Kalkulace a controlling

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Kalkulace a controlling Diplomová práce

Autor:

Bc. Martin Mužík Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. David Mareš MBA Ph.D.

2015

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. ……………………………………………… V Karlových Varech dne 18. 4. 2015

Bc. Martin Muţík

Tímto bych chtěl poděkovat svému vedoucímu diplomové práce Ing. Davidu Marešovi, MBA Ph.D. za odborné vedení při vypracování této diplomové práce a Mgr. Janě Muţíkové za její rady a zkušenosti.

Práce se věnuje kalkulaci a controllingu v rodinné kozí farmě Mýtinka, farma se zabývá prvovýrobou a vede daňovou evidenci. Analýzou ekonomických faktorů se vytvoří vzorce pro kalkulaci ceny nejběţnějších produktů z portfolia. Práce se zaměřuje na aplikaci daňové evidence, kterou Kozí farma Mýtinka vede, do kalkulačních vzorců, které se vyuţívají především u větších firem s podvojným účetnictvím. Práce se zaměřuje na kalkulaci více produktů a jejich postavení ve finančním plánu. Klíčová slova: Kalkulační vzorec Controlling Ţivočišný produkt The work is devoted to calculating and controlling the family goat farm Mýtinka, the farm is engaged in primary production and keeps tax records. Analysis of economic factors creates a formula for calculating the price of the most common products from the portfolio. The work focuses on the application of tax records, which Goat Farm Mýtinka leads to calculation formulas, which are, used mainly in larger companies with double-entry bookkeeping. The work focuses on the calculation of multiple products and their role in the financial plan. Key words: Calculation formula Controlling Animal product

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1

Produktové portfolio .................................................................................................. 9

2

Kalkulační vzorec .................................................................................................... 13

3

Kalkulace kozího mléka .......................................................................................... 17

4

Kalkulace kozího mléka pro rok 2014..................................................................... 26

5

Kalkulace králičího masa ........................................................................................ 34

6

Kalkulace kachního masa ........................................................................................ 41

7

Kalkulace krůtího masa ........................................................................................... 49

8

Kalkulace husího masa ............................................................................................ 56

9

Kalkulace prodeje vajec .......................................................................................... 63

10

Kalkulace prodeje medu ..................................................................................... 70

11

Analýza podnikatelského prostředí ..................................................................... 75

11.1

PEST analýza .................................................................................................. 75

11.2

Porterův model 5 sil ........................................................................................ 76

12

Analýza podnikatelského prostředí ve vztahu k farmě Mýtinka. ....................... 79

13

Finanční plán....................................................................................................... 87

14

Finanční plány kozí farmy Mýtinka.................................................................... 89

14.1

Finanční plán prodej mléka 2011,2012,2013.................................................. 89

14.2

Finanční plán prodej králičího masa 2011,2012,2013 .................................... 91

14.3

Finanční plán prodej kachního masa 2011, 2012, 2013 ................................. 93

14.4

Finanční plán prodej krůtího masa 2011,2012,2013....................................... 95

14.5

Finanční plán prodej husího masa 2011,2012,2013 ....................................... 97

14.6

Finanční plán prodeje vajec 2011, 2012, 2013 ............................................... 99

14.7

Finanční plán prodeje medu 2011,2012,2013 ............................................... 101

14.8

Finanční plán pro roky 2011, 2012, 2013 ..................................................... 102

14.9

Finanční plán pro roky 2014, 2015, 2016 ..................................................... 103

15

Ekonomický informační systém ....................................................................... 105

Závěr ............................................................................................................................. 108

Seznam obrázků ............................................................................................................ 109 Seznam tabulek ............................................................................................................. 110 Seznam literatury .......................................................................................................... 112

Úvod Farma se zaměřuje pouze na chov zvířat a prodej kozího mléka. Práce se zaměří na kalkulaci produktů z portfolia a jejich postavení ve finančním plánu. Portfolio tvoří prodej kozího mléko, vajec, medu, králičího, kachního, krůtího a husího masa. Nový trend, kdy se lidé stěhují z měst do okrajových částí nebo na vesnici sebou přináší i zvýšený zájem o chov domácích zvířat. Po 20 letech, kdy lidé z vesnic odcházeli do měst a rušili chovy zvířat, se situace pomalu obrací a zájemcům chybí zkušenosti a ekonomické informace o jednotlivých produktech portfolia a jejich celkové vazby na finanční plán. Proto se práce zaměří na kalkulaci běţných vesnických produktů, jako je kalkulace kozího mléka, kalkulace prodeje králičího, kachního, husího a krůtího masa nebo doprovodný prodej vajec a medu, a na jejich význam v celkovém finančním plánu. Kozí farmu Mýtinka se jiţ několik let věnuje chovu a rozšiřování produkce. Začátek byl obtíţný, protoţe nebyla ţádná ekonomická literatura k tomuto tématu, a kdyţ uţ, tak zde nebyl ekonomický pohled farmaření. Vzhledem k trendu a vzniku stále nových farem, se práce zaměří na odvození budoucího potencionálu zemědělského prvovýrobního odvětví (Zemědělskou prvovýrobou se rozumí chov hospodářských zvířat, pěstování zemědělských plodin, včetně sklizně, výroba mléka, popřípadě vajec a produkce hospodářských zvířat před poráţkou) a prostřednictvím vytvořených finančních plánů, které bude zobrazovat budoucí potenciál odvětví, spočítat rentabilitu jednotlivých produktů portfolia. Vzhledem k tomu, ţe Kozí farma Mýtinka vede daňovou evidenci, která nepočítá s náklady a výnosy, ale pouze s výdaji a příjmy. V praxi a v literatuře se setkáváme s kalkulacemi u firem, které vedou podvojné účetnictví. Proto v práci budou vyuţity vzorce z literatury, ale do vzorců bude aplikované názvosloví daňové evidence. Kozí farma Mýtinka se zabývá chovem koz. Dále se zde zabývají výkrmem králíků, krůt, kachen a hus. Farma si na svojí činnost přivydělává prodejem kozího mléka a masa. Je zde moţnost koupit čerstvé králičí, kachní a krůtí maso.

7

Práce řeší problematiku správného stanovení ceny produktů a postavení produktů ve finančním plánu a to vzhledem k vysoké specifičnosti podnikání v oboru prvovýroby. Trh, na kterém Kozí farma Mýtinka působí - ČR, Ústecký kraj, okres Chomutov, Mýtinka – jedná se pouze o přímý prodej, v okolí 11km není konkurence v prodeji kozího mléka. Nejbliţší konkurence je v Klášterci nad Ohří – Tesco, Billa a Lídl. Finanční prostředky Kozí farma čerpá z prodeje: mléka 44%, králičího masa 24%, kachního masa 6%, krůtího masa 9%, husího masa 8% a prodeje vajec 6% a medu 3% z celkových trţeb. Kozí farma Mýtinka se nachází: v obci Mýtinka v okrese Chomutov ve výšce 842 metrů nad mořem. Přestoţe Česká republika leţí v mírném klimatickém pásmu, tato výška uţ dokáţe ovlivnit kaţdodenní počasí a tím i ţivot místních obyvatel a chod rodinné farmy. Teplota vzduchu obecně klesá se vzrůstající nadmořskou výškou – průměrně asi o 0,5 °C na 100 m. Rodinná farma Mýtinka je lokalizovaná v malé obci Mýtinka v Krušných horách. Katastrálně náleţí pod obce Měděnec v Ústeckém kraji. V blízkosti vesnice Mýtinka je nejvyšší hora Krušných hor Klínovec 1243 metrů nad mořem. Podle posledního demografického průzkumu (2012) zde ţije 9 stálých obyvatel. Z toho 33% tvoří rodina, které tato farma patří. Nadmořská výška ovlivňuje klimatické podmínky především v zimním období a to tím, ţe oblast dokáţe být aţ půl roku pod sněhem, coţ představuje zvýšené nároky na logistiku a zvyšuje náklady na pořízení a skladování zásob. Tráva zde k sečení dorůstá pouze 1 ročně (v níţinách 2x) takţe výnosnost pozemků je o polovinu niţší. Tráva v této nadmořské výšce zraje o měsíc aţ dva později neţ v niţších nadmořských výškách a sušení je zde náročnější především kvůli niţším teplotám a vyšší míře dešťových sráţek. Delší doba sušení se projevuje ve vyšších nákladech na pořízení sena. Dále se vyšší nadmořská výška projevuje při chovu včel. V níţinách je výnosnost jednoho úlu aţ 40kg medu v této nadmořské výšce dosahuje pouze 15-20 kg.

8

1 Produktové portfolio Je vybudované zázemí na ustájení koz, lam, prasat, drůbeţe i králíků. Jedná se o drobné hospodářské objekty, které se postupně rozšiřují a upravují. Dále je zde postaveno několik skladišť pro řádný chod farmy. Budovy jsou multifunkční a záleţí na aktuálním stavu, kdy slouţí buď jako další stáje nebo jako skladiště. Tabulka č. 1 graficky znázorňuje výstupy z portfolia. Výstupy jsou u kaţdého produktu jiné. Specifikací zemědělské prvovýroby je rozdílnost výstupů a jejich roční mnoţství. Data vychází z daňové evidence pro rok 2013. Tabulka 1: Produktové portfolio Zvíře

Počet

Výstup

Kvantum roční

Koza

23

Mléko

3600 l

Kůzlata – samci

10 ks

- samice Králík

24

12 ks

Maso

555 kg

Koţešina

317 ks

Kachny

60

Maso

154 kg

Krůty

20

Maso

360 kg

Husy

30

Maso

182 kg

Slepice

60

Maso

10 ks

Vejce

5400 ks

Med

90 kg

Včely

6 úlů

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D.,.

9

Tabulka č. 2 graficky znázorňuje výstupy z portfolia. Výstupy jsou u kaţdého produktu jiné. Specifikací zemědělské prvovýroby je rozdílnost výstupů a jejich cena. Cena vychází z kalkulačních vzorců, které jsou rozepsány v diplomové práci Tabulka 2: Výstupy z produktů Zvíře

Výstup

Prodejní cena za jednotku (bez DPH)

Koza

1 l mléka

40 Kč

Králík

1 kg masa

160 Kč

Kachna

1 kg masa

160 Kč

Krůta

1kg masa

100 Kč

Husa

1kg masa

160 Kč

Slepice

1 ks

100 Kč

1 vejce

4 Kč

1kg medu

120 Kč

Včely

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D.,

10

Graf číslo 1. znázorňuje podíl jednotlivých produktů portfolia na trţbách za rok 2013. Údaje jsou z finančního plánu z roku 2013. Jednotlivá data byla získána z daňové evidence a to z peněţního deníku, který je rozdělený na pracovní sešity k jednotlivým produktům z portfolia. Celkové roční trţby za rok 2013 činili 385 241 Kč. Graf 1: Graf podílu výstupů na celkových trţbách 2013

Včely 11 000 Kč 3%

Slepice 22 600 Kč Husy 6% 29 120 Kč 8% Krůty 36 000 Kč 9% Kachny 24 640 Kč 6%

Kozy 169 000 Kč 44% Králíci 92 881 Kč 24%

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Hlavním produktem portfolia je kozí mléko, v roce 2013 tvořilo 44,6% (169 000 Kč) příjmů z celkových trţeb 385 241 Kč. Na farmě je 10 dojných koz a pro rok 2014 se plánuje rozšíření dojných koz na 15 kusů. Očekává se od toho 60% nárůst produkce mléka. Z biologického hlediska mladší kozy produkují více mléka neţ kozy starší. Zvětšením a omlazením stáda, na základě pozorování a údajů z minulých let je očekáván tento nárůst produkce mléka, neuspokojená poptávka po produktech je natolik velká, ţe i zvýšená produkce bude skoupena. Měsíčně je odmítnuto aţ 100 zákazníků a zvýšením produkce očekáváme sníţení neuspokojené poptávky po produktu. Mléko je čerstvé a bez jakýchkoli chemikálií nebo konzervantů. Prodej mléka probíhá přímo na farmě za cenu 40Kč (bez DPH za 1 litr). V posledních letech byl zaznamenán zvýšený zájem o tento domácí produkt a kromě stálých zákazníků se o něj zajímá i široká veřejnost. Tento jev byl vypozorován změnou zákaznické struktury. Kozí farma Mýtinka je na odlehlém místě, ale s relativně frekventovanou silnicí. U zákazníků probíhá osobní šetření, odkud se o Kozí farmě Mýtinka dozvěděli, a ve většině případů od stálých zákazníků na osobní doporučení. 11

Z kozího mléka by dále šly vyrábět další produkty, jako jsou domácí sýry, kefír, jogurty a další, ale k tomu uţ je zapotřebí speciální stavba sýrárna podle nařízení Evropské unie, na kterou zatím nejsou prostředky. K prodeji jsou nabízeny domácí slepice, které jsou krmeny zbytky z kuchyně a naklíčeným obilím, proto jsou jejich vejce a maso zdravější, neţ zboţí v běţných regálech, kde slepice jsou krmeny hormonálními směsí. Dále je v portfoliu nabídka králičího, kachního, husího a krůtího masa. Jako u slepic jsou krmeny pouze zbytky, mlátem a obilím, tudíţ maso je zdravé a nezávadné. Jistota přímého prodeje je, ţe maso bude čerstvé a kvalitní. Králíky a drůbeţ jsou prodávány pouze celé, ale zabité, oškubané a vykuchané.

12

2 Kalkulační vzorec „Kalkulace jsou jednou z metod modelování hospodářských veličin, zaloţenou především na matematických propočtech. Předmětem kalkulace jsou zejména vlastní náklady. Často kalkulace pracují s naturálními jednotkami nebo s ukazateli.“ (Hunčová, 2007 str. 66) Podle (Hunčové, 2007 str. 66) přitom pojem kalkulace můţe označovat: Kalkulaci jako činnost, tedy stanovování nákladů, Metodu kalkulace jako standardizovaný kalkulační postup Výsledek kalkulační činnosti, tedy kalkulované náklady, Středisko kalkulace, tedy místo, kde se kalkulace provádí „Třídění nákladů podle výkonů (kalkulační třídění nákladů) umoţňuje zjišťování nákladů (obvykle i zisku) podle jednotlivých výrobků (resp. sluţeb), tj. podle tzv. nositele nákladů. Umoţňuje zjistit výnosnost (rentabilitu) výrobků.“ (Synek, 2002 str. 37) Účelové třídění nákladů podle (Synka, 2002 str. 37): a) přímé (jednicové) náklady b) nepřímé (reţijní) náklady „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus). To je moţné například u materiálu (produkt obsahuje 1 litr vody, 3 gramy materiálu 1, 5 gramů materiálu B, apod.), či mezd pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) V případě rodinné farmy zabývající se ţivočišnou výrobou a prodejem mléka jsou přímé náklady na výrobu krmě pro zvířata, mzdové náklady na zaměstnance. Zaměstnanec je placen úkolově a jeho pracovní výkon lze přímo přiřadit k jednotlivým produktům z portfolia.

13

Pořízení drůbeţe, lze přímo přiřadit k jednotlivým produktům, bez jejich pořízení by nebyl moţný následný prodej masa. Chov koz a králíků je v součastné době soběstačný, takţe tady náklady na pořízení nevznikají. „Nepřímé náklady (reţijní) nelze stanovit na kalkulační jednici přímo je nutné je určitými metodami (například průměry) rozpočítat na celkovou produkci. Typickými představiteli těchto nákladů je například pouţití energie (výrobní reţie) nebo poplatky za telefon (správní reţie).“ (Zlámal, Bellová 2010 str. 37). Nepřímé náklady se v produkci rozlišují podle druhu zvěře, jejího ustájení a prevence vůči nemocem a vnějším predátorům. U koz je spotřeba elektrického proudu na osvětlení prostor a dojičky, přístroje, který sloţí k mechanickému dojení na bázi střídavého podtlaku, zatímco u drůbeţe a králíků není proud potřeba. Kaţdé zvíře zde má jiný druh prevence vůči nemocem. Králíci trpí převáţně kokcidiózou a mají vyšší úmrtnost. Zato drůbeţ je ohroţována vnějšími predátory. Na kachny a krůty útočí lišky a jezevci na slepice jestřáb. Tyto náklady jsou nepředvídatelné a neodhadnutelné proto byli zařazeny do nepřímých výdajů. Marketing propaguje celou farmu a nebyl zjištěn přímý vztah mezi zvýšeným prodejem jednotlivých produktů portfolia a výdaji na marketing, proto byly náklady na marketing identifikovány jako nepřímé výdaje. „Účelové třídění nákladů vychází z principu sledování nákladů ze dvou základních hledisek, a to jako: (Zlámal, Bellová 2010 str. 37): třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti nebo jako tzv. kalkulační třídění nákladů.“

14

Tabulka č. 3 graficky znázorňuje obecný kalkulační vzorec. Kozí farma Mýtinka vede daňovou evidenci. Proto do kalkulačního vzorce, které vyuţívají především firmy, které vedou podvojné účetnictví, byla aplikována terminologie z daňové evidence. Tabulka 3: Obecný kalkulační vzorec Výdaje krmivo Přímé výdaje

Výdaje za zaměstnance Specifické výdaje Výdaje za veterinární ošetření

Cena

Nepřímé výdaje

Produktu

Výdaje za marketing Mortalita a škodná Specifické výdaje

Zisková přiráţka

X) Zisková přiráţka


Přímé výdaje: Výdaj za krmivo povaţujme za přímý výdaj, protoţe krmivo je hlavní částí produktu. Výdaje za zaměstnance povaţujeme za přímý výdaj, protoţe k jednotlivým produktům lze přesně přiřadit výdaje spojené s vytvořením produktu. Specifické výdaje jsou výdaje, které lze přesně stanovit, ale u jednotlivých produktů se liší, kvůli specifikaci jednotlivých produktů.

Nepřímé výdaje: Výdaje za veterinární ošetření je nepřímým výdajem, protoţe léčiva jsou podávána všem kozám a nebyl zde zaznamenán přímý vztah k dojivosti. Výdaje za marketing je nepřímým výdajem, protoţe nebyl zjištěn přímý vztah mezi zvýšeným prodejem jednotlivých produktů portfolia a výdaji na marketing, Výdaje za marketing budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách. Výdaje za mortalitu a škodnou jsou nepřímým výdajem, jedná se o škodu vzniklou na chovu působením vnějších činitelů (mortalita-úmrtnost). 15

Specifické výdaje jsou výdaje, které nelze přesně stanovit a u jednotlivých produktů se liší, kvůli specifikaci jednotlivých produktů. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Roční obrat nepřesahuje 1 milion korun. Obrat se sleduje kaţdý měsíc zpětně po dobu 12 měsíců. V daňovém přiznání neuplatňuje nárok na vrácení DPH a DPH neřeší. Platíme pouze daň z příjmu.

16

3 Kalkulace kozího mléka Kapitole se zabývá kalkulací výrobku kozí mléko z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Jedná se o menší farmu, která se zabývá chovem koz. Na farmě je pouze 10 dojných koz z celkového počtu 23. Prodej mléka probíhá přímo na farmě za cenu 40 Kč (bez DPH)/litr. V kalkulaci se bude počítat s přímými výdaji na chov koz – výdaje za krmiva, skladování a přepravu, mzdovými výdaji na obstarání koz a dojení, nepřímými výdaji – spotřeba elektrické energie na provoz farmy, roční paušální výdaje za veterináře a léčiva, výdaje na marketing. Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 40 Kč, za který je prodej mléka realizován, a náklady na výrobek. Specifikací zemědělské prvovýroby je závislost na ţivotním cyklu zvířete. Koza má dojnou sezónu podle doby připuštění (rozmnoţování). Na kozí farmě Mýtinka jsou kozy připouštěny v září. V říjnu se pomalu přestává dojit a dochází k zasušení. Koza se musí zasušit, aby došlo k vytvoření maziva, které je hlavní krmnou směsí narozených koz po dobu 1-4 týdnů. Koza rodí 4-5 měsíců po připuštění 1 aţ 3 mláďata. Na kozí farmě Mýtinka se začínají mláďata odstavovat (dochází k odloučení od matky) ve 3. aţ 4. měsíci ţivota. Dojná sezóna začíná na přelomu dubna a května a trvá zase do října viz graf č. 2. Náklady na chov jsou celoroční (např. potrava), ale příjmy jsou jen v dojné sezóně. Pro potřeby kalkulačního vzorce, v závislosti na tuto specifikaci, bylo potřeba rozpočítat celkovou produkci mléka všech koz na 1 litr mléka. Roční produkce mléka je 3600litrů na 10 dojných koz. Denní údaje se liší v závislosti na počasí, proto je sledována pouze měsíční produkce. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence koz 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyli známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH.

17

Graf č. 2 graficky znázorňuje roční produkci mléka. Specifikací prvovýrobního odvětví je, ţe produkce je závislá na biologickém cyklu zvířete. Graf č. 2: Graf roční produkce mléka Mléko v Litrech 700 600 500 400 300 200 100 0 Leden

Březen

Květen

Červenec

Září

Listopad

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Tabulka č. 4 graficky znázorňuje kalkulační vzorec kozího mléka obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, způsobu jeho ustájení, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 4: Kalkulace kozího mléka obecně Výdaje za seno Přímé výdaje

Výdaje za obilí Výdaje za zaměstnance

Cena

Výdaje za veterinární ošetření

40 Kč (bez Nepřímé výdaje DPH)/1litr

Výdaje za elektrickou energii Výdaje za marketing Výdaje za oprávky a rozvoj farmy




18

Přímý výdaj – výdaje za seno Za přímý výdaj se můţe povaţovat seno, protoţe je hlavní sloţkou krmiva pro kozy. Pro potřeby kalkulačního vzorce je potřeba veškeré výdaje za seno vydělit celkovou produkcí. Výsledkem bude výdaj za seno na 1 litr produkce. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za seno: (A+B+C)/D = výdaj za seno na 1 litr mléka Kde: A - roční výdaje sena 15000 Kč (100 balíků za 150Kč) B - roční výdaje na uskladnění a opravu 6000Kč (oprávky budovy) – nákupní cena dřeva na opravení rozpadlé boční stěny skladu C - roční výdaje na transport pohonné hmoty 3000 Kč (doprava z 1km vzdáleného seníku) – Doprava 100ks balíků ze skladu průměrná potřeba benzínu na 1km s vlekem je 15kč na 1km počet jízd 200 (tam a zpátky) vysoká spotřeba je daná terénem, převýšením a zatíţením) D - Celková roční produkce mléka – 3600 litrů Výdaje za seno = (15000+6000+3000) / 3600 = 6,67Kč Výsledkem je výdaj za seno na 1 litr mléka 6,67Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

19

Přímý výdaj – výdaje na obilí Za přímý výdaj se povaţovat obilí, protoţe je moţné ho přiřadit přímo k dané poloţce. Obilí je krmná směs pro kozy. Obilí se musí dále zpracovat na šrot – rozemletím. Tato strava ovlivňuje dojivost koz. Při dojení jsou kozy přikrmovány touto stravou a v dojičce, mechanický přístroj, který na bázi střídavého podtlaku nahrazuje ruční dojení a tím zkracuje dobu dojení, jsou klidné a snadno se dojí. Vzorec pro výdaje za obilí : (F + G + H + I)/D = výdaje za obilí na 1 litr mléka Kde: F - roční výdaje za obilí 10000Kč (5tun, tuna obilí za 2000Kč) G - roční výdaje na uskladnění 3000Kč (nákup vzduchotěsných sudů) sudy je moţné pouţívat delší dobu, ale jejich ţivotnost záleţí na počasí a jejich těsnosti. Dochází k rychlé korozi a k znehodnocení uskladněného obilí. H - roční výdaje na transport obilí- pohonné hmoty 6000Kč (doprava ze 100km vzdáleného skladu) I - roční výdaje na sešrotování obilí 4000Kč (energetická spotřeba stroje) D - Celková roční produkce mléka - 3600 litrů Výdaje za obilí = (10000 + 3000 + 6000 + 4000)/ 3600 =6,39 Kč Výsledkem je výdaj za obilí na 1 litr mléka 6,67Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje na zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za litr vydojeného mléka. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. Zaměstnanec dostává 8,69 Kč za 1 litr vydojeného mléka. 15%daň z příjmu tvoří 1,31 Kč. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) 20

Vzorec pro výdaje za zaměstnance kde: ( I + J) /D = výdaje za zaměstnance na 1 litr mléka Kde: I - roční výdaje za zaměstnance – 31284 Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 8,69 Kč při produkci 3600 litrů ročně) J - 15% daň z příjmu – 4716 Kč D - celková roční produkce mléka – 3600 litrů Výpočet výdaje za zaměstnance = (31284 +4716) /3600 = 10 Kč Výsledkem je výdaj za zaměstnance na 1 litr mléka. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj - veterinární ošetření Za nepřímý výdaj se dá povaţovat veterinární ošetření, protoţe léčiva jsou podávána všem kozám a nebyl zde zaznamenán přímý vztah k dojivosti. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření k: K/D = výdaj za veterinární ošetření na 1 litr mléka Kde: K - roční výdaje na veterinární ošetření paušálně 15000Kč D - celková roční produkce mléka – 3600 litrů Výdaje za veterinární ošetření: 15000/3600 = 4,16 Kč Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření na 1 litr mléka 4,16 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

21

Nepřímý výdaj – výdaje za elektřinu Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za elektrickou energii, protoţe elektrický proud je spotřebováván celoročně a nelze oddělit výdaje pouze za provoz dojícího zařízení. Vzorec pro výdaj za elektřinu kde: L/D = výdaj za elektřinu na 1 litr mléka L - roční energetické výdaje na provoz farmy 30000Kč D - celková roční produkce mléka 3600 litrů Výdaje za elektřinu = 30000/3600 = 8,33 Kč Výsledkem je výdaj za elektrický proud na 1 litr mléka 8,33 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – náklady na marketing Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za marketing, protoţe nelze vypočítat, jak působí jednotlivý druh reklamy na prodej mléka. Celkové výdaje za reklamu činili 12000 Kč. Výdaje za reklamu budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách (viz obrázek 1). Kozí mléko tvoří 44% příjmů. Vzorec pro výdaj za marketing : (M * N)/D = výdaj za marketing na 1 litr kozího mléka Kde: M - roční výdaje na reklamu - 12000 N - procentuální podíl na trţbách 44% = 0.44 (viz obrázek 1 podíl jednotlivých produktů na trţbách) D - celková roční produkce mléka v litrech - 3600 Výpočet pro výdaj za marketing = (12000 * 0.44) / 3600 = 1.46 Kč Výsledkem je výdaj za marketing na 1 litr mléka 1,46Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

22

Nepřímý výdaj – výdaje na opravy a rozvoj farmy Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje na opravy a rozvoj farmy, protoţe tyto výdaje slouţí k udrţování budov a jejich rozšiřování a nemají přímý vztah k prodeji mléka. Vzorec pro výdaje na opravy: (Q+R+S+T)/D = výdaje na oprávku a rozvoj farmy na 1 litr mléka Kde: Q - roční výdaje na nákup materiálu – dřevo 20.000Kč Dřevo je potřeba na údrţbu ustájení koz a na stavbu nových ustájení. Nesouvisí s dojením, proto je výdaj identifikován jako nepřímý náklad. R - roční výdaje na nákup materiálu – cement 10.000Kč Cement je potřeba na přípravu betonu (písek i vodu z vlastních zdrojů) slouţí ke stavbě chodníků a betonových základů pro ustájení. S - roční výdaje na nákup drobného hmotného majetku - 10.000Kč Jedná se o hřebíky, provázky, vrtáky a drobnější stavební materiál. T - roční výdaje na transport materiálu - pohonné hmoty – 3000Kč (doprava z 11km vzdáleného skladu stavebnin) D - celková roční produkce mléka 3600 litrů Výpočet pro výdaje na opravy = (20.000+10.000+10.000+3.000)/ 3600 = 11,94 Kč Výsledkem je výdaj za opravu a rozvoj farmy na 1 litr mléka 11,94Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

23

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce bylo potřeba identifikovat přímé výdaje na 1 litr mléka a to výdaje za seno (6, 67 Kč), obilí (6,63 Kč), zaměstnance (10 Kč) dále nepřímé výdaje, výdaje za veterináře (4,16 Kč), elektrickou energii (8,33 Kč), marketing (1,46 Kč) a oprava a rozvoj farmy (11,94 Kč). Sečtené dílčí výdaje budou odečteny od prodejní ceny 1 litru mléka a výsledkem byla zisková přiráţka X. Cena 1 litru kozího mléka je určena na základě poptávky na místě prodeje a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (85,80 Kč s DPH za litr tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (77,90 Kč s DPH za litr tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka č. 5 graficky znázorňuje kalkulační vzorec kozího mléka. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje kozího mléka a výdajů za produkt. Tabulka 5: Kalkulační vzorec mléka 6,67 Kč Výdaje za seno Přímé výdaje Cena 40

6,39 Kč Výdaje za obilí 10 Kč Výdaje za zaměstnance

Kč

(bez

4,16 Kč Výdaje za veterinární ošetření Nepřímé výdaje

DPH)/1litr

8,33 Kč Výdaje za elektrickou energii 1,46 Kč Výdaje za marketing 11,94 Kč Výdaje za opravy a rozvoj farmy


-8,95 Kč X) Zisková přiráţka

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D. Cena 1litru mléka – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 40 – (6,67 Kč + 6,39 Kč + 10,00 Kč) – (4,16 Kč + 8,33 Kč + 1,46 Kč + 11,94 Kč) = 8,95 Kč. X = - 8,95Kč

24

Po analýze výdajů, které byly rozděleny do několika skupin (přímé výdaje, nepřímé výdaje viz tabulka 4) podle jejich vztahu k výrobku. Pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje k jednotlivým skupinám na výdaje na 1 litr mléka. Pomocí těchto výpočtů byly výdaje určeny a zařazeny do kalkulačního vzorce (viz tabulka 5)- Po sečtení všech dílčích výsledků [přímé výdaje – výdaje za seno (6,87 Kč), obilí (6,39 Kč), zaměstnance (10 Kč) nepřímé výdaje – výdaje za veterináře (4,16 Kč), elektrickou energii (8,33 Kč), marketing (1,46 Kč) a oprava a rozvoj farmy (11,95 Kč)] bylo vypočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho litru mléka je záporná a činí - 8,95 Kč. Prodej kozího mléka byl v roce 2013 nerentabilní. Na kaţdém prodaném litru byla ztráta 8,95 Kč, která byla hrazena ze soukromých zdrojů vlastníka farmy. Pro budoucí rok 2014 bylo naplánováno zvětšení dojného stáda z 10 kusů na 15 a zvýšení produkce o 60%. Nepoměr ve zvýšené produkci mléka je dán ţivotním cyklem kozy, kdy mladší koza produkuje více mléka neţ starší. Zvýšením produkce a úsporami z rozsahu (výdaje za marketing, výdaje za elektrický proud, výdaje za opravu farmy, které se rozpustí ve vyšší produkci) jsou v budoucích letech očekávány zisky. Na práci se začalo pracovat v roce 2013. Pro rok byl připraven výhled na rok 2014 v následující kapitole.

25

4 Kalkulace kozího mléka pro rok 2014 Oproti roku 2013 se rozšíří stádo z 23 kusů na 28, veškeré výdaje na obţivu koz budou přepočítány zvýšením stáda o 5 kusů a dosazeny do kalkulačního vzorce. Celková produkce mléka se zvýší o 60%. Metodika: Data byla čerpána z kalkulačního vzorce pro kozí mléko. Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012 a upravena o zvětšení stáda a celkové produkce. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence koz 2012. Práce se k této kalkulaci dostala v prosinci 2014, kdy nebyli známy veškeré údaje pro rok 2014. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 6 graficky znázorňuje kalkulační vzorec kozího mléka obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, způsobu jeho ustájení, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 6: Kalkulace kozího mléka obecně pro rok 2014 Výdaje za seno Přímé výdaje

Výdaje za obilí Výdaje za zaměstnance

Cena


40 Kč (bez Nepřímé výdaje DPH)/1litr

Výdaje za elektrickou energii Výdaje za marketing Výdaje za oprávky a rozvoj farmy



Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Metodika: Výpočty vycházejí z kalkulace pro rok 2013. Výdaje budou upraveny o zvětšení stáda o 5 kusů. Z 23 na 28. A roční produkce mléka o 60%.

26

Produkce mléka v roce 2014 Pro rok 2014 bylo naplánované zvětšení dojného stáda z 10 kusů na 15. Zvětšením stáda se očekává na základě pozorování a zkušeností zvýšení produkce o 60% vzhledem k biologické specifikaci zvířete. Vzorec pro celkové mnoţství vyprodukovaného mléka: Y * 1,6 = Roční produkce mléka v roce 2014 Kde: Y - 3600 roční produkce mléka v roce 2013 1,6 – koeficient zvýšení dojivosti o 60% zvětšení stáda o 5 kusů Výpočet pro celkové mnoţství vyprodukovaného mléka: 3600 * 1,6 = 5760 litrů mléka v roce 2014 Roční produkce mléka pro rok 2014 bude 5760 litrů mléka.

Změna výdajů v roce 2014 Pro výpočet koeficientu změny výdajů pro rok 2014, je potřeba trojčlenkou vypočítat procentuální změnu stáda, o kterou budou upraveny výdaje. Trojčlenka pro změnu výdajů: 23koz …….. 100% 28 koz…… X X = (100/23) * 28 = 121,7 % Zvětšením celkového stáda o 5 kusů výdaje vzrostou o 21,7 %. Výdaje z kalkulace pro rok 2013 budou upraveny a dosazeny do kalkulačního vzorce pro rok 2014.

27

Přímý výdaj – výdaje za seno Vzorec pro výdaj za seno (A+B+C) * X / Y = výdaj za seno na 1 litr produkce Kde: A - roční výdaje sena 15000 Kč (100 balíků za 150Kč) B - roční výdaje na uskladnění a opravu 6000Kč (oprávky budovy) – nákupní cena dřeva na opravení rozpadlé boční stěny skladu C - roční výdaje na transport pohonné hmoty 3000 Kč (doprava z 1km vzdáleného seníku) – Doprava 100ks balíků ze skladu průměrná potřeba benzínu na 1km s vlekem je 15kč na 1km počet jízd 200 (tam a zpátky) vysoká spotřeba je daná terénem, převýšením a zatíţením) Y – celková roční produkce mléka v roce 2014 5760 litrů X – 1,217 koeficient změny výdajů pro rok 2014 zvětšením stáda o 5 kusů Výpočet pro výdaj za seno = (15000+6000+3000) * 1,217 / 5760 = 5,07Kč/litr Výsledkem je výdaj za seno upravený o zvětšení stáda a celkovou roční produkci mléka na 1 litr mléka 5,07Kč pro rok 2014. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje na obilí Vzorec pro výdaje za obilí : (F + G + H + I) * X / Y = výdaje za obilí na 1 litr produkce Kde: F - roční výdaje za obilí 10000Kč (5tun, tuna obilí za 2000Kč) G - roční výdaje na uskladnění 3000Kč (nákup vzduchotěsných sudů) sudy je moţné pouţívat delší dobu, ale jejich ţivotnost záleţí na počasí a jejich těsnosti. Dochází k rychlé korozi a k znehodnocení uskladněného obilí.

28

H - roční výdaje na transport obilí- pohonné hmoty 6000Kč (doprava ze 100km vzdáleného skladu) I - roční výdaje na sešrotování obilí 4000Kč (energetická spotřeba stroje) Y – celková roční produkce mléka v roce 2014 5760 litrů X – 1,217 koeficient změny výdajů pro rok 2014 zvětšením stáda o 5 kusů Výpočet pro výdaje za obilí = (10000+3000+6000+4000) * 1,217 / 5760 = 4,85 Kč/litr Výsledkem je výdaj za obilí upravený o zvětšení stáda a celkovou roční produkci mléka na 1 litr mléka 4,85 Kč pro rok 2014. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje na zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za litr vydojeného mléka. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. Zaměstnanec dostává 8,69 Kč za 1 litr vydojeného mléka. 15% daň z příjmu tvoří 1,31 Kč. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“ (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaj za zaměstnance: ( I + J) / Y = výdaje za zaměstnance na 1 litr mléka Kde: I - roční výdaje za zaměstnance – 48 960 Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 8,69 Kč při produkci 5760 litrů ročně) J - 15%daň z příjmu – 8640 Kč Y - celková produkce mléka pro rok 2014 – 5760 litrů Výpočet pro výdaj za zaměstnance = (48760 +8640) / 5760 = 10 Kč/litr Výsledkem je výdaj za zaměstnance upravený o zvětšení stáda a celkovou roční produkci mléka na 1 litr mléka 10 Kč pro rok 2014. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce. 29

Nepřímý výdaj - veterinární ošetření Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: K * X / Y = výdaje za veterinární ošetření na 1 litr mléka Kde: K - roční výdaje na veterinární ošetření paušálně 15000Kč Y – celková roční produkce mléka v roce 2014 5760 litrů X – 1,217 koeficient změny výdajů pro rok 2014 zvětšením stáda o 5 kusů Výpočet pro výdaj za veterinární ošetření = 15000 * 1,217 / 5760 = 3,17 Kč/litr Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření upravený o zvětšení stáda a celkovou roční produkci mléka na 1 litr mléka 3,17Kč pro rok 2014. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za elektřinu Vzorec pro výdaje za elektřinu: L / Y = výdaje za elektrický proud na 1litr mléka Kde: L - roční energetické výdaje na provoz farmy 30000Kč Y – celková roční produkce mléka v roce 2014 5760 litrů Výpočet pro výdaje za elektřinu = 30000 / 5760 = 5,21 Kč/litr Výsledkem je výdaj za elektrickou energii upravený o zvětšení stáda a celkovou roční produkci mléka na 1 litr mléka 5,07Kč pro rok 2014. Výdaje na elektrický proud klesnou oproti roku 2013. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – náklady na marketing S výdaji za marketing se pro rok 2014 nepočítá.

30

Nepřímý výdaj – výdaje na opravy a rozvoj farmy Vzorec pro výdaje za opravu a rozvoj farmy: (Q+R+S+T) / Y = výdaje na opravy a rozvoj farmy na 1 litr mléka. Kde: Q - roční výdaje na nákup materiálu – dřevo 20.000Kč Dřevo je potřeba na údrţbu ustájení koz a na stavbu nových ustájení. Nesouvisí s dojením, proto je výdaj identifikován jako nepřímý náklad. R - roční výdaje na nákup materiálu – cement 10.000Kč Cement je potřeba na přípravu betonu (písek i vodu z vlastních zdrojů) slouţí ke stavbě chodníků a betonových základů pro ustájení. S - roční výdaje na nákup drobného hmotného majetku - 10.000Kč Jedná se o hřebíky, provázky, vrtáky a drobnější stavební materiál. T - roční výdaje na transport materiálu - pohonné hmoty – 3000Kč (doprava z 11km vzdáleného skladu stavebnin) Výpočet pro výdaje za opravu = (20.000+10.000+10.000+3.000) / 5760 = 7,04 Kč/litr Výsledkem je výdaj za opravu a rozvoj farmy upravený o zvětšení stáda a celkovou roční produkci mléka na 1 litr mléka 7,04Kč pro rok 2014. Výdaje za opravu a rozvoj farmy s rozsahem produkce klesnou oproti roku 2013. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

31

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce bylo potřeba upravit údaje o zvětšení stáda a zvýšení produkce mléka a identifikovat přímé výdaje na 1 litr mléka a to výdaje za seno (5, 07 Kč), obilí (4,85 Kč), zaměstnance (10 Kč) dále nepřímé výdaje, výdaje za veterináře (3,17 Kč), elektrickou energii (5,21 Kč), pro rok 2014 se s výdaji na marketing nepočítá (0 Kč) a oprava a rozvoj farmy (7,04 Kč). Sečtené dílčí výdaje budou odečteny od prodejní ceny 1 litru mléka a výsledkem byla zisková přiráţka X. Cena 1 litru kozího mléka je určena na základě poptávky na místě prodeje a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (85,80 Kč s DPH za litr tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (77,90 Kč s DPH za litr tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka č. 8 graficky znázorňuje kalkulační vzorec kozího mléka 2014. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů upravené o zvětšení stáda a celkovou roční produkci. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje kozího mléka a výdajů za produkt. Tabulka 7: Kalkulační vzorec mléka 2014 5,07 Kč Výdaje za seno Přímé výdaje Cena 40

4,85 Kč Výdaje za obilí 10 Kč Výdaje za zaměstnance

Kč

(bez

3,17 Kč Výdaje za veterinární ošetření Nepřímé výdaje

DPH)/1litr

5,21 Kč Výdaje za elektrickou energii 0 Kč Výdaje za marketing 7,04 Kč Výdaje za opravy a rozvoj farmy


4,66 Kč X) Zisková přiráţka

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Cena 1litru mléka – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 40 – (5,07 Kč + 4,85 Kč + 10,00 Kč) – (3,17 Kč + 5,21 Kč + 0 Kč + 7,04 Kč) = 4,66 Kč. X = 4,66 Kč

32

Zvětšením dojného stáda se zvýší produkce mléka a dojde k rozpuštění některých výdajů v produkci (výdaje za elektrický proud a výdaje za opravu a rozvoj farmy) se pro rok 2014 počítá s marţí 4,66 Kč. V roce 2013 byla produkce nerentabilní a na kaţdém litru mléka byla ztráta 8,33 Kč, která byla hrazena majitelem farmy z vlastních zdrojů. Zvětšením stáda došlo k úspoře 12,99 Kč na jednom litru mléka a dosaţení zisku 4,66 Kč. Další zvětšení stáda není do dalších let moţné, chybí vhodné pozemky na pastvu.

33

5 Kalkulace králičího masa Kapitola se bude zabývat kalkulací prodeje králičího masa z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Chov králíků je pouze doprovodný k hlavnímu chovu koz. Koza je tvor mlsný a senem plýtvá. K minimalizaci škod je vhodné v jejím kotci mít i králíka, který sní seno, které koza vyhodí. Prodej masa probíhá přímo na farmě za cenu 160Kč/kg (bez DPH). Kalkulace bude počítat s přímými výdaji na chov králíků - výdaji za krmivo, skladování a přepravu, mzdovými výdaji na obstarání králíků, jejich zabití a staţení, nepřímými výdaji – roční výdaje za veterináře a léčiva, výdaje na marketing a mortalitu (úmrtnost) králíků působením nemocí. Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 160kč, za který je prodej realizován, a výdaji na produkt. K marţi bude připočítáno 13Kč, nepřímý příjem, za které se dá realizovat prodej zpracované kůţe. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence králíků 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyli známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 9 graficky znázorňuje kalkulační vzorec králičího masa obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, způsobu jeho ustájení, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 8: Kalkulace králičího masa obecně Výdaje za krmivo Přímé výdaje

Výdaje za zaměstnance

Cena


160 Kč (bez Nepřímé výdaje

Výdaje za marketing

DPH)/Kg

Škody způsobené mortalitou Nepřímý příjem

Příjem za prodej koţešin



Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., 34

Přímý výdaj – výdaje za krmivo Granulované krmivo s přírodním léčivem je hlavní krmnou směsí králíků, a proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. Vzorec pro výdaje za krmivo : (A+B+C+D)/ (E+F) = výdaje za krmivo na 1 kg masa Kde: A - roční výdaje za granulované krmivo s léčivem 33000Kč (120 pytlů za 275Kč) B - roční výdaje za obilí, které slouţí jako podpůrné krmivo 5000 Kč (2,5 tuny obilítuna za 2000Kč) C - roční výdaje za uskladnění krmiva a opravy skladu 3000 Kč D - roční výdaje za pohonné hmoty 5000Kč (doprava ze Ţatce od firmy Osex s.r.o.) E - počet chovných králíků 24 (22 samic a 2 samci) při průměrné váze 2,5kg – 60kg. Chovný králíci jsou větší neţ králíci na výkrm, váhy 2,5kg se doţívají aţ ve dvou letech a výkrm nad 1,75kg je neekonomický. F - počet mladých králíků na výkrm a prodej 396 (králíci z 22 samic při průměrném vrhu 6 králíků 3x do roka) při průměrné prodejní váze 1,75kg – 693kg masa

Výpočet pro výdaje za krmivo = (33000 + 5000 + 3000 + 5000)/ (60 + 693) = 61,09 Kč/kg Výsledkem je výdaj za krmivo na jeden kilogram králičího masa 61,09 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje za zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za zabitého a staţeného králíka. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj.

35

„Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za zaměstnance: (G+H)/F = výdaje za zaměstnance na 1 kg masa Kde: G – roční výdaje za zaměstnance – 9504 Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 30Kč za jednoho králíka při 317 zabitých kusech – je počítáno s 20% mortalitou z narozených 396kusů) H – 15%daň z příjmu – 1426 Kč F počet mladých králíků na výkrm a prodej 396 (králíci z 22 samic při průměrném vrhu 6 králíků 3x do roka) při průměrné prodejní váze 1,75kg – 693kg masa Výpočet výdaje za zaměstnance = (9504+1426)/693 = 15,78 Kč/kg Výsledkem je výdaj za zaměstnance na jeden kilogram králičího masa 15,78 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – veterinární ošetření Výdaje za veterinární ošetření nelze přímo rozpočítat, vzhledem k vysoké mortalitě je vztah mezi prodejem a očkováním nedopočitatelný. Králíci se očkují ve třech týdnech a poté ve dvou měsících stejnou látkou, u které sledujeme pouze celkové spotřebované mnoţství. Proto byl výdaj na veterinární ošetření identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: I/(E +F) = výdaje za veterinární ošetření na 1kg masa Kde: I - roční výdaje za veterinární ošetření paušálně 10.000Kč E - počet stálých králíků 24 (22 samic a 2 samci)

36

při průměrné váze 2,5kg – 60kg

F - počet mladých králíků na výkrm a prodej 396 (králíci z 22 samic při průměrném vrhu 6 králíků 3x do roka) při průměrné prodejní váze 1,75kg – 693kg masa Výpočet výdaje za veterinární ošetření = 10.000/(60+693) = 13.28Kč/kg Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření na jeden kilogram králičího masa 13,28 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za marketing Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za marketing, protoţe nelze přesně vypočítat, jak působí reklama na prodej králičího masa. Celkové výdaje za reklamu činili 12000 Kč. Výdaje za reklamu budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách (viz obrázek 1). Prodej králičího masa tvoří 24% příjmů. Vzorec pro výdaje za marketing: (J*X)/ (E+F) = výdaj za reklamu na 1kg masa Kde: J - roční výdaje na reklamu – 12000 Kč X - procentuální podíl na trţbách 24% = 0.24 E - počet stálých králíků 24 (22 samic a 2 samci) při průměrné váze 2,5kg – 60kg F - počet mladých králíků na výkrm a prodej 396 (králíci z 22 samic při průměrném vrhu 6 králíků 3x do roka) při průměrné prodejní váze 1,75kg – 693kg masa Výpočet pro výdaje za marketing = (12000 *0,24) / (60+693) = 3,82 Kč/kg Výsledkem je výdaj za marketing na jeden kilogram králičího masa 3,82 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – škody způsobené mortalitou Škoda způsobená mortalitou je ztráta, za kterou by šel realizovat prodej, pokud by králík nezemřel. Proto je výdaj za škodu způsobenou mortalitou započítán do kalkulačního vzorce. Není zde přímý vztah k prodeji králičího masa, a proto tento výdaj je identifikován jako nepřímý výdaj. 37

Vzorec pro výdaje za škodu způsobenou mortalitou: K/F = výdaj za mortalitu na 1kg masa Kde: K - roční výdaje za mortalitu králíků – přibliţně 20% z narozeného počtu 396 – 79 králíků při průměrné prodejní váze 1,75kg – 138 kg za cenu 160Kč/kg = 22.080 Kč F - počet mladých králíků na výkrm a prodej 396 (králíci z 22 samic při průměrném vrhu 6 králíků 3x do roka) při průměrné prodejní váze 1,75kg – 693kg masa Výpočet výdajů za škodu způsobenou mortalitou = 22.080/693 = 31,86 Kč/kg Výsledkem je výdaj za škodu způsobenou mortalitou na jeden kilogram králičího masa 31,86 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý příjem – prodej kožešin Prodej koţešin přímo nesouvisí s prodejem králičího masa. Zákazník o staţenou kůţi nemá zájem a prodej této kůţe je realizován 1x ročně soukromé firmě zabývající se zpracováním koţešin. Proto tento výnos byl identifikován jako příjem nepřímý. Vzorec pro příjem z koţešin: L/F = příjem z koţešin na 1kg masa Kde: L - prodej koţešin – 13Kš za dospělý kus z 317 králíků – 4121 Kč F - počet mladých králíků na výkrm a prodej 396 (králíci z 22 samic při průměrném vrhu 6 králíků 3x do roka) při průměrné prodejní váze 1,75kg – 693kg masa Výpočet pro příjem z koţešin = 4121/693 = 5,95Kč/kg Výsledkem je příjem za prodej koţešin na jeden kilogram králičího masa 5,95 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

38

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce bylo potřeba identifikovat přímé výdaje na 1 kg králičího masa a to přímé výdaje - výdaje za krmivo (61,09 Kč), zaměstnance (15,78Kč) dále nepřímé výdaje, výdaje za veterináře (13,28 Kč), marketing (3,82 Kč) a škodu způsobenou mortalitou (31,86 Kč, dále nepřímý příjem za prodej koţešin (5,95 Kč). Sečtené dílčí výdaje byly odečteny od prodejní ceny 1kg masa a připočtením nepřímých příjmů byla získána zisková přiráţka X, která se rovná 41,28Kč. Cena 1 kg králičího masa je určena na základě poptávky a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (164,83 Kč s DPH za kilogram mraţeného králičího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí), Norma (159 Kč s DPH za kilogram mraţeného králičího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) a Penny Market (159 Kč s DPH za kilogram mraţeného králičího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (109,09 Kč s DPH za kilogram mraţeného králičího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka č. 10 graficky znázorňuje kalkulační vzorec králičího masa. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů a příjmů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje králičího masa, příjmů a výdajů za produkt. Tabulka 9: Kalkulace králičího masa

Přímé výdaje Cena 160

Kč

(bez

61,09 Kč

A) Výdaje za krmivo

15,78 Kč

B) Výdaje za zaměstnance

13,28 Kč

a) Výdaje za veterinární ošetření

3,82 Kč

b) Výdaje za marketing

Nepřímé výdaje

DPH)/kg

c) Výdaje za škodu způsobenou mortali31,86 Kč

tou

Nepřímé příjmy

5,95 Kč

D) Příjmy za prodej koţešin


40,12 Kč


Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Cena 1kg masa – přímé výdaje – nepřímé výdaje + nepřímé příjmy = Zisková přirážka 160 – (61,09 Kč + 15,78 Kč) – (13,28 Kč + 3,82 Kč + 31,86 Kč) + 5,96 = 41,28Kč. X = 40,12Kč

39

Po analýze výdajů a příjmů, které byly rozděleny do několika skupin, podle vztahu k výrobku (přímé výdaje, nepřímé výdaje a nepřímé příjmy viz tabulka 9). Pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje a příjmy jednotlivých skupin na výdaje a příjmy na 1kg králičího masa. Pomocí těchto kilogramových výpočtů bylo moţno výdaje a příjmy určit a zařadit do kalkulačního vzorce (viz tabulka 10). Po sečtení všech dílčích výsledků [přímé výdaje – výdaje za krmivo (61,09 Kč), zaměstnance (15,78 Kč) nepřímé výdaje – výdaje za veterináře (13,28 Kč), marketing (3,82 Kč) a škodu způsobenou mortalitou (31,28 Kč)] a příjmů (nepřímý příjem – prodej koţešin (5,95Kč) bylo dopočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho kilogramu králičího masa je 41,28 Kč. Zisková přiráţka z ceny výrobku je 25,8%.

40

6 Kalkulace kachního masa Kapitola se bude zabývat kalkulací prodeje kachního masa z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Chov kachen je pouze doprovodný k hlavnímu chovu koz. Po zkušenostech s vlastní líhní, která byla časově náročná s malým procentem přeţivších kachen, je chov kachen realizován pouze výkrmem, kdy se v květnu nakoupí 14 denní kachny od podnikatelů, kteří se na chov drůbeţe specializují. Prodej masa probíhá přímo na farmě za cenu 160Kč/kg (bez DPH). Kalkulace bude počítat s přímými výdaji na chov kachen – jejich pořízení, výdaji za krmivo, skladování a přepravu, mzdovými výdaji na obstarání kachen, jejich zabití a oškubání, nepřímými výdaji – roční výdaje za veterináře a léčiva, výdaje na marketing, škody způsobené škodnou (liška, jezevec) a výdaje za ohřev vody. Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 160kč, za který je prodej realizován, a náklady na produkt. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence kachen 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyli známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 11 graficky znázorňuje kalkulační vzorec kachního masa obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, způsobu jeho pořízení, krmení a následovného zpracování produktu.

41

Tabulka 10: Kalkulace kachního masa obecně Výdaje za pořízení Přímé výdaje

Výdaje za krmivo Výdaje za zaměstnance

Cena


160 Kč (bez Nepřímé výdaje DPH) /Kg

Výdaje za marketing Škody způsobené škodnou Výdaje za elektrickou energii




Přímý výdaj – Výdaje za pořízení Pořizovací cena kachen je přímý výdaj, protoţe lze přímo přiřadit k produktu. Náš chov je nesamostatný, kachny pouze vykrmujeme. Pořizujeme je z chovných stanic drůbeţe. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaj za pořízení: (A+B)/C = výdaj za pořízení na 1 kg kachního masa Kde: A - roční výdaje za pořízení kachen – 4800 (jedna kachna stojí 80kč – ročně pořizujeme 60kusů) B - roční výdaje za transport – 1000Kč (doprava z 30km vzdálené chovné stanice drůbeţe) C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Výpočet pro výdaj za pořízení = (4800+1000)/165 = 35,15 Kč/kg Výsledkem je výdaj za pořízení kachny na jeden kilogram kachního masa 35,15Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

42

Přímý výdaj – Výdaje za krmivo Granulované krmivo s přírodním léčivem lze přímo přiřadit k produktu, krmivo s léčivem je pro kachny po dobu 6 týdnů, poté jsou krmeny mlátem (zbytek z vaření piva), lze je přímo přiřadit k produktu a proto tyto výdaje byli identifikovány jako přímý výdaj. Vzorec pro výdeje za krmivo : (D+F+G)/C = výdaj na 1 kg kachního masa Kde: D - roční výdaje za granule 2500 Kč – 10 pytlů za 250Kč- kachna se krmí granulemi pouze první 6 týdnů F- roční výdaje za mláto 1200 – ½ tuny mláta stojí 150Kč a vydrţí 14 dní – kachny krmíme 4 měsíce G - roční výdaje za transport krmiva 5000Kč – mláto vozíme z Ţateckého pivovaru (45km vzdáleného) C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Vypočet pro výdaje za krmivo = (2500+1200+5000)/165 = 52,72 Kč/kg Výsledkem je výdaj za krmivo na jeden kilogram kachního masa 52,72 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – Výdaje za zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za zabitou a oškubanou kachnu. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, např. mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“ (Zlámal, Bellová 2010 str. 37)

43

Vzorec pro výdaj za zaměstnance: (H+I)/C = výdaj za zaměstnance na 1 kg masa Kde: H - roční výdaje za zaměstnance – 2800Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 50Kč za jednu kachnu při 56 zabitých a oškubaných kusech – je počítáno s 7% škodou způsobenou jezevcem nebo liškou z 60 kusů) I - 15%daň z příjmu – 420 Kč C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Výpočet pro výdaj za zaměstnance = (2800+420)/165 = 19,52 Kč/kg Výsledkem je výdaj za zaměstnance na jeden kilogram kachního masa 19,52 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za veterinární ošetření Výdaje za veterinární ošetření nelze přímo rozpočítat, vzhledem k vysoké mortalitě škodě způsobené škodnou, je vztah mezi prodejem a očkováním nedopočitatelný. Kachnám se léčivo podává ve třech týdnech a poté v 6 týdnech stejné léčivo, u kterého sledujeme pouze celkové spotřebované mnoţství. Proto byl výdaj na veterinární ošetření identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: J/C = výdaj za veterinární ošetření na 1kg masa Kde: J - roční výdaje za veterinární ošetření a léčiva paušálně 1500 Kč C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Výpočet pro výdaj za veterinární ošetření = 1500/165 = 9,09Kč/kg Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření na jeden kilogram kachního masa 9,09 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce. 44

Nepřímý výdaj – výdaje za marketing Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za marketing, protoţe nelze vypočítat, jak působí reklama na prodej kachního masa. Celkové výdaje za reklamu činili 12000Kč. Výdaje za reklamu budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách (viz obrázek 1). Prodej kachního masa tvoří 6% trţeb. Vzorec pro výdaj za marketing: (K * X) / C = výdaj za marketing na 1kg kachního masa K- roční výdaje na marketing 12000 Kč X - procentuální podíl na trţbách 6% = 0.06 C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Výpočet pro výdaj za marketing = (12000 * 0.06) / 165 = 4,36Kč/kg Výsledkem je výdaj za marketing na jeden kilogram kachního masa 4,36 Kč.

Nepřímý výdaj – výdaje za škody způsobené škodnou Škoda způsobená škodnou je ztráta, za kterou by šel realizovat prodej, pokud by kachna ne-zemřela. Proto je výdaj za škodu způsobenou škodnou započítán do kalkulačního vzorce. Není zde přímý vztah k prodeji kachního masa, a proto tento výdaj je identifikován jako nepřímý náklad. Vzorec pro výpočet škody způsobené škodnou: (L+M)/C = výdaj za škodu na 1kg masa Kde: L - výdaje za škodu způsobenou škodnou (liška nebo jezevec) počítá se 7% škodou – 4 kusy s průměrnou prodejní váhou 2,75kg (11kg celkem) za 160Kč za kilogram – 1760Kč M - výdaje na opravy způsobené průnikem škodné – 2000Kč C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Výpočet pro výdaj za škodu způsobenou škodnou: (1760+2000)/165 = 22,78 Kč/kg

45

Výsledkem je výdaj za škodu způsobenou škodnou na jeden kilogram kachního masa 22,78 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za energie Jedná se o energii, která je potřeba k ohřevu vody, kachna se musí spařit, aby šla oškubat. Voda se poté vyuţívá k dalším účelům (spaření šrotu, vaření brambor a další), a proto byl výdaj identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaj za energii: M/C = výdaj za energii na 1kg masa Kde: N - výdaje za elektrickou energii 1500Kč – slouţí k ohřevu vody, která je potřeba na oškubání kachen C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg Výpočet pro výdaj za energii = 1500/165 = 9,07Kč/kg Výsledkem je výdaj za energii na ohřev vody na jeden kilogram kachního masa 9,07 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

46

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce byla potřeba identifikovat přímé výdaje na 1 kg kachního masa a to přímé výdaje - výdaje za pořízení (35,15 Kč) za krmivo (52,72 Kč), zaměstnance (19,52Kč) dále nepřímé výdaje - výdaje za veterináře (9,07 Kč, marketing (4,36 Kč) a škodu způsobenou škodnou (22,78 Kč) a energie (9,07Kč). Sečtené dílčí výdaje byly odečteny od prodejní ceny 1kg masa a vypočtena zisková přiráţka, která se rovná 7,33Kč. Cena 1 kg kachního masa je určena na základě poptávky a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (100 Kč s DPH za kilogram mraţeného kachního masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) a Penny Market (89,57 Kč s DPH za kilogram mraţeného kachního masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (89,62 Kč s DPH za kilogram mraţeného kachního masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka č. 12 graficky znázorňuje kalkulační vzorec kachního masa. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje kachního masa a výdajů za produkt. Tabulka 11: Kalkulace kachní maso 35,15 Kč Výdaje za pořízení Přímé výdaje Cena

19,52 Kč Výdaje za zaměstnance

160 Kč (bez

52,72 Kč Výdaje za krmivo 9,07 Kč Výdaje za veterináře

Nepřímé výdaje

DPH)/kg

4,36 Kč Výdaje za marketing 22,78 Kč Výdaje za škody způsobené škodnou 9,07 Kč Výdaje za energie


7.33 Kč X) Zisková přiráţka

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Cena 1kg masa – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 160 – (35,15 Kč + 52,72 Kč + 19,52 Kč) – (9,07 Kč + 4,36 Kč + 22,78 Kč + 9,07 Kč) + 5 Kč = 5,63Kč. X = 7,33Kč

47

Po analýze výdajů, které byly rozděleny do několika skupin, podle vztahu k výrobku (přímé výdaje, nepřímé výdaje viz tabulka 11), pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje jednotlivých skupin na výdaje na 1kg kachního masa. Pomocí těchto kilogramových výpočtů bylo moţno výdaje určit a zařadit do kalkulačního vzorce (viz tabulka 12). Po sečtení všech dílčích výsledků [přímé výdaje – výdaje za pořízení (35,15kč) výdaje za krmivo (52,75 Kč), zaměstnance (19,52 Kč) nepřímé výdaje – výdaje za veterináře (9,07 Kč), marketing (4,36 Kč), škodu způsobenou škodnou (22,78 Kč) a energie (9,07)] bylo dopočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho kilogramu kachního masa je 7,33 Kč. Zisková přiráţka z ceny výrobku je 3,52 %.

48

7 Kalkulace krůtího masa Kapitola se bude zabývat kalkulací prodeje krůtího masa z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Chov krůt je pouze doprovodný k hlavnímu chovu koz. Prodej masa probíhá přímo na farmě za cenu 100Kč/kg. Kalkulace bude počítat s přímými výdaji na chov krůt – jejich pořízení, výdaji za krmivo, skladování a přepravu, mzdovými výdaji na obstarání krůt, jejich zabití a oškubání, nepřímými výdaji – roční výdaje za veterináře a léčiva, výdaje na marketing, výdaje za ohřev vody a škody způsobené mortalitou (Krůta je náchylná na černohlavost, neboli histomonosu, chce to pravidelně odčervovat všechnu drůbeţ, protoţe hostitelem je červ, který ţije hlavně ve slepicích). Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 100kč/kg, za který je prodej realizován, a náklady na produkt. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence krůt 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyly známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 13 graficky znázorňuje kalkulační vzorec krůtího masa obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, způsobu jeho pořízení, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 12: Kalkulace krůtího masa obecně A) Výdaje za pořízení Přímé výdaje

B) Výdaje za krmivo C) Výdaje za zaměstnance

Cena


100 Kč (bez Nepřímé výdaje DPH)/Kg

b) Výdaje za marketing c) Škody způsobené mortalitou d) Výdaje za elektrickou energii



Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., 49

Přímý výdaj – výdaje za pořízení krůt Pořizovací cena krůt je přímý výdaj, protoţe náš chov je nesamostatný, krůty pouze vykrmujeme. Pořizujeme je z chovných stanic drůbeţe. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaj za pořízení: (A+B)/C = výdaj za pořízení na 1kg masa Kde: A - roční výdaj za pořízení krůt 6000 Kč (pořízení 20 krůt za cenu 300kč za 4 týdenní krůtu) B - roční výdaj za transport krůt 1000 Kč (dovezení krůt z 30km vzdálené stanice drůbeţe) C - průměrná váha prodávané krůty 20kg – při počtu 20 krůt – 400kg Výpočet pro výdaj za pořízení = (6000+1000)/400 = 20 Kč/kg Výsledkem je výdaj za pořízení krůt na jeden kilogram krůtího masa 20Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje za krmivo Granulované krmivo s přírodním léčivem je hlavní krmnou směsí krůt do věku 8 týdnů, a proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. Vzorec pro výpočet výdajů za krmivo: (D+E+F)/C = výdaj za krmivo na 1kg krůtího masa Kde: D - roční výdaje za granulované krmivo s léčivem 1500 Kč (300Kč za pytel – krmí se do věku 8 týdnů) E - roční výdaje za zbytky z hospod – pouze doprava 4000 Kč (zbytky dostáváme zadarmo z hospod a jídelen) 50

F - roční výdaje za dopravu granulí 500 Kč (doprava z firmy Osex s.r.o) C - průměrná váha prodávané krůty 20kg – při počtu 20 krůt – 400kg Výpočet pro výdaj za krmivo = (1500+4000+500)/400 = 15 Kč/kg Výsledkem je výdaj za krmivo na jeden kilogram krůtího masa 15 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – Výdaje za zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za zabitou a oškubanou krůtu. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, např. mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za zaměstnance : (G+H)/C = výdaj za zaměstnance na 1Kg masa Kde: G - roční výdaje za zaměstnance – 900Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 50Kč za jednu krůtu při 18 zabitých a oškubaných kusech – je počítáno s 10% škodou způsobenou mortalitou) H - 15%daň z příjmu – 135 Kč C - průměrná váha prodávané krůty 20kg – při počtu 20 krůt – 400kg Výpočet pro výdaje za zaměstnance = (900+135)/400 = 2,83Kč/kg Výsledkem je výdaj za zaměstnance na jeden kilogram krůtího masa 2,83Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

51

Nepřímý výdaj – výdaje za veterinární ošetření Výdaje za veterinární ošetření nelze přímo rozpočítat, vzhledem k vysoké mortalitě je vztah mezi prodejem a podáváním léčiva nedopočitatelný. Krůtám se léčivo podává ve třech týdnech a poté v 8 týdnech stejným léčivem, u kterého sledujeme pouze celkové spotřebované mnoţství. Proto byl výdaj na veterinární ošetření identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: I/C = výdaj za veterinární ošetření na 1kg masa Kde: I - roční výdaje za veterinární ošetření a léčiva paušálně 2000Kč C - průměrná váha prodávané krůty 20kg – při počtu 20 krůt – 400kg Výpočet výdajů za veterinární ošetření = 2000/400 = 5 Kč/kg Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření na jeden kilogram krůtího masa 5Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímé výdaj – výdaje za marketing Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za marketing, protoţe je nelze přesně přiřadit k jednotlivým produktům a vypočítat, jak působí celková reklama Kozí farmy Mýtinka zrovna na prodej krůtího masa. Celkové výdaje za reklamu činili 12000 Kč. Výdaje za reklamu budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách (viz obrázek 1). Prodej krůtího masa tvoří 9% příjmů. Vzorec pro výdaje za marketing: (J * X) /C = výdaj za marketing na 1kg masa Kde: J - roční výdaje na reklamu - 12000 Kč X - procentuální podíl na trţbách 9% = 0.09 C - průměrná váha prodávané kachny 2,75kg – při počtu 60kusů – 165kg 52

Výpočet výdajů za marketing = (12000 * 0,08)/400 = 2,7 Kč/kg Výsledkem je výdaj za marketing na jeden kilogram krůtího masa 2,7Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce. Nepřímý výdaj – výdaje za škody způsobené škodnou Škoda způsobená mortalitou je ztráta, za kterou by šel realizovat prodej, pokud by krůta nezemřela. Proto je výdaj za škodu způsobenou mortalitou započítán do kalkulačního vzorce. Není zde přímý vztah k prodeji krůtího masa, a proto tento výdaj je identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za škody způsobené mortalitou: K/C = výdaj za škodu na 1 kg masa Kde: K - výdaje za škodu způsobenou mortalitou (počítá se s 10 % úhynem tedy 2 krůty po 20kg za 100Kč/kg) 4000 Kč C - průměrná váha prodávané krůty 20kg – při počtu 20 krůt – 400kg Výpočet výdajů za škody způsobené mortalitou = 4000/400 = 10 Kč/kg Výsledkem je výdaj za škody způsobené mortalitou na jeden kilogram krůtího masa 10Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce

Nepřímý výdaj – výdaje za energie Jedná se o energii, která je potřeba k ohřevu vody, krůta se musí spařit, aby šla oškubat. Voda se poté vyuţívá k dalším účelům (spaření šrotu, vaření brambor a další), a proto byl výdaj identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za energie: L/C= výdaj za energii na 1kg masa Kde: L - výdaje za elektrickou energii 1500Kč – slouţí k ohřevu vody, která je potřeba na oškubání krůt C - průměrná váha prodávané krůty 20kg – při počtu 20 krůt – 400kg 53

Výpočet pro výdaj za energie = 1500/400 = 9,07Kč/kg Výsledkem je výdaj za energie jeden kilogram krůtího masa 9,07 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Tabulka č. 14 graficky znázorňuje kalkulační vzorec krůtího masa. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje krůtího masa a výdajů za produkt. Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce byla potřeba identifikovat přímé náklady na 1 kg krůtího masa a to přímé výdaje- výdaje za pořízení (20 Kč) za krmivo (15 Kč), zaměstnance (2,83 Kč) dále nepřímé výdaje - výdaje za veterináře (5 Kč), marketing (2,7 Kč) a škodu způsobenou mortalitou (10 Kč) a energie (3,75 Kč). Sečtené dílčí výdaje byly odečteny od prodejní ceny 1kg masa a byla získána zisková přiráţka X, která se rovná 40,72 Kč. Cena 1 kg krůtího masa je určena na základě poptávky a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (164,83 Kč s DPH za kilogram mraţeného králičího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí), Lídl (200 Kč s DPH za kilogram mraţeného krůtího masa z prsa a 79,90Kč ze stehna tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) a Penny Market (159,80 Kč s DPH za kilogram mraţeného krůtího masa z prsa a 128,80Kč ze stehna tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (109,95 Kč s DPH za kilogram mraţeného krůtího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka 13: Kalkulace krůtího masa

Přímé výdaje Cena 100

Kč

(bez

Nepřímé výdaje

DPH)/kg


20 Kč

Výdaje za pořízení

15 Kč

Výdaje za krmivo

2,83 Kč


5 Kč

Výdaje za veterináře

2,7 Kč

Výdaje za marketing

10 Kč

Výdaje za škody způsobené mortalitou

3,75 Kč

Výdaje za energie

40,72 Kč



54

Cena 1kg masa – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 160 – (20 Kč + 15 Kč + 2,83 Kč) – (5 Kč + 2,7 Kč + 10 Kč + 3,75 Kč) = 38,29Kč X = 40,72Kč Po analýze výdajů, které byly rozděleny do několika skupin, podle vztahu k výrobku (přímé výdaje, nepřímé výdaje viz tabulka 13), pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje jednotlivých skupin na výdaje na 1kg krůtího masa. Pomocí těchto kilogramových výpočtů bylo moţno výdaje určit a zařadit do kalkulačního vzorce (viz tabulka 14). Po sečtení všech dílčích výsledků výdajů [přímé výdaje – výdaje za pořízení (20 Kč) výdaje za krmivo (15 Kč), zaměstnance (2,83 Kč) nepřímé výdaje – výdaje za veterináře (10 Kč), marketing (2,7 Kč), škodu způsobenou mortalitou (10 Kč) a energie (3,75)] bylo dopočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho kilogramu krůtího masa je 40,92 Kč. Zisková přiráţka z ceny výrobku je 40,92 %.

55

8 Kalkulace husího masa Kapitola se bude zabývat kalkulací prodejem husího masa z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Chov hus je pouze doprovodný k hlavnímu chovu koz. Prodej masa probíhá přímo na farmě za cenu 160Kč/kg. Kalkulace bude počítat s přímými výdaji na chov hus – jejich pořízení, výdaji za krmivo, skladování a přepravu, mzdovými výdaji na obstarání hus, jejich zabití a oškubání, nepřímými výdaji – roční výdaje za veterináře a léčiva, výdaje na marketing, výdaje za ohřev vody a škody způsobené škodnou (jezevec nebo liška). Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 160kč/kg, za který je prodej realizován, a výdaji na produkt. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence hus 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyly známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 15 graficky znázorňuje kalkulační vzorec husího masa obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, způsobu jeho pořízení, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 14: Kalkulace husího masa obecně Výdaje za pořízení Přímé výdaje

Výdaje za krmivo Výdaje za zaměstnance Výdaje za veterinární ošetření

Cena

Nepřímé výdaje Výdaje za marketing

160 Kč (bez DPH) /Kg

Škody způsobené škodnou Výdaje za elektrickou energii Zisková přiráţka X) Zisková přiráţka


56

Přímý výdaj – výdaje za pořízení hus Pořizovací cena hus je přímý výdaj, protoţe výdaj jde přesně stanovit k produktu a jelikoţ je chov nesamostatný a husy pouze vykrmujeme. Pořizujeme je z chovných stanic drůbeţe. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za pořízení: (A+B)/C = výdaj za pořízením na 1 kg masa Kde: A - roční výdaj za pořízení krůt 5400 Kč (pořízení 30 krůt za cenu 180 Kč za 4 2 týdenní husy) B - roční výdaj za transport hus 1000 Kč (dovezení hus z 30km vzdálené stanice drůbeţe) C - průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210kg Výpočet pro výdaj za pořízení = (5400+1000)/210 = 30,48 Kč/kg Výsledkem je výdaj za pořízení hus jeden kilogram husího masa 30,48 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje za krmivo Granulované krmivo s přírodním léčivem je hlavní krmnou směsí hus do věku 6 týdnů, poté jsou krmeny obilím, a proto tyto výdaje byly identifikovány jako přímý výdaj. Vzorec pro výdaje za krmivo: (D+E+F)/C = výdaj za krmivo na 1 kg masa Kde: D - roční výdaje za granulované krmivo s léčivem 2320 Kč (290 Kč za pytel – krmí se do věku 6 týdnů) E - roční výdaje za obilí 4000 Kč – 2 tuny, tuna za 2000 Kč

57

F - roční výdaje na transport pohonné hmoty 2000Kč (doprava ze 100km vzdáleného skladu) C - průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210kg Výpočet pro výdaj za krmivo = (2320+4000+2000)/210 = 39,62 Kč/kg Výsledkem je výdaj za krmivo jeden kilogram husího masa 39,62 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje za zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za zabitou a oškubanou husu. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, např. mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“ (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaj za zaměstnance: (G+H)/C = výdaj za zaměstnance na 1kg masa Kde: G - roční výdaje za zaměstnance – 1300Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 50Kč za jednu husu při 26 zabitých a oškubaných kusech – je počítáno s 8% škodou způsobenou škodnou – 4 kusy) H - 15%daň z příjmu – 195 Kč C - průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210 Kg Výpočet pro výdaj za zaměstnance = (1300+195)/210 = 7,12Kč/kg Výsledkem je výdaj za zaměstnance na jeden kilogram husího masa 7,12 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

58

Nepřímý výdaj – výdaje za veterinární ošetření Výdaje za veterinární ošetření nelze přímo rozpočítat, vzhledem k vysoké škodě způsobené škodnou, je vztah mezi prodejem a podáváním léčiva nedopočitatelný. Husám se léčivo podává ve třech týdnech a poté aţ v 6 týdnech stejné léčivo, u kterého sledujeme pouze celkové spotřebované mnoţství. Proto byl výdaj na veterinární ošetření identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: I/C = výdaj za veterinární ošetření na 1kg masa Kde: I - roční výdaje za veterinární ošetření a léčiva paušálně 1000Kč C - průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210kg Výpočet pro veterinární ošetření = 1000/210 = 4,76 Kč/kg Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření na jeden kilogram husího masa 4,76 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za marketing Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za marketing, protoţe je nelze přesně přiřadit k jednotlivým produktům a vypočítat, jak působí celková reklama Kozí farmy Mýtinka zrovna na prodej husího masa. Celkové výdaje za marketing činili 12000 Kč. Výdaje za reklamu budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách (viz obrázek 1). Prodej husího masa tvoří 8% příjmů. Vzorec pro výdaje za marketing : (J * Y) / C = výdaje za marketing na 1 kg husího masa Kde: J - roční výdaje na marketing 12000Kč Y - procentuální podíl na trţbách 8% = 0,08 C - průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210kg 59

Výpočet pro výdaj za marketing = (12000 * 0,08) /210 = 4,57 Kč/kg Výsledkem je výdaj za marketing jeden kilogram husího masa 4,57 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za škody způsobené škodnou Škoda způsobená mortalitou je ztráta, za kterou by šel realizovat prodej, pokud by husa ne-zemřela. Proto je výdaj za škodu způsobenou škodnou započítán do kalkulačního vzorce. Není zde přímý vztah k prodeji husího masa, a proto tento výdaj je identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za škody způsobené škodnou: K/C = výdaj za škody na 1 kg masa Kde: K - výdaj za škodu způsobenou škodnou (počítá se s 8 % škodou způsobenou jezevcem nebo liškou, tedy 4 husy po 7g za 160Kč/kg) 4480 Kč C průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210kg Výpočet pro výdaj za škody způsobené škodnou = 4480/210 = 21,30 Kč/kg Výsledkem je výdaj za škody způsobené škodnou jeden kilogram husího masa 21,30 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za energie Jedná se o energii, která je potřeba k ohřevu vody, husa se musí spařit, aby šla oškubat. Voda se poté vyuţívá k dalším účelům (spaření šrotu, vaření brambor a další), a proto byl výdaj identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za energie: L/C = výdaj za energii na 1kg masa Kde: L - výdaje za elektrickou energii 1500Kč – slouţí k ohřevu vody, která je potřeba na oškubání hus C - průměrná váha prodávané husy 7kg – při počtu 30 hus – 210kg 60

Výpočet pro výdaje za energii = 1500/210 = 9,07Kč/kg Výsledkem je výdaj za energie jeden kilogram husího masa 9,07 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce bylo potřeba identifikovat přímé výdaje na 1 kg husího masa a to přímé výdaje za pořízení (30,48 Kč) za krmivo (39,62 Kč), zaměstnance (7,12 Kč) dále nepřímé výdaje, výdaje za veterináře (4,57 Kč), marketing (4,76 Kč) a škodu způsobenou škodnou (21,30 Kč) a energie (7,14 Kč). Sečtené dílčí výdaje byly odečteny od prodejní ceny 1kg masa a získána zisková přiráţka X, která se rovná 45,01 Kč. Cena 1 kg husího masa je určena na základě poptávky a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (169,79 Kč s DPH za kilogram mraţeného husího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) a Penny Market (118,89 Kč s DPH za kilogram mraţeného husího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (99,69 Kč s DPH za kilogram mraţeného husího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka č. 16 graficky znázorňuje kalkulační vzorec husího masa. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje husího masa a výdajů za produkt. Tabulka 15: Kalkulace husího masa 30,48 Kč Výdaje za pořízení Přímé výdaje Cena 160

39,62 Kč Výdaje za krmivo 7,12 Kč Výdaje za zaměstnance

Kč

4,57 Kč Výdaje za veterináře

(bez DPH) Nepřímé výdaje /kg

4,76 Kč Výdaje za marketing 21,30 Kč Výdaje za škody způsobené škodnou 7,14 Kč Výdaje za energie




61

Cena 1kg masa – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 160 – (30,48 Kč + 39,62 Kč + 7,12 Kč) – (4,76 Kč + 4,57 Kč + 21,30 Kč + 7,14 Kč) = 44,82 Kč X = 45,01Kč Po analýze výdajů, které byly rozděleny do několika skupin, podle vztahu k výrobku (přímé výdaje, nepřímé výdaje viz tabulka 15) pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje jednotlivých skupin na výdaje na 1kg husího masa. Pomocí těchto kilogramových výpočtů bylo moţno výdaje určit a zařadit do kalkulačního vzorce (viz tabulka 16). Po sečtení všech dílčích výsledků výdajů [přímé výdaje – výdaje za pořízení (30,48 Kč) výdaje za krmivo (39,62 Kč), zaměstnance (7,12 Kč) nepřímé výdaje – výdaje za veterináře (4,57 Kč), marketing (4,76 Kč), škodu způsobenou mortalitou (21,30 Kč) a energie (7,14)] bylo dopočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho kilogramu krůtího masa je 44,82 Kč. Zisková přiráţka z ceny výrobku je 28,01 %.

62

9 Kalkulace prodeje vajec Kapitola se bude zabývat kalkulací prodeje vajec z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Chov slepic je pouze doprovodný k hlavnímu chovu koz. Prodej vajec probíhá přímo na farmě za cenu 4kč/kus (bez DPH). Kalkulace bude počítat s přímými výdaji na chov slepic – pořízení slepic (10 kusů ročně – ţivotnost 6 let, kdy starší slepice vyměňujeme za mladší), výdaji za krmivo (dohromady je 60 slepic), skladování a přepravu, mzdovými výdaji na obstarání slepic, jejich zabití a oškubání, nepřímými výdaji – výdaje na obaly a výdaje na marketing a škody způsobené škodnou (jestřáb). Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 4kč, za který je prodej realizován, a výdaji na produkt. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence slepic 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyly známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 17 graficky znázorňuje kalkulační vzorec vajec obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného produktu, způsobu jeho pořízení, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 16: Kalkulace prodeje vajec obecně Výdaje za pořízení Přímé výdaje

Výdaje za krmivo Výdaje za zaměstnance

Cena 4 Kč (bez

Výdaje za veterinární ošetření Nepřímé výdaje

DPH)/Ks

Výdaje za marketing Škody způsobené škodnou Výdaje za obaly



Zdroj:autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D.,

63

Přímý výdaj – výdaje za pořízení slepic Pořizovací cena slepic je přímý výdaj, protoţe výdaj lez přesně přiřadit k produktu a jelikoţ je chov nesamostatný, slepice chováme pouze na prodej vajec. Pořizujeme je z chovných stanic drůbeţe. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici (například na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za pořízení : (A+B)/C = výdaj za pořízení na 1ks vejce Kde: A - roční výdaj za pořízení slepic 1600 Kč (pořízení 10 slepic za cenu 160 Kč ve snůšce) B - roční výdaj za transport slepic 1000 Kč (dovezení slepic z 2km vzdálené pojízdné stanice drůbeţe) C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 Výpočet pro výdaje za pořízení = (1600+100)/5400 = 0,003 Kč/ks Výsledkem je výdaj za pořízení slepic na jedno vejce 0,003 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – výdaje za krmivo Obilí je hlavní krmnou směsí slepic, a proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. Vzorec pro výdaje za krmivo: (D+E)/C = výdaj za krmivo na 1ks vejce Kde: D - roční výdaje za obilí 4000 Kč (2 tuny, tuna za 2000 Kč) E - roční výdaje na dopravu obilí 2000Kč (doprava ze 100km vzdáleného skladu) C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 64

Výpočet výdajů za krmivo = (4000+2000)/5400 = 1,111 Kč/ks Výsledkem je výdaj za krmivo pro slepice na jedno vejce 1,111 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – Výdaje za zaměstnance Zaměstnanec je placen úkolově, za zabitou a oškubanou slepici. Proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, např. mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“.(Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za zaměstnance: (F+G)/C = výdaj za zaměstnance na 1ks vejce Kde: F - roční výdaje za zaměstnance – 500Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za 50Kč za jednu slepici při 10 zabitých a oškubaných kusech) G - 15%daň z příjmu – 75 Kč C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 Výpočet pro výdaj za zaměstnance = (500+75)/5400 = 0,106 Kč/ks Výsledkem je výdaj za zaměstnance na jedno vejce 0,003 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za veterinární ošetření Výdaje za veterinární ošetření nelze přímo rozpočítat. Sledujeme pouze celkové spotřebované mnoţství léčiva. Proto byl výdaj na veterinární ošetření identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: H/C = výdaj za veterinární ošetření na 1ks vejce Kde: 65

H - roční výdaje za veterinární ošetření a léčiva paušálně 1000Kč C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 Výpočet pro výdaj za veterinární ošetření = 1000/5400 = 0,185 Kč/ks Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření slepic na jedno vejce 0,185 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímé výdaj – výdaje za marketing Za nepřímý výdaj se dají povaţovat výdaje za marketing, protoţe je nelze přesně přiřadit k jednotlivým produktům a vypočítat, jak působí celková reklama Kozí farmy Mýtinka zrovna na prodej vajec. Celkové výdaje za reklamu činili 12000 Kč. Výdaje za reklamu budou rozpočítány podle podílu jednotlivých produktů na trţbách (viz obrázek 1). Prodej vajec tvoří 6%. Vzorec pro výdaje za marketing: I*Y/C = výdaj za marketing na 1ks vejce I - roční výdaje na marketing 12 000Kč Y - procentuální podíl na trţbách 6% = 0,06 C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 Výpočet pro výdaje za marketing = 12000*0,06/5400 = 0,278 Kč/ks Výsledkem je výdaj za marketing na jedno vejce 0,278 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímé výdaj – výdaje za škody způsobené škodnou Škoda způsobená škodnou je ztráta, za kterou by šel realizovat prodej, pokud by slepice ne-zemřela a dále snášela. Proto je výdaj za škodu způsobenou škodnou započítán do kalkulačního vzorce. Není zde přímý vztah k prodeji vajec, a proto tento výdaj je identifikován jako nepřímý výdaj.

66

Vzorec pro výdaje za škody způsobené škodnou: J/C = výdaj za škodu na 1ks vejce Kde: J - výdaje za škodu způsobenou škodnou (počítá se 7% škodou způsobenou jestřábem 4 slepice při pořizovací ceně 160 Kč za kus) 640 Kč C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 Výpočet pro výdaj za škodu způsobenou škodnou = 640/5400 = 0,119 Kč/ks Výsledkem je výdaj za škodu způsobenou škodnou na jedno vejce 0,119 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Nepřímý výdaj – výdaje za obaly Obaly od vajíček jsou vykupovány 3x ročně z chovné stanice drůbeţe a další obaly získáváme recyklací a od sousedů. Proto není moţné přímo spočítat výdaje na obaly a tento výdaj byl identifikován jako nepřímý výdaj. Vzorec pro výdaje za obaly: K/C = výdaj za obaly na 1ks vejce Kde: K - roční výdaje za obaly 3000Kč – slouţí k přepravě a manipulaci s vejci C - průměrný počet vajec za den 15ks – při počtu 60 slepic – ročně přibliţně 5400 Výpočet pro výdaj za obaly 3000/5400 = 0,560 Kč/ks Výsledkem je výdaj za marketing na jedno vejce 0,560 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

67

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Tabulka č. 18 graficky znázorňuje kalkulační vzorec prodeje vajec. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje vajec a výdajů za produkt. Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce bylo potřeba identifikovat přímé výdaje na 1 jedno vejce a to přímé výdaje za pořízení (0,003 Kč) za krmivo (1,111 Kč), zaměstnance (0,106 Kč) dále nepřímé výdaje, výdaje za veterináře 0,185 Kč), marketing (0,278 Kč), škodu způsobenou škodnou (0,119 Kč) a obaly (0,560 Kč). Sečtené dílčí výdaje byly odečteny od prodejní ceny jednoho vejce a tím získána zisková přiráţku X, která se rovná 1,846 Kč. Cena 1 vejce je určena na základě poptávky a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (2,9 Kč s DPH za jedno vejce tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí), Norma (2,83 Kč s DPH za jedno vejce tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí), Lidl (2,99 Kč s DPH za jedno vejce tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) a Penny Market (3,1 Kč s DPH za jedno vejce tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (2,83 Kč s DPH za jedno vejce tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). tabulka 17: Kalkulace prodeje vajec 0,003 Kč Výdaje za pořízení Přímé výdaje

1,111 Kč Výdaje za krmivo 0,106 Kč Výdaje za zaměstnance

Cena 4 Kč (bez

1,185 Kč Výdaje za veterináře Nepřímé výdaje

DPH)/kus

0,278 Kč Výdaje za marketing 0,119 Kč Výdaje za škody způsobené škodnou 0,540 Kč Výdaje za obaly



Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Cena 1 vejce – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 4 – (0,003 Kč + 1,111 Kč + 0,106 Kč) – (0,185 Kč + 0278 Kč + 0,119 Kč + 0,560 Kč) = 1,846 Kč X = 1,846Kč 68

Po analýze výdajů, které byly rozděleny do několika skupin, podle vztahu k výrobku (přímé výdaje, nepřímé výdaje viz tabulka 17) pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje jednotlivých skupin na výdaje na jedno vejce. Pomocí těchto výpočtů bylo moţno výdaje určit a zařadit do kalkulačního vzorce (viz tabulka 18). Po sečtení všech dílčích výsledků [přímé výdaje – výdaje za pořízení (0,003Kč) výdaje za krmivo (1,111 Kč), zaměstnance (0,106Kč) nepřímé výdaje – výdaje za veterináře (0,185 Kč), marketing (0,278 Kč), škodu způsobenou škodnou (0,119 Kč) a obaly (0,560)] bylo dopočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho vejce je 1,846 Kč. Zisková přiráţka z ceny výrobku je 46,15 %.

69

10 Kalkulace prodeje medu Kapitola se bude zabývat kalkulací prodeje medu z rodinné farmy Kozí farma Mýtinka. Chov včel je pouze doprovodný k hlavnímu chovu koz. Prodej medu probíhá přímo na farmě za cenu 100 Kč/kg. (bez DPH) Kalkulace bude počítat s přímými výdaji na chov včel – výdaji za krmivo, skladování a přepravu, mzdovými výdaji na stáčení medu nepřímými výdaji – roční výdaje za veterináře a léčiva. Zisková přiráţka bude rozdílem ceny 100 Kč, za který je prodej realizován, a výdaji na produkt. Metodika: Vzorce budou sestavovány na základě údajů známých k 31. 12. 2012. Veškerá data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence včel 2012. Práce začala zpracovávat data na podzim v roce 2013, kdy nebyly známy veškeré údaje pro rok 2013. Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH. Veškeré výdaje jsou placeny s DPH, příjmy jsou bez DPH, proto Kozí farma Mýtinka doplácí na to, ţe není plátcem DPH. Tabulka č. 19 graficky znázorňuje kalkulační vzorec prodeje medu obecně s ohledem na specifikaci produktu. Přímé i nepřímé výdaje vychází z biologie daného zvířete, krmení a následovného zpracování produktu. Tabulka 18: Kalkulace prodeje medu obecně Cena

Přímé výdaje


100 Kč (bez DPH)/kg

Výdaje za krmivo

Nepřímé výdaje





Přímý výdaj – Výdaje za krmivo Včely je nutné na zimu řádně zakrmit, protoţe jejich přirozená potrava med je jim odebrána k prodeji. Včely se krmí po stáčení medu a to cukernatým roztokem. Na řádné zakrmení je potřeba 10kg cukru na úl, který jim slouţí jako potrava na zimu. Proto tento náklad byl určen jako přímý výdaj.

70

Vzorec pro výdaje za krmivo: (A+B)/C = výdaj za krmivo na 1kg medu Kde: A - roční výdaje za cukr 1020 Kč – 60kg cukru za 17Kč B - roční výdaje za transport krmiva 500Kč – cukr vozíme z Klášterce nad Ohří vzdáleného 11km C - průměrné mnoţství vyprodukovaného medu 90kg ( 15kg na jeden úl) Výpočet pro výdaje za krmivo = (1020+500)/90 = 16,89 Kč/kg Výsledkem je výdaj za krmivo na jeden kilogram medu 16,89 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

Přímý výdaj – Výdaje za zaměstnance Zaměstnanec je hodnocen úkolově za vytočení medu, proto tento výdaj byl identifikován jako přímý výdaj. „Přímé náklady jsou typické tím, ţe lze stanovit přímo a přesně na kalkulační jednici, např. mzdy pracovníků (pomocí úkolové či časové normy lze přesně určit podíl mezd na 1 kus)“. (Zlámal, Bellová 2010 str. 37) Vzorec pro výdaje za zaměstnance: (D+E)/C= výdaj za zaměstnance na 1kg medu Kde: D - roční výdaje za zaměstnance – 330 Kč (zaměstnanec je placen, v tomto případě úkolově a to za vytočení jednoho rámečku medu 5Kč v jednom úlu je 11 rámečků) E - 15%daň z příjmu – 50 Kč C - průměrné mnoţství vyprodukovaného medu 90kg ( 15kg na jeden úl) Výpočet pro výdaj za zaměstnance = (330+50)/90 = 4,21 Kč/kg Výsledkem je výdaj za zaměstnance na jeden kilogram medu 4,21 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce. 71

Nepřímý výdaj – výdaje za veterinární ošetření Včely jsou ošetřovány aerosolem proti varoáze, je to preventivní ošetření, které se na produkci medu nepodílí, a proto je to výdaj nepřímý. Vzorec pro výdaje za veterinární ošetření: F/C = výdaj za veterinární ošetření na 1kg medu Kde: J - roční výdaje za veterinární ošetření a léčiva paušálně 500Kč E - průměrné mnoţství vyprodukovaného medu 90kg ( 15kg na jeden úl) Výpočet pro výdaje za veterinární ošetření = 500/90 = 5,56 Kč/kg Výsledkem je výdaj za veterinární ošetření na jeden kilogram medu 5,56 Kč. Výsledek bude dosazen do kalkulačního vzorce.

72

Dosazení vypočtených údajů do kalkulačního vzorce Tabulka č. 20 graficky znázorňuje kalkulační vzorec prodeje medu. Do vzorce byly dosazeny jednotlivé výpočty výdajů. Zisková přiráţka byla vypočtena rozdílem ceny prodeje medu a výdajů za produkt. Metodika: Pro výpočet kalkulační vzorce bylo potřeba identifikovat přímé výdaje na 1 kg medu a to přímé výdaje za krmivo (16,89 Kč), zaměstnance (4,21 Kč) dále nepřímé výdaje, výdaje za veterináře (5,56 Kč. Sečtené dílčí výdaje byly odečteny od prodejní ceny 1kg medu a tím získána zisková přiráţka X, která se rovná 73,34Kč. Cena 1 kg medu je určena na základě poptávky a konkurence na trhu majitelem farmy. Konkurentem v tomto případě je Tesco (164,83 Kč s DPH za kilogram mraţeného králičího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí), Lídl (200 Kč s DPH za kilogram mraţeného krůtího masa z prsa a 79,90Kč ze stehna tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) a Penny Market (159,80 Kč s DPH za kilogram mraţeného krůtího masa z prsa a 128,80Kč ze stehna tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí) v Klášterci nad Ohří a Kaufland v Kadani (109,95 Kč s DPH za kilogram mraţeného krůtího masa tabulka 21 Srovnání cen s konkurencí). Tabulka 19: Kalkulace prodeje medu

100

16,89Kč

A) Výdaje za krmivo

4,21 Kč

B) Výdaje za zaměstnance

Nepřímé výdaje

5,56 Kč




Přímé výdaje

Cena Kč

DPH)/kg

(bez

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Cena 1kg medu – přímé výdaje – nepřímé výdaje = Zisková přirážka 100 – (16,89 Kč + 4,21) – 5,56 = 73,34 Kč X = 73,34 Kč

73

Po analýze výdajů, které byly rozděleny do několika skupin, podle vztahu k výrobku (přímé výdaje, nepřímé výdaje viz tabulka 19), pomocí jednoduchých vzorců (viz jednotlivé výpočty výdajů) byly rozpočítány roční výdaje jednotlivých skupin na výdaje na 1kg medu. Pomocí těchto kilogramových výpočtů bylo moţno výdaje určit a zařadit do kalkulačního vzorce (viz tabulka 20). Po sečtení všech dílčích výsledků výdajů [přímé náklady – výdaje za krmivo (16,89 Kč), zaměstnance (4,21 Kč) nepřímé náklady – výdaje za veterináře (5,56 Kč)] bylo dopočítáno, ţe zisková přiráţka z prodeje jednoho kilogramu medu je 73,34 Kč. Zisková přiráţka z ceny výrobku je 73,34 %.

74

11 Analýza podnikatelského prostředí Podnikatelské prostředí je souhrn všech faktorů, které na daný podnik působí. Pro zjištění faktorů a jejich vlivu na podnik lze pouţít PEST analýzu, která se zabývá vlivy policko-legislativními, ekonomickými, sociálně-kulturními a technologickými. Pro zjištění stávající pozice podniku se vyuţívá Porterův model 5 sil.

11.1 PEST analýza „Marketingové makroprostředí zahrnuje okolnosti, vlivy a situace, které firma svými aktivitami nemůţe nebo jen velmi obtíţně můţe zvládnout.“ (Jakubíková 2008 str. 86) „Analýza prostředí je důleţitá pro poznání externího okolí, v kterém firma působí, dále pro identifikaci změn a trendů, které se dějí v okolí firmy a mohou mít na něj vliv a ke stanovení toho, jak bude firma na vlivy těchto změn a trendů reagovat.“ (Blaţková 2007 str. 56) „Pro zhodnocení vnějšího podnikatelského prostředí lze pouţít PEST analýzu. Tato analýza vychází z prvních písmen jejího anglického názvu.“ (Kovář 2008 str. 69) Politicko- legislativní, ekonomické, sociálně-kulturní, technologické. Cílem analýzy je identifikovat faktory, které firmu bezprostředně ovlivňují.

Politicko-legislativních vlivy Mezi politicko-legislativní faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. antimonopolní zákony, ochranu ţivotního prostředí, ochranu spotřebitele, daňovou politiku, regulaci v oblasti zahraničního obchodu, pracovní právo a politickou stabilitu.

75

Ekonomické vlivy Mezi ekonomické faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. trendy vývoje HDP, ekonomické cykly, úrokové sazby, míru inflace, míru nezaměstnanosti, kupní sílu obyvatelstva a vývoj ceny energií.

Sociálně-kulturní vlivy Mezi sociálně-kulturní faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. demografický vývoj, mobilitu obyvatelstva, míra vzdělanosti obyvatelstva a přístup k práci a volnému času.

Technologické vlivy Mez technologické faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. celkový stav technologie, nové objevy, změny technologie nebo rychlost zastarávání.

11.2 Porterův model 5 sil „Strategie směřující k dosaţení konkurenční výhody byly poprvé představeny Michaelem Porterem, proto se jim také někdy říká Porterovy strategie nebo generické strategie.“ (Blaţková 2008 str. 96) „Tento model umoţňuje popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř kaţdého jednotlivého odvětví, a tak vytvořit informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody organizace.“ (Porter, 1994 str. 3) Tohoto modelu je pouţíváno k hlubšímu pochopení konkurence a všeobecné situace okolo podniku. Součástí je těchto pět sloţek (viz obr. 4): Stávající konkurence Nová konkurence Vliv odběratelů Vliv dodavatelů Substituční produkty 76

Graf č. 3 graficky znázorňuje Porterův model 5 sil. Kdy na stávávající konkurenci působí vliv odběratelů, nová konkurence, vliv dodavatelů a substituční produkty. Graf 3: Porterův model 5 sil

Zdroj: Porterův model 5 sil. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-05-27]

Stávající konkurence „Je ovlivněna řadou faktorů, přičemţ mezi rozhodující patří počet konkurujících si subjektů a jejich strategické záměry, typ trţní konkurence (monopolní, oligopolní, dokonale konkurenční), míra růstu trhu, existence globálních trhů a globálních zákazníků, rozmanitost sortimentu, moţnosti diferenciace, moţnost kapitálových akvizic či fúzí, technické mnoţství zvyšování přírůstků výrobní kapacity.“ (Veber 2005 str. 65)

Nová konkurence „Tento faktor můţe výrazně ovlivnit atraktivitu odvětví a v kaţdém případě chování jeho dosavadních aktérů. Případné rozhodnutí potenciálního konkurenta vstoupit do odvětví bude závislé na atraktivitě odvětví a na existenci, resp. neexistenci specifických bariér vstupu.“ (Bělohrádek 2001 str. 156)

77

„Za nejobvyklejší bariéry lze povaţovat ekonomické limity vyplývající z objemu produkce, investiční náročnost vstupu na nový trh, moţnost k přístupu k distribučním kanálům, vládní a jiné legislativní zásahy apod. Bariéry vstupu se mezi jednotlivými odvětvími či jednotlivými produkty/sluţbami mohou výrazně lišit, takţe není moţné obecně konstatovat, které z nich jsou nejdůleţitějšími.“ (Horáková 1992 str. 68)

Vliv odběratelů a dodavatelů „Toto je faktor, který také nelze přehlíţet, protoţe i úroveň koncentrace dodavatelských a odběratelských trhů bude významně ovlivňovat intenzitu konkurence v daném odvětví. Obecně lze říci, ţe se zvyšující se závislostí producenta na jednom dodavateli či odběrateli prudce roste vyjednávající síla dodavatele i odběratele. Čím vyšší úrovně pak bude vyjednávací síla dosahovat, tím vyšší intenzitu konkurence v odvětví lze očekávat.“ (Horáková 1992 str. 69) „Hrozbou pro organizace budou situace, kdy počet dodavatelů i odběratelů je malý, dodávané vstupy mají často unikátní charakter, neexistují substituční vstupy, jde z pohledu dodavatele o malá odběrová mnoţství a naopak finální výrobky jsou standardní, dodávky představují významnou část nákladů u zákazníka apod.“ (Horáková 1992 str. 69)

Substituční produkty Podle Horákové (1992 str. 69) je vţdy projevem vyšší intenzity konkurence ve sledovaném odvětví. Hrozba substituce můţe mít několik různých podob: hrozba substituce produktu produktem, hrozba substituce potřeby (např. vyšší kvalitou spotřebovaného statku), hrozba generické substituce (např. změna spotřebních návyků).

78

12 Analýza podnikatelského prostředí ve vztahu k farmě Mýtinka. Dle Ing. Mareše M.B.A., Ph.D., je nutné zjistit jaké dopady má okolí firmy na podnikové kalkulace a finanční plán a to prostřednictvím PEST analýzy a porterovu modelu 5 sil.

Politcko-legislativních vlivy Mezi politicko-legislativní faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. antimonopolní zákony, ochranu ţivotního prostředí, ochranu spotřebitele, daňovou politiku, regulaci v oblasti zahraničního obchodu, pracovní právo a politickou stabilitu. Antimonopolní zákony se farmy této velikosti netýkají. Ochrana životního prostředí – stát hlídá správně vyuţívání půdního fondu – a dovoluje pasení jen na Trvalých travních porostech – na údrţbu těchto pozemků Státní intervenční zemědělský fond poskytuje dotaci – pokud se vede jen daňová evidence, dává 5Kč za metr čtvereční ročně, pokud podvojné účetnictví poskytuje dotaci ve výši 10Kč za metr čtvereční ročně. Státní zemědělský intervenční fond, který tyto dotace spravuje, nebyl ochoten sdělit, z jakého základu vychází při rozdělování dotací podle formy účetnictví. Ochrana spotřebitele - se projevuje ve formě hygienických norem, které je potřeba dodrţovat, jinak podnik muţe přijití o licenci na prodej mléka, kaţdý měsíc se posílá vzorek mléka Státní hygienické laboratoři na rozbor. Tyto normy zabraňují vyuţití mléka na další zpracování pro výrobu domácích sýrů, pro výrobu je zapotřebí stavba sýrárny, která je pro podniky malé velikosti příliš drahá. Daňová politika – se projevuje především na zaměstnancích, kdy je potřeba řádně danit jejich práci a platit sociální a zdravotní pojištění. Poslední roky není dosahováno zisku kvůli rozšiřování farmy a je vykazována ekonomická ztráta. Daň se proto projevuje ve formě DPH, které je placeno dodavatelům. Změnou procentní sazby dochází k navyšování ceny vstupů. Spotřební daň ovlivňuje cenu pohonných hmot, které prodraţují dopravu vstupů. 79

Regulace v oblasti zahraničního obchodu – produkty jsou nabízeny přímo k prodeji na farmě, proto se regulace ochodu netýkají. Zajímavé je, ţe pokud si v Německu chcete zaloţit podobný podnik, domácí sýry můţete dělat doma a nepotřebujete sýrárnu. Pracovní právo – se projevuje ve vztahu se zaměstnancem. Zde zasahuje vláda ve zvyšování minimální pracovní mzdy a je potřeba dodrţovat zákoník práce 262/2006 Sb. Politická stabilita – je důleţité, aby nedocházelo k nepředvídaným změnám DPH a dani ze zisku. Pro podnik malé velikosti je kaţdá procentuální změna výrazně znát v nárůstu výdajů za pořizovaný materiál a pohonné hmoty.

Ekonomické faktory Mezi ekonomické faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. trendy vývoje HDP, ekonomické cykly, úrokové sazby, míru inflace, míru nezaměstnanosti, kupní sílu obyvatelstva a vývoj ceny energií. Kupní sila – obyvatelstva je důleţitým faktorem pro podnikání v této oblasti, tyto zdravé a většinou i draţší produkty, si kupují lidé s vyšší mzdou. Produkty kupují převáţně lidé s vysokoškolským vzděláním s nadprůměrnou mzdou, kterým jde převáţně o kvalitu produktu, neţ o jeho cenu. Dále lidé, kteří dbají na zdravý ţivotní styl (kozí mléko není tak tučné jako kravské) a lidé, kteří sportují. Farma je na odlehlém místě, a není snadné se tam dopravit. Většina zákazníků se věnuje cyklistice. Vývoj cen energií – projevuje se v kalkulacích produktů zvýšením vstupních cen. Nejvíc malý podnik vzdálený od větších měst a dodavatelů ovlivňuje vývoj ceny pohonných hmot (na provoz aut, traktůrku, sekaček, motorové pily, sněţné frézy a dalších). Farma má vyšší spotřebu elektrické energie (dojící přístroje, osvětlení a další elektrické nářadí potřebné k rozvoji a opravám jako je míchačka na beton a cirkulárka, štípačka).

Sociálně-kulturní faktory Mezi sociálně-kulturní faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. demografický vývoj, mobilitu obyvatelstva, míra vzdělanosti obyvatelstva a přístup k práci a volnému času.

80

Úroveň vzdělání – v Ústeckém kraji je nejniţší vzdělanost v České republice viz obrázek 5 Vzdělanost v Ústeckém kraji 2009, jak vyplývá z obrázku Ústecký kraj dosahuje 2. místa v počtu lidí bez vzdělání, 1. místa lidí pouze za základním vzděláním a 3. místa s lidmi bez maturity. A posledního místa s nejvyšším vzděláním a to pouhých 8% a to výrazně ovlivňuje sloţení spotřebitelů, o zdravé produkty mají většinou zájem vzdělanější lidé s vyššími příjmy. Graf č. 4 graficky znázorňuje vzdělanost v Ústeckém kraji v porovnání s ostatními kraji v České Republice. Graf 4: Vzdělanost v Ústeckém kraji 2009

Zdroj: ÚSTECKÝ KRAJ. Analýza potřeb Ústeckého kraje v oblasti vzdělávání. Ústí nad Labem: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s., 2011. Přístup k práci a volnému času – toto je nejdůleţitější faktor, převáţně pro zakladatele obdobných podniků. Mít farmu je závazek na celý den po celý rok. Kaţdý den musíte několikrát dávat vodu a krmivo pro zvířata a volného času je nedostatek. Volný čas je důleţitý i pro odběratele, kteří se za vámi dopravují.

81

Mobilita- je důleţitým faktorem, protoţe farma je 11km vzdálená nejbliţšímu městu Klášterci nad Ohří, kde sídlí většina stálých zákazníků. Pro produkty si jezdí, protoţe jsou zdravější neţ prodávané zboţí v obchodech, jedná o zboţí čerstvé (není mraţené) a bez umělých konzervantů a v dnešní době sledovaných „éček“. "Éčka" je lidový název pro látky, které se přidávají do potravin proto, aby vylepšily vlastnosti takové potraviny. Jedná se o látky různého původu, některé zcela přírodní, ale mnoho jich je také syntetických, čili uměle vyrobených. Nedůvěra lidí v tyto konzervanty nám zajišťuje odbyt veškerého vyprodukovaného masa.

Technologické faktory Mezi technologické faktory lze podle Kováře (2008 str. 69) zařadit např. celkový stav technologie, nové objevy, změny technologie nebo rychlost zastarávání. Celkový stav technologie – nejdůleţitějším strojem pro farmu je dojicí přístroj, který ušetří 75% času oproti ručnímu dojení. Dojící přístroj funguje na principu střídavé dekomprese, která nahrazuje ruční dojení. Kaţdá další mechanizace sniţuje časovou zátěţ. Míchačka na beton zrychluje výstavbu a cirkulárka práci s dřevěným materiálem. Motokultivátor MK60 - multifunkční traktůrek vhodný na přepravu materiálu, kosení luk a jejich sušení. Nové objevy – především v oblasti veterinárního ošetření výrazně ovlivňují chod podniku sniţováním mortality a tím dochází k zvýšení zisků. Vývoj nových léků, dokáţe snáze léčit nemoci a tím sniţovat ztráty způsobené různými parazity a onemocněním. Jedná se především o vývoj léků pro krůty a jejich náchylnosti k černohlavosti (histomatóze) a králíků na mor a kokcidiózu. Změny technologie – výrazně ovlivňuje jaké materiály a postupy pouţíváte při stavbách. Správnou technologií se dají energetické výdaje za teplo sníţit na nulu. Objekty je třeba řádně zateplit. Pokud vyuţijete ke stavbě objektů dřevo, je vhodné ho zaizolovat plastovou fólií a skelnou vatou. Zvířata produkují teplo, a pokud stavba neprofukuje, není potřeba zde topit, coţ sniţuje energetickou spotřebu. Rychlost zastarávání – volbou materiálu určíte ţivotnost objektů, dřevostavby jsou levnější a bez výdajů na řízení se stavebním úřadem, ale ţivotnost je kratší a kaţdý rok potřebují drobné opravy. Na trvalejší stavby je potřeba stavební povolení. 82

Porterův model 5 sil „Tento model umoţňuje popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř kaţdého jednotlivého odvětví, a tak vytvořit informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody organizace.“ (Porter, 1994 str. 3) Stávající konkurence Kozí farma Mýtinka se nachází na velmi odlehlém, ač turisticky navštěvovaným místu, tudíţ konkurence je velmi omezená a odběratelé skoupí veškerou produkci. Chovu koz se věnuje velmi málo podnikatelů, v České Republice je podle českého statistického úřadu k 1. 1. 2013 23620 kusů koz. V Ústeckém kraji jich je 1974 s počtem 23 kusů Kozí farma Mýtinka dosahuje 1,165% podíl na trhu. Nejbliţší konkurenti zabývající se prodejem kozího mléka jsou v 11 kilometrů vzdáleným Klášterci nad Ohří, nejedná se přímo o farmy, ale o prodejce kozího mléka ve velkých supermarketech jako Tesco, Billa, Lídl, Penny Market. Mléko prodávají za cenu z tab. 21, které uţ je konzervované. Konkurenci v oblasti masa tvoří větší obchodní řetězce z Klášterce nad Ohří a Kadaně jako je Kaufland, Tesco, Lidl a Penny. Nejedná se o farmy ale o obchody prodávající i masné výrobky. Veškeré maso bylo nabízeno pouze jako mraţené nebo jen jeho části. Produkty z Kozí farmy Mýtinka se oproti konkurenci odlišuje vyšší kvalitou, čerstvostí a cenou.

83

Tabulka č. 21 graficky znázorňuje srovnání produktů portfolia Kozí farma Mýtinka a s nejbliţšími prodejci v okolí. Nejedná se o farmy, ale o velké obchodní řetězce, které nabízejí stejné produkty. Tabulka 20: Srovnání cen s konkurencí Výstup

Kozí farma Tesco

Norma Lídl

Kaufland

Mýtinka Kozí mléko 1l

Penny Market

40

85,80

X

X

77,90

X

Králičí maso 1kg

160

164,83

159

X

109,09

159

Kachní maso 1kg

160

100

X

X

89,62

89,57

Krůtí maso 1 kg

100

11

X

200

109,95

159,80

Husí maso 1 kg

160

169,79

X

X

118,89

99,69

4

2,9

2,83

2,99

2, 83

3,10

100

72,80

139,80

121,50

145,70

165,80

Vejce 1 ks Med 1 kg

Zdroj: Vlastní výzkum (ceny konkurence jsou uváděny s DPH v korunách, Kozí farma Mýtinka není plátcem DPH, cena je uváděna v korunách) data byla sbírána v obchodech 20. 5. 2014 Nová konkurence Při analýze firemního okolí musíme brát v potaz potencionální novou konkurenci. Toto odvětví dokáţe přinést zisk, ale oproti jiným investicím vyţaduje celoroční soustavnou práci se zvířaty, kdy výsledek hospodaření dokáţe ovlivnit počasí, porodnost, nemoci, škodná a zloději. Vstup do odvětví přináší řadu bariér, jako jsou vysoké vstupní náklady. Je potřeba mít dostatečné pozemky, počet koz na tento pozemek hlídá Státní zemědělský intervenční fond. Pokud koz máte více, můţete být sankcionováni. Dále je potřeba vybudovat normované ustájení a sklady.

84

Vytvoření distribuční sítě je zdlouhavé, správné povědomí o farmě se buduje léta a velmi důleţitým faktorem je poloha s dobrou infrastrukturou. Vliv odběratelů (zákazníků) Prodej je realizován na místě a pouze přímým odběratelům se zájmem o agroturistiku a zdravý ţivotní styl, náš produkt nevykupuje ţádná firma. Odběratelé kupují pouze malé mnoţství a jejich největší kritéria jsou čerstvost a zdravost produktů. Byla zvaţována moţnost dodávat zboţí do Bio prodejen, ale příliš nízké výkupní ceny a nemoţnost ovlivňovat konečnou cenu, byly faktory, kvůli kterým tato moţnost byla zavrhnuta. Přímým prodejme, je farma schopna dosáhnout lepších ekonomických výsledků. Vliv dodavatelů Dodavatelé svojí cenou a rychlostí ovlivňují chod farmy. Především se cena projevuje na rozšiřování a opravě farmy. Mezi největšího dodavatele materiálu patří Staviva Mach s. r. o. z Klášterce nad Ohří, z kterého je dováţen stavební materiál (cement, ztracené bednění a drobné pracovní předměty) svojí blízkostí je jediný dodavatel stavebního materiálu a Kozí farma Mýtinka přijímá jeho ceny. Jako další stavební materiál pouţíváno vlastní dřevo, které zpracovává Výroba řeziva Raub na prkna a trámky. Na stavbu plotů jsou dva dodavatele materiálu. Ţelezné lešenářské trubky jsou vykupovány z firmy Bohumil Hřebíček - výkup surovin. Na výstavbu plotů je potřeba ţelezné kari sítě od Satrezidenc spol. s r.o. z Karlových Varů. O vozový vůz se stará Autodílna Folkman v Klášterci nad Ohří, která zpravuje i drobné benzinové nářadí a malý traktůrek motokultivátor MK 60. Seno je kupováno v balíkách od místního statkáře Jindřicha Keliána (chov skotu). Obilí je dodáváno od pana Jana Weigla a granulované směsi firmou Osex s.r.o. Mezi další dodavatele patří Ţatecký pivovar od něj je dováţeno mláto- zbytková směs z vaření piva.

85

Substituční produkty Jako nejvýrazněji ovlivňující substituční produkt je kravské mléko dostupné ve všech obchodech. Jeho cena je výrazně niţší neţ cena kozího mléka a je dostupnější a pro mnoho lidí i chuťově zajímavější. Obzvlášť kvůli předsudku, ţe kozí mléko smrdí. Prodejem ostatního masa se zabývají všechny větší řetězce, ale díky špatnému mediálnímu obrazu o kvalitě těchto produktů je větší zájem o produkty z Kozí farma Mýtinka. V médiích bylo prezentováno, jak prodejci do masa přidávají vodu pro vyšší hmotnost a maso je plné konzervantů a růstových hormonů. Maso z farmy je kvalitní, čerstvé a bez umělých hormonů. Zvířatům jsou podávána krmiva, která neobsahují ţádné kozervanty, proto maso dosahuje vyšší kvality.

86

13 Finanční plán Je nedílnou součástí podnikového plánování. V rámci finančního plánování je třeba stanovit finanční cíle podniku a určit prostředky, prostřednictvím kterých budou základní cíle dosaţeny. Finanční plánování je základním předpokladem pro zajištění finančního zdraví podniku a jeho dlouhodobé finanční stability. (Hyršlová, Klečka 2011 str. 227) Finanční plánování podle Kislingrové (2007) zahrnuje tyto kroky: analýzu finančních a investičních moţností, které má podnik k dispozici; promítnutí budoucích důsledků stávajících rozhodnutí s cílem vyhnout se případným překvapením; vybírání určitých alternativ, které jsou pak promítnuty do finančního plánu podniku; měření výsledné výkonnosti finančního plánu v porovnání s plánovanými cíli. Tyto kroky jsou realizovány pro naplnění finančních cílů podniku k růstu trţní hodnoty podniku. Finanční plán Specifická forma podnikatelského záměru. Představuje model stavů a toků ve financích podniku. V rámci finančního plánu jsou bilancovány finanční potřeby a finanční zdroje. Podnik je tak s dostatečným předstihem informován o potřebě případně přebytku finančních prostředků v jednotlivých sledovaných období a můţe podnikat potřebné kroky buď k zajištění potřebného kapitálu, nebo naopak plánovat způsob vyuţití volných prostředků. (Hyršlová, Klečka 2011 str. 228)

87

Podle Hyršlové a Klečky (2011 str. 227) finanční plán sestavujeme v podobě: Plánové rozvahy- tato část finančního plánu řeší jednotlivé majetkové sloţky a způsob jejich financování. Je třeba stanovit poţadavky na potřebný majetek a potřebu a strukturu kapitálu a jeho financování. Plánovaného výkazu zisku a ztráty – ten řeší otázky a struktury výsledku hospodaření podniku. Plánového přehledu o peněţních tocích – který se zaměřuje na problematiku peněţních výdajů a peněţních příjmů. Finanční plán proto musí zabezpečit naplnění podnikem přijatých finančních strategií a politik. Strategické cíle se realizují prostřednictvím strategických finančních plánů. Zabezpečení strategických cílů je zajištěno prostřednictvím taktických finančních plánů. V podniku jsou dále zpracovány také operativní finanční plány, které promítají taktické cíle do zcela konkrétních úkolů. Operativní plánování je nástrojem kaţdodenního finančního řízení podniku i jeho organizačních sloţek. Podle časového hlediska rozlišujeme finanční plány na: Dlouhodobé, které se sestavují na období 2-5 let a řeší naplnění dlouhodobých cílů podniku. Jsou zaměřeny především na vývoj zisku, investiční náklady a způsoby jejich financování, dividendovou politiku atd. Jejich Hlavním cílem je zabezpečit rozvoj podniku. Krátkodobé, které se sestavují na období jednoho roku i na kratší úseky a jejich hlavním cílem je zajistit běţný chod podniku, tedy především koordinovat příjmy a výdaje. Jedná se tedy prioritně o zajištění krátkodobé likvidity. Dlouhodobé a krátkodobé plány musí být vzájemně propojeny a provázány.

88

14 Finanční plány kozí farmy Mýtinka Finanční plán vychází z dat pro daňovou evidenci. Pro jednotlivé produkty z portfolia byly vytvořeny finanční plány. Data byla čerpána z evidencí vedených k jednotlivým produktům. Celkový finanční plán vychází z jednotlivých finančních plánů produktů z portfolia.

14.1 Finanční plán prodej mléka 2011,2012,2013 Finanční plán pro prodej kozího mléka. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem kozího mléka. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence koz 2011,2012,2013 viz tabulka č. 22. Výdaje za seno od roku 2011 do roku 2013 vzrostly o 25%. Tento nárůst byl způsoben růstem cen pohonných hmot. To se projevilo i u cen za dopravu a v ceně obilí. Obilí v roce 2012 oproti roku 2011 zdraţilo o 100%. S rozvojem farmy vzrůstaly i energetické nároky v roce 2012 oproti roku 2011 vzrostli o 20% a v roce 2013 bylo investováno do reklamy v podobě informačních cedulí, vizitek, potisků aut a letáků. V roce 2011 nejvyšší vinu na hospodářské ztrátě měly výdaje za opravu a rozvoj farmy. Bylo potřeba oplotit nový pozemek. Ploty jsou stavěny z ţelezných lešenářských trubek (50Kč za 2m), které umisťujeme po 3m do hloubky 50cm. Místo pletiva pouţíváme karisítě do betonu. 6m za 160 Kč. 461m takto postaveného plotu oplotilo 6000m2. Plot je metr vysoký a jako optickou bariéru pouţívá nataţené provázky. Zvířata mají pocit, ţe plot je vyšší a nepřeskakují ho. V roce 2012 jsme koupili pozemek za 250 000 Kč, který byl potřeba pro navýšení počtu dojných koz v základním stádu. Tento pozemek jsme koupili na podzim a v roce 2013 byl oplocen za 33 000Kč. Byla pouţívána stejná technologie plotů. 761m plotu vystačilo na 5000m2 nových pastvin. Rozdíl mezi prodejní cenou kozla a koz je dán specifikací trhu. Koza slouţí k chovu a produkci mléka, neplemenný kozlík je vhodný ke konzumaci. Proto se koza prodává za 1500 Kč (cena daná konkurencí na trhu) a kozlík od 800Kč do 1200Kč záleţí na stáří a váze. Ztráta je částečně financována z výnosnějších částí portfolia a ze soukromých zdrojů zakladatele farmy. 89

Tabulka č. 22 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z kozího mléka v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek za prodej kozího mléka. Tabulka 21: Finanční plány daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence koz 2011,2012,2013. Výdaje Příjmy 2011 2011

Výdaje Příjmy 2012 2012

Výdaje Příjmy 2013 2013

Výdaje v Kč

Příjmy v Kč

za seno

prodej mléka

uskladnění

prodej kozlů

3000

10000

3000

11000

6000

10000

doprava

prodej koz

2700

13500

3000

13500

3000

15000

12000 150000

12000 136000

15000 144000

za obilí

4000

8000

10000

uskladnění

3000

3000

3000

dopravu

3500

4000

6000

úprava obilí

2500

3000

4000

zaměstnanec

31287

31287

31287

4716

4716

4716

vet. ošetření

10000

12000

15000

energie

25000

30000

30000

reklama

0

0

5280

20000

250000

43000

15% daň

oprava a rozvoj

Výdaje celkem Příjmy celkem 121703 173500 364003 160500 176283 169000 Hospodářský výsledek

51797

-203503

-7283

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence koz 2011,2012,2013

90

14.2 Finanční plán prodej králičího masa 2011,2012,2013 Finanční plán pro prodej králičího masa. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem králičího masa. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence králíků 2011,2012,2013. Tabulka č. 23 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z prodeje králičího masa v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek za prodej králičího masa. Tabulka 22: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence králíků 2011,2012,2013.

Výdaje v Kč

Příjmy v Kč

Granule Obilí

Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy 2011 2011 2012 2012 2013 2013

prodej masa 25000 113960 30000 83570 33000 88760 koţešiny

2000

5132

4000

3482

5000

uskladnění

3000

3000

3000

doprava

4200

5000

5000

Zaměstnanec

9504

9504

9504

15% daň

1426

1426

1426

Vet. Ošetření

7500

10000

10000

0

0

2000

26000

17000

22080

reklama mortalita

4121

Výdaje celkem Příjmy celkem 80630 119092 81930 87052 91010 92881 Hospodářský výsledek

40462

7122

1871

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence králíků 2011,2012,2013.

91

V letech 2011 aţ 2013 došlo ke zdraţení granulí s přírodním léčivem o 32%. Tyto granule se králíkům dávají preventivně v období mládí, kdy jsou nejnáchylnější k nemocem. Tento nárůst byl způsoben růstem cen pohonných hmot. To se projevilo i u cen za dopravu a v ceně obilí. Obilí oproti roku 2011 zdraţilo o 100%. V roce 2011 chov králíků začali zuţovat nemoci. Nedaří se nám vymýtit kokcidiózu, střevní paraziti, která náš chov zatěţuje vysokou mortalitou a tím škodou, která vzniká zvýšenými náklady na léčení, omezováním chovu a ztrátou v prodeji masa. V roce 2012 ještě pořád králíci umírali na kokcidiózu a omezením chovu jsme dosáhli pouze 17% výsledku oproti roku 2011. Nemoc se nám podařilo omezit, ale v roce 2013 část chovu chytla králičí mor a musela být utracena. Nemoc se zatím znovu neobjevila a postupně obnovujeme chov na úroveň roku 2011.

92

14.3 Finanční plán prodej kachního masa 2011, 2012, 2013 Finanční plán pro prodej kachního masa. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem kachního masa. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence kachen 2011,2012,2013. Tabulka č. 24 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z prodeje kachního masa v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek za prodej kachního masa. Tabulka 23: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence kachen 2011,2012,2013. Výdaje Příjmy Výdaje v Kč

Příjmy v Kč 2011

pořízení

prodej masa

2011

6400

22240

Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy 2012

2012

2013

2013

6400 35200

4800 24640

doprava

800

1000

1000

granule

3000

3000

2500

obilí

4000

0

0

0

1200

1200

doprava

8000

5000

5000

Zaměstnanec

2800

2800

2800

420

420

420

2000

2000

1500

0

0

1000

škodná

12760

0

1760

opravy

0

0

2000

energie

1000

2000

1500

mláto

15% daň Vet. Ošetření reklama

41180

22240 23820 35200 25480 24640 -18940

11320

-840

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence kachen 2011,2012,2013.

93

V roce 2011 se chov kachen nedařil. Po minulých zkušenostech s vlastním líhnutím pořizujeme 14 denní kachničky za 80kč za kus. Pořízení je levnější neţ vlastní líheň především kvůli vysoké mortalitě a časové náročnosti. Kachny nejsou tak náchylné na nemoci jako králíci, ale v roce 2011 a 2013 nám chov pokazila návštěva jezevce, kdy v roce 2011 zabil 29 kachen a způsobil škodu ve výši 12760 Kč. Zemědělci zabývající se rostlinnou výrobou mají ze zákona nárok na odškodnění od honitební společnosti za škodu způsobenou zvěří. Zákon v tomto případě nechrání před škodou způsobenou škodnou a zemědělci věnující se chovu nárok v tomto případě na odškodnění nemají. V roce 2012 nás jezevec nenavštívil, ale vrátil se v roce 2013, naštěstí aţ na podzim, kdy většina chovu byla ukončena a zabil jen 4 kachny a 4 husy. Proboural ploty tak musela být provedena základní rekonstrukce a v roce 2014 se plánuje s celkovou přestavbou chovu kachen a hus proti zamezení přístupu této škodné. V roce 2011 jsme kachny krmili máčeným obilím, ale po zdraţení obilí o 100% tato cesta nebyla ekonomická. Podařilo se nám domluvit odběr mláta (zbytek po vaření piva) z Ţateckého pivovaru spol. s r.o. půl tuny za 150Kč. Oproti obilí jsme sníţili náklady na výkrm kachen na 15%.

94

14.4 Finanční plán prodej krůtího masa 2011,2012,2013 Finanční plán pro prodej krůtího masa. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem krůtího masa. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence krůt 2011,2012,2013. Tabulka č. 25 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z prodeje krůtího masa v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek za prodej krůtího masa. Tabulka 24: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence krůt 2011,2012,2013.

Výdaje v Kč

Příjmy v Kč

pořízení

prodej masa

Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy 2011 2011 2012 2012 6000 24000

6000

doprava

1000

1000

1000

granule

1500

1500

1500

doprava

3500

4500

4500

450

450

900

68

68

135

800

1000

2000

0

0

1000

16000

20000

4000

1500

1500

1500

zaměstnanec 15% daň vet. ošetření reklama mortalita energie Výdaje celkem Hospodářský výsledek

30818 24000 36018 -6818

20000

Výdaje Příjmy 2013 2013 6000 36000

20000 22535 36000 -16018

13465

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence krůt 2011,2012,2013.

95

Chov krůt se nám nedařil pro jejich velkou náchylnost na černohlavost, neboli histomonosu. Krůty jsme začali chovat v roce 2011 a neţ jsme se dozvěděli o této nemoci, první rok nám pomřela čtvrtina chovu (8 krůt z 30). V roce 2012 nám pomřela polovina chovu (15 krůt z 30) a vyřešili jsme to změnou veterináře, který nás o této nemoci poučil a hlavně poradil jak jí předcházet odčervováním veškeré drůbeţe, protoţe hostitelem je červ, který ţije hlavně ve slepicích. To obnášelo zvýšení výdajů na veterinární ošetření, ale v roce 2013 nám umřely jen dvě krůty, coţ představuje 80% sníţení mortality.

96

14.5 Finanční plán prodej husího masa 2011,2012,2013 Finanční plány pro prodej husího masa. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem husího masa. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence hus 2011,2012,2013. Tabulka č. 26 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z prodeje husího masa v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek za prodej husího masa. Tabulka 25: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence hus 2011,2012,2013. Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Příjmy V Kč 2011 2011 2012 2012 2013 2013

Výdaje v Kč pořízení

prodej masa

5400 33600

5400 29120

5400 29120

doprava

1000

1000

1000

granule

2320

2320

2320

obilí

2000

4000

4000

doprava

1700

2000

2000

zaměstnanec

1300

1300

1300

195

195

195

1000

1000

1000

reklama

0

0

1000

škodná

0

4480

4480

energie

1500

1500

1500

15% daň vet. ošetření

Výdaje celkem

Příjmy celkem 16415 29120 23195 29120 24195

Hospodářský výsledek

12705

5925

29120 4925

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence hus 2011,2012,2013.

97

V roce 2011 se chovu hus dařilo, nepřišla ţádná nemoc a škodná si vybrala jen kachny, takţe zisk z prodeje husího masa dosáhl 77,45%. Tento úspěch uţ se nám nepodařilo zopakovat. V roce 2012 došlo ke zdraţení obilí o 100%, došlo k nárůstu výdajů za dopravu a místo jezevce přišla liška, ta naštěstí tak velké škody neudělala, zabila jen 4 ks, ale v roce 2013 se vrátil jezevec, naštěstí aţ na podzim, kdy většina chovu byla ukončena a zabil jen 4 kachny a 4 husy. Sníţením ztrát, které působí škodná, se snaţíme zvýšit trţby z prodeje masa. Na rok 2014 je naplánována důkladná rekonstrukce stávajících kurníků a plotů kolem výběhu.

98

14.6 Finanční plán prodeje vajec 2011, 2012, 2013 Finanční plán pro prodej vajec. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem vajec. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence slepic 2011,2012,2013. Tabulka č. 27 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z prodeje vajec v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek za prodej vajec. Tabulka 26: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence slepic 2011,2012,2013

Výdaje v Kč Příjmy v Kč pořízení slepic

prodej vajec

doprava

prodej masa

Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy 2011 2011 2012 2012 2013 2013 1600 21600 100

1000

1600 21600 100

1000

1600 21600 100

obilí

2000

4000

4000

doprava

1800

2000

2000

500

500

500

75

75

75

1000

1000

1000

640

640

640

2000

3000

3000

zaměstnanec 15% daň vet. ošetření škodná obaly Výdaje celkem Příjmy celkem

1000

9715 22600 12915 22600 12915 22600


12885

9685

9685

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., Data byla čerpána z daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence slepic 2011,2012,2013.

99

Prodej vajec je velmi stabilní, přes výkyvy v počasí, které ovlivňují snášivost slepic, průměrná snůška je 15 vajec denně. Přes léto k 25 v zimě kolem 5 denně. Celoroční snůška vajec je přibliţně 5400 ks. Vejce od nás jsou velmi oblíbená a bez umělých hormonů, kterými jsou krmeny slepice v drůbeţárnách (mají 2x větší snášivost), ale rozdíl je na první pohled viditelný. Pokud rozklepnete vajíčko koupené, ţloutek je mdlý, pokud rozklepnete vejce domácí, ţloutek je zářivě ţlutý. Trţby z prodeje v roce 2012 a 2013 klesly oproti roku 2011 především kvůli zvýšené ceně obilí o 100% a zvýšením ceny obalů o 50%.

100

14.7 Finanční plán prodeje medu 2011,2012,2013 Finanční plán pro prodej medu. Shrnutí veškerých výdajů a příjmů, které souvisí s prodejem medu. Data byla čerpána z Deníku příjmů a výdajů a Evidence včel 2011,2012,2013. Tabulka č. 28 graficky znázorňuje výdaje a příjmy z prodeje medu v letech 2011,2012 a 2013. Součty všech výdajů a příjmů a hospodářský výsledek z prodeje medu. Tabulka 27: Finanční plány pro prodej medu daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence včel 2011,2012,2013. Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy 2011 2011 2012 2012 2013 2013

Výdaje v Kč

Příjmy v Kč

pořízení úlů

dotace

9450 11000

pořízení včelstev

prodej medu

4000

rámkové přířezy

2000

Mezistěny

3600

včelařské nástroje

5615

doprava

1500

cukr

1020

Výdaje celkem

Příjmy celkem

0

27185 11000


16185

Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D., K zaloţení chovu včel je zapotřebí technické vybavení, na které je moţné získat dotaci. Proto je výběr úlů a dalších komponentů ke startu velmi důleţitý. Ústecký kraj, pod který katastrálně obec Mýtinka spadá, vypisuje kaţdý rok dotační titul Podpora včelařů na území Ústeckého kraje. Dotace byla plánována aţ na 80% vynaloţených výdajů, ale vzhledem k povodním v roce 2013 byli dotace zkráceny na 40% vynaloţených nákladů a byla poskytnuta dotace ve výši 11000 Kč. Chov včel byl zaloţen v roce 2013. Specifikací vyšší nadmořské výšky je to, ţe niţších nadmořských výšce v roce pořízení včely vyprodukují dostatečné mnoţství medu na stáčení, ve vyšších oblastech včelstvo zesílí na přeţití zimy a první rok nevyprodukuje ţádný med. 101

14.8 Finanční plán pro roky 2011, 2012, 2013 Tabulka č. 29 Celkový finanční plán pro roky 2011, 2012, 2013, který ukazuje celkový hospodářský výsledek pro Kozí farmu Mýtinka a jak se jednotlivé produkty portfolia podílely na výsledku. Tabulka 28: Finanční plán 2011, 2012, 2013.

Celkem v tis. Kč Kozy

Výdaje Příjmy

Výdaje

Příjmy

Výdaje

Příjmy

2011

2012

2012

2013

2013

2011

122

161 -204 87 7 35 11 20 -16 29 6 23 10 0

176

Celkem 297 390 540 355 Hospodářský výsledek 93 -185 Zdroj: autor ve spolupráci s Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D.,

379

Králíci

79

Kachny

41

Krůty

31

Husy

16

Slepice

8

Med

0

174 52 119 40 22 -19 24 -7 29 13 22 13 0

364 80 24 36 23 13 0

91 25 23 24 13 27

169 -8 93 2 25 0 36 13 29 5 23 10 11 16 387 8

V letech 2011 aţ 2013 nebyl hospodářský výsledek příznivý. Vlivem vysoké mortality u králíků a krůt a vysokou škodou, kterou způsobila škodná, a investicemi do rozšíření a rozvoje farmy bylo dosaţeno ztráty v celkové výši 84 000 Kč. Tato ztráta byla hrazena ze soukromých zdrojů majitele farmy s očekáváním vyšších výnosů v příštích letech. Především vysoká investice do pořízení nových pastvin a jejich oplocení, byla naplánována pro zvýšení základního stáda o 5 dojných koz. Je očekáváno, ţe zvýšení základního stáda o nové kozy zvedne produkce mléka aţ o 60%.

102

14.9 Finanční plán pro roky 2014, 2015, 2016 Finanční plány pro roky 2014,2014 a 2016. Budoucí příjmy a výdaje jsou plánovány podle očekávání z let minulých. U většiny produktů z portfolia bude zachována stávající produkce, a proto jsou očekávány podobné výdaje jako v minulých letech. Tabulka č. 30 ukazuje výhledové plány pro roky 2014, 2015 a 2016. Na práci se začalo pracovat na podzim 2013, kdy nebyla veškerá ekonomická data pro rok 2014. Tabulka 29: Finanční plán 2014, 2015, 2016,

Celkem v tis. Kč Kozy

Výdaje Příjmy

Výdaje

Příjmy

Výdaje

Příjmy

2014

2015

2015

2016

2016

210

2014 260

210

50 Králíci

90

110

25

40

90

25

36

25

20

40

25

13

23

20

40

10

63


423

519

2

25

40 23 20

425


529 104

36 11

20

40 20

13

23 10

2

18

96

103

36

40 15

-40

-30 Celkem

25

20

10 Med

40

110 20

11

20 Slepice

90

15

11 Husy

110

260 50

20

15 Krůty

210

50

20 Kachny

260

20 18

385

529 144

V letech 2014 aţ 2016 počítáme s návratem investice rozšíření pastvin (nákup pozemků a jejich oplocení) z minulých let ve výši 344 000 Kč (nákup 5 000 metrů čtverečních 1m za 50kč a jejich oplocení). Tato investice bude plně zisková v roce 2017. V letech 2014 aţ 2016 je počítáno s kladným hospodářským výsledkem v celkové výši 344 000Kč. Investicemi do lepších plotů, očekáváme, ţe škody způsobené škodnou eliminujeme. Výdaje za škodou klesnou na 0 a ročně to ušetří přibliţně 30 000Kč. V roce 2014 počítáme s nákupem dalšího včelařského zařízení. Především se jedná o medomet, který slouţí k stáčení medu, a příslušenství na jeho uskladnění. Medomet slouţí ke stáčení medu mechanicky. Počítá se s časovou úsporou při stáčení medu o 90% oproti ručnímu stáčení a tím se sníţí výdaje za zaměstnance. V roce 2015 se počítá s úplnou rekonstrukcí stávajících kotců pro slepice s vybudováním ochranných sítí, jako ochrana před létajícími dravci. Rekonstrukce je nutná kvůli technickému stavu. Počítá se s investicí 40 000Kč za stavební materiál. Roční úspora se předpokládá přibliţně 2000 Kč. Na základě těchto opatření očekáváme zvýšení prodeje medu, a eliminování ztrát způsobených škodnou. Výdaje u kozího mléka vzrostou o 21,7 % rozšířením stáda z 23 kusů na 28. Příjmy u kozího mléka vzrostou o 60 % zvětšením produkce. Podle očekávání z minulých let a podle počtu odmítnutých zakázek, předpokládáme úplný odbyt produkce. Výdaje za škodnou investicí do lepších plotů klesnou na 0, čímţ dojde ke zvýšení příjmů za prodej masa.

104

15 Ekonomický informační systém Registrační číslo provozu podle NACE je CZ 718016 – 01 Kozí farma Mýtinka na adrese provozu: Mýtinka 132E, 43184. Druh činnosti farmy je Prvovýroba specifikace této činnosti - Chov, doprava, Skladování, Zpracování, Prodej mléka z rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z 29. 7. 2013. Stájový registr - Registrační číslo hospodářství: 42029490 / číslo stáje 10. Zemědělská prvovýroba Fyzická osoba – podnikatel Jana Muţíková Zeyerova Alej 1843/18, Praha 6, Břevnov, 16200 IČ: 45753288. Farma vedla jednoduché účetnictví dnes daňovou evidenci, údaje pro kalkulační vzorec byly čerpány z Deníku příjmů a výdajů, knihy pohledávek a závazků a mzdové evidence. 1. 1. 2004 došlo k přejmenování z Peněţního deníku z Knihy pohledávek a závazků a ze mzdových listů. Změn bylo daleko více, ale tyhle přímo ovlivnili účetnictví farmy, kdy proběhlo přejmenování podle zákona č. 563/1991 Sb. Tabulka č. 31 graficky znázorňuje změnu v názvosloví podle zákona č. 563/1991, která proběhla v roce 2004. Tabulka 30: Změny v evidenci Jednoduché účetnictví

Daňová evidence po 1.1.2004

Peněţní deník

Deník příjmů a výdajů

Kniha pohledávek a závazků

Kniha pohledávek a závazků

Mzdové listy

Mzdová evidence

Inventurní kniha

Karty dlouhodobého majetku


105

V Deníku příjmů a výdajů byli pracovní sešity k jednotlivým produktům z portfolia. Pro přehlednější a snazší orientaci v evidenci jsme si rozdělili Deník příjmů a výdajů na jednotlivé pracovní sešity podle produktů z portfolia. Díky těmto evidencím bylo moţno určit všechny výdaje a příjmy vztahující se k jednotlivým produktům a vytvořit kalkulační vzorce a finanční plány pro jednotlivé roky a z toho odhadnout i budoucí vývoj v letech 2014, 2015 a 2016. Evidence výdajů a příjmů Koz, Králíků, Kachen, Krůt, Hus, Slepic a Včel. V daňové evidenci pro lepší vnitropodnikovou orientaci jsou výdaje a příjmy rozděleny do jednotlivých pracovních sešitů. Pro lepší orientaci v příjmech a výdajích je rozdělní podle druhu produktu. Ke kaţdému produktu se váţí jiné náklady a jiné příjmy. Díky tomuto rozdělení bylo moţné udělat kalkulační vzorce pro jednotlivé produkty a finanční plány pro budoucí období. Tabulka č. 32 graficky znázorňuje Ekonomický informační systém kozí farmy Mýtinka. Farma vede daňovou evidenci a v pracovních sešitech si vede záznamy k jednotlivým produktům z portfolia. Tabulka 31: Deník příjmů a výdajů Pracovní sešit

Výdaje

Příjmy

Evidence Koz

seno – 12000 Kč

Mléko – 40kč/litr

Evidence Králíků

granule- 25000 Kč

Maso – 160 Kč/kg

Deník příjmů

Evidence Kachen

mláto – 1200 Kč

Maso – 160 Kč/kg

a výdajů

Evidence Krůt

Pořízení – 6000 Kč

Maso – 100 Kč/kg

Evidence Hus

Obilí – 4000 Kč

Maso – 160 Kč/kg

Evidence Slepic

Obaly – 3000 Kč

Vejce – 4 Kč/ks

Evidence Včel

Úly – 9450 Kč

Med – 100 Kč/kg


106

Z těch pracovních sešitů byly čerpány materiály pro sestavení kalkulačních vzorců a pro finanční plány. Tyto výdaje a příjmy pak byly rozpočítávány na jednotlivé údaje pro kalkulace produktů z portfolia. Tabulka č. 33 graficky znázorňuje ukázku zpracování dat z ekonomického informačního systému. Kdy z jednotlivých pracovních sešitů byly vytvořeny kalkulační vzorce pro produkty z portfolia. Tabulka 32: Ukázka ekonomického informačního systému Deník příjmů a vý- Pracovní sešit

Kalkulační vzorec

dajů


107

Závěr Práci se zabývala kalkulačními vzorci pro jednotlivé produkty z portfolia Kozí farma Mýtinka. Kalkulační vzorce jsou pouţívány většími podniky, které vedou podvojné účetnictví. Kozí farma Mýtinka je mikropodnik, který vede pouze daňovou evidenci. Pro sestavení kalkulačních vzorců bylo aplikováno názvosloví z daňové evidence. Práce se tímto tématem zabývala z nedostatku ekonomických informací o jednotlivých produktech. Sestavením jednotlivých vzorců, dostal podnik údaje o jednotlivých produktech a jejich rentabilitě. V roce 2013 byl prodej mléka nerentabilní a docházelo k velkým finančním ztrátám. Investicí do nových pozemků a jejich oplocení mohlo dojít ke zvětšení produkce mléka o 60%. Zvětšením produkce a rozpuštěním fixních nákladů se předpokládá návratnost investice. Investicemi do lepších plotů se předpokládá sníţení výdajů za škodnou na 0 a zvýšení příjmů z prodeje masa. V roce 2015 se počítá s úplnou rekonstrukcí stávajících kotců pro slepice s vybudováním ochranných sítí, jako ochrana před létajícími dravci. Rekonstrukce je nutná kvůli technickému stavu. Počítá se s investicí 40 000Kč za stavební materiál. Roční úspora se předpokládá přibliţně 2000 Kč. Jednotlivé sloţky produktů jsou rentabilní, pokud se řádně zabezpečí veškerá rizika. Největší riziko v zemědělské prvovýrobě (Zemědělskou prvovýrobou se rozumí chov hospodářských zvířat, pěstování zemědělských plodin, včetně sklizně, výroby mléka, popřípadě vajec a produkce hospodářských zvířat před poráţkou.) je mít dostatečné zásoby krmě na zimu. Prevence před nemoci veterinárním ošetřením a stavba kvalitních plotů tak, aby se produkt nemohla ohrozit škodná. Propojením kalkulačních vzorců do finančních plánů získal podnik informace o tom, jak se jednotlivé produkty z portfolia podílejí na trţbách. Vyhodnocením podnikatelského prostředí a Porterovým model 5 sil podnik získal informace o svém okolí, struktuře zákazníků, jeho budoucích příleţitostech a hrozbách. Vzhledem k trendu a poptávce po produktech malé podniky mají příleţitost prosadit se na trhu. Poptávka po produktech Kozí farma Mýtinka je větší neţ nabídka.

108

Seznam obrázků Graf 1: Graf podílu výstupů na celkových trţbách 2013 ................................................ 11 Graf 2: Graf roční produkce mléka ................................................................................. 18 Graf 3: Porterův model 5 sil ........................................................................................... 77 Graf 4: Vzdělanost v Ústeckém kraji 2009 ..................................................................... 81

109

Seznam tabulek Tabulka 1: Produktové portfolio ...................................................................................... 9 Tabulka 2: Výstupy z produktů ...................................................................................... 10 Tabulka 3: Obecný kalkulační vzorec ............................................................................ 15 Tabulka 4: Kalkulace kozího mléka obecně ................................................................... 18 Tabulka 5: Kalkulační vzorec mléka .............................................................................. 24 Tabulka 6: Kalkulace kozího mléka obecně pro rok 2014 ............................................. 26 Tabulka 8: Kalkulační vzorec mléka 2014 ..................................................................... 32 Tabulka 9: Kalkulace králičího masa obecně ................................................................. 34 Tabulka 10: Kalkulace králičího masa............................................................................ 39 Tabulka 11: Kalkulace kachního masa obecně .............................................................. 42 Tabulka 12: Kalkulace kachní maso ............................................................................... 47 Tabulka 13: Kalkulace krůtího masa obecně .................................................................. 49 Tabulka 14: Kalkulace krůtího masa .............................................................................. 54 Tabulka 15: Kalkulace husího masa obecně ................................................................... 56 Tabulka 16: Kalkulace husího masa ............................................................................... 61 Tabulka 17: Kalkulace prodeje vajec obecně ................................................................. 63 tabulka 18: Kalkulace prodeje vajec ............................................................................... 68 Tabulka 19: Kalkulace prodeje medu obecně ................................................................. 70 Tabulka 20: Kalkulace prodeje medu ............................................................................. 73 Tabulka 21: Srovnání cen s konkurencí .......................................................................... 84 Tabulka 22: Finanční plány daňové evidence Deník příjmů a výdajů Evidence koz 2011,2012,2013. ............................................................................................................. 90 Tabulka 23: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence králíků 2011,2012,2013. ............................................................................................................. 91 Tabulka 24: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence kachen 2011,2012,2013. ............................................................................................................. 93 Tabulka 25: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence krůt 2011,2012,2013. ............................................................................................................. 95 Tabulka 26: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence hus 2011,2012,2013. ............................................................................................................. 97 Tabulka 27: Finanční plány daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence slepic 2011,2012,2013 .............................................................................................................. 99 Tabulka 28: Finanční plány pro prodej medu daňová evidence Deník příjmů a výdajů Evidence včel 2011,2012,2013. .................................................................................... 101 Tabulka 29: Finanční plán 2011, 2012, 2013. .............................................................. 102 Tabulka 30: Finanční plán 2014, 2015, 2016, .............................................................. 103 110

Tabulka 31: Změny v evidenci ..................................................................................... 105 Tabulka 32: Deník příjmů a výdajů .............................................................................. 106 Tabulka 33: Ukázka ekonomického informačního systému ......................................... 107

111

Seznam literatury 1. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. MANAGEMENT. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2001. 642 s. ISBN 80-85839-45-8. 2. BLAŢKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1535-3. 3. FANTOVÁ, Milena a Lenka NOHEJLOVÁ. Chov lam: pracovní sešit. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2011, 33 l. ISBN 978-80-213-2213-4. 4. FANTOVÁ, Milena a Lenka NOHEJLOVÁ. Chov koz: pracovní sešit. 3. vyd. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakl. Brázda, 2012, 231 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-209-0393-8. 5. HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné světové tvorbě. Praha: Grada a.s., 1992. 368 s. ISBN 80-85424-83-5. 6. HUNČOVÁ, Magdalena. Manaţerské účetnictví: základy. 2. vyd. Ostrava: Mirago, 2007, 125 s. ISBN 80-866-1734-3. 7. HYRŠLOVÁ, Jaroslava a Jiří KLEČKA. Ekonomika podniku. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 346 s., [9] s. obr. příl. ISBN 978-80-86730-54-7. 8. KISLINGEROVÁ, Eva. Manaţerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, xl, 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0. 9. KONRÁD, Jaroslav a Lenka NOHEJLOVÁ. Chov koţešinových zvířat: pracovní sešit. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1996, 195 s. ISBN 80-715-7204-7. 10. KOVÁŘ, František. Strategický management. 2008. vyd. Praha: Vysoká škola manaţerské ekonomiky 11. KRÁL, B. a kol. Manaţerské účetnictví. 1. vydání. Praha: Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. 12. KRÁL, B. a kol. Vnitropodnikové účetnictví. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 285 s. ISBN 80-7079-831-9. 13. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 14. KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 1. vydání. 2006. ISBN 80247-0966-X. 112

15. LEDVINKA, Zdeněk a Lenka NOHEJLOVÁ. Chov drůbeţe I.: pracovní sešit. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2011, 143 s. ISBN 978-80-2132174-8. 16. LIŠKA, V.: Diplomová práce (zpracování a obhajoba). 2. vydání. Praha: nakladatelství Ivo Ulrych, 2003. 116 s. ISBN 80-86579-11-5. 17. MACHÁČ, O. a kol.: Podniková ekonomika a management (I. díl). Pardubice, Universita Pardubice 1998 18. MALÝ, Václav. Marketingový výzkum: teorie a praxe. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2008, 181 s. ISBN 978-80-245-1326-3. 19. MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-735-7219-2. 20. PORTER, M. E. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403s. ISBN 80-85605-11-2. 21. SYNEK, Miloslav. 2002. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179736-7. 22. SYNEK a kol. 2007. Manaţerská ekonomika. Praha: Gradua Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4 23. VEBER, J A KOL. Management – základy, prosperita, globalizace. 1. vydání. Praha: Management Press, 2005. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. 24. ZLÁMAL, Jaroslav a Jana BELLOVÁ. Manaţerské účetnictví ve zdravotnictví: základy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 105 s. Skripta (Univerzita Palackého). ISBN 978-802-4425-191.

113

Kalkulace a controlling

Recommend Documents