Vysoká škola logistiky o.p.s. DIPLOMOVÁ PRÁCE. Technologie poštovní přepravy

Vysoká škola logistiky o.p.s.

DIPLOMOVÁ PRÁCE Technologie poštovní přepravy

Přerov, květen 2011

Bc. Tomáš Hradil

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Technologie poštovní přepravy (Diplomová práce)

Přerov, květen 2011

Čestné prohlášení

Bc. Tomáš Hradil

Prohlašuji, ţe předloţená diplomová práce je původní a vypracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov, dne 20. dubna 2011

……………………………….. podpis

Poděkování

Rád bych poděkoval Ing. Petru Hrbáčkovi, který mě vedl začátkem diplomové práce, a poskytl mi odborné vedení. Dále bych rád poděkoval svému druhému vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Pavlu Šaradinovi, CSc za odborné vedení, poskytnutí cenných rad, ochotu a čas, který této práci věnoval.

Resumé Diplomová práce je zaměřena na analýzu distribučního systému ve státním podniku Česká pošta. Pozornost je věnována na sběrným přepravním uzlům. Dále obsahuje specifika poštovní přepravy zásilek, kterými jsou zpracování listovních a balíkových zásilek, protoţe zejména tam existuje velký prostor pro případná zlepšení. Cílem mé diplomové práce je navrhnout, jakým způsobem zvýšit efektivní vyuţití zpracovatelských kapacit sběrných přepravních uzlů a sníţit celkové náklady na běh společnosti a také posílit postavení České pošty na trhu.

Abstract The thesis focuses on the analysis of the distribution system in state enterprise Czech Post. Attention is devoted to collecting transportation nodes. It also contains particulars of postal mail shipments, aming them are the processing of letters and parcels, because there

exists

a

great

scope

for

possible

improvements.

The aim of this thesis is to propose ways to increase the efficient utilization of processing capacity of collecting traffic junctions and to reduce the total costs of the company and also to strengthen the position of Czech Post on the market.

Obsah

ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

DISTRIBUCE......................................................................................................... 9

1.1

Distribuční systémy.............................................................................................. 15

1.1.1 Funkce distribučních systémů ............................................................................ 16 1.1.2 Struktura distribučních systémů .......................................................................... 17 2

LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE ....................................................................... 222

2.1

Just in time ......................................................................................................... 513

2.2

Kanban ............................................................................................................... 524

2.3

Quick Response.................................................................................................. 545

2.4

Efficinet Consumer Response ............................................................................ 326

2.5

Cros - docking ...................................................................................................... 34

2.6

Hub and Spoke ................................................................................................... 348

2.7

Automatická identifikace ..................................................................................... 29

2.8

Z domu do domu .................................................................................................. 34

2.9

Kombinová doprava ............................................................................................. 31

3

SPECIFIKA POŠTOVNÍ PŘEPRAVY ZÁSILEK.............................................. 32

3.1

Zpracování poštovních zásilek ........................................................................... 322

3.2

Zpracování listovních zásilek............................................................................. 344

3.3

Zpracování balíkových zásilek............................................................................. 35

3.4

Technologie české pošty ...................................................................................... 36

3.5

Systém Apost ..................................................................................................... 367

3.6

Systém T&T České pošty .................................................................................... 39

4

ANALÝZA TECHNOLOGIE POŠTOVNÍ PŘEPRAVY ČESKÉ POŠTY ........ 51

4.1

Charakteristika podniku ....................................................................................... 51

4.2

Správa a řízeni podniku...................................................................................... 552

4.3

Plán poštovní přepravy a doby dopravy zásilek................................................... 54

5

NÁVRH ZMĚN V DISTRIBUČNÍM SYSTÉMU POŠTOVNÍ PŘEPRAVY.... 58

5.1

Definice problému................................................................................................ 58

5.2

Návrh na zlepšení ............................................................................................... 600

6

ZHODNOCENÍ NÁVRHU .................................................................................. 66

6.1

Úspora zaměstnanců na SPU ............................................................................... 51

6.2

Úspora zaměstnanců v případě porovnání plné automatizace vůči výhradně ručnímu zpracování BZ - tzv. full

verze…………...............................................5269 6.3

Úspora

zaměstnanců

v

případě

porovnání

plné

automatizace

vůči

současnému stavu …………………………………………………………………....54 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 773 LITERATURA A PRAMENY ....................................................................................... 76 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................... 77 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 78 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 79 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 80

ÚVOD

Spolupráce s Českou poštou byla navázána na předešlou kvalitu a spokojenost s bakalářskou prací studentky z VŠLG v roce 2009. Studentka se ve své práci zabývala zpracováním listovních a balíkových zásilek na pracovišti České pošty a došla k závěru, ţe předešlých 15 sběrných přepravních uzlů bylo nákladově náročné a účelným řešením by bylo sníţení sběrných přepravních uzlů na 8. Poţádal jsem o spolupráci Českou poštu s iniciativou pokračovat v předešlé práci a navrhnout změnu v distribučním systému, tak aby se optimalizovali náklady na distribuci. Úkolem práce je analyzovat současnou situaci v podniku, odhalit její nedostatky v technologii poštovní přepravy a pokusit se zařídit její moţné zlepšení vedoucí k odstranění těchto nedostatků. Cílem mé diplomové práce je, navrhnout jakým způsobem zvýšit efektivnějšího vyuţití zpracovatelských kapacit sběrných přepravních uzlů a sníţení celkových nákladů na běh společnosti., a také posílit postavení České pošty na trhu. Zvýšená

pozornost

je

věnována

vymezení

logistickým

technologiím

a technologiím, které vyuţívá Česká pošta, ta rozlišuje dvě základní technologie. První je technologie zpracování listovních zásilek a druhou technologií je zpracování balíků. Diplomová práce je zpracována na základě metody zjevného zúčastněného pozorování a metody analýzy, která byla prováděna s odborníkem, který zná technologii České pošty a díky jemu mi poskytnuty veškeré potřebné dokumenty ke zpracování mé práce.

8

1

DISTRIBUCE

Dříve neţ se začneme zabývat distribučními systémy, je nutné vysvětlit si důleţité pojmy jako je samotná distribuce, distribuční logistika, distribuční řetězce a distribuční cesty, které vedou k uspokojení potřeb zákazníků. Kaţdá firma musí pořádně zváţit, komu a kde bude své výrobky prodávat a jakým způsobem se jejich výrobek dostane ke konečnému spotřebiteli, tomu procesu říkáme distribuce. Jde o souhrn prostředníků a zprostředkovatelských článků, jejichţ prostřednictvím přechází zboţí od výrobce ke kupujícímu. Výrobek se dostává ke spotřebiteli prostřednictvím distribučních (prodejních) ces, které fungují jako ucelený systém, umoţňující tok informací, sluţeb i výrobků. [8] Rozhodnutí o správně volbě distribuci by mělo patřit mezi základní strategické rozhodnutí firmy. Distribuční cesta představuje skupinu nezávislých mezičlánků, do kterých zahrnujeme maloobchod a velkoobchod, ti se podílejí na procesu zajištění dostupnosti výrobku nebo sluţby pro spotřebitele. Úkolem maloobchodů a velkoobchodů je transformovat se na určitou skupinu. Distribuční cesty umoţňují plynulý fyzický tok zboţí, jeho vlastnických práv, informací, stimulování prodeje a plateb za zboţí. [5] Kaţdý mezičlánek v logistice má svou strategii a cíl, nijak jinak to není ani u distribuce. K dosaţení cílu nám slouţí činnosti, které jsou uskutečňovány mezi jednotlivými články v distribuční cestě. Na této cestě se setkáváme s distribučními řetězci. Distribuční řetězec se skládá z mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem., tvoří ho zákazníci, velkoobchodní a maloobchodní organizace, zprostředkovatelé organizací, přepravci, speditérské společnosti. Za distribuční řetězec povaţujeme tu část logistického řetězce, která začíná okamţikem, kdy výrobek opustí výrobní podnik a končí u konečného zákazníka. [8] Cílem distribučního řetězce je překlenout časový a prostorový nesoulad při pohybu zboţí a sluţeb k lidem, kteří je ţádají. Při zajišťování tohoto cíle, plní distribuční řetězec řadu funkcí, mezi které patří následující: [35] 9

1.

Výzkum trhu, kdy získáváme informace, které jsou nezbytné pro plánování a podporu prodeje zboţí.

2.

Podpora odbytu, tím myslíme vývoj a rozšiřování přesvědčivých informací o výrobku.

3. 4.

Získávání kontaktů, tedy vyhledávání a spojování potenciálních odběratelů. Transformace, jedná se o přizpůsobování a vytváření nabídky pro potřeby zákazníka (přeměna sortimentu z výrobního na obchodní, balení, atd.).

5.

Vyjednávání, jde o dosahování dohody o podmínkách převodu zboţí (legislativa).

6.

Marketingová logistika, doprava, skladování zboţí (fyzická distribuce).

7.

Financování, jde o zabezpečení a vyuţití finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s odbytovou činností.

8.

Přebírání rizika spojená s realizací odbytových činností. U distribučních řetězců hovoříme buď o délce, kterou rozumíme počet

distribučních stupňů mezi výrobcem a zákazníkem, nebo o rozsahu, který se měří počtem účastníků, kteří se na distribuci na daném stupni podílejí. Přímá a nepřímá distribuce Podle počtu distribučních stupňů pak hovoříme o: [5] a)

Přímé distribuci, kdy je vyuţit jediný distribuční stupeň, např. výrobce dodává zboţí přímo konečným zákazníkům. V tomto systému jsou výrobky dodávány do místa spotřeby z jednoho nebo jen několika málo skladovacích míst. Dodavatel má k dispozici distribuční sklad, ve kterém soustřeďuje objednávky a zároveň je zde i vyřizuje. Jako výhodu můţeme zmínit, ţe zde dochází k vypuštění některých operací, které by se jinak v různých skladech opakovaly. Další výhodou je sníţení zásob v distribučním kanálu. Tento systém má však také nevýhody a těmi jsou vysoké přepravní náklady, protoţe se zde uskutečňuje velký počet individuálních dodávek. Aby tento systém fungoval úspěšně, musí být zajištěna dobrá počítačová 10

komunikace s odběrateli. Tento systém je vyuţíván zejména při dodávkách většího mnoţství surovin. Obdobou jsou také dodávky na dobírku podle katalogů. b)

Nepřímé (postupné) distribuci, kdy se zboţí ke konečnému zákazníkovi dostává přes několik stupňů. V tomto systému se vyuţívají sklady, do kterých se soustřeďují dodávky od několika výrobců. Z těchto jednotlivých dodávek jsou zde kompletovány dodávky do maloobchodní sítě. Jako příklad můţeme zmínit velkosklady potravin, kde se kompletují dodávky v různém sortimentu a různém mnoţství pro jednotlivé potravinářské prodejny. Výhodou tohoto systému je úspora přepravních nákladů a rychlé uspokojení zákazníků z vhodně alokované sítě skladů.

c)

Kombinovaný systém – tím rozumíme kombinaci předchozích dvou systému, kdy se dodavatel rozhoduje, zda vyuţije mezisklady nebo výrobky dodá přímo. Funkce distribuce Distribuční řetězec prodluţuje cestu výrobku ke konečnému zákazníkovi

a realizace činností spojených s distribucí vyţaduje vynakládání prostředků. Cílem distribučního řetězce je překlenout časový, prostorový a vlastnický nesoulad při pohybu zboţí a sluţeb k lidem, kteří je ţádají. Při zajišťování tohoto cíle, plní distribuční řetězec řadu funkcí: [19] výzkum trhu – získávání informací, které jsou nezbytné pro plánování a podporu prodeje zboţí, podpora odbytu – vývoj a rozšiřování přesvědčivých informací o výrobku, získávání kontaktů – vyhledávání a spojování potenciálních odběratelů, transformace – přizpůsobování a vytváření nabídky pro potřeby zákazníka (přeměna sortimentu z výrobního na obchodní, balení, atd.), vyjednávání – dosahování dohody o podmínkách převodu zboţí (legislativa), marketingová logistika – doprava, skladování zboţí (fyzická distribuce), financování – zabezpečení a vyuţití finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s odbytovou činností, přebírání rizika – převzetí rizik spojených s realizací odbytových činností. Jednotlivé funkce lze dále rozdělit na skutečně realizační (čili ty, na základě kterých zboţí skutečně změní vlastníka a na trhu se reálně uplatní), jde o funkce 11

přebírání rizika, financování, marketingová logistika a na funkce přípravného charakteru, kterými jsou předešlé zbylé funkce, bez kterých však není moţné uskutečnit funkce realizační. [30] Hlavní funkce distribuce Obchodní – zprostředkovatel (mezičlánek) zboţí nakoupí do svého vlastnictví a dále prodává, přejímá riziko, ţe se zboţí neprodá. Stimulují prodej reklamou a podporou prodeje. Logistická - zajišťuje fyzickou přepravu výrobku od výrobce ke spotřebiteli a zahrnuje i plánování distribuce (jinými slovy, jde o činnosti spojené s dopravou, skladováním, dohotovením výrobku) Podpůrné – jde o mezičlánek, kdy velkoobchod pomáhá v prodeji, zjednodušuje pohyby výrobku, výzkum trhu, zjišťování vlivů, působící na zákazníky, podílí se na finanční pomoci kupujícím ale i výrobcům. [30] Distribuční logistika zaujímá postavení spojovacího článku mezi výrobou a odbytovou částí podniku a zahrnuje v sobě všechny skladové a dopravní pohyby výrobků a zboţí k zákazníkovi od odběratele, a s tím spojené informační a kontrolní činnosti. [25] My se však i přesto toto konstatování pokusíme docílit zlepšení distribučního systému ve státním podniku Česká pošta. Schulte dále dodává, ţe distribuční logistiku vyuţívají společnosti, které primárně vyrábějí produkty určené pro prodej, ale i druhotní společnosti, kterými mohou být přepravní a obchodní organizace s kterými přicházejí do styku. Hlavním úkolem distribuční logistiky je mít zboţí ve správném čase, na správném místě, ve správném mnoţství a správné kvalitě. [25] Distribuční logistika se primárně zabývá činnostmi, které souvisí s materiálovým tokem, se skladováním hotových výrobků aţ po odbyt, včetně zkoumání těchto činností a s nimi souvisejícími informacemi. [5] V praxi nenajdeme stejné systémy pro danou skupinu výrobků nebo segment trhu. I přes tento fakt mají společné rysy. Jsou provozovány a navrhovány tak, aby zajistily optimální tok zásob systémem. Musí respektovat technologická omezení jednotlivých sloţek logistického řetězce. [23]

12

Kompletační funkce je zaloţena na třech principech: 1.

Princip minimalizace počtu operací a zprostředkovatelů.

2.

Princip optimálního počtu skladovacích míst.

3.

Princip přiblíţení se zákazníkovi. Funkce skladovací je další funkcí distribučního řetězce. V distribuci jsou

vytvářeny zásoby pro krytí sezónních výkyvů v poptávce. Důleţitá je také funkce přepravní a komunikační. Výběrová distribuce je taková, kdy je výrobek k dispozici zákazníkům jen ve vybraných prodejnách a kdyţ lze výrobek dostat jen na jednom nebo několika místech, jedná se o exkluzivní distribuci. [23] Gros jde více do hloubky co se týče distribuční řetězců a proto si uvedeme i jeho chápání této problematiky. Distribuční řetězec plní následující funkce: [8] kompletační funkce, přepravní funkce, skladovací funkce, manipulační funkce, komunikační. Z výše uvedených je nejvýznamnější funkce kompletační. Znamená vytvoření místa v distribučním řetězci, kde se soustřeďují objednávky více zákazníků, ty jsou sumarizovaně předávány dodavatelům, kteří je ve velkých objemech dodávají objednavateli, který je pak kompletuje a dopravuje zákazníkům. Kompletační funkce je zaloţena na třech principech: 1.

Princip minimalizace počtu operací a zprostředkovatelů. Jako příklad si můţeme uvést funkci velkoobchodu, který nakupuje zboţí ve větších mnoţstvích od výrobců a dodává kompletované dodávky maloobchodu, tím se sniţuje počet přepravních cest, dopravují se větší mnoţství výrobků a výsledkem je úspora nákladů.

2.

Princip omezení počtu skladovacích míst. Nemá smysl udrţovat pojistné zásoby na více místech distribučního řetězce, pokud se účastníci dohodnou na účelné

13

lokalizaci zásob, můţe dojít k poklesu zásob a nákladů s jejich udrţováním spojených. 3.

Princip přiblížení trhu, jedná se o vytvoření distribučního skladu blízko nebo přímo v centru spotřeby pronikavě zvyšuje úroveň sluţeb a vytváří šanci získat vyšší podíl na trhu. [8] Skladovací funkce je vytvořena pro zásoby pro krytí sezonních výkyvů

v poptávce. Skladování má 3 základní funkce, kterými jsou přesun produktů, uskladnění zboţí a posledním je získávání, zpracování a přenos informací o skladových činnostech. Přepravní funkce je velmi významná. Je důleţitý vhodný výběr struktury přepravního systému a optimálního přiřazení. Nalezením optimálního systému zásobování určitých míst spotřeby s poţadavky zákazníka. Komunikační funkce, která je součástí logistických informačních systémů. [8]

Struktura distribučního řetězce Podle Grose u distribučních řetězců hovoříme o jejich délce a rozsahu. Délkou rozumíme počet distribučních stupňů mezi výrobcem a zákazníkem. Rozsahem měříme počtem účastníků, kteří se na distribuci na daném stupni podílejí. [8] Podle počtu distribučních stupňů pak můţeme hovořit o přímé a nepřímé distribuci. U přímé distribuce jde o to, ţe vyuţíváme pouze jeden distribuční stupeň, to znamená, ţe výrobce dodává zboţí přímo konečným zákazníkům. Naopak u nepřímé distribuce se zboţí dostává ke konečnému zákazníkovi hned přes několik distribučních stupňů. Dále můţeme rozlišovat distribuci na extenzivní, výběrovou a exkluzivní distribuci. U extenzivní distribuce je snahou, aby byly výrobky prodávány ve všech prodejnách, nebo všech prodejnách několika typů, nebo všech prodejnách jednoho typu, všech prodejnách v dané lokalitě. Pokud je výrobek zákazníkům k dispozici pouze ve vybraných prodejnách, pak hovoříme o výběrové distribuci. A pokud lze výrobek obdrţet pouze na jednom nebo několika místech, pak jde o exkluzivní distribuci. [8]

14

1.1 Distribuční systémy Distribuční systémy jsou součástí distribuce, kterou Hýblová charakterizuje jako proces rozdělování a rozmisťování zboţí od výrobce k odběratelům a s tím spojené poskytování příslušných sluţeb. Distribuce se vztahuje k hmotnému toku hotových výrobků, který prochází fází skladování, manipulace, balení a přepravy. [11] Gros dodává, ţe distribuce v uţším pojetí začíná okamţikem, kdy je finální výrobek schválen výstupní kontrolou a uloţen do distribučního skladu výrobce a končí okamţikem, kdy je předán zákazníkovi. Soubor činností, které je třeba vykonat, označujeme jako distribuční řetězec a distribuční systém tvoří všechny subjekty podílející se na jejich realizaci. Dobře strukturovaný distribuční systém můţe vhodnou lokalizací skladů sníţit přepravní náklady a tím vytváří předpoklad pro optimalizaci přepravních tras. Přepravní funkce DS je nákladově nejnáročnější. Nedílnou součástí DS musí být integrovaný informační systém. Informace jsou cenným zdrojem. Hlavní výhodou informací jej jejich obnovitelnost spolu se spolupráci v moderní době počítačových informačních systémů, tyto informace lehce pozměníme a nezabírá nám to tolik času. Informace jsou nevyčerpatelné, obnovitelné a zabezpečují tok informací tak, aby byla zabezpečena zpětná vazba a rychlá reakce na změny poţadavků konečných zákazníků. [8] Nyní se blíţe podíváme přímo na distribuční systém, kde se zaměříme na jeho funkci a strukturu, dále se podíváme na distribuční cesty, kterými musí projít kaţdé zboţí.

Distribuční systém Jde o otevřený systém, jeho funkce spočívá ve vyrovnávacích funkcích mezi výrobou a trhem. Myslíme tím rovnováhu prostoru, času, mnoţství a sortimentu. [27] Distribuční systém je jedním z rozhodujících externích zdrojů. Jeho budování trvá léta a je velmi obtíţné a nákladné, stejně tak obtíţné a finančně náročné jsou však i snahy jiţ vybudovaný a fungující distribuční systém měnit. Distribuce výrobků a sluţeb je stejně významná jako všechny ostatní interní zdroje, tj. výroba, výzkum, pracovníci a příslušné technologie. Ve své podstatě je distribuce souborem významných závazků vůči velkému počtu nezávislých institucí, jejichţ hlavní oblastí činnosti jsou distribuční aktivity poskytované určitému segmentu trhu. Vytváření distribučního systému 15

vyţaduje analýzu zákaznických potřeb, určení distribučních cílů, identifikaci hlavních distribučních alternativ a jejich vyhodnocení. Těmto krokům musí být věnována odpovídající pozornost. Obchodník musí znát, jaká je poţadovaná úroveň zásobování cílových zákazníků.[28] „Japonský distribuční systém má původ v počátku 17. století, kdy domácí manufaktury a rychle rostoucí městská populace vedly ke vzniku třídy kupců. Přes značný ekonomický rozvoj Japonska si distribuční systém v překvapivém rozsahu zachoval své starodávné kořeny. Zahrnuje vysoký počet velkoobchodníků a jiných agentů, jednatelů a maloobchodníků. V USA je tomu právě naopak. V Japonsku existují stále tisíce malinkých obchůdků, a dokonce ještě větší počet velkoobchodníků jim dodává zboţí, jedna úroveň prostředníků na druhé. Mýdlo můţe projít řetězem tří velkoobchodníků a dalších obchodních společností, neţ se dostane do maloobchodní prodejny. A hovězí maso na své cestě od farmáře ke spotřebiteli projde ještě mnohem vyšším počtem mezičlánků. Distribuční systém odráţí tradiční těsné vazby mezi mnoha japonskými firmami a klade mnohem větší důraz na osobní vztahy. Ačkoliv se zdá být neefektivní a těţkopádný, japonským zákazníkům slouţí dobře. Při nedostatku místa ve svých malých domcích většina Japonců nakupuje několikrát týdně a preferuje nákupy s osobním kontaktem v obchodech v blízkém okolí.“ [41]

1.1.1 Funkce distribučních systémů Distribuční systém je otevřený logistický systém, jehoţ úloha spočívá ve vyrovnávacích funkcích mezi výrobou a trhem. Úlohou funkcí je: [27] - prostorová rovnováha, - časová rovnováha, - rovnováha mnoţství, - sortimentní rovnováha.

16

1.1.2 Struktura distribučních systémů

Distribuční systém je sloţen z přímých a nepřímých distribučních cest.

Přímá cesta je tvořena:

Výhody přímé cesty: -

přímý kontakt a komunikace se zákazníkem,

-

účinná zpětná vazba,

-

niţší

náklady

v

případě

menšího

počtu

Nevýhody přímé cesty: -

velký počet kontaktů s velkým počtem partnerů,

-

obtíţ při prezentaci výrobku,

-

vysoké náklady v případě mnoţství rozptýlených zákazníků.

17

zákazníků.

Nepřímá cesta je tvořena:

Výhody nepřímé cesty: -

sníţení objemu prací u výrobce i zákazníků,

-

niţší potřeba investičních zdrojů,

-

vyuţití zkušeností a kontaktů distribučních mezičlánků,

-

prodej zboţí účinnějším způsobem.

Nevýhody nepřímé cesty: -

ztráta kontroly,

-

informace o zásobování konečného spotřebitele,

-

ztráta informací o konečném spotřebiteli,

-

závislost výrobce na marketing strategii distribučních mezičlánků,

-

nebezpečí negociační síly distribučních mezičlánků.

18

Drahoš a Věněček ve své knize rozdělují distribuční systémy na jednostupňový systém, kterým máme namysli přímé dodávky a dále na dvojstupňový systém, kde hovoří o postupné distribuci a třetí je kombinace dvou předešlých. [33] V praxi se převáţně vyuţívá kombinace distribučních systémů, dodávají ve své knize Líbal s Kubátovou. Při jejich zavádění se podle druhů zboţí, velikosti objednávek a jejich sloţení určuje, které výrobky distribuovat přes mezisklady a které distribuovat přímo. Příkladem můţe být distribuce náhradních dílů pro automobily, kdy tzv. maloobrátkové díly jsou v centrálním skladu a jsou distribuovány přímo do míst spotřeby, díly s rychlým obratem jsou dodávány přes mezisklady dealerů. U tohoto typu systému můţeme vyuţít moţnosti zajištění dodávky alternativním způsobem. Jedná se o případ, kdy nejde ihned uspokojit zákazníka. Abychom si zákazníka udrţeli, musíme vybrat náhradní zdroj, tak aby byl zákazník uspokojen i kdyţ nás to bude stát více nákladů. V současné době se s alternativními metodami dodávek počítá uţ přímo v systému. [14] Podle Novotného si některé firmy nechtějí připustit, ţe existuje vzájemná závislost u mezičlánků v distribučních cestách. Mezičlánky mezi sebou musí spolupracovat a jejich činnost musí být koordinována. Tato koordinace se provádí ve třech úrovních: [18] •

horizontální distribuční systém

•

vertikální distribuční systém

•

hybridní (vícecestný) distribuční systém Vertikální distribuční systémy Skládá se z výrobců, velkoobchodu a maloobchodu, kdy jednotlivé články jsou

centrálně řízeny a členové systému ztrácejí plnou nezávislost, jejich činnost je řízena a koordinována s ostatními členy. Všechny články jsou součástí jedné společnosti, vyţadují vysoké investice, a proto jde o tzv. vertikální integraci1. Mají společný management, jednotný strategický marketingový plán, jednotnou cenovou tvorbu 1

Vertikální integrací se rozumí, ţe si podnik buď vyrábí svoje vstupy (zpětná integrace - backward integration), nebo disponuje s vlastními výstupy (dopředná integrace - forward integration). Vertikální integrace přináší úsporu nákladů ve výrobě nebo v marketingu. Lépe zabezpečuje kvalitu výrobků a ochranu jednoltivých technologií. Nevýhodami vertikální integrace je menší přizpůsobivost technologickým změnám.

19

a jednu značku „Všechny články existují jako nezávislé subjekty, které mají vztah zaloţený na partnerské spolupráci, při které nejvíce rozhoduje velikost nejsilnějšího článku. Články distribučních cest jsou nezávislé subjekty, u kterých se spolupráce děje na základě smlouvy. Ta vymezuje práva, odpovědnost a povinnost jednotlivých článků distribučního systému. Jde o smluvní marketingový systém. Do této skupiny patří dobrovolné řetězce, nákupní druţstva, franchising2. [18]

Horizontální distribuční systém Jde o spojení několika firem, které jsou na stejné úrovni (maloobchody) a shlukují se na jednom místě, kterým máme na myslí nákupní centrum na okraji měst - jedná se komplex obchodů různých vlastníků. Zapojené firmy se podílejí na společných nákladech, jako jsou náklady na reklamu, parkování, úklid a údrţbě společných prostor, aj. Pro zákazníka je to přitaţlivé, mají široký sortiment na jednom místě. cílem je zvýšit přitaţlivost prodejního místa a sníţit náklady. Řeší koordinaci a kooperaci distribučních článků na stejné logistické úrovni, uplatňuje se zejména na úrovni velkoobchodu a maloobchodu. Velkoobchodní firmy vytvářejí tzv. distribuční centra, myslíme tím velké skladové areály, které jsou svým sortimentem přitaţlivější pro maloobchod (odběratele). Je zde větší výběr, firmy vyuţívají společné technické zařízení, podílejí se na hrazení provozních nákladů (náklady lze sníţit i kooperací zásobování), ale i na zisku a zvyšuje se obrat kaţdého skladu. [18]

2

Franchising je nejmladší forma vertikálních systémů, smluvní systém mezi poskytovatelem koncese, coţ bývá velkoobchod nebo výrobce a mezi příjemcem koncese – maloobchod či podnik sluţeb, ve smlouvě jsou podrobně upřesněny podmínky prodeje, rozsah sortimentu, vybavení prodejny, také podmínky podpory od poskytovatele koncese v reklamě, zásobování, účetnictví…, představuje dobrovolnou spolupráci dvou samostatných právních subjektů, z nichţ na základě smlouvy příjemce koncese získává za úhradu určitá práva, zejména právo pouţívat firemní značení, ochrannou značku či symbol, vyuţívat jeho technologii, prodejní cesty…, poskytovatel koncese příjemce aktivně podporuje, vkládá do systému někdy i část kapitálu, výhody mají obě strany, do podnikání se mohou zapojit i finančně slabší podnikatelé, sniţuje se podnikatelské riziko

20

Hybridní distribuční systém V tomto typu systému si firma uvědomuje, ţe jedna distribuční cesta nedosáhne na určený segment, a proto zřídí více distribučních cest na jeden cílový trh a eliminuje moţnost chyb. [18] Přeprava zboţí se uskutečňuje určitými technologiemi, které v naší práci budeme nazývat jako logistické technologie. Daněk ve své knize označuje technologie jako distribuční a do nich začleňuje H&S, QR, ECR a Vendor Managed Inventory. Pernica kritizuje pojmenování „logistické technologie“, protoţe se jedná o výkony, operace, které nemění mnoţství ani kvalitu materiálu či výrobků a mají tudíţ povahu netechnologickou. [20]

21

2 LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE

Jedná se o sled úkonů, operací, procesů, které vedou k minimalizaci nákladů na logistické řetězce při dosaţení poţadované výkonnosti. [20-PERNICA] Logistické procesy souvisí s hmotnými a nehmotnými operacemi. My se podrobně zaměříme na hmotné operace, které Kamf ve své knize dělí následujícím způsobem. [24] Just in time, Hub and Spoke, Kanban, Z domu do domu, Quit response, Efficient consumer response, Kombinovaná doprava. Sixta se Ţiţkou dodávají další technologie, kterými jsou: Cross-docking Koncentraci skladových sítí Automatickou identifikaci Počítačové intergrované technologie přípravy a řízení výroby i oběhu, Komunikační technologie. Pro účel naší diplomové práce s cílem zlepšit distribuční systém pomocí logistických technologií se zaměříme jen na část předešlých výčtů logistických operací. Jelikoţ Česká pošta stejně vyuţívá jinou technologii, neţ nám literatura nabízí, je pro čtenáře dobré se alespoň seznámit s vybranými technologiemi, které jsou citací od různých autorů.

22

2.1 Just In Time Jde o nejznámější technologii na trhu, která se snaţí eliminovat zásoby na nejniţší míru a tím docílit sníţení zásob ve výrobě i v zásobování.[19] Základní myšlenkou je zde vyrobit jen to, co je nezbytně nutné s co nejniţšími náklady. Pokud si doslovně přeloţíme název této technologie, dostaneme slovní spojení „právě včas“ tj. přesně v dohodnutých a dodrţovaných termínech podle potřeby odběratele, jinými slovy můţeme říct, ţe výrobek vyrábíme ve správném čase, aby putovalo na správné místo, vyrábíme ho ve správné kvalitě a právě tehdy, kdy je výrobek potřeba. Proto se dodává malé mnoţství v co moţná nejpozdějším okamţiku, který musíme přesně umět odhadnout. Dodávky jsou velmi časté, proto na sebe v logistickém řetězci navazují s minimální pojistnou zásobou, tím se nám eliminují náklady skladování, protoţe některé zásoby udrţujeme pouze na dobu několika hodin. [29] Oproti technologii Kanban, kterou si popíšeme později, je výhodou typ „push, protoţe objednávky se řídí plánem nikoliv poţadavky zákazníků, říká Daněk. V některých případech se jedná o kombinaci těchto dvou technologií. [3,12] Ideální vyuţití této technologie je tam, kde jsou minimální náklady na změny vstupů, kde je relativně stabilní poptávka a odběratel má významné či přímo dominantní postavení na trhu ve srovnání s dodavateli. [17] Pokud chceme mít úspěšné fungování Just in time (dále jen JIT), musíme dbát na to, aby přeprava byla svěřena kvalitnímu dopravci, tím máme na mysli spolehlivost a přesnost dopravy. Je nezbytně nutné, aby náklady na dopravu byli niţší neţ úspory z omezení nebo likvidace skladů. Uvědomujeme si, ţe odběratel je dominantním článkem, jemuţ se dodavatel musí přizpůsobit jak garancí kvality dodávky, tak poskytováním informací pro potřebné plánování nebo řízení. Dodání zásilky musí zabezpečovat spolehlivost intervalů dopravních prostředků i infrastruktury. [7]

23

2.2 Kanban Kanban3 je technologie pracující na principu bez vytváření zásob. Původně vznikla pro automobilový průmyslu a je vhodný jak pro vnitřní logistické řetězce ve výrobních (montáţních) závodech, tak i pro vnější řetězce. [24] Cílem této technologie je, ţe materiály a díly se musí dodávat přesně v tom okamţiku, kdy je výrobní proces poţaduje. Mezi dodávajícím a odebírajícím článkem funguje tzv. samořídící regulační okruh, který je propojen jednosměrným řetězcem, jejichţ vztahy se řídí principem tahu, teda principem pull.[17] Základním nosičem informací jsou „kanbanové karty“. Tyto karty plní funkci objednávek a průvodek chybějícího materiálu. Základní myšlenka spočívá v objednání materiálu pracovníkem (výrobní linky, skladu apod.) při stanoveném mnoţství dílů a odeslání kanbanové karty k dalšímu článku logistického řetězce (sklad, dispozice, dodavatel). „Kanbanové karty jsou umístěny na kaţdém nosiči ve výrobním procesu. K nejpodstatnějším prvkům systému Kanban náleţí: -

samořídící regulační okruh mezí dodávajícím a odebírajícím,

-

princip vzít si pro následující spotřebitelský stupeň na místo všeobecného principu „přines“,

-

flexibilní nasazení pracovníků a výrobních prostředků,

-

přenesení krátkodobých řídících funkcí na provádějící pracovníky,

-

pouţití kanbanové karty jako nosiče informací. Řízení materiálového toku systémem Kanban nemusí nutně pouţívat doklady,

můţe pouţívat i jiné signály, jako např. optické nebo akustické. Je moţné se vzdát i tisku kanbanových karet, jestliţe bude zakázka zprostředkována elektronickou cestou. Na terminálu spotřebitele mohou pak být uváděny i odběry ze zásob a při sníţení pod minimum je vystavena další kanbanová zakázka pro vyplnění chybějícího mnoţství.“4 Drahotský s Řezníčkem dodávají, ţe výchozí zásada spočívá v tom, ţe odběratel odešle dodavateli prázdný přepravní prostředek opatřený výrobní průvodkou, coţ je 3 4

Kanban je také znám pod jménem Toyota Production Systems - TPS. CEMPÍREK, V, KAMF,R., ŠIROKÝ, J., Logistické a přepravní technologie. Institut Jana Pernera, Pardubice, 2009, s. 15.

24

štítek5 plnící funkci standardní objednávky. Příchod tohoto prostředku k dodavateli je ústředním impulsem k zahájení výroby dané dávky. Vyrobená dávka se uloţí do přepravního prostředku, který je opatřen průvodkou k odeslání odběrateli, který převezme došlou zásilku a zkontroluje počet a druh dodaných kusů. Jak dodavatel, tak odběratel nevytváří ţádné zásoby, tento systém se velmi osvědčil pro poloţky dodávek, které se pouţívají opakovaně. Není vyţadována spolupráce kvalitního poskytovatele dopravních sluţeb. Je to optimální podnikatelská strategie nejen z nákladového hlediska podniku, ale i z hlediska úrovně sluţeb. [7]

2.3 Technologie Quick Response Tato technologie je zaměřena na řetězce spotřebního zboţí z výroby přes velkoobchod do maloobchodních sítí. Jedná se o zdokonalené řízení zásob a zvýšení efektivity pomocí urychlení zásob. Je orientována více do hloubky v porovnání s JIT, která je většinou záleţitostí dvou sousedních článků logistického řetězce (dodavatele a odběratele). Kaţdý článek řetězce sdílí informaci o prodeji, objednávkách, zásilkách a zásobách s ostatními články, kdy kaţdý partnerský vztah v řetězci musí být vícestranný. Technologie Quick Response (dále jen QR) předpokládá zavedení automatické identifikace, tím máme na mysli čárové kódy a elektronickou výměnu dat (nazývanou také jako EDI). Tímto způsobem je sledován prodej jednotlivých výrobků zákazníkům a z toho odvozené cenné informace, které jsou v reálném čase předávány zpět všem článkům logistického řetězce přes výrobce aţ po dodavatele. [38] QR je systém rychlé odezvy, pouţívá se v sektoru maloobchodů, která je kombinací několika taktik zaměřených na zdokonalení řízení zásob a zvýšení efektivnosti pomocí zrychlení toku

zásob.

Tato

technologie

funguje

hlavně

ve

vztahu

mezi

výrobcem

a maloobchodníkem, dále funguje na bázi kombinace elektronické výměny dat (EDI) a systému čárového kódu mezi články řetězce. Umoţňuje průběţné sledování prodeje konkrétních poloţek zákazníkům. Tato informace se pak předá výrobci, který uvědomí své dodavatele, naplánuje výrobu a dodá odpovídající mnoţství zboţí tak, aby se průběţně doplňovaly jeho zásob. Tím dochází ke sníţení stavu zásob a současně k urychlení reakce. Dále získáme celkovou úsporu času v řetězci, coţ znamená, ţe zboţí 5

Japonsky se štítek řekne kanban.

25

můţe být dodáváno v rozmezí 24-48 hodin. Můţe dojít k omezení situace, ţe určité zboţí není na skladě ke sníţení manipulace se zboţím. [7]

2.4 Technologie Efficient Consumer Response Vznikla původně pro potravinářské řetězce v USA. V současné době si uplatňuje i v Evropě. Propojuje logistické řetězce od dodavatelů přes výrobní závody, různé zprostředkovatele, distributory, velkoobchody aţ po maloobchody s cílem plnit potřeby a přání konečných zákazníků. Předpokladem je plné uplatnění automatické identifikace zboţí, elektronické výměny dat, elektronického převodu peněz, bankovních dat a proto vyuţívá, čárové kódy a EDI. Jde o zvláštní variantu předchozího systému QR. [7,29] Podle Kampfeho je systém je zaměřen na hodnotovou stránku logistických řetězců a eliminuje činnosti, které nepřidávají hodnotu. Tato technologie se opírá o následující operace: [12] strategie řízení, logistických řetězců vedoucí ke stabilizaci toků s minimálními zásobami zboţí, strategie objektivního uspořádání sortimentu do výrobkových skupin, logistické infrastruktury a řízení procesů, strategii uvádění nových výrobků na spotřební trh, akce na podporu prodeje jsou prováděny pouze tehdy a tak dlouho a tam, kde přinesou maximální uţitek. [12] Kampf.

2.5

Technologie Cross-docking Výhodou této technologie je začlenění distribučního centra, které můţeme nazvat

jako překladiště, jako článku do dodavatelského řetězce mezi větší počet dodavatelů na jedné straně a maloobchodní sítě na druhé straně. Cross-docking (dále jen C-D) dnes běţně vyuţívají velké potravinové řetězce. [19]

26

Koncepce Cross-docking vychází z klasického pojetí funkcí např. pro veřejné logistické centrum (dále jen VLC) s výraznou redukcí manipulačních a skladovacích operací. Zboţí z celovozových dodávek, nejčastěji kamionových, přijaté do VLC není skladováno, ale v nejkratší moţné době roztříděno a připraveno k expedici (společně s dalšími objednanými sortimentními poloţkami) maloobchodní jednotce, konečnému zákazníkovi. Jedná se o distribuční systém, jehoţ prostřednictvím je zajišťováno zásobování bez skladování s omezeným počtem manipulačních a překládkových operací. Optimalizující časový průběh a investiční náročnost toku zboţí od výrobce (odběratele) ke konečnému zákazníkovi (odběrateli). [1] Výběr a volba varianty závisí na řadě parametrů, mezi ty základní patři funkční (procesní) nebo investiční a nákladový (kapitálový). Můţeme si uvést základní: [1] odvětví dodavatele a jeho výrobní proces, firemní strategie a filozofie, dostupnost a návratnost kapitálu, ekonomické a trţní podmínky, charakter výrobku (rozměry, trvanlivost), distribuční modely uţívané maloobchodem, dodávané objemy zboţí, sortiment, sezónnost, kritická doba a místa dodávky, investiční a provozní náklady variant distribučních modelů, poţadavky na přístupy JUST IN TIME. [1] Funkce C-D „Zboţí přichází od dodavatele do centra baleno v distribučních jednotkách (palety, kartony) s adresací a určením pro jednotlivé prodejny (koncové prodejní jednotky). Dodavatelům musí být přirozeně známy podrobné poţadavky kaţdé prodejny. Výrobky jsou bez jakékoliv změny expediční jednotky dodavatele v centru přesměrovány, přeloţeny a bez zbytečných prodlení expedovány. Systém tak umoţňuje dodávat do jednoho místa při optimálním vyuţití dopravních prostředků, bez prodlouţení dodacích lhůt. Vyšší efektivnosti dosahují účastníci stejných obchodních řetězců vyrábějící v jedné lokalitě, kteří mohou částečně integrovat dopravní logistiku, zvýšit frekvenci a obrat zásob. Důleţitost faktoru rychlosti dodávek je zřetelný zejména 27

u tzv. rychloobrátkového zboţí, čerstvých výrobků dodávaných v chladírenských řetězcích, kdy o dobu zbytečných překládek a skladování se prodluţuje „aktivní“ nabídka kupujícímu (doba do lhůty spotřeby).“

2.6 Hub and Spoke Technologie Hub and Spoke (dále jen H&S) patří mezi nejčastěji pouţívané technologie pro logistickou obsluhu řízení. Tato technologie se vyuţívá při dopravě zásilek na velkou vzdálenost. Hub and Spoke je zaloţená na sdruţování (konsolidaci) menších zásilek do větších celků, které jsou následně přepraveny některým z kapacitních dopravních systémů do oblasti určení, kde jsou rozdruţeny. Tyto operace se provádí v logistických centrech, dopravních uzlech, nebo terminálech poskytovatelů logistických (přepravních, zasílatelských) sluţeb. [12] Ke sdruţení zásilek se pouţívají velké kontejnery (např. letecké kontejnery, výměnné nástavby, palety, aj.). Konsolidace je výhodná pro dopravce, neboť dálková přeprava velkým dopravním prostředkem je méně nákladná neţ souběţná přeprava jednotlivých zásilek několika menšími dopravními prostředky. [1, 17] Technologie H&S je výhodná i z hlediska propustnosti dopravních komunikací, protoţe přepravci těţí z mnoţstevních slev. Tato technologie se obvykle vyuţívá při přepravě z jednoho kontinentu na druhý. Ve zkrácené formě lze říct, ţe zásilky jsou konsolidovány na jeden přepravní prostředek s velkou kapacitou (např. kontejnery na kontejnerovou loď). [24]6 Nejčastěji pouţívaná logistická technologie, která je zaloţena na sdruţování a rozdruţování menších zásilek v logistických centrech, dopravních uzlech, terminálech tak, aby rozhodující přepravní vzdálenost (mezi výchozím a cílovým uzlem), překonaly pomocí pravidelných, rychlých a kapacitních dopravních systémů (např. ţelezniční doprava. Tím způsobem lze eliminovat růst počtu podávaných zásilek při jejich zmenšující se průměrné velikosti a zvyšujícím se počtu prodej. Tato kapacitní dálková doprava je hospodárnější a ekologičtější. Umoţňuje příjem a odeslání velkých směrových zásilek (vnějším systémem), dále došlé zásilky rozdruţuje a pak distribuuje 6

CEMPÍREK, V, KAMF,R., ŠIROKÝ, J., Logistické a přepravní technologie. Institut Jana Pernera, Pardubice, 2009, s. 26.

28

podle objednacího seznamu jednotlivým odběratelům. Pro výchozí zásilky provede svoz zboţí systémem vnitřní dopravy od jednotlivých odesílatelů, provede kompletaci zásilek podle směrů nebo míst určení. [7] Systém obsluhy lze rozdělit do dvou podsystémů: a)

vnější systém, obvykle zabezpečuje přepravu velkých zásilek ve veškerém mnoţství v jakýchkoli ročních i týdenních špičkách

b)

vnitřní systém, kterým je prováděna obsluha vnitřního území přilehlého k logistickému centru. Obvykle jde o dopravu silniční a vozidla odpovídající velikosti zásilek a stavu vnitřní dopravní sítě.[12]

2.7 Automatická identifikace „Automatické identifikační systémy jsou uvedeny v širších vazbách, v rámci celého podnikového informačního systému a v souladu s podnikovou strategií logistických společností. Nedílnou součástí pro rozvoj podnikového informačního systému a pouţívaní informačních technologií a informačních systémů jsou předpokládané potřeby s ohledem na budoucí rozvoj firmy.“7 Myslíme tím progresivní technologii zaloţenou na principech optických, induktivních, radiofrekvenčních, magnetických a dalších. Automaticky se získávají informace o uloţení a pohybu jednotlivých výrobků či zboţí, manipulačních a přepravních jednotkách, přepravních a dopravních prostředcích, a to s předstihem. [1] Uplatnění této technologie v logistice je následující: [1,6] tam, kde je nejdůleţitější sledování a řízení procesů ve skladech logistických distribučních center, identifikace a vyhledávání předmětů a míst pro jejich uloţení, kontrola stavu (zásob, sloţení vlaků) a realizace činností, které ze zjištěného stavu vyplývají, 7

MOJŢÍŠ, V Logistické technologie, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra technologie a řízení dopravy, Univerzita Pardubice, 2003, s. 33.

29

čárové kódy ve výrobě a distribuci zboţí, OCR – nejstarší technologie doplněná scannerem pro čtení písma a čárového kódu, MICR – pouţívá se pro čtení při peněţních a bankovních operacích a vyuţívaný pro rychlé třídění dokumentů a přenos informací, radiofrekvenční technologie uplatňovaná v nečistém prostředí (špatná viditelnost), technologie magnetických nebo čipových karet pro bezhotovostní placení bankomaty, biometrické technologie vyuţívající lidské rysy (otisky prstů, hlas, podpis), podnikový informační systém - provázaný systém činností, lidí, pravomocí, technických prostředků, přenosů informací a jejich zpracování, automatický identifikační systém - přenos informací mezi články logistického řetězce o procházejících aktivních i pasivních prvcích, informační systém - elektronicky přenášené informace (data), informační technologie - obecné označení celého počítačového a komunikačního oboru, jinak také označení veškeré techniky, která se zabývá zpracováním informací, tj. zejména organizační, výpočetní a telekomunikační techniky, ale i jejím programovým vybavením a organizačním uspořádáním, z důrazem na technologickou stránku zpracování informací, další definice způsob a postupy sběru, zpracování a uchování, ověřování, vyhodnocování, distribuce a včasného doručení pro příslušné orgány potřebných informací v potřebné formě a kvalitě elektronické (počítačové) zpracování informací (dat). [1]

2.8

Z domu do domu Jde o nejstarší logistický přepravní systém, který můţe být realizován jedním

druhem dopravy nebo součinem více druhy, tím získáme pojem kombinovaná doprava. Kterou si vysvětlíme následně. Princip v technologii z domu do domu spočívá v tom, ţe zákazníkovi jsou poskytovány všechny sluţby související s přepravou zásilky od

30

dodavatele aţ „ke dveřím“ zákazníka na jeden přepravní doklad. V České republice je přeprava zabezpečována primárně silniční nebo druhotně ţelezniční dopravou. [7,12]

2.9 Kombinovaná doprava Hlavním posláním této technologie je uspokojování přepravních potřeb zákazníků. Základními předpoklady je vytvoření a usměrňování fungujících dopravních systémů v rámci jednotlivých oborů dopravy a koordinovaný rozvoj dopravního systému jako celku. Na předním místě je intermodální8 nebo kombinovaná doprava. Základním prvkem této dopravy jsou unifikované přepravní jednotky, kterými jsou kontejnery a výměnné nástavby, dále do ní zahrnujeme: [12] přeprava na paletách, přeprava v kontejnerech, přeprava ve výměnných nástavbách, přeprava silničních návěsů na ţelezničních vozech, přeprava celých silničních jízdních souprav na ţelezničním voze, přeprava pomocí podvojných návěsů.

Zajišťuje vyšší kvalitu propojení dopravních systémů s manipulací s materiálem a skladováním, hovoříme tedy o logistickém řetězci. Technologie kombinované dopravy je vhodná pro přepravu veškerého zboţí, v kterémkoli dopravním prostředku. Můţeme říci, ţe jde o základ dopravní logistiky. [7]

8

Intermodální je přeprava v jedné nákladové jednotce nebo vozidle bez manipulace se samotným zboţím při měnících se druzích dopravy.

31

3

SPECIFIKA POŠTOVNÍ PŘEPRAVY ZÁSILEK

Poštovní zásilky, seskupené do větších celků podle druhů, se přepravují poštovními kurzy v poštovní přepravní síti, kterou tvoří souhrn tratí poštovních kurzů, jimiţ jsou stacionární provozovny propojeny.

3.1 Zpracování poštovních zásilek Všeobecná ustanovení zpracováním zásilek v technologickém systému se rozumí: -

přejímání podaných zásilek od přepáţek, sběrných jízd a vybraných ze schránek ke zpracování a k výpravě,

-

rovnání,

-

oddělování,

-

přezkušování,

-

razítkování a instradování zásilek,

-

tvoření svazků,

-

výprava uzávěrů a závěrů9,

-

vyměňování závěrů,

-

zpracování závěrů a uzávěrů u adresní provozovny,

-

výprava zásilek k dodávacím poštám. [10] Evidence a vykazování poštovních zásilek v poštovní přepravě probíhá v

automatizovaném a v neautomatizovaném reţimu. Proto se nyní blíţe podíváme, jak zpracování zásilek probíhá v obou reţimech.

9

Zásilky určené k přepravě se seskupují do závěrů. Závěr je souhrnem zpracovaných zásilek, které jedna provozovna vypravuje najednou jiné provozovně. Podle způsobu zpracování zásilek se závěr skládá z uzávěrů a volně přepravovaných zásilek, které se za přepravy povaţují za nákladní předměty. Závěry je moţné, podle účelnosti, sloučit do jednoho spojeného závěru, v tomto případě tvoří obal závěru přepravní klec nebo kontejner.

32

Zpracování v automatizovaném režimu Stanovené druhy zapsaných zásilek jsou jednotlivě evidovány a sledovány v systému T&T. V tomto systému jsou zásilky rozděleny do dvou technologických úrovní: [39]

a)

I. technologická úroveň:

-

cenný Obchodní balík,

-

cenný Profi balík,

-

cenné psaní,

-

cenný balík s udanou cenou nad 5 000,- Kč,

-

zásilka EMS,

-

cenný balík do/ze zahraničí,

-

standardní balík do/ze zahraničí,

-

cenné psaní do/ze zahraničí,

-

zásilka EMS do/ze zahraničí,

-

doporučená zásilka ze zahraničí,

-

Obchodní balík na/ze Slovenska,

-

uzávěr s červenou vlaječkou s čárovým kódem.

b)

II. technologická úroveň:

-

cenný balík s udanou cenou do 5 000,- Kč,

-

zásilkový balík,

-

Obchodní a Profi balík s udanou cenou do 30 000,- Kč,

-

brašny od pošt pro střediska centrálního snímání. Zpracování v neautomatizovaném režimu Stanovené druhy zapsaných zásilek jsou vykazovány v přepravních dokladech

jednoznačně ručně. Jedná se o zásilky, které nejsou zařazeny do systému T&T a vykazování těchto zásilek je stanoveno ustanovením poštovních pravidel. Neautomatizovaný reţim zpracování zásilek musí být aplikován vţdy při technických 33

závadách systému APOST a T&T SPU, to znamená tehdy, kdyţ nelze pouţít automatizovaný reţim. [39] „Zjistí-li se při zpracování zásilek nebo během poštovní přepravy, ţe zásilka obsahuje věci, které se nesmějí poštou přepravovat a mohou ohrozit zdraví pracovníků a majetek podniku (výbušniny, radioaktivní látky, omamné a psychotropní látky, jedovaté a ţíravé látky, nakaţlivé biologické látky, tuhý oxid uhličitý, tlakové nádoby, stlačené nebo zkapalněné plyny a plyny v roztocích, oxidující, hořlavé a ostatní chemické látky a přípravky klasifikované jako nebezpečné), s takovou zásilkou se dále nemanipuluje a postupuje se v souladu s příslušnými ustanoveními bezpečnostního řádu, a podle situace se informuje Policie ČR. Další postup se řídí pokyny Policie ČR, a to včetně vyklizení pracoviště. Zjistí-li během poštovní přepravy pracovník pošty, ţe zásilka obsahuje ţivé obratlovce, odešle se k dodací poště, která postupuje podle nařízení o zacházení s danou zásilkou. Zjistí-li se během poštovní přepravy, ţe zásilka obsahuje věci, které lze přepravovat jen za splnění zvláštních podmínek (viz PP I - např. biologické látky podléhající zkáze, snadno rozbitelné věci, tekutiny) a podmínky nebyly dodrţeny, zašle tyto zásilky odesílací SPU zpět k podací poště a adresní SPU k poště dodací. Ve všech těchto případech sepíše pracovník „Zápis". Tyto skutečnosti nahlásí poštmistrovi apod. a nadřízenému OZ.“10

3.2 Zpracování listovních zásilek Stavěči a oddělovací stroj: Slouţí k stavění a oddělování listovních zásilek zejména vybraných z poštovních schránek. Zásilky jsou tímto strojem připraveny k razítkování, z tohoto důvodu jsou listovní zásilky opatřeny stavěči značkou. Pro správné otočení zásilky slouţí také luminiscence v poštovní známce. Stavěči a oddělovací stroj také umoţňuje kontrolu pravosti poštovní známky. [39] Hrubý třídič: Jedná se o Integrovaný systém s optickým rozeznáváním znaků (dále jen OCR) automatickým čtením PSČ, resp. adres zásilek, kódováním (nastříkáním čárového kódu do určité oblasti adresní strany) těchto zásilek a s videokódováním těch zásilek, které zařízení OCR nepřečetlo automaticky. [39]

10

HRBÁČEK, P., Poštovní přeprava,.Generální ředitelství České pošty, s.p. , Praha, 2006, s. 69.

34

Jemný třídič: Slouţí k dotřídění nakódovaných zásilek (pro dodací pošty a vybrané adresáty). Zásilky jsou tříděny podle nastříkaného čárového kódu. Adresní SPU na stroji FSM třídí zásilky nakódované na stroji IRV z odesílajícího SPU. [39] Poloautomaticky třídič: Slouţí k ručnímu kódování listovních zásilek. Na základě zadaného kódu (PSČ) jsou zásilky vytříděny do příslušných směrů. [39] Třídič velkých kusů (Muller Martini): Slouţí k ručnímu kódování listovních zásilek (velkých kusů a svazků listovních zásilek). Na základě zadaného kódu (PSČ) jsou zásilky vytříděny do příslušných směrů. [39]

3.3 Zpracování balíkových zásilek Balíkový třídič plní následující funkce: [39]

•

automatizované třídění balíků na základě sejmutí čárového kódu stacionárním scannerem a jeho spárování s adresními daty (PSČ) prostřednictvím provozní databáze systému T&T,

•

poloautomatické třídění balíků na základě ručně nakódovaného PSČ,

•

evidenční - zásilky jsou při průchodu strojem nasnímány stacionárním scannerem a zaevidovány v systému T&T. Výstupy balíkového třídíce jsou v hlavní přepravní síti adresní SPU a v oblastní

přepravní síti. Systém kontinuálního měření produktu (KMP) Sběrné přepravní uzly jsou vybaveny systémem (SW) „kontinuální měření produktu (KMP)". Tento systém umoţňuje: [39] sledovat celkovou objemovou zátěţ SPU podle pracovišť (počet zpracovaných zásilek podle druhů), zaznamenávat aktuální obsazenost systemizace pracovišť podle vybraných časových úseků, vyhodnocovat produktivitu a efektivitu práce na SPU (hlavní ukazatel EP=čistá efektivita), porovnávat počet zpracovaných zásilek jednotlivými pracovníky. Na systém KMP navazují úlohy T&T, SAP (C02), PES. 35

Systém vyuţívá také normy spotřeby práce. Kvalita technologických postupů, kontrolní a vyhodnocovací systém v poštovní přepravě, ústřední dispečink systému T&T, dispečerské řízení poštovní přepravy. [10,36]

3.4 Technologie české pošty Poštovní přeprava usiluje o vytvoření velmi jednoduchých přehledných a jednoznačných technologických a provozních vazeb s co nejmenší časovou náročností na zajišťování pracovních postupů a řídící práci. Sluţby a výkony poskytované Českou poštou jsou velmi různorodé s vysokou mírou vývojové dynamiky. Poštovní přeprava na tuto strukturální rozmanitost reaguje nejmenším počtem pracovišť a v zásadě pouze s 3 technologickými komplexy. [10] Technologické procesy v poštovní přepravě jsou podrobeny kontrole, která zajišťuje trvalý dohled nad dodrţováním technologických postupů a tím umoţňuje dosahovat potřebné kvality. K řízení kvality v poštovní přepravě vyuţíváme: [39] a)

kontrolní činnost vedoucích pracovníků na základních pracovištích,

b)

kontrolní činnost pracoviště kontroly kvality,

c)

činnost útvarů krizového řízení - útvarů bezpečnosti poštovního provozu,

d)

měření přepravních dob listovních zásilek v rámci České pošty a nezávislou firmou, včetně vyuţívání tzv. elektronických dopisů,

e)

monitorování balíkových zásilek prostřednictvím systému MOBAZA (vyuţití systému GSM a GPS),

f)

ústřední dohled nad systémem T&T,

g)

kontrolní systém Apost,

h)

kontrolní výstupy ze systému T&T,

h)

kontrolní výstupy z centrálního datového skladu ČP,

i)

systém dispečerského řízení poštovní přepravy,

36

j)

systém UNEX Světové poštovní unie pro měření dob doprav listovních zásilek,

k)

kontrolní systémy v mezinárodním styku. K některým nástrojům kvality se ještě vrátíme podrobněji. [10,36]

3.5 Systém APOST Česká pošta začala pouţívat systém APOST11 v roce 1993. Tento systém je tvořen a spravován prostředky České pošty – závodem VAKUS a umoţňuje online komunikaci v reálném čase pomocí ISDN linky, nebo datové sítě – jedná se o textovou aplikaci. [39]

Obr. 1 – Systém Apost Pramen:

Původní verze byla psána pro DOS a pouţívala UNIXový server, který byl později nahrazen servery Microsoft Windows NT. V roce 2001 byl zahájen vývoj aplikace nAPOST (nový Apost), který byl postavený na SuSe Linux 7.3. Důvod přechodu – OS MS-DOS není od roku 1999 podporován. Dalším důvodem byl přechod na centralizovanou architekturu. Systém APOST je napsán v jazyce C++, data jsou 11

APOST je automatizovaná pošta.

37

uloţena pouze na interpretačním serveru (DELL PowerEdge 600SC, 2x HDD RAID 1). Klientské stanice se na tento server připojují terminálově. [38] Teprve odtud dochází ke komunikaci s datovým centrem pomocí pevného datového okruhu. Periferie (tiskárny, váhy, snímače čipových karet a čárových kódů, zákaznické dislay) jsou připojeny k terminálové stanici. [38,39] Na poštách najdeme dva servery, které se zálohují navzájem. Výjimečně zálohovací server slouţí jako jedna pracovní stanice. Malé pošty, tzv. "jednokoňky" tvořené pouze jedním počítačem interpretační server nemají – server je zároveň terminálem. Jejich propojení s datovým centrem je zajištěno ISDN linkou. [39]

Obr. 2 – Server jako terminál Pramen:

38

V současné době dochází k přechodu na systém xAPOST12. Systém běţí jen jako framework pro další aplikace. Koncová stanice se opět pouze připojuje k serveru (DELL PowerEdge 830), na které terminálově běţí všechny aplikace xApostu , jako jsou APOST, Mozilla Firefox, Mozilla Thunderbird, OpenOffice.org a Adobe Reader. Servery mají také roli instalačních serverů pro klientské stanice, stejně jako u nApostu mohou fungovat jako klient. [39] Stanice, které běţí na platformě xAPOST umoţňují klientům více sluţeb pomocí jejich přístupnosti přes webový prohlíţeč, moţnosti vyuţití java aplikací a moţnosti případné instalace dalších aplikací. Do budoucna by platforma xApost měla zvládat zapojení dalších interních sluţeb (SAP klient), certifikační autoritu (nyní se pouţívají aplikace pro MS Windows) a další sluţby. [39] Program APOST vychází z operačního systému MS-DOS, pro který byl i původně navrţen. Maska tohoto programu se dodnes nezměnila a tudíţ i uţivatelské prostředí, aţ na pár změn týkajících se nabídek v menu APOSTU, zůstává stejné. [38] Řešení programu v jeho počátcích bylo v rámci moţností a z toho důvodu komunikace s okolním prostředím (centrem APOSTU, které je ve Vakusu Vítkov) se uskutečňovalo přes modem za pomoci programu Telnet, přes jednu telefonní linku. Zálohovací stanice se nevypíná, tj. je zapnutá 24 hodin denně. Záloha se provádí v noci, kdy je pomocí programu arj „zabalena“ ze síťového (sdíleného) disku serveru. [39]

3.6

Systém T&T České pošty Jedná se o novou sluţbu, která umoţňuje zákazníkům sledovat zásilky přes

internet. Zásilky musí označit svým vlastním kódem, který můţe mít maximálně 24 znaků. Jako kód se můţe pouţít číslo faktury nebo název projektu. Díky tomu má zákazník lepší přehled a ušetří čas tím, ţe nemusí pouţívat čísla zásilek, které obdrţí od společnosti nabízející logistické sluţby. Tato sluţba poskytuje zákazníkům více nezávislosti a především jim umoţňuje sledovat pohyb několika zásilek najednou, čímţ dochází opět k úspoře času. Uvedeme si postup, jak lze vyplnit formulář v systému Track and Trace. Do formuláře zadáme podací číslo zásilky ve správném formátu 12

Systém xAPOST je zaloţený na s-window.

39

(např.bo1234567890c)13, nebo původní kód ze země podání a stiskněme "Odeslat formulář". Sledovat můţeme všechny vnitrostátní transakce i transakce z ciziny do ciziny, mezi transakce zahrnujeme obchodní balíky, zásilkové balíky, cenné balíky, cenná psaní, standardní balíky. Seznam druhů zásilek s moţností sledování v reţimu Track&Trace. Kódu zásilky se musí věnovat větší pozornost, je součástí podacího čísla, podle kterého se zásilka hledá. Údaje jsou dostupné nejpozději následující den po podání zásilky. Česká pošta upozorňuje, ţe sledování zásilek na svém území neumoţňují všichni její zahraniční partneři. Za data dodaná cizí poštovní správou Česká pošta neodpovídá. [39] Základním principy systému T&T jsou toky dat pošty sběrných přepravních uzlů a provozní databáze, číselníky poštovních kursů, provozní čárové kódy, technologický průnik automatizovaných úloh APOST, T&T SPU, IPS, Poštovní editor, Centrální číselník PSČ, přidělování přístupových práv do systému T&T [39] Systém T&T je základním technologickým prvkem pro zpracování a evidenci zásilek opatřených čárovým kódem na poštách, sběrných přepravních uzlech a vyměňovacích poštách. Tento systém T&T jako celek zahrnuje evidenci SW operací se zásilkou od podání, přepravu aţ dodání. Systém T&T vyuţívá pro svou funkcionalitu datové informace ze dvou základních SW úloh: [10,39] 1.

APOST - informace o podání a dodání zásilek,

2.

T&T SPU - informace o zpracování zásilek na SPU.

Samostatnou úlohou je ještě úloha pouţívaná na vyměňovacích poštách (IPS). Číselník poštovních kursů je centrálně zpravovaný číselník OZ VAKL, který je vyuţíván pro snímání zásilek na čárový kód poštovního kursu - identifikační. kursy, které přepravují zásilky I. technologické úrovně. Je automaticky navázán úlohu Poštovní editor. Pro správné přiřazení událostí, které nastaly u zásilek, jsou vyuţívány provozní čárové kódy. [10]

13

Podací číslo zásilky (např. bo1234567890c) se zpravidla skládá z Prefixu - kódu druhu zásilky většinou dvou písmen, např. BO – Obchodní balík, dále z čísla zásilky - 9 nebo 10 číslic a Suffixu kódu, který většinou představuje typ podavatele, např. C, nebo ISO kód země původu, např. GB (Velká Británie a Severní Irsko). Podací číslo zásilky z ciziny můţe mít i specifický formát země původu. Při zadávání Podacího čísla zásilky není nutné u kódů s písmeny rozlišovat velká a malá písmena.

40

Pomocí internetu mají partneři v logistickém procesu moţnost sledovat online a offine, kde a v jakém stavu se právě jejich objednané zboţí nachází. Můţeme si jako příklad uvést kontejner, nákladní automobil, zásilka aj. Finální zákazníci mohou prostřednictví internetu sledovat v jaké fázi se jejich objednávka (zboţí, výrobek) nachází. S tímto sledováním musí výrobce souhlasit. Můţeme si tímto způsobem ověřit, jestli je výrobek v montáţi nebo uţ na cestě k místu předání. Toto moţné sledování stavu a cest zboţí nazýváme jako Track and Trace (dále jen T&T). [27] Systém T&T podstatně zvyšuje transparentnost procesů v logistických systémech, počínaje finálními zákazníky a subdodavateli, ale i pro všechny ostatní oprávněné partnery. Tento systém můţe fungovat ve dvou reţimech a to buď offline nebo online. Offline znamená, ţe jde o sledování s fixní stanice a reţim online je výhodnější v tom, ţe zboţí (objednávku, výrobek) můţeme sledovat kdekoliv na přepravní trase a to průběţně, bez ohledu, zda se mění druh dopravy (tím myslíme z ţelezniční na silniční nebo leteckou). [27] Tento způsob sledování je převáţně vyuţívané v elektronickém obchodování, protoţe zákazník chce být informován, kdy bude moci zásilku převzít. V silniční dopravě se systém Track and Trace v kombinací s technologií GPS pro propojení mobilní technologií a satelitní navigací GPS. Zavedením těchto technologií se sniţují náklady a omezují se prázdné jízdy. Systém T&T se stále zlepšuje a proto se ve větší míře pouţívají satelitní systémy, které nabízí moţnost sledování zásilek přes satelit pomocí GPS přístrojů. Provozní poţadavky na pouţití této technologie jsou následující: dostupnost informace o poloze a stavu zásilky, jednoduchá instalace modulu systému (anténa), nezávislost modulu na druhu zásilky (vybavení transponderem), nízké provozní náklady. [27]

41

Obr. 3 – Schéma datových toků Pramen: HRBÁČEK, P., Poštovní přeprava, Generální ředitelství České pošty,s.p., Praha, 2006.

Ústřední dispečink systému T&T při OZ VAKUS (ÚDS ) Zajišťuje dohled nad systémem T&T prostřednictvím kontrolních výstupů. Jeho činnost upravuje Směrnice generálního ředitele. Činnost ústředního dispečinku systému T&T. Zjištěné nedostatky a závady v systému T&T operativně řeší s odbornými útvary NP a NT Gř, OZ VAKUS, regionálními OZ a SPU. Kontrolní výstupy ze sytému T&T Kontrolní výstupy pro zásilky I. technologické úrovně: [39] a)

průkaz příbytku a úbytku,

b)

pozdní sehrání snímačů,

c)

činnost zaměstnanců,

d)

kontrola výpravy zásilek,

e)

kontrola vstupu, 42

f)

kontrola vstupu a výstupu,

g)

tisk seznamu na kurs-historie,

h)

historie zásilky

i)

vytvořené a vykartované uzávěry,

j)

zápisy,

k)

změny PSČ - historie,

l)

zápisy NN - historie. Kontrolní výstupy pro zásilky II. technologické úrovně:

a)

vstup z VAO,

b)

výstup do VAO,

c)

zásilky nasnímané na vstupu a výstupu SPU,

d)

podání/adresní SPU,

e)

odesílací SPU/adresní SPU. Kontrolní

výstupy

jsou

dostupné

na

podnikovém

portále

na

adrese

http://pportal.cpost.cz/portal. Do toho systému mají přístup pouze vybraní pracovníci České pošty. Kontrolní výstupy z centrálního datového skladu Pro kontrolu dodrţování technologických postupů na podacích a dodacích poštách a na SPU a vyměňovacích poštách jsou dále vyuţívány reporty z Centrálního datového skladu (dále jen CDS). Tyto reporty jsou nástrojem pro centrální dohled (dále jen ÚDS) a pro kontrolní činnost Gř, OZ a SPU. Jsou to zejména reporty: [10,36] 1.

Reporty APOST

Slouţí zejména pro mapování vytíţenosti pošt a přepáţkových operací. 2.

Reporty Marketing

Slouţí pro obchodní a marketingovou politiku České pošty. 3.

Reporty T&T

43

Slouţí pro kontrolu kvality systému T&T, např.: -

reklamace o podání a dodání zásilek - historie zásilky,

-

pozdní dodání adresních údajů k podaným zásilkám,

-

nepodané zásilky,

-

podání balíků,

-

struktura produktu – dodání,

-

struktura produktu doručení.

4.

Reporty Přeprava

-

Přepravní proudy balíků - matice SPU, jejímţ obsahem jsou toky balíkových zásilek mezi SPU z dalším rozčleněním na okresní instradovací sítě a pošty.

-

Reklamace o podání a dodání zásilek - kontrola pro přepravu - v historii zásilek jsou navíc informace o druhu nepravidelností (viz report Nepravidelnosti), o změně PSČ na SPU, o pořadovém čísle Zápisu (vytváří se na SPU), o spárování zásilek na SPU (zobrazení původního čárového kódu a kódu NN), o obsahu uzávěru.

-

Reklamace o podání a dodání mezinárodních zásilek - kontrola pro přepravu - v historii zásilky jsou navíc informace o původním čárovém kódu a speciálním čárovém kódu u zásilek ze zahraničí.

Reporty, které se připravují: Nepravidelnosti - základní report pro kontrolní a vyhodnocovací činnost systému T&T s identifikací nepravidelností v ţivotním cyklu zásilky v členění podle OZ a provozoven za zvolené časové období. [39] Počet zpracovaných zásilek na SPU - počty jednotlivých druhů zásilek rozdělených podle toků do přepravních sítí a počty vytištěných „Seznamů zásilek nasnímaných na kurs" a „Seznamů zásilek nasnímaných do uzávěru" s rozdělením podle jednotlivých SPU. [39]

44

Kontrolní výstupy jsou dostupné na adrese http://cognos.cpost.cz/cognos. Opět do systému mají přístup jen vybraní pracovníci ČP. Kontrolní sestavy zásilek II. technologické úrovně Kontrolní sestavy II. t.ú. jsou zaloţeny na SW třídění zásilek. Slouţí pro porovnání vstupu zásilek na SPU z VAO a z HPS a jejich výstupu do VAO a do HPS. Dále slouţí k okamţitému zjištění nedodrţování technologických postupů na poštách a SPU a k případnému podchycení nekalé manipulace se zásilkami.

podávaci pošta podávaci pošta

podávaci pošta

dodávací pošta

Odesílají cí SPU

Adresní SPU

dodávací pošta

Obr. 4 – Kontrolní sestava zásilek na druhé technologické úrovni Pramen: HRBÁČEK, P., Poštovní přeprava, Generální ředitelství České pošty,s.p., Praha, 2006.

Předpokladem k snadnému a objektivnímu zjišťování skutečně scházejících zásilek jsou kvalita dat od podávačích pošt a dodrţování stanovených technologických postupů při zpracování zásilek na SPU. Dalším předpokladem je dodrţení tzv. zpracovatelského cyklu, tzn. přeprava těchto zásilek v D+l s výpravou k dodávacím poštám do 09:00 hod. (BO/PB) a do 17:00 hod. (B, AZ).

Zásilkami II. T.Ú. se rozumí: [39] -

obchodní a profi balíky s udanou cenou do 30000 Kč - BO/PB,

-

doporučené balíky, cenné balíky s udanou cenou do 5000 Kč a zásilkové balíky.

45

Z důvodu zrušení vykazování zásilek BO/PB v přepravních dokladech se zjištěné skutečnosti (datově scházející, přebývající zásilkami) s ostatními provozovnami neprojednávají ohláškou závad.

VSTUP z VAQ (odesílající SPU) Identifikace sestavy: Podané zásilky za daný den na poštách VAO / zásilky nasnímané na SPU operací VSTUP. Sestávaje určena pro BO/PB. Kontrola se provádí denně v D+l, tzn. za předcházející den podání zásilek. Zjišťované skutečnosti: [39] a)

ze sloupce „Skutečně scházející" zásilky, které nebyly na SPU nasnímány tento sloupec bude do sestavy dopracován, obsahem budou pouze ty zásilky, které nebyly na SPU nasnímány operací VSTUP, zásilky nebyly jen nasnímány na SPU (technologická nekázeň pracovníků SPU) u zásilek chybí jakákoli další informace (nasnímání na jiném SPU, nasnímání na dodací poště) - potenciální moţnost ztráty zásilky, provést další kontrolu sestavy v D+7 a v případě scházejících zásilek předat informaci odboru KR a zajistit archivaci chybějících zásilek.

b)

ze sloupce „Scházející" zásilky, zásilky byly na SPU nasnímány dřív, neţ došly data z podací pošty -slouţí pro zjišťování kvality podávači sluţby (včasné odesílání dat) vyhodnocení se provádí namátkově (zejména u SPU vybavených balíkovým třídičem) o těchto zásilkách je nutné informovat příslušný OZ, který prověří dodrţování technologických postupů při výpravě zásilek od podacích pošt

c)

ze sloupce „Scházející v limitu" kontrola zásilek, zda byly na SPU nasnímány v D+0, tedy v den podání zásilek.

Po provedení kontroly je nutné sestavu vytisknout z důvodu archivace zjištěných skutečností. [10,36]

46

VÝSTUP do VAO (adresní SPU) Identifikace sestavy: Zásilky nasnímány v daném časovém období na SPU operací VÝSTUP / zásilky nasnímané do dodávací poště. Sestava je určena pro všechny zásilky II. technologické úrovně - BO/PB a B, AZ. Kontrola se provádí u všech zásilek II. t.ú. v D+7. Zjišťované skutečnosti: [10,36] a)

ze sloupce „Scházející" zásilky, o kterých nejsou informace o nasnímání na dodávací poště prověřování zásilek, u nichţ je potenciální moţnost ztráty zásilek (moţnost nekalé manipulace u adresního SPU), informace o kvalitě dodávací sluţby - výstup o těchto zásilkách je nutné postoupit příslušnému OZ, který prověří dodrţování technologických postupů v dodávací sluţbě

b)

ze sloupce „Scházející v limitu"

-

zásilky nasnímané na dodávací poště po limitu D+l (BO/PB) nebo D+2 (B, AZ) informace o kvalitě dodávací sluţby - zajištění informovanosti po linii; OZ Dodávací pošta Po provedení kontroly je nutné sestavu vytisknout z důvodu archivace zjištěných skutečností. Podání / Adresní SPU (Vstup z HPS) Identifikace sestavy: Podané zásilky za daný den v atrakčním obvodu všech SPU /

zásilky nasnímané na SPU operací VÝSTUP. Sestava je určena pro všechny zásilky II. technologické úrovně - BO/PB a B, AZ. Kontrola se provádí v D+l. Zjišťované skutečnosti: [10,36] a)

ze sloupce „Scházející" zásilky, které nebyly na SPU nasnímány operací VÝSTUP zásilky nebyly jen nasnímány na SPU (technologická nekázeň pracovníků SPU) zásilky byly nasnímány na jiném SPU (chybné směrování, chybné adresní údaje pořízené na podací poště)

47

u zásilek není jakákoli další informace (nasnímání na jiném SPU, nasnímání na dodávací poště) - potenciální moţnost ztráty zásilek. -

provést další kontrolu sestavy v D+7 a v případě scházejících zásilek předat informaci odboru KR a zajistit archivaci chybějících zásilek.

b)

ze sloupce „Scházející v limitu"

-

kontrola zásilek, zda byly na adresním SPU nasnímány v limitu D+l (kontrola doby dopravy) Po provedení kontroly je nutné sestavu vytisknout z důvodu archivace zjištěných

skutečností. [39] Odesílající SPU / Adresní SPU (Vstup z HPS) Identifikace sestavy: Zásilky nasnímané na odesílajícím SPU operací VSTUP / Zásilky nasnímané na adresním SPU operací VÝSTUP. Sestávaje určena jen pro zásilky BO/PB. Kontrola se provádí v D+l. [10,36] Zjišťované skutečnosti: a)

ze sloupce „Scházející" zásilky, které nebyly na adresním SPU nasnímány operací VÝSTUP zásilky nebyly jen nasnímány na SPU (technologická nekázeň pracovníků SPU) zásilky byly nasnímány na jiném SPU (chybné směrování, chybné adresní údaje od podacích pošt) v případě chybného směrování komunikace z odesílajícím SPU u zásilek není jakákoli další informace - potenciální moţnost ztráty zásilek (zásilky zjištěné jiţ ze sestavy „Podání / Adresní SPU" - postup viz bod 2.3.)

b)

ze sloupce „Scházející v limitu"

48

kontrola zásilek, zda byly na adresním SPU nasnímány v limitu D+l -kontrola doby dopravy (zásilky zjištěné jiţ ze sestavy „Podání / Adresní SPU" - postup viz bod 2.3.) VSTUP na SPU (odesílající SPU) Identifikace sestavy: Zásilky nasnímané na odesílajícím SPU operací VSTUP / Zásilky na podacích poštách VAO - doplňující sestava k sestavě „VSTUP z VAO". Sestávaje určena jen pro zásilky BO/PB. Kontrola se provádí v D+l. Zjišťované skutečnosti: [39] a)

ze sloupce „Vstup po limitu" zásilky vstoupily do SPU po limitu D+0 - kontroly doby dopravy od podacích pošt

b)

z řádku „nelze určit" zásilky nasnímané na SPU, které nebyly podány - v případě zjištění podací pošty zajistit informovanost po linii OZ - Dodávací pošta

VÝSTUP z SPU (adresní SPU) Identifikace sestavy: Zásilky nasnímané na adresním SPU operací VÝSTUP / Zásilky podané na poštách atrakčního obvodu všech SPU - doplňující sestava k sestavě „VÝSTUP do VAO". Kontrola se provádí v D+l. Zjišťované skutečnosti: a)

ze sloupce „Výstup po limitu" Zásilky, které vystoupily z SPU po limitu (09:00 hod. D+l pro BO/PB, 17:00 hod. pro AZ, B) - kontrola doby dopravy

b)

z řádku „nelze určit" zásilky nasnímané na SPU, které nebyly podány - v případě zjištění podací pošty zajistit informovanost příslušného OZ, který prověří dodrţování technologických postupů při výpravě zásilek z podacích pošt. [10,36] Obsah kontrolních sestav (zásilky ve sloupcích „Scházející" a „Scházející v

limitu") můţe být ovlivněn následujícími faktory: 49

-

data k zásilkám můţou od dodávacích pošt dojít, aţ denním souborem v datech o zásilce je uvedeno nesprávné PSČ adresní provozovny zásilka je chybně směrována

-

vrácené a dosílané zásilky jsou očekávány na SPU i kdyţ jsou vraceny (dosílány) v atrakčním obvodu dodávací pošty. [10,36]

50

4

ANALÝZA TECHNOLOGIE POŠTOVNÍ PŘEPRAVY ČESKÉ POŠTY

V této kapitole budeme charakterizovat státní podnik Česká pošta. Naši pozornost soustředíme primárně na současný stav technologie podniku a na sběrný přepravní uzel. Zaměříme se na nedostatky a budeme se snaţit je minimalizovat, nebo zcela vyloučit i za předpokladu provedení změny jiţ v zavedeném distribučním systému.

4.1 Charakteristika podniku Česká pošta vznikla v roce 1993 oddělením od společnosti SPT Telecom. K tomuto datu byla zapsána do obchodního rejstříku. Zakladatelem bylo Ministerstvo hospodářství České republiky, následně Ministerstvo informatiky od 1. 6. 2003, regulátorem je Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Jedná se o státní podnik s podnikatelským subjektem, svými aktivitami musí pokrýt odvod do státního rozpočtu a dále se musí sama financovat. Výkony a zisk je přerozdělován na základní potřeby státního podniku, jako jsou mzdy, investice, technický rozvoj, rozvoj poštovní sítě a výpočetní technika. Výkony České pošty jsou soustředěny do dvou oblastí, a to do hlavní přemisťovací činnosti, která vytváří cca 80% veškerých sluţeb podniku a do činností vyvolaných – obstaravatelská činnost, bankovní sluţby. [10] Cílem České pošty je být důvěryhodným poskytovatelem kvalitních sluţeb v oblasti zprostředkování informací, plateb a zboţí tradičními i elektronickými formami. [10] Česká pošta zajišťuje poskytování univerzálních poštovních sluţeb a usiluje o jejich efektivní zajištění. Při vědomí své společenské role a sociální odpovědnosti chce být efektivním a atraktivním zaměstnavatelem. Ve své další činnosti reaguje na čtyři klíčové trendy ovlivňující trh a konkurenční prostředí. Jsou to: nové technologie, změna způsobu komunikace způsobená rozmachem internetu, měnící se potřeby zákazníků a liberalizace poštovních sluţeb. [10] Česká pošta hodlá úzce spolupracovat se státní správou, a to nejen prostřednictvím husté sítě svých poboček, ale i novými formami. Proto se stala provozovatelem unikátního systému „datových

51

schránek“ a datových sítí ministerstva vnitra. Za nezbytné povaţuje zlepšování svého obrazu v očích veřejnosti. [37]

4.2 Správa a řízeni podniku Generální ředitel Generální ředitel jako statutární orgán České pošty, s. p., řídí činnost Podniku a jedná jeho jménem. Rozhoduje o všech záleţitostech Podniku, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (podle § 12 zákona o státním podniku a zakládací listiny České pošty, s. p.). Dozorčí rada Dozorčí rada má dvanáct členů a dohlíţí na činnost generálního ředitele a uskutečňování podnikatelských záměrů Podniku. V souladu se zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění, je osm členů dozorčí rady jmenováno a odvoláváno zakladatelem a čtyři členové jsou voleni a odvoláváni zaměstnanci Podniku. K 31. prosinci 2009 měla dozorčí rada dvanáct členů. Výbory dozorčí rady Dozorčí rada zřizuje výbory dozorčí rady jako své pracovní orgány. Členové výborů jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. V současnosti jsou zřízeny tyto výbory dozorčí rady: -

výbor dozorčí rady pro strategii Podniku,

-

výbor dozorčí rady pro finance a audit,

-

výbor dozorčí rady pro rozvoj lidských zdrojů,

-

výbor pro utajované skutečnosti.

52

Poštovní přeprava obecně Poštovní zásilky, které jsou seskupené do větších celků podle druhů, se přepravují poštovními kurzy. Tyto kurzy jsou v poštovní přepravní síti, kterou tvoří souhrn tratí poštovních kurzů, jimiţ jsou stacionární provozovny propojeny. Podle rozsahu činností rozeznáváme pošty: [10] a)

bez přepravní funkce, které zpracovávají vlastní podané zásilky a zásilky došlé k dodání,

b)

pověřené funkcí obvodní překládky, které zajišťují příjem závěrů od pošt

c)

a výpravu závěrů pro sběrný přepravní uzel, dále zajišťují příjem závěrů od sběrného přepravního uzlu a výpravu závěrů pro pošty, působí na stanoveném území,

d)

s funkcí sběrného přepravního uzlu, které zpracovávají zásilky pro pošty v jejich působnosti a zajišťují přepravu ve styku s přidělenými obvodními překládkami, nebo s poštami, které jsou k SPU zapojeny přímo. Zajišťují styk s ostatními SPU,

e)

vyměňovací – vyměňovacími poštami jsou pošty pověřené výpravou zásilek do zahraničí a přejímání zásilek ze zahraničí. Rozsah činnosti organizačních jednotek POSTSERVIS a POSTKOMPLET

14

stanoví OZ.

Změny v působnosti sběrných přepravních uzlů se vyhlašují ve Věstníku. Přepravní síť se člení na: [37]

hlavní přepravní síť, která propojuje sběrné přepravní uzly a zahrnuje i přepravu, oblastní přepravní síť, která zajišťuje propojení pošt se sběrným přepravním uzlem. Přepravní propojení můţe být realizováno přímo nebo prostřednictvím obvodní překládky,

14

POSTSERVIS-přepracovává elektronická data,na podobu která se následně tiksne.Tedy transformuje je do fyzické podoby. PostKomplety- jsou střediska České pošty, která se zabývají poskytováním komplexních sluţeb v oblasti zpracování listovních a balíkových zásilek vnitrostátních i mezinárodních a neadresné reklamy.

53

účelová přepravní síť, která je vedena pro zajištění úkonů podávací a dodávající sluţby (sběrné jízdy od hromadných podavatelů, sběrné schránlivé jízdy, doručovací jízdy, rozvoz zásilek pro poštovní doručovatele). Kaţdá pošta musí být v pracovních dnech zapojena nejméně jedenkrát denně příchodem a jedenkrát odchodem prostřednictvím pravidelného poštovního kursu. O sobotách musí být do poštovní přepravní sítě zapojeny pošty, které přijímají poštovní zásilky. Ve dnech pracovního klidu musí být zapojeny do přepravní sítě všechny přepravní uzly a pošty, které v těchto dnech dodávají, případně přijímají poštovní zásilky a vybírají poštovní schránky. Pošty jsou do poštovní přepravní sítě zapojovány v souladu se schváleným Plánem poštovní přepravy. [10] Na základě dohodnutého zapojení se na poštách stanoví: [10] -

časy vybírání schránek,

-

způsob zpracování zásilek,

-

výprava závěrů,

-

dodávání zásilek,

-

rozhodná doba pro příjem zásilek15.

4.3 Plán poštovní přepravy a doby dopravy zásilek Poštovní přeprava se řídí Plánem poštovní přepravy, který se sestavuje kaţdý rok, ve spolupráci České pošty s dopravci a tento plán je zapracován v instradovacích pomůckách. Plán poštovní přepravy stanoví směrování poštovních zásilek na poštovní kursy, trasy poštovních kursů, časy příjezdů a odjezdů poštovních kursů, pouţití nejvhodnějších druhů dopravy pro poštovní kursy, vyuţití mechanizačních zařízení a prostředků v poštovní přepravě. Plán poštovní přepravy se sestavuje tak, aby poštovní zásilky vnitrostátního styku, podané a vypravené od podací pošty v pracovní dny v rozhodné době, byly přepraveny a mohly být dodány (přepraveny k příslušné dodávací poště) takto: [10,37]

15

Rozhodnou dobou se rozumí čas odjezdu rozhodného poštovního kursu.

54

obyčejná psaní, obyčejné slepecké zásilky charakteru psaní, doporučené zásilky, doporučené slepecké zásilky charakteru psaní a cenná psaní následující pracovní den po dni podání, obyčejné balíky a cenné balíky druhý pracovní den po dni podání, zásilky EMS následující den po dni podání (v neděli a ve státem uznaný svátek), obchodní balíky, Profi balíky (kromě neskladných), tiskové zásilky následující pracovní den po dni podání, obchodní psaní, zásilkové balíky a neskladné Profi balíky druhý pracovní den po dni podání, zásilky RPM druhý pracovní den po dni podání, platební a výplatní doklady od pošt k příslušným dodávacím poštám následující pracovní den po dni podání. „Zásilky do zahraničí musí být přepraveny tak, aby mohly být zpracovány na výstupní poště následující pracovní den po dni podání v rozhodné době. Prioritní zásilky ze zahraničí, nepodléhající celnímu řízení, musí být přepraveny tak, aby mohly být dodány následující pracovní den po příchodu (v rozhodné době) ke vstupní poště. Rozhodnou dobu stanoví v Plánu poštovní přepravy Gř ČP ve spolupráci s OZ MP. SPU a dodací pošty jsou povinny sledovat dodrţování stanovených dob dopravy zásilek; docházejí-li zásilky z některých míst trvale opoţděně, oznámí to OZ, aby vyšetřil příčinu. OZ je povinen trvale sledovat pomocí kontrolního systému doby doprav zásilek ve své územní působnosti. Do stanovené doby dopravy se nezapočítávají soboty, neděle a státem uznané svátky. OZ zpracovávají pro případ krizových situací variantní grafikon dle pokynů Gř a útvarů KR.“16 Interní logistika v poštovní přepravě Řízení provozu a technologie poštovní přepravy je soustředěno v sekci interní logistiky. Vytvořená organizační struktura však není autonomní celek a zatím neumoţňuje sekci interní logistiky zásadní ovlivňování (o řízení nelze vůbec hovořit) personální a mzdové politiky a ani zajišťování technických, technologických prostředků a motorových vozidel v obnově a rozvoji. Sekce interní logistiky rovněţ neovlivňuje (neřídí) údrţbu technologických a technických komplexů. [10] 16

HRBÁČEK, P., Poštovní přeprava,.Generální ředitelství České pošty, s.p. , Praha, 2006, s. 69.

55

Česká pošta, s. p. provozuje v současné době 11 sběrných přepravních uzlů. Tyto uzly se od sebe liší objemy zpracovávaných zásilek, velikostí atrakčního obvodu, funkcionalitami (pracovišti), která se v rámci areálu nacházejí, a také pouţívanou technikou a z ní plynoucí technologií. SPU tvoří základní kostru logistické sítě ČP. Tuto síť také tvoří nebo na ni výrazně technologicky navazují mezinárodní pošty (pošty 120), postservisy a pověřené pošty. Výsadní postavení v rámci logistické sítě ČP zaujímá SPU Praha 022. Mapka sběrných přepravních uzlů je v příloze č. 1 - současný stav. Cílový stav je stav vzájemné koexistence (součinnosti) 8 automatizovaných SPU, působících v atrakčních obvodech s ukončeným projektem koncentrace dodávací sluţby. Mapka sběrných přepravních uzlů je v příloze č. 2 - cílový stav. Vyřizování objednávek Podle Schulteho je vyřizování objednávek v distribučním systému nadřazeno operativním postupům výrobkového toku a slouţí jako tvorba různých dílčích systémů, které provádějí určité úkony, jako je například evidence zboţí, účetnictví, aj. Hodnota toho sytému je na vysoké úrovni, protoţe pouze včasné a hlavně dostupné informace umoţňují realizovat rychlou a flexibilní distribuci. Ve většině podniků jsou jiţ zavedeny patřičné informační technologie pro vyřizování objednávek. Částečná nebo plná automatizace vyřizování objednávek projevuje na několika následujících úrovních: [25] první, nejniţší operativní úroveň, kde jsou systémy určené k pořizování a výstupu dat, druhá úroveň, kde dochází prostřednictvím logistických systémů ke sdruţování jednotlivých prvků, třetí úroveň, na které se propojují jednotlivé subsystémy do určité sítě a slouţí ke sledování kontroly a dispozice systému a pro kontinuálního plánování, čtvrtá, nejvyšší úroveň, kde probíhá dlouhodobé plánování kapacit a jejich vytíţení v podobě hlavní centrály pro logistiku, informace a řízení.

56

„Při plánování těchto úrovní je potřeba vycházet z respektování několika kritérií. Především se jedná o to, jaké informace a v jakém rozsahu se mají poskytovat jednotlivým pracovištím, přitom je však potřebné zabezpečit vysokou aktuálnost dat, eliminovat duplicitní informace a nepřehlednost.“17 Informační toky však přesahují dnes podnikový systém. Jedná se o spojení mezi dopravci, zasilateli a odběrateli. Zavedením počítačových systémů dochází k uţšímu systémovému spojení, a tím je moţno dosáhnout i významných úspor na nákladech na vysokém objemu dokladů nebo zjednodušené datové techniky. Například přepravci mohou dokonaleji a efektivněji plánovat trasy ve vazbě na poţadavky zákazníků. [25]

17

SHLUTE, Ch. Logistika. Victoria publishing, Praha, 1994, s. 36.

57

5 NÁVRH ZMĚN V DISTRIBUČNÍM POŠTOVNÍ PŘEPRAVY

SYSTÉMU

Jak jiţ bylo napsáno v úvodu, cílem této práce je změnit stávající distribuční systém, který se skládá z 11 sběrných přepravních uzlů a sníţit ho na co nejmenší moţný počet. V této kapitole si uvedeme stávající problém přepravních sítích, zaměříme se na automatizovaný sběrný přepravní uzel a jeho inovace či případné změny. Navrhneme zlepšení současné situace tak, aby se do budoucna minimalizovaly náklady České pošty.

5.1 Definice problému Za účelem optimalizace přepravní sítě, redukce nákladů a zlepšení kvality sluţeb provedeme výpočet listovních a balíkových třídicích uzlů, jinými slovy jde o stacionární body přepravní sítě (dále jen SPU). Výsledkem výpočtu je stanovení 8 páteřních bodů logistiky - SPU18. Z výpočtu SPU vychází změna ve stávajících jedenácti SPU, dále v hlavní přepravní síť (HPS) a zaměříme se i na oblastní přepravní síť (OPS). Podle naše návrhu budeme v cílovém stavu tvořit základ přepravní sítě 8 SPU, z toho 5 SPU bude vybaveno stroji pro třídění balíkových zásilek (dále jen BZ). V současné době jsou automatizovaná třídící centra vybavena nejednotnou technologií spočívající ve strojích různé generace. Některá zařízení se nacházejí za dobou či na hraně ţivotnosti, bez povinnosti dodavatele zajišťovat náhradní díly. Krátkodobý výpadek kaţdého stroje musí být operativně nahrazen ručním tříděním a dlouhodobý výpadek by mohl způsobit nedodrţení přepravních limitů zásilek, coţ můţe vést ke zvýšení výplaty náhrad za nedodrţení přepravní doby u zásilek s garantovanou dobou přepravy. Jiţ v současné době jsou stávající strojní technologie vytěţovány na maximum, aby zvládly zpracovat současný objem BZ. S přihlédnutím na sílící tlak trhu (zejména nárůst BZ v reţimu D+119) je nezbytné modernizovat strojní vybavení (srov. tab. 1). Do roku 2020, dle predikce marketingu, dojde k razantnímu nárůstu objemu balíkových zásilek dopravovaných v reţimu D+1. V souvislosti s předpokládaným objemem zásilek rostou

18 19

V současné době Česká pošta provozuje 11SPU. D+1 znamená dodání do dalšího dne.

58

také poţadavky na technologické plochy na SPU. Viz. Příloha č. 3 Současné rozdělení zásilek podle doby dodání Automatizovaný sběrný přepravní uzel: Tímto pojmem se rozumí přepravní uzel vybavený balíkovým třídičem a další potřebnou mechanizací pro automatizované zpracování balíkových zásilek.

Tab. 1 - Technické vybavení automatizovaných SPU - současný stav20

Umístění

Rok pořízení

Výrobce

Počet výstupů

Max. hmotnost BZ

Max. rozměr BZ

Výkon BZ/h

Ostrava

1972

TUS Praha

13

25 kg

1000x800x500

800

Praha

1992

Kosan Crisplant

184

15 kg

500x500x700

3500

Plzeň

1999

Můller Martini

92

32 kg

500x500x700

1200

Olomouc

2003

Translog

44

32 kg

500x500x700

1800

2007

Translog

64

32 kg

500x500x700

2700

Brno

Pramen: Interní materiály České pošty

Neautomatizovaný sběrný přepravní uzel: Tímto pojmem se rozumí přepravní uzel, který není vybaven potřebnou mechanizací a veškerá manipulace třídění se provádí ručně. Současné neautomatizované SPU jsou v Českých Budějovicích 02, v Táboře 02, v Ústí nad Labem 02, v Liberci 02, v Pardubicích 02 a v České Třebové 02. Provozně - technologické problémy současného stavu jsou nedostatečné manipulační prostory z pohledu ručního třídění a nejednotné procesy třídění. Z důvodu nedostatečné prostorové kapacity SPU, event. neexistence strojního vybavení se BZ třídí ručně v SPU: Pardubice 02, Ústí Nad Labem 02, České Budějovice 02, Tábor 02,

20

U těchto BT jsou v celkovém počtu skluzů zahrnuty i skluzy pro pytlovky a kontejnery. V současnosti se od vyuţívání těchto přepravních prostředků postupné ustupuje a přechází se na vyuţívání přepravních kleci.

59

Liberec 02, Česká Třebová 02. Nejednotné parametry balíkového třídícího stroje (dále jen BTS), a to v SPU Praha a SPU Ostrava, kdy se ne v kaţdém SPU umoţňují třídění zásilek o stejné maximální hmotnosti. Dalším problémem je nešetrné zacházení s BZ (výstupy do kontejnerů a pytlů) Vznikají nám tedy zvýšené personální náklady z důvodu obsluhy území v důsledku rozloţení činnosti do několika areálů u SPU České Budějovice + Tábor 02, SPU Pardubice + Česká Třebová, SPU Ústí nad Labem + Liberec 02 třídění balíkových zásilek (vhodných pro strojní třídění) na DO v Depech v sídle SPU, Existence SPU bez automatizace (100% zásilek vhodných pro strojní zpracování tříděno ručně). Fyzicky namáhavá práce obsluhy, častá fluktuace pracovníků zvýšené nároky na ochranné pracovní pomůcky i na opatření BOZP. Dále nám vytváří vysoký objem skladových zásob náhradních dílů z důvodu nejednotné technologie. Dlouhé dodací lhůty náhradních dílů u strojů bez garance dodávek náhradních dílů, problém se substitucí negarantovaných náhradních dílů. Nedostatečné statistické reporty. Vysoká spotřeba energie. Nevyuţité prostory, pytlovkové skluzy.

5.2 Návrh na zlepšení Na základě výpočtu navrhujeme systémové řešení pro oblast strojního třídění BZ. Základem je vybavení, resp. obnova 5 SPU stroji pro třídění balíkových zásilek (viz tabulka „Orientační harmonogram instalací"). Konkrétně se jedná o vybavení 5 třídicích uzlů (SPU) novými stroji na třídění balíkových zásilek (SPU Praha, Plzeň, Pardubice, Ostrava, Olomouc - alternativně nové SPU pro SM) a upgrade třídicího stroje v SPU Brno. V rámci upgrade bude provedena výměna řídicího systému, veškeré elektroniky včetně snímačů a kabéláţe a navýšení výkonu. Tyto stroje jsou navrţeny tak, aby umoţňovaly třídění na jednotlivá Depa, třídit pro Depo v místě SPU aţ do úrovně doručovacích okrsků (systém BT bude nastaven tak, aby umoţňoval při přechodu na PNC třídit i na dynamické DO). Zvýšení efektivity třídění - počty skluzů jsou navrţeny tak, aby bylo moţno třídit na všechna Depa s průměrným denním objemem vyšším neţ 1500 BZ pouze jedním průchodem (efektivní počet skluzů se u jednotlivých SPU můţe lišit). Vytvoření jednotného a kompletního IT 60

systému, který spravuje třídicí programy a statistiky, včetně napojení na systém T&T (PNC). Vytvoření jednotného logistického systému třídění balíkových zásilek modifikovaného na současné podmínky a zohledňující poţadavky dalšího vývoje, zároveň zohledňující třídění v těch SPU, ve kterých je uvaţováno s automatizovaným tříděním listovních zásilek (SPU Praha, Plzeň, Pardubice, Brno, Ostrava (Olomouc bude alternativně nové SPU pro SM). Tab. 2 – Orientační harmonogram SPU Praha 022 Brno 02 Plzeň 02 Pardubice 02 Olomouc 02/ Ostrava 02 (SM)

Plánovaná akce Dodávka stroje pro třídění BZ Upgrade SW stávajících balíkových třídičů pro třídění na DO, navýšení kapacity na 4500 BZ/hod. Dodávka stroje pro třídění BZ Dodávka stroje pro třídění BZ Dodávka stroje pro třídění BZ

Pramen: Interní materiály České pošty 1/SPU Praha 022 Jeho úloha bude vţdy nejvýznamnější a nezastupitelná, nadále bude obsluhovat území města Prahy a Středočeského kraje. V současné době je SPU Praha 022 vybaven strojem na třídění BZ. Tento stroj se nazývá Kosan Crisplan - počet výstupů 184, z roku 1993 - účetně a daňově odepsán Předmětem IZ v části SPU Praha 022 je dodávka a montáţ jednoho balíkového třídiče s 78+2 výstupy na obnovu stávajícího zařízení. 21 SPU Brno 02 V současné době je SPU Brno vybaven strojem na třídění BZ - TRANSLOG počet výstupů 64, z roku 2007 - účetně bude odepsán v roce 2022 a daňově v roce 2011. Předmětem IZ v části SPU Brno 02 je realizace ekonomicky výhodného řešení vyuţitím stávajícího třídicího stroje, tím máme na myslí technické zhodnocení (V maximální moţné míře vyuţít pouze mechanické části stroje včetně kompresoru, pohonných jednotek - motory s frekvenčním měničem atd.) A také této typ stroje umoţňuje navýšení výkonu stroje na 4500 BZ za hodinu.

61

3/ SPU Plzeň 02 V současné době je SPU Plzeň vybaven strojem na třídění BZ - Muller Martini počet výstupů 92, z roku 1999 - daňově a účetně odepsán. Předmětem IZ v části SPU Plzeň 02 je dodávka a montáţ jednoho balíkového třídiče s 43+2 výstupy na obnovu stávajícího zařízení 4/ SPU Pardubice 02 Kromě třídění zásilek z vlastního atrakčního obvodu bude třídit i balíkové zásilky za SPU Česká Třebová 02, který bude v cílovém stavu zrušen. Jeho významná úloha je zdůrazněna výhodným umístěním a dostupností ţelezniční sítě. V současné době není SPU Pardubice vybaven stroji na balíkové třídění, třídění se provádí pouze ručně. V nově plánovaném objektu SPU jsou prostory pro balíkový třídič kalkulovány. Předmětem IZ v části SPU Pardubice 02 je dodávka a montáţ jednoho balíkového třídiče s 78+2 výstupy na rozvoj 5a/ SPU Ostrava 02 (alternativně nové SPU pro SM) V současné době je SPU Ostrava vybaven strojem na třídění BZ - TUS Praha počet výstupů 13, z roku 1980 - účetně a daňově odepsán. Předmětem IZ v části SPU Ostrava 02 je dodávka a montáţ jednoho balíkového třídiče s 58+2 výstupy na obnovu stávajícího zařízení. 5b/ SPU Olomouc 02 (alternativně nové SPU pro SM) V současné době je SPU Olomouc vybaven strojem na třídění BZ - TRANSLOG - počet výstupů 44, z roku 2004 - daňově odepsán, účetně bude odepsán v roce 2018. Předmětem IZ v části SPU Olomouc 02 je dodávka a montáţ jednoho balíkového třídiče s 58+2 výstupy na obnovu stávajícího zařízení. Hlavním cílem projektu bylo zajištění funkční, spolehlivé a flexibilní přepravní sítě. To umoţní optimalizovat logistickou síť ČP ve smyslu záměrů strategické iniciativy Optimalizace doručovací sítě, dále vytvořit podmínky pro rozvoj logistických sluţeb nabízených Českou poštou (efektivnější hromadné podání).

62

Výhody nové technologie •

jednotná technologie třídění balíkových zásilek ve všech SPU,

•

třídění všech balíkových zásilek vhodných pro strojní zpracování o rozměrech, (d x v x š)21 max. 700 x 500 x 500 mm, min. 140 x 90 x 8 mm; o hmotnosti max. 30 kg a min. 0,1 kg centrální sběr statistických údajů,

•

částečná unifikace HW strojů pro třídění balíkových zásilek,

•

plná unifikace IT systému třídicích strojů - správa třídicích programů a statistik,

•

minimalizace zásob náhradních dílů,

•

vytvoření

jednotného

logistického

systému

třídění

balíkových

zásilek

modifikovaného na současné podmínky a zohledňující poţadavky dalšího vývoje trhu BZ dispoziční řešení vycházející z prostorových moţností stávajících SPU, eliminace vertikální přepravy zásilek mezi podlaţími (SPU Praha 022), •

sníţení pracnosti a sníţení počtu pracovníků na některých koncových bodech sítě (Depa) v závislosti na vybrané variantě třídícího systému,

•

moţnost vyuţití balíkového třídiče pro třídění na DO pro Depo v místě SPU (sdílení prostor).

Navrhované řešení je v souladu se strategií společnosti a zároveň souvisí se strategii Optimalizace doručovací sítě. Zohledňuje třídění v těch SPU, ve kterých je uvaţováno s automatizovaným tříděním listovních zásilek (SPU Praha 022, Plzeň 02, Pardubice 02, Brno 02, Ostrava 02/Olomouc 02/SM). Souvislost s projektem PostNet Control (dále PNC). Primární funkcí PNC je operativně vytvářet optimální dynamické trasy pro vozidla balíkových doručovatelů. K tomu bude vyuţívat informace o zásilkách, o adresních a překládkových bodech a o disponibilních zdrojích. Předpokládá se výpočet tras v ranních hodinách s podporou třídění zásilek na vygenerované dynamické doručovací okrsky a s podporou doručování (elektronické doručovací karty v terminálech pro doručovatele). Se systémem bude pracovat jedno

21

Slovy d,v,š rozumíme délka, výška a, šířka.

63

pracoviště centrálního dispečinku a dále dispečer na kaţdém Depu. Součástí PNC bude také integrace se stávajícími IT systémy ČP a s terminály pro doručovatele. Ostatní nutné podmínky realizace projektu Z hlediska efektivity vyuţití BT pro třídění na DO Depa v místě SPU je zcela zásadní úplnost adresových dat (jednoznačná identifikace adresy; ulice, č.p., č.o., část obce, obec, PSČ pošta). V současnosti máme k dispozici kompletní adresní data cca 80% vhodných BZ pro strojní zpracování a dále se pracuje na zlepšování poměru. Nárůst počtu vhodných zásilek s kompletními adresovými daty umoţní třídění na DO a v součinnosti se systémem PNC třídění zásilek i na dynamické DO. Pro provoz PNC jsou rovněţ nezbytná kompletní adresní data. Systém musí být do budoucna nastaven tak aby se neustále zvyšoval počet vhodných zásilek s kompletními adresovými daty, coţ umoţní efektivnější vyuţití strojů na třídění BZ. Legislativní dopady schválení/neschválení návrhu Výsledkem přestavby distribučního systému by mělo vytvořit dlouhodobé předpoklady pro udrţení a zvyšování kvality poskytovaných sluţeb, coţ je jedním ze základních kvalitativních poţadavků kladených na drţitele poštovní licence. Soustavné nedodrţování kvalitativních poţadavků (především nedodrţování stanovených dob dopravy) můţe vyústit uvalením sankcí na ČP ze strany regulátora ČTÚ.

Alternativy včetně rizik Alternativou investičního záměru „Stroje na třídění balíkových zásilek" je zachování současného stavu. Rizika plynoucí ze zachování současného stavu jsou následující. Za prvé můţe dojít k výpadku strojních kapacit z důvodu provozu stroje po jeho ţivotnosti a negarantovaných dodávek náhradních dílů. Dále můţe nastat neprůchodnost sítě v důsledku nárůstu objemů podaných balíkových zásilek. Také můţe dojít ke sníţení kvality doby dopravy, ztráty konkurenceschopnosti, ztráty zákazníků a výnosů, zvýšení počtu pracovníků a vybavení nutného pro ruční třídění. Mimo jiné můţe nastat situace, ţe vzniknou nedostatečné prostory z pohledu ručního třídění 64

cílového objemu zpracovávaných balíkových zásilek. A na závěr nelze vyloučit ani riziko z nemoţnosti realizace dostatečně zefektivnit obsluhu území ČR a optimalizovat přepravní procesy.

65

6 ZHODNOCENÍ NÁVRHU

Přínosy projektu shledávám v zavedení strojního třídění všech vhodných balíkových zásilek a změnou současné technologie jejich zpracování dosáhneme úspory osobních nákladů za část zaměstnanců SPU. Změna technologie třídění balíkových zásilek předpokládá, ţe cca 80% balíkových zásilek vhodných ke strojnímu zpracování bude vytříděno jedním průchodem strojem aţ na cílové Depo, tzn. jiţ při třídění na odesílajícím SPU. V současné době jsou balíkové zásilky tříděny dvěma průchody strojem -odesílající SPU vytřídí balíky k adresovému SPU a aţ adresní SPU vytřídí balíky na cílové Depo či ABD. Další část zaměstnanců lze ušetřit na Depech v sídle SPU, kde budou balíkové třídicí stroje vyuţity pro třídění balíků na DO.

Vyčíslitelné výnosy Stroje negenerují výnosy, umoţňují pouze úspory nákladů, které shledávám v následujících třech bodech:

6.1 Úspora zaměstnanců na SPU Při výpočtu byl pouţit predikovaný objem toků balíkových zásilek pro roky 2012 - 2022 a zároveň bylo zohledněno jejich rozdělení na zásilky D+1 a D+n a na zásilky vhodné a nevhodné ke strojnímu třídění. Objemy balíkových zásilek pro jednotlivé roky byly zároveň navýšeny o počet balíků s RPM dle stavu v roce 2009, pro jejichţ třídění bude vyuţito balíkových třídících strojů. Zásilky určené na dodání u adresních SPU jsme poníţili o zásilky vytříděné na cílové směry (Depa) jiţ při odchodu z odesílajících SPU. Při určení těchto zásilek jsme vycházeli z počtu volných skluzů balíkových strojů jednotlivých SPU (počet skluzů balíkového třídícího stroje po odečtení základních směrů do HPS, tj. směry pro jednotlivá SPU + rejectový skluz). Uvedené volné skluzy jsme obsadili směry pro 66

nejsilnější Depa, která jsme určili jako Depa s největším počtem balíkových zásilek proudících od daného SPU. Takto jsme dospěli k předpokladu, ţe v průměru cca 20% balíkových zásilek bude muset být na adresním SPU dotříděno na cílová DEPA, tj. bude muset být tříděno druhým průchodem stroje. Odhadovaný objem dotřiďovaných BZ dle jednotlivých SPU je uveden v následující tabulce. Rozdíly mezi jednotlivými SPU jsou způsobeny objemy balíků dodávanými jednotlivými DEPY v atrakčním obvodu daného SPU. Tab. 3 – procentuální vyjádření SPU

SPU PHA 022 PL 02 CB 02 UL02 PA 02 BN 02 OS 02 OL 02

% zásilek/silná depa/ SPU 85% 76% 65% 78% 79% 80% 90% 83%

% zásilek dotřiďovaných na druhý průchod 15% 24% 35% 22% 21% 20% 10% 17%

Pramen: Interní materiály České pošty

Popsaným způsobem jsme získali počty balíkových zásilek vhodných ke strojnímu zpracování určených k vytřídění jednotlivými SPU rozdělené do následujících kategorií: •

Podání balíkových zásilek D+1 vhodných ke strojnímu zpracování.

•

Podání balíkových zásilek D+n vhodných ke strojnímu zpracování.

•

Dodání balíkových zásilek D+1 vhodných ke strojnímu zpracování (upravené o zásilky vytříděné na cílové Depo jiţ na odesílajícím SPU).

•

Dodání balíkových zásilek D+n vhodných ke strojnímu zpracování (upravené o zásilky vytříděné na cílové Depo jiţ na odesílajícím SPU). Uvedené objemy vhodných balíkových zásilek v uvedených kategoriích jsme poté

podělili předpokládaným hodinovým výkonem strojů navrţeným pro příslušná SPU a získali tak délku směny potřebnou pro jejich zpracování. Časovou délku směny jsme následně vynásobili počtem zaměstnanců potřebných k obsluze daného stroje a počtem 67

směn v týdnu, který jsme na závěr vydělili týdenním hodinovým úvazkem zaměstnanců v kategorii pracovník poštovní přepravy (35,5 hod.). Tímto způsobem jsme dospěli k počtu zaměstnanců potřebných pro vytřídění balíkových zásilek vhodných ke strojnímu zpracování do úrovně Depa. (U SPU Č. Budějovice 02 a Ústí nad Labem 02 budou tzv. vhodné balíkové zásilky tříděny ručně). Tab. 4 – Předpokládané kapacity BTS

SPU Praha 022 Plzeň 02 Pardubice 02 Brno 02 Ostrava 02 Olomouc 02

Tab. 5 - Obsazení jedné směny

kapacita stroje (BZ/hod)

SPU

počty strojů

10000 2600 6000 4500 4500 3000

Praha 022 Plzeň 02 Pardubice 02 Brno 02 Ostrava 02 Olomouc 02

1 1 1 1 1 1

Pramen: Interní materiály České pošty

obsluha TS (osoby) 25 11 13 13 11 11

Pramen: Interní materiály České pošty

Vypočtený počet zaměstnanců potřebný pro navrhovaný strojní systém třídění balíkových zásilek jsme navýšili o plánovanou absenci (20%). Získané údaje jsme porovnali s propočteným stavem zaměstnanců balíkových třídíren jednotlivých SPU potřebných k vytřídění tzv. vhodných balíkových zásilek v případě, ţe: a) veškerý predikovaný objem BZ bude tříděn ručně, b) veškerý predikovaný objem BZ bude tříděn pomocí současné technologie.

6.2 Úspora zaměstnanců v případě porovnání plné automatizace vůči výhradně ručnímu zpracování BZ - tzv. full verze

68

V tak zvané full variantě porovnáváme počet zaměstnanců potřebných k vytřídění vhodných BZ ve stavu cílového vybavení sítě balíkovými třídícími stroji s teoretickou situací, kdy naopak nemáme síť přepravních uzlů vůbec vybavenou stroji pro třídění balíků, tj. veškeré balíkové zásilky na všech cílových SPU třídíme ručně. Pro stanovení počtu zaměstnanců potřebných pro ruční třídění je pouţita norma 250 ks balíků za hodinu na 1 zaměstnance. Takto získáme v roce 2013 v době předpokládané plné automatizace sítě teoretickou úsporu 189,39 přepočtených zaměstnanců v kategorii pracovník poštovní přepravy. Uvedená úspora se postupně navyšuje s růstem predikovaných balíkových zásilek pro roky 2013 - 2023. V případě SPU Praha 022 a Pardubice 02 je úspora počítána jiţ od poloviny roku 2012, kdy předpokládáme nejbliţší moţné vybavení a spuštění nových balíkových třídících strojů u zmíněných SPU. Sběrné přepravní uzly Ostrava 02 a Olomouc 02 budou následovat od počátku roku 2013, Plzeň 02 od poloviny roku 2013 a SPU Brno 02 od 3. čtvrtletí roku 2013. Přehled úspor po jednotlivých letech v případě full verze je uveden v následující tabulce. Úspora osobních nákladů je počítána zvlášť pro SPU Praha 022 a pro ostatní cílová SPU. Důvodem jsou vyšší osobní náklady na zaměstnance v Praze díky stabilizačnímu příplatku. Takto vypočtená úspora zaměstnanců je pouze teoretická, protoţe popisuje modelovou situaci, která vychází z porovnání stavu plné automatizace sítě pro třídění balíkových zásilek a stavu, kdy síť není vůbec vybavena stroji pro třídění BZ. Tudíţ, z takto vypočtené úspory nelze vycházet při stanovování finančního plánu a personálního plánu pro roky 2013 aţ 2023.Viz příloha č. 4 - Celková úspora osobních nákladů SPU.

6.3 Úspora zaměstnanců v případě porovnání plné automatizace vůči současnému stavu

V této variantě porovnáváme počet zaměstnanců potřebný pro vytřídění balíkových zásilek v případě cílové technologie zpracování balíku s počtem zaměstnanců potřebných pro vytřídění stejného mnoţství balíků při zachování současné 69

technologie. Celková výše takto uspořených zaměstnanců činí 177,12 přepočtených zaměstnanců v kategorii pracovník poštovní přepravy v 5. tarifním stupni. Uvedená úspora se postupně navyšuje srůstem predikovaných balíkových zásilek pro roky 2013 2023. Časování náběhu úspor je totoţné jako v tzv. full variantě. Z této varianty lze vycházet při stanovování finančního a personálního plánu, neboť porovnává cílový stav vybavení sítě balíkovými třídícími stroji se současným stavem. Přesto je třeba upozornit, ţe vypočtenou úsporu nelze kalkulovat ze současné systemizace, ale ze systemizace roku 2012 a 2013, která by měla odpovídat předpokládaným nárůstům BZ pro uvedené roky (viz marketingová predikce vývoje BZ pro období 2013 aţ 2023). Skutečná úspora zaměstnanců SPU i DEP plynoucí ze změny technologie zpracování balíkových zásilek bude muset být přepočtena aţ na základě aktuálního nebo zpřesněného odhadu vývoje objemu podaných BZ v uvedených letech, tedy můţe být i vyšší ale i niţší. Dodatečná úspora v letech 2014 aţ 2023 plyne ze skutečnosti, ţe tyto zaměstnance nebudu muset najímat, nejedná se tedy o úsporu ze systemizace SPU. Tomu odpovídá i skutečnost, ţe za tyto zaměstnance není počítáno odstupné. Navrţených úspor tak jak jsou uvedeny v tabulce (viz níţe) lze dosáhnout na základě následujících předpokladů: skutečný vývoj podaných balíkových zásilek pro jednotlivé roky bude, odpovídat marketingové predikci ze srpna 2010, poměr vhodných a nevhodných balíkových zásilek bude rovněţ odpovídat, marketingové predikci ze srpna 2010, vývoj systemizace SPU bude odpovídat vývoji objemu podaných balíkových zásilek -s růstem objemu podaných balíkových zásilek adekvátně poroste, počet zaměstnanců SPU potřebných k jejich zpracování. V případě, ţe poroste, objem balíkových zásilek, ale počet zaměstnanců SPU neporoste, případně bude klesat, bude skutečná úspora niţší v porovnání s vyčíslenými úsporami. Niţší bude rovněţ objem mzdových prostředků vyplacených na odstupném v porovnání s tím, co je vypočteno v NPV:

70

bude dodrţen stanoveny poměr dotřiďovaných zásilek na adresní SPU bude dodrţena stanovená kapacita třídících zařízení a počet pracovníků zajišťujících jejich obsluhu. Viz příloha č. 5 - Úspora osobních nákladů SPU Rozvoj Úspora zaměstnanců na Depech v sídle SPU Úspora zaměstnanců na Depech v sídle SPU je dána úsporou zaměstnanců v důsledku třídění balíkových zásilek na doručovací okrsky pomocí balíkových třídících strojů. Při stanovení počtu zaměstnanců potřebných pro vytřídění vhodných balíkových zásilek jsme vycházeli ze stejného principu jako u SPU. Předpokládaný počet vhodných BZ doručovaných daným Depem jsme vydělili hodinovým výkonem strojů. Takto vypočtený údaj jsme vynásobili počtem zaměstnanců potřebným pro obsluhu stroje a počtem směn v týdnu, který jsme na závěr vydělili týdenním hodinovým úvazkem zaměstnanců v kategorii pracovník poštovní přepravy. Získaný počet zaměstnanců jsme navýšili o plánovanou absenci 20%. Tento údaj za jednotlivá Depa jsme porovnali s počtem zaměstnanců potřebným k vytřídění stejného objemu BZ tříděných ručně. Pro jemné třídění balíkových zásilek na Depu byla pouţita norma 200 ks BZ za 1 hodinu na 1 zaměstnance. Celková výše úspory na Depech je vypočtena na cca 8,86 přepočtených zaměstnanců v kategorii pracovník vnitřní sluţby. Úspora osobních nákladů je počítána odděleně zvlášť za Prahu a zvlášť za ostatní Depa v sídle SPU. Důvodem jsou vyšší osobní náklady na zaměstnance v Praze díky stabilizačnímu příplatku. Časování náběhu úspor je totoţné jako v případě vyčíslování úspor za jednotlivá SPU. Viz příloha č. 6 Úspora osobních nákladů DEPO - Rozvoj Úspora nákladů na zaměstnancích je jednoznačná, dle zákoníků práce zaměstnavatel můţe dát výpověď svému zaměstnanci z důvodu, jestli se zaměstnavatel ruší nebo jeho část, případně pokud se přemísťuje zaměstnavatel či jeho část. Takţe společnost má nárok na vyuţití sníţení náklady touto formou (moţností).

71

Odstupné Odstupné je kalkulováno za úsporu zaměstnanců SPU a Depa vypočtenou pro variantu porovnávající cílovou technologii třídění balíkových zásilek se současnou technologií. Odstupné je stanoveno ve výši 5,5 násobku průměrné měsíční mzdy. Časování nákladů na odstupné je pro rok 2013 - SPU Praha 022, SPU Pardubice 02, SPU Ostrava 02, SPU Olomouc 02 a pro rok 2015 - SPU Plzeň 02, SPU Č. Budějovice 02, SPU Ústí nad Labem 02 a SPU Brno 02. Stejné časování platí i pro příslušná depa v sídle SPU. Viz příloha 7 – Odstupné. Ostatní přínosy Vytvoření předpokladů pro udrţení a zvyšování kvality poskytovaných sluţeb. Vytvoření předpokladů pro optimalizaci nákladů na přepravu a zpracování zásilek nasazením strojní technologie pro třídění balíkových zásilek. Sjednocení technologií a zefektivnění řízení logistických procesů v síti - zprůhlednění přepravní sítě (usnadnění řízení sítě z centra - obchod, technologické změny, statistiky). Efektivnější pokrytí provozních špiček. Lepší operativnost při řešení nepravidelností propojením třídicích strojů (výpadky z důvodu poruchy zařízení) - přenos třídicích plánů. Zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců sběrných přepravních uzlů. Další významné skutečnosti Máme-li vyjádřit rentabilitu nasazení jakéhokoli strojního zařízení pro zpracování poštovních zásilek, je třeba si uvědomit, ţe se jedná o strojní zařízení, která neprodukují ţádné hmotné výrobky, tedy ani zisk. Kvalita a rychlost zpracování na třídicích strojích jsou pouze součástí technologického cyklu, jehoţ jednotlivé procesy vytvářejí vzájemný synergický efekt.

72

Závěr

Cílem diplomové práce bylo, navrhnout jakým způsobem zvýšit efektivnější vyuţití zpracovatelských kapacit sběrných přepravních uzlů a sníţit celkové náklady na běh společnosti., a také posílit postavení České pošty na trhu. Sníţení nákladů se nám podařilo pomocí zavedení strojního třídění všech balíkových zásilek a změnou současné technologie jejich zpracování. Podařilo se nám sníţit osobní náklady za část zaměstnanců sběrného přepravního uzlu. Lidské zdroje jsou v dnešní době nejdraţšími zdroji pro podnik, a ačkoliv je to tento závěr pro pracovníky ne příliš velmi přijatelný, pro logistiky a manaţery je jasné, ţe úspora v podniku vznikne hlavně tím, ţe zlepšíme, inovujeme technologie, zavedeme nové a lepší technologie a tím můţeme zúţit potřebu lidských zdrojů. V dnešní době se klade důraz na zkvalitnění technologie ve firmách a bohuţel lidský zdroj se vymění za stroj, který se tak neopotřebovává, neničí, nepotřebuje dovolenou, Zavedením strojního třídění všech vhodných balíkových zásilek a změnou současné technologie jejich zpracování dosáhneme úspory osobních nákladů za část zaměstnanců SPU. Změna technologie třídění balíkových zásilek předpokládá, ţe cca 80% balíkových zásilek vhodných ke strojnímu zpracování bude vytříděno jedním průchodem strojem aţ na cílové Depo, tzn. jiţ při třídění na odesílajícím SPU. V současné době jsou balíkové zásilky tříděny dvěma průchody strojem -odesílající SPU vytřídí balíky k adresovému SPU a aţ adresní SPU vytřídí balíky na cílové Depo. Další část zaměstnanců Česká pošta ušetří na Depech v sídle SPU, kde budou balíkové třídicí stroje vyuţity pro třídění balíků na ….??? V distribuční síti musí dojít k obnově listovních třídicích strojů. Jedná se o stroje nové generace, které umoţní třídění vhodných listovních zásilek aţ do úrovně doručovacích okrsků. Hlavní přínosy mé práce shledávám v optimalizaci větší části sítě sběrných přepravních uzlů, jeho sníţení počtu pouze na 8, protoţe orientace na zákazníka je prioritou České pošty, aby si udrţela svoje místo na trhu.

73

LITERATURA A PRAMENY

[1]

CEMPÍREK, V., KAMF, R. A ŠIROKÝ, J.. Logistické a přepravní technologie. 1. vyd. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2009, ISBN: 978-80-86530-57-4. s. 197.

[2]

ČUJAN, Z. a TOMEK, M. Dopravní logistika: studijní opory pro kombinované studium. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010, ISBN: 978-807318-937-2. s. 64.

[3]

DANĚK, J. Logistické systémy. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 2006, ISBN: 80-248-1017-4. s. 218.

[4]

DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 56–71 ISBN: 978-80-246-0139-7. s. 374.

[5]

ELLRAM, L. M, LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. Logistika. Překl. E. Nevrlá. 2. vyd. Praha: CP Books, 2005, 589 s. ISBN 80-251-0504-0. S. 589.

[6]

ELLRAM, L. M, LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, ISBN: 80-7226-221-1. s. 589.

[7]

DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B. Logistika - procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, ISBN 80-7226-521-0. s. 334.

[8]

GROS, I. Logitika. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 1996, ISBN: 80-7080-262-6. s. 228.

[9]

GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. V Přerově: Vysoká škola logistiky, 2008, ISBN 978-80-87179-07-9. s. 108.

[10] HRBÁČEK P., a kolektiv. Poštovní přeprava. 1. vyd. V Praze, Vydalo generální ředitelství České pošty, s.p. 2006. [11] HÝBLOVÁ, P. Logistika: pro kombinovanou formu studia. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, ISBN: 80-7194-914-0. s. 59. [12] KAMPF, R. a kolektiv. Outsourcing dopravně-logistických procesů. 1. vyd. Brno. Tribun EU, 2008, ISBN: 978-80-7399-437-2, s. 196. [13] KRÁKORA, J. a VOJTUŠ, Š. Poštovní provoz a přeprava. 2. Učeb. text pro 3. roč. učeb. oboru 04-85-2 manipulant poštovního provozu a přepravy. 1. vyd. Praha, 1986, s. 63.

74

[14] LÍBAL V. aj. ABC logistiky v podnikání. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a turistiky, 1994, ISBN: 80-85884-11-9. s. 282. [15] MÁLEK, Z. a ČUJAN, Z. Základy logistiky. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008, ISBN: 978-80-7318-729-3. [16] MÁLEK, Z. a ČUJAN, Z. Výrobní a obchodní logistika. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008, ISBN: 978-80-7318-730-9. s. 200. [17] MOJŢÍŠ, V. Logistické technologie. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra technologie a řízení dopravy, 2003, ISBN 80-7194-469-6. [18] NOVOTNÝ, Z a kolektiv Podniková ekonomika. 2. vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, ISBN: 80-86181-08-1. s. 229. [19] PERNCA, P. Logistika pro 21. století. 1. vyd. Praha: Radix, 2005, ISBN: 978-80860-3159-0, s. 586. [20] PERNICA, P. Logistika: Vymezení a teoretické zákl. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994, ISBN: 80-7079-820-3. s. 210. [21] PERNICA, P, a MOSOLF, J. H. Partnership in logistics [překlad Daniel Bogušovský]. Prague : Radix, 2000, ISBN: 80-86031-24-1, s. 447. [22] PRECLÍK, V. Průmyslová logistika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006, ISBN: 80-01-03449-6, s. 359. [23] ŘEZÁČ, J. Logistik. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010, ISBN: 978-80-7265-056-9. s. 215. [24] SIXTA, J. a ŢIŢKA, M. Logistika: metody používané pro řešení logistických projektů, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009, ISBN: 978-80-251-2563-2, s. 238. [25] SCHULTE, Ch. Logistika, Praha: Victoria publishing, 1994, ISBN 80-8505-87-2. s. 301. [26] SCHNEIDER, M. a KOUDELKA, F. Úvod do základů sociologických výzkumů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1993, ISBN 80 7067 302 8. s. 118. [27] STEHLÍK, A. a KAPOUN, J. Logistika pro manažery 1. vyd. Praha: Ekopress, 2008, ISBN: 978-80-86929-37-8. s. 266. [28] STEHLÍK, A. Logistika I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, ISBN: 80210-1217-X. s. 91.

75

[29] ŠIROKÝ, J. a kolektiv. Technologie dopravy. 3. vyd. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2010, ISBN: 978-80-86530-67-3. s. 223 [30] ŠTŮSEK J., Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vyd. Praha: C .H. Bevh, 2007, ISBN 978-80-7179-534-6. s. 227. [31] ŠTŮSEK J., Logistický management. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, ISBN: 80-213-1259-9. s. 237. [32] TEICHMANN, D a Daněk, J. Optimalizace dopravních procesů. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2005, ISBN: 80-248-0996-6. s. 191. [33] VANĚČEK, D. Logistika. 3. přeprac. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2008, ISBN: 978-80-7394-085-0. s. 178. [34] VANĚČEK, D. Řízení dodavatelského řetězce. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2008, ISBN: 978-80-7394-078-2. s. 150. [35] VIESTOVÁ, K. Distribúcia a logistika. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1993, ISBN: 8005-01129-6. s. 104. [36] VACULÍK, J., BERKA, A. a KUBĚNKA, M. Řízení změn. II. díl, Implementace změn. 1.vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, ISBN: 80-7194-834-9.s. 89. [37] VOLESKÝ,P. Dopravní spojová soustava - studijní materiály. VŠLG Přerov: Vysoká škola logistiky, ROK, ISBN: , s. [38] TARABOVÁ, Z. Poštovní provoz a přeprava : Učeb. text pro 2. roč. učeb. oboru 04-85-2 manipulant poštovního provozu a přepravy. 1. vyd. Praha, 1983, s. 41. [39] Interní materiály České Pošty [40] Zpravodaj pošty : pro veřejnost. -- Praha : Česká pošta, [1998]-. --

sv. ; 31 cm

[41] BROŢ, J., Systémy logistiky: nápady, tipy a řešení pro zásobovací řetězce. Praha: 2000, ISSN: 1214-4827, s.32. [42] RICHTR, P., Odborný časopis pro obaly, logistiku a transport Praha: Packaging, 1997, ISSN: 1211-9202. s. 41.

76

SEZNAM ZKRATEK

ČP

Česká pošta s.p.

BZ

Balíková zásilka

BT

Balíkový třídící stroj

SPU

Sběrný přepravní uzel

HPS

Hlavní přepravní síť

OPS

Oblastní přepravní síť

DO

Doručovací okrsek

ND

Náhradní díl

T&T

Track and Trace

BTS

Balíkový třídící stroj

PNC

Plánování dynamických tras

JIT

Just in time

H&S

Hub and Spoke

QR

Quit response

C-D

Cross-docking

77

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 – Systém Apost………………………………………………………...………..37 Obr. 2 – Server……….. ……………………………………...………………………...38 Obr. 3 – Schéma datových toků………………………………………………………..42 Obr. 4 – Kontrolní sestava zásilek na druhé technologické úrovni ……………………45

78

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Technické vybavení automatizovaných SPU - současný stav………………...58 Tab. 2 – Orientační harmonogram …………………………………………………......60 Tab. 3 – procentuální vyjádření SPU ……………………………………………….....66 Tab. 4 – Předpokládané kapacity ………………………………………………………67 Tab. 5 - Obsazení jedné směny…………………………………………………………67

79

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 – Přehled SPU – současný stav Příl. 2 – Přehled SPU – cílový stav Příl. 3 – Současné rozdělení zásilek podle doby dodání Příl. 4 – Celková úspora osobních nákladů SPU Příl. 5 – Úspora osobních nákladů SPU - Rozvoj Příl. 6 – Úspora osobních nákladů DEPO - Rozvoj Příl. 7 – Odstupné

80

Příloha 1 – Přehled SPU – současný stav

Příloha 2 – Přehled SPU – cílový stav

Příloha 3 - Současné rozdělení zásilek podle doby dodání

2010 D+l D+n SUMA

Celkem 15476 18167 33643

D+l D+n SUMA

Celkem 27580 6895 34475

Vhodné 11607 13625 25232 2012 Vhodné 20685 5171 25856

D+l D+n SUMA

Celkem 28865 7216 36081

2014 Vhodné 21649 5412 27061

Celkem 29917 7479 37396

2016 Vhodné 22438 5609 28047

D+l D+n SUMA

2011 Nevhodné 3869 4542 8411

Celkem 18747 15338 34085

Nevhodné 6895 1724 8619

Celkem 28176 7044 35220

Vhodné 14060 11504 25564 2013 Vhodné 21132 5283 26415

Nevhodné 7216 1804 9020

Celkem 29387 7347 36734

2015 Vhodné 22040 5510 27551

Nevhodné 7347 1837 9184

Celkem 30378 7595 37973

2017 Vhodné 22784 5696 28480

Nevhodné 7595 1899 9493

Nevhodné 7479 1870 9349

2018

D+l D+n SUMA

Vhodné

30768 7692 38460

23076 5769 28845

Nevhodné 7692 1923 9615

Celkem

Vhodné

31107 7777 38884

23330 5833 29163

2020

D+l D+n

31484 7871

Nevhodné 7044 1761 8805

2019

Celkem

Celkem

Nevhodné 4687 3835 8521

Vhodné 23613 5903

Nevhodné 7871 1968

Nevhodné 7777 1944 9721

Příloha 4 – Celková úspora osobních nákladů Celková úspora osobních nákladů SPU SPU Plzeň 02

2011

2012

Č. Buděj. 02 Ústín.l. 02 Pardubice 02

25,09

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

17,89

18,38

18,77

19,15

19,47

19,75

19,99

20,26

20,56

20,88

7.43

7,60

7,75

7,88

8,00

8,10

8,19

8,29

8,40

8,51

16,14

16,52

16,83

17,13

17,39

17,61

17,80

18,01

18,25

18,50

25,09

25,76

26,30

26,82

27,27

27,65

27,98

28,35

28,77

29,20

29,64

30,42

31,05

31.65

32,17

32,61

33,00

33,42

33,91

34,42

24,46

25,10

25,62

26,12

26,55

26,92

27,24

27,59

27,99

28,41

21,05

21,61

22,06

22,50

22,88

23,20

23,48

23,78

24,14

24,50

Brno 02

Ostrava 02

Olomouc 02

Celkem (osoby) 25.09 Měsíční os. n. na jedince (Kč) Roční celkové os. n. (tis. Kč)

SPU

141,69 145,40 148,38 151,26 153,73 155,84 157.67 159,69 162.02 164,41

26 569 27 233 27 914 28 611 29 327 30 060 30 811 31 582 32 371 33 180 34 010

0

4 000

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Praha 022

47,71

47,71

48,99

50,02

51,02

51,87

52,60

53,24

53,94

54,74

55,57

Celkem (osoby)

47,71

47,71

48,99

50,02

51,02

51,87

52,60

53,24

53.94

54,74

55,57

Měsíční os. n. na jedince (Kč)

30 887

31 660 32 451 33 262 34 094 34 946 35 820 36 716 37 633 38 574 39 539

Roční celkové os, n (tis Kč)

8 841

18 124 19 078 19 967 20 873 21 754 22 611 23 456 24 359 25 339 26 367 230 769

SUMA (tis.Kč)

2011

32 265 48 704 50 945 53 230 55 453 57 618 59 755 62 034 64 509 67 101 555 613

786 381

Příloha 5 - Úspora osobních nákladů SPU – Rozvoj

Úspora osobních nákladů SPU - Rozvoj

SPU

2011

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Plzeň 02

10,77

10,99

11,1

11,27

11,42

11,54

11,65

11,77

11,91

12,05

Č. Buděj. 02

7,43

7,6

7,75

7,88

8

8,1

8,19

8,29

8,4

8,51

Ústí n.L 02

16,14

16,52

16,83

17,13

17,39

17,61

17,8

18,01

18,25

18,5

25,09

25,76

26,3

26,82

27,27

27,65

27,98

28,35

28,77

29,2

Brno 02

27,1

27,62

28,05

28,46

28,81

29,11

29,37

29,66

29,86

30,2

Ostrava 02

23,09

23,55

23,92

24,27

24,58

24,67

24,89

25,14

25,43

25,72

Olomouc 02

21,91

22,25

22,52

22,78

23

23,19

23,36

23,54

23,75

23,97

25.9

131,53

134,31

136.46

138,62

140,47

141,87

143,25

144.76

146,37

148,16

26569

27 233

27 914

28 611

29 327

30 060

30 811

31 582

32 371

33 180

34 010

4 000

30 731

44 988

46 853

48 782

50 669

52 456

54 289

56 233

58 278

60 468

Pardubice 02

25,09

Celkem (osob) Měsíční os. n. na jedince (Kč) Roční celkové os. n. (tis. Kč)

2012

0

SPU

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Praha 022

45,59

45,59

46,79

47,75

48,68

49,48

50,16

50,75

51,41

52,16

52,93

Celkem (osob)

45,59

45,59

46,79

47,75

48,68

49,48

50,16

50,75

51,41

52,16

52.93

Měsíční os. n. na jedince (Kč)

30 887

31 660 32 451 33 262 34 094 34 946 35 820 36 716 37 633 38 574 39 539

8 449

17 320 18 220 19 060 19 916 20 749 21 561 22 361 23 215 24 143 25 114 220 109

Roční celkové os. n. (tis. Kč)

2011

507 747

0

SUMA (tis.KC) 727 856

Příloha 6 - Úspora osobních nákladů DEPO – Rozvoj

Úspora osobních nákladů DEPO - Rozvoj DEPO

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Plzeň 02

2011

2012

0,11

0,11

0,11

0,11

0,11

0,11

0,11

0,11

0,11

0,11

Č. Buděj. 02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,72

1,72

1,72

1,72

1,72

1,72

1,72

1,72

1,72

1,72

Brno 02

1,51

1,51

1,51

1,51

1,51

1,51

1,51

1,51

1,51

1,51

Ostrava 02

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

Olomouc 02

0,42

0,42

0,42

0,42

0,42

0,42

0,42

0,42

0,42

0,42

1,72

4,50

4,50

4,50

4,50

4,50

4,50

4,50

4,50

4,50

4,50

23 968

24 567

25 181

25 811

26 456

27 118

27 795

28 490

29 203

29 933

30 681

0

247

978

1 361

1 395

1 430

1 466

1 502

1 540

1 579

1 618

1 658

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Praha 022

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

Celkem (osob)

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

4,35

29 056

29 783

30 527

32 875

33 697

34 539

35 402

36 288

37 195

759

1 555

1 594

1 717

1 759

1 803

1 849

1 895

1 942

Ostí n.L 02 Pardubice 02

1.72

Celkem (osob)

Měsíční os. n. na jedince (Kč) Roční celkové os. n. (tis. Kč) DEPO

Měsíční os. n. na jedince (Kč) Roční celkové os. n. (tis Kč) SUMA (tis.Kč)

0 32 956

31 291 32 073 1 634

1 675

14 775

18 181

Příloha 7 – Odstupné

Autor (vypracoval) Bc. Tomáš Hradil Název DP

Technologie poštovní přepravy

Studijní obor

Logistika

Rok obhajoby DP

2011

Počet stran

88

Počet příloh

7

Vedoucí DP

Ing. Pavlu Šaradinovi, CSc

Oponent DP Diplomová práce je zaměřena na analýzu distribučního systému ve státním podniku Česká pošta. Pozornost je věnována na sběrným přepravním uzlům. Dále obsahuje specifika poštovní přepravy zásilek, kterými jsou zpracování listovních a balíkových zásilek, protoţe zejména tam existuje velký prostor pro případná zlepšení. Anotace

Cílem mé diplomové práce je navrhnout, jakým způsobem zvýšit efektivní vyuţití zpracovatelských kapacit sběrných přepravních uzlů a sníţit celkové náklady na běh společnosti a také posílit postavení České pošty na trhu.

Klíčová slova

Místo uložení Signatura

Distribuce, distribuční systém, logistické technologie, zpracování poštovních zásilek, zpracování balíkových zásilek.

ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově