VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Finanční analýza a kalkulace zakázek stavební společnosti AGAMA Tábor s.r.o

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Finanční analýza a kalkulace zakázek s t a v e b n í s p o l e č n o s t i A G A M A T á b o r s . r. o . Bakalářská práce

Autor: Tereza Lásková Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2013

Anotace Úkolem mé bakalářské práce je provedení finanční analýzy a navržení optimální metody kalkulace režijních nákladů pro jednotlivé zakázky stavební společnosti AGAMA Tábor s.r.o. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nám nastíní stavebnictví, jeho počátky až po zhodnocení situace v tomto odvětví ve sledovaném období. Dále nám popíše a vysvětlí finanční analýzu, její využití, význam a to včetně rozdělení ukazatelů potřebných k výpočtu. Teoretická část je ukončena popsáním důležitosti kalkulací, rozebráním základních kalkulačních metod. V praktické části je provedena finanční analýza poměrovými ukazateli v období 2008 -2012 na základě účetních výkazů poskytnutých společností, a vyjádření, které by vedlo ke zlepšení v oblasti ekonomiky a následnému efektivnějšímu hospodaření společnosti.

Dalším důležitým prvkem praktické části je navržení

optimální kalkulační metody, kterou by společnost AGAMA Tábor s.r.o. mohla využívat k lepšímu zobrazení vlastních nákladů u jednotlivých zakázek. Klíčová slova: Finanční analýza, kalkulace, stavebnictví, finanční výkazy, ukazatelé finanční analýzy, poměrové ukazatelé, přímé náklady, nepřímé náklady, kalkulační vzorec, přirážková metoda.

Annotation The task of my bachelor's thesis is financial analyse and proposing of optimal method of cost-calculation for single construction orders of company AGAMA Tábor s.r.o. The thesis is divided into theoretical and practical parts. Theoretical part will outline us construction industry, its beginnings up to situation evaluation in this sector in traced period. Furthermore it will describe and explain financial analyse, its utilization, importance including splitting of indicators needed for the calculation. In practical part is performed financial analyse by ratios for period 2008 – 2012 years based on financial statements provided by the company and the conclusion which should lead to improvement in the financial area resulting in more effective economy of the company. Another important element of the practical part is proposing of the optimal cost-calculation method which should be used by company AGAMA Tábor s.r.o. for better showing of the own costs for single construction orders. Key words: Financial analyse, cost-calculation, construction industry, financial statements, financial analyse indicators, ratios, direct costs, indirect costs, costs-calculation formula, mark-up pricing.

Touto

cestou

bych

chtěla

poděkovat

vedoucí

bakalářské

práce

paní

Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D. za její trpělivost, ochotu a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat společnosti AGAMA Tábor, s.r.o., která mi vyšla maximálně vstříc a umožnila mi přístup ke všem potřebným informacím.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Tereza Lásková

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1 Charakteristika stavitelství ........................................................................................... 11 1.1 Počátky stavitelství ............................................................................................... 12 1.2 Vývoj stavitelství v období posledních deseti let ................................................. 12 1.2.1 Etapa: 2003 – 2007 ........................................................................................ 13 1.2.2 Etapa: 2008 – zlomový rok ............................................................................ 13 1.2.3 Etapa: 2009 – 2012 ........................................................................................ 14 2 Finanční analýza .......................................................................................................... 16 2.1 Význam finanční analýzy ..................................................................................... 16 2.2 Zdroje finanční analýzy ........................................................................................ 16 2.2.1 Rozvaha ......................................................................................................... 17 2.2.2 Výkaz zisku a ztrát ......................................................................................... 18 2.2.3 Cash flow ....................................................................................................... 19 2.3 Ukazatelé finanční analýzy ................................................................................... 21 2.3.1 Ukazatelé rentability ...................................................................................... 21 2.3.2 Ukazatelé aktivity ....................................................................................... 23 2.3.3 Ukazatelé zadluženosti .................................................................................. 25 2.3.4 Ukazatelé likvidity ......................................................................................... 26 3 Kalkulace ..................................................................................................................... 28 3.1 Základní pojmy ..................................................................................................... 28 3.2 Metody kalkulace .................................................................................................. 30 3.2.1 Metoda kalkulace dělením ............................................................................. 30 3.2.2 Metoda kalkulace dělením s poměrovými čísly ............................................ 31 3.2.3 Metoda přirážkové kalkulace ......................................................................... 31 3.2.4 Metoda kalkulace odčítací ............................................................................. 32 3.2.5 Metoda kalkulace rozčítací ............................................................................ 32 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 33 4 Základní údaje o společnosti........................................................................................ 33 4.1 Charakteristika společnosti ................................................................................... 33 5 Finanční analýza společnosti posledních pěti let ......................................................... 35 5.1 Ukazatelé rentability ............................................................................................. 35 5.2 Ukazatelé aktivity ................................................................................................. 38 5.4 Ukazatelé likvidity ................................................................................................ 42

5.5 Shrnutí finanční analýzy ....................................................................................... 44 6 Kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. ............................................................... 46 6.1 Shrnutí kalkulací ................................................................................................... 51 Závěr ............................................................................................................................... 53 Literatura ......................................................................................................................... 55 Internetové zdroje ........................................................................................................... 56 Seznam obrázků .............................................................................................................. 57 Seznam tabulek ............................................................................................................... 57 Seznam příloh ................................................................................................................. 57

Úvod V minulosti bychom společnosti ve stavebním oboru mohli rozdělit do dvou sekcí na malé a velké. Toto rozdělení bylo i takovým měřítkem při výběru zakázek. Velké společnosti se zabývaly převážně zakázkami většího charakteru z finančního pohledu či pohledu složitosti zakázky a zbylé zaštiťovali společnosti menší. V dnešní době, díky celkové ekonomické situaci, je zakázek málo a tudíž ať malé či velké společnosti berou vše, co je jim nabízeno. Každá pracovní nabídka jim zajišťuje nejen práci pro zaměstnance a schopnost pokrytí nákladů, ale v lepším případě i možnost zisku pro společnost. V každém oboru se snaží společnosti vyrovnat s konkurencí po svém. Je tedy nezbytnou nutností, aby jejich reakce na požadavky potenciálních klientů byla více než rychlá. Nejen z tohoto důvodu je důležité, aby vedení společnosti bylo schopno vstřebávat veškeré informace týkající se věcí v jeho oboru, ale i reagovalo na vnitřní a vnější změny. K tomu účelu slouží různé

strategické

metody včetně

finančních

analýz,

ve kterých je možné sledovat výsledky společnosti, ale nedílnou součástí jsou i různé kalkulace a propočty. Ve své bakalářské práci, která je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické, se

touto

sekcí

zabývám. Cílem

práce

je

provést

finanční

analýzu

firmy

AGAMA Tábor s.r.o. a navrhnout metody kalkulace režijních nákladů na jednotlivé stavební zakázky. Na podkladě provedené finanční analýzy navrhnout zlepšení v oblasti ekonomiky firmy, které by vedly k efektivnějšímu hospodaření. Navržené metody kalkulací bude možné využít k lepšímu zobrazení vlastních nákladů podle konkrétního charakteru zakázek. Teoretická část nám má přiblížit, k čemu vůbec finanční analýza slouží, odkud jsou čerpány informace k jejímu zpracování i následné ukazatele, podle kterých se společnost dozví, jak si stojí. Další důležitou kapitolou jsou kalkulace. I zde je popsáno, k jakému účelu jsou používány, a následné postupy, podle jakých je možno dojít k výslednému propočtu.

9

Praktická část je zaměřena na výpočet těchto dvou ekonomických atributů a následného vyjádření k daným výsledkům. Pro realistický obraz nám poslouží společnost AGAMA Tábor s.r.o., která je menší stavební společností.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika stavitelství Jedním ze specializovaných hospodářských odvětví je stavitelství. Hlavním cílem je vytváření vhodného pracovního a životního prostředí pro existenci lidí. Toto odvětví představuje komplex lidských činností, které v sobě zahrnují složky technické, technologické, ale i estetické a ekologické. Stavitelství zajišťuje nejen výstavbu nových staveb, ale i modernizaci, rekonstrukci či údržbu původních staveb. V neposlední řadě se stavitelství zabývá i demolicemi staveb, jejichž modernizace, údržba či rekonstrukce není možná nebo je finančně náročná. Stavitelství má charakter celoročních činností. Ovšem překážkou je zimní období, kde realizace staveb je ovlivněna nepřízní počasí. Je důležité činnosti na daných zakázkách rozvrhnout tak, aby práce mohla plynule navazovat. Ne vždy je to realizovatelné a výstavba se musí pozastavit. Stavitelství rozdělujeme podle charakteru staveb na:  pozemní stavitelství – do této sekce můžeme zařadit převážnou část stavebních prací, které běžně stavební společnosti provádějí. Pozemními stavbami rozumíme: -

stavby pro bydlení - bytové domy, rodinné domy či rekreační domy

-

občanské stavby – nemocnice, školy, sportovní hřiště či haly, divadla, kostely, výstaviště, letiště atd.

-

průmyslové stavby – výrobní haly, skladovací objekty atd.

-

zemědělské stavby – sklady, stáje, seníky a jiné zemědělské objekty

 inženýrské stavitelství – sem se řadí stavby určené k praktickým účelům celé společnosti. Jedná se o silniční komunikace, různé stavby mostů, tunelů, železnic či vodohospodářských staveb, mezi které patří hráze či přehrady atd.

11

1.1 Počátky stavitelství Činnosti jako vytvářet, upravovat přístřeší a úkryty sahají do pradávné minulosti už od počátku lidské existence. Prvopočátky staveb byly zcela přírodního charakteru, zděděných z lidských vývojových etap, které jsou datovány asi cca 2 mil. let př. n. l., ale hlavní zlom ve stavitelství nastal v mezidobí 10 až 8 tis. let př. n. l. Je nutné podotknout, že obydlí na počátku měla poskytovat lidem takové prostředí, které vyhovovalo potřebám jejich života. Tyto nejstarší památky stavitelské činnosti, které se nám dochovaly, sloužily nejen jako bydliště, ale byly i místem pro práci, sloužily jako sklad potravin a předmětů, ale zároveň byly i dějištěm nejstarších projevů náboženství, kultury a umění. Je tedy patrné, že již tenkráte bylo budování určitých staveb pro společnost potřebné pro zabezpečení fyzické i duševní existence. (Hrůza, 2000) Stavby, které byly budovány k duševním potřebám lidí, neměly sloužit pouze k užitkovému poslání. Jejich zevnějšek byl záměrně upravován tak, aby působil ideově. Mezi stavby, sloužící výhradně k ideovému způsobu života společnosti, můžeme zařadit např. kostely, náhrobky, památníky či pomníky. Naproti tomu u staveb určených k praktickým potřebám byl kladen důraz na jejich užitkovou i provozní stránku, tj. obytné domy, nemocnice, železnice, tunely. Ale současně to mohou být budovy určené ke kulturnímu životu např. různá kolosea, školy, knihovny, divadla, sportovní hřiště. (Syrový, 1959) V dnešní době se setkáváme se stavbami, jež jsou pojaty účelně, avšak zpracovány jsou tak, aby působily esteticky, ideově skoro jako umělecké dílo. Je jasné, že umění vnese do účelové stavby řád, určitou harmonii což je lidem příjemné.

1.2 Vývoj stavitelství v období posledních deseti let „Celkový vývoj není ovlivněn pouze proměnami v duchovní sféře, stavebními technologiemi a dobovým vkusem, ale i takovými zdánlivě nesouvisejícími historickými událostmi, jako jsou politické převraty, revoluce, války nebo i hospodářské vzestupy

a

krize

v jednotlivých

zemích

a

v celosvětovém

měřítku.“

(Hrůza, 2000, str. 381)

12

1.2.1 Etapa: 2003 – 2007 Na počátku námi sledovaného období zaznamenalo stavebnictví vysoký růst a to zvláště od června 2003, kdy stavební výroba nepřetržitě rostla, neboť převážná část společností se snažila využít 5 % zdanění. Tento rok můžeme označit prvním nejúspěšnějším rokem od roku 1993. Změna DPH s největší pravděpodobností ovlivnila celkovou produkci i v roce 2004. V roce 2005 bylo tempo růstu pomalejší, protože od 01. 05. 2004 se přestal do hodnocení vývoje výroby promítat vliv změny DPH na stavební práce. Přestože v roce 2006 v celkovém měřítku produkce stoupla, nikterak závratné to nebylo. I když počátek roku 2007 nevypadal ve výši stavební produkce optimisticky, závěr roku pozitivně odráží přísun peněžních prostředků uvolněných do inženýrského stavitelství na opravy a novou výstavbu silniční a dálniční infrastruktury.

1.2.2 Etapa: 2008 – zlomový rok Finanční krize se odrazila v každém odvětví. Ve stavebnictví je za krizový rok považován rok 2008. Z níže uvedené tabulky a grafu je patrné, že ve výše zmíněném roce se krize ve stavebnictví projevuje, a to i přes hodnoty v plusových číslech. Inženýrské stavitelství, které bylo podporováno peněžními prostředky ze strukturálních fondů Evropské Unie na obnovu silniční a dálniční infrastruktury, eliminovalo propad ve stavebnictví. Přesto neklamným důkazem ekonomické krize byl však propad pozemního stavitelství. Tato skutečnost je dost znepokojivá, neboť v této oblasti pracuje převážná většina stavebních firem. Situace souvisí s celkovou ekonomickou krizí. Razantní pokles stavebních zakázek při tak velkém konkurenčním boji tlačí ceny zakázek dolů. Nepříliš pozitivní skutečností v důsledku tlaku na cenu u některých společností je vědomé snižování nejen její výše, ale i kvality práce u čtvrtiny firem. Vyhladovělost po zakázkách u většího počtu stavebních společností se odráží v ochotě vzít zakázku bez zisku, v některých případech dokonce i se ztrátou, jen aby firmy částečně získaly nějaké zdroje a případně pokryly své fixní náklady.

13

1.2.3 Etapa: 2009 – 2012 Celková stavební produkce klesá, pozemní stavitelství se již delší dobu pohybuje v minusových číslech a jediným vyrovnávacím segmentem produkce je inženýrské stavitelství. Konec roku 2009 zasáhl propad i doposud produktivní inženýrské stavitelství, kterému index produkce začíná též klesat. Následující roky nepřinášejí žádné zlepšení. Naopak pokles setrvává a to ve všech odvětvích stavebnictví. Díky předešlé vzrůstající produkci, je největší dopad právě na inženýrské stavebnictví, na které tzv. krize dopadá až nyní. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v České republice připravil souhrny námětů, které by měly zmírnit dopady krize v tomto odvětví. Jedná se o oblast legislativy, která by měla upravit bytovou výstavbu, dopravní infrastrukturu, životní prostředí, čerpání evropských fondů a organizační oblast. Tato opatření již v okolních státech EU byla provedena a odvětví stavebnictví těží z jejich efektu. Tab. 1: Index stavební produkce Zdroj: data ČSÚ, vlastní tvorba

Index stavební produkce Průměr celkové stavební produkce

Pozemní stavitelství

Inženýrské stavitelství

2003

109

106,8

113

2004

108,9

109,6

106,6

2005

105,2

104,9

105,8

2006

106

105

108,8

2007

107,1

110,7

97,9

2008

100

96,5

109,9

2009

99,1

93,1

114,1

2010

92,2

91,6

93,3

2011

96,5

99,6

90,3

2012

93,5

96,6

86,4

14

Obr. 1: Index stavební produkce (zdroj: data ČSÚ, vlastní tvorba)

„Index stavební produkce (ISP) je základní ukazatel konjunkturální statistiky stavebnictví. Při jeho výpočtu se vychází z vývoje stavebních prací ZSV přeceněných do stálých cen. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, v současné době k průměrnému měsíci roku 2005. Od bazických indexů jsou dále odvozeny indexy meziroční a případné kumulace v čase (čtvrtletní, pololetní, roční kumulace).“ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Statistický metainformací systém [online]. [cit.201304-30]. Dostupný z WWW: http://apl.czso.cz/iSMS/ukazdet.jsp?fpismeno=I&fid=5939

Z hodnot zanesených do grafu je zřejmé, že pokles ve sledovaném období 2003 - 2012 ve stavebním oboru je více než zřejmý. Pokud vycházíme z indexu k průměrnému měsíci roku 2005, můžeme zkonstatovat, že pokles v pozemním stavitelství je 9,7 %. V inženýrském stavitelství je pokles razantně vyšší a to 25,1 %. Celkový propad stavebnictví je 14,7 %.

15

2 Finanční analýza „Historie finanční analýzy je tak stará, jako samotné peníze. Ovšem její metody se postupem času vyvíjely, od nejjednodušších po složité.“ (Králová, 2009, str. 7) Bylo totiž velice důležité provádět různé operace k zajištění hospodaření jednotlivců posléze i společností. Každá větší hospodářská událost přispěla k důležitosti finanční analýz, která je nedílnou součástí finanční činnost. Je důležité si uvědomit, že každá činnost a rozhodnutí v podnikání musí být zajištěno penězi. (Králová, 2009)

2.1 Význam finanční analýzy Finanční analýza získává údaje z účetnictví, které však samy o sobě neposkytují obraz o hospodaření a finanční situaci společnosti. Tudíž tyto informace navzájem poměřují a rozšiřují jejich vypovídající schopnost. Ukazatelům finanční analýzy umožňuje dospět k závěrům. (Černá, 1997) Finanční analýza znázorňuje analýzu minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti společnosti. Analýzu můžeme rozdělit do dvou základních skupin:  Externí – je zpracovávána na základě veřejně známých údajů. Tento typ finanční analýzy může být prováděn a výsledky zveřejňovány bez vědomí firmy. Vzhledem k nedostatku interních informací společnosti, nemusí být analýza přesná.  Interní – finanční analýza tohoto typu je vytvářena zevnitř společnosti. Pracuje s přesnými údaji zejména účetního rázu.

2.2 Zdroje finanční analýzy Na základě výběru metody je pro následné vytvoření finanční analýzy důležité správně si zvolit výběr zdrojů a informací.

16

Hlavním zdrojem je finanční účetnictví, jehož účetní výkazy zachycující stavy aktiv a pasiv společnosti, nákladů a výnosů a hospodářského výsledku. Dalším zdrojem mohou být nefinanční informace evidované mimo systém finančního účetnictví (např. počty zaměstnanců, množství prodaných výrobků). Klasifikace vstupních dat (Černá, 1997) Podle původu:  Interní – jsou data vykazovaná podnikem na základě zákonné povinnosti. Tyto data jsou v podniku evidovány v účetních výkazech, jako jsou: -

Rozvaha

-

Výkaz zisku a ztrát

-

Cash flow

 Externí – převážně se jedná o data, která pochází z vnějšího okolí podniku. Do této sekce můžeme zařadit různé státní statistiky, burzovní informace z odborného tisku atd. Podle typu:  Finanční – informace tohoto typu nám poskytují ucelený soubor vyjádřený v peněžních jednotkách, který nalezneme v účetnictví. Jedná se např. o vlastní a cizí zdroje, náklady a výnosy společnosti či hospodářský výsledek.  Nefinanční – tyto informace jsou řazeny mimo účetní systém a převážně jsou vyjádřeny v nepeněžních jednotkách např. počet zaměstnanců, produktivita práce, spotřeba energie atd.

2.2.1 Rozvaha Také někdy nazývána výkaz o finanční pozici, je jedním z výkazů účetní závěrky. V tomto výkazu je kompletní přehled majetku podniku a zdroje jeho krytí. Tento přehled je znázorněn k určitému datu tzv. rozvahovému dni a to v peněžním vyjádření.

17

Rozvaha posuzuje finanční pozici podniku a musí splňovat základní bilanční rovnici, což znamená, že strana aktiv (majetek podniku) se musí rovnat straně pasiv (zdroje krytí). Výkaz je sestavován na základě účetních standardů, které specifikují jiná pravidla pro státní a veřejně prospěšné podniky než pro ostatní soukromé společnosti. Měla by obsahovat tyto náležitosti:  Datum sestavení rozvahy  V jakých jednotkách a měně je rozvaha sestavena  Označení účetní jednotky  Dodržení pořadí struktury majetku i zdrojů jeho krytí  Celkový součet aktiv a pasiv Údaje, uvedeny v rozvaze, jsou za běžné i minulé období. Za běžné období jsou uváděny tyto údaje:  Brutto – majetek oceněn dle Zákona o účetnictví  Korekce – oprávky a opravné položky, uváděny jsou se znaménkem minus neboť snižují hodnotu majetku  Netto – je to stav majetku po korekci

Netto = Brutto - Korekce

2.2.2 Výkaz zisku a ztrát Jedná se o další povinnou součást účetní závěrky, která se používá ve zkrácené i plné verzi. Slouží jako podklad pro hodnocení ziskovosti vložených prostředků pro zjištění rentability či návratnosti vloženého kapitálu. Zároveň z výkazu zisku a ztrát získáváme informace, jak je podnik schopný vytvářet dostatečný objem zisku. Zjistíme zde finanční výkonnost účetní jednotky.

18

„Zisk nebo ztrátu podniku lze vypočítat dvěma způsoby. Jednak z rozvahy jako rozdíl mezi aktivy na konci a na počátku účetního období a jednak z výkazu zisku a ztrát jako rozdíl mezi výnosy a náklady téhož období. Je to dáno tím, že oba výkazy jsou vlastně zobrazením téhož ekonomického jevu, přičemž výkaz zisku a ztráty podrobněji rozvádí výsledek hospodaření uvedený v rozvaze.“ (Sedláček, 2005, str. 44)

2.2.3 Cash flow Tento účetní výkaz přehledu peněžních toků za určité období bývá využíván k hlubší finanční analýze. Používá se pro hodnocení finanční stability podniku. „Posláním výkazu peněžních toků je umožnit analýzu vývoje peněžních toků a peněžních ekvivalentů v průběhu účetního období a odhadnout schopnost účetní jednotky v budoucnu vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty v rozvaze s jejich potřebou.“ (Máče, 2013, str 276) Jedná se o rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních toků, který vyjadřuje finanční potenciál podniku. Pro vytvoření tohoto výkazu je zapotřebí určitých informací, které získáme z výkazu zisku a ztrát a rozvahy za běžné období. Metody Cash flow (Černá, 1997) Výkaz Cash flow byl zaveden k určení toků peněz do podniku i z podniku. K sestavení výkazu můžeme použít dvou metod:  Přímou metodou – sledujeme skutečné peněžní prostředky v průběhu účetního období na základě příjmů a výdajů. Počáteční stav peněz + příjmy – výdaje = Konečný stav

 Nepřímou metodou – při nepřímé metodě je používán zisk společnosti, který je nutné upravit o nefinanční operace a rozvahové pohyby. Touto metodou upravujeme hospodářský výsledek na peněžní tok Vnitřní kategorizace Cash flow (Valach, 1999)  CF z provozní činnosti – finanční toky jsou spojeny přímo s provozem dané společnosti např. změny zásob, změny pohledávek či dluhů. Mohou být vykázány přímou i nepřímou metodou.

19

 CF z investiční činnosti – jedná se o příjmy a výdaje spojené s dlouhodobými aktivy, např. nákupy a prodeje strojů, patentů atd.  CF z finanční činnosti – tento způsob cash flow může být kladný, záporný, ale i nulový. Jedná se o toky spojené s vracením či získávání zdrojů pro podnikání např. dluhopisy, akcie, bankovní úvěry atd. „Základem pro sledování peněžních toků je rozvaha, která zachycuje jak výsledek hospodaření podniku k určitému okamžiku, tak i stav peněžních prostředků. Výsledek hospodaření je v rozvaze zjišťován jako rozdíl mezi aktivy a kapitálem, avšak tvorba a struktura výsledku je vypočítávána v samostatném výkazu zisku a ztráty, do

něhož

byly

vyčleněny

operace

ovlivňující

zisk

nebo

ztrátu

podniku

(náklady a výnosy). Obdobně jako byla rozvedena rozvahová položka zisku ve výkazu zisku a ztráty, lze sledovat pohyb peněžních prostředků podniku v samostatném výkazu cash flow.“ (Sedláček, 2005, str. 50) Výše zmíněné výkazy nám díky své vzájemné propojenosti poskytují kompletní přehled o aktivech, pasivech, vlastním jmění, nákladech a výnosech včetně hospodářského výsledku. Jsou důležitým zdrojem i pro zjištění vztahů podniku k vnějšímu světu.

Obr. 2: Návaznost účetních výkazů (Černá, 1997, str.40)

20

2.3 Ukazatelé finanční analýzy Jak již bylo zmíněno, pro výpočet finanční analýzy se vychází z účetních výkazů rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Údaje zjištěné z rozvahy zachycují hodnoty k určitému datu. Kdežto údaje z výkazu zisku a ztráty nám charakterizují výsledky činnosti za určité období. (Sedláček, 2005) Ukazatele, kterými rozumíme každou číselnou charakteristiku ekonomických činností podniku, rozdělujeme dle metody analýzy na: (Kovanicová, 1999)  Absolutní ukazatele  Rozdílové ukazatele  Poměrové ukazatele Základní a nejčastěji používanou analýzou je analýza poměrových ukazatelů, kterou lze rozdělit do 4 skupin dle vazby k určitému hledisku finanční situace společnosti:  Ukazatelé rentability a aktivity  Ukazatelé zadluženosti  Ukazatelé platební schopnosti

2.3.1 Ukazatelé rentability Analýza rentability nebo také výnosnosti nám pomáhá zjistit efektivnost vloženého kapitálu a schopnost společnosti dosahovat zisku jeho použitím či vytvářet nové zdroje. Rentabilita je všeobecně definována jako poměr zisku a vloženého kapitálu. V oblastech výpočtu rentability se vychází z několika úrovní zisku:  Čistý zisk (EAT)  Zisk před zdaněním (EBT)  Zisk před úroky a zdaněním (EBIT)

21

přičemž vložený kapitál může nabývat 3 různých významů (celkový kapitál, vlastní kapitál a dlouhodobý investovaný kapitál). Dle těchto významů se rozlišují tři základní ukazatelé rentability: (Valach a kol., 1999) Rentabilita celkové kapitálu (ROA – Return on assets) Poskytuje informaci o celkové efektivnosti podniku. Tento ukazatel je považován za jakýsi pilíř při měření rentability společnosti. Definován je jako poměr zisku a celkových aktiv investovaných do podnikání a to bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány (vlastní, cizí, krátkodobé, dlouhodobé). Tímto ukazatelem jsme schopni změřit hrubou produkční sílu aktiv společnosti před odpočtem daní a nákladových úroků. (Sedláček, 2005)

ROA

EBT CA

EBT – Zisk před zdaněním CA – Celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on equity) Tímto ukazatelem se zjišťuje pro vlastníky či akcionáře společnosti výnosnost jejich vloženého kapitálu. Zda je reprodukován s příslušnou intenzitou odpovídající riziku investice. Do čitatele dosazujeme čistý zisk, neboť z něj se vyplácejí provize akcionářům. Hodnota ukazatele by měla nabývat vyšších hodnot. Bude-li hodnota ukazatele dlouhodobě nižší, investor z největší pravděpodobností bude svůj kapitál investovat výhodnějším způsobem. (Strouhal a kol., 2012)

ROE

EAT VJ

EAT – Zisk po zdanění VJ – Vlastní jmění

22

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE – Return on capital emplyed) Poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů. Je poměrem celkových výnosů všech investorů k dlouhodobým finančním prostředkům, se kterými společnost disponuje.

EBT DZ VJ

ROCE

EBT – Zisk před zdaněním DZ – Dlouhodobé závazky VJ – Vlastní jmění Rentabilita tržeb (ROS – return on sales) Tento ukazatel nám prezentuje jak je společnost hospodárná, zisková a následně konkurenceschopná. Udává, kolik korun zisku nám přinese jedna koruna realizovaných tržeb. Poměrem zisku a tržeb tedy zjistíme, jakou měrou se tržby na tvorbě zisku podílejí. Čím vyšší je tento ukazatel, tím lépe. (Králová, 2009)

ROS

Z T

Z – Zisk před zdaněním T – Tržby

2.3.2 Ukazatelé aktivity Ukazatelem aktivity zjišťujeme, jakým způsobem jsou ve společnosti využívány jednotlivé majetkové složky podnikových aktiv. Udává informace firmě, za jak dlouho její činnost zajistí obnovu majetku. Dílčí ukazatele aktiv můžeme rozdělit dle dvou měřítek: (Strouhal a kol., 2012)  Rychlost obratu – nám určuje, kolikrát se nám za stanovenou dobu obrátí určitý druh majetku  Doba obratu – nám sleduje, jak dlouho je majetek v určité podobě vázán

23

Rychlost obratu zásob a doba obratu zásob Pomocí ukazatele rychlosti obratu zásob, jehož výsledkem je absolutní číslo, můžeme zhodnotit efektivnost využití nejméně likvidní složky oběžných aktiv. Výsledek nám vyjadřuje, kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Prioritou je, aby se zásoby co nejvícekrát otočily. (Králová, 2009)

Rychlost obratu zásob

T Z

T – Tržby Z – Zásoby Výsledkem doby obratu zásob je počet dní, za které k přeměně dojde

Doba obratu zásob

365 Rychlost obratu zásob

Rychlost obratu pohledávek a doba obratu pohledávek Výsledkem rychlosti obratu pohledávek je číslo vyjadřující kolikrát se pohledávky přemění v peněžní prostředky.

Rychlost obratu pohledávek

T P

T – Tržby P – Pohledávky Výsledkem doby obratu pohledávek je počet dní, za které k přeměně dojde.

Doba obratu pohledávek

365 Rychlost obratu pohledávek

24

Rychlost obratu stálých aktiv a doba obratu stálých aktiv Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv nám zjišťuje, jak společnost efektivně a intenzivně využívá stálých aktiv, zpravidla se jedná o dlouhodobý hmotný majetek.

Rychlost obratu stálých aktiv

T SA

T – Tržby SA – Stálá aktiva Doba obratu stálých aktiv nám určuje, jak dlouho jsou tato aktiva s podnikáním svázána do doby jejich vyřazení. Tento ukazatel je také nazýván vázaností aktiv.

SA T

Vázanost aktiv (DO SA)

2.3.3 Ukazatelé zadluženosti Zadluženost vyjadřuje míru použití cizích zdrojů (dluhů) k financování svých aktiv a činností. Společnost používá cizí kapitál zejména z důvodu, že výnosnost tohoto cizího kapitálu bude vyšší než náklady spojené s použitím tohoto cizího kapitálu, tj. úrok. (Valach a kol.,1999) Ukazatel věřitelského rizika (Debt Ratio) Čím vyšší je hodnota ukazatele věřitelského rizika či celkové zadluženosti, tím vyšší je

zadluženost

společnosti

a

zároveň

i

riziko

pro

akcionáře

a

věřitele,

že o svoje investice přijdou. Společnost se stává nesolventní. (Černá, 1997)

Debt Ratio

CZ CA

CZ – Celkové závazky CA – Celková

25

Ukazatel samofinancování (Equity Ratio) „Tento ukazatel vyjadřuje proporci, v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a spolu s ukazatelem solventnosti bývá považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku.“ (Valach a kol., 1999, str. 106)

Equity Ratio

VJ CA

VJ – Vlastní jmění CA – Celková aktiva Ukazatel zadluženosti vlastního jmění (Debt-Equity Ratio) Jde o kombinaci předchozích dvou ukazatelů. Růst tohoto ukazatele se navyšuje růstem poměru závazků ve finanční struktuře.

Debt Equity Ratio

CZ VJ

CZ – Celkové závazky VJ – Vlastní jmění

2.3.4 Ukazatelé likvidity „Likvidita je schopnost podniku přeměnit majetek na prostředky, jež je možné použít na úhradu závazků. Ukazatele likvidity zkoumají schopnost podniku hradit krátkodobé závazky.“ (Černá, 1997, str. 68) Majetek společnosti rozdělujeme do tří stupňů dle jejich likvidity:  1. stupeň – finanční majetek (peníze na účtě, v pokladně)  2. stupeň – pohledávky (směnky, faktury)  3. stupeň – zásoby (výrobky, zboží) Na základě poměru čím je možné platit (ukazatel v čitateli) s tím, co je nutné zaplatit (ukazatel ve jmenovateli) rozdělujeme jednotlivé ukazatele likvidity.

26

Ukazatel běžné likvidity (Working Capital Ratio) Výsledné hodnoty nám prezentují, kolikrát oběžná aktiva pokryjí krátkodobé závazky společnosti, což je důležité především pro krátkodobé věřitele. Skutečnost vypovídá o tom, jaký rozsah jejich krátkodobých investic je chráněn hodnotou majetku. Z čehož vyplývá čím vyšší hodnota, tím je schopnost společnosti dostát svých závazku také vyšší.

Working Capital Ratio

OA KZ

OA – Oběžná aktiva KZ – Krátkodobé závazky Ukazatel pohotové likvidity (Quick Ratio) Při výpočtu pohotové likvidity vycházíme ze základu běžné likvidity. Jedinou změnou je, že čitatel, tedy oběžná aktiva jsou ponížená o nejméně likvidní složku aktiv – zásoby.

Quick Ratio

OA - Z KZ

OA – Oběžná aktiva Z – Zásoby KZ – Krátkodobé závazky Ukazatel peněžní likvidity (Cash-position Ratio) Ukazatel zohledňuje pouze vysoce likvidní části oběžných aktiv – hotové peníze, peníze v bance a krátkodobý finanční majetek

Cash - position Ratio

FM KZ

FM – Finanční majetek KZ – Krátkodobé závazky

27

3 Kalkulace „Jednou z podmínek přežití podniku je jeho konkurenceschopnost; ta souvisí především s jeho výkony, na jejichž odbytu je podnik závislý. Je jisté, že prodejnost výkonů podniku závisí na jejich užitné hodnotě a jejich odpovídající ceně, kterou je zákazník ochoten za požadovaný výkon zaplatit. Nástrojem, který slouží ke stanovení nákladů a z nich vyplývající ceny výkonu, je kalkulace“. (Hradecký a kol., 2008, str. 175) V následném bodě bakalářské práce si objasníme pojmy v oblasti kalkulací, a to včetně samotného významu kalkulace.

3.1 Základní pojmy Kalkulace – tento proces účetní aplikace nám přiřazuje jednotlivé náklady, marže, zisky či různé ceny, ale zároveň i práce, služby a činnosti související s jednotlivou zakázkou a zároveň nám slouží k určení ceny kalkulační jednice. (Strouhal a kol., 2012) Kalkulace rozdělujeme do dvou základních skupin: (Hradecký a kol., 2008)  Předběžná kalkulace – je vytvářena před zahájením výroby a pomáhá nám zjistit, zda daný projekt se vyplatí realizovat. U typů předběžných kalkulací můžeme využít informace z minulých období a to např. z norem spotřeby či různých odhadů nebo rozpočtu nepřímých nákladů atd.  Výsledná kalkulace – se sestavuje po ukončení daného projektu a to pro zjištění skutečně

vynaložených

nákladů.

Tato

kalkulace

vychází

z informací

vnitropodnikového účetnictví a evidence výroby. Při vytváření kalkulací rozlišujeme náklady na: (Hradecký a kol., 2008)  Přímé (jednicové) – jsou náklady přímo přiřaditelné ke kalkulační jednici např. spotřeba materiálu  Nepřímé (režijní) – tyto náklady nejsou přímo přiřaditelné ke kalkulační jednici. Do této sekce můžeme zařadit náklady na spotřebu elektrické energie, odpisy dlouhodobého majetku či mzdy režijních a administrativních pracovníků společnosti

28

Kalkulační jednice – je výchozí jednotka výkonu, která je určena měrnou jednotkou času, druhu, jakosti atd. (1hod, 1ks, 1kg), pro kterou se náklady zjišťují. Kalkulované množství – je souhrn kalkulačních jednic, pro které se určují celkové náklady Kalkulační systém – můžeme označit jako souhrn kalkulací a všech vazeb mezi nimi. Řadíme jej, mezi hlavní nástroje na řízení nákladů na výkony. Každý podnik má svůj kalkulační systém, který zajišťuje metodickou jednotu. Kalkulační vzorec – je složen z kalkulačních položek jednicových a režijních nákladů, které jsou seřazeny v určité posloupnosti.

1. Přímý materiál

(materiál nutný k výrobě)

2. Přímé mzdy

(mzdy pracovníků přímo související s výkonem)

3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie Součtový řádek 5. Správní režie Součtový řádek

(režijní =společné náklady na výrobu) VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY (náklady na správní aparát společnosti) VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

6. Odbytové náklady režie Součtový řádek 7.

ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU

Obr. 3: Kalkulační vzorec (zdroj: Hradecký a kol. (2008))

„Úplné vlastní náklady výkonu vlastně udávají všechny náklady, které podnik vynaloží nebo vynaložil na výrobku kalkulační jednice. Jsou také základem pro tvorbu prodejní ceny – podnik by patrně dlouhodobě neměl prodávat své výrobky (kalkulační jednice) za cenu nižší, než jsou úplné vlastní náklady výkonu – prodával by je se ztrátou.“ TESTY Z ÚČETNICTVÍ: Slovníček účetních pojmů [online]. [cit.2013-03-07]. Dostupný

z WWW:

http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-

pojmu.php?pojem=kalkulace

29

3.2 Metody kalkulace Metody slouží ke stanovení předem rozpočtených nákladů a ke zjištění skutečných nákladů na danou kalkulační jednici. Rozdílnost kalkulačních metod je ve způsobu přičítání nákladů. (Hradecký a kol., 2008) Rozdělení kalkulačních metod: (Hradecký a kol., 2008)  V nesoudržných výrobách -

Metoda kalkulace dělením

-

Metoda kalkulace dělením s poměrovými čísly

-

Metoda kalkulace přirážkové

 V soudržných výrobách -

Metoda kalkulace odčítací

-

Metoda kalkulace rozčítací

3.2.1 Metoda kalkulace dělením Tyto metody lze využít v podnicích, které se zabývají stejnorodou výrobou. Je označována za nejjednodušší metodu. Jedná se o přiřazování přímých nákladů ke kalkulační jednici. K výpočtu nepřímých nákladů u této metody kalkulace je zapotřebí celkových společných nákladů a celkového počtu kusů výrobků. (Strouhal a kol., 2012)

NN

CN PV

NN – Nepřímé náklady CN – Celkové společné náklady PV – Počet kalkulační jednice výrobku

30

Celkové náklady na jednotlivý kus výrobku spočítáme sečtením nepřímých nákladů a přímého materiálu na jeden druh výrobku, kdy tento přímý materiál dostaneme dělením celkového počtu přímého materiálu s počtem kusů daného výrobku.

3.2.2 Metoda kalkulace dělením s poměrovými čísly Jde o zvláštní případ metody dělením, kde jako v předešlém případě se tato metoda využívá u společností se stejnorodou výrobou jednoho druhu výkonu, avšak jediným rozdílem je zde určitý technický parametr výrobku (např. rozměr, doba trvání výroby, množství surovin atd.) (Hradecký a kol., 2008) V této

metodě

musíme

vypočítat

objem

výroby

v poměrových

jednotkách

a to podle vzorce: (Strouhal a kol., 2012)

PČ * PO PČ – Poměrové číslo PO – Příslušný objem Nepřímé náklady na přepočtenou jednici vypočítáme pomocí stejného vzorce jako u metody kalkulace dělením. Pouze ve jmenovateli místo počtu kusů výrobků dosadíme přepočtenou jednici. Poslední fáze této metody se zabývá výpočtem nepřímých nákladů jednotlivých výrobků. K tomu nám slouží níže uvedený vzorec. (Strouhal a kol., 2012)

Nepřímé náklady výrobku = nepřímé náklady na přepočtenou jednici * poměrové číslo

3.2.3 Metoda přirážkové kalkulace Metoda přirážkové kalkulace se využívá u sériové a hromadné výroby zabývající se produkcí různorodých výrobků či služeb. Náklady jsou u této metody rozděleny na přímé a nepřímé.

31

Přímé náklady jsou vypočítávány přímo na kalkulační jednici a nepřímé náklady zjišťujeme pomocí zvolené rozvrhové základny a pomocí rozvrhového koeficientu tj. rozvrhové přirážky či rozvrhové sazby. Tato kalkulace se neobejde bez vymezení rozvrhové základny, která je tvořena z přímých mezd nebo přímého materiálu. Pro výpočet režijní přirážky se vychází z peněžní rozvrhové základny a pro výpočet režijní sazby se vychází z naturální rozvrhové základny. (Hradecký a kol., 2008)

3.2.4 Metoda kalkulace odčítací Metoda kalkulace odčítací je používaná u společností zabývající sdruženou výrobou. Výsledkem této výroby je jeden hlavní výrobek a několik výrobků vedlejších. V tomto případě není možné zjistit náklady na jednotlivé výrobky. Z tohoto důvodu se od celkových nákladů sdružené výroby odečtou náklady na vedlejší produkty, čímž získáme náklady produktu hlavního. Při oceňování vedlejších výrobků se vychází z prodejní ceny snížené o zisk. Z čehož plyne, že náklady hlavního produktu jsou snížené o zisk. (Hradecký a kol., 2008)

3.2.5 Metoda kalkulace rozčítací Tato metoda se využívá ve sdružené výrobě, kdy z jedné výchozí suroviny podnik vyrobí

několik

výrobku

a

všechny

jsou

považovány

za

výrobky

hlavní.

„Kalkulace jednotlivých výrobků se pak vypočtou z celkových nákladů sdruženého výrobního procesu podle zvolených poměrových čísel, jimiž mohou být veličiny, vyznačující určitou společnou kvalitativní stránku výrobků“. (Hradecký a kol., 2008, str 196) Náklady, které jsou výsledkem výrobního procesu, v praxi rozpočtujeme na základě prodejních cen výrobků.

32

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Základní údaje o společnosti AGAMA Tábor s.r.o. IČ

25176099

Právní forma

společnost s ručením omezeným

Datum zápisu

22. 04. 1998

Předmět podnikání

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování Obch. Činnost – nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Silniční motorová doprava nákladní Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb Realitní činnost

4.1 Charakteristika společnosti AGAMA Tábor s.r.o. zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích je stavební společností působící na trhu od roku 1998. Přestože AGAMA Tábor s.r.o. je menší stavební firmou, která ve svých začátcích měla omezený počet zaměstnanců, je v součastné době schopna pokrýt veškerá přání potenciálních zákazníků. Počet zaměstnanců se od roku založení postupně zvedá. Ve sledovaném období od roku 2008 do roku 2012 se počet z 25 zaměstnanců zvedl na 35. Z čehož na vedení společnosti včetně administrativního a ekonomického sektoru připadá pouhých 5 zaměstnanců. V čele společnosti je majitel, který zaštiťuje celý chod. Od dojednávání obchodních transakcí, přes dohlížení na jejich správný průběh, až po předání vyhotovené zakázky investorovi.

Ekonomický

sektor

je

zajišťován

též

jednou

osobou.

33

Propočty jsou připravovány rozpočtovým inženýrem, který připravuje veškeré poklady k zakázkám. Asistentka společnosti je „pravou rukou“ celého týmu společnosti. Sklad nářadí a materiálu je součástí společnosti, který má na starosti další zodpovědná osoba. Mezičlánky mezi členy vedení společnosti a dělníky jsou stavbyvedoucí. Na pokrytí plnohodnotného zajištění a průběhu probíhajících zakázek dohlíží hlavní stavbyvedoucí. Ten kontroluje nejen technické postupy zakázek, ale zároveň jednotlivé zakázky přiřazuje mezi 4 stavbyvedoucí, kteří mají na starosti celkový průběh stavby. Zbylými zaměstnanci jsou dělníci. Celý pracovní tým společnosti je schopen pokryt odpovídající výsledky, a tudíž i zajistit spokojenost investorů. V praktické části své bakalářské práce se zaměřím na finanční analýzu společnosti v posledních pěti letech a zpracování vhodné kalkulační metody, kterou by společnost mohla dále využívat.

34

5 Finanční analýza společnosti posledních pěti let Každá společnost vytváří finanční analýzy pro zjištění finanční situace podniku různými způsoby či v různé míře podrobnosti. Pro zpracování finanční analýzy využíváme absolutních, rozdílových či poměrových ukazatelů, které kalkulují s údaji z účetních výkazů. Já jsem k vytvoření finanční analýzy pro společnost AGAMA Tábor s.r.o. použila výpočty pomocí poměrových ukazatelů. Jejich význam je blíže specifikovaný v teoretické

části

bakalářské

práce,

vyjma

ukazatelů

postavení

společnosti

na kapitálovém trhu, jelikož společnost se v těchto oblastech nepohybuje. Jedná se pouze o zjednodušenou finanční analýzu. Pro podrobnější zjištění situace společnosti by bylo nutné posouzení i dalších ukazatelů, nicméně finanční analýza společnosti není základem této bakalářské práce.

5.1 Ukazatelé rentability Tab. 2: Ukazatelé rentability Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Rok:

2008

2009

2010

2011

2012

Údaje z rozvahy: (v tis. Kč) Celková aktiva

CA

8 537

8 215

11 457

14 747

9 605

Vlastní jmění

VJ

3 386

3 536

3 733

3 899

3 925

Dlouhodobé závazky

DZ

0

0

0

0

0

Zisk před zdaněním

EBT

826

168

201

168

27

Zisk po zdanění

ZISK

685

150

197

166

26

Údaje z výsledovky: (v tis. Kč) Tržby

T

74 450

31 442

21 966

36 832

27 739

Náklady

N

54 154

31 256

24 399

34 642

27 849

Rentabilita celkového kapitálu (ROA)

EBT / CA

0,097

0,020

0,018

0,011

0,003

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

ZISK / VJ

0,202

0,042

0,053

0,043

0,007

Rentabilita dl.invest.kapitálu (ROCE)

EBT / (DZ + VJ)

0,244

0,048

0,054

0,043

0,007

EBT/T

0,011

0,005

0,009

0,005

0,001

Ukazatelé rentability

Rentabilita tržeb (ROS)

35

Obr. 4: Ukazatelé rentability

(zdroj: vlastní tvorba)

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) vyjadřuje, jaká část zisku byla vygenerována z celkových aktiv. Tudíž čím vyšší je výsledný podíl, tím je hodnocení společnosti lepší. V prvním posuzovaném roce, tedy v roce 2008, byla rentabilita celkového kapitálu společnosti AGAMA Tábor s.r.o. ve výši 9,7 %. V následujících letech došlo k významnému poklesu tržeb, avšak celková aktiva zůstala na stejné úrovni, ukazatel tak klesl v roce 2009 na 2 %. V dalších 2 letech pokles ukazatele pokračoval, hodnoty činily 1,8 % a 1,1 %. V roce 2012 společnost vykazuje rentabilitu celkového kapitálu již pouze 0,3 %. Pro srovnání společnost Skanska a.s. vykazuje pro rok 2010 rentabilitu celkového kapitálu 3,64 %, pro rok 2011 již pouze 0,08 %. Průměr českých podnikatelských subjektů v roce 2010 je podle Českého statistického úřadu 6,23 %. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je obdobou ROA, vyjadřuje, jaká část zisku byla vygenerována z vlastního jmění. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje v posuzovaných letech téměř konstantní výši vlastního jmění (navyšuje se pouze o zisk předchozího roku). Naopak zisk má klesající tendenci. V roce 2008 společnost vykazuje zisk po zdanění 685 tis. Kč a ROE je 20 %. V roce 2009 zisk klesl na 150 tis. Kč a ROE má hodnotu 4 %. V následujících 2 letech nedošlo k výrazné změně

36

v dosaženém zisku a ukazatel tak zůstává na téměř stejné hodnotě. V roce 2012 zisk dramaticky poklesl na 26 tis. Kč a ROE činí již pouze 0,7 %. Společnost Skanska a.s. vykazuje ROE v roce 2010 8,57 %, v roce 2011 0,18 %, ČSÚ vykazuje průměrnou hodnotu pro rok 2010 ve výši 12,93 % Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) obdobně vyjadřuje výnosnost dlouhodobého kapitálu. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. nevykazuje v posuzovaných letech žádné dlouhodobé závazky, tedy rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu posuzuje pouze poměr zisku před zdaněním k vlastnímu jmění. Jde tedy v tomto případě o obdobu ukazatele rentability vlastního kapitálu, který však používá k výpočtu zisk po zdanění. Z výše uvedeného důvodu je vývoj ukazatele ROCE stejný jako u ROE, hodnoty ukazatelů se liší pouze o daň z příjmů. V roce 2008 byla tedy hodnota ROCE 24 %, v roce 2009 a 2010 5 %, v roce 2011 4 % a v roce 2012 již pouze 0,7 %. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje vyšší hodnoty rentability v roce 2008, tedy v roce, kdy se krize začala dotýkat stavebnictví. Následující roky jsou již krizí silně ovlivněny a i korespondují s návratností kapitálu srovnatelných firem, podnikajících ve stavebnictví. Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje poměr zisku ke generovaným tržbám společnosti. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje velmi nízké hodnoty ROS, avšak lze tvrdit, že pro toto období a pro dané odvětví to není nijak neobvyklé. V roce 2008 činil zisk z dosažených tržeb 1,1 %, v roce 2009 0,5 %, v roce 2010 0,9 %, v roce 2011 0,5 % a v roce 2012 pouze 0,1 %.Společnost Skanska a.s. vykazuje v roce 2011 hodnotu 0,10 %, společnost Strabag a.s. hodnotu 2,7 %. Tyto společnosti však vykazují ROS s použitím zisku po zdanění.

37

5.2 Ukazatelé aktivity Tab. 3: Ukazatelé aktivity Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Rok:

2008

2009

2010

2011

2012

Údaje z rozvahy: (v tis. Kč) Stálá aktiva

SA

2 211

1 729

1 330

1 332

1 600

Zásoby

Z

513

478

2 996

944

1 072

Pohledávky

Po

3 556

4 671

5 613

8 518

5 408

Tržby

T

74 450

31 442

21 966

36 832

27 739

Náklady

N

54 154

31 256

24 399

34 642

27 849

Rychlost obratu stálých aktiv

T/SA

33,673

18,185

16,516

27,652

17,337

Vázanost aktiv

SA/T

0,030

0,055

0,061

0,036

0,058

Rychlost obratu zásob

T/Z

145,127

65,778

7,332

39,017

25,876

365 / (T/Z)

2,515

5,549

49,783

9,355

14,106

T / Po

20,936

6,731

3,913

4,324

5,129

365 / (T/Po)

17,434

54,224

93,269

84,412

71,160

Údaje z výsledovky: (v tis. Kč)

Ukazatelé aktivity

Doba obratu zásob Rychlost obratu pohledávek Doba obratu pohledávek

Obr. 5: Ukazatelé aktivity – doba obratu

(zdroj: vlastní tvorba)

38

Ukazatel doby obratu zásob měří rychlost, resp. dobu, za jakou společnost zrealizuje, tedy prodá své zásoby. Doba obrátky společnosti AGAMA Tábor s.r.o. velmi kolísá, např. v roce 2010 byly zásoby extrémně vysoké v porovnání s ostatními lety, a tudíž doba obrátky činila 50 dní. Hodnota zjištěná ČSÚ pro průmysl je pro rok 2010 33 dní. Společnost vykazuje v jednotlivých letech velmi malou úroveň zásob na skladě, nejvýznamnější položku však tvoří zásoby nedokončené výroby – rozpracované zakázky. Ke konci roku 2010 se jednalo o významnou zakázku ve vysokém stupni rozpracovanosti, která dobu obrátky v tomto roce ovlivnila. Ukazatel doby obratu pohledávek vykazuje rychlost, resp. dobu, za jakou jsou společnosti hrazeny pohledávky od zákazníků. V letech 2010 a 2011 došlo k výraznému

nárůstu

krátkodobých

pohledávek

z důvodu

neuhrazení

faktur

od odběratelů společnosti AGAMA Tábor s.r.o. V roce 2012 se situace zlepšila.

Obr. 6: Ukazatel aktivity – rychlost obratu

(zdroj: vlastní tvorba)

39

Ukazatelé rychlosti obratu jsou obdobné jako doby obratu, příčiny změn v jednotlivých letech jsou totožné. Ukazatel rychlosti obratu zásob udává, kolikrát se zásoby v daném roce „obrátí“. Ukazatel rychlosti obratu pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na peníze. Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv vyjadřuje, kolik Kč generují tržby na 1 Kč stálých aktiv, tedy intenzivnost jejich využití. V tomto ukazateli se projevuje zejména pokles tržeb a dále hodně nízká hodnota stálých aktiv.

Obr. 7: Vázanost aktiv (zdroj: vlastní tvorba)

Ukazatel

vázanosti aktiv vyjadřuje efektivnost využívání dlouhodobých aktiv

společnosti – budov, strojů a zařízení, dopravních prostředků, v případě společnosti AGAMA Tábor s.r.o. se jedná pouze o samostatné movité věci. Čím je tento ukazatel nižší, tím lépe společnost využívá stálých aktiv. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje téměř stabilní trend tohoto ukazatele – v roce 2008 činí hodnota 0,03 v roce 2009 a 2010 činí 0,06, v roce 2011 je 0,04 a v roce 2012 je hodnota 0,06.

40

5.3 Ukazatelé zadluženosti Tab. 4: Ukazatelé zadluženosti Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Rok:

2008

2009

2010

2011

2012

Údaje z rozvahy: (v tis. Kč) Celková aktiva

CA

8 537

8 215 11 457 14 747

9 605

Vlastní jmění

VJ

3 386

3 536

3 733

3 899

3 925

Celkové závazky

CZ

5 151

4 679

7 724 10 848

5 680

Ukazatel věřitelského rizika (Debt Ratio)

CZ /CA

0,603

0,570

0,674

0,736

0,591

Ukazatel samofinancování (Equity Ratio)

VJ /CA

0,397

0,430

0,326

0,264

0,409

Ukazatel zadluženosti vl.jmění (Debt-Equity Ratio)

CZ / VJ

1,521

1,323

2,069

2,782

1,447

Ukazatelé zadluženosti

Obr. 8: Ukazatelé zadluženosti

(zdroj: vlastní tvorba)

41

Ukazatel věřitelského rizika vyjadřuje poměr krytí celkového majetku společnosti cizími zdroji. Vyšší hodnota ukazatele indikuje riziko pro věřitele. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje v jednotlivých letech téměř konstantní hodnoty tohoto ukazatele, kromě roku 2011, kdy došlo ke zvýšení krátkodobých závazků. Hodnoty v jednotlivých letech 2008 – 2012 jsou 60 %, 57 %, 67 %, 74 % a 59 %. Opakem tohoto ukazatele je ukazatel samofinancování – do jaké míry je společnost schopna

uspokojit

své

potřeby

z vlastních

zdrojů.

Součet

obou

ukazatelů

se rovná 100 %. Ukazatel zadluženosti je důležitým kritériem například pro banky při poskytování úvěru společnosti. Všeobecně by cizí zdroje (závazky společnosti) neměly překročit 1,5násobek vlastního jmění, tedy hodnotu 150 %. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje v letech 2010 a 2011 velmi vysoké hodnoty ukazatele zadluženost, což je reakcí na neuhrazené pohledávky od odběratelů. Společnost se dostala do

finančních

problémů

a

nebyla

tak

schopná

řádně

splácen

závazky

svým dodavatelům.

5.4 Ukazatelé likvidity Tab. 5: Ukazatel likvidity Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Rok:

2008

2009

2010

2011

2012

Údaje z rozvahy: (v tis. Kč) Zásoby

Z

513

478

2 996

944

1 072

Finanční majetek

FM

1 917

1 168

1 450

3 889

1 479

Oběžná aktiva

OA

5 986

6 317

10 059

13 351

7 959

Krátkodobé závazky

KZ

5 144

4 614

5 981

10 772

4 855

0

65

1 616

76

825

OA / (KZ + BÚK)

1,164

1,350

1,324

1,231

1,401

(OA - Z) / (KZ + BÚK)

1,064

1,248

0,930

1,144

1,213

FM / (KZ + BÚK)

0,373

0,250

0,191

0,358

0,260

Bankovní úvěry - krátkodobé

BÚK

Ukazatelé likvidity Ukazatel běžné likvidity Ukazatel pohotové likvidity Ukazatel peněžní likvidity

42

Obr. 9: Ukazatelé likvidity

(zdroj: vlastní tvorba)

Ukazatel běžné likvidity je poměrem krátkodobého majetku společnosti a krátkodobých cizích zdrojů. Společnost je likvidní, pokud je krátkodobý majetek vyšší nebo roven krátkodobým závazků, tedy hodnota ukazatele je rovna nebo vyšší 100 %. Obdobně je to u ukazatele pohotové likvidity, krátkodobý majetek společnosti je však při výpočtu „očištěn“ o zásoby, které jsou méně likvidní. Následně ukazatel peněžní likvidity dále očišťuje výpočet o krátkodobé pohledávky. Výpočet je tedy pouze poměrem krátkodobého finančního majetku a krátkodobých závazků. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. vykazuje hodnoty ukazatelů likvidity kolísavé v jednotlivých letech, což je ovlivněno již výše zmíněnými okolnostmi (nárůst zásob v roce 2010, nárůst krátkodobých závazků v roce 2011). Pro porovnání, společnost Skanska a.s. vykazuje pro rok 2011 běžnou likviditu 1,74, společnost Strabag a.s. 2,01.

43

5.5 Shrnutí finanční analýzy Společnost AGAMA Tábor s.r.o. je ve srovnání s výše uváděnými konkurenčními společnostmi malou firmou, působící regionálně v oblasti Táborska. Množství zakázek za rok není nijak velké, tudíž společnost je velmi citlivá na různé nestandardní vlivy. Jedním z těchto vlivů je například platební morálka zákazníků společnosti. Případné nesplnění závazků svých zákazníků, tedy včasné úhrady faktur od odběratelů, se velmi radikálně projevuje na finanční situaci společnosti. Toto se ukázalo zejména v letech 2010 a 2011, kdy se zvýšila doba obratu pohledávek. Nedostatek finančních prostředků, způsobený neinkasováním pohledávek od zákazníků, zapříčinil následně nárůst krátkodobých závazků, jelikož společnost AGAMA Tábor s.r.o. nebyla schopna hradit své faktury dodavatelům, došlo tedy k navýšení ukazatele zadluženosti vlastního jmění. Stavební zakázky, které jsou realizovány přes přelom roku, se promítají v účetní závěrce jako nedokončená výroba. Toto podstatně ovlivnilo rok 2010, kdy byla finančně významná zakázka vykázána v nedokončené výrobě, což podstatně ovlivnilo ukazatel doby obrátky zásob (a také samozřejmě rychlost obratu zásob). Ukazatelé rentability společnosti AGAMA Tábor s.r.o. potvrzují celkovou situaci stavebních firem v daném období. V roce 2008 jsou tyto ukazatele ještě velmi příznivé, v následujících obdobích se však radikálně snižují, což je důsledkem krize, která se

v roce 2008 začala dotýkat

stavebních firem

v České

republice.

Ukazatel rentability tržeb má v jednotlivých letech mírně klesající tendenci. Velmi znepokojující je však výše nepřímých nákladů. Jejich absolutní výše je v jednotlivých posuzovaných letech téměř konstantní, avšak při trendu klesajících tržeb bychom měli spíše očekávat klesající tendenci nepřímých nákladů. Je to velmi logický jev společností, které reagují na vlivy okolního prostředí ve snaze být konkurenceschopnou firmou. Čím dříve takto daná společnost zareaguje, tím dříve získává konkurenční výhody v podobě nižších prodejních cen eventuálně vyššího zisku v porovnání s konkurencí. Naopak společnost, která nemá své nepřímé náklady pod kontrolou, se může dostat k existenčním problémům. V roce 2008 činil podíl nepřímých nákladů k celkovým výnosům společnosti AGAMA Tábor s.r.o. 9 %, v roce 2010 byl tento poměr 20 % a v roce 2012 17 %.

44

Účelem mé bakalářské práce není analýza nepřímých nákladů, nicméně bych doporučovala společnosti AGAMA Tábor s.r.o. zaměřit se na tuto oblast a případně implementovat úsporná opatření v oblastní nepřímých nákladů.

45

6 Kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. Kalkulace jsou společnostmi využívány ke zjištění celkových nákladů společnosti, marže a tudíž ke stanovení ceny pro zákazníka. Přímé náklady jsou přesně dané, vznikají v souvislosti s daným výkonem. Můžeme tedy říci přímo přiřaditelné. Opakem jsou náklady nepřímé. Ty vznikají společnosti ve formě režií a týkají se tedy celé společnosti. Jejich rozdělení na jednotlivé zakázky je ve společnosti AGAMA Tábor s.r.o. prováděno přirážkovou metodou. Výše přirážky je stanovena vedením společnosti a vychází z dlouhodobě používaných praktik. Tato výše není průběžně aktualizována. Kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. probíhá způsobem, že se vyčíslí veškeré přímé materiálové náklady, přímé mzdové náklady a ze součtu těchto přímým nákladů se vypočítá suma ve výši 15 %, což dle jejich zkušeností odpovídá režijním nákladům a zisku společnosti. Cílem mé bakalářské práce je nalezení výpočtu optimální výše režijních nákladů jednotlivých zakázek a porovnání se stávajícím výpočtem společnosti. Ke stanovení režijních nákladů je možné dojít různými metodami, ne všechny však mohou být použity pro danou společnost. Společnost

AGAMA

Tábor

s.r.o.

realizuje

zakázky,

které

nelze

zhodnotit

jako stejnorodou hromadnou či homogenní výrobu s jedním druhem výrobku. Taktéž se nejedná o výrobu, kde je vyráběn hlavní výrobek a několik vedlejších výrobků. Z tohoto důvodu není možno použít metodu kalkulace dělením, dělením s poměrovými čísly, a taktéž metodu odčítací a rozčítací. Z výše uvedeného důvodu tedy použiji pro společnost AGAMA Tábor s.r.o. metodu přirážkové kalkulace, jelikož zakázky společnosti jsou velmi různorodé, jedná se stavby rodinných domů, obchodních center, sportovních či dětských hřišť, opravy říčních koryt, opravy a rekonstrukce staveb apod. Důležitým rozhodnutím je určení rozvrhové základny. Rozvrhová základna by měla být

v příčinné

souvislosti

s režijními

náklady.

Režijní

náklady

společnosti

AGAMA Tábor s.r.o. jsou víceméně konstantní v jednotlivých letech.

46

Tomuto vývoji nejvíce odpovídá vývoj nákladů na přímý materiál, i když v roce 2008 byly tyto náklady poměrně vyšší z důvodu realizace několika významných zakázek. Jako rozvrhovou základnu jsem tedy zvolila přímý materiál.

Obr. 10: Nákladové položky společnosti (zdroj: vlastní tvorba)

Níže

je

zobrazena

tabulka

jednotlivých

nákladových

složek

společnosti

AGAMA Tábor s.r.o. v předchozích pěti letech a výpočet přirážky k přímému materiálu. Tab. 6: Jednotlivé nákladové složky společnosti Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba 2008

2009

2010

2011

2012

Přímý materiál

12 869 184,75

8 653 671,53

9 068 742,62

9 638 158,78

8 437 659,64

Přímé služby

32 584 981,40

13 951 883,42

7 461 094,93

15 407 489,74

9 002 817,81

Přímé mzdy

4 132 170,63

4 356 415,03

2 940 800,28

4 275 814,85

5 666 400,76

Vlastní náklady výroby (přímé náklady)

49 586 336,78

26 961 969,98

19 470 637,83

29 321 463,37

23 106 878,21

Správní a odbytové náklady (nepřímé náklady)

4 568 026,19

4 292 601,98

4 928 509,05

5 321 862,46

4 574 576,85

Podíl nepřímých nákladů na přímý materiál

35%

50%

54%

55%

54%

47

Pro výpočet kalkulací jsem vybrala náhodně 3 stavební projekty:  „Bohuslávek“ – oprava střechy, chodníku a fasády  „Žídek“ – rekonstrukce stávajícího obytného a neobytného objektu  „Dukelská“ – rekonstrukce vnitřních prostor panelového domu a vstupu Společnost mi poskytla plánované přímé náklady na tyto zakázky. Jedná se o velmi rozsáhlé množství položek, zejména co se týká přímého materiálu, proto jejich přehled ani neuvádím v příloze této bakalářské práce. Níže je uvedena sumarizace nákladových položek: Tab. 7: Nákladové položky jednotlivých zakázek Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Zakázka: Nákladová položka: Přímý materiál

"Bohuslávek"

"Žídek"

"Dukelská"

Kč

Kč

Kč

176 217,57

950 960,69

310 826,61

Přímé služby

72 007,64

390 201,80

213 929,45

Přímé mzdy

157 822,00

712 362,00

214 473,00

Vlastní náklady výroby (přímé náklady celkem)

406 047,21

2 053 524,49

739 229,06

Jelikož všechny tyto zakázky byly realizovány v průběhu roku 2012, použiji výši přirážky vypočítanou za rok 2011 – tedy za poslední ukončené účetní období. V tomto roce přirážka činila 55 % k přímému materiálu. Vypočítám tedy 55 % z výše přímých nákladů, tato výše potom tvoří nepřímé náklady, tedy správní a odbytovou režii. Součtem přímých a nepřímých nákladů dojdeme ke stanovení výše úplných vlastních nákladů výkonu. Pokud i připočítáme zisk (společnost kalkuluje 2 % z úplných vlastních nákladů výkonu), dojdeme k výši prodejní ceny:

48

Tab. 8: Výpočet prodejní ceny jednotlivých zakázek Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Zakázka:

"Bohuslávek"

Vlastní náklady výroby Správní a odbytové náklady

Úplné vlastní náklady výkonu Zisk 2% Prodejní cena

"Zídek"

"Dukelská"

406 047,21

2 053 524,49

739 229,06

96 919,66

523 028,38

170 954,64

502 966,87

2 576 552,87

910 183,70

10 059,34

51 531,06

18 203,67

513 026,21

2 628 083,93

928 387,37

Společnost AGAMA Tábor s.r.o. používá pro své kalkulace také přirážkovou metodu, avšak jako rozvrhovou základnu používá celkové přímé náklady, tedy vlastní náklady výroby. Výši přirážky si stanovila ve výši 15 % a používá ji již dlouhodobě. Kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. je tedy následující:

Tab. 9: Kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. Zdroj: data interní dokumenty, vlastní tvorba

Zakázka:

"Bohuslávek"

"Žídek"

"Dukelská"

Kč

Kč

Kč

176 217,57

950 960,69

310 826,61

Přímé služby

72 007,64

390 201,80

213 929,45

Přímé mzdy

157 822,00

712 362,00

214 473,00

Vlastní náklady výroby (přímé náklady celkem)

406 047,21

2 053 524,49

739 229,06

60 907,08

308 028,67

110 884,36

466 954,29

2 361 553,16

850 113,42

9 339,09

47 231,06

17 002,27

476 293,38

2 408 784,23

867 115,69

Nákladová položka: Přímý materiál

Správní a odbytové náklady

Úplné vlastní náklady výkonu Zisk 2% Prodejní cena

49

Zde je porovnání výsledku mé kalkulace a kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. za všechny 3 stavební projekty: Tab. 10: Porovnání kalkulací Zdroj: vlastní tvorba

Porovnání výsledku obou kalkulací Návrh kalkulace

Úplné vlastní náklady výkonu Zisk Prodejní cena

Skutečnost používaná metoda

Rozdíl

3 989 703,44

3 678 620,87

311 082,56

79 794,07

73 572,42

6 221,65

4 069 497,51

3 752 193,29

317 304,22

Společnost AGAMA Tábor s.r.o. používá adekvátní metodu kalkulace. Dle mého názoru je však nevhodný výběr rozvrhové základny. Toto způsobuje nesprávný výpočet plánovaných správních a odbytových nákladů a stanovení ceny pro zákazníka.

50

6.1 Shrnutí kalkulací Správné stanovení kalkulací je jedním ze základních ukazatelů správného hospodaření společnosti. Bohužel i v dnešní době je mnoho takových firem, které mají nastaven nesprávný systém kalkulací, ale i takových, které kalkulace nepoužívají vůbec. Prodejní ceny stanovují podle cen svých konkurentů nebo jsou prodejní ceny nastaveny v rámci mezinárodního holdingu. Tyto společnosti nemají své náklady pod kontrolou. Necítí potřebu nic „řešit“ za předpokladu, že vykazují zisk a nejsou ze strany majitelů tlačeny ke snižování nákladů. Problém však nastává v situaci, kdy společnost vykazuje ztrátu na hospodářském výsledku. Toto je nejzazší případ, kdy musí manažeři přehodnotit svůj postoj k finančnímu řízení společnosti. Dle mého názoru společnost AGAMA Tábor s.r.o. při stanovení ceny pro zákazníka podceňuje výši nepřímých nákladů a tudíž stanovuje prodejní cenu nižší, než by měla být ve skutečnosti. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. používá přirážkovou metodu, avšak jako rozvrhovou základnu používá vlastní náklady výroby (celkové přímé náklady). Správní a odbytové náklady (nepřímé náklady) stanovuje již dlouhodobě ve výši 15 % z rozvrhové základny. Pro stanovení prodejní ceny navyšuje úplné vlastní náklady výkonu (celkové náklady) o 2 %. Vlastní náklady výroby společnosti AGAMA Tábor s.r.o. velmi kolísají, a to zejména z důvodu výkyvů přímých služeb. Správní a odbytové náklady, tedy nepřímé náklady, jsou v jednotlivých letech naopak téměř konstantní. Jinými slovy, nárůst (nebo pokles) celkových přímých nákladů nekoresponduje s nárůstem (nebo poklesem) nepřímých nákladů. Pokud tedy společnost vypočítává přirážku z celkových přímých nákladů, dochází tak ke zkreslení výše plánovaných nepřímých nákladů a v důsledku i plánovaného zisku společnosti. Velmi diskutabilní je i použití výše přirážky 15 %. Pokud toto ověříme ve výkazech zisku a ztrát za posuzované roky, výše přirážky 15 % by nejvíce odpovídala poměru nepřímých nákladů a celkových přímých nákladů, vykázaných v roce 2009. V roce následujícím však tento poměr narostl na 25 %, v roce 2011 se snížil na 18 % a v roce 2012 narostl na 20 %. Z tohoto vyplývá, že i přes nevhodně zvolenou rozvrhovou základu, společnost AGAMA Tábor s.r.o. nepromítá do svých plánových kalkulací

51

adekvátní podíl nepřímých nákladů. Vychází k historicky zjištěné přirážky a tuto výši v následujících obdobích neprověřuje se skutečnými výsledky. Ve svém návrhu stanovení kalkulací stavebních zakázek navrhuji jako rozvrhovou základnu výši celkových nákladů na přímý materiál. Vývoj nákladů na přímý materiál v jednotlivých posuzovaných letech nejvíce koresponduje s vývojem nepřímých nákladů. Platí zde tedy příčinná souvislost mezi přímým materiálem a nepřímými náklady. Pro zakázky, realizované v roce 2012 jsem použila přirážku 55 %, pro zakázky realizované v roce 2013 bych použila přirážku 54 % - tedy poměr přímého materiálu a nepřímých nákladů, vykázaných v účetní závěrce za předchozí ukončený rok, tedy za rok 2012. Nicméně bych doporučovala sledovat vývoj nákladů i v průběhu roku a reagovat změnou přirážky v případě zjištění významných odlišností ve vývoji nákladů. Výsledky výpočtů tedy ukazují, že společnost AGAMA Tábor s.r.o. stanovila cenu pro zákazníka pod hranicí úplných vlastních nákladů výkonu, tedy ani z těchto posuzovaných stavebních zakázek nevygenerovala zisk. Naopak tyto vybrané stavební zakázky by byly realizovány se ztrátou 6 %. Účelem mé bakalářské práce již není porovnání plánových kalkulací se skutečnými kalkulacemi, tudíž ani nemohu ověřit, s jakým výsledkem posuzované stavební zakázky byly realizovány – zda ve skutečnosti byly přímé náklady nižší nebo naopak se vyskytly vícenáklady oproti plánu. Nicméně v roce realizace těchto zakázek, tj. v roce 2012 společnost vykázala celkový zisk před zdaněním 27 tisíc Kč, což činí 0,1 % z celkových nákladů. Pokud tedy mnou vybrané stavební zakázky dle mého výpočtu vygenerovaly ztrátu, uskutečňovala společnost AGAMA Tábor s.r.o. naopak jiné zakázky, které se podařilo realizovat se ziskem, který „pokryl“ ztrátu posuzovaných zakázek.

52

Závěr Jako cíl své bakalářské práce jsem si stanovila nalézt optimální metodu výpočtu nepřímých

nákladů

jednotlivých

zakázek

společnosti

AGAMA

Tábor

s.r.o.

Abych společnost představila z pohledu jejího finančního postavení, rozhodla jsem se provést i finanční analýzu této společnosti. Finanční analýza ukázala, že společnost je velmi citlivá na nestandardní vlivy z toho důvodu, že se jedná o relativně malou společnost se stavebními zakázkami, které jsou finančně významné. Proto například nedodržení platební morálky zákazníků má velký vliv na zajištění cash-flow společnosti. Ve finanční analýze se tato situace projevila v letech 2010 a 2011, kdy se z důvodu neuhrazení faktur od zákazníků zvýšila doba obratu pohledávek. Chybějící inkaso finančních prostředků způsobilo nárůst krátkodobých závazků a došlo k navýšení ukazatele zadluženosti vlastního jmění. Dobu obrátky zásob společnosti AGAMA Tábor s.r.o. ovlivňuje pouze stav nedokončené výroby, tj. rozpracovaných zakázek vykázaných ke konci jednotlivých let. Společnost jinak vykazuje minimální skladové zásoby. Ukazatelé rentability společnosti AGAMA Tábor s.r.o. potvrzují celkovou situaci firem podnikajících v České

v oboru

republice

stavebnictví.

začala

dotýkat

V roce krize

a

2008

se

ukazatelé

stavebních rentability

odvětví

společnosti

AGAMA Tábor s.r.o. jsou v tomto roce ještě příznivé. V následujících letech je

však

patrný

propad

hodnot,

nejnižší

hodnoty

společnost

vykazuje

v roce 2012 - ROA 0,3 %, ROE a ROCE 0,7 %. Ukazatel rentability tržeb má v posuzovaných letech mírně klesající tendenci, v roce 2008 společnost vytvořila zisk ve výši 1,1 % z dosažených tržeb, v roce 2012 zisk činil 0,1 % z tržeb. Při své analýze struktury nákladů společnosti AGAMA Tábor s.r.o. jsem došla k závěru, že společnost nereaguje na pokles tržeb poklesem svých nepřímých nákladů. V jednotlivých posuzovaných letech jsou nepřímé náklady společnosti téměř konstantní, naopak tržby, dosažené za rok 2012 jsou na úrovni 37 % tržeb, dosažených v roce 2008. Z tohoto důvodu bych doporučila společnosti AGAMA Tábor s.r.o. zaměřit se na oblast nepřímých nákladů a popřípadě v této oblasti implementovat úsporná opatření.

53

Při řešení svého zadání, tedy nalezení optimálního výpočtu nepřímých nákladů jednotlivých stavebních zakázek společnosti AGAMA Tábor s.r.o., jsem postupovala následujícím způsobem:  Vybrala jsem optimální metodu kalkulace s ohledem na typ výroby a výsledného výrobku, tedy přirážkovou metodu kalkulace  Vybrala jsem optimální rozvrhovou základnu pro výpočet nepřímých nákladů tak, aby tato rozvrhová základna byla v příčinné souvislosti s nepřímými náklady, tedy náklady na přímý materiál  Pro posuzované zakázky, realizované v roce 2012, jsem stanovila přirážku ve výši 55 %, tedy skutečný poměr nákladů na přímý materiál a nepřímých nákladů, vykázaných v roce 2011  Na základě plánovaných přímých nákladů pro posuzované stavební zakázky jsem k těmto zakázkám vypočítala výši nepřímých nákladů a stanovila tak úplné vlastní náklady výkonu. Při porovnání se stávajícím způsobem stanovení nepřímých nákladů společnosti AGAMA Tábor s.r.o. jsem došla k závěru, že společnost stanovila cenu pro zákazníka pod hranicí mnou vypočítaných úplných vlastních nákladů výkonu, a že tedy z těchto zakázek nevygenerovala zisk. Společnost používá jako rozvrhovou základnu celkové přímé náklady, které jsou v jednotlivých posuzovaných letech velmi kolísavé na rozdíl od nepřímých nákladů, které jsou téměř konstantní. Společnost vypočítává nepřímé náklady jako přirážku 15 % k této rozvrhové základně. Výkazy společnosti AGAMA Tábor s.r.o. však potvrzují, že v roce 2011 činil poměr celkových přímých nákladů a nepřímých nákladů 18 %. Společnost AGAMA Tábor s.r.o. tedy při stanovení ceny pro zákazníka podceňuje výši nepřímých nákladů a stanovuje tak prodejní cenu nižší, než by měla být ve skutečnosti. Analýzou společnosti AGAMA Tábor s.r.o. jsem zjistila skutečnost, že společnost nereaguje na pokles tržeb snižováním nepřímých nákladů. Zároveň jsem navrhla optimální způsob stanovení kalkulací stavebních zakázek na základě výběru 3

konkrétních,

náhodně

vybraných

zakázek

realizovaných

v roce

2012.

Myslím si, že jsem ve své bakalářské práci došla k závěrům, které budou pro společnost zajímavé a v budoucnu by mohly realizovat společnosti vyšší zisk.

54

Literatura 1. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C.H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3 2. VALACH, J., A KOLEKTIV: Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress s.r.o. 1999. ISBN 80-86119-21-1 3. MÁČE, M.: Účetnictví a finanční řízení. Praha: Grada Publishing, a.s. 2013. ISBN 978-80-947-4574-9 4. SEDLÁČEK, J.: Účetnictví pro manažery. Praha: Grada Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1195-8 5. ČERNÁ, A., DOSTÁL, J., SŮVOVÁ, H., ŠPAČEK, E., HUBÁLEK, K.: Finanční analýza. Praha: Bankovní institut, a.s. 1997 6. GRÜNWALD, R.: Finanční analýza – metody a využití. Praha: Vox Conzult, s.r.o. 1995. Č. publikace 1-95 7. HRADECKÝ, M., LANČA, J., ŠIŠKA, L.: Manažerské účetnictví. Praha: Grada Publishing, a.s. 2008. ISBN 978-80-247-2471-3 8. STROUHAL, J., ŽIDLICKÁ, R., KNAPOVÁ, B., CARDOVÁ, Z.: Účetnictví 2012 velká kniha příkladů. Brno: Albatros Media, a.s. 2012. ISBN 978-80-265-0008-7 9. PAVEL, J.: Dějiny umění v Československu. Praha: Edice Kotva 1978. ISBN 24130-78 10. SYROVÝ, P.: Dobrodružství architektury. Praha: vyd. ABF, a.s. ARCH 1999. ISBN 80-86165-28-0 11. SYROVÝ, B.: Vývoj stavebnictví a architektury ve starověku. Praha: SNTL 1959. 12. HRŮZA, J.: Svět architektury. Praha: Aventinum, s.r.o. 2000. ISBN 80-7151-112-9 13. RAEBURN, M., A KOLEKTIV: Dějiny architektury. Praha: Odeon 1993. ISBN 80207-0185-0 14. KRÁLOVÁ, I.: Finanční analýza pro střední a vyšší hotelové školy. Fortuna: 2009. ISBN 978-80-7373-060-4

55

15. MÁČE, M.: Účetnictví a finanční řízení. Praha: Grada Publishing, a.s. 2013. ISBN 978-80-247-4574-9

Internetové zdroje Časopis stavebnictví [online]. 2013 [cit. 2013-02-18]. Krize ve stavebnictví. Dostupný

z WWW:

http://www.casopisstavebnictvi.cz/jak-se-projevuje-krize-ve-

stavebnictvi_N2298 Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Stavebnictví. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/aktual-sta Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Stavebnictví. Dostupný z WWW: http://www.sps.cz/RDS/_deail_new.asp?id=3808&type=bab Účetní kavárna [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Kalkulační metody. Dostupný z WWW: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d34243v43733-jak-zvolitspravnou-kalkulacni-metodu/?search_query=$index=382

Interní materiály AGAMA Tábor s.r.o.

56

Seznam obrázků Obr. 1: Index stavební produkce ..................................................................................... 15 Obr. 2: Návaznost účetních výkazů ................................................................................ 20 Obr. 3: Kalkulační vzorec ............................................................................................... 29 Obr. 4: Ukazatelé rentability........................................................................................... 36 Obr. 5: Ukazatelé aktivity – doba obratu ........................................................................ 38 Obr. 6: Ukazatel aktivity – rychlost obratu..................................................................... 39 Obr. 7: Vázanost aktiv .................................................................................................... 40 Obr. 8: Ukazatelé zadluženosti ....................................................................................... 41 Obr. 9: Ukazatelé likvidity.............................................................................................. 43 Obr. 10: Nákladové položky společnosti (zdroj: vlastní tvorba) .................................... 47

Seznam tabulek Tab. 1: Index stavební produkce ..................................................................................... 14 Tab. 2: Ukazatelé rentability........................................................................................... 35 Tab. 3: Ukazatelé aktivity ............................................................................................... 38 Tab. 4: Ukazatelé zadluženosti ....................................................................................... 41 Tab. 5: Ukazatel likvidity ............................................................................................... 42 Tab. 6: Jednotlivé nákladové složky společnosti ............................................................ 47 Tab. 7: Nákladové položky jednotlivých zakázek .......................................................... 48 Tab. 8: Výpočet prodejní ceny jednotlivých zakázek ..................................................... 49 Tab. 9: Kalkulace společnosti AGAMA Tábor s.r.o. ..................................................... 49 Tab. 10: Porovnání kalkulací .......................................................................................... 50

Seznam příloh Příloha 1: Rozvaha společnosti AGAMA Tábor s.r.o. ................................................... 58 Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti AGAMA Tábor s.r.o. ................................ 61

57

Příloha 1: Rozvaha společnosti AGAMA Tábor s.r.o.

ROZVAHA v plném rozsahu Položka

2008

2009

2010

2011

2012

Netto

Netto

Netto

Netto

Netto

AKTIVA AKTIVA CELKEM

8537

8215

11457

14747

9605

0

0

0

0

0

2211

1729

1330

1332

1600

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

Zřizovací výdaje

0

0

0

0

0

2.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

0

0

0

0

0

3.

Software

0

0

0

0

0

4.

Ocenitelná práva

0

0

0

0

0

5.

Goodwill

0

0

0

0

0

6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

7.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

A

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B

Dlouhodobý majetek

B. I. B. I. 1.

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

2211

1729

1330

1332

1600

B. II. 1.

Pozemky

0

0

0

0

0

2.

Stavby

0

0

0

0

0

3.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

2211

1729

1330

1332

1600

4.

Pěstitelské celky trvalých porostů

0

0

0

0

0

5.

Dospělá zvířata a jejich skupiny

0

0

0

0

0

6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

0

7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

0

8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

0

9.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

0

0

0

0

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

B. III. 1.

Podíly v ovládaných a řízených osobách

0

0

0

0

0

2.

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0

0

0

0

0

3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

0

0

0

0

0

4.

Půjčky a úvěry - ovladájící a řídící osoba, podstatný vliv

0

0

0

0

0

5.

Jiný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

6.

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

7.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

C.

Oběžná aktiva

5986

6317

10059

13351

7959

C. I.

Zásoby

513

478

2996

944

1072

C. I. 1.

Materiál

14

32

32

55

47

2.

Nedokončená výroba a polotovary

499

446

2964

889

1025

3.

Výrobky

0

0

0

0

0

4.

Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

0

0

0

0

0

5.

Zboží

0

0

0

0

0

6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

0

0

0

0

0

58

C. II

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

0

0

C. II. 1.

Pohledávky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

0

0

0

0

0

3.

Pohledávky - podstatný vliv

0

0

0

0

0

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení

0

0

0

0

0

5.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

0

0

0

0

0

6.

Dohadné účty aktivní

0

0

0

0

0

7.

Jiné pohledávky

0

0

0

0

0

8.

Odložená daňová pohledávky

0

0

0

0

0

C. III.

Krátkodobé pohledávky

3556

4671

5613

8518

5408

C. III. 1.

Pohledávky z obchodních vztahů

3010

4418

5435

8437

5343

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

0

0

0

0

0

3.

Pohledávky - podstatný vliv

0

0

0

0

0

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení

0

0

0

0

0

5.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

12

24

45

45

45

6.

Stát - daňové pohledávky

403

100

0

0

4

7.

Krákodobé poskytnuté zálohy

131

129

21

36

16

8.

Dohadné účty aktivní

0

0

112

0

0

9.

Jiné pohledávky

0

0

0

0

0

1917

1168

1450

3889

1479

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

C. IV. 1.

Peníze

2.

Účty v bankách

3.

Krátkodobé cenné papíra a podíly

4.

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

80

53

90

112

42

1837

1115

1360

3777

1437

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

D. I.

Časové rozlišení

340

169

68

64

46

D. I. 1.

Náklady příštích období

323

169

68

64

46

17

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2.

Komplexní náklady příštích období

3.

Příjmy příštích období PASIVA PASIVA CELKEM

8537

8215

11457

14747

9605

A

Vlastní kapitál

3386

3536

3733

3899

3925

A. I

Základní kapitál

700

700

700

700

700

Základní kapitál

A. I. 1.

700

700

700

700

700

2.

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly

0

0

0

0

0

3.

Změny základního kapitálu

0

0

0

0

0

A. II.

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

A. II. 1.

Emisní ážio

0

0

0

0

0

2.

Ostatní kapitálové fondy

0

0

0

0

0

3.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

0

0

0

0

0

4.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

0

0

0

0

0

5.

Rozdíly z přeměn společnosti

0

0

0

0

0

6.

Rozdíly z ocenění při přeměnách společnosti

0

0

0

0

0

A. III.

Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

35

35

35

35

35

A. III. 1.

Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

35

35

35

35

35

0

0

0

0

0

1966

2651

2801

2998

3164

2. Statutární a ostatní fondy A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

59

A. IV. 1.

Nerozdělený zisk minulých let

2.

Neuhrazená ztráta minulých let

3.

Jiný výsledek hospodaření minulých let

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období

B.

Cizí zdroje

B. I. B. I. 1.

1966

2651

2801

2998

3164

0

0

0

0

0 0

685

150

197

166

26

5144

4679

7597

10848

5680

Rezervy

0

0

0

0

0

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

0

0

0

0

0

2.

Rezerva na důchody a podobné závazky

0

0

0

0

0

3.

Rezerva na daň z příjmů

0

0

0

0

0

4.

Ostatní rezervy

0

0

0

0

0

B. II.

Dlouhodobé závazky

0

0

0

0

0

B. II. 1.

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

2.

Závazky - ovládají a řídící osoba

0

0

0

0

0

3.

Závazky - podstatný vliv

0

0

0

0

0

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

0

5.

Dlouhodobé přijaté zálohy

0

0

0

0

0

6.

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

7.

Dlouhodobé směnky k úhradě

0

0

0

0

0

8.

Dohadné účty pasivní

0

0

0

0

0

9.

Jiné závazky

0

0

0

0

0

Odložený daňový závazek

0

0

0

0

0

Krátkodobé závazky

5144

4614

5981

10772

4855

Závazky z obchodních vztahů

3221

2368

4441

5425

2961

0

0

0

0

0

10. B. III. B. III. 1. 2.

Závázky - ovládající a řídící osoba

3.

Závazky - podstatný vliv

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

5.

0

0

0

0

0

1140

1400

890

2130

1130

Závazky k zaměstnancům

377

365

325

382

472

6.

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

112

148

207

252

285

7.

Stát - daňové závazky a dotace

163

209

86

559

7

8.

Krákodobé přijaté zálohy

0

0

0

2000

0

9.

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

131

124

32

24

0

Jiné závazky

0

0

0

0

0

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

0

65

1616

76

825

B. IV. 1.

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

0

0

0

0

2.

Krátkodobé bankovní úvěry

0

65

1616

76

825

3.

Krátkodobé finanční výpomoci

0

0

0

0

0

C. I.

Časové rozlišení

7

0

127

0

0

C. I. 1.

Výdaje příštích období

7

0

127

0

0

2.

Výnosy příštích období

0

0

0

0

0

10.

Dohadné účty pasivní

11.

60

Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty společnosti AGAMA Tábor s.r.o.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu Položka I.

2008

2009

2010

2011

2012

Tržby za prodej zboží

0

0

0

0

0

Náklady vynaložené na prodané zboží

0

0

0

0

0

+

Obchodní marže

0

0

0

0

0

II.

Výkony

54496

31389

24484

34757

27214

II. 1

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

74250

31442

21966

36832

27078

2.

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-19754

-53

2518

-2075

136

3.

Aktivace

0

0

0

0

0

Výkonová spotřeba

46977

23855

17822

26209

18647

1.

Spotřeba materiálu a energie

13383

8957

9453

10056

8863

2.

Služby

33594

14898

8369

16153

9784

Přidaná hodnota

7519

7534

6662

8548

8567

Osobní náklady

6355

6393

5540

7213

7963

1.

Mzdové náklady

4712

4862

4112

5441

6004

2.

Odměny členů orgánu společnosti a družstva

3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

4.

A

B B.

+ C. C.

0

0

0

0

0

1643

1531

1428

1772

1959

Sociální náklady

0

0

0

0

0

D.

Daně a poplatky

31

15

35

35

43

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

348

589

591

665

562

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálů

200

0

0

0

661

III. 1.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

200

0

0

0

661

Tržby z prodeje materiálu

0

0

0

0

0

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

0

0

0

0

169

1.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

0

0

0

0

169

2.

Prodaný materiál

0

0

0

0

0

2. F. F.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

G. IV.

0

0

0

0

Ostatní provozní výnosy

135

4

0

0

0

Ostatní provozní náklady

86

191

159

200

177

Převod provozních výnosů

0

0

0

0

0

Převod provozních nákladů

0

0

0

0

0

1034

350

337

435

314

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0

0

0

0

0

Prodané cenné papíry a podíly

0

0

0

0

0

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

VII. 1.

Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

H. V. I.

Provozní výsledek hospodaření VI. J.

2.

0

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

61

3.

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

Náklady z finančního majetku

0

0

0

0

0

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

0

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

0

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

0

0

0

0

0

Výnosové úroky

2

8

0

0

0

Nákladové úroky

25

14

45

23

12

6

5

112

51

0

191

181

203

297

275

VIII. K. IX.

X. N.

XI. Ostatní finanční výnosy O.

Ostatní finanční náklady

XII.

Převod finančních výnosů

0

0

0

0

0

P.

Převod finančních nákladů

0

0

0

0

0

Finanční výsledek hospodaření

-208

-182

-136

-269

-287

Daň z příjmů za běžnou činnost

141

18

4

0

0

1.

-splatná

141

18

4

0

0

2.

-odložená

0

0

0

0

0

685

150

197

166

27

0

0

0

0

0

Q. Q.

Výsledek hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R.

Mimořádné náklady

0

0

0

0

0

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

0

1

-splatná

0

0

0

0

1

-odložená

0

0

0

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření

0

0

0

0

-1

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

0

0

0

0

0

Výsledek hospodaření za účetní období

685

150

197

166

26

Výsledek hospodaření před zdaněním

826

168

201

166

27

S. 2..

T.

1.

62