyplněné daňové přiznání, které zatím nepodal a zjistil, že na řádku, kam se píše rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy uvedl chybnou částku. Do konce roku 2013 se podnik už nedostane, protože je uzavřený. Společnosti tedy nezbude nic jiného, než účtovat do nového účetního období. Vzhledem k situaci, že zvýšení daňové povinnosti nepředstavuje významnou částku, bude podnik rozdíl výše daně z příjmů z uzavřeného účetního období účtovat do nákladů. Nejlepším řešením toho, jak to zaúčtovat je na straně MD účtu 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů a na straně DAL by podnik pak zaúčtoval na účtu 341 – Daň z příjmů.

16

2.2. Daň z příjmů fyzických osob (FO) Tuto daň upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daň z příjmů fyzických osob je první součástí toho zákona o daních z příjmů. Předmětem této daně jsou příjmy: příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Z každé skupiny těchto příjmů určíme dílčí základ daně. Součtem všech dílčích základů daně je pak celkový základ daně. „Daň z příjmů fyzických osob je asi nejsložitější konstruovanou daní v celém daňovém systému.“ (Vančurová & Láchová, 2010) Příjmy ze závislé činnosti jsou především příjmy z pracovněprávních poměrů ze zaměstnání. Je to daň, kterou zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance prostřednictvím finančního úřadu do státního rozpočtu. V současné době je tato daň stanovena 15% sazbou, která se počítá ze základu daně. Základem daně je superhrubá mzda, to je hrubá mzda navýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Jestliže si budeme vyplňovat daňové přiznání sami, pak tuto daň ze závislé činnosti vyčteme na potvrzení od zaměstnavatele. Dalším příjmem v daňovém přiznání jsou příjmy z podnikání, pokud máte tento druh příjmů, musíte vyplnit přílohu číslo 1, ve které uvádíme základ daně stanovený jako příjmy mínus výdaje. Jako příjmy z kapitálového majetku považujeme úroky na běžném účtu. Do příjmů z pronájmu patří pronájem nemovitostí a pravidelný pronájem movitých věcí. Nemovitostí není jen byt nebo dům, ale i nebytové prostory, pozemky či pole. Pravidelným pronájmem může být třeba pronájem auta, nějakého stroje, ale třeba i pronájem luxusních šatů. Pokud máme tyto příjmy, musíme je uvést v daňovém přiznání fyzických osob, konkrétně v příloze číslo 2. A za ostatní příjmy se např. považuje výroba ručně dělaných výrobků, které jsme prodali za více než 6 000 Kč.

17

Vyplnit daňové přiznání FO je pro spoustu lidí náročné, protože se až tolik neorientují v daňové problematice. Na tuto skutečnost zareagoval deník Mladá fronta Dnes (dále jen MF Dnes) a v letošním roce vydal šestidílný seriál. Každé úterý vycházel v příloze MF Dnes jeden díl o tom jak správě vyplnit daňové přiznání FO. Zajímal se především o nová pravidla pro daně za rok 2013. Podle MF Dnes: „Hlavní novinka pro zaměstnance: kdo bral loni některý měsíc víc ne 103 536 Kč hrubého, musí se s růžovými formuláři poprat sám.“ Od základu daně, který je součtem všech dílčích základů daně lze odečíst slevy, které jsou přehledně zpracovány v následující tabulce. Tabulka 1 - slevy na dani z příjmů fyzických osob

Sleva na poplatníka (pokud podepíše prohlášení) na dítě ZTP/P na studenta na vyživovaného manžela/manželku invalidní důchodce 1. a 2. stupně invalidní důchodce 3. stupně ZTP/P

částka 24 840 Kč 26 808 Kč 4 020 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč

zdroj: (daňové zákony, 2013) + vlastní zpracování Dalšími slevami, které si můžeme od základu daně odečíst a nejsou v předchozí tabulce, jsou slevy na dítě nebo resp. daňové zvýhodnění na dítě. V současné době je daňové zvýhodnění na jedno dítě 13 404 Kč.„Slevu (daňové zvýhodnění) na dítě, které se v průběhu zdaňovacího období narodí, je osvojeno nebo začne studovat, lze uplatnit poměrně už za ten kalendářní měsíc, ve kterém daná událost nastala.“ (Vančurová & Láchová, 2010) Mnoho příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů FO, jsou ale od daně osvobozeny. Pokud je příjem osvobozený, tak se vůbec neuvádí do daňového přiznání. Na další stránce této práce je uvedeno schéma některých příjmů, které jsou od daně osvobozeny. Osvobozených příjmů je více než 50 druhů, proto jsou zde vybrané jen některé příjmy na ukázku. (Vančurová & Láchová, 2010) 18

příjmy osvobozené

sociální

náhrady

některé

některé

Příjmy

příjmy,

škody,

příjmy

výhry

související se

transfery

pojistná

z prodeje

státní politikou

plnění

majetku

bydlení

Obrázek 3 - základní druhy příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob

zdroj: (Vančurová & Láchová, 2010) str. 139 + vlastní zpracování Praktický příklad této daně lze uvést na případu paní Novákové, která je zaměstnaná a bude si podávat daňové přiznání kvůli tomu, že prodává štěňata. Ale otázkou je jak správně doloží výdaje, pokud štěňata prodala ve věku osmi týdnů v lednu roku 2013, ale většina nákladů jí vznikla v roce 2012. V roce 2012 totiž vznikla chovatelská stanice, fenka porodila a paní Nováková musela pečovat o fenku a její štěňátka. Paní Nováková si související výdaje může uplatnit bez ohledu na to, že byly vynaloženy v jiném roce, maximálně ovšem příjmy může uplatnit do výše příjmů. Pokud by ale paní Nováková podnikala, může výdaje z roku 2012 uplatnit v daňovém přiznání za rok 2012 a v roce 2013 uvede v daňovém přiznání ztrátu, kterou vykázala v roce 2012. (MF Dnes, 2014) Podle volebního programu ČSSD do voleb do Poslanecké sněmovny ČR v říjnu roku 2013 se strana snaží daň z příjmů fyzických osob nastavit jako progresivní se dvěma sazbami ve výši 15% a 27,5% ze stávající superhrubé mzdy, což odpovídá 20% do 100 000 Kč a 30% nad 100 000 Kč z hrubé mzdy.(Prosadíme dobře fungující stát , 2013)

19

2.3. Majetkové daně Majetkové daně jsou daněmi doplňkovými. Můžeme je členit na všeobecné a výběrové (také někdy nazývány převodové). Mezi majetkové daně patří daň z nemovitostí, silniční daň a daň z převodu majetku. Mezi daň z převodu majetku ještě spadá daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitosti. V dalších částech této práce budu postupně každou tuto daň stručně popisovat. „Majetkové daně zohledňují dodatečnou platební kapacitu poplatníků a přispívají ke zvýšení horizontální i vertikální spravedlnosti.“(Kubátová, 2003)

2.3.1. Daň z nemovitých věcí Dříve nazývána daň z nemovitosti je nyní daň z nemovitých věcí. Tato daň je upravována zákonem č. 338/92 Sb. Na konci roku 2013 byl zákon o dani z nemovitostí novelizován zákonným opatřením Senátu č. 344/2013. Změny v této novele zákona jsou vztahovány k 1. 1. 2014. Tyto změny bylo nutné provést v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Daně z nemovitých věcí jsou příjmem obcí. Předmětem daně z nemovitosti do konce roku 2013 byly stavby a pozemky. Novelou zákona jsou předmětem daně z nemovitých věcí stavby a jednotky na území České republiky. Předmět daně je vyjádřen buď v peněžních jednotkách (Kč) nebo ve fyzických jednotkách (m2). Vyjádření v korunách se využívá zejména u zemědělské půdy. Základem daně u staveb je výměra půdorysu nadzemní části dané stavby ve fyzických jednotkách. Pro základ daně se bere stav k 1. lednu daného zdaňovacího období. Tato cena je stanovená v příslušné vyhlášce. Bereme v úvahu vždy stav k 1. lednu daného zdaňovacího období.

20

Základem daně u jednotky je výměra plochy podlahy ve fyzických jednotkách opět podle stavu k 1. lednu daného zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,22. Tento koeficient použijeme jen v případě, že součástí dané jednotky je pozemek, který přesahuje zastavěnou plochu. Tento koeficient použijeme i v případě, že společně s jednotkou je využíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků v jednom domě. V ostatních případech se použije koeficient 1, 20. Daňové přiznání k dani z nemovitosti podáváme k 31. lednu podle stavu, který je zapsán v katastru k 1. lednu daného roku. Tuto daň platíme jako jedinou daň, z ostatních daní, dopředu za následující zdaňovací období. V praxi to znamená, že v současné době se podává daňové přiznání za rok 2014 a musí ho podat hlavně ti, kteří v minulém roce koupili nemovitost nebo ji zdědili. K této dani z praktického pohledu lze uvést, že v roce 2013 nastaly vážné problémy z pohledu placení této daně. Mnoho lidí dostalo špatné složenky s chybným číslem účtu a někomu nedorazily složenky na daň z nemovitosti vůbec. Podle mého názoru, by taková skutečnost neměla nastat a určitě za ni měl někdo nést zodpovědnost… Další příklad si můžeme uvést na panu Novotném, který v roce 2013 dostal od svých rodičů byt a k tomu podíl na oploceném pozemku, který slouží panu Novotnému i jeho sousedům. Na tomto pozemku mají i sousedé pana Novotného podíl. Pan Novotný použije pro vynásobení koeficient 1, 22 protože pozemek používán s jednotkou a je ve spoluvlastnictví obou domů.

21

2.3.2. Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí „Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu byl zrušen k 1. 1. 2014, byl nahrazen zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.“ (business.center.cz, 2014) Novelizací obchodního práva k 1. 1. 2014 došlo ke zrušení zákonu č. 357/1992 Sb. Touto novelizací se zrušené daně stávají předmětem daně z příjmů fyzických osob, o které jsem se v této práci již zmiňovala. Z praktického pohledu lze uvést případ, kdy pan Novák vlastní polovinu domu, ve které má trvalé bydliště. Má bratra, který vlastní druhou polovinu domu. Domluvili se, že se pan Novák přestěhuje a nechá svou polovinu domu svému bratrovi. V tomto případě se jedná o dar, jelikož pan Novák dá svou polovinu domu bratrovi bezúplatně. I novelou zákona v roce 2014 jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného, který se nachází v přímé anebo vedlejší linii. To znamená, že se osvobození od daně vztahuje na osoby, které jsou např. sourozenci, jako v tomto případě. Jedná se ale o osvobození od daně z příjmů, nikoliv od darovací daně jelikož ta byla zrušena.

2.3.3. Silniční daň Silniční daň je upravována zákonem č. 16/1993 Sb. „Předmětem daně silniční (dále jen „daň“) jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“) registrovaná a provozovaná v České republice, jsou – li používána k podnikání nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním…“ (daňové zákony, 2013) Mimo silničních motorových vozidel a přípojných vozidel k podnikání jsou předmětem

silniční

daně

také

vozidla

s největší

povolenou

hmotností

nad 3,5 tuny, která jsou určená k přepravě nákladů, bez ohledu na to, jestli jsou používána k podnikání. Poplatníkem daně může být fyzická i právnická osoba,

22

za podmínky je - li provozovatelem vozidla registrovaného v České republice a je zapsána v technickém průkazu. Základem silniční daně je objem motoru v cm3 nebo součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů. Daňové přiznání a daň za rok 2013 podáváme k 31. 1. 2014. Na silniční dani se platí zálohy. Jejich termíny splatnosti jsou: 15. duben 2014, 15. červenec 2014, 15. říjen 2014 a 15. prosinec 2014.(daňové zákony, 2013) Za zmínku stojí poznatek z praxe, kdy společnost „ZY, a.s.“ má pronajatý nákladní automobil ze Slovenska. Toto vozidlo má tedy státní poznávací značku Slovenské republiky. Automobil společnost „ZY“ používá ke svému podnikání v České republice, ale i přestože je vůz používán k podnikání v České republice, tak není předmětem silniční daně, protože v ČR není registrováno.

23

3. Nepřímé daně Nepřímé daně jsou charakteristické tím, že plátcem a poplatníkem je jiná osoba. Mezi daněmi ze spotřeby se rozlišují dvě základní skupiny. Jedná se o daně všeobecné, někdy také nazývané daně z prodejů nebo z obratu. Druhou skupinou jsou daně selektivní, někdy nazývané vlastní spotřební daně neboli akcízy. (Kubátová, 2003) Dále se v této práci budeme zabývat spotřební daní. Do této spotřebních daní se zařazují následující daně: daň z lihu, z piva, z vína, z tabáku a daň z paliv a maziv. Těmito daněmi se zabývá předpis č. 353/2003 Sb. – Zákon o spotřebních daních. Spotřební daň a jiné nepřímé daně jsou státem zaváděny buď za tím účelem, aby regulovali cenu určitého zboží na trhu nebo aby se zvyšovali příjmy státního rozpočtu. Spotřební daň v České republice tvoří ve většině případů více než 50 % celkové ceny zdaňovaného zboží. Od roku 2006 vykonává správu spotřebních daní celní úřad. (businessInfo.cz)

3.1. Daň z lihu Výše zmíněný zákon o spotřebních daních upravuje zásady a podmínky výroby a oběhu lihu. Základem daně z lihu je obsah etanolu ve výrobku. Sazba daně se rozlišuje podle kódu nomenklatury (mezinárodní seznam). V následující tabulce na další straně této práce můžeme vidět, kolik činí sazba daně na líh obsažený ve výrobcích. K tématu o dani z lihu by se nechala zmínit z praktického hlediska současná problematika metylalkoholu v alkoholických nápojích. Během této kauzy se zpřísnila opatření, co se týče rozlévání alkoholu. Je možné rozlévat alkohol jen známého původu. Původ alkoholu musí být doložen příslušnými doklady a musí se rozlévat pouze z lahví, které jsou opatřeny kolkem a etiketou. V žádném případě nesmí být rozléván alkohol neznámého původu anesmí se rozlévat z neoznačených a nekolkovaných lahví.

24

Tabulka 2– sazba daně z lihu

Kód nomenklatury

Text

Sazba daně

2207

líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207

28 500 Kč/hl etanolu

2208

2208

Ostatní

líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury

28 500 Kč/hl etanolu

14 300 Kč/hl etanolu 28 500 Kč/hl etanolu

zdroj: finance.cz/spotřební daň – líh

3.2. Daň z piva Plátcem této daně z piva nemůže být fyzická osoba, která vyrábí pivo pro vlastní spotřebu v celkovém množství, které nepřesahuje 200 l piva za kalendářní rok. Zároveň musí být splněna podmínka, že pivo nebude prodáváno. Předmětem této daně se rozumí výrobek, který má uveden kód nomenklatury 2203 a obsahuje více než 0,5% objemových alkoholu nebo směsi výrobku s nealkoholickými nápoji, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206 a obsahuje více než 0,5% objemových alkoholu. (celnisprava.cz) Základní spotřební daň u piva činí 32 Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Jsou stanoveny základní a snížené sazby daně pro malé nezávislé pivovary. Malým nezávislým pivovarem je takový pivovar, jehož roční výroba piva nepřekročí 200 000 hl piva a není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru. Z každého půllitru piva se pak odvádí sazba 21% DPH.

25

Zajímavá je skutečnost, že podle již zmiňovaného portálu finance.cz je průměrná roční spotřeba na obyvatele v Česku 145 litrů. V níže uvedené tabulce je vidět, v jaké cenové hladině se pohybuje spotřební daň z piva. Je zde srovnání na půllitry piva v eurech i v korunách s ostatními zeměmi. Tabulka 3 - spotřební daň u piva v Evropě

Země

Norsko Finsko Velká Británie Turecko Švédsko Česko Rumunsko Bulharsko Německo Lucembursko Španělsko

Spotřební daň na hektolitr

Spotřební daň na půllitr v eurech

Spotřební daň na půllitr v Kč

271,70 € 143,52 € 117,31 € 128,74 € 94,04 € 15,44 € 8,98 € 9,20 € 9,44 € 9,52 € 9,96 €

1,3585 € 0,7176 € 0,5866 € 0,6437 € 0,4702 € 0,0772 € 0,0449 € 0,0460 € 0,0472 € 0,0476 € 0,0498 €

34,70 Kč 18,33 Kč 14,98 Kč 16,44 Kč 12,01 Kč 1,92 Kč 1,15 Kč 1,17 Kč 1,21 Kč 1,22 Kč 1,27 Kč

zdroj: finance.cz (2013), upraveno Zdanění si můžeme ukázat např. na jednom půllitru piva Plzeň, které stojí 33 Kč. Daň z přidané hodnoty je 5,72 Kč (výpočet: 33 / 121 x 21).

Pivo Plzeň

je jedenáctka. Spotřební daň je pak 1,76 Kč (výpočet: 32 / 100 x 11 /2). Jestliže Plzeň bude stát 33 Kč pak je celkově odvedená daň 7,48 Kč (výpočet: 5,72 + 1,76). (finance.cz)

3.3. Daň z vína Plátcem této daně z vína a také z meziproduktů není fyzická osoba, která na území České republiky vyrábí tiché víno. Tiché víno je takové, které nešumí. Tedy není perlivé ani šumivé. Aby fyzická osoba nebyla plátcem, musí být splněna podmínka, že celkové množství vyrobeného tichého vína nepřesáhne 2 000 litrů

26

za kalendářní rok. Pokud jde o víno šumivé, pak je u něj stanovena sazba daně 2 340 Kč/hl. Od této daně jsou osvobozeny např. vína a meziprodukty pro výrobu octa, vína pro výrobu a přípravu léčiv nebo vína pro výrobu potravinářských výrobků apod. vyrobí se 670 tisíc

vyveze se 252 tisíc

hl vína

hl vína

zbývá pro český trh 252 tisíc hl vína

Obrázek 4 - víno v České republice

zdroj: ihned.cz, upraveno Na tomto obrázku je vidět kolik vína se vyrobí a vyveze v České republice. Za zmínku určitě stojí i fakt, že v Česku se ročně vypijí 2 miliony hl vína. Z obrázku můžeme usoudit, že do země se dováží 1,7 milionu hl vína ročně.

3.4. Daň z tabáku Pro účel této daně se tabákovými výrobky rozumí cigarety, doutníky a tabák ke kouření. Tabák ke kouření se člení do tří skupin: tabák řezaný, tabákový odpad a tabák ke kouření. Na internetovém portále ceskapozice.cz se píše, že spotřební daně na tabákové výrobky představují asi čtyři procenta státního rozpočtu. V roce 2013 se dokonce výnosy z této daně poprvé v historii snížili. Konkrétně se snížily o 0,2 miliardy korun oproti předcházejícímu roku. Prioritou současného ministra financí Andreje Babiše je zefektivnit výběr daní, protože během několika let stát přišel o mnoho

27

miliard korun především kvůli špatně nastavenému systému výběru spotřebních daní na tabáku. Celkovou daň u cigarety tvoří mimo spotřební daně i DPH. Pokud si uvedeme příklad, že krabička cigaret bude stát 69 Kč, pak je spotřební daň u krabičky 42 Kč (výpočet: 20 ks x 2,25 Kč) a DPH 11,97 Kč (výpočet: 69 Kč / 121 x 21). Celková daň z krabičky cigaret je 56,98 Kč. To znamená, že daně u cigaret tvoří necelých 83% celkové konečné ceny cigarety. (finance.cz)

3.5. Daň z paliv a maziv V některých literaturách bývá také označována pod pojmem daň z minerálních olejů. Plátcem této daně může být jak právnická tak i fyzická osoba. Předmětem této daně jsou vybraná paliva, maziva a jejich směsi. Předmětem daně jsou motorové a technické benzinky, dále těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny určené k prodeji pro další účely, stlačené plyny a směsi benzinu s nějakou jinou další látkou. Sazba spotřební daně z minerálních olejů je pevná. Podle zákona sazba činí 12 840 Kč na 1000 litrů motorové a ostatní benziny. Z uvedeného tedy pak vyplývá, že daň na jeden litr benzinu je 12,84 Kč. Podle prezentace pana Ladislava Minčiče (I. náměstka bývalého ministra financí Miroslava Kalouska) na internetovém portále pro liberální institut, se spotřební daň z minerálních olejů v období od 1. 1. 2004 do 1. 3. 2011 zvýšila pouze jednou, a sice o 1 Kč/l. Osvobození od této daně se vztahuje na minerální oleje používané pro jiné účely, než na pohon motorů nebo výroby tepla. Další osvobození se vztahuje na odpadní oleje, jestliže byly získány výměnou olejů v motorech, případě převodkách atd. Povinnost přiznat vzniká plátci daně z paliv a maziv dnem použití nebo prodejem minerálních olejů. Průměrná cena benzínu se pohybuje na 36 Kč/litr. Spotřební daň za litr benzínu je již výše zmiňovaných 12,84 Kč. DPH benzínu je 6,32 Kč (výpočet: 36,10 /120 x 21) a celkové zdanění benzínu pak tedy vychází 19,16 Kč (výpočet: 12,84 + 6,32). v procentním vyjádření to vychází 53,07 % (výpočet: 19,16 / 36,10).

28

V jednom litru benzínu odvedeme státu na daních více než 50% celkové finanční částky. (finance.cz)

3.6. Ekologická daň Ekologická daň je upravována novelou zákona o odpadech 383/2001 Sb. vydaná v roce 2009. Ekologická daň vznikla na žádost Evropské unie. Představuje poplatek, který se platí při registraci motorového vozidla. „Příjmy z této daně mají posloužit na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovlaků.“ (ekodan.eu) Tato daň se platí pro motorová, osobní a užitková vozidla. Maximální hmotnost těchto vozidel nesmí překračovat 3,5 tuny. Ekologickou daň hradí vždy ta osoba, na kterou je vozidlo registrováno. Jestliže byl již někdy v minulosti poplatek za ekologickou daň uhrazen, jsou pak další registrace daného auta bez poplatku. Tzn. daň je placena pouze jednou u každého registrovaného vozidla. Pokud je osoba, na kterou je vozidlo registrováno držitelem ZTP je poplatek osvobozen. Dále je osvobozena situace, kdy dochází k registraci vozidla ve vypořádání dědictví nebo zánik společného jmění manželů. Výše ekologické daně se odvíjí podle emisních limitů motorového vozidla. Limity splňují nebo nesplňují normu EURO. Označení emisních limitů nalezneme ve velkém technickém průkazu automobilu. Pokud splňujeme normu EURO 0 pak je stanoven poplatek ve výši 10 000 Kč, u normy EURO 1 je poplatek 5 000 Kč, u normy EURO 2 činí výše daně 3 000 Kč. Jestliže má motorové vozidlo normou EURO 3,4 a 5, pak je od ekologické daně osvobozeno.

29

Tabulka 4 - orientační tabulka převodu označení emisního limitu EURO 0

EURO 1

EURO 2

EURO 3

poplatek 10 000 Kč

poplatek5 000 Kč

poplatek 3 000 Kč

R 15.02 R 15.03 R 15.04 R 83.0 R 83.01 B,C 89 / 458

R 83.02 B,C 91 / 441 93 / 59

R 83 - 03 B, C R 83 - 04 B, C 94 / 12 96 / 44 96 / 69 98 / 77

bez poplatku R 83.05 A 98 / 69 A 1999 / 102 A 2001 / 1 A 2001 / 100A 2002 / 80 A 2003 / 76 A 2006 / 96 A

zdroj: ekodan.eu Ve výše uvedené tabulce můžeme vidět hodnoty, které nalezneme také ve velkém technickém průkazu motorového vozidla. Podle těchto hodnot se poté určí norma EURO a tím pak můžeme zjistit, jaký poplatek zaplatíme při registraci vozidla. Tento poplatek je určen k ekologické likvidaci automobilu po jeho dosloužení v provozu. V praxi je mnohdy právě ekologická daň rozhodujícím faktorem při koupi již používaného auta. Jestliže není poplatek u automobilu zaplacen, vozidlo se hůře prodává. Pan Novák si koupil auto staršího roku výroby (1992), které doposud nemělo zaplacenou ekologickou daň. Podle norem o ekologické dani tento automobil splňuje 1. třídu, u níž bude muset pan Novák zaplatit 5 000 Kč na Městském úřadě proto, aby byl vůz oficiálně na něj přihlášen. Jelikož se jedná o vůz, který má hodnotu přibližně 15 000 Kč, pan Novák si hodně rozmýšlí, jestli auto koupí nebo ne.

30

4. Daň z přidané hodnoty (DPH) Tuto daň v současné době upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. DPH je jedním z nejdůležitějších příjmů státní pokladny a zároveň tou nejsložitější daní. Ceny výrobků nebo služeb v sobě obsahují i daň z přidané hodnoty. Pokud by se sazba daně zvýšila, tak nás to ovlivní, protože budeme pociťovat, že veškeré nakupované statky budou dražší. Tato daň je vypořádávána se státem a nikoli v rámci dodavatelsko – odběratelských vztahů. Někdy bývá DPH také označována jako daň univerzální. Je daní povinnou ve státech Evropské unie. Platíme je všichni (poplatníci daně) ve většině nakupovaného zboží či služeb, ale odvádí ji za nás prodejci (plátci daně). „Daň z přidané hodnoty je teoreticky i aplikačně složitá a mnohotvárná, to platí tím spíše, že bude nutno se seznámit v základních rysech s tím, jak funguje napříč Evropskou unií.“ (Vančurová & Láchová, 2010)

4.1. Historie daně Dříve než byla zavedena daň z přidané hodnoty (konec roku 1992) byla v České republice uplatňována na zboží daň z obratu. Z toho vyplývá, že daň z přidané hodnoty byla zavedena až od 1. 1. 1993. Daň z obratu byla nepřímou všeobecnou daní. Tuto daň upravoval zákon č. 73/1952 Sb. Daň z obratu byla uplatňována jednorázově a byla odváděna především z prodeje a byla vybírána státem stejně jako daň z přidané hodnoty, proto aby se naplnila státní pokladna. U daně z obratu se jednalo o daň z ceny obratu zboží při jeho převodu mezi obchodníky. V dnešní době tato daň stále platí třeba ve Spojených státech anebo v Kanadě. V České republice byla daň z obratu od roku 1993 nahrazena daní z přidané hodnoty (DPH). U této daně už potom docházelo jen ke zdanění tzv. přidané hodnoty. Dani podléhala jen ta hodnota, která byla přidaná zpracováním dalšího výrobce nebo prodejce. Zavedení DPH se projevilo také v rozšíření zdaňovaných položek na téměř všechny služby.

31

Rozdíl mezi DPH a daní z přidané hodnoty by se nechal vysvětlit na jednoduchém praktickém příkladě, kdy budeme jako firma „AB“ vyrábět míčky. Míček se vyrábí z gumy. Někdo musí gumu vyrobit, prodat a zaplatit státu daň. Když firma „AB“ gumu koupí, vyrobí z ní míček a prodá míček, tak opět zaplatí státu daň. Výrobce míčku platí daň z přidané hodnoty jen z té ceny, která byla přidána prací k obyčejné nakoupené gumě na výrobě míčku. Na rozdíl u daně z obratu by výrobce platil vždycky za celý míček, a to tehdy, když by ho jeden výrobce poslal druhému. V současné době to lze ukázat na příkladu, kdy prodejce v Rakousku doveze míčky do Číny. Kvůli dani z obratu, podobně jako kvůli clu, jsou výrobky dražší a pohyb zboží po světě se stává složitější. (svitavskydenik.cz)

4.2. Princip DPH Základní princip nebo myšlenka daně z přidané hodnoty je velmi jednoduchá. Daň je vybírána na každém stupni zpracování. Ne však z celého obratu, jen z toho co bylo přidáno. Zdaňuje se tedy jen přidaná hodnota. Ovšem musí být splněna podmínka, abychom byli ať už jako fyzická nebo jako právnická osoba plátcem DPH. Pak teprve máme z přijatých plnění nárok na odpočet (pohledávku u finančního úřadu) a naopak z poskytnutých plnění máme jako plátci DPH povinnost odvést daň (závazek u příslušného finančního úřadu).(Kubátová, 2003) Tento základní princip DPH si můžeme vysvětlit na jednoduchém příkladu z účetnictví. Nejprve nám jako firmě „XY“ dojde faktura od našich dodavatelů společnosti „YZ“ na zboží za 160 000 Kč, k tomu připočítáme současných21% DPH, které je 33 600 Kč. Na tuto částku 33 600 Kč máme nárok na odpočet, protože i naši dodavatelé jsou plátci DPH. Výsledná cena s daní, kterou dlužíme firmě „YZ“ je 193 600 Kč. My jako obchodní firma „XY“ toto zboží uskladníme a za týden prodáme se ziskem jinému podniku „YY“ za 250 000Kč. K této ceně opět připočteme současnou sazbu 21% DPH, což činí 52 500 Kč. Tuto částku 52 500 Kč musíme odvést finančnímu úřadu. Celková cena, kterou nám odběratelé – tedy podnik „YY“ musí zaplatit je 302 500 Kč. 32

Na účtu DPH (účet 343) máme my jako firma „XY“ konečný zůstatek na debetní straně 18 900 Kč. Tato částka nám i vyjde z tzv. přidané hodnoty, tedy pokud odečtením250 000 a 160 000. Rozdíl je 90 000 Kč a z toho vypočítáme nynější sazbu 21% DPH. Vychází nám již zmiňovaných 18 900 Kč. (firma „XY“)

MD

účet 343 – DPH

Dal

33 600 Kč

52 500 Kč

nárok na odpočet

povinnost odvést daň KZ 18 900 Kč

Obrázek 5 - účet DPH firmy "XY"

zdroj: vlastní zpracování Zjednodušeně řečeno – princip daně z přidané hodnoty je v tom, že odvedeme daň pouze z rozdílu ceny mezi vstupy (fakturou přijatou) a výstupy (fakturou vydanou). Daň v podstatě odvádíme z toho, o co se cena zboží zvýší, kolik se k hodnotě přidá. Subjekt platí dodavatelům cenu i s daní a sám dostává zaplaceno za zboží také cenu včetně daně. Do státního rozpočtu pak odvedeme rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní – povinnost odvést daň. Případně nám může být daň vrácena – nadměrný odpočet.

4.3. Registrace k DPH Pokud chceme uplatňovat nárok na odpočet a zároveň odvádíme daň, musíme se zaregistrovat jako plátci DPH. Od 1. 1. 2014 jsme povinni podat přihlášku k registraci za DPH a oznámení o změně registračních údajů plátce DPH prostřednictvím aplikace Elektronického podání pro Finanční správu. Plátcem daně se můžeme stát dobrovolně nebo povinně. Dobrovolně se zaregistrujeme jako plátci, pokud se nám to vyplatí a tudíž nám z toho plyne nějaká výhoda. Např. je výhodné se stát plátcem v oboru stavebnictví. Jelikož stavební firma nakupuje se základní sazbou (aktuální je 21%) a prodává 33

se sníženou sazbou (aktuální je 15%). Dalším příkladem, kdy je pro nás výhodné stát se plátcem DPH dobrovolně je, pokud naše společnost vyváží zboží mimo Evropskou unii, tedy v rámci třetích zemí. Povinně se staneme plátcem DPH, pokud výše našeho obratu přesáhne za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců 750 tis. Kč. Tato hranice bude platná od 1. 1. 2015. Jinak je tato hranice stanovena na 1 mil. Kč. Povinnost zaregistrovat se jako plátce DPH máme, jestliže překročíme stanovený obrat do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém byl převýšen daný obrat. Poté jsme od následujícího měsíce plátci DPH. Povinně jsme měsíčními plátci DPH minimálně dva roky a pak můžeme být čtvrtletními plátci. Jestliže plátce DPH bude mít vyšší obrat, než 10 mil. korun za kalendářní rok musí se stát měsíčním plátcem daně. (Daň z přidané hodnoty, 2004) + (daňové zákony, 2013) Co se týče registrace k DPH, tak za zmínku určitě stojí příklad z praxe. V tomto případě se jedná o fyzickou osobu, která zažádala o dobrovolnou registraci k DPH. Dříve, ale než došlo k přijetí potvrzení o registraci k dani z přidané hodnoty, uskutečnila fyzická osoba prodej zboží slovenskému plátci DPH a v rámci tuzemska dvěma jiným českým plátců. Fyzická osoba vystavila daňové doklady včetně DPH už jako plátce, jelikož měla ústní vyjádření od pracovníka finančního úřadu, že registrace proběhla úspěšně. Podnik se ale dopustil chyby, jelikož nárokovat DPH si může, až ve chvíli kdy se stane plátcem DPH a plátcem DPH se osoba stává na základě doručení rozhodnutí o registraci příjemci. V našem případě tedy ještě nebylo rozhodnutí přijato, proto plátcem DPH osoba v okamžiku vystavení daňových dokladů plátcem nebyla, tudíž si DPH nárokovat nemohla.

34

4.4. Zdaňovací období a daňové přiznání k DPH Zdaňovací období může být buď čtvrtletní, pokud obrat za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 mil. Kč. Nebo je zdaňovací období měsíční, a to pokud obrat za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 mil. Kč. Daňové přiznání podáváme každé čtvrtletí nebo každý měsíc, podle toho jaké máme zdaňovací období. Podává se a musí se zaplatit do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. U měsíčních plátců to je 25. den následujícího měsíce. U čtvrtletních plátců do 25. dubna, 25. července, 25. října a 25. ledna. V daňovém přiznání uvádíme DPH na vstupu, DPH na výstupu, částky rozdělené podle sazeb, podle zahraničí – EU a mimo EU. Za vývoz se považuje pouze dodání zboží nebo poskytnutí služby do států, které nejsou členy Evropské unie. Jedná o tzv. vývoz do třetích zemí. Stejně tak jako přihlášky k registraci se od 1. 1. 2014 podávají pouze elektronicky, tak i daňové přiznání řádné i dodatečné se podává elektronicky. Tato povinnost elektronického podání je pro všechny plátce DPH. Jedinou výjimkou z povinnosti podávat elektronické přiznání mají fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 milionů korun. Tyto fyzické osoby, které mají uděleny výjimku, si mohou vybrat, jestli budou podávat přiznání v papírové nebo v elektronické podobě. Finanční správa počítá i s tím, že na začátku mohou mít organizace potíže s tím, aby podali správně elektronické daňové přiznání, proto připravila aplikaci kontroly počítače, která ověří, jestli počítač, který je využíván pro práce s touto aplikací odpovídá požadavkům systému. Další pomůckou je průvodce pro podnikatele, jak správně postupovat při podání elektronického daňového přiznání k dani z přidané hodnoty. Nejprve exportujeme data z účetního programu, nejlepším řeším je, aby byl ve formátu xml, dále tyto data odešleme přes datovou schránku do formuláře nebo je zadáme ručně. Dalším krokem je zkontrolování takto vložených dat a pro jistotu vytištění v klasické formě papírového formuláře. Poslední fází elektronického daňového přiznání je odeslání datové schránky správci daně. (podnikatel.cz, 2014)

35

Na konkrétním příkladě firmy „XY s.r.o.“ si ukážeme vyplnění daňového přiznání k DPH. Na internetových stránkách daňového portálu eds.mfcr.cz jsem stáhla formulář daňového přiznání, do kterého jsem vypisovala konkrétní částky našeho příkladu. Formulář jsem kvůli čitelnosti a lepší přehlednosti rozdělila na dvě následující stránky.

K formuláři daňového přiznání patří i pokyny

k vyplnění, které jsem dala do příloh této práce. Naše firma „XY“ je měsíčním plátcem DPH. V měsíci lednu roku 2014 vystavila fakturu jiné společnosti v České republice za poskytnuté služby na 100 000 Kč (místem plnění se tedy stává tuzemsko). Daň (21%) z této částky je 21 000 Kč. Druhou fakturu, kterou naše firma „XY“ vydala také českému odběrateli, tentokrát za prodané výrobky, byla vystavena na částku 61 980 Kč + 21% DPH činí 13 020 Kč. Tyto dvě účetní částky spolu sečteme a výslednou sumu můžeme zapsat na řádek č. 1 daňového přiznání. Dalším případem, který zapíšeme do daňového přiznání na řádek č. 3 je faktura kterou firma „XY“ přijala od německého dodavatele za zboží. Tuto dodavatelskou fakturu za zboží jsme přijali v hodnotě 200 000 Kč a DPH k tomu činí 42 000 Kč. Na řádku č. 3 si danou částku z faktury dodaníme a zároveň tu samou částku i zapíšeme na řádek č. 43 daňového přiznání, kde budeme mít nárok na odpočet. Naše společnost „XY“ vystavila dvě faktury mimo naše území. První fakturu vydala společnosti na Slovensku za dodání zboží. Částka činí 300 000 Kč a naše společnost si ji zapíše na řádek č. 20 daňového přiznání. Druhou fakturu firma vystavila odběrateli na zboží, které bylo dodáno do Austrálie (mimo území EU) na částku 500 000 Kč. Jelikož se nejedná o členský stát Evropské unie, můžeme nyní hovořit o vývozu zboží. Tato částka bude v daňovém přiznání na řádku č. 22. Čtvrtý oddíl daňového přiznání se zabývá nárokem na odpočet daně z přidané hodnoty. Na řádek 40 daňového přiznání naše společnost „XY“ zapíše výslednou částku podle dvou faktur, které přijala od dodavatelů v tuzemsku. První český dodavatel poslal firmě „XY“ fakturu na 80 000 Kč + 21% DPH. Druhý tuzemský dodavatel poslal firmě „XY“ fakturu na 743,46 Kč + 21% DPH činí 156,4 Kč. 36

37 Obrázek 6 - 1. část daňového přiznání

Obrázek 7 - 2. část daňového přiznání

Ve výsledné fázi si můžeme všimnout, že nám vyšla vlastní daňová povinnost 17 064 Kč. Tuto částku jsme povinni jako firma „XY“ uhradit do 25. února 2014.

38

4.5. Vývoj daně z přidané hodnoty v ČR Časté legislativní změny v zákoně o této dani vedou k častým nepřehlednostem a vznikají nedorozumění. V následující tabulce můžeme vidět, jak se sazby DPH vyvíjeli v České republice od roku 1993 až do současné doby. Tabulka 5 - vývoj sazeb DPH v ČR od roku 1993 do roku 2014

období od 1. 1.1993 1.1.1995 1.5. 2004 1.1. 2008 1.1. 2010 1.1.2012 od 1.1. 2013

do 31. 12.1994 30. 4. 2004 31.12.2007 31.12.2009 31.12.2011 31.12.2012

základní sazba (%)

snížená sazba (%)

23 22 19 19 20 20 21

5 5 5 9 10 14 15

zdroj: podnikatel.cz + daňové zákony V České republice se sazba daně z přidané hodnoty změnila celkem šestkrát. DPH vznikla v roce 1993, kdy nahradila již výše zmiňovanou daň z obratu. Původně byla stanovena zvýšená sazba daně z přidané hodnoty na 23% a snížená sazba daně na 5%. Tyto sazby zůstaly stejné dokonce roku 1994. Od roku 1995 došlo ke snížení základní sazby o jedno procento. Snížená sazba daně se nepohybovala, zůstala stále na 5%. Největší změnou prošel zákon o DPH v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Vznikl zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterým byl nahrazen předcházející zákon č. 588/1992 Sb. Tento nový zákon vznikl s účinností k 1. 5. 2004 (den vstupu ČR do EU) a byl stanoven v souladu s předpisy Evropské unie. Hlavním cílem této novely bylo sjednotit legislativní úpravu České republiky s platnými předpisy Evropské unie. Základním principem úpravy tohoto zákona bylo dosažení základní sazby pro většinu zboží a služeb, což bylo požadavkem Evropské unie. Snížená sazba, v té době 5%, se vztahovala jen na potraviny a zdravotní potřeby a základní sazba byla stanovena na 19%.

39

Základní sazba se uplatňovala u zboží a služeb. Od 1. května 2004 do konce roku 2009 byla doba, kdy byly úplně nejmenší sazby daně od osamostatnění České republiky. Další důležitou novelou v tomto roce, byli změny týkající se územní působnosti. Byly zde vymezeny nové základní pojmy. Mezi tyto pojmy řadíme tuzemsko, území Evropského společenství a třetí země. Za tuzemsko se považuje území České republiky. Za území Evropského společenství se považuje území států, které jsou členy Evropské unie, a pod pojmem třetí země si můžeme představit území mimo území Evropského společenství. Plnění se mohou dělit na ty, které jsou předmětem daně a které nejsou předmětem daně. Ostatně členění můžeme vidět na následujícím schématu.

Obrázek 8 - schéma plnění DPH

zdroj:http://www.eamos.cz/amos/kuf/externi/kuf_4423/novela_zakona_o_DPHk_ 1_5_2004.pdf Radikální změnou v roce 2004 prošly i podmínky pro registraci osoby povinné k dani. Do 30. 4. 2004 byla osoba povinná k dani, pokud její obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročil 2 000 000 Kč. Novelou v roce 2004 byl tento limit stanoven na 1 000 000 Kč a do obratu se počítali veškerá uskutečněná zdanitelná plnění, to znamená i ta plnění, která se uskutečnila mimo tuzemsko.

40

V roce 2009 byla vydána protikrizová opatření. V oblasti daní se tyto opatření týkali DPH, kdy si mohli podnikatelé uplatnit nárok na odpočet osobních aut. Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela: „Hospodářská komora vítá opětovné oživení prodeje automobilů v České republice, které předčilo i naše nejoptimističtější očekávání. Hlavní důvod přičítáme především zavedení jednoho z prvních protikrizových opatření, kterým je změna zákona o DPH, díky níž si firmy dnes mohou při nákupu nového osobního automobilu uplatnit odpočet DPH na vstupu.“ Další změny, co se týče sazeb DPH, nastávali postupně od roku 2008. Jedná se především o zvýšení tentokrát snížené sazba daně. Tento jev byl důsledkem budoucího plánovaného sjednocení sazeb DPH. Od roku 2010 docházelo opět k mírnému zvýšení obou sazeb daně až k současným 21% základní sazby a 15% snížené sazby. V roce 2011 podle internetového portálu novinky.cz: „V roce 2011 se vybralo téměř 278 miliard korun, což tvořilo přes 38 procent příjmů státního rozpočtu z veškerých daní (bez příspěvků na sociální zabezpečení).“V roce 2012 zůstala základní sazba daně, ale zvýšila se opět snížená sazba. Zvyšování snížené sazby daně bylo důsledkem toho, že se postupem času uvažovalo o jednotné sazbě DPH. Proto si můžeme všimnout, že základní sazba se vždy pohybovala v rozmezí od 19 do 23 procent. Kdežto snížená sazba se zvýšila v konečné fázi až o 10 procent. V současné době je zřejmé, že sazby daní 15% a 21% zůstanou minimálně do konce roku 2014 stejné. Ovšem pak je velkou neznámou, zda bude zavedena jednotná sazba daně v hodnotě 17,5%. Tato změna je plánována na začátek roku 2015. Prozatím, ale máme sazby dvě – základní, kam patří většina zboží a služeb a sníženou sazbu, kam řadíme např. potraviny, knihy, ubytovací služby, nemocenskou péči atd.

41

4.6. Evropská unie a daň z přidané hodnoty Tato část práce je zaměřena především na sazby daně z přidané hodnoty v členských zemích Evropské unie, a poté je zde vysvětlen princip obchodování se zahraničními státy, které jsou členy Evropské unie a státy, do kterých se uskutečňuje dodání zboží nebo se do nich dováží v rámci třetích zemí, tedy států mimo Evropskou unii. Podle Praktického průvodce občanů a podniků po právech a příležitostech na jednotném trhu EU Vaše Evropa – Vaše práva: „Aby bylo obchodování přes hranice jednodušší, harmonizovala Evropská unie pravidla pro DPH.“ Trendem v zemích EU bylo v posledních letech zvyšování sazeb DPH. Zvýšení přímých daní snižuje čistou mzdu nebo čistý zisk zaměstnancům a podnikatelům. Vliv na naše peněženky je tedy ihned viditelný. U DPH tomu tak není. Vliv je nepřímý, to znamená, že se draží zboží a služby. To je pro většinu občanů více přijatelné než snižování mezd. Hlavním důvodem pro zavedení DPH v Evropské unii bylo vytváření společného trhu, ve kterém vládne hospodářská soutěž, která je poctivá. Dalším důvodem je vyloučení faktorů, které mohou narušit podmínky hospodářské soutěže v členských zemích EU. Mezi další důvody můžeme řadit i volný pohyb zboží a služeb na společném trhu, které nese v každé zemi stejné daňové zatížení. Daň z přidané hodnoty zavedlo jako první Dánsko. Také Dánsko jako jediná země Evropské unie používá dnes jen jednu základní sazbu a v tabulce si můžeme všimnout, že se sazba neustále zvyšuje. Možná že i to, že v Dánsku mají jednotnou sazbu, je důvodem toho, že v Dánsku je sazba DPH nejvyšší, co se týče Evropské unie. Na druhém místě s nejvyšší sazbou daně z přidané hodnoty je pak Maďarsko. Naopak nejnižší sazbu daně mají v Lucembursku a na Kypru (daňový ráj). Počet sazeb DPH i jejich výše se ve členských státech Evropské unie liší. Jednotlivé členské státy mají možnost si v určitých zemích stanovit vlastní sazby. Výše jednotlivých sazeb můžeme vidět v tabulce na následující stránce této práce. Nicméně ale musí být dodržována některá pravidla, zejména se jedná o minimální 42

hranice daňových sazeb. Tyto minimální sazby jsou stanoveny ve směrnicích Evropské unie. Jde o směrnici 92/77/EHS z října roku 1992 a následně pak směrnici 2006/112/ES z listopadu roku 2006. Tyto směrnice říkají, že základní sazba DPH nesmí být nižší než 15%. Státy evropské unie mohou uplatňovat jednu nebo dvě snížené sazby, ovšem jejich sazba nesmí být nižší než 5%.

Jestliže by měl stát sníženou sazbu daně nižší než 5%, směrnice

to dovoluje pouze v přechodovém období. Dále zmíněná norma obsahuje celou řadu výjimek, které si státy Evropské unie vyjednaly. V praxi v členských zemích Evropské unie je uplatňováno pět základních sazeb DPH -

základní sazba

(standard rate), snížená sazba (reducedrate), super snížená sazba (superreducedrate), „mezisazba“ (parking rate) a nulová sazba (zerorate). Super sníženou sazbu využívají některé členské státy jako je například Španělsko, Maďarko, Finsko apod. Princip obchodování v Evropské unii spočívá v tom, že zboží musí dodanit každý plátce, který nakoupí zboží. Daň z přidané hodnoty funguje na principu daně na vstupu a výstupu. Pokud plátce prodává zboží do zahraničí, dochází k tzv. samovyměření daně z přidané hodnoty. Plátce musí použít vždy platnou sazbou ve své zemi. To znamená, že má povinnost odvést daň na výstupu. Opačným případem je, když nakupujeme zboží, tak máme nárok na odpočet daně na vstupu. Pokud český výrobce dodává zboží odběrateli do jiného členského státu Evropské unie je to zcela odlišné, než kdyby zboží dovážel jinému odběrateli do České republiky. I když je to mimo území České republiky nemůžeme mluvit o vývozu, jde pouze o dodání zboží v rámci Evropské unie do jiného členského státu. O vývozu lze hovořit až ve chvíli, kdy je dodání uskutečněno v rámci třetích zemí, čili do států, které nejsou členy Evropské unie. Obecně lze dodání zboží českou firmou (dodavatelem, popř. vývozcem) shrnout ve třech základních situacích. 1) Český podnik dodává zboží osobě, která je registrovaná k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě. Pořizovatelem je tedy jiný členský stát Evropské unie, který je registrován k DPH. Tento pořizovatel je povinen ve svém státě řádně dodanit svou sazbou v rámci daňového přiznání k DPH. Český plátce zboží dodá v cenách bez daně v daňovém přiznání jako dodání zboží do jiného 43

členského státu (řádek č. 20 daňového přiznání). O dodání zboží do jiného členského státu plátce pak musí vyplnit souhrnné hlášení. Tento případ si můžeme uvést na konkrétním příkladu, kdy český vývozce vydá fakturu na zboží do Německa bez DPH, tedy do jiného členského státu. Vývozce z ČR má nárok na osvobozené zdanitelné plnění a povinnost odvést daň má německý odběratel podle německé sazby daně. Český plátce je povinen na fakturu vydanou uvést své daňové identifikační číslo. 2) Český podnik dodává zboží osobě, která není registrovaná k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě. V tomto případě je pořizovatelem osoba, která není registrovaná k DPH. To znamená, že zboží je dodáno za cenu včetně daně podle dané sazby v tuzemsku. Konkrétním příkladem může být český vývozce, který vystaví fakturu na zboží polskému odběrateli, který v Polsku není registrován jako plátce DPH, na faktuře bude uvedena cena včetně daně a následně se DPH odvede standardně finančnímu úřadu v České republice. 3) Český podnik vyváží zboží do třetích zemí, tedy do států, které nejsou členy Evropské unie. Při tomto dodání se jedná o vývoz zboží, který se považuje za osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně. Nebere se ohled na to, jestli je pořizovatel zboží registrován k dani z přidané hodnoty či nikoliv. Český podnik bude dodávat zboží za ceny bez daně a tuto částku vyplní v daňovém přiznání, vývoz zboží (řádek č. 22 daňového přiznání). Pořizovatel zboží, který má sídlo v zemích mimo Evropskou unii je povinný zboží řádně zdanit ve své zemi, podle svých právních předpisů. Dále budu řešit opačnou situaci, tedy dodání zboží do České republiky. Mohou nastat dvě situace. 1) Dojde k dodání zboží jiného členského státu do České republiky. Zde musíme hovořit o dodání zboží, nikoliv o dovozu. Za dovoz lze považovat pouze dodání do zemí mimo Evropskou unii, tedy v rámci třetích zemí. Příkladem může být dodání zboží do České republiky ze Slovenska. Slovensko je členem Evropské unie, čili pro dodání zboží se stává místem zdanitelného plnění Česká republika. 44

Daň je tedy povinen odvést český odběratel ve svém daňovém přiznání - pořízení zboží z jiného členského státu (řádek č. 3 daňového přiznání). 2) Na dovoz zboží v rámci třetích zemí, tedy na zboží ze zemí mimo Evropskou unii, se vztahuje daňová a také celní povinnost. Pokud se český podnikatel rozhodne dovážet zboží např. z Číny (stát mimo EU) musí nejprve vyhledat prodávajícího a uzavřít s ním dohodu, poté si nechat zaslat fakturu od prodávajícího, pak musí zboží projít celnicí, kde musí podnikatel vyřídit formality a posledním krokem je zaplacení cla, daně z přidané hodnoty a případné spotřební daň. I tuto částku za dovoz zboží je povinen odvést český odběratel v daňovém přiznání v řádku pro dovoz zboží (řádek č. 7 daňového přiznání).

4.6.1. Souhrnné hlášení Souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty musí podávat obchodní partner z České republiky, který dodal zboží do jiného členského státu Evropské unie nebo přemístil obchodní majetek do jiného členského státu nebo dodal zboží kupujícímu v EU. Toto souhrnné hlášení je součástí daňového přiznání k DPH a plátce ho podává proto, aby informoval správce daně o zdanitelných plněních, která se uskutečnila se subjekty z jiných států v rámci Evropské unie. Formulář souhrnného hlášení jsem stáhla na internetových stránkách finanční správy a je součástí příloh této práce. Toto hlášení vyplní plátce daně, který dodal zboží do jiného členského státu Evropské unie osobě registrované k dani v jiném státě EU. Souhrnné hlášení se musí podat za každé čtvrtletí v roce do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí společně s daňovým přiznáním. Jako příklad z praxe můžeme uvést případ, kdy plátce daně dodává zboží osobě, která je registrovaná k DPH v Rakousku. Plátce hodnotu přepravovaného zboží má uvedenou na řádku č. 20 v daňovém přiznání k DPH a v tomto samém období musí podat plátce i souhrnné hlášení, jako přílohu daňového přiznání. Druhým, zcela odlišným případem je, pokud plátce daně bude osobě registrované k dani ve Slovenské republice montovat na střechu krytinu. Toto plnění se nevztahuje na zboží, ale na službu. Proto plátce vůbec nebude podávat souhrnného hlášení. 45

Pokud zboží, které odešleme do jiných členských států Evropské unie, má celkovou hodnotu vyšší než 8 milionů Kč a zboží, které přijmeme z jiných členských států EU je také vyšší, než 8 milionů Kč máme povinnost vykazovat intrastat. Intrastat je statistický systém, který sleduje pohyb zboží mezi plátci daně z přidané hodnoty v členských zemích Evropské unie.

46

Tabulka 6 - přehled sazeb DPH v Evropě

Stát Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie

základní sazba (%) 21 20 21 25 20 24 20 25 23 25,5 22 19 7,6 21 21 15 27 18 19 21 25 23 23 20 24 23 20 22 21 25 8 20

snížená sazba (%) 6 a 12 9 15 9 10 a 14 2,1 a 5,5 a 10 5 a 13 4,8 a 9 a 13,5 5 4 a 10 5a9 2,4 a 3,6 5,9 12 3 a 6 a 12 5 a 18 5,7 7 6 8 a 15 5,8 6 a 13 10 a 12 5a9 13 a 6,5 10 9,5 4 a 10 6 a 12 2,5 a 3,8 5

zdroj: kodap.cz, aktualizováno dne 24. 3. 2014

47

4.7. Daň z přidané hodnoty v Dánsku V předchozí kapitole bylo zmíněno, že jako první daň z přidané hodnoty zavedlo Dánsko a zároveň je jedinou zemí Evropské unie, která má zavedenou jednotnou sazbu daně.

Daň z přidané hodnoty v Dánsku je vybírána z dodání zboží

a vztahuje se na většinu služeb. Neexistuje zde snížená sazba jako v jiných zemích Evropské unie. Výše jednotné sazby daně z přidané hodnoty je od roku 1992 ve stejné výši, a sice 25 %. V následující tabulce můžeme vidět, jak se sazby daně v Dánsku vyvíjely od jejího vzniku v roce 1967. Placení daně z přidané hodnoty se v této zemi nevztahuje na prodej či pronájem nemovitostí, dále se nevztahuje na dodávky plynu, vody, elektřiny a topení, výhry v loteriích atd. Společnosti, které mají vyšší obrat než 6 667 EUR ročně, se musí pro účely DPH povinně zaregistrovat. Tato částka představuje přesně 50 000 dánských korun. Pro lepší představu to je v českých korunách183 076 Kč -

přepočítáno kurzem

aktuálním kurzem 27,46 (ke dni 21. 4. 2014). Tabulka 7 - vývoj sazeb DPH v Dánsku

od 3.7.1967 1.4.1968 29.6.1970 29.9.1975 1.3.1976 3.10.1977 1.10.1978 30.6.1980 1.1.1992

období do 31.3.1968 28.6.1970 28.9.1975 29.2.1976 2.10.1977 30.9.1978 29.6.1980 31.12.1991

Sazba daně (%) 10 12,5 15 15 15 18 20,25

snížená sazba 9,25%

22 25

zdroj: danarionline.cz

48

4.8. Daň z přidané hodnoty na Slovensku Daň z přidané hodnoty na Slovensku funguje na stejném principu jako daň z přidané hodnoty v České republice. Před zavedením DPH na Slovensku, byla daň z obratu stejně jako v Česku. DPH je v současnosti základním typem univerzálních nepřímých daní a je to jeden z hlavních příjmů státního rozpočtu. Na Slovensku je nyní základní sazba DPH v současné době 20% a snížená sazba činí 10%. Snížená desetiprocentní sazba DPH se vztahuje na lékařské a farmaceutické potřeby, dále na potraviny, knihy a také na vstupy do kulturních a zábavných akcí. Původní zákon o DPH č. 289/1995 Z.z. procházel několika změnami, celkově byl novelizován třináctkrát. Asi největší změnou byl rok 2004, kdy od 1. 1. byla zavedena jednotná 19% sazba daně. Touto novelizací byl i změněn postup při vrácení nadměrného odpočtu. Tyto změny měli za následek poměrně komplikované postupy výpočtu daňové povinnosti při zaúčtování. Možná i to bylo důvodem od roku 2007 zavedení opět dvou sazeb daně.(epi.sk) Tabulka 8 - přehled sazeb DPH na Slovensku

období od 1. 1. 1993 1. 8. 1993 1.1.1996 1. 7. 1999 1.1.2003 1. 1. 2004 1. 1. 2007 1. 5. 2010 1. 1. 2011

do 31. 7. 1993 31. 12. 1995 30. 6. 1999 21. 12. 2002 31. 12. 2003 31. 12. 2006 30. 4. 2010 31. 12. 2010

základní sazba (%)

snížená sazba (%)

23 25 23 23 20 19 19 19 20

5 6 6 10 14 10 10 a 6 10

zdroj: finance.sk

49

Na Slovensku se sazby v průběhu několika let změnily, jak jsme mohli vidět v tabulce. Na DPH Slováci odvedou všichni spotřebitelé méně než v Česku. Nákup zboží a služeb je méně zatížen DPH než v Česku. Na Slovensku v minulosti byla již sazba 25%, v Česku byla nejvyšší sazba 23%. Zdaňovací období ve Slovenské republice je podobné jako v ČR. Zdaňovací období může být měsíční nebo čtvrtletní. Jestliže je obrat vyšší než 331 939,19 eura pak se musí podnik stát čtvrtletním práce DPH.

4.9. Daň z přidané hodnoty v Rakousku V Rakousku se systém této daně oproti České a Slovenské republice liší. Rozdíl je především v tom, že Rakousko má v sazbách daně, kdy Rakousko využívá ještě třetí sazbu. Tato sazba činí 12% a vztahuje se na víno ze zemědělské produkce. Jinak má Rakousko zavedenou klasicky základní sazbu a sníženou sazbu DPH. Základní sazba činí 20% a snížená sazba daně je 10%. Snížená sazba se vztahuje např. na knihy, časopisy, dopravu, ubytování, potraviny, televizní poplatky atd.

4.10. Daň z přidané hodnoty v Polsku Daň z přidané hodnoty v Polsku je upravována zákonem č. 212/2008 Sb. Pro Polsko jako pro většinu členských zemí Evropské unie je daň z přidané hodnoty nejdůležitější z hlediska výnosnosti pro státní rozpočet. V Polsku jsou zavedeny sazby daně z přidané hodnoty. Základní sazba je v současné době 23% a vztahuje se na většinu zboží a služeb. Snížená sazba činí v Polsku 8% a vztahuje se především na zboží určené k ochraně zdraví. Na zemědělské produkty má Polsko stanoveno zvláštní sazbu ve výši 4%.

50

4.11. Daň z přidané hodnoty v Německu V současné době v Německu je základní sazba stanovena na 20% DPH. Snížená sazba činí 7% a vztahuje se např. na potraviny nebo léky. Tabulka 9 - vývoj sazeb DPH v Německu

období od

do

1.1.1968 1.7.1968 1.1.1978 1.7.1979 1.7.1983 1.1.1993 1.4.1998 1.1.2007

30.6.1968 31. 12. 1977 30.6.1979 30.6.1983 31.12.1992 31. 3.1998 31.12.2006

základní sazba (%) 10 11 12 13 14 15 16 19

snížená sazba (%) 5 5,5 6 6,5 7 7 7 7

zdroj: financninoviny.cz Příkladem z praxe v této problematice můžeme uvést případ, kdy český autobusový dopravce poskytne službu částečně na území Německa. Pro cesty, které byly uskutečněny od 1. října roku 2013, platí povinnost odvodu daně pro českého dopravce. Český autobusový dopravce se zaregistruje v Německu k dani z přidané hodnoty a získá tak německé daňové identifikační místo. Podle počtů ujetých kilometrů v Německu se pak vypočítává část ceny připadající na německý úsek cesty a následně se pak odvádí německá daň. Plátce (český dopravce) je povinný pravidelně podávat německému finančnímu úřadu hlášení k dani z přidané hodnoty podle zdaňovacího období.

51

Závěr Závěrem mé práce bych chtěla konstatovat, že se novely neustále objevují nejen v oblasti daní. Největší změnou v roce 2014 prošlo obchodní právo. Od začátku roku 2014 bylo zavedeno nové obchodní právo, které se skládá z Nového občanského zákoníku a Zákonu o obchodních korporacích, ze kterého vyplynuly změny v daňových zákonech. Změnou prošla i daň z přidané hodnoty, na kterou jsem se v práci nejvíce zaměřila. Od 1. ledna 2014 se u plátců DPH začalo uplatňovat ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty při úhradě na nezveřejněný účet, pokud zdanitelné plnění překročí částku 700 000 Kč. Předmětem této práce byli daně v tuzemsku se zaměřením na daň z přidané hodnoty. DPH je jedním z nejvýnosnějších příjmů státního rozpočtu nejen v České republice, ale i v jiných členských zemích Evropské unie, které jsem v této práci zmiňovala. V oblasti daně z přidané hodnoty jsem došla k tomu závěru, že český a slovenský systém DPH se až tak v podstatě neliší. Rozdílný systém DPH mají v Rakousku a Polsku, kde mají sazby tři namísto dvou jako je to u nás. Dalším poznatkem je, že spoustu lidí si ani neuvědomuje, že ceny stanovené v obchodech obsahují v sobě i daně. Avšak když dojde ke zvýšení sazeb, tak si některý výrobek nebo službu ani nekoupí, ale už si třeba ani neuvědomí, že zvýšením ceny zboží mohlo dojít kvůli zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Nejvýnosnějším příjmem je proto, že břemeno DPH ve výsledné fázi nesou koneční spotřebitelé v cenách nakupovaných statků. V práci jsem se zaměřovala především na vývoj sazeb DPH, protože konstrukce daně z přidané hodnoty je závislá zejména na sazbách jednotlivých statků, které si určují státy sami.

52

Závěrem této to práce je výsledná tabulka. V této tabulce můžeme vidět, jak se v současné době pohybují sazby daně z přidané hodnoty v České republice a zemích Evropské unie, které jsem si v této práci vybrala. Tabulka 10 - současné sazby DPH ve sledovaných zemích EU

ROK 2014 Česká republika Dánsko Německo Polsko Rakousko Slovenská republika

základní sazba 21% 25% 19% 23% 20% 20%

snížená sazba 15% 7% 8% 10% 10%

třetí sazba

5% 12%

zdroj: vlastní zpracování Dánsko zavedlo daň z přidané hodnoty jako první a má jen jednu základní sazbu. Naproti tomu v Polsku a v Rakousku mají sazby tři. Třetí sazba se vztahuje ve většině případů na zemědělskou produkci. V tabulce si dále můžeme všimnout toho, že základní sazby ve všech vybraných členských státech se pohybují okolo 20%. Snížené sazby ve zmíněných státech jsou v rozpětí od 7 do 15 procent. Evropská unie chtěla postupem času dosáhnout jednotné sazby pro všechny členy. Stanovila dvě základní pravidla pro daň z přidané hodnoty. Prvním pravidlem je, že základní sazba musí být minimálně ve výši 15%. Druhé pravidlo říká, že členský stát může mít maximálně dvě snížené sazby ve výši minimálně 5%. Členské státy si však vybojovaly řadu výjimek. Mezi tyto výjimky patří super snížené sazby, mezisazby a nulové sazby, o kterých jsem se v práci také okrajově zmiňovala. Z toho tedy vyplývá, že Evropská unie nedosáhne toho, aby se sazby v členských státech sjednotily. V České republice je nejvyšší snížená sazba této daně. To je způsobeno vývojem daně z přidané hodnoty, který u nás postupně směřoval ke sjednocení sazeb. Jednotná sazba DPH by měla být ve výši 17,5% a je plánovaná v roce 2015.

53

Sjednocení sazby daně z přidané hodnoty je ale velkou otázkou, protože v současné době představil ministr financí Andrej Babiš plán, podle kterého by mělo dojít k zefektivnění výběru daní. Návrh spočívá v zavedení třetí sazby daně pro knihy, léky a dětskou výživu. Tato sazba se podle předchozích návrhů měla vztahovat i na dětské pleny. Ale převedení dětských plen do kategorie snížených sazeb neumožňují pravidla Evropské unie. Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová řekla: „Vědomým porušením pravidel EU kvůli této položce by ale Česko mohlo ztratit vyjednávací pozici v unii. Ministerstvo proto zvažuje využít jinou možnost, než je problematické snižování DPH.“

54

Seznam obrázků Obrázek 1- soustava daní ČR ................................................................................ 13 Obrázek 2 - sazby daní z příjmů ............................................................................ 15 Obrázek 3 - základní druhy příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob ....................................................................................................................... 19 Obrázek 4 - víno v České republice ...................................................................... 27 Obrázek 5 - účet DPH firmy "XY"........................................................................ 33 Obrázek 6 - 1. část daňového přiznání .................................................................. 37 Obrázek 7 - 2. část daňového přiznání .................................................................. 38 Obrázek 8 - schéma plnění DPH ........................................................................... 40

55

Seznam tabulek Tabulka 1 - slevy na dani z příjmů fyzických osob ............................................... 18 Tabulka 2 – sazba daně z lihu ............................................................................... 25 Tabulka 3 - spotřební daň u piva v Evropě ........................................................... 26 Tabulka 4 - orientační tabulka převodu označení emisního limitu ...................... 30 Tabulka 5 - vývoj sazeb DPH v ČR od roku 1993 do roku 2014.......................... 39 Tabulka 6 - přehled sazeb DPH v Evropě ............................................................. 47 Tabulka 7 - vývoj sazeb DPH v Dánsku ............................................................... 48 Tabulka 8 - přehled sazeb DPH na Slovensku ...................................................... 49 Tabulka 9 - vývoj sazeb DPH v Německu ............................................................ 51 Tabulka 10 - současné sazby DPH ve sledovaných zemích EU .......................... 53

56

Použité zdroje Internetové zdroje ATLAS.CZ. Aktualne.cz [online]. 1999, 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/dan-z-prevodu-nemovitosti/r~i:wiki:3572/ Business.center.cz [online].

1998,

2014

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trojdan/cast1.aspx Celnisprava

[online].

2009

[cit.

2014-03-31].

Dostupné

z: https://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/ostatni/Stranky/default.aspx Ceskapozice.cz z:

[online].

2010,

2014

[cit.

2014-04-04].

Dostupné

http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/spotrebni-dan-na-tabak-

chybnou-strategii-prichazi-stat-o-miliardy Daňaři z:

online [online].

2014

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid-824-vyvoj-dph-od-

roku-1993-do-roku-2013/ Dům Financí.cz [online]. 2006, 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/clanky/4508-dan-z-pridane-hodnoty/ Eamos.cz. In: ČERMÁKOVÁ, Hana. Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 [online] 2004[cit.

2014

-04

-16].

Dostupnéz:http://www.eamos.cz/amos/kuf/externi/kuf_4423/novela_zakona_o_D PH_k_1_5_2004.pdf Exportdosrn.cz. WebTrade CZ s.r.o. [online]. 2014, 7.3.20104 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.exportdosrn.cz/article/dph-v-n%C4%9Bmecku

57

FINANCE. Finance.cz: Daně z příjmů [online]. 2005, 2013 [cit. 2013-12-28]. Dostupné

z:

http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-z-prijmu/dan-z-prijmu-

pravnickych-osob/poplatnici-a-predmet-dane/ Financi z:

sprava.cz

[online].

2014

[cit.

2014-04-10].

Dostupné

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nemovitych-

veci/dotazy-a-odpovedi/odpovedi-na-nejcastejsi-dotazy-k-placeni-3977 Financi z:

sprava.cz

[online].

2014

[cit.

2014-04-26].

Dostupné

http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-

danovych-tiskopisu Intrastat.cz [online].

2009

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z: http://www.e-

intrastat.cz/povinnost_vykazovat/ Kodap - komplexní daňové poradenství [online]. 2014, 24. 3. 2014 [cit. 2014-0409]. Dostupné z: http://www.kodap.cz/cz/prehledy/sazby-dph-v-evrope.html Liberální

institut

[online].

2012

[cit.

2014-04-07].

Dostupné

z: http://libinst.cz/data/mincic.pdf Mesec.cz [online].

1998,

2014

[cit.

2014-03-10].

Dostupné

z: http://www.mesec.cz/dane/dan-z-nemovitych-veci/pruvodce/ Mesec.cz [online].

1998,

2014

[cit.

2014-04-20].

Dostupné

z: http://www.mesec.cz/clanky/vyse-dph-v-zemich-eu/ MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Czech Trade [online]. 1997, 2014 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-zpridane-hodnoty.html MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU: Czech Trade [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danskofinancni-a-danovy-sektor-18530.html MFCR.CZ.

Ministerstvo

financí

ČR

[online].

2005,

2013

[cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne 58

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné

z

:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/dansko/ekonomika/financni _a_danovy_sektor.html

MladyPodnikatel.cz [online].

2013

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z: http://mladypodnikatel.cz/vyvoj-dph-v-cechach-od-1993-t3893 Novinky.cz

[online].

2014

[cit.

2014-04-24].

Dostupné

z: http://www.novinky.cz/finance/240281-nikdo-v-eu-nema-jednotnou-sazbu-dphna-vsechno-ani-dansko.html Penize.cz [online].

2000,

2014

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

z: http://www.penize.cz/16967-jak-na-dan-z-prevodu-nemovitosti Podnikatel.cz [online]. z:

2007,

2014

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

http://www.podnikatel.cz/clanky/poskytujete-sluzby-v-eu-stavate-se-platcem-

dph/ Podnikatel.cz [online].

2014

[cit.

2014-04-14].

Dostupné

z: http://www.podnikatel.cz/clanky/dph-uz-jen-elektronicky-nebude-to-ale-bezproblemu/ Portal.pohoda [online]. z:

2012

[cit.

2014-03-12].

Dostupné

http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ostatni-dane/kdo-je-povinen-

platit-silnicni-dan/ Zakony.centrum.cz

[online].

2014

[cit.

2014-04-01].

Dostupné

z: http://zakony.centrum.cz/daňový-řád

59

Knižní zdroje DAŇOVÉ ZÁKONY – úplná znění platná v roce 2013, DonauMedia, s. r. o., ISBN 978-80-89364-41-1 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – vydání v roce 2004, ISBN 80-7350-021-3 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přepracované vydání Praha: ASPI, 2003, 225 s. ISBN 80-863-9584-7. PROSADÍME DOBŘE FUNGUJÍCÍ STÁT ČSSD, volební program ČSSD – volby do Poslanecké sněmovny PČR (25. – 26.10.2013) VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Jana VÍTKOVÁ. Daňový systém ČR v Praze: 1. VOX, 1997-, sv. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-86324-86-9. Vaše Evropa - vaše práva: praktický průvodce občanů a podniků po právech a příležitostech na jednotném trhu EU. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012. ISBN 978-92-79-23600-6.

60

Novinové zdroje Ekonomická školička - 7. díl Daň z obratu. Svitavský deník [online]. 2014, č. 7 [cit. 201404-13]. Dostupné z:http://svitavsky.denik.cz/podnikani/ekonomicka-skolicka-deniku-dildan-z-obratu.html MLADÁ FRONTA DNES – 11. 2. 2014 „Bohatí zaměstnanci musí přiznat daně sami“ MLADÁ FRONTA DNES – 18. 2. 2014 „Jak správně zapsat do přiznání přivýdělky“ MLADÁ FRONTA DNES – 25. 2. 2014 „Podnikatelé – vyplatí se paušální výdaje?“ MLADÁ FRONTA DNES – 4. 3. 2014 „Důchodci, studenti a danění příjmů ze zahraničí“ MLADÁ FRONTA DNES – 11. 3. 2014 „100 nejčtenějších čtenářských otázek o daních“ MLADÁ FRONTA DNES – 18. 3. 2014 „Opakování a kalendář daňových povinností“

Cizojazyčné zdroje DanmarkTaxation

and

Investment

2013.

Deloite.com

[online].

2013,

[cit. 2014- 04- 24]. Dostupnéz:http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/ global/ Documents/Tax/dttl-tax-denmarkguide-2013.pdf Ec.eruropa.eu – The EU EmissionsTradingSystem [online]. 2014, 15. 4. 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/index_en.htm Epi.sk

[online].

Žilina.

2004

[cit.

2014-04-24].

Dostupné

z: http://www.epi.sk/odborny-clanok/DPH-a-jej-uctovanie-po-1-1-2004.aspx FINANCE. Finance.sk: Daň z pridanejhodnoty [online]. 2005, 2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.finance.sk/dane/informacie/dph/o-dph/

61

Přílohy  Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty  Přiznání k dani z přidané hodnoty  Souhrnné hlášení

62