Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Analýza logistiky firmy ZELTR spol. s r. o

Vysoká škola logistiky o.p.s.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza logistiky firmy ZELTR spol. s r. o.

Přerov, duben 2011

Radim Nedbal

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov dne 22. dubna 2011

................................. podpis

Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Zdeňku Čujanovi CSc. za pomoc, poskytnuté materiály a konzultace při zpracování mé bakalářské práce a také spolumajiteli firmy ZELTR spol. s r. o. Ing. Miroslavu Mlčochovi za odbornou pomoc a umoţnění zpracování bakalářské práce o jeho firmě. Dále bych rád poděkoval svým rodičům za podporu při studiu a mé přítelkyni za trpělivost a pomoc při shánění podkladů pro mou bakalářskou práci.

Resumé

Bakalářská práce se zabývá analýzou současného stavu logistických činností ve firmě ZELTR spol. s r. o. a jeho zhodnocením. Na základě provedené analýzy obsahuje návrh na vytvoření databáze dodavatelů, návrh na hodnocení a výběr dodavatelů a návrh na balení a identifikaci výrobků.

Abstract

This Bc work deals with the analysis of current status of logistics activities in a ZELTR spol. s r. o. company and its evaulation. On the basis of performance analysis, the work includes the proposal of creation database of suppliers, the proposal of reviews and selection of suppliers and the proposal of package and identification of products.

Obsah Úvod 1 Vymezení pojmu logistický systém 1.1 Logistické prvky 1.1.1 Aktivní prvky 1.1.2 Pasivní prvky 1.2 Logistický řetězec 1.2.1 Články logistického řetězce 1.2.2 Tradiční řetězce s přetrţitými toky 1.2.3 Řetězce s kontinuálními toky 1.2.4 Řetězce se synchronním tokem 1.3 Logistika ve výrobním podniku 1.4 Logistika v zásobování 1.5 Logistika v prodeji 1.5.1 Varianta přímého prodeje zákazníkům z velkoobchodních skladů 1.5.2 Varianta zásilkového obchodu 1.5.3 Varianta přímé dodávky zboţí z výroby zákazníkům 1.5.4 Varianta přímé dodávky zboţí z výroby do prodejen maloobchodu 1.5.5 Varianta skladových dodávek do prodejen maloobchodu 2 Logistika v zásobování 2.1 Databáze dodavatelů 2.2 Výběr a hodnocení dodavatelů 3 Logistika ve skladu hotových výrobků 3.1 Balení výrobků 3.2 Identifikace výrobků 3.2.1 Čárový kód 3.2.2 Radiofrekvenční identifikace 4 Analýza současného systému logistických činností ve firmě 4.1 Balení a skladování zboţí 4.2 Přepravní a manipulační prostředky 5 Zhodnocení současného stavu 5.1 Vysokozdviţné vozíky 5.2 Stav skladů 5.3 Přepravní prostředky 6 Zpracování návrhu na tvorbu databáze dodavatelů 7 Zpracování návrhu hodnocení a výběru dodavatelů 8 Zpracování návrhu na balení a identifikaci výrobků 8.1 Identifikace výrobků 8.2 Balení výrobků 9 Zhodnocení výsledků navrhovaného řešení Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Přílohy

8 9 9 9 9 10 10 11 11 11 11 15 18 19 19 19 20 20 21 21 22 24 25 28 30 31 33 33 34 36 36 36 37 39 40 42 42 44 46 48 49 50 51 52 53 54

Úvod Logistické procesy jsou nedílnou součástí všech výrobních i obchodních firem. Úroveň, na jaké se tyto procesy nacházejí, závisí na strategii daného podniku. Tato práce se však nevěnuje pouze strategii podniku, ale zabývá se zejména logistickými činnostmi obchodní firmy ZELTR spol. s. r. o. sídlící v obci Troubky. Společnost ZELTR spol. s. r. o. je největším nákupčím a prodejcem zeleniny a ovoce v okrese Přerov. Cílem této práce je podrobná analýza současného chodu společnosti týkající se logistiky. Ze zjištěných poznatků bude proveden návrh na optimalizaci některých procesů či systémů týkajících se logistických činností ve firmě. V první části se práce zaměřuje na teoretické pojetí logistiky. Pojednává o logistice v zásobování a ve skladu hotových výrobků. Tyto pojmy zde budou postupně definovány a detailně popsány. Logistika v zásobování je velmi důleţitá obzvláště pro firmy, které jsou překupníky daného zboţí, jako je tomu v případě společnosti ZELTR spol. s r. o. Tento druh podnikání je přímo závislý na logistice ve skladu hotových výrobků, kde probíhá veškeré sdruţování a rozdělování zásilek a také jejich balení a následná identifikace zboţí. Další oddíl bude věnován praktické stránce této problematiky. Ten bude rozdělen na několik částí, jeţ se zaměří na zhodnocení současného stavu logistických činností ve firmě. Dále se práce bude zabývat zpracováním návrhů na tvorbu, hodnocení a výběr dodavatelů. Současně bude také vypracována koncepce na balení a identifikaci výrobků, coţ souvisí s výše zmíněnou problematikou logistiky v zásobování a ve skladu hotových výrobků. V jedné z částí je okrajově zmíněna i historie firmy. Poslední část se zaměří na shrnutí výsledků navrhovaných řešení. Jednotlivé návrhy z předchozích oddílů budou porovnány s dalšími moţnými alternativami. Zde bude vybrána vţdy nejvhodnější varianta, jeţ by vedla k poţadované optimalizaci chodu společnosti ZELTR spol. s r. o.

8

1 Vymezení pojmu logistický systém „Mnoţinu všech hmotných prostředků, budov, staveb jak výrobních, tak přepravních a skladovacích prostředků, cest a lidí, kteří se podílejí na realizaci činností tvořících logistický řetězec, označujeme jako logistický systém.“1 1.1 Logistické prvky Podle Hermanové2 je logistický prvek určitá část logistického systému, která se na zvolené rozlišovací úrovni povaţuje za nedělitelnou a není podrobněji zkoumána z hlediska technických detailů, vnitřního uspořádání aj. U prvků je důleţitá charakteristika jejich funkcí a hlavních parametrů. Je to například činnost, význam, rozměry, výkonnost, rychlost aj. Rozlišují se prvky aktivní a pasivní. 1.1.1 Aktivní prvky Jedná se o různé technické prostředky a zařízení, které spolu s pasivními mají realizovat netechnologické operace. Těmito operacemi jsou především: balení, tvorba manipulačních jednotek, nakládka, překládka, vykládka, kontrola, sběr, zpracování, přenos a uchování dat aj. K aktivním prvkům patří dopravní prostředky, vysokozdviţné vozíky, ale i počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a další. Obsluhující pracovník je přitom povaţován za nedílnou součást daného aktivního prvku. 1.1.2 Pasivní prvky Pasivní prvky se přepravují, manipulují nebo skladují. Jedná se zejména o suroviny, základní a pomocný materiál, nedokončené a hotové výrobky. Protoţe přechod pasivních prvků od dodavatele ke spotřebiteli se uskutečňuje prostřednictvím směny, označují se pasivní prvky zpravidla jako zboţí. Do pasivních prvků počítáme také informace, které provázejí pohyb surovin, nedokončených a hotových výrobků. Pasivní a aktivní prvky musí být v jednotlivých článcích (subsystémech) logistického řetězce zkombinovány tak, aby byly mezi sebou vzájemně sladěny (koordinace,

1

GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově, 2008. s. 4. 2 HERMANOVÁ, S. Měření výkonnosti podnikové logistiky. Brno, 2009. 95 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta.

9

synchronizace). V první řadě se vţdy snaţíme o vyloučení neúčelných článků (prvků) z logistického řetězce, potom je hlavním úkolem sladění zbývajících nutných článků. 1.2 Logistický řetězec Logistický řetězec lze chápat jako proces přemisťování. Je to jednotné, souhrnné přemisťování hmotné i nehmotné stránky při pohybu materiálového toku mezi jednotlivými články ve výrobě, dopravě i obchodě. Hmotná stránka spočívá v přemisťování věcí (surovin, nedokončených a hotových výrobků, ale i odpadů, obalů), případně téţ v přemisťování osob a energie. Nehmotná stránka spočívá v přemisťování informací nutných k tomu, aby se pohyb uvedených materiálových hodnot, případně osob, energie, mohl uskutečnit. Dále sem lze počítat i pohyb peněz, zpravidla v bezhotovostní formě, který je řízen tak, aby se udrţela likvidita podniku. Ve skutečnosti existuje většina řetězců v rozvětvené formě, na vstupech mají více dodavatelů a na výstupech více odběratelů. Odlišný obsah má název „obchodní řetězec“, který je znám například pod názvem Kaufland, Tesco, Makro aj. Tyto organizace se skládají ze souboru (řetězce) velkých potravinářských prodejen, které bývají zásobovány z jednoho centrálního skladu. Jde tedy spíše o distribuční řetězec, tj. jen část logistického řetězce, která obvykle nezahrnuje výrobce a dodavatele surovin. To ovšem neznamená, ţe by se do budoucna nemohly tyto obchodní řetězce přeměnit na typické logistické řetězce se všemi potřebnými články. 1.2.1 Články logistického řetězce Jedná se například o továrny, případně jejich dílny, výrobní linky, výrobní buňky, sklady surovin, materiálů, sklady hotových výrobků aj. V dopravě se za články logistického řetězce povaţují ţelezniční stanice, přístavy, letiště, terminály, překladiště, velkoobchodní sklady a maloobchodní prodejny. Rozdíl mezi článkem a prvkem logistického řetězce však není mezi různými autory jednotně definován. Stále častěji se lze také setkat s termínem „Supply Chain“, dodavatelský řetězec, (dále jen SC). SC lze povaţovat za logistický řetězec s lépe propojenými aţ integrovanými články. Podle Pernici lze charakterizovat tři odlišné typy řetězců:

10

1.2.2 Tradiční řetězce s přetržitými toky V řetězci existují sklady a mezisklady, ve kterých se tok zastavuje (sklad surovin, mezisklady u různých výrobních zařízení a strojů, sklad hotových výrobků – odkud se vyřizují zákaznické objednávky). Vyrábí se ve velkých dávkách, aby se dosáhlo sníţení cen nakupovaných surovin a jiných materiálů. Mezi články se uplatňuje tlačný, push princip. 1.2.3 Řetězce s kontinuálními toky Odstraňuje sklady surovin, redukuje sklady hotových výrobků, protoţe existuje systém just – in – time. Uplatňuje se pull princip, vyrábí se v malých dávkách, materiálový tok je plynulejší. Rozhodujícím článkem je výroba, která musí reagovat pruţně na poţadavky zákazníků. 1.2.4 Řetězce se synchronním tokem Tvoří ho pouze dodavatel surovin, výrobce a zákazníci. Nově je vytvořen řídící článek, který na základě všech potřebných informací synchronizuje všechny jednotlivé procesy v řetězci dle poţadavku zákazníků. Předpokládá se automatická identifikace a elektronická výměna dat. Přechod k vyspělejším typům logistických řetězců je procesem růstu integrovanosti logistického systému a nazývá se logistickým reengineeringem. Ten odvozuje logistické procesy od potřeby zákazníků. Redukuje hmotné toky náhradou za toky informací. Nejčastějšími řetězci jsou dnes ty, jejichţ hlavními články jsou: dodavatel surovin – výrobce – výrobce – velkoobchod – maloobchod – konečný spotřebitel. Při utváření logistických řetězců je třeba si uvědomit, ţe nemá smysl provádět nějaké lokální suboptimalizace jednotlivých článků, ale ţe rozhodující je jedině výsledek na konci celého řetězu. Jako příklad lze uvést nákup levného zboţí od výrobce do velkoobchodního skladu (suboptimalizace z hlediska nákupu). Zboţí však nebylo naloţeno ve vhodných přepravkách, ale volně do aut, takţe se muselo pracně a draze ručně přerovnávat na palety, aby se mohlo naskladnit. 1.3 Logistika ve výrobním podniku Aby byla firma dostatečně konkurence schopná, musí překonat tzv. evropský průměr, protoţe logistika je jedním z perspektivních klíčových nástrojů zvyšování konkurenční 11

schopnosti

kaţdého

podniku

v prostředí

vyspělého

státu.

„Dosahování

konkurenceschopné úrovně sluţeb je motivováno snahou získat další konkurenční výhodu, protoţe dosavadní nástroje marketingu určitého výrobního podniku mají své meze a konkurující si dodavatelské řetězce vynakládají na srovnatelné výrobky stejně masivní reklamu, mají srovnatelnou cenu, a pro zákazníka obtíţně odlišitelnou kvalitu. Při tomto úsilí se předpokládá, ţe s růstem úrovně sluţeb poroste podíl společnosti na trţbách. Jejich průběh je ovšem klesající – s přibliţováním se nějaké mezní úrovni ukazatele rostou trţby stále pomaleji. Zároveň ovšem téměř hyperbolicky klesají ztráty z nízké úrovně sluţeb. Např. s rostoucí spolehlivostí dodávek klesá podíl odmítnutých dodávek apod.3 Zásady, které k tomu mohou vést jsou uvedeny v tzv. „logistickém desateru“. „Zaměřte se na zákazníky Integrujte logistický systém Propojte logistiku se strategií Zpruţněte logistické řetězce Vytvořte logistický informační systém Vstupujte do strategických spojenectví Kvantifikujte, měřte a počítejte Aplikujte logistický controlling Sledujte finanční vztahy Vyškolte personál“ 4 V poslední době má efektivní řízení logistiky klíčový význam pro hledání moţností, jak vylepšit ziskovost a konkurence schopnost podniku. Zákaznický servis byl v centru pozornosti ve většině podniků aţ do konce 80. let a začátku 90. let 20. století. I podniky, které se do té doby drţely „marketingové koncepce“, měnily svůj přístup a více se 3

GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově, 2008. s. 19. 4 PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. s. 572.

12

zaměřovaly na zákazníka. Tento trend orientace na zákazníka přetrvává aţ do dnešní doby. „Výše

zmíněná

„marketingová

koncepce“

je

definována

jako

filosofie

marketingového řízení, která tvrdí, ţe dosaţení podnikových cílů závisí na určení potřeb a poţadavků cílového trhu a schopnosti dodat ţádané zboţí a sluţby efektivněji, hospodárněji neţ konkurence. V tomto smyslu je marketingová koncepce vedena orientací na zákazníky, neboť tvrdí, ţe podnik existuje proto, aby uspokojoval potřeby zákazníků. Vzájemné vztahy mezi logistikou a třemi klíčovými elementy marketingové koncepce (spokojenost zákazníků, integrované úsilí/systémový přístup a odpovídající zisk podniku) jsou znázorněny na obrázku č. 1. Logistika hraje důleţitou úlohu ve všech třech elementech marketingu, a to v několika směrech.“ 5 Spokojenost zákazníků   

dodavatelé zákazníci – prostředníci koneční zákazníci

Integrované úsilí    

Zisk podniku

Produkt Cena Propagace Místo/distribuce

 

maximalizace dlouhodobé rentability nejniţší celkové náklady při současné přijatelné úrovni zákaznického servisu

Obrázek č. 1: Koncepce marketingového/logistického řízení 6 Z toho vyplývá, ţe pokud chce být firma úspěšná, musí se v marketingu soustředit na to, aby měla správný produkt vţdy na správném místě, který je podpořen správným druhem propagace a je k dispozici na správném místě. Toto označujeme jako „4P“ (z anglického Product, Price, Promotion a Place) tzv. marketingového mixu. Logistika v tomto směru potom zajišťuje to, aby se daný produkt dostal na to správné místo. 5 6

LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 11. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 12.

13

„V tradičním pojetí rámec strategického managementu podniku vyplňoval cyklus činností, na jehoţ počátku byla analýza okolí podniku, kde neopominutelnými prvky byli zákazníci, konkurenti, dodavatelé, externí partneři a infrastruktura, finance, legislativa, zdroje pracovních sil apod., a dále analýza podniku samého, která byla zaměřena na výrobky, sluţby, cash flow, distribuci a prodej, výrobu, nákup, zásobování, výzkum a vývoj, resp. na pracovníky, podnikovou kulturu, organizaci a řízení, techniku a technologii, ekonomiku a ekologické souvislosti. Výsledky obou analýz byly podkladem k vytvoření podnikové vize včetně formulace poslání podniku (proč zde podnik je a čeho chce, verbálně vyjádřeno, dosáhnout), a také základního cíle (cílů) podniku (časově určených a kvantifikovaných, například v podobě výše trţeb, objemu výroby, procenta podílu na trhu apod., jejichţ naplněním je podmíněno zachování existence podniku). Vize byla návrhem a zdůvodněním variant cest a podmínek k dosaţení základního cíle (cílů) a návrhem posloupnosti řešení hlavních vývojových problémů podniku.“7 Poté byly výsledky zanalyzovány z hlediska silných a slabých stránek a tento výsledek slouţil jako podklad pro vytvoření podnikové strategie (obrázek č. 2).

Obrázek č. 2: Strategie podniku. Tradiční způsob odvození 8 Důleţité je také nalezení vhodného místa pro články logistického řetězce nebo míst pro síť těchto článků. Ty uţ jsou většinou dané (sklady i haly jsou jiţ postavené), pokud nehodláme tyto články rozšiřovat (výstavba nové výrobní haly apod.). Dále je nutné vymezit si hranice území, které bude z daného článku nebo dané sítě obsluhováno. V praxi je častější druhý případ, tedy vymezení hranic obsluhovaného území. Většinou se vymezují na základě rovností nákladů na dodání nebo nákladů na manipulaci ve skladech (náklady na provoz skladů) a rozvoz (dopravní náklady). Hranice je poté

7 8

PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. s. 157. PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. s. 159.

14

tvořena body, v nichţ se náklady rovnají a odběratelé mají přiřazeny různá kritéria podle minimálních nákladů na jejich obsluţnost.9 Pro výrobu je nevyhnutelné i udrţování zásob. Ty se často udrţují mezi jednotlivými výrobními operacemi v rámci závodu. Je to z důvodu, aby se předešlo výpadkům výroby při poruše důleţité součásti zařízení nebo aby se udrţela plynulost výroby. Ne všechny operace totiţ probíhají stejnou rychlostí. To umoţňuje dosahovat maximálních úspor ve výrobě, díky plynulosti práce. Podniky se zaměřují na plynulost a vyváţenost výroby z důvodu minimalizace nebo vyloučení potřeb zásob ve výrobě. Jako příklad můţeme jmenovat systém „just in time“, který má za úkol redukci ztrát a nadbytečných zásob. Tento systém je zaloţen na principu dodávat právě v tom okamţiku, kdy jsou v podniku zapotřebí, určité produkty, díly nebo materiál. To vyţaduje velmi úzkou spolupráci mezi logistikou, dopravci, dodavateli a výrobou. JIT představuje pro podnik důleţitý klíč k celkovému úspěchu tím, ţe dochází ke sníţení zásob při zachování současného nebo u vylepšení zákaznického servisu. Tento systém spolupracuje také s dalšími logistickými systémy ve výrobě podniku. V současné době se klade stále větší důraz na všestranná zdokonalení logistických činností v podniku. To souvisí s významem logistiky při realizaci globálních cílů podniku. Mezi tyto moţné oblasti k zdokonalení patří například lepší pochopení logistických nákladů a jejich sledování v účetnictví nebo pouţití technologií jako je JIT (just in time), QR (quick response – rychlá odezva) nebo ECR (efficient consumer response – efektivní odezva zákazníka). Dalšími oblastmi, které ovlivňují logistické činnosti v podniku, mohou být vyšší účast profesionálních logistiků v pracovních týmech, zahrnutí logistiky ve větší míře při tvorbě strategie podniku, pouţívání outsourcingu, partnerství a strategických aliancí nebo orientace na environmentální logistiku (logistika ţivotního prostředí).10 1.4 Logistika v zásobování V podnicích se utratí v souvislosti s nákupem materiálu velký podíl z celkových finančních prostředků podniku. Proto se musí nákupní oddělení snaţit správně řídit a hlavně sniţovat náklady. Kaţdý správný nákupčí si musí poloţit několik základních otázek při tvorbě zásobovací strategie. Jsou to tyto otázky: 9

PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. s. 672. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 25.

10

15

Jakou poloţku potřebujeme? Kvalita? Kolik? Kdo koupí? Kdy? Za jakou cenu? Kde (dodavatel)? Jak? Proč? 11 Zásoby jsou velkou a nákladnou investicí pro kaţdý podnik. Většina podniků vyuţívá pravidelných rituálních zbavování zásob, kdy např. jednou za rok vyhlásí program totálního sníţení zásob, aby se zbavil např. starých modelů zboţí a uvolnil si sklady a peněţní prostředky vázané v zásobách. Návratnosti investic či příjmu nebo výdeje peněţních prostředků (tzv. cash-flow) lze docílit kvalitnějším řízením zásob. Při vyuţívání nevhodných metod řízení zásob a neznalosti vzájemných nákladových závislostí u různých pohledových úhlů na řízení zásob často dochází k poklesu úrovně zákaznického servisu. Důsledkem potom je, ţe se programy typu totálního sníţení zásob musí pozastavit nebo úplně zastavit. 12 Úlohy zásob ve výrobě mají mnoho důvodů. Při vytváření určité strategie zásob je nutné správně chápat jejich účel. Zásoby umoţňují podniku dosáhnout efektů neboli úspor zaloţených na rozsahu výroby. Mohou vyrovnávat nabídku a poptávku odběratelů, poskytují ochranu před nepředvídatelnými výkyvy v poptávce a v době cyklu objednávky. Mohou také pomáhat při specializaci výroby nebo být jakýsi mezičlánek mezi kritickými spoji v distribučním kanálu. 13

11

LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 336. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 112. 13 LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 112. 12

16

Pokud chce podnik realizovat úspory plynoucí z nákupu, dopravy či výroby ve velkém rozsahu, musí současně udrţovat určitý stupeň zásob. Při objednání velkého mnoţství zásob můţe výrobce uplatnit slevu na zboţí, která souvisí s objednáním určitého počtu jednotek zboţí ve velkém. Díky tomu není potřeba přílišné administrativy a ušetří se i na nákladech na dopravu, protoţe při objednávce jedné jednotky je potřeba stejný administrativní úkon jako u 1000 jednotek, ale náklady na expedici jednotky zboţí při naplněném přepravním prostředku (návěs, ţelezniční vagón apod.) jsou niţší neţ náklady na jednotku zboţí při nevyuţité ploše přepravního prostředku. 14 Dalším z důvodů, proč vytvářet zásoby jsou sezónní výkyvy nabídky a poptávky. Existují dva druhy sezónních zásob. Zásoby, kdy je určité zboţí dostupné pouze v určitém období v roce, ale poptávka je v průběhu roku na stejné úrovni. Tehdy se vyrábí vyšší mnoţství zboţí, neţ je poptávka, aby bylo mnoţné uspokojit poptávku také v dalším období roku. Jedná se například o výrobce nakládaných okurek či jiné konzervované zeleniny nebo ovoce. Jiným typem je potom situace, kdy podnik v průběhu roku vyrábí zboţí ve stále stejném mnoţství, aby aţ je v určitém období vyšší poptávka po daném zboţí nemusel najímat další pracovní síly a v obdobích s niţším prodejem nedocházelo k nevyuţití výrobních kapacit strojů. V tomto případě se můţe například jednat o výrobce čokolády, kdy v období Vánoc, Velikonoc či Mezinárodního dne dětí je poptávka po čokoládě vyšší. 15 Jednotlivé výrobní závody podniku se také mohou specializovat pouze na výrobu určitých výrobků. Mluvíme o specializaci ve výrobě. To je také moţné díky zásobám. Hotové polotovary (výrobky z jednotlivých závodů) se expedují do sběrných skladů, kde jsou kompletovány podle jednotlivých zákaznických objednávek. Úspory díky delším sériím a díky niţším nákladům na dopravu pak vyrovnávají a převyšují náklady na tyto dodatečné manipulace. 16 Aby se předešlo vyčerpání zásob v případě odchylky od normální úrovně poptávky nebo od úrovně cyklu doplňování zboţí, udrţují si podniky pro tyto události zásoby. Nazýváme je zásoby na ochranu před nepředvídanými událostmi. Nadměrné zásoby surovin mohou být důsledkem spekulativních nákupů. Většinou management takto 14

LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 112. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 113. 16 LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 113. 15

17

nakupuje, kdyţ očekává nedostatek daných surovin, zvýšení jejich cen nebo také z důvodu udrţení si zdroje těchto dodávek. Bez ohledu na důvod musí být úspora z drţení zásob vyšší, neţ náklady na drţení těchto zásob. 17 1.5 Logistika v prodeji „Logistické aktivity vztahující se k výstupu hotových výrobků ze sféry výroby do sféry spotřeby musí obsáhnout všechny distribuční, velkoobchodní a maloobchodní články řetězce, to znamená, musí končit aţ u konečného zákazníka, spotřebitele. Jakékoliv zúţené pojetí, vedoucí třeba od výrobního závodu k nejbliţšímu odběrateli zajišťujícímu další distribuci a prodej, zavádí k nepřípustným dílčím optimalizacím, čímţ není schopno přinést efekt synergické povahy.“18 V současnosti se rozvětvená síť skladů soustřeďuje do větších center s modernějším a lepším technickým vybavením. Jedná se především o logistická centra, kde se jedná primárně o snahu, která by vedla ke zjednodušení a urychlení průtoku rychle expedovaného zboţí nebo zboţí určené pro promoční akce. Toto zboţí se totiţ ve skladech neskladuje, ale jedná se spíše o tranzitní druh zboţí, kdy pouze přes sklad prochází a expeduje se do maloobchodní sítě. Tento reţim musí být pečlivě načasován. Struktura distribučních a obchodních řetězců se ustálila na několika variantách. Jedná se o přímý prodej zákazníkům z velkoobchodních skladů, zásilkové obchody, přímé dodávky zboţí z výroby zákazníkům, přímé dodávky zboţí z výroby do prodejen maloobchodu nebo o variantu skladových dodávek do prodejen maloobchodu. Varianta skladových dodávek do prodejen maloobchodu mívá několik forem. Je to klasická forma se zapojením velkoobchodu (tzv. dodávkový velkoobchod), forma se zapojením distribučního skladu (skladové sítě) výrobce nebo forma, kdy výrobce, dovozce nebo velkoobchod vyuţívá sluţeb externího logistického partnera (poskytovatele logistických sluţeb). 

Varianta přímého prodeje zákazníkům z velkoobchodních skladů V západních zemích se tato varianta podílí na celkovém velkoobchodním obratu za spotřební zboţí mezi 5-8%. Jedná se sklady typu cash and carry.

17 18

LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 113. PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. s. 413.

18



Varianta zásilkového obchodu Nabízí sortiment převáţně nepotravinářského zboţí a jeho podíl na maloobchodním prodeji nepřesahuje 5%.



Varianta přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům Představuje přibliţně 1% všech prodejů.



Varianta přímé dodávky zboží z výroby do prodejen maloobchodu Tato forma dodávek je běţná u 30-40% sortimentu potravinářského zboţí.



Varianta skladových dodávek do prodejen maloobchodu Zprostředkovávají se jedním nebo několika skladovými články a v evropských zemích se takto ke spotřebitelům dostává 80-97% zboţí.19

Uplatnění těchto variant logistických řetězců v distribuci a v obchodě není výsledkem náhodných procesů, ale výsledkem cílevědomé praxe, formulující podnikatelské záměry a konfrontující je s dosavadními poznatky, s dosaţitelnými teoretickými předpoklady a s nákladovými a ziskovými propočty, v horším případě postupující metodou pokusů a omylů.20 Je třeba si však uvědomit, ţe řada pouţívaných metod díky globalizaci a konkurenčnímu prostředí přestává přinášet výsledky nutné pro přeţití podniku. 1.5.1 Varianta přímého prodeje zákazníkům z velkoobchodních skladů

1.5.2 Varianta zásilkového obchodu

1.5.3 Varianta přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům

19 20

JINDRA, J. Obchodní logistika - učební skripta. Dotisk 1.vyd. Praha: VŠE, 1995. s.40-41. PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. s. 429.

19

1.5.4 Varianta přímé dodávky zboží z výroby do prodejen maloobchodu

1.5.5 Varianta skladových dodávek do prodejen maloobchodu

Distribuční sklad výrobce Tento druh skladu má jinou funkci neţ velkoobchodní sklady v logistických řetězcích. Podle objednávek odběratelů (např. od regionálních nebo místních velkoobchodů) se zde rozděluje a poté expeduje sortiment od výrobce. Sklad velkoobchodu Řešení základního rozporu mezi výrobou a maloobchodem. Existují tři druhy rozporů. Rozpor sortimentní, rozpor mnoţstevní a časový a rozpor prostorový. Hlavní funkcí těchto skladů je kompletace a expedice sortimentu a druhotnou, neméně důleţitou funkcí, je udrţování potřebných zásob zboţí. Pro velkoobchody je typické nakupovat zboří od velkého počtu dodavatelů a dodávat velkému počtu odběratelů. Velkoobchod můţe být sortimentní, coţ je převaţující forma nebo specializovaný, který se uplatňuje většinou u nepotravinářského zboţí. Sortimentální velkoobchod má většinou čtyři hlavní varianty šíře sortimentu: 

plný sortiment (suchý sortiment) potravin



velkou část nepotravinářského sortimentu (např. nábytek)



univerzální rozsah nepotravinářského sortimentu (např. pro obchodní domy)



široký potravinářský i nepotravinářský sortiment (např. velkoobchod spotřebních druţstev)21

Postupný průchod zboţí několika distribučními, tzv. vícestupňové skladování, znesnadňuje optimalizaci zásob v logistickém řetězci.

21

JINDRA, J. Obchodní firmy - učební skripta. 1.vyd. Praha: VŠE, 1992. s. 90.

20

2 Logistika v zásobování „Zásoby jsou jedním z nejzávaţnějších problémů logistických systémů. Všeobecně je snaha optimalizovat objem zásob a dosáhnout minimalizace finančních prostředků, které jsou nutné pro jejich pořízení a následné udrţování. Zásoby na sebe váţou značné kapitálové prostředky, které se navyšují o náklady spojené s provozem skladových systémů včetně potřebné manipulace uvnitř skladu během jeho provozování. Proto je snahou zásoby řídit a udrţovat jejich mnoţství na takové výši, která zabezpečí plynulou a nepřerušovanou výrobu, a následně úplnost dodávek zákazníkům tak, aby náklady s tím spojené byly minimální.“22 2.1 Databáze dodavatelů Existuje několik druhů tvorby databáze dodavatelů, ale nejlepším nástrojem pro zpracování a řízení dat je počítač. Systémy řízení databází umoţňují aplikačním programům, aby získaly potřebná data, uloţená v počítačovém systému. V těchto systémech mohou být uloţena různé typy dat. V případě databáze dodavatelů to mohou být např. ceny za kusy, ceny za přepravu, dodací lhůty apod. Systém musí tyto data ukládat určitým logickým způsobem tak, aby vazby mezi různými poloţkami dat bylo následné získávání informací z databáze efektivní. Pro logistiku je tato oblast kritická z důvodu generování obrovského mnoţství dat vyuţitelných pro pozdější analýzu (např. seznam firem, u kterých byla za posledních šest měsíců objednána přeprava určitých druhů zboţí). Systém řízení databáze musí být schopen pouţít číslo poloţky nebo výrobku jako reference pro vyhledání příslušných objednávek a „vytaţení“ poţadovaných údajů. Kdyţ kupující zjistí, ţe pouţil tří různých dopravců, bude například dále chtít, aby mu systém poskytl historii veškerých doprav všech poloţek s těmito dopravci za určité období. Z toho vyplývá, ţe systém musí být přizpůsobivý, aby byl schopen třídit data mnoha různými způsoby, které jsou uţivatelem poţadovány. V současné době jsou hodně v podnicích vyuţívány relační databázové struktury. Ty umoţňují přístup k datům a třídění dat tak, ţe uvádějí data do vztahu k jiným datům různými způsoby. Z toho lze odvodit, ţe jsou velmi flexibilní. Ve vyšší míře se také pouţívají lokální počítačové sítě. Ty jsou zaloţeny na vzájemném sdílení dat mezi 22

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 26.

21

jednotlivými počítači. Jedná se o jeden hlavní počítač (server), ke kterému se vzdáleně připojují uţivatelé se svými osobními počítači. Jedná se o tzv. LAN síť. Bez ohledu na promyšlenost softwaru a hardwaru, ţádný systém nemůţe poskytovat kvalitní výsledky, pokud data v tomto systému nejsou přesná a aktuální. Integrita systému je tedy důleţitá a nutná. Systémovou přesnost ve velké míře ovlivňuje lidský faktor. Pokud např. skladník na příjmu nesnímá všechno zboţí, které přijímá, stává se systém velmi rychle nepřesným. Náprava potom vyţaduje mnoho času a velké náklady na jeho opravu. 2.2 Výběr a hodnocení dodavatelů Pro výběr dodavatelů je pouţíváno mnoho kritérií. Nelze totiţ říci, ţe dodavatel s nejniţší cenou je vţdy ten nejlepší. Kritéria všeobecně lze rozdělit do čtyř skupin. Jedná se o: 1. Hodnotová kritéria 2. Logistická kritéria 3. Kvalitativní kritéria 4. Kritéria perspektivnosti dodavatele U hodnotových kritérií, která jsou často na prvním místě, má největší význam pořizovací cena na příjmu zboţí v podniku. Fakturová cena dodavatele většinou neobsahuje náklady spojené s dovozními náklady, dopravné, pojištění, balení, vykládku, naskladnění, u investičních celků náklady na instalaci apod. Tyto nákladové poloţky mohou být u jednotlivých dodavatelů velmi odlišné a také dodavatelé mohou nabízet odlišné doby splatnosti, mnoţstevní rabaty apod.23 U logistických kritérií je po dodavatelích poţadována flexibilita v dodacích lhůtách, dodávaném mnoţství, přesnost v dodrţování dodacích podmínek, schopnost on-line přenosu informací o průběhu plnění objednávky atd.

23

GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově, 2008. s. 30.

22

„Kvalitativní poţadavky na dodavatele se nesoustřeďují jen na kontrolu stanovených ukazatelů kvality, ale při výběru dodavatele jsou významné i informace o tom, jak dodavatel kvalitu zabezpečuje. Proto je u dodavatelů sledován jejich systém řízení kvality, kvalifikace pracovníků, systém údrţby výrobních zařízení apod.“24 V tomto případě lze mluvit například o certifikátech ISO, HACCP apod. Kritéria perspektivnosti dodavatele posuzují zejména jeho ekonomickou situaci a jak zabezpečují inovační aktivity ve firmě. Mezi další kritéria lze zařadit fakt, zda dodavatelé mají výzkumnou a vývojovou základnu, jestli podporují tvůrčí aktivity zaměstnanců aj. Pro výběr dodavatele byly vyvíjeny různé systematické metody usnadňující výběr tehdy, kdy je potřeba rozhodnout mezi více dodavateli podle většího počtu kritérií. Tyto metody lze označit jako rozhodovací analýzu (tzv. score model). Funguje to tak, ţe se nejdříve orientačně určí přednosti a nevýhody. Pokud v daném kritérii dodavatel vyhovuje, přiřazuje se jednička, v případě, ţe nevyhovuje, přiřadí se nula. Po součtu lze zjistit první hrubou orientaci o jednotlivých dodavatelích. Tato metoda je vhodná pouze u velkého počtu dodavatelů s velkým mnoţstvím kritérií. Jiným typem rozhodovací analýzy je výběr dodavatele, kdy jednotlivým kritériím je přiřazena významnost podle poţadavků zákazníka. Proto se tedy stanoví pořadí významnosti, které se sestupně seřadí podle významu. Vypočtené průměrné pořadí je poté východiskem pro hodnocení. Pak lze spojit bodové hodnocení s hodnocením významu jako jejich prostý součin. Jedná se o tzv. váţené bodové hodnocení. Takovýchto score modelů existuje velké mnoţství. Vypočtená hodnota je často pouţívána ve velkých firmách, kde je tento princip součástí běţné praxe, pro konečný výběr dodavatele. Nedílnou součástí výběru dodavatele je i zvaţování rizik apod. Pro tento účel lze pouţít například SWOT analýzu, s jejíţ pomocí lze identifikovat silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby spojené se spoluprací s určitým dodavatelem. Díky tomu je moţné komplexně zhodnotit fungování vztahu s dodavatelem, nalézt problémy nebo nové moţnosti. Jedná se především o metodu analýzy pouţívané především v marketingu, ale lze ji vyuţít i v případě výběru dodavatele.25

24

GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově, 2008. s. 31 25 GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově, 2008. s. 34.

23

3 Logistika ve skladu hotových výrobků „Skladování je součástí podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění surovin a dílů, produktů nebo finálních výrobků. Skladovací systémy umoţňují soustředit dodávky od několika výrobců do jednoho místa, ze kterého lze dodávat zákazníkům ucelené zásilky dle jejich potřeby a poţadavku. Několik individuálních dodávek lze takto nahradit jedinou dodávkou a sníţit tak pracovní náklady“26 Skladování zabezpečuje v rámci logistického systému podniku důleţitou roli, a to takovou, ţe ve spojení s dalšími logistickými činnostmi poskytuje zákazníkům podniku potřebnou úroveň zákaznického servisu. Rolí skladů je uskladnění produktů, ale skladování zabezpečuje také dekonsolidaci (rozdělování) produktů do menších mnoţství/balení, konsolidaci (sdruţování) výrobků a také informační sluţby. Skladování má tři základní funkce, kterými jsou přesun produktů, uskladnění produktů a přenos informací o skladovaných produktech. V poslední době se klade důraz na přesun produktů, protoţe podniky se všeobecně zaměřují na zlepšování obratu zásob a urychlování pohybu objednaného zboţí z výroby ke konečné expedici nebo dodávce. Cíle kaţdého logistického systému jsou rychlé, efektivní skladové přesuny velkých mnoţství surovin, dílů a hotových výrobků a současné poskytování aktuálních a zcela přesných informací o skladových poloţkách. 27 V současné době se zaměňují dva termíny. Jedná se o termíny sklad a distribuční centrum. Nelze však hovořit o tom, ţe jsou tyto pojmy totoţné. Sklad je objekt, případně prostor určený na krátkodobé nebo dlouhodobé skladování materiálu, vybavený skladovací technikou a zařízením. Při stanovení podmínek skladování (výběru skladu) jsou důleţité vlastnosti zboţí a způsob jeho balení. Sklad musí chránit zboţí před negativními vlivy tak, aby byla zachována kvalita a kvantita

26 27

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 128. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 275.

24

skladovaného materiálu či zboţí. Podle toho o jaký sklad se jedná, dělíme ho na otevřený sklad, polozakrytý sklad, uzavřený (krytý) a speciální sklad. 28 V distribučních centrech se udrţují minimální zásoby a manipulace probíhá pouze ve dvou cyklech (přejímka a expedice). Zatímco ve skladech převládá dávkové shromaţďování dat, distribuční centra shromaţďují data v reálném čase. 3.1 Balení výrobků Balení výrobků má v podnicích dvě základní funkce. Konkrétně se jedná o oblast marketingu a logistiky. Z hlediska marketingu se výrobek svou formou, barevností a poskytnutými informacemi prodává zákazníkovi. Z pohledu logistiky jsou základními funkcemi obalu uspořádání, ochrana a identifikace výrobků a materiálů. Z tohoto pohledu obal přidává výrobku na váze a vyplňuje další skladovací prostor. Je snaha o minimalizaci těchto nevýhod, které lze v současnosti eliminovat pomocí nových balících materiálů, jako jsou smršťovací fólie, pěnové obaly, páskování apod. V souladu s poţadavky na sníţení nákladů vynakládaných na obalové systémy a kvůli ekologii jsou na balení a obalové techniky kladeny různé poţadavky pro zpětnou logistiku. Výrobci a obchod tak má povinnost odebírat pouţité obaly a vracet je k opakovanému pouţití, recyklaci nebo likvidaci. „Obal je důleţitou součástí manipulační nebo přepravní jednotky. Obvykle je opatřen nepostradatelnými informacemi pro identifikaci a určení obsahu přepravované jednotky, pro volbu správného způsobu manipulace a uloţení ve skladech.“29 Funkce obalu jsou následující: 

manipulační - vytvářejí pro výrobek úloţný prostor,



ochranná - chrání výrobek před moţným poškozením a zabraňuje agresivnímu výrobku působit na vnější prostředí,

28 29



informační - poskytuje důleţité informace o výrobku pro spotřebitele,



prodejní - vhodně navrţený design obalu příznivě působí na koupěschopnost,

KLAPITA, V., LIŢBETIN, J. Sklady a skladovanie. Ţilina: Ţilinská univerzita v Ţilině. 2010. s. 9. ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 143.

25



ekologická - chrání ţivotní prostředí30

Z hlediska logistiky by měly obaly zabezpečit nízké výrobní náklady s vyuţitím dostupných materiálů, jednoduchou konstrukci s moţností dalšího, opakovaného pouţití a následné ekologické likvidace a umoţnit mechanizaci a automatizaci balení. Také lze rozlišit několik druhů obalů. Jedná se o spotřebitelský obal, distribuční obal a přepravní obal. 

Spotřebitelský obal Tento druh obalu je kombinací funkce prodejní a informační. Obě jsou zaměřeny na konečného zákazníka. Zvláštní postavení má informační funkce, která napomáhá v obchodech k identifikaci zboţí.



Distribuční obal Distribuční obal je vyuţíván zejména jako prostředník mezi spotřebitelskými a přepravními obaly. Jeho hlavními funkcemi je ochrana a manipulace. Nejčastěji je tento druh obalu vyuţíván ve skladech, dále při následné přepravě a manipulaci se zboţím. K identifikaci zboţí se vyuţívají informační sdělení.



Přepravní obal Přepravní obal slouţí zejména jako vnější obal. Musí proto vyhovovat snadné a efektivní přepravě a splňovat poţadavky na ochranu zboţí před různými vlivy. Z těchto důvodů jsou tyto obaly provedeny z odolnějších materiálů z důvodu opakované manipulace a častějšímu působení různých klimatických vlivů. Jsou vybaveny základními informacemi o odesílateli a příjemci, obsahu, hmotnosti, způsobu manipulace a skladování.

Z důvodu různých poţadavků kladených na obaly je nutné tyto poţadavky řešit v širších souvislostech s přihlédnutím na jejich pouţití v logistickém řetězci. Pouţitá metoda a také způsob balení musí být v souladu s pouţitou technologií výroby, kde má podporovat plynulý materiálový tok od vstupu do výrobního procesu aţ po dodání k zákazníkovi. Jednotlivé stupně balení mají na sebe postupně navazovat s vyuţitím 30

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 143.

26

modulových řad manipulační jednotky vyššího řádu.31 Správně zvolené balení můţe mít pro výrobce mnoho přínosů: 

lehčí balení můţe šetřit náklady na dopravu,



pečlivé naplánování rozměrů balení můţe vést k efektivnějšímu vytíţení skladů i dopravních prostředků,



správným obalem lépe chráněné zboţí můţe sníţit míru poškozování zboţí, čímţ můţe změnit i poţadavky na speciální manipulaci,



ekologicky vyhovující obal můţe ušetřit podniku náklady na likvidaci materiálů a zlepšit image podniku,



pouţití vratných obalů sníţí objem odpadových produktů, coţ povede k úspoře nákladů a k přínosům souvisejícím s ochranou ţivotního prostředí32

Mezi balením a dalšími oblastmi logistiky, např. přepravou, řízením zásob, skladováním nebo informačními systémy existuje mnoho důleţitých souvislostí, které je potřeba brát v úvahu: 

Doprava Zvýšení rozsahu informací na obalech sniţuje opoţďování dodávek a sniţuje sledování ztracených zásilek. Zvýšená ochrana balení sniţuje míru poškození a krádeţí během přepravy, ale zvyšuje váhu, a tím i náklady na přepravu. Zvýšená standardizace sniţuje náklady na manipulaci a čekací dobu vozidel na nakládku a vykládku, rozšiřuje moţnosti volby druhu dopravy a sniţuje potřebu specializovaných dopravních zařízení.



Skladování Zvýšený rozsah informací na obalu sniţuje čas potřebný pro vyplnění objednávky a náklady na pracovní sílu. Zvýšená ochrana výrobků zvyšuje vyuţití skladového prostoru (stohování), ale na druhé straně i sniţuje vyuţití

31 32

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 146. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 332.

27

skladového prostoru, neboť se zvyšuje velikost zabalených výrobků. Zvýšená standardizace sniţuje náklady na manipulaci s materiálem. 

Zásoby Zvýšená ochrana výrobků sniţuje krádeţe a poškození pojištěním, zvyšuje dostupnost produktů (prodej), zvyšuje hodnotu výrobků, ale také náklady na udrţování zásob.



Komunikace Zvýšený rozsah informací na obalu sniţuje rozsah jiných forem komunikace ohledně výrobků, např. telefonní hovory, jejichţ cílem je sledování ztracených zásilek.33

3.2 Identifikace výrobků Podle Čujana34 je v řízení materiálového toku důleţitou činností přesná znalost pohybu materiálů, polotovarů a výrobků umístěných v různých přepravních prostředcích. To platí také u dílů pohybujících se samostatně nebo zabalených ve spotřebitelských obalech včetně pohybu základní i odvozené manipulační a přepravní jednotky. Nosičem označení slouţícího k identifikaci můţe být přímo materiál, polotovar nebo výrobek. Nosič informace je přivázán jako visačka, nalepen jako etiketa nebo umístěn do rámečku na přepravce jako magnetická páska, štítek, apod. v případě pouţití nějakého přepravního prostředku. Jako označení lze povaţovat záznam v kódu, nápis nebo grafickou značku. V současnosti je snaha o automatickou identifikaci, která usnadňuje:

33 34



řízení procesů,



sníţení namáhavé ruční práce a objemu administrace,



minimalizace počtu chyb,

LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 334. ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 154.

28



aktuální přehled o kaţdé jednotce na sledovaném logistickém řetězci,



sběr informací,



růst produktivity a efektivnosti

Automatická identifikace výrobků se uplatňuje u automatizovaných procesů ve výrobní i v nevýrobní sféře. Systémy automatické identifikace zboţí tak urychlují hmotný i informační tok uvnitř logistického řetězce. To napomáhá ke sníţení stavu zásob a tím ke sníţení vázaných kapitálových prostředků. Při výběru automatické identifikace je nutno brát v úvahu několik faktů. Jedná se zejména o vlastnosti procesu, který má být automatizován, prostředí procesu, počet snímaných znaků, vzdálenost nosiče informací od snímače a spolehlivost. Nejrozšířenějším a také nejlevnějším systémem automatické identifikace je čárový kód. Pro systémy automatické identifikace dat se pouţívají různé technologie záznamu, přenosu a identifikace informací. Mezi nejpouţívanější patří: 

optické systémy Tyto systémy jsou zaloţené na principu odráţeného světla od kódu sloţeného ze světlých a tmavých ploch, který je osvětlen světelným zdrojem. Jedná se proto o nejlevnější automatický systém vyuţívaný např. v obchodech s potravinami, skladech, apod.



radiofrekvenční systémy K identifikaci se vyuţívá vysílání radiofrekvenčních signálů k aktivním či pasivním identifikačním štítkům, které vyvolají zpětnou odpověď. Vyuţívají se tam, kde nelze pouţít levnější čárové kódy např. v prašných provozech, v provozech se špatnou viditelností, extrémními teplotami, ve vlhkém prostředí, jako kontrola průjezdu vozidel, pohybu osob apod.



magnetické systémy Fungují na principu kódování informací do magnetického prouţku z magnetického materiálu nebo do čipu (magnetická karta s vyšší kapacitou,

29

u které se mohou měnit paměťová data). Vyuţívá se běţně v dopravě, bankovnictví, ve školách apod. 

biometrické systémy Tento systém vyuţívá některých fyziologických vlastností člověka jako je otisk prstů, podpis, oční sítnice atd. Tyto systémy se pouţívají k identifikaci osob na pracovištích, pro policejní účely, apod.



akustické systémy Tyto systémy vyuţívají spektrální analýzy lidského hlasu a pouţívají se k identifikaci osob.35

3.2.1 Čárový kód S čárovými kódy se lze dnes setkat prakticky na veškerých typech spotřebního zboţí baleného ve spotřebitelských obalech. Čárový kód je řada paralelních čar různé tloušťky, s různými rozestupy mezi jednotlivými čarami. V takto uspořádaných čarách jsou zaznamenány takové informace, jako jsou písmena, čísla či zvláštní znaky. Tyto čáry se pak čtou tak, ţe se snímají paprskem světla. Snímač je přeměňuje na elektrický signál, z kterého se získané informace přenášejí přímo do počítače nebo se ukládají a do počítačového systému jsou přenášeny později.36 V současnosti je pouţíváno velké mnoţství různých typů čárových kódů, které se od sebe liší podle kódovaných dat (písmena, čísla, znaky), jakým způsobem jsou kódovány a dekódovány, poţadavky na kvalitu tisku, způsobem přezkušování chyb, hustotou záznamu, způsobem zabezpečení správnosti dat atd. Je zde moţnost pouţití vlastního vnitropodnikového systému s vlastní strukturou kódování, které nejlépe vyhovuje vnitropodnikovým potřebám. Vzhledem k nutnosti komunikace s rozličnými systémy spolupracujících podniků, včetně nutnosti výměny informací, je výhodnější pouţít normalizované a mezinárodně uznávané systémy kódování. 37 Nejpouţívanějším normalizovaným a mezinárodně uznávaným systémem je systém EAN, který dokáţe kódovat čísla od 0 aţ po 9. Systém EAN byl převzat od obchodní 35

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 155. LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. s. 96. 37 ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 156. 36

30

sítě a můţe ho vyuţívat kaţdý stát, který je zapojený do mezinárodního sdruţení I.A.N.A. EAN (International Article Numering Association EAN). Toto sdruţení koordinuje systém EAN po celém světě. Kaţdý stát, který je členem sdruţení, má přidělena svá vlastní první tři čísla kódu (Česká republika má přidělena čísla 859). Uţivatelem systému EAN se mohou stát všechny fyzické i právnické osoby. Podmínkou je zavázání se k dodrţování organizačních, technických a metodických podmínek. Takto je v mezinárodním měřítku zajištěna jednoznačná a jedinečná identifikace jednotlivých poloţek (sluţby, výrobky, materiál) kódem neboli číslem EAN bez ohledu na místo jeho původu nebo určení.38 3.2.2 Radiofrekvenční identifikace Stále se zvyšující úroveň a počet elektronických řídicích systémů a bezpečnostních prvků, které jsou aplikovány v automobilovém a leteckém průmyslu, si vyţaduje pouţít radiofrekvenční identifikaci (RFID). Podobně jako u čárových kódů se zaznamenávají jednotlivé informace na nosič dat (transponder), který je připevněn na sledovaný předmět a následně pomocí čtecího zařízení (reader) je identifikován, přečten a následně vyhodnocen. Pomocí tohoto čtecího zařízení se uloţené informace přenesou a opticky znázorní na počítači či jiném přístroji. Pouţívané transpondery jsou aktivní, které vysílají samy údaje, a proto musí být vybaveny vlastním zdrojem, nebo pasivní u kterých je omezené pouţití vzhledem k jejich robustnímu provedení. Nejvíce jsou vyuţívány lamelové transpondery, které jsou standardizované s jednou provozní frekvencí 13,56 MHz, akčním rádiem do 1m a integrovanou antikolizní technikou. Velikost těchto transponderů lze přitom jakkoliv přizpůsobit poţadované aplikaci a navíc je lze opakovaně popisovat. Díky pouţití systému RFID u všech důleţitých dílů, je moţné sledovat jejich kompletní materiálový tok celým výrobním procesem. Pomocí systému RFID lze kdykoliv zjistit, ve které fázi logistického řetězce se sledovaný díl právě nachází. Vyskytne – li se tedy jakýkoliv problém, zejména v oblasti jakosti, lze okamţitě zjistit, kde problém nastal. Z tohoto důvodu se s výhodou vyuţívají transpondery s moţností přijímání a automatického ukládání dat do své paměti. Veškerá data z jednotlivých 38

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 157.

31

výrobních operací, která souvisejí s kvalitou výrobků, jsou takto uloţena do pamětí transponderů a umoţňují jejich zpětné pouţití v případě potřeby. Výhodou transponderů čárovým kódům je fakt, ţe snímání poţadovaných dat z transponderů

oproti

nevyţaduje ţádný optický kontakt. Pouţití systémů radiofrekvenční identifikace má několik výhod: 

bezdotyková identifikace bez vizuálního kontaktu se snímačem,



necitlivost na okolní prostředí a nečistoty,



neomezená ţivotnost,



opakovaná pouţitelnost,



moţnost aktualizace dat v paměti,



pouţitelnost ve velkém teplotním rozsahu (-35 °C aţ 100 °C),



velký výběr mezi nejrůznějšími tvary podle potřeb aplikace,



rychlé ukládání a snímání dat (1000 poloţek současně v okruhu 5m),



velká přesnost čtení dat,



vyšší produktivita v dodavatelském řetězci,



moţnost snadného rozšíření o další senzory

Z důvodu rostoucího mnoţství údajů, které je nutné zpracovávat, se stávající systémy pouţívané k identifikaci dílů, dostávají na maximum své výkonnosti. Proto je nutné stanovit standardizované rozhraní mezi komponentami, které bude vyhovovat poţadavkům uţivatele.39

39

ČUJAN, Z., MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. s. 158.

32

4 Analýza současného systému logistických činností ve firmě Firma ZELTR spol. s r. o. se sídlem v obci Troubky nad Bečvou navázala s pěstováním a prodejem zeleniny v době svého vzniku v roce 1996 na dlouholetou tradici pěstování zeleniny a ovoce v lokalitě Troubky. Právní subjektivita této firmy je společnost s ručením omezením. Firma ZELTR spol. s r. o. je současně akcionářem ve firmě ZELTR AGRO a. s., která přebrala pěstování zeleniny, dále je členem druţstva ZELTR Odbytové druţstvo a člen koncernu ZELTR. Původně řídili firmu čtyři společníci se dvěma jednateli, z nichţ kaţdý jednal za firmu samostatně. Nyní má společnost tři společníky se dvěma jednateli. Ve firmě pracuje 15 zaměstnanců s trvalým pracovním poměrem. Je zavedený dvousměnný pracovní proces, včetně nedělí, kdy je provoz jen na jednu směnu. Pracovní doba je od 4.00 hod do 22.00 hod. Pracovní doba se přizpůsobuje poţadavkům trhu. V minulosti firma pěstovala zeleninu na 65ha a vyvíjela více obchodní činnosti. Nakupovala zeleninu a ovoce tak, aby měla kompletní sortiment a mohla zásobovat školní jídelny, obchody, restaurace a své vlastní prodejny. Firma měla v průběhu let 2000 – 2008 šest prodejen specializovaných na prodej zeleniny a ovoce. V současné době má vlivem supermarketů tři vlastní prodejny a změnil se i systém prodeje zákazníkům. Ubylo 80 maloprodejen, které zkrachovaly. Firma ZELTR spol. s r. o. přestala pěstovat zeleninu a v současnosti pěstuje pouze 4, 64 ha slivoní a plně se věnuje jen obchodní činnosti. 4.1 Balení a skladování zboží Zboţí se balí do průhledných potravinových fólií o různé gramáţi, mikrotenových sáčků, rašlových či polypropylenových pytlů a pro drobné zboţí jako jsou například maliny, jahody apod. se vyuţívá plastových vaniček s víčkem pro hmotnosti 250 g nebo 500 g. Veškeré tyto operace se provádějí ručně nebo pomocí speciálních balících strojů. Z balících strojů se vyuţívá hlavně přístroj pro vakuování a balení loupaných brambor do igelitových pytlů. Jedná se o stroj MV 45, díky kterému zvládne jedna osoba za jednu osmihodinovou směnu zabalit 1000 kg oloupaných brambor do pytlů po 5 kg. Dalším speciálním balícím přístrojem je Modular 50, díky kterému jsou tři osoby schopny zabalit za jednu osmihodinovou směnu 2000 balíčků petrţelové nati, případně 3200 kusů ledového salátu za jednu směnu. Zabalené nebo omyté zboţí, které není potřeba balit do smrštitelných folií, se ukládá do holandských beden o různých 33

velikostech a označení. Jedná se především o holandské bedny malé (HM), holandské bedny velké (HV) nebo holandská plata (HP). Vyuţívá se i ztrátových nevratných obalů z papíru, plastu nebo dřeva. Tyto obaly se označují (CK). Veškeré zboţí je skladováno, a také přepravováno na EURO paletách. Skladování je zde téměř náhodné. Neexistuje zde ţádná automatizace, spíše se jedná o zaběhnutý řád toho, jak se konkrétní druh zboţí ukládá. Firma vlastní tři velké uzavřené sklady s velkou venkovní plochu vyuţívanou jako otevřený sklad a plochu pro nakládku a vykládku zboţí. Sklady jsou rozděleny na šest sektorů. Jedná se o dva chladicí boxy, jeden klimatizovaný sklad, speciální sklad pro chemikálie a hnojiva, sklad pro manipulační techniku vyuţívaný také jako servisní místo a sklad pro trvanlivé zboţí. Ve skladech pro manipulaci se zeleninou a ovocem se vyuţívá plocha i pro balení a dekompletizaci a kompletizaci zásilek. V jednom ze skladů je i prostor vyhrazený pro praní a čištění zeleniny. Pro kořenovou zeleninu se vyuţívá k čištění speciální bubnová pračka a pro čištění listové zeleniny, jako je ledový či hlávkový salát, se vyuţívá pásová pračka. Firma se řídí systémem GLOBALG. A. P. Tento systém je dobrovolný mezinárodní standard a poukazuje na správnou zemědělskou praxi. Je to nástroj, jehoţ pouţití má v praxi znamenat zdravotně nezávadné produkty a zajistit bezpečné prostředí zemědělské prvovýroby. Tento certifikát umoţňuje firmám konkurenční výhodu při uzavírání dodavatelsko – odběratelských smluv a výhodu při vstupu na nový trh. 4.2 Přepravní a manipulační prostředky Pro manipulaci s EURO paletami se vyuţívají vysokozdviţné nebo paletové vozíky. Firma disponuje dvěma vysokozdviţnými vozíky a osmi paletovými vozíky. Z vysokozdviţných vozíků, které se pouţívají, je jeden s pohonem na naftu (Desta DVHM 2022 N) a druhý vyuţívá benzín nebo plyn (Desta MV 12 b). S pouţitím těchto typů v uzavřených skladech je problém z důvodu vypouštění výfukových plynů. Naftový vysokozdviţný vozík se vyuţívá hlavně pro manipulaci v otevřených skladech a plynový, který nevypouští tolik škodlivin jako naftový vozík, se pouţívá ve skladech s vysokými stropy. Pro rozvoz zboţí do prodejen a k zákazníkům se v současné době vyuţívají nákladní automobily a dodávky. Ve vlastnictví firmy jsou dvě dodávky značky Ford Transit Jumbo. Maximální zatíţení vozidla je pouhých 1424 kg díky jedné zadní nápravě a při délce nákladního prostoru 3,8 m je celkový objem 12,28 m3. To umoţňuje přepravovat 34

zboţí aţ na čtyřech EURO paletách. Tyto dodávky se vyuţívají pro rozvoz zboţí na lince Hranice – region Hranice a Lipník nad Bečvou a na lince Olomouc – region Olomouc a okolí. Firma dále disponuje i nákladním automobilem značky Iveco Eurocargo, který se vyuţívá pro rozvoz zboţí na lince Přerov – region Přerova a okolí. Na tento nákladní vůz je z důvodu chladícího zařízení moţno naloţit pouze 15 EURO palet po deseti bednách na výšku a jeho maximální zatíţení je 2900 kg. Firma si pronajímá další nákladní automobil i s řidičem pro rozvoz zboţí pro region Prostějov.

35

5 Zhodnocení současného stavu K současnému stavu ve firmě se společnost dopracovávala několik let. Výsledkem je relativně dobře propracovaný systém rozvozových linek, dále rychlé a správné zpracování a vyřízení objednávek a kvalitní balení produktů. Na tento fakt poukazuje také velké mnoţství velkých i malých odběratelů a jejich spokojenost se sluţbami firmy. Jsou zde však i problémy, které by bylo potřeba vyřešit. Majitelé firmy si je uvědomují, ale z finančních důvodů se jim je nedaří řešit. Jedná se hlavně o: 

vysokozdviţné vozíky



stav skladů



přepravní prostředky

5.1 Vysokozdvižné vozíky Jedná se zejména o pouţití vysokozdviţných vozíků ve skladech. V uzavřených skladech se nyní pouţívá benzínový vysokozdviţný vozík, který můţe pohánět i plyn, ale v těchto typech skladů, obzvláště mluvíme-li o skladech na potraviny, by se měly vyuţívat vozíky na elektrický pohon, které produkují nulové emise. Z tohoto důvodu se naftový vysokozdviţný vozík pouţívá pouze v otevřených typech skladů. Takţe v případě velké dodávky nemohou být ve skladech pouţity oba vozíky a nedochází k plnému vyuţití pracovních sil těchto strojů. Naftový vozík skládá zboţí a plynový toto zboţí naváţí do skladu. Tím dochází při manipulaci se zboţím k velké ztrátě času. Dalším problémem vysokozdviţných vozíků je jejich stáří. Jejich provoz je díky tomu mnohem draţší, neţ v případě nových vozíků. V případě koupě elektrických vozíků by firma ušetřila velké finanční prostředky, protoţe na střeše jsou umístěny solární kolektory, které by dobíjely vozíky zadarmo a odpadly by nákupy plynových bomb, benzínu či nafty. 5.2 Stav skladů Jedním z problémů je stáří skladů, které je znát na stavu těchto budov. Hlavním problémem je ovšem velká prašnost uvnitř skladů a díky náhodnému skladovacímu systému i problém s manipulačními uličkami. Podlahy jsou betonové, ale není pouţit leštěný beton, nebo jiný hladký povrch, který by umoţňoval čistotu podlahy. Z toho

36

důvodu jsou podlahy zaprášené a špinavé. To je problém jak pro zaměstnance tak pro zboţí, na které se musí dávat zvýšený pozor, aby nedošlo k jejich znečištění. Ve skladech nejsou ţádné regály, coţ znemoţňuje plné vyuţití skladovacích prostor. Veškeré zboţí je uloţeno na paletách na zemi, případně pokud se dá uloţit do velkých beden, jako například brambory, se stohuje do maximálně tří řad. To je vzhledem k velké výšce stropů plýtvání skladovacím prostorem. V případě pouţití vhodného typu regálů by bylo moţné skladovat větší mnoţství zboţí, čímţ by firma ušetřila další finanční prostředky a hlavně by se více vyuţil skladovací prostor, který je k dispozici. Nejvhodnějším typem by byly paletové regály. Mají tři základní délky nosníků, a to 1800 mm, 2700 mm a 3600 mm, coţ umoţňuje skladovat palety v libovolných směrech. Jednotlivé nosnosti a výšky přihrádek se odvíjejí od daného typu regálu. Většina firem nabízí výrobu regálů podle zadaných parametrů zákazníka. Díky nahodilému skladování je problém s manipulačními uličkami. Tento problém nastává v případě vetší dodávky, kdy se zboţí musí uloţit do skladů, kde není díky špatnému systému skladování dostatek místa. Potom je dodrţení průchodnosti únikových cest a průjezdnost všech manipulačních uliček, které ve skladech jsou, prakticky nemoţné. 5.3 Přepravní prostředky Firma disponuje dvěmi dodávky s taţným zařízením, které mají pro linku Olomouc velmi malý nákladový prostor. Z tohoto důvodu se některé dny v týdnu musí dodávka z Olomouce vracet zpět do sídla firmy, kde naloţí další zboţí a poté se vrací zpět do Olomouce uspokojit poţadavky zákazníků. Řešením by bylo dokoupit dostatečně velký přívěsný vozík, který by po vyloţení zboţí mohl být zaparkován na parkovišti v Olomouci, aby s ním řidič nemusel objíţdět i zákazníky v centru a při cestě zpět by ho řidič dodávky vyzvednul a odvezl zpět do Troubek. Nákladní vůz Iveco Eurocargo uţ v současnosti také nevyhovuje poţadavkům na rozvoz zboţí. Zákazníků v okolí Přerova stále přibývá a loţná plocha vozu uţ nedostačuje. Proto se musí rozvozová linka Přerov občas posilovat některou z dodávek určených pro Olomoucko nebo Hranicko. Problém by vyřešil nákup nového a většího nákladního vozu, který by vyhovoval pro rozvoz Přerova a okolí. Starý vůz Iveco Eurocargo by se mohl pouţít pro rozvozovou linku Olomouc a tím by odpadl nákup

37

přívěsného vozíku a problém s nedostatkem nákladního prostoru pro tuto linku. Dodávka, která by přebývala, by se mohla pouţít na novou rozvozovou linku, čímţ by firma mohla získat další odběratele.

38

6 Zpracování návrhu na tvorbu databáze dodavatelů Firma v současné době nemá vytvořený ţádný systém dodavatelů. Má pouze všechny fyzické a právnické osoby, s kterými nějakým způsobem spolupracuje sepsány v jednom dokumentu. To znamená, ţe dodavatelé i odběratelé jsou uvedeny pohromadě. V tomto dokumentu se uvádí u poloţek IČ, DIČ, název fyzické nebo právnické osoby a místo odkud pochází. Celý dokument působí nevyváţeně a zmateně. Vůbec se zde neuvádí, co kdo odebírá nebo dodává, počet dodávek nebo odběrů za určitý časový údaj apod. Pro firmu by bylo vhodné nechat si vypracovat program na databázi dodavatelů, ve kterém by se odstranili nedostatky výše zmíněné. Dodavatelé a odběratelé by měli být rozděleni a seřazeni podle abecedy v případě, ţe program bude obsahovat vyhledávací funkci, díky které by si mohl vedoucí logistického úseku a další kompetentní osoby vyhledat podle určitých parametrů, které by zadali do příslušných okének, potřebného dodavatele či odběratele. V opačném případě by se měly určit hlavní parametry, podle kterých by měly být dodavatelé a odběratelé seřazeni a podle těchto parametrů by se měli uspořádat. Pokud je například pro firmu nejdůleţitější celkové mnoţství dodávek pak by byli seřazeni podle toho, kdo dodává firmě nejvíce druhů a mnoţství zboţí. Avšak mohou zde být důleţité i další vlastnosti, potřebné pro zařazení mezi vhodné dodavatele a odběratele. Jedná se například o kvalitu dodávaného zboţí, včasnost dodávek, cenu apod. Pokud firma nechce investovat do tvorby databáze finanční prostředky, pak lze vytvořit tuto databázi svépomocí například v programu Microsoft Office Excel (viz. Příloha č. 1). Díky velkému mnoţství funkcí zde můţe být po zadání určitých podmínek, omezení či kritérií naprogramována i vyhledávací funkce, která by dokázala vyhledat pro dané zboţí nebo časový termín toho nejvhodnějšího dodavatele. V odvětví, ve kterém tato firma provozuje svoji činnost, je naprosto nejdůleţitější kvalita a přesnost dodávek. Proto si firma musí vybírat velmi pečlivě své dodavatele, aby uspokojila poptávku odběratelů. Dodavatelé jsou většinou specializovaní na určitý druh zboţí a ve svém oboru jsou těmi nejlepšími a mají dobré reference a tím i velký náskok před konkurencí. To vše rozhoduje při výběru nového dodavatele.

39

7 Zpracování návrhu hodnocení a výběru dodavatelů Pro výběr dodavatelů bylo vyvinuto mnoho způsobů, jak podle kritérií či jiných metod dojít k tomu nejlepšímu řešení. V této firmě neexistuje ţádná hodnotící stupnice pro výběr dodavatele. Tato stupnice by mohla být součástí databáze dodavatelů ( pouze v případě, ţe firma vybírá mezi dodavateli, s kterými jiţ v minulosti spolupracovala nebo v současnosti spolupracuje) nebo by mohla být uměle vytvořena pro případ, kdy firma hledá nového dodavatele například při vstupu na nový trh nebo se snaţí posílit své postavení na jiţ existujícím trhu. Mezi nejdůleţitější kritéria není většinou řazena cena. Ta je sice pro firmu důleţitá, nikoli však rozhodující. Nejdůleţitější pro firmu jsou kvalita dodávek, přesnost v termínech dodání a také úplnost dodávek či případný průběh reklamací uplatňovaných u dodavatele. K čemu by byla forma dodávka za výhodnou cenu, která by byla neúplná a navíc kvalitativně na velmi nízké úrovni. Proto je cena sice důleţitý faktor při výběru dodavatele, ne však ten nejdůleţitější. Dalším faktorem mohou být i mnoţstevní slevy nebo slevy při dalších objednávkách. Pro tuto firmy by bylo vhodné zvolit například systém číslic, kdy podle subjektivního názoru se přiřadí k jednotlivým kritériím čísla, která by znázorňovala, do jaké míry jsou daná kritéria výhodná. Například pro kvalitu dodávek, by byla pouţita čísla 1 – 5, kde číslo 1 by bylo výborná kvalita dodávaného zboţí a číslo 5 by bylo absolutně nevyhovující zboţí a cena zboţí by byla ohodnocena stejně. Číslo 1 by poukazovalo na velmi levné zboţí a číslo 5 by odpovídalo velmi drahému zboţí. V této firmě by to znamenalo, ţe dodavatel 1 s kvalitou dodávaného zboţí číslo 1 a číslem 4 u ceny zboţí by dodávala čerstvé pomeranče bez známek otlačků či hniloby, avšak za vyšší cenu, zatímco dodavatel 2 s kvalitou zboţí s číslem 5 a s číslem 1 u ceny zboţí by dodávala pomeranče, které by byly sice levnější, ale nesly by známky hniloby či plísně a nebyly by tak všechny vhodné k prodeji. V konečné fázi by firma na dodavateli 1 získala více peněz, neţ na dodavateli 2, protoţe ikdyţ na zboţí dodavatele 1 má menší rabat, prodá ho kompletně oproti zboţí dodavatele 2, u kterého neprodá tolik zboţí díky špatné kvalitě. Další moţností jak hodnotit dodavatele je hodnocení podle systému řízení jakosti apod. u daného dodavatele, případně jaké jsou jeho reference nebo doplňkové sluţby

40

pro zákazníky. Mezi tyto sluţby lze zařadit například dopravné zdarma, balení zboţí do poţadovaných přepravních prostředků či daných typů obalů nebo opatření zboţí logem firmy. To vše působí pozitivně či negativně při výběru dodavatele. Dalším kritériem je průběh reklamací uplatňovaných na dodavateli v případě kvalitativně špatného zboţí. Uznání plné reklamace a ve velmi krátké době je pro firmu v tomto oboru velmi důleţité (viz. Příloha č. 1). Jedním z faktorů ovlivňujících výběr dodavatele je i jeho perspektivnost do budoucna. Proto je potřeba si nejdříve zjistit o dodavatelích, jaké s nimi mají zkušenosti jiní obchodníci a zda je vhodné je vybrat. Pro firmu je potřebné, aby mohla objednávky zopakovat a nemusela v nejbliţší době hledat opět nového dodavatele. Kombinací všech těchto metod a faktorů ovlivňující výběr dodavatele by firma měla dojít k nejlepšímu moţnému řešení a vybrat toho správného dodavatele. Avšak všechny tyto metody se zakládají na subjektivních názorech a nejsou tedy přesné. Je potřeba si stanovit, co je nejdůleţitější a poté dodavatele vybírat. V tomto případě bude při výběru dodavatele hrát největší roli důleţitá kvalita zboţí, přesnost dodávek, balení zboţí do specifických obalů, vybavení ve skladech dodavatelů, průběh reklamací a také dodrţování přesných hygienických poţadavků pro zacházení s potravinami a dalším zboţím.

41

8 Zpracování návrhu na balení a identifikaci výrobků Zboţí je baleno do mikroténových sáčků, potravinářských fólií, různých druhů pytlů nebo do různých druhů beden. Vzhledem k nedokonalému skladování, nejsou pouţívány ţádné identifikační systémy, které by napomáhaly při kontrole skladu apod. Balení je většinou dané zákazníkem, tudíţ není zde volný prostor pro vlastní návrh balení zboţí. Zákazník si zadává, v jakých bednách a jakých obalech má být zboţí zabaleno a dodáno. 8.1 Identifikace výrobků Firmě by velmi pomohlo zavedení identifikačního systému, díky kterému by kompetentní osoby měly přesný přehled o počtu zboţí na skladě. Zavedení takového systému není velkou investicí v případě, ţe se pouţije nejlevnější forma identifikace, coţ jsou čárové kódy. Při naskladnění se musí zboţí vţdy překládat do vlastních beden, ohrad nebo na palety nebo se tyto palety vyměňují. V případě překládání zboţí nenastává ţádný problém a po načtení kódu dané bedny se zadá pouze počet kusů zboţí v bedně. Logistici tak získávají aktuální a přesný počet zboţí, které mají na skladě. Nyní se vyuţívá tabulek, do kterých se počet daného zboţí zapisuje, coţ není příliš vhodné pro pouţití v tomto typu provozu, kde hrozí ztráta či zničení této tabulky a poté se musí zboţí znovu přepočítávat. Problém při naskladňování můţe nastat v případě, ţe není zboţí překládáno na vlastní palety. Byl by rozdíl při dodávce stejného zboţí na jedné paletě a při dodání více druhů zboţí na jedné paletě. V druhém případě by se musela dodávka rozdělit, aby bylo moţné efektivně zadat příslušná data do skladovacího programu. V případě, ţe bylo dodáno zboţí stejného druhu, po kontrole počtu zboţí podle dodacího listu se zadá tento počet do příslušného programu a vytiskne se etiketa, která se připevní k celé paletě zboţí. Při zavedení systému čárových kódů můţe firma nabídnout zákazníkům také tisk etiket a čárových kódů podle jejich přání a tím získat další výhodu na trhu před konkurencí. V současné době si zákazník v případě, ţe chce mít zboţí opatřeno vlastní etiketou, musí tuto etiketu dodat.

42

Druh zboží

Snímač kódů Numa BL-2000

Cena za 1 kus

Celková cena

zboží (v Kč)

zboží (v Kč)

5

3 084

15 420

1

21 210

21 210

1

14 297

14 297

2

4 200

8 400

1

52 523

52 523

5

1 248

6 240

Počet kusů zboží

Počítač do ruky CipherLab CPT 9301 Tiskárna kódů Cab E4/200 Aplikační kleště na etikety AP65-100 Program EasyLabel 5 Multi-User-5USB Etiketa 19x7 trojnávin

Celková cena za zavedení systému čárových kódů:

118 090

Tabulka č. 1: Celková cena za zavedení systému čárových kódů 40 Firma by za zavedení tohoto systému zaplatila 118 090 Kč (cena je uvedena včetně DPH) a získala by tím modernější, rychlejší a hlavně efektivnější způsob pro naskladnění a následný prodej zboţí. Tato cena není konečná z důvodu profesionální instalace specializovanou firmou, která nebývá sdělena. Vzhledem k tomu, ţe je cena uvedena včetně DPH, je patrné, ţe konečná cena za produkty by byla niţší díky moţnosti odpočtu DPH. Náklady za zavedení systému nezůstanou jen na udávané ceně, 40

Vltava2000 [online]. 2005 [cit. 2011-03-31]. Barcode - Vše pro čárový kód. Dostupné z WWW: .

43

ale musely by následovat další investice spojené s provozem tohoto systému, jako jsou tonery do tiskárny, etikety, servis apod. Cenu za zavedení čárového kódu uvedenou výše lze sníţit nákupem menšího počtu snímačů, jiným typem softwaru nebo nákupem jiţ pouţitých produktů v bazaru apod. U bazarového zboţí však není většinou moţnost odpočtu DPH a není garantována záruka na zboţí. Výběr varianty záleţí na majiteli firmy. Pokud by firma nechala nainstalovat do všech svých skladů i čidla sledující pohyb zboţí pomocí radiofrekvenčního signálu, částka by se výrazně navýšila. Vzhledem k velikosti firmy se nepočítá s touto variantou. 8.2 Balení výrobků Pro balení neexistují ţádné hygienické nároky ani směrnice tudíţ balení výrobků v současnosti probíhá podle zadání zákazníků, jimiţ jsou hlavně řetězce (Ahold, Kaufland, atd.). Dodávky pro jídelny a pro vlastní obchody se skládají pouze do beden, a poté jsou expedovány. Pro návrh optimalizace balení lze pouţít pouze balení ledového a hlávkového salátu, který se nyní nebalí, ale skládá do beden. Ve státech západní Evropy se tento druh zeleniny balí pomocí igelitových folií, které jsou kladeny do beden holandského typu, a zboţí je v nich uloţeno. Balení probíhá přímo na poli pomocí speciální mycí a balící linky. Balit lze i pomocí jiné metody, a to tím způsobem, ţe je zboţí z pole dovezeno do skladu, kde je speciální stroj, který očistí a zabalí kaţdý salát zvlášť. Tato metoda je finančně náročnější a pouţívají ji firmy zaměřené pouze na salát s velkým objemem zpracování tohoto typu produktu. V případě Zeltr spol. s r. o. je tato metoda nemyslitelná.

Obrázek č. 3: Sklizeň a balení salátu Firma Zeltr spol. s r. o. by mohla vyuţít mycí a balící linku pouţívanou přímo na poli, která je finančně méně náročná. Salát se v tomto případě řeţe a dává na pás, který ho dopraví na mycí stůl, na kterém se omývá. Následně je ukládán do beden

44

vykládaných fólií a po naplnění bedny přikrytý zbytkem fólie. V České republice se nepouţívá ani jedna z metod, protoţe pořízení těchto strojů je velmi nákladné a nejsou zde dostatečně vhodné přírodní podmínky pro pěstování těchto produktů. Tyto stroje se vyuţívají hlavně ve státech jiţní Evropy. Jedinou moţnou variantou by bylo vyuţití současných balících strojů. Ve firmě se uţ na speciálním stroji balí čínské zelí. To se balí kaţdé zvlášť. Tento způsob balení by mohl být vyuţit i v případě ledového salátu, který má pevnou strukturu a touto variantou balení by se neponičil. Toto náhradní řešení ale nelze vyuţít pro hlávkový salát. Zavedení nového systému balení ledového salátu by si nevyţadovalo ţádné náklady.

45

9 Zhodnocení výsledků navrhovaného řešení Pro tuto firmu bylo navrţeno vytvoření databáze dodavatelů a systém jejich hodnocení. Byly navrţeny dvě varianty. Jednou z variant bylo vytvoření databáze nějakou specializovanou firmou a druhá varianta počítala s vytvořením vlastní databáze. Zpracována byla více varianta dvě, tedy vytvoření vlastní databáze pracovníkem firmy. Nejedná se o profesionální výtvor, ale pro účely firmy je plně dostačující. Do databáze byl začleněn i systém hodnocení dodavatelů podle předem daných kritérií. Jednalo se hlavně o kvalitu dodávaného zboţí, reklamační procesy u daného dodavatele, zda jsou všechny dodávky kompletní a časový horizont příjmu objednávek dodavatelem. V programu Microsoft Office byla naprogramována tabulka, v které se podle zadaných kritérií zobrazují nejlepší dodavatelé pro daný druh zboţí. Navrhované řešení pomůţe firmě k výběru nového dodavatele v případě ztráty některého z obvyklých dodavatelů určitého zboţí. V další části byl řešen systém identifikace zboţí. Bylo navrţeno vytvoření nového, poloautomatického systému příjmu a výdeje zboţí ve skladu. Tato varianta počítá současně počítá i s investicemi v rámci zavedení systému čárových kódů. Tento systém napomůţe k rychlejšímu a přesnějšímu příjmu a výdeji zboţí ze skladu a v případě zavedení čidel do všech částí skladů i ke sledování, kde se dané zboţí nachází. To povede k efektivnějšímu skladování a částečně to eliminuje náhodné skladování, které je firmou uplatňováno. V případě investic do regálů by firma získala více skladovacího prostoru a celkové vyuţití skladů by se výrazně zlepšilo. Náklady na uvedení systému čárového kódu pro příjem a výdej zboţí ze skladu do praxe nejsou z hlediska velikosti firmy tak vysoké, aby nemohly být realizovány. Realizace varianty vyuţívající radiofrekvenčního signálu pro sledování pohybu zboţí ve skladu je nereálná z hlediska nákladů na její provedení. Jako poslední bylo řešeno balení zboţí. Vzhledem k tomu, ţe odběrateli jsou velké obchodní řetězce diktující si podmínky, jak má být zboţí baleno, nebylo moţné navrhnout změnu v současném neefektivním systému balení. Z tohoto důvodu bylo pouze navrţeno balení zboţí, které se v současné době zatím nebalí. Návrh počítal s nákupem speciální mycí a balící linky pro ledový a hlávkový salát. Po zváţení všech výhod a nevýhod ale bylo od této varianty ustoupeno. Nákup přístroje tohoto typu je velkou investicí a firmě by se vzhledem k produkovanému objemu daného druhu zboţí

46

nevyplatil. Byla tedy navrhnuta náhradní varianta počítající s balením zboţí stejným způsobem, jakým se balí čínské zelí, tedy kaţdá hlávka salátu zvlášť. Tato moţnost je pouţitelná pouze v případě ledového salátu. Hlávkový salát by se poničil. V řešeném systému logistických procesů existují další problémy, které by bylo moţné řešit. Mezi tyto řešitelné problémy by se daly zařadit také přepravní prostředky, případně systém skladování atd. Tato práce se však zaměřila pouze na systém dodavatelů a identifikaci a balení výrobků, proto zde další problémy týkající se logistiky podrobněji rozebrány.

47

Závěr V dnešní době je trh s ovocem a zeleninou, se kterou firma podniká, přesycen subjekty, jeţ podnikají s podobným sortimentem zboţí. Z tohoto důvodu je nutné, aby společnost vycházela vstříc svým zákazníkům a snaţila se zlepšením svých sluţeb si tyto zákazníky udrţet, případně získat nové. Jelikoţ jsou hlavními odběrateli této firmy jiţ zmiňované společnosti Ahold a Kaufland, které jsou největšími řetězci s nabídkou ovoce a zeleniny v České republice, musí se často provádět nesmyslné balení výrobků. Toto je z hlediska nákladů i efektivity zbytečné. Nicméně v případě, ţe by se firma nepřizpůsobila poţadavkům těchto řetězců, ztratila by důleţité odběratele a byla by ohroţena její další existence. Cílem této práce byla analýza chodu společnosti ZELTR spol. s r. o. v oblasti logistických procesů a navrhnutí různých alternativ, které by vedly ke zlepšení stavu společnosti. Mezi zpracovávanými řešeními byl systém balení a identifikace výrobků. V rámci tohoto návrhu bylo moţné vyuţít pouze některé varianty, vzhledem k tomu, jaký byl poměr nákladů na pořízení a finančního zisku z realizace daného projektu. Vyřešen byl i problém s databází dodavatelů a jejich hodnocením. Zpracovaný návrh počítal s vlastním vytvořením databáze v některém z dostupných programů, jako je například Microsoft Office. Tato navrhovaná řešení by měla být pro firmu přínosem a mohou ji pomoci při expanzi na nové trhy nebo k posílení pozice na současných trzích. V současnosti firma k posílení své konkurenceschopnosti na trhu uvaţuje o vybudování nového skladu, kde by byl zaveden navrhovaný systém čárových kódů. Ten by se měl postupně zavést i do stávajících skladů. Vzhledem k nabízeným sluţbám a rozvinuté logistice má firma ZELTR spol. s r. o. vysokou pravděpodobnost, ţe se udrţí na stávajících trzích a bude nadále silným konkurentem pro ostatní obchodníky.

48

Seznam použité literatury A Monografie [1]

ČUJAN, Z.; MÁLEK, Z. Výrobní a obchodní logistika. Zlín: Academia centrum UTB. 2008. 200 s. ISBN 978-80-7318-730-9.

[2]

GROS, I. Základy logistiky ve schématech a prezentacích. 1. vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. v Přerově, 2008. 108 s. ISBN 978-80-87179-07-9.

[3]

HERMANOVÁ, S. Měření výkonnosti podnikové logistiky. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. 2009. 95 s.

[4]

JINDRA, J. Obchodní firmy - učební skripta. 1.vyd. Praha: VŠE, 1992. 122 s. ISBN 80-707-9794-0.

[5]

JINDRA, J. Obchodní logistika - učební skripta. Dotisk 1.vyd. Praha: VŠE, 1995. 125 s. ISBN 80-707-9806-8.

[6]

KLAPITA, V., LIŢBETIN, J. Sklady a skladovanie. Ţilina: Ţilinská univerzita v Ţilině. 2010. 133 s. ISBN 978-80-554-0278-9.

[7]

LAMBERT, D. a kol. Logistika. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 583 s. ISBN 80251-0504-0.

[8]

PERNICA, P. Logistika pro 21.století. 1.-3.díl. Praha: Radix, 2004. 1094 s. ISBN 80-86031-59-4. B Internetové zdroje

Vltava2000 [online]. 2005 [cit. 2011-03-31]. Barcode - Vše pro čárový kód. Dostupné z WWW: .

49

Seznam použitých zkratek IČ

identifikační číslo ekonomického subjektu

DIČ

daňové identifikační číslo

DPH

daň z přidané hodnoty

EAN

typ čárového kódu

IANA EAN

International article numering association EAN

RFID

radiofrekvenční identifikace

JIT

just in time

SC

supply chain

QR

quick response (rychlá odezva)

ECR

efficient consumer response (efektivní odezva zákazníka)

LAN

local area network (místní síť)

ISO

international organization for standardization

HACCP

hazard analysis and critical control points

KČ

korun českých

a. s.

akciová společnost

spol. s r. o.

společnost s ručením omezeným

MHz

megahertz

50

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Koncepce marketingového/logistického řízení .................................. 13 Obrázek č. 2: Strategie podniku. Tradiční způsob odvození .................................... 14 Obrázek č. 3: Sklizeň a balení salátu ........................................................................ 44

51

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Celková cena za zavedení systému čárových kódů ............................ 43

52

Seznam příloh Příloha č. 1: Databáze dodavatelů doplněná o jejich hodnocení .............................. 55 Příloha č. 2: Balící a vakuovací stroj na brambory MV45 ....................................... 56 Příloha č. 3: Balící přístroj Modular 50 .................................................................... 57 Příloha č. 4: Balící přístroj na čínské zelí ................................................................. 58 Příloha č. 5: Zabalená petrţelová nať připravená k dodání zákazníkovi .................. 59 Příloha č. 6: Vysokozdviţný vozík Desta 2022N ..................................................... 60 Příloha č. 7: Vysokozdviţný vozík Desta MV 12 b ................................................. 61 Příloha č. 8: Současná databáze dodavatelů 1 .......................................................... 62 Příloha č. 9: Současná databáze dodavatelů 2 .......................................................... 63 Příloha č. 10: Příklad moţného uspořádání regálů ve skladu ................................... 64

53

Přílohy

54

Příloha č. 1: Databáze dodavatelů doplněná o jejich hodnocení

55

Příloha č. 2: Balící a vakuovací stroj na brambory MV45

56

Příloha č. 3: Balící přístroj Modular 50

57

Příloha č. 4: Balící přístroj na čínské zelí

58

Příloha č. 5: Zabalená petrţelová nať připravená k dodání zákazníkovi

59

Příloha č. 6: Vysokozdviţný vozík Desta 2022N

60

Příloha č. 7: Vysokozdviţný vozík Desta MV 12 b

61

Příloha č. 8: Současná databáze dodavatelů 1

62

Příloha č. 9: Současná databáze dodavatelů 2

63

Příloha č. 10: Příklad moţného uspořádání regálů ve skladu

64

Autor (vypracoval)

Radim Nedbal

Název BP

Analýza logistiky firmy ZELTR spol. s r. o.

Studijní obor

Dopravní logistika

Rok obhajoby BP

2011

Počet stran

65

Počet příloh

10

Vedoucí BP

doc. Ing. Zdeněk Čujan, CSc.

Oponent BP

Ing. Jaroslav Šenkýř, CSc. Bakalářská práce se zabývá problematikou skladového hospodářství ve firmě, která poskytuje logistické sluţby se zeleninovými produkty. Firma nakupuje, skladuje a následně třídí, upravuje, balí a kompletuje zeleninové produkty pro různé odběratele – od velkých obchodních řetězců, aţ po malé odběratele. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis logistických činností souvisejících s činností firmy. Popisuje logistické řetězce, logistiku v oblasti zásobování a prodeje

Anotace

včetně výběru a hodnocení dodavatelů, skladování, balení a identifikace výrobků. Praktická část analyzuje současný stav ve firmě a na základě zjištěných skutečností navrhuje způsob řešení některých oblastí, která se jeví jako nejproblematičtější. Návrh efektivnějšího vyuţití skladových prostor, zpracování databáze dodavatelů s jejich hodnocením podle daných kritérií včetně návrhu na zavedení identifikace výrobků prostřednictvím čárového kódu, který zajistí dodrţení zásady FIFO (First In, First Out) a tím sníţení odpadu, přispěje v konečném důsledku ke sníţení nákladů firmy a ke zvýšení konkurenceschopnosti.

Klíčová slova Místo uložení

logistický řetězec, logistika v zásobování a prodeji, výběr a hodnocení dodavatelů, skladování, balení, identifikace výrobků ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Signatura

65