VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA EKONOMICKÝCH STUDIÍ
Finanční analýza vybraného podniku Bakalářská práce
Autor: Petra Jurková Vedoucí práce: Ing. Petra Kozáková, Ph.D. 2016
Anotace Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou vybrané firmy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány metody finanční analýzy firmy a v praktické části jsou tyto metody aplikovány na konkrétní firmu, a to v letech 2006 – 2014. Závěrem je zhodnoceno zjištěné finanční zdraví firmy a jsou stanovena případná doporučení vedoucí ke zlepšení současné finanční situace analyzované společnosti.
Klíčová slova Finanční analýza, analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, odvětvové srovnání.
Annotation The bachelor thesis deals with the financial analysis of the selected company. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part describes the methods of financial analysis of the company and these methods are applied to a particular company in the years of 2006 – 2014 in the practical part. In the conclusion, the identified financial health of the company is assessed and any recommendations are set out to improve the current financial situation of the analyzed company.
Key words Financial analysis, analysis of absolute indicators, analysis of the differential characteristics, analysis of the ratios, sector comparison.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Petře Kozákové, Ph.D., za její odborné vedení, rady a čas, který mi věnovala. Chtěla bych zároveň poděkovat mému příteli, za jeho plnou oporu. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za poskytnutí skvělého zázemí po celou dobu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3.5.2016 ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 8
2
Teoretická část ......................................................................................................... 9 2.1
Definice finanční analýzy .................................................................................. 9
2.2
Historie a význam finanční analýzy ................................................................... 9
2.3
Cíle finanční analýzy........................................................................................ 10
2.4
Uživatelé finanční analýzy ............................................................................... 10
2.5
Základní pravidla finančního řízení ................................................................. 11
2.6
Zdroje pro finanční analýzu ............................................................................. 11
2.6.1
Rozvaha .................................................................................................... 12
2.6.2
Výkaz zisku a ztrát .................................................................................... 13
2.6.3
Výkaz cash-flow ....................................................................................... 14
2.6.4
Nedostatky zdrojů pro finanční analýzu ................................................... 14
2.7
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 15
2.7.1
Horizontální analýza (analýza trendů) ...................................................... 15
2.7.2
Vertikální analýza (procentní rozbor) ....................................................... 16
2.8
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 17
2.8.1
Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 17
2.8.2
Čisté pohotové prostředky ........................................................................ 18
2.8.3
Čistý peněžní majetek ............................................................................... 18
2.9
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 18
2.9.1
Ukazatele rentability ................................................................................. 20
2.9.2
Ukazatele likvidity .................................................................................... 23
2.9.3
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 25
2.9.4
Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 27
2.10
Analýza soustav ukazatelů ............................................................................... 29
2.10.1
DuPont rozklad ......................................................................................... 29
3
2.10.2
Bankrotní modely ..................................................................................... 30
2.10.3
Bonitní modely ......................................................................................... 32
Praktická část......................................................................................................... 35 3.1
Představení firmy ............................................................................................. 35
3.2
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 35
3.2.1
Horizontální analýza ................................................................................. 35
3.2.2
Vertikální analýza ..................................................................................... 45
3.3
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 50
3.3.1
Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 51
3.3.2
Čistý peněžní majetek ............................................................................... 51
3.4
Analýza poměrových ukazatelů ....................................................................... 52
3.4.1
Ukazatele likvidity .................................................................................... 52
3.4.2
Ukazatele rentability ................................................................................. 54
3.4.3
Ukazatele aktivity ..................................................................................... 56
3.4.4
Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 58
3.5
Analýza soustav ukazatelů ............................................................................... 59
3.5.1
DuPont rozklad ......................................................................................... 59
3.5.2
Bankrotní modely ..................................................................................... 61
3.6
Odvětvové srovnání ......................................................................................... 63
4
Závěr ....................................................................................................................... 66
5
Literatura ............................................................................................................... 68
6
Seznam vzorců ....................................................................................................... 69
7
Seznam obrázků..................................................................................................... 71
8
Seznam grafů ......................................................................................................... 72
9
Seznam tabulek ...................................................................................................... 73
10 Seznam příloh ........................................................................................................ 74
1 Úvod Finanční analýza je důležitým prostředkem ke zjištění finančního zdraví podniku. K základním cílům finančního řízení, patří dosahování finanční stability a platební schopnosti. Firma by měla být schopna vytvářet zisk, zajistit růst majetku a zhodnocovat vložený kapitál. Zhodnocení kapitálu je pro podnik nejdůležitější kritérium. Aby firmy zjistily jejich finanční a ekonomickou stránku a tím i platební schopnost, využívají finanční analýzu. Finanční analýza je systematický rozbor získaných dat obsažených v účetních výkazech. Definuje silné a slabé stránky podniku, zhodnocuje jeho minulost, současnost a dále předpovídá budoucí finanční podmínky. Je zároveň důležitým ukazatelem pro hodnocení firmy při získávání bankovních úvěrů a půjček, nebo pro krátkodobé i dlouhodobé finanční plánování podniku. V neposlední řadě je analýza využívána pro zjištění finančního zdraví konkurenčních firem. Cílem práce je finanční analýza podniku EURO BAGGING, s.r.o., zjištění jeho finančního zdraví a v případě zjištění slabých míst doporučení nápravných opatření. Jako hlavní nástroje budou použity analýzy absolutních ukazatelů, poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Nakonec budou výsledky firmy porovnány s průměrnými hodnotami poměrových ukazatelů v odvětví. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží přiblížit metody a postupy, které jsou pro finanční analýzu důležité a podle kterých je tato práce zpracována. Do teoretické části jsou zahrnuty analýzy absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a na závěr i analýza soustav ukazatelů. Druhá, praktická část, je zaměřena na finanční analýzu společnosti za pomoci aplikace metod a postupů, které jsou uvedeny v teoretické části. V praktické části se pro výpočty jednotlivých ukazatelů vychází z veřejně dostupných zdrojů. Mezi tyto zdroje patří účetní výkazy dané společnosti. Společnost je posuzována v letech 2006 – 2014, což je dostatečně dlouhá časová řada pro posouzení finančního vývoje této společnosti.
8
2 Teoretická část 2.1 Definice finanční analýzy Finanční analýza se dá definovat několika způsoby. Nejpřesnější definice nám říká, že finanční analýza představuje systematických rozbor získaných dat, obsažených v účetních výkazech. Zahrnuje hodnocení jak firemní minulosti, tak i finanční současnosti a dále předpovídá budoucí finanční podmínky. Finanční analýzu si můžeme představit jako rozbor kterékoli činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích. (Růčková, 2011)
2.2 Historie a význam finanční analýzy Za zemi původu finanční analýzy se považují Spojené státy americké, které se zpočátku věnovaly teoretické části této analýzy. Finanční analýzy zpočátku znázorňovaly absolutní změny v účetních výsledcích. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty se ale později ukázaly jako kvalitní zdroj informací pro zjišťování úvěrové schopnosti podniků. (Růčková, 2011) V praxi se můžeme setkat s finanční analýzou již několik desítek let. Během této doby se analýza vyvíjela a její struktura se značně změnila v době, kdy se začaly využívat počítače, neboť v důsledku této skutečnosti se změnily i matematické principy. (Růčková, 2011) V České republice byla finanční analýza zpočátku známa jako „analýza bilanční“, a to v období před druhou světovou válkou. Po roce 1989 se v České Republice začala hojně používat pro rozbor finanční situace podniku, odvětví a státu. V současné době se stává oblíbeným nástrojem při hodnocení ekonomické situace firmy. (Růčková, 2011) Z časového pohledu má finanční analýza smysl hned ve dvou rovinách. V první rovině se ohlížíme do minulosti a hodnotíme, jak se firma vyvíjela až do současnosti. V druhé rovině nám analýza slouží jako základ finančního plánování. Umožní jak krátkodobé plánování sloužící pro běžný chod firmy, tak i pro dlouhodobé strategické plánování související s rozvojem firmy. (Růčková, 2011)
9
2.3 Cíle finanční analýzy Hlavním cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny vedoucí k potenciálním problémům a determinovat silné stránky firmy. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Dále k základním cílům finančního řízení, do kterého spadá finanční analýza, patří dosahování finanční stability, která je hodnocena pomocí dvou základních kritérií.: - Schopnosti vytvářet zisk, zajištění růstu majetku a zhodnocování vloženého kapitálu, což je pro podnik nejdůležitějším kritériem. - Zajištění platební schopnosti podniku. (Růčková, 2011)
2.4 Uživatelé finanční analýzy Informace o finančním stavu podniku zajímá především subjekty, kteří přicházejí s podnikem do kontaktu. V podmínkách rozvinutého tržního hospodářství lze uživatele členit do těchto kategorií (Jiříček, Morávková, 2008): Management podniku – Vedení podniku, které má hlavní odpovědnost za celkovou činnost podniku a je hlavním uživatelem účetních informací. Vlastníci podniku – Vlastníci investují kapitál do podniku z důvodu jeho zhodnocení. Pro rozhodnutí, zda investovat či nikoli, je zapotřebí zajištění potřebných informací. Věřitelé podniku – Do této skupiny patří věřitelé, u kterých je třeba uspokojit jejich nároky vůči podniku. Mezi krátkodobé věřitele patří dodavatelé, stát a banky, které zajišťují krátkodobé úvěry. Pro tyto krátkodobé věřitele jsou důležité ukazatele likvidity. Do dlouhodobých věřitelů se řadí banky, leasingové společnosti, dále investiční a penzijní fondy apod. Tito věřitelé naopak vyžadují informace o dlouhodobé likviditě podniku. Dále jsou pro ně důležité ukazatele finanční stability podniku a míry jeho zadluženosti. Zákazníci – Požadují informace, které by mohly potvrdit, že je pro ně podnik vhodným stabilním a spolehlivým zdrojem zásobování. Ohlíží se na dlouhodobé vyhlídky podniku a jeho rozvoj. Zaměstnanci podniku – Pro zaměstnance jsou důležité informace, podle kterých by mohli posuzovat zajištěnost zaměstnání v budoucnu. 10
Vláda, státní orgány – Patří mezi významné kategorie uživatelů. Do této skupiny se řadí správa sociálního zabezpečení, finanční úřady, orgány statistiky a další. Konkurenční podniky – Tuto kategorii zajímají výsledky podniku. Na základě výsledků podniku může konkurence porovnávat podnik s vlastními výsledky, usilovat o získání kontroly nad činností tohoto podniku nebo uvažovat nad jeho koupí.
2.5 Základní pravidla finančního řízení Tato pravidla vycházejí z dlouhodobých zkušeností ve vytváření kapitálové struktury. Stanoví strukturu kapitálové potřeby, nikoliv však její optimální výši. (Synek, 2007) Zlaté bilanční pravidlo - Jde v podstatě o to, aby se dodržovalo financování dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem, a naopak (Jiříček, Morávková, 2008). Dlouhodobým majetkem jsou stálá aktiva a dlouhodobými zdroji je vlastní kapitál. Takto vypadá mírnější podoba. V přísnější podobě se do dlouhodobého majetku zahrnují i trvale vázaná oběžná aktiva a do dlouhodobých zdrojů dlouhodobý cizí kapitál. (Synek, 2007) Zlaté pravidlo vyrovnání rizik - Pravidlo je také známo pod označením „pravidlo vertikální kapitálové struktury“. Požaduje, aby poměr vlastních zdrojů byl 1:1 k cizím zdrojům. (Synek, 2007) Zlaté pari pravidlo - Pravidlo požaduje, aby dlouhodobý majetek byl kryt pouze vlastním kapitálem. (Synek, 2007) Zlaté poměrové pravidlo - Požaduje, aby tempo růstu investic ani z krátkodobého pohledu nepředstihovalo tempo růstu tržeb. (Synek, 2007) Pravidlo jedna ku jedné - Stav pokladny, dlužnických pohledávek a směnek nesmí být dohromady menší než krátkodobé cizí zdroje. (Synek, 2007) Pravidlo dva ku jedné - U tohoto pravidla by oběžná aktiva měla být minimálně dvakrát tak velká než krátkodobé zdroje. (Synek, 2007)
2.6 Zdroje pro finanční analýzu Hlavním zdrojem pro finanční analýzu jsou účetní výkazy podniku. Ty mají zachytit věrnou a skutečnou situaci podniku. Mezi nejběžněji dostupné finanční informace 11
o podniku patří výroční zpráva společnosti - účetní závěrka (Blaha, Jindřichovská, 2006). Na úvod je důležité zdůraznit, že každý podnik musí mít správně vedené účetnictví. Pro správnost vedení účetnictví a účetních výkazů se musí každá společnost držet pár základních zákonů a vyhlášek či metodik. Mezi ně patří Zákon č. 513/1991Sb. – obchodní zákoník. Ten byl roku 2014 nahrazen Zákonem o obchodních korporacích. Dále se postupuje podle Zákona o účetnictví 563/1991 Sb. V tomto zákoníku jsou popsány české účetní standardy. Rovněž je důležitá vyhláška MF ČR č. 500/2002 Sb. a v neposlední řadě jsou pro podnik důležité směrnice k vedení účetnictví. (Knápková, Pavelková, 2010) Výroční zpráva informuje majitele, obchodní partnery, finanční ústavy, zákazníky, popřípadě potenciální investory, o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku. Firmy, které mají povinný audit, mají povinnost nechat výroční zprávu ověřit auditorem a zveřejnit ji na obchodním věstníku (Růčková, 2011). Zpráva obsahuje kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty, popřípadě výkazu cash-flow i přílohy k účetní závěrce. V nich se objevují komentáře k hlavním událostem minulého roku a uvádí se v nich předpovědi pro následující rok (Blaha, Jindřichovská, 2006). Pro finančního analytika je přednější zjistit, co výroční zpráva neobsahuje, čemu se vyhýbá, než se soustředit na to, co zdůrazňuje. Ve zprávě totiž není zmíněn kterýkoli detail o podnikatelském záměru podniku. (Mrkvička, Kolář, 2006) 2.6.1 Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který poskytuje informace o finanční situaci podniku. Bilanční formou zachycuje informace o skutečném stavu a složení majetku (aktiva) a o zdrojích jeho financování (pasiva) k určitému datu (Růčková, 2011; Jiříček, Morávková, 2008). Zpravidla se rozvaha sestavuje k poslednímu dni daného roku. Podstatou rozvahy je získání věrného obrazu v oblastech - majetkové situace podniku, zdrojů financování, finanční situace podniku. V rámci majetkové situace zjišťujeme, v jakých druzích je majetek vázán, jak je oceněn, opotřeben apod. U zdrojů financování, z nichž byl majetek pořízen, se především zajímáme o výši vlastních a cizích zdrojů financování a o jejich strukturu. V oblasti informací o finanční situaci podniku získáme přehled o tom, jakého zisku podnik dosáhl a jak byl rozdělen, nebo zda je podnik schopen dostát svým závazkům. (Růčková, 2011)
12
2.6.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty bývá každým autorem definován obdobným způsobem. Výkaz zisku a ztráty je výkaz o pohybu peněz za určité období, kterým je zpravidla finanční rok. Podává přehled o nákladech - kolik peněz firma vydala, a výnosech - kolik peněz firma nabyla z prodeje svých služeb a výrobků. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Výkaz zisku a ztráty (neboli výsledovka) podává přehled o nákladech, výnosech, a o výsledku hospodaření za určité časové období. (Jiříček, Morávková, 2008) Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité časové období, který zachybuje pohyb výnosů a nákladů, nikoliv však pohyb příjmů a výdajů (Růčková, 2011) Z výkazu získáme výsledek hospodaření. Ten se skládá z několika dílčích výsledků hospodaření, které se liší podle toho, jaké náklady a výnosy do jejich struktury vstupují. (Růčková, 2011; Jiříček, Morávková, 2008) Výsledek hospodaření (dále VH) se člení na – VH provozní, VH z finančních operací, VH za běžnou činnost, VH mimořádný, VH za účetní období a VH před zdaněním, případně i VH po zdanění. Mezi nejdůležitější položky výkazu zisku a ztráty patří výsledek hospodaření z provozní činnosti, který odráží schopnost firmy ze své hlavní činnosti vytvářet kladný výsledek. (Růčková, 2011) Výsledek hospodaření za běžnou činnost je ve skutečnosti součet VH provozního a VH z finančních operací. Výsledek hospodaření za účetní období je opět součet VH za běžnou činnost a VH mimořádného. To je třeba rozlišovat především z hlediska daně z příjmů. (Jiříček, Morávková, 2008). Výsledek hospodaření v případě kladných hodnot vykazuje zisk, v případě záporných hodnot pak ztrátu. Tuto skutečnost zjistíme tak, že od výnosů odečteme náklady. (Jiříček, Morávková, 2008)
13
2.6.3 Výkaz cash-flow Výkaz cash-flow je poměrně mladá metoda finanční analýzy, která pochází z USA. V České republice je také označován jako „výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků“. Srovnává bilanční formu zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich využitím (výdaji) za určité období, a slouží k posouzení skutečné finanční situace. (Růčková, 2011). Výkaz cash-flow zobrazuje přírůstky a úbytky peněžních prostředků při hospodářské činnosti účetní jednotky za určité období, dále udává stav peněžních prostředků na začátku a konci období, zobrazuje tvorbu peněžních prostředků a jejich užití. Současně umožňuje zjistit příčiny platební neschopnosti podniku. (Jiříček, Morávková, 2008) Mezi základní zdroje pro sestavení výkazu cash-flow patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, a údaje o stavech rozvahových účtů na počátku období. Výkaz cash flow (dále CF) je člen na CF z provozní činnosti, CF z investiční činnosti a CF z finanční činnosti (Růčková, 2011). 2.6.4 Nedostatky zdrojů pro finanční analýzu Rozvaha Z hlediska analýzy je největším problémem v rozvaze především to, že popisuje stav na základě historických cen, z čehož plynou úskalí z hlediska vypovídací schopnosti dat. Rozvaha nemůže dát informace o dynamice společnosti, jelikož zobrazuje stav hodnot k danému okamžiku. Dále nepracuje s časovou hodnotou peněz a nepostihuje současnou hodnotu aktiv a pasiv, jelikož nezpracovává vliv vnějších zdrojů. K určení realistických hodnot tak musí být u některých položek použit odhad. (Růčková, 2011) Výkaz zisku a ztráty Nákladové i výnosové položky se neopírají o skutečné příjmy a výdaje, jelikož se v nákladech a výnosech objevují i přes to, že nemuselo dojít k žádnému pohybu hotovosti v daném účetním období. Z hlediska výnosů tomu tak nejčastěji je u fakturací a z hlediska nákladů u odpisů. (Jiříček, Morávková, 2008)
14
Dopad nedostatků účetních výkazů na výsledky analýzy závisí na délce časového úseku, pro který je finanční analýza prováděna. V praxi se zároveň setkáváme se situací, že je každý podnik omezen daňovými zákony a snaží se co nejvíce ovlivnit daňový základ a tím si zvýšit nebo naopak snížit hospodářský výsledek. To vše na základě povolených účetních postupů. Snahy ovlivnit hospodářský výsledek se musí analytik snažit vyčíst z dostupných publikovaných účetních informací, což je v praxi obtížné. (Mrkvička, Kolář, 2006)
2.7 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se používají údaje z účetních výkazů, které jsou součástí výročních zpráv podniků a vypoví mnohé o ekonomice podniku. K tomuto rozboru se využívá analýza trendů (horizontální analýza) a procentní rozbor (vertikální analýza) (Jiříček, Morávková, 2008). Analýza absolutních ukazatelů je ovšem poněkud omezená, protože není zpracován žádnou matematickou metodou. (Růčková, 2011) 2.7.1 Horizontální analýza (analýza trendů) Horizontální analýza se zabývá především časovými změnami absolutních ukazatelů (Růčková, 2011). Pokud chceme kvantifikovat meziroční změny, nabízí se několik možných postupů, mezi které patří využití různých indexů, nebo rozdílů. Buď zjišťujeme, o kolik procent se jednotlivé položky bilance změnily oproti minulému roku (tj. index), nebo o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech (tj. rozdíly). (Kislingerová, Hnilica, 2008) Řetězový index u zjišťované položky rozvahy porovnává údaje sledovaného roku k roku předcházejícímu, kdežto bazický index u zjišťované položky rozvahy porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu. Jako základní rok je vhodné zvolit první rok podnikání, nebo organizační změny, popřípadě přelomový rok. (Jiříček, Morávková, 2008) Z námi stanovené časové řady pak vyplývají nejzávažnější změny jednotlivých položek výkazů. Při podrobném zkoumání průběhu vzniklých změn lze odhalit trendy určitých položek, popřípadě posoudit a odhadnout jejich vývoj v současnosti i blízké budoucnosti. Pokud máme zvolený dostatečný rozsah časové řady, můžeme tento vývoj odhadnout přesněji. (Jiříček, Morávková, 2008) 15
V případě rozhodnutí odhadu budoucnosti (predikci), do něj musíme zahrnout předpokládané změny jako je inflace, změny cen, deregulace cen, vývoj měnového kurzu aj. Změny různých položek spolu navzájem souvisí, jejich interpretace proto musí být provedena komplexně. (Jiříček, Morávková, 2008) Aby bylo dosaženo dostatečné vypovídací schopnosti, musí být časová řada dlouhá minimálně tři období. Čím je časová řada delší, tím lepší a přesnější je i vypovídací schopnost analýzy trendů. Dále je zapotřebí, aby byla zajištěna srovnatelnost údajů v časové řadě. Toto hrozí především, pokud by podnik měnil svoji právní formu. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 1: Horizontální analýza - výpočet absolutní změny (Jiříček, Morávková, 2008)
Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném roce – ukazatel v porovnávacím roce
Výpočet procentní změny se dá opět interpretovat různými obdobnými způsoby. Tabulka 1: Horizontální analýza - výpočet procentní změny (Kislingerová, Hnilica, V této práci jsou uvedené vzorce od Kinslingerové a Hnilici (2008) i Jiříčka a Morávkové 2008)Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném roce – ukazatel v porovnávacím (2008). roce Vzorec 2: Horizontální analýza - výpočet procentní změny (Jiříček, Morávková, 2008)
Procentní změna = absolutní změna * 100 / ukazatel v porovnávacím roce
2.7.2 Vertikální analýza (procentní rozbor) Procentní změna = absolutní změna * 100 / ukazatel v porovnávacím roce Vertikální analýza se zabývá vnitřní strukturou ukazatelů. Jde o souměření položek účetních výkazů k celkové sumě aktiv nebo pasiv. Účetní výkazy jsou za využití této metody snadněji srovnatelné s předchozím obdobím. Rovněž se analyzovaný podnik může snadněji srovnávat s jinými podniky v oboru. (Růčková, 2011) Tato metoda je zároveň označována jako analýza společné základny, jelikož spočívá v převedení položek výkazů v absolutních hodnotách na relativní vyjádření, kdy jednotlivé položky představují procentuální podíly základny, která se vždy rovná 100%. Základnou jsou u rozvahy celková aktiva a pasiva, u výkazu zisku a ztrát jsou základnou výnosy nebo náklady, respektive výsledek hospodaření. (Jiříček, Morávková, 2008) 16
Procentní rozbor konstatuje skutečnost a nezjistí příčiny vývoje, což je nevýhoda této metody. Výhodou metody ovšem zůstává její nezávislost na meziroční inflaci. (Jiříček, Morávková, 2008)
2.8 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele v podniku značíme jako finanční, respektive peněžní fondy. Pod pojmem „fondy“ si představíme ukazatele, které jsou vypočítány jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. V analýze fondů peněžních prostředků se představují ukazatelé orientované na likviditu podniku. Mezi nejpoužívanější typy peněžních fondů se řadí čistý pracovní kapitál, čistý peněžní majetek a čisté pohotové prostředky. (Jiříček, Morávková, 2008) 2.8.1 Čistý pracovní kapitál Nejčastěji používaným ukazatelem analýzy je takzvaný čistý pracovní kapitál, též zvaný jako provozní kapitál, který je stanoven jako rozdíl mezi celkovými krátkodobými (oběžnými) aktivy a krátkodobými (oběžnými) pasivy. (Jiříček, Morávková,2008) Čistý pracovní kapitál je charakterizován jako krátkodobá aktiva očištěná o krátkodobá pasiva, což jsou dluhy, které musí podnik uhradit co nejdříve. V podstatě jde o přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy. Je důležité, aby firma měla dostatek dlouhodobých zdrojů a potřeba pracovního kapitálu byla kryta běžným financováním, což má významný vliv na platební schopnost podniku. Dlouhodobý majetek má být financován dlouhodobým kapitálem. Krátkodobé dluhy mají být kryty hotovostí a oběžnými aktivy, které jsou rychle přeměnitelné na peníze. V případě, kdy je čistý pracovní kapitál záporný, vzniká takzvaný nekrytý dluh. Naopak, čím je hodnota čistého pracovního kapitálu vyšší, tím je i větší likvidní schopnost podniku hradit dluhy. Čistý pracovní kapitál je vhodné hodnotit společně s poměrovými ukazateli, jelikož má omezenou vypovídací schopnost. Ta je zapříčiněna určitým zkreslením situace, kdy máme například neprodejné zásoby, nebo nelikvidní pohledávky (neočištěná oběžná aktiva). (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 3: Výpočet čistého pracovního kapitálu ČPK (Jiříček, Morávková, 2008)
ČPK = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva 17 ČPK = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva
2.8.2 Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky jsou nejpřesnějším ukazatelem, neboť zachycují nejlikvidnější část aktiv, která je nezávislá na zvolených oceňovacích metodách. Tím jsou odstraněny nedostatky ostatních dvou fondů. Pokud čisté pohotové prostředky zahrnují pouze peníze v pokladně a na běžném učtu, jedná se o nejvyšší stupeň likvidity. Dále se používají pouze okamžitě splatné závazky, což jsou závazky splatné ke dni, kdy je analýza prováděna a starší. (Jiříček, Morávková, 2008) Ukazatel čistých pohotových prostředků se využívá pro hodnocení okamžité platební schopnosti podniku. V praxi je ale jeho konstrukce složitá z důvodu zjišťování splatnosti jednotlivých závazků. Důvodem proč prakticky nelze vypočítat ČPP je především fakt, že se práce opírá o veřejné zdroje, jako jsou účetní závěrky. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 4: Výpočet čistých peněžních prostředků ČPP (Jiříček, Morávková, 2008)
ČPP = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky – splatná krátkodobá pasiva Tabulka Analýzamajetek rozdílových ukazatelů - výpočet ČPP (Jiříček, Morávková, 2.8.3 Čistý2:peněžní 2008)krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky – splatná krátkodobá aktiva Čistý peněžní majetek bývá také nazýván jako peněžně-pohledávkové finanční fondy. V tomto ukazateli jsou vyloučeny zásoby z krátkodobých aktiv. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 5: Výpočet čistého peněžního majetku ČPM (Jiříček, Morávková, 2008)
ČPM = krátkodobá aktiva - zásoby - krátkodobá pasiva
2.9 Analýza poměrových ukazatelů Obr. 1 Členění poměrových ukazatelů Růčková, 2011;vztahu k jedné Vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné (zdoj: veličiny v čase nebo vlastnípoměrová úprava)ČPM = krátkodobá aktiva - vzájemně mezi vztažné veličině, kdežto analýza tyto položky dává- zásoby do poměru krátkodobá pasiva sebou (Kislingerová, Hnilica, 2008). Analýza poměrových ukazatelů je nejčastěji používaný rozborový postup účetních výkazů z hlediska využitelnosti (Růčková, 2011). Aby bylo dosaženo smysluplné interpretace, musí být mezi položkami vzájemná Obr. 2 Členění poměrových ukazatelů (zdoj: Růčková, 2011; souvislost. Z tohoto důvodu jsou ukazatele rozděleny do jednotlivých skupin, vázajících vlastní úprava)Obr. 3 Členění poměrových ukazatelů (zdoj: se k různým pohledům hodnocení finanční situace podniku. Výběr poměrových ukazatelů Růčková, 2011; vlastní úprava)ČPM = krátkodobá aktiva zásoby - krátkodobá pasiva
Obr. 4 Členění poměrových ukazatelů (zdoj: Růčková, 2011;
18
pak záleží především na tom, co chceme měřit, nebo čeho chceme výpočtem dosáhnout. (Jiříček, Morávková, 2008) Poměrové ukazatele lze členit několika způsoby. Dvě nejběžnější členění znázorňuje obrázek 1.
Obrázek 1: Členění poměrových ukazatelů (zdroj: Růčková, 2011; vlastní úprava)
Použití poměrových ukazatelů Předností poměrových ukazatelů je rychlé a přesné zhodnocení finanční situace v dílčích oblastech podniku. Z hlediska podniku jako celku je konečné zhodnocení finanční situace velice obtížné. Pokud ovšem nemáme dostatečné znalosti v oblasti fungování firmy, může to vést ke zkreslené interpretaci a chybným závěrům analýzy. Z tohoto důvodu je pro správné hodnocení finančního zdraví podniku potřeba tuto metodu vhodně kombinovat s metodami analýzy pomocí absolutních nebo rozdílových ukazatelů. Takový princip využívají především moderní postupy, zvláště v případě tvorby a použití ratingu. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý a okamžitý přehled o základních finančních charakteristikách podniku. Nevýhodou je ovšem skutečnost, že poměrové ukazatele nepředstavují přesná měřítka, ale jsou spíše pravděpodobnostního charakteru. Metoda dále umožňuje provádět analýzu časového vývoje finanční situace podniku a je vhodným nástrojem pro porovnávání finanční situace podniku s finanční situací podobných podniků. (Jiříček, Morávková, 2008) 19
2.9.1 Ukazatele rentability Rentabilita znamená výnosnost vloženého kapitálu. Je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Zároveň ukazatele rentability informují o efektu vloženého kapitálu, a tím se v praxi řadí k nejsledovanějším ukazatelům (Růčková, 2001; Kinslingerová, Hnilica, 2008). Při analýze ukazatelů rentability se nejčastěji vychází z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy. O ukazatele rentability se mimo jiné nejvíce zajímají akcionáři a potenciální investoři. (Růčková, 2011) Pro finanční analýzu jsou nejdůležitější tři základní členění zisku, které jdou vyčíst přímo z výkazu zisku a ztráty.: EBIT (earnings before interest and taxes) - Zisk před odečtením úroků a daní. Je roven provoznímu výsledku hospodaření. Používá se především pro mezifiremní srovnávání. Jeho hlavní myšlenkou je, že výše úroků by mohla ovlivnit náhled na tvorbu výsledku hospodaření. (Růčková, 2011) EAT (earnings after taxes) – Jedná se o zisk po zdanění, nebo čistý zisk (net profit). Je to ta část zisku, kterou můžeme dále dělit na zisk k rozdělení a zisk nerozdělený. EAT je roven výsledku hospodaření za běžné období. (Růčková, 2011) EBT (earnings before taxes) - Zisk před zdaněním, neboli provozní zisk snížený nebo zvýšený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, od něhož nebyly odečteny daně. Použijeme ho při srovnávání výkonnosti firem s rozdílným daňovým zatížením. (Růčková, 2011) V literatuře Jiříčka a Morávkové (2008) je mezi členění zisku řazen ještě jeden EBDIT, který se vyznačuje jako zisk před odpisy, úhradou úroků a daně z příjmů. Rentabilita aktiv ROA (return of assets) Ukazatel informuje, jak byl zhodnocen vložený kapitál bez ohledu na zdroj financování. Je považován za nejdůležitější měřítko rentability, neboť vyjadřuje celkovou efektivnost podniku a jeho produkční sílu. V porovnání s ukazatelem rentability vlastního kapitálu se hodnocení tohoto ukazatele považuje za správnější, neboť z praktického hlediska nelze z celkového zisku přesně určit část, která je výsledkem za použití vlastního kapitálu. 20
Ukazatel rentability aktiv je využíván především při komplexním posouzení schopnosti podniku vytvářet zisk. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 6: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, Morávková, 2008)
ROA = EBIT / celková aktiva
Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROCE (return of capital employed) Tabulka 3: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, Rentabilita celkového investovaného kapitálu je ukazatel, vyjadřuje efektivnost Morávková, 2008)ROA = EBIT / celkovákterý aktiva hospodaření podniku. (Růčková, 2011) Vzorec 7: Výpočet rentability celkového investovaného kapitálu ROCE
Vzorec 1: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, Morávková, ROCE = EBIT/(vlastní kapitál/ celková + dlouhodobé 2008)ROA = EBIT aktiva závazky) Rentabilita vlastního kapitálu ROE (return of equity) ROCE = EBIT/vlastní kapitál + dlouhodobé závazky Tabulka 4: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, Ukazatel ROE je důležitý především pro akcionáře a vlastníky podniku, neboť vyjadřuje Morávková, 2008)ROA = EBIT / celková aktiva výnosnost jimi vloženého kapitálu. Investoři a vlastníci chtějí pochopitelně vysoké zhodnocení vloženého Pokud kapitál jsou tedy ukazatele nižší nebo rovna výnosnosti, ROCE kapitálu. = EBIT/vlastní + dlouhodobé závazky investoři nebudou dále do kapitálu vkládat své prostředky. (Růčková, 2011) Vzorec 2: Výpočet rentability celkového investovaného Platí, že tento kapitálu ukazatel ROCE by měl (Kislingerová, být vyšší než úroková bezrizikových papírů. Hnilica,míra 2008)ROA = EBITcenných / ROCE = EBIT/vlastní kapitál + dlouhodobé závazky S tím souvisí srovnávací kritérium, kterým srovnání s náklady vlastního kapitálu (re), celkovájeaktiva které jsou zjišťovány za jednotlivé firmy. Je ovšem možné provést i srovnání s náklady vlastního kapitálu za dané odvětví podle NACE (dříve OKEČ). Na základě toho jsou pak Vzorec 4: Výpočet rentability vlastního kapitálu ROE Výpočet(Růčková, rentability2011): aktiv ROA firmy rozděloványTabulka do čtyř 5: kategorií První(Jiříček, kategorie – firmy, které (Kislingerová, Hnilica, 2008)ROCE = EBIT/vlastní kapitál + Morávková, / celková aktiva jejich rentability vytváří ekonomickou přidanou2008)ROA hodnotu a= EBIT zároveň jsou hodnoty dlouhodobé závazky vlastního kapitálu vyšší než hodnoty nákladů vlastního kapitálu. Druhá kategorie – firmy, jejichž ROE není vyšší než náklady vlastního kapitálu, ale je vyšší než výnosnost Výpočet rentability aktiv ROA Morávková, bezrizikovýchVzorec aktiv.3:Třetí kategorie – firmy, které(Jiříček, mají ROE nižší než výnosnost ROCE = EBIT/vlastní kapitál + dlouhodobé závazky 2008)ROA EBITkladné / celková aktiva bezrizikových aktiv a přesto vykazují= stále ROE. Čtvrtá kategorie – firmy se zápornou rentabilitou mající zápornou hodnotu vlastního kapitálu. Po zařazení firmy do těchto skupin ROCE můžeme tušit úroveňkapitál hospodaření firmyzávazky a úroveň její kvality. = EBIT/vlastní + dlouhodobé Tabulka 6: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, (Růčková, 2011) Morávková, 2008)ROA = EBIT / celková aktiva ROCE = EBIT/vlastní kapitál + dlouhodobé závazky
21
Vzorec 8: Výpočet rentability vlastního kapitálu ROE (Kislingerová, Hnilica, 2008)
ROE = čistý zisk EAT / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS (return of sales) Tabulka 7: Výpočet Rentabilita tržeb (ziskové rozpětí) vyjadřujerentability schopnostvlastního podniku dosahovat zisku při dané kapitálu ROE (Kislingerová, Hnilica, efektu na 1 Kč tržeb. úrovni tržeb, neboli kolik podnik dokáže vyprodukovat (Růčková, 2011)
2008)ROE = čistý zisk EAT / vlastní
kapitál Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů, jimiž se rozumí výrobky, nebo služby zhotovené, popř. poskytnuté v daném období. Při posuzování podniku má výkon významnou roli. Odráží, jak je podnik schopen využít všechny Vzorec 5: Výpočet rentability vlastníhosvé prostředky k vytváření hodnot a uplatnění na trhu. (Jiříček, 2008) Hnilica, kapitálu ROEMorávková, (Kislingerová, 2008)ROE = čistý zisk EAT / vlastní Vzorec 9: Výpočet rentability tržeb ROS (Jiříček, Morávková, 2008) kapitál
ROS = EAT / tržby
Rentabilita nákladů Tabulka 8: Výpočet rentability vlastního Tabulka 11: kapitálu ROE (Kislingerová, Hnilica, Ukazatel, který vyjadřuje, kolik Výpočet korun zisku podnik získal vložením jedné koruny rentability 2008)ROE = čistý zisk EAT / vlastní nákladů. Jeho hodnota by měla býtnákladů co nejvyšší a měla by se během svého vývoje stále (Jiříček, kapitál zvyšovat, jelikož by se měl podnik snažit dosahovat při co nejnižších nákladech Morávková, nejvyššího zisku. (Jiříček, Morávková, 2008) = EAT / 2008)ROS tržby Vzorec 10:Vzorec Výpočet6:rentability (Jiříček, Morávková, 2008) Výpočetnákladů pákového efektu u ROE (Růčková, 2011)ROE čistý zisk Rentabilita nákladů = EAT=/ náklady EAT / vlastní kapitál ROS = EAT / tržby Ukazatel nákladovosti Rentabilita nákladů = EAT / náklady Jedná se o doplňkový Tabulka ukazatel9:ziskovosti tržeb a porovnává Výpočet rentability vlastníhose s rentabilitou nákladů. Tabulka 12: Informuje, kolik korunkapitálu celkovýchROE nákladů bylo vynaloženo na 1 Kč tržeb. Nejpříznivější (Kislingerová, Hnilica, Výpočet rentability je klesající trend nebo co nejnižší hodnota. 2008)ROE =nákladů čistý zisk EAT/ náklady / vlastní Rentabilita = EAT nákladů (Jiříček, kapitál Vzorec 11: VýpočetMorávková, nákladovosti (Jiříček, Morávková, 2008) Nákladovost = náklady 2008)ROS = EAT // tržby Rentabilita nákladů = EAT / náklady tržby Vzorec 7: Výpočet rentability vlastního kapitálu ROE (Kislingerová, Hnilica, Tabulka 15: Výpočet Vzorec 8:= čistý Výpočet nákladovosti 2008)ROE zisk EAT / vlastní nákladovosti ROS = EAT / tržby(Jiříček, (Jiříček, Morávková, 2008)Rentabilita kapitál Morávková, 2008)Nákladovost nákladů = EAT / náklady
22
2.9.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity se dají považovat za nejpoužívanější ukazatele, co se týče vyjádření schopnosti podniku hradit své krátkodobé dluhy, což je jedna ze základních podmínek pro existenci podniku. Od platební schopnosti se odvozují pojmy jako je solventnost, likvidita a likvidnost. (Jiříček, Morávková, 2008) Likvidita vyjadřuje schopnost dané složky se přeměnit na peněžní hotovost (Růčková, 2011). Jiříček a Morávková (2008) ovšem říkají, že výše uvedená definice likvidity je spíše definice pro likvidnost a likvidita představuje okamžitou schopnost splácet krátkodobé dluhy podniku. Likvidita je podmínkou solventnosti. Jen dostatečně likvidní podnik je schopen dostát závazkům. Ovšem příliš vysoká míra likvidity je nepříznivá pro vlastníky podniku, jelikož jsou finanční prostředky vázány v aktivech, která nepracují ve prospěch zhodnocování finančních prostředků (Růčková, 2011). Z hlediska názvu a obsahu ukazatelů lze stanovit 3 stupně likvidnosti majetku. (Jiříček, Morávková, 2008) Likvidita I. stupně V literatuře se přesný termín likvidity prvního stupně liší. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) se jedná o ukazatele hotovostní likvidity, podle Růčkové (2011) se jedná o okamžikovou likviditu a podle Kislingerové a Hnilici (2008) se likvidita prvního stupně značí jako peněžní likvidita. Terminologie se tedy u autorů liší, podstata výpočtu ovšem zůstává stejná. V bakalářské práci se přikláním k terminologii autorů Kislingerové a Hnilici. Vzorec 12: Výpočet likvidity I. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky
Práce vychází u všech výpočtů z literatury Kislingerové a Hnilici. Ti krátkodobé závazky, peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky které jsou ve vzorcích uváděny ve jmenovateli, určují na základě: krátkodobé pohledávky + krátkodobé bankovní převody + krátkodobé finanční výpomoci
peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky
peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky krátkodobé pohledávky + krátkodobé bankovní převody + krátkodobé fin. výpomoci23
peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky krátkodobé pohledávky + krátkodobé bankovní převody + krátkodobé fin. výpomoci
Stejně jako v terminologii, tak i v určení rozmezí pásem hodnot pro peněžní likviditu se v literatuře nepatrně liší. Růčková (2011) jako doporučené pásmo, ve kterém by se měl podnik pohybovat, označuje rozmezí 0,9 – 1,1. Toto rozmezí je převzato z americké literatury. V České republice je dolní pásmo posunuto na hranici 0,6 a podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu je dolní mez stanovena dokonce na pouhých 0,2, a proto je označována za kritickou. Jiříček a Morávková (2008) uvádějí jako doporučené rozmezí 0,2 – 0,5. Za nerentabilní vázání prostředků na účtech se vyznačuje situace, kdy likvidita dosahuje hodnoty nad 1. Likvidita II. stupně Co se týče terminologie, je zde opět několik názorů autorů. Růčková (2011) likviditu II. stupně nazývá jako pohotovou likviditu Stejný názor má i Jiříček a Morávková (2008) a podle Kislingerové a Hnilici je likvidita II. stupně označována jako rychlá likvidita. Vzorec 13: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Rychlá likvidita = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky
Doporučené hodnoty, ve kterých by se měla likvidita II. stupně pohybovat, jsou podle Tabulka 19: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008)rychlá likvidita Jiříčka a Morávkové (2008) určeny v rozmezí 1,0 – 1,5. V případě doporučených hodnot = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky je firma schopna se vyrovnat se svými závazky, aniž by musela prodávat zásoby. Pokud je ovšem hodnota příliš vysoká, je to nepříznivý ukazatel pro majitele, jelikož značný objem aktiv přináší malý nebo žádný úrok a tím celkově negativně ovlivňuje výnosnost Vzorec 13: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008)rychlá likvidita vloženého kapitálu (Jiříček, Morávková, 2008). = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky Likvidita III. stupně Je nazývána jako ukazatel běžné, nebo celkové likvidity. Vyjadřuje, kolikrát je podnik Tabulka 20: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008)rychlá likvidita schopen uspokojit věřitele, pokud naráz promění všechna oběžná aktiva na hotovost. = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky Tento ukazatel má největší význam pro krátkodobé věřitele – dodavatele (Jiříček, Morávková, 2008). Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je pravděpodobnější zachování platební podniku. (Růčková, Vzorecschopnosti 14: Výpočet likvidity III. stupně2011) (Kislingerová, Hnilica, 2008)rychlá likvidita = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé Hnilica, závazky2008) Vzorec 14: Výpočet likvidity III. stupně (Kislingerová, Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky 24 Tabulka 21: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008)rychlá likvidita = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky Tabulka 23: Výpočet obratu celkových aktiv (Kislingerová, Hnilica, 2008)běžná likvidita = oběžná
Podle Jiříčka a Morávkové (2008) by se měly doporučené hodnoty pohybovat v rozmezí 2,0 – 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím je podnik schopnější dostát svým závazkům a má vyšší platební schopnost. Oproti tomu Růčková (2011) říká, že jako ideální hodnoty se dají považovat hodnoty pohybující se v rozmezí 1,5 – 2,5. Ukazatel běžné likvidity má několik nevýhod. Jeho hodnota je zkreslena, pokud jsou v čitateli zahrnuta celá oběžná aktiva, ve kterých jsou zahrnuty i nedobytné pohledávky nebo neprodejné zásoby. Dále ukazatel sice měří likviditu, ale vychází z rozvahy k určitému datu. Mezi zůstatky aktiv a pasiv a peněžních toků je časový posun. Jako poslední nevýhodou zůstává, že nevyjadřuje průběh likvidity během celého roku, ale pouze k určitému datu. Na všechny zmíněné nedostatky se musí vždy brát zřetel. (Jiříček, Morávková, 2008) 2.9.3 Ukazatele aktivity Měří, jak je podnik schopný využívat svých vložených prostředků, jak efektivně hospodaří se svými aktivy a s jakou intenzitou využívá svůj kapitál. Pokud má podnik více aktiv a není schopný je využít, zvyšují se tak jeho náklady spojené se skladováním. V opačném případě, při nedostatku aktiv dochází k omezení výroby a podnik tak přichází o tržby, kterých by mohl dosáhnout. Při hodnocení ukazatele aktivity se musí brát v úvahu, že tržby, které jsou položkou výkazu zisku a ztráty odrážejí stav za určité období, ale aktiva jsou položkou rozvahy a postihují stav k určitému okamžiku (Jiříček, Morávková, 2008). Jelikož se poměřuje toková veličina (tržby) ke stavové veličině (aktiva), je možné vyjádřit ukazatele aktivity ve dvou modech (Kislingerová, Hnilica, 2008).: Rychlost obratu (obrátkovost) – Vyjadřuje, kolikrát se obrátí určitý druh aktiv za dané období, zpravidla jeden rok. Hodnoty ukazatelů jsou absolutní čísla uvádějící počet obrátek (Jiříček, Morávková, 2008). Při určení délky jednoho roku je problém fakt, že každý autor má jiný názor. Podle Růčkové (2011), by měla být délka jednoho roku 365 dní, kdežto podle Kislingerové a Hnilici (2008) se jedná o 360 dní. V této práci se držím názoru Kislingerové a Hnilici, použiji tedy délku jednoho roku 360 dní. 25
Doba obratu – Vyjadřuje počet dní, po který trvala jedna obrátka (Kislingerová, Hnilica, 2008). Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Mezi
nejkomplexnější
ukazatele
aktivity
můžeme
považovat
právě
tento
ukazatel. Je vyjádřen poměrem tržeb k celkovému vloženému kapitálu, což je rovno celkovým aktivům. Ukazatel vyjadřuje, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál a jaký je obrat jeho celkových aktiv. Pokud máme vysoký obrat, efektivně využíváme majetek. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 15: Výpočet obratu celkových aktiv (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Obrat aktiv = tržby / aktiva Ukazatel doby obratu stálých aktiv Tabulka 27: Výpočet doby Jedná se o ukazatel efektivnosti a intenzity využívání stálých aktiv, s cílem dosažení obratu stálých aktiv tržeb. Je ovlivněn zvolenou metodikou odepisování. (Jiříček, Morávková, 2008) (Kislingerová, Hnilica, Vzorec 16: Výpočet doby 2008)obrat obratu stálých aktiv aktiv = (Kislingerová, tržby / Hnilica, 2008)
aktiva Doba obratu aktiv = aktiva / (tržby / 360)
Ukazatel rychlosti obratu zásob obrat aktiv = tržby / aktiva doba obratu aktiv = aktiva / (tržby / 360) Ukazatel se také značí jako ukazatel intenzity využití zásob. Říká nám, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv (Jiříček, Morávková, 2008). Tabulka 28: Výpočet doby obratu aktiv = aktiva / (tržby Hnilica, / 360) 2008) Vzorec 17:doba Výpočet obratu zásob (Kislingerová, obratu stálých aktiv (Kislingerová, Hnilica, Obrat zásob = tržby / zásoby 2008)obrat aktiv = tržby / doba obratu aktiv = aktiva / (tržby / 360) Ukazatel doby obratu zásob aktiva Tabulka 31: Výpočet obratu Udává dobu potřebnou k přeměně zásob do peněžní formy. Neboli určuje, jak dlouho jsou doba zásob obratu(Kislingerová, aktiv = aktivaHnilica, / (tržby / 360) zásoby uskladněny v podniku, než dojde k jejich spotřebě, případně jejich prodeji obrat aktiv = tržby / aktiva 2008)obrat zásob = tržby / (Jiříček, Morávková, 2008). zásoby doba obratu aktiv = aktiva / (tržby / 360) Tabulka 29: Výpočet doby 26 obratu stálých aktiv obrat zásob = tržby / zásoby (Kislingerová, doba obratu aktiv = aktivaHnilica, / (tržby / 360) 2008)obrat aktiv = tržby /
Vzorec 18: Výpočet doby obratu zásob (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Doba obratu zásob = zásoby / (tržby / 360) Ukazatel doby inkasa pohledávek Tabulka 35: Výpočet doby obratu zásob Vyjadřuje, kolik dní se vyskytuje majetek ve formě pohledávek – za jak dlouho uhradí (Kislingerová, Hnilica, 2008)doba obratu odběratel pohledávku. Hodnota pohledávek by neměla obsahovat hodnoty nedobytných zásob = zásoby / (tržby / 360) pohledávek. Je využíván při řízení pohledávek nebo výběru odběratelů podniku. Nejideálnější doba splatnosti pohledávek se pohybuje podle Jiříčka a Morávkové (2008) pod hranicí 30 dnů (Jiříček, Morávková, 2008). doba obratu zásob = zásoby / (tržby / 360) Vzorec 19: Výpočet doby inkasa pohledávek (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Doba inkasa pohledávek = pohledávky / (tržby / 360) Tabulka 36: Výpočet doby obratu zásob (Kislingerová, Hnilica, 2008)doba obratu Ukazatel doby úhrady krátkodobých závazků zásob = zásoby / (tržby / 360) Tabulka 39: Výpočet doby úhrady krátkodobých Doba úhrady splatnosti závazků se označuje jako poměr závazků z obchodního styku závaků (Kislingerová, Hnilica, 2008)doba inkasa s průměrnými denními tržbami. (Jiříček, Morávková, 2008) Aby nebyla narušena pohledávek = pohledávky / (tržby/360) finanční rovnováha podniku, měla by být=doba obratu závazků doba obratu zásob zásoby / (tržby / 360) delší než doba obratu pohledávek. (Růčková, 2011) Vzorec 20: Výpočet úhrady krátkodobých závazků (Kislingerová, dobadoby inkasa pohledávek = pohledávky / (tržby/360)Hnilica, 2008)
Tabulka 37: Výpočet doby obratu zásob
(Kislingerová,závazků Hnilica,= krátkodobé 2008)doba závazky obratu / (tržby / 360) Doba úhrady krátkodobých zásob = zásoby / (tržby / 360) Tabulka 40: Výpočet doby úhrady krátkodobých 2.9.4 Ukazatele závaků zadluženosti (Kislingerová, Hnilica, 2008)doba inkasa doba úhrady kr. závazků = krát.závazky / (tržby/360) pohledávek = pohledávky / (tržby/360) Sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji=(Kislingerová, doba obratu zásob zásoby / (tržbyHnilica, / 360) 2008). Pokud podnik využívá výhradně vlastní kapitál, přináší to snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu.doba Kdežto financování z cizích zdrojů by/ (tržby/360) bylo spojeno s obtížemi. Podstatou úhrady kr. závazků = krát.závazky doba inkasa pohledávek = pohledávky / (tržby/360) 38: Výpočet dobytěmito obratuzdroji. zásobPři analýze finanční analýzy je tedy hledáníTabulka optimálního vztahu mezi (Kislingerová, Hnilica,Po2008)doba struktury firem se využívají údaje z rozvahy. porovnání obratu rozvahových položek se u doba úhrady kr. závazků = krát.závazky / (tržby/360) zásob =cizími zásoby / (tržby / 360) aktiv zjistí rozsah financování zdroji. (Růčková, 2011) Tabulka 41: Výpočet doby úhrady krátkodobých Hnilica, 2008)doba inkasa a na stupni Je dáno, že cenazávaků cizího (Kislingerová, kapitálu je závislá na době jeho splatnosti pohledávek / (tržby/360) investorského rizika. Tato cena=jepohledávky tím vyšší, čím delší je doba, na kterou byl tento kapitál doba úhrady kr. závazků = krát.závazky / (tržby/360) 27 doba inkasa pohledávek = pohledávky / (tržby/360) doba úhrady kr. závazků = krát.závazky / (tržby/360)
poskytnut. Z tohoto důvodu jsou krátkodobé cizí zdroje lacinější než zdroje dlouhodobé. Cena vlastního kapitálu se odvíjí od typu společnosti. U akciové společnosti je vlastní kapitál nejdražší, jelikož akcionář není oprávněn požadovat zpět vložený kapitál. Ideální rozložení kapitálových zdrojů představuje minimalizaci průměrných nákladů, které jsou spojeny s obstaráním celkového kapitálu. (Jiříček, Morávková, 2008) Z hlediska finanční analýzy je důležité zjistit z výroční zprávy majetek, který byl pořízen na leasing. Musí se tudíž současně využívat ukazatelů na bázi výsledovky. Ty totiž zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál. Tyto informace jsou uvedeny v příloze k účetní závěrce, je tedy důležité studovat i tyto přílohy. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) Jedná se o základního ukazatele zadluženosti. Cizí zdroje (dluhy) představují součet rezerv, krátkodobých závazků, dlouhodobých závazků, bankovních úvěrů a výpomocí a ostatních pasiv. Čím vyšší výsledky věřitelského rizika jsou, tím je podnik zadluženější. S růstem tohoto ukazatele tedy zároveň roste riziko, že věřitelé o jejich investovaný kapitál přijdou, z důvodu nesolventnosti podniku. U tohoto ukazatele nelze přesně určit jeho doporučenou hodnotu. Lze ale využít „zlatého pravidla“, ve kterém by se měla úroveň ukazatele rovnat 50%. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 21: Výpočet ukazatele věřitelského rizika (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Debt ratio = cizí zdroje / aktiva
Koeficient samofinancování (equity ratio) Tabulka 43: Výpočet ukazatele Vyjadřuje, z kolika procent jsou financována celkovárizika aktiva z vlastních zdrojů. Dále věřitelského udává stupeň finanční nezávislosti účetní jednotky a je vzájemným ukazatelem (Kislingerová, Hnilica, k ukazateli věřitelského rizika 2008)debt (Jiříček, Morávková, součet by měl přibližně ratio = cizí2008), zdrojejejichž / být roven 1. (Růčková, 2011) aktiva Vzorec 22: Výpočet koeficientu samofinancování (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Equity ratio == cizí vlastní kapitál / aktiva debt ratio zdroje / aktiva
Tabulka 47: Tabulka 44:Výpočet Výpočetúrokového ukazatele krytí (Kislingerová, věřitelského Hnilica, 2008)equity rizika ratio = vlastní kapitál / aktiva (Kislingerová, Hnilica, 2008)debt ratio = cizí zdroje /
28
Ukazatel úrokového krytí Ukazatel vyjadřuje, kolikrát pokrývá zisk nákladové úroky (Jiříček, Morávková, 2008). Udává tedy, kolikrát je zisk větší než úroky (Růčková, 2011). Tím se stává důležitým ukazatelem pro banku, věřitele, nebo akcionáře podniku. Za kritickou hodnotu se u ukazatele považuje 3,0. Průměrná hodnota je považována za 8,0. Čím vyšší ukazatel je, tím je situace podniku lepší. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 23: Výpočet úrokového krytí (Kislingerová, Hnilica, 2008)
Úrokové krytí = EBIT / úroky
EBIT je ve vzorci použit z důvodu, protože úrok je nákladovou položkou a tím pádem Obr.podniku 8 Du platit Pontův rozklad není zdaněním ovlivněna schopnost úroky. (Jiříček, Morávková, 2008) (Jiříček, Růčková, 2.10 Analýza soustav ukazatelů
Morávková,
2008;
2011;
vlastní
úprava)úrokové krytí = EBIT / Tato analýza je podle Růčkové (2011) součástí elementárních metod a zahrnuje DuPont úroky rozklad, pyramidové rozklady, bonitní a bankrotní modely. V tomto začlenění se literatura Růčkové liší od výkladu Jiříčka a Morávkové (2008). Ti do analýzy soustav ukazatelů řadí pouze DuPont rozklad pyramidové rozklady. Bonitní a bankrotní berou Obr. 9aDu Pontův rozklad (Jiříček, Morávková, 2008; jako komplexní ukazatele finančního zdraví. Práce se řídí Růčkovou a bonitní a bankrotní Růčková, 2011; vlastní úprava)
modely jsou tedy pojmuty jako součást ukazatelů. úrokovéanalýzy krytí = soustav EBIT / úroky 2.10.1 DuPont rozklad Obr. 10 Du Pontův rozklad DuPont rozklad se dá považovat za nejtypičtější pyramidový rozklad, který je zaměřen (Jiříček, Morávková, 2008; na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do Růčková, 2011; vlastní tohoto ukazatele. Cílem je především popsání závislosti jednotlivých ukazatelů úprava)úrokové krytí = EBIT / a analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. (Růčková, 2011) úroky Jako první stupeň rozkladu je ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). Ten představuje vrchol pyramidy a je rozhodujícím ukazatelem při hodnocení finanční situace Obr. 11 Du Pontův rozklad (Jiříček, Morávková, 2008; Růčková, 2011; vlastníukazatelů úprava) – výnos na aktiva (ROA) V dalším stupni je ROE rozčleněn do dvou dílčích
podniku.
úrokové krytí = EBIT / úroky a multiplikátor jmění. Výnos na aktiva (ROA) se skládá z ukazatele rentability tržeb
29 Obr. 12 Du Pontův rozklad (Jiříček,
Morávková,
2008;
Růčková,
2011;
vlastní
(levá strana pyramidy) a doby obratu celkových aktiv (pravá strana pyramidy). (Jiříček, Morávková, 2008).
Obrázek 2: DuPont rozklad (zdroj: Jiříček, Morávková, 2008; Růčková, 2011; vlastní úprava)
Z obrázku 2 plyne následující vzorec: Vzorec 24: Výpočet rentability vlastního kapitálu (Kislingerová, Hnilica, 2008)
ROE = ROA * A/E = EAT/A * A/E = EAT/S * S/A * A/E ROA - je rentabilita celkového kapitálu, A - aktiva,
Tabulka 51: Výpočet retability vlastního kapitálu E - vlastní kapitál,(Kislingerová, Hnilica, 2008)ROE = ROA * A/E = EAT/A * S - tržby A/E = EAT/S * S/A * A/E 2.10.2 Bankrotní modely Podstatou bankrotních modelů je informovat uživatele, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Vychází z faktu, že každá firma vykazuje v případě ohrožení bankrotem symptomy, které jsou pro bankrot typické (Růčková, 2011). V práci jsou jako pouhý příklad z mnoha bankrotních modelů zmíněny dva – Altmanovo Z-skóre a model IN01. Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-skóre je oblíbené především díky jeho jednoduchosti propočtu, kdy se sečte pět běžných poměrových ukazatelů, z nichž má největší hodnotu rentabilita celkového 30
kapitálu. Ukazatelům je pak přiřazena určitá váha. Metoda vznikla na základě diskriminační metody, která měla odlišit bankrotující firmy od prosperujících. Spočívala v třídění pozorovaných objektů do dvou a více skupin podle určitých charakteristik. Na jejich základě pak byly přiřazeny váhy poměrových ukazatelů, které byly do modelu zahrnuty jako proměnné. Vzorec 25: Výpočet Altmanova Z-skóre (Jiříček, Morávková, 2008)
Altmanovo Z-Skóre = 3,3*x1 + 1,0*x2 + 0,6*x3 + 1,4*x4 + 1,2*x5 x1 - ČPK / aktiva celkem x2 - zadržené zisky / aktiva celkem Altmanovo Z-Skóre = 3,3*x1 + 1,0*x2 + 0,6*x3 + 1,4*x4 + 1,2*x5 x3 - EBIT / celková aktiva x4 - účetní hodnota VK / cizí zdroje x5 - tržby / aktiva celkem. Účetní hodnota vlastního kapitálu = 5*(VH za účetní období + odpisy dlouhodobého majetku). Pro podmínky české ekonomiky byl Altmanův model poupraven manželským párem Neumaierových, kteří přidali k obvyklému vzorci ještě x6 (závazky po lhůtě splatnosti / výnosy). U tohoto modelu však jako nedostatek zůstává fakt, že závazky po lhůtě splatnosti často nejsou veřejně publikované (Jiříček, Morávková, 2008). Interpretace výsledků podle Jiříčka a Morávkové hodnoty nižší než 1,81
brzký bankrot
hodnoty vyšší jak 2,99
podnik bez finančních potíží
Model IN – Index důvěryhodnosti Model IN je založen na snaze vyhodnotit finanční zdraví českých firem v českém prostředí. Do rovnice jsou stejně jako u Altmanova Z-skóre zařazeny ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Opět je jednotlivým ukazatelům přiřazena váha, která je váženým aritmetickým průměrem hodnot tohoto ukazatele v odvětví firmy, ve kterém se firma pohybuje. (Růčková, 2011)
31
Index důvěryhodnosti IN01 je index pro průmysl. Zkonstruovali ho manželé Neumaierovi a představuje spojení jeho dvou předchůdců indexu důvěryhodnosti, ale oproti nim zohledňuje snahu o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty. Vzorec 26: Výpočet indexu IN01 (Růčková, 2011)
IN01 = 0,13*A/CZ + 0,04*EBIT/Ú + 3,92*EBIT/A + 0,21*VÝN/A + 0,09 *OA/KZ+KBÚ
Pokud je výsledek menší jak 0,75, podnik spěje k bankrotu s 86% pravděpodobností, Altmanovo Z-Skóre = 3,3*x1 + 1,0*x2 + 0,6*x3 + 1,4*x4 + 1,2*x5 pokud je větší jak 1,77, pak podnik s 67% pravděpodobností tvoří hodnotu. Hodnoty ležící v rozmezí 0,75 – 1,77 jsou v šedé zóně a netvoří ani hodnotu, ani nebankrotují. (Růčková, 2011) 2.10.3 Bonitní modely Bonitní modely se za pomoci bodového ohodnocení snaží stanovit bonitu hodnoceného podniku. Jsou velmi silně závislé na kvalitě zpracování databáze poměrových ukazatelů v odvětvové skupině srovnávaných firem. (Růčková, 2011) V literatuře se můžeme setkat s mnoha a mnoha bonitními modely. V této práci budou uvedeny pouze dva modely – Tamariho model a Kralickův Quicktest. V praktické části ale nebudou zpracovány. Jako ostatní bonitní modely můžeme jmenovat Argentiho model, ratingové modely, gearing, metodu EVA apod. (Jiříček, Morávková, 2008) Kralickův Quicktest U Kralickova quicktestu se opět hodnotí bonita na základě přidělení bodů. Pokud je hodnocení quicktestu větší jak 3, je to velmi dobrý podnik, pokud je hodnocení menší jak 1, jedná se o firmu s finančními potížemi. (Jiříček, Morávková, 2008) Rovnice R1 hodnotí finanční stabilitu, stejně tak jako R2. Zbylé dvě rovnice hodnotí výnosovou situaci. (Růčková, 2011) Ukazatele, které se hodnotí: R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem; R2 = (cizí zdroje – peníze – bankovní účty) / provozní cash-flow; R3 = EBIT / aktiva celkem; R4 = provozní cash-flow / výkony. 32
Tabulka 1: Intervaly hodnocení - Kralickův Quick test Interval hodnot R1
R2
R3
Body
větší jak 0,3
větší jak 30
větší jak 0,15
R4 větší jak 0,10
0,2 – 0,3
12 – 30
0,12 – 0,15
0,08 – 0,10
3
0,1 – 0,2
5 – 12
0,08 – 0,12
0,05 – 0,08
2
0 – 0,1
3–5
0,0 – 0,08
0,0 – 0,05
1
menší jak 0
menší jak 3
menší jak 0
menší jak 0
0
4
Zdroj: Růčková, 2011, vlastní úprava Tamariho model Kvalita Tamariho modelu spočívá v tom, že vychází ze skutečného rozložení hodnot ukazatelů v hodnotící skupině. Tímto může být použit pro podnik z jakékoliv vybrané skupiny podniků. Model ohodnocuje úroveň dosažených vypočtených poměrových ukazatelů a jejich umístění na žebříčku podniků v daném oboru. Bonita se pak stanoví dosažením bodů. Za velmi dobrý podnik se dá považovat takový podnik, který dosahuje více jak 60 bodů, špatný podnik pak představuje takový, který má méně jak 30 bodů. (Jiříček, Morávková, 2008) T1 hodnotí finanční samostatnost, T2 vázanost kapitálu a výsledku hospodaření, T3 běžnou likviditu a zbylé tři rovnice se zabývají provozní činností. (Růčková, 2011) Ukazatele, které se hodnotí: T1 = vlastní kapitál / cizí zdroje; T2 = EAT / aktiva; T3 = oběžná aktiva / krátko.dluhy; T4 = výrobní spotřeba / průměrný stav nedokončené výroby; T5 = tržby / průměrný stav pohledávek; T6 = výrobní spotřeba / pracovní kapitál. (Růčková, 2011)
33
Tabulka 2: Intervaly hodnocení - Tamariho model Interval hodnot T1
T2 T3 0,51 a více posledních 5 let kladné 0,41 - 0,5 2,01 a více 0,31 - 0,4 1,51 - 2,0 0,21 - 0,3 -
větší než horní kvartil -
1,11 - 1,5 -
0,11 - 0,2 -
větší než medián -
0,51 - 1,1 -
do 0,1
jinak
do 0,5
T4, T5, T6 -
Body 25
-
20
-
15
horní kvartil a více
10
medián až horní kvartil
6
-
5
dolní kvartil až medián
3
dolní kvartil a méně
0
Zdroj: Růčková, 2011, vlastní úprava
34
3 Praktická část V praktické části jsou zpracovány a interpretovány výsledky výpočtů ukazatelů uvedených v části teoretické.
3.1 Představení firmy Praktická část se zabývá finanční analýzou firmy EURO BAGGING, s.r.o. Firma je na trhu bezmála 20 let a to od roku 1998. Její původní sídlo bylo v Křižanově nedaleko Velkého Meziříčí. Od roku 2006, kdy došlo ke spojení firmy se společností A-For Industries, s.r.o., která nyní rovněž nese jméno této firmy, sídlí na průmyslové zóně ve Velkém
Meziříčí.
Společnost
se
pohybuje
ve
zpracovatelském
průmyslu
(www.mpo.cz, 2005). Konkrétně se zabývá výrobou technologií pro uskladnění a zpracování píce, obilovin, kompostování a vedlejších produktů, a výrobou zemědělských strojů.
3.2 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů je rozdělena na horizontální a vertikální analýzu. Nejdříve bude provedena horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty a poté bude provedena vertikální analýza. Obě analýzy budou sledovány v rozmezí devíti let od roku 2006 do 2014. 3.2.1 Horizontální analýza V horizontální analýze jsou zaznamenány meziroční změny položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. A. Horizontální analýza – strana aktiv Analýza vychází z účetních výkazů společnosti – rozvahy. Rozvaha v plném rozsahu je uvedena v práci jako příloha A. Zde je níže uvedená tabulka 3 znázorňující absolutní změny rozvahy pouze ve zkrácené podobě. K tabulce 3 je v příloze uvedena tatáž tabulka v plném rozsahu pod písmenem B. Tabulku absolutních změn strany aktiv doplňuje tabulka relativních změn (tabulka 4), která vyjadřuje tyto změny v procentech. V plném rozsahu je součástí příloh pod písmenem C. 35
Tabulka 3: Horizontální analýza strany aktiv – absolutní změna (v tis. Kč) Položka aktiv AKTIVA Celkem
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
719
-976
2 615
9 944
2 828
69
-16 652
Dlouhodobý majetek
12 911
1 010
711
-2 061 -2 140 -3 548
2 342
106
Dlouhodobý hmotný majetek
12 504
587
-6 595
2 780 -2 780 -1 830
2 112
-343
Dlouhodobý finanční majetek
-1
16
1 759
-111
231
449
-12 097
455
-18 370
-6 417
Zásoby
-8 506
2 635
Krátkodobé pohledávky
-3 404 -1 390
Oběžná aktiva
Finanční majetek Ostatní aktiva
-187
-8 427
-9 928 -10 947 -8 926
233 -1 720 3 454
3 198
216 10 729
5 760 -3 019
5 515 10 550
5 306 -3 555
-790
484
-776
2 014 -1 396
1 007
51
8 055 -8 280
1 249 -1 838 -595
2 579
2 981 -2 400
-626
57
-891
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Tabulka 4: Horizontální analýza strany aktiv – relativní změna (v %) Položka aktiv AKTIVA Celkem
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
2,4
0,1
-13,9
-8,1
0,8
-1,0
2,8
10,2
Dlouhodobý majetek
28,5
1,7
1,2
-3,4
-3,7
-6,4
4,5
0,2
Dlouhodobý hmotný majetek
26,5
1,0
-10,9
5,2
-4,9
-3,4
4,1
-0,6
Dlouhodobý finanční majetek
-0,8
12,6
1230,1
-5,8
13,0
-85,0
76,0
83,9
Oběžná aktiva
-17,2
0,8
-31,3
-16,0
10,2
8,6
0,5
26,4
Zásoby
-18,7
7,1
-25,0
-36,8
30,6
-12,3
25,6
39,0
Krátkodobé pohledávky
-15,4
-7,4
-51,5
63,2
-26,0
79,4
-45,5
26,0
-7,3
-33,2
30,5
-37,5
96,5
-72,3
422,8
-65,1
126,3
-38,7
45,5
1,6
-18,2
-23,4
2,8
-42,3
Finanční majetek Ostatní aktiva
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Jak můžeme z tabulek vidět, vývoj celkových aktiv má ve sledovaném období střídavou tendenci. V roce 2007 dochází k největšímu výkyvu především u položky dlouhodobého majetku, kdy došlo k jeho navýšení o 28,5 % (tj. 12 911 tis. Kč). Je zapříčiněn koupí 36
podniku A-For Industries, který byl uskutečněn na konci roku 2006. V tomto roce dochází konkrétně k navýšení položky staveb, která vzrostla o 65,3 % (tj. 20 568 tis. Kč). Důvodem je přistavění výrobní haly. Další roky u staveb dochází k mírnému poklesu v důsledku odpisování. Výjimkou je rok 2014, kdy dochází k nárůstu o 5,5 % (tj. 2 439 tis. Kč), který nastal po přístavbě haly pro uskladnění hutního materiálu a technických plynů. Oběžná aktiva meziročně klesla o 17,2 %, na čemž se nejvíce podílely zásoby a pohledávky. V roce 2008 činily pohledávky z obchodních vztahů 16 132 tis. Kč, z toho bylo po lhůtě splatnosti 15 269 tis. Kč. Firma by se tedy měla snažit vymáhat od svých odběratelů pohledávky, aby se nedostala sama do platební neschopnosti právě v důsledku nedobytných pohledávek. K nejzásadnějším výkyvům dochází v roce 2009, kdy byl pokles celkových aktiv 13,9 % (tj. 16 652 tis. Kč). K takovému poklesu došlo především v důsledku změn oběžných aktiv, jejichž pokles byl 31,3 % (tj. 18 370 tis. Kč). Konkrétně jde o pokles zásob, který dosáhl 25 % (tj. 9 928 tis. Kč), kdy materiál klesl o 51,2 % (tj. 4 988 tis. Kč), ale naopak vzrostla nedokončená výroba o 87,4 % (tj. 2 546 tis. Kč). Dále krátkodobé pohledávky oproti roku 2008 klesly o 51,5 % (tj. 8 926 tis. Kč). Pokles materiálu by se nemusel brát jako nežádoucí skutečnost, ba naopak, společnost se začala snažit své zásoby držet v optimu a oproti roku 2008 tak došlo k rapidnímu poklesu. V roce 2009 výrazně klesla položka zboží, a to o 41,9 % (tj. 5 818 tis. Kč). Pokles zboží pro firmu znamená, že nejde na odbyt. O tom vypovídají tržby za prodej zboží, které meziročně klesly o 38,5 % (tj. 22 936 tis. Kč). V roce 2010 došlo u aktiv k poklesu výrobků o celých 67 % (tj. 7 703 tis. Kč). Zboží má rovněž klesající tendenci. Je zřejmé, že firma zaznamenala vysoký pokles výrobků a zboží v důsledku dopadů hospodářské krize z roku 2009. V témže roce zároveň dochází k nárůstu pohledávek z obchodních vztahů a to o 66,3 % (tj. 5 150 tis. Kč). To pro společnost značí nedostatečnou platební schopnost obchodních partnerů. V roce 2011 dochází ke změně celkových zásob, konkrétně k jejich navýšení o 30,6 % (tj. 5 760 tis. Kč). Nejvíce se na tom podílí nárůst materiálu, který činí 33,6 % (tj. 1 356 tis. Kč). Ve stejném roce dále dochází k nárůstu výrobků o celých 86,6 % (tj. 3 288 tis. Kč) a zboží o 6,2 % (tj. 502 tis. Kč). Krátkodobé pohledávky v roce se v roce 2011 snižují o 31,3 % (tj. 4 045 tis. Kč).
37
Roku 2012 dochází opět ke snižování zásob o 12,3 % (tj. 3 019 tis. Kč). Na poklesu zásob se podílí jak pokles materiálu, tak pokles výrobků nebo zboží. Krátkodobé pohledávky začínají v roce 2012 rapidně růst, a to o 93,4 % (tj. 8 282 tis. Kč). Od roku 2013 je zaznamenán pokles pohledávek o 47,3 % (tj. 8 117 tis. Kč). Značí to platební schopnost odběratelů. Firma zároveň zaznamenala příznivý nárůst finančních prostředků v bankách. Oproti roku 2012 byl nárůst finančních prostředků 495,4 % (tj. 3 027 tis. Kč). Zásoby od roku 2013 rostou, a to o 25,6 % (tj. 5 515 tis. Kč) a v roce 2014 je jejich nárůst dokonce 39 % (tj 10 550 tis.). Růst zásob by neměl dosahovat takto vysokých hodnot. Firma je sezónní a svou činnosti vyvíjí spíše v létě než na konci roku. Tržby za výrobky oproti roku 2012 vzrostly o 15,1 % na 128 672 tis. Kč. V roce 2014 byl nárůst tržeb za výrobky malý (377 tis. Kč) a přesto výrobky na skladě vzrostly oproti roku 2013 o 136,5 % (tj. 10 191 tis. Kč). V roce 2014 zároveň dochází k prudkému navýšení pohledávek oproti roku 2013 o 33,7 % (tj. 3 045 tis. Kč).
120 000,00
tis. Kč
100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
rok AKTIVA CELKEM
B. DLOUHODOBÝ MAJETEK
C. OBĚŽNÁ AKTIVA
D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv
Graf 1: Struktura aktiv (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
B. Horizontální analýza – strana pasiv V této části, stejně jako u analýzy strany aktiv, je níže uvedená tabulka 5 znázorňující absolutní změny rozvahy pouze ve zkrácené podobě. K této tabulce je v příloze uvedena tabulka v plném rozsahu pod písmenem D.
38
Tabulka 5: Horizontální analýza strany pasiv – absolutní změna (v tis. Kč) 2007/ 2006
Položka pasiv PASIVA celkem
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
2 615
9 944
2 828
69
-16 562
-8 427
719
-976
37
724
261
1 567
3 468
4 654
6 907 10 600
830
30
745
-1 239
1 678
3 235
6 374
6 636
-801
715
-1 984
7 613 -3 139
3 139
261
3 515
3 162
-907
-16 894
-10 042 -2 781 -5 741 -4 279
-555
Dlouhodobé závazky
-671
1 353
-639
-13
Krátkodobé závazky
4 757
-346
3 080
-10 029
Bankovní úvěry a výpomoci
-924 -1 914
-19 335
Ostatní pasiva
-371
Vlastní kapitál Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje
252
-221
-110
51
24
367 -6 196
-694
8 211
0 -2 927
-19
48
32
-35 -4 236 -7 590 110
-12
-101
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Tabulku absolutních změn doplňuje tabulka relativních změn (tabulka 6), která vyjadřuje tyto absolutní hodnoty v procentech. V plném rozsahu je tabulka součástí příloh pod písmenem E. Tabulka 6: Horizontální analýza strany pasiv – relativní změna (v %) Položka pasiv
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
PASIVA celkem
2,41
0,06
-13,87
-8,15
0,76
-1,02
2,76
10,21
Vlastní kapitál
0,16
3,05
1,07
6,31
13,2
15,64
20,08
25,66
3,87
0,13
3,34
-5,37
7,68
13,76
23,83
20,04
-96,39 2 383,33
-266,31
614,45 -49,25
97,03
4,09
52,98
-12,80
-4,06
-8,74
-7,14
-1,00
-1,31 -22,64
-14,57
7,91
3,45
-4,39
54,35
Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje
3,40
-0,94
-17,71
Dlouhodobé závazky
-70,93
492,00
-39,25
Krátkodobé závazky
19,68
-1,20
10,78
-31,68
1,70
-28,17
Bankovní úvěry a výpomoci
-1,36
-2,85
-29,67
0,00
-6,39
-0,08
-9,88 -19,65
-100,00
0,0
-7,54
20,60
11,39
35,14
-2,84 -24,57
Ostatní pasiva
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
39
Položky, které nejvíce ovlivňují celková pasiva, jsou závazky z obchodních vztahů a hospodářský výsledek minulých let a běžného období. Cizí zdroje po celou dobu sledovaného období klesají, což je pro firmu velice dobrý výsledek. Společnost splácí své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči věřitelům. Pro srovnání, v roce 2006 byla suma cizích zdrojů společnosti 93 113 tis. Kč a v roce 2014 tato suma činila 55 076 tis. Kč, což je pokles o 41 % (tj. 38 037 tis. Kč). V roce 2007 došlo k navýšení vlastního kapitálu o 0,16 % (tj. 37 tis. Kč). Na tom se podílí hospodářský výsledek minulých let, který v roce 2007 rovněž meziročně vzrostl (o 3,87 %). Cizí zdroje zaznamenaly nárůst 3,4 % (tj. 3 162 tis. Kč). Dlouhodobé závazky sice klesly, oproti tomu ale vzrostly krátkodobé závazky (o 4 757 tis. Kč). Konkrétně vzrostly závazky z obchodních vztahů o 10,76 % (tj. 2 306 tis. Kč). Vlastní kapitál v roce 2008 meziročně vzrostl o 3,05 %. To nastalo v zapříčinění nárůstu položek hospodářského výsledku minulých let a běžného účetního období. Cizí zdroje klesly. Na poklesu se nejvíce podílela položka bankovních úvěrů. Ta meziročně klesla o 2,85 % (tj. 1 914 tis. Kč). V roce 2008 výrazně vzrostly závazky z obchodních vztahů, a to o 10,06 % (tj. 2 388 tis. Kč). Společnost tedy splácí bankovní úvěry, má ale více nesplacených závazků vůči dodavatelům. Nejmenší nárůst vlastního kapitálu nastal roku 2009, kdy byl tento nárůst 1,07 % (tj. 261 tis. Kč) a je připisován důsledkům hospodářské krize. Výsledek hospodaření běžného účetního období se dostává do ztráty 1 239 tis. Kč. Cizí zdroje zaznamenaly v roce 2009 největší změnu. Jejich pokles 17,71 % (tj. 16 894 tis. Kč) nastal v zapříčinění poklesu závazků z obchodních vztahů (7 309 tis. Kč) a bankovních úvěrů (19 335 tis. Kč). Závazky vůči dodavatelům klesly s klesajícími tržbami, kdy firma neměla zapotřebí nakupovat zásoby. V roce 2010 dochází opět k nárůstu vlastního kapitálu. Výsledek hospodaření běžného účetního období činil 6 374 tis. Kč. V témže roce byla uhrazena ztráta roku 2009 z výsledku hospodaření minulých let. Cizí zdroje klesly. Krátkodobé závazky oproti roku 2009 klesly o 31,68 % (tj. 10 029 tis. Kč). Závazky vůči dodavatelům opět klesly v souvislosti s poklesem zásob. Společnost měla vysoké tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Oproti roku 2009 nastal nárůst těchto tržeb o 39 % (tj. 21 828 tis. Kč). Znamená to tedy, že v roce 2010 firma měla oproti jiným rokům optimálnější zásoby. 40
V roce 2011 nenastaly žádné podstatné změny. V roce 2012 ale dochází k velkému nárůstu vlastního kapitálu a poklesu krátkodobých závazků. Vlastní kapitál firmy v roce 2012 byl 34 403 tis. Kč. Vzrostl díky navýšení výsledku hospodaření minulých let. Krátkodobé závazky klesly na 15 802 tis. Kč. Zásoby společně s tržbami za prodej zboží měly také značný pokles. Zboží se tedy prodalo méně než v roce 2011, vzrostly však tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. V letech 2013 a 2014 došlo opět k nárůstu vlastního kapitálu a poklesu cizích zdrojů. V roce 2014 společnost dokonce dosahuje poměru vlastního kapitálu a cizích zdrojů 1 : 1. Výsledek hospodaření v roce 2014 dosahuje svého maxima 10 150 tis. Kč. 120 000,00
tis. Kč
100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
rok PASIVA CELKEM B. CIZÍ ZDROJE
A. VLASTNÍ KAPITÁL C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv
Graf 2: Struktura pasiv (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
C. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty vychází z podrobných tabulek absolutních a relativních změn, které jsou součástí práce v přílohách pod písmeny G – absolutní změny výkazu a H – relativní změny výkazu. Zdrojem pro tuto analýzu je výkazu zisku a ztráty, který je v plném rozsahu součástí příloh pod písmenem F.
41
Tabulka 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – absolutní změna (v tis. Kč) Položka výkazu
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
Tržby za prodej zboží
1 612
-1 541
-22 936
-4 494
-250
-1 231
9 037
3 294
Náklady vynaložené na prodané zboží
1 615
-1 879
-20 857
-4 135
-618
52
8 194
2 778
-3
338
-2 079
-359
368
-1 283
843
516
Obchodní marže Výkony
30 552 14 689
-25 984 10 069 18 255 23 690 19 091
7 706
Výkonová spotřeba
22 940
7 376
-22 723
7 199 15 036 18 797 18 384
6 302
Přidaná hodnota
7 609
7 651
-5 340
2 511
3 587
3 610
1 550
1 920
Osobní náklady
8 732
2 557
-1 628
-284
-365
1 373
920
317
Provozní výsledek hospodaření
621
2 176
-3 267
2 095
3 095
1 733
31
3 890
Finanční výsledek hospodaření
-1 895
-1 138
1 067
787
-820
1 418
28
907
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
-873
787
-1 984
2 917
1 557
3 139
261
3 515
Výsledek hospodaření za účetní období
-801
715
-1 984
2 917
1 557
3 139
261
3 515
-1 202
966
-2 200
2 882
2 275
3 151
59
4 797
Výsledek hospodaření před zdaněním
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Tabulku absolutních změn (tabulka 7) doplňuje tabulka změn relativních (tabulka 8). Ta ukazuje poměr absolutních ukazatelů v procentech. Tabulka 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – relativní změna (v %) Položka výkazu
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
Tržby za prodej zboží
2,7
-2,5
-38,5
-12,2
-0,8
-3,9
29,4
8,3
Náklady vynaložené na prodané zboží
3,1
-3,5
-39,8
-13,1
-2,3
0,2
30,5
7,9
Obchodní marže
0,0
4,9
-28,7
-7,0
7,7
-24,8
21,7
10,9
Výkony
79,7
21,3
-31,1
17,5
27,0
27,6
17,4
6,0
Výkonová spotřeba
62,5
12,4
-33,9
16,3
29,2
28,3
21,5
6,1
Přidaná hodnota
89,4
47,5
-22,5
13,6
17,1
14,7
5,5
6,5
221,9
20,2
-10,7
-2,1
-2,7
10,6
6,4
2,1
17,1
51,1
-50,7
66,1
58,8
20,7
0,3
38,4
Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření
42
2007/ 2006
Položka výkazu Finanční výsledek hospodaření
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
83,1
27,3
-20,1
-18,5
23,7
-33,1
-1,0
-32,0
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
-105,1
-1 873
-266,3
-235,4
92,8
97,0
4,1
53,0
Výsledek hospodaření za účetní období
-96,4
2 383
-266,3
235,4
92,8
97,0
4,1
53,0
Výsledek hospodaření před zdaněním
-88,4
611,4
-195,7
-267,8
126,0
77,2
0,8
65,8
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Položky obchodní marže a přidané hodnoty jsou považovány za nejvýznamnější ve výkazu zisku a ztráty. Z níže uvedeného grafu 3 jasně plyne, že trendová křivka nákladů vynaložených na prodej zboží takřka opisuje křivku tržeb za zboží. Společnost má tedy zavedenou procentuální přirážku k prodanému zboží. V letech 2013 a 2014 je trend vývoje obchodní marže rostoucí. 150 000 130 000
tis. Kč
110 000 90 000 70 000 50 000 30 000 10 000 -10 000
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
rok Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží
Výkony
Výkonová spotřeba
Osobní náklady
Výsledek hospodaření před zdaněním
Graf 3: Struktura položek výkazu zisku a ztráty (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
Přidaná hodnota je ve všech letech kladná. Výkony mají meziroční růstovou tendenci, což je pro podnik dobrý ukazatel toho, že prosperuje a má velký obrat z prodeje svých výrobků a služeb. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se významně podílejí na výkonech. Rok 2009 představuje pro podnik jediný rok, kdy dochází k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 30,8 % (tj. 24 952 tis. Kč). Pokles zapříčinila jednoznačně hospodářská krize, kdy odběratelé nebyli schopni koupit výrobky ve velkém 43
množství. Za největší nárůst tržeb se dá označit rok 2012, který dosahoval 32,2 % (tj. 26 353 tis. Kč). Nejmenší meziroční nárůst byl naopak v roce 2014, kdy činil 0,3 % (tj. 377 tis. Kč). S výkony souvisí výkonová spotřeba, která má stejnou tendenci jako výkony. Znamená to tedy, že náklady klesaly nebo rostly rovnoměrně s růstem a poklesem výnosů. Mezi obchodní marží a přidanou hodnotou je značný rozdíl. Firma má větší přidanou hodnotu u vlastních služeb a výrobků, než přirážku u zboží. Celkový trend obou položek je konstantní až mírně růstový. Odvíjí se od celkových tržeb za zboží a výkonů. Ty v posledních několika letech rostly, a to především v případě výkonů. V roce 2007 došlo k rapidnímu nárůstu osobních nákladů o 221,9 % (tj. 8 732 tis. Kč) oproti roku 2006. Je to změna zapříčiněná odkupem A-For Industries. V roce 2006 bylo ve společnosti 10 pracovníků, v roce 2007 se počet pracovníků vyšplhal na 37. Nejvíce pracovníků ve společnosti bylo v roce 2008, kdy byl jejich počet 43. Nejspíše v důsledku hospodářské krize bylo následující rok ve společnosti o 4 pracovníky méně. V roce 2008, kdy byl počet zaměstnanců nejvyšší, činily osobní náklady 15 224 tis. Kč. V roce 2014, kdy bylo ve firmě 38 pracovníků, tyto náklady činily 15 557 tis. Kč. Znamená to tedy, že mzdy v průběhu let musely narůst, jelikož je ve firmě současně méně pracovníků než v roce 2008. Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2007 oproti roku 2006 klesl o 88,4 % (tj. 1 202 tis. Kč). Tento velice nízký hospodářský výsledek byl ovlivněn nemožností rozvíjení se, díky omezeným výrobním prostorám. Další příčiny byly dostavba haly a stěhování společnosti. Provozní hospodářský výsledek byl sice vyšší jak v roce 2006, ale finanční výsledek výrazně vzrostl. To je spojeno s financováním právě koupeného stavbou výrobní haly. V roce 2008 dochází opět k nárůstu hospodářského výsledku před zdaněním a to o 611,4 % (tj. 966 tis. Kč). Rok 2009 je jediný ztrátový. Jeho ztráta činila 1 076 tis. Kč, což znamená, že oproti roku 2008 došlo k poklesu o 195,7 % (tj. 2 200 tis. Kč). V roce 2010 dochází opět k růstu výsledku hospodaření, který pokračuje až do roku 2014. Velice výrazný skok nastává právě v roce 2014, kdy dochází k meziročnímu růstu výsledku hospodaření o 65,8 % (tj. 4 797 tis. Kč). Podle výsledku hospodaření se dá říct, že společnost má dobrý vývoj. Na druhé straně, společnost má hodně pohledávek a závazků po splatnosti. Má sice velký obrat, ale od svých odběratelů nedokáže své peníze získat. Spolu s vysokým obratem rostou i náklady
44
společnosti. Ty společnost právě kvůli neplatícím odběratelům není schopna splácet svým dodavatelům ve splatnosti. 3.2.2 Vertikální analýza Vertikální analýza udává, kolika procenty se podílí složky rozvahy a výkazu zisku a ztráty na celkové sumě součtu těchto položek. Jako podklady slouží základní účetní výkazy, které jsou v přílohách. A. Vertikální analýza rozvahy – strana aktiv V přílohách pod písmenem I je vertikální analýza strany aktiv v plném rozsahu. Níže uvedená tabulka 9 je pouze ve zkráceném rozsahu. Aktiva se vždy rovnají 100 % a je zkoumáno, jak se na nich jednotlivé rozvahové účty podílí. Tabulka 9: Vertikální analýza – strana aktiv (v %) Položka aktiv
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
Dlouhodobý majetek
38,7
48,5
49,4
58,0
61,0
58,3
55,1
56,0
51,0
Dlouhodobý hmotný majetek
40,3
49,8
50,3
52,0
59,5
56,2
54,8
55,5
50,0
Oběžná aktiva
59,9
48,5
48,8
38,9
35,6
38,9
42,7
41,8
47,9
Zásoby
38,9
30,9
33,1
28,8
19,8
25,7
22,8
27,8
35,1
Krátkodobé pohledávky
18,9
15,6
14,4
8,1
14,4
10,6
19,2
10,2
11,6
1,4
3,0
1,8
3,1
3,4
2,8
2,2
2,2
1,1
AKTIVA Celkem
Ostatní aktiva
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty V roce 2006 dochází k odkupu společnosti A-For Industries a tím se zvyšuje dlouhodobý majetek. V dalších letech probíhaly výstavby nových výrobních hal, tudíž docházelo k dalšímu navyšování podílu dlouhodobého majetku na celkovém majetku společnosti. Od roku 2011 má dlouhodobý majetek klesající tendenci, především kvůli jeho odepisování. Položka samostatných movitých věcí má největší výkyv v roce 2013, kdy byl obměněn vozový park a tím tato položka tvořila 5,4 %. Dlouhodobý finanční majetek má velmi malé procento podílu (0,3 – 2,1 %) na celkových aktivech. Na jeho účtu je pouze položka podílů v ovládaných a řízených osobách, které představuje společnost EURO BAGGING SK a EURO BAGGING, Polska. 45
100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
rok DLOUHODOBÝ MAJETEK
OBĚŽNÁ AKTIVA
OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv
Graf 4: Procentní podíl položek aktiv na celkových aktivech (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
Z výše uvedeného grafu 4 můžeme sledovat složení celkových aktiv a jejich změn ve sledovaném období. Oběžná aktiva mají zpočátku klesající tendenci. Rostoucí tendence je zaznamenána od roku 2012, kdy podíl oběžných aktiv stoupá. V roce 2014 se tedy setkáváme s tím, že poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv je bezmála 1 : 1. Pro společnost to není dobrý ukazatel, protože by neměla mít tak velká oběžná aktiva, zvláště když jejich největší podíl tvoří zásoby. Podíl zásob má vesměs celou sledovanou dobu klesající tendenci a pohybují se okolo 30 %. V roce 2014 jejich podíl na aktivech dosáhl 35,1 %. Na oběžných aktivech se nejvíce podílejí výrobky, které několikanásobně vzrostly oproti roku 2013. Společnost by si měla hlídat poměr zásob, jelikož i ve zboží je 8% podíl na celkových aktivech. Takto vysoké podíly nepředstavují optimální rozvržení zásob. Další podstatnou položkou oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky. Ty tvoří 9 – 13 %. Společnost je tedy schopna prodávat odběratelům, ale ti pak své dluhy nesplácí. Zejména položka finančního majetku má velice nízký podíl a po celou dobu (s výjimkou roku 2013) se pohybuje okolo jednoho procenta. Na celkových aktivech se podílí pouze jedním procentem položka „účty v bankách“. Peníze v pokladně se pohybují v řádech desetin procenta. Společnost by měla více vymáhat pohledávky, jelikož jejich podíl na 46
celkových aktivech je v roce 2014 celých 11,3 %. Pohledávky se musí přeměňovat ve finanční prostředky, aby byla firma schopna platit svým dodavatelům a věřitelům. B. Vertikální analýza rozvahy – strana pasiv K vertikální analýze je v přílohách tabulka v plném rozsahu pod písmenem J. Stejně jako u aktiv, pasiva tvoří 100 %. Pomocí této analýzy se zjišťuje, kolika procenty se jednotlivé položky na pasivech podílí. Tabulka 10: Vertikální analýza - strana pasiv (v %) Položka pasiv
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
Vlastní kapitál
20,2
19,8
20,4
23,9
27,7
31,1
36,3
42,4
48,4
Hospodářský výsledek minulých let
18,3
18,6
18,6
22,3
23,0
24,6
28,2
34,0
37,1
Výsledek hospodaření běžného účetního obd.
0,7
0,0
0,6
-1,2
6,7
3,4
6,7
6,8
9,5
Cizí zdroje
79,5
80,2
79,4
75,9
72,0
68,6
63,2
57,1
51,3
Krátkodobé závazky
20,6
24,1
23,8
30,6
22,8
23,0
16,7
15,5
21,7
Bankovní úvěry a výpomoci
58,0
55,9
54,3
44,3
48,2
44,8
45,2
39,7
28,9
0,3
0,0
0,2
0,2
0,3
0,3
0,4
0,4
0,3
PASIVA celkem
Ostatní pasiva
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Tabulka 10 je opět doplněna grafickým vyjádřením podílu na celkových pasivech (graf 5). Z uvedeného grafu 5 plyne, že podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech každým rokem roste. Výjimkou je rok 2007, kdy vlastní kapitál tvořil 19,8 %. Pro porovnání, v roce 2014 byl jeho podíl 48,4 %. Vlastní kapitál se vyvíjí v závislosti na výsledku hospodaření minulých let. Ten každoročně roste, s výjimkou roku 2009, kdy byla uhrazena ztráta minulých let.
47
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
rok VLASTNÍ KAPITÁL
CIZÍ ZDROJE
OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv
Graf 5: Procentní podíl položek pasiv na celkových pasivech (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
Podíl hospodářského výsledku minulých let byl na začátku sledovaného období 18,3 %. Oproti tomu, rok 2014 přinesl nerozdělený zisk ve výši 37,1 %. Znamená to tedy, že společnost za celou dobu nevyplácela dividendy a svůj zisk si každý rok střádá. Největší podíl výsledku hospodaření je zaznamenán v roce 2014, kdy se výsledek hospodaření podílí na celkových pasivech 9,5 %. Položka rezerv zůstává také neměnná. Tvoří pouze 399 tis. Kč po celou sledovanou dobu, a tím tvoří 0,3% - 0,4% podíl. Podíl cizích zdrojů na celkových pasivech každoročně klesá. To je velice dobrý vývoj, jelikož značí, že společnost hradí závazky dodavatelům a věřitelům. Největší podíl cizích zdrojů byl v roce 2007 a činil 80,2 %. Firma si na koupi společnosti A-For Industries půjčila v roce 2006 přes 40 milionů korun. Velký podíl cizích zdrojů tedy můžeme považovat za důsledky vysokých bankovních úvěrů, které v roce 2007 činily 67 074 tis. Kč. V roce 2006 a 2007 dochází k velikému nárůstu dlouhodobého hmotného majetku – konkrétně staveb. Ty souvisely s výstavbou nových hal. Cizí zdroje mají každým rokem nižší podíl a v roce 2014 je podíl cizích zdrojů dokonce 51,3 %. Krátkodobé závazky tvoří v průměru čtvrtinový podíl na celkových pasivech. Firma dosáhla nejmenšího 15,5% podílu položky závazků v roce 2013. Do té doby se jejich
48
podíl de facto zmenšoval. Změna nastala v roce 2014, kdy krátkodobé závazky tvořily 21,7 % z celkových pasiv. S krátkodobými závazky nejvíce souvisí závazky z obchodních vztahů, které se prvotně podílí na krátkodobých závazcích. Pohybují se mezi 18 – 20 %. Bankovní úvěry pro firmu znamenají závazky vůči věřitelům a je tedy důležité, aby představovaly co nejmenší podíl. To se společnosti daří. V roce 2006 byl veliký podíl pasiv právě v bankovních úvěrech a činil 58,0 %. Toho roku společnost odkoupila A-For Industries a začala stavět výrobní haly. Od té doby se podíl velice rychle snižuje a v roce 2014 dokonce představuje 28,9 %. C. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Níže uvedená tabulka 11 představující vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty je pouze ve zjednodušené očištěné verzi. Plná verze je rovněž součástí příloh pod písmenem K. Ve zkrácené verzi jsou pouze nejvýznamnější položky, které představují podíl větší jak 1,5 %. Základnou jsou tržby za prodej zboží a výkony. Tabulka 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (v %) Položka výkazu
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Tržby za prodej zboží
61,5
48,1
42,4
39,6
29,3
28,1
22,1
24,2
25,6
Náklady vynaložené na prodané zboží
54,4
42,7
37,3
34,0
24,9
23,5
19,3
21,3
22,5
7,1
5,4
5,2
5,6
4,4
4,5
2,8
2,9
3,1
Výkony
39,6
54,1
59,4
62,1
61,5
75,5
78,9
78,3
81,2
Výkonová spotřeba
37,9
46,9
47,7
47,8
46,8
58,5
61,4
63,1
65,5
Přidaná hodnota
8,8
12,7
16,9
19,9
19,0
21,6
20,3
18,1
18,8
Osobní náklady
4,1
10,0
10,8
14,7
12,1
11,4
10,3
9,3
9,3
Odpisy dl. nehmot a hmot. majetku
0,4
1,2
1,7
3,0
2,8
2,7
1,9
1,6
1,4
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
0,5
3,9
1,7
1,1
1,5
1,2
2,3
1,0
2,6
Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku
0,4
3,2
,0
0,7
0,9
0,6
1,7
0,6
2,0
Provozní výsledek hospodaření
3,8
3,3
4,6
3,4
4,8
7,3
7,3
6,2
8,3
Finanční výsledek hospodaření
-2,4
-3,3
-3,8
-4,6
-3,1
-3,8
-2,1
-1,7
-1,1
Obchodní marže
49
Položka výkazu
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
0,9
0,0
0,5
-1,3
1,5
2,8
4,6
4,0
6,0
Výsledek hospodaření za účetní období
0,9
0,0
0,5
-1,3
1,5
2,8
4,6
4,0
6,0
Výsledek hospodaření před zdaněním
1,4
0,1
0,8
-1,2
1,6
3,6
5,2
4,4
7,2
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Podíl tržeb za prodej zboží se v průběhu let 2006-2014 postupně snižoval. V roce 2006 činil podíl za prodané zboží 61,5 %, kdežto v roce 2014 tvořil pouhých 25,6 %. S klesajícími tržbami klesaly i náklady vynaložené na prodané zboží. Společnost v roce 2006 měla 7,1% podíl obchodní marže. V roce 2014 je marže 3,1% podílem. Výkony oproti prodeji zboží v průběhu sledovaných let rostly. V roce 2006 byl jejich podíl 39,6 % a postupně rostl. V roce 2014 se vyšplhal až na 81,2 %. S rostoucími výkony rostl i podíl výkonové spotřeby – nákladů. Z původních 37,9 % se náklady dostaly na 65,,5 %. Na těchto nákladech se nejvíc podílí spotřeba materiálu a energie. Ta rovnoměrně roste s výkonovou spotřebou. Přidaná hodnota rovněž roste. Respektive rostla do roku 2011 a poté její podíl nepatrně poklesl. V roce 2006 byl její podíl nejmenší a tvořil 8,8 %. V roce 2011 byla přidaná hodnota největší (21,6 %) a v roce 2014 činí 18,8 %. Osobní náklady se od roku 2009 snižují. V roce 2009 tvořily 14,7 % z tržeb. V roce 2013 a 2014 se drží na 9,3% podílu. Výsledek hospodaření před zdaněním má střídavou tendenci. V roce 2006 tvořil 1,4 %, které v následujících letech začalo klesat až na zápornou hodnotu v roce 2009, která dosáhla -1,2 %. Následující roky byly opět kladné a nejvyšší podíl výsledku hospodaření je zaznamenán roku 2014, kdy dosáhl 7,2 %.
3.3 Analýza rozdílových ukazatelů Z analýzy rozdílových ukazatelů je v práci uveden čistý pracovní kapitál a čistý peněžní majetek. Výpočty vycházejí z rozvahy, která je součástí příloh.
50
Tabulka 12: Čistý pracovní kapitál a čistý peněžní majetek (v tis. Kč) 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
ČPK
4 954
-14 696
-15 941
-7 431
-6 746
-111
-26
11 288
17 099
ČPM
-40 614
-51 758
-55 638
-37 200
-25 568
-24 693
-21 589
-15 790
-20 529
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty 3.3.1 Čistý pracovní kapitál (ČPK) Čistý pracovní kapitál vykazuje po celou sledovanou dobu spíše záporné hodnoty. Pro podnik to znamená, že měl nekrytý dluh a mohl mít potíže s platební schopností svých dluhů. Nejvyšší kladná hodnota je uvedena v roce 2014 a dosahuje 17 099 tis. Kč. Hlavní položkou, která má významný vliv na celkovou výši ČPK jsou krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé závazky. Nejhorších výsledků ČPK firma dosahovala v roce 2008. Oběžná aktiva byla oproti roku 2006 nižší o 11 642 tis. Kč, dále vzrostly krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry. Ty v roce 2008 dosahovaly nejvyšších hodnot (45 960 tis. Kč). Hodnota oběžných aktiv v roce 2014 byla dokonce o mnoho nižší oproti roku 2008 (o 7 190 tis. Kč), ale položky krátkodobých závazků (především krátkodobých bankovních úvěrů) výrazně klesly. Krátkodobé závazky v roce 2014 činily 23 319 tis. Kč (o 5 261 tis. Kč méně než v roce 2008) a krátkodobé bankovní úvěry 10 991 tis. Kč. (o 34 969 tis. Kč méně než v roce 2008). Významná změna nastala v roce 2009. Tento rok značně poklesla oběžná aktiva (o 18 370 tis. Kč). Pokud by tedy firma měla stejně vysoké krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry, byl by tento rok nejhorší, co se čistého pracovního kapitálu týče. Krátkodobé bankovní úvěry ale vykazují oproti roku 2008 (kdy byla jejich suma 45 960 tis. Kč) pouhých 16 000 tis. Kč. Dlouhodobé bankovní úvěry ale v témže roce výrazně vzrostly. Může to tedy znamenat, že firma s bankou uzavřela smlouvu, která z krátkodobých bankovních úvěrů udělala úvěry dlouhodobé. Protože pro výpočet ČPK jsou důležité pouze krátkodobé bankovní úvěry, je výpočet v ostatních letech právě touto změnou mezi bankovními úvěry dosti ovlivněn. 3.3.2 Čistý peněžní majetek (ČPM) V celém sledovaném období firma dosahuje u čistého peněžního majetku velkých záporných hodnot. Jak bylo u čistého pracovního kapitálu zmíněno, firma má velice 51
vysoké zásoby. U čistého peněžního majetku jsou zásoby odečteny od krátkodobých aktiv a následně jsou odečtena krátkodobá pasiva. Přestože má čistý peněžní majetek zápornou hodnotu, každým rokem se tato hodnota zlepšuje. Je to zapříčiněno tím, že firmě ubývají krátkodobé bankovní úvěry, které v roce 2006 byly ve výši 41 118 tis. Kč, za to v roce 2014 krátkodobé bankovní úvěry tvořily částku 10 991 tis. Kč.
3.4 Analýza poměrových ukazatelů V rámci analýzy poměrových ukazatelů jsou spočítány ukazatele likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability. 3.4.1 Ukazatele likvidity Ukazatel likvidity vyjadřuje, jak je podnik schopný hradit své závazky. Tabulka 13: Ukazatele platební schopnosti (likvidity) firmy 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
I. stupeň
0,04
0,03
0,02
0,04
0,03
0,07
0,02
0,13
0,04
II. stupeň
0,38
0,29
0,25
0,22
0,37
0,34
0,47
0,46
0,40
III. stupeň
1,08
0,80
0,79
0,84
0,83
1,00
1,00
1,38
1,50
Zdroj: účetní výkazy (www.justice.cz), vlastní výpočty Pro doplnění je uveden graf 6, který představuje vývoj ukazatele likvidity od roku 2006 do roku 2014. Obsahuje likviditu I., II. i III. stupně.
52
1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
rok Likvidita III. stupně
Likvidita II. Stupně
Likvidita I. stupně
Graf 6: Vývoj ukazatele likvidity (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
Likvidita I. stupně Nejvyšší hodnota (0,13), které firma v celém období dosáhla, je zaznamenána v roce 2013. O tomto nejlepším výsledku firmy se dá říct, že je těžce podprůměrný. Podle metodiky ministerstva průmyslu je nejnižší přípustná hranice 0,2. Pro podnik to znamená, že kdyby neměl bankovní úvěry, dostal by se velice snadno do platební neschopnosti. Likvidita II. stupně Likvidita II. stupně (rychlá likvidita) opět nedosahuje doporučených hodnot. Nejvyšší hodnota je zaznamenána v roce 2012 a činila 0,47. Pro společnost to znamená, že i kdyby přeměnila všechny její pohledávky v peněžní prostředky, stále nebude schopna ihned uhradit všechny krátkodobé dluhy. Likvidita III. stupně Ukazatel běžné (celkové) likvidity vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by naráz proměnil všechna oběžná aktiva na hotovost. Ve sledovaném období bylo zjištěno, že by firma byla schopna uspokojit věřitele v průměru jednou. Výjimkou je rok 2014, kdy byla spočítána hodnota 1,5, která je podle Růčkové (2011) ideální (ač nejnižší) hranicí a mohla by se v ní pro běžnou likviditu pohybovat i nadále.
53
Vzhledem k tomu, že likvidita III. stupně má rostoucí tendenci, můžeme předpokládat, že by se firma pohybovala alespoň v této třetí likviditě v doporučovaném rozmezí. 3.4.2 Ukazatele rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Dále ukazatele rentability informují o efektu vloženého kapitálu. Níže uvedená tabulka 14 a graf 7 znázorňují vývoj ukazatelů rentability. V posledních
pěti
letech
má
společnost
trend
vývoje
ukazatelů
rentability
několikanásobně vyšší, než v letech 2006 – 2009. Znamená to tedy, že efekt vloženého kapitálu firmy roste. Všechny ukazatele nejvíce ovlivňuje EBIT. Výsledek hospodaření před zdaněním má totiž v letech 2011 – 2014 vysoké kladné hodnoty. V letech 2006 – 2009 hodnoty výsledku hospodaření před zdaněním dosahují nízkých nebo záporných (rok 2009) hodnot. Tabulka 14: Ukazatele rentability (v %) 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
ROA
2,95
2,79
3,97
2,05
5,21
7,35
10,38
9,20
12,65
ROCE
6,71
7,09
10,52
3,82
9,15
12,13
18,27
13,26
18,68
ROE
3,51
0,13
3,05
-5,01
6,38
10,87
18,53
16,06
19,55
ROS
0,86
0,02
0,53
-1,34
1,52
2,84
4,59
4,04
6,04
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Rentabilita celkových aktiv ROA Rentabilita celkových aktiv říká, jakým procentem se podílela aktiva na celkovém zisku firmy. Nejlepšího výsledku dosahuje ROA v roce 2014, kdy tvoří 12,65 %. Rentabilita každým rokem roste s růstem zisku před zdaněním firmy. To, jak velký vliv má výsledek hospodaření před zdaněním na rentabilitu aktiv můžeme sledovat v roce 2009. Z hlediska rentability celkových aktiv je rok 2009 nejslabším a dosahuje pouhých 2,05 %. V následujících letech se rentabilita aktiv zvyšuje.
54
0,23 0,18 0,13 0,08 0,03 -0,02 -0,07 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ROA - Rentabilita celk. aktiv
ROCE - Rentabilita kapitálu
ROE - Rentabilita vl.kapitálu
ROS - Rentabilita tržeb
2013
2014
Graf 7: Vývoj ukazatelů rentability (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)
Rentabilita kapitálu ROCE Rentabilita kapitálu roste společně s EBIT. Díky dosahování velkého zisku v roce 2014 je ukazatel v tomto roce největší a tvoří 18,68 %. Vysokého výsledku firma dosahuje i v roce 2012, kdy byl zisk sice nižší, ale za to klesly dlouhodobé bankovní úvěry, které činily 18 175 tis. Kč (o 9 344 tis. Kč méně, než v toce 2011). Nejnižší výnosnost kapitálu byla zaznamenána v roce 2009. Společnost v tomto roce dosáhla ztráty, došlo ke snížení EBIT a rovněž byla tento rok nejvyšší suma dlouhodobých bankovních úvěrů (29 825 tis. Kč) a výrazně podpořila hodnotu dlouhodobého kapitálu. Pravděpodobně došlo k přeúčtování krátkodobých bankovních úvěrů na dlouhodobé, jelikož v předchozích letech byly dlouhodobé bankovní úvěry nižší a krátkodobé naopak vyšší. Situace nastala v období, kdy si společnost zařídila dlouhodobý úvěr na splátku krátkodobého – z důvodu změny banky (refinancování). Nastává zde tedy stejná situace jako u výpočtu ČPK, kdy hodnoty byly ovlivněny přeměnou dlouhodobých a krátkodobých bankovních úvěrů. Kdyby ke změně bankovních úvěrů nedošlo, rentabilita kapitálu by mohla dosahovat vyšších hodnot než doposud, protože ve výpočtu se pracuje s dlouhodobými závazky. S rostoucími dlouhodobými bankovními úvěry hodnota rentability kapitálu ROCE klesá.
55
Rentabilita vlastního kapitálu ROE Hodnota rentability vlastního kapitálu se roku 2006 pohybovala okolo 3 %. Následující rok nastal velký propad zapříčiněný velkým snížením výsledku hospodaření. Ten v roce 2006 činil 831 tis. Kč, za to v roce 2007 tvořil pouhých 30 tis. Kč. Tím se hodnota rentability vlastního kapitálu dostala na 0,13 %. V dalších letech se hodnota vlastního kapitálu pohybuje v závislosti na čistém zisku. ROE má tedy střídavou tendenci, kdy jediná mínusová byla v roce 2009 (-5,01 %). Tento rok dosahovala společnost ztráty. V dalších letech, které byly opět ziskové se rentabilita postupně zvyšovala a největšího maxima dosáhla v roce 2014, kdy vzrostla na 19,55 %. Rentabilita tržeb ROS Stejně jako tomu bylo u rentability vlastního kapitálu, i u rentability tržeb má na výsledný vývoj vysoký vliv čistý zisk a dále pak výše tržeb za zboží, vlastní výrobky a služby. Sledované roky mají stejný vývoj jako rentabilita vlastního kapitálu. Nejnižší hodnoty dosahuje ROS v roce 2009 (-1,34 %) a nejvyšší v roce 2014 (6,04 %). Děje se tak v důsledku výše zisku a tržeb. Tržby v roce 2009 činily 92 732 tis. Kč a v roce 2014 dosahují 168 006 tis. Kč. Jejich výše se tedy odrazila i ve výpočtu rentability tržeb. Čistý zisk v roce 2009 byl záporný (- 1 239 tis. Kč), tudíž i ROS dosáhl záporné hodnoty - 1,34 %. 3.4.3 Ukazatele aktivity Při výpočtech ukazatelů aktivity se vychází z toho, že rok má 360 dní. Pokud by byly výpočty spočítány na základě 365 dní, výsledné hodnoty by byly nepatrně vyšší. Tabulka 15: Ukazatele aktivity 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Obrat aktiv
0,83
1,06
1,17
0,90
1,16
1,19
1,47
1,69
1,57
Obrat zásob
2,12
3,43
3,54
3,12
5,85
4,63
6,44
6,07
4,46
Doba obratu zásob (dny)
169,42
104,86
101,63
115,57
61,56
77,75
55,87
59,32
80,63
Doba inkasa pohledávek (dny)
82,20
52,93
44,33
32,57
44,80
32,07
47,14
21,72
26,77
56
Doba splatnosti kr. závazků (dny)
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
89,86
81,84
73,17
122,91
70,75
69,57
40,94
33,10
49,97
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Rychlost obratu aktiv Během let 2006 – 2014 má obrat aktiv rostoucí tendenci. Jelikož říká, kolikrát se otočí vložený kapitál, lze vývoj ukazatele označit za dobrý. Jako nejlepší z výsledků vychází rok 2013. Je to zapříčiněno faktem, že oproti roku 2014 byla aktiva o necelých 10 mil. Kč nižší a tržby byly nižší o 3 671 tis. Kč. Tržby hrají při výpočtu rychlosti obratu významnou roli. V roce 2006 má obrat aktiv nejnižší hodnoty v důsledku nízkých tržeb (96 827 tis. Kč) a vysokých aktiv (117 176 tis. Kč). Další roky položky tržeb rostly, s nimi rostla i aktiva a rychlost obratu tržeb tak dosahovala hodnot okolo jedné. V roce 2009 tržby oproti předchozím rokům klesly, s nimi ale klesla i aktiva. Od roku 2010 tržby opět začaly růst, celková aktiva se ale snižovala. Právě tato skutečnost zapříčinila, že rychlost obratu od roku 2010 rostla. Rychlost obratu zásob, doba obratu zásob Rychlost obratu zásob od roku 2006 (kdy činila 2,12) postupně rostla. V roce 2012 pak dosáhla svého maxima 6,44. Pro podnik to znamená, že 6,44 krát přeměnila zásoby na hotovost. Od roku 2012 začaly hodnoty klesat a v roce 2014 rychlost obratu zásob dostáhla 4,46. Pokles je způsoben nárůstem zásob. Společnost má tedy hodně zásob na skladě a nedokáže je přeměnit. Firma je totiž především sezónní a nejvyššího odbytu dosahuje v létě. Vysoké zásoby na konci roku tedy značí špatné hospodaření s nimi. Z hlediska doby obratu nemá firma příznivé výsledky. V průběhu let se sice hodnoty postupně snižují, stále ale dosahují vysokých čísel. V roce 2006 byla doba obratu 169,42 dní. Doba se v průběhu let vesměs snižovala a svého minima dosáhla v roce 2012. V tomto roce doba obratu trvala 55,87 dní. Na výsledky může mít vliv i skutečnost, že je firma spíše sezónní a její zásoby jsou v létě spotřebovány rychleji než v ostatních ročních obdobích. Doba inkasa pohledávek Doba inkasa pohledávek dosahovala svého maxima v roce 2006, kdy byla splatnost 82,20 dní. V roce 2006 měla společnost nejvíce finančních prostředků vázaných 57
v pohledávkách za celou sledovanou dobu. V dalších letech splatnost pohledávek klesala a od roku 2013 se společnost drží na ideální hranici (pod 30 dní) 21,72 dní. V roce 2014 je doba inkasa pohledávek 26,77 dní. Pozitivní výsledky jsou dány vysokými tržbami. To, že má společnost v těchto letech vysoké výnosy (jedny z nejvyšších), zkresluje dobu inkasa pohledávek a drží je na nízké hranici. Doba splatnosti krátkodobých závazků Společnost nenarušuje finanční rovnováhu, jelikož doba splatnosti krátkodobých závazků není delší než doba obratu pohledávek. Od roku 2006, kdy doba splatnosti činila 89,86 dnů, hodnoty postupně klesaly. Výjimkou je rok 2009, kdy měla firma největší potíže se splatností svých závazků. Krátkodobé závazky měla v tomto roce nejvyšší (činily 31 660 tis. Kč). Bylo to zapříčiněno hospodářskou krizí, kdy se firma dostávala do platební neschopnosti. V roce 2010 už doba splatnosti činila 70,75 dní. V roce 2011 klesla na 69,57 dní a o rok déle dokonce na 40,49 dní. Rok 2013 byl z hlediska platební schopnosti nejpříznivější, neboť splatnost závazků se pohybovala kolem 33,10 dní. Rok 2014 oproti roku 2013 stoupl a splatnost činila 49,97 dní. 3.4.4 Ukazatele zadluženosti Analýza ukazatelů zadluženosti slouží pro zkoumání vztahu mezi vlastními a cizími zdroji. Tabulka 16: Ukazatele zadluženosti 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Koeficient samofinancování (v %)
20,22
19,77
20,37
23,90
27,67
31,08
36,31
42,43
48,38
Věřitelské riziko (v %)
79,46
80,23
79,43
75,88
72,04
68,59
63,24
57,14
51,33
1,65
1,05
1,31
0,66
1,57
2,38
3,78
5,37
9,11
Úrokové krytí
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Koeficient samofinancování (equity ratio) Z výše uvedené tabulky plyne, že firma u tohoto ukazatele získává každoročně vyšších hodnot. Nejlepší je rok 2014, kdy koeficient samofinancování dosahuje 48,38 %. Nárůst
58
je zapříčiněn rostoucím hospodářským výsledkem minulých let a výsledkem hospodaření za běžné účetní období. Věřitelské riziko (debt ratio) Za nejrizikovější rok se dá určit rok 2007, kdy celková zadluženost dosahovala 80,23 %. Tato skutečnost nastala v důsledku koupě firmy A-For Industries a investic do nových výrobních prostor. Rok 2014 představuje 51,33% věřitelské riziko. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) se tato hodnota přibližuje k hodnotám „zlatého pravidla“ (50 %). Ukazatel úrokového krytí Z výše uvedené tabulky 16 plyne, že ukazatel úrokového krytí má rostoucí tendenci. To je pro podnik velice pozitivní, protože ukazatel úrokového krytí je důležitý pro banku a věřitele. Společnost měla zpočátku velice nízké hodnoty tohoto krytí, dokonce i pod kritickou hodnotou (3,0). Změna nastala v roce 2012, kdy hodnota převýšila kritickou hodnotu a dále rostla, až v roce 2014 dosáhla 9,11 (což se dá považovat za průměrnou hodnotu).
3.5 Analýza soustav ukazatelů V analýze soustav ukazatelů bude vypracován DuPont rozklad a dále bankrotní modely – Altmanovo Z-skóre a model IN01. 3.5.1 DuPont rozklad Výpočty pyramidového rozkladu za pomoci metody DuPont vycházely z přesných hodnot, které ale byly pro přehlednost v níže uvedené tabulce 17 zaokrouhlovány na dvě desetinná místa. Tabulka 17: DuPont rozklad 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
ROE (v %)
3,51
0,13
3,05
-5,01
6,38
10,87
18,53
16,06
19,55
ROA (v %)
0,70
0,02
0,62
-1,20
1,76
3,38
6,74
6,81
9,48
Multiplikátor jmění
4,94
5,06
4,57
4,18
3,61
3,22
2,75
2,36
2,06
ROS (v %)
0,86
0,02
0,53
-1,34
1,52
2,84
4,59
4,03
6,04
59
2006 0,82
Obrat aktiv
2007 1,06
2008
2009
1,17
0,90
2010 1,16
2011 1,19
2012
2013
1,47
1,68
2014 1,57
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Aby bylo dosaženo správného rozkladu ukazatele ROE, muselo být vypočítáno ROA na základě čistého zisku po zdanění. Jelikož je práce tvořena pro období 2006 – 2014, pro grafické vyjádření jsem vybrala rok 2010, který uvádím níže (obrázek 3) ve zkrácené formě. Ke každému roku je zpracováno vlastní grafické vyjádření obsahující všechny hodnoty potřebné pro výpočet. Rozklady jednotlivých let jsou uvedené v přílohách pod písmeny L až T.
Obrázek 3: DuPont rozklad 2010 (zdroj: účetní výkazy firmy, vlastní úprava)
U ukazatelů ROA a multiplikátoru jmění bylo ve všech letech provedeno jejich převedení na procentuální vyjádření jejich podílu na celkovém ROE (viz graf 8).
100% 80% 60% 40% 20% 0% -20%
2006 2007
2008
2009
2010
2011
-40%
ROA
2012
2013
2014
Multiplikátor jmění
Graf 8: Složení ROE (zdroj: vlastní zpracování)
60
Jak lze v grafu 8 vidět, až od roku 2010 jednotlivé podíly ROA a multiplikátoru začaly být oproti předchozím letům kladné. V roce 2006 měl podíl multiplikátoru velice vysoký podíl na ROE (127 %), rentabilita aktiv dosahovala ale záporných hodnot (-28 %). Na ROE se tedy v roce 2006 podílel především multiplikátor vlastního jmění. Rok 2007 přináší změnu, a to, že záporných hodnot dosahoval podíl multiplikátoru jmění. V roce 2008 nastala stejná situace jako v roce 2006 a podíl jednotlivých položek na výsledné ROE v roce 2009 nelze za použití logaritmické metody určit. Zajímavější hodnoty přináší až roky 2010 až 2014. Můžeme sledovat, že u celkové rentability vlastního kapitálu (ROE) se od roku 2010 zvyšuje podíl rentability aktiv a klesá podíl multiplikátoru vlastního jmění. V roce 2010 rentabilita aktiv tvořila 31 % z celkového ROE a multiplikátor jmění tvořil 69% podíl. V roce 2014 se rentabilita aktiv zvýšila a tvořila 76 %. Multiplikátor jmění se snížil na 24% podíl z celkového ROE. 3.5.2 Bankrotní modely Jako bankrotní modely jsem v práci zvolila Altmanovo Z-skóre v klasické modifikaci a v modifikaci upravené o ukazatel x6. Jako další bankrotní model byl zvolen index důvěryhodnosti IN01. Níže uvedená tabulka 18 uvádí vypočtené hodnoty těchto modelů. Tabulka 18: Altmanovo Z-skóre, model IN01
Altmanovo Z-skóre (klasické) Altmanovo Z-skóre (s ukazatelem x6) IN01
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
1,45
1,31
1,34
1,23
2,07
2,11
2,74
3,20
3,51
1,51
1,42
1,47
1,35
2,25
2,14
2,76
3,21
3,54
0,62
0,63
0,71
0,55
0,75
0,93
1,18
1,30
1,61
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Výsledky Altmanova Z-skóre se víceméně shodují s výsledky modelu IN01. Hodnoty podbarveny červeně značí nepříznivé výsledky, kdy měla firma 86% pravděpodobnost bankrotu. Léta 2010 až 2012 (u modelu IN01 i rok 2013 a 2014) jsou podbarvena šedě. Tyto výsledky jsou v tzv. šedé zóně, kdy firma ani nevytvářela hodnotu, ani nebankrotovala. V rozporu je Altmanovo Z-skóre s modelem IN01 v letech 2013 a 2014. Výsledky v těchto letech (podbarveny modře) jsou pozitivní a svědčí o tom, že je podnik bez finančních potíží. Rozdíl výsledků Altmanova Z-skóre a modelu IN01 může být
61
zapříčiněn nárůstem ukazatele x5 u Altmanova Z-skóre v roce 2013 a 2014. Do té doby byl ukazatel x5 buď nulový, nebo záporný. Proto hodnoty náhle vzrostly. Výsledky bankrotních modelů se dají považovat za shodné s výsledky poměrových ukazatelů. Firma má u obou ukazatelů stejný vývoj. V letech 2006 – 2008 dosahovala firma horších výsledků. V roce 2009 měla výsledky nejnižší a od roku 2010 až do roku 2014 docházelo ke zlepšení celkové finanční situace podniku. Bylo tomu tak u poměrových ukazatelů a je tomu tak i u bankrotních modelů. 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2006
2007
2008
2009
IN01
2010
2011
dolní mez
2012
2013
2014
2013
2014
horní mez
Graf 9: Model IN01 (zdroj: vlastní úprava) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Altmanovo Z-skóre (klasické pojetí)
Altmanovo Z-skóre (s ukazatelem x6)
dolní mez
horní mez
Graf 10: Altmanovo Z-skóre (zdroj: vlastní úprava)
62
3.6 Odvětvové srovnání Odvětvové srovnání bylo provedeno na základě údajů dostupných na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Společnost se svou činností řadí do zpracovatelského průmyslu. Tabulka 19: Odvětvové srovnání na základě poměrových ukazatelů v letech 2012 - 2014 Ukazatel název
Rok 2012
druh
oblast hodnoty
ROE (v %) rentabilita ROA (v %)
aktivita
obrat aktiv I. stupeň
likvidita
II. stupeň III. stupeň
zadluženost
equity ratio (v %)
odvětví
2013 rozdíl
11,78
hodnoty
odvětví
odvětví
18,53
0,33 0,02
odvětví
1,16 0,47
odvětví
1,65
odvětví
-0,39
0,13
0,04
1,21
1,29 -0,75
-0,89
0,46
0,40
1,67
1,00
1,76 -0,29
-0,26
1,38
51,93 36,31
0,43 -0,23
1,50
52,65 -15,62
firma
1,57
0,36
-0,65 firma
+0,21
1,69
-0,69 firma
1,36 +0,42
-0,31 firma
+2,67 12,65
1,27 +0,07
odvětví
9,98 +2,17
9,20
1,40 1,47
+5,13 19,55
7,03
10,38
rozdíl
14,42
16,06
7,73
firma
hodnoty
+5,69
+2,65 firma
rozdíl
10,37 +6,75
firma
2014
52,76 -10,22
42,43
-4,38 48,38
Zdroj: ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz), vlastní úprava Odvětvové srovnání bylo provedeno podle poměrových ukazatelů v letech 2012 až 2014, kdy společnost dosahovala nejvyšších hodnot v celém sledovaném období. Tabulka 19 je doplněna i grafem 9, který se nachází níže. Z tabulky i grafu jasně plyne, že se firma pohybuje v nadprůměrných hodnotách oproti odvětví v oblasti ukazatelů rentability a aktivity. Ukazatelé likvidity a zadluženosti ukazují, že firma nedosahuje průměru ve zpracovatelském průmyslu. Graf 9 znázorňuje hodnoty za odvětví a zároveň i za firmu. Hodnoty pro odvětví mají vždy plnou čáru, hodnoty firmy jsou pak značeny přerušovanou čárou. 63
Rentabilita U ukazatele rentability byly s odvětvím poměřovány rentabilita aktiv a rentabilita vlastního kapitálu. U obou ukazatelů byly zjištěny lepší výsledky oproti odvětví. V roce 2014 měla firma u ukazatele ROE o 5,13 % lepší výsledek než odvětví a ROA dosahovala v tomto roce o 2,67 % lepšího výsledku. Jelikož byly rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita aktiv za firmu v těchto letech hodnoceny kladně, díky porovnání s odvětvím bylo toto kladné hodnocení potvrzeno. Aktivita Obrat aktiv říká, kolikrát se otočí vložený kapitál. Stejně jako u rentability, i u obratu má firma lepší výsledky než odvětví. Nejlepšího výsledku firma dosáhla v roce 2013. Obrat aktiv společnosti dosáhl hodnoty 1,69, kdežto obrat aktiv u odvětví byl tento rok 1,27 (o 0,42 nižší než obrat aktiv firmy). Likvidita Výsledky firmy všech tří stupňů likvidity byly nižší než u odvětví, kde se úroveň likvidity pohybuje v doporučených hranicích a nabývá růstového trendu. Společnost od roku 2012 zlepšila v roce 2014 pouze likviditu III. stupně, a to o 0,26. Likvidita přesto dosáhla horšího výsledku než odvětví. Zadluženost V období let 2012 – 2014 firma velice zlepšila výsledky koeficientu samofinancování. To je znát i v porovnání s odvětvovými výsledky. V roce 2012 se firma oproti odvětví lišila o 15,62 %, kdežto v roce 2014 se firma od odvětví lišila pouze o 4,38 %.
64
Graf 11: Odvětvové srovnání 2012 - 2014 (zdroj: www.mpo.cz, vlastní úprava)
65
4 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení finančního zdraví podniku EURO BAGGING, s.r.o., která spadá do zpracovatelského průmyslu. Firma je na trhu již 20 let a zabývá se především výrobou zemědělských strojů a prodejem doplňkového sortimentu v oblasti zemědělství. Finanční zdraví firmy bylo analyzováno v období 2006 – 2014. Jako zdroje finanční analýzy byly použity veřejně dostupné účetní výkazy. Pro posouzení finančního zdraví byly použity základní nástroje finanční analýzy. Nejdříve byla provedena analýza absolutních ukazatelů – horizontální a vertikální. Dále byla zpracována analýza rozdílových ukazatelů – čistý pracovní kapitál a čistý peněžní majetek, a analýza poměrových ukazatelů. V analýze poměrových ukazatelů byla práce zaměřena na ukazatele likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti. V neposlední řadě byl zpracován DuPont rozklad za celé sledované období a byly zpracovány dva bankrotní modely – Altmanovo Z-skóre (v klasické pojetí a s ukazatelem x6) a model IN01. Na závěr byly výsledky firmy porovnávány s výsledky v odvětví. Porovnání s odvětvím bylo provedeno za pomoci výsledků poměrových ukazatelů. Horizontální analýza odhalila, že roky 2006 a 2009 se řadily k nejslabším. V roce 2006 došlo k odkupu společnosti A-For Industries a s tím přišlo veliké zvýšení bankovních úvěrů a rok 2009 byl poznamenán důsledky hospodářské krize – to je znát napříč celou analýzou. Společnost měla ve všech sledovaných letech vysoká oběžná aktiva, zejména položky zásob a pohledávek z obchodních vztahů. Na straně pasiv výrazně vzrostl kapitál, a to především v zapříčinění růstu hospodářského výsledku minulých let. Bankovní úvěry byly v průběhu sledovaného období postupně spláceny a tím firmě rostl podíl již zmíněného vlastního kapitálu. Firma měla každý rok velice vysoké závazky vůči svým dodavatelům. Největší problémy v platební schopnosti přišly v roce 2008, kdy měla společnost přes 19 milionů korun závazků po splatnosti. V průběhu let však závazky, které byly po splatnosti, výrazně klesly. Výkaz zisku a ztráty v průběhu let rovněž zaznamenal veliké změny. Jeho vývojový trend se může hodnotit jako dobrý. Zpočátku, v roce 2006, dosahoval podnik v porovnání s rokem 2014 nízké výnosy. Nejvíce se ve sledovaném období změnily položky tržeb za zboží a výkony. Tržby za zboží původně převažovaly nad výkony, což se v průběhu let obrátilo. Výkony měly (s výjimkou roku 2009) růstový trend, kdežto tržby měly trend 66
klesající. Změna nastala až v posledních dvou letech, kdy došlo k jejich nárůstu. Náklady vynaložené na prodané zboží a výkonová spotřeba mají trend vývoje úměrný tržbám a výkonům. Společnost během let zvyšovala i svůj hospodářský výsledek. Analýza rozdílových ukazatelů až na výjimky vykazovala záporné hodnoty. Tato skutečnost se připisuje vysokým zásobám. Na vývoji ukazatelů se podepsala i přeměna bankovních úvěrů, kdy došlo k refinancování krátkodobých úvěrů. K této podstatné změně došlo v roce 2009. Vývojový trend ČPK a ČPM je i přes záporné hodnoty rostoucí. Během analýzy poměrových ukazatelů bylo zjištěno, že firma dosahuje dobrých výsledků u ukazatelů rentability a aktivity. Stejně jak tomu bylo i u odvětvového srovnání, analýzy likvidity a zadluženosti dosahují podprůměrných výsledků. Lze ale říci, že vývoj poměrových ukazatelů se každým rokem zlepšuje. V práci bylo provedeno odvětvové srovnání v rámci poměrových ukazatelů. Na tomto základě lze konstatovat, že si firma oproti odvětví vede lépe u ukazatelů rentability a aktivity. Odvětvový průměr dosahuje oproti firmě lepších hodnot u ukazatelů likvidity a zadluženosti. Tento fakt potvrzuje problém firmy ve vázání finančních prostředků v pohledávkách. Finanční zdraví se dá zhodnotit jako dobré. Společnost ve sledovaném období vykazovala téměř ve všech směrech analýzy rostoucí trend. Doporučení je pro firmu následující. Měla by se nadále snažit vymáhat od svých odběratelů pohledávky, jelikož v nich má každým rokem vázáno příliš mnoho peněžních prostředků. Se zpožděním plateb od odběratelů se firma zdržuje právě v placení svým dodavatelům a dosahuje nepříznivých výsledků u ukazatele zadluženosti. Zásoby by měly být optimálnější, protože i v nich se zbytečně vážou finanční prostředky, které by mohly sloužit například na úhradu dodavatelům nebo na nové investice. Pokud má firma nastavenou skladovou politiku s vyššími zásobami vědomě, je (vzhledem k sezónnosti firmy) na zamyšlení, zda je opravdu zapotřebí udržovat zásoby v takové výši.
67
5 Literatura BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-726-1145-3. Euro bagging: zemědělské, silážní a senážní stroje [online]. 2011 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.eurobagging.com/cs JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Prosperita firmy. ISBN 978-80-2473349-4. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Analytické materiály a statistiky [online]. 2005 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/#category238 MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7219-2. Oficiální server českého soudnictví: veřejný rejstřík [online]. Ministerstvo spravedlnosti České
Republiky,
©2012-2015
[cit.
2016-03-14].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=500678 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-1992-4.
68
6 Seznam vzorců Vzorec 1: Horizontální analýza - výpočet absolutní změny (Jiříček, Morávková, 2008) ........................................................................................................................................ 16 Vzorec 2: Horizontální analýza - výpočet procentní změny (Jiříček, Morávková, 2008) ........................................................................................................................................ 16 Vzorec 3: Výpočet čistého pracovního kapitálu ČPK (Jiříček, Morávková, 2008) ....... 17 Vzorec 4: Výpočet čistých peněžních prostředků ČPP (Jiříček, Morávková, 2008) ..... 18 Vzorec 5: Výpočet čistého peněžního majetku ČPM (Jiříček, Morávková, 2008) ........ 18 Vzorec 6: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, Morávková, 2008) ......................... 21 Vzorec 7: Výpočet rentability celkového investovaného kapitálu ROCE ..................... 21 Vzorec 8: Výpočet rentability vlastního kapitálu ROE (Kislingerová, Hnilica, 2008) . 22 Vzorec 9: Výpočet rentability tržeb ROS (Jiříček, Morávková, 2008) .......................... 22 Vzorec 10: Výpočet rentability nákladů (Jiříček, Morávková, 2008) ............................ 22 Vzorec 11: Výpočet nákladovosti (Jiříček, Morávková, 2008) ..................................... 22 Vzorec 12: Výpočet likvidity I. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008) .......................... 23 Vzorec 13: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008) ......................... 24 Vzorec 14: Výpočet likvidity III. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008) ....................... 24 Vzorec 15: Výpočet obratu celkových aktiv (Kislingerová, Hnilica, 2008) .................. 26 Vzorec 16: Výpočet doby obratu stálých aktiv (Kislingerová, Hnilica, 2008) .............. 26 Vzorec 17: Výpočet obratu zásob (Kislingerová, Hnilica, 2008) .................................. 26 Vzorec 18: Výpočet doby obratu zásob (Kislingerová, Hnilica, 2008) ......................... 27 Vzorec 19: Výpočet doby inkasa pohledávek (Kislingerová, Hnilica, 2008) ................ 27 Vzorec 20: Výpočet doby úhrady krátkodobých závazků (Kislingerová, Hnilica, 2008) ........................................................................................................................................ 27 69
Vzorec 21: Výpočet ukazatele věřitelského rizika (Kislingerová, Hnilica, 2008) ......... 28 Vzorec 22: Výpočet koeficientu samofinancování (Kislingerová, Hnilica, 2008) ........ 28 Vzorec 23: Výpočet úrokového krytí (Kislingerová, Hnilica, 2008) ............................. 29 Vzorec 24: Výpočet rentability vlastního kapitálu (Kislingerová, Hnilica, 2008)......... 30 Vzorec 25: Výpočet Altmanova Z-skóre (Jiříček, Morávková, 2008) ........................... 31 Vzorec 26: Výpočet indexu IN01 (Růčková, 2011)....................................................... 32
70
7 Seznam obrázků Obrázek 1: Členění poměrových ukazatelů (zdoj: Růčková, 2011; vlastní úprava) ..... 19 Obrázek 2: DuPont rozklad (zdroj: Jiříček, Morávková, 2008; Růčková, 2011; vlastní úprava) ............................................................................................................................ 30 Obrázek 3: DuPont rozklad 2010 (zdroj: účetní výkazy firmy, vlastní úprava) ........... 60
71
8 Seznam grafů Graf 1: Struktura aktiv (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) ....................................... 38 Graf 2: Struktura pasiv (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) ....................................... 41 Graf 3: Struktura položek výkazu zisku a ztráty (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) 43 Graf 4: Procentní podíl položek aktiv na celkových aktivech (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) ............................................................................................................................ 46 Graf 5: Procentní podíl položek pasiv na celkových pasivech (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava)................................................................................................................. 48 Graf 6: Vývoj ukazatele likvidity (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) ...................... 53 Graf 7: Vývoj ukazatelů rentability (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) ................... 55 Graf 8: Složení ROE (zdroj: vlastní zpracování) ........................................................... 60 Graf 9: Model IN01 (zdroj: vlastní úprava) ................................................................... 62 Graf 10: Altmanovo Z-skóre (zdroj: vlastní úprava) ..................................................... 62 Graf 11: Odvětvové srovnání 2012 - 2014 (zdroj: www.mpo.cz, vlastní úprava) ........ 65
72
9 Seznam tabulek Tabulka 1: Intervaly hodnocení - Kralickův Quick test ................................................ 33 Tabulka 2: Intervaly hodnocení - Tamariho model ....................................................... 34 Tabulka 3: Horizontální analýza strany aktiv – absolutní změna ................................. 36 Tabulka 4: Horizontální analýza strany aktiv – relativní změna ................................... 36 Tabulka 5: Horizontální analýza strany pasiv – absolutní změna ................................. 39 Tabulka 6: Horizontální analýza strany pasiv – relativní změna .................................. 39 Tabulka 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – absolutní změna .................. 42 Tabulka 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – relativní změna...................... 42 Tabulka 9: Vertikální analýza – strana aktiv ................................................................. 45 Tabulka 10: Vertikální analýza - strana pasiv ............................................................... 47 Tabulka 11: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty .................................................. 49 Tabulka 12: Čistý pracovní kapitál a čistý peněžní majetek ......................................... 51 Tabulka 13: Ukazatele platební schopnosti (likvidity) firmy........................................ 52 Tabulka 14: Ukazatele rentability ................................................................................. 54 Tabulka 15: Ukazatele aktivity ..................................................................................... 56 Tabulka 16: Ukazatele zadluženosti .............................................................................. 58 Tabulka 17: DuPont rozklad ......................................................................................... 59 Tabulka 18: Altmanovo Z-skóre, model IN01 .............................................................. 61 Tabulka 19: Odvětvové srovnání na základě poměrových ukazatelů v letech 2012 - 2014 ........................................................................................................................................ 63
73
10 Seznam příloh Příloha A: Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) ........................................................... 75 Příloha B: Absolutní změny aktiv (v tis. Kč) ................................................................ 79 Příloha C: Relativní změny aktiv (v %) ........................................................................ 81 Příloha D: Absolutní změny pasiv (v tis. Kč)................................................................ 83 Příloha E: Relativní změny pasiv (v %) ........................................................................ 85 Příloha F: Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) .................................................................... 87 Příloha G: Absolutní změny výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) ...................................... 90 Příloha H: Relativní změny výkazu zisku a ztráty (v %) .............................................. 92 Příloha I: Vertikální analýza rozvahy – strana aktiv (v %) ........................................... 94 Příloha J: Vertikální analýza – strana pasiv (v %) ........................................................ 96 Příloha K: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (v %) ........................................... 98 Příloha L: DuPont rozklad 2006.................................................................................. 100 Příloha M: DuPont rozklad 2007 ................................................................................. 100 Příloha N: DuPont rozklad 2008 ................................................................................. 100 Příloha O: DuPont rozklad 2009 ................................................................................. 101 Příloha P: DuPont rozklad 2010 .................................................................................. 101 Příloha Q: DuPont rozklad 2011 ................................................................................. 101 Příloha R: DuPont rozklad 2012 ................................................................................. 102 Příloha S: DuPont rozklad 2013 .................................................................................. 102 Příloha T: DuPont rozklad 2014.................................................................................. 102
74
Příloha A: Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) Položka aktiv AKTIVA Celkem
2006 117 176
2007
2008
2009
120 004 120 073
2010
2011
2012
2013
2014
103 421 94 994 95 713 94 737 97 352 107 296
Dlouhodobý majetek
45 340
58 251
59 261
Dlouhodobý nehmotný majetek
-2 040
-1 632
-1 225
-816
-408
0
0
0
0
Goodwill
-2 040
-1 632
-1 225
-816
-408
0
0
0
0
Dlouhodobý hmotný majetek
47 252
59 756
60 343
53 748 56 528 53 748 51 918 54 030
53 687
4 468
4 270
4 270
31 482
52 050
50 980
4 110
2 839
4 460
4 987
4 007
2 593
2 213
5 213
2 431
52
39
27
14
1
0
0
0
-1
7 140
558
606
0
0
0
6
0
0
128
127
143
1 902
1 791
2 024
304
535
984
128
127
143
1 902
1 791
2 024
304
535
984
Oběžná aktiva
70 241
58 144
58 599
40 229 33 812 37 266 40 464 40 680
51 409
Zásoby
45 568
37 062
39 697
29 769 18 822 24 582 21 563 27 078
37 628
Materiál
7 850
9 473
9 740
4 752
4 034
5 390
3 937
6 790
5 488
Nedokončená výroba a polotovary
3 971
3 006
2 912
5 458
2 950
3 564
3 810
4 989
5 659
Výrobky
6 974
10 561
13 168
11 500
3 797
7 085
6 448
7 465
17 656
26 423
14 022
13 877
8 059
8 041
8 543
7 368
7 764
8 825
350
0
0
0
0
0
0
70
0
22 110
18 706
17 316
8 390 13 696 10 141 18 196
9 916
12 495
Pozemky Stavby Samostatné movité věci Jiný dlouhodobý majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných osobách
Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky
59 972 57 911 55 771 52 223 54 656
4 270
4 270
4 270
4 270
54 671
4 194
4 195
49 615 48 250 46 884 45 519 44 623
47 062
75
Položka aktiv
2006
2007
2008
2013
2014
19 544
16 735
16 132
9 032
12 077
0
0
120
0
0
0
503
0
0
pohledávky
2 324
1 024
646
330
577
29
18
266
0
Ostatní poskytnuté zálohy
242
279
418
277
207
1 008
388
495
418
0
668
0
21
0
237
138
123
0
2 563
2 376
1 586
2 070
1 294
2 543
705
3 686
1 286
204
149
227
540
488
36
94
48
194
Účty v bankách
2 359
2 227
1 359
1 530
806
2 507
611
3 638
1 092
Ostatní aktiva
1 595
3 609
2 213
3 220
3 271
2 676
2 050
2 107
1 216
Časové rozlišení
1 595
3 609
2 213
3 220
3 271
2 676
2 050
2 107
1 216
Náklady příštích období
1 595
2 213
1 372
1 606
1 066
726
766
398
319
Komplexní náklady příštích období
0
1 396
841
1 614
2 198
1 912
1 251
1 608
821
Příjmy příštích období
0
0
0
0
7
38
33
101
76
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát – daňové
Dohadné účty aktivní Finanční majetek Peníze
2009
2010
7 762 12 912
2011
2012
8 867 17 149
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní úprava
76
Položka pasiv PASIVA celkem Vlastní kapitál
2006
2007
117 176
2008
2009
120 004 120 073
2010
2011
2012
2013
2014
103 421 94 994 95 713 94 737 97 352 107 296
23 692
23 729
24 453
Základní kapitál
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
Základní kapitál
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
-7
1
-20
1 480
1 369
1 602
-117
154
603
0
0
0
0
0
0
-117
154
0
-7
1
-20
1 480
1 369
1 602
0
0
603
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
399
21 469
22 299
22 329
23 074 21 835 23 513 26 748 33 122
39 758
21 469
22 299
22 329
23 074 23 074 24 752 26 748 33 122
39 758
0
0
0
831
30
745
93 113
96 275
95 368
0
0
0
0
0
0
600
1 200
0
0
0
0
0
0
0
600
1 200
0
závazky
946
275
1 628
989
976
755
645
696
720
Závazky z obchodních vztahů
800
0
0
0
0
0
0
0
0
Jiné závazky
0
0
1 228
436
295
108
0
0
0
Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku Rezervnía závazků fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený výsledek minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Dlouhodobé
24 714 26 281 29 749 34 403 41 310
0 -1 239 -1 239
51 910
0
0
0
6 374
6 635
10 150
78 474 68 432 65 651 59 910 55 631
55 076
-1 239
6 374
3 235
77
Položka pasiv Odložený daňový závazek
2006
2007
2008
2009
23 319
23 744
26 132
18 823 17 939 18 563 11 123 12 691
18 781
0
713
0
4 815
401
413
129
0
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
567
804
914
576
627
714
868
931
988
347
465
500
302
345
401
495
537
578
322
376
225
726
1 273
1 455
1 080
932
2 955
Přijaté zálohy
1 387
1 350
0
1 458
227
249
1 982
0
0
Dohadné účty
4
66
0
1
4
0
0
0
0
101
1 408
809
4 959
815
203
125
17
17
Bankovní úvěry a výpomoci
67 998
67 074
65 160
45 825 45 825 42 898 42 863 38 627
31 037
Bankovní úvěry dlouhodobé
26 880
23 160
19 200
29 825 26 898 27 519 18 175 24 343
20 046
Krátkodobé bankovní úvěry
41 118
43 914
45 960
16 000 18 927 15 379 24 688 14 284
10 991
Ostatní pasiva
371
0
252
233
281
313
423
411
310
Časové rozlišení
371
0
252
233
281
313
423
411
310
Výdaje příštích období
371
0
252
233
281
313
423
411
310
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního Stát – daňové pojištění závazky a dotace
Jiné závazky
28 926
21 438
681
647
645
2014
31 660 21 631 21 998 15 802 15 108
Závazky k zaměstnancům
24 169
553
2013
28 580
společníkům
400
2012
720
Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky ke
275
2011
696
Krátkodobé závazky
146
2010
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.jutice.cz), vlastní úprava
78
Příloha B: Absolutní změny aktiv (v tis. Kč) Položka aktiv AKTIVA Celkem
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2018
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
719
-976
2 615
9 944
-2 061 -2 140 -3 548
2 342
106
2010/ 2009
2 828
69
-16 652
12 911
1 010
711
Dlouhodobý nehmotný majetek
408
407
409
408
408
0
0
0
Goodwill
408
407
409
408
408
0
0
0
12 504
587
-6 595
2 780 -2 780 -1 830
2 112
-343
-198
0
0
0
-76
1
Stavby
20 568
-1 070
-1 365
-1 365 -1 366 -1 365
-896
2 439
Samostatné movité věci
-1 271
1 621
527
-13
-12
-13
-13
-1
0
0
-1
-6 582
48
-606
0
0
6
-6
0
Dlouhodobý finanční majetek
-1
16
1 759
-111
233 -1 720
231
449
Podíly v ovládaných osobách
-1
16
1 759
-111
233 -1 720
231
449
-12 097
455
-18 370
-6 417
Zásoby
-8 506
2 635
-9 928
Materiál
1 623
267
-965
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky
Jiný dlouhodobý majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Oběžná aktiva
Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky
-8 427
0
0
-980 -1 414
3 454
-470
3 090 -2 782
3 198
216 10 829
-10 947
5 760 -3 019
5 515 10 550
-4 988
-718
1 356 -1 453
2 853 -1 302
-94
2 546
-2 508
614
246
3 587
2 607
-1 668
-7 703
3 288
-637
-12 401
-145
-5 818
-18
-350
0
0
0
-3 404
-1 390
-8 926
502 -1 175 0
5 306 -3 555
1 179
670
1 017 10 191 396
1 061
70
-70
8 055 -8 280
2 579
0
79
Položka aktiv
2007/ 2006
Pohledávky z obchodních vztahů
-2 809
-603
-8 370
0
120
-120
0
0
503
-503
0
-1 300
-378
-316
247
-548
-11
248
-266
37
139
-141
-70
801
-620
107
-77
668
-668
21
-21
237
-99
-15
-123
-187
-790
484
-776
-55
78
313
-52
Účty v bankách
-132
-868
171
-724
Ostatní aktiva
2 014
-1 396
1 007
51
-595
-626
57
-891
Časové rozlišení
2 014
-1 396
1 007
51
-595
-626
57
-891
618
-841
234
-540
-340
40
-368
-79
1 396
-555
773
584
-286
-661
357
-787
0
0
0
7
31
-5
68
-25
Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát – daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Finanční majetek Peníze
Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
5 150 -4 045
2012 /2011
2013/ 2012
2014/ 2013
8 282 -8 117
3 045
1 249 -1 838 -452
58
1 701 -1 896
2 981 -2 400 -46
146
3 027 -2 546
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
80
Příloha C: Relativní změny aktiv (v %) Položka aktiv AKTIVA Celkem
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2018
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
2,4
0,1
-13,9
-8,1
0,8
-1,0
2,8
10,2
28,5
1,7
1,2
-3,4
-3,7
-6,4
4,5
0,2
-20,0
-24,9
-33,4
-50,0 -100,0
0,0
0,0
0,0
-20
-24,9
-33,4
-50,0 -100,0
0,0
0,0
0,0
Dlouhodobý hmotný majetek
26,5
1,0
-10,9
5,2
-4,9
-3,4
4,1
-0,6
Pozemky
-4,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
-1,8
0,0
Stavby
65,3
-2,1
-2,7
-2,8
-2,8
-2,9
-2,0
5,5
Samostatné movité věci
-30,9
57,1
11,8
-19,7
-35,3
-18,1
145,5
-53,4
Jiný dlouhodobý majetek
-25,0
-30,8
-48,1
-92,9 -100,0
0,0
0,0
0,0
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
-92,2
8,6
-100,0
0,0
0,0
0,0
-100,0
0,0
Dlouhodobý finanční majetek
-0,8
12,6
1 230,1
-5,8
13,0
-85,0
76,0
83,9
Podíly v ovládaných osobách
-0,8
12,6
1 230,1
-5,8
13,0
-85,0
76,0
83,9
Oběžná aktiva
-17,2
0,8
-31,3
-16,0
10,2
8,6
0,5
26,4
Zásoby
-18,7
7,1
-25,0
-36,8
30,6
-12,3
25,6
39,0
Materiál
20,7
2,8
-51,2
-15,1
33,6
-27,0
72,5
-19,2
-24,3
-3,1
87,4
-46,0
20,8
6,9
30,9
13,4
51,4
24,7
-12,7
-67,0
86,6
-9,0
15,8
136,5
-46,9
-1,0
-41,9
-0,2
6,2
-13,8
5,4
13,7
-100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Goodwill
Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby
0,0 -100,0
81
Položka aktiv
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
Krátkodobé pohledávky
-15,4
-7,4
-51,5
63,2
-26,0
79,4
-45,5
26,0
Pohledávky z obchodních vztahů
-14,4
-3,6
-51,9
66,3
-31,3
93,4
-47,3
33,7
0,0
0,0
100,0
0,0
0,0
0,0
-100,0
0,0
-55,9
-36,9
-48,9
74,8
-95,0
-37,9
15,3
49,8
-33,7
-25,3
378,0
-61,5
0,0
-100,0
0,0
-100,0
0,0
-41,8
-10,9 -100,0
-7,3
-33,2
30,5
-37,5
96,5
-72,3
422,8
-65,1
-27,0
52,3
137,9
-9,6
-92,6
161,1
-48,9
304,2
Účty v bankách
-5,6
-39,0
12,6
-47,3
211,0
-75,6
495,4
-70,0
Ostatní aktiva
126,3
-38,7
45,5
1,6
-18,2
-26,4
2,8
-42,3
Časové rozlišení
126,3
-38,7
45,5
1,6
-18,2
-26,4
2,8
-42,3
38,7
-38,0
17,1
-33,6
-31,9
5,5
-48,0
-19,8
Komplexní náklady příštích období
0,0
-39,8
-91,9
36,2
-13,0
-34,6
28,5
-48,9
Příjmy příštích období
0,0
0,0
0,0
0,0
442,9
-13,2
206,1
-24,8
Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát – daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Finanční majetek Peníze
Náklady příštích období
1 377,8 -100,0 27,6
-15,6
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
82
Příloha D: Absolutní změny pasiv (v tis. Kč) 2007/ 2006
2008/ 2007
2 828
69
-16 652
-8 427
719
-976
37
724
261
1 567
3 468
4 654
Kapitálové fondy
8
-21
1 500
-111
233
-1 719
271
449
Ostatní kapitálové fondy
0
0
0
0
0
-117
271
-154
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
8
-21
1 500
-111
233
-1 602
0
603
Hospodářský výsledek minulých let
830
30
745
-1 239
1 678
3 235
6 374
6 636
Nerozdělený výsledek minulých let
830
30
745
0
1 678
1 996
6 374
6 636
0
0
0
-1 239
0
1 239
0
0
-801
715
-1 984
7 613 -3 139
3 139
261
3 515
3 162
-907
-16 894
-10 042 -2 781
-5 741
-4 279
-555
Rezervy
0
0
0
0
0
600
600
-1 200
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
0
0
0
0
0
600
600
-1 200
Dlouhodobé závazky
-671
1 353
-639
-13
-221
-110
51
24
Závazky z obchodních vztahů
-800
0
0
0
0
0
0
0
0
1 228
-792
-141
-187
-108
0
0
129
125
153
128
-34
-2
51
24
Krátkodobé závazky
4 757
-346
3 080
-10 029
367
-6 196
-694
8 211
Závazky z obchodních vztahů
2 306
2 388
-7 309
-884
624
-7 440
1 568
6 090
713
-713
4 815
-4 414
12
-284
-129
0
Položka pasiv PASIVA celkem Vlastní kapitál
Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje
Jiné závazky Odložený daňový závazek
Závazky k ovládaným a řízeným osobám
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
2 615
9 944
6 907 10 600
83
2007/ 2006
2008/ 2007
-3
0
0
0
0
0
0
0
Závazky k zaměstnancům
237
110
-338
51
87
154
63
57
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
118
35
-198
43
56
94
42
41
54
-151
501
547
182
-375
-148
2 023
-37 -1 350
1 458
-1 231
22
1 733
-1 982
0
Položky pasiv Závazky ke společníkům
Stát – daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Dohadné účty Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
62
-66
1
3
-4
0
0
0
1 307
-599
4 150
-4 144
-612
-78
-108
0
-924 -1 914
-19 335
0 -2 927
-35
-4 236
-7 590
-3 720 -3 960
10 625
621
-9 344
6 168
-4 297
2 927 -3 548
9 309
-10 404
-3 293
-2 927
2 796
2 046
-29 960
Ostatní pasiva
-371
252
-19
48
32
110
-12
-101
Časové rozlišení
-371
252
-19
48
32
110
-12
-101
Výdaje příštích období
-371
252
-19
48
32
110
-12
-101
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
84
Příloha E: Relativní změny pasiv (v %) Položka pasiv
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
PASIVA celkem
2,41
0,06
-13,87
-8,15
0,76
-1,02
2,76
10,21
Vlastní kapitál
0,16
3,05
1,07
6,34
13,20
15,64
20,08
25,66
114,29
-2 100,00
7 500,00
-7,50
17,02
-107,30
231,62
291,56
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
231,62
-100,00
114,29
-2 100,00
7 500,00
-7,50
17,02
-107,30
0,0
0,0
3,87
0,13
3,34
-5,37
7,68
13,76
23,83
20,04
3,87
0,13
3,34
0,0
7,27
8,06
23,83
20,04
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
0,0
0,0
-96,39
2 383,33
-266,31
614,45 -49,25
97,03
4,09
52,98
3,4
-0,94
-17,71
-12,80
-4,06
-8,74
-7,14
-1,00
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
-100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
-100,0
závazky
-70,93
492,0
-39,25
-1,31 -22,64
-14,57
7,91
3,45
Závazky z obchodních vztahů
-100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Jiné závazky
0,0
0,0
-64,5
-32,34 -63,39
-100,0
0,0
0,0
Odložený daňový závazek
88,36
45,45
38,25
23,15
-4,99
-0,31
7,91
3,45
Krátkodobé závazky
19,68
-1,2
10,78
-31,68
1,7
-28,17
-4,39
54,35
10,76
10,06
-27,97
-4,7
3,48
40,08
14,10
47,99
0,0
-100,0
0,0
-91,67
2,99
-68,77
-100,0
0,0
Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a Hospodářský závazků výsledek minulých let Nerozdělený výsledek minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Dlouhodobé
Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám
0,0
85
Položky pasiv Závazky ke společníkům
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
-100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
41,80
13,68
-36,98
8,85
13,88
21,57
7,26
6,12
34,01
7,53
-39,6
14,24
16,23
23,44
8,48
7,64
16,77
-40,16
222,67
75,34
14,30
-25,77
-13,70
217,06
Přijaté zálohy
-2,67
-100,0
0,0
-84,43
9,69
695,98
-100,0
0,0
Dohadné účty
1 550,0
-100,0
0,0
300,00 -100,0
0,0
0,0
0,0
Jiné závazky
1 294,06
-42,54
512,98
83,57 -75,09
-38,42
-86,40
0,0
Bankovní úvěry a výpomoci
-1,36
-2,85
-29,67
0,0
-6,39
-0,08
-9,88
-19,65
Bankovní úvěry dlouhodobé
-13,84
-17,10
55,34
-9,81
2,31
-33,95
33,94
-17,65
Krátkodobé bankovní úvěry
6,80
4,66
-65,19
18,29 -18,75
60,53
-42,14
-23,05
Ostatní pasiva
-100,0
0,0
-7,54
20,60
11,39
35,14
-2,84
-24,57
Časové rozlišení
-100,0
0,0
-7,54
20,60
11,39
35,14
-2,84
-24,57
Výdaje příštích období
-100,0
0,0
-7,54
20,60
11,39
35,14
-2,84
-24,57
Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního Stát – daňové pojištění závazky a dotace
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
86
Příloha F: Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Položka výkazu
2008
2009
2010
59 577 61 189
59 648
36 712
52 669 54 284
52 405
31 548
6 905
7 243
5 164
38 310 68 862
83 551
57 567
67 636 85 891 109 581
128 672 136 378
37 250 66 049
80 972
56 020
77 848 81 856 108 209
124 561 124 938
2 660
2 532
878
8 513 16 122
23 773
Výkonová spotřeba
36 705 59 645
Spotřeba materiálu a energie Služby
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a Změna stavu služeb zásob vlastní výroby
2006
6 908
2012
2013
2014
32 218 31 968
30 737
39 774
43 068
27 413 26 795
26 847
35 041
37 819
3 890
4 733
5 249
4 805
5 173
-314
2 295
11 393
18 433
20 944 24 531
28 141
29 691
31 611
67 021
44 298
51 497 66 533
85 330
26 069 45 477
52 255
33 153
39 628 53 981
69 720
87 882
93 935
10 636 14 168
14 766
11 145
11 869 12 552
15 610
15 832
16 081
Přidaná hodnota
8 513 16 122
23 773
18 433
20 944 24 531
28 141
29 691
31 611
Osobní náklady
3 935 12 667
15 224
13 596
13 312 12 947
14 320
15 240
15 557
Mzdové náklady
2 883
9 187
10 922
9 906
9 650
9 384
10 366
11 044
11 276
0
0
144
144
150
168
168
168
168
1 004
3 184
3 863
3 275
3 277
3 156
3 537
3 769
3 852
Sociální náklady
48
296
295
271
235
239
249
259
261
Daně a poplatky
99
275
146
117
169
187
189
257
252
Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdr. pojištění
-10 212
2011
3 903
Aktivace
1 060
2007
103 714 110 016
87
Položka výkazu Odpisy dl. nehmot a hmot. majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodob. majetku
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
366
1 519
2 375
2 790
3 123
3 096
2 642
2 648
2 402
510
4 926
2 423
980
1 614
1 364
3 235
1 708
4 330
163
2 844
332
75
677
85
2 029
377
2 195
347
2 082
2 091
905
937
1 279
1 206
1 331
2 135
404
4 047
1 362
623
996
701
2 383
982
3 288
105
2 389
0
0
535
0
1 527
75
1 813
299
1 658
1 362
623
461
701
856
907
1 475
582
-616
937
-665
-2 336
989
1 296
1 717
-557
1 310
1 815
901
875
676
430
213
319
197
1 306
709
615
656
2 704
44
665
749
1 181
3 641
4 262
6 438
3 171
5 266
8 361
10 094
10 125
14 015
Výnosové úroky
172
1
1
1
59
1
7
1
2
Nákladové úroky
2 095
3 185
3 638
3 196
3 147
2 957
2 600
1 667
1 490
960
1 589
3 817
1 596
1 729
1 265
1 501
1 894
355
1 318
2 581
5 494
2 648
2 101
2 589
1 770
3 062
794
-2 281 -4 176
-5 314
-4 247
-3 460 -4 280
-2 862
-2 834
-1 927
Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření
Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření
88
Položka výkazu
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Daň z příjmů za běžnou činnost
529
128
379
163
128
846
858
656
1 938
splaná
389
0
253
10
0
880
860
605
1 914
odložená
140
128
126
153
128
-34
-2
51
24
831
-42
745
-1 239
1 678
3 235
6 374
6 635
10 150
0
72
0
0
0
0
0
0
0
0
72
0
0
0
0
0
0
0
831
30
745
-1 239
1 678
3 235
6 374
6 635
10 150
1 360
158
1 124
-1 076
1 806
4 081
7 232
7 291
12 088
Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.jutice.cz), vlastní úprava
89
Příloha G: Absolutní změny výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) Položka výkazu
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
Tržby za prodej zboží
1 612 -1 541
-22 936
-4 494
-250 -1 231
9 037
3 294
Náklady vynaložené na prodané zboží
1 615 -1 879
-20 857
-4 135
-618
52
8 194
2 778
338
-2 079
-359
368 - 1 283
843
516
Výkony
30 552 14 689
-25 984
10 069
18 255 23 690
19 091
7 706
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
28 799 14 923
-24 952
21 828
4 008 26 353
16 352
377
14 115 -4 217
2 609
9 098
1 554
130
-1 769
Obchodní marže
Změna stavu zásob vlastní výroby
-3
1 600
-128
-1 654
-11 090
153
-106
622
-669
Výkonová spotřeba
22 940
7 376
-22 723
7 199
15 036 18 797
18 384
6 302
Spotřeba materiálu a energie
19 408
6 778
-19 102
6 475
14 353 15 739
18 162
6 053
Služby
3 532
598
-3 621
724
683
3 058
222
249
Přidaná hodnota
7 609
7 651
-5 340
2 511
3 587
3 610
1 550
1 920
Osobní náklady
8 732
2 557
-1 628
-284
-365
1 373
920
317
Mzdové náklady
6 304
1 735
-1 016
-256
-266
982
678
232
Odměny členům orgánů spol. a družstva
0
144 0
6
18
0
0
0
0
2 180
679
-588
2
-121
381
232
83
Sociální náklady
248
-1
-24
-36
4
10
10
2
Daně a poplatky
176
-129
-29
52
18
2
68
-5
856
415
333
-27
-454
6
-246
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
4 416 -2 503
-1 443
634
-250
1 871
-1 527
2 622
Tržby z prodeje dlouhodob. majetku
2 681 -2 512
-257
602
-592
1 944
-1 652
1 818
Tržby z prodeje materiálu
1 735
-1 186
32
342
-73
125
804
Aktivace
Náklady na sociální zabezpečení a zdr. pojištění
Odpisy dl. nehmot a hmot. majetku
1 153
9
132
90
Položka výkazu Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
3 643 -2 685
-739
373
-295
1 682
-1 401
2 306
2 284 -2 389
0
535
-535
1 527
-1 452
1 738
1 359
-296
-739
-62
240
155
51
568
-1 198
1 553
-1 602
-1 671
3 325
307
421
-2 274
Ostatní provozní výnosy
505
-914
-26
-199
-246
-217
106
-122
Ostatní provozní náklady
-597
-94
41
2 048
-2 660
621
84
432
621
2 176
-3 267
2 095
3 095
1 733
31
3 890
Výnosové úroky
-171
0
0
58
-58
6
-6
1
Nákladové úroky
1 090
453
-442
-49
-190
-357
-933
-177
Ostatní finanční výnosy
629
2 228
-2 221
133
-464
236
393
-1 539
Ostatní finanční náklady
1 263
2 913
-2 846
-547
488
-819
1 292
-2 268
-1 895 -1 138
1 067
787
-820
1 418
28
907
Změna stavu rezerv a opravných položek
Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost
-401
251
-216
-35
718
12
-202
1 282
splaná
-389
253
-243
-10
880
-20
-255
1 309
-12
-2
27
-25
-162
32
53
-27
-873
787
-1 984
2 917
1 557
3 139
261
3 515
Mimořádné výnosy
72
-72
0
0
0
0
0
0
Mimořádný výsledek hospodaření
72
-72
0
0
0
0
0
0
-801
715
-1 984
2 917
1 557
3 139
261
3 515
-1 202
966
-2 200
2 882
2 275
3 151
59
4 797
odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
91
Příloha H: Relativní změny výkazu zisku a ztráty (v %) Položka výkazu
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
2011/ 2010
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
Tržby za prodej zboží
2,7
-2,5
-38,5
-12,2
-0,8
-3,9
29,4
8,3
Náklady vynaložené na prodané zboží
3,1
-3,5
-39,8
-13,1
-2,3
0,2
30,5
7,9
Obchodní marže
0,0
4,9
-28,7
-7,0
7,7
-2,8
21,7
10,9
Výkony
79,7
21,3
-31,1
17,5
27,0
27,6
17,4
6,0
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
77,3
22,6
-30,8
39,0
5,1
32,2
15,1
0,3
Změna stavu zásob vlastní výroby
150,9
-4,8
-65,3 -1 263,1 -138,2
-108,0
-830,9
396,4
0
-69,3
1 323,4
-100,0
0,0
1 177,3
7,7
-97,4
Výkonová spotřeba
62,5
12,4
-33,99
16,3
29,2
28,3
21,5
6,1
Spotřeba materiálu a energie
74,4
14,9
-36,6
19,5
36,2
29,2
26,0
6,9
Služby
33,2
4,2
-24,5
6,5
5,8
24,4
1,4
1,6
Přidaná hodnota
89,4
47,5
-22,5
13,6
17,1
14,7
5,5
6,5
Osobní náklady
221,9
20,2
-10,7
-2,1
-2,7
10,6
6,4
2,1
Mzdové náklady
218,7
18,9
-9,3
-2,6
-2,8
10,5
6,5
2,1
Odměny členům orgánů spol. a družstva
0,0
0,0
0,0
4,2
12,0
0,0
0,0
0,0
Náklady na sociální zabezpečení a zdr. pojištění
217,1
21,3
-15,2
0,1
-3,7
12,1
6,6
2,2
Sociální náklady
516,7
-0,3
-8,1
-13,3
1,7
4,2
4,0
0,8
Daně a poplatky
177,8
-46,9
-19,9
44,4
10,7
1,1
36,0
-1,9
56,4
17,5
11,9
-0,9
-14,7
0,2
-9,3
Aktivace
Odpisy dl. nehmot a hmot. majetku
315,0
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
865,9
-50,8
-59,6
64,7
-15,5
137,2
-47,2
153,5
Tržby z prodeje dlouhodob. majetku
1 644,8
-88,3
-77,4
802,7
-87,4
2 287,1
-81,4
482,2
500,0
0,4
-56,7
3,5
36,5
-5,7
10,4
60,4
Tržby z prodeje materiálu
92
Položka výkazu Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál
2007/ 2006
2008/ 2007
2009/ 2008
2010/ 2009
901,7
-66,3
-54,3
2 175,2
-100,0
0,0
454,5
-17,9
-54,3
-205,8
-252,1
-171,0
Ostatní provozní výnosy
38,5
-50,4
-2,9
-22,7
Ostatní provozní náklady
-45,7
-13,3
6,7
17,1
51,1
Výnosové úroky
-99,4
Nákladové úroky
2012/ 2011
2013/ 2012
2014/ 2013
-29,6
236,9
-58,8
234,8
0,0 -100,0
0,0
-95,1
2 317,3
52,1
22,1
6,0
62,6
251,3 -142,3
31,0
32,5
-132,4
-36,4
-50,5
49,8
-38,2
312,2
-98,4
1 411,4
12,6
57,7
-50,7
66,1
58,8
20,7
0,3
38,4
0,0
0,0
5 800,0
-98,3
600,0
-85,7
100,0
52,0
14,2
-12,1
-1,5
-6,0
-12,1
-35,9
-10,6
Ostatní finanční výnosy
65,5
140,2
-58,2
8,3
-26,8
18,7
26,2
-81,3
Ostatní finanční náklady
95,8
112,9
-51,8
-20,7
23,2
-31,6
73,0
-74,1
Finanční výsledek hospodaření
83,1
27,3
-20,1
-18,5
23,7
-33,1
-1,0
-32,0
-75,8
196,1
-57,0
-21,5
560,9
1,4
-23,5
195,4
-100,0
0,0
-96,0
-100,0
0,0
-2,3
-29,7
216,4
-8,6
-1,6
21,4
-94,1 -2 650,0
-52,9
-105,1 -1 873,8
-266,3
-235,4
92,8
97,0
4,1
53,0
Změna stavu rezerv a opravných položek
Provozní výsledek hospodaření
Daň z příjmů za běžnou činnost splaná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
59,9
2011/ 2010
-26,0
-16,3 -126,6
0,0
-100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
-100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
-96,4
2 383,3
-266,3
-235,4
92,8
97,0
4,1
53,0
-88,4
611,4
-195,7
-267,8
126,0
77,2
0,8
65,8
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty 93
Příloha I: Vertikální analýza rozvahy – strana aktiv (v %) Položka aktiv
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
AKTIVA Celkem
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
Dlouhodobý majetek
38,7
48,5
49,4
58,0
61,0
58,3
55,1
56,0
51,0
Dlouhodobý nehmotný majetek
-1,7
-1,4
-1,0
-0,8
-0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
Goodwill
-1,7
-1,4
-1,0
-0,8
-0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
Dlouhodobý hmotný majetek
40,3
49,8
50,3
52,0
59,5
56,2
54,8
55,5
50,0
3,8
3,6
3,6
4,1
4,5
4,5
4,5
4,3
3,9
26,9
43,4
42,5
48,0
50,8
49,0
48,0
45,8
43,9
Samostatné movité věci
3,5
2,4
3,7
4,8
4,2
2,7
2,2
5,4
2,3
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
6,1
0,5
0,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Dlouhodobý finanční majetek
0,1
0,1
0,1
1,8
1,9
2,1
0,3
0,5
0,9
Podíly v ovládaných osobách
0,1
0,1
0,1
1,8
1,9
2,1
0,3
0,5
0,9
Oběžná aktiva
59,9
48,5
48,8
38,9
35,6
38,9
42,7
41,8
47,9
Zásoby
38,9
30,9
33,1
28,8
19,8
25,7
22,8
27,8
35,1
Materiál
6,7
7,9
8,1
4,6
4,2
5,6
4,2
7,0
5,1
Nedokončená výroba a polotovary
3,4
2,5
2,4
5,3
3,1
3,7
4,0
5,1
5,3
Výrobky
6,0
8,8
11,0
11,1
4,0
7,4
6,8
7,7
16,5
22,5
11,7
11,6
7,8
8,5
8,9
7,8
8,0
8,2
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
Krátkodobé pohledávky
18,9
15,6
14,4
8,1
14,4
10,6
19,2
10,2
11,6
Pohledávky z obchodních vztahů
16,7
13,9
13,4
7,5
13,6
9,3
18,1
9,3
11,3
Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,5
0,0
0,0
Stát – daňové pohledávky
2,0
0,9
0,5
0,3
0,6
0,0
0,0
0,3
0,0
Ostatní poskytnuté zálohy
0,2
0,2
0,3
0,3
0,2
1,1
0,4
0,5
0,4
Dohadné účty aktivní
0,0
0,6
0,0
0,0
0,0
0,2
0,1
0,1
0,0
Finanční majetek
2,2
2,0
1,3
2,0
1,4
2,7
0,7
3,8
1,2
Peníze
0,2
0,1
0,2
0,5
0,5
0,0
0,1
0,0
0,2
Pozemky Stavby
Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby
94
Položka aktiv
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Účty v bankách
2,0
1,9
1,1
1,5
0,8
2,6
0,6
3,7
1,0
Ostatní aktiva
1,4
3,0
1,8
3,1
3,4
2,8
2,2
2,2
1,1
Časové rozlišení
1,4
3,0
1,8
3,1
3,4
2,8
2,2
2,2
1,1
Náklady příštích období
1,4
1,8
1,1
1,6
1,1
0,8
0,8
0,4
0,3
Komplexní náklady příštích období
0,0
1,2
0,7
1,6
2,3
2,0
1,3
1,7
0,8
Příjmy příštích období
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,1
0,1
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
95
Příloha J: Vertikální analýza – strana pasiv (v %) Položka pasiv
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
PASIVA celkem
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
20,2
19,8
20,4
23,9
27,7
31,1
36,3
42,4
48,4
Základní kapitál
0,9
0,8
0,8
1,0
1,1
1,0
1,1
1,0
0,9
Základní kapitál
0,9
0,8
0,8
1,0
1,1
1,0
1,1
1,0
0,9
Kapitálové fondy
0,0
0,0
0,0
1,4
1,4
1,7
-0,1
0,2
0,6
Ostatní kapitálové fondy
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
-0,1
0,2
0,0
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
0,0
0,0
0,0
1,4
1,4
1,7
0,0
0,0
0,6
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
0,3
0,3
0,3
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
Zákonný rezervní fond
0,3
0,3
0,3
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
Hospodářský výsledek minulých let
18,3
18,6
18,6
22,3
23,0
24,6
28,2
34,0
37,1
Nerozdělený výsledek minulých let
18,6
18,6
18,6
22,3
24,3
25,9
28,2
34,0
37,1
Neuhrazená ztráta minulých let
0,0
0,0
0,0
0,0
-1,3
-1,3
0,0
0,0
0,0
Výsledek hospodaření běžného účetního období
0,7
0,0
0,6
-1,2
6,7
3,4
6,7
6,8
9,5
79,5
80,2
79,4
75,9
72,0
68,6
63,2
57,1
51,3
Rezervy
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,6
1,2
0,0
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,6
1,2
0,0
Dlouhodobé závazky
0,8
0,2
1,4
1,0
1,0
0,8
0,7
0,7
0,7
Závazky z obchodních vztahů
0,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Jiné závazky
0,0
0,0
1,0
0,4
0,3
0,1
0,0
0,0
0,0
Odložený daňový závazek
0,1
0,2
0,3
0,5
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
Krátkodobé závazky
20,6
24,1
23,8
30,6
22,8
23,0
16,7
15,5
21,7
Závazky z obchodních vztahů
18,3
19,8
21,8
18,2
18,9
19,4
11,7
13,0
17,5
Závazky k ovládaným a řízeným osobám
0,0
0,6
0,0
4,7
0,4
0,4
0,1
0,0
0,0
Závazky k zaměstnancům
0,5
0,7
0,8
0,6
0,7
0,7
0,9
1,0
0,9
Vlastní kapitál
Cizí zdroje
96
Položka pasiv Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát – daňové závazky a dotace
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
0,3
0,4
0,4
0,3
0,4
0,4
0,5
0,6
0,5
0,3
0,3
0,2
0,7
1,3
1,5
1,1
1,0
2,8
Přijaté zálohy
1,2
1,1
0,0
1,4
0,2
0,3
2,1
0,0
0,0
Dohadné účty
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Jiné závazky
0,1
1,2
0,7
4,8
0,9
0,2
0,1
0,0
0,0
Bankovní úvěry a výpomoci
58,0
55,9
54,3
44,3
48,2
44,8
45,2
39,7
28,9
Bankovní úvěry dlouhodobé
22,9
19,3
16,0
28,8
28,3
28,8
19,2
25,0
18,7
Krátkodobé bankovní úvěry
35,1
36,6
38,3
15,5
19,9
16,1
26,1
14,7
10,2
Ostatní pasiva
0,3
0,0
0,2
0,2
0,3
0,3
0,4
0,4
0,3
Časové rozlišení
0,3
0,0
0,2
0,2
0,3
0,3
0,4
0,4
0,3
Výdaje příštích období
0,3
0,0
0,2
0,2
0,3
0,3
0,4
0,4
0,3
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
97
Příloha K: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (v %) Položka výkazu
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Tržby za prodej zboží
61,5
48,1
42,4
39,6
29,3
28,1
22,
24,2
25,6
Náklady vynaložené na prodané zboží
54,4
42,7
37,3
34,0
24,9
23,5
19,3
21,3
22,5
7,1
5,4
5,2
5,6
4,4
4,5
2,8
2,9
3,1
Výkony
39,6
54,1
59,4
62,1
61,5
75,5
78,9
78,3
81,2
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
38,5
51,9
57,6
60,4
70,7
71,9
77,9
75,8
74,4
Změna stavu zásob vlastní výroby
1,1
2,1
1,8
0,9
-9,3
3,4
-0,2
1,4
6,8
Aktivace
0,0
0,1
0,0
0,7
0,0
0,1
1,2
1,1
0,0
Výkonová spotřeba
37,9
46,9
47,7
47,8
46,8
58,5
61,4
63,1
65,5
Spotřeba materiálu a energie
26,9
35,7
37,2
35,8
36,0
47,4
50,2
53,5
55,9
Služby
11,0
11,1
10,5
12,0
10,8
11,0
11,2
9,6
9,6
Přidaná hodnota
8,8
12,7
16,9
19,9
19,0
21,6
20,3
18,1
18,8
Osobní náklady
4,1
10,0
10,8
14,7
12,1
11,4
10,3
9,3
9,3
Mzdové náklady
3,0
7,2
7,8
10,7
8,8
8,2
7,5
6,7
6,7
Odměny členům orgánů spol. a družstva
0,0
0,0
0,1
0,2
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
Náklady na sociální zabezpečení a zdr. pojištění
1,0
2,5
2,7
3,5
3,0
2,8
2,5
2,3
2,3
Sociální náklady
0,0
0,2
0,2
0,3
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
Daně a poplatky
0,1
0,2
0,1
0,1
0,2
0,2
0,1
0,2
0,1
Odpisy dl. nehmot a hmot. majetku
0,4
1,2
1,7
3,0
2,8
2,7
1,9
1,6
1,4
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
0,5
3,9
1,7
1,1
1,5
1,2
2,3
1,0
2,6
Tržby z prodeje dlouhodob. majetku
0,2
2,2
0,2
0,1
0,6
0,1
1,5
0,2
1,3
Tržby z prodeje materiálu
0,4
1,6
1,5
1,0
0,9
1,1
0,9
0,8
1,3
Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku
0,4
3,2
1,0
0,7
0,9
0,6
1,7
0,6
2,0
Zůstatková cena prodaného dl. majetku
0,1
1,9
0,0
0,0
0,5
0,0
1,1
0,0
1,1
Prodaný materiál
0,3
1,3
1,0
0,7
0,4
0,6
0,6
0,6
0,9
Změna stavu rezerv a opravných položek
0,6
-0,5
0,7
-0,7
-2,1
0,9
0,9
1,0
-0,3
Ostatní provozní výnosy
1,4
1,4
0,6
0,9
0,6
0,4
0,2
0,2
0,1
Ostatní provozní náklady
1,3
0,6
0,4
0,7
2,5
0,0
0,5
0,5
0,7
Provozní výsledek hospodaření
3,8
3,3
4,6
3,4
4,8
7,3
7,3
6,2
8,3
Výnosové úroky
0,2
0,0
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
Obchodní marže
98
Položka výkazu
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Nákladové úroky
2,2
2,5
2,6
3,4
2,9
2,6
1,9
1,0
0,9
Ostatní finanční výnosy
1,0
1,2
2,7
1,7
1,6
1,1
1,1
1,2
0,2
Ostatní finanční náklady
1,4
2,0
3,9
2,9
1,9
2,3
1,3
1,9
0,5
Finanční výsledek hospodaření
-2,4
-3,3
-3,8
-4,6
-3,1
-3,8
-2,1
-1,7
-1,1
Daň z příjmů za běžnou činnost
0,5
0,1
0,3
0,2
0,1
0,7
0,6
0,4
1,2
splaná
0,4
0,0
0,2
0,0
0,0
0,8
0,6
0,4
1,1
odložená
0,1
0,1
0,1
0,2
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
0,9
0,0
0,5
-1,3
1,5
2,8
4,6
4,0
6,0
Mimořádné výnosy
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Mimořádný výsledek hospodaření
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Výsledek hospodaření za účetní období
0,9
0,0
0,5
-1,3
1,5
2,8
4,6
4,0
6,0
Výsledek hospodaření před zdaněním
1,4
0,1
0,8
-1,2
1,6
3,6
5,2
4,4
7,2
Zdroj: účetní výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
99
Příloha L: DuPont rozklad 2006
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
Příloha M: DuPont rozklad 2007
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
Příloha N: DuPont rozklad 2008
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
100
Příloha O: DuPont rozklad 2009
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
Příloha P: DuPont rozklad 2010
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
Příloha Q: DuPont rozklad 2011
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty 101
Příloha R: DuPont rozklad 2012
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty
Příloha S: DuPont rozklad 2013
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty Příloha T: DuPont rozklad 2014
Zdroj: výkazy firmy (www.justice.cz), vlastní výpočty 102
