Katedra řízení podniku (FES) Řízení kvality
4. Autor: Ing. Ludvík FILIP únor 2015
CO SI PŘEDSTAVÍTE POD POJMEM RIZIKO?
Co jsou to rizika? Podle obvyklého slovníkového významu je riziko „vyhlídka na špatné následky“. V oboru ekonomie a zejména v pojišťovnictví je riziko určeno jako matematické očekávání peněžní hodnoty (ceny) poškození (škod) způsobených nebezpečným zdrojem. V inženýrských oborech existuje názor, že „jakákoli možnost způsobit škodu je předpokládána jako riziko, jestliže existuje nejistota o tom, zda tyto škody budou nebo nebudou realizovány“ [Hauptmann & Werner]. Další jasná a srozumitelná technická definice zní: „Riziko je možnost výskytu nežádoucích následků z neovládané (neřízené) události“. [Rowe].
Pracovní skupina BRITSKÉHO INSTITUTU CHEMICKÝCH INŽENÝRŮ definuje riziko jako: „Pravděpodobnost specifického nežádoucího jevu vzniklého během specifické periody nebo za specifických okolností. Může se jednat buď o frekvence (počet událostí vyskytujících se v časové jednotce) nebo o pravděpodobnosti (specifické události následující po předchozí události), které mohou být závislé na okolnostech“.
Co jsou to rizika?
Ve všech případech definice rizika, se objevují dvě hlavní složky: • výskyt nežádoucích následků, • nejistota (pravděpodobnost) s jakou tyto následky nastanou
Co jsou to rizika? Definice rizika • • • •
Pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, „nezdaru“ Variabilita možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení Odchýlení skutečných a očekávaných výsledků Pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odchylného od výsledku očekávaného • Situace, kdy kvantitativní rozsah určitého jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobnosti • Nebezpečí negativní odchylky od cíle (čisté riziko) • Nebezpečí chybného rozhodnutí
• Možnost vzniku ztráty nebo zisku (spekulativní riziko) • Neurčitost spojená s vývojem hodnoty aktiva (investiční riziko) • Možnost, že specifická hrozba využije specifickou zranitelnost systému
Co jsou to rizika? Rozlišení mezi rizikem a nejistotou Nežádoucí následky a nejistota s nimi spojená mohou být považovány za hlavní složky rizika. Aby se určilo riziko technologického systému nebo nebezpečné činnosti, je nezbytné vyhodnotit oba parametry. Pokud jedna z obou složek neexistuje, neexistuje také riziko. Jako příklad může posloužit loterie: když si někdo koupí los a očekává, že v blížící se loterii vyhraje, bezpochyby je takový člověk v nejistotě. Avšak těžko lze říci, že taková osoba je konfrontována s rizikovou situací. Co zde chybí, to jsou nežádoucí následky. Bez nežádoucích následků neexistuje žádné riziko. Na druhé straně neexistuje riziko bez nejistoty. Jestliže někdo ví, že zítra určitě nastane rozsáhlé zemětřesení a že základy jeho domku se zřítí, může člověk bezpochyby učinit nezbytná opatření k vyloučení nežádoucích následků této události (přinejmenším tím, že tento den nebude pobývat v domku) a tudíž v takovém případě riziko neexistuje. Riziko je tedy kombinace nejistoty a nežádoucích následků. RIZIKO = NEJISTOTA x NEŽÁDOUCÍ NÁSLEDKY
Co jsou to rizika? Rozlišení mezi rizikem a nebezpečím Zmatek v pojmech riziko a nebezpečí (hazard) je velmi obvyklý. Podle slovníků je nebezpečí často popisováno jako „zdroj rizika“, zatímco riziko jako „vyhlídka vzniku nežádoucích následků“. Nebezpečí tudíž jednoduše představuje původ (zdroj) rizika. Riziko na druhé straně zahrnuje „pravděpodobnost“, se kterou tento zdroj může být převeden na skutečné škody. Např. oceán je nepochybně zdroj rizika, nebezpečí. Pokud se ho někdo pokusí překonat na raftu (prámu), představuje to velké riziko. Na druhé straně překoná-li člověk oceán na velké lodi, riziko je téměř nulové. Při použití přiměřených ochranných opatření je riziko podstatně zredukováno. Riziko tudíž závisí nejen na nebezpečí, ale též na ochranných opatřeních přijatých proti nebezpečí.
RIZIKO =
OCHRANNÁ OPATŘENÍ NEBEZPEČÍ (HAZARD)
Co jsou to rizika? Druhy rizik: • Politická (teritoriální) • Ekonomická (tržní, inflační, kurzovní, úvěrová, obchodní, platební)
• Bezpečnostní • Právní (odpovědnost za škodu/ újmu)
• Předvídatelná a nepředvídatelná • Specifická (pojišťovací, manažerská, finančně-tržní, odbytová, inovační, technická, technologická, provozní, …..)
Co jsou to rizika?
Předvídatelná a nepředvídatelná rizika Předvídatelná • S vysokou pravděpodobností • S menší, nízkou pravděpodobností Nepředvídatelná
Jak se hodnotí rizika Praktické přístupy k řízení rizika
• Neriskuj více, než kolik si můžeš dovolit (snížení, retence rizika )
• Uvažuj o pravděpodobnostech (souvislostech) pravděpodobnost ztráty je faktorem při rozhodování „jak s rizikem naložit“ (pojištění) • Neriskuj mnoho pro málo
Jak se hodnotí rizika Principy managementu rizik Management rizik Je souhrn preventivních činností sloužících k poznání, ocenění a minimalizaci rizik v podnikové praxi. Účinný management rizik v sobě musí vždy zahrnovat:
• ANALÝZU RIZIK (risk analysis), • HODNOCENÍ RIZIK (risk evaluation), • ŘÍZENÍ RIZIK (risk control).
Analýza rizik
Jak se hodnotí rizika
Je systematické použití dostupných informací k identifikaci potenciálního nebezpečí, odhadu rizika s ohledem na ochranu oprávněného zájmu společnosti z hlediska ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí. Hodnocení rizika Je proces, při kterém se utváří úsudek o přijatelnosti rizika na základě analýzy rizika a při kterém se berou v úvahu faktory jako sociálně– ekonomická hlediska a hlediska vlivu na životní prostředí. Řízení rizika Je proces rozhodování pro zvládnutí a/nebo snížení rizika, realizace rozhodnutí, jeho prosazení a opakované hodnocení s použitím výsledků posuzování rizika jako vstupních údajů. Posuzování rizika Analýza rizika spolu s hodnocením rizika se nazývá dohromady posuzování rizika (risk assessment). Analýza, hodnocení a řízení se dohromady nazývá management rizika.
Jak se hodnotí rizika Proces managementu rizika
Mezi metody eliminace a redukce rizik lze kromě jiných zařadit veškerá preventivní opatření a metody zlepšování řazené v logickém sledu a zaměřené na: • Konstrukci výrobku • Bezpečnost • Varovný systém • Organizaci práce
Jak se hodnotí rizika Nástroje pro snižování rizika
• Vysoké riziko x vysoká pravděpodobnost • Vysoké riziko x nízká pravděpodobnost
• Nízké riziko x vysoká pravděpodobnost • Nízké riziko x nízká pravděpodobnost
Jak se hodnotí rizika Metody pro snižování rizika Analýza stromu událostí (ETA) Event Tree Analysis – IEC 300-3-9 Slouží k identifikaci možných následků a jejich pravděpodobností při výskytu události, jež následky iniciovala. • Induktivní (spojovací) typ analýzy - „Co se stane, když...?“.
• Kvalitativní nebo kvantitativní technika. Analýza stromu poruchových stavů (FTA)
Fault Tree Analysis – IEC 1025 Slouží k systematické identifikaci podmínek, jež vedly k vrcholové nežádoucí události. • Deduktivní (logický) typ analýzy.
• Kvalitativní nebo kvantitativní technika. • Postupuje shora dolů.
Jak se hodnotí rizika
Metody pro snižování rizika
Studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP) Hazard and Operability study – IEC 1078 Je to varianta FMEA vyvinutá speciálně pro chemický průmysl. Vychází z tzv. vodících slov a využívá Blokový diagram bezporuchovosti. Analýza spolehlivosti člověka (HRA) Human Reliability Assessment – IEC 300-3-8 Posuzování vlivu operátorů a údržbářů na funkci systému s ohledem na bezpečnost a produktivitu. Předběžná analýza nebezpečí (PHA) Preliminary Hazard Analysis – IEC 300-3-9 Induktivní kvalitativní metoda vhodná pro rané fáze vývoje, posouzení nebezpečí a jeho kritičnosti.
Jak se hodnotí rizika
Metody pro snižování rizika
Analýza rizik a kritické kontrolní body (HACCP) Hazard Analysis Critical Control Points Systém, kterým se identifikují, hodnotí a ovládají významná nebezpečí v kritických bodech potravních řetězců. Postup analýzy způsobů a důsledků kritičnosti poruch (FMECA)
Procedure for Failure Mode, Effects and Criticality Analysis – ČSN EN 60812:2007 (01 0675). Slouží k systematickému vyšetřování následků poruchových stavů jednotlivých součástí systému. • Induktivní typ analýzy - „Co se stane, když...?“. • Především kvalitativní technika, může být kvantifikována. • Postupuje zdola nahoru. Modifikace: VDA4 - FMEA, 2003 (Fehler Möglichkeits und Einfluss Analyse) Ford - FMEA Handbook requirements, 2001 (Failure Mode and Effects Analysis)
Jak se hodnotí rizika
Metody pro snižování rizika
Analýza způsobů a důsledků poruch (FMEA) Failure Mode and Effects Analysis – ČSN EN 60812 (01 0675). Představuje týmovou analýzu možností vzniku vad u posuzovaného návrhu, ohodnocení jejich rizika a návrh a realizaci opatření vedoucích ke zlepšení kvality návrhu. Má induktivní charakter a je jednou ze základních plánování a zlepšování kvality a důležitou součástí přezkoumání návrhu. Zkušenosti ukazují, že použitím této metody lze odhalit 70 až 90 % možných neshod.
FMEA se provádí, resp. stávající FMEA se doplňuje u: • nových výrobků, • nového rozsahu použití, • nových procesů a postupů výroby (zařízení, metody), • modifikace výrobku, • změny vstupních surovin, • nové technologie, ….
CO JE TO JURANOVA SPIRÁLA KVALITY?
Juranova spirála kvality Servis + ND
Průzkum trhu
t>∞
i Prodej Průzkum trhu
Tržní prostředí
Koncepce, výzkum, vývoj
Výstupní kontrola
Projekt, konstrukční, příprava
t=0 Řízení procesu
Vliv lidského faktoru Výroba
Přípravky, nástroje
Plánování výroby
Zásobování, dodavatelé
i - stupně inovace
Juranova trilogie 1)Plánování kvality (zajištění zásobování atp.)
3) Zlepšení kvality (snižování nákladů u chronických chyb)
2) Řízení kvality (odstranění vzniku problémů ve fázi výroby)
Náklady na (ne)nekvalitu Ekonomika kvality
NÁKLADY DLE PROF. HARRINGTONA
Náklady na kvalitu
PŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU VYVOLANÉ, ŘIDITELNÉ, NA VYBAVENÍ Vyvolané náklady na kvalitu: jsou náklady, které vzniknou podniku v důsledku výskytu chyb, a představují tedy prostředky, které musí být vynaloženy proto, že všechny činnosti stanovené pro požadovanou kvalitu nebyly provedeny nebo byly některé provedeny špatně.
Řiditelné náklady na kvalitu: jsou náklady na kvalitu, které podniku může přímo řídit, jsou to především náklady na sledování kvality produkce a náklady na prevenci nekvality. Náklady na vybavení: zahrnují investice do měřicího zařízení, přejímacího a zkušebního zařízení, zařízení sloužícího pro řízení tvorby výrobku a pro servis, zařízení a prostředky pro zajištění informací pro kvalitu.
PŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU VYVOLANÉ VNITŘNÍ Jsou to náklady vzniklé do doby, než podnik předá výrobek zákazníkovi v důsledku chyb. Například: • ztráty ze zmetků a vícepráce, • přepisování dopisů, • hledání vad a jejich nápravy, • výkresové změny, • prověřování materiálů, • náklady na potřebu přídavného vybavení na opravu vadných výrobků, nevyhovujících dávek, • opakovaná kontrola po opravě vadného výrobku
PŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU VYVOLANÉ VNĚJŠÍ Vnější náklady vznikají, jsou-li zákazníkovi dodány nevyhovující výrobky nebo služby, protože podnik nedokázal zjistit vady ještě před expedicí. Například: • náklady na nepřevzaté výrobky, • náklady vznikající ze zákonné odpovědnosti, • náklady na vyřizováni reklamace (administrativní), • náklady na odstraňování reklamovaných vad, • náklady na výcvik opravářů, • náklady na pohotovostní náhradní díly, • stahování vadných výrobků z provozu, • náklady na řízení a udržování servisních středisek
PŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU ŘIDITELNÉ NA PREVENCI Cílem je předcházet chybám, aby všechny operace byly vykonány napoprvé a pokaždé správně. Je to investice k úspoře nákladů. Typickými položkami jsou: • vývoj a uplatňování systému informací a sběru dat • vývoj plánů kvality • školení a výchova k jakosti profesní školení • průzkumy u odběratelů • uplatňování procesu zdokonalování – oponentury • opatření k zábraně opakování nedostatků
PŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU ŘIDITELNÉ NA SLEDOVÁNÍ Sledování zahrnuje veškeré vynaložené náklady na zjištění, zda určené činnosti jsou vždy provedeny správně. Charakteristické položky jsou: •
vstupní kontrola v podniku,
•
technická kontrola a zkoušení výrobků,
•
zprávy o výsledcích zkoušek a kontrol,
•
metrologické činnosti,
•
vnější osvědčení, např. autorizovaných zkušeben,
•
audity jakosti výrobních procesů,
•
oponentury vývoje a konstrukce,
•
prověřování rozhodnutí nižších vedoucích vyššími vedoucími
NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU VZNIKAJÍCÍ U ZÁKAZNÍKA Nepřímé náklady na nízkou kvalitu u zákazníka nelze přímo zjistit v podnikovém účetnictví, ale vznikají jako součást životního cyklu výrobku. U zákazníka vznikají vícenáklady, když produkt řádně neplní své funkce: •
ztráta produktivity v důsledku prostojů zařízení,
•
cestovní náklady a čas strávený vracením vadných výrobků,
•
přesčasy potřebné proto, že zařízení je mimo provoz,
•
náklady na pozáruční opravy,
•
zařízení pro zajištění náhradní technologie, když produkt nefunguje.
NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU ZPŮSOBENÉ NESPOKOJENOSTÍ ZÁKAZNÍKŮ Nespokojení zákazníci přestávají produkty podniku kupovat, což má pro podnik vážné ekonomické dopady: •
vznikají náklady z příležitosti - ušlý zisk
•
dochází ke snížení efektivnosti výroby prostřednictvím nedostatečného vytížení výrobních kapacit
•
snižuje se příspěvek na úhradu fixních nákladů
•
dochází k oslabení pozice podniku na trhu
NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA KVALITU ZE ZTRÁTY DOBRÉHO JMÉNA FIRMY Nespokojení zákazníci šíří negativní obraz podniku. V roce 1991 Prof. Juran uvedl na kongresu EOQ v Praze, že jeden nespokojený zákazník sdělí svou negativní zkušenost až 13 dalším potenciálním zákazníkům, kteří rovněž tuto zkušenost předají dále. Jinými slovy o antipropagaci se špatný výrobce nemusí starat, s příslušnými dopady se vytváří sama. Ztráty způsobené ztrátou dobrého jména výrobce jsou obtížně měřitelné, avšak jejich význam pro prosperitu podniku je zásadní.
METODA PAF Prevention, Appraisal, Failure (prevence, hodnocení, vady) (BS 6143, part 2) 1.
Náklady na interní vady
2.
Náklady na externí vady
3.
Náklady na hodnocení
4.
Náklady na prevenci
KROKY METODY PAF 1. Definování nákladů na kvalitua vymezení struktury nákladových položek, které jsou pro firmu závažné 2. Analýza stavu evidence vytipovaných položek 3. Návrh způsobů sledování dosud neevidovaných položek tak, aby bylo stanoveno: místo evidování, odpovědnost, zdroje informací o nákladech, frekvence sledování, způsob vyhodnocování atd.
4. Zavedení monitoringu do praxe a jeho pravidelné prověřování 5. Informování vedení o výsledcích sledování a vyhodnocování nákladů na kvalitu
METODA PROCESNÍCH NÁKLADŮ 1. Náklady se nesledují podle výrobků, ale podle procesů
2. Veškeré náklady jsou rozčleněny na: • Náklady na shodu (skutečné náklady na přeměnu vstupů na výstupy daného procesu) • Náklady na neshodu (promrhaný čas, materiál, výrobní kapacity spojené s neshodami uvnitř procesu)
POSTUP APLIKACE MODELU PROCESNÍCH NÁKLADŮ - 1 1. Volba pilotního procesu (proces typický pro organizaci, technologicky i personálně zvládnutý) 2. Definování procesu a jeho popis (činnosti, vývojový diagram) 3. Identifikace výstupů a zákazníků procesu (výstupy hmotné i informační, zákazníci externí i interní) 4. Identifikace vstupů a dodavatelů
POSTUP APLIKACE MODELU PROCESNÍCH NÁKLADŮ - 2 5. Identifikování regulátorů a zdrojů (regulátory = okolnosti vymezující průběh procesu, zdroje = vstupy, které se nespotřebují cele na výstupy - stroje, budovy, pracovní síly…)
6. Identifikace nákladů na shodu a nákladů na neshodu pro všechny významné činnosti procesu definované v kroku 2. 7. Analýza příčin vzniku nákladů na neshodu a přijetí opatření ke zlepšení 8. Rozšíření modelu procesních nákladů i na další podnikové procesy
TAGUCHIHO METODA 1. Genichi Taguchi na základě dlouholetých zkušeností sestavil vzorec pro výpočet nákladů na kvalitu 2. Vzorec umožňuje provádět i optimalizaci některých parametrů a pomáhá tak dávat odpovědi na otázky typu: • Kdy je výhodné zakoupit drahý, ale přesnější stroj ? • Kdy se vyplatí mít rezervní stroj ? • Kolik lidí je potřeba pro kontrolu ? • Kdy je ekonomické provádět preventivní výměnu nástroje? atp. • Kde je nejvýhodnější umístit kontrolu ?
TAGUCHIHO ZTRÁTOVÁ FUNKCE
B C A D A D n 1 A 2 L 2 2 z 2 sm n u d 3 d u 2 d 2
L A B n u d
2
… celkové náklady na kvalitu … ztráta při překročení tolerance d … cena kontroly výrobku … kontrolní interval … průměrný počet výrobků mezi opravami … funkční tolerance (přípustné odchylky od ideální hodnoty, kdy je výrobek ještě funkční) D … výrobní tolerance (zpřísněná D) z … počet výrobků zhotovených během kontroly Sm … směrodatná odchylka při kontrolním měření
OTÁZKY A ODPOVĚDI NA ZÁVĚR • JE TŘEBA NĚJAKÉ DOPLNĚNÍ, NĚCO VÁM CHYBĚLO NEBO BYLO NEJASNÉ? • JE MOŽNÉ POUŽÍT ZÍSKANÉ INFORMACE PRO VAŠI DALŠÍ PRÁCI?
Děkuji Vám za pozornost, přeji hezký zbytek dne a těším se na další setkání. Případné dotazy k probíranému tématu rád telefonicky či písemně zodpovím.
Ing. Ludvík FILIP
[email protected] /
[email protected] mobil 00 420 737 621 725
N_RKv Řízení kvality_04
Ing. Ludvík FILIP, únor 2015
40
