VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Podpora malého a středního podnikání Bakalářská práce
Autor: Petra Smejkalová Vedoucí práce: Ing. Věra Mulačová, Ph.D Jihlava 2011
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tématem podpory malého a středního podnikání. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována charakteristice sektoru malého a středního podnikání, jeho přínosům i nedostatkům. Dále jsou zde rozebírány formy přímé a nepřímé podpory pro MSP. Je zde uveden i přehled vybraných organizací poskytující sluţby pro MSP a popis současné ekonomické situace v lesním hospodářství. Praktická část se zabývá hledáním vhodné formy podpory pro konkrétního ţivnostníka podnikajícího v lesním hospodářství. Jsou zde zhodnoceny jednotlivé dotační programy a kroky, kterými podnikatel musí projít, aby dotaci získal.
Klíčová slova Malé a střední podnikání, ţivnostník, podnikatelské prostředí, program rozvoje venkova, konkurenceschopnost, dotace, přímá a nepřímá podpora, Strukturální fondy EU
Annotation This thesis is concerned with the topic of support for small to medium enterprises. It is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part is dedicated to the characteristics of small to medium enterprises, its advantages and disadvantages. Also there is an analysis of direct and indirect support for SME. This part also includes a list of chosen organizations providing services for SME and a description of current economic situation in forestry. The practical part is concerned with finding a suitable form of support for a particular sole trader employed in forestry. There is also a rating of granting programs and steps which the sole trader had to undergo to get the grant.
Keywords Small and medium enterprises, sole trader, trading environment, country development program, competitivenes, grants, direct and indirect support, structural funds of EU
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Věře Mulačové, Ph.D. za vlídné vedení mé bakalářské práce a cenné rady při jejím zpracovávání. Dále bych chtěla poděkovat podnikateli (jméno si nepřál uvést) za informace a zkušenosti, které mi poskytl a bez nichţ by tato práce nemohla vzniknout. Mé poděkování také patří zaměstnancům Zemědělské agentury Jihlava za ochotu při zodpovídání dotazů. V neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost a podporu při vytváření této práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. 5. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 8
2
Charakteristika malého a středního podnikání ........................................................ 10
3
4
2.1
Vymezení pojmu malého a středního podnikání a ţivnosti ............................. 10
2.2
Význam malého a středního podnikání ............................................................ 11
2.3
Silné a slabé stránky konkurenceschopnosti malých a středních podniků ....... 13
2.4
Podnikatelské prostředí MSP ........................................................................... 14
2.5
Vývoj malého a středního podnikání v ČR ...................................................... 15
Podpora malého a středního podnikání ................................................................... 19 3.1
Podpora malého a středního podnikání v České republice .............................. 19
3.2
Organizace poskytující sluţby podnikatelům .................................................. 21
3.2.1
Vládní organizace ..................................................................................... 21
3.2.2
Nevládní organizace ................................................................................. 23
3.2.3
Finanční instituce pro podporu podnikání ................................................ 23
3.3
Koncepce rozvoje malého a středního podnikání 2007–2013 ......................... 24
3.4
Přehled nejvýznamnějších nabízených dotačních programů pro MSP ............ 25
Ekonomika v lesním hospodářství........................................................................... 27 4.1
Ekonomická situace vlastníků lesů .................................................................. 27
4.2
Ekonomická situace podnikatelů v lesním hospodářství ................................. 28
4.3
Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona ................................... 28
4.4
Sluţby podporované státem pro hospodaření v lesích ..................................... 28
4.5
Struktura finančních příspěvků ........................................................................ 28
5
Charakteristika podnikatele ..................................................................................... 30
6
Moţnosti dotace pro rok 2011 ................................................................................. 35 6.1
Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 (PRV) ........................... 35
6.1.1 Skupina opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací (opatření I.1.) ............................................................... 36 6
6.1.2 II.2)
7
8
Skupina opatření zaměření na udrţitelné vyuţívání lesní půdy (opatření 40
6.2
Dotace v lesním hospodářství (národní dotace) ............................................... 42
6.3
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s........................................... 44
6.4
Fond Vysočiny ................................................................................................. 44
Proces podání ţádosti o dotaci ................................................................................ 46 7.1
Přesné označení dotace .................................................................................... 46
7.2
Projektový záměr ............................................................................................. 46
7.3
Hledání vhodného dotačního programu ........................................................... 47
7.4
Podání Ţádosti o dotaci v rámci PRV .............................................................. 48
7.5
Realizace projektu ............................................................................................ 51
7.6
Zhodnocení podnikatelových šancí dosáhnout na dotaci ................................. 52
7.7
Zhodnocení procesu Ţádosti o dotaci .............................................................. 52
Závěr ........................................................................................................................ 56
Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 58 Seznam obrázků .............................................................................................................. 61 Seznam tabulek ............................................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................................. 62
7
1
Úvod
Ve své práci se budu zabývat podporou malého a středního podnikání v oboru lesnictví. Malé a střední podnikání (MSP) hraje v posledních letech v národní ekonomice stále větší roli. Obecně má velký podíl na vytváření HDP, dokáţe se lépe přizpůsobovat zákaznickým potřebám (coţ je velká výhoda v době nadnárodních společností), je důleţité pro vytváření pracovních míst a pro celkový hospodářský a sociální rozvoj. V mém okolí se nachází ţivnostník podnikající v lesnictví, který by rád dosáhl rozvoje stávající činnosti. Jelikoţ jde o osobu nedostatečně se orientující v internetových zdrojích a časově vytíţenou, obrátil se na mě s prosbou o zjištění moţností vedoucích k získání dotace, která by mu dopomohla dosáhnout rozmachu podnikatelské činnosti. Jelikoţ je téma dotačních programů, především v rámci Evropské unie, v posledních letech dost diskutované a propagované v médiích, samotnou mě zajímalo, jaké jsou šance malého ţivnostníka na některý z nich dosáhnout. Zvláště období 2007–2013 je povaţováno za jedinečnou a neopakovatelnou příleţitost k čerpání zdrojů na dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Cílem mé práce je tedy najít vhodnou formu dotace či podpory pro konkrétního podnikatele, pokusit se vyhledat všechny nabízené finanční podpory v oblasti lesnictví v současné době, zhodnotit jejich podmínky i účel, posoudit moţnosti a případně vybrat nejvhodnější z nich. Není opomenut ani proces, kterým si podnikatel, v případě podání ţádosti o dotaci, musí projít. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části nejprve charakterizuji sektor malého a středního podnikání, z hlediska jeho vymezení, všeobecného významu, silných a slabých stránek a podnikatelského prostředí. Krátce zde bude zmíněn i vývoj malého a středního podnikání na vybraných ukazatelích. Hlavní kapitolou teoretické části je podpora malého a středního podnikání. Zde se snaţím o komplexní pohled na podporu MSP v České republice, včetně sluţeb, které ČR prostřednictvím různých institucí podnikatelům nabízí. Kvůli jeho významu se stručně se věnuji i dokumentu Koncepce podpory malého a středního podnikání 2007–2013, jenţ má podobu rozsáhlých plánů na zvýšení konkurenceschopnosti MSP, právě v tomto období. V rámci kapitoly Podpora MSP uvádím také přehled nejdůleţitějších dotačních programů spolufinancovaných 8
Evropskou unií. Na konci této části je souhrnně popsána ekonomická situace lesního hospodářství, včetně jeho moţných finančních podpor. Mým cílem bylo nastínit poměry v tomto oboru podnikání pro lepší orientaci v praktické části. Praktická část se skládá ze tří hlavních kapitol. V první z nich je uveden profil podnikatele, na kterého se vztahuje výběr dotace. Ve druhé kapitole praktické části jsem vyhledávala a poté vybírala z různých moţností dotačních programů a nabídky finančních příspěvků vhodných pro konkrétního podnikatele. Jednalo se tedy o formy podpory v oblasti lesnictví, které většinou spadají pod Ministerstvo zemědělství. Kaţdý vybraný program je nejprve stručně popsaný, dále jsou uvedeny podmínky pro jeho získání a poté zdůvodnění vhodnosti či nevhodnosti programu pro daného podnikatele. V poslední části je zmapován proces podání ţádosti o nejvhodnější vybranou dotaci.
9
2 Charakteristika malého a středního podnikání Na začátek své práce jsem zařadila kapitolu, která popisuje sektor malého a středního podnikání od základního vymezení, celkového pohledu na přínosy pro společnost, charakteristiky silných a slabých stránek a podnikatelského prostředí aţ po jeho vývoj na vybraných ukazatelích.
2.1 Vymezení pojmu malého a středního podnikání a ţivnosti V definici malého a středního podnikání podle Doporučení Komise Evropské Unie č. 96/280/EC (sjednocuje vymezení pojmu malého a středního podnikání v členských státech Evropské unie), je rozhodujícím kritériem bezpochyby počet zaměstnanců, dále potom roční obrat, roční bilanční suma a nezávislost. Členění dle Doporučení Komise EU: -
Mikrofirma zaměstnává od 1 do 9 pracovníků, její roční obrat a roční bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR (dle kurzu Evropské centrální banky ke konci roku).
-
Malá firma zaměstnává od 10 do 49 pracovníků, její roční obrat a roční bilanční suma nepřesahuje 10 milionů EUR (dle kurzu Evropské centrální banky ke konci roku).
-
Střední firma zaměstnává od 50 do 249 pracovníků, její roční obrat a roční bilanční suma nepřesahuje 50 milionů EUR (dle kurzu Evropské centrální banky ke konci roku).
Existují i další definice na vymezení malého a středního podnikání, které pouţívají, např. Česká správa sociálního zabezpečení nebo Eurostat (statistický úřad Evropské unie) ke svým účelům. Rozhodujícím faktorem je i v těchto definicích počet zaměstnanců. Definice dle Doporučení Komise EU se prozatím ukazuje jako nejlepší. Členění dle ČSZS: -
Malé organizace, jsou ty, které zaměstnávají max. 25 pracovníků.
-
Velké organizace, se označují jako ty, které mají více jak 25 pracovníků.
10
Členění dle Eurostatu: -
Malé podniky zaměstnávají max. 20 pracovníků.
-
Střední podniky zaměstnávají max. 100 pracovníků.
V současné době se v orgánech Evropské unie připravuje změna navýšení počtu zaměstnanců u středních podniků, a to z počtu 250 aţ na 500 pracovníků. Tato chystaná změna je především reakcí na stále větší globalizaci ekonomiky. (Vojík, 2009) Definice ţivnosti „Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání.“ (Ţivnostenské podnikání, 2002, §2, str. 5) Ţivnost jsou ve většině případů, spíše malé podnikatelské činnosti, které vykonává, buď pouze sám ţivnostník, nebo za pomoci nejčastěji rodinných příslušníků (Veber, Srpová a kolektiv, 2008)
2.2 Význam malého a středního podnikání Malé a střední podniky tvoří významnou součást jak ekonomiky naší, tak i ekonomiky ve většině ostatních demokratických zemí. Společně s důleţitou ekonomickou rolí, hrají samozřejmě malé a střední podniky, roli politickou a stabilizační. Evropská unie si je toho vědoma a jejich podporou se snaţí zlepšit konkurenceschopnost, růst, technologickou úroveň podniků apod. I Česká republika drţí v tomhle směru krok a věnuje pozornost zejména začínajícím podnikům, především v jejich počátečních fázích vývoje. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Ekonomické přínosy Malé a střední podniky zastupují 99,8 % ze všech firem v Evropské Unii, jejich počet dosahuje 25 milionů a je zde zaměstnáno více neţ 2/3 ekonomicky aktivního obyvatelstva. V České republice představují malé a střední podniky 99,83 % ze všech ekonomicky aktivních organizací. Jejich podíl na zaměstnanosti je 62,33 %. Značný díl mají i na
11
tvorbě HDP, a to více neţ 37 %. Dobrých výsledků dosahují i na účetní přidané hodnotě a výkonech a to více neţ 50 %. Malé a střední firmy jsou často vytlačovány monopoly z trhu, proto se snaţí o co nejvýhodnější uplatnění na místních trzích tím, ţe např. uspokojují individuální přání. Jsou flexibilnější neţ velké společnosti, a mnohdy se angaţují v okrajových oborech trhu, které se těmto firmám zdají druhořadé a nezajímavé. Ovšem není nic neobvyklého, ţe mnoţství malých a středních podnikatelů spolupracují s velkými firmami jako jejich dílčí dodavatelé. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Společenské přínosy V dnešní době se lidé stále častěji rozhodují o svém uplatnění na trhu práce. Do malého a středního podnikání lidé vstupují především kvůli snaze o vyuţití nových příleţitostí a svobodě, která jim dává šance v samostatném uplatnění se v pracovním procesu. Dalšími důvody pro vstup do podnikání je, např. strach z nejisté doby, ztráty zaměstnání apod. Začínající podnikatelé by měli být znalí v daném oboru a především by se měli naučit zodpovědnosti, protoţe jakákoliv chyba v jejich rozhodování se můţe podepsat na existenci jejich firmy. Chyby, které udělají, pro ně můţou znamenat ztrátu či pád, které musí nést osobně. Kvůli těmto skutečnostem, není takovéto podnikání pro kaţdého. Od malých a středních podniků se neočekává, ţe dosáhnou nějakého výrazného postavení, ve většině případů je podpora těchto podniků běţnou cestou jak oţivit region. Málokdy jsou vlastněny zahraničními subjekty, reprezentují spíše místní kapitál a jsou obvykle svázány s místím regionem. Malí a střední podnikatelé jsou v daném regionu často nositeli zaměstnanosti, pohlcují pracovníky propuštěné velkými neefektivními či krachujícími firmami, a tím pádem šetří dávky podpor, které by musely být vypláceny ze státního rozpočtu apod. Přínos pro region mají i skrz ekonomické zisky. Těţko se udrţují v anonymitě a jejich jednání často podléhá veřejné kontrole. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008)
12
Je dokázáno, ţe oproti velkým firmám efektivněji zacházejí se zdroji surovin a energie, které jsou v dnešní době stále více a více cennější, coţ má za důsledek sniţování cen. (Vojík, 2009) Nejčastější znevýhodnění malých a středních podniků I kdyţ zájem o malé a střední podniky vzrostl s nástupem tzv. globální ekonomiky a došlo pro ně k mnoha pozitivním změnám, stále se tento sektor potýká s různými omezeními. Malé a střední podniky mají menší ekonomickou sílu a tudíţ v i obtíţnější přístup ke kapitálu. To způsobuje, např. pomalejší růst a rozvoj kapacit. Mají také horší postavení ve státních zakázkách či veřejných soutěţích. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008)
2.3 Silné a slabé stránky konkurenceschopnosti malých a středních podniků V této podkapitole uvedu některé příklady silných a slabých stránek v oblasti konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Celá kapitola je inspirována dokumentem Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013. Mezi příklady silných stránek patří: -
flexibilní reakce na vývoj na trhu, dobrá informovanost na místních trzích,
-
umění se přizpůsobit ohledně pracovních sil,
-
velké ambice k výkonu a dosaţení zisku (majitelé firem).
Mezi příklady slabých stránek patří: -
nedostatečná zběhlost v oblasti managementu, řízení a marketingu,
-
technologická zaostalost,
-
nedostatečná orientovanost v oblasti moţných podpor a dotací
-
omezené finanční prostředky (drobní podnikatelé, samostatně podnikající FO).
13
Z výše uvedeného výčtu vidíme, ţe převaţují nedostatky. Malí a střední podnikatelé by se proto měli chopit příleţitostí, jako: -
moţnosti proniknout na jednotný evropský trh,
-
posílení spolupráce podniků v oblasti společných zájmů (nákup, odbyt, klastry…)
-
rozšíření vyuţívání různých podpor a dotací,
-
rozvinutí výzkumu a vývoje k uţitku MSP.
2.4 Podnikatelské prostředí MSP Pro rozvoj malého a středního podnikání je velmi důleţité vytvoření příznivého podnikatelského prostředí. Jde o řadu různých podmínek pro podnikání (legislativa, fungování trhů, institucionální infrastruktura atd.). MSP jsou na jeho kvalitu velmi citliví a velmi ovlivňuje i chod jejich podnikání. Jeho zkvalitňování patří proto k nejvýznamnějším úkolům pro podporu a rozvoj MSP. Uţ v roce 1999 MPO a Evropská komise se podíleli na zaloţení Národní diskusní skupiny, která měla za úkol podporu tvorby a realizace vládní politiky pro MSP. Byl vytvořen souhrnný systém na podporu MSP, který určoval základní směr s jasnou vizí zharmonizovat se s postupy EU. Dalším výrazným posunem bylo zaloţení subjektů za účelem poskytování podpory MSP. Šlo hlavně o Podnikatelská a inovační centra a Českomoravskou záruční a rozvojová banku. (Vojík, 2009) Dnes je podnikatelské prostředí tvořeno státními orgány, ministerstvy, orgány státní správy, státem zřízenými nebo podporovanými institucemi, orgány veřejné samosprávy, soudy, vzdělávacími zařízeními, peněţními subjekty, výzkumnými a vývojovými pracovišti,
bankami,
pojišťovnami,
leasingovými
společnostmi,
poradenskými
organizacemi, komorami, svazy, konkurenty, kooperačními partnery, apod. (Sokolt, 2006) Po vstupu do Evropské unie získalo podnikatelské prostředí především tyto znaky: -
soulad většiny národních předpisů s předpisy Evropské unie,
-
celkem sloţitý daňový systém se značnou administrativní náročností, 14
-
otevřenost ekonomiky,
-
velký stupně ochrany zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru omezující flexibilní reakci na vývoj trhu,
-
omezenost kapitálových prostředků a chybějící kapitálový trh pro společnosti podnikající na vedlejším trhu,
-
nedostatek finančních zdrojů na vysoce inovativní projekty MSP,
-
vytvoření nutných struktur pro získávání zdrojů z evropských fondů,
-
neustálý růst v oblasti čerpání finančních prostředků z EU,
-
upevněná bankovní a leasingová sféra se stále zvyšující se nabídkou pro MSP,
-
kvalitní propracovanost systému pro poskytování přímých a nepřímých podpor pro MSP,
-
neustále zdokonalující se nabídka nemovitostí a průmyslových zón vhodných pro podnikání. (Sokolt, 2006)
2.5 Vývoj malého a středního podnikání v ČR Zaměřila jsem se na celkový vývoj počtu MSP, dále na vývoj zaměstnanosti a vývoj vybraných ekonomických ukazatelů. Údaje, které nejsou v grafech, uvádím jen na fyzické osoby (právnické osoby nejsou cílem práce). Data jsou uvedeny pouze do roku 2009, jelikoţ novější informace v době zpracovávání nebyla k dispozici. Celá kapitola vychází ze Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009. Vývoj počtu MSP Počet ţivnostenských oprávnění činil na konci roku 2009 v České republice 2 898 826, coţ je o 83 426 ţivnostenských oprávnění více neţ v roce 2008. V roce 2009 ţivnostenské oprávnění získalo 2 173 6415 podnikatelů, z toho 1 868 756 fyzických osob. Ve srovnání s rokem 2008 je to zvýšení o 61 191. K 31. 12. 2009 byl počet ekonomicky aktivních subjektů malého a středního podnikání v České republice 989 56, oproti roku 2008 je to pokles o 53 952. Ke sníţení došlo 15
u fyzických osob o 36 632 podnikatelů a to hlavně v oblastech sluţeb, obchodu a stavebnictví. Tyto údaje jsou uvedeny na obrázku č. 1.
700 000
989 568
1 043 520
788 299
826 931
1 034 479 839 120
999 472 820 612
839 118 995 701
858 051 1 002 045
634 829 746 127
800 000
635 735 744 133
900 000
650 128 753 807
1 000 000
823 974
1 100 000
844 386 988 697
971 210
Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009
Počet MSP právnické osoby Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem
600 000
100 000
201 269
195 359
178 860
156 583
143 994
144 311
147 236
111 298
200 000
108 398
300 000
103 679
400 000
216 589
500 000
0
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obr. 1: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009 (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009, str. 5)
Vývoj zaměstnanosti v MSP Celkový počet lidí zaměstnaných v sektoru malého a středního podnikání oproti roku 2008 klesl o 75 000, jak můţete vidět na obrázku č. 2. Největší pokles byl zaznamenán v průmyslu, zemědělství a sluţbách. I přesto malé a střední podniky zaměstnává nejvíce lidí v České republice. Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1999-2009 Počet zaměstnanců (v tis.)
2 050 2 000 1 950 1 900 1 850 1 800 1 750 1 700
2 033 1 947 1 870 1 830
1 983 1 910
1 904
2 011
1 924
1936
1 848
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Obr. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1999-2009 (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009, str. 6)
16
Vývoj ekonomicky aktivních ukazatelů MSP Z řady různých ekonomických ukazatelů zde budou uvedeny jen výkony, účetní přidaná hodnota a investice. Výkony Výkony malých a středních podnikatelů v roce 2009 dosáhly 3 912 547 mil. Kč. Oproti roku 2008 je to pokles o 589 332 mil. Kč, jak můţete vidět na obrázku č. 3. K největšímu sníţení došlo v opět v odvětvích průmyslu, stavebnictví a sluţeb. Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 1999-2009 Výkony (mil. Kč) 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0
4 501 879 3 680 034 2 417 367
2 128 238 1 996 885
2 287 962
2 945 419
3 951 875
3 912 547
3 154 579
2 654 246
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Obr. 3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 1999-2009 (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009, str. 6)
Účetní přidaná hodnota I tento ukazatel nám hlásí pokles oproti roku 2008, jak můţeme vidět na grafu č. 4. V roce 2009 bylo vytvořeno malými a středními podnikateli 1 313 886 mil. Kč účetní přidané hodnoty. Došlo tak ke sníţení o 78 155 mil. Kč, tj. o 5,61 % oproti roku 2008. V odvětvích sluţeb, průmyslu a obchodu byl pokles nejvyšší.
17
Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 1999-2009
Účetní přidaná hodnota (mil. Kč) 1 600 000 1 185 225 1 278 723
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000
656 378
682 387
720 493
1999
2000
2001
778 556
898 360
964 759
1 392 041
1 313 886
1 027 717
600 000 400 000 200 000 0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obr. 4: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 1999-2009 (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2009, str. 7)
18
3 Podpora malého a středního podnikání V této kapitole bylo cílem nastínit základní strukturu podpory MSP. Je zde popsán celkový pohled na podporu, včetně nejdůleţitějších forem podpor a vybraných institucí poskytující sluţby MSP. Zařadila jsem sem i Koncepci rozvoje MSP v letech 2007– 2013 a přehled vybraných dotačních programů.
3.1 Podpora malého a středního podnikání v České republice V České republice je význam malého a středního podnikání velký. Má značný dopad jak na ekonomický tak i sociální vývoj. Podstatnou roli hraje v tvorbě nových pracovních míst, ale i na podílu HDP (kolem 40 %), atd. O důleţitosti MSP není pochyb, a proto je také důleţité tento sektor dostatečně podporovat. Vstupem do Evropské unie a integrací trhu, nutnost pomáhat MSP ještě vzrostla. Malé a střední podniky by měly být schopné se udrţet v konkurenci, jak na místním tak i mezinárodním trhu. Je třeba posilovat jejich kvalitu i schopnosti poznat a reagovat na různé podnikatelské příleţitosti, apod. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Státy v Evropské unii se obecně snaţí přijímat takové rozhodnutí a strategie, aby posílily národohospodářský vliv malého a středního podnikání. Tato posila spočívá především: -
ve snaze motivovat populaci k podnikání; usnadňují registraci, poskytováním daňových výhod a různých forem podpor,
-
v různém zvýhodňování; poskytování levných sluţeb v poradenství, finančními úlevami, dostupností podnikatelských úvěrů,
-
v usnadnění vzniku a zaběhnutí nových podniků; nabízení nízkých nájmů v podnikatelských objektech, téměř bezplatnou pomocí při průzkumu trhu a vedení účetnictví. (Havlíček a Kašík, 2005)
Přímo v České republice bylo důleţitým krokem schválení zákona č. 299/1992 Sb. o státní podpoře malého a středního podnikání (později byl novelizován). Podle tohoto zákona je podpora MSP legislativně stanovena pro oblasti:
19
-
neustálý růst odbornosti,
-
posílení podniků v oblasti kapitálu,
-
zlepšování poradenství v podnicích,
-
vznik nových pracovních míst a příleţitostí,
-
výzkum a technický rozvoj,
-
spolupráce se zahraničím,
-
účast na různých výstavách,
-
výsledků výzkumu o MSP. (Vojík, 2009)
Obecně jsou poskytovány malým a středním podnikatelům různé formy podpory: informační, materiální a především finanční podpora. Dále můţeme rozlišovat podpory přímé a nepřímé. Ty si více rozepíšeme v následující podkapitole. Je důleţité, aby se ţivnostník o tyto věci zajímal, protoţe poměrně velký počet podnikatelů končí neúspěšně, zejména v době hospodářské krize. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Přímé podpory Jsou poskytovány na základě splnění podmínek různých nabízených programů. Tyto podpory vyhlašují převáţně jednotlivá ministerstva, prostřednictvím příslušných orgánů. Přehled hlavních nástrojů přímých podpor, můţeme vidět na obrázku č. 5. (Vojík, 2009)
Různé finanční příspěvky a dotace Podnikatelské úvěry se zvýhodněným úrokem
Přímé podpory
Poskytování záruk za bankovní úvěry
Obr. 5: Formy přímé podpory (zdroj: Vojík, 2009, vlastní zpracování)
20
Nepřímé podpory Jde o širokou škálu podpor, která je zaměřena na vytváření příznivého prostředí pro malé a střední podnikatele. Některé z nepřímých podpor jsou uvedeny na následujícím obrázku. Daňové zvýhodňování
Zlepšování podnikatelského prostředí
Výrazné zjednodušování administrativy
Podpora profesionálních poradenských sluţeb
a další…
Nepřímé podpory
Obr. 6: Formy nepřímé podpory (zdroj: Koncepce rozvoje MSP na období 2007–2013, vlastní zpracování)
3.2 Organizace poskytující sluţby podnikatelům Jedná se o organizace různých právních forem, zaloţené za různými účely pomoci malým a středním podnikatelům. Jedná se především o vládní, nevládní a finanční instituce. Existují i podnikatelské inkubátory či privátní sluţby. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Ve své práci budu z těchto organizací jmenovat pouze některé, většinou půjde o organizace zaměřené na zemědělství a lesnictví, jeţ jsou cílem praktické části práce.
3.2.1 Vládní organizace Jsou to organizace vládního charakteru, které byly zaloţeny především za účelem informačním, a to poskytování zvýhodněného poradenství a dalších uţitečných sluţeb nejen pro malé a střední podnikatelé. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) CzechInvest Jedná se státní příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2004. Má pobočky ve všech regionech České republiky. Podává informace 21
o podporách pro malé a střední podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie. Spolupracuje se všemi různými institucemi na rozvoj podnikatelského prostředí. Sleduje a je schopen podat aktuální informace ze všech oborů, působí jako zprostředkovatel státních investičních podpor, apod. (www.czechinvest.org) CzechTrade CzechTrade je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 1997. Jedná se především o agenturu na podporu exportu. Snaţí se, aby se zvýšila konkurenceschopnost našich exportérů v zahraničí. Poskytuje jedinečné a široké informace o zahraničních trzích, dále poradenské a asistenční sluţby, atd. Disponuje rozsáhlou sítí zahraničních i regionálních kanceláří. (www.czechtrade.cz) Regionální poradenská a informační centra (RPIC) Tyto centra byla zřízena hlavně za účelem poradenských a informačních sluţeb pro malé a střední podnikatele po vzoru Evropské unie. Mají za úkol poskytovat rady podnikatelům ohledně, např. vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkovávání bankovních úvěrů, programových podpor apod. Je zde i moţnost bezplatné úvodní konzultace a poté cenově zvýhodněné sluţby podnikatelského poradenství. Centra pořádají i různé vzdělávací semináře pro podnikatele apod. Pro kraj Vysočina jsou tyto centra k dispozici ve městech Jihlava, Ţďár nad Sázavou a Humpolci. (www.businessinfo.cz) Centrum pro regionální rozvoj České republiky Je to příspěvková organizace zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj od roku 1996. Tato agentura se zaměřuje především na dotační programy Evropské unie, a na všechny aktivity s tím spojené. Pro kraj Vysočina má sídlo v Jihlavě. (www.crr.cz) Zemědělské agentury Jsou zřízeny Ministerstvem zemědělství pro oblasti: zemědělství, lesnictví, rybářství, vodní hospodářství a rozvoj venkova. Podnikatelé se zde mohou bezplatně dozvědět informace o všech aktuálních programech podpory. Pracovníci pomáhají i např. s vyplňováním potřebných formulářů k ţádosti o dotace, organizují různá školení apod. Mají zastoupení v kaţdém okrese. (eagri.cz) 22
3.2.2 Nevládní organizace Jde o širokou škálu různých subjektů, které poskytují soubor prospěšných sluţeb malým a středním podnikatelům. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Agrární komora Jedná se o ze zákona zaloţenou nevládní instituci Rozhodčím soudem. Působí v oborech zemědělství, potravinářství a lesnictví. V současnosti má zhruba 103 tisíc členů. Má za úkol poskytovat svým členům sluţby informačního a vzdělávacího charakteru. Dále podporují podnikatele v prosazování zájmů před orgány státu. Dbají na odbornost a etiku a poskytují i sluţby celnické a certifikační, atd. Mají sídlo v kaţdém okrese. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Asociace malých a středních podnikatelů a ţivnostníků ČR Je to dobrovolné sdruţení, které působí v nejrůznějších průmyslových oborech. Snaţí se podporovat malé a střední podnikatele realizováním řadou činností. Poskytuje informační a vzdělávací sluţby, patronáty nad podnikatelskými soutěţemi. Svým členům dává moţnost získat grantový projekt či různé exklusivní balíčky slev produktů atd. Propaguje zájmy svých členů i v zahraničí. (Veber, Srpová a kolektiv, 2008) Krajská informační střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Jde o agrární nevládní neziskovou organizaci. Má informační a konzultační úlohu, především v oblasti získávání podpor. Tyto střediska jsou v kaţdém kraji. (eagri.cz)
3.2.3 Finanční instituce pro podporu podnikání Jde především o finanční programy na podporu malého a středního podnikání. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Byla zaloţena v roce 1992 jako rozvojová banka České republiky. Poskytuje finanční podpory malým a středním podnikatelům především formou záruk a zvýhodněných úvěrů. Vyuţívá přitom prostředky ze státního rozpočtu, fondů Evropské unie, krajských rozpočtů apod. Mezi její akcionáře patří Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a. s. a ČSOB, a. s. (Vojík, 2009) 23
3.3 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání 2007–2013 Celá tato kapitola vychází ze stejnojmenného dokumentu, dle Sokolta. Evropská unie i Česká republika si uvědomuje důleţitost malých a středních podniků v ekonomice. V letech 2007-2013 bude jedinečná příleţitost čerpat ze strukturálních fondů finanční prostředky ve velkém rozsahu. Tato moţnost se uţ nebude pravděpodobně opakovat. Příslušné orgány vlády a státní správy se budou snaţit odstraňovat bariéry vzniku a rozvoje malých a středních podnikatelů, podle Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013, která byla schválená vládou v roce 2006. V koncepci jsou definovány vize, cíle, směry realizace a základní principy v přerozdělování finančních prostředků. Mezi základní vize patří: -
Počet
malých
a
středních
podnikatelů
bude
jednoznačně
převaţovat
v podnikatelském sektoru. -
Střední podnikatelé budou spolupracovat s velkými exportně orientovanými podniky, jak na tuzemský i zahraniční trh. Jejich předmětem podnikání bude výroba či prodej výrobků a sluţeb s vysokou přidanou hodnotou.
-
Více malých a drobných podnikatelů se bude věnovat oblasti tvorby softwarů a poskytování poradenství.
-
Malý a střední podnikatelé se budou poptávat po kvalifikovaných pracovní síle.
-
Převaţující část MSP bude částečně působit na trhu EU, hlavním trhem zůstane ale tuzemský.
-
Převáţně malé podniky a mikropodniky budou význačnou součástí lokálních trhů v různých oborech (cestovní ruch, sluţby, stavebnictví, doprava…). Dále budou zajišťovat pracovní místa pro méně kvalifikované lidi.
24
Mezi základní cíle patří: -
posílit MSP v oblasti konkurenceschopnosti a schopnosti se rozvíjet (nová pracovní místa, vliv na ekonomický růst…),
-
vylepšit podmínky pro podnikatele, v oblastech zakládání podniku a daňového systému,
-
zvýšit kvalitu MSP a jejich působení v subdodavatelství pro nadnárodní společnosti i na zahraničních trzích,
-
posílit roli malých a středních podnikatelů v tvorbě nových pracovních míst, a tím sniţovat rozdíly mezi jednotlivými regiony v ekonomickém rozvoji,
-
prostředky ze strukturálních fondů vyuţít pro dlouhodobé principy v oblasti poskytování přímých podpor všech druhů,
-
zaměřit na sniţování administrativní zátěţe při získávání podpor a dotací,
-
a další…
Mezi základní směry realizace patří: -
zdokonalení podnikatelského prostředí,
-
rozšíření a zvýšení kvality u infrastruktury pro rozvoj MSP
-
poskytování přímé podpory MSP.
Financování je zajišťováno prostřednictvím: -
příslušných ministerstev, státního rozpočtu a zdrojů z EU.
3.4 Přehled nejvýznamnějších nabízených dotačních programů pro MSP Jde především o operační programy, navrţené pro určité sektory. Jsou financovány především ze strukturálních fondů Evropské unie (hlavně Evropský sociální fond, Evropský regionální rozvojový fond, Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond) a Fondu soudrţnosti, které jsou doplněny finančními prostředky ze státního rozpočtu. 25
Celkově bude mít Česká republika v letech 2007–2013 k dispozici asi 26,7 mld. z EU. (www.strukturalni-fondy.cz) Tyto programy na podporu MSP jsou realizovány příslušnými ministerstvy. Přehled těch nejdůleţitějších je na obrázku č. 7. Kde jsou uvedeny jednotlivé instituce s druhem dotačního programu a alokovanou finanční částkou v eurech, to vše na období 2007– 2013.
Instituce
Druh programu
Částka (EUR)
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Operační program Podnikání a inovace
3,041 mld.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Integrovaný operační program
1,582 mld.
Ministerstvo zemědělství
Program rozvoje venkova ČR
0,797 mld.
Ministerstvo ţivotního prostředí
Operační program Ţivotní prostředí
4,917 mld.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
1,837 mld.
Regionální rady jednotlivých regionů soudrţnosti
Regionální operační programy
4,659 mld.
Obr. 7: Přehled vybraných nabízených dotačních programů pro MSP (zdroj: www.struktruralni-fondy.cz, vlastní zpracování)
26
4 Ekonomika v lesním hospodářství Tuto kapitolu jsem do své práce zařadila vzhledem k praktické části, kde se budu podrobně věnovat lesnickému odvětví. Chci proto stručně nastínit současnou ekonomickou situaci a finanční strukturu podpory v tomto oboru. Bude se to týkat především lesů v soukromém vlastnictví (lesy státní a obecní nejsou předmětem práce). Uvedené údaje jsou z roku 2009 (novější údaje nebyly v době zpracování k dispozici). Celá kapitola vychází ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2009.
4.1 Ekonomická situace vlastníků lesů Od hospodářské krize v roce 2008 se ekonomická situace mírně zlepšila a do budoucna se dá očekávat, ţe v tom bude pokračovat. K největšímu zlepšení došlo u soukromých lesů a u lesů ve vlastnictví státu. U lesů v obecním vlastnictví došlo naopak k poklesu zisku. V roce 2009 činila finanční podpora (příspěvky a dotace od krajů, státu a EU) na 1 ha v průměru 623 Kč. Oproti předešlému roku došlo ke zvýšení. Zároveň došlo ke zvýšení průměrných nákladů v pěstební i těţební činnosti. Hlavním vlivem jsou přírodní a klimatické podmínky v lese, které omezují nasazování technologií na práci v lese. Pro zvýraznění důleţitosti finanční podpory je v následující tabulce uveden hospodářský výsledek u soukromých lesů za dané roky bez příspěvků a s příspěvky na hospodaření v lesích. Tab. 1: Hospodářský výsledek vlastníků lesa v Kč/ha (zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 2009, str. 58, vlastní zpracování)
Zisk před zdaněním
2007
2008
2009
Bez příspěvků
1 271
518
772
S příspěvky
1 746 1 077 1 395
27
4.2 Ekonomická situace podnikatelů v lesním hospodářství V tomto období jsou nejčastější dvě situace. Podniky se koncentrují do větších podnikatelských subjektů, jeţ do svého rozvoje investují velké finanční prostředky, zejména do výkonné lesní techniky. Dále se vyskytuje početná skupina malých podniků či ţivnostníků, kteří provádějí práce v lese klasickými technologiemi a často se svým kapitálem nemůţou pokračovat ve svém rozvoji. Jejich nejčastější náplní práce je proto subdodavatelství lesních prací za horších podmínek. Největší vliv na ztráty v tomto oboru podnikání mají cenové poklesy surového dříví, cenová stagnace za prováděné práce v lese a růst nákladů na zaopatření bezpečnosti výkonů v lesnické činnosti.
4.3 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona Státní lesnická politika podporuje odpovědnost vlastníků lesa za jejich majetek a prosazuje zájmy státu v lesním hospodaření. Zákon o lesích dává moţnosti finančních oprávnění, např. na výsadbu melioračních dřevin, na výkon lesního hospodáře, na protipovodňové opatření, na náklady na zpracování lesních hospodářských osnov, apod.
4.4 Sluţby podporované státem pro hospodaření v lesích Obecně stát bezplatně poskytuje vlastníkům lesa sluţby, které mají zlepšovat úroveň hospodaření a zajistit ochranu lesů. Zejména jde o poradenskou činnost, poskytovanou nejčastěji Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (veřejná výzkumná instituce), kde jsou poskytovány informaci o preventivní ochraně lesa, semenářství, zalesňování, obnovy lesních porostů, atd. Také se organizují odborné semináře a další vzdělávací činnosti. Nad některými lesními oblastmi je prováděna letecká aplikace hnojiva. Další sluţbou je zajištění letecké hasičské sluţby. Vedlejší sluţbou jsou odběry půdy pro průzkum lesních půd a porostů.
4.5 Struktura finančních příspěvků Finanční příspěvky jsou do lesního hospodářství poskytovány hlavně ze státního rozpočtu, Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a finanční podpory v rámci EU. Vedlejšími podporami můţou být Regionální operační programy nebo příspěvky z konkrétních krajů, pokud je lesnictví v jejich programovém plánu. 28
Státní rozpočet Jde o finanční příspěvky poskytované dle závazných pravidel na určité činnosti v lesnictví. Nejčastěji jsou poskytovány prostřednictvím jednotlivých krajů. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. Jedná se programy podpor ve formě sníţení úrokového zatíţení úvěrů, poskytování finanční podpory pojištění a zajišťování bankovních úvěrů, apod. Finanční podpora v rámci EU Evropský zemědělský fond poskytuje dotace v rámci Programu rozvoje venkova na období 2007–2013. Tento program je spolufinancován prostředky ze státního rozpočtu.
29
5 Charakteristika podnikatele V této kapitole představím stručně konkrétního podnikatele, kterého se bude týkat vyhledání vhodné dotace. Krátce popíšu jeho profil, obor podnikání, lokalitu, vývoj, majetek a lesní pozemky. Dále stručně zhodnotím zákazníky, konkurenci, momentální stav a finanční situaci za 3 roky zpět. Profil podnikatele Pan Dvořák (jde o smyšlené jméno) je fyzickou osobou, která podniká na základě ţivnostenského listu. Vlastní ţivnostenské oprávnění na činnosti volné: práce s motorovou pilou, poskytování sluţeb v lesnictví, nákup a prodej za účelem dalšího prodeje. Dále vlastní koncesní listinu na činnost – silniční a motorová doprava, kterou jiţ ale nevyuţívá. Není členem ţádného sdruţení. Klasifikace ekonomických činností dle CZ – NACE: -
02.10 Lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví,
-
02.20 Těţba dřeva,
-
02.40 Podpůrné činnosti pro lesnictví.
Hlavní obor podnikání Nyní je jeho hlavním oborem podnikání sluţby v lesnictví, které můţeme rozdělit na činnosti těţební, obchodní a pěstební. V těţební činnosti se zabývá těţbou dřeva, a to pomocí klasických technologií: jedno muţné motorové pile (JMP) a univerzálního kolového traktoru (UKT). Dále do tohoto souboru činností patří i přibliţování dřeva koňmi, kalamitní těţba (např. zlámaných stromů), kácení rizikových stromů a práce s harvestorovou technologií. Do činnosti obchodní je zahrnut výkup dřevní hmoty standardně i „na stojato“ a výkup lesních pozemků.
30
Jeho pěstební činnost se týká především zalesňování, vyţínání a prořezávek. Z vedlejších pěstebních činností, můţeme zmínit i ochranu kultur před škůdci a ohryzem a dodávky sazenic. Lokalita podnikání Pan Dvořák podniká především na území kraje Vysočina, v blízkosti svého bydliště okresu Třebíč, kde má ve vlastnictví lesy. Jeho podnikatelské aktivity se ale častokrát rozšíří do celé České republiky. Uvedu i klasifikaci území dle EU, jelikoţ je většinou poţadovaná v ţádostech o dotace. Lokalita podnikání zapadá dle klasifikace územních celků do: -
NUTS 2 – Jihovýchod,
-
NUTS 3 – Vysočina,
-
NUTS 4 – Třebíč, Jihlava.
Stručný vývoj podnikání Pan Dvořák se vyučil na Středním odborném učilišti lesnickém v Lesonicích, oboru mechanizátor lesní výroby. Později (aţ v době samostatného podnikání) si doplnil své vzdělání na Střední odborné škole lesnické ve Vimperku, o obor lesní hospodářství. Po vyučení nastoupil jako řidič u Jihlavských dřevařských závodů. Po dvou letech se rozhodl pro samostatné podnikání, z důvodu časově náročné práce a malého platu. V roce 1994 začal podnikat na základě ţivnostenského listu „práce s motorovou pilou“. Dále rozšířil své podnikání o sluţby traktoru, který získal v restituci. V rozšiřování svého podnikání pokračoval koupí auta na přepravu dřeva RT, později si při koupil i tatru. A věnoval se především výkupu dřeva, nebo prodeje vlastního a jeho dopravě. Nějakou dobu přepravoval dřevo i pro větší firmy. Postupem času ale od toho upustil a jeden nákladní automobil prodal. Koupil si dřevařskou pilu, kde se věnoval dalšímu zpracování dřeva (odkoupeného i vlastního). Ve výkupech lesů pokračuje dodnes.
31
Později své podnikání ještě rozšířil o činnost „Lesnictví – obnova, ochrana a výchova lesních porostů.“ Věnoval se tak kompletním sluţbám prováděných v lesnictví. Další významnou etapou bylo přenechání dřevařské pily rodinným příslušníkům a prodání druhého nákladního auta. Nyní se pan Dvořák zaměřil své podnikání pouze na sluţby v lesnictví a nákup a prodej dřeva, coţ je mu nejbliţší. Zaměstnanci Momentálně pan Dvořák nikoho stále nezaměstnává. Pracuje sám za pomoci rodinných příslušníků, kdyţ je potřeba. Najímá si pouze sezónní zaměstnance a to především na období těţby a pěstební činnosti. Počet najímaných pracovníků se pohybuje zhruba od 4 do 7. Na vedení daňové evidence vyuţívá sluţeb soukromé účetní. Konkurence Konkurence podnikatelů se stejným zaměřením je na Vysočině poměrně vysoká (dle názorů ţivnostníků podnikající v lesním hospodářství v kraji Vysočina). Práce se sice sehnat dá, ale často se musí pracovat pod cenou. Někdy se proto uchyluje k práci v jiných krajích, kde jsou lepší platební podmínky. Majetek vyuţívaný při podnikání (těţební činnost) Pan Dvořák vlastní harvestorovou technologii, několik motorových pil a k manipulaci se dřevem pouţívá 2 univerzální traktory (velmi zastaralé) a traktor 7011. Lesní pozemky Podnikatel má ve vlastnictví celkem 54 hektarů lesních pozemků. Obhospodařuje i pozemky ve vlastnictví rodinných příslušníků, celkem 41 hektarů. Dále má v nájmu 75 hektarů lesních pozemků, od různých majitelů lesů, kteří se nejsou schopni o les patřičně postarat, především kvůli chybějící lesní technice V současné době, s rozvojem podnikání, plánuje odkup dalších 38 hektarů a zároveň se rýsuje další pronájem 52 hektarů.
32
Momentální stav Poptávka po dřevě stále roste, díky různým faktorům (zdraţování uhlí, vládní povolení vývozu dřeva do zahraničí apod.). Letos se čeká její nárůst aţ o 30 % (www.agroweb.cz), coţ je dobrý předpoklad pro moţný rozvoj podnikání. V tabulce č. 2 (počet % v tabulce uvádí, jak moc se této činnosti věnuje z hlediska času) můţeme vidět, ţe podnikatel se věnuje především těţbě dřeva, a na tuto činnost by se chtěl zaměřit a do budoucna ji rozšířit. Pan Dvořák by rád vyuţil moţnosti pomoci některé z nabízených dotací či peněţních příspěvků. Tab. 2: Přehled činností dle výkonu (zdroj: vlastní výpočet)
Druh činnosti
Výkon v %
Obchodní činnost
17
Těţební činnost tě
80
Pěstební činnost
3
Má představu pořízení takové technologie, která by mu značně ulehčila práci a tím pádem by došlo ke zvýšení produktivity, sníţení nákladů (nejvyšší náklady jsou na přemisťování, manipulaci a dopravu dřeva) a samozřejmě i ke zvýšení podnikatelova zisku z prodeje vlastního dřeva. Dalšími důvody tohoto záměru je i co nejvýše sníţit škody na lesních porostech a na kvalitě dřeva při manipulaci, ke kterým dochází pouţíváním starých technologií. Chtěl by také omezit subdodávky těţebních prací, bez kterých by se s momentální zastaralou technikou neobešel. Získáním takové dotace by přispěla i zaměstnání stálých pracovníků. Pan Dvořák má v současnosti moţnost za velmi přijatelnou cenu získat do nájmu vyváţecí vlek s hydraulickou rukou, který by splňoval všechny poţadavky na ulehčení procesu přemisťování a manipulaci dřeva. Je tady ale problém, ţe vlek se musí zapřáhnout, nejlépe za univerzální kolový traktor. Tuto moţnost, vzhledem k velmi zastaralému stavu jeho UKT, nevidí moc reálně.
33
Kdyby se ovšem dotace na představovaný účel pana Dvořáka nenašla, bude vděčný za nějakou jinou variantu podpory v oblasti těţby, která bude aspoň trochu souviset s jeho cíli. Pěstební činnost bere jako velmi okrajový obor v jeho podnikání a nemá v plánu ho do budoucna nějak rozšiřovat, to platí i pro dotace na tuto oblast. Nepřál by si také podporu v podobě nějakého zvýhodněného bankovního úvěru. Pan Dvořák má bohaté zkušenosti v daném oboru, pohybuje se na trhu uţ dlouhou dobu, za kterou získal řadu kontaktů. Dobře zná svou konkurenci, atd. Za celou dobu svého působení na trhu se nikdy neocitl v existenční krizi. Má proto nejlepší předpoklady pro další rozvoj. Finanční situace v letech 2008–2010 Podnikatelova finanční situace je uspokojivá. Momentálně nemá ţádné finanční závazky a nesplácí ţádné půjčky či úvěry. Velký kapitál má uloţen i v nemovitostech, které sice nejsou součástí majetku určeného k podnikání, ale v případě potřeby je mu k dispozici. Jak můţete vidět z tabulky zisk v letech 2008 a 2009 je niţší, podnikatel to zdůvodňuje celosvětovou hospodářskou krizí. V roce 2010 se zisk zvýšil a dobré vyhlídky jsou i na rok 2011. Údaje v následující tabulce jsou čerpány z Přiznání k dani z příjmu z fyzických osob 2008, 2009 a 2010. Na přání podnikatele jsou vynásobeny smyšleným koeficientem. Většinu vzniklého zisku se pan Dvořák snaţí investovat do rozvoje své podnikatelské činnosti. Tab. 3: Hospodářský výsledek podnikatele za období 2008–2010
Poloţka (v Kč)
2008
2009
Příjmy
6 854 698
5 549 156
10 204 698
Výdaje
6 372 041
5 112 312
9 198 266
482 657
436 844
1 006 432
HV (zisk)
2010
34
6 Moţnosti dotace pro rok 2011 V této kapitole jsem se snaţila zmapovat moţnosti dotací, které jsou nabízeny v oboru podnikání pana Dvořáka, tedy v lesnictví a těţbě dřeva. Zjistit podmínky pro poskytnutí dotace a případně odůvodnit, proč by na danou dotaci pan Dvořák nedosáhl nebo proč pro něj není vhodná.
Půjde především o dotace pod taktovkou Ministerstva
zemědělství. Ministerstvo průmyslu a obchodu má sice na starosti podporu malých a středních podnikatelů, ale vyjma zemědělství a lesnictví.
6.1 Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 (PRV) Jeho místo působnosti je na celém území České republiky mimo Prahy. Jedná se o finanční podporu spolufinancovanou z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na období 2007–2013. Tento program byl zpracován na základě Národního strategického plánu na rozvoj venkova v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005. Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 (PRV) navazuje na předchozí programy, jako SAPARD (2000–2006), OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (2004–2006), Horizontální plán rozvoje venkova (2004–2006). Stručné popisy jednotlivých (eagri.cz) Na uskutečnění Programu rozvoje venkova ČR v období 2007–2013 bylo přiděleno celkem 3 670,067 mil. EUR, z toho 2 857,506 mil. EUR z Evropského fondu pro rozvoj venkova a 812,561 mil. EUR z prostředků státního rozpočtu ČR. (www.mpo.cz) PRV je realizován ve 4 základních osách a ty se dělí na opatření a podopatření, jejichţ úplný přehled najdete v příloze č. 1. Pro obor lesnictví jsou v tomto programu vhodné osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví (na kterou padne 22,53 % z celkových prostředků EZFRV), konkrétně potom opatření I.1.2 Investice do lesů a osa II. Zlepšování ţivotního prostředí a krajiny, konkrétně skupina opatření II.2 zaměřená na udrţitelné vyuţívání lesní půdy. Z hlediska oboru ţivnosti pana Dvořáka, přichází nejvíce v úvahu osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, opatření I.1.2 Investice do lesů. Ve zmapování podmínek a popisu se proto budu věnovat jen tomuto opatření.
35
6.1.1 Skupina opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací (opatření I.1.) Cílem této skupiny je zlepšit a upevnit pozici zemědělského odvětví (včetně potravinářství). Zmodernizovat podniky v tomto sektoru, podporovat je v zavádění inovací a tím přispívat ke zvyšování kvality výsledných produktů. (Program rozvoje venkova) Tato osa je pro sledovaného podnikatele nejvhodnější. Jeho projektovým záměrem je zmodernizovat technologii potřebnou při práci a docílit tak vyšší kvality produktů. Z této skupiny opatření jsem vybrala tři podopatření, která odpovídají podnikatelovu oboru. Investice do lesů (opatření I.1.2) Hlavním cílem je zlepšení konkurenceschopnosti v lesnictví. Dále podpořit rozvoj a výkonnost v podnikání lesnických firem a celkově zlepšit strukturu lesnického sektoru. A dbát na to, aby vše bylo v souladu s ochranou ţivotního prostředí, popř. ji ještě zvýšit. Momentálně nejsou předpoklady pro konkurenceschopnost ideální. Technologie lesnických podniků jsou zastaralé, proto se podpory v tomto opatření budou vztahovat na pořízení modernějšího vybavení. Dále se bude řešit i nedostatečná infrastruktura v lesnictví. Toto opatření zahrnuje další tři specifická podopatření, a to Lesní technika, Technické vybavení provozoven a Lesnická infrastruktura. (www.szif.cz) V tabulce č. 4 jsem uvedla obecné podmínky pro poskytnutí dotace, vztahující se na výše uvedené podopatření.
36
Tab. 4: Obecné podmínky pro poskytnutí dotace Investice do lesů (zdroj: www.szif.cz, vlastní zpracování)
Obecné podmínky pro získání dotace
Splněno/Nesplněno
Ţadatel není v ţádné formě likvidace
Splněno
Na majetek ţadatele nebylo v posledních 3 letech uplatněno
Splněno
konkurzní řízení Bezdluţnost
Splněno
Lesnická technika (podopatření I.1.2.1, kód: 122) Toto podpopatření se vztahuje na záměr pořízení stroje či zařízení pro budování a údrţbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrţí. Dále na pořízení strojů a zařízení pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi, včetně zpracování zbytků po těţbě. (www.szif.cz) Jedná se o přímou a nenávratnou dotaci, jejíţ maximální výše je 50 % výdajů, ze kterých je dotace stanovena (minimální výdaje jsou 10 000 Kč na projekt). Náklady na projekt nesmí přesáhnout 20 000 Kč. Účel dotace se nesmí změnit 5 let od případného podepsání dohody. Pro toto podopratření je stanoven příspěvek z EU 75 % z veřejných zdrojů, zbylých 25 % půjde z veřejných zdrojů ČR. O tento druh dotace nesmí ţádat sdruţení bez povinnosti k právům a povinnostem, státní podnik, zahraniční FO a PO bez trvalého bydliště nebo sídla v ČR. (www.szif.cz) V tabulce č. 5 jsem uvedla specifické podmínky nutné pro předpoklad získání dotace, a zda jich podnikatel dostál či ne.
37
Tab. 5: Specifické podmínky pro získání dotace Lesní technika (www.szif.cz, vlastní zpracování)
Specifické podmínky pro získání dotace
Splněno/Nesplněno
FO, PO, sdruţení s právní subjektivitou, obec a její svazky
Splněno
Účel a rozsah opatření, podopatření a záměr dotace
Splněno
Výdaje, na které můţe být dotace poskytnuta (viz příloha č. 2)
Splněno
Realizace projektu na území ČR, mimo hl. města Prahy
Splněno
Hospodaření na lesních pozemcích dle platného lesního
Splněno
hospodářského plánu Vlastnictví/nájem celkové výměry min. 3 ha lesních pozemků
Splněno
Tento typ dotace je v souladu se všemi cíli pana Dvořáka, splňuje všechny podmínky. Proto bych tuto dotaci doporučila jako nejvhodnější ze současné nabídky. Jediným problémem je, ţe na vyváţecí soupravu, která by byla pro pana Dvořáka nejideálnější, je dotace poskytnuta pouze pro velikost lesních pozemků o rozloze větší neţ 500 ha (viz příloha č. 2) a to podnikatel v současné době nesplňuje. Nejlepším řešením by tedy bylo pořízení nového univerzálního kolového traktoru, kde je jedinou podmínkou velikost lesních pozemků o rozloze větší neţ 250 ha, coţ by pan Dvořák měl splňovat (pokud mu vyjde zamýšlený nákup a nájem lesních pozemků). Nový moderní univerzální kolový traktor spolu s vyváţecím vlekem s hydraulickou rukou, kterou má moţnost mít pan Dvořák v pronájmu, bude splňovat poţadavky podnikatele ve stejném rozsahu. Bude pracovat s novou šetrnou a efektivní technologií, které zvýší jeho produktivitu práce i zisky a zvýší kvalitu vytěţeného dřeva, které nebude při manipulaci tolik poškozováno.
38
Technické vybavení provozoven (podopatření I.1.2.2, kód: 123) Záměrem tohoto podopatření je technické vybavení provozoven, konkrétně pořízení a modernizaci technologií, které umoţní zpracování a vyuţití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely. Dalším záměrem je vybudování
a modernizace
malokapacitních venkovských provozů na produkování výrobků s větším podílem přidané hodnoty. (www.szif.cz) V tomto podopatření nesplňuje podnikatel záměr. Nevlastní ţádnou provozovnu, na další zpracování lesnických produktů. Jeho obor podnikání spočívá hlavně ve vytěţení dřeva a jeho prodeji. Nijak dřevo dál nezpracovává, tudíţ téměř nemá, např. ţádný dřevní odpad na zpracování a vyuţití biomasy. Nemá plánu ani pořídit si budovu či pozemek určené pro tyto účely. Dále tedy nebudu rozvádět kritéria pro získání této dotace. Lesnická infrastruktura (podopatření I.1.2.3, kód: 125) Zde je moţné získat dotaci na výstavbu, modernizaci, či rekonstrukci lesních cest, včetně souvisejících objektů. Dále na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci zařízení upravující vodní reţim v lesích, včetně souvisejících objektů a na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci ostatních objektů infrastruktury a zařízení pro lesní hospodářství. (www.szif.cz) V záměrech toho podopatření by se našly výdaje, na které by pan Dvořák formou dotace mohl dosáhnout. Některé lesní cesty (jejich výstavba, modernizace, rekonstrukce, na které se podpora vztahuje) jsou v podnikatelově vlastnictví. Podnikatel vytěţí dřevo a musí ho přiblíţit k lesní cestě, po níţ se odveze k prodeji či dalšímu zpracování. Ovšem v lesích, kde tyto cesty připadají do jeho vlastnictví, jsou v relativně dobrém stavu a zatím nejsou nijak zvlášť zatěţovány. O této dotaci by ovšem uvaţoval, kdyby se mu podnikání podařilo rozšířit, tj. zvýšit těţbu a prodej dřeva. Dalším záměrem, připadajícím v úvahu je výstavba, modernizace a rekonstrukce ostatních objektů a zařízení slouţících lesnímu hospodářství, do níţ se řadí i skládky na dřevní hmotu. Dřevní hmotou se dá chápat i vytěţené dřevo, které čeká na odvoz. Pan Dvořák takové skládky zatím nevlastní, jelikoţ nijak významně dosud nepotřeboval. Jejich výstavbu by zvaţoval, z jiţ výše zmíněného důvodu rozvoje podnikání. 39
Jelikoţ dotace v tomto podopatření není pro podnikatele dosud aktuální, nebudu uvádět další konkrétní podmínky pro její získání.
6.1.2 Skupina opatření zaměření na udrţitelné vyuţívání lesní půdy (opatření II.2) Tato skupina obsahuje následující dílčí opatření: Zalesňování zemědělské půdy, Platby v rámci NATURA 2000 v lesích a Lesnicko-environmentální opatření. O tyto dotace se ţádá na základě jednotné ţádosti. (www.eagri.cz) Tyto opatření popíšu velmi stručně, protoţe nejsou v souladu s jeho plány na rozvoj podnikání pana Dvořáka. Zalesňování zemědělské půdy (opatření II.2.1) Tato dotace se poskytuje na zalesnění zemědělské půdy, coţ je důleţité pro vyuţití půdy jako zdroje obnovitelné suroviny i ochranu ţivotního prostředí, apod. Toto opatření se skládá ze tří dílčích na sebe navazujících částek, a to dotace na první zalesnění zemědělské půdy, dále dotaci na péči o lesní porost a náhradu z důvodu ukončení zemědělské činnosti. Jde o dlouholeté opatření. (www.eagri.cz) Pan Dvořák na tuto dotaci nemá nárok, jelikoţ nevlastní ţádný zemědělský pozemek a do budoucna neplánuje ani jeho koupi, za tímto účelem. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích (opatření II.2.2) Dotace v tomto opatření jsou především na zachování druhových skladeb dřevin lesních porostů, zachování lesního hospodářského souboru s bohatou biodiverzitou, apod. Jde o dlouhodobou formu podpory. (www.eagri.cz) Tato dotace se poskytuje jen na místech dle vymezení oblastí Natura 2000. Tuto základní podmínku podnikatel nesplňuje, jelikoţ lesy v jeho vlastnictví do výše zmiňovaného pásma nespadají. Lesnicko-environmentální opatření (opatření II.2.3) Podopatřením této dotace je Zlepšování druhové skladby lesních porostů a vyplácí se jako částečná kompenzace za újmu vzniklou ze sníţení hospodářského vyuţití lesa. Jde 40
o dlouhodobou dotaci (20 let). Hlavním cílem je zajistit udrţení a rozvoj biodiverzity lesních porostů. (www.eagri.cz) Tab. 6: Základní podmínky pro podání Ţádosti o dotaci Lesnicko-enviromentální opatření (zdroj: www.szif.cz, vlastní zpracování)
Základní podmínky pro získání dotace
Splněno/Nesplněno
Soukromý vlastník, sdruţení vlastníků, spoluvlastník, obec
Splněno
s právní subjektivitou Porostní skupina musí být prokazatelně ve věku od 6 do 30 let
Splněno
Platný LHP/LHO pro danou porostní skupinu, digitálně
Splněno
Teoreticky by pan Dvořák měl na šanci na tuto dotaci dosáhnout, jak můţete vidět v tabulce č. 6. Vzhledem k jeho hlavnímu oboru podnikání by nebyla ţádost o tuto podporu vhodná. V této dotaci se ţadatel zavazuje, ţe dvacet let výrazně sníţí hospodářské vyuţití lesa, coţ je při těţbě dřeva nesmysl. Pěstební činnost sice patří do jeho podnikatelských aktivit, ale jen velmi okrajově a zatím to neplánuje měnit. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů (opatření II.2.4) Patří sem podopatření Obnova lesnického potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření a podopatření Neproduktivní investice v lesích. V prvním uvedeném podopatření je poskytnutí dotace na různá opatření proti hmyzím škůdcům, dřevokazným houbám nebo na přirozenou či umělou obnovu lesních ploch, na odstraňování škod po povodních apod. Tato podpora je vyplacena pouze aţ nějaká taková kalamita přijde. Lesy pana Dvořáka doposud ţádná taková kalamita nepostihla ve větším rozsahu, proto na získání dotace nemá nárok. V druhém uvedeném podopatření je moţné na příspěvek dosáhnout v případě, pokud má majitel lesu v plánu zvýšit společenskou hodnotu lesu. Jedná se, např. o výstavbu turistických stezek, značení, odpočinkových stanovišť, informačních tabulí, lávek, 41
odpadkových košů, apod. Pan Dvořák v dohledné době neplánuje pro své lesy ţádný jiný neţ hospodářský význam. Tato dotace je pro něj nevyhovující.
6.2 Dotace v lesním hospodářství (národní dotace) Jedná se o finanční prostředky na hospodaření v lesích ze státního rozpočtu. Jedná se o kaţdoroční peněţní příspěvky na určité činnosti v lesích. Většina z nich je přímo podporována z rozpočtů jednotlivých krajů. Kaţdý kraj si klade sám své podmínky poskytnutí finančního příspěvku nebo spíše pouze specifikuje „Závazná pravidla poskytování finančních přípěvků na hospodaření v lesích v roce 2011 a způsobu kontroly jejich vyuţití“, vydaná Ministerstvem zemědělství (www.eagri.cz). V případě ţe jsou lesy na území, např. národních parků, jsou podporovány Ministerstvem ţivotního prostředí. Pokud jde o lesy ve vojenském vlastnictví, má jejich podporu na starosti Ministerstvo obrany. (www.dotaceprolesy.cz) Podporované činnosti jsou označeny písmeny A aţ K. Jejich úplný přehled je umístěn v příloze č. 3. Kraj Vysočina pro rok 2011 podporuje pouze činnosti A aţ D. Ţádosti o finanční příspěvek se podávají písemně na krajských úřadech, konkrétně na odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství nebo elektronicky na adrese
[email protected]. Pro pana Dvořáka je v tomto programu dotace nejvhodnější D. Ekologické a k přírodě šetrné technologie. Podmínky finančního příspěvku uvedu tedy pouze u této činnosti. Další podporovaná aktivita B. Obnova, zajištění a výchova lesních porostů, která také spadá do oboru podnikání pana Dvořáka, není v souladu s jeho budoucími úmysly, proto ji nebudu rozepisovat. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie (D) Tento příspěvek je poskytován na vyklizování nebo přibliţování dříví lanovkou či koněm, dále na přibliţování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemi stroji s hmotností do 10 tun a na likvidaci klestu štěpkováním či drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty. Příspěvek se stanovuje součinem sazby, která se liší dle pouţité technologie a typu lesa a skutečným provedeným mnoţstvím jednotek (ha, m3). 42
V následující tabulce jsou uvedeny hlavní podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku, a zda je podnikatel splňuje či ne. Tab. 7: Podmínky pro poskytnutí finančního Příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie (zdroj: eagri.cz, vlastní zpracování)
Podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku
Splněno/Nesplněno
Předmět příspěvku
Splněno
Uplatnění příspěvku pouze na lesy v kraji Vysočina
Splněno
Vlastník lesa nebo osoba, na kterou se vztahují práva vlastníka
Splněno
lesa Hospodaření na lesních pozemcích dle platného hospodářského
Splněno
plánu Zařazení lesů do kategorie ochranných, zvláštního určení nebo
Splněno
hospodářských
I kdyţ hlavní podmínky o tento příspěvek pan Dvořák splňuje, není to nejvhodnější řešení, z hlediska jeho budoucích plánů. Pan Dvořák by si teoreticky mohl zaţádat o příspěvek na přibliţování dříví koňmi, coţ souhlasí s předmětem, na který jsou finance poskytovány. Zařazení jeho lesů také zapadá do daných kritérií, patří do kategorie lesů hospodářských. Tento příspěvek je ale poskytován za skutečně provedené mnoţství práce, jejíţ kvalitu posuzuje lesní hospodář a ţádá se o něj dodatečně 3 měsíce po splnění předmětu příspěvku, coţ není to, co by si podnikatel představoval. Přibliţování dřeva pomocí koní vyuţívá jen velmi zřídka, a tudíţ by se to pro něj ani nevyplatilo, protoţe sazba za tento předmět není moc vysoká. Představoval by si spíše příspěvek na něco, co by pomohlo zásadním způsobem rozvoji jeho podnikání, coţ tato forma podpory nesplňuje.
43
6.3 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Jde o akciovou společnost, kterou ovšem plně vlastní stát. Patří do základních pilířů dotační politiky Ministerstva zemědělství. Tento fond poskytuje podporu podnikatelům ve formě sníţení úrokového zatíţení úvěrů, dále zajišťuje bankovní úvěry podnikatelů a také zde můţete naleznout pomoc v podobě finanční podpory pojištění, v oblastech zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství. (eagri.cz) Tento fond nabízí momentálně devět programů, z nichţ je ovšem většina vhodná pro zemědělskou výrobu. Programy, vhodné pro podnikatele v lesnictví, jsou dle mého názoru pouze dva a to: Program podpora pojištění lesních školek a Program Provoz. Program podpora pojištění lesních školek Jedná se o neinvestiční formu podpory (podpora, jeţ nesmí být pouţita na nákup dlouhodobého majetku, pouze na běţné výdaje), která uhradí část prokazatelných nákladů, jeţ podnikatel vynaloţil na platbu pojistného sadebního materiálu lesních dřevin pěstovaného ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin pro, např. poţárů, krupobití, povodní, apod. (www.pgrlf.cz) Program Provoz Tento program se týká podnikatelů, kteří mají přechodné problémy s nedostatkem vlastních financí na provozní účely pro podnikatele v lesích a zemědělských prvovýrobců. Forma podpory spočívá v poskytnutí dotace částí úroků z provozního úvěru. (www.pgrlf.cz) Ani jeden z těchto z nabízených programů není pro pana Dvořáka vhodný, neodpovídá poţadavkům a cílům pro budoucnost a téměř ani nezasahuje do jeho hlavního oboru podnikání. Nezabývala jsem se proto podrobnějším popisem a podmínkami pro jejich získání.
6.4 Fond Vysočiny Tento fond byl zaloţen v roce 2002 jako prostředek pro regionální rozvoj. Fond seskupuje část rozvojových prostředků, které poté v souladu se schválenými prioritami přerozděluje dalším subjektům přes grantové programy. (www.kr-vysocina.cz) 44
Kraj Vysočina přispívá zejména na oblast památek, školství, ţivotního prostředí, vodního hospodářství a informační technologie. Lesnictví, popř. zemědělství nepatří do prioritních okruhů podpory kraje Vysočina. Po prozkoumání moţností na dotaci z tohoto fondu, dle aktuální nabídky, se mi jeví jako přístupný jediný grantový program: Rozvoj podnikatelů 2011, na podporu zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Podmínky pro jeho získání zhodnotím v následující tabulce. Tab. 8: Podmínky pro získání dotace Fond Vysočiny (zdroj: www.kr-vysocina.cz, vlastní zpracování)
Podmínky pro získání dotace
Splněno/Nesplněno
Podnikatelský subjekt se sídlem v ČR
Splněno
Počet zaměstnanců niţní neţ 50
Splněno
Lokalita realizace dotace v kraji Vysočina
Splněno
Uznatelné výdaje (náklady) na nákup nových strojů a zařízení (i pouţitého), a na nákup specifického vnitřního vybavení,
Splněno
dopravního prostředku či kancelářské technologie Ţadatelem nesmí být podnikatel v oboru doprava, zemědělská výroba či prvovýroba, dále nesmí být soukromí zemědělci, dle zvláštního předpisu, podnikatelé v pohostinství, cestovním
Nesplněno
ruchu a zdravotnických sluţbách
Podnikatel nesplňuje poslední uvedenou podmínku v tabulce č. 8, jelikoţ jeho obor podnikání (podle zákona § 2e a 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) spadá do činností, které se rozumí jako zemědělská výroba. Je to škoda, protoţe tato dotace podporuje nákup nových i pouţitých strojů a zařízení, za účelem zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů, coţ souhlasí s úmyslem rozvoje podnikání pana Dvořáka. Maximální výše dotace je sice pouze 150 000 Kč (max. 40 % 45
z celkových uznatelných nákladů), která je pro úplné záměry pana Dvořáka nedostačující. V případě, ţe by na ni ale dosáhl, dala by se vyuţít jinak, např. koupí levnějšího stroje, který by mu taktéţ pomohl zvýšit produktivitu práce a konkurenceschopnost, ovšem ne v takovém rozsahu, jak má podnikatel v představě.
7 Proces podání ţádosti o dotaci V této kapitole se budu zaobírat tím, co všechno obnáší proces podání ţádosti o konkrétní dotaci, kterou jsem v předchozí kapitole vybrala pro podnikatele jako nejvhodnější.
7.1 Přesné označení dotace Program rozvoje venkova 2007–2013, osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, skupina opatření I. 1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací, opatření I. 1. 2 Investice do lesů, podopatření I. 1. 2. 1 Lesnická technika, záměr a) pořízení strojů, kód 002 Univerzální kolový traktor.
7.2 Projektový záměr V první řadě by si ţadatel měl promyslet svůj záměr, konkrétní představu o budoucím projektu. Jestli jeho je vůbec realizovatelný a jestli má šanci na uspění. Měl by zhruba vědět, v jaké finanční výši se bude projekt pohybovat a jaké dopady bude mít na jeho další podnikání a především čeho chce případnou realizací projektu dosáhnout. Podnikatel předběţně odhaduje nákup lesní techniky + projektové dokumentace na max. 1,5 mil. Kč. V našem případě hlavní předpoklady podnikatelského záměru splňuje. Podnikatel si dal za cíl pokusit se o rozvoj svého podnikání prostřednictvím těţební činnosti. Konkrétně pořízením modernější technologie nejlépe na přemisťování a manipulaci se dřevem, ve kterých se utápí největší podíl výrobních nákladů. Od projektu si slibuje zefektivnění těţby dřeva, zvýšení produktivity práce a zisku z prodeje dřeva. Dalšími přínosy projektu budou šetrnější chování k ţivotnímu prostředí (menší škody na lesních porostech a lesním ekosystému) a nepoškozování kvality dřeva při manipulaci. 46
7.3 Hledání vhodného dotačního programu Dalším krokem je najití vhodné dotace, která bude v souladu se záměry podnikatele. Informovanost o dotačních programech je dnes dle mého názoru dostačující, hlavně díky internetu. V případě pana Dvořáka šlo o hledání v dotacích nabízených ministerstvem zemědělství. Na svých webových stránkách uvádějí přehled dotačních programů, ale ve většině případů spíše stručně. Odkazují proto na internetové stránky Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který dotace zprostředkovává. Zde jsou informace kompletní, včetně aktuálních výzev k předkládání projektů, seznam schválených a neschválených dotací, úplné zpravodajství, kontakty, potřebné formuláře a dokumenty ke staţení apod. V případě dotací Kraje Vysočina, či regionu NUTS 2 Jihovýchod je informovanost taktéţ postačující. Pokud podnikatel internetu neholduje, coţ není u ţivnostníků v tomto oboru nic neobvyklého, můţe se obrátit na některé z informačních center jako např. Krajské informační středisko pro zemědělství a rozvoj venkova (sídlo Jihlava), Zemědělská agentura (sídlo Jihlava, Třebíč), popř. i na Krajský úřad Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství apod. Po výběru dotace by měla následovat seznámení se všemi povinnosti programu a kontrola podmínek, zda je ţadatel splňuje. Pan Dvořák předpoklady pro získání této dotace splňuje (viz tabulka č. 4). Pokud podnikatel usoudí, ţe je pro něj program vhodný, měl by si promyslet, zda jej zvládne spolufinancovat, jelikoţ dotace pokrývají jen část výdajů. V případě vybrané dotace pana Dvořáka je max. výše dotace 50 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace, ostatní výdaje si hradí podnikatel sám (viz příloha č. 2). Nejprve ţadatel financuje realizaci projektu z vlastních zdrojů, přiznaná výše dotace je vyplacena aţ později. Co se týče dostatku finančních prostředků pana Dvořáka na spolufinancování projektu, měly by být dle jeho názoru dostačující. Před vyplacením dotace, hodlá prozatím pouţít finance ze svého osobního vlastnictví a osobního vlastnictví svých příbuzných. Další peníze získá plánovaným prodejem jedné z nemovitostí (opět z osobního vlastnictví). Jistý finanční obnos má i v dosud nesplacených pohledávkách. Pokud si ţadatel není něčím jistý, měl by se svým podnikatelským záměrem poradit s nějakou výše jmenovanou institucí ještě před podáním ţádosti. Předejde se tak často 47
zbytečným chybám a nedostatkům. Úvodní konzultace v těchto institucích bývají zadarmo.
7.4 Podání Ţádosti o dotaci v rámci PRV Při zpracování této podkapitoly jsem se řídila příručkou: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. U této konkrétní dotace doporučuji ještě před podáním ţádosti získat stanovisko odborného lesního hospodáře. Jelikoţ jedno hlavních kritérií přijatelností této dotace je, ţe se na lesních pozemcích hospodaří podle platného lesního hospodářského plánu (LHP) či osnovy (LHO). Lesní hospodář musí potvrdit vyuţitelnost pořizovaného stroje při hospodaření podle LHP/LHO. Pokud by toto lesní hospodář nepotvrdil, není šance na dotaci dosáhnout. Pak přichází na řadu samotné vyplnění ţádosti. Formulář (dnes se téměř nepouţívá) Ţádosti o dotaci, lze získat na regionálním odboru SZIF Brno, v některé z poradenských institucí Ministerstva zemědělství, či jsou dostupné přímo na webových stránkách SZIFu (pouze v době vyhlášení výzvy), kde si je můţe ţadatel stáhnout. Doporučuji ji vyplnit elektronicky (a poté si ji vytisknout), mnoho věcí se v ţádosti samo vygeneruje, je tak mnohem menší šance nějak pochybit. Lze ji podat i elektronicky přes portál Farmáře, zde musíte být ovšem registrovaní. (www.szif.cz) Ţádost obsahuje standardní údaje, jako informace o ţadateli projektu, dále údaje ohledně struktury financování projektu (viz příloha č. 4). Další poţadované údaje se týkají projektu. Projekt, resp. i ţádost si většina ţivnostníků nechává zpracovat od profesionálních agentur. Cena za tuto sluţbu je různá, většinou se pohybuje kolem 20 000 Kč. V tomto případě by měl ţadatel na vypracování projektu řádně dohlíţet a pravidelně jej konzultovat se zpracovatelem, jelikoţ konečnou odpovědnost za něj nese právě sám podnikatel. O projektu se do ţádosti uvádějí tyto informace - popis projektu, výchozího stavu, zdůvodnění a cílů; celkový harmonogram projektu (místo realizace projektu, termín ţádosti o proplacení, případné údaje o zpracovateli projektu); rozpis výdajů, ze kterých je stanovena dotace, apod. Další částí ţádosti je čestné prohlášení ţadatele o pravdivosti vyplněných údajů, závaznosti plnit dané podmínky atd. 48
V ţádosti je nezbytné vyplnit i stránku s tzv. preferenčními kritérii. Za plnění těchto kritérií, ţadatel získává body a čím víc bodů obdrţí, tím větší je šance uspět ve schválení dotace. Pro toto podopatření se hodnotí kritérium velikosti investice v závislosti na velikosti obhospodařovaného lesního majetku, nejvíce se v něm můţe získat aţ 75 bodů. Podle toho v jakém poměru je velikost investice a lesního majetku (čím více souměrný poměr, tím více bodů). Dalším hodnotícím kritériem je podíl velikosti
plochy
lesních
pozemků
dle
LHP/LHO
vůči
celkové
rozloze
obhospodařovaných zemědělských pozemků vedených v LPIS. Je moţné získat 20 nebo 40 bodů (čím větší podíl, tím více bodů). Kritériem je i míra poţadované dotace (čím vyšší % dotace uchazeč vyţaduje, tím méně bodů získá), max. bodový zisk je 20. Další body se získávají, podle míry nezaměstnanosti v místě, kde je projekt realizován, za poslání ţádosti přes portál Farmáře, či za to je-li projekt realizován v regionu se soustředěnou podporou státu na roky 2010–2013. V následující tabulce, jsem vyhotovila předpoklad, jaké asi bude bodové ohodnocení podnikatele. Bodové ohodnocení jsem udělovala na základě tabulky kritérií a moţného bodového zisku, která je dostupná v Pravidlech, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013, str. 48-49.
49
Tab. 9: Bodové ohodnocení preferenčních kritérií (zdroj: www.szif.cz, vlastní zpracování)
Pravděpodobný Preferenční kritérium Velikost investice v závislosti na velikosti obhospodařovaného lesního majetku
bodový zisk 60 bodů
Podíl velikosti plochy lesních pozemků uvedené v LHP/LHO vůči celkové rozloze obhospodařovaných zemědělských
40 bodů
pozemků v LPIS Poţadovaná míra dotace (%) Míra nezaměstnanosti v oblasti působnosti obce, ve kterém je projekt realizován Ţádost o dotaci zaslána v el. podobě, prostřednictvím Portálu Farmáře Projekt je realizován v regionu se soustředěnou podporou státu Součástí výdajů dotace, není kód 021 (Projektová dokumentace)
0 bodů
2 body
0 bodů
3 body 0 bodů
Poslední součástí ţádosti jsou povinné přílohy. Pro podpatření Lesnická technika jsou to: ţádost o dotaci v elektronické podobě na CD, stanovisko odborného lesního hospodáře a jeho platné Rozhodnutí o udělení licence pro daný výkon. K ţádosti lze stáhnout Instruktážní list, ve kterém je podrobně popsáno, jak kaţdou kolonku vyplnit. Ţadatel se také musí řídit aktuální Pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. (www.szif.cz) Pro kaţdé opatření jsou jiné podmínky a mění se s kaţdým kolem výzev, je tedy velmi důleţité si to pohlídat a předejít tak zbytečným chybám. Po kompletním vyplnění je dle mého názoru dalším nejlepším postupem předloţit ţádost ke kontrole, např. Zemědělské agentuře. A aţ poté, kdy bude jistota, ţe ţádost je 50
bez zbytečných chyb poţádat o zaregistrování na regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu (RO SZIF) v Brně. Před zaregistrováním ţádosti je provedena předběţná administrativní kontrola, kde se hledí především na úplnost dokumentace, pokud je vše v pořádku dojde teprve k její registraci. Následuje úplná administrativní kontrola, při její úspěšnosti se dostane ţádost k procesu schvalování, který probíhá v těchto krocích: -
hodnocení hledisek přijatelnosti,
-
hodnocení dle předem stanovených preferenčních kritérií,
-
seřazení ţádostí dle počtu získaných bodů,
-
zhodnocení disponibilních finančních zdrojů,
-
schválení/neschválení financování dotace.
7.5 Realizace projektu Tento bod vyjádřím stručně, jelikoţ není dílčím cílem práce. Po případném úspěšném procesu schválení dochází k podpisu Dohody o poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova. Ţadatel je povinen dodat další přílohy. U podopatření Lesní technika jsou to: -
osvědčení právního statutu (pana Dvořáka se tato příloha netýká, protoţe jde o fyzickou osobu podnikající na základě ţivnostenského listu),
-
potvrzení od finančního úřadu o splacení všech daných závazků.
Dále příjemce dotace zadá zakázku na pořízení schválené lesní techniky. V případě pana Dvořáka je cena předpokládané zakázky vyšší neţ 500 000 Kč (bez DPH). Musí se uskutečnit výběrové řízení a volit dodavatele minimálně ze tří nabídek, vše musí být řádně doloţeno všemi patřičnými doklady a drţet se přesně daných pravidel. Tato fáze podle mě není nic jednoduchého (i finančně) a pan Dvořák ji sám se svými znalostmi bez pomoci těţko zvládne.
51
Po realizaci projektu (v termínu předem stanoveném v dohodě o poskytnutí dotace) se podá Žádost o proplacení výdajů projektu, včetně příslušné dokumentace. U podopatření Lesní technika se jedná o: -
všechny daňové a účetní doklady k realizaci projektu (kopie), a soupis dokladů k výdajům dotace (originál),
-
potvrzení o zaplacení závazku dodavateli (kopie),
-
ES prohlášení o shodě, ţe stroj splňuje poţadavky dle technické dokumentace a vše je v souladu s předpisy a normami,
-
dokumentaci k zadávacímu řízení
-
doklad o zřízení bankovního účtu, kam bude dotace poslána.
Po proplacení dotace se ještě po dobu pěti let dodává rozvaha a výkaz zisků a ztrát, za kaţdý účetně uzavřený rok.
7.6 Zhodnocení podnikatelových šancí dosáhnout na dotaci Dle mého názoru je projektový záměr akceptovatelný, splňuje všechny podmínky. A v případě schválení dotace, pan Dvořák dokáţe dovést svůj projekt úspěšně do konce a dosáhnout svých cílů. Ovšem jen malé procento podnikatelů v ţádosti o dotaci opravdu uspěje, to se ovšem rok od roku lepší. Ţivnostníkům, jako pan Dvořáka je dotace schvalována spíše na menší částky. V případě pana Dvořáka částka dosahuje téměř 1,5 mil. Kč. Moţná by se mohl pokusit obnos o něco sníţit. Pravděpodobné bodové ohodnocení (viz tabulka č. 9) je přijatelné. Z vlastního průzkumu usuzuji, ţe ţádosti o dotaci (zhruba ve stejné částce) mají šanci být schváleny, dosáhnouli bodového ohodnocení průměrně nad 100 bodů. Otázkou také je jak výběrová komise zhodnotí finanční příspěvky ke spolufinancování projektu. Celkově šanci podnikatele dosáhnout na dotaci nevidím, jako nereálnou.
7.7 Zhodnocení procesu Ţádosti o dotaci Proces podávání Ţádosti o dotaci není nic jednoduchého jak z hlediska časového tak administrativního. Ţivnostníci typu pana Dvořáka zakončují své vzdělání převáţně jen výučním listem, a jakémukoliv „papírování“ se raději vyhýbají. Z mého pozorování 52
usuzuji, ţe o moţnostech dotace, kolikrát ani neví a pokud jsou informováni, málokdy se jim chce do tak obtíţného procesu vstupovat. Ministerstvo zemědělství se toto snaţí řešit zřizováním informačních center a různých agentur, které pořádají semináře a školení, dostatečné informace jsou umístěny i na internetu atd. Dle mého názoru se jim to celkem daří, o moţnostech dotace dnes všude „slyšet“. Zkrátka pokud se podnikatel opravdu chce pustit do procesu o získání dotace, má se kam obrátit. Co se týče administrativních povinností, ministerstvo zemědělství se rok od roku snaţí tyto úkony zjednodušovat. Pro příklad uvedu v tabulce č. 10 povinné přílohy, které bylo potřeba zajistit k procesu získání dotace, podopatření Lesní technika v roce 2008 a dnes. Jde především o změny, vyplňování potřebných formulářů elektronicky, coţ je velké usnadnění. Formuláře mají daný rámec a automaticky se generují. Se zpracováním ţádostí a projektů, se většina těchto ţivnostníků, obrací na profesionální agentury. Projekty s takovým vypracováním mají určitě větší šanci uspět, ale náklady na tuto sluţbu se pohybují kolem 20 000 Kč a výše. Podnikatel by si proto měl dobře rozmyslet, zda je jeho projektový záměr uskutečnitelný, aby zbytečně „nevyhodil“ nemalou částku za nic. Tab. 10: Přehled povinných příloh ve vybraných letech (zdroj: www.szif.cz, vlastní zpracování)
Povinné přílohy v roce 2008
Povinné přílohy v roce 2011 Ţádost o dotaci
-
Ţádost o dotaci (formulář)
-
Originální výtisk projektu (dle
-
čestné
Čestné prohlášení
-
Přehled pozemků, na kterých bude
elektronická verze (zjednodušení) -
projekt realizován odborného
Stanovisko
odborného
lesního
hospodáře lesního
hospodáře -
přehled
realizován a seznam příloh) –
-
Stanovisko
prohlášení,
pozemků, na kterých bude projekt
povinné osnovy)
-
Ţádost o dotaci (součástí je projekt,
Doklad o odborné způsobilosti
-
Platné
Rozhodnutí
licence
odborného
o
udělení lesního
hospodáře 53
odborného lesního hospodáře -
Seznam
povinný
a
nepovinný
příloh
Dohoda o poskytnutí dotace -
Výpis ze ţivnostenského rejstříku
-
ne starší neţ 3 měsíce -
Doklad
o
Potvrzení
finančního
úřadu
o
splacení všech závazků
vedení
(zřízení)
bankovního účtu, na který bude dotace zaslána -
Potvrzení
finančního
úřadu
o
splacení všech závazků Ţádost o proplacení výdajů projektu -
-
Účetní a daňové doklady
-
Účetní a daňové doklady
související s realizací projektu a
související s realizací projektu a
soupisky dokladů k výdajům
soupisky dokladů k výdajům
dotace
dotace
Doklad o uhrazení závazku
-
dodavateli
Doklad o uhrazení závazku dodavateli
-
Doklad ES prohlášení shody
-
Doklad ES prohlášení shody
-
Dokumentaci k zadávacímu řízení
-
Dokumentaci k zadávacímu řízení (formuláře na internetu)
-
Doklad o vedení (zřízení) bankovního účtu, na který bude dotace zaslána
54
Další věci, které by se měla věnovat pečlivá pozornost je dodrţení všech podmínek a náleţitostí, jejich nedodrţení je postihováno velkými sankcemi. Podnikatelé, kteří mají zkušenosti s dotacemi, mi potvrdili přísné kontroly. Příslušné orgány pečlivě kontrolují dodrţení všech podmínek, včetně maličkostí (např. dobře viditelné označení samolepkou na stroji, ţe je pořízen z dotací PRV).
55
8 Závěr Ve své bakalářské práci jsem si stanovila za cíl pomoci konkrétnímu podnikateli najít vhodnou formu dotace či příspěvku, jak uţ bylo naznačeno v úvodu. Při psaní této práce jsem úzce spolupracovala s konkrétním podnikatelem. Nejprve jsme se mu snaţila pomoci vytvořit ucházející projektový záměr a stanovit plány pro záměr rozvoje jeho podnikání. Při vyhledávání dotačních programů a zpracovávání práce jsem vyuţívala hlavně internetové zdroje, kde je dostatek nejen informací a podkladů, ale především obsáhlých dokumentů, ročenek a příruček dostupných ke staţení. Nejasnost některých údajů jsem řešila písemnou komunikací se Zemědělskou agenturou, která mi vše ochotně objasnila. Další informace pro zpracování jsem získávala od podnikatelů ve stejném oboru, kteří jiţ mají zkušenosti s dotacemi. V hodnocení a výběru dotačních programů jsem vycházela z majetkového stavu, předpokládaných schopností a budoucích záměrů podnikatele. To vše jsem porovnávala s pravděpodobnými šancemi na dotaci dosáhnout (dle průzkumu schválených projektů a neschválených projektů, kvalitou projektového záměru, apod.). Vše s konzultací konkrétního podnikatele. Daného cíle se podařilo z větší části dosáhnout. Podařilo se mi najít vhodný dotační program, který je v souladu s podnikatelovými záměry a moţnostmi. Ţivnostník ovšem musí zapracovat na splnění všech zbývajících podmínek (do-obstarat si poţadovanou velikost lesních pozemků). Proces podání Ţádosti o dotaci, kterým si podnikatel musí projít, není nic jednoduchého, ať uţ z hlediska administrativního či časového. A je důleţité se na tento proces dobře připravit, jelikoţ jen malé procento MSP na dotaci skutečně dosáhne a vše úspěšně dokončí. Tyto důvody samozřejmě mnoho podnikatelů odradí se do takového procesu vůbec pouštět. Za účelem pomoci ţivnostníkům však stát zřídil řadu kvalitních institucí, na které se lze obrátit. Obecně pro lesnictví nabízí Program rozvoje venkova celkem širokou nabídku moţností dotací. Pro podnikatele, kteří provozují svou činnost v lesnickém sektoru a ţiví se 56
především těţbou dřeva, uţ tolik příleţitostí není. Přesto bych doporučila zkusit vyuţít této šance, jeţ se v budoucnu uţ nemusí naskytnout. Jak jiţ bylo zmíněno, v období 2007–2013, jak uţ bylo zmíněno, je jedinečná příleţitost čerpat velkou finanční sumu ze zdrojů Evropské unie. Ale pouze přímá finanční podpora MSP sektoru nestačí. Jak můţeme vidět v teoretické části, slabé stránky konkurenceschopnosti MSP převaţují nad silnými. Je potřeba i zásahů od státu, především co se týká zdokonalování podnikatelského prostředí. Podle dokumentu Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013 by se měl i tento problém do budoucna zlepšit. Můţeme tedy doufat, ţe současná situace na naší politické scéně nebude mít negativní dopad na moţnosti silného potenciálního rozvoje MSP a tím pádem i na rozvoj naší republiky. Pro čtenáře mé práce jsem se snaţila charakterizovat sektor malého a středního podnikání a vystihnout jeho důleţitost podpory pro ekonomiku i společnost. Dále bylo mou snahou poskytnout komplexní pohled na moţnosti dotací v lesním hospodářství, a dostatečně objasnit proces ţádosti, popř. i získání dotace, kterého se mnozí malí ţivnostníci obávají. To vše uvádím na konkrétním příkladu. Doufám, ţe se má práce stane uţitečnou i pro praxi.
57
Seznam pouţité literatury ALTEROVÁ, Libuše. Poptávka po dřevě stále poroste. Zemědělec [online]. 29.4.2011, 18/11, [cit. 2011-05-01]. Dostupný z WWW:
. Businessinfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2011-03-31]. Regionální poradenská a informační centra. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-poradenska-ainformacni/1001179/2301/>. Czech Trade : Partner pro Váš export [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. O Czech Trade. Dostupné z WWW: . CzechInvest : Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2011 [cit. 2011-03-30]. O CzechInvestu. Dostupné z WWW: . Česká republika. Úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání : Část první všeobecná ustanovení, Hlava I předmět úpravy, § 2 Ţivnost. In Živnostenské podnikání. 2002, částka 326, s. 5 Dotace pro lesy [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Státní dotace. Dostupné z WWW: . EAgri : Poradenství a výzkum [online]. 2009-2010 [cit. 2011-03-31]. Krajská informační střediska pro rozvoj zemědělství a venkova. Dostupné z WWW: . Finanční podpory spolufinancované EU : Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. In Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009 [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2010 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7084-8616 HAVLÍČEK, Karel; KAŠÍK, Milan . Marketingové řízení malých a středních podniků. Vydání 1. Praha : Management Press, NT Publishing, s. r. o., 2005. 171 s. ISBN 80-7261-120-8 58
I.2.1. Investice do lesů. In Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2007 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW: . Kraj Vysočina, Fond Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Aktivní programy. Dostupné z WWW: . Obecné podmínky. In Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2011 a způsobu kontrolu jejich využití [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2010 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . PEKOVÁ, Irena. Centrum pro regionální rozvoj ČR [online]. 2010 [cit. 2011-03-31]. Info o CRR. Dostupné z WWW: . Podopatření I.1.2.1 Lesnická technika. In PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2010 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW: . Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. [online]. 2008 [cit. 2011-05-03]. Podpora pojištění. Dostupné z WWW: . Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Program Provoz. Dostupné z WWW: . Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie. In Zásady pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v kraji Vysočina pro období 2007-2013 z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití [online]. Jihlava : Kraj Vysočina, 2006 [cit. 2011-0401]. Dostupné z WWW: . Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. 1.2.1. Lesnická technika; Vzorově vyplněný formulář - Ţádost o dotaci z PRV. Dostupné z WWW: . 59
Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-07]. 1.2.3. Lesnická infrastruktura. Dostupné z WWW: . Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. 1.2.2. Technické vybavení provozoven. Dostupné z WWW: . Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-07]. 1.2.1. Lesnická technika. Dostupné z WWW: . Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Portál farmáře. Dostupné z WWW: . Strukturální fondy EU [online]. 2007 [cit. 2011-04-01]. Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007-2013. Dostupné z WWW: . Systém poradenství : Institucionální zajištění. In Koncepce poradenského systému Ministerstva zemědělství na léta 2009-2013 [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2008 [cit. 2011-0331]. Dostupné z WWW: . VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka; a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. druhé vydání. Praha : Grada Publishing, a. s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6 VOJÍK, Vladimír. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. Vydání první. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 264 s. ISBN 978-80-7357-467-3 Vývoj malého a středního podnikání v České republice. In Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: .
60
Seznam obrázků Obr. 1: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009 Obr. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1999-2009 Obr. 3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 1999-2009 Obr. 4: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 1999-2009 Obr. 5: Formy přímé podpory Obr. 6: Formy nepřímé podpory Obr. 7: Přehled vybraných nabízených dotačních programů pro MSP
Seznam tabulek Tab. 1: Hospodářský výsledek vlastníků lesa v Kč/ha Tab. 2: Přehled činností dle výkonu Tab. 3: Hospodářský výsledek podnikatele za období 2008–2010 Tab. 4: Obecné podmínky pro poskytnutí dotace Investice do lesů Tab. 5: Specifické podmínky pro získání dotace Lesní technika Tab. 6: Základní podmínky pro podání Ţádosti o dotaci Lesnicko-enviromentální opatření Tab. 7: Podmínky pro poskytnutí finančního Příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie Tab. 8: Podmínky pro získání dotace Fond Vysočiny Tab. 9: Bodové ohodnocení preferenčních kritérií Tab. 10: Přehled povinných příloh ve vybraných letech
61
Seznam příloh Příloha 1: Přehled os, jejich opatření, podopatření a popis nabízených v rámci PRV 2007–2013 Příloha 2: Číselník výdajů, na které můţe být poskytnuta dotace, a maximální hodnoty některých výdajů Příloha 3: Přehled činností, na které se poskytují finanční příspěvky v roce 2011 Příloha 4: Ukázka Ţádosti o dotaci z PRV, opatření I.1.2.
62
Příloha 1: Přehled os, jejich opatření, podopatření a popis nabízených v rámci PRV 2007–2013.
Zdroj: Program rozvoje venkova na období 2007–2013
Příloha 2:
Zdroj: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013
Příloha 3: Přehled činností, na které se poskytují finanční příspěvky v roce 2011 Označení
Popis činností
A
Obnova lesů poškozených imisemi
B
Obnova, zajištění a výchova lesních porostů
C
Sdruţování vlastníků lesů malých výměr
D
Ekologické a k přírodě šetrné technologie
E
Neobsazeno
F
Neobsazeno
G
Vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Úhradu zvýšených nákladů spojených s
H
vyhotovením digitální formy dat LHP pro účely státní správy lesů
I
Ostatní hospodaření v lesích Chov a výcvik národních plemen loveckých psů
K
a loveckých dravců
Zdroj: Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2011, vlastní zpracování
Příloha 4: Ukázka Ţádosti o dotaci z PRV, opatření I.1.2.
,
Zdroj: www.szif.cz
