VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Podpora financování malé vodní elektrárny z Operačního programu Ţivotní prostředí Bakalářská práce
Autor: Markéta Dolejší Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2011
1
ANOTACE Tato bakalářská práce je zaměřena na získání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Hlavním cílem je popis postupu při ţádosti o dotaci z Operačního programu Ţivotní prostředí, v tomto případě na výstavbu malých vodních elektráren. Specifickým cílem je vyhodnocení ekonomické návratnosti malé vodní elektrárny a příslušné technologie, prodejem vyrobené elektrické energie.
ANNOTATION This work is aimed at obtaining funds from European Union funds. The main objective is a description of the request for a subsidy from the Operational Programme Environment, in this case the construction of small hydropower plants and related technologies, sales of electricity produced.
Klíčová slova: Strukturální fondy, Operační program Ţivotní prostředí, prioritní osy, malá vodní elektrárna, energie, obnovitelné zdroje energie, ţádost o dotaci
Key words: Structural Funds Operational Programme Environment, priority axis, small hydropower, energy, renewable energy sources, grant application
2
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. 5. 2011
………………………… Podpis
3
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za jeho odborné vedení a cenné rady. Děkuji také své rodině, za její trpělivost a projevenou toleranci během studia.
4
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Vznik Evropské unie ...................................................................................................... 8 2 Strukturální a regionální politika ................................................................................... 9 2.1 Vývoj a vznik regionální politiky ........................................................................... 9 2.2 Regionální politika v plánovacím období 2007–2013 .......................................... 10 2.2.1 Regiony pro regionální politiku ..................................................................... 11 2.2.2 Cíle regionální politiky .................................................................................. 12 4 Strukturální fondy EU .................................................................................................. 14 4.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) ....................................................... 14 4.2 Evropský sociální fond (ESF) ............................................................................... 15 4.3 Fond soudrţnosti (FS) ........................................................................................... 16 5 Operační programy ...................................................................................................... 17 5.1 Operační program Ţivotního prostředí (OPŢP) .................................................... 17 5.1.1 Podporované oblasti v rámci prioritní osy 3 .................................................. 19 5.2 Státní fond ţivotního prostředí České republiky (SFŢP) ...................................... 20 5.3 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) ................................................... 20 5.4 Program EFEKT 2011 .......................................................................................... 21 6 Energie a její vyuţití .................................................................................................... 22 6.1 Přírodní zdroje energie.......................................................................................... 23 6.2 Obnovitelné zdroje energie ................................................................................... 23 7 Vodní energie a její zdroje ........................................................................................... 25 8 Vodní elektrárny a malé vodní elektrárny ................................................................... 26 9 Před podáním ţádosti o dotaci na výstavbu MVE ....................................................... 27 9.1 Projektový záměr .................................................................................................. 27 9.2 Přípravná fáze ....................................................................................................... 28
5
9.2.1 Výběr lokality ................................................................................................ 28 9.2.2 Projektová příprava – získání potřebných povolení ...................................... 28 10 Zdroje financování ..................................................................................................... 30 10.1 Moţnosti zdrojů financování .............................................................................. 30 11 Ţádost o dotaci ........................................................................................................... 31 11.1 Vyplnění ţádosti ................................................................................................. 32 11.2 Doručení ţádosti ................................................................................................. 34 11.3 Akceptace ţádosti ............................................................................................... 34 11.4 Hodnocení a výběr projektu ................................................................................ 35 11.5 Schvalování a výběr ţádostí ............................................................................... 35 11.6 Výběr dodavatelů (Zadávací řízení) ................................................................... 35 11.7 Způsob proplácení............................................................................................... 36 11.8 Finanční řízení a monitoring výdajů ................................................................... 37 11.9 Po ukončení realizace projektu ........................................................................... 37 12 Analýza realizace projektu......................................................................................... 38 12.1 Realizace a parametry MVE ............................................................................... 39 12.2 Ekonomická efektivnost a hospodaření MVE .................................................... 40 Závěr ............................................................................................................................... 46 Pouţitá literatura ............................................................................................................. 49 Kniţní publikace a jiné zdroje .................................................................................... 49 Internetové zdroje ....................................................................................................... 50 Seznam obrázků .............................................................................................................. 53 Seznam tabulek ............................................................................................................... 53 Seznam grafů .................................................................................................................. 53
6
Úvod V dnešním světě, kdy lidé bohatě čerpají z energetických zásob Země, a nepříznivě tak ovlivňují ţivotní prostředí, je nutné si uvědomit, jaké výhody nám přináší obnovitelné zdroje energie, především pak energie vody. Voda, jakoţto ekologický způsob získávání elektrické i jiné energie, je jednou z moţností pro budoucnost, jak uchránit ţivotní prostředí a zároveň si udrţet nynější ţivotní úroveň. Tato bakalářská práce je zaměřena na moţnosti získání energie z přírody, prostřednictvím malé vodní elektrárny za finanční pomoci z Evropské unie a to konkrétně s vyuţitím Operačního programu Ţivotní prostředí. Jednotlivé Operační programy byly vytvořeny v rámci Regionální politiky (téţ Hospodářské a sociální politiky) a přispívají na rozvoj regionů jednotlivých členských států. Česká republika získala moţnost čerpat finanční prostředky k 1. 5. 2004, kdy se stala právoplatným členem Evropské unie. Cílem této bakalářské práce je zpracování adekvátního postupu při ţádosti o dotaci, a to od samotného podnikatelského záměru aţ po vyhodnocení a schválení dotace z Operačního programu. V rámci tohoto cíle byla pouţita metoda komparace (srovnání) jednotlivých moţností na získání dotace a metoda syntézy. Dílčím cílem je zpracování základní otázky investora – ekonomická návratnost podnikatelského záměru výstavby malé vodní elektrárny. Podklady pro ekonomickou analýzu byly poskytnuty investorem, který si nepřeje zveřejnit ţádné další informace, neţ jsou uvedeny v této práci. K dispozici byl předloţen pouze technologický projekt, který investor pouţil při zpracování podnikatelského záměru. Výsledek za první rok hospodaření poskytnut nebyl. Pro analýzu a zpracování výsledků je pouţita metoda modelování, která rozebírá ekonomickou návratnost projektu v konkrétních podmínkách. Dále je pouţita metoda deskripce, pomocí které je popsán funkční vztah mezi energií, člověkem a moţností získání dané energie pomocí vody. Potřebné informace k vytvoření postupu ţádosti byly získány z webového serveru Ţivotní prostředí, Státního fondu Ţivotního prostředí a podrobnější informace z Implementačního dokumentu a Příručky pro ţadatele o dotace. Tyto informace jsou veřejně přístupné, a případný ţadatel se těmito informacemi a podmínkami řídí při ţádosti o dotace.
7
1 Vznik Evropské unie Po skončení druhé světové války představovalo Německo stálou latentní hrozbu. Z obav, aby nedošlo k další válce, podepsali zástupci šesti západoevropských zemí (Francie, Německo, Belgie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko) roku 1951 tzv. Paříţskou smlouvu, ze které vycházelo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) [1]. O sedm let později došlo k uzavření dalších dvou smluv, tzv. Římských, na jejichţ základě vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM) [2]. Roku 1960, na základě poţadavku Velké Británie, došlo k vytvoření zóny volného obchodu a vzniku organizace Evropské sdruţení volného obchodu (EFTA), která byla definována tzv. Stockholmskou dohodou. I přes problémy, kterými si prošel integrační proces společenství, se podařilo splnit základní cíle, především pak v oblasti volného pohybu a vytvoření celní unie. Na mezivládním summitu v Haagu roku 1969, se rozhodlo o rozšíření společenství. Následujícího roku došlo k zahájení jednání o vstupu s Velkou Británií, Irskem a Dánskem. Tyto státy vstoupily do společenství roku 1973 a jednalo se o první, tzv. severní rozšíření, kde jedinou podmínkou vstupu bylo, ţe se musí jednat o evropský stát. Druhé, tzv. jiţní rozšíření, jiţ poţadovalo na nově přistupující státy další poţadavky, a to deklaraci demokracie a garanci lidských práv a svobod. Jako první z kandidátských zemí a zároveň desátý člen společenství se roku 1981 stalo Řecko. O pět let později došlo ke třetímu rozšíření a zároveň k úspěšnému završení jiţní vlny rozšíření, vstupem Portugalska a Španělska [1]. Během přistoupení těchto států došlo k dokončení volného pohybu čtyř svobod, tedy pohybu zboţí, sluţeb, osob a kapitálu. Roku 1985 byla oficiálně zveřejněna tzv. Bílá kniha o společném vnitřním trhu a zároveň byla přijata tzv. Schengenská dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. O pět let později byl vytvořen Schengenský prostor, ve kterém se osoby a zboţí mohou pohybovat bez omezení. Další významnou událostí téhoţ roku bylo přijetí tzv. Jednotného evropského aktu [1] a [8]. K čtvrtému rozšíření došlo roku 1995 přistoupením Rakouska, Finska, Švédska a Norska. Páté rozšíření bylo v historii Společenství největší, kdy přistoupilo deset nových států – Polsko, ČR, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Kypr, které přistoupily k 1. 5. 2004 [8]. Zatím k poslednímu a zároveň šestému rozšíření došlo v roce 2007 přistoupení Bulharska a Rumunska. 8
2 Strukturální a regionální politika Strukturální a regionální politika je zaměřena na odstraňování ekonomických rozdílů a hospodářský rozvoj jednotlivých regionů členských států Evropské unie.
2.1 Vývoj a vznik regionální politiky V době, kdy první státy projevily zájem o vstup do Společenství, se dosavadní členské státy shodly na tom, ţe hospodářské a ekonomické rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou neţádoucí. Při podpisu Římských smluv, především pak ve smlouvě o EHS, se představitelé jednotlivých zemí zavázali k zajištění harmonického vývoje hospodářství, omezení rozdílů mezi oblastmi a zaostalosti znevýhodněných regionů. Zprvu se regionální nástroje vyuţívaly prostřednictvím jiných politik. V říjnu 1972 se státy shodly na tom, ţe regionální politika je nutným prvkem potřebným k posílení Společenství. Došlo tedy k vytvoření Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Tento fond v prvních letech svého zaloţení disponoval nedostatečnými finančními prostředky, které byly rozdělovány na základě tzv. fixních kvót. Finanční prostředky byly z rozpočtu přidělovány automaticky, jakmile došlo k předloţení regionálních projektů členských států před rozhodovací Komisi [12]. K zásadní reformě došlo roku 1988, kdy se hlavním nástrojem regionální politiky staly strukturální fondy, u kterých došlo ke zvýšení finančního přídělu. Téhoţ roku se regionální politika integrovala se sociální a zemědělskou politikou a vznikla strukturální politika a politika Hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) nebo-li Kohezní politika [3]. Po přijetí Maastrichtské smlouvy bylo stanoveno regionální politikou (v článku B), ţe posílení ekonomické a sociální soudrţnosti je základním cílem Unie. Hlavním zaměřením byla snaha o sníţení nepoměrů rozvoje ostatních regionů, či zaostalost méně preferovaných oblastí. Přestoţe všechny politiky Společenství mohly své prostředky přerozdělovat na posílení ekonomické a sociální soudrţnosti sami, bylo rozhodnuto, ţe právě strukturální fondy budou na tuto problematiku specializovány. Došlo tak ke zdvojnásobení finančních prostředků strukturálních fondů, které díky této fázi čerpají aţ 36 % z celkového rozpočtu Evropské unie. Dále byl ustanoven Kohezní fond, který přispívá na projekty, se zaměřením na budování transevropských sítí pro ochranu ţivotního prostředí. Tento příspěvek se týkal pouze zemí, jejichţ hrubý domácí produkt nepřesahoval 90 % průměru Evropské unie [12]. 9
2.2 Regionální politika v plánovacím období 2007–2013 V současné době zahrnuje Evropská unie celkem 27 států, mezi kterými jsou velké rozdíly a to nejen v oblasti kultury, či historie, ale především v oblasti ekonomické úrovně. Tyto ekonomické úrovně se měří pomocí Hrubého domácího produktu (HDP) a ukazují nejlépe rozvinuté regiony (více neţ 270 %) aţ po nejméně rozvinuté regiony (méně neţ 40 %) průměrné úrovně HDP v Evropské unii [3], kdy HDP představuje přidanou hodnotu veškerého vyrobeného zboţí a sluţeb. V rámci Evropské unie je HDP vyjádřen tzv. paritou kupní síly, která je v relaci k průměru EU 27 rovna číslu 100. Pokud je tento index za určitou zemi vyšší neţ 100, pak to znamená, ţe HDP na obyvatele dané země je vyšší neţ průměr EU a naopak [13]. Regionální politika je zaměřena na regiony v členských státech, které nedosahují 75 % průměru úrovně HDP na osobu [14]. Regionální politiku Evropské unie označujeme také jako politiku hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS), která odráţí solidaritu bohatší států, přispívající na rozvoj chudších států a jejich regionů. Hlavním důvodem je zvýšení kvality ţivota obyvatel celé Evropské unie. Úkolem HSS je podpora harmonického a udrţitelného rozvoje ekonomických činností, udrţení vysoké úrovně zaměstnanosti a ochrana a zlepšení ţivotního prostředí v rámci Unie. V současném plánovacím období, tj. v letech 2007–2013 je vyčleněno 26,69 miliardy euro, ale protoţe Evropská unie financuje maximálně do výše 85 % výdajů v rámci regionální politiky, musí pro úspěšné čerpání Česká republika přidat navíc přibliţně 4 miliardy eur. Z tohoto důvodu byla sestavena soustava programových dokumentů a jejich zajištění. Nejvyšším strategickým dokumentem pro regionální politiku na evropské úrovni jsou Strategické obecné zásady Společenství, kde se stanovují hlavní priority HSS. Na základě tohoto dokumentu si jednotlivé členské země vyhotovují své Národní strategické referenční rámce. V těchto jsou popsány globální cíle a záměry, způsoby řízení a koordinace politiky soudrţnosti. V rámci České republiky došlo k přijetí Národního strategického referenčního rámce v červenci 2007 a následně došlo ke schválení českých operačních programů [15].
10
2.2.1 Regiony pro regionální politiku Pro efektivní získávání prostředků z fondů Evropské unie došlo k rozdělení České republiky do územních jednotek NUTS, které se skládají z jednoho či více krajů. Protoţe kohezní politika je směřována do územních celků s počtem obyvatel od 800 tisíc do třech miliónů a samotné kraje potřebných počtů nedosahují, vytvořily se tzv. regiony soudrţnosti. V rámci České republiky máme sedm regionů soudrţnosti (tzv. NUTS II). Česká republika byla vţdy členěna na kraje z úrovně NUTS III, ale protoţe podpora z fondů Evropské unie je směřována především na úroveň NUTS II, muselo dojít k novému členění [15]. Tabulka 1 - Členění do NUTS dle počtu obyvatel Úroveň
Počet obyvatel
Název
NUTS I
3 000 000
Stát
NUTS II
800 000
Regiony soudrţnosti
NUTS III
150 000
Kraje
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU, vlastní
Mapa znázorňuje 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudrţnosti (NUTS II) Obrázek 1 - Rozdělení ČR do regionů soudrţnosti
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU
11
2.2.2 Cíle regionální politiky V současném plánovacím období je regionální politika zaměřena na tři cíle, na jejichţ dosaţení má prostřednictvím strukturálních fondů Fondu soudrţnosti vyčleněno 347 miliard eur [15]. Cíl Konvergence: je zaměřen na podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II, jejichţ HDP na obyvatele je niţší neţ 75 % průměru Evropské unie. Tento cíl je financován z obou strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. V České republice do tohoto cíle spadají, kromě hlavního města Prahy, všechny regiony. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: tento cíl je zaměřen na podporu regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limity na zařazení do cíle Konvergence a je financován z fondu ERDF a ESF. Právě do tohoto cíle je v České republice zařazena Praha. Cíl Evropská územní spolupráce: jedná se o přes-hraniční spolupráci na úrovni NUTS III, které se nacházejí podél vnitřních a vnějších pozemních a námořních hranic. Dále se podpora vztahuje na meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Tento cíl vyuţívá finanční podpory z fondu ERDF a v rámci České republiky sem patří všechny regiony. Tabulka 2 - Přerozdělení finančních prostředků z fondů EU Fondy pro EU27
Fondy pro ČR
Cíl
Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem
(v mld. €)
v%
(v mld. €)
283
81,54
25,88
96,88
54,96
15,95
0,41909
1,56
8,72
2,52
0,38905
1,46
347 mld. €
100
26,69 mld. €
100
v%
Přepočet dle směnného kurzu 1 EUR = 28,20 Kč Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU, vlastní
12
Graf 1 - Fondy pro EU 27 (v procentním vyjádření)
Fondy pro EU 27 2% Konvergence
16%
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce 82%
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politikaEU,vlastní
Graf 2 - Fondy pro ČR (v procentním vyjádření)
Fondy pro ČR 2% 1% Konvergence
97%
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politikaEU,vlastní
13
4 Strukturální fondy EU Strukturální fondy představují hlavní nástroj hospodářské a sociální soudrţnosti, zaměřené na dosahování ekonomické a sociální soudrţnosti Evropské unie. Finanční podpora z těchto fondů je určena na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkající se s problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy pro zaměstnanost [12]. Současné programovací období odstartovalo 1. 1. 2007 a potrvá do roku 2013 s vyúčtováním
realizovaných
projektů
do
konce
roku
2015
(jedná
se
o tzv. pravidlo n+2). V tomto období došlo v oblasti strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti ke dvěma zásadním změnám. První změnou je počet strukturálních fondů. Do uplynulého dvouletého období spadaly čtyři strukturální fondy (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj na podporu rybolovu) a Fond soudrţnosti. V současném programovacím období se tento počet sníţil na dva a to na Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond a Fond soudrţnosti. Zbylé dva strukturální fondy se staly součástí Společné zemědělské politiky. Druhou změnou je, ţe Fond soudrţnosti byl začleněn do systému strukturálních programů, tzn., ţe podpora nebude poskytována na individuální projekty, ale na programové dokumenty vypracované na národní úrovni [12]. Finanční prostředky ze strukturálních fondů nejsou vypláceny jako neúčelová dotace k rozvoji firmy, ale jedná se o podporu na přesně definovaný podnikatelský záměr. Výše spolufinancování se stanovuje pro jednotlivé programy odlišně, v rámci tzv. dotačních titulů. Programy jsou vyhlašovány na přesně vymezené období, takţe v průběhu roku některé výzvy zanikají, nové naopak vznikají [10].
4.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Tento fond byl zaloţen roku 1974 a podporuje především investiční (tzv. tvrdé) projekty se zaměřením do infrastruktury, na podporu malého a středního podnikání a na podporu zaměstnanosti. Mezi podporované oblasti patří např. výstavba silnic a ţeleznic, odstraňování ekologických zátěţí, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, 14
rekonstrukce kulturních památek, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění sluţeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu, a mnohé další [3] a [14]. Pomocí tohoto fondu a v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti je pomoc poskytována regionům, jejichţ rozvoj zaostává za evropským průměrem, čili jejichţ HDP na obyvatele je niţší neţ 75 % průměru HDP EU 27. V případě České republiky se v rámci cíle Konvergence jedná o všechny regiony, mimo oblast hlavního města Prahy. ERDF slouţí k dosaţení tří hlavních cílů regionální politiky, kdy prioritním cílem je tzv. cíl Konvergence, následně cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a dále cíl Evropská územní spolupráce [12].
4.2 Evropský sociální fond (ESF) Tento fond je klíčovým nástrojem realizace Evropské strategie zaměstnanosti. Zaměřuje se na podporu neinvestičních projektů, např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti, mládeţ etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro vyuţívání informační technologie pro ţáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáţe studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru. Na současné programovací období je pro Českou republiku vyčleněno 3,8 mld. EUR. Řídícím orgánem a zároveň zodpovědným za řízení finanční pomoci v České republice tohoto fondu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cílem fondu je pomoci nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, rovné příleţitosti, sociální začleňování a celoţivotní vzdělávání. Dále pak rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu práce a v neposlední řadě také boje se všemi formami diskriminace a nerovnostmi související s trhem práce [16].
15
4.3 Fond soudrţnosti (FS) Fond soudrţnosti, téţ nazývaný Kohezní fond byl zřízen na základě Maastrichtské smlouvy a je určen na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Řídícím orgánem tohoto fondu je v rámci České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj, které koordinuje dva zprostředkující orgány fondu a to Ministerstvo ţivotního prostředí a Ministerstvo dopravy [14]. Finanční pomoc z tohoto fondu je určena na velké investiční projekty pro oblast ţivotního prostředí a dopravy - transevropské dopravní sítě. Poskytuje se pouze státům, jejichţ HDP na obyvatele nedosahuje 90 % průměru Evropské unie a zároveň se jedná o státy, které podporují program hospodářské konvergence [17]. Tabulka 3 – Přehled jednotlivých cílů a finančních nástrojů fondů Evropské unie Cíle a jejich finanční nástroje 2007–2013 Cíle
Finanční nástroje
Konvergence
Fond soudrţnosti ERDF ESF
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
ERDF ESF
Evropská územní spolupráce
ERDF
Zdroj: vlastní
16
5 Operační programy Operační programy jsou strategické dokumenty priorit hospodářské a sociální soudrţnosti Evropské unie a individuálních zájmů členských států, kdy kaţdá země si na základě vlastních priorit a potřeb dojedná s Evropskou komisí takové operační programy, které bude vyuţívat ve svůj prospěch a prosperitu. Tyto operační programy jsou tzv. mezistupněm mezi konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a třemi hlavními evropskými fondy a to ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje, ESF – Evropský sociální fond a FS – Fondu soudrţnosti [1] a [15]. Česká republika si pro současné období, tj. roky 2007–2013, vyjednala 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, ţivotní prostředí, apod.) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, apod.) Ostatní operační programy umoţňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti [15].
5.1 Operační program Ţivotního prostředí (OPŢP) Tento operační program vznikl za podpory Státního fondu ţivotního prostředí a Ministerstva ţivotního prostředí, ve spolupráci s Evropskou komisí. Cílem programu a princip udrţitelného rozvoje je ochrana a zlepšování kvality ţivotního prostředí. V současném plánovacím období je z Fondu soudrţnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci České republiky vyčleněno téměř 5 miliard euro. Objemem financí, celkově 18,4 %, ze všech prostředků určených z fondů Evropské unie, se jedná o druhý největší český operační program. Podpora v rámci OPŢP je poskytována formou nevratné dotace a na poskytnutí podpory není právní nárok. Z celkových způsobilých výdajů můţe dotace dosahovat aţ 90 % na jeden projekt. Podmínkou je veřejné spolufinancování. Podpora můţe být čerpána jiţ v průběhu realizace projektu a to na vystavené a dodavatelům neuhrazené faktury [10] a [18]. Operační program je rozdělen do sedmi oblastí: Prioritní osa 1: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní – zlepšení povrchových a podzemních vod, jakosti a dodávek pitné
17
vody a sniţování rizika povodní. Zdroj finančních prostředků – Fond soudrţnosti. Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí – zlepšení a udrţení kvality ovzduší, omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na vyuţití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Zdroj finančních prostředků – Fond soudrţnosti. Prioritní osa 3: Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie – zejména vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem je zvýšení vyuţití obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější vyuţití odpadního tepla. Zdroj finančních prostředků – Fond soudrţnosti. Prioritní osa 4: Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí – nakládání s odpady, sníţení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěţí. Zdroj finančních prostředků – Fond soudrţnosti. Prioritní osa 5: Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik – průmyslové znečištění a s ním související rizika pro ţivotní prostředí, s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich monitorování. Zdroj finančních prostředků – ERDF. Prioritní osa 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny – zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochrana ohroţených druhů rostlin a ţivočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Zdroj finančních prostředků – ERDF. Prioritní osa 7: Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství
a
osvětu
–
podpora
při
budování
široké
sítě
center
environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu ţivotního prostředí ve všech krajích České republiky. Dále na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek. Zdroj finančních prostředků – ERDF [18] a [20].
18
Podíl jednotlivých prioritních os v OPŢP, vyjádřeno graficky: Obrázek 2 - Podíl prioritních os v Operačním programu ŢP
Zdroj: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-op-zivotni-prostredi/
5.1.1 Podporované oblasti v rámci prioritní osy 3 Pro podporované oblasti této prioritní osy je v programovacím období 2007–2013 vyčleněno téměř 673 miliónů eur z Fondu soudrţnosti. Hlavním cílem podpory je sníţení spotřeby energie, dále zvýšení vyuţití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla nebo elektřiny a vyuţití odpadního tepla. Do podporovaných oblastí této osy patří: Oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení vyuţívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Výše podpory uvedených oblastí je poskytována do výše 90 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu, kdy minimální výše nákladů je 0,3 miliónů korun. Do podporovaných projektů se zahrnuje výroba tepla, především výstavba a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojů tepla vyuţívajících obnovitelných zdrojů energie a dále pak výroba elektřiny, do které patří výstavba a rekonstrukce větrných a malých vodních
19
elektráren a výstavba geotermálních elektráren a elektráren spalující biomasu. Maximální výše dotace těchto projektů můţe činit 20 % ze způsobilých výdajů, maximálně však 50 miliónů korun [19].
5.2 Státní fond ţivotního prostředí České republiky (SFŢP) Jedná se o specificky zaměřený fond na ochranu a zlepšování stavu ţivotního prostředí. Patří k základním ekonomickým nástrojům pro plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně ţivotního prostředí, z členství Evropské unie a Státní politiky ţivotního prostředí. Fond zajišťuje především příjem ţádostí na podporu zlepšení ţivotního prostředí, konzultace a poradenskou činnost, vyhodnocuje podané ţádosti, uvolňuje finanční prostředky pro příjemce podpory včetně průběţného sledování účelu poskytnutí a mnohé další. Příjmy tohoto fondu jsou získávány z plateb za znečišťování nebo poškozování ţivotního prostředí. Do těchto příjmů se zahrnují zejména poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půd, za znečištění ovzduší, za ukládání odpadu apod. Tyto příjmy nejsou součástí státního rozpočtu České republiky [31].
5.3 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Tento operační program zajišťuje a spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jedná se o základní programový dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. OPPI představuje významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce České republiky, konkrétně pak Konkurenceschopná
česká ekonomika
[22].
Tento
program
byl
vypracován
v návaznosti na hlavní strategické dokumenty České republiky: Strategie hospodářské růstu, Strategie regionálního rozvoje, Strategie udrţitelného rozvoje, Národní inovační politika. OPPI navazuje na Operační program Průmysl a podnikání, který byl vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie pro předchozí programovací období. Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a inovační výkonnosti průmyslu a sluţeb na úroveň předních průmyslových zemí Evropy. K dosaţení globálního cíle jsou finanční prostředky v rámci operačního programu vymezeny do jednotlivých prioritních os tak, aby se na hospodářském růstu České republiky podílely všechny regiony [21].
20
OPPI patří do operačních programů v cíli Konvergence. Z pohledu financí se jedná o třetí největší český operační program, kdy z fondů Evropské unie je pro potřeby fondu vyčleněno 3,04 mld. euro, tj. přibliţně 11,4 % ze všech prostředků určených pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů bude tento fond navýšen o 0,54 mld. euro. OPPI obsahuje sedm prioritních os, které rozdělují program do jednotlivých celků a tyto pak do konkrétních oblastí podpor. Výstavba malé vodní elektrárny je začleněna do prioritní osy 3 Efektivní energie. Z fondů Evropské unie je pro účely této osy vyčleněno 418,2 mld. euro [21]. Tato prioritní osa je zaměřena na sniţování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních paliv, dále pak na vyšší vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie [23]. Tabulka 4 - Prioritní osa 3 a její oblast podpory Prioritní osa 3: Efektivní energie Specifický cíl Zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (mimo podporu spaloven)
Oblast podpory 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Operační cíl: Sniţovat energetickou náročnost českého průmyslu a procesů spojených s výrobou, přeměnou a uţitím energie.
Zdroj:http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=07baa511-51e7-48d1-bdf9-e80421e76469, vlastní
5.4 Program EFEKT 2011 Tento program spravuje a řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je zaměřen na podporu energetické úspory a vyuţití obnovitelných zdrojů energie v České republice. Slouţí také jako doplněk pro energetické programy podporované ze strukturálních fondů EU. Je součástí Státního programu na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie. Výše finančních prostředků pro rok 2011 je 30 miliónů korun. Dotace můţe být poskytnuta podnikatelským subjektům, neziskovým organizacím, vysokým školám, městům, apod., kdy jednotliví ţadatelé jsou definováni v konkrétních výzvách [29]. 21
6 Energie a její vyuţití Energie je velmi pouţívaný a běţný pojem, který kaţdý člověk zná a pouţívá ve svém ţivotě. Avšak málo lidí dokáţe energii blíţe popsat. Jedná se o fyzikální jev, který má různé vyuţitelné podoby, např. tepelná energie, pohybová či kinetická. Jako surovou energii označujeme veškerou energii přírody, bez ohledu na to, zda je moţné ji zcela vyuţít a přeměnit na energii uţitkovou. V přírodě a i během jednotlivých procesů se mění jedna energie ve druhou [4] a [5]. Lidé během celého svého vývoje vyuţívali energii pro své činnosti a potřeby. Zprvu především energii Slunce, vody a větru, později s vyuţitím fosilních paliv a jaderných paliv. Veškerá energie na Zemi však existuje jen díky tomu, ţe sem neustále dopadá nesmírné mnoţství energie ze Slunce, které je však mnohokrát více, neţ jsme kdy schopni spotřebovat. S rozvojem společnosti dochází ke stále vyššímu nárůstu spotřeby energie, a je proto nezbytné zaměřit se na získávání energie také z jiných zdrojů, neţ byli lidé zvyklí doposud. Při vyuţívání energie platí základní energetické pravidlo, které říká, ţe vyuţívaný zdroj energie má přínos pouze tehdy, pokud za dobu své ţivotnosti vydá více energie, neţ kolik bylo vloţeno do jeho výroby [6]. Po celá staletí lidé vyuţívali různých přírodních zdrojů ke svému způsobu ţivota a ke svému blahobytu a neuvědomovali si, jak rychle těchto zdrojů ubývá, např. uhlí, které ke své přeměně potřebuje milióny let. A protoţe si lidé tento fakt neuvědomovali a hojně s uhlím hospodařili, podařilo se sníţit zásoby uhlí natolik, ţe podle současných znalostí a provedených výzkumů je moţnost dále těţit tyto zdroje omezena na poměrně krátké období. Ostatní fosilní paliva, která se v České republice nevyskytují v dostatečném mnoţství, je nutné dováţet z jiných zemí, kdy jejich cena neustále roste. Dalším negativním dopadem je, ţe spalováním fosilních paliv dochází ke zvýšení skleníkového efektu. Protoţe s rozvojem společnosti začalo docházet k rychlému úbytku těchto přírodních zdrojů, začali lidé hledat jiné moţnosti k získání potřebné energie, přičemţ limitujícím faktorem celé společnosti je především zabezpečení dodávky a cena. Začalo se proto stále více vyuţívat obnovitelných zdrojů energie, avšak ani tyto zdroje nemůţeme povaţovat za nevyčerpatelné. Otázka obnovitelných zdrojů je v současné době velmi diskutované téma a na vyuţívání těchto zdrojů se podílí všechny státy světa.
22
6.1 Přírodní zdroje energie Přírodní zdroje energie můţeme rozdělit na neobnovitelné a obnovitelné. Svým charakterem se od sebe liší, ale jejich společným rysem je fakt, ţe jsou závislé na sluneční energii. Všechny primární zdroje, ze kterých získáváme energii, nazýváme přírodními zdroji energie a dělíme je do čtyř základních skupin a to [5]: vyčerpatelné zdroje – zásoby těchto zdrojů jsou na Zemi omezené, stále se obnovující zdroje – tyto zásoby jsou omezené přírodními podmínkami (např. dřevo, biomasa), nevyčerpatelné zdroje – energie vodních toků, sluneční záření, tepelná energie Země, energie mořského přílivu a odlivu, větrná energie, apod., jaderná energie – řízený rozpad atomového jádra v reaktoru. Z těchto skupin přírodních zdrojů je technicky zvládnuto především vyuţití energie z tuhých a plynných paliv, vody, rostlin a jaderné energie. Tato energie je vyuţívána především ve formě mechanické, tepelné, chemické a elektrické. „Využíváním jednotlivých zdrojů energie je v současné době natolik významné, že spotřebou energie na jednoho občana je vyjadřována životní úroveň státu.“ [5, str. 13]:
6.2 Obnovitelné zdroje energie Jedním z aktuálních problémů lidstva je nadměrné čerpání přírodních zdrojů, kdy intenzita čerpání dosáhla jiţ takové úrovně, ţe příroda není sama schopna zajistit dostačující regeneraci. V důsledku stále zvyšujícího počtu obyvatel roste i spotřeba energie a dalších druhotných surovin, neţ nám můţe Země poskytnout. Čerpáním přírodních zdrojů vzniká tzv. ekologická stopa, která představuje místo na Zemi, kde lidé získávají potřebné zdroje a zároveň ukládají odpady ze své činnosti [7]. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (č. 2009/28/ES) vyplývá, ţe Evropská unie se má do roku 2020 podílet na výrobě energie 20 % pomocí obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o závazný cíl, který musí akceptovat všechny členské státy a na jehoţ základě vypracovat a odeslat do Bruselu Národní akční plán pro podporu obnovitelných zdrojů energie. Česká republika má do roku 2020 dosáhnout 13% podílu OZE na energetické spotřebě a 10% podílu OZE v dopravě. Národní akční plán České republiky dokonce navrhuje, aby tento podíl byl v konečné energetické spotřebě 13,5 %, v případě 23
dopravy 10,8 %. Tento plán je sestaven na základě současných i připravovaných reálných projektů a na základě statistického sledování trendů s případným zohledněním dotační politiky, pod dohledem Ministerstva průmyslu a obchodu [24]. Obnovitelné zdroje energie přináší nejen moţnost získání potřebné energie, ale také výhody z hlediska ochrany ţivotního prostředí, zejména úspora fosilních paliv a jiných zdrojů, minimalizace emisí škodlivých látek apod. Dalším důvodem proč začali lidé vyuţívat obnovitelných zdrojů je fakt, ţe díky slunečnímu záření, času a dalším přírodním procesům se neustále obnovují. Obnovitelné zdroje energie můţeme rozdělit do tří základních skupin, jak je znázorněno v tabulce č. 4. Největší moţnost vyuţití pro lidstvo, přináší energie zaloţená na slunečním záření v podobě energie vody, větru, atd. [30]. Tabulka 5 - Základní rozdělení v současnosti pouţívaných OZE Základní skupiny rozdělení OZE Rotační energie Země, Gravitační energie Země, Měsíce a Slunce Energie zemského jádra
Dopadající sluneční záření
Elektrická energie
Vyuţitelné: Teplo
Přílivová energie
Geotermální energie
Geotermální energie
Přímé sluneční záření Energie větru Energie mořských vln
Přímé sluneční záření
Energie biomasy Energie vody
Tepelná energie Energie biomasy
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/061106_oborova-prirucka-oze.pdf, vlastní
24
7 Vodní energie a její zdroje Jiţ od malička je nám vštěpováno, ţe bez vody se nedá ţít, protoţe patří mezi základní potřeby nás lidí. Avšak voda má i další vyuţití. Je významným nositelem energie, kterou se lidé naučili vyuţívat ke svému ţivotu a blahobytu v nejrůznějších podobách. Není to dlouho, co byla kola poháněna vodou vyuţívána jako pohon pro další stroje, především ve mlýnech či pilách. V současné době se od tohoto způsobu vyuţití vodní energie velmi upustilo a za pomocí vodních turbín se vyuţívá k výrobě elektřiny. Vodní energie a další obnovitelné zdroje energie dosahovaly na počátku 21. století přibliţně 8 % vyuţití v celkových světových energetických bilancích. Pro výrobu elektrické
energie
je
z pohledu
technického,
ekonomického
i
ekologického
nejvýhodnější vyuţití vodní energie, neboť se jedná o dlouhodobě vyzkoušený zdroj, který má dostatečnou kapacitu a jeho velikou výhodou je moţnost rychlého operativního řízení výkonu elektráren podle potřeby elektrizační soustavy [7]. Podle Petera Dušičky a kolektivu autorů se k přírodním zdrojům vodní energie, které vykonávají mechanickou energii, zahrnují především zdroje z: atmosférických sráţek, ledovců, vodních toků, moří. Atmosférické srážky kaţdoročně zahrnují téměř 100 000 km3 vody spadlé na povrch Země, ale nejsou vhodné pro výrobu elektrické energie. Ledovce zabírají na povrchu Země plochu o rozloze 16.106 km2, coţ v podobě vody představuje 18.106 km3. Jednodušeji řečeno - kdyby všechny ledovce roztály, stoupla by hladina oceánu zhruba o 50 m. I kdyţ pohybující se ledovce vykonávají ohromnou mechanickou energii, jsou pro praktické vyuţití nemoţné. Hydraulická energie vodních toků je pro výrobu energie technicky vyuţitelná. Pohyb povrchových vod patří do koloběhu vody na Zemi, kdy základním zdrojem tohoto pohybu je sluneční energie. Energie moří patří mezi energie mechanické, která se projevuje vlněním hladiny způsobených větrem, přílivem a odlivem. Toto vlnění představuje ohromou energii, kterou však prozatím nejsou lidé schopni přeměnit na jiný vyuţitelný zdroj energie.
25
8 Vodní elektrárny a malé vodní elektrárny Vodní elektrárna je velmi sloţitým, nejen inţenýrským dílem, ale také stavebním dílem. Na realizaci samotné elektrárny se podílí mnoho odborníků, kteří spolu musí neustále komunikovat. Vodní elektrárny bereme především jako nástroj pro výrobu elektrické energie, avšak k jejich vyuţití je nutno přičíst i ochranu proti povodním. Výstavba velkých vodních elektráren přináší výrazný zásah do ţivotního prostředí (přehradní hráze, zatopené oblasti) a moţnosti pro jejich stavbu uţ jsou u nás v zásadě vyčerpány. V České republice vyuţívají vodní elektrárny jen 50% potenciál našich vod. V současnosti mají v naší zemi poměrně malý podíl na výrobě elektřiny. Mnohem více jí totiţ vyrábějí elektrárny tepelné a jaderné, protoţe zeměpisná poloha České republiky je taková, ţe velké řeky u nás většinou pouze pramení a tak značná část vodní energie je rozptýlena v malých tocích. Avšak i z těchto malých toků se dokáţe pomocí malých vodních elektráren získat elektrickou energii od těch nejmenších kapacit o výkonech necelých 20 kW, aţ po říční elektrárny o výkonech 20 MW. Oproti velkým elektrárnám lze MVE stále stavět, zejména v místech bývalých mlýnů a pil. Zbytky bývalého vodního díla (odtokový kanál, jez apod.) mohou výrazně sníţit náklady na výstavbu. Podle vodnatosti, spádu a trvání pouţitelných průtoků jsou pak osazovány vhodnými typy turbín, například díky technologii tzv. mikroturbín lze vyuţít i toky s velmi malým energetickým potenciálem [25]. Vyuţití energie vodních toků pomocí vodních elektráren přináší ve srovnání s jinými energetickými zdroji řadu výhod a to především jako trvalý, nevyčerpatelný a stále se obnovující zdroj, který je vlastnictvím jednotlivých států a je tedy nezávislý na okolních zemích. Pomocí této energie nedochází ke znečištění ovzduší a nedochází k devastaci přírodního prostředí. Je to energie, která dokáţe rychle reagovat na změny zatíţení v elektrické soustavě i přes to, ţe se jedná o nejlacinější zdroj energie s nízkými provozní náklady. Význam vodních elektráren v podmínkách České republiky nespočívá v objemu výroby elektrické energie, ale ve specifických vlastnostech provozu výroby. MVE se budují jako průběţné tzn., ţe jejich provoz je závislý na okamţitých hydrologických podmínkách daného toku. Nemívají tedy schopnost regulace průtoku, avšak poskytují záruku nepřerušované dodávky garantovaného mnoţství energie [5].
26
9 Před podáním ţádosti o dotaci na výstavbu MVE V prvé fázi, co investor (ţadatel) musí mít, je projektový záměr. Při výstavbě MVE je dobré provést svou vlastní analýzu prostředí, ve kterém má daná elektrárna vzniknout. Např.: zda se v blízkosti dané lokality nevyskytuje jiná MVE, jaký je spád a rychlost proudění vody v řece, přístupnost k vybranému místu, případně vyřešit vlastnictví pozemku a mnohé další potřebné informace. Dále je nutné zajistit velké mnoţství formalit, které jsou pro samotnou realizaci nezbytné, avšak jejich získání bývá zpravidla velmi zdlouhavé. Jedná se především o stavební povolení, kdy na základě zákona č. 183/2006 Sb. musí ţadatel dodat potřebné dokumenty (např. projekt MVE pro stavební řízení). Společně s těmito formalitami je vhodné, aby si investor zhodnotil předpoklady pro realizaci projektu v oblasti technické, finanční a politické [5].
9.1 Projektový záměr Projektový záměr musí být zpracován na základě skutečných a především racionálních podkladů, a ne pouze jen na domněnkách. Kaţdý investor si velmi dobře uvědomuje, ţe realizace projektu nekončí samotnou výstavbou, ale pokračuje provozní fází. I kdyţ na tuto dobu se investoři velmi těší, je nutné si v předprojektové fázi uvědomit, jestli je projekt, na základě zjištěných faktů, udrţitelný nebo jestli je lepší od dané myšlenky ustoupit. Udrţitelnost projektu je zároveň jednou z podmínek při vyplácení finančních prostředků z dotací. Je proto nutné posuzovat udrţitelnost z několika pohledů a to z roviny [9]: institucionální – posuzuje se, zda investor (či skupina investorů) jsou schopni realizovat, financovat a řídit projekt nejen v investiční fázi, ale také v provozní fázi, finanční – je nutné prokázat zajištění finančních prostředků pro realizaci projektu (většina dotací je proplácena zpětně, tzn. aţ po realizaci projektu). Finanční udrţitelnost je určena zpravidla modelem cash flow. Je nutné přesně definovat náklady a výnosy projektu a prokázat zdroj zajištění případné mezery, organizační a provozní – posuzuje se udrţitelnost v provozní fázi projektu, např. lidské zdroje, apod.
27
9.2 Přípravná fáze Tato fáze je ve své podstatě velmi důleţitá, i kdyţ investory často podceňovaná a nedokonale připravená. Období přípravy můţeme rozdělit na dvě části a to [5]: výběr lokality, projektová příprava.
9.2.1 Výběr lokality Výběr lokality má podstatný význam pro výstavbu MVE, protoţe je nutné vypracovat velmi přesné ohodnocení, z hlediska vhodnosti a realizace elektrárny. V této fázi se tvoří také koncepční návrh celého díla, včetně procesu provozu. Velmi důleţité je téţ prověřit majetkoprávní vztahy, technicko-hospodářské poměry (spád a průtok vody), ochranu přírody a památek, a v neposlední řadě také mínění místních rybářů. Pro investora je v této fázi jednou z nejdůleţitějších informací spád vody, podle kterého se odvíjí budoucí výroba elektrické energie. Spádem vody se označuje výškový rozdíl hladiny vody před vtokem do elektrárny a jejím koncovým vyústěním. Neméně důleţitý je i celkový spád posuzovaný mezi úseky toku, který chce investor energeticky vyuţít. Tento údaj pak představuje moţnou energii vody, s jejíţ pomocí dojde v turbíně k energetické přeměně. Dalším nutným údajem je tzv. čistý nebo-li provozní spád, který je zmenšen o hydraulické ztráty (tj. např. víření vody, ohyby řek, atd.) Pro vyuţití turbín se uvádějí tyto provozní (uţitečné) spády: návrhový spád – při tomto spádu se jedná o největší výkon elektrárny, podle kterého se dodává turbína, maximální spád – největší uţitečný spád, na který je turbína konstruována, jmenovitý spád – při tomto spádu má turbína největší účinnost. Spád vody je také určen typem realizované elektrárny, především jejím stavebním a hydraulickým řešením [5].
9.2.2 Projektová příprava – získání potřebných povolení Po získání potřebných informací a jejich následném zhodnocení se můţe zahájit projektová příprava projektu, která zahrnuje územní řízení pro získání územního rozhodnutí a stavební řízení pro získání stavebního povolení. Protoţe je pro tuto fázi zapotřebí vypracovat mnoho potřebných dokumentů a souborů povolení, spolupracuje 28
investor především s projektanty, kteří se v dané problematice dobře orientují. Pro sestavení rozpočtu výstavby MVE je v této fázi nutné znát především ceny dodávek stavebních prací, a dodávku a montáţ technologie [5]. Obrázek 3 - Příprava a realizace MVE legenda: myšlenska postavit MVE
investorská činnost
vytipování lokality
projektová činnost
poradenská činnost
inženýrská činnost
obhlídka lokality - posudek, studie
získání podkladů o majetkoprávních vztazích obhlídka lokality
výškopiné a polohopisné zaměření lokality
vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby (zadání stavby)
vypracování speciálních posudků
projednání zadání stavby s dotčenými orgány a organizacemi
územní řízení
výběr optimální technologie dodavatele
vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního a vodoprávního povolení (projekt stavby)
geologický průzkum
projednávání projektu stavby s dotčenými orgány a organizacemi
získání finanční na výstavbu
stavební a vodoprávní řízení
vypracování realizační dokumentace
realizace stavby
odevzdání stavební připravenosti dokončení stavby po montáži, přebírací řízení
zkoušky, přebírací řízení technologie
dočasný manipulační pořádek
uzavření smlouvy na dodávku elektrické energie
zkušební provoz
garanční zkoušky
definitvní místní provozní předpisy
kolaudace stavby
definitivní manipulační pořádek
dočasné místní provozní předpisy
servis
autorský dozor
montáž technologie
TRVALÝ PROVOZ MVE
Zdroj: Dušička Peter, Malé vodní elektrárny, vlastní
29
10 Zdroje financování Po získání územního a stavebního povolení, vyjádření z ochrany ţivotního prostředí, souhlas od rybářského svazu a dalších dokumentů, je na čase zajistit celkový finanční obnos pro investiční část. Zde si musí investor uvědomit, ţe se nejedná pouze o získání celkové sumy finančních prostředků a z jakých zdrojů budou tyto peníze získány, ale především o časový harmonogram čerpání a uvolňování během realizace projektu. Finanční zdroje je potřeba naplánovat a zajistit ještě před zahájením realizace projektu, protoţe v průběhu realizace je to obtíţné.
10.1 Moţnosti zdrojů financování V dnešní ekonomice se na trhu vyskytuje celá řada moţností pro získání finančních prostředků. Není tedy problém nalézt zdroj financování, ale spíše dobře a vhodně naplánovat dopady z konkrétního druhu financování. Dané moţnosti zahrnují široké spektrum moţných zdrojů financování a to od vlastních zdrojů, přes různé komerční zdroje a úvěry, dotace a další formy financí [9]. Komerční úvěrové zdroje – patří k nejvyuţívanější formě financování projektových záměrů a jsou dostupné pro široké spektrum ţadatelů. Programy jednotlivých bank specializované
na
financování
nebo
předfinancování
projektů
týkajících
se
obnovitelných zdrojů v sobě zpravidla slučují několik typů podporovaných oblastí (větrné elektrárny, vodní elektrárny, geotermální energie) a liší se pouze v určitých bodech, které jsou specifické pro danou oblast. Speciální bankovní produkty zaměřené na projekty obnovitelných zdrojů energie nabízí v současné době Česká spořitelna, Komerční banka, G.E. Money Bank a Raiffeisen bank [28]. Dotace – v současné době existuje celá řada dotační titulů na projektové záměry směřující do průmyslu, zemědělství, infrastruktury a lidských zdrojů. Při plánování vyuţití financí z dotačních programů je dobré zjistit si především – výši poskytnuté dotace, průběh vyplácení dotace (ex post – po skončení projektu, etapové financování – po ukončení kaţdé etapy, apod.), dále pak způsob vedení účetnictví projektu, především pak vyhotovování a předkládání monitorovacích zpráv a další povinnosti vyplývající ze smlouvy [9].
30
11 Ţádost o dotaci Ţádost o dotaci podává ţadatel v okamţiku, kdy je vyhlášena konkrétní výzva, která svým zaměřením spadá do projektového záměru. Jednotlivé aktuální výzvy do operačních programů jsou vyhlašovány v průběhu roku a jsou v nich přesněji definovány podmínky pro ţadatele, např. prioritní osy, podporované oblasti a podoblasti, typy ţadatelů, případné omezující podmínky, časový harmonogram a základní pravidla příjmu ţádostí. Jednotlivé výzvy se vyhlašují prostřednictví tisku nebo na internetových stránkách Operačního programu Ţivotního prostředí, Státního fondu Ţivotního prostředí a Ministerstva Ţivotního prostředí. Výzvy jsou vyhlašovány většinou na dobu jednoho měsíce, avšak záleţí vţdy na konkrétní výzvě, velikosti podpory a mnoţství disponibilních finančních prostředků [10]. Obrázek 4 - Administrace ţádosti o podporu z OPŢP (schéma)
Zdroj: Implementační dokument OPŢP
31
11.1 Vyplnění ţádosti V rámci OPŢP je prvním krokem vyplnění ţádosti o dotaci pomocí elektronického formuláře, tzv. Bene-fill. Jedná se o program, který umoţňuje průběţné ukládání rozpracované ţádosti po jednotlivých krocích, obsahuje podrobnou nápovědu, kontroluje a upozorňuje na správné vyplnění ţádosti. Představuje základní softwarový nástroj pro vzájemnou komunikaci mezi ţadatelem o podporu a zprostředkujícím subjektem. Prostřednictvím tohoto programu ţadatel podává ţádost o platby, průběţné zprávy o realizaci projektu tzv. monitorovací zprávy, či závěrečné vyhodnocení akce. Program umoţní přístup pouze registrovaným uţivatelům, tedy aţ po zaloţení uţivatelského účtu, který slouţí k ochraně vyplňovaných údajů a rozpracovaných ţádostí. Ţádost je v programu Bene-fill rozdělena do několika záloţek, a není tak nutné vyplnit vše najednou. Pro zpřehlednění povinných a nepovinných polí je pouţito barevné rozlišení. Jakmile ţadatel kompletně vyplní celou ţádost a elektronicky odešle zprostředkujícímu subjektu ke kontrole, dojde k jejímu uzamčení. Po tomto kroku program vygeneruje tzv. ID číslo, které se generuje na titulní straně formuláře ţádosti po jejím uloţení v Bene-fillu. Ţadatel si danou ţádost dvakrát vytiskne a podle Směrnice MŢP doloţí k ţádosti povinné přílohy [10] a [11].
32
Obrázek 5 - Podání ţádosti přes Bene-fill (Schéma)
Zdroj: Příručka pro ţadatele z OPŢP
33
11.2 Doručení ţádosti Zkompletovanou ţádost se všemi poţadovanými doklady a údaji musí ţadatel doručit na podací místo v zalepené a správně označené obálce. Pokud obálka nebude označena podle pokynů, nebude k takové ţádosti přihlédnuto. Obálka musí obsahovat plný název programu, název prioritní osy a oblasti podpory, případně podoblasti, úplný název programu, místo realizace projektu, číslo výzvy, ID a v neposlední řadě také jméno ţadatele a jeho adresu [10]. Obrázek 6 - Vzorové označení obálky
Jméno a adresa žadatele
ID: xxxxx
NEOTVÍRAT !
Operační program Životní prostředí Výzva číslo: Prioritní osa: Oblast podpory: Název projektu: Místo realizace projektu (kraj):
Adresa příslušného podacího místa - podle místa realizace projektu
Zdroj: Příručka pro ţadatele, OPŢP
11.3 Akceptace ţádosti Po doručení ţádosti začíná kontrola formální úplnosti a obecné a specifické přijatelnosti. Na základě této kontroly je rozhodnuto o akceptaci nebo neakceptaci ţádosti. Pokud ţádost z hlediska formální úplnosti nebude kompletní, dojde k její neakceptaci a následnému vyřazení a ţadatel můţe podat námitku do pěti dnů. Pokud je ţádost formálně úplná a posouzena jako přijatelná, dojde k tzv. akceptaci a následnému vygenerování akceptačního čísla. Toto číslo slouţí jako povinná identifikace konkrétní ţádosti. Na základě akceptace pokračuje ţádost k věcnému hodnocení konkrétního projektu před Řídící orgán, který rozhodne o přidělení dotace. Pokud jsou v akceptované ţádosti formální chyby či nedostatky, vyzve referent ţadatele k jejich odstranění ve lhůtě, která je stanovena na 3 pracovní dny a začíná běţet následující
34
pracovní den po doručení výzvy. Jednotlivé poţadavky na doplnění nebo odstranění se zobrazují v Bene-fillu, kde jsou popsány poloţky, kterých se oprava týká [10].
11.4 Hodnocení a výběr projektu Všechny přijaté ţádosti jsou odborně posuzovány, především z environmentálního hlediska a technického hodnocení dle stanovených kritérií výběru projektu. Tato kritéria jsou stanovena jako standardní nebo mezní hodnota, přičemţ výsledek hodnocení bude porovnán s předpokládanou hodnotou konkrétní ţádosti. Dalším kritériem hodnocení se stává také ekonomika ţadatele, konkrétně jeho schopnost spolufinancovat projekt z důvodu případného zmaření investice [10].
11.5 Schvalování a výběr ţádostí Po výběru a schválení projektů, které budou spolufinancovány z prostředků Evropské unie, zašle zprostředkující subjekt (v tomto případě SFŢP) ţadateli dopis, ve kterém jej informuje o schválení, zamítnutí, případně zařazení do zásobníku projektů. U schválených projektů dojde k registraci v informačním systému a vydání Registračního listu, včetně podmínek o spolufinancování. Následně dojde k prověření schopnosti ţadatele o realizaci projektu, především jeho ekonomická a úvěrová způsobilost. V případě kladného výsledku dojde k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace, respektive dojde ke Smlouvě o podpoře [10].
11.6 Výběr dodavatelů (Zadávací řízení) Jednou z podstatných povinností příjemců dotací je výběr dodavatelů zboţí, sluţeb či stavebních prací. Zahájení zadávacího řízení na stavební práce a dodávky však musí proběhnout aţ po akceptaci ţádosti. Obvykle k tomuto kroku dochází aţ po vydání Registračního listu, který ţadateli potvrzuje přidělení dotace. Příjemci dotace musí při výběru dodavatele respektovat zásady [10]: rovného zacházení - všichni zájemci mají rovné šance na získání zakázky, tzn., ţe dostali k dispozici stejné informace, stejnou lhůtu pro podání nabídek, atd. transparentnosti – tzn. takový proces výběru, který je srozumitelný, zřejmý a zpětně přezkoumatelný, nediskriminace – nesmí docházet k znevýhodňování některých dodavatelů, 35
hospodárnosti – tzn., pokud zakázka bude zadána za cenu obvyklou v místě plnění v čase zadávání. Náleţitosti veřejných zakázek jsou upraveny zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v aktuálním znění, Směrnicí MŢP pro předkládání ţádostí a Závaznými pokyny pro ţadatele a příjemce podpory. Pokud příjemce jednotlivé pokyny nedodrţí, nemůţe na ně být poskytnuta dotace [10].
11.7 Způsob proplácení Všechny projekty jsou financovány přes státní rozpočet České republiky v souladu s prováděcí vyhláškou č. 560/2006 Sb. o účasti státního rozpočtu na financování programů. Realizace plateb příjemců podpory probíhá průběţně podle postupu realizace a parciálně podle procenta přiznané podpory. Ţádost o proplacení výdajů podává ţadatel prostřednictvím programu Bene-fill. Administrace ţádostí o platbu probíhá na základě ověření faktur a bankovních výpisů. V rámci OPŢP nedochází ke krácení podpory z ERDF, FS ani ke krácení spolufinancování ze SFŢP a státního rozpočtu, tzv. pozastávku (zádrţné) [10] a [11]. Obrázek 7 - Schéma administrace ţádosti o platbu (OPŢP)
Zdroj: Implementační dokument OPŢP
36
11.8 Finanční řízení a monitoring výdajů Základním nástrojem pro finanční řízení projektu je finanční plán realizace projektu, který je nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí dotace. Tento finanční plán je monitorován nejen z hlediska harmonogramu projektu, ale také z hlediska plánovaného a skutečného čerpání finanční podpory. Kaţdý projekt smí čerpat podporu z ERDF či FS pouze v rámci jednoho operačního programu, přičemţ při spolufinancování v rámci OPŢP nesmí být financován z jiného finančního nástroje Společenství, ani z jiných národních veřejných zdrojů. Spolufinancování z národních veřejných prostředků je zajištěno v poměru 85:15, kdy podpora z prostředků Evropských fondů je ve výši 85 %. Z hlediska monitoringu finančních toků projektu vytvořilo Ministerstvo financí duální informační systém tzv. ISPROFIN (Informační systém programového financování). Jedná se o program určený pro sestavování a sledování finančních toků státního rozpočtu, jehoţ prostřednictvím probíhají platby příjemcům podpory v rámci OPŢP. Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání programu. Tato činnosti probíhá pod dohledem monitorovacího výboru, který zajišťuje soulad s předpisy Evropského společenství a Českou republikou [10] a [11].
11.9 Po ukončení realizace projektu Příjemce podpory musí vést veškerou dokumentaci nejen během realizace projektu, ale také po jeho ukončení z důvodu kontroly ze strany Evropské komise, Evropského účetního dvora či Nejvyššího kontrolního úřadu. Poskytnutí finančních prostředků z fondů Evropské unie a státního rozpočtu České republiky musí být dostatečně zviditelněno a propagováno. Příjemce dotace tak nejčastěji činí pomocí tiskových zpráv, publikací, apod. [10] a [11].
37
12 Analýza realizace projektu V dnešní době řeší kaţdý investor nejenom ekonomickou efektivitu realizovaného projektu, ale také návratnosti vloţených investic. Vzhledem k faktu, ţe ceny spotřebovávaných energií neustále rostou, je vyuţívání obnovitelných zdrojů stále více aktuální. Mezi důleţité faktory ovlivňující vyuţitelnost OZE je cena energie, která musí být co nejniţší, aby obstála v konkurenci s ostatními energetickými zdroji. Přímý vliv na výši energie mají především ukazatele [4]: Investičních nákladů – tyto náklady by měly být co nejniţší, protoţe ovlivňují cenu vyrobené energie a zájem investorů o realizaci projektu. Platí zde pravidlo, ţe investiční náklady se musí vrátit ve výrobě energie. Provozních nákladů – i tyto náklady by měly co nejniţší, protoţe se přímo promítají do ceny energie. Ţivotnosti – musí být co nejdelší, protoţe čím delší ţivotnost, tím více vyrobené energie při vyšším zúročení vloţených investic. Způsob financování – například úroky z úvěru zvyšují cenu energie a stávají se brzdou pro investování. Při financování z vlastních zdrojů je z ekonomického pohledu nutné porovnat finanční přínos s výnosem, který by bylo moţné získat jiným pouţitím vlastních zdrojů – např. termínovaný vklad, nákup obligací, akcií, atd. Mnoţství vyrobené energie – čím více se energie vyrobí, tím výhodnější cena za vyrobenou energii a dřívější návrat investice. Další efekty. Investor, který by rád zrealizoval projekt výstavby MVE si nejdříve vyhodnotí ekonomickou situaci provozu, pomocí kterého zjistí návratnost vynaloţených investic. Propočty této analýzy byly zpracovány na základě dostupných informací od investora a podkladů z literatury č. [4]. Investor, který realizoval danou elektrárnu, si nepřeje zveřejňovat ţádné bliţší informace, proto zde nebudu uvádět jméno investora, bliţší popis lokality a podrobnější rozpis nákladů. Zveřejňuji zde pouze informace, které byly odsouhlaseny investorem.
38
12.1 Realizace a parametry MVE Investor a následný provozovatel vlastnící jiţ fungující MVE na řece Berounce, se rozhodl k vyššímu energetickému vyuţití průtoku řeky u stávajícího jezu. Současná MVE je provozována v původním mlýnu a její průtok Q
mve
činí 4,0 m3/s.
Hydroenergetický potenciál je vyuţíván pomocí Francisovy turbíny z roku 1909, o výkonu 40 kW. Vzhledem k průtokům vody v Berounce tak turbína vyuţívá tzv. hltnost Q
m310,
coţ znamená, ţe cca 50 dnů v roce reguluje průtok elektrárnou podle
průtoků v řece a 310 dní se průtoky řeky přelévají přes jez. Průměrný průtok v dané lokalitě je Qa = 31,5 m3/s, čehoţ chce investor vyuţít. Rozhodl tak o výstavbě nové MVE s instalací 4 turbín typu SSK 1000 o celkovém max. průtoku 13,6 m3/s. Nová elektrárna je tzv. průtočná, kdy jednotlivé průtoky odpovídají přirozeným průtokům řeky a nedochází tak k jejich negativnímu ovlivňování způsobené provozem elektrárny. Ve strojovně jsou nainstalovány 4 soustrojí s přímoproudou turbínou Semikaplan. Parametry nové elektrárny: Max. hrubý spád (při Q355)
H = 2,31 m
Čistý spád při max. průtoku elektrárnou
Hu = 2,0 m
Úroveň provozní hladiny v nadjezí
242,31 m.n.m.
Průtok turbín MVE
Qt = 13,6 – 0,6 m3/s (Qt max aţ Qt min)
Počet soustrojí
4
Dosaţitelný výkon (na 1 ks)
49 kW
Instalovaný výkon (na 1 ks)
55 kW
Předpokládaná doba provozu
350 dní (v průměrném vodném roce)
Výkupní cena energie (smluvní)
2,76 Kč / kWh
Tabulka 6 - M denní průtoky řeky Berounky M dní QM M3/s
30
60
90
120
150
180
210
240
270
300
330
355
364
70,8
48,3
37,3
30,2
25,1
21,1
17,9
15,1
12,5
10,1
7,69 5,07
3,08
Zdroj: Technický projekt investora
Turbíny budou v provozu tak, aby bezezbytku zpracovaly průtok, který můţe elektrárna vytvořit a zároveň aby byla udrţena provozní hladina vody. Při souběhu všech turbín a čistém spádu v úrovni 2,0 m bude dosaţitelný výkon 196 kW. Výše uvedené průtoky udávají zaručený průtok řeky po určitý počet dní, kdy obvyklé členění je po 30 dnech. 39
12.2 Ekonomická efektivnost a hospodaření MVE Následující tabulka informuje o celkových investičních nákladech projektu, výši vlastních a cizích prostředků a jejich podmínky. Výkupní cena energie byla stanovena jako cena smluvní mezi investorem a odběratelem. Tabulka 7 - Vstupní údaje MVE Investiční náklady (v Kč) celkem
19.700.000
Stavební část
12.000.000
Technologická část
16.500.000
Ostatní náklady (vyvedení výkonu, atd.)
1.200.000
Vlastní investované prostředky
6.500.000
Úvěr
5.500.000
Úroková sazba i p.a. (v %)
7,25
Doba splácení Ts (roky)
6
Dotace
7.700.000
Mnoţství vyrobené energie Ve (kWh/rok) při vodném roce 350 dní
1.646.400
Výkupní cena energie Cv (v Kč)
2,76
Doba ţivotnosti technologického zařízení Tţ (roky)
30
Zdroj: Technický projekt investora, vlastní
Roční hospodaření investora zohledňuje konkrétní pohyb financí v podniku rok po roce [4] a [27]. Ke zpracování propočtu ročního hospodaření MVE bylo pouţito metodiky podle knihy Obnovitelné zdroje energie od Jiřího Beranovského. Tržby - tj. veškeré peníze plynoucí z podnikání za rok: Br = Ve * Cv kde Cv
je výkupní cena energie (Kč/kWh)
Ve
je mnoţství vyrobené energie za rok (kWh/rok)
Provozní náklady - do těchto nákladů se započítává roční pojištění, případné opravy, revize, údrţba, mzdové náklady a ostatní reţijní náklady. Vzhledem k faktu, ţe se jedná o bezobsluţnou elektrárnu (pouze kontrola 1 x denně 1 hodinu), budou mzdové náklady minimální. Investor tak tyto náklady stanovil ve výši 125.000,- Kč / rok s 1% ročním 40
nárůstem (částečné zohlednění inflace a nepředvídatelných provozních nákladů v dalších letech provozu). Odpisy - technologická část elektrárny patří do 3. odpisové skupiny, s dobou odepisování 10 let rovnoměrně, tzn. pro první rok odpisu je sazba ve výši 5,5 a v dalších letech 10,5. Stavební část spadá do 5. odpisové skupiny, s dobou odepisování 30 let rovnoměrně, tzn. pro první rok je sazba ve výši 1,4 a v dalších letech 3,4. Investor získal úvěr ve výši 5.500.000,- při 7,25 % p.a., na dobu splatnosti 6 let. Průměrnou roční splátku zjistíme ze vztahů: a = (q-1)*q Ts / (q Ts – 1) q = 1+ (i / 100) Ar = a * Nu kde Ar
je roční anuitní splátka úvěru (Kč / rok)
Nu
zapůjčená částka (Kč)
Ts
doba splatnosti úvěru (rok)
i
úroková míra (%)
a
anuita (-)
Splátku úroku a jistiny pak zjistíme ze vztahů: Úr = Ar – Nu/Ts S = Ar - Úr Zisk - jedná se o hrubý zisk, od kterého se odečítají daně. Jedná se tedy o základ pro výpočet daní. Z = Br – Np – O - Úr Tok hotovosti – zde vstupují do výpočtu náklady vlastního kapitálu, které se však v dalších letech do výpočtu jiţ nezahrnují. CFt = Br – Np – Ni + Ú – Úr – S – D Ni
investiční výdaje na realizaci (dotace se odečítá a neodepisuje)
Ú
částka poskytnutého úvěru
D
daň 41
Tabulka 8 - Propočet ročního hospodaření MVE (vliv daňových prázdnin) Rok hospodaření
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
roční tržby Br (Kč/rok) roční provozní náklady NP (Kč/rok)
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
125000
127500
140000
152500
165000
177500
190000
202500
215000
227500
odpisy technologické části
907500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
odpisy stavební části
168000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
celkové odpisy
1075500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
průměrná roční splátka
1162797
1162797
1162797
1162797
1162797
1162797
splátka úroku
246130
246130
246130
246130
246130
246130
splátka jistiny
916667
916667
916667
916667
916667
916667
hrubý zisk Z (Kč/ rok) daň (předpoklad výše daně za 6 let = cca 20 %)
3097434
2029934
2017434
2004934
1992434
1979934
2213564
2201064
2188564
2176064
0
0
0
0
0
0
442713
440213
437713
435213
čistý zisk
3097434
2029934
2017434
2004934
1992434
1979934
1770851
1760851
1750851
1740851
-17831861
3253767
3241267
3228767
3216267
3203767
3911351
3901351
3891351
3881351
-17831861 -14578094 -11336827
-8108060
-4891794
-1688027
2223325
6124676
10016027
13897378
tok hotovosti CF (Kč) kumulovaný tok hotovosti CF (Kč)
Zdroj: technologický projekt investora, vlastní výpočty
42
Graf 3- Kumulovaný tok hotovosti (vliv daňových prázdnin)
Kumulovaný tok hotovosti CF (Kč) 15000000 10000000 5000000 0 -5000000
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-10000000 -15000000 -20000000 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zdroj: vlastní
Příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie jsou osvobozeny od daně ze zisku a to v roce uvedení do provozu a dalších následných pěti let, dle zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů. V případě, ţe by vláda České republiky zrušila výhodu v podobě daňových prázdnin u výroby elektrické energie z vodních zdrojů, byla by návratnost vloţených investic posunuta o rok déle, jak je znázorněno v následujícím grafu a tabulce: Graf 4 - Kumulovaný tok hotovosti (bez výhody daňových prázdnin)
Kumulovaný tok hotovosti CF (Kč) 15000000 10000000 5000000 0 -5000000
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-10000000 -15000000 -20000000 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Zdroj: Vlastní
43
Tabulka 9 – Propočet ročního hospodaření (bez vlivu daňových prázdnin) Rok hospodaření
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
roční tržby Br (Kč/rok) roční provozní náklady NP (Kč/rok)
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
4544064
125000
127500
140000
152500
165000
177500
190000
202500
215000
227500
odpisy technologické části
907500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
1732500
odpisy stavební části
168000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
408000
celkové odpisy
1075500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
2140500
průměrná roční splátka
1162797
1162797
1162797
1162797
1162797
1162797
splátka úroku
246130
246130
246130
246130
246130
246130
splátka jistiny
916667
916667
916667
916667
916667
916667
3097434
2029934
2017434
2004934
1992434
1979934
2213564
2201064
2188564
2176064
619487
405987
403487
400987
398487
395987
442713
440213
437713
435213
2477947
1623947
1613947
1603947
1593947
1583947
1770851
1760851
1750851
1740851
-18451348
2847780
2837780
2827780
2817780
2807780
3911351
3901351
3891351
3881351
-18451348 -15603568 -12765787
-9938007
-7120227
-4312447
-401096
3500255
7391607
11272958
hrubý zisk Z (Kč/ rok) daň (předpoklad výše daně za 6 let = cca 20 %) čistý zisk tok hotovosti CF (Kč) kumulovaný tok hotovosti CF (Kč)
Zdroj: technologický projekt investora, vlastní výpočty
44
Výkupní cena elektrické energie se skládá z dodávky silové elektřiny a zeleného bonusu při výrobě elektřiny. Kaţdý rok stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) výkupní ceny energií. Pro MVE, čímţ se rozumí elektrárna, jejíţ instalovaný výkon je do 10 MW včetně, platí od roku 2010 tyto výkupní ceny [26]: Tabulka 10 - Výkupní ceny elektřiny dle ERÚ Datum uvedení do provozu MVE uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 MVE uvedená do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011
Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč / MWh
Zelené bonusy v Kč / MWh
Výkupní ceny elektřiny v pásmu NT v Kč / MWh
3060
2090
2690
3000
2030
2600
Zdroj: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/2_2010_OZE-KVETDZ%20final.pdf, vlastní
MVE byla uvedena do provozu v roce 2010. Výše uvedené výkupní ceny určuje kaţdý rok Energetický regulační úřad ve svých Cenových rozhodnutích, a tyto ceny mají charakter minimální výkupní ceny. V případě, ţe by vyprodukovanou elektrickou energii vyuţíval investor i pro svou spotřebu, mohl by si nárokovat tzv. zelené bonusy. Zelený bonus je příplatkem k trţní ceně elektřiny, kdy investor nabídne elektřinu obchodníkovi, se kterým uzavře smluvní cenu za výkup a od provozovatele distribuční soustavy pak obdrţí prémii v podobě zeleného bonusu. Investor tohoto analyzovaného projektu se dohodl se svým odběratelem na výkupní ceně ve výši 2,76 Kč/kWh. V případě garantované výkupní ceny, by (podle investorova vyjádření) odebíral částku ve výši 2,69 Kč/kWh, která odpovídá dodávce elektřiny v pásmu nízkého tarifu (NT) a výkupním cenám roku 2010.
45
Závěr Protoţe v dnešní době neustále roste spotřeba energie, snaţí se lidé nacházet jiné varianty, ze kterých by potřebnou energii získali. Jednou z moţností je návrat k původním a jiţ vyzkoušeným zdrojům, jako je voda, jejíţ velkou výhodou je, ţe se neustále přirozeným způsobem obnovuje. Pomocí vodní energie se donedávna poháněly mlýny, pily či katry, čímţ byla vykonávána mechanická práce. S rozvojem společnosti však tento způsob vyuţití ustal a voda se začala pouţívat k výrobě elektrické energie prostřednictvím vodních elektráren. Protoţe velké řeky v České republice většinou pramení, je tato energie získávána především z malých toků a to pomocí malých vodních elektráren (MVE). Energie, je nejdůleţitějším pomocníkem nás lidí, a proto je vyuţití obnovitelných zdrojů podporováno i ze strany Evropské unie a to prostřednictvím strukturální a regionální politiky, která podporuje odstraňování ekonomických rozdílů jednotlivých regionů členských států. Došlo tak (mimo jiné) k vytvoření konkrétních Operačních programů na podporu obnovitelných zdrojů energie. Protoţe existuje více moţností kde získat finanční prostředky na realizaci výstavby MVE, byla provedena metoda komparace jednotlivých zdrojů. Na základě této metody jsem zvolila moţnost získání dotace z Operačního programu Ţivotní prostředí. Vyuţitím informací z webových stránek výše uvedeného programu, Implementačního dokumentu a Příručky pro ţadatele jsem metodou syntézy vytvořila konkrétní postup ţádosti od jejího vytvoření, přes doručení a akceptaci, aţ po ukončení realizace projektu, neboť se domnívám, ţe pro mnoho lidí je sloţité a obtíţné neustálé papírování a vyhledávání nutných informací a konkrétních podmínek na schválení dotace. Pomocí metody deskripce byl popsán vztah mezi energií a člověkem, který energii potřebuje k veškerým svým činnostem. Lidé se naučili získávat energii různými způsoby, avšak nejpřirozenější moţností jak získat danou energii je pomocí přírody a přírodních zdrojů. Protoţe moţností kde získat energii je více, je tato práce zaměřena na vodní energii, především na jejím zákonitém fungování a vzájemném propojení vody a lidí.
46
Dílčím cílem této práce byla ekonomická návratnost výstavby MVE na základě podkladů ze skutečně realizovaného projektu a informací poskytnutých investorem. Konkrétní parametry elektrárny a další informace byly získány z technologického projektu. Domnívám se, ţe výstavba MVE přináší investorům několikanásobně delší ekonomickou ţivotnost, neţ je návratnost vloţených investičních prostředků. Tuto domněnku dokazuje i výše provedená analýza. Ţivotnost MVE je nejméně 30 let, avšak k návratnosti vloţených finančních prostředků dochází jiţ v první dekádě provozu elektrárny. Zde platí, ţe pokud je návratnost investice do pěti let, jedná se o velmi dobrou investici, návratnost do deseti let znamená dobrou investici a pokud je návratnost delší neţ 10 let je dobré přehodnotit celou investici a vytvořit jiný projektový záměr. Analyzovaný projekt má návratnost jiţ v první dekádě svého provozu, konkrétně přelom 7. a 8. roku, kdy do ovlivňujících faktorů vstupuje i zvýhodnění v podobě daňových prázdnin. V analýze jsem vytvořila dva modely, na kterých je znázorněno, ţe v případě, kdyby došlo k odstranění této výhody ze strany státu, byla by návratnost investice prodlouţena o jeden rok. Další výhodou, která výrazně ovlivňuje ekonomickou efektivnost tohoto projektu, je fakt, ţe nevznikají mzdové náklady, protoţe se jedná o stavbu s bezobsluţným provozem. Neméně důleţitou výhodou je, ţe stát podporuje výrobu elektrické energie pomocí zákona o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb., čímţ má investor zajištěn trvalý odběr takto vyrobené energie. Výkupní ceny energie určuje kaţdý rok Energetický regulační úřad ve svých cenových rozhodnutích. Pokud by vyprodukovanou elektrickou energii vyuţíval investor i pro svou vlastní spotřebu, můţe si nárokovat zelené bonusy, formou příplatků k trţní ceně energie. V tomto případě si investor dohodl s odběratelem smluvní ceny, jak je uvedeno v analýze. Dle mého názoru je pro stavbu MVE nejdůleţitějším rozhodovacím faktorem spád v řece, který udává výkon elektrárny a tím i návratnost vloţených prostředků. Proto by měl kaţdý investor věnovat zvýšenou pozornost při výběru lokality a vypracovat její velmi přesné ohodnocení. Na základě tohoto posudku se vytváří konkrétní podoba projektového záměru, a proto by měl vycházet ze skutečných a především racionálních podkladů. Jak uvádí výše provedená analýza je čistý spád tohoto projektu při maximálním průtoku elektrárnou 2,0 m, čímţ se pomocí 4 turbín vyrobí 196 kWh za jednu hodinu. 47
Pokud zváţíme, ţe největší výhodou vodních elektráren je, ţe pracují celý den, tj. 24 hodin a hydroenergetický potenciál v řece nabízí vyuţitelnost 350 dní v roce, je realizace tohoto projektu vhodná. K tomuto závěru dospěl i investor. Elektrárna byla realizována a zkolaudována v roce 2010. Druhé plánovací období a zároveň moţnost získat finanční podporu na podnikatelské záměry končí roku 2013. Kdyţ tedy uváţíme výše uvedené propočty a moţnosti získání části finančních prostředků v rámci dotace, je stavba MVE velmi dobrou investicí.
48
Pouţitá literatura Kniţní publikace a jiné zdroje [1]
FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta . Evropská unie. Brno : CDK, 2003. 743 s. ISBN 80-7325-015-2.
[2]
PANFIL, Tomáš. Evropská unie : vše, co bychom měli vědět . Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 2003. 48 s. ISBN 80-7200-805-6.
[3]
TAUER,
Vladimír;
ZEMÁNKOVÁ,
Helena
;
ŠUBRTOVÁ,
Jana.
Získejte dotace z fondů EU. Brno : Computer Press, a.s, 2009. 244 s. ISBN 97880-251-264-3. [4]
BERANOVSKÝ, Jiří , et al. Obnovitelné zdroje energie. Praha : FCC PUBLIC, 2001. 208 s. ISBN 80-901985-8-9.
[5]
DUŠIČKA, Peter, et al. Malé vodní elektrárny. Bratislava : Java group, 2003. 175 s. ISBN 80-88905-45-1.
[6]
BERANOVSKÝ, Jiří; TRUXA, Jan. Alternativní energie pro váš dům. Šlapanice : ERA, 2004. 125 s. ISBN 80-86517-89-6.
[7]
KADRNOŢKA , Jaroslav. Země se ubrání. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2010. 238 s. ISBN 978-80-7204-678-2.
[8]
Základy strukturální a regionální politiky EU. Krajský úřad kraje Vysočina : Odbor regionálního rozvoje, 2005. 213 s.
[9]
Projektové řízení. Krajský úřad kraje Vysočina : Odbor regionálního rozvoje, 2005.195 s.
[10]
Příručka pro žadatele. Praha : Ministerstvo ţivotního prostředí a Státní fond ţivotního prostředí, 2010. 29 s.
49
[11]
Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí. Praha : Ministerstvo ţivotního prostředí a státní fond ţivotního prostředí, 3. prosinec 2009. 206 s.
Internetové zdroje [12]
Regionální politika EU [online]. 2000 [cit. 2011-04-15]. Regionální politika EU | Regionální politika |Evropská unie - portál o EU| EurActiv.cz. Dostupné z WWW:
eu>. [13]
Eurostat - tabulky, grafy a mapy rozhraní (TGM) tabulka [online]. 2011 [cit. 2011-04-12].Eurostat.
Dostupné
z
WWW:
. [14]
Euroskop.cz [online]. 2005-2011 [cit. 2011-04-15]. Uroskop.cz - Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Dostupné z WWW:
sekce/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj-a-
evropsky-socialni-fond/>. [15]
Strukturální fondy EU [online]. 2007 [cit. 2011-04-15]. Strukturální fondy EU Regionální politika EU. Dostupné z WWW:
.
[16]
Evropský sociální fond [online]. 2008 [cit. 2011-04-18]. Evropský sociální fond v ČR, ESF v ČR. Dostupné z WWW: .
[17]
Fond soudržnosti [online]. 2008-2011 [cit. 2011-04-18]. Fond soudrţnosti Ministerstvo
ţivotního
prostředí.
Dostupné
z
WWW:
. [18]
Operační program Životní prostředí [online]. 2007-2013 [cit. 2011-04-18]. Operační program Ţivotní prostředí - Stručně o OP Ţivotní prostředí. Dostupné z WWW: . 50
[19]
Operační program Životní prostředí [online]. 2007-2013 [cit. 2011-04-18]. Operační program Ţivotní prostředí - Prioritní osa 3. Dostupné z WWW: .
[20]
Operační program Životní prostředí [online]. 2007-2013 [cit. 2011-04-18]. Operační program Ţivotní prostředí - Směrnice MŢP. Dostupné z WWW: .
[21]
OP podnikání a inovace [online]. 2007 [cit. 2011-04-18]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: .
[22]
Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007-2013 [online]. 1999 [cit. 2011-04-18]. MPO. Dostupné z WWW: .
[23]
Dokumenty [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: .
[24]
Právní předpisy v eko energetice : Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů [online]. 2005 [cit. 2011-04-21]. MPO. Dostupné z WWW: .
[25]
Vodní elektrárny [online]. 2005 [cit. 2011-04-21]. Vodní elektrárny. Dostupné z WWW: .
[26]
Energetický regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Elektřina. Dostupné z WWW: .
[27]
Zásady ekonomického hodnocení energetických projektů [online]. 2000-2008 [cit. 2011-04-27]. TZB. Dostupné z WWW: .
51
[28]
Webové stránky bank Top Energy program [online]. 2011 [cit. 2011-05-04]. Česká spořitelna. Dostupné
z
WWW:
cs/product_cs_108.xml>. EU Point [online]. 2010 [cit. 2011-05-04]. Komerční banka. Dostupné z WWW:<
http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/fondy-
eu/kb-eu-point. shtml>. Sektor zemědělství a ekoenergie [online]. 2001-2011 [cit. 2011-05-04]. GE Money
Bank.
Dostupné
z
WWW:
zemedelstvi-ekoenergie/ investicni-uvery-podpora-eu-fondu>. Úvěr na předfinancování platby dotace [online]. 2008 [cit. 2011-05-04]. Raiffeisen Bank. Dostupné z WWW: . [29]
MPO EFEKT [online]. 2008 [cit. 2011-05-04]. MPO Efekt. Dostupné z WWW: .
[30]
Příručka obnovitelné zdroje energie. Praha : Hospodářská komora České Republiky, 2006. 28 s.
[31]
SFŽP [online]. 2011 [cit. 2011-05-04]. Státní fond Ţivotního prostředí. Dostupné
z
WWW:
prostredi-cr/>.
52
Seznam obrázků Obrázek 1 - Rozdělení ČR do regionů soudrţnosti ........................................................ 11 Obrázek 2 - Podíl prioritních os v Operačním programu ŢP .......................................... 19 Obrázek 3 - Příprava a realizace MVE ........................................................................... 29 Obrázek 4 - Administrace ţádosti o podporu z OPŢP (schéma) .................................... 31 Obrázek 5 - Podání ţádosti přes Bene-fill (Schéma) ...................................................... 33 Obrázek 6 - Vzorové označení obálky ............................................................................ 34 Obrázek 7 - Schéma administrace ţádosti o platbu (OPŢP) ........................................... 36
Seznam tabulek Tabulka 1 - Členění do NUTS dle počtu obyvatel.......................................................... 11 Tabulka 2 - Přerozdělení finančních prostředků z fondů EU ......................................... 12 Tabulka 3 – Přehled jednotlivých cílů a finančních nástrojů fondů Evropské unie ....... 16 Tabulka 4 - Prioritní osa 3 a její oblast podpory............................................................. 21 Tabulka 5 - Základní rozdělení v současnosti pouţívaných OZE ................................. 24 Tabulka 6 - M denní průtoky řeky Berounky ................................................................. 39 Tabulka 7 - Vstupní údaje MVE ..................................................................................... 40 Tabulka 8 - Propočet ročního hospodaření MVE (vliv daňových prázdnin) .................. 42 Tabulka 9 – Propočet ročního hospodaření (bez vlivu daňových prázdnin) .................. 44 Tabulka 10 - Výkupní ceny elektřiny dle ERÚ .............................................................. 45
Seznam grafů Graf 1 - Fondy pro EU 27 (v procentním vyjádření) ...................................................... 13 Graf 2 - Fondy pro ČR (v procentním vyjádření) ........................................................... 13 Graf 3 - Kumulovaný tok hotovosti (vliv daňových prázdnin) ...................................... 43 Graf 4 - Kumulovaný tok hotovosti (bez výhody daňových prázdnin) .......................... 43
53
