VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Finanční analýza podniku PA M A O s t ro v n a d O s l a v o u , a . s . Bakalářská práce
Autor: Martina Kalvodová Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2016
1
2
Anotace Bakalářská práce pojednává o metodách finanční analýzy a jejich pouţití v praxi. Zaměřuje se na finanční analýzu stavební a obchodní firmy PAMA Ostrov nad Oslavou, akciová společnost. Práce se skládá ze dvou částí, z teoretické a praktické části. První část definuje základní pojmy finanční analýzy, její zdroje a uţivatele, metody výpočtu včetně vzorců. V praktické části jsou tyto metody aplikovány na provedení finanční analýzy jmenované stavební a obchodní firmy, vyhodnocení získaných výsledků a hodnocení finančního zdraví podniku. Praktická část obsahuje analýzu absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, Du Pont rozklad, Altmanovo Z-skóre, souhrnný rating společnosti. V závěru práce jsou navrţena doporučení pro úpravu přílohy k účetní uzávěrce.
Klíčová slova Finanční analýza, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, horizontální a vertikální analýza, čistý pracovní kapitál, poměrové ukazatelé, Du Pont diagram, Altmanovo Z-skóre, rating.
3
Annotation Die Bachelorarbeit behandelt die Methoden der Finanzanalyse und ihre Benutzung in der Praxis. Sie orientiert sich auf die Finanzanalyse Bau - und Handelsfirma PAMA Ostrov nad Oslavou, Aktiengesellschaft. Die Arbeit besteht aus zwei Teilen, aus dem theoretischen und aus dem praktischen Teil. Der erste Teil definiert die Grundbegriffe der Finanzanalyse, ihre Ressourcen und Benützer, die Methoden der Berechnung, Formeln eingerechnet. In dem praktischen Teil
werden diese Methoden auf die Durchführung
der Finanzanalyse der Bau – und Handelsfirma, auf die Auswertung der Ergebnisse und die Bewertung der Finanzgesundheit des Betriebes angewendet. Der praktische Teil enthielt die Analyse Absolut-, Differential- und Verhältnisse, Du Pont Zersetzung, Altman Z-Score und die zusammengefasste Bewertung der Gesellschaft. Im Schluss der
Arbeit
werden
die
Empfehlungen
für
Regulierung
der
Beilage
zum Rechnungsabschluss vorgeschlagen.
Die Schlüsselwörter Finanzanalyse, die Bilanz, die Gewinn- und Verlustrechnung, horizontale und vertikale Analyse, Nettoumlaufvermögen, Verhältnisse, Du Pont Diagramm, Altman Z-Score und die Bewertung.
4
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomohli cennými radami a svými zkušenostmi k vypracování této práce. Poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Děkuji také pracovníkům akciové společnosti PAMA, Ostrov nad Oslavou za ochotu, poskytnuté materiály a důleţité informace. Poděkování patří také mé rodině za podporu a trpělivost.
4
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít svou bakalářskou práci, či poskytnout licenci k jejímu vyuţití, mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2015 ...................................................... Podpis
5
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 1
ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ FINANČNÍ ANALÝZY .......................................... 11 1.1 CÍLE A ROZDĚLENÍ FINANČNÍ ANALÝZY ............................................................... 12 1.1.1
Cíle finanční analýzy .................................................................................. 12
1.1.2
Rozdělení finanční analýzy......................................................................... 12
1.2 UŢIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY .......................................................................... 13 1.2.1
Interní uţivatelé finanční analýzy ............................................................... 13
1.2.2
Externí uţivatelé finanční analýzy .............................................................. 14
1.3 ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................................ 14 1.3.1
Rozvaha ...................................................................................................... 15
1.3.2
Výkaz zisků a ztrát ...................................................................................... 17
1.3.3
Výkaz o peněţních tocích ........................................................................... 18
1.3.4
Příloha k účetní uzávěrce ............................................................................ 20
1.3.5
Výroční zpráva ............................................................................................ 21
1.4 METODY FINANČNÍ ANALÝZY .............................................................................. 21
2
1.4.1
Fundamentální finanční analýza ................................................................. 22
1.4.2
Technická finanční analýza ........................................................................ 22
1.4.3
Rozdělení metod finanční analýzy .............................................................. 22
ELEMENTÁRNÍ METODY ............................................................................... 22 2.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ................................................................. 23 2.1.1
Horizontální analýza ................................................................................... 23
2.1.2
Vertikální analýza ....................................................................................... 24
2.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ................................................................. 24 2.2.1
Čistý pracovní kapitál ................................................................................. 24
2.2.2
Čistý peněţní majetek ................................................................................. 25
2.2.3
Čisté pohotové prostředky .......................................................................... 25
2.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .................................................................. 26 2.3.1
Ukazatele rentability ................................................................................... 26
2.3.2
Ukazatele aktivity ....................................................................................... 28
2.3.3
Ukazatele zadluţenosti ............................................................................... 30 6
2.3.4
Ukazatele likvidity ...................................................................................... 31
2.3.5
Ostatní finanční ukazatele ........................................................................... 33
2.4 ANALÝZA SOUSTAVY UKAZATELŮ ....................................................................... 34 2.4.1 3
Du Pont rozklad .......................................................................................... 34
KOMPLEXNÍ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ................................... 35 3.1 BANKROTNÍ MODELY ........................................................................................... 35 3.1.1
Altmanovo Z-skóre ..................................................................................... 36
3.1.2
Domácí modifikace Altmanova Z-skóre..................................................... 37
3.2 BONITNÍ MODELY................................................................................................. 37 3.2.1
Ratingové modely ....................................................................................... 38
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 39 4
PŘEDSTAVENÍ PODNIKU ................................................................................ 39 4.1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY ................................................................................. 40 4.2 TRH A ZÁKAZNÍCI ................................................................................................ 40 4.3 DODAVATELÉ ...................................................................................................... 41 4.4 STRUKTURA SPOLEČNOSTI ................................................................................... 42
5
FINANČNÍ ANALÝZA ........................................................................................ 43 5.1 FINANČNÍ ANALÝZA POMOCÍ ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ..................................... 43 5.1.1
Horizontální analýza rozvahy - aktiva ........................................................ 43
5.1.2
Horizontální analýza rozvahy - pasiva........................................................ 46
5.1.3
Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát .................................................. 48
5.1.4
Vertikální analýza ....................................................................................... 52
5.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ................................................................. 55 5.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .................................................................. 57 5.3.1
Ukazatele rentability ................................................................................... 57
5.3.2
Ukazatele aktivity ....................................................................................... 59
5.3.3
Ukazatele zadluţenosti ............................................................................... 61
5.3.4
Ukazatele likvidity ...................................................................................... 63
5.3.5
Výkaz peněţních toků ................................................................................. 65
5.4 DU PONT DIAGRAM .............................................................................................. 66 5.5 ALTMANOVO Z-SKÓRE ........................................................................................ 69 5.6 BONITNÍ MODEL - RATING .................................................................................... 70 7
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 71 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 74 ODBORNÁ LITERATURA................................................................................................ 74 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................. 75 OSTATNÍ ZDROJE .......................................................................................................... 75 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 76 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 78 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 80
8
Úvod Cílem kaţdého podniku je dobře prosperovat, udrţet si své postavení na trhu, mít dobré výsledky a maximalizovat zisk. Konkurence a konkurenční prostředí, nutí firmy, aby mohly existovat, řešit svou obchodní stránku (odbyt výrobků, sluţeb, marketing, management), ale také i finanční stránku. Nástrojem financí podniku je účetnictví. Účetnictví vypovídá o firmě, jak funguje uvnitř i navenek. V účetnictví jsou informace, které přebírají různé úseky v podniku. Zpracovávají je různými metodami, analytickými postupy. Výstupy jsou např. rozvaha, výkaz zisků a ztrát a ty jsou podkladem pro finanční analýzu. Finanční analýza nám nabízí celou řadu metod, které slouţí pro posouzení finančního zdraví podniku, definuje nám jeho silné i slabé stránky. Získané informace jsou velice důleţité pro podniky, pro jeho řízení a vedení a nasměrování podniku do budoucnosti. Finanční analýza je rozhodující pro sestavení kvalitních krátkodobých i dlouhodobých plánů podniku, slouţí např. pro hodnocení firmy při získávání bankovních úvěrů a půjček, které jsou nezbytné pro existenci podniku. Ve své bakalářské práci se finanční analýzou zabývám. Toto téma je mi velice blízké. Peníze, finance a finanční analýza jsou dnes velice aktuální téma nejen pro širokou veřejnost, ale i pro podniky, firmy a banky. Bakalářská práce se zaměřuje na finanční analýzu akciové společnosti PAMA Ostrov nad Oslavou. PAMA je menší firma rodinného charakteru, která se specializuje na dovoz, distribuci stavebního materiálu, zejména sklolaminátových střešních krytin, prosvětlovacích krytin, polykarbonátu, tepelné izolace, sendvičových panelů a stavební chemie. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. První část popisuje teoretická východiska finanční analýzy, definuje její cíle, zdroje a uţivatele. Dále jsou rozebrány metody absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, pyramidové soustavy ukazatelů a komplexní metody. V praktické části je nejdříve představena firma PAMA a je provedena její finanční analýza za období 2011-2014 na základě výše uvedených metod. Je proveden souhrnný rating, který slouţí pro vynesení výroku a finančním zdraví společnosti. V závěru práce jsou dána doporučení na úpravu přílohy k účetní uzávěrce. 9
Cíl práce Cílem práce je provést zhodnocení finančního zdraví obchodní firmy PAMA Ostrov nad Oslavou, akciová společnost. Firma se zabývá obchodní činností v oboru výstavby hal na zakázku, zejména jejich zastřešením
a zateplením, dále obchoduje se
sklolaminátovými střešními krytinami, prosvětlovacími krytinami, polykarbonátem, sendvičovými panely a stavební chemii. Finanční analýza bude provedena v rozsahu absolutní, rozdílové a poměrové analýzy a komplexních metod. Pouţité metody Pro dosaţení zvolených cílů bakalářské práce budou pouţity tyto metody:
analýza,
syntéza.
10
Teoretická část V této části budou popsána teoretická východiska finanční analýzy, její uţivatelé, zdroje, metody s uvedením vzorců k výpočtům.
1
Základní vymezení finanční analýzy
Časové období vzniku finanční analýzy nemůţeme určit přesně. Finanční analýza je tak stará, jako peníze samotné. Jiţ ve středověku si obchodníci prováděli analýzu, rozbor svého hospodaření. Finanční analýza se postupně vyvíjela aţ do podoby dnešních moderních metod. Podle Mrkvičky, Koláře (2006) a Sládkové (2009) moderní metody vznikaly ve Spojených státech amerických, zde bylo také napsáno nejvíce publikací o finanční analýze. V USA se tyto metody začaly prakticky aplikovat. Prvotní zaměření finanční analýzy vycházelo ze zobrazování rozdílů v absolutních účetních ukazatelích, potom se zkoumaly účetní výkazy pro zjištění úvěrové schopnosti podniků. V 30. letech, v době světové hospodářské krize, vstupuje do popředí otázka likvidity a přeţití podniku, hospodárnost a rentabilita. V kontinentální Evropě před druhou světovou válkou, zejména v německy mluvících zemích, se pouţíval pojem bilanční analýza (německy Bilanzanalyse) nebo bilanční kritika (německy Bilanzkritik). V Čechách za prvotní počátek finanční analýzy povaţujeme rok 1906, kdy prof. dr. Pazourek sepsal Bilance akciových společností. Pojem finanční analýza pochází z angličtiny a rozšířil se po druhé světové válce. (Mrkvička, Kolář, 2006 a Sládková, 2009). Existuje mnoho definic finanční analýzy, uvádím např.: Růčková (2007, s. 9) říká, ţe „finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a především budoucích finančních podmínek.“ „Finanční analýza je soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku,“ uvádí (Kislingerová, 2007, s. 31) a (Scholleová, 2008, s. 149).
11
Cíle a rozdělení finanční analýzy
1.1
V této podkapitole je proveden výčet hlavních cílů a rozdělení finanční analýzy.
1.1.1 Cíle finanční analýzy Mrkvička, Kolář (2006) a Sládková (2009) uvádějí tyto cíle finanční analýzy:
poznat finanční zdraví firmy1,
identifikovat slabé stránky firmy, které v budoucnu mohou působit problémy,
stanovit silné stránky firmy, na kterých je moţno postavit činnost firmy.
Postupy, jak těchto cílů dosáhnout charakterizuje Mrkvička, Kolář (2006) a Sládková (2009) těmito body:
zobrazit uplynulý vývoj finanční situace a finanční hospodaření podniku,
určit příčiny zlepšení nebo zhoršení,
usměrnit finanční hospodaření a finanční situaci podniku,
zvolit nejvýhodnější směr vývoje podniku.
Sedláček (2007) doporučuje při finanční analýze pamatovat na tyto tři faktory:
faktor aplikovatelnosti – pouţití vhodných metod dle praktických moţností a podmínek podniku,
faktor efektivnosti – vynaloţené náklady na provedení by neměly přesáhnout očekávané výnosy,
faktor účelnosti – analýza je uskutečněna k předem stanovenému cíli.
1.1.2 Rozdělení finanční analýzy Finanční analýzu podniku můţeme rozdělit do dvou oblastí. Mrkvička, Kolář (2006), Jiříček, Morávková (2008) a Sládková (2009) uvádějí následující rozdělení:
externí finanční analýza vychází z veřejně dostupných a zveřejňovaných informací, zejména účetních informací,
____________________________________
1
Pojem finanční zdraví (Financial Health) byl převzat z anglosaské literatury a vyjadřuje schopnost podniku hradit včas své splatné závazky. Důleţitou podmínkou finančního zdraví je dlouhodobá likvidita a rentabilita, tzn. schopnost vytvářet zisk. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 15)
12
interní finanční analýza je rozbor hospodaření podniku, pouţívá informace z finančního, manaţerského a vnitropodnikového účetnictví, z kalkulací, statistiky a podnikových plánů.
Uţivatelé finanční analýzy
1.2
Informace o finančním stavu podniku, které nám poskytuje finanční analýza, jsou nejdůleţitější pro manaţery podniku, ale i pro ostatní subjekty. Různí autoři a Kislingerová (2007) se shodují v rozdělení na interní a externí uţivatele finanční analýzy. Interní uţivatelé finanční analýzy působí uvnitř podniku a do této skupiny patří manaţeři, vlastníci, vedoucí zaměstnanci a zaměstnanci podniku. Do kategorie externích uţivatelů, kteří působí v okolí podniku, patří:
investoři,
banky a věřitelé,
stát a jeho orgány,
obchodní partneři (dodavatelé a zákazníci),
manaţeři, konkurenti.
1.2.1 Interní uţivatelé finanční analýzy Interní uţivatele finanční analýzy charakterizuje Jiříček, Morávková (2008) následovně: Management podniku má hlavní zodpovědnost za dosaţení cílů podniku a jeho celkovou činnost. Je hlavním uţivatelem účetních informací, pro vykonávání svých funkcí potřebuje nejvíce informací. Vlastníci podniku investují svůj kapitál proto, aby jej zhodnotili. Rozdělujeme je na vlastníky podniku mající přímý vstup ke všem informacím (podniky fyzických osob, veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným) a na vlastníky nemající přímý přístup ke všem informacím (akciové společnosti). Zaměstnanci podniku mají zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě podniku. Zajímají je otázky zaměstnání do budoucna, výhody poskytované zaměstnavatelem, sociální a mzdové podmínky.
13
1.2.2 Externí uţivatelé finanční analýzy Externí uţivatele finanční analýzy popisuje Kislingerová (2007) takto: Investoři poskytují podniku kapitál, sledují jeho výkonnost a zajímá je, jak s tímto kapitálem podnik nakládá, aby mohli uskutečnit případné další investice. Banky a ostatní věřitelé vyuţívají finanční analýzu k posouzení finančního stavu podniku při ţádostech o úvěr, vyţadují informace o likviditě podniku. Stát a jeho orgány zajímá především správnost vykázaných daní. Informace z finanční analýzy vyuţívá při rozdělování dotací a úvěrů. Dodavatelé sledují solventnost, likviditu a zadluţenost podniku. Cílem odběratele je bezproblémové zajištění výroby. Odběratele zajímá finanční situace podniku, jeho plány a vyhlídky do budoucna. Konkurenty zajímá finanční analýza podniku, aby získaly kontrolu nad tímto podnikem. Usilují o informace o výnosnosti podniku pro stanovení svých strategií, uvádí Jiříček, Morávková (2008).
1.3
Zdroje finanční analýzy
„Kvalitní podklady jsou alfou a omegou dobré finanční analýzy. Sebelepší metoda nebo technika analýzy nemůže poskytnout ze špatných podkladů hodnotné výsledky.“ (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 23 a Sládková, 2009, s. 330) Nejdůleţitějším zdrojem finanční analýzy je finanční účetnictví. Hlavním úkolem účetnictví je poskytovat spolehlivé a pravdivé informace pro finanční analytiky. Uţivatelé (externí i interní) se zajímají o finanční situaci podniku, jeho výsledek hospodaření. (Kovanicová, 2004) „Účetnictví sleduje stav a pohyb veškerého majetku, závazků, kapitálu, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Je uzavřeným celkem umožňujícím vnitřní kontrolu.“ (Mrkosová, 2012, s. 3) „V České republice je struktura účetních výkazů závazně upravena vyhláškou Ministerstva financí ČR, která vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a z postupů účtování.“ (Mrkvička, Kolář, 2006 s. 24 a Sládková, 2009, s. 330) V účetních výkazech jsou zachyceny všechny potřebné informace, tyto výkazy dělíme na výkazy finančního účetnictví a výkazy vnitropodnikového účetnictví. 14
Podle Jiříčka, Morávkové (2008), Mrkvičky, Koláře (2006) a Sládkové (2009) výkazy finančního účetnictví jsou externí výkazy, protoţe poskytují informace pro externí uţivatele. Výkazy finančního účetnictví jsou součástí účetní závěrky, která je upravena §18 zákona o účetnictví2 a tvoří je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha k účetní závěrce, případně cash-flow nebo přehled o změnách vlastního kapitálu (tyto dva výkazy jiţ nejsou povinnou součástí účetní uzávěrky)3. U společností, kde je prováděn audit i Zpráva auditora (např. akciové společnosti)4. Podle výše jmenovaných autorů výkazy vnitropodnikového účetnictví jsou interní výkazy (např. spotřeba nákladů na jednotlivá střediska). Tyto výkazy nepodléhají ţádné jednotné metodice, organizace si je vytvářejí sami.
1.3.1 Rozvaha „Rozvaha je základním účetním výkazem, který podává obraz o majetkové a kapitálové situaci podniku. Bilanční princip umožňuje sledovat změny majetku i kapitálu v čase.“ (Sedláček, 2010, s. 35). Z hlediska účetního dle Kislingerové (2007), je důleţité pravidlo, ţe ţádná firma nemůţe mít více majetku, neţ jeho zdrojů. Princip bilanční rovnosti je dán rovnicí:
AKTIVA = PASIVA
Následující obrázek popisuje základní sloţky rozvahy: AKTIVA
PASIVA
Stálá aktiva
Vlastní kapitál
Oběţná aktiva
Cizí zdroje
Časové rozlišení
Časové rozlišení Obrázek 1 Struktura rozvahy (zdroj: Kislingerová, 2007, s. 37, vlastní zpracování)
Dle Mrkosové (2012) se rozvaha sestavuje k určitému dni, tento den se nazývá rozvahový den. Veličiny obsaţené v rozvaze jsou stavové, rozvaha je stavový výkaz. Existuje rozvaha řádná, mimořádná (zahajovací, slučovací, při zániku podniku, při mimořádné škodě). ________________________ 2
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, Vyhláška č. 500/2002 Sb. v platném znění 4 §20 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví 3
15
Rozvaha se sestavuje zpravidla za kalendářní rok od 1. ledna do 31. prosince nebo rok hospodářský (např. od 1. dubna do 31. března následujícího roku). Organizace pouţívající hospodářský rok, musí mít svolení finančního úřadu nebo ministerstva financí. Aktiva
Aktiva zobrazují majetek podniku, v rozvaze jsou uspořádána podle likvidity od poloţek nejméně likvidních aţ po nejlikvidnější (Jiříček, Morávková, 2008) Z hlediska finančního je tato bilanční rovnice:
aktiva = vlastní kapitál + cizí zdroje Stálá aktiva představují majetek, který podnik vyuţívá dlouhodobě (doba pouţitelnosti delší jak 1 rok). Nespotřebovávají se najednou, formou odpisů se odepisuje jejich hodnota. Některý dlouhodobý majetek se neodepisuje. Stálá aktiva jsou v rozvaze jako první, protoţe jsou nejméně likvidní. (Sedláček, 2010) Stálá aktiva mají následující členění:
dlouhodobý nehmotný majetek,
dlouhodobý hmotný majetek,
dlouhodobý finanční majetek.
Oběžná aktiva se spotřebovávají najednou. Podle Mrkosové (2012, s. 12) „oběžná proto, že neustále obíhají, mění svoji podobu, formu, během svého zpracování od vstupu materiálu do výrobního procesu až po konečný finální výrobek.“ Pro oběţná aktiva je charakteristické toto členění:
zásoby,
pohledávky,
finanční majetek.
Ostatní aktiva - Časové rozlišení zahrnuje tyto účty:
náklady příštích období (nájemné placené dopředu),
příjmy příštích období.
16
Pasiva Pasiva představují zdroje, z kterých je majetek pořízen, členíme je podle původu zdroje. Kapitálová struktura ukazuje, zda podnik vyuţívá kapitálu optimálně z hlediska zadluţenosti a vázanosti kapitálu.(Sedláček, 2010) Vlastní kapitál – představuje zdroje, které do podniku vloţili majitelé podniku a zdroje, vzniklé samostatnou činností podniku. Do vlastního kapitálu patří:
základní kapitál,
kapitálové fondy,
fondy ze zisku,
výsledek hospodaření minulých let,
výsledek hospodaření běţného období.
Cizí kapitál (cizí zdroje) – představuje dluh společnosti, který musí být uhrazen, za tento kapitál platí společnost úroky a ostatní výdaje spojené se získáváním úvěrů, uvádí Růčková (2007). Sedláček (2010) uvádí, ţe cizí kapitál je levnější neţ vlastní, protoţe úroky, placené za jeho poskytnutí jsou daňově uznatelnou poloţkou. Cizí kapitál tvoří:
rezervy,
dlouhodobé závazky,
krátkodobé závazky,
bankovní úvěry a výpomoci.
Ostatní pasiva - Časové rozlišení zahrnuje tyto účty:
výnosy příštích období,
výdaje příštích období.
1.3.2 Výkaz zisků a ztrát „Výkaz zisků a ztrát (VZZ) obsahuje tokové veličiny, sleduje vždy výnosy a náklady vztahující se k určitému období, proto je nutné znát začátek a konec období, za které se výsledovka sestavuje.“ (Scholleová, 2008, s. 21) Podle Jiříčka, Morávkové (2008) a Mrkosové (2012) výkaz zisků a ztrát sleduje hospodaření podniku. Výnosy jsou uspořádány podle jednotlivých zdrojů, z nichţ vznikají, náklady dle druhového a účelového členění. Výsledek hospodaření (VH) zisk (výnosy > náklady) nebo ztráta 17
(výnosy < náklady) má následující části: provozní VH, finanční VH a mimořádný VH.Jiříček, Morávková (2008) pro účely daně z příjmů uvádí hospodářský výsledek:
VH za běžnou činnost = provozní VH + finanční VH VH za účetní období = VH za běžnou činnost + mimořádný VH
1.3.3 Výkaz o peněţních tocích „Přehled o peněžních tocích je jednou z metod finanční analýzy podniku. Podává přehled o peněžních tocích, pro které se používá anglický výraz cash flow. Peněžním tokem rozumíme veličinu, která zobrazuje přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků při činnosti podniku za určité časové období.“ (Mrkosová, 2012, s. 248) Růčková (2007) a Ryneš (2009) a další autoři charakterizují peněţní toky jako pohyb peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů. Do peněţních prostředků patří peníze v pokladně, včetně cenin, peníze na účtu a peníze na cestě. „Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků, a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnot v čase. (Ryneš, 2009, s. 24) Do peněţních ekvivalentů patří např. termínované vklady s tříměsíční výpovědní lhůtou. Blaha, Jindřichovská (1996, s. 42) uvádějí cash-flow (CF) jako „volnou zásobu“ peněz k určitému časovému okamţiku, z hlediska investorů je CF očekávaný budoucí příjem a pro podnikový management je CF plán budoucího pohybu peněz. Výkaz peněţních toků má tyto části: CF z provozní činnosti, CF z investiční činnosti, CF z finanční činnosti. Cash-flow sestavujeme dvěma způsoby, přímou a nepřímou metodou.
18
Přímá metoda V praxi se tato metoda příliš nevyuţívá. Při výpočtu se vychází z pohybu peněţních prostředků vykázaných na účtech firmy a v pokladně. „Tato metoda je dost pracná a navíc nepostihuje informace o tocích peněžních prostředků, které nemají charakter příjmů a výdajů (např. změna stavu zásob, pohledávek, závazků).“ (Sedláček, 2010, s. 58)
Nepřímá metoda Tato metoda není náročná na informace, pro její výpočet potřebujeme rozvahu, výkaz zisků a ztrát a další informace z přílohy účetní uzávěrky. Vypočítá se tak, ţe výsledek hospodaření je upraven o změny stavu rozvahových poloţek a nákladové a výnosové poloţky jsou transformovány do pohybu peněţních prostředků, uvádí Růčková (2007) a Ryneš (2009).
19
Postup transformace hospodářského výsledku na cash-flow vyjadřuje následující schéma na obrázku: Výsledek hospodaření podniku po zdanění Úpravy o nepeněţní operace -
+
Náklady, které nejsou současně výdaji
Výdaje, které nejsou současně náklady
+ výdajivýdajiříjmy
-nnákladyříjmy Výnosy, které nejsou současně příjmy
Příjmy, které netvoří současně výnosy
Změny potřeby pracovního kapitálu -
+
Přírůstek pohledávek a zásob
Přírůstek krátkodobých závazků
CF z provozní činnosti +
-
Výdaje na pořízení stálých aktiv
Příjmy z prodeje stálých aktiv aakaktivaktivořízení stálých aktiv
CF z investiční činnosti +
-
Přírůstek dlouhodobého kapitálu
Úbytek dlouhodobého kapitálu
CF z financování Obr. č. 3: Schéma zjišťování CF nepřímou metodou (zdroj: Sedláček, 2010, s. 63, vlastní zpracování)
1.3.4 Příloha k účetní uzávěrce Příloha k účetní uzávěrce se sestavuje podle §39 vyhlášky Ministerstva financí číslo 500/2002 Sb. v platném znění a je nedílnou součástí povinně zveřejňovaných dokladů. 5 Vyhláška stanovuje konkrétní náleţitosti, které musí příloha obsahovat, ale vlastní uspořádání stanoveno není. Záleţí na organizaci, která přílohu sestavuje, jak si jednotlivé poloţky uspořádá. Příloha musí být srozumitelná, přehledná a musí charakterizovat ekonomickou a finanční situaci společnosti. ____________________ 5
§21 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví – všechny organizace zapsané v obchodním rejstříku, jsou povinny zveřejnit svou účetní uzávěrku předáním do sbírky listin obchodního rejstříku od r. 2007 pouze v elektronické podobě.
20
Podle Mrkosové (2012) příloha doplňuje a vysvětluje informace, které nemůţeme zjistit z rozvahy a výkazu zisků a ztrát (přehled poloţek, které se musí doplnit a popsat vymezuje zákon o účetnictví). Příloha obsahuje obecné údaje (popis účetní jednotky, obecné charakteristiky, změny během uplynulého účetního období, jména statutárních a dozorčích orgánů atd.), dále informace o pouţitých účetních metodách, účetních zásadách a způsobech oceňování. Uvádí se zde také informace o výši pohledávek a závazků, o úvěrech, půjčkách, změny vlastního kapitálu atd.
1.3.5 Výroční zpráva „Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti organizace, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.“ (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 32) Výroční zpráva je důleţitý propagační nástroj organizace. Rozsah výroční zprávy upravuje § 21 zákona o účetnictví, výroční zpráva obsahuje účetní uzávěrku, výrok auditora a další informace, např. o skutečnostech, které nastaly aţ po rozvahovém dni, o předpokládaném vývoji účetní organizace, o pracovněprávních vztazích, o výzkumu a vývoji, o cílech organizace atd., popisuje Mrkvička, Kolář (2006) a Sládková (2009) Podle Mrkvičky, Koláře (2006) a Sládkové (2009) by se finanční analytik, neměl zaměřovat na to, co je ve výroční zprávě vyzdvihované, ale hlavně na skutečnosti, kterým se výroční zpráva vyhýbá.
Metody finanční analýzy
1.4
Mrkvička, Kolář (2006), Růčková, (2007), Sedláček (2007) a Sládková (2009) charakterizují přístupy k finanční analýze:
fundamentální analýza,
technická analýza.
Oba přístupy finanční analýzy jsou vzájemně propojené a úzce spolu souvisí. (Mrkvička, Kolář, 2006, Růčková, 2007, Sedláček, 2007 a Sládková, 2009)
21
1.4.1 Fundamentální finanční analýza Podle Růčkové (2007) se fundamentální analýza opírá a znalost vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Mrkvička, Kolář (2006) a Sládková (2009) uvádí jako základní metodu této analýzy odborný odhad.
1.4.2 Technická finanční analýza Technická finanční analýza dle Mrkvičky, Koláře (2006), Růčkové (2007) a Sládkové (2009) kvantitativně zpracovává ekonomická data za vyuţití matematických a statistických metod. Výsledky jsou potom vyhodnocovány kvalitativně i kvantitativně.
1.4.3 Rozdělení metod finanční analýzy Celá řada autorů včetně Jiříčka, Morávkové (2008) se shoduje na následujícím rozdělení metod finanční analýzy:
2
elementární metody,
vyšší metody.
Elementární metody
Elementární metody jsou součástí technické analýzy. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) jsou metody označovány jako elementární, protoţe k výpočtům jejich hodnot se pouţijí základní aritmetické operace. Uplatňujeme následující rozdělení elementárních metod: Analýza absolutních (stavových) ukazatelů:
horizontální analýza (analýza trendů),
vertikální analýza (procentní rozbor).
Analýza rozdílových ukazatelů:
analýza fondů finančních prostředků.
Analýza poměrových ukazatelů:
analýza ukazatelů likvidity,
analýza ukazatelů rentability,
analýza ukazatelů aktivity (obratovosti),
analýza ukazatelů finanční stability (zadluţenosti, finanční struktury), 22
analýza ukazatelů kapitálového trhu,
analýza ukazatelů efektivity a produktivity,
analýza na bázi cash-flow.
Analýza soustav ukazatelů:
Du Pont rozklad,
ostatní pyramidové rozklady.
Analýza absolutních ukazatelů
2.1
Při této analýze pouţíváme účetní výkazy rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Pro hodnocení finanční situace v podniku pracujeme s absolutními ukazateli. Pro rozbor se pouţívá horizontální analýza a vertikální analýza.
2.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza podle Jiříčka a Morávkové (2008) je nazývána téţ analýza trendů, provádíme ji po řádcích rozvahy nebo výkazu zisků a ztrát. Jednoduchým výpočtem zjišťujeme absolutní a procentní změny jednotlivých poloţek k stanovenému roku.
Absolutní změna = ukazatel (t) – ukazatel (t-1) Ukazatel (t) = ukazatel sledovaného roku Ukazatel (t-1) = ukazatel předchozího roku Mrkvička, Kolář (2006), Jiříček, Morávková (2008) a Sládková (2009) uvádějí tyto podmínky k dostatečné vypovídací schopnosti horizontální analýzy:
dostatečně dlouhá časová řada údajů (tři aţ pět let),
zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě,
vyloučit z údajů všechny náhodné vlivy (např. rozsáhlé opravy po přírodních katastrofách),
při odhadu do budoucnosti (tzv. predikci) zahrnout do analýzy např. procento inflace, vývoj měnového kurzu, změny cen, deregulace cen apod.
23
2.1.2 Vertikální analýza Celá řada autorů včetně Růčkové (2007) charakterizují vertikální (procentní) analýzu jako zastoupení jednotlivých poloţek účetních výkazů v procentech k zvolené základně. Celek základna je 100 %. Pro rozbor rozvahy je základnou výše aktiv celkem nebo výše pasiv celkem, u výkazu zisků a ztrát je základnou výnosy celkem. Tato analýza je nazývána také analýza společné základny nebo analýza komponent. Vertikální analýza ukazuje strukturu aktiv a pasiv podniku, tedy jeho majetkovou a kapitálovou strukturu a sloţení výsledku hospodaření. Aktiva představují investici kapitálu. Obecně platí, ţe výhodnější jsou investice do dlouhodobých sloţek aktiv. Pasiva udávají, z jakých zdrojů svá aktiva podnik pořídil. Výnosné je financovat svá aktiva z krátkodobých cizích zdrojů za dodrţení podmínek likvidity, tzv. zlaté pravidlo financování. (Růčková, 2007, Jiříček a Morávková, 2008)
2.2
Analýza rozdílových ukazatelů
Nejdříve si musíme objasnit pojem „fond“ ve finanční analýze. Podle Mrkvičky, Koláře (2006), Jiříčka, Morávkové (2008) a Sládkové (2009) fond není zdroj financování aktiv (např. kapitálové fondy, rezervní fond). Ve finanční analýze fondy představují ukazatelé vyjadřující rozdíl mezi poloţkami aktiv a pasiv. Mezi nejčastěji pouţívané fondy patří:
čistý pracovní kapitál,
čistý peněţní majetek,
čisté pohotové prostředky.
2.2.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál (dále ČPK) je označován jako provozní kapitál. ČPK je definován jako rozdíl mezi celkovými oběţnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. (Sedláček, 2010) ĆPK je ta část oběţného majetku, která je financovaná dlouhodobým kapitálem. Velikost ČPK nám určuje platební schopnost podniku, čím vyšší hodnota, tím je lepší likvidita - schopnost podniku, hradit své závazky. Pokud je ČPK záporný mluvíme o tzv. nekrytém dluhu. Dlouhodobé zdroje jsou niţší neţ stálá aktiva, část stálých aktiv je kryta krátkodobými zdroji. Pro podnik je to nebezpečné,
24
kvůli splácení krátkodobých závazků, musí rozprodávat svá stálá aktiva. (Mrkvička, Kolář, 2006 a Sládková, 2009) Jiříček, Morávková (2008) uvádějí následující vzorec:
ČPK = krátkodobá aktiva6 - krátkodobá pasiva7 ČPK můţeme charakterizovat jako krátkodobá aktiva, očištěná o krátkodobá pasiva, tj. dluhy. „Pro finanční zdraví firmy je nutné, aby potřeba pracovního kapitálu, byla kryta běžným financováním a tedy, aby firma měla potom dostatek dlouhodobých zdrojů.“ (Jiříček, Morávková, 2008, s. 40)
2.2.2 Čistý peněţní majetek Čistý peněţní majetek (dále ČPM) je také označován jako peněţně pohledávkový finanční fond. Z krátkodobých aktiv se vylučují zásoby a nelikvidní krátkodobé pohledávky. (Jiříček, Morávková, 2008)
ČPM = krátkodobá aktiva8 - zásoby9 - krátkodobá pasiva10 Mezi krátkodobá pasiva (dluhy) se z hlediska finančního zahrnují také krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a časové rozlišení. (Mrkvička, Kolář, 2006)
2.2.3 Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky (dále ČPP) jsou nejpřesnějším ukazatelem. Zachycují nejlikvidnější část aktiv. Pokud patří do pohotových prostředků pouze peníze v pokladně a na běţném účtu, mluvíme o nejvyšším stupni likvidity. (Jiříček, Morávková, 2008 a Sedláček, 2010)
ČPP = peněžní pohotové prostředky11 - splatná krátkodobá pasiva12 ____________________ 6
řádek č. 031 rozvahy - řádek č. 039 rozvahy řádek č. 106 +120 +121 rozvahy 8 řádek č. 031 rozvahy - řádek č. 039 rozvahy 9 řádek č. 032 rozvahy 10 řádek č. 106 + 120 + 121 rozvahy 11 řádek č. 059 + 060 rozvahy 12 řádek č. 106 + 120 + 121 rozvahy 7
25
Analýza poměrových ukazatelů
2.3
Poměrové ukazatele dávají do vzájemného poměru dvě nebo více veličin. Jsou nejčastěji pouţívanou metodou finanční analýzy, protoţe jejich výpočet je rychlý, nenákladný a nenáročný, umoţňují provádět i analýzu časového vývoje sledované firmy. Vychází z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. (Jiříček, Morávková, 2008) Nevýhodou podle Jiříčka, Morávkové (2008), jsou u poměrových ukazatelů následující skutečnosti:
k hodnocení celkové situace firmy je potřeba znát detailní hospodaření firmy,
ukazatelé nepředstavují přesná měřítka, ale jen rozpětí (např. minimum, maximum),
pro dosaţení správné interpretace, musí být mezi poloţkami vzájemná souvislost.
Sedláček (2007) a celá řada autorů uvádí následující členění poměrových ukazatelů:
ukazatele rentability,
ukazatele aktivity,
ukazatele zadluţenosti,
ukazatele likvidity,
ukazatele trţní hodnoty,
provozní ukazatele,
ukazatele na bázi finančních fondů a CF.
Pokud není uvedeno jinak, následující vzorce jsou uvedeny podle Mrkvičky, Koláře (2006) a Sládkové (2009).
2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří v praxi k nejpouţívanějším ukazatelům. Kislingerová, Hnilica (2005, s. 31) uvádí, ţe tyto ukazatele „informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem.“ Rentabilita (výnosnost) poměřuje zisk s výší jeho zdrojů. (Sedláček, 2007) Tyto ukazatelé slouţí k hodnocení efektivnosti a bývají vyjádřeny v procentech. Ke zjištění ukazatelů rentability se po celém světě pouţívají mezinárodní
26
výpočty členění zisků a ztrát, převzaté z finanční analýzy anglosaských zemí, uvádí Jiříček, Morávková, (2008, s. 50):
EBDIT (earnings before depreciation, interest and taxes) zisk před odpisy, úroky a daněmi = tržby - náklady bez odpisů, úroků a daní,
EBIT (earnings before interest and taxes) zisk před odečtením úroků a daní = EBDIT- odpisy,
EBT (earnings before taxes) zisk před zdaněním = EBIT - úroky,
EAT (earnings after taxes) zisk po zdanění = EBT - daň.
Ukazatel rentability aktiv (ROA) ROA (return on assets) poměřuje zisk a s celkovými aktivy, které jsou investovány, bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována.
ROA =
x 100
á
„Je-li do čitatele dosazen EBIT, potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odpočtem daní a nákladových úroků.“ (Sedláček, 2007, s. 57)
„Znalost rentability aktiv umožňuje stanovit mezní úrokovou sazbu, za kterou může podnik přijmout úvěr. Musí platit: u < ROA. (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 84) Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) ROE (return on equity) je poměr čistého zisku a vlastního kapitálu, vyjadřuje výnosnost kapitálu vloţeného akcionáři. Tento ukazatel potřebují vlastníci i akcionáři.
ROE =
í
á
x 100
Ukazatel rentability trţeb (ROS) ROS (return on sales) představuje poměr čistého zisku a celkových trţeb. Podle Růčkové (2007, s. 56) tento ukazatel vyjadřuje „schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb.“ V praxi je někdy tento ukazatel nazýván ziskové rozpětí.
ROS =
ž
x 100
27
Ukazatel rentability nákladů
Tento ukazatel podle Jiříčka, Morávkové (2008), vyjadřuje efektivnost vynaloţených nákladů, kolik korun zisku bylo získáno z jedné koruny vloţených nákladů. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejvyšší. Vzorec podle Jiříčka, Morávkové (2008):
Rentabilita nákladů =
á
Ukazatel nákladovosti Ukazatel nákladovosti udává, kolik korun celkových nákladů bylo vynaloţeno na jednu korunu trţeb. Je třeba co nejniţší hodnota tohoto ukazatele nebo klesající trend. Vzorec podle Sedláčka (2007) a Jiříčka, Morávkové (2008):
Nákladovost =
á ž
2.3.2 Ukazatele aktivity „Tato skupina ukazatelů se snaží změřit, jak úspěšně využívá management podniku aktiva.“ (Kislingerová, Hnilica, 2005, s. 33) Má-li podnik více aktiv, zvyšují se jeho náklady, sniţuje se zisk. Při nedostatku dochází k omezení výroby, sniţuje se konkurenceschopnost a dochází k sniţování výnosů. (Sedláček, 2007) Obrat celkových aktiv „Komplexní ukazatel, který udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Jeho hodnota by se měla pohybovat na úrovni hodnoty 1.“ (Scholleová, 2008, s. 165) Vysoký obrat znamená efektivní vyuţívání majetku.
Obrat celkových aktiv =
ž
Obrat stálých aktiv Podle Jiříčka, Morávkové (2008) tento ukazatel poměřuje efektivnost a intenzitu vyuţití stálých aktiv, zejména dlouhodobého hmotného majetku ve vztahu k trţbám. Čím je
28
ukazatel vyšší, tím lépe. Nízká hodnota znamená právě probíhající investici. Vzorec podle Sedláčka (2007), Jiříčka a Morávkové (2008): ž
Obrat stálých aktiv =
áá
Obrat zásob „Vypočtená hodnota udává, kolikrát za rok se přemění zásoby v ostatní formy peněžního majetku až po prodej hotových výrobků a opětovný nákup zásob.“ (Scholleová, 2008, s. 165) ž
Obrat zásob =
á
Doba obratu zásob Podle Jiříčka, Morávkové (2008, s. 57) „tento ukazatel udává, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, tj. dobu potřebnou k jejich přeměně do peněžní formy. Jinak řečeno, ukazatel určuje, jak dlouho jsou zásoby uskladněny v podniku, než dojde k jejich spotřebě nebo prodeji.“ Optimální hodnota ukazatele je do 30 dní, rozmezí 50 – 100 dní je u většiny organizací u nás, doba obratu 100 dní představuje negativní vývoj. Vzorec podle Jiříčka, Morávkové (2008) a Scholleové (2008):
Doba obratu zásob =
á ů ě
é
í
ž
Obrat pohledávek Ukazatel rychlosti pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na hotovost. Platí, čím je větší hodnota tohoto ukazatele (rychlejší obrat), tím rychleji podnik inkasuje své peníze.
Obrat pohledávek =
ž á
29
Doba obratu pohledávek „Doba obratu (splatnosti) pohledávek udává počet dnů, kdy musí firma čekat, než dostane za již prodané výrobky a služby zaplaceno. Po dobu od předání výrobků poskytuje firma svým odběratelům obchodní úvěr.“ (Scholleová, 2008, s. 165) Vzorec podle Jiříčka, Morávkové (2008):
Doba obratu pohledávek =
á ů ě
é
í
ž
2.3.3 Ukazatele zadluţenosti „Pojem zadluženost označuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktivit kromě vlastních zdrojů také cizí zdroje, resp. dluh.“ (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 86) Zadluţenost poměřuje vztah mezi vlastními a cizími zdroji. Optimální výše cizího kapitálu zvyšuje rentabilitu, ale také hrozí riziko nestability firmy. „Cenou cizího kapitálu je úrok, který musí podnik zaplatit. Z hlediska účetního úroky z úvěrů zvyšují finanční náklady a snižují účetní zisk a základ daně.“ (Jiříček, Morávková, 2008, s. 62) Ukazatel věřitelského rizika Ukazatel věřitelského rizika (celkové zadluţenosti) je základní ukazatel zadluţenosti.
Celková zadluženost =
í á
x 100
Cizí zdroje jsou součtem rezerv, krátkodobých závazků, dlouhodobých závazků, bankovních úvěrů a výpomocí a ostatních pasiv. Čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím více se stává firma zadluţenější. Není stanovena doporučená hodnota tohoto ukazatele. Pokud bychom se drţeli zlatého pravidla, měla by hodnota dosahovat 50 %. (Mrkvička, Kolář, 2006, Jiříček, Morávková, 2008)
30
Ukazatel dlouhodobé zadluţenosti Podle Jiříčka, Morávkové (2008) dlouhodobé dluhy představují obvykle součet rozvahových poloţek dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů (případně rezerv dlouhodobého charakteru). Hodnota ukazatele by se měla pohybovat pod hranici 25%. Vzorec podle Jiříčka, Morávkové (2008): é
Dlouhodobá zadluženost =
x 100
á
Koeficient samofinancování Podle Jiříčka, Morávkové (2008), Mrkvičky, Koláře (2006) koeficient samofinancování vyjadřuje, z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů podniku. Ukazuje stupeň nezávislosti účetní jednotky.
í
Koeficient samofinancování =
á
á
x 100
Ukazatel úrokového krytí Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, kolikrát pokrývá vytvořený zisk (před odpočtem úroků a daní) nákladové úroky. Průměrná hodnota tohoto ukazatele je 8, kritická hodnota je 3,0. (Mrkvička, Kolář, 2006)
Ukazatel úrokového krytí =
á
éú
2.3.4 Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity jsou nejpouţívanější ukazatele pro vyjádření schopnosti podniku hradit své závazky. Je třeba si vysvětlit několik pojmů souvisejících s likviditou. Jiříček, Morávková (2008, s. 45) uvádějí následující definice: „Solventnost lze charakterizovat jako obecnou schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků a připravenost hradit své dluhy. Podmínkou solventnosti je likvidita, tedy okamžitá schopnost podniku splácet své krátkodobé dluhy. Likvidnost představuje vlastnost majetku (složky aktiva), a to rychlost přeměnitelnosti jednotlivých složek majetku na peníze.“ 31
Celá řada autorů včetně Mrkvičky, Koláře (2006) a Sládkové (2009) uvádějí následující členění aktiv do tří stupňů likvidnosti:
peníze v hotovosti, na běţném účtu, krátkodobé obchodovatelné cenné papíry,
pohledávky,
zásoby.
Hotovostní likvidita Vypočítá se jako poměr finančního majetku a krátkodobých pasiv. Odvozený vzorec:
hotovostní likvidita =
ěž í á
ř á
Podle Jiříčka, Morávkové (2008) hotovostní likvidita 1. stupně měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. Finanční majetek jsou peníze v pokladně a na běţném účtu, krátkodobý finanční majetek a termínované vklady do 3. měsíců. Podle Mrkvičky, Koláře (2006) do krátkodobých pasiv patří krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a časové rozlišení na straně pasiv. Doporučená hodnota ukazatele 0,2 – 0,5. Pohotová likvidita Pohotová likvidita 2. stupně je ještě tvrdším ukazatelem, do čitatele se přidávají pohledávky. Podle Jiříčka, Morávkové (2008) se musíme zaměřit na krátkodobé pohledávky (dlouhodobé pohledávky vzhledem k nelikvidnosti se ze vzorce vylučují). Doporučená hodnota ukazatele 1,0 – 1,5. Odvozený vzorec:
pohotová likvidita =
č í á
á á
32
Běţná likvidita „Běžná likvidita podle Jiříčka, Morávkové (2008, s. 46) je ukazatelem 3. stupně a vyjadřuje kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud naráz pomění všechna oběžná aktiva na hotovost.“ U tohoto ukazatele je důleţité hradit závazky z běţných aktiv. Podle Jiříčka, Morávkové (2008) je doporučená hodnota ukazatele 2,0 - 2,5. Sedláček (2007) uvádí 1,5 a více. Odvozený vzorec:
běžná likvidita =
ěž á á
á á
2.3.5 Ostatní finanční ukazatele Existují i další ekonomické ukazatele finanční analýzy, jsou širšího významu a charakterizují i postavení v makroekonomických souvislostech, mají svůj význam zejména pro vnitropodnikové útvary a majitele. Jiříček, Morávková (2008) uvádějí následující ukazatele:
reprodukční schopnost aktiv, vypočítaná jako podíl aktiv celkem a součtu čistého zisku a odpisů,
mzdová náročnost, podíl osobních nákladů a výnosů celkem,
materiálová a energetická náročnost, podíl spotřeby materiálu + energie a výnosů celkem,
produktivita práce, podíl trţeb a průměrného počtu zaměstnanců,
průměrný výdělek, podíl mzdových nákladů a průměrného počtu zaměstnanců.
Významné jsou také ukazatele vycházející z cash-flow. Uvádím např. následující:
solventnost z CF jako podíl provozního CF a krátkodobých pasiv,
rentabilita z CF, podíl provozního CF a celkových aktiv,
stupeň samofinancování investic z CF, podíl provozního CF a přírůstku investic.
33
2.4
Analýza soustavy ukazatelů
Soustava ukazatelů slouţí k hodnocení celkové finanční situace pomocí poměrových ukazatelů. Mezi těmito ukazateli existuje vzájemná závislost, můţeme je dále rozkládat a vyjadřovat pomocí jiných poměrových ukazatelů. Čím vyšší je počet ukazatelů, tím přesnější je hodnocení finanční situace. Naopak příliš mnoho ukazatelů sniţuje přehlednost, a tak můţe mít negativní dopady na celkové hodnocení finančního zdraví podniku. (Sedláček, 2007)
2.4.1 Du Pont rozklad Du Pont rozklad podle Jindřichovské, Blahy (1996), Růčkové (2007), Jiříčka a Morávkové (2008) byl vytvořen v nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours. Mezi ukazateli existují vzájemné vztahy, které jsou důleţité pro pochopení a správnou analýzu finanční situace. Správně sestavený pyramidový rozklad hodnotí minulost, současnost a dokáţe predikovat budoucnost. Na vrcholu pyramidy je ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE), který je rozhodujícím ukazatelem pro hodnocení firmy.
V dalším stupni se tento ukazatel
rozkládá na rentabilitu aktiv (ROA) a multiplikátor jmění akcionářů. V následujícím stupni se ROA rozloţí na rentabilitu trţeb (ROS) a dobu obratu celkových aktiv. (Jiříček, Morávková, 2008) Du Pont diagram znázorňuje závislost ROE na ziskovém rozpětí, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Diagram je rozdělen na levou a pravou stranu. Levá strana nám dává přehled o ziskovém rozpětí, pravá strana pracuje s rozvahovými poloţkami. (Mrkvička, Kolář, 2006) Z Du Pont diagramu vidíme, jak se jednotlivé ukazatele podílejí na rentabilitě celkového vloţeného kapitálu (ROE). ROE můţeme zlepšit vyšší rentabilitou trţeb, zvýšením rychlosti obratu aktiv, jindy výnosnost firmy ovlivníme podílem vlastního nebo cizího kapitálu. (Jiříček, Morávková, 2008)
34
Rentabilita vlastního kapitálu - ROE
Rentabilita aktiv - ROA
X
Celková aktiva/vlastní kapitál zajímavého bodu. Textové pole
Zisková marţe
X
lze umístit kdekoli v dokumentu. Obrat aktiv Formátování textového pole citátu z vlastního textu lze změnit
Čistý zisk
:
Trţby
-
Trţby
Celkové
pomocí karty Nástroje kreslení.] Celková Čisté trţby : aktiva
Oběţná
náklady
aktiva
Náklady na
Provozní
Zásoby
prodané zboţí
náklady
+
+
Stálá aktiva
Pohledávky
-
+
Nákladové
Daň z
Peněţní
Obchodované
úroky
příjmů
prostředky
CP
Obr. č. 4: Du Pont diagram (zdroj: Sedláček, 2007, s. 83)
3
pro
Komplexní ukazatele finanční analýzy
Komplexní metody finanční analýzy dělíme na bankrotní a bonitní modely.
3.1
Bankrotní modely
Bankrotní modely podle vývoje jednotlivých ukazatelů odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje. Vychází ze skutečných údajů z ekonomické praxe. (Jiříček, Morávková, 2008) Podle Jiříčka, Morávkové (2008) mezi nejznámější bankrotní modely patří Altmanovo Z-skóre, modifikovaný model Inky a Ivana Neumaierových a Tafferův model. 35
3.1.1 Altmanovo Z-skóre Název této metody je odvozen od autora profesora E. I. Altmana. Profesor Altman pouţil přímou statistickou metodu, pomocí které odhadl váhy jednotlivých poměrových ukazatelů. Při své práci vycházel z údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo zbankrotovaly. Model byl publikován v roce 1968. Sedláček (2007) uvádí, ţe profesor stanovil dvě formy Altmanova Z-skóre pro podniky obchodovatelné se svými akciemi na burze a pro podniky neobchodovatelné se svými akciemi. Vzorec pro firmy s veřejně obchodovatelnými akciemi (Jiříček, Morávková, 2008) Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,0 * x5 kde: x1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva x2 = zadrţené výdělky/celková aktiva x3 = zisk před úroky a zdaněním/celková aktiva x4 = trţní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje x5 = trţby/aktiva celkem Hodnocení výsledků Altmanova Z-skóre: Podniky s minimální pravděpodobností bankrotu mají Z > 2,99, podniky ohroţené bankrotem mají Z < 1,81 a podniky v šedé zóně (nevyhraněné finanční situaci) mají 1,81 < Z < 2,99. Z-skóre pro ostatní podniky Vzorec podle Sedláčka (2007): ZOSTAT = 0,717 * x1 + 0,847 * x2 + 3,107 * x3 + 0,420 * x4 + 0,998 * x5
kde: x1, x2, x3 a x5 jsou definovány stejně jako v předchozím vzorci, hodnota x4 se stanoví následovně: jako podíl vlastního kapitálu v účetní hodnotě k celkovým dluhům. Zadrţené výdělky se vypočítají jako součet fondů ze zisku, VH minulých let a VH běţného účetního období. Účetní hodnota dluhu je rozdíl mezi cizími zdroji a rezervami. Trţní hodnota vlastního kapitálu u firem, které neobchodují na
36
kapitálovém trhu, vypočítáme následovně: 5* (VH za účetní období + odpisy dlouhodobého majetku). (Jiříček, Morávková, 2008) Hodnocení výsledků Altmanova Z-skóre (ostat.): Z > 2,9
= uspokojivá finanční situace
1,2 < Z < 2,9 = šedá zóna nevyhraněných výsledků Z < 1,2
= firma je ohroţena váţnými finančními problémy
3.1.2 Domácí modifikace Altmanova Z-skóre Vzhledem k tomu, ţe model Altmanova Z-skóre byl vyvinutý v USA, není moţné tento model stoprocentně aplikovat na české podniky. O řešení tohoto problému se postarali Inka a Ivan Neumaierovi, kteří navrhli modifikovaný Altmanův model pro podmínky české ekonomiky. K původnímu vzorci přidávají další proměnnou, která řeší platební neschopnost českých podniků. (Jiříček, Morávková, 2008) ZMOD = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,0 * x5 + x6 x6= závazky po lhůtě splatnosti/výnosy. Závazky po lhůtě splatnosti mohou způsobit problém pro externí analytiky, protoţe tato poloţka není veřejně publikovaným údajem, ale najdeme ji v příloze účetní uzávěrky. (Jiříček, Morávková, 2008)
Bonitní modely
3.2
„Bonitní modely jsou založeny zčásti na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích získaných zobecněním dílčích údajů pomocí metod matematického modelování včetně zahrnování kvalitativních parametrů a vytváření multikriteriální funkce.“ (Jiříček, Morávková, 2008, s. 76) Bonitní modely odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný (tzv. bonita společnosti). (Mrkvička, Kolář, 2006) Podle Jiříčka, Morávkové (2008) máme tyto nejznámější modely:
Tamariho model,
Kralickův Quicktest,
Argentiho model,
ratingové modely,
Metoda Eva. 37
3.2.1 Ratingové modely „Rating je nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům.“ (Vinš, Liška, 2005, s. 1) Podle Jiříčka, Morávkové (2008) je rating nejdokonalejší metoda finanční analýzy, protoţe zohledňuje celou škálu matematických a statistických metod, pouţívá sloţitý software. Výsledkem ratingu je jedno číslo, na základě kterého je podniku přirazeno určité hodnocení na ratingové škále a to vypovídá o finančním zdraví firmy. Rating provádějí speciální ratingové agentury a banky. „Rating je silně orientován odvětvově a představuje syntézu zejména absolutních a poměrových ukazatelů finanční analýzy, užívá i Altmanovo Z-skóre, ukazatelů Du Pont metody a v určité míře i kvalitativních ukazatelů, transformovaných do číselné hodnoty. Tyto proměnné jsou doplňovány vahami, pomocí nichž ratingová instituce přisuzuje jednotlivým ukazatelům procentuální důležitost v ratingovém skóre.“ (Jiříček, Morávková (2008, s. 79-80)
38
Praktická část V této části je nejdříve představen podnik PAMA, a. s., Ostrov nad Oslavou, u kterého bude provedena finanční analýza. V následující kapitole je provedena finanční analýza jmenované firmy a je zhodnoceno její finanční zdraví. PAMA ve svém účetnictví pouţívá hospodářský rok (1. dubna – 31. března následujícího roku). Finanční analýza je provedena za roky 2011 – 2014.
4
Představení podniku
Společnost PAMA, akciová společnost, Ostrov nad Oslavou je malá firma rodinného charakteru. Předmětem činnosti je obchodní činnost, prodej stavebního materiálu, především sklolaminátových střešních krytin13, prosvětlovacích sklolaminátových krytin14, polykarbonátu15, střešní tepelné izolace16, sendvičových panelů17 a stavební chemie. Centrála firmy PAMA, a. s., se nachází v Kraji Vysočina, okres Ţďár nad Sázavou, v Ostrově nad Oslavou, vzdálená od okresního města 10 km. PAMA má pobočku v Praze (K Šancím 50/6, Praha – Řepy). Společnost vznikla přeměnou z obchodní společnosti PAMA, s. r. o. (zaloţená v roce 1993), se sídlem ve Ţďáře nad Sázavou, Dolní 1, IČO: 49 96 76 57, registrační číslo 13 357 u Krajského obchodního soudu v Brně. (www.pamaas.cz) ________________________ 13
sklolaminátová střešní krytina – Elyonda – neprůsvitná, pouţívá se k zastřešení a opláštění objektů, nejčastěji stájí (http://www.pamaas.cz/produkty/sklolaminaty/elyonda-elyplast-75)
14
prosvětlovací sklolaminátová krytina - Elyplast se vyrábí z čisté pryskyřice vyztuţené skelnými vlákny, pryskyřice je stabilizovaná proti UV záření a má sníţenou třídu ţloutnutí, pouţití obloukové haly, přístřešky (http://www.pamaas.cz/produkty/sklolaminaty/elyonda-elyplast-75)
15
polykarbonát – termoplast, který vyniká výbornými optickými vlastnostmi a vysokou odolností proti nárazu, je vyráběn z nerecyklovaného granulátu (http://www.pamaas.cz/produkty)
16
střešní tepelná izolace – slouţí k zateplení a izolaci, rozlišujeme vnější zateplení střech (nad krovem) a zateplení střech, půd, podlah zevnitř a půdy rodinných domů (http://www.podkrokevne.cz/systemyzatepleni/nadkrokevni-zatepleni-sikme-strechy)
17
sendvičový panel – izolační kompozitní panely se skládají ze dvou tuhých kovových stěn z oceli nebo hliníku, mezi kterými je tuhý polyuretan. Během výrobního procesu se jádro polyuretanu roztáhne a samovolně se přilepí k ocelovým plechům. (http://www.krytiny-strechy.cz/katalog-stresnichkrytin/sendvicove-panely/pama-a-s/)
39
Obecné charakteristiky
4.1
Datum zápisu do OR: 22. července 1997 Spisová značka: B 2193 vedená u Krajského soudu v Brně Obchodní firma: PAMA, a. s. Sídlo: Ostrov nad Oslavou 273, PSĆ 594 45 Identifikační číslo: 253 45 354 Právní forma: akciová společnost Předmět podnikání: -
výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona,
-
pokrývačství, tesařství.
Základní kapitál: 1 000 000 Kč, splacen. Při vzniku a. s. byly vydány 4 ks akcií ve jmenovité hodnotě 250 000 Kč. Dne 21. 6. 2002 zapsáno do OR: 3 ks akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 250 000 Kč, 2 ks akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 83 000 Kč, 1 ks akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 84 000 Kč. (https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=575411)
4.2
Trh a zákazníci
Na českém i zahraničním trhu vystupuje firma PAMA přes dvacet let, za tuto dobu má svůj okruh zákazníků, které můţeme rozdělit do několika skupin: firmy budující velké stavby, kutilové a drobní stavitelé. Významnou skupinu zákazníků tvoří projektanti a stavitelé. Firma se během roku účastní několika významných výstav a veletrhů, kde získávají své obchodní kontrakty, nové obchodní partnery a zákazníky. Na těchto výstavách PAMA představuje katalog produktů a zejména novinky, s kterými vstupuje na trh. Mezi významné akce patří: AGROKOMPLEX NITRA (Slovenská republika), ZEMĚ ŢIVITELKA České Budějovice, STAVOTECH – Moderní dům Olomouc, Flóra Olomouc a STŘECHY Praha. 40
PAMA, a.s. je firma konkurence schopná, prosperující. Je inovační, zavádí do distribuce nové výrobky. Na český trh uvedla jako první úspěšné produkty, např. ELYPLAST (1997), ELYONDA (2004), AGROPANEL (2008)18, POWERLINE (2011)19, ONDALITE (2012)20 U všech nabízených produktů je PAMA, a. s. výhradním dovozcem pro Českou republiku. Firma zajišťuje i montáţ svých produktů zkušenými řemeslníky, organizuje školení montáţních firem. Řeší otázky ohledně prosvětlení objektů a hal, zateplení a zastřešení zemědělských objektů, zateplení střech, půdních prostorů, zastřešení pergol, přístřešků, garáţí, skleníků a bazénů. Mezi významné stavby, na kterých se PAMA, a. s. podílela dodávkou materiálů, můţeme zařadit tyto stavby: např. zastřešení stájí Habán Meziboří a ZD Velká Losenice (Elyonda), Stáj u Jihlavy – zastřešení kravína, ZOD Studenec (polykarbonát), Bohdalov – Havelkova pyramida (polykarbonát), Zahradnictví Havel Senoţaty, Zahradnictví Beran Kruh u Jilemnice, Zemědělská univerzita Lednice (skleníky), Výzkumný ústav Modrá (Slovensko) – šlechtitelské izoláty atd.
Dodavatelé
4.3
PAMA, a. s. své nabízené produkty nakupuje převáţně u výrobců. Mezi nejvýznamnější zahraniční dodavatele podle druhu dodávaného sortimentu řadí:
sklolaminát: POLSER FIBERGLAS LEVHALARI PAZARLAMA TICARET LTD. STI Izmir (Turecko) a Brianza Plastica S.p.A., Carate Brianza (Itálie),
polykarbonát: Koscon Industrial S. A., Stabio (Švýcarsko)
sendvičové panely a tepelné PUR izolace: MARCEGAGLIA Milano (Itálie), MARCEGAGLIA POLAND Praszka (Polsko), ISOPAN S. P. A. Trevenzuolo – Verona (Itálie) a XTRATHERM Limited. Liscarton Ind. Estate Navan (Irsko)
AGROPANEL Brucha GesmbH Michelhausen (Rakousko).
__________________ 18
Tepelně izolační krytina a omyvatelný podhled v jednom, pouţití: zastřešení stájí, dojíren. (http://www.pamaas.cz/produkty)
19
Lehký tepelně izolační podhled, zaloţený na PIR/PUR deskách s kašírovaným jádrem, pouţití: stáje pro prasata, drůbeţárny (http://www.pamaas.cz/produkty)
20
Krytina z dutinkového polykarbonátu s částečnou propustností světla, pouţití: zastřešení stájí (http://www.pamaas.cz/produkty)
41
4.4
Struktura společnosti
Předseda představenstva: Ing. Petr Pejchal Člen představenstva: Ing. Mojmír Klas, Pavel Pejchal Dozorčí rada: Ing. Marie Pejchalová, Roman Klas O zvýšení nebo sníţení základního jmění rozhoduje valná hromada, která je nejvyšším statutárním orgánem, na základě obecně závazných právních předpisů a stanov společnosti. Za představenstvo je oprávněn samostatně jednat pouze předseda představenstva (výkonný ředitel PAMA, a. s.), člen představenstva můţe jednat samostatně na základě plné moci, udělené předsedou představenstva.
Obr. č. 5: Organizační struktura společnosti PAMA, a. s. (zdroj: interní materiály společnosti, vlastní zpracování)
42
Finanční analýza
5
Finanční analýza je zpracována pro obchodní společnost PAMA, a. s. Pro provedení finanční analýzy jsem pouţila finanční analýzu pomocí absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Dále také pomocí Du Pont diagramu, z vyšších metod Altmanovo Z-skóre. Z jednotlivých výsledků analýz jsem sestavila souhrnný rating pro celkové zhodnocení finančního zdraví firmy.
Finanční analýza pomocí absolutních ukazatelů
5.1
Finanční situace je vyhodnocena pomocí absolutních ukazatelů. Je proveden horizontální rozbor rozvahy a výkazu zisku a ztrát, dále vertikální rozbor rozvahy. Pro lepší přehlednost je rozvaha při horizontálním rozboru rozdělena na aktiva a pasiva. Absolutní hodnoty, při horizontální i vertikální analýze, jsou uváděny v tis. Kč, absolutní změny v tis. Kč, v procentech je uvedeno zastoupení jednotlivých poloţek rozvahy při vertikální analýze vůči celkovým hodnotám (aktiv a pasiv). Následující upravené výkazy neobsahují poloţky, které za sledované období vykazovaly nulu.
5.1.1 Horizontální analýza rozvahy – aktiva
Trendy aktiv 60 000
Hodnoty aktiv (tis. Kč)
50 000 40 000 Aktiva celkem
30 000
Stálá aktiva Oběžná aktiva
20 000
Ostatní aktiva 10 000 0 2011
2012
2013
2014
Období Obr. č. 6: Trendy aktiv (zdroj: účetní výkazy viz příloha)
Obrázek č. 6 popisuje vývoj nejvýznamnějších poloţek aktiv v porovnání s celkovými aktivy. 43
Tabulka č. 1: Rozvaha - absolutní změny aktiv (v tis. Kč) (zdroj: účetní výkazy viz příloha) Absolutní hodnota Ozn.
AKTIVA
Ř. 2011
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný B.II. majetek 1. Pozemky B.
Absolutní změna
2012
2013
2014
2012
2013
2014
001 43 314 42 988 50 411 46 773
-326
7 423
-3 638
003
5 372
4 740
4 404
3 966
-632
-336
-438
013 014
5 372 201
4 740 201
4 404 201
3 966 201
-632 0
-336 0
-438 0
2.
Stavby
015
2 337
2 478
2 357
2 237
141
-121
-120
3.
Samostatné movité věci
016
2 754
1 981
1 766
1 448
-773
-215
-318
7
Nedokončený DHM
020
80
80
80
80
0
0
0
C.
Oběţná aktiva
031 37 218 37 723 45 717 42 562
505
7 994
-3 155
032 18 486 16 440 23 890 20 653 033 19 0 0 0
-2 046 -19
7 450 0
-3 237 0
2.
Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary
910
1 591
-1 591
910
5.
Zboţí
037 18 467 14 849 23 890 19 743
-3 618
9 041
-4 147
C.I. 1.
034
0
1 591
0
C.II. Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních 1. vztahů Dlouhodobé poskytnuté 5. zálohy C.III . Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních 1. vztahů
039
1 061
947
483
533
-114
-464
50
040
911
912
453
453
1
-459
0
044
150
35
30
80
-115
-5
50
048 13 869 15 590 15 513 13 927
1 721
-77
-1 586
049 12 857 15 170 14 758 13 137
2 313
-412
-1 621
054
0
186
141
0
186
-45
-141
7.
Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy
055
917
234
440
599
-683
206
159
8.
Dohadné účty aktivní
056
0
0
174
62
0
174
-112
Jiné pohledávky Krátkodobý finanční C.IV. majetek 1. Peníze
057
95
0
0
129
-95
0
129
058 059
3 802 114
4 746 198
5 831 339
7 449 235
944 84
1 085 141
1 618 -104
Účty v bankách
060
3 688
4 548
5 492
7 214
860
944
1 722
Časové rozlišení Náklady příštích období
063 064
724 292
525 307
290 290
245 245
-199 15
-235 -17
-45 -45
Příjmy příštích období
066
432
218
0
0
-214
-218
0
6.
9.
2. D.I. 1. 3.
Z hodnot aktiv vyplývá, ţe celková aktiva mají střídavou tendenci, v roce 2012 klesla o 326 tis. Kč, v roce 2013 stoupla o 7 423 tis. Kč a v roce 2014 klesla o 3 638 tis. Kč. Od roku 2011 do roku 2014 došlo k celkovému zvýšení aktiv o 3 459 tis. Kč. Hlavní příčinou vzrůstajícího trendu aktiv bylo zvýšení oběţných aktiv v roce 2013.
44
Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) mají mírně klesající tendenci, postupně klesala (-632 tis. Kč v roce 2012, -336 tis. Kč v roce 2013, -438 tis. Kč v roce 2014). Za sledované období nejčastěji pořizovaným majetkem jsou např. v roce 2011 (2 automobily, manipulační vozík, 2 skládací lešení), v roce 2012 (1 automobil), v roce 2013 (nákladní automobil, vidle na Destu), v roce 2014 (1 automobil). Snahou firmy je odprodat majetek k vyřazení např. auta a potom koupit nová. Hodnota pozemků a nedokončeného DHM se za sledované období nezměnila. Stavby se v roce 2012 zvýšily, pak měly klesající tendenci. Za sledované období od roku 2011 do roku 2014 stavby poklesly o 100 tis. Kč. Samostatné movité věci za sledované období zaznamenaly celkový pokles o 1 306 tis. Kč. Postupně jejich hodnota klesala (-773 tis. Kč v roce 2012, -215 tis. Kč v roce 2013, -318 tis. Kč v roce 2014). Oběţná aktiva za sledované období zaznamenala celkový nárůst o 5 344 tis. Kč (+505 tis. Kč v roce 2012, +7 994 tis. Kč v roce 2013, -3 155 tis. Kč v roce 2014). Výrazný podíl na změnách oběţných aktiv za sledované období měly zásoby (-2 046 tis. Kč v roce 2012, +7 450 tis. Kč v roce 2013, -3 237 tis. Kč v roce 2014), krátkodobé pohledávky (+1 721 tis. Kč v roce 2012, -77 tis. Kč v roce 2013, -1 586 tis. Kč v roce 2014) a krátkodobý finanční majetek (+944 tis. Kč v roce 2012, +1 085 tis. Kč v roce 2013, +1 618 tis. Kč v roce 2014). Dlouhodobé pohledávky se na změnách podílely nepatrně (-114 tis. Kč v roce 2012, -464 tis. Kč v roce 2013, +50 tis. Kč v roce 2014). Na prudkém nárůstu oběţných aktiv v roce 2013 má největší podíl zvýšení zásob, konkrétně poloţky zboţí o 9 041 tis. Kč (důvodem byla zakázka o velkém objemu zboţí) a sníţení o 1 591 tis. Kč v poloţce nedokončené polotovary (v roce 2013 byla dokončena rozpracovaná zakázka). Časové rozlišení mělo klesající tendenci a jeho hodnoty vykazovaly postupně následující změny (-199 tis. Kč v roce 2012, -235 tis. Kč v roce 2013, -45 tis. Kč v roce 2014). Tyto hodnoty ovlivňují poloţky příjmy příštích období s postupnou klesající tendencí (-214 tis. Kč v roce 2012, -218 tis. Kč v roce 2013) a náklady příštích období (+15 tis. Kč v roce 2012, -17 tis. Kč v roce 2013, -45 tis. Kč v roce 2014). Do nákladů příštího období společnost zahrnuje splátkové prodeje aut, pojištění a úroky.
45
5.1.2 Horizontální analýza rozvahy - pasiva
Trendy pasiv 60 000
Hodnoty pasiv (tis. Kč)
50 000 40 000 Pasiva celkem
30 000
Vlastní kapitál Cizí zdroje
20 000
Ostatní pasiva 10 000 0 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 7: Trendy pasiv (zdroj: účetní výkazy viz příloha)
Obrázek č. 7 popisuje vývoj nejvýznamnějších poloţek pasiv v porovnání s celkovými pasivy. Hodnota celkových pasiv měla kolísavou tendenci jako aktiva, na této změně se výrazně podílely cizí zdroje (-495 tis. Kč v roce 2012, +7 227 tis. Kč v roce 2013, -6 044 tis. Kč v roce 2014). Cizí zdroje ovlivnily změny krátkodobých závazků (-4 783 tis. Kč v roce 2012, +7 860 tis. Kč v roce. 2013, -4 233 tis. Kč v roce 2014), dlouhodobých závazků (+2 019 tis. Kč v roce 2012, -993 tis. Kč v roce 2013, -1 377 tis. Kč v roce 2014), ale i změny bankovních úvěrů a výpomocí (+2 130 tis. Kč v roce 2012, +250 tis. Kč v roce 2013, -750 tis. Kč v roce 2014). Rezervy se za sledované období mírně zvyšují. Vlastní kapitál se v roce 2012 a 2013 změnil nepatrně (+217 tis. Kč v roce 2012, +203 tis. Kč v roce 2013), jeho zvýšení bylo aţ v roce 2014 (+2 431 tis. Kč). Základní kapitál a zákonný rezervní fond se za sledované období nezměnily. Změny nastaly aţ u VH minulých let a VH běţného účetního období. Výsledkem hospodaření minulých let byl zisk, který měl rostoucí tendenci, proto také došlo k navýšení vlastního kapitálu. Výsledek hospodaření běţného účetního období byl zisk za celé sledované období, v roce 2012 a 2013 tento zisk klesal a v roce 2014 se zvýšil o 2 226 tis. Kč. 46
Tabulka č. 2: Rozvaha - absolutní změny pasiv (v tis. Kč) (zdroj: účetní výkazy viz příloha)
Absolutní hodnota Ozn.
PASIVA
Absolutní změna
Ř. 2011
2012
2013
2014
2012
2013
43 314 42 988 50 411 46 773
-326
7 423 -3 638
PASIVA CELKEM
067
Vlastní kapitál
068
8 829
9 046
9 249 11 680
Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní A.III. fondy 1. Zákonný rezervní fond
069 070
1 000 1 000
1 000 1 000
1 000 1 000
080 081
200 200
200 200
A.IV. VH minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let
083 084
5 890 5 891
Neuhrazená ztráta minulých let 085
A. A.I. 1.
2.
A.V. VH běţného účetního období B. B.I. 4.
087
217
203
2 431
1 000 1 000
0 0
0 0
0 0
200 200
200 200
0 0
0 0
0 0
7 629 7 630
7 845 7 846
8 050 8 051
1 739 1 739
216 216
205 205
-1
-1
-1
-1
0
0
0
1 739
217
204
2 430 -1 522
-13
2 226
Cizí zdroje
089
Rezervy Ostatní rezervy
090 094
0 0
139 139
249 249
565 565
139 139
095 096
2 766 0
4 785 0
3 792 3 780
2 415 2 415
2 019 0
B.II. Dlouhodobé závazky 1. Závazky z obchodních vztahů
34 198 33 703 40 930 34 886
9.
Jiné závazky
104
2 766
4 770
0
0
10.
Odloţený daňový závazek
105
0
15
12
0
B.III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchodních vztahů
106 107
2014
-495
7 227 -6 044 110 110
316 316
-993 -1 377 3 780 -1 365
2 004 -4 770 15
24 176 19 393 27 253 23 020 -4 783 17 839 16 793 21 347 16 876 -1 046
-3
0 -12
7 860 -4 233 4 554 -4 471
4.
Závazky ke společníkům
110
3 954
86
86
0
0
5.
Závazky k zaměstnancům
111
476
320
377
825
-156
57
448
6.
Závazky ze SP a ZP
112
286
182
231
521
-104
49
290
7.
Stát - daňové závazky a dotace
113
698
855
901
1 561
157
46
660
65
52
86 -3 868
8.
Krátkodobé přijaté zálohy
114
2 439
1 022
1 087
1 139 -1 417
10.
Dohadné účty pasivní
116
-1 530
119
3 206
1 997
1 649
11.
Jiné závazky
117
14
16
18
15
2
2
-3
118 119
7 256 0
9 386 2 386
9 636 1 636
8 886 886
2 130 2 386
250 -750
-750 -750
8 000
1 144
1 000
0
0 -1 400
0
0
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2.
Krátkodobé bankovní úvěry
120
5 856
7 000
8 000
3.
Krátkodobé finanční výpomoci 121
1 400
0
0
C.I. 1.
3 087 -1 209
Časové rozlišení
122
287
239
232
207
-48
-7
-25
Výdaje příštích období
123
287
239
232
207
-48
-7
-25
47
Časové rozlišení (výdaje příštích období) má mírně klesající hodnoty s těmito absolutními změnami (-48 tis. Kč v roce 2012, -7 tis. Kč v roce 2013, -25 tis. Kč v roce 2014). Tyto poloţky obsahují zejména vyúčtování telefonů, platba energie na následující období, dopravu za zboţí, poplatky za výstavy uskutečněné v dalším hospodářském roce atd.
5.1.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát
Trendy výkazu zisků a ztrát 20 000
Hodnoty VZZ (tis. Kč)
15 000
Přidaná hodnota
10 000
Provozní VH Finanční VH
5 000
VH za účetní období 0 2011 -5 000
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 8: Trendy výkazu zisků a ztrát (zdroj: účetní výkazy viz příloha)
Trţby z prodeje zboţí mají kolísající charakter s následujícími změnami (-3 729 tis. Kč v roce 2012, + 15 080 tis. Kč v roce 2013, + 28 544 tis. Kč v roce 2014), náklady na prodané zboţí mají rostoucí trend (+182 tis. Kč v roce 2012, +10 094 tis. Kč v roce 2013, +28 255 tis. Kč v roce 2014). Obchodní marţe změnami kopíruje trţby z prodeje zboţí (-3 911 tis. Kč v roce 2012, +4 986 tis. Kč v roce 2013, +289 tis. Kč v roce 2014). Obchodní marţe dosahovala absolutních hodnot 23 192 tis. Kč v roce 2011, 19 281 tis. Kč v roce 2012, 24 267 tis. Kč v roce 2013 a 24 556 tis. Kč v roce 2014. Změny výkonů mají střídavý charakter (+1 645 tis. Kč v roce 2012, -3 901 tis. Kč v roce 2013, +2 499 tis. Kč v roce 2014). Výkyvy ve výkonech jsou ovlivněny poloţkou aktivace a jejich změnami (+1 584 tis. Kč v roce 2012, -3 189 tis. Kč v roce 2013, +2 499 tis. Kč v roce 2014).
48
Tabulka č. 3: Absolutní změny výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč) (zdroj: účetní výkazy viz příloha) Absolutní hodnota Ozn.
VÝKAZ ZISKUA ZTRÁT
Ř 2011
I. A.
Absolutní změna
Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe
1 2
2012
2013
2014
2012
2013
106 145 102 416 117 496 146 040 -3 729 15 080
28 544
3
82 953 23 192
83 135 19 281
4
667
2 312
-1 589
910
1 645
-3 901
2 499
1.
Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb
5
651
712
0
0
61
-712
0
3.
Aktivace
7
16
1 600
-1 589
910
1 584
-3 189
2 499
B. 1.
Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie
8 9
7 446 2 369
8 102 2 229
8 220 2 061
7 046 2 088
656 -140
118 -168
-1 174 27
2.
Sluţby
10
5 077
5 873
6 159
4 958
796
286
-1 201
Přidaná hodnota
11
16 413
13 491
14 458
18 420 -2 922
967
3 962
C. 1.
Osobní náklady Mzdové náklady
12 13
12 786 9 515
9 207 6 617
9 712 6 962
10 490 -3 579 7 560 -2 898
505 345
778 598
3.
Náklady na soc. zabezpečení
15
2 905
2 235
2 360
2 549
-670
125
189
4.
Sociální náklady
16
366
355
390
381
-11
35
-9
D.
Daně a poplatky
17
263
130
130
236
-133
0
106
II.
93 229 121 484 182 10 094 24 267 24 556 -3 911 4 986
2014
28 255 289
E.
Odpisy DM
18
1 196
1 184
937
1 028
-12
-247
91
III. 1.
Trţby z prodeje DM a mat. Trţby z prodeje DM
19 20
120 120
0 0
0 0
70 70
-120 -120
0 0
70 70
F. 1.
90 90
0 0
0 0
19 19
-90 -90
0 0
19 19
G.
ZC prodaného DM 22 ZC prodaného DM 23 Změna stavu rezerv a oprav. poloţek a komplexních nákladů příštích období 25
-676
900
465
2 787
1 576
-435
2 322
IV.
Ostatní provozní výnosy
26
1 333
801
927
652
-532
126
-275
H.
Ostatní provozní náklady
27
1 036
1 296
2 184
913
260
888
-1 271
*
Provozní VH
30
3 171
1 575
1 957
3 669 -1 596
382
1 712
Trţby z prodeje CP a podílů 31
0
0
0
8
0
0
8
J
Prodané CP a podíly
32
0
0
0
53
0
0
53
X.
Výnosové úroky
42
1
1
0
0
0
-1
0
N. XI.
Nákladové úroky
43
549
576
233
237
27
-343
4
Ostatní finanční výnosy
44
262
436
333
837
174
-103
504
O.
45
693
969
1 652
1 072
276
683
-580
48
-979
-1 108
-1 552
-517
-129
-444
1 035
Q. 1.
Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost splatná
49 50
453 453
250 235
201 204
722 734
-203 -218
-49 -31
521 -952
2.
odloţená
51
0
15
-3
-12
15
-18
-9
**
VH za běţnou činnost
52
1 739
204
2 430 -1 522
-13
2 226
*** VH za účetní období
60
1 739
217 217
204
2 430 -1 522
-13
2 226
**** VH před zdaněním
61
2 192
467
405
3 152 -1 725
-62
2 747
VI.
*
49
Poloţka aktivace zachycuje dokončené a rozpracované zakázky. Trţby za prodej výrobků a sluţeb mírně stouply o 61 tis. Kč v roce 2012, potom klesly o 712 tis. Kč v roce 2013. Výkonová spotřeba do roku 2013 stoupá, pak následuje pokles (+656 tis. Kč v roce 2012, +118 tis. Kč v roce 2013, -1 174 tis. Kč v roce 2014). Sluţby svým vývojem kopírují poloţku výkonové spotřeby. Spotřeba materiálu a energie nejdříve klesá, v roce 2014 následuje mírný nárůst o 27 tis. Kč. Přidaná hodnota dosahuje absolutních hodnot 16 413 tis. Kč v roce 2011, 13 491 tis. Kč v roce 2012, 14 458 tis. Kč v roce 2013 a 18 420 tis. Kč v roce 2014. Její absolutní změny nejdříve klesají, následuje růst (-2 922 tis. Kč v roce 2012, +967 tis. Kč v roce 2013, +3 962 tis. Kč v roce 2014). Obrázek č. 8 zachycuje trendy absolutních hodnot poloţky přidané hodnoty ve srovnání s provozním VH, finančním VH a VH za účetní období. Osobní náklady vykazují nejdříve sestupný trend a v následujících letech stoupají z důvodů zvýšení počtu zaměstnanců (-3 579 tis. Kč v roce 2012, +505 tis. Kč v roce 2013, +778 tis. Kč v roce 2014). Odpisy DM mají nejdříve klesající trend a pak následuje růst (-12 tis. Kč v roce 2012, -247 tis. Kč v roce 2013, +91 tis. Kč v r. 2014). Jejich absolutní hodnota se pohybuje od 937 tis. Kč aţ do 1 196 tis. Kč. Trţby z prodeje DM jsou v roce 2012 o třetinu vyšší neţ jejich zůstatková cena, v roce 2014 jsou téměř čtyřikrát větší neţ jejich zůstatková cena. PAMA při prodeji DM vytváří zisk. Vývoj absolutních změn vykazuje klesající trend v roce 2012 a stoupající v roce 2014. Ostatní provozní výnosy mají střídavý trend (-532 tis. Kč v roce 2012, +126 tis. Kč v roce 2013, -275 tis. Kč v roce 2014). Zahrnují např. příspěvky na výstavy od zahraničního partnera, náhrady od pojišťovny, náhrady za poškozené zboţí, přijaté nájemné. Ostatní provozní náklady mají rostoucí a poté klesající trend absolutních změn (+260 tis. Kč v roce 2012, +888 tis. Kč v roce 2013, -1 271 tis. Kč v roce 2014). Zahrnují např. pojištění aut, zboţí, dary, odpis pohledávek, penále. V roce 2011 ostatní provozní výnosy převýšily ostatní provozní náklady, v dalších letech je tomu naopak.
50
V roce 2013 činily ostatní provozní náklady 2 184 tis. Kč, ostatní výnosy jen 927 tis. Kč, tato skutečnost se odrazila ve výrazném sníţení VH za běţné účetní období. Provozní výsledek hospodaření je za celé sledované období kladný, nejdříve klesá, pak stoupá. Dosahuje následujících absolutních hodnot (3 171 tis. Kč v roce 2011, 1 575 tis. Kč v roce 2012, 1 957 tis. Kč v roce 2013, 3 669 tis. Kč v roce 2014). Jeho trend absolutních změn má kolísavý vývoj (-1 596 tis. Kč v roce 2012, +382 tis. Kč v roce 2013, +1 712 tis. Kč v roce 2014). Finanční výsledek hospodaření je ztráta (-979 tis. Kč v roce 2011, -1 108 tis. Kč v roce 2012, -1 552 tis. Kč v roce 2013, -517 tis. Kč v roce 2014), se střídavým trendem absolutních změn (-129 tis. Kč v roce 2012, -444 tis. Kč v roce 2013, +1 035 tis. Kč v roce 2014). Společnost má pro zajištění nákupu zásob krátkodobé úvěry, jejich úroky převyšují úroky z běţného účtu. Výsledek hospodaření za běţnou činnost je zisk (1 739 tis. Kč v roce 2011, 217 tis. Kč v roce 2012, 204 tis. Kč v roce 2013, 2 430 tis. Kč v roce 2014), se střídavou tendencí (-1 522 tis. Kč v roce 2012, -13 tis. Kč v roce 2013, +2 226 tis. Kč v roce 2014). Celkově lze zhodnotit hospodaření organizace jako dobré, protoţe za sledované období dosahovala vţdy zisku.
51
5.1.4 Vertikální analýza Vertikální analýza byla provedena pro základní poloţky rozvahy tak, aby byla patrná struktura aktiv a pasiv. Tabulka č. 4: Vertikální analýza rozvahy (zdroj: účetní výkazy viz příloha)
ROK Ozn.
ROZVAHA
Řád.
2011 (tis. Kč)
%
2012 (tis. Kč)
%
2013 (tis. Kč)
%
2014 (tis. Kč)
%
43 314
100
42 988
100
50 411
100
46 773
100
4 404 4 404
8,74 8,74
3 966 3 966
8,48 8,48
AKTIVA CELKEM
1
B. Dlouhodobý majetek B.II. Dl. hmotný majetek
3 13
5 372 12,40 5 372 12,40
4 740 11,03 4 740 11,03
Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé C.II. pohledávky Krátkodobé C.III. pohledávky Krátkodobý finanční C.IV. majetek
31 32
37 218 85,93 18 486 42,68
37 723 87,75 16 440 38,24
C. C.I.
D.
39 48
1 061
2,45
13 869 32,02
483
0,96
533
1,14
15 590 36,27
15 513 30,77
13 927 29,78
4 746 11,04
5 831 11,57
7 449 15,92
3 802
8,78
Časové rozlišení
63
724
1,67
525
1,22
290
0,57
245
0,52
PASIVA CELKEM
67
43 314
100
42 988
100
50 411
100
46 773
100
Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fond a A.III. ostatní fondy
68 69
A.IV. VH minulých let
83
5 890 13,60
A.V. VH účetního období
87
1 739
Cizí zdroje Rezervy
80
89 90
B.II. Dlouhodobé závazky
95
B.III. Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a B.IV. výpomoci C.I.
2,20
42 562 91,00 20 653 44,16
58
A. A.I.
B B.I.
947
45 717 90,69 23 890 47,39
Časové rozlišení
8 829 20,38 1 000 2,31 200
0,46 4,01
34 198 78,96 0 0,00
200
0,47
7 629 17,75 217
0,50
33 703 78,39 139 0,32
9 249 18,35 1 000 1,98 200
0,40
7 845 15,56 204
0,41
40 930 81,19 249 0,49
0,43
8 050 17,21 2 430
5,20
34 886 74,58 565 1,20
106
24 176 55,82
19 393 45,11
27 253 54,06
23 020 49,22
118
7256 16,75
9 386 21,83
9 636 19,12
8 886 19,00
0,66
239
0,56
232
7,52
200
4 785 11,13
287
3 792
11 680 24,98 1 000 2,14
6,39
122
2 766
9 046 21,05 1 000 2,33
0,46
2 415
207
5,16
0,44
Aktiva Zásadní poloţkou aktiv jsou zásoby, které se nacházejí na prvním místě. Na celkových aktivech se podílí v průměru 43 %. Na druhém místě jsou krátkodobé pohledávky s průměrným podílem 32 %. Třetí místo zaujímá krátkodobý finanční majetek s průměrným podílem 12 % na celkových aktivech. Krátkodobý finanční majetek má 52
rostoucí procentuální zastoupení (9 % v roce 2011, 11 % v roce 2012, 12 % v roce 2013, 16 % v roce 2014). Na další pozici se nachází dlouhodobý hmotný majetek s průměrným podílem 10 %, který má klesající procentuální zastoupení (12 % v roce 2011, 11 % v roce 2012, 9 % v roce 2013, 8,5 % v roce 2014). Dlouhodobé pohledávky mají průměrné 2 % zastoupení, jejich procentuální hodnoty klesají, v roce 2014 následuje zvýšení. Časové rozlišení má nepatrné zastoupení 1 %. Obrázek č. 9 zachycuje procentuální obsazení významných poloţek aktiv (oběţných aktiv) a dlouhodobého majetku.
Významné položky aktiv 50,00 45,00 Hodnoty aktiv (%)
40,00 35,00 30,00
Dlouhodobý majetek
25,00
Zásoby
20,00
Krátkodobé pohledávky
15,00
Krátkodobý fin. majetek
10,00 5,00 0,00 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 9: Významné poloţky aktiv (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty)
53
Pasiva Ze struktury pasiv vidíme vyšší procentuální zapojení cizích zdrojů neţ vlastního kapitálu. Zásadní poloţkou jsou krátkodobé závazky s průměrným podílem 51 % na celkových pasivech (56 % v roce 2011, 45 % v roce 2012, 54 % v roce 2013, 49 % v roce 2014). Na druhém místě se nachází poloţka bankovní úvěry a výpomoci s průměrným podílem 19 % (17 % v roce 2011, 22 % v roce 2012, 19 % v roce 2013 a 2014). Třetí místo zaujímá VH minulých let s průměrným podílem 16 % (téměř 14 % v roce 2011, 18% v roce 2012, 16% v roce 2013, 17% v roce 2014). Významnou poloţkou jsou také dlouhodobé závazky s průměrným podílem téměř 8 % (6 % v roce 2011, 11 % v roce 2012, 8 % v roce 2013, 5 % v roce 2014). VH běţného účetního období dosahuje v průměru téměř 3 % a základní kapitál se pohybuje okolo 2%. Časové rozlišení, rezervy, rezervní fond a ostatní fondy dosahují průměrného 0,5 % podílu. Obrázek č. 10 zachycuje procentuální obsazení významných poloţek pasiv (cizích zdrojů) a vlastního kapitálu.
Významné položky pasiv 60,00
Hodnoty pasiv (%)
50,00 40,00 Vlastní kapitál
30,00
Krátkodobé závazky Bank. Úvěry a výpomoci
20,00
Dlouhodobé závazky 10,00 0,00 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 10: Významné poloţky pasiv (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty)
54
5.2
Analýza rozdílových ukazatelů Tabulka č. 5: Fondy finančních prostředků (v tis. Kč) (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty)
Poloţka
Ozn.
Řádek
Období 2011
2012
2013
2014
Oběţná aktiva
31
37 218
37 723
45 717
42 562
C. I.
Zásoby
32
18 486
16 440
23 890
20 653
C. II.
Dlouhodobé pohledávky
39
1 061
947
483
533
CIV. 1.
Peníze
59
114
198
339
235
CIV. 2.
Účty v bankách
60
3 688
4 548
5 492
7 214
Krátkodobé závazky
106
24 176
19 393
27 253
23 020
Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci
120
5 856
7 000
8 000
8 000
121
1 400
0
0
0
Čistý pracovní kapitál
4 725
10 383
9 981
11 009
Čistý peněţní majetek
-13 761
-6 057
-13 909
-9 644
Čisté pohotové prostředky
-27 630
-21 647
-29 422
-23 571
C.
BIII. BIV.2. BIV.3.
Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál vykazuje za celé hodnocené období kladné hodnoty se střídavým trendem. Z tohoto důvodu mohu konstatovat, ţe PAMA, a. s. měla většinou dostatek prostředků k zajištění a financování své běţné činnosti. V roce 2012 byla hodnota ČPK nejmenší 4 725 tis. Kč, v roce 2012 se ČPK zvýšil o 5 658 tis. Kč na 10 383 tis. Kč, v roce 2013 následoval mírný pokles na 9 981 tis. Kč a v roce 2014 dosahoval ČPK nejvyšší hodnoty 11 009 tis. Kč. Příznivý vliv na zvýšení ČPK v roce 2012 měl pokles zásob o 2 046 tis. Kč, ale hlavně pokles krátkodobých závazků o 4 783 tis. Kč. V tomto roce došlo také ke zvýšení finančních prostředků o 944 tis. Kč. Nejlepšího výsledku dosahoval ČPK v roce 2014, oproti roku 2011 došlo k jeho zvýšení o 6 284 tis. Kč. Příznivý vliv na tuto skutečnost mělo zvýšení oběţných aktiv o 5 344 tis. Kč, dále se sníţily dlouhodobé pohledávky o 528 tis. Kč a zvýšil se finanční majetek o 3 647 tis. Kč (porovnání s rokem 2011).
55
Čistý peněţní majetek Hodnoty ukazatele čistého peněţního majetku dosahovaly záporných čísel se střídavou tendencí. Z těchto výsledků je zřejmé, ţe PAMA, a. s. neměla dostatek peněţně pohledávkových fondů. Hlavní příčinou záporných hodnot v letech 2011 aţ 2014 byla vyšší hodnota zásob, ve kterých jsou vázány disponibilní peněţní prostředky. Právě zásoby a jejich vyšší hodnoty je velký problém. Dodavatelem materiálů pro PAMU jsou zahraniční firmy, kontrakty a objem jednotlivých druhů materiálů jsou sjednávány s časovým předstihem a ve velkém mnoţství, protoţe dodávky materiálu jsou spojené s dalšími náklady např. clo, dopravné, balné atd. Sjednávat malé dodávky je pro společnost neefektivní. Čisté pohotové prostředky Výsledky čistých pohotových prostředků dosahovaly nepříznivých hodnot a poukazují na horší platební schopnost společnosti. Tato skutečnost by se mohla nepříznivě projevit v okamţiku, kdyţ by společnost musela uhradit jednorázově větší sumu některého ze svých krátkodobých závazků.
Fondy finančních prostředků 15 000 10 000 Hodnoty fondů (tis. Kč)
5 000 0 -5 000
2011
2012
2013
2014 Čistý pracovní kapitál
-10 000
Čistý peněžní majetek
-15 000
Čisté pohotové prostředky
-20 000 -25 000 -30 000 -35 000
Období
Obr. č. 11: Fondy finančních prostředků (zdroj: vlastní výpočty)
56
Na základě předchozích hodnocení nemohu hodnotit výsledky peněţních fondů jako zcela špatné. ČPK dosahoval kladných hodnot, ČPM a ČPP záporných hodnot. Musím připomenout, ţe kdyby se upravila velikost krátkodobých závazků, ale zejména včasné získávání finančních prostředků od svých odběratelů, dosáhly by fondy v dalších letech mnohem lepších výsledků.
5.3
Analýza poměrových ukazatelů
V rámci poměrových ukazatelů jsou spočítány ukazatele rentability, aktivity, zadluţenosti, likvidity a Cash-flow.
5.3.1 Ukazatele rentability Rentabilita definuje schopnost podniku vytvářet zisk. Tabulka č. 6: Ukazatele rentability (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty)
Poloţka
Řádek
Období 2011
EAT (tis. Kč)
V60
Trţby (tis. Kč)
2012
2013
2014
1 739
217
204
2 430
V01+V05
106 796
103 128
117 496
146 040
Náklady (tis. Kč)
V02
82 953
83 135
93 229
121 484
Celková aktiva (tis. Kč)
R001
43 414
42 988
50 411
46 773
Vlastní kapitál (tis. Kč)
R068
8 829
9 046
9 249
11 680
ROA (%)
4,01
0,50
0,40
5,20
ROE (%)
19,70
2,40
2,21
20,80
ROS (%)
1,63
0,21
0,17
1,66
Rentabilita nákladů
0,021
0,003
0,002
0,020
Nákladovost
0,777
0,806
0,793
0,832
Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita aktiv dosáhla nejlepšího výsledku v roce 2014 a to 5,20 %, následuje rok 2011 s 4,01 %. Třetí místo zaujímá rok 2012 s 0,50 % a pak rok 2013 s 0,40 %. Pokles rentability v roce 2012 a 2013 proti roku 2011 je způsoben poklesem čistého zisku. V roce 2014 došlo k zvýšení rentability, které je způsobeno prudkým nárůstem čistého zisku o 2 226 tis. Kč (mezi rokem 2013 a 2014).
57
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu dosahuje nejlepších výsledků v roce 2014 20,8 %, v roce 2011 19,7 %, v roce 2012 2,4 % a v roce 2013 2,21 %. Nárůst rentability vlastního kapitálu je ovlivněn výši čistého zisku o 2 226 tis. Kč v roce 2014 v porovnání s rokem 2013. Rentabilita trţeb (ROS) Rentabilita trţeb dosahuje nejlepšího výsledku v roce 2014 a to 1,66 %, rok 2011 1,63 %, rok 2012 0,21 % a rok 2013 0,17 %. Hodnota tohoto ukazatele je ovlivněna výši čistého zisku a trţeb. Na prudký propad tohoto ukazatele v roce 2012, v porovnání s rokem 2011, mělo vliv sníţení čistého zisku o 1 522 tis. Kč a pokles trţeb o 3 668 tis. Kč. Naopak prudký nárůst v roce 2014 proti roku 2013 byl ovlivněn zvýšením čistého zisku o 2 226 tis. Kč a trţbami o 28 544 tis. Kč. Rentabilita nákladů nám ukazuje, kolik korun zisku získáme z 1 Kč nákladů. Tento ukazatel dosahuje velmi špatných hodnot. Můţeme konstatovat, ţe z 1 Kč nákladů získáme 0,002 – 0,021 Kč zisku. Ukazatel nákladovosti nám udává, ţe na 1 Kč trţeb bylo vynaloţeno 0,777 aţ 0,832 Kč nákladů. Je ţádoucí, aby hodnota byla co nejniţší. Nejlepší nákladovost je v roce 2011.
Ukazatele rentability
Hodnoty ukazatelů (%)
25,00 20,00 15,00 ROA 10,00
ROE ROS
5,00 0,00 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 12: Ukazatele rentability (zdroj: vlastní výpočty)
58
5.3.2 Ukazatele aktivity Tabulka č. 7: Ukazatele aktivity (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty)
Poloţka
Řádek
Trţby (tis. Kč)
V01+ V05
Průměrné denní trţby
Období 2011
2012
2013
2014
106 796
103 128
117 496
146 040
Trţby/360
296,7
286,5
326,4
405,7
Celková aktiva (tis Kč)
R001
43 414
42 988
50 411
46 773
Stálá aktiva (tis. Kč)
R003
5 372
4 740
4 404
3 966
Zásoby (tis. Kč)
R032
18 486
16 440
23 890
20 653
Pohledávky (tis. Kč)
R048
13 869
15 590
15 513
13 927
Obrat celkových aktiv
2,5
2,4
2,3
3,1
Obrat stálých aktiv
19,9
21,8
26,7
36,8
Obrat zásob
5,8
6,3
4,9
7,1
Doba obratu zásob
62,3
57,4
73,2
50,9
Obrat pohledávek
7,7
6,6
7,6
10,5
Doba obratu pohledávek
46,8
54,4
47,5
34,3
Obrat celkových aktiv Hodnoty ukazatele rychlosti obratu celkových aktiv v období 2011 aţ 2013 nevykazují ţádné výkyvy. Nejlepšího výsledku dosáhla společnost v roce 2014, a to hodnoty 3,1. Tato hodnota říká, ţe podnik 3 krát otočí vloţený kapitál. Obrat stálých aktiv Hodnoty ukazatele rychlosti obratu stálých aktiv nás informují o intenzitě vyuţití dlouhodobého hmotného majetku. Hodnoty mají stoupající trend - 19,9 v roce 2011, 21,8 v roce 2012, 26,7 v roce 2013. Nejvyšší hodnota byla vykázaná v roce 2014
36,8.
Obrat zásob, doba obratu zásob Ukazatel obratu zásob nám říká, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiná oběţná aktiva. Nejlepšího výsledku dosáhla společnost v roce 2014 7,1. Hodnoty mají střídavý charakter 5,8 v roce 2011, 6,3 v roce 2012, 4,9 v roce 2013. Obrat zásob v roce 2014 byl 7 krát přeměněn na hotovost, prodán a znovu uskladněn. Ukazatel doby obratu zásob udává, kolik dní byly zásoby uloţeny ve skladě, neţ byly prodány nebo spotřebovány. Hodnoty doby obratu mají střídavý trend a jsou v rozmezí od 51 do 73 dní. Nejlepší hodnota byla v roce 2014 51 dní. 59
Obrat pohledávek, doba obratu pohledávek Příznivá hodnota obratu pohledávek byla v roce 2014 10,5. Nejhorší v roce 2012 6,6. Tato skutečnost byla způsobena zvýšením pohledávek o 1 721 tis. Kč (v roce 2012 v porovnání s rokem 2011). Doba obratu pohledávek informuje, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávky, neţ dojde k uhrazení faktury. Hodnota ukazatele se pohybuje od 34 dní do 54 dní. Nejlepší hodnota byla v roce 2014 34 dní. Společnost by se měla více zaměřit na splatnost svých vystavovaných faktur.
Ukazatele aktivity 40,0
Hodnoty ukazatelů
35,0 30,0 25,0 Obrat celkových aktiv
20,0
Obrat stálých aktiv
15,0
Obrat zásob
10,0
Obrat pohledávek
5,0 0,0 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 13: Ukazatele aktivity (zdroj: vlastní výpočty)
Pro celkové zhodnocení ukazatelů aktivity mohu konstatovat, ţe nejlepším rokem byl rok 2014, nejhorším byl rok 2012. Pokud se společnost zaměří na splatnost svých závazků a pokud by trochu sníţila zásoby, je moţné dosáhnout ještě lepších výsledků.
60
Doby obratu 80,0 73,2
Hodnoty ukazatelů (dny)
70,0 62,3
60,0
57,4 54,4
50,0
47,5
46,8
50,9
40,0
Doba obratu zásob
34,3
30,0
Doba obratu pohledávek
20,0 10,0 0,0 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 14: Doby obratu (zdroj: vlastní výpočty)
5.3.3 Ukazatele zadluţenosti Tabulka č. 8: Ukazatele zadluţenosti (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty)
Poloţka
Řádek
Období 2011
Celková aktiva (tis. Kč)
R001
Vlastní zdroje (tis. Kč)
R068
8 829
Cizí zdroje (tis. Kč)
R089
34 198 2 766
Krátkodobé cizí zdroje (tis. Kč)
R095 + R119 R106+ R120+R121
EBIT (tis. Kč)
R061 + R043
2014 46 773
9 046
9 249
11 681
33 703
40 930
34 885
7 171
5 428
3 300
31 432
26 393
35 253
31 020
2 741
1 043
638
3 389
549
576
233
237
Celková zadluţenost (%)
78,8
78,4
81,2
74,6
Dlouhodobá zadluţenost (%)
6,4
16,7
10,8
7,1
Krátkodobá zadluţenost (%)
72,4
61,4
69,9
66,3
Koeficient samofinancování (%)
20,5
21,0
18,3
25,0
Úrokové krytí
5,0
1,8
2,7
14,3
Nákladové úroky (tis. Kč)
R043
42 988
2013 50 411
Dlouhodobé cizí zdroje (tis. Kč)
43 414
2012
61
Celková zadluţenost Ukazatel celkové zadluţenosti představuje podíl dlouhodobých cizích zdrojů na struktuře pasiv. Ukazatel celkové zadluţenosti je základním ukazatelem, čím vyšší je jeho hodnota, tím je podnik zadluţenější. Pro investory je nízká hodnota tohoto ukazatele příznivá. Vypočítaná hodnota není pro společnost PAMA, a. s. vůbec příznivá, podnik je značně zadluţený. Nejhorší hodnota byla v roce 2012 81,2 %. Další hodnoty tohoto ukazatele se pohybují mezi 74,6 % v roce 2014 (nejniţší hodnota) aţ 78,8 % (v roce 2011). Dlouhodobá zadluţenost, krátkodobá zadluţenost Dlouhodobá a krátkodobá zadluţenost je rozklad celkové zadluţenosti. Vypočítané ukazatele nám udávají, ţe ve všech sledovaných obdobích převládá krátkodobá zadluţenost. Její hodnoty se pohybují od 61,4 % do 72,4 % (nejlepší hodnota v roce 2012 61,4 %, nejhorší v roce 2011 72,4 %). Dlouhodobá zadluţenost se pohybuje v rozmezí 6,4 % (rok 2011) do 16,7 % (rok 2012). Zadluţenost podniku je vysoká, proto má PAMA uzavřeny 3 krátkodobé úvěry (7 mil. Kč kontokorentní úvěr, 1 mil. Kč revolvingový úvěr na splácení závazků za nakoupené zboţí, další úvěr je splátkový na nákup zboţí).
Ukazatele zadluženosti 90,0
Hodnoty ukazatele (%)
80,0 70,0 60,0 50,0
Celková zadluženost
40,0
Dlouhodobá zadluženost
30,0
Krátkodobá zadluženost
20,0
Koeficient samofinancování
10,0 0,0 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 15: Ukazatele zadluţenosti (zdroj: vlastní výpočty)
62
Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování se pohyboval v rozmezí 20,5 % (nejhorší hodnota r. 2011) aţ 25% (nejlepší hodnota v r. 2014). Jeho vývoj je kolísavý. Jeho hodnota ukazuje podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech. Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí má kolísavý trend (rok 2011 5,0). V roce 2012 a 2013 dosahoval slabých výsledků (1,8 a 2,7). Naopak v roce 2014 došlo k výraznému nárůstu jeho hodnoty na 14,3.
5.3.4 Ukazatele likvidity Tabulka č. 9: Ukazatele likvidity (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty) Období Poloţka
Řádek 2011
2012
2013
2014
Oběţná aktiva (tis. Kč)
R031
37 218
37 723
45 717
42 562
Dlouhodobé pohledávky (tis. Kč)
R039
1 061
947
483
533
Krátkodobé pohledávky (tis. Kč) Krátkodobý finanční majetek (tis. Kč)
R048
13 869
15 590
15 513
13 927
R058 R106 + R120 + R121
3 802
4 746
5 831
7 449
31 432
26 393
35 253
31 020
Běţná likvidita
0,74
0,84
0,86
0,92
Pohotová likvidita
0,56
0,77
0,61
0,69
Okamţitá likvidita
0,12
0,18
0,17
0,24
Krátkodobé cizí zdroje (tis. Kč)
Běţná likvidita Tento ukazatel je slabý, značně podprůměrný, podnik nedosahuje doporučeného limitu 2 – 2,5. Nejniţší je hodnota v roce 2011, nejvyšší je v r. 2014. Podnik by se měl na tuto skutečnost zaměřit, protoţe kdyby neměl krátkodobé úvěry, měl by velké problémy se svou platební schopností.
63
Pohotová likvidita Ani tento ukazatel není dobrý, opět ani v jednom sledovaném roce nedosáhla PAMA na doporučovaný limit 1 – 1,5. Podnik není schopen splácet všechny své krátkodobé závazky, proto má uzavřen kontokorentní úvěr na 7 mil. Kč. Okamţitá likvidita U tohoto ukazatele se společnosti podařilo dosáhnout optima aţ v posledním sledovaném roce 2014 = 0,24 (optimum 0,2 – 0,5). Nejhorší hodnota je v roce 2011, v roce 2012 a 2013 se hodnoty zlepšují.
Ukazatele likvidity
Hodnoty ukazatelů
2,00 0,24
1,80
0,18
1,60
0,77
0,17 0,61
0,84
0,86
1,40 1,20
0,12 0,56
1,00 0,80
0,74
0,69
0,92
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita
0,60
Běžná likvidita
0,40 0,20 0,00 2011
2012
2013
2014
Období
Obr. č. 16: Ukazatele likvidity (zdroj: vlastní výpočty)
64
5.3.5 Výkaz peněţních toků Tab. č. 10: Výkaz peněţních toků – Cash-flow (v tis. Kč) (zdroj: účetní výkazy viz příloha, vlastní výpočty) Období
Poloţka 2011
2012
2013
2014
P
Stav peněţních prostředků na počátku období
3 500
3 802
4 746
5 831
Z
Účetní zisk z běţné činnosti před zdaněním
2 192
467
405
3 152
695
2 652
1 419
3 569
1 196
1 184
937
1 028
-676
900
465
2 787
A.1.3. Zisk/ztráta z prodeje stálých aktiv
-30
0
0
-51
A.1.5. Vyúčtované nákladové a výnosové úroky
548
575
233
237
-343
-7
-216
-432
2 887
3 119
1 824
6 721
-2 418
-2 951
189
-3 359
-4 194
-2 170
776
-2 338
A.1.
Úpravy o nepeněţní operace
A.1.1. Odpisy stálých aktiv A.1.2. Změna stavu opravných poloţek a rezerv
A.1.6. Ostatní úpravy o nepeněţní operace A.*
A.2.
Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými poloţkami Změna stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu
A.2.1. Změna stavu pohledávek a přechodových účtů aktiv A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků a přechod. účtů pasiv A.2.3 Změna stavu zásob
6 631
-2 827
6 863
-4 258
-4 855
2 046
-7 450
3 237
469
168
2 013
3 362
-549
-576
-233
-237
Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním, A.** placenými úroky a mimořádnými poloţkami A.3.
Placené úroky
A.4.
Přijaté úroky
1
1
0
0
A.5.
Placené daně
-584
-488
-344
-220
A.6.
Příjmy a výdaje s mimořádnými účetními případy
A.7.
Přijaté dividendy a podíly na zisku -663
-895
1 436
2 905
-1 526
-291
-601
-607
120
0
0
70
-1 406
-291
-601
-537
2 371
2 130
250
-750
0
0
0
0
2 371
2 130
250
-750
302
944
1 085
1 618
3 802
4 746
5 831
7 449
A.*** Čistý peněţní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1.
Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv
B.2.
Příjmy z prodeje stálých aktiv
B.3.
Půjčky a úvěry spřízněným osobám
B.*** Čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti C.1.
Změna stavu dlouhodobých příp. krátkodobých závazků
C.2.
Dopad změn vlastního kapitálu na peněţní prostředky
C.*** Čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnosti F
Čisté zvýšení, respektive sníţení peněţních prostředků
R
Stav peněţních prostředků na konci období
65
Peněţní tok z provozní činnosti nejdříve dva roky klesá, jeho hodnota je záporná. Nárůst peněţního toku z provozní činnosti v roce 2013 byl způsoben zejména sníţením pohledávek, počáteční vstup peněţních prostředků byl také vyšší. V roce 2013 jsou dodrţovány více termíny splatnosti vystavených faktur, sniţují se pohledávky a krátkodobé závazky, i kdyţ zásoby narůstají. V tomto roce se také začínají splácet dlouhodobé úvěry uzavřené v předchozích letech. Nejlepším rokem je rok 2014, kdy se opět peněţní tok z provozní činnosti zvyšuje. Sniţují se zásoby o 3 237 tis. Kč a poloţka krátkodobé závazky se výrazně sniţuje, v tomto roce se také zvýšily opravné poloţky k pohledávkám o 2 541 tis. Kč (viz příloha účetní uzávěrky 2014) z důvodu zahájení soudního vymáhání nesplacených pohledávek. Peněţní tok z investiční činnosti je ve všech letech záporný s kolísavou tendencí. Společnost se za vydělané finanční prostředky snaţí investovat do obnovy a rozvoje. Obnovuje vozový park a nakupuje potřebný dlouhodobý hmotný majetek, rozšiřuje a opravuje prostory na skladování. Peněţní tok z finanční činnosti je postupně klesající, v roce 2011 a 2012 vypovídá o uzavírání úvěrů, v roce 2013 dochází k jejich splácení a v roce 2014 k dalšímu prudkému poklesu z důvodů splácení dlouhodobého úvěru z roku 2012. Čisté peněţní prostředky mají postupně vzrůstající tendenci.
5.4
Du Pont diagram
Du Pont diagram není uveden celý, protoţe struktura jednotlivých poloţek rozvahy je patrná z výše uvedené vertikální analýzy. Z uvedeného diagramu je patrný rozklad vlastního kapitálu na rentabilitu aktiv a multiplikátor jmění (aktiva / vlastní kapitál). Rentabilita aktiv se dále rozkládá na rentabilitu trţeb a obrat celkových aktiv. Oba ukazatele jsou dále rozloţeny. Z diagramu vidíme přehledně změny jednotlivých ukazatelů. Nejlepší hodnoty dosahuje Du Pont diagram v roce 2014, kdy ROE má hodnotu 20,80 %. I ostatní ukazatele dosahují nejvyšších hodnot, ROA 5,20 %, ROS 1,66 % a obrat celkových aktiv je 3,12. Čistý zisk i trţby jsou v tomto roce nejvyšší. Roky 2012 a 2013 jsou podobné. V obou letech se ROE pohybuje okolo hodnoty 2 %, konkrétně 2,40 % v roce 2012 a 2,21 % v roce 2013. Hodnoty ROA a ROS jsou v letech 2012
66
a 2013 jen s nepatrnými rozdíly. Liší se hodnoty čistého zisku, trţeb a celkových aktiv. Multiplikátor jmění je nejvyšší v roce 2013, hodnota je 5,45. Rok 2011 se pohybuje na druhém místě. Hodnota ROE je 19,70 %, rozkládá se na ROA 4,01 %, ROS 1,63 % a obrat celkových aktiv je 2,46.
ROE: 19,70 %
*
Aktiva/Vlastní kapitál: 4,92
ROA: 4,01 %
* Obrat celkových aktiv: 2,46
ROS: 1,63 %
* Trţby: 106 796
Trţby: 106 796
EAT: 1739
Celková aktiva: 43 414
Obr. č. 17: Du Pont rozklad 2011 (zdroj: vlastní výpočty)
ROE: 2,40 %
*
ROA: 0,50 %
ROS: 0,21 %
* EAT: 217
Trţby: 103 128
Aktiva/Vlastní kapitál: 4,75
Obrat celkových aktiv: 2,40 Trţby: 103 128
Celková aktiva: 42 988
Obr. č. 18: Du Pont rozklad 2012 (zdroj: vlastní výpočty)
67
ROE: 2,21 %
ROA: 0,40 %
ROS: 0,17 %
*
Aktiva/Vlastní kapitál: 5,45
*
Obrat celkových aktiv: 2,33
Trţby: 117 496
Trţby: 117 496
EAT: 204
Celková aktiva: 50 411
Obr. č. 19: Du Pont rozklad 2013 (zdroj: vlastní výpočty)
ROE: 20,80 %
*
ROA: 5,20 %
ROS: 1,66 %
EAT: 2430
* Trţby: 146 040
Aktiva/Vlastní kapitál: 4,00 Obrat celkových aktiv: 3,12 Trţby: 146 040
Celková aktiva: 46 773
Obr. 20: Du Pont rozklad 2014 (zdroj: vlastní výpočty)
68
5.5
Altmanovo Z-skóre
Pro výpočet Altmanova Z-skóre jsem pouţila vzorec pro ostatní podniky, které neobchodují se svými akciemi na burze: ZOSTAT = 0,717 * x1 + 0,847 * x2 + 3,107 * x3 + 0,420 * x4 + 0,998 * x5 Tabulka č. 11: Výpočet Altmanova Z-skóre (zdroj: vlastní výpočty) Období
Poloţka Celková aktiva (tis. Kč) Čistý pracovní kapitál (tis. Kč) Trţní hodnota VK (tis. Kč) EBIT (tis. Kč) Účetní hodnota dluhu (tis. Kč)
2011
2012
2013
2014
R001
43 414
42 988
50 411
46 773
X
4 725
10 383
9 981
11 009
5*(VH + odpisy)
14 675
7 005
5 705
17 290
V061 + V043
2 741
1 043
638
3 389
R089-R090
34 198
33 564
40 681
34 321
V01+V05
106 796
103 128
117 496
146 040
7 829
8 046
8 249
10 680
x1 = ČPK/celková aktiva
0,1088
0,2415
0,1980
0,2354
x2 = zadrţené výdělky/celková aktiva
0,1803
0,1872
0,1636
0,2283
x3 = EBIT/ celková aktiva
0,0631
0,0243
0,0127
0,0725
x4 = trţní hodnota VK/celkové dluhy
0,4291
0,2087
0,1402
0,5038
x5 = trţby/ aktiva celkem
2,4599
2,3990
2,3308
3,1223
3,06
2,89
2,70
3,91
Trţby (tis. Kč) Zadrţené výdělky (tis. Kč)
Altmanovo Z-skóre ostat. Průměrné Altmanovo Z-skóre ostat.
R068-R069
3,14
Průměrné Altmanovo Z-skóre nám udává, ţe PAMA, a. s., se nachází v uspokojivé finanční situaci. Jednotlivé hodnoty nám napovídají více, nejlepší výsledky dosahovala PAMA, a. s. v roce 2014 3,91. Naopak rok 2013 byl pro podnik finančně nejnáročnějším, i ostatní ukazatele to potvrzují. Rok 2013 a jeho hodnota Z-skóre ostat. 2,70 a rok 2012 s hodnotou 2,89 spadají do šedé zóny nevyhraněných výsledků.
69
5.6
Bonitní model - rating
Pro stanovení celkového ratingu jsem podle výsledků jednotlivých ukazatelů vytvořila ratingovou stupnici, která nám vypovídá o finančním zdraví podniku. Kaţdé stupnici jsem přiřadila určitou váhu. Součet vah je roven 1. Zároveň jsem kaţdou stupnici oznámkovala podle výsledků jednotlivých ukazatelů. Známky jsou od 1 do 5, kdy pětka je nejvyšší známka a jednička je nejhorší. Nakonec se vynásobí váhy a známky mezi sebou, výsledné hodnoty se sečtou. Součet těchto hodnot definuje výsledné hodnocení finančního zdraví podniku. Pro celkové hodnocení podniku jsem sestavila ratingovou stupnici, podle které bude zhodnoceno finanční zdraví analyzovaného podniku. Ratingová stupnice: A
5,0 - 4,5
výborně
B
4,4 - 3,8
velmi dobře +
C
3,7 - 3,1
velmi dobře
D
3,0 - 2,4
dobře +
E
2,3 - 1,7
dobře
F
1,6 - 0
nevyhovující Tabulka č. 12: Vyhodnocení ratingu (zdroj: vlastní výpočty) Dílčí kritéria
Hodnocení = K
Váha = v
K1: Absolutní analýza
4
0,20
K2: Analýza rozdílových ukazatelů
3
0,10
K3: Poměrová analýza
3
0,20
K4: Cash-flow
4
0,20
K5: Du Pont
4
0,15
K6: Altmanovo Z-skóre
5
0,15
K (R) = K1 * v1 + K2 * v2 + K3 * v3 + K4 * v4 + K5 * v5 + K6 * v6 = 3,85 (velmi dobře +)
70
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo provedení finanční analýzy obchodní firmy PAMA Ostrov nad Oslavou, akciová společnost, která se zabývá obchodní činností v oboru výstavby hal na zakázku, zejména jejich zastřešením a zateplením. PAMA je menší firma rodinného charakteru, která působí na českém i zahraničním trhu více neţ dvacet let. PAMA obchoduje se sklolaminátovými střešními krytinami, prosvětlovacími krytinami, polykarbonátem, sendvičovými panely a stavební chemií. Pro posouzení finančního zdraví podniku jsem pouţila metody absolutních ukazatelů, metody rozdílových a poměrových ukazatelů, Du Pont rozklad rentability a Altmanovo Z-skóre. Všechny tyto metody jsem shrnula ve výsledném bonitním modelu (ratingu), který přiřazuje jednotlivým metodám určitou váhu a hodnocení. Při zpracování finanční analýzy jsem vycházela z veřejně dostupných účetních výkazů. Rok 2014 ještě není zveřejněn ve Sbírce listin Obchodního rejstříku, tyto výkazy jsem si vyţádala ve společnosti. Pracovníci obchodní společnosti PAMA mi také poskytli další informace a podklady potřebné pro tuto bakalářskou práci. Finanční analýza je provedená za období 2011 aţ 2014. Postup provedení finanční analýzy odpovídá struktuře této práce. Na základě odborné literatury a dalších zdrojů jsem zpracovala teoretická východiska. Následně byla vyhotovena horizontální a vertikální analýza, analýza rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů, Du Pont rozklad a Altmanovo Z-skóre. Poslední zpracovanou analýzou byl bonitní model – výsledný rating, který shrnul všechny pouţité metody finanční analýzy a definuje finanční situaci podniku. V závěru práce je zhodnocena Příloha účetní uzávěrky a jsou navrţena doporučení pro úpravu Přílohy. Z horizontální analýzy jsem zjistila kolísavý vývoj celkových aktiv a pasiv. Tyto změny jsou způsobeny vývojem oběţných aktiv, zejména poloţkou zásoby. Objem zásob má obchodní společnost PAMA značně vysoký. PAMA se zabývá převáţně obchodní činností a jejími dodavateli materiálů jsou výrobci - zahraniční firmy, uvedu např. významné italské firmy Brianza Plastica – Carate Brianza a MARCEGAGLIA Miláno, dále švýcarská firma Koscon Stabio a mezi významné dodavatele patří také irská společnost XTRATHERM Navan. Zakázky na dovoz materiálu od těchto jmenovaných firem a dalších jsou sjednávány s delším časovým předstihem a ve větším objemu. 71
Firma má velké mnoţství finančních prostředků vázáných právě v zásobách (v poloţce zboţí). Trţby z prodeje zboţí mají kolísavý charakter, náklady na prodané zboţí mají rostoucí trend. Obchodní marţe kopíruje trţby z prodeje zboţí. Výkony mají střídavý charakter, jejich výkyvy jsou ovlivněny poloţkou aktivace, kde jsou zachyceny dokončené a rozpracované zakázky. Provozní VH je za celé období kladný s kolísavým trendem. Finanční výsledek je za všechny sledované období ztrátový (společnost má pro zajištění nákupu zásob krátkodobé úvěry, jejich úroky převyšují úroky z běţného účtu). Za všechna sledovaná období dosahovala společnost zisku, i kdyţ s kolísavým charakterem. Podle absolutní analýzy hodnotím hospodaření organizace jako dobré. Dosahovala vţdy zisku, v roce 2014 byl VH za účetní období 2 430 tis. Kč. Vertikální analýza nevykazovala ţádné výrazné změny. V aktivech jsou nejvíce zastoupena oběţná aktiva přes 80 % (z důvodu výše zmíněných vyšších zásob). V pasivech je vlastní kapitál zastoupen asi 20 % v průměru, necelých 80 % v průměru tvoří cizí zdroje s výrazným zastoupením krátkodobých závazků asi 51 % v průměru a bankovních úvěrů asi 19 % v průměru. U rozdílových ukazatelů jsem zjistila, ţe čistý pracovní kapitál dosahuje kladných hodnot se střídavým trendem, nejlepší výsledek je v roce 2014
11 009 tis. Kč. Čistý
peněţní majetek a čisté pohotové prostředky jsou za všechna sledovaná období záporné. Tato skutečnost je ovlivněna velkými zásobami, ve kterých má společnost uloţeny své disponibilní prostředky. Tuto vzniklou situaci společnost řeší uzavíráním bankovních úvěrů a půjček. Ukazatelé rentability mají kolísavý charakter, v roce 2011 a 2014 dosahovaly vysokých hodnot. Rok 2012 a 2013 zaznamenal propad proti roku 2011. Vysoké hodnoty ukazatele ROE v roce 2011 a 2014 způsobil prudký nárůst zisku. Vlastní kapitál se výrazně nezměnil (společnost si na valných hromadách odsouhlasila převod zisku na nerozdělený zisk minulého období). Ukazatelé aktivity dosahují velmi dobrých hodnot, horších hodnot dosahují obrat pohledávek (34 aţ 54 dní) a doba obratu zásob (51 aţ 73 dní). Problémem jsou ukazatelé zadluţenosti, celková hodnota se pohybuje v rozmezí 78 % aţ 81 %. Podnik je zadluţený (z důvodu velkého mnoţství nesplacených pohledávek), proto má
72
uzavřeny 3 krátkodobé úvěry (7 mil. Kč kontokorentní úvěr, 1 mil. Kč revolvingový a úvěr splátkový na nákup zboţí). Vůbec nejhorších hodnot dosahovala likvidita. Běţná ani pohotová likvidita nedosáhly na stanovené limity, u okamţité likvidity se to podařilo aţ v roce 2014. Výkaz peněţních toků hodně napovídá o hospodaření – čistý peněţní tok z provozní činnosti byl nejdříve dva roky záporný, v roce 2013 a 2014 dosáhl kladných hodnot. Tok k investiční činnosti je za všechny sledované období záporný. Tok vztahující se k finanční činnosti byl nejdříve tři roky kladný (uzavřely se bankovní úvěry) a poté rok záporný (začaly se splácet dlouhodobé i krátkodobé bankovní úvěry). Poslední analyzovanou skupinou je analýza soustav (Du Pont diagram) a bankrotní model – Altmanovo Z-skóre (pro ostatní podniky). Hodnoty Altmanova Z-skóre se pohybují v průměru 3,14 a můţeme tak PAMU zařadit do skupiny velmi dobré finanční situace. Celkový rating dosahuje hodnoty 3,85. Konstatuji, ţe PAMA se nachází ve skupině velmi dobře + (coţ je velmi dobrá finanční situace, i kdyţ mají problémy s neplatiči svých pohledávek, a tak se sami dostávají do problémů se splácením svých závazků). Příloha k účetní závěrce je vystavována v souladu s platnými legislativními předpisy dle poţadavku auditorů. Na základě mnou provedené analýzy jsem dospěla k následujícím závěrům a navrhuji tato opatření: Firma by měla mít lépe zmapován trh odběratelů z důvodu vysokých zásob zboţí na skladě. Měla by se více zaměřit na splatnost svých vystavených faktur. Doporučovala bych také podrobně uvádět přehled nesplacených pohledávek a závazků, protoţe konečné stavy toho moc nenapoví. Je třeba zefektivnit vymáhání nesplacených pohledávek pro získání finančních prostředků. V závěru své bakalářské práce jsem zhodnotila silné a slabé stránky finanční analýzy podniku firmy. Bakalářská práce bude předloţena finančnímu úseku firmy PAMA a doufám, ţe její závěry a přehledy společnost vyuţije pro zefektivnění svého hospodaření a dosahování stále většího zisku. Během zpracovávání tohoto tématu jsem se drţela zvoleného cíle a mám za to, ţe byl splněn. 73
Seznam pouţité literatury Odborná literatura BLAHA, Sid Zdeněk; JINDŘICHOVSKÁ, Irena: Jak posoudit finanční zdraví firmy. Dotisk 2. dopl. vyd. Praha: Management Press, a. s., 1996, 160 s. ISBN 80-85603-80-2 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ Magda: Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6 KISLINGEROVÁ, Eva a kol.: Manažerské finance. 2. přepracované a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0 KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA Jiří: Finanční analýza – krok za krokem. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 KOVANICOVÁ, Dana: Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. 1. vyd. Praha: Bova Polygon, 2004, 304 s. ISBN 80-7273-095-9 MRKOSOVÁ, Jitka: Účetnictví 2012. 1. vyd. Brno: Edika ve spol. Albatros Media, a. s. 2012, 294 s. ISBN 978-80-266-0040-4 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel: Finanční analýza. 2. přepracované vyd. Praha: ASPI, Institut svazu účetních, a. s., 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2 RŮČKOVÁ, Petra: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1 RYNEŠ, Petr: CASH FLOW v účetnictví závěrce. 3. aktualizované vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009, 191 s. ISBN 978-80-7263-490-3 SCHOLLEOVÁ, Hana: Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9 SEDLÁČEK, Jaroslav: CASH FLOW. 2. aktualizované vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2010, 191 s. ISBN 978-80-251-3130-5 SEDLÁČEK, Jaroslav: Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007, 155 s. ISBN 978-80-251-1830-6
74
SLÁDKOVÁ, Eva a kol.: Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, Institut svazu účetních, a. s., 2009, 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5 VINŠ, Petr; LIŠKA, Václav: Rating. 1.vyd.Praha: C. H. Beck, 2005, 109 s. ISBN 807179-807-X
Internetové zdroje VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN: PAMA, a, s. /online/ © 2011-2013 /cit. Dostupné
2015-10-01//
z www:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-
firma?subjektId=575411 PAMA, a. s. /online/ 2015/ cit. 2015-10-21/ Dostupné z www: http://www.pamaprosvetleni.cz/sklolaminat PAMA, a. s. /online/ 2015/ cit. 2015-10-21// Dostupné z www: http://www.pamaagro.cz/upload/120/6/pama-zastreseni-staji.pdf PAMA, a. s. /online/ 2015/ cit. 2015-10-21// Dostupné z www: http://www.krytinystrechy.cz/katalog-stresnich-krytin/sendvicove-panely/pama-a-s/ PAMA,
a.
s.
/online/
2015/
cit.
2015-10-21//
Dostupné
z www:
Dostupné
z www:
Dostupné
z www:
http://www.podkrokevne.cz/online/letak-podkrokevne/#/4/zoomed PAMA,
a.
s.
/online/
2015/
cit.
2015-10-21//
http://www.pamaas.cz/produkty/sklolaminaty/elyonda-elyplast-75 PAMA,
a.
s.
/online/
2015/
cit.
2015-10-21//
http://www.podkrokevne.cz/pir-panely/srovnani-s-jinymi-typy-izolaci PAMA,
a.
s.
/online/
2015/
cit.
2015-10-21//
Dostupné
z www:
http://www.podkrokevne.cz/systemy-zatepleni/nadkrokevni-zatepleni-sikme-strechy PAMA,
a.
s.
/online/
2015/
cit.
2015-10-21//
Dostupné
z www:
http://www.pamaas.cz/produkty
Ostatní zdroje Interní materiály PAMA Ostrov n. Oslavou, a. s. Výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha) společnosti PAMA, a. s. za rok 2014 75
Seznam zkratek a.s. – akciová společnost CF – Cash-flow - výkaz o peněţních tocích CK – cizí kapitál CP – cenné papíry č. – číslo ČPK – čistý pracovní kapitál ČPM – čistý pracovní majetek ČPP – čisté pohotové prostředky DHM – dlouhodobý hmotný majetek DM – dlouhodobý majetek EAT – čistý zisk EBT – zisk před zdaněním EBIT – zisk před zdaněním a úroky EBDIT – zisk před úroky, daněmi a odpisy KZ – krátkodobé závazky mil. – milion např. – například OA – oběţná aktiva Obr. – obrázek OR – Obchodní rejstřík resp. – respektive ROA – rentabilita aktiv ROE – rentabilita celkového vloţeného kapitálu ROS – rentabilita trţeb 76
ř. – řádek s. – strana SP – sociální pojištění Tab. – tabulka tis. – tisíc tzn. – to znamená VH – výsledek hospodaření VK – vlastní kapitál VZZ – výkaz zisku a ztrát ZC – zůstatková cena ZD – zemědělské druţstvo ZOD – zemědělské obchodní druţstvo ZP – zdravotní pojištění
77
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Rozvaha - absolutní změny aktiv ………..……………………………. 44 Tabulka č. 2: Rozvaha - absolutní změny aktiv ………..……………………………. 47 Tabulka č. 3: Absolutní změny výkazu zisků a ztrát ..………..………………………49 Tabulka č. 4: Vertikální analýza rozvahy …….………..……………………………. 52 Tabulka č. 5: Fondy finančních prostředků ….………..…………………………….. 55 Tabulka č. 6: Ukazatele rentability ….…………….…..…………………………….. 57 Tabulka č. 7: Ukazatele aktivity ……………...………..…………………………..... 59 Tabulka č. 8: Ukazatele zadluţenosti …………………..……………………………. 61 Tabulka č. 9: Ukazatele likvidity ……………..………..……………………………. 63 Tabulka č. 10: Výkaz peněţních toků - Cash flow ………..……...…………………. 65 Tabulka č. 11: Výpočet Altmanova Z-skóre ….………..……………………………. 69 Tabulka č. 12: Vyhodnocení ratingu ………….………..……………………………. 70
78
Seznam obrázků
Obrázek č. 1: Struktura rozvahy ................................................................................... 15 Obrázek č. 2: Popis přímé metody zjišťování CF ........................................................ 19 Obrázek č. 3: Schéma zjišťování CF nepřímou metodou ........................................... 20 Obrázek č. 4: Du Pont diagram ................................................................................... 35 Obrázek č. 5: Organizační struktura společnosti PAMA a.s ....................................... 42 Obrázek č. 6: Trendy aktiv ......................................................................................... 43 Obrázek č. 7: Trendy pasiv ......................................................................................... 46 Obrázek č. 8: Trendy výkazů zisků a ztrát .................................................................. 48 Obrázek č. 9: Významné poloţky aktiv ...................................................................... 53 Obrázek č. 10: Významné poloţky pasiv .................................................................... 54 Obrázek č. 11: Fondy finančních prostředků .............................................................. 56 Obrázek č. 12: Ukazatele rentability ........................................................................... 58 Obrázek č. 13: Ukazatele aktivity ............................................................................... 60 Obrázek č. 14: Doby obratu ........................................................................................ 61 Obrázek č. 15: Ukazatele zadluţenosti ....................................................................... 62 Obrázek č. 16: Ukazatele likvidity .............................................................................. 64 Obrázek č. 17: Du Pont rozklad 2011 ......................................................................... 67 Obrázek č. 18: Du Pont rozklad 2012 ......................................................................... 67 Obrázek č. 19: Du Pont rozklad 2013 ......................................................................... 68 Obrázek č. 20: Du Pont rozklad 2014 .......................................................................... 68
79
Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha rok 2011 ………………………………………………………..81 Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát rok 2011 …………………………………………….85 Příloha č. 3: Příloha k účetní uzávěrce 2011 ……………………………………..........87 Příloha č. 4: Rozvaha rok 2012 …..……………………………………………………92 Příloha č. 5: Výkaz zisku a ztrát rok 2012 …………………………………………….96 Příloha č. 6: Příloha k účetní uzávěrce 2012 …………………………………………..98 Příloha č. 7: Rozvaha rok 2013……………………………………………………….103 Příloha č. 8: Výkaz zisku a ztrát rok 2013 . ………………………………………….107 Příloha č. 9: Příloha k účetní uzávěrce 2013 ………………………………………..109 Příloha č. 10: Rozvaha rok 2014 ……………………………………………………..114 Příloha č. 11: Výkaz zisku a ztrát rok 2014 ………………………………………….118 Příloha č. 12: Příloha k účetní uzávěrce 2014 ...…………………….………………..120
80
81
