VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Hodnocení investice zemědělské firmy AGRO do živočišné výroby a jejího financování

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Hodnocení investice zemědělské firmy AGRO do živočišné výroby a jejího financování Bakalářská práce

Autor práce:Michal Charvát Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce ukazuje, jak funguje zemědělský sektor a hlavně jak je to s finanční podporou pro zemědělské subjekty. V první části práce se zabývám situací a financováním v zemědělském sektoru, dále popisuji, jaké lze získat finanční podpory a z jakých zdrojů. Druhá část práce je zaměřena na společnost AGRO a.s. kde je zmíněna její struktura, financování, významné realizované projekty a vybral jsem si investici do výstavby stájí pro dojný skot, kterou hodnotím a v závěru uvedu trendy v sektoru zemědělství a zhodnotím vybraný projekt.

Klíčová slova Zemědělská výroba, rostlinná výroba, živočišná výroba, dotace, investice, efektivita, podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, společná zemědělská politika, čistá součastná hodnota.

Annotation Diese Bachelorarbeit zeigt, wie ein landwirtschaftlicher Sektor funktioniert und vor allem, wie es mit der finanziellen Unterstützung für landwirtschaftliche Subjekte ist. Im ersten Teil befasse ich mich mit der Situation und Finanzierung in dem landwirtschaftlichen

Sektor,

weiter

dann

beschreibe

ich,

welche

finanzielle

Unterstützungen und aus welchen Quellen erhalten werden können. Der zweite Teil der Arbeit konzentriert sich auf die Firma AGRO AG, wo ihre Struktur, Finanzierung, bedeutende realisierte Projekts erwähnt wird und ich habe mich die Investition in den Aufbau der Ställe für Milchvieh ausgewählt, die ich bewerte und am Ende werde ich Trends im Sektor der Landwirtschaft angeben und ich werde ein ausgewähltes Projekt bewerten.

Schlüsselworte Die landwirtschaftliche Produktion, Pflanzenproduktion, Tierproduktion, Subventionen, Investitionen, Effizienz, Unterstützungs- und Garantielandwirtschaftsfonds und Forstfonds, der gemeinsamen Agrarpolitik, der Nettowert gleichzeitig.

Poděkovat bych chtěl především Ing. Petru Jiříčkovi, mému vedoucímu bakalářské práce za odborné vedení a projevenou trpělivost. Dále bych chtěl poděkovat, vedení zemědělské společnosti AGRO a to hlavně panu řediteli a paní ekonomce, za poskytnuté informace a materiály, týkající se bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. prosince 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................... 7

1. 1.1

Cíl a metodologie práce ..................................................................................... 8 Vývoj zemědělství České republice ................................................................... 9

2. 2.1

Rozdělení zemědělství v České republice .......................................................... 9 Situace v českém zemědělství .......................................................................... 10

3. 3.1

Struktura a stav českého zemědělství ............................................................... 11 Společná zemědělská politika .......................................................................... 15

4. 4.1

Charakteristika a cíle společné zemědělské politiky ........................................ 15

4.2

Financování společné zemědělské politiky ...................................................... 16

4.3

Zásady společné zemědělské politiky .............................................................. 16

4.3.1

Analýza společné zemědělské politiky ..................................................... 17

4.4

Reformy společné zemědělské politiky ........................................................... 17

4.5

Společná zemědělská politika v České republice............................................. 18 Finanční podpora v zemědělství....................................................................... 19

5. 5.1

Finanční podpora z národních zdrojů ............................................................... 20

5.2

Finanční podpora z evropských zdrojů ........................................................... 21

5.3

Princip rovnosti plateb ..................................................................................... 23 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ................................................. 24

6. 6.1

Programy podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ............... 26 Základní informace o zemědělské společnosti AGRO .................................... 29

7. 7.1

Organizační struktura ....................................................................................... 31

7.2

Předmět podnikání ........................................................................................... 32

7.3

Investice v letech 2008-2013 ........................................................................... 32

8.

Čerpání dotací rok 2012 ................................................................................... 33

9.

Investiční záměr ............................................................................................... 34 9.1

Důvod investičního záměru.............................................................................. 34

9.2

Přínos realizace investičního záměru ............................................................... 35

9.3

Nákladovost výstavby stáje pro dojný skot ...................................................... 35

9.3.1 9.4

Metody hodnocení efektivnosti investice......................................................... 37

9.4.1 9.5

Přilehlé příslušenství ke stáji .................................................................... 36 Vysvětlení metody čisté současné hodnoty (NPV) ................................... 37

Výpočet čisté součastné hodnoty ..................................................................... 38

10.

Závěr ................................................................................................................ 41

11.

Seznam zdrojů: ................................................................................................. 43

12.

Seznam příloh................................................................................................... 45

13.

Seznam zkratek ................................................................................................ 46 6

1.

Úvod Téma této bakalářské práce jsem si zvolil z důvodu mého zájmu o zemědělství a

venkov, jsem velký nadšenec pro zemědělství a život na venkově. V počátku studia jsem již měl rozhodnuto, proč a jakým směrem se má závěrečná práce bude vyvíjet, rozhodování mi také ulehčilo to, že celý můj rod již od dávných kořenů pochází z velkých statkářských rodin. I já pokračuji v této rodinné tradici a již šestým rokem samostatně podnikám v zemědělském oboru. Firmu AGRO jsem si zvolil, jelikož jsem po boku vedoucích osob vykonával semestrální praxi právě v této stále se zlepšující společnosti. Do bakalářské práce jsem vybíral jen nejdůležitější věci týkající se financování zemědělství a investic do zemědělství a venkova. Jelikož je zemědělství a zemědělská politika v součastné době velice diskutovaná záležitost, má mezi lidmi své příznivce, ale asi více odpůrců. Setkávám se s výtky, co by zemědělci chtěli, když berou dotace. Bakalářská práce není dělena na jednotlivé části, ale postupuje od základních informací, až k jádru věci. V první třetině práce je popsán převážně vývoj a situace českého zemědělství s trochou historie a zhodnocení nedostatků doby. V další časti, je popsána

společná

zemědělská

politika,

která

je

jedna

z nejsložitějších

a

nejnákladnějších politik Evropské unie. Jen těžko dokáže někdo předpovědět, jak dlouho vydrží s těmito náklady tato politika fungovat, bez razantních reforem i když v historii byla několikrát reformována. Od této části až do závěru práce jsou popsány finanční podpory, dotace v zemědělství. Je zde uvedeno, které podpory pocházejí z národních a které z evropských zdrojů. Další zemědělci oblíbená podpora je převážně na omlazení techniky a technologií, nejen v zemědělství, ale týká se venkova jako celku. V závěru práce hodnotím jednu s nejvýznamnějších investic společnosti AGRO, pro její hodnocení je použita metoda čisté součastné hodnoty. Pro vypracování této bakalářské práce mi bylo slíbeno více podkladů, které jsem nezískal, vycházím jen z omezených podkladů, které mi byly v průběhu poskytovány. V závěru jsou uvedeny trendy týkající se zemědělství a společnosti AGRO.

7

1.1 Cíl a metodologie práce Cílem bakalářské práce bude zhodnocení investice a forem jejího financování u vybraného zemědělského subjektu (AGRO) ve středních Čechách do živočišné výroby. Předmětem investice je výstavba stájí a modernizace přilehlých budov včetně technologie. K výpočtu jsem použil jednu z dynamických metod hodnocení investice, jelikož by nebylo v tomto případě vhodné použít některou ze statických metod, z důvodů že tyto metody nezohledňují faktor času, jelikož v mém případě se jedná o investici s životností 30let, tak jako nejoptimálnější metoda je metoda čisté součastné hodnoty, která má velice dobré vypovídající kvality.

8

2.

Vývoj zemědělství České republice Zemědělství je jedna z nejstarších činností člověka, prvopočátek se datuje již do

dávné historie, kdy první lidé tedy lovci a sběrači začali mít potřebu, získat více potravy než jim sama příroda poskytla, tento krok byl zásadní, jelikož se začala razantním způsobem rozšiřovat lidská populace a s tím i rozšiřování zemědělského sektoru. Razantního rozmachu se zemědělství dočkalo teprve minulé století, kdy zemědělství začalo využívat novou technologii výroby, jako je využívání mechanizace ve výrobě, tím se také oživila průmyslová výroba, jako další zásadní změnou bylo naučení se využívat alternativní hnojiva a postřiky, tento krok vedl k snížení potřeby pracovních míst v zemědělství. V zemědělském sektoru za posledních pár desetiletí byl zaznamenám rapidní úbytek zaměstnanců, kdy podíl více jak 20 % zaměstnaných klesl na velice nízkou hodnotu pod 5 % pracujících v zemědělství. Tyto kroky vedli ke zvýšení efektivnosti výroby a rozšiřování dalších průmyslových odvětví.

2.1 Rozdělení zemědělství v České republice V současné době můžeme zemědělství rozdělit do dvou velkých skupin.  Extenzivní zemědělství je zemědělství, které bylo uskutečňováno v minulosti, ale můžeme se s ním setkat i dnes hlavně v domácnostech či malých bio farmářích.  Intenzivní zemědělství je předpoklad rychlého rozvoje zemědělství, je aplikováno až v poslední době v zemědělsky vyspělých zemích, tento způsob hospodaření využívá moderní technologie (výkonná a moderní technika, umělá hnojiva, přípravky na ochranu rostlin), ale zanechává za sebou i negativní vlivy jako je zhoršování životního prostředí. Musíme brát v potaz, že se tyto skupiny mohou prolínat a někdy nemusí být jednoznačné kam přiřadit jednotlivý podnikatelský subjekt. Problém je také v tom, že zemědělství není jednotvárná činnost, neboť zemědělství dále dělíme podle činnosti na dvě hlavní skupiny  Rostlinná výroba.  Živočišná výroba.

9

3.

Situace v českém zemědělství Při náhledu do bližší historie českého zemědělství je třeba vycházet z vývoje

českého a československého zemědělství v posledním období totalitní éry. Zemědělství první poloviny 90. let bylo tak charakteristické vysokou intenzitou jak rostlinné, tak živočišné výroby, která se blížila úrovni určitých západoevropských zemí a vysoko překračovala světové průměry. Při porovnání s postsocialistickými zeměmi jen v oblasti dřívější NDR se v řadě ukazatelů dosahovalo vyšší či téměř shodné úrovně. Značná úroveň objemu zemědělské produkce byla dosahována agrární politikou zamířenou na maximální soběstačnost dřívějšího Československa, resp. na přesilu exportu zemědělských komodit proti importovaným objemům, a to i za cenu více méně trvalých problémů pravidelného zásobování zeleninou, ovocem a některými jinými produkty. Vzhledem k celkem malému poměru vybavenosti zemědělským půdním fondem (na jednoho občana) bylo proto těchto výkonů dosahováno jak velkou intenzitou, tak i poměrně významným a stále se zvyšujícím objemem nezemědělských aktivit (výrobny krmiv a polotovarů, stavebnictví, montážní a opravárenské provozy apod.) na hrubé zemědělské produkci.1 Stísněné možnosti exportu zemědělských komodit do EU spolu s rozpadem SSSR a faktickou neschopností platit za dodávky potravin vedly od počátku 90. let k značnému zhoršení exportních možností československého a pak i českého zemědělství. To současně se snížením domácí spotřeby a změnami spotřebních zvyklostí mělo vliv na velký pokles požadavků formujícího se trhu s již plně či většinou reálnými cenami na zemědělskou prvovýrobu. Potíž tvořil fakt, že velká intenzita zemědělství byla realizována aplikací mnoha intenzifikačních opatření, které při poměrně omezeném rozsahu půdního fondu zabezpečovaly na konci 80. let nezbytný vyšší objem produkce. Snížení objemu a vydatnosti produkce vynucené přechodem od plánovaného k tržnímu systému pak zapříčinily, že mnoho investic potřebných pro intenzifikační opatření se zemědělským podnikům nevrátilo a začátkem 90. let vedlo k vážným potížím. Snížení spotřeby potravin, málo disponibilního kapitálu a menší podíl prvovýrobců na celkové ceně potravinářských výrobků způsobil značné snížení

1

BIČÍK, I.; JANČÁK, V. Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Univerzita

Karlova v Praze, 2005, s. 49–50.

10

intenzity zemědělství. Projevilo se to ve spotřebě chemikálií, hlavně umělých hnojiv, úhrnným poklesem objemu živočišné produkce a stavů hospodářských zvířat.2 Jak shrnuje Hošková,3 české zemědělství lze definovat jako odvětví, které prošlo od roku 1989 značně bouřlivým vývojem. K jeho kladným výsledkům lze zřetelně zařadit transformaci agrárního sektoru, rychlou privatizaci státních statků, evidentní nárůst produktivity práce, usnadnění výrobní struktury včetně oproštění prvovýroby od neproduktivního majetku apod. Muselo se však vypořádat i s problémy, ze kterých, některé přetrvávají až do dnes. Asi nejdůležitějším problémem je malá kapitálová výnosnost zemědělské prvovýroby, trvalý nedostatek kapitálu v zemědělství a od toho se odvíjející platební disciplína v rámci celé vertikály, podpora a ochrana zemědělského trhu atd. Dnes představuje zemědělská výroba i s navazující výrobou potravinářskou jedno z tradičních odvětví národního hospodářství. Podíl zemědělství (současně s lesnictvím) na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se blíží průměru zemí bývalé evropské patnáctky. Naše zemědělství má za sebou mnoha lety ověřenou tradici, která jak zaručovala žádoucí soběstačnost národa v základních potravinách, tak i naši zemi proslavila v zahraničí. Pro naše zemědělství je dlouhodobě typický vývoz, zejména mléka, živých zvířat, obilovin, cukru a sladu.

3.1 Struktura a stav českého zemědělství Čeští zemědělští podnikatelé v dnešní době hospodaří zhruba na 4 264 tis. ha zemědělské půdy, která tak tvoří asi polovinu (54 %) celé rozlohy země. Na jednoho občana republiky spadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je zhruba evropský průměr. Lesní pozemky tvoří více než třetinu našeho půdního fondu. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, kromě toho výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis. ha.4

2

BIČÍK, I.; JANČÁK, V. Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Univerzita

Karlova v Praze, 2005, s. 51. 3

HOŠKOVÁ, P. [online] Charakteristika českého zemědělství s využitím statistických metod. [cit. 28–4–

2013] 4

EAGRI.CZ [online] Zemědělská výroba [cit. 28–4–2013]

11

Graf 1 Struktura produkce zemědělského odvětví v ČR v roce 2011. 5

Ačkoliv výměra orné půdy se v posledních deseti letech stále snižuje, výměra pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty se ovšem o 71 tis. ha zvětšila, tento jev je zapříčiněn velice výhodnou finanční podporou na určité časové období. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v oblastech méně příznivých pro hospodaření (tzv. LFA oblasti). Větší část zemědělské půdy dnes vlastní fyzické a právnické osob. České a moravské zemědělství je možné popsat značnou roztříštěností vlastnictví půdy a obrovským podílem najaté půdy (90 %) od velkého počtu pronajímatelů. Až 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy zaujímají podniky s více než 50 ha zemědělské půdy. V roce 2004 zaměstnávala zemědělská výroba kolem 141 tis. obyvatel a toto množství se od začátku 90. let neustále snižuje. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství tak představuje kolem 2,9 %. Zemědělství už v současné době neslouží jen k výrobě potravin, ale bere na sebe i významné společenské a ekologické funkce. Zemědělská činnost je nerozlučnou, ne-li základní složkou venkovského prostoru, který si zaslouží péči a podporu. Zemědělci jsou k těmto obdobným, pro veřejnost i životní prostředí, užitečným činnostem směřováni i celou řadou dotačních nástrojů, ať už národních či evropských.6

5

ČSÚ. [online] Souhrnný zemědělský účet – definitivní výsledky za rok 2010 a semidefinitivní výsledky

roku 2011.[cit. 28–4–2013] 6

EAGRI.CZ [online] Zemědělská výroba [cit. 28–4–2013]

12

V rámci dokumentu „Strategie pro růst. České zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013“7, v němž jsou nastíněny směry a rizika budoucí situace v zemědělství, je stav českého zemědělství popisován v několika bodech:  V součtu svých produkčních a mimoprodukčních funkcí patří zemědělství ke strategickým odvětvím národního hospodářství.  Význam zemědělství v národním hospodářství (jako podíl na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti), se, tak jako ve všech ostatních členských zemích EU, pořád snižuje.  Od přistoupení ČR k EU dochází s postupující integrací ČR do společného trhu a implementací Společné zemědělské politiky k prohlubování strukturální  nerovnováhy, a to hlavně ve struktuře výroby a ve vztahu zemědělství k přírodním zdrojům.  Nepříznivá je klesající a ve srovnání s průměrem zemí EU 15 i EU 27 nižší přidaná hodnota a efektivnost našeho zemědělství. Trend připisování příčiny hlavně nerovným výším přímých plateb oproti původní EU-15 hodně zaostává při ztvárnění podílu podpor na tvorbě hrubé zemědělské produkce, kde se ČR nijak nevymyká úrovni podpory v regionu.  Chování firem se více než na podmínky trhu zaměřuje na přizpůsobení se okolnostem získávání podpor, což pro zemědělství není prospěšné, jelikož je čím dál více závislé na finančních podporách.  Souhrnné podpory jsou z pohledu regionálního, velikosti podniků a struktury výroby alokovány nestejnoměrně.  Ačkoliv je české zemědělství v průměru ve srovnání s vyspělejšími zeměmi EU pořád méně efektivní, ale přibližně jedna třetina českých podniků dosahuje výbornou rentabilitu, resp. ziskovost.

7

KOLEKTIV AUTORŮ. Strategie pro růst. České zemědělství a potravinářství v rámci společné

zemědělské politiky EU po roce 2013. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2012.

13

 Trh produkce z českého ekologického zemědělství a navazující trh biopotravin se přes nabízenou podporu vyvíjí jen zvolna a s velkým podílem dovozů, jelikož většina našeho ekologického zemědělství se uskutečňuje hodně extenzivním využitím TTP a současně se část produkce EZ realizuje z ekonomických příčin bez značky „bio“.  Ačkoliv stávající regulační, polo-regulační a stimulační agroenvironmentální opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) se snaží o zkvalitnění dopadů zemědělství na životní prostředí, kvalita půdy je pořád degradována, zhoršuje se vodní režim a ztrácí biodiverzita.  Strukturální ukazatele českého zemědělství se hodně liší od naprosté většiny států EU. Ekonomicky významná část našeho zemědělství má velkovýrobní povahu s přesilou najaté práce i půdy a s poměrně nízkou úrovní diverzifikace činností. To zhoršuje „manévrovací“ rozměr při řízení rizik, zhoršují vztahy k užití půdy a nepřispívají k udržení zaměstnanosti venkova, ale i k rozvoji lidského a sociálního kapitálu. Komplexně tento dokument hodnotí české zemědělství ve srovnání se svými konkurenty z vyspělejších evropských zemí tak, že i přes zřetelné zvýšení produktivity v průměru dospělo české zemědělství do nákladově obtížného typu zemědělství se snižující se intenzitou, které ještě k tomu až moc nepřispívá ani ke zlepšování životního prostředí ani k rozvoji venkova. Bez nadsázky lze také uvést, že zemědělství začíná vykazovat některé parametry rozvojové země - jednoduchá masivní produkce rostlinných komodit bez přidané hodnoty a zpracování. Hodně znepokojující je v tomto ohledu v poslední době vývoj jistých odvětví živočišné výroby, která značně ztrácí místo (prasata, drůbež, vejce), a potravinářských výrobků s vyšším stupněm zpracování, ačkoliv očekávání pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách ČR jsou. V mnoha odvětvích úplně selhává tvorba přidané hodnoty v prvotním zpracování, což pak limituje jak tvorbu přidané hodnoty v zemědělské prvovýrobě, tak i v navazujících oblastech potravinářského průmyslu, který má velké rezervy ve využití potenciálu rozvoje.8

8

KOLEKTIV AUTORU. Strategie pro růst. České zemědělství a potravinářství v rámci společné

zemědělské politiky EU po roce 2013. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2012.

14

4.

Společná zemědělská politika Zemědělský sektor sehrál ve vývoji integračního procesu v západní Evropě od

samého počátku mimořádně významnou roli. Po 2. světové válce státy ještě nebyly schopny zabezpečovat svou zemědělskou produkci a bylo nezbytné vytvořit účinný mechanismus, který by umožňoval plynulé dodávky potravin. Hlavní příčiny vzniku společné zemědělské politiky měly zejména ekonomický a politický kontext. Při utváření společné zemědělské politiky (SZP) se přihlíželo ke specifickým rysům zemědělství. Zemědělství nelze srovnávat s žádným jiným odvětvím, jelikož zemědělec nemá možnost naplánovat množství produkce, jako tomu je v jiných oborech. Z ekonomického pohledu představuje zemědělství sektor, ve kterém se vyrábí zboží a suroviny primární povahy s nízkou cenovou elasticitou poptávky, a tudíž je zajištění cenové stability základem pro makroekonomickou stabilitu celého národního hospodářství. K dalším, tzv. politickým faktorům, které se účastnily na vzniku SZP, patřila snaha zakladatelů Evropských hospodářských společenství zabezpečit výživu obyvatelstva, podpořit zakládání rodinných farem, rozvíjet zemědělskou výrobu i v odlehlých částech regionů, stabilizovat příjmy, resp. důchody zemědělců, a tím dosáhnout porovnatelné úrovně obyvatelstva ve všech městech a na venkově. Dlouhodobým záměrem bylo také vytvořit takový volný trh se zemědělskou produkcí, který by zároveň reguloval obchod s těmito komoditami s nečlenskými státy Společenství a tím neohrozil domácí producenty.9

4.1 Charakteristika a cíle společné zemědělské politiky Základní charakteristiky SZP byly definovány již v Římské smlouvě z roku 1962. Z tohoto hlediska je vlastně SZP nejstarší a nejdiskutovanější politikou Evropského společenství. Základní cíle byly stanoveny následovně:10  Zvýšit

produktivitu

zemědělství

prostřednictvím

technického

rozvoje,

racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využití výrobních faktorů, především pracovní síly.

9

FOJTÍKOVÁ, L. Společné politiky EU. Nakladatelství C H Beck, 2008, s. 1–5.

10

FOJTÍKOVÁ, L. Společné politiky EU. Nakladatelství C H Beck, 2008, s. 5.

15

 Zajistit přiměřenou životní úroveň zemědělského obyvatelstva, odpovídající úroveň ostatních hospodářských sektorů, především zvyšováním individuálních výdělků zemědělců.  Stabilizovat trhy se zemědělskou produkcí.  Zabezpečit, aby evropský region byl co nejvíce soběstačný v zemědělských produktech, odpovídajících mírnému klimatu.  Zabezpečit dodávky potravin za přiměřené ceny pro spotřebitele.

4.2 Financování společné zemědělské politiky SZP získává finanční zdroje z Evropského rozpočtu, k tomuto účelu byl již v roce 1962 vytvořen Evropský zemědělský záruční a orientační fond tento fond fungoval od roku 1970 až do roku 2006 a v roce 2007 byl nahrazen novými fondy11: více v Podpora z EU 

Evropský zemědělský záruční fond.



Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

4.3 Zásady společné zemědělské politiky K dosažení cílů stanovených SZP

bylo zapotřebí zpracovat mechanismus

regulace produkce i odbytu, který by zároveň zohledňoval kurzové výkyvy národních měn členských států EHS. Tento mechanismus pak byl založen na několika zásadách:12  Zásada společného trhu – zavádějí se společné ceny, je spojena s volným pohybem zemědělských výrobků mezi členskými státy EHS. Byla odstraněna cla a kvóty a opatření s obdobným účinkem. Byly zavedeny společné ceny zemědělských produktů, které každým rokem vytyčuje Rada ministrů na základě návrhu Komise.

11 12

FOJTÍKOVÁ, L. Společné politiky EU. Nakladatelství C H Beck, 2008, s. 10 FOJTÍKOVÁ, L. Společné politiky EU. Nakladatelství C H Beck, 2008, s. 6.

16

 Zásada preference Společenství – zabezpečovala přednost zemědělským výrobkům, které byly vyprodukovány v zemích EHS při jejich distribuci na společném trhu. Ochrana evropských zemědělců před konkurenčními dovozy ze třetích zemí, které nabízely nižší ceny, byla zabezpečena uvalením tzv. „dovozní dávky“ na konkrétní výrobky.  Zásada finanční solidarity – předpokládala vyplácení dotací domácím producentům, kteří tak byli motivováni ke zvyšování zemědělské produkce. Dotace byly udělovány i při vývozu do třetích zemí. 4.3.1 Analýza společné zemědělské politiky Jak však uvádí Jedlička13 v rámci jedné z analýz SZP, v době svého vzniku byla sice SZP opravdu značně progresivní a užitečná, dnes je však považována za zřejmě nejvíce kontroverzní aktivitu bruselské exekutivy. Její „problematičnost“ se ve spojitosti s rozšířením Evropské unie o 10 nových zemí dostala do popředí pozornosti. Dnes už si skoro nikdo nemyslí, že evropské zemědělství funguje skutečně účinně, navíc náklady na udržování celého systému nabírají astronomických cifer. Následkem těchto skutečností tak byly vnitřní a vnější tlaky na reformu SZP. I přes snahu reformovat SZP je tato politika jednou z nejnákladnějších.

4.4 Reformy společné zemědělské politiky Těch bylo uskutečněno již několik. V roce 1992 přinesla velké změny MacSharryho reforma, jejímž hlavním přínosem bylo odvázání dotací od výše produkce, které snížilo nadprodukci. Byly sníženy garantované ceny, což nahrazovalo přímé platby určené na základě rozsahu obdělávané půdy, počtu kusů dobytka aj. Významná reforma přišla v roce 2003 – Fischlerova reforma – zavedla jednotnou platbu na farmu. Zemědělci místo několika plateb získali pouze jednu. Výše plateb se určovala prostřednictvím plateb dosažených v minulosti či prostřednictvím plateb na plochu obdělávanou v prvním roce instalace systému nebo v modelu hybridním kombinujícím oba principy. Při nedodržení požadavků byly určeny sankce. V roce 2004 byl změněn systém financování SZP. Pro finanční perspektivu 2007-13 byly nově po

13

JEDLIČKA, J. Společná zemědělská politika EU. Praha: Česká spořitelna, 2004, s. 1–3.

17

vzoru dvou pilířů SZP vymezeny 2 fondy: Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Další změny způsobil tzv. Health check, čili kontrola zdravotního stavu SZP v roce 2008. Byly odsouhlaseny dílčí úpravy a menší zásahy do určitých mechanismů SZP.14

4.5 Společná zemědělská politika v České republice A jak se SZP projevila v České republice? Vstup ČR do EU představoval pro české zemědělce mnoho výhod, především v podobě násobení příjmů a životní úrovně, lepších výkupních cen a rozšíření možnosti vývozu. Na konkrétní sektory měl vstup do EU rozdílný dopad. Souhrnně se nepodařilo přerušit permanentní snižování podílu zemědělské produkce na celkovém HDP a na zaměstnanosti. Česká republika se časem přizpůsobila systému tržní regulace v EU (například kvóty pro pěstování některých plodin, nebo produkci mléka či zákaz podpory vysazování nových vinic). To vyvolalo transformaci v komoditní skladbě. Podstatně se změnilo hlavně naše cukrovarnictví.15 Realizaci SZP má u nás ve své zodpovědnosti Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Jde o ustanovení kolektivních organizací trhů EU, přímé platby, národní doplňkové platby, programy strukturální podpory a programy rozvoje venkova. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) byl v ČR akreditován jako Agrární platební agentura. Jejím posláním je administrace peněz dotovaných Evropským zemědělským záručním fondem (EAGF), Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropským rybářským fondem (EFF). Při evropských organizacích v Bruselu brání české zájmy Stálé zastoupení České republiky při EU. Zemědělství v něm má na starosti sektor Zemědělství a životního prostředí. Působení tohoto sektoru je orientováno především na expertní a diplomatické působení v institucích EU majících na starost agendy ve sférách zemědělství, bezpečnosti potravin, biotechnologií, rostlinolékařské a veterinární problematiky, rybolovu, rozvoje venkova, sektorových operačních programů a zemědělského obchodu. Účastní se přípravy konkrétních legislativních úkonů, obchodních jednání a monitorování vývoje ve strategii, politikách a právu EU. Spolupracuje při zabezpečování čerpání financí pro projekty v ČR v okruhu

14

BYDŽOVSKÁ, M. [online] Zemědělství.[cit. 28–4–2013]

15


18

strukturálních a regionálních fondů. Slaďuje zpracování expertních misí v ČR a prezentace zemědělských produktů v EU.16 V roce 2010 zveřejnila Evropská komise oficiální verzi Sdělení k budoucí verzi Společné zemědělské politiky. K budoucí podobě SZP po roce 2013 a k podobě příštího Víceletého finančního rámce prezentovala Evropská komise dne 12. 10. 2011 legislativní balíček k budoucímu směřování SZP. Debaty o budoucí povaze SZP v souvislosti s předloženými legislativními návrhy už na půdě Rady započaly za polského předsednictví v říjnu 2011 a aktivně pokračovaly také za dánského předsednictví, které diskuze ukončilo předložením Zprávy o pokroku, a za kyperského předsednictví, které na konci roku upustilo od snahy dosáhnout dohody o částečném obecném přístupu a projednávání završilo jen předložením zprávy o pokroku doplněné konsolidovanými texty k jednotlivým legislativním návrhům. Činorodé diskuse byly realizovány i v Evropském parlamentu ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kdy na přelomu května a června 2012 zveřejnili zpravodajové plány zpráv ke čtyřem zásadním legislativním návrhům (rozvoj venkova, přímé platby, SOT, horizontální nařízení). Současné irské předsednictví nalezlo shodu na obecném postoji Rady. U přímých plateb podpořila dobrovolnost campingu (omezení výdajů). Měla by fungovat možnost převodu prostředků ve výši 15 % (místo 10 %) z I. do II. pilíře i opačně aj. (návrh schématu pro malé farmáře, ukončení systému SAPS odloženo na 31. 12. 2020). Dosažení dohody mezi institucemi pak předsednictví předpokládá do konce června 2013. S ohledem na evidentní názorovou nejednotnost v rámci Rady, Evropského parlamentu a Evropské komise lze předpokládat, že nalezení kompromisu bude náročné.17

5.

Finanční podpora v zemědělství Finanční podpora zemědělství se realizuje několika způsoby. Úlohu státu

v podpoře zemědělství vymezuje zákon č. 252/1997 Sb. ze dne 24. září 1997, o zemědělství18. Ten definuje, že stát přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru tím, že

16


17

MZE ČR. [online] Společná zemědělská politika EU po roce 2013[cit. 28–4–2013]

18

ČESKO. Zákon č. 252/1997 Sb. ze dne 24. září 1997, o zemědělství, v platném znění, § 2.

19

 Uděluje daňové úlevy (při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu, při spotřebě paliv s podílem biologicky odbouratelných složek, při nabývání produkčních kvót).  Vytváří vhodné předpoklady pro obchod

se zemědělskými

produkty

prostřednictvím úpravy pravidel pro zemědělské skladní listy a komoditní burzy.  Uskutečňuje opatření v rámci společných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami, programů strukturální podpory a programů určených k podpoře aktivit, které jsou financovány jen z národních zdrojů.  Ministerstvo financí rozděluje ze státního rozpočtu odpovídající finanční prostředky na zajištění národní spoluúčasti v rámci strukturálních fondů Evropské unie. Pravidla, kterými se vytyčují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství vydává Ministerstvo zemědělství na konkrétní kalendářní rok v návaznosti na schválený rozpočet.

5.1 Finanční podpora z národních zdrojů Výlučně z národních zdrojů podporuje Česká republika z řady cílených programů mnoho potřebných aktivit v zemědělství. Konkrétními dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. V současné době nastává stabilizace spektra podpůrných programů. Značný důraz se klade na prvky agroenvironmentální povahy (např. biologická a fyzikální ochrana jako substituce chemické ochrany rostlin, budování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách), ale i na programy na přispění ozdravování polních a speciálních plodin (podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu) či na programy orientované proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. Nákazový fond). Jsou to ale i programy, jejichž výsledky a zisk není možné rovnou kvantifikovat, a jejich existence v rámci Národních dotací pro konkrétní komodity je potřebná – podpora

20

včelařství, udržování a zlepšování genetického potenciálu některých hospodářských zvířat.19 V rámci národních zdrojů bylo např. v roce 2011 vyplaceno celkem 7 802 mil. Kč. Největší kategorii podpor prezentovaly dotační programy udělované na základě „Zásad“. Další důležitou skupinou byly podpory poskytované prostřednictvím PGRLF (dotace úroků z úvěrů, viz další kapitola) zejména v rámci jeho investičních programů. Z jiných národních podpor a opatření institucí resortu MZe a jiných resortů se v roce 2011 řešily dopady zvýšení spotřební daně u nafty, úvěrové výpomoci prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., a dále náklady na tzv. obecné služby (výzkum, servisní činnosti, monitoring cizorodých látek, programy MŽP, pozemkové úpravy a další). 20

5.2 Finanční podpora z evropských zdrojů Evropská komise v rámci Společné zemědělské politiky vytyčuje specifické podmínky a pravidla pro její financování. V rámci toho jsou zřízeny dva fondy: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). Z EZZF jsou v rámci řízení sdíleného mezi členskými státy a Komisí financovány:21  Odškodnění při vývozu zemědělských produktů do třetích zemí.  Intervenční opatření pro regulaci zemědělských trhů.  Přímé platby zemědělcům vymezení v rámci společné zemědělské politiky.  Některé informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů prostřednictvím členských států.  Finance v rámci opatření k restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu.  Programy na podporu konzumace ovoce ve školách.

19

MZE ČR. [online] Národní dotace. [cit. 28–4–2013]

20

ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011

– „Zelná zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, s. 40. 21

EUROPA.CZ [online] Financování společné zemědělské politiky. [cit. 28–4–2013]

21

Z EZFRV jsou výlučně v rámci sdíleného řízení financovány programy rozvoje venkova (PRV). Jejich cílem je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů zemědělského hospodaření, ochrana přírody a rozvoj kvality života na venkově. K realizaci těchto cílů slouží opatření v rámci 4 os. Celkem bylo v roce 2011 na opatření programů Horizontální plán rozvoje venkova HRDP a PRV vydáno 14,2 mld. Kč, tj. o 13,7 % méně než v roce předchozím.22 K nejdůležitější kategorii podpor náleží přímé platby. V rámci jednotné platby na plochu byl na rok 2011 celkový příjem plateb ze zdrojů EU pro ČR určen ve výši 667,36 mil. €, což při stanoveném kurzu 24,754 Kč/€ prezentovalo konečnou částku 16 519,8 mil. Kč a platbu na hektar zemědělské půdy 4 686,50 Kč v následujících letech se platby zvyšovaly, až na letošní úroveň která by měla sahat k 6000Kč/ha. Celkem bylo SZIF na tuto podporu podáno 26 866 žádostí na výměru 3 525,0 tis. ha zemědělské půdy v celkovém finančním objemu 16 519,8 mil. Kč.23 V harmonii s Přístupovou smlouvou EU má Česká republika možnost dorovnávat přímé platby z vlastních zdrojů v podobě národních doplňkových plateb. Ty jsou poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS). Pro rok 2011 bylo na národní doplňkové platby na SZIF podáno vcelku 19 154 žádostí a požadována částka 1 229,1 mil. Kč Nejvyšší počet žadatelů byl evidován o platbu na chov přežvýkavců, kdy SZIF zaznamenal 10 194 žadatelů na 1 011,6 tis. VDJ (zvíře nad 500kg) v souhrnné částce 921,4 mil. Kč. Tato platba prezentuje 75% podíl ze souhrnné částky národních doplňkových plateb pro rok 2011. Kdy platba plateb z nároků roku 2011 probíhala v období od 1. 12. 2011 do 30. 6. 2012.24

22


– „Zelná zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, s. 30–31. 23


– „Zelná zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, s. 34–35. 24


– „Zelná zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, s. 34–35.

22

5.3

Princip rovnosti plateb Okolnosti vytyčené před vstupem deseti nových členských států v roce 2004

znevýhodnily jejich zemědělce vůči zemědělcům v tzv. „starých členských státech". Zemědělci „v nových členských státech“ dostali v prvním roce svého členství jen 25 % přímých plateb vzhledem ke „starým členským státům“. Výše příspěvků byla postupně navyšována. Rozdíly budou panovat až do roku 2013, kdy by se měly platby srovnat. Nové členské státy mohou ze svých zdrojů dorovnávat přímé platby tzv. národními doplňkovými platbami (top-up). Vlády mají možnost zvýšit platby o 30 % nad hodnotu pro konkrétní rok, nesmí být ale vyšší než 100 %.25

Graf 2 Podíl přímých plateb a doplňkových plateb v ČR 2004-2013.26

Česká republika pro čerpání přímých plateb neuplatnila systém jednotné platby, ale zjednodušený systém, tzv. režim jednotné platby na plochu. V rámci něj dostávají zemědělci jednotné platby na hektar zemědělské půdy. Tento systém je možné využívat do roku 2013. Kromě plateb v rámci jednotné platby na plochu a doplňkových plateb mohou zemědělci dostat prostředky v rozsahu podpory méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (LFA). Účelem těchto plateb je peněžní vyrovnání méně příznivých podmínek zejména v podhorských a horských oblastech. Na podkladě strategie vymezené Národním strategickým plánem rozvoje venkova mohou zemědělci získat finance z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.27

25


26


27


23

6.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vznikl na základě

usnesení vlády České republiky č. 337 z roku 1993. Od roku 2008 spravuje PGRLF zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Již od počátku působil jako neodmyslitelná součást podpor v resortu zemědělství. Pomáhal zemědělcům, aby se pro ně staly úvěry od bank dostupnou formou zabezpečení hlavně rozšířené produkce. Do roku 2012 umožnil čerpat úvěry pro české zemědělce ve výši více než 141 mld. Kč. I dnes zajišťuje investice, které jsou pro zemědělský resort pořád hodně potřebné. Podpora ze strany PGRLF byla zaměřena na poskytování garancí a dotací části úroku z úvěru. Díky PGRLF byla razantním způsobem zmodernizovaná zemědělská technika. Od roku 2000 se PGRLF personálně i organizačně odloučil od Ministerstva zemědělství. Aktivity PGRLF začaly být zabezpečovány vlastními zaměstnanci. PGRLF je dnes institucí, která je oceňována za stabilitu, bonitu a žádné riziko ztrát. Jeho programy pokračují i po vstupu ČR do EU a to v rámci systému tzv. Národních podpor, které jsou v harmonii s podmínkami Evropské komise.28 Hlavní náplní činnosti PGRLF je aktuálně subvencování části úroků z úvěrů podnikatelů z oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a peněžní podpora pojištění. K dnešnímu dni je aktivita PGRLF rozšířena o pomoc zemědělským subjektům při řešení dočasného nedostatku peněžních prostředků na provozní výdaje v čase ekonomické krize a o poskytnutí finančních prostředků vymezených pro dokončení projektových záměrů obcím v rámci Programu rozvoje venkova formou úhrady DPH. Mimo hlavní činnosti se PGRLF zapojuje i do řešení výdajů v rámci ničivých povodní z let 1997 a 2002. V tyto roky poskytl postiženým zemědělským subjektům jednorázové půjčky na obnovu hospodaření (viz. Tabulka 1).29

28

PGRLF [online] Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. [cit. 28–4–2013]

29


24

Tabulka 1 Vývoj podpor PGRLF.30

V dnešní době disponuje PGRLF více než 5 000 klienty, kterým poskytuje svou podporu. V PGRLF pracuje na 40 zaměstnanců, kteří za dobu své existence spolupracovali s více než 50 finančními institucemi. V současnosti mohou poskytnout úvěry s podporou PGRLF jen ty finanční instituce, které mají s PGRLF uzavřenou smlouvu o zajištění některých činností sdružených s poskytováním podpor. Peněžní podporu pojištění uděluje Fond jen tomu žadateli, který má uzavřenu pojistnou smlouvu s pojišťovnou, s níž má Fond uzavřenou smlouvu o spolupráci. Nové smluvní vztahy zabezpečují lepší ochranu klientů PGRLF, bank a pojišťoven.31 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. poskytuje podpory podnikatelům ve sféře zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a zpracovatelského průmyslu, pak jestliže jde o zpracování produkce zemědělské výroby a potravin. Poskytují se také obcím a dobrovolným svazkům obcí ve venkovských oblastech. Podpory se poskytují prostřednictvím zabezpečení úvěrů nebo finančními prostředky vymezenými pro snížení úrokového zatížení v případě úvěrů anebo finančními prostředky vytyčenými pro podporu pojištění a pro další schválené programy. Tyto podpory se poskytují na32

30


31


32

ČESKO. Zákon č. 252/1997 Sb. ze dne 24. září 1997, o zemědělství, v platném znění, § 2da.

25

 Vznik, reprodukci a rozvoj zemědělských podniků a farem, vznik, reprodukci a rozvoj multifunkčních zemědělských podniků a farem a vznik, reprodukci a rozvoj podniků v lesním a vodním hospodářství.  Nákup zemědělské půdy, kterou nevlastní stát.  Pěstování, zpracování a využití biomasy.  Rozvoj služeb, řemesel a ostatních aktivit ve venkovských oblastech u zemědělských podnikatelů a obcí a dobrovolných svazků obcí, včetně podpory výstavby infrastruktury.  Investice v rámci životního prostředí v zemědělství a ve venkovských oblastech.  Pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí, které způsobily špatné ekonomické, klimatické či zooveterinární vlivy.  Podporu odbytu zemědělských výrobků a potravin a na propagaci vzniku, reprodukci a rozvoj zpracovatelského průmyslu při zpracování výroby zemědělské produkce a potravin.  Zajištění investic nezbytných pro přenos vědeckých znalostí do praxe.  Provozní financování.

6.1 Programy podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Aktuálně nabízí PGRLF pro zemědělské subjekty a venkov tyto programy:33 Zemědělec Cílem tohoto programu je vytvoření podmínek pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje především do strojního vybavení, zařízení či technologických celků, přičemž nabízená investice musí plnit úlohu snižování výrobních výdajů, modernizaci či vylepšení jakosti. V rámci Programu Zemědělec se podporuji například nákupy těchto investic: traktor, sklízecí mlátička, adaptér ke sklízecí mlátičce, pluh, podmítač, brány rotační i diskové, žací stroj, obraceč, shrnovač,

33


26

rozdružovač, návěs – přívěs, tahač, postřikovač, půdní fréza, řezačka, krmný vůz, nakladač, kypřič, sazeč, drtič hrud, kultivátor, stroj na sběr kamene, sklízeč cukrovky, manipulátor, stroje na aplikaci kejdy, senážní vůz apod. V rámci programu se neudělují finance na nákup obchodních a družstevních podílů a nákup akcií, běžné opravy technologických zařízení budov a staveb, nákup zvířat, nákup produkčních práv či automobilů apod. Podpora z programu je podmíněna několika různými omezeními, např., že maximální hrubá míra podpory nesmí být větší než 40% způsobilých investic nebo, že podpora se musí vztahovat na úvěry, jejichž doba splatnosti nepřesáhne 7 let nebo je tam i omezení v rámci věku zemědělce a od něj se odvíjející dotace části úroků z úvěru. Podpora pojištění Účelem programu je zpřístupnění pojistné ochrany většímu okruhu zemědělců, a tím dosažení vyššího zabezpečení podnikatelských aktivit proti neočekávatelným škodám. Smyslem je částečná náhrada pojistného vynaloženého na zemědělské pojištění. Jde o úhradu části nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat.  Podprogram: Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin – pro pěstitele, kteří splňují všechny podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění, a kteří na své jméno uzavřeli smluvní pojištění plodin a zaplatili pojistné aspoň 1000,- Kč za daný rok. Má se na mysli, hlavně pojištění v případě krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vymrznutí, mrazu aj. Výše podpory může být až do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních a ostatních plodin pro daný rok.  Podprogram: Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat – pro chovatele hospodářských zvířat, který plní všechny podmínky pro poskytnutí peněžní podpory, a který uzavřel pojištění hospodářských zvířat a zaplatil pojistné aspoň 1000,- Kč za konkrétní rok. V rámci pojištění by mělo jít o pojištění živelních škod či nebezpečných nákaz aj. Výše podpory může činit až 50 % prokázaných uhrazených výdajů na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných onemocnění pro konkrétní rok.

27

Podpora pojištění lesních školek Smyslem podpory je zpřístupnění pojistné ochrany sadebního materiálu lesních dřevin ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin a tím dosažení lepšího zabezpečení podnikatelských aktivit proti neočekávatelným újmám. Hradí se části nákladů prokazatelně vydaných na platbu pojistného sadebního materiálu lesních dřevin pěstovaného ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin. Cílem je zpřístupnění pojistné ochrany sadebního materiálu lesních dřevin ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin, dosažení lepší propojištěnosti. Podmínky poskytnutí podpory i to, komu je podpora určena vymezuje obchodní zákoník i zákon o zemědělství, musí jít o malé nebo střední podnikatele (méně než 250 zaměstnanců). Opět se pojišťuje před krupobitím, mrazy, sesuvům půdy, požárům aj. Výše podpory může činit až 30% prokázaných vyplacených nákladů na pojištění pro daný rok. Podpora obcím Účelem podpory je umožnění projektových plánů obcí (či svazků obcí) uskutečňovaných ve veřejném zájmu v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 (PRV) v opatřeních:  I.1.2 Investice do lesů.  I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost.  I.3.4 Využívání poradenských služeb.  II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách.  a podpora společenských funkcí lesů.  III. 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby.  III. 2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví.  III.3.1. Vzdělávání a informace.  IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie. Předmětem podpory je daň z přidané hodnoty (DPH) jako příslušenství k výdajům vynaložených obcí na zaplacení investičních i neinvestičních projektových záměrů PRV realizovaných ve veřejném zájmu (např. na zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí, vybudování a rekonstrukce vodovodů, kanalizací, čistíren 28

odpadních vod, územního plánování, zvyšování společenské hodnoty lesů apod.). Účelem je zvelebení životních podmínek v obcích, rozvoj obcí a zlepšení atraktivity vesnic pro bydlení, relaxaci, dále pak ochrany kulturního dědictví venkova a zázemí pro společenské, kulturní, sportovní a jiné činnosti včetně zvyšování společenské hodnoty lesů. Výše podpory se vyvozuje z DPH náležející ke způsobilým výdajům, z nichž je vymezena dotace z PRV, nejvíce ale do částky odpovídající DPH k proplacené dotaci z PRV. Výše podpory udělené PGRLF nepřesáhne v součtu s proplacenou dotací z PRV částku předtím uznané dotace. Povodňové půjčky Jejich smyslem je poskytnout peněžní prostředky na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způsobena újma na neinvestičním majetku povodní, záplavou nebo přívalovým deštěm, přičemž cílem je pořízení neinvestičního majetku a základního stáda. Program je určen zemědělským podnikatelům, kteří předloží potvrzení obecního či městského úřadu o zasažení podniku povodní, přičemž újma musí být způsobena nejdříve v roce 2010, a když prokáže, že v době, kdy byla způsobena škoda, měl podepsánu platnou pojistnou smlouvu s pojistnou ochranou na podstatnou část své průměrné roční produkce nebo příjmu souvisejícího s produkcí. Podpora se uděluje na pořízení neinvestičního majetku a základního stáda v podobě úročené půjčky až do výše 10 mil. Kč pro jednoho žadatele. Bližší informace a podmínky pro každý program jsou uvedeny na stránkách PGRLF.

7.

Základní informace o zemědělské společnosti AGRO AGRO a.s. je společnost, která byla založena transformací bývalého ZD dne

30.11.1998 zápisem do OR, v případě AGRA bylo zachováno i ZD, které je majoritním akcionářem a vlastní 52% akcií společnosti AGRO.

29

Zde jesou uvedeny akcie s počty a jmenovitou hodnotou: 460 ks akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč 1000 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 50 000 Kč 100 ks akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč 3000 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 5000 Kč 4776 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 1000 Kč Základní kapitál: 116 776 000 Kč

Splaceno: 100%

AGRO je v dnešní době větší zemědělská akciová společnost, která se zabývá především rostlinnou ale také v podstatné míře živočišnou výrobou. Aktuálně v roce 2013 AGRO hospodaří na cca 3910ha zemědělské půdy, z toho 3600ha orné, V roce 2013 má společnost aktuálně 86 zaměstnanců což není ani polovina oproti roku 2008 kde bylo zaměstnáno 231 zaměstnanců. Hlavním zaměřením je pěstování obilí a řepky olejky, a dále krmných plodin pro živočišnou výrobu, především kukuřice na siláž. V letošním roce je společnost nucena zasít o 300ha více kukuřice pro potřeby bioplynové stanice. V minulosti bylo podstatné pěstování konzumních brambor, jelikož se společnost nachází v řepařsko-bramborářské oblastí, v tyto roky dochází k úplnému ukončení pěstování této plodiny z důvodů jejího ekonomického nerentování a velkou náročnost na pracovní síly a to nejen v této společnosti ale je to trendem v cele ČR, kde za posledních 15 let klesly výměry na poloviční hodnoty. V živočišné výrobě je AGRO zaměřeno na produkci mléka. Stav skotu v roce 2013 je cca 900 ks dojných krav + uzavřený obrat stáda, dojné krávy jsou ustájeny v nově vybudovaných stájích a to ve zde řešené investici (kolaudace roku 2009) a cca 10 km vzdálené stáji, přičemž tato stáj byla pro podnik velkou finanční zátěží, jelikož zemědělské komodity byly vykupovány za velice nepříznivou cenu, do které se nemohli vtísnit veškeré náklady spojené s jejich produkcí. Dále zde byl chov vepřů, stav v roce 2011 je 150 ks. chovných prasnic od kterých jsou odchovávána selata (průměrně je dosahováno dobrých výsledků a to 24 ks odchovaných selat za rok od prasničky). Odchovaná selata se dále v podniku vykrmovali jako jateční vepři, které se dařilo prodávat do jateční sítě. Jelikož výkupní ceny jatečních vepřu se neustále pohybují na nízké úrovni oproti vstupům, které se musí vynaložit do výkrmu, hlavním iniciátorem 30

zrušení chovu byl růst cen obilovin. Přičemž AGRO bylo uznávanou šlechtitelskou stanicí pro odchov chovných prasniček (České bílé ušlechtilé), které se dále prodávali jako chovná zvířata.

7.1 Organizační struktura Generální ředitel

Výrobní náměstek

Ekonom

Hlavní agronom, hlavní zootechnik

Účetní

Služby, zootechnici, mechanizátoři

Mistři – vedoucí jednotlivých pracovišť

Řadoví zaměstnanci

31

7.2 Předmět podnikání  Řeznictví a uzenářství.  Zednictví.  Zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků.  Opravy silničních vozidel.  Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy.  Hostinská činnost.  Zámečnictví nástrojařství.  Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.  Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů.  Výroba elektřiny.  Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.  Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní.34

7.3 Investice v letech 2008-2013 Rok 2012 byl pro společnost AGRO jeden z nejvýznamnějších v historii podniku, jelikož dokázali v období jednoho roka udělat spoustu organizačních uspořádání a omladit vozový park novou technikou a nejednomu zaměstnanci udělat obrovskou radost, neboť se starou technikou se nikomu nechtělo pracovat, když zaměstnanci dostali nové stroje, byli ochotni i za stejných platových podmítek pracovat delší čas a je na nich vidět velká spokojenost, což pro management podniku je velice cenné, jelikož je to jeden z cílů, který si podnik stanovil.

34

Oficiální server českého soudnictví [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: www.justice.cz

32

Celková suma výdajů byla 123 608 553 Kč. Největší investicí v tomto období byla stavba bioplynové stanice za 72 900 tis. Kč, která má kapacitu 800 MWh.

Čerpání dotací rok 2012

8.

Společnost AGRO je stále úspěšnější v čerpání dotací, jelikož rok od roka zaznamenávají nárůst v čerpání dotací, ve zmíněném roce to dělalo částku 23844 tis Kč a to ještě naroste o nevyplacené podpory TOP-UP  Agroenvironmentální opatření – ošetřování travních porostů, zatravnění orné půdy, pěstování meziplodin, biopásy – pro rok 2012 vyplaceno 1478 tis. Kč.  SAPS – pro rok 2012 vyplaceno 19307 tis. Kč.  Krávy chované v systému s tržní produkcí mléka – pro rok 2012 vyplaceno 1162 tis. Kč.  LFA – pro rok 2012 vyplaceno 490 tis. Kč.  Podpora používání certifikované sadby brambor na produkčních plochách u pěstitelů hospodařících v uzavřených sadbových oblastech pro rok 2012 vyplaceno 24 tis. Kč.  Dotace úroků z úvěru PGRLF – pro rok 2012 vyplaceno 370 tis. Kč.  Dotace na ozelenění areálu Bahno v roce 2012 vyplaceno 384 tis. Kč.  udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospod. zvířat – dojnice pro rok 2012 vyplaceno 116 tis. Kč.  podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů pro rok 2012 vyplaceno 36 tis. Kč.  IBR pro rok 2012 vyplaceno 89 tis. Kč.  PGRLF – podpora pojištění plodin a zvířat – pro rok 2012 vyplaceno 388 tis. Kč 

Top-up- prozatím nevyplaceno.

33

9.

Investiční záměr Jedná se o výstavbu moderní stáje, dojírny, přečerpávací jímky a skladu separátu.

Reálná ukázka viz příloha. Stáj s rozměry 31,7m x 76,45m je postavena z části z betonu a ocele, podlahy tvoří sběrné kanálové svody pro samostatný odvod kejdy do jímky, kde se skladuje a dále zpracovává na podestýlkový separát pomocí separátoru. Stěny jsou tvořeny betonovým základem do výšky 140cm a ocelovou konstrukcí výplň nad betonovým soklem je tvořena průsvitnou rolovací plachtou, kterou lze v letních měsících svinout, to zajišťuje vzdušnost stáje. Střecha je tvořena ocelovou konstrukcí se zateplenou krytinou a ve štítu v celé délce je větrací štěrbina. Ve štítových zdech jsou vjezdová vrata v každém štítě 5ks. Vnitřní prostor stáje je tvořen velkou krmnou chodbou s krmnými stoly v celé délce po obou bocích, na které navazuje volné ustájení s lehacími boxy, dále zde jsou hnojné chodby, ze kterých se zastýlají lehací boxy. Dojírna je nedílnou součástí stáje a je uspořádána rybinově 2x14 s rychlím odchodem, tato technologie je velice efektivní jelikož je částečně automatizována, její obsluha čítá pouze dvě obsluhující osoby na jednu směnu, na dojírnu navazuje sklad mléka tzv. mléčnice s celkovou kapacitou 12 000 l mléka.

9.1 Důvod investičního záměru Hlavním důvodem výstavby nové stáje bylo vydané nařízení o volném ustájení skotu ve stájích, to znamená, že staré stáje jsou již nevyhovující, ve všech níže zmíněních stájích se jednalo o vazné ustájení skotu. Důvody výstavby by se dali rozdělit do 3 velkých skupin  Povinné důvody, jak je již zmíněno, bylo nutností modernizace, nebo výstavba nové stáje z důvodů nařízení  Ekonomické důvody, v moderní stáji je vždy dosahována lepší efektivnost, nejen ve snižování nákladů, ale hlavně ve zvyšování příjmů  Konkurenceschopnost, neboť se starými stájemi nelze konkurovat moderním podnikům s moderní výstavbou

34

9.2 Přínos realizace investičního záměru Ve společnosti AGRO byli nahrazeny dvě vazné stáje s označením K-96 a K-174, které měli kapacitu 270 krav, kde se dojilo na stáních, stlalo se klasicky, tedy slámou a mrva se odklízela ručně v těchto stájích bylo zaměstnáno více jak 20 obsluhujících pracovníků a nespočet obslužné techniky. Tyto stáje nahradila, pouze jedna stáj s kapacitou 399 krav s volným ustájením a podlahu s rošty, přičemž slouží ke kejdovému hospodářství, kde se zastýlá separátem, k její obsluze postačí 8 obsluhujících zaměstnanců a dva traktory, jeden s krmným a druhý se separačním vozem k nastýlání. Další přednosti budou zhodnoceny v závěru.

9.3 Nákladovost výstavby stáje pro dojný skot Generální dodavatel stavby a kompletní technologie je firma Farmtec a.s. Tábor. Termín výstavby byl v letech 2007 – 2008 kolaudace v roce 2009. Z důvodu nezvládnutého řízení finančních toku ze strany AGRA se tato investice stala velice předraženou, neboť prvotní rozpočet pro výstavbu byl v celkové částce (stáj, dojírna) 36 000 tis. Kč.

Skutečné náklady Celková částka (stáj, dojírna) 50 160 tis. Kč, z toho dotace 6 502 tis. Kč. + obslužná komunikace 4200 tis. Kč + trafo a rozvaděč 793 tis. Kč. Úvěr původní na 36 mil. Kč – úrok fixní 4,65% p.a., splátka jistiny 285 tis. Kč měsíčně od 25.5.2009 do 25.11.2017, 2. úvěr navýšení 10 mil. Kč – úrok 1M PRIBOR + 2%, splátka jistiny 100 tis. Kč měsíčně od 25.5.2009 do 25.8.2017 Stáj pro 399 ks produkčních dojnic s volným ustájením a kejdovým hospodářstvím, zastýlání separátem, dojírna rybinová 2x 14 ks s rychlým odchodem. V rámci tohoto projektu se provedla výstavba stáje, dojírny, přečerpávací jímky a skladu separátu.

35

Výsledky stáje za rok 2012 D o j n i c e k 31. 12. 2012 Produkce v litrech Roční užitkovost Denní užitkovost Spotřeba jádra Tržba za 1 litr Náklad na 1 litr výroby z toho: nakoupená krmiva Přímé náklady a služby Odpisy DHM Mzdy Vlastní krmiva Ostatní vnitronáklady Dotace Průměrný stav krav, včetně suchostojek Brakace v %

Č. Janovice 2 822 287 6834 18,70 0,31 7,96 8,24 0,47 1,20 1,11 0,51 2,92 0,04 0,22 412,34 43 %

9.3.1 Přilehlé příslušenství ke stáji Stáj pro suchostojné krávy přestavba stáje K–96 Generální dodavatel stavby a vybavení firma Farmtec a.s. Tábor Termín výstavby byl v letech 2009 – 2010 kolaudace v roce 2010. Celková částka 5366 tis. Kč, z toho dotace 1855 tis. Kč. Stáj pro 140 ks suchostojných krav s volným ustájením a kejdovým hospodářstvím, zastýlání separátem z hlavní stáje pro dojný skot. Stáj pro telata přestavba stáje K–174 Generální dodavatel stavby a vybavení firma Farmtec a.s. Tábor Termín výstavby byl v letech 2009 – 2010 kolaudace v roce 2010. Celková částka 3548 tis. Kč, z toho dotace 1226 tis. Kč. Stáj pro 250 ks telat 3–6 měsíců věku s volným ustájením, stlaný provoz slámou. Úvěr pro obě stáje ve výši dotace, úrok 1M PRIBOR + 3,9%, u tohoto úvěru byla vyšší riziková prémie banky, jelikož z důvodu velké zadluženosti nám banka již nechtěla půjčit. Banka půjčku poskytla, ale podmínka byla získat dotaci. Podnik tuto dotaci získal a jednorázově tento úrok splatil dne 4.11.2010.

36

9.4 Metody hodnocení efektivnosti investice Pro výpočet zda jsou vynaložené finanční prostředky efektivní, můžeme použít 2 druhy metod:  Statické, které nepřihlížejí k faktoru času, tyto metody by v mém případě neměli moc velkou vypovídající hodnotu, jelikož se jedná o investici na delší období  Dynamické tyto metody již berou v potaz faktor času pomocí tzv. diskontace

9.4.1 Vysvětlení metody čisté současné hodnoty (NPV) CSH = SHCF – IN

(též NPV)

CSH…………….čistá součastná hodnota SHCF…………..součastná hodnota cash-flow IN………………investiční náklady kde: SHCF =  CF(t) / (1+k)t = PV (present value) roky: t = 1 až n; - roky od počátku investice k = diskont je požadovaná výnosnost, muže se stanovovat různými způsoby a je na schopnosti tvůrce vzorce jak přesně tento koeficient stanoví CF(0) = P(0) – V(0) = V (0) = - IN tj. tok hotovosti v nultém roce (realizace), rovná se investičním nákladům tedy: NPV =  CF(t) / (1+k)t roky: t = 0 až n – roky od počátku investice, tj. včetně realizace (od realizační respektive předinvestiční fáze)

37

Kritéria NPV NPV > 0

investice je zisková je dosaženo požadovaného výnosu

NPV < 0 investice je nepřijatelná není dosaženo požadovaného výnosu a firma ztrácí tržní hodnotu NPV = 0 investice je indiferentní výdaje se rovnají příjmům

9.5 Výpočet čisté součastné hodnoty Modulace vzorce pro výpočet NPV. Nejnáročnější na výpočtu je predikce budoucích toků z investice CF, další složitostí je určit diskontní sazbu (k) nejpoužívanější míra dle dostupné literatury je v ČR 5,00 %, v této práci si diskont vypočítám z dostupných zdrojů a to tak, že sečtu rizikovou prémii banky 2,00 %, úrok kdybychom peníze nechali na spořícím účtu 1,9 %, míra inflace kterou bych předpověděl na 2,1 % , jelikož v součastné době de míra inflace pohybuje kolem 1.7 % a má stoupající tendenci. Výpočet diskontu k = 2 + 1,9 + 2,1 = 6 %

 CF t  NPV    IN n   1  k   NPV……….čistá součastná hodnota CF…………peněžní toky v jednotlivých letech (t) životnosti investice IN…………investiční náklady k…………...diskont je požadovaná výnosnost n…………...doba životnosti investice

38

Výpočet příjmu za rok 2012 a 2011 Dojnice k 31. 12. 2012 Produkce v litrech Roční užitkovost Denní užitkovost Spotřeba jádra Tržba za 1 litr Náklad na 1 litr výroby z toho: nakoupená krmiva Přímé náklady a služby Odpisy DHM Mzdy Vlastní krmiva Ostatní vnitronáklady Dotace Průměrný stav krav, včetně suchostojek Brakace v %

D o j n i c e k 31. 12. 2011 Produkce v litrech Roční užitkovost Denní užitkovost Spotřeba jádra Tržba za 1 litr Náklad na 1 litr výroby z toho: nakoupená krmiva Přímé náklady a služby Odpisy DHM Mzdy Vlastní krmiva Ostatní vnitronáklady Dotace Průměrný stav krav, včetně suchostojek Brakace v %

2 822 287 6834 18,70 0,31 7,96 8,24 0,47 1,20 1,11 0,51 2,92 0,04 0,22 412,34

43 %

2 688 324 6749 18,50 0,31 8,59 8,24 0,47 1,20 1,11 0,51 2,92 0,04 0,22 398,34

41 %

Z této tabulky si vypočítáme celkový příjem za rok 2012 a 2011. Rok 2012 Tržby za 1 litr – náklad na 1 litr výroby = 7,96 – 8,24 = – 0,28 na 1litr mléka je firma 0,28Kč pod náklady, z toho důvodu nevzniká daňová povinnost + odpisy (1,11) = 0,83 Kč/l s odpisy, které také pro firmu znamenají příjem dosahujeme klasného výsledku. Produkce v litrech x příjem z litru = 2 822 287 * 0,83 = 2 342 498 Kč roční CF

Rok 2011 Tržby za 1 litr – náklad na 1 litr výroby = 8,24 – 8,59 = 0,65 na 1litr mléka je firma 0,65Kč nad náklady, z toho důvodu vzniká firmě daňová povinnost, daň z 1 litru 0,65 * 0,19 = 0,235, příjem po zdanění 0,65 – 0,235 = 0,415 + odpisy (1,11) = 1,26 Kč/l s odpisy, které také pro firmu znamenají příjem dosahujeme klasného výsledku. Produkce v litrech x příjem z litru = 2 688 324 * 1,26 = 3 387 288 Kč roční CF

39

Roky následující Zvolím si predikci na další roky pomocí aritmetického průměru roků 2011 a 2012 3 387 288 + 2 342 498 = 5 729 786 / 2 = 2 864 893

Výpočet NPV Výpočet provedu pomocí programu Microsoft Excel který je součástí přílohy IN= investiční náklady – dotace IN= 50 160 000 – 6 502 000 = 43 658 000 NPV = 39 462 664 – 43 658 000 = – 4 195 336 Rozpočtované NPV v předinvestiční fázi NPV = 39 462 664 – 29 498 000 = 9 964 664

Vyhodnocení výsledku Jelikož NPV < 0 byla by tato investice nepřípustná, jelikož tento projekt byl z finančního hlediska nezvládnutý a bylo proinvestováno bezmála 15 mil. Kč, kdyby byl dodržen původní rozpočet investice by se rázem stala velice výhodnou.

40

10. Závěr Zemědělství je jedena z nejzákladnějších činností člověka, to platí od samého vzniku života na zemi, pouze je velká škoda, že spousta lidí si tento fakt neuvědomuje a nahlíží na zemědělství jako na podřadnou činnost, podivných lidí. Setkávám se s odpůrci zemědělců, kteří si myslí, že zemědělství je jen o dotacích, ale nevidí, že zemědělství skrývá nejen tržní činnost, ale především údržbu přírody a zachování si toho nejcenějšího co nám země dala a to je půda. Z finančního hlediska je podpora zemědělství nezbytná, neboť by české zemědělství nemohlo být konkurenceschopné ostatním zemím nejen v EU. Nezastupitelnou roli v konkurenceschopnosti má společná zemědělská politika neboť je to jeden z cílů této politiky. Největší hrozbou pro české zemědělce je rapidní úbytek orné půdy a příchod zahraničních investorů, kteří se snaží ve velkém zemědělskou půdu zkupovat a produkci z ní vyvážet do okolních zemí. Tento fakt přispívá k ubývání zaměstnanců v zemědělství. Je velkým trendem rušit živočišnou výrobu, která je velice nákladná jak z hlediska vstupů, tak z hlediska pracovních sil, z tohoto důvodu dochází k tomu, že jsme jen z části soběstační v produkci zemědělských komodit, což do budoucna vidím jako velký problém. Problém není jen v této části , ale také v tom, že lidé nejsou ochotni pracovat v tomto oboru, neboť se nebudou se ani rodit rodinní statkáři či rolníci. K malému růstu v zemědělství přispěla také ekonomická recese v uplynulých letech, i když v posledních letech zemědělství vykazovalo rekordní zisky okolo 16 mld. Kč., k tomu přispěl vstup ČR do EU a zisk nových příležitostí a finančních zdrojů. Z mého pohledu je správné podporovat české zemědělce, ale je nespravedlivá velká diverzifikace financování okolních zemí, a sdílím názor s panem Velebou, že byly vyjednány nedostatečné podmínky při vstupu ČR do EU i když uplynulo dost času, zanechává to následky i v dnešní době. Špatně vyjednané podmínky postihly i společnost AGRO, která hned po vstupu do EU musela zrušit řeznickou výrobu s porážkou jatečních zvířat, to přispělo k velkému omezení, či úplnému zrušení živočišného provozu. Vstup do EU neměl jen špatné stránky, neboť by zemědělské firmy nemohly provádět modernizace budov a techniky. Společnost AGRO byla velice dlouhou dobu nucena používat jen budovy a stroje z 80.let v součastné době tato firma prochází rapidními změnami ve výrobě. 41

V posledních dvou letech nakoupila nespočet nové techniky a usiluje o výstavbu a přestavbu stájí pro hospodářská zvířata. Největší investici v živočišné výrobě je již zmíněná investice do stáje pro dojný skot za více jak 50 mil. Kč. Po diskuzi s panem ředitelem společnosti AGRO jsem zjistil, že tato investice byla realizována na základě jiné skutečnosti než byla v předinvestiční části projektu předpokládána. Musím podotknout, že lidé, kteří tuto stavbu měli na starosti, v podniku již nepracují. Jelikož kdyby se výstavba prováděla podle rozpočtovaných nákladů, tato investice by byla pro podnik obrovským přínosem, z finančního hlediska, ale i tak to pro podnik byl velký krok kupředu a do budoucna má podnik správně velké ambice v tomto pokračovat, ale více se bude zaměřovat na dodržování finančních toků do investic.

42

11. Seznam zdrojů: BAŠEK, V. České zemědělství šest let po vstupu do Evropské unie. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2010. ISBN 978-80-86671-81-9. BIČÍK, I.; JANČÁK, V. Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2005. ISBN 80-86561-19-4. BYDŽOVSKÁ,

M.

[online]

Zemědělství.

[cit.

Dostupný

28–4–2013]

z

https://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/. ČESKO. Zákon č. 252/1997 Sb. ze dne 24. září 1997, o zemědělství, v platném znění. ČSÚ. [online] Souhrnný zemědělský účet – definitivní výsledky za rok 2010 a semidefinitivní

výsledky

roku

2011.[cit.

28–4–2013]

Dostupný

z

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2116-12. EAGRI.CZ

[online]

Zemědělská

výroba

[cit.

28–4–2013]

Dostupný

z

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/. EUROPA.CZ [online]

Financování společné zemědělské politiky. [cit. 28–4–2013]

Dostupný

z

http://europa.eu/legislation_summaries/agriculture/general_framework/l11096_cs.htm. FOJTÍKOVÁ, L. Společné politiky EU. Nakladatelství C H Beck, 2008. 179 s. ISBN 978-80-717-9939-9. HOŠKOVÁ, P. [online] Charakteristika českého zemědělství s využitím statistických metod.

[cit.

28–4–2013]

Dostupný

z

http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139320/hosko.pdf. JEDLIČKA, J. Společná zemědělská politika EU. Praha: Česká spořitelna, 2004. 12 s. KOLEKTIV AUTORŮ. Strategie pro růst. České zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2012. 64 s. JIŘÍČEK, Petr. Finanční analýza. Jihlava, 1998. Skripta. Vysoká škola polytechnická. MZE ČR. Zemědělství. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2010. 132 s. ISBN 978-80-7084-963-7. MZE ČR. [online] Společná zemědělská politika EU po roce 2013[cit. 28–4–2013] Dostupný

z

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-

vztahy/cr-a-evropska-unie/spolecna-zemedelska-politika/spolecna-zemedelska-politikaeu-po-roce/.

43

MZE

ČR.

[online]

Národní

dotace.

[cit.

28–4–2013]

Dostupný

z

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/. PGRLF [online] Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. [cit. 28–4–2013] Dostupný z http://www.pgrlf.cz/pgrlf/aktuality.php. ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011 – „Zelná zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 389 s. Oficiální server českého soudnictví [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: www.justice.cz

44

12. Seznam příloh Příloha 1: Souhrnný zemědělský účet (mil. Kč). Příloha 2: fotografie hodnoceného projektu Příloha 3: výpis z obchodního rejstříku Příloha 4: výpočet NPV pomoci Microsoft Excel

45

13. Seznam zkratek EZZF – Evropský zemědělský záruční fond EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova PRV – Program rozvoje venkova HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova EHS – Evropské hospodářské společenství SPZ – Společná zemědělská politika EZ – Ekologické zemědělství TTP – Trvale travní porost VDJ – Velká dobytčí jednotka NPV – Čistá součastná hodnota IN – Investice

46

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Hodnocení investice zemědělské firmy AGRO do živočišné výroby a jejího financování

Recommend Documents