Vysoká škola logistiky o.p.s

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Náboţenský cestovní ruch v České republice (Bakalářská práce)

Přerov 2012

Petra Kostýlková

2

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná a ţe jsem v práci neporušila autorská práva ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících právem autorským a o změně některých zákonŧ (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisŧ.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov 25. dubna 2012

…………………………....... podpis

4

Poděkování patří vedoucímu této bakalářské práce, panu Mgr. Janu Rájovi, slečně Ing. Markétě Hlavsové za pomoc s úpravou a nakonec celé rodině za trpělivost.

5

Abstract Tato bakalářská práce se zabývá jednou z forem cestovního ruchu, a to náboţenským cestovním ruchem. Je to, bohuţel, dosti opomíjená součást cestovního ruchu. Přesto velice zajímavá. Tato práce má čtenáři dopomoci získat alespoň základní představu o tématu a nastínit potenciál náboţenského cestovního ruchu v České republice.

Abstract This Bachelor labour deals with one form of turism, called the religious turism. Unluckily, it is very neglected form, but in my opinion very remarkable. The labour shoud help readers to get a conception about this topic and show the potential of the religious turism in the Czech republic.

6

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 1

DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ SPOJENÝCH S NÁBOŢENSKÝM CESTOVNÍM RUCHEM .................................................... 11 1.1 NÁBOŢENSTVÍ ...................................................................................................... 11 1.1.1 Typologie náboţenství ................................................................................. 12 1.1.2 Příklady definic náboţenství z historie ........................................................ 12 1.2 CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................... 14 1.2.1 Definice cestovního ruchu dle WTO............................................................ 14 1.3 NÁBOŢENSKÝ CESTOVNÍ RUCH ............................................................................. 14

2

1.4

POUŤ .................................................................................................................... 15

1.5

POUTNÍ MÍSTO ...................................................................................................... 15

1.6

SAKRÁLNÍ PAMÁTKY ............................................................................................ 16

1.7

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SVĚTOVÁ POUTNÍ MÍSTA .......................................................... 16

HISTORIE A SOUČASNOST NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................................................................................... 18 2.1

HISTORIE .............................................................................................................. 18

2.2

STAV NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V SOUČASNOSTI ............................... 21

2.3

3

PROGRAMY A PROJEKTY NA PODPORU NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................................................. 22 2.3.1 Dny lidí dobré vŧle....................................................................................... 22 2.3.2 Otevřené brány ............................................................................................. 22 2.3.3 Noc kostelŧ................................................................................................... 23 2.3.4 Adopce kapliček ........................................................................................... 24 2.3.5 Svatá Hora v čase i nad časem a Religiózní turistika ve Svaté Hoře ........... 24 2.3.6 Praha – Destinace církevní turistiky ............................................................ 24 2.3.7 Projekt – Beskydské dřevěné kostelíky ....................................................... 25 2.3.8 Magni – cesty s příběhem ............................................................................ 25 2.3.9 Nadace pro obnovu církevních památek ...................................................... 26 ROZDĚLENÍ POUTNÍCH MÍST .......................................................................... 27

7

4

5

3.1

MÍSTA SPOJENÁ S ÚCTOU K BOŢSKÉ OSOBĚ ......................................................... 27

3.2

MARIÁNSKÁ POUTNÍ MÍSTA (MARIÁNSKÁ TRADICE) ............................................ 28

3.3

OSTATNÍ PATROCINIA (OSTATNÍ ZASVĚCENÍ) ....................................................... 30

3.4

KOSTELY A KAPLE ZASVĚCENÉ SVĚTCŦM............................................................. 30

3.5

POUTĚ K RELIKVIÍM A HROBŦM SVĚTCŦ ............................................................... 33

3.6

MILOSTIVÉ SOCHY A OBRAZY ............................................................................... 34

3.7

MÍSTA EUCHARISTICKÝCH ZÁZRAKŦ .................................................................... 35

3.8

JINÝ NEŢ ŘÍMSKO-KATOLICKÝ NÁBOŢENSKÝ CESTOVNÍ RUCH .............................. 35

3.9

KŘÍŢOVÉ CESTY.................................................................................................... 39

3.10

ZVLÁŠTNÍ POUTĚ .................................................................................................. 41

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POUTNÍ MÍSTA ČESKÉ A MORAVSKÉ CÍRKEVNÍ PROVINCIE ........................................................................................ 43 4.1

ČESKÁ CÍRKEVNÍ PROVINCIE ................................................................................ 44

4.2

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POUTNÍ MÍSTA ČESKÉ CÍRKEVNÍ PROVINCIE ............................. 44

4.3

MORAVSKÁ CÍRKEVNÍ PROVINCIE ........................................................................ 52

4.4

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POUTNÍ MÍSTA MORAVSKÉ CÍRKEVNÍ PROVINCIE ..................... 52

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHU RUCHU V ČR ............................................................................... 62

5.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................................................................ 62 5.1.1 Cíle a záměry................................................................................................ 62 5.1.2 Hypotézy – jejich stanovení ......................................................................... 62 5.1.3 Vlastní výzkum ............................................................................................ 63 5.1.4 Sběr dat......................................................................................................... 63 5.1.5 Dotazník ....................................................................................................... 64 5.1.6 Výsledky dotazníkového šetření .................................................................. 64 5.2 SWOT ANALÝZA NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ............................. 73 5.2.1 Vlastní zpracování SWOT analýzy .............................................................. 77 6 NÁVRH PRODUKTU CESTOVNÍHO RUCHU .................................................. 78 PO POUTNÍCH MÍSTECH MORAVY NA KOLE....................................................................... 78 ZÁVĚR................................................................................................................................ 86 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 88 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 94 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 95 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 98 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 99

8

ÚVOD V České republice je náboţenský cestovní ruch stále nedoceňován, alespoň z pohledu tuzemského cestovního ruchu. S nezájmem se všeobecně potýká tuzemský kulturní cestovní ruch, jehoţ specifickou oblastí je náboţenský cestovní ruch, který je úzce spjat s náboţenskými památkami a poutními místy. I přesto, ţe Česká republika má obrovský potenciál a moţnosti nabídek jsou nepřeberné, je tento cestovní ruch stále výsadou věřící části obyvatelstva, i kdyţ i lidem stojícím mimo církev či víru má co nabídnout. Náboţenský cestovní ruch by neměl být vnímán pouze jako součást církevní společnosti, ale měl by být moţným zájemcŧm představován jako dŧleţitá a významná část historie jako celku. Cílem předloţené bakalářské práce je získání co největšího mnoţství informací, zhodnocení situace náboţenského cestovního ruchu v České Republice v minulosti i v současnosti. Stanovit potenciál náboţenského cestovního ruchu v jednotlivých diecézích a arcidiecézích české a moravské církevní provincie. Ukázat na hlavní objekty náboţenského cestovního ruchu, jako jsou poutní místa, kláštery a kostely. A tím čtenáře, i nevěřícího, nalákat k návštěvě některého z dále uvedených míst. Práce by měla odpovědět na dotazy, kdo se náboţenského cestovního ruchu účastní a co je motivací k návštěvě poutních míst. První část této práce se věnuje vysvětlení jednotlivých pojmŧ, které úzce souvisejí s tématem. Definice náboţenství, je velice těţko definovatelná, vlastně neexistuje jedna, na které by se shodla společnost, proto práce uvádí jen nástin toho, co je náboţenství, protoţe pro kaţdého z nás mŧţe tento výraz znamenat něco zcela rozdílného. Dále vysvětluje pojmy jako cestovní ruch a náboţenský cestovní ruch. A definice pouti a poutního místa, jejichţ vysvětlení je nezbytně nutné pro pochopení celé práce. Součástí této kapitoly je také výčet nejznámějších poutních míst ve světě, rozdělených podle jednotlivých světových náboţenství. Následující část provádí čtenáře stručnou historií náboţenského cestovního ruchu v českých zemích do počátku poutnictví u nás, přes jednotlivé historicky významné období aţ k současnosti. Současnost poukazuje na některé projekty, které mají za snahu zviditelnit tuto opomíjenou součást cestovního ruchu jako takového. Jedná se především o projekty pod záštitou agentur Czech Tourism a HeplTour. 9

Část zabývající se rozdělením jednotlivých poutních míst, podle charakteru, krátce poutní místa popisuje, jedná se většinou o známá poutní místa, historicky významná či něčím zvláštní. V této části není ani opomenut fakt, ţe existují i jiná, neţ římskokatolická poutní místa a sakrální památky. Dále pak vyzdvihuje nejvýznamnější poutní místa v jednotlivých diecézích. Poslední část práce se zabývá analýzou stavu náboţenského cestovního ruchu v současnosti. Krok po kroku rozebírá jednotlivé otázky v dotazníku, který je součástí práce. Ten má zjistit, co říká náboţenský cestovní ruchu dnešní společnosti a zda je tento typ cestovního ruchu lákavý. Následuje SWOT analýza současného stavu náboţenského cestovního ruchu, která plynule navazuje na výstupy z dotazníku. A v poslední řadě je součástí této části práce i návrh produktu cestovního ruchu.

10

1

DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ SPOJENÝCH S NÁBOŢENSKÝM CESTOVNÍM RUCHEM

První část bakalářské práce se věnuje postupnému vysvětlování pojmŧ, které úzce souvisejí s tématem. Ne kaţdý je obeznámen s tímto tématem, jsou vysvětleny z praktických dŧvodŧ. Jedná se o pojmy: náboţenství, cestovní ruch (turismus), náboţenský cestovní ruch (církevní turistika, religiózní turismus), pouť, poutní místo a sakrální památky. Dále pak ve zkratce popisuje nejvýznamnější světová poutní místa jednotlivých náboţenství.

1.1 Náboţenství „V češtině slovo náboţenství původně znamenalo kult nebo bohosluţbu, latinské „religio“ také původně znamenalo důkladné dodrţování kultu a pravidel a věšteckých znamení. Evropský pojem náboţenství nemá ekvivalent ani v řečtině, ani v hebrejštině a ani v dalších jazycích a většinou se při překladu nahrazuje slovy či pojmy, jako kult, zbožnost, někdy také povinnost nebo zákon. Teprve v císařském období, kdy se v Římské říši setkávaly různé kulty a víry, bylo nutné společné označení, začal se význam slova náboţenství rozšiřovat.“1

V dnešní moderní době se jedná o pojem, který popisuje jednání a symboly. Nebo také představy, kterými rŧzné kultury vyjadřují svŧj vztah k Bohu. Většina společenství či kultur se obrací k Bohu (boţstvŧm) s prosbou o pomoc, hledají útěchu nebo jde o jakousi komunikaci. Studiem náboţenství se zabývá religionistika, podřízeným oborem je teologie, ta se pak zabývá přesnějšími popis jednotlivých náboţenství.

1

ELIADE, Mircea, Ioan Petru CULIANU a H WIESNER. Slovník náboţenství. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1993, 318 s. ISBN 80-202-0438-5.

11

1.1.1

Typologie náboţenství

Rŧzná náboţenství provázela dlouhou historií všechna známá lidská společenství, za první nepochybné dŧkazy spojení člověka víry se pokládají pohřby a nástěnné malby v jeskyních. Během posledních dvou století shromáţdili odborníci za pomocí archeologie nesmírné mnoţství materiálu, který ukazuje velkou náboţenskou rozmanitost. Pokusy uspořádat tuto rozmanitost do jakési pravidelné řady se nezdařily, přesto je moţné se pokusit o jen hrubé a přibliţné třídění:2

1. „Kmenová náboţenství 2. Historická náboţenství 3. Polyteismus a monoteismus 4. Místní a univerzální náboţenství 5. Vnější a vnitřní náboţenství“3

„Obecně není známá přesná definice náboţenství, aspoň ne taková, na které by se shodla vědecká komunita. Náboţenství v moderním smyslu je totiţ abstraktní pojem, ke kterému lze dospět aţ na základě srovnání.4

1.1.2

Příklady definic náboţenství z historie

Sigmund Freud: „ Náboţenství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jeţ produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“5

2

HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboţenstvích. 2., rev. vyd. Praha: Kalich, 2004, 316 s. Studijní texty (Kalich), sv. 1. ISBN 80-701-7721-7. 3 Wikipedia: Náboţenství. Wikipedia [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD 4 HORYNA, Břetislav. Úvod do religionistiky. Vyd. 1. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1994, 131 s. Oikúmené. ISBN 80-852-4164-1.

12

Émile Durkheim: „Náboţenství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, tj. k věcem odtaţitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své přívrţence v jediném morálním společenství nazývané církev.“6

Alfred North Whitehead: „ Náboţenství je loajalita ke světu“7

Karel Marx: „ Náboţenská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboţenství je povzdechem utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboţenství je opium lidu.“8

Jean Paul: „Kaţdý cizí náboţenský způsob buď ti stejně svatý jako tvůj."9

Rudolf Otto: „Jádro všech náboţenství tvoří posvátno, které je vlastní kaţdému náboţenství. Náboţenství je pak vztah člověka k posvátnému.“10

Dostojevskij: „ Není – li Bůh, je moţné cokoliv.“11

5

STAMPACH, Odilo Ivan. : ologie , 1998, 205 s. Studium (Prague, Czech Republic). ISBN 80-717-8168-1. 6 DURKHEIM, Émile. Elementární formy náboţenského ţivota: systém totemismu v Austrálii. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 2002, 491 s. Oikúmené. ISBN 80-729-8056-4, str. 55. 7 Mottak: Citáty - náboţenství. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mottak.cz/citaty/nabozenstvi.php 8 ANZENBACHER, Arno a [z německého originálu přeloţil Karel ŠPRUNK]. Úvod do filosofie. Vyd. 3., V Portálu 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807-3677-275, str. 269 9 Mottak: Citáty - náboţenství. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mottak.cz/citaty/nabozenstvi.php 10 Mottak: Citáty - náboţenství. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mottak.cz/citaty/nabozenstvi.php 11 Mottak: Citáty - náboţenství. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mottak.cz/citaty/nabozenstvi.php

13

1.2 Cestovní ruch Existuje několik definic cestovního ruchu. Shodují se v tom, ţe jde o souhrn činností, které jsou úzce spojeny s aktivním pohybem lidí a tento pohyb je zaměřený na poznávání kulturně-historických a přírodních poměrŧ, dále pak na odpočinek či na posílení fyzického, někdy i psychického zdraví. 12 1.2.1

Definice cestovního ruchu dle WTO

„Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa leţícího mimo její běţné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší neţ je stanovená, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“13 Stanovenou dobou v mezinárodním cestovním ruchu je myšlen jeden rok, v domácím cestovním ruchu 6 měsícŧ.

1.3 Náboţenský cestovní ruch Je speciálním typem cestovního ruchu, v širším slova smyslu jsou účastníci motivováni návštěvou a prohlídkou církevních (religiózních) památek, jako např. kostely, kaple, hřbitovy či poutí místa a v uţším slova smyslu jde o cestovní, jehoţ hlavním účelem jsou poutě či náboţenské obřady.14 Vedle pojmu náboţenský cestovní ruch se pouţívají pojmy jako náboţenská turistika, religiózní turistika nebo také poutní turismus. Náboţenský cestovní ruch by se dal ještě pak rozdělit podle toho, co je zájmem účastníkŧ, a to na sakrální cestovní ruch, centrem zájmu jsou sakrální památky jako takové a na poutní cestovní ruch, jehoţ hlavním cílem je jiţ konkrétní poutní místo. Také

12

13

14

CTIRAD SCHEJBAL. Typologie cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2008. ISBN 978-80-87179-03-1, str 1. KOLEKTIV, Marie Hesková a. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna. ISBN 978-807-3731-076, str. 11. [MARTINA PÁSKOVÁ, Josef Zelenka]. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4, str. 250

14

lze uvést výraz jako košer náboţenský cestovní ruch, který je praktikován ortodoxní ţidovskou komunitou.

1.4

Pouť

Elektronický slovník náboţenství Iencyklopedie vysvětluje pojem pouť takto: „Náboţenský zvyk navštěvovat místa milosti, ostatky, zázračné obrazy světců nebo prameny, je prokázán v mnoha náboţenstvích. Poutě vznikly z víry, ţe modlitba na určitých svatých místech je zvláště účinná. Cesty na taková místa jsou známy u Řeků a Římanů, u Egypťanů, Peršanů a Indů. Ţidé cestovali o velkých svátcích do Betelu, ke schránce úmluvy a do chrámu. Muslimové putují do Mekky, kde konají obřady haddţe. V křesťanské církvi se podnikaly od 4. stol. cesty k posvátným místům v Palestině. Brzy putovali věřící i k hrobům apoštolů a mučedníků, a uţ ke konci 4. stol. horlili církevní otcové proti nepřístojnostem, které tam vznikaly. Doba kříţových výprav, která představovala současně dobu putování, učinila z návštěvy Svaté země nejvyšší touhu křesťanů. Ale i kláštery a sídla mnichů, jako např. na hoře Athos, byla navštěvována jako místa milosti. Objekty uctívání byly ostatky a milostné obrazy. V další době převládla úcta mariánská, a od 19. stol. známe zázračná mariánská zjevení (viz Lurdy). Zatímco středověk znal osamocenou a také nebezpečnou pouť dokonce jako povinnost uloţenou pod trestem, nabyla později na významu pouť skupinová. Od protireformace nabyly některé pouti charakteru národního kultu, např. Čenstochová v Polsku. Také ještě dnes jsou prosebné průvody se zřeknutím se pohodlí při cestování výrazem lidové zboţnosti.“15

1.5 Poutní místo Poutní místa jsou jakýmisi svědky křesťanské kultury národa, místo „setkávání“ s Bohem.

15

Iencyklopedie: Náboţenství. Iencyklopedie: pouť [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.iencyklopedie.cz/pout/

15

Je také místo, které je uznáváno jako místo něčím výjimečné a významné, vzniklo zásahem Boha nebo nadpřirozené bytosti, tedy vzniklo „zázrakem.“ V místě se většinou nachází kostel, kaple, kultovní objekt (obraz, soška).

1.6 Sakrální památky Jedná se o stavby, které slouţí k náboţenským účelŧm, v křesťanství se jedná o katedrály, baziliky, kostely, kaple, ale také kříţe u cest a Boţí muka. Kapličky, kříţe a Boţí muka se dají také souhrnně nazvat jako drobná sakrální architektura.16 V ţidovské víře bychom se bavili o synagogách a v muslimské víře o mešitách.

1.7 Nejvýznamnější světová poutní místa Křesťanství  Lurdy (Lourdes) – Francie  Vatikán - Itálie  Fatima – Portugalsko  Czestachowa – Polsko  Medţugorje – Bosna a Hezcegovina Islám  Mekka – Saudská Arábie  Medina – Saudská Arábie Ţidovství  Jeruzalém – Izrael

16

WALTER, Vilém. Historická a současná drobná sakrální architektura na území města Brna: Kapličky, kříţe a boţí muka. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.vilemwalter.cz/dsa

16

Hinduismus  Mathura – Indie Budhismus  Lumbini – Indie Šintoismus  Izumo - Japonsko

17

2 HISTORIE A SOUČASNOST NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Není velký rozdíl mezi turistou jako takovým a turistou náboţenského cestovního ruchu (turistou). „Obyčejný“ turista navštěvuje většinou přírodní a kulturně-historická místa, aby se vzdělával nebo si jen rozšířil své obzory a povzbudil mysl. Poutník se na své cestě za poznáním přírodních krás a památek snaţí o jakési spojení s Bohem nebo svatými, kteří zanechali na těchto místech své nesmazatelné stopy. Jsou také povzbuzením mysli a ţivota.

2.1 Historie Výraz poutník pochází z latinského slova „peregrinus“ a znamená vlastně cizinec, někdo kdo ţije mimo místo, kde má svá občanská práva.17 Poutník je tedy ten, kdo opouští domov a vydává se na dlouhou cestu. Křesťanství povaţovalo a dá se říct, ţe stále povaţuje poutníky za zboţné. V historii měli své zvláštní postavení hned za svatými, mučedníky a mnichy. Mezi nejdŧleţitější a nejvyhledávanější poutní místa patřili Jeruzalém a Řím.

18

Putovat se začalo ve 4.

Století, putovali všichni, bez rozdílu - bohatí, chudí, zoufalí i šťastní a nemocní i zdraví, s cílem poděkovat Bohu, poprosit Boha či jen pokusit se o jakési spojení. 6. Století znamená změnu, kdy Iroskotští misionáři, začali putování ukládat jako trest, pokání za některé hříchy. Postupně se pokání stalo hlavním cílem poutí.19 Poutě byly typické pro středověk, za raného středověku cestoval ovšem málokdo a pohostinství a ubytování bylo poskytováno zdarma. V 11. A 13. Století začalo putujících přibývat a poutníci se začali sdruţovat.20 K rozvoji poutí a poutnictví dochází

17

BENEŠOVÁ, Václava. Seriály O poutnictví a putování - Česká zastavení ve Svaté Zemi. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14982 18 Ultreia, Svatojakubská pouť - cesta do Santiaga de Compostela a další poutě: Putování, poutnictví a poutníci. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.ultreia.cz/svatojabuska_cesta/historie/putovani-poutnictvi-a-poutnici/ 20

BENEŠOVÁ, Václava. Seriály: O poutnictví a putování - Česká zastavení ve Svaté Zemi. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14982

18

také proto, ţe v pozdním středověku dochází k tisku map, které jsou i cenově dostupné. Putovalo se především do Palestiny a Jeruzaléma, také do Říma a Santiaga de Compostely. Poutníka té doby bylo jednoduché rozpoznat podle charakteristického oděvu – běţný dobový oděv doplněný pláštěm s kapucí, dlouhá hŧl, brašna, nádoba na vodu, samozřejmě rŧţenec a odznak, poţehnaný knězem na začátku cesty. Většina poutníkŧ se vydávala na cestu pěšky a bosa, kvŧli pokání, ale také z nedostatku financí. Zámoţnější kasty absolvovali pěšky jen poslední úsek cesty. Na těchto cestách nacházeli poutníci útočiště většinou v klášterech.21 Historické prameny nám říkají, v Čechách existovala poutní místa jiţ v 10. Století, byl jím například Tetín, místo zavraţdění a původního hrobu sv. Ludmily nebo Rotunda sv. Víta v Praze, kam byly přeneseny ostatky sv. Václava ze Staré Boleslavi.22 Od 12. Století začaly vznikat při hlavních poutních trasách sítě tzv. Hospicŧ, coţ byla vlastně ubytovna pro poutníky. Cílem poutě byla návštěva svatyně či kostela, nejdříve se poutník zúčastnil tzv. Vigílie (z latinského slova vigilia, coţ znamená bdění), jedná se bohosluţbu v předvečer náboţenského svátku, která je spojena s pokáním, potom následovaly další motlitby. Vyvrcholením poutě byla moţnost vidět ostatky světce, popřípadě i dotknout se jich. Odměnou Bohu za vyslyšení proseb byly dary, peníze, ale dokonce hospodářská zvířata, popřípadě mouka, chléb, maso atd. Zámoţnější poutníci měli ve zvyku darovat i umělecké předměty. Nicméně nejběţnějším darem byla vosková svíce. Ve 14. A 15. Století náboţenské války vedly ke zničení mnoha chrámŧ, kostelŧ, milostivých soch a také k rozmetání ostatkŧ svatých, zatím co ve středověku poutníci absolvovali dlouhé poutní cesty, v baroku vzniká jiţ hustá sít poutních míst, jsou uctívané především mariánské milostivé sochy a obrazy. Lidé se všeobecně uchylovali k Panně Marii jako k ochránkyni. „Tridenský koncil z let 1545 – 1563 vyjasnil směrni-

21 22

DANCÁK, František. Náboţenský turizmus. Prešov: Petra, 2005. ISBN 80-8900765-1, 24 stran. DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-7033844-X.

19

ce pro pastorační činnost, bylo obnoveno učení doporučující uctívání svatých a poutí.23“ Významné jsou proto především poutě do polské Čenstochové, německého Pasova či belgického Halu. A nejvýznamnější je bezpochyby italské Loreto, podle kterého začaly vnikat později loretánské kaple v dalších evropských zemích. V Čechách dochází k obnovení poutí ke staroboleslavskému paládiu. Spjatý s Václavem IV., patron českých zemí. A po Bitvě na Bílé Hoře se rozvíjí kult Panny Marie Vítězné, nejvýznamnějším poutním místem se stává Svatá Hora u Příbrami.24 Osvícenství, doba vlády Josefa II., je spjato s reformami, které přinesly zákaz konání poutí a uzavírání kostelŧ. Tyto reformy se však nesetkaly s pochopením věřících a po císařově smrti dochází k obnovení poutní tradice u nás. V 18. Století svrchnost stále více zasahovala do církve a církevního ţivota, pevně se stanovovaly doby trvání poutí a poutě do zahraničí musely být dokonce povoleny biskupem, dále pak byla omezována četnost poutí, kdo se mŧţe a nesmí účastnit, kolik členŧ mŧţe mít putující skupina a skupinu musel vţdy doprovázet na cestě duchovní.25 V roce 1905 se konala I. Moravská pouť do Svaté Země, této pouti se zúčastnilo na 500 poutníkŧ, z toho asi 150 kněţí. Pouť byla zorganizována plk. Jindřichem Himmlem z Brna. Nutno podotknou, ţe se jednalo o velmi úspěšnou pouť, na jejímţ základě jsou zakládány rŧzné poutní palestinské prvky, např. francouzský, rakouský či německý. I skupinka moravských kněţí byla silně ovlivněna touto myšlenkou a 2. 4. 1909 byl zaloţen „Spolek poutníků diecésí moravských do Svaté Země.“ Cílem spolku bylo sdruţovat poutníky, zvláště poutníky do Svaté Země a pořádat poutě kamkoliv i do Svaté Země.26

23

24 25

26

BENEŠOVÁ, Václava. Seriály O poutnictví a putování - Česká zastavení ve Svaté Zemi. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14982 DANCÁK, František. Náboţenský turizmus. Prešov: Petra, 2005. ISBN 80-8900765-1, 24 stran. BENEŠOVÁ, Václava. Seriály O poutnictví a putování - Česká zastavení ve Svaté Zemi. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14982 BENEŠOVÁ, Václava. Seriály O poutnictví a putování - Česká zastavení ve Svaté Zemi. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14982

20

Doba mezi oběma světovými válkami znamená silný útlum náboţenství a poutí. Nicméně v roce 1930 se konala 5. Jubilejní pouť do Svaté Země a zároveň v červenci jubilejní 5. moravská pouť do Svaté Země, kterou uspořádal Spolek poutníkŧ diecésí moravských do Svaté Země. Také Pouť v jubilejním roce 1933, která se konala v červenci a srpnu na oslavu devatenáctistého výročí vykoupení lidstva. A v poslední řadě pak Pouť v roce

1935 - Svěcení Cyrilometodějské smírné

kaple na Olivové Hoře, jednalo se snad o nejobtíţnější, ale zároveň nejradostnější pouť. Cesta vedla vlakem z Brna do Vídně, pak do Trestu, odtud lodí do Galilea, do Brindisi, aţ na Kypr, do Jaffty a pak autem do Jeruzaléma. Období 2. Světové války a 40 let po ní byl náš stát povaţován za téměř ateistický, ale od roku 1989 dochází ke znovuzrození posvátných míst.27

2.2 Stav náboţenského cestovního ruchu v současnosti Podle Světové asociace náboţenské turistiky (zkratka WRTA - The World Religious Travel Association ) proţívá v současnosti náboţenský cestovní ruch obrovský „boom.“ Rok 2009 byl vyhlášen Rokem náboţenského turismu, tímto rokem začala celosvětová propagace. Všechny vrstvy společnosti jsou povzbuzovány, aby se zapojily za účelem vyzdviţení nové moderní éry náboţenského turismu, za účelem zviditelnit náboţenský turismus a s cílem poukázat, ţe náboţenský cestovní ruch je nedílnou součástí turismu jako takového a podílí se na celkovém stavu ekonomiky a prŧmyslu, poskytuje zaměstnání a vzdělává. Téhoţ roku (2009) představila WRTA program, jak by jednotlivci či celé organizace mohli přispět k rozvoji a k zatraktivnění náboţenského cestovního ruchu, jedná se například o cesty kazatelŧ spojené s misiemi, vzájemné výměnné pobyty komunit, lepší zapojení médií či samotného filmového prŧmyslu, vzdělávacích a výchovných

27

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-7033844-X.

21

institucí a v neposlední řadě lepší zapojení náboţenských organizací a institucí při propagaci. Obecně je moţné říct, ţe náboţenský cestovní ruch se rozvíjí relativně progresivním zpŧsobem, ročně se jedná podle WRTA asi o 300 milionu osob a celosvětový obrat pro rok 2007 byl 18 miliard USD.28

2.3 Programy a projekty na podporu náboţenského cestovního ruchu 2.3.1

Dny lidí dobré vůle

Tato akce má jiţ dlouholetou tradici, první takovýto koncert se konal jiţ v roce 2000, přesně 4. Července. Tento projekt byl inspirován obdobnými projekty papeţe Jana Pavla II. Jedná se především o charitativní koncert, který má současně za úkol zviditelnění sakrální památky. Záštitu nad celou akcí převzal a projekt inicioval olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. První akce z roku 2000 se setkala s velkým úspěchem, Velehrad tehdy navštívilo asi 20 tisíc lidí, představitelé tehdejší vlády, Poslanecké sněmovny, Senátu a velvyslanci evropských zemí. Druhý den, 5. Července, vrcholily oslavy tradiční mší svatou, té se zúčastnilo třicet tisíc poutníkŧ.29 Akce měla nevídaný úspěch a tak se konala i následujícího roku a od té doby kaţdý rok, letos je akce naplánovaná na 4. – 5. Července 2012. 2.3.2

Otevřené brány

Jedná se společný projekt Zlínského kraje, Arcibiskupství olomouckého, farností a obcí regionu, je zaměřen na prezentaci sakrálních a církevních památek veřejnosti a představuje památky pro jejich historickou a duchovní dŧleţitost. Díky tomuto projektu je moţné prohlédnout si s prŧvodcem několik vybraných kostelŧ, které jsou do pro-

28

SCHEJBAL, Ctirad. Typologie cestovního ruchu. Vyd. 1. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2008. ISBN 978-808-7179-031, 97 stran. 29 Velehrad: Dny lidí dobré vŧle. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.velehrad.eu/minule-rocniky

22

jektu zapojeny. K dnešnímu dnu se zapojilo 21 kostelŧ.30 Jedná se o: Komplex kláštera s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie Svatý Hostýn, Farní kostel sv. Filipa a Jakuba, Evangelický kostel a Poutní chám Narození Panny Marie ve Štípě, Zlín, Kostel sv. Jakuba Tečovice, Poutní kostel Panny Marie Sněţné v Provodově, v Kroměříţi Kostel sv. Jana Křtitele a Kostel sv. Mořice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově, Chropyně a Kostel sv. Jiří, Hřbitov ve Střílkách a Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Střílkách, v Rajnochovicích Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny, Uherské Hradiště a Kostel sv. Františka Xaverského, Farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Uherském Brodu, Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vsetíně a v poslední řadě Kostel Panny Marie Sněţné ve Velkých Karlovicích a Poutní kostel Navštívení Panny Marie. V Zašové. 2.3.3

Noc kostelů

Je projekt, který vede ke společnému setkávání lidí, vede k objevování krásy křesťanských památek, především kostelŧ. „Cílem je vytvořil „nízkoprahovou“ nabídku na setkávání lidí, kteří stojí mimo církev či na okraji církve.“31 Hlavním přínosem je zpřístupnění běţně nepřístupných sakrálních památek. První Noc Kostelŧ se v České republice konala v roce 2009, pro velký úspěch se akce následující rok opakovala, v roce 2011 znovu a letos je akce naplánovaná na 1. 6. 2012. Do dnešního dne se přihlásilo jiţ na 157 kostelŧ. Nejedná se pouze o projekt České republiky, takovéto akce se také konají na Slovensku pod názvem „Noc Kostolov“, v Německu nese název „ Die Offnen Kirche nebo

30

Farnost: Holešov. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://holesov.farnost.biz/launch.php?s=page&ID=36 31 Noc Kostelŧ. Noc kostelů [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=informace_cile

23

„Lange Nacht der Kirchen“ v Rakousku, do projektu Noc kostelŧ se zapojilo i Nizozemsko. 2.3.4

Adopce kapliček

S tímto zajímavým nápadem přišel na začátku roku 2011 starosta Mikulova ve snaze zachránit 14 kapliček, které lemují Kříţovou cestu na Svatý Kopeček, město si tyto kapličky pronajalo od církve a chtělo je zachránit, nejprve ţádaly o finanční dotaci z EU, ale neúspěšně. Pak tedy pana starostu Rostislava Koštiala napadl odváţný projekt a poţádal o pomoc obyvatele Mikulova a širokou veřejnost. Sám šel příkladem a na opravu Boţího hrobu věnoval nemalou finanční částku. O projekt byl nebývalý zájem a v první polovině roku 2011 bylo „adoptováno“ 8 kapliček a v květnu roku 2011 by dokončena kompletní oprava první kapličky. Cílem bylo samozřejmě pomoci kapličkám jako takovým, protoţe jsou významnou součástí naší historie, ale také fakt, ţe tento projekt zviditelní Mikulov a Svatý Kopeček. 2.3.5

Svatá Hora v čase i nad časem a Religiózní turistika ve Svaté Hoře

„Svatá Hora v čase i nad časem“ – je projekt, díky kterému mohou návštěvníci poznat toho mariánské poutní místo trochu jinak, zhlédnutím audiovizuální projekce a zhlédnutím stálé výstavy. Cílem je větší propagace a větší nabídka informačních materiálŧ, nejen domácím turistŧm, ale i zahraničním turistŧm. Tato audiovizuální projekce trvá 43 min. a byla natočena v rámci projektu z roku 2006 „Religiózní turistika ve Svaté Hoře“, projekce je v několika světových jazycích – kromě češtiny ještě v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, portugalštině, ruštině a polštině.

2.3.6

Praha – Destinace církevní turistiky

Tento projekt z roku 2005 byl iniciován rozvojovou agenturou HelpTour, která pŧsobí v cestovním ruchu, byl zaměřen na rozvoj církevní turistiky v Praze a na nové moţnosti v tomto odvětví. 24

Cílem bylo opět zviditelnění Prahy, jako destinace religiózní turistiky, ze všech měst u nás, měla Praha největší pravděpodobnost úspěchu v nalákání zahraničních turistŧ. Praha jako známý produkt cestovních kanceláří, měla svou známostí přilákat turisty mimo jiné i v oblasti církevní. Záměrem bylo také prohloubit vědomosti a znalosti pracovníkŧ v cestovním ruchu a tím, aby mohli kvalitněji informovat moţné zájemce.32 2.3.7

Projekt – Beskydské dřevěné kostelíky

Oblast Moravskoslezských Beskyd, jedinečná atmosféra a více jak dvě desítky dřevěných kostelíkŧ, to vše je obrovským lákadlem pro turisty domácí, ale i zahraniční. Kromě sportovního vyţití láká také lidová architektura. Proto tedy na podporu církevní turistiky vydala agentura Czech Tourism v roce 2003 informační a propagační materiál, který podrobně prezentoval právě zmíněné dřevěné kostelíky. Cílem bylo prezentovat a představit významnost tohoto místa a ukázat vyuţitelnost pro cestovní ruch. Tento materiál představuje jednotlivé kostelíky a navrhuje 7 nejatraktivnějších tras, včetně dŧleţitých informací, moţnosti stravování, ubytování, dopravní dostupnost a jiné.

2.3.8

Magni – cesty s příběhem

Tento projekt představuje dějiny českého duchovního vývoje, především křesťanství, ale i ţidovskou víru. „Záměrem je vytvořit a uvést na trh cestovního ruchu novou integrující značku cestovního ruchu pro segment sakrálních památek, pamětihodností kulturně společenských akci.“33 Projekt „Prezentace a propagace církevních památek a kulturně historického dědictví křesťanství na území České republiky“ navazuje na jiţ realizovaný projekt vzdělávání

32

Svatá Hora: V čase i nad časem. Svatá hora [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://svatahora.cz/cz/200/svata-hora-v-case-i-nad-casem

25

„ Výchova a vzdělávání lidských zdrojů v cestovním ruchu v oblasti církevní historie a turistika v Praze.“34 Záměrem je, aby byla vytvořena značka církevního cestovního ruchu, „církevní turistika“, která by přestavovala systémový prvek v rámci existujících variací regionálních značek turistických oblastí a jejich produktŧ, která by nabídla zastřešení dosavadních aktivit a v cestovním ruchu v oblasti poznávacího cestovního ruchu.35 2.3.9

Nadace pro obnovu církevních památek

Nadace pro obnovu byla zřízena znojemským děkanstvím v roce 1992, byla zřízena pro obnovu drobných nemovitých památek – kapličky, kříţe a boţí muka. Posledním projektem se stal barokní kamenný kříţ s Ukřiţovaným Kristem, který se nachází asi 1 km jihovýchodně od obce Konice. Kříţ byl zrestaurován akademickým sochařem Petrem Roztočilem za 150 tisíc.36

33

Magni: Cesty s příběhem. Magni: O nás [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.magni.cz/o-nas.html 34 Magni: Cesty s příběhem. Magni: O nás [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.magni.cz/o-nas.html 35 Magni: Cesty s příběhem. Magni: O nás [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.magni.cz/o-nas.html 36 Nadace pro obnovu církevních památek: O nadaci. Kibo [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://nadace.kibo.cz/oNadaci.html

26

3 ROZDĚLENÍ POUTNÍCH MÍST Arcibiskup praţský a primas český řekl: „ Poutní místa jsou překrásným uměleckým výrazem víry našich předků, jsou obvykle poloţena na horách, na kopcích, jakoby blíţe k Bohu, jako prameny klidu a pokoje.“ Poutní místa u nás i ve světě lze rozdělit podle několika hledisek, podle toho kdo nebo co je uctíváno, převaţuje mariánská tradice, či uctívání Boţské osoby, uctívání světcŧ.

3.1 Místa spojená s úctou k Boţské osobě V celosvětovém měřítku se jedná o nejdŧleţitější křesťanská poutní místa, jsou to místa spojená s pozemským pŧsobením Jeţíše Krista. Jedná se o oblast tzv. Svaté Země Betlém, Nazaret a Jeruzalém. Také mŧţeme hovořit o místech uctívání Druhé boţské osoby, o uctívání Nejsvětější trojice. V České republice se jedná převáţně o uctívání Nejsvětější Trojice, jako například poutní kostel Nejsvětější Trojice, Trhové Sviny u Českých Budějovic, tato barokní stavba má pŧdorys šesticípé hvězdy, v jejichţ vrcholech jsou tři pŧlkruhové a tři pravoúhlé výklenky, které mají symboliku sv. Trojice.37 Nebo kaple Nejsvětější Trojice v Malých Svatoňovicích u Trutnova. A poutní kaple Nejsvětější Trojice v Hanušovicích u Šumperka.

37

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-7033844-X.

27

Obr. č. 1 – Poutní kostel Nejsvětější Trojice – Trhové Svimy38

3.2 Mariánská poutní místa (Mariánská tradice) U nás je tato tradice velmi častá, nejedná se o místa spojená s ţivotem nebo pŧsobením Panny Marie, ale jedná se o místa jejího zjevení, nebo se poutě konají k jejímu obrazu či sošce. Těmto předmětŧm se většinou přisuzuje nadpřirozená moc. Asi nejznámějším mariánským poutním místem ve světě jsou francouzské Lurdy. Mariánský kult: Panny Marie Bolestné, Navštívení Panny Marie, Zvěstování Panny Marie, Panny Marie Lurdské, Nanebevzetí Panny Marie, Jména Panny Marie, Panny Marie Pomocné, Panny Marie Karmelské a Panny Marie Loretánské, Panny Marie Sněţné, Panny Marie Vítězné, Obětování Panny Marie a mnoho dalších. V České republice je nepřeberné mnoţství těchto poutních míst, pro ukázku uvádím jen několik z nich, Klášterní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic s obrazem Panny Marie, která je vyobrazena klečící se sepjatýma rukama a

38

Turistik: Trhové Sviny - Galerie. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihocesky-kraj/okres-ceske-budejovice/trhove-sviny/kategorie/historiea-umeni/galerie/

28

mečem v prsou sledující utrpení Jeţíše Krista. Poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku, toto místo se téţ nazývá Slezské Lurdy.39 Také farní kostel Zvěstování Panny Marie v Klášterci v Olšanech u Šumperka. Poutní kaple Panny Marie v Brně-Líšni, Poutní kaple Panny Marie ve Zdíkově u Vimperka s léčivou studánkou a loretánská kaple Panny Marie v Rumburku, která je kopií italské lorety. V Kostomlatech pod Milešovkou se nachází poutní kaple Panny Marie Pomocné, kaple byla vybudována ve svahu nad pramenem, který vytéká nad oltářem.40 V Kašperských Horách se pak nachází poutní kostel Panny Marie Sněţné, součástí hlavního oltáře jsou gotické sochy z 15. Století – Panna Marie stojící mezi sv. Kryštofem a sv. Sebastiánem.

Obr. č. 2 – Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic41

39

Atlas Mariánská poutní místa: Česká Republika. 1. vyd. S. l.: Topograf, 2007. ISBN 978-808-6999012. Strana 15. 40 DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-7033844-X, str. 156 41 Kudy z Nudy: K poutnímu kostelu do Dobré Vody. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Cestovani-po-CR/Regiony-CR/Jizni-Cechy/Jizni-Cechy/K-poutnimukostelu-do-Dobre-Vody.aspx

29

3.3 Ostatní patrocinia (ostatní zasvěcení) V katolické církvi se většinou jedná o zasvěcení kaple, kostela či jiné budovy některému ze světcŧ, místo je pak pod jeho ochranou. Jedná se zasvěcení kaplí a kostelŧ Duchu Svatému, Boţímu Tělu nebo Svatému Kříţi.

3.4 Kostely a kaple zasvěcené světcům Slovo světec je obecně chápáno jako někdo čistý, následováníhodný a někdo něčím výjimečný. Lidé se od pradávna uchylovali k motlitbám a prosbám nejen k Bohu, ale také k osobám podle nich Bohu blízkým. Ve světě patří k nejvýznamnějším světcŧm sv. Petr a sv. Pavel, jako apoštolové a učedníci Jeţíše Krista. Sv. archanděl Michael, který symbolizuje velice často vítězství křesťanství nad pohanstvím. Takovým poutním místem u nás a zároveň nejznámějším poutním místem je Velehrad a tamní farní a poutní kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a sv. Metodějovi. Jak jiţ bylo jednou řečeno, jedná se o jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě, ale i v celé České republice. První historické zmínky o současném Velehradu spadají do 13. Století, kdy přicházejí první mniši a začínají se stavbou kláštera, ten se měl později stát pohřebištěm moravských přemyslovcŧ. Přepokládá se, ţe klášterní areál byl dokončen před rokem 1250. Na přelomu 14. a 15. Století dochází ke ztotoţnění velehradského kláštera s cyrilometodějským kultem. Za husitských válek došlo k vypálení kláštera a mniši byli nuceni klášter opustit, vrátili se někdy v letech 1434-1436 a pro nedostatek finančních prostředkŧ byla opravena pouze východní část areálu a to opatský dŧm. S celkovou obnovou klášterního komplexu se začalo aţ počátkem 16. Století. Za českého stavovského povstání byl klášter zkonfiskován a prodán, ovšem po Bitvě na Bílé Hoře byl řeholníkŧm vrácen nazpět. V prŧběhu let 1621-1626 byl klášter několikrát vydrancován. Později, kdy se stal opatem Jan VII., dochází k obnově kláštera, který je ovšem v roce 1681 poškozen ohněm, který zaloţil místní mnich Malachias. V době velkých církevních reforem císaře Josefa II. Došlo ke zrušení kláštera, ten pak plnil funkci pouze farního kostela, po roce 1830 byl klášter prodán v draţbě a v roce 1890 získali konventní budovy jezuité a zřídili zde řádové gymnázium. Jezuité zde pŧsobili celých šedesát let, roku 1928 byl konventní kostel Nanebevzetí Panny 30

Marie povýšen na basiliku minor, Papeţem Piem XI.,ale toto pŧsobení bylo přerušeno komunistickou érou, kdy byli jezuité v roce 1950 vyhnáni a budovy poslouţili jako ústav pro duševně a tělesně nemocné osoby, tzv. Vincentinum. Po sametové revoluci v roce 1989 byl klášterní komplex opět navrácen jezuitskému řádu. Papeţ Jan Pavel II. dokonce věnoval Velehradu zvláštní vyznamenání, Zlatou rŧţi, roku 1985. Jedná se o vyznamenání, které uděluje papeţ kostelŧm či chrámŧm pro jejich katolického ducha a oddanosti a je povaţováno za vyjádření papeţské přízně.42 Podle emailové komunikace z 18. 10. 2011 s panem Přádkem, který je představený zdejšího jezuitského řádu, je velice těţké vést si jakékoliv statistiky, v bazilice se totiţ nenachází ţádné sčítací zařízení, plánuje se nainstalovat aţ v druhé polovině roku 2012. Nicméně poskytl alespoň přibliţné statistiky, které hovoří zhruba o 30-ti tisících návštěvníkŧ během hlavní poutě, návštěvnost se zvyšuje programem Dny lidí dobré vůle, 50 – 60 tisíc návštěvníkŧ. Posléze uvádí, ţe celková návštěvnost během roku by se dala odhadnout na 150 aţ 200 tisíc návštěvníkŧ.

Obr. 3 – Bazilika sv. Cyrila a Metoděje43

42

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 107 s. Navštivte--. ISBN 80-703-3875-X, str. 63. 43 Slovácko - úplný prŧvodce regionu: Fotogalerie - církevní památky. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz/photo/?lokalita=6484&tag=35&doSubmit=Hledej&_limit=http%3A%2F%2F w

31

V Ţarošicích jiţně od Slavkova u Brna se nachází farní kostel sv. Anny, k tomuto kostelu se také váţe legenda, ve které měl vjet přímo do kostela na koni turecký paša a neuctivě se vyjadřovat o sošce Matky Boţí, byl potrestán slepotou. Slíbil však, ţe pokud mu bude zrak navrácen, stane se křesťanem. Poté co přijal křest, zrak se mu opravdu vrátil.44 V olomoucké arcidiecézi se nacházíí nepřeberné mnoţství poutních míst, jedním z nich je i poutní kostel sv. Libora v Jesenci, kousek od Prostějova. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Liborovi, sv. Libor z Le Mans byl biskup, který se věnoval misijní činnosti. Asi nejznámějším světcem českých zemí je pravděpodobně sv. Václav, jemu je zasvěcených velké mnoţství kaplí a kostelŧ, například poutní kaple sv. Václava v Brŧdku jihovýchodně od Domaţlic, farní kostel sv. Václava ve Vranově u Benešova, na hlavním oltáři se nachází novodobý obraz sv. Václava. A samozřejmě katedrála sv. Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha na Praţském Hradě, která je bezesporu nejkrásnější sakrální stavbou u nás. Nejposvátnější část katedrály je tzv. Svatováclavská kaple. Ani naše nejznámější agentura Czech Tourism neuvádí počet turistŧ, kteří navštívili Katedrálu sv. Víta, nicméně pro potřeby alespoň přibliţných statistik by se dal pouţít počet turistŧ, kteří navštívili Praţský Hrad, dá se totiţ skoro zcela určitě říct, ţe navštívili i samotnou katedrálu. Počet turistŧ na Praţském Hradě je podle statistik 1, 37 mil.45 Na Praţském Hradě se nachází i kostel sv. Jiří, který je patronem všech skautŧ, známý z legendy „O Jiřím a drakovi.“ Dále pak farní a poutní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonné v Podještědí. Zde se koná tzv. Zdislavská pouť, vţdy poslední víkend v květnu. Sv. Zdislava je povaţována za zakladatelku špitálŧ a zároveň je patronkou litoměřické diecéze. A v poslední řadě poutní kaple sv. Máří Magdalény ve Skalce u Mníšku pod Brdy, tato kaple byla vystavěna podle vzoru kaple sv. Máří Magdalény u Marseille ve Francii.

44

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 107 s. Navštivte--. ISBN 80-703-3875-X, str. 73. 45 Národní informační a poradenské středisko pro kulturu: Návštěvnost památek v krajích ČR. [online].[cit. 2012-04-01] .Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/navstevnostpamatek-v-roce-2008.pdf

32

Obr. č. 4 – Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha46

3.5 Poutě k relikviím a hrobům světců Mimo biblických míst, navštěvovali poutníci především hroby mučedníkŧ a světcŧ, také místa, kde byly uloţené jejich ostatky, tzv. poutě k relikviím (relikvie je tělesný pozŧstatek světce či mučedníka, nebo věc jakkoliv spojená s jeho ţivotem). Tyto poutě přímo navazovaly na tradici ţidovského poutnictví do Jeruzaléma, byly projevem duchovního ţivota a účastnila se jich široká věřící veřejnost. Asi nejznámější poutní místa tohoto typu se nacházejí v Římě, jedná se o hrobky apoštolŧ sv. Petra a Pavla a ve Španělsku Santiago de Compostela s hrobkou sv. Jakuba. V České republice se sem zcela určitě řadí praţská Katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava s hrobem sv. Václava, jeho ostatky sem byly převezeny z místa jeho zavraţdění, ze Staré Boleslavi a bezpochyby bazilika sv. Jiří s hrobem sv. Ludmily, v Praze na Hradčanech.

46

Praţský Hrad: Katedrála sv. Víta. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://zhola.com/praha/cz.php?st=katedralaSvVita

33

Obr. č. 5 – Bazilika sv. Jiří, Hradčany47

3.6 Milostivé sochy a obrazy Jedná se o kult uctívání Panny Marie, který se začíná objevovat přibliţně v 11. století a hlavním cíle je uctívání nějaké zázračné sochy, obrazu nebo ikony. Tento kult přetrvává vlastně aţ do dnes. Výrazy jako „milostivá“ či „milostivý“ jsou pouţívány proto, ţe sochám a obrazŧm jsou přisuzovány zázračné skutky, většinou se jedná o zázračné uzdravení po zjevení Panny Marie, záchranu ţivota díky zjevení Panny Marie. Nebo Panna Marie vyslyšela prosby a došlo k vymodlenému narození dítěte. Lidé prosili Pannu Marii o záchranu úrody před přírodními ţivly atd. 48

47

Mapy cz: Kostel sv. Jiří. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/8515-Kostel-svJiri 48 DANCÁK, František. Náboţenský turizmus. Prešov: Petra, 2005. ISBN 80-8900765-1, 24 stran.

34

3.7 Místa eucharistických zázraků Jedná se o zcela viditelný znak Jeţíšovy skutečné přítomnosti. Na světě existuje na 132 takovýchto míst, tvrdí se, ţe i na tak známých místech jako jsou Ludry či Fátima se dějí takovéto zázraky. 49 Velkým problémem dnešní společnosti je ovšem pochopení jejich skutečné hodnoty pro věřící a co je vlastně skutečná historie a co legenda. Dozajista nejznámějším takovým místem je Guadalupe v Mexiku a obraz Panny Marie Guadalupské, historie popisuje tento zázrak z roku 1531 formou rozkvetlých rŧţí v prosinci na místě, kde se nacházejí pouze kaktusy. Panna Marie se zjevila Juanu Diegovi Cuauhtlatoatzinovi, který měl biskupovi vyřídit, aby nechal na jistém kopci vystavět kostel, kde by Panna Marie mohla ukázat soucit, pomoc a dobrotu, biskup mu neuvěřil a neuvěřil mu ani při druhém zjevení a chtěl po Juanovi nějaký dŧkaz, toho se mu dostalo právě zmíněným kopcem plným rozkvetlých rŧţí. Jedná se fenomén ve světě, u nás historie o takovýchto zázracích nemluví.

3.8 Jiný neţ římsko-katolický náboţenský cestovní ruch Jedním ze základních negativ náboţenského cestovního ruchu v České republice, je nedostatek jiných neţ římskokatolických poutních míst. Velké mnoţství římskokatolických sakrálních památek a poutních místa zcela zastiňuje, památky, které jsou nedílnou součástí historie i jiných náboţenství. I přesto, ţe propagace římskokatolických sakrálních památek je velmi špatná, zvládá zcela odsunout dŧleţitost i jiných sakrálních památek na našem území. Termín poutní místo v římskokatolické církvi je obecně známý a dá se i celkem přesně definovat, podobné je moţná i v islámském světě, ale podstatně obtíţnější a i riskantní by byla aplikace tohoto termínu u ţidovského vyznání, podobné by to bylo i u protestantských církví.

49

DANCÁK, František. Náboţenský turizmus. Prešov: Petra, 2005. ISBN 80-8900765-1, 24 stran.

35

U nekatolických křesťanŧ by se na našem území daly za „poutní místa“ povaţovat např. lokality spojené s osobností Mistra Jana Husa, ovšem v trochu přeneseném významu. Patřily by sem dozajista, Betlémská kaple na praţském Starém Městě, nebo snad také Kozí Hrádek, kam se Mistr Jan Hus uchýlil a kde kázal. Mohly by to také být místa spojená a prvotní církví bratrskou. Kunvald, kde v roce 1457 byla zaloţena Jednota Bratrská.50

Obr. 6 – Betlémská Kaple51

Významnou součást dějin našeho národa a společnosti hraje ţidovská komunita a judaismus, Česká republika a samotná Praha, která zaujímá dŧleţité místo v ţidovské historii, je poseta ţidovskými památkami, především se jedná o synagogy a ţidovské hřbitovy, které jsou většinou na seznamu kulturních památek v ČR. Dá se vlastně říci, ţe kaţdé větší i menší město má svoji ţidovskou památku. V ţidovské společnosti se křesťanským poutním místŧm do jisté míry podobají údajné hroby starozákonních patriarchŧ na území Palestiny.52 U nás by se dalo hovořit o poutních místech jako o hrobech některých významných rabínŧ, ovšem s katolickými poutními místy jsou zcela nesrovnatelná a nedají se rovnat s katolickým kultem Panny Marie. Jedná se spíše o místa historicky významná nebo pietně uctívaná, i z dŧvodu toho, ţe ţádná z významných ţidovských osobností nebyla prohlášena za svatou.

50

Kunvald: Významné události. Kunvald info [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.kunvald.info/oslavy?hledany_text=oslavy 51 Sbor církve bratrské Praha 2: Kaple Betlémská. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.cb.cz/praha2/hus/kazani/betlemska_kaple.jpg 52 Emailová komunikace s panem Jiřím Fiedlerem, [email protected], vedoucí spisovny

36

Mezi nejznámější ţidovské památky u nás patří bezesporu Staronová synagoga v Praze, ke které se pojí legenda o Golemovi, kterého měl podle této legendy uloţit ke spánku velký rabín Low, celým jménem Jehuda Liwa ben Becalel, ten je pohřben na místním ţidovském hřbitově a jeho hrob je významným pietním místem.53 Dalším takovým místem je ţidovský hřbitov v Holešově na Moravě a jeho Šachova synagoga a místní hřbitov, tato synagoga je zcela ojedinělá, jedná se totiţ o synagogu tzv. polské typu, pro kterou jsou charakteristické květinové či zvířecí motivy.54 Na nedalekém hřbitově se nachází celosvětově uznávané pietní místo, hrobka významného rabína Šacha. Zcela ojedinělé postavení zaujímají ţidovské památky v Třebíči, které jsou zapsány na seznamu UNESCO.55 A za zmínku stojí určitě i Ţidovský hřbitov v Lipníku nad Bečvou, zde se nachází hrob rabína Barucha Theomima Frankela, který je téţ významným pietním místem. Ţidovský hřbitov v Mikulově s náhrobkem rabína Nachuma Sofera, který byl významným pietním místem aţ do roku 1977, kdy část této ţidovské památky musela ustoupit objektu pozemních staveb.

Obr. č 7 – Staronová synagoga56

Obr. č. 8 – Šachova synagoga57

53

Synagogue. Synagogue [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.synagogue.cz/ Kudy z nudy: Dovolená v Česku - to letí. Kudy z nudy [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Foto-a-video/3D-Prohlidky/Sachova-synagoga-v-Holesove.aspx 55 Cesty krajem: Váš turistický prŧvodce. Cesty krajem [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cestykrajem.cz/katalog/dle-lokalit/objekty/zidovska-ctvrt-hrbitov-v-trebici/ 56 Atlas cz: Ţidovské město. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://atlascs.logis.cz/objekty/Praha/zidovske_mesto.htm 57 Slovácko: Šachova synagoga. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz/cil/694/sachova-synagoga 54

37

Obr. č. 9 – Starý ţidovský hřbitov, Lipník nad Bečvou58

V Tachově byl na zdejším ţidovském hřbitově bezpochyby nejnavštěvovanějším místem hrob učence Nachuma Sofera, který se po své smrti stal „zázračným rabínem“. Existuje pověst o proroctví, které by mělo být ukryto pod deskou jeho náhrobku a také pověsti o zázračných uzdraveních některých ortodoxních ţidŧ, které jim přinesly motlitby u tohoto hrobu. Díky těmto pověstem se stal náhrobek a celý hřbitov vyhlášeným poutním místem ortodoxních ţidŧ, nicméně v nacistickém období byl hřbitov pleněn a ničen a spousta historicky významných náhrobkŧ zcela zmizela, další pak zmizely v roce 1963, kdy místní Národní výbor rozhodl, ţe bude hřbitov upraven na sad, beze stopy zmizel tentokrát i náhrobek vyhledávaného hrobu Nachuma Sofera. V neposlední řadě sem také patří Poběţovice, město v okresu Domaţlice, a událost spojená s prastarou rituální lázní, bazén mikve, které měl mimořádný ohlas v letech 1. Světové války. Nedochovaly se přesné záznamy, ale s velkou pravděpodobností následujících 10 let mikve nebyla v provozu, aţ okolo roku 1926 se ţidovská obec rozhodla pro rekonstrukci. Tehdy při odstraňování staré dlaţby z bazénu byl nalezen neobvykle velký kámen, který byl rozlámán na několik kusŧ, aţ později si zdejší rabín Gabriel Guns na jednom z kusŧ všiml rýsujícího se hebrejského písma, kámen byl opět

58

Hrady cz: Starý ţidovský hřbitov Lipník nad Bečvou. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=6668

38

poskládán a ukázalo se, ţe se pravděpodobně jedná bývalý mlýnský kámen se dvěma pásy hebrejské textu, který říká, ţe „ v roce 1743 – 44 se do pramene 310krát nechal ponořit Jisrael B. Š. a pravil, ţe tento pramen pomáhá všeobecně a také při neplodnosti.“ Rabín Guns a někteří odborníci usoudili, ţe zkratka jména vytesaná na kameni označuje věhlasného učence, léčitele a náboţenského mystika Israela, zvaného Baal Šem Tov, tj. Pán Boţího jména. Zpráva o tomto velkém objevu se rychle šířila a do Poběţovic se začali sjíţdět ortodoxní ţidé v hojném počtu a „zázračná“ mikve se stala poutním místem. Po 2. Světové válce bylo podzemí zbořené synagogy překryto jen betonovou deskou a místo upadlo v zapomnění, ještě pak v 90. Letech 20. Století přijíţděly skupiny a ptaly se na osud pověstné „Baal Šemovy mikve“, tehdejší majitel pro poutníky zřídil provizorní ponornou lázeň. Po změně majitele v roce 2000 jiţ lázeň nebyly v provozu.59

3.9 Kříţové cesty Kříţová cesta je umělecky zpracovaná nejvýznamnější událost římskokatolického víry, je to vlastně umělecký popis jednotlivých etap před Jeţíšovým ukřiţováním aţ po ukřiţování samotné. Jeţíšova cesta od soudu aţ na místo popraviště, na horu Kalvárii. V kostelech má většinou podobu 14 obrazŧ či plastik a v přírodě je nalezneme v podobě 14 kapliček, někdy boţích muk, která vedou do kopce, na vrcholu kopce se nachází kříţ, který znamená dvanácté zastavení, v těsné blízkosti se pak nachází poslední dvě zastavení. Jednotlivá zastavení: Pilátŧv soud, Jeţíšŧv kříţ, Jeţíšŧv první pád, Jeţíš potkává Pannu Marii, Jeţíš potkává Šimona, Jeţíš potkává Veroniku, Jeţíšŧv druhý pád, Jeţíš potkává jeruzalémské ţeny, Jeţíšŧv třetí pád, příprava na Jeţíšovo ukřiţování, Jeţíšovo ukřiţování, Jeţíšova smrt, Jeţíšovo mrtvé tělo na klíně matky, Jeţíšŧv pohřeb.

59

Emailová komunikace s panem Jiřím Fiedlerem, [email protected], vedoucí spisovny

39

Jak bylo jiţ zmíněno, kříţové cesty jsou součástí interiéru některých kostelŧ, ale většinou je nalezneme venku, také mohou být součástí poutních míst. V těchto případech představují pro poutníka moţnost zastavení se a pomodlení se před návštěvou poutního místa. V České republice se nachází velké mnoţství poutních míst, tudíţ i relativně velký počet kříţových cest. 1. Kříţová cesta na Svatý Kopeček v Mikulově – patří mezi nejstarší kříţové cesty u nás. Zakladatelem této kříţové cesty byl olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina. 2. Nejdecká kříţová cesta – město Nejdek se nachází v okrese Karlovy Vary, tato kříţová cesta vznikla v letech 1851 – 1858 a skládá se ze 14 kapliček, které jsou 3, 5 m vysoké. Poprvé byla vysvěcena 24. 10. 1858 a Střelecký vrch na kterém se nachází byl přejmenován na Kříţový. Na tomto vrchu se nachází sedmimetrový krucifix. 3. Kříţový vrch u Cvikova – tato kříţová cesta se nachází na Kříţovém vrchu, který se vysoký 437 m, město Cvikov leţí v Okrese Česká Lípa. Tento vrch je také často nazýván „Kalvárie“.60 Stavba začala roku 1730 a to Boţím hrobem, cesta ke kapli pak postupem času získala podobu kříţové cesty, tím ţe několik dobrovolníkŧ na vlastní náklady nechalo vystavět 8 kapliček, které představovaly nejdŧleţitější Kristova zastavení. 4. Kříţová cesta Sedmibolestné Panny Marie v Ořechově – navrţena architektem Ing. Markem Štěpánem.61 Tato kříţová cesta představuje sedm bolestí Panny Marie. 5. Kříţová cesta Teplice nad Bečvou – tento soubor 14 kapliček byl postaven v letech 1737 – 1738, později v letech 1868 – 1869 opraven.

60

Cvikov: O městě. Cvikov [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.cvikov.cz/?show=omeste 61 Peregin: Kříţová cesta Sedmibolestné Panny Marie. Peregin [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://peregrin.webnode.cz/krizova-cesta-sedmibolestne-panny-marie/

40

6. Kříţová cesta Kalvárie – Hluboké Mašŧvky, tato kříţová cesta z roku 1860 se skládala pŧvodně ze 14 dřevěných kapliček, které byly později nahrazeny zděnými kapličkami, na vrcholu Kalvárie se nachází tři překrásné dřevěné kříţe a Boţí hrob.

3.10

Zvláštní poutě

Mezi tyto poutě by se jistě dala zařadit tzv. svatojiřská pouť na horu Říp, kterou kaţdoročně pořádá římskokatolická farnost Roudnice, tato pouť se koná vţdy první neděli po svatém Jiří. Na vrcholu hory se nachází Rotunda sv. Jiří a uvnitř se nachází Památník českého státu a samozřejmě socha sv. Jiří s drakem.

Obr. č. 10 – Rotunda sv. Jiří62 Další takovou poutí by byla i pouť na Sněţku, jedná se o svatovavřineckou pouť. Kaple na vrcholu naší nejvyšší hory je zasvěcena právě sv. Vavřinci, patronu všech

62

Říp: Rotunda sv. Jiří. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.hora-rip.cz/rotunda-svjiri.php

41

knihařŧ, archivářŧ, ale také kuchařŧ. Pouť se koná kaţdoročně k 10. 8., coţ je den jeho svátku a těší se oblibě široké veřejnosti, jak české, tak polské. Účastní se jí poutníci, tak turisté. Dobré „sousedské“ vztahy podtrhuje i fakt, ţe při slouţení mší dochází ke střídání celebrantŧ z řad biskupŧ královehradecké diecéze, tak i z polské legnické diecéze. Jistou zvláštností je i účast prezidenta republiky pana Václava Havla.

Obr. č. 11 – Dřevěná kaple zasvěcená sv. Vavřinci 63

63

Panoramio: Krkonoše,Sněţka - Kaple sv. Vavřince. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.panoramio.com/photo/37428657

42

4 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POUTNÍ MÍSTA ČESKÉ A MORAVSKÉ CÍRKEVNÍ PROVINCIE Česká republika se dělí na českou a moravskou církevní provincii, kaţdá provincie se pak skládá z hlavní, tzv. metropolitní arcidiecéze a několika přidruţených diecézí. V čele metropolitní arcidiecéze stojí většinou arcibiskup, tzv. metropolita, jemu jsou pak podřízeni jednotliví biskupové, kteří stojí v čele přidruţených diecézí. Říká se jim tzv. sufragánní biskupové. Jednotlivé arcidiecéze a diecéze se dále dělí na vikariáty, ty pak na farnosti, jako základní organizační struktury církve. V Moravské církevní provincii se dělí jednotlivé diecéze a arcidiecéze na děkanáty.

Obr. č. 12 – Mapa České a Moravské církevní provincie64

64

Wikipedia: Diecéze. [online]. [cit.2012-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CoA_CZ_Dieceze.png

43

4.1 Česká církevní provincie Česká církevní provincie, v čele s arcibiskupem kardinálem Dominikem Dukou, se skládá z praţské arcidiecéze, litoměřické diecéze, královéhradecké diecéze, plzeňské diecéze a českobudějovické diecéze.

4.2 Nejvýznamnější poutní místa České církevní provincie Arcidiecéze praţská – s počtem obyvatel 2, 051 mil. Obyvatel, z toho 371 tisíc věřících, se skládá ze 14 vikariátŧ a 140 farností a je největším správním celkem římskokatolické církve. V její správě je 913 kostelŧ a kaplí, tudíţ i velké mnoţství poutních míst.65 Arcidiecéze praţská je přímo poseta poutními místy, a kdyţ by kaţdé stálo za zmínku, je jich takové mnoţství, ţe je nutné vyzdvihnout jen některá a tím zdŧraznit jejich význam. Jedním z nejvýznamnějších míst v Praze je zajisté mariánské poutní místo Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského, tzv. Praţské Jezulátko. Kostel je známý především díky milostivé sošce Praţského Jezulátka, také často přezdívaný „ U Praţského Jezulátka.“66 Míří sem lidé z celého světa, aby prosili Jezulátko o pomoc, prosí o uzdravení či si přejí narození dítěte. Jezulátko svou pravou rukou ţehná a v levici drţí zeměkouli, jako znamení, ţe ve svých rukou drţí celý svět. Dalším významným poutním místem je Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava ve Staré Boleslavi, jedná se historicky o velmi významné poutní místo s Palladiem (posvátná ochrana67) a o místo mučednické smrti patrona českých zemí sv.

65

Praţská arcidiecéze: Naše diecéze. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.apha.cz/nasearcidieceze/ 66 Kramerius: Digitální knihovna městské knihovny v Praze. Kapitola: O karmelitském jezulátku v kostele Panny Marie Vítězné, [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=1599 67 Iencyklopedie: náboţenství, filozofie, humanitní vědy. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.iencyklopedie.cz/vypistematu.php?sel_rnavigace=religionistika&sel_znak=p&sel_skupina=pa

44

Václava. Při získávání informací o návštěvnosti jsem pořádala o pomoc Městské Informační centrum Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Jak uvádí v emailu pí Fialová Petra, 9. 2. 2012, je návštěvnost během tzv. Týdnu oslav asi 10 – 20 tisíc návštěvníkŧ. Významnou událostí byla i návštěva Benedikta XVI., tehdy činil počet poutníkŧ asi 50 tisíc. Další v pořadí, které stojí určitě za zmínku je Kostel Narození Páně, tzv. Loreta v Praze, jako jedna z nejvíce navštěvovaných památek Prahy. Také Kostel sv. Ludmily v Tetíně, další historicky významné poutní místo, místo vraţdy sv. Ludmily, coţ byla česká kněţna a ţena prvního přemyslovce, kníţete Bořivoje I. Nesmíme zapomenout ani na Svatou Horu u Příbrami a její Poutní Kostel Panny Marie Svatohorské, jedná se o nejstarší poutní místo v Čechách. Patří mezi nejnavštěvovanější poutní místa u nás, nicméně přesná čísla nejsou známa, chybí sčítací zařízení, placenou sluţbou v okolí je parkoviště v blízkosti, díky jemu, uvádí oficiální stránky Svaté Hory, ţe návštěvnost stoupla o asi 80 % od doby, kdy se místo zapojilo do Projektu Religiózní turistika ve Svaté Hoře.

Obr. č. 13 – Svatá Hora u Příbrami

68

68

Obr. č. 14 – Anděl u Praţské Brány 69

Svatá Hora: Fotogalerie areálu Svaté Hory. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://svatahora.cz/cz/gallery/image/6090/pohled-od-kramku

45

Obr. č. 15 – Stará Boleslav Vlastní foto

69

Svatá Hora: Fotogalerie areálu Svaté Hory. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://svatahora.cz/cz/gallery/image/6092/andel-u-prazske-brany

46

Obr. č. 16 – Stará Boleslav 2 Vlastní foto

Diecéze litoměřická – rozkládá se na rozloze 9 380 km2, zahrnuje 5 krajŧ. Jedná se o celý Ústecký a Liberecký kraj, částečně i kraj Královehradecký a jen okrajově zasahuje do kraje Karlovarského. Počet obyvatel činí 1, 335 mil., z toho asi 216 tisíc věřících. Diecéze má ve správě 1135 kaplí a kostelŧ a skládá se z 10 vikariátŧ, které se rozdělují do 437 farností.70 Opět je nezbytné podotknout, ţe diecéze oplývá velkým počtem poutních míst a je nemoţné se věnovat kaţdému jednotlivému místu zvlášť, proto je výběr zcela intuitivní a náhodný a jsou to především místa uváděná webovými stránkami diecéze.. Jedná se především o mariánská poutní místa, nebo místa s úctou k Nejsvětější Trojici či úctou k nějaké Boţské osobě. Andělská Hora, město leţící v okrese Bruntál se mŧţe pochlubit římskokatolickým kostelem Narození Panny Marie. Za zmínku stojí určitě Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Bozkovu u Semil, historie tohoto kostela spadá aţ do první poloviny 14. Století, kdy sice za husitských válek zanikl, ale místnímu faráři se podařilo zachránit zázračnou sošku Panny Marie tím, ţe ji zakopal do země. Později v místě nálezu sošky, vytryskl léčivý pramen.71Dále pak Poutní Kostel Panny Marie Monserratské a sv. Barloloměje v Doksech. Soška Panny Marie Monserratské, tzv. černé Madony, které na světě existují pouze tři, je umístěna v kostele nad hlavním oltářem.72 Poutní Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově, jedná se o nejnavštěvovanější poutní místo této diecéze.73 V poslední řadě pak Poutní Kostel Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích, který je spojen s úctou k milostivé sošce Bo-

70

Biskupství litoměřické: Diecéze litoměřická. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.dltm.cz/dieceze-litomerice 71 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 7. 72 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 13. 73 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 15.

47

lestné Matky Boţí pod kříţem. Pŧvodní soška je dřevěná obklopená kovovým rouchem, současná je 150 cm vysoká a je umístěna za sklem.74

Plzeňská diecéze – zahrnuje Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, ovšem s výjimkou Nepomucka, Sušicka a několika obcí okresu Rakovník a Chomutov. Z celkového počtu obyvatel 819 tisíc je zhruba 149 tisíc věřících. Diecéze je rozdělena do 10 vikariátŧ a má ve správě 754 kostelŧ a kaplí. Z mnoha poutních míst je nutné opět vyzdvihnout jen několik z nich, jedná se v převáţné většině o mariánská poutní místa.75 Poutní loretánská kaple Panny Marie v Boru má podobu svaté chýše, součástí kaple je ambit, coţ je „zpravidla kříţová chodba“76 s obrazy Jeţíšova utrpení. Za zmínku stojí určitě i Kaple Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Pocinovic, toto místo je spojeno s legendou o slepé kobyle, která zabloudila v lese, kopytem šlápla do pramene, ten ji vstříkl do očí a tím se jí vrátil zrak.77 Další v řadě je pak Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni, ve výklenku na hlavním oltáři je umístěna milostná socha Panny Marie, tzv. Plzeňské Madony.78

74

Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 31. 75 Plzeňská diecéze: Diecéze. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.bip.cz/dieceze/ 76 Iencyklopedie: náboţenství, filozofie, humanitní obory. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.iencyklopedie.cz/vypistematu.php?sel_rnavigace=krestanstvi&sel_znak=a&sel_skupina=am 77 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 12 78 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 37.

48

Obr. č. 17 – Katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň79

Českobudějovická diecéze – je poslední diecézí české církevní provincie,o rozloze 11 500 km2 má 751 722 obyvatel a 241 984 věřících, spravuje 10 vikariátŧ ze 361 farností. Tato diecéze se mŧţe pochlubit 511 kostely a kaplemi. Sv. Mikuláš a sv. Jan Nepomucký jako ochránci diecéze.80 Klášterní kostel Panny Marie Růţencové v Českých Budějovicích, v interiéru byly rozmístěny nástěnné malby s figurálními výjevy a rŧţencovými tajemstvími.81 Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kájov, s kaplemi Smrti Panny Marie a sv. Linharta, jsou jedny z nejstarších mariánských míst v Čechách. Filiální kostel Panny

79

Plzeňský deník: Druhá věţ pro Barlomoměje. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/druha-vez-pro-bartolomeje-20120412.html 80 Českobudějovická diecéze: bcb. [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.bcb.cz/Dieceze

49

Marie Sněţné v Kašperských Horách, v blízkosti poutního kostela se nachází poutní kaple Panny Marie Klatovské, na severní straně kaple vyvěrá pramen, který byl povaţován za léčivý.82

Obr. č. 18 – Kostel Nanebevzetí Panny Marie83

Královehradecká diecéze – rozloha diecéze je 11 650 km2, hranice diecéze téměř kopírují hranice bývalého východočeského kraje. Počet obyvatel činí 1, 26 mil., z toho 307 tisíc věřících. Diecéze je správně rozčleněna do 14 vikariátŧ a 265 farností. Kaţdý vikariát je zastoupen knězem, tzv. vikářem, který představuje spojení mezí farou a biskupstvím.84

81

Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s 11. 82 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s. 22. 83 Český Krumlov: Poutní kostel Kájov. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_koskaj.xml 84 Královehradecká diecéze: oficiální stránky královehredecké diecéze. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.bihk.cz/dieceze/

50

Zpočátku by bylo nejlepší se zmínit o filiálním kostele sv. Barbory v Kutné Hoře, jako jedno z nejznámějších poutních míst této diecéze. Hlavní pout se zde koná 4. 12, vţdy na svátek Barbory. Jedná se i jeden z nejkrásnějších křesťanských svatostánkŧ a je zasvěcen sv. Barboře, která je patronkou všech havířŧ. Zboţné úctě poutníkŧ se těší soška Madony s Jeţíškem, která je umístěna na oltáři sv. Kateřiny a neopomenutelný je i oltář sv. Kříţe zdobený obrazem sv. Vojtěcha, kterému je zasvěcen i farní kostel sv. Vojtěcha v Libici nad Cidlinou. Hlavní pout se zde koná 23. 4 na svátek sv. Vojtěcha. Libice a farní kostel jsou úzce spjaty s ţivotem a osudem sv. Vojtěcha, coţ byl první biskup české národnosti, kostel byl pŧvodně zasvěcen sv. Bonifáci, Vojtěchovu oblíbenému světci.85Za zmínku stojí určitě Havířský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poděbradech, tento kostel byl postaven na místě tragické události z roku 1496, kdy bylo v Poděbradech popraveno deset vŧdcŧ povstání kutnohorských havířŧ. S kostelem je spjata legenda, která říká, ţe krev popravených havířŧ pokropila větev místního dubu a ta od té doby rodila ţaludy ve tvaru bezhlavých těl v kápích.86 A v neposlední řadě Poutní kaple Panny Marie Sněţné v Polici nad Metují, Hvězda, kde na dnešním místě kaple pŧvodně stával vysoký dřevěný kříţ s pozlacenou šesticípou hvězdou pro orientaci pocestných. O toho pojmenování Hvězda. Dále pak Poutní kostel Navštívení Panny Marie na Svatém poli v Přelouči, toto místo je spojeno se zázračným uzdravením místního faráře, který se při ošetřování nemocných morem nakazil.87

85

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-7033844-X. 86 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s. 37. 87 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROţ.), s. 40.

51

Obr. č. 19 – Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře 88

4.3 Moravská církevní provincie Moravská církevní provincie je stejně jako Česká církevní provincie dělena na metropolitní diecézi, kterou je Arcidiecéze olomoucká a na přidruţené diecéze, a to diecézi brněnskou a diecézi ostravsko-opavskou. Rozdíl je menších správních jednotkách, kterými jsou v tomto případě děkanáty. Jedná se o ekvivalent vikariátŧ. Územní jednotky, které jsou větší neţ farnosti a menší neţ diecéze.

4.4 Nejvýznamnější poutní místa Moravské církevní provincie

Olomoucká arcidiecéze – se skládá ze 419 farností sdruţených ve 22 děkanátech. Rozkládá se na území o rozloze přes 10 tisíc km2 a s počtem obyvatel 1, 375 miliónŧ obyvatel, z něhoţ se skoro 650 tisíc hlásí ke katolické víře. Olomoucká diecéze je plná poutních míst. Mezi nejznámější zajisté patří Velehrad, Dub nad Moravou a Svatý

88

Středočeský kraj: Kostel sv. Barbory. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedictvi/narodni-kulturni-pamatky/kostel-sv-barboryv-kutne-hore.htm

52

Kopeček, ale i velké mnoţství dalších významných a krásných poutních míst. Mezi nejkrásnější patří poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně, hlavní pouť je vţdy v neděli nejbliţší k 15. 8 a sezóna poutí končí dušičkovou poutí, která se koná druhou neděli v říjnu. Jak píše paní Procházková z Matice svatohostýnské v emailu z 10. 11. 2011 „ Víme jen kolik lidí je ubytováno v poutních domech Matice, pro rok 2010 to bylo 6300 hostů.“89 Paní Procházková dále uvádí, ţe se v bazilice nenachází ţádné sčítací zařízení a tudíţ si ţádné statistiky nevedou, ale odhady mluví o 300 – 400 tisících návštěvníkŧ za rok, z toho asi 90 % přichází v poutní sezónu za kterou se povaţuje období mezi dubnem a říjnem. Na největší pouť, coţ je Pouť Orelská bývá návštěvnost mezi 10 - 20 tisíci návštěvníky. Tento kostel se těšil úctě aţ do 18. Století, kdy byl, jako mnoho dalších zrušen a odsvěcen, církevními reformami Josefa II. Nicméně poutní tradice zde měla hluboké kořeny a umoţnila obnovu, i díky podpoře arcibiskupa P. A. Stojana. A trvalá správa rádu Tovaryšstva Jeţíšova vybudovala kříţové cesty. Jan Pavel II. udělil kostelu titul Basilica minor. Dalším velice známým poutním místem je jistě poutní kostel Všech svatých v Dubu na Moravě, od roku 1727 byl v kostele umístěn milostivý obraz, ke kterému se váţí rŧzné legendy o uzdravení. Tento milostivý obraz představuje tzv. Černou madonu, která drţí děťátko a nad nimi září z jedné strany Slunce a z druhé Měsíc, součástí kostela je i kříţová cesta a varhany. Pod presbytářem nalezneme kryptu s ostatky kněţí, kteří byli pŧvodně pochováni na starém hřbitově.90

89 90

Emailová komunikace s paní Procházkovou, Matice svatohostýnská, [email protected] DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 107 s. Navštivte--. ISBN 80-703-3875-X, strana 81.

53

Obr. č. 20 – Poutní kostel Všech svatých, Dub na Moravě91

Poutní kaple sv. Klimenta v Osvětimanech u Uherského Hradiště, podle legendy byl tento kostel samotným sv. Cyrilem.92 Poutní kostel Narození Panny Marie ve Štípě, kde se hlavní pouť koná vţdy sobotu a neděli nejbliţší k 8. 9. A také tzv. Svatohubertská pouť. Na hlavním oltáři se nachází mariánská socha Panny Marie, která patří mezi nejstarší na Moravě.93

91

Kudy z nudy - Dovolená v Česku - to letí: Poutní kostel v Dubu nad Moravou. [online]. [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Poutni-kostel-v-Dubu-nadMoravou.aspx 92 DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 107 s. Navštivte--. ISBN 80-703-3875-X, strana 45. 93 DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 107 s. Navštivte--. ISBN 80-703-3875-X, strana 54.

54

Obr. č. 21 – Poutní kostel Narození Panny Marie, Štípa Vlastní foto

Poutní kaple sv. Jana Sarkandera v historické části Olomouce.94 Krásným místem je jistě i Poutní kostel Panny Marie Sněţné v Provodově, kde poutní sezóna začíná 1. 5. Tento kostel má skromný a prostý interiér, nad oltářem je uctívaný obraz Panny Marie Kojící a nad sakristií se nachází další obraz, a to obraz Panny Marie Sněţné. Dále pak sochy sv. Antonína Paduánského, sousoší sv. Anny s Pannou Marií a sv. Terezie či socha sv. Františka z Assisi. Okna kostela jsou barevná, s vyobrazením sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. V blízkosti kostela se nachází kaplička nad vodním pramenem. Ke zhlédnutí kostela je nutné zdolat 52 schodŧ. Součástí areálu je i kříţová cesta. Pro zjištění návštěvnosti tohoto místa, poskytla informace Římskokatolická Farnost Ţelechovice nad Dřevnicí, která spravuje Poutní kostel Panny Marie Sněţné v Provodově. Z emailu ze 7. 2. 2012 vyplývá, ţe Dušičkové pouti se pravidelně účastní okolo 500 lidí, jedná se především o lidi z blízkého okolí. Hlavní pouť, která se

94

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 107 s. Navštivte--. ISBN 80-703-3875-X, strana 92.

55

koná 5. 8., Panny Marie má asi nejhojnější účast, odhady mluví o 700 – 800 účastnících. Statistiky o dalších poutích (Pouť na sv. Štěpána a Hasičská pouť) bohuţel nejsou.95

Obr. č. 22 – Poutní kostel Panny Marie Sněţné, Provodov Vlastní foto Polsední místo ve výčtu významných poutních míst olomoucké arcidiecéze zaujímá poutí kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, počátky historie tohoto místa jsou spjaty s J. Andrýskem, obchodníkem s vínem, který dle pověsti slíbil po tom, co se mu zjevila Panna Marie, ţe pokud se mu bude dařit, nechá na místě zjevení postavit kapli. Tk i učinil, v roce 1628 získal povolení ke stavbě, kaple byla vysvěcena roku 1633, bohuţel znična za třicetileté války a později v letech 1650 – 1656 obnovována. Dle farnosti na Svatém Kopečku je velice těţské údaje o návštěvnosti získat, je to opět absencí sčítacího zařízení.Ale odhadem kaţdou neděli navštíví místo okolo 500 turistŧ.96

95 96

Emailová komunikace s farností Ţelechovice nad Dřevnicí,[email protected] Emailová komunikace s farností na Svatém Kopečku, [email protected], představený Ambroţ.

56

Brněnská diecéze – se rozkládá na území o rozloze 10 597 km2, svojí rozlohou patří mezi tři největší v České republice. V současnosti spravuje na 449 farností. Na území této diecéze se nachází 82 poutních míst a zhruba necelá polovina je zasvěcena Panně Marii.97 Za nejvýznamnější poutní místa jsou povaţovány: Poutní kaple Panny Marie, Brno-Líšeň, tuto poutní kapli nechala postavit Eliška Bergerová, která podle pověsti chodívala na toto místo se svým slepým synem, kterému se jednoho den zázračně zrak vrátil, prý uviděl Pannu Marii s Jeţíškem v náručí.98 Pout se koná 15. 8. (Nanebevzetí Panny Marie). V diecézi brněnské nalezneme také Farní kostel Navštívení Panny Marie v Hlubokých Mašŧvkách s dubovou soškou Panny Marie z De Foi a s poutním areálem s kříţovou cestou a kopií Lurdské jeskyně. Další v pořadí stojí za zmínku Kaple Zjevení Panny Marie v trní, Brno-Tuřany, která patří k nejstarším poutním místŧm na Moravě. Název je odvozen podle legendy, která praví, ţe sošku Panny Marie nalezl v keři planých rŧţí rolník, který se vracel z práce na poli.99 Také Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Brně ve Starém městě, tento kostel byl povýšen papeţem Janem Pavlem II. A nese titul „Basilica minor.“ Nad vchodem je freska s Pannou Marii a vyobrazením Brna.100 Farní kostel sv. Anny v Ţarošicích, na hlavním oltáři se nachází milostná soška Staré Matky Boţí Ţarošické, která pochází ze 14. Století sem byla přenesena ze zrušeného poutního kostela Panny Marie ve vinici z vedlejší obce.101 Pan farář Josef Pohanka v emailu z 2. 3. 2012 poskytl informace o návštěvnosti tohoto místa. V hlavní pouť, konající se vţdy druhou sobotu v září je prŧměrný počet asi 10 tisíc poutníkŧ, dále pak mariánských poutí se účastní cca 1500 poutníkŧ. Kaţdoročně se pak slaví vţdy poutě o prvních sobotách v měsíci s účastí

97

Biskupství brněnské: oficiální stránky brněnské diecéze. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.biskupstvi.cz/historie 98 Mariánská poutní místa: atlas: Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROŢ.), s. 17. 99 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROŢ.), s. 53. 100 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROŢ.), s. 47. 101 Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROŢ.), s 57

57

kolem 200 poutníkŧ. Pan Pohanka dále uvádí, ţe roční návštěvnost místa by se dala odhadnout na 30 tisíc poutníkŧ.102 A nakonec, Poutní kostel Panny Marie Karmelské v Kostelním Vydří. Na kopci nad vsí se často prý objevovala záře, zejména v sobotu, bylo to povaţováno za znamení, ţe Panna Marie zve věřící k modlitbě. Blízko se nachází prostá kříţová cesta a v lese malý hřbitov.103 Za zmínku by určitě stáli i ostatní poutní kostely a kaple, jako například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého s magickou číslicí 5. Kostel je postavem na pŧdorysu pěticípé hvězdy, má pět vchodŧ, pět oltářŧ, pět oválných a pět trojúhelných kaplí a na zeměkouli na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělŧ.104 Nebo filiální kostel sv. Michaela archanděla, podle legendy se místě dnešního kostelu kdysi zastavil sám Metoděj a přikázal zde postavit kapli a slíbil, ţe se vrátí a kapli vysvětí, coţ také splnil. Nesmí se zapomenout ani na poutní kapli sv. Jakuba v Ivančicích u Brna, hlavní pouť se zde koná v neděli po 25. 7 na svátek Jakuba a poutní kapli sv. Barbory v Klouboukách u Brna s pŧdorysem řeckého kříţe. Také kostel Jména Panny Marie ve Křtinách, historie tohoto kostela je spojena s premonstrátským řádem. Tomuto kostelu, jako i většině ostatním, byla osudná třicetiletá válka a později reformy Josefa II. Premonstráti dali vystavět nový poutní kostel aţ na konci 17. století., základní kámen byl poloţen v roce 1728.105 Se statistikou návštěvnosti mi pomohl získat farář Mons. Jan Peňáz, ten uvedl, ţe prŧměrná návštěvnost kostela v zimním období je asi 80 lidí na mši a v poutním období, coţ je sobota a neděle po svátku Nanebevstoupení Páně, nejbliţší neděle k 29. 6. Na svátek Petra a Pavla, nejbliţší neděle k 26. 7., coţ je svátek sv. Anny, neděle po 15. 8. – Nanebevzetí Panny Marie a třetí neděle v říjnu, coţ je tzv. Dušičková pouť, je návštěvnost přes 1000 lidí, v roce 2010 kostel navštívilo přes 1300 lidí.106

102

Emailová komunikace s místním farářem Josefem Pohankou, [email protected] Mariánská poutní místa: atlas : Česká republika 1:500 000. 1. vyd. Praha, c2007, 192 s. ISBN 97880-86999-01-2 (BROŢ.), s 26 s 104 DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 807033-875X. 105 DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 807033-875-X. strana 34. 106 Emailová komunikace s Mons. Janem Peňázem, [email protected], +420 736 439 189 103

58

Obr. č. 23 – Poutní kostel Navštívení Panny Marie, Hluboké Mašůvky107 Ostravsko-opavská diecéze – tato diecéze zahrnuje území Moravskoslezského kraje, i okresu Jeseník, který podle státního uspořádání patří do Olomouckého kraje. Spravuje 275 farností v 11 děkanátech se 420 tisíci věřícími z celkového počtu 1, 315 milionŧ obyvatel.

108

Poutní místa této diecéze jsou vyhledávaným cílem jak poutníkŧ, tak tu-

ristŧ, pro jejich architektonickou výjimečnost. Patří mezi ně: Farní kostel Navštívení Panny Marie v Bílé Vodě s obrazem Navštívení Panny Marie nad hlavním oltářem, sochou Madony s dítětem a bočními oltáři zasvěcenými sv. Kříţi, sv. Janu Nepomuckému, sv. Hedvice (patronka Slezska a Polska), sv. Otýlii (patronka Alsaska) , sv. Rodině a sv. Josefu Kalasantskému (zakladatel piaristŧ).109 Poutní kostel sv. Ignáce z Loyoly v Borové , kde se hlavní pouť koná na sv. Ignáce 31. 7. Poutní kostel je zasvěcen sv. Ignáci, zakladateli řádu jezuitŧ. V neposlední řadě poutní kaple Boţského Salvátora v Dolních Ţivoticích kde se kaţdoročně konají tzv. Slezské poutě, vţdy první neděli po 14. 9. (Povýšení sv. Kříţe). Nedaleko kaple se nachází studna, ke které se váţe pověst, podle které byla Opava a její okolí v roce 1759 postiţeno plicním morem, muţ, který jezdil okolo a napájel zde své koně a vodu vozil i své rodině, které se nemoc zázračným zpŧsobem vyhýbala a lidé uvěřili v zázračnou moc studny.110 Dále pak poutní kostel sv. Kříţe v Horní Lomné, tradice poutí sahá do roku 1833, na hlav-

107

Farnost Hluboké Mašŧvky, [online].[cit.2012-04-12]. Dostupné z: http://www.farnostmasuvky.cz/ Diecéze Ostravsko opavská. Ostravsko opavská diecéze [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.doo.cz/cs/dieceze.html 109 DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 80-7033875-X. strana 65. 110 DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 80-7033875-X. strana 80 108

59

ním oltáři se nachází socha Ukřiţovaný Kristus a sochy Panny Marie a sv. Jana, v nedaleké blízkosti je u pramene vybudována umělá Lurdská jeskyně.111 Také Španělská kaple, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně, tady se hlavní pouť koná vţdy nejbliţší neděli k 15. 9. (Panna Marie Bolestná), uvnitř kostela se nacházejí sochy sv. Petra a sv. Pavla, dále pak sochy sv. Cyrila a Metoděje, dominantou kostela jsou mohutné klasicistní varhany. V této diecézi se nachází krásná poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje v Radhošti, tady se hlavní pouť koná vţdy poslední sobotu v květnu, 5. 7. Na sv. Cyrila a Metoděje. Na této posvátné hoře, podle legendy sídlil pohanský bŧh slunce, války a vítězství a jeho uctívání zrušili samotní věrozvěstové Cyril a Metoděj, na pŧvodním pohanském místě nechali postavit dřevěný kříţ, který byl roku 1805 nahrazen kamenným kříţem. Později zde byla vystavěna i dřevěná kaple, kde hlavní oltář zdobí kříţ a sochy věrozvěstŧ, na bočním oltáři najdeme kopii obrazu Valašské Madony, druhý boční oltář se zasvěcen sv. Václavovi. Za kaplí se nachází monumentální sousoší sv. Cyrila a Metoděje.112 V neposlední řadě poutní kostel na Uhlířském Vrchu u Bruntálu, poutní tradice tohoto kostela má svŧj pŧvod v legendě, v které rytíř při lovu zabloudil v lesích a byl zachráněn uhlířem, tento rytíř zde pak nechal na dŧkaz své vděčnosti vystavět dřevěnou kapli, do které pořídil kopii obrazu Panny Marie Pasovké, ale vzhledem k rostoucímu počtu poutníkŧ byl postavem velký poutní kostel, ke kterému vede překrásná lipová alej vysázená roku 1770. Uvnitř kostela nalezneme šest prázdných kaplí kříţové cesty, varhany z konce 19. Století a mramorový obětní stŧl.113

111

DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, ve Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 807033-875-X , s. 85. 112 DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, ve Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 807033-875-X, s. 96. 113 DIBELKOVÁ, I., Navštivte poutní místa na Moravě, ve Slezsku, Praha Olympia, 2005, ISBN 807033-875-X, s. 101.

60

Obr. č. 24 - Vybraná poutní místa

Zdroj:vlastní zpracování (ArcMap 10)

Mapa ukazuje významná poutní místa, jsou zastoupena jak mariánská poutní místa, tak historicky významná, kam se dá jistě zařadit Stará Boleslav nebo např. Velehrad a také místa zasvěcená světcŧm či tzv. Druhé boţské osobě.

61

5 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU NÁBOŢENSKÉHO CESTOVNÍHU RUCHU V ČR 5.1 Dotazníkové šetření „Stále větší důraz je dáván na získávání informací prostřednictvím dotazníkových (anketních) šetření, která jsou zaměřena na občany a zkoumají jejich postoje k problémovým oblastem, vnímání log a symbolů, k jejich identifikaci s územím, apod.“114 Nejprve bylo nutné zajistit si vhodnou skupinu respondentŧ, a jakou formou bude šetření probíhat, coţ v tomto případě bylo zasílání dotazníkŧ kaţdému respondentu zvlášť. Před samotným rozesíláním dotazníkŧ respondentŧm byl vytvořen vzorek, který se skládal z 10 lidí a cílem bylo zjištění jakési „srozumitelnosti“ předkládaného dotazníku. 5.1.1

Cíle a záměry

Záměrem tohoto výzkumu je rozbor náboţenského cestovního ruchu v České republice, také vztah společnosti k tomuto druhu cestovního ruchu, zjištění povědomí o této problematice i v nevěřící části obyvatelstva a také zda společnost vyuţívá sluţeb cestovních kanceláří. Dalším záměrem bylo dozvědět se, která poutní místa v České republice lidé nejvíce znají, a jedním hlavních cílŧ bylo zjištění, zda je naše společnost dostatečně informována o moţnostech tohoto zcela opomíjeného druhu cestovního ruchu. 5.1.2

Hypotézy – jejich stanovení

Na začátku celého výzkumu bylo nutné si poloţit několik otázek, které úzce souvisejí s tématem a pokusit se na ně odpovědět, stanovit si tzv. hypotézy

62

H1 = Náboţenský cestovní ruch je neznámý fenomén (neznámá záleţitost). Tato hypotézu bude ověřena, jestliţe procentuální podíl odpovědí NE u otázky č. 1 bude více jak 60 %. A odpověď NE u otázky č. 3, taktéţ 60 %. Metodou je tedy procentuální podíl, modus. H2 = Náboţenský cestovní ruch je málo marketingově propagován Tato hypotéza bude opět ověřena procentuálním podílem odpovědí NE u otázky č. 5. Procentuální podíl k ověření této hypotézy byl určen na více jak 70 %. H3 = Náboţenský cestovní ruch je lákavá forma poznávacího cestovního ruchu Hypotéza bude ověřena či vyvrácena odpověďmi z otázky č. 6. Procentuální podíl musí činit více jak 50 % u odpovědí ANO. 5.1.3

Vlastní výzkum

Bylo vyuţito dotazníku, jehoţ výzkumný soubor činil 100 respondentŧ rŧzných věkových skupin, vzdělání či respondentŧ z rŧzných krajŧ naší republiky, tudíţ se jednalo o občany jen České republiky. Kaţdý jednotlivý respondent mohl odpovídat dle svého vlastního uváţení a nebyl nijak a ničím ovlivňován. 5.1.4

Sběr dat

Data k tomuto dotazníku byla sesbírána v prŧběhu února a března roku 2012. Dotazník byl rozeslán do FKK spol. s. r. o., na Policii ČR v Přerově, na Celní Úřad v Přerově a do Domova Seniorŧ v Přerově a bylo vyuţito i osobních kontaktŧ. Kaţdý respondent obdrţel email, jehoţ přílohou byl dotazník a součástí emailu byly pokyny k vyplnění. Nutno podotknout, ţe kaţdý respondent odpovídal dobrovolně a měl neomezené mnoţství času k vyplnění. Výzkumný soubor činili jak věřící, tak nevěřící.

114

SCHEJBAL, C., Data, teorie a metody v logistice cestovního ruchu, VŠLG Přerov, Varius Praha, 1. Vydání, 2011, strana 42.

63

5.1.5

Dotazník

Vlastní dotazník je tvořen 17 otázkami, z nichţ otázky č. 1, 3, 5, 6, 7, 8, 10 a 12 jsou otázky, kdy respondent vybírá pouze z odpovědí ANO, NE nebo ČÁSTEČNĚ. Zbylé otázky jsou otevřené, jedná se o otázky č. 2, 4, 9, 11, 13, 14, 15, 16, 17, tady je respondentovi dána moţnost výběru z několika moţností. Dotazník byl zcela anonymní. Po vyplnění dotazníkŧ, byla získaná data převedena do tabulky, která byla vytvořena v Excelu. Odpovědi ANO byla přiřazena hodnota 1. Odpovědi NE byla přiřazena hodnota 2. Odpovědi ČÁSTEČNĚ byla přiřazena hodnota 3. Ostatním odpovědím byly přiřazeny následující hodnoty od 4 aţ po 14. Tyto hodnoty poslouţily k výpočtu četností. Otázky č. 13, 14, 15. 16, 17 jsou demografického charakteru. Veškeré tyto hodnoty vedly k převedení odpovědí z dotazníku do grafŧ, bylo vyuţito jak výsečových grafŧ, které slouţily především pro převedení otázek demografického charakteru, tak sloupcových, které znázorňovaly jednotlivé odpovědi respondentŧ, kde jim byla dána moţnost volné dopovědi. Především u otázek č. 3, 7 a 12. 5.1.6

Výsledky dotazníkového šetření

Na dotazník odpovědělo celkem 100 dotázaných, z čehoţ bylo 49 muţŧ a 51 ţen.

Graf č. 1 – pohlaví respondentů, zpracování: vlastní 64

Věkové kategorie v dotazníku byly rozděleny: 1. Kategorie: do 18 let 2. Kategorie: 19 – 35 let 3. Kategorie: 36 – 55 let 4. Kategorie: 56 – 70 let 5. Kategorie: 70 a více

Graf č. 2 – věk respondentů, zpracování: vlastní Dotazník byl nejvíce vyplňován 3. Kategorií a 2. Kategorií. Nejméně zaujal dotazník občany starší 70 let a mládeţ do 18 let.

Graf č. 3 – Vzdělání respondentů, zpracování:vlastní

65

Z grafu je jasně viditelné, ţe dotazník vyplnilo nejvíce lidí se středoškolským vzděláním ukončeném matutitou (44%), na druhém místě jsou korespondenti, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání.

Graf č. 4 – Status respondenta, zpracování: vlastní Tento graf zcela jasně ukazuje, ţe cestovního ruchu se účastní více pracující část obyvatel a studenti.

Výsledky šetření z otázky č. 1 měly potvrdit či vyvrátit hypotézu H1 – Náboţenský cestovní ruch je neznámý fenomén. Celých 32 % výraz náboţenský cestovní ruch zná a 40 % alespoň částečně tuší co pojem znamená. Jen 20 % respondentŧ uvedlo, ţe výraz nezná a nikdy se s ním nesetkalo. Tudíţ tato hypotéza se nepotvrdila. Viz. Graf č. 5. Znalost či neznalost pojmu úzce souvisí i s otázkou č. 3, která klade dotaz, zda respondenti znají nějaká poutní místa v ČR. Celých 89 % ze 100 respondentŧ si je jisto, ţe poutní místa zná, pouhých 11 % výraz neznalo.

66

Graf č. 5 - Znalost pojmu náb. Cestovní ruch

Graf č. 6 – Poutní místa

Zpracování: vlastní

Zpracování: vlastní

Z 89 kladných odpovědí dokonce respondenti při moţnosti uvést, která poutní místa znají, se rozhodlo pro uvedení 75 %. Mezi nejznámější poutní místa patří sv. Hostýn. Sv. Kopeček, Velehrad, Kutná Hora a Svatá Hora u Příbrami., viz graf č. 7.

Graf č. 7 – Poutní místa uvedená respondenty, zpracování: vlastní Většina tázaných uvedla, ţe si pod pojmem náboţenský cestovní ruch představuje návštěvu poutních míst, těch bylo 44 %, celých 37 % v tomto pojmu vidí poznávací cestovní ruch zaměřený na sakrální památky a 19 % spojuje tento výraz s cestováním věřících. Graf č. 8.

67

Graf č. 8- Jak vidí pojem náboţenský cestovní ruch respondenti Zpracování: vlastní Otázka č. 4 měla zjistit, co pro tázané, poutní místa znamenají, u této otázky, bohuţel, pouze jediný respondent vyuţil moţnosti vyjádřit se, pokud mu nevyhovovala ani jedna z nabízených odpovědí. Tím tázaným byl věřící člověk a pro dotyčného poutní místo znamená určité spojení s Bohem, místo, kde mŧţe být člověk sám sebou a bez přetvářky. Graf č. 9.

Graf č. 9 - Poutní místa podle respondentů, zpracování: vlastní

Další otázka, a to otázka č. 5, měla zodpovědět dotaz, zda je náboţenský cestovní ruch dostatečně propagován, zároveň měla otázka potvrdit nebo vyvrátit hypotézu H2 – 68

náboţenský cestovní ruch je nedostatečně propagován. Na tuto otázku ze 100 tázaných odpovědělo jednoznačně NE 71 %, netrouflo si hodnotit 16 %, částečně 11 % a 2 % se zdá tento typ cestovního ruchu zdá dostatečně propagován. Hypotéza byla vyvrácena

Graf č. 10 – Dostatečná propagace náboţenského cr Zpracování: vlastní Následující otázka, která se respondentŧ ptá, zdá se jim zdá tento typ cestovního ruchu zajímavý má zároveň potvrdit či vyvrátit hypotézu H3 - Náboţenský cestovní ruch je lákavá forma poznávacího cestovního ruchu. 62 % dotázaných odpovídá, ţe je tento typ cestovního ruchu nudný a neláká je, 25 % se zdá zčásti zajímavý a 13 % ho povaţuje za zajímavou součást poznávacího cestovního ruchu, viz. Graf č. 11.

Graf č. 11- Lákavost náboţenského cr, zpracování: vlastní

69

Otázka č. 7 – zjišťující, zda respondenti navštívili v posledních 10-ti letech některé z poutních míst. Více jak polovina z tázaných, 54 %, odpověděla, ţe ANO, ale pouze malá část z nich uvedla, která poutní místa navštívila. Jednalo se především o sv. Hostýn, sv. Kopeček, Velehrad a Svatou Horu u Příbrami.

Graf č. 12 – Místa navštívená respondenty v posledních 10-ti letech Zpracování: vlastní

Graf č. 13 – Víra v Boha, zpracování: vlastní

70

Graf č. 14 – Jak by se respondenti účastnili tohoto cr, zpracování: vlastní

Následující graf vypovídá o absolutním nedostatku nabídky cestovních kanceláří náboţensky zaloţených zájezdŧ, tento nedostatek, je ovšem zcela pochopitelný. Cestovní kanceláře by na zavedení takového zájezdu do své nabídky, musely nejprve vynaloţit finance na zjištění zájmu, na propagaci a také na jistý doprovodný program těchto zájezdŧ. Je potřeba také zajistit kvalitního prŧvodce, a při mnoţství ateistŧ v naší zemi, se jistě cestovní kanceláře obávají neúspěchu. Cestovní kanceláře jako např. Awe Tour, CK Voma Třebíč či CK Hladký se z části specializují na náboţenský cestovní ruch, nicméně se jedná o zahraniční náboţenský cestovní ruch, převáţně do Francie do Lurd, nebo do Jeruzaléma, něktré nabízí i zájezdy do Fatimy. Z tázaných uvedlo 46 %, ţe nikdy v nabídkách cestovních kanceláří neviděli náboţensky zaměřený zájezd, 48 % z nich uvedlo, ţe si nevzpomíná a 6 % jiţ někdy na takový typ zájezdu v nabídce narazilo.(Graf č. 15) I předchozí graf (graf č. 14) jasně ukazuje, ţe naše společnost upřednostňuje návštěvu poutních míst a sakrálních památek individuální formou,a to celých 94 %. Zbylých 6 %, v tomto případě se jedná o seniory, kteří dotazník zodpověděli, by raději navštívili tato místa s cestovní kanceláří a kvalitním prŧvodcem.

71

Graf č. 15- Nabídka náb. zaloţeného zájezdu, zpracování: vlastní

Většina repondentŧ se při vyhledávání informací spoléhá na internet a ten je jejich zdrojem informací, takových repondentŧ bylo 63 %, 10 % z tázaných hledá informace pomocí televiza a rozhlasu. Překvapivě jen 7 % z tázaných se obrací na informační centra, která jsou většinou informována nejvíce a poskytnuté informace jsou nejspolehlivější. Viz graf. č. 16.

Graf č. 16 – Vyhledávání informací, zpracování: vlastní

72

Neuvěřitelná většina tázaných, celých 96 % neznala cestovní kanceláře specializující se na náboţenský cestovní ruch, pouze 4 % uvedla, ţe zná takové cestoní kanceláře. Pouze 3 z těchto 4 % uvedli které to jsou, jednalo se o CK Awe Tour. Viz graf č. 17.

Graf č. 17 – Znalost CK se specializací na náb. cr, zpracování: vlastní

5.2 SWOT analýza náboţenského cestovního ruchu v ČR Silnou stránkou náboţenského cestovního ruchu v ČR je skutečnost, ţe na celém jejím území se nachází poměrně značné mnoţství církevních (sakrálních) památek, které leze v rámci náboţenského cestovního ruchu teoreticky navštívit., přičemţ jejich hojný počet se nachází zejména ve velkých městech, jako je Praha, Brno nebo Olomouc a jejich okolí. Pro náboţenský turismus u nás hovoří také existence celkem velkého počtu cestovních kanceláří, které se přímo zaměřují na poutní či poznávací zájezdy. Patří mezi ně CK Awer Tour s. r. o., Poutní a jiné zájezdy – Internetová cestovní agentura, CK Voma Třebíč a CK Veligrad Tour nebo také CK Hladký. Avšak tyto zájezdy jsou většinou pořádány po náboţensky ţádaných lokalit v zahraničí. Těmi jsou poutní místa Svaté země či mariánská poutní místa, jako jsou Lurdy, Fatima či Loreto. „V rámci

73

České Republiky jsou nejţádanějšími lokalitami Svatý Hostýn u Bystřice pod Hostýnem, velmi známý Velehrad a Svatá Hora u Příbrami.“115 Za silnou stránku náboţenského turismu je také pořádání konferencí o náboţenských památkách, které se na území České republiky nacházejí, přičemţ se jedná o méně významné či neznámé památky, které se touto formou dostávají do povědomí potenciálních návštěvníkŧ. Neméně významné jsou také projekty zaměřené na obnovu drobných sakrálních památek, které se mohou do budoucna stát předmětem zájmu náboţenského turismu a moţných návštěvníkŧ.116 Kladně lze také označit skutečnost, ţe značná část obyvatel někdy navštívila náboţenské či poutní místo a zná několik náboţenských památek, ale zájem o náboţenský turismus nemají zejména mladí lidé ve věku 21- 26 let.117 Přestoţe existuje poměrně dost silných stránek, potýká se náboţenský turismus s ještě větším mnoţstvím negativŧ. Jedná se zejména o velmi nízký počet sakrálních památek jiného neţ římsko-katolického náboţenství, přestoţe na území České republiky nalezneme celou řadu například ţidovských památek či pravoslavných náboţenských míst, které se však nedostávají do povědomí veřejnosti. Avšak nejvýznamnější slabou stránkou, se kterou se náboţenský turismus potýká a zřejmě potýkat bude, je rostoucí ateismus českého obyvatelstva, kdy se více jak polovina nehlásí k ţádné víře (jedná se o 59 %).118 To mŧţe být také příčinou nezájmu o náboţenské památky a poutní místa. Nicméně lze konstatovat, ţe z hlediska náboţenského turismu je zájem spíše o zahraniční poutní místa, coţ znamená, ţe zde ani tak nehraje roli finanční stránka, spíše se jedná o nedostatek informací o domácích sakrálních památkách. Značně selhává marketingová propagace náboţenských památek

115

Za náboţenskými cíli cestuje ročně 300 miliónŧ věřících. IHNED.cz. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z http://life.ihned.cz/cestovani/c1-26053340-za nabozenskymi-cili-cestuje-rocne-300milionŧ-vericich, 23. 3. 2012. 116 Sakrální památky 2011. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.skaralnipamatky.cz/cirkev.html 117 Vyplňto.cz Náboţenský turismus. [online].[cit. 2012-04-15]. Dostupné z:http://vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/nabozansky-turismus/oo. 118 Náboţenské vyznání obyvatelstva České republiky. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2012 -0415]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04.

74

nacházejících se na našem území. Negativní stránkou je také špatný technický stav velké řady sakrálních památek a jejich přístupnost veřejnosti, coţ by potenciální klienty mohlo odradit. Co je povaţováno za slabé stránky, lze zároveň chápat jako příleţitosti pro zlepšení postavení náboţenského cestovního ruchu na území Česko republiky, přičemţ za nejdŧleţitější prvek povaţuji zlepšení marketingové propagace poutních míst a sakrálních památek, aby se dostaly více do povědomí lidí. To se však neobejde bez spolupráce významných cestovních organizací, jako například Asociace českých kanceláří a agentur spolu s Czech Tourism, které mohou být jakýmsi styčným bodem pro zavedení osvěty náboţenského cestovního ruchu. Samozřejmě je zapotřebí oslovit také jednotlivé regionální instituce (obce, úřady a cestovní kanceláře a cestoví agentury) a také jednotlivé správce náboţenských objektŧ, které by se podílely nejen na vytvoření propagačního materiálu a konání konferencí o místních sakrálních památkách, ale mohly by se také snaţit o rozšíření povědomí o tomto typu turismu. V případě místních a regionálních institucí se pak mŧţe jednat také o příspěvky na propagaci či opravu sakrálních památek, které by po své obnově a rekonstrukci poslouţily pro pořádání kulturních akcí, následováníhodným příkladem je akce „Dny Lidí dobré vůle“, která se koná na Velehradě. Vyuţití náboţenských objektŧ a míst k uspořádání kulturních akcí je zároveň jednou z příleţitostí, jak zvýšit zájem o náboţenské památky zejména u mladých lidí. Přitom se mŧţe jednat o výstavy moderního umění, ukázky řemesel, konání společenských akcí, jako jsou koncerty současné moderní hudby, nebo konference o aktuálních tématech. Coţ by dle mého názoru mohlo přilákat i zahraniční klientelu. Pro rozšíření povědomí o méně známých náboţenských památkách a místech lze vyuţít konání poutí do těchto míst, které by se mohly spojit s uskutečněním jarmarkŧ a trhŧ, tedy spojením náboţenského turismu s lidovou kulturou či jinou kulturní akcí, při které by došlo ke zviditelnění místa a zatraktivnění náboţenského cestovního ruchu. Navíc by se tyto příleţitosti mohly stát součástí nabídky cestovních agentur, které by se zároveň podílely na propagaci a tím pádem by se poloţily základy na její financování. Nic méně, aby

75

se zvýšil zájem o náboţenský cestovní ruch, je kromě dobré propagace a financí dŧleţitý i faktor samotných správcŧ těchto míst. Přesněji vstřícnost správcŧ těchto míst, kteří se chtějí sami aktivně podílet na zviditelnění, formou propagace a jejich přístupem k veřejnosti. K čemuţ je ovšem zapotřebí kvalitní prŧvodce, který bude znát dobře historii dané památky či poutního místa a zároveň se postará o příjemný a bohatý program, který návštěvníky zaujme. Určitě je i zapotřebí znalosti cizího jazyka. Asi největší hrozbou náboţenského cestovního ruchu je přetrvávající nezájem obyvatel o tento typ památek a o poutní místa v České republice, který má významný vliv na postavení tohoto typu turismu v cestovním ruchu. Další hrozbou je také nedostatečná marketingová propagace, která jiţ v této době nelze víceméně nikde vidět, čímţ zŧstává náboţenský turismus na jakési teoretické úrovni, která se do povědomí veřejnosti dostává pouze prostřednictvím nahodilých novinových článkŧ. Nelze opomenout také hrozbu v podobě nedostatku finančních prostředkŧ nutných na samotnou obnovu těchto míst, které jsou v mnohých případech ve špatném stavu, a tudíţ i neatraktivní po vzhledové stránce. Jelikoţ by se na jejich opravy vyţádaly značné sumy, vyvstává otázka, zda by místní a regionální samospráva či obce byly ochotny takovýto projekt financovat a zvláště pak, kdy vše ukazuje na jeho neúspěch. Další financování pak mŧţe být státní dotace nebo dotace z Evropské unie, které není vŧbec jednoduché získat. Další hrozbou mŧţe být neatraktivnost náboţenského turismu pro samotné cestovní kanceláře, které by se měly podílet na propagaci, jestliţe se rozhodnou takové místo zařadit do své nabídky, coţ si jistě vyţádá nemalé finance a nutnost zaměstnání kvalitního prŧvodce a zajištění doprovodného programu. Proti jejich ochotě mluví také malý zájem o tento druh turismu, ateisticky převládající populace a velmi nízká zájmová skupina. Tudíţ se mohou rozhodnout, ţe se do tohoto projektu pouštět nebudou, jelikoţ by jim pravděpodobně přinesl větší náklady neţ trţby. Pokud by se však cestovní kanceláře přece jen rozhodly do náboţenského turismu zapojit, vyvstává ovšem další hrozba, v podobě vybraného prŧvodce, který nebude dostatečně kompetentní ke své činnosti. Dalším problémem by mohl být zvolený doprovodný program, který nebude dostatečně atraktivní pro velkou část klientŧ. Nicméně, celý projekt mŧţe kompletně ztroskotat na neochotě správcŧ náboţenských pamá76

tek a poutních míst zpřístupnit spravované objekty veřejnosti a zapojit se do propagace či realizace náboţenského turismu jako celku. 5.2.1

Vlastní zpracování SWOT analýzy

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Široká nabídka církevních památek

Nízký počet sakrálních památek jiného neţ římsko-katolického náboţenství

CK specializované na náboţenskou turistiku Pořádání poutí

Nezájem mladší generace tento typ turismu

Povědomí o existenci náboţenského turismu

Ateistické obyvatelstvo

Návštěvnost památek

některých

Nízký zájem o tuzemské sakrální památky

sakrálních

Zájem pouze o mezinárodně známé památky

Relativní znalost náboţenských památek

Špatný technický stav sakrálních památek Nepřístupnost všech památek veřejnosti Špatná marketingová propagace

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Zvýšení marketingové činnosti

Nedostatek finančních prostředkŧ/dotací

Rozšíření osvěty náboţenského turismu

Velmi špatná marketingová propagace

Zatraktivnění tuzemských sakrálních památek

Vysoké náklady na rekonstrukce a propagaci

Rozšíření informovanosti o sakrálních objektech

Nezájem obyvatelstva o tento druh turismu

Konání poutí i u méně atraktivních objektŧ

Neatraktivnost pro CK

Zapojení regionální a místní samosprávy, CK či CA a náboţenských obcí

Nespolupráce správcŧ sakrálních památek Málo kvalifikovaných prŧvodcŧ

Rekonstrukce a obnova náboţenských památek

Špatně zvolený doprovodný program

Zpřístupnění památek veřejnosti Tab. č. 1. SWOT analýza náboţenského cestovního ruchu v ČR, zdroj: Vlastní zpracování

77

6 NÁVRH PRODUKTU CESTOVNÍHO RUCHU Po poutních místech Moravy na kole Tento čtyřdenní zájezd je určen především milovníkŧm cykloturistiky s touhou poznat něco nového a provází účastníky po vybraných poutních místech a sakrálních památkách Moravy. PROGRAM: 1. Den: Přerov –> Bystřice pod Hostýnem (návštěva poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie) Délka trasy: cca 26 km, 1:26 min. Trasa: Přerov –> Grymov (silnice III. Třídy 43415) –> Radslavice –> Pavlovice (silnice III. Třídy 437) –> Bystřice pod Hostýnem.

Obr. č. 25 – Mapa, trasa Přerov – Bystřice pod Hostýnem119

-

oběd

Bystřice pod Hostýnem –> Provodov Maleniska (Poutní kostel Panny Marie Sněţné) Délka trasy: cca 42 km, 2:20 hod.

78

Trasa: Bystřice pod Hostýnem –> Chrmýţ – >Rusava (silnice III. Třídy 49011) - Lukoveček –> Fryšták –> Zlín -> Provodov

Obr. č. 26 – Mapa, trasa Bystřice pod Hostýnem - Provodov120

-

Ubytování: Apartmánový dŧm Zlín (Kudlov – Prŧkop), cca 4 km z Provodova

-

Cena: 258 Kč/osoba121

2. Den: Provodov –> Velehrad (návštěva poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a sv. Metoděje) Délka trasy: cca 45 km, 2:34 hod Trasa: Provodov –> Zlín (silnice III. Třídy 4972 a 4976) –> Pohořelice –> Napajedla –> Spytihněv –> po cyklostezce do Starého Města –> a 4 km po cyklostezce do Velehradu.

119

Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 121 Pampeliška: ubytování. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://ubytovani.pampeliska.cz/zlin/apartmanovy-dum-CZ3011/ 120

79

Obr. č. 27 – Mapa, trasa Provodov - Velehrad122

-

Oběd

Velehrad – >Újezd u Brna (návštěva poutní kaple sv. Antonína Paduánského a kostel sv. Petra a Pavla)

Délka Trasy: cca 68 km, 3:40 hod. Trasa: z Velehradu (po silnici III. Třídy 4221) –> Salaš –> Staré Hutě -> Koryčany –> Snovídky –> Lovčičky (po silnici III. Třídy 418) do Újezdu u Brna.

122

Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/

80

Obr. č. 28 – Mapa, trasa Velehrad – Újezd u Brna123

-

Ubytování: Rekreační středisko U klokana, ubytování ve 4 lŧţkových chatách

-

Cena: 149 Kč/osoba v chatce124

3. Den: Újezd u Brna –> Moravský Krumlov (poutní kaple sv. Floriána), zastávka v Dolní Kounici a návštěva poutní kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Floriána. Délka trasy: cca 50 km, 2:48 hod Trasa: Újezd u Brna –> Sokolnice –> Telnice –> Měnín –> Ţidlochovice –> Vojkovice –> Syrovice –> Dolní Kounice –> z Doní Kounice po silnici III. Třídy 40014 a 4133) do Moravského Krumlova.

123

Mapy cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ Rekreační středisko: U Klokana. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.uklokana.eu/onas.html

124

81

Obr. č. 29 – Mapa, trasa Újezd u Brna – Moravský Mikulov125

-

Oběd

Moravský Krumlov –> Hluboké Mašŧvky (návštěva kostela Navštívení Panny Marie, pramen, Kříţová cesta a Ludrská jeskyně) Délka trasy: cca 40 km, 2 hod. Trasa: Z Moravského Krumlova po silnici III. Třídy 4131 do Dolních Dubňan (po silnici III. Třídy 392) –> Tulešice –> Tavíkovice –> do Běhařovice po silnici III. Třídy 4008, odtud po silnici III. Třídy 398 a 399 a pak po silnici III. Třídy 361 do obce Hluboké Mašŧvky.

Obr. č. 30 – Mapa, trasa Moravský Mikulov – Hluboké Mašůvky126

82

-

Ubytování: Lázeňský hostinec Pod Lípami

-

Cena : 340 Kč/osoba/4 lŧţkový apartmán127

4. Den: Hluboké Mašŧvky –> Znojmo (návštěva farního kostela Nalezení sv. Kříţe) Délka trasy: cca 9 km, 30 min Trasa: Z Hlubokých Mašŧvek po silnici III. Třídy 361 do Znojma

Obr. č. 31 – Mapa, trasa Hluboké Mašůvky - Znojmo128

-

Oběd

125

Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 127 Penziony: Hluboké Mašŧvky. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.penziony.cz/hluboke-masuvky/lazensky-hostinec-pod-lipami/ 128 Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 126

83

-

Cesta vlakem do Olomouce ( s přestupem v Břeclavi), délka cesty asi 3 hod, cena jízdenky je 249 Kč/osoba (s kartou IN 50 – 125 Kč, IN 25 – 185 Kč).129

Olomouc –> Dub na Moravě (návštěva poutního kostela Všech Svatých) Délka trasy: cca 16 km, 53 min Trasa: Olomouc (po silnici III. Třídy 435) –> Kuţušany – Táţaly –> Blatec –> Charváty –> Belouc –> Dub na Moravě.

Obr. č. 32 – Mapa, trasa Olomouc – Dub na Moravě130

-

směr Přerov

Celková délka trasy: 296 km (Ø km/den = 74) Celá trasa: Přerov –> Bystřice pod Hostýnem –> Provodov –> Velehrad –> Újezd u Brna –> Moravský Krumlov –> Hluboké Mašŧvky –> Znojmo –> vlakem do Olomouce –> Dub na Moravě –> Přerov. Cena za osobu: 2500 Kč

129

Idnes: Jízdní řády. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/dostupnost/

84

Cena zahrnuje: ubytování, pojištění a sluţby prŧvodce Cena nezahrnuje: stravu, vlakovou jízdenku

130

Mapy cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/

85

ZÁVĚR Mezi hlavní cíle práce patřilo jistě získání co největšího mnoţství informací o náboţenském cestovním ruchu, o jednotlivých poutních místech a sakrálních památkách. Čtenářŧm, kterým byl na začátku termín náboţenský cestovní ruch neznámý, vysvětlení pojmŧ mělo dopomoci k získání potřebných informací a čtenářŧm, kteří naopak pojem znali, ukázala práce jakýsi přehled poutních míst. Informace získané při čtení práce měly vést k jistému přehledu o tomto druhu cestovního ruchu. A tato informovanost by měla vést k určité zvědavosti a posléze k návštěvě těchto výjimečných míst. Práce měla ukázat, ţe poutní místa či sakrální památky nemusí být výhradně záleţitostí věřící části obyvatelstva, všechna tato místa mají tolik co nabídnout a jejich potenciál je díky značně nedostačující propagaci zcela potlačován. K velkému překvapení si ani samotná poutní místa a ani úřady nevedou ţádné statistiky o návštěvnosti těchto míst. Česká republika je, dá se říci ateistickou zemí, i přesto existují agentury nebo samotné regiony, které se snaţí o zviditelnění naší vlasti v této oblasti cestovního ruchu. Za zeměmi jako je např. Itálie a stále viditelnějším Polskem, stále zaostáváme. Nicméně věřím, ţe více takovýchto prací, více programŧ na rozvoj církevního turismu a více kvalitních prŧvodcŧ, by mohlo vyzvednout naši zemi a ukázat občanŧm České republiky i zahraničním turistŧm, ţe nabídka je nepřeberná. Pro mladší část potenciálních turistŧ by bylo dobré zajistit zajímavý doprovodný program, který nemusí být nutně spojen jen s Bohem či vírou. Spousta sakrálních památek zŧstává nedále nevyuţito, přitom nejrŧznější organizace neustále hledají nové a zajímavé prostory pro konání koncertŧ či jiných akcí. Stále větší oblibě se jasně těší třeba rŧzné farmářské trhy, proto si myslím, ţe konání těchto trhŧ na nádvořích těchto památek či v blízkém okolí by vedlo jednak ke zviditelnění sakrálních památek, tak k vyuţití, které tak dlouho postrádají. Koncerty jak váţné, tak moderní hudby, vernisáţe a výstavy. To je jen krátký výčet moţného vyuţití. Práce by měla poslouţit účelu, pro který byla vytvořena a ţe alespoň několik čtenářŧ přiměla k zamyšlení a při dalších prázdninách či státním svátku někoho povede při výběru programu k volbě některého z výše zmíněných míst.

86

Jedním z cílŧ bylo také ukázat a popsat jednotlivá poutní místa a ukázat jejich potenciál pro cestovní ruch, coţ bylo splněno tím, ţe práce obsahuje výčet několika poutních míst, která jsou dŧleţitá jak z hlediska historie, tak místa pouze oblastního významu nebo místa skoro neznámá. Výstupy z dotazníku ukázaly, ţe náboţenský cestovní ruch není zcela neznámou záleţitostí, nicméně na druhou stranu ukázaly, ţe není lákavou záleţitostí. Naše společnost některá poutní místa zná, jedná se především o ta nejznámější jako např. Hostýn a Velehrad. Pokud se jedná o návštěvu těchto míst je výsadou individuálního cestovního ruchu a věřící části obyvatel, jedná-li se o návštěvu samotných poutí. Dá se říct, ţe to vše se děje zásluhou nedostatku nabídek zájezdŧ s touto tématikou, které jsou v nabídce spíše ojedinělé, a převáţně se pak jedná o zahraniční cestovní ruch zaměřený na náboţenství.

87

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] AZENBACHER, Arno [z německého originálu přeloţil Karel ŠPRUNK]. Úvod do filosofie. 3. Vyd. Praha: Portál, 2010, 384 s. ISBN 978-807-3677-275. [2] DANCÁK, František. Náboţenský turizmus, Prešov: Petra, 2005, 24 s. ISBN 808900765-1. [3] DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa v Čechách, 1. Vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-703-3844-X. [4]

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě , ve Slezsku, 1. Vyd. Praha: Olympia, 2005, 205 s. ISBN 80-703-3875-X.

[5]

DURKHEIM, Émile. Elementární formy náboţenského ţivota: systém totemismu v Austrálii, 1. Vyd. Praha: Oikoymenth, 2002, 491 s. ISBN 80-7298056-4.

[6] ELIADE, Mircea a Ioan Petru CULINAU, Slovník náboţenství, 1. Vyd. Praha: Český spisovatel, 1993, 318 s. ISBN 80-202-0438-5. [7] HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu. Evropa, Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2. [8] HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboţenstvích. 2. Rev. Vyd. Praha: Kalich, 2004, 316 s. ISBN 80- 701-7721-7. [9] HESKOVÁ, Marie a kolektiv. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2. Upr. Vyd. Praha: Fortuna, 223 s. ISBN 978-807-3731-076. [10] HORYNA, Břetislav. Úvod do religionistiky, 1. Vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1994, 131 s. ISBN 80-852-4164-1. [11] HRUŠKOVÁ, Marie a Bedřich LUDVÍK, Paměť stromů, Praha: mladá Fronta, 2006, 264 s. ISBN 80-204-1500-9. [12] CHRASTILOVÁ, Jiřina a Ivan PROKOP, Devět ţidovských cest – procházky po památkách Čech, Moravy a Slezska, Paseka: Nakladatelství Ladislav Horáček, 2008, 400 s. ISBN 978-80-7185-905-5.

88

[13] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu, Praha: Grada Publishing, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [14] KASTNER, Jiří a KOLEKTIV, Geografie České republiky pro střední školy, 2. Vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN 80-7235266-0. [15] Atlas: Mariánská poutní místa, Zpracoval a vydal Topograf spol. s. r. o. ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím, 2007, 92 s. ISBN 978-8086999-01-2. [16] PERKA, Radovan a Michal FLEGL, Poutní místa – Velehrad, Hostýn, Svatá Hora, 1. Vyd Praha: Olympia, 1991, 61 s. ISBN 80-7033-146-1. [17]

PODHORSKÝ, Petr, Olomoucký kraj – průvodce na cesty, 1. Vyd. Praha: Nakladatelství Freytag & Berndt, 2008, 184 s. ISBN 978-80-7316-145-3.

[18]

SCHEJBAL, Ctirad, Geografie cestovního ruchu, 1. Vyd. Přerov: VSLG, 2008, 140 s. ISBN 978-80-87179-01-7.

[19]

SCHEJBAL, Ctirad, Typologie cestovního ruchu, 1. Vyd. Přerov: VSLG, 2008, 97 s. ISBN 978-80-87179-03-1.

[20]

SCHEJBAL, Ctirad, Data, teorie a modely v logistice cestovního ruchu, 1. Vyd. Přerov: VSLG, 2011, 140 s. ISBN 978-80-87179-15-4.

[21]

SCHEJBAL, Ctirad, Optimalizace produktů cestovního ruchu, 1. Vyd. Přerov: VSLG, 2011, 132 s. ISBN 978-80-87179-11-6.

[22]

SCHEJBAL, Ctirad, Logistika cestovního ruchu, 1. Vyd. Přerov: VSLG, 2009, 149 s. ISBN 978-80-87179-09-3.

[23] ŠINDAR, Jiří, Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7195-1025. [24] VOKOLEK, Václav, Neznámé Čechy – Posvátná místa středních Čech, Praha: Mladá Fronta, 2009, 264 s. ISBN 978-80-204-2079-4. [25] VOKOLEK, Václav, Neznámé Čechy – Posvátná místa středních Čech II.díl, Praha: Mladá Fronta, 2010, 296 s. ISBN 978-80-204-2147-089

[26]

VOKOLEK, Václav, Neznámé Čechy 3 – Posvátná místa severozápadních Čech, Praha: Mladá Fronta, 2011, 296 s. ISBN 978-80-204-2338-2.

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [1]

Atlas Cz: Ţidovské město. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[2]

Biskupství brněnské: Oficiální stránky brněnské diecéze. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

[3]

Biskupství litoměřické: Diecéze litoměřická. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:< http://www.dltm.cz/dieceze-litomerice >

[4]

Cesty krajem: Váš turistický průvodce. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.cestykrajem.cz/katalog/dle-lokalit/objekty/zidovskactvrt-hrbitov-v-trebici/

[5]

Cvikov: O městě Cvikov. [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z:

[6]

Český Krumlov: Poutní kostel Kájov. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[7]

Českobudějovická diecéze: bcb. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12] Dostupné z:

[8]

Český statistický úřad: Náboţenské vyznání obyvatelstva. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15] Dostupné z:

[9]

Diecéze Ostavsko opavská: Ostravsko-opavská diecéze. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:< http://www.doo.cz/cs/dieceze.html>

[10]

Farnost Holešov. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

[11]

Hrady cz: Starý ţidovský hřbitov. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[12]

IDnes: Jízdní řády. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

[13]

Ihned cz: Za náboţenskými cíli cestuje ročně 300 miliónů věřících. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15] Dostupné z:
26053340-za nabozenskymi-cili-cestuje-rocne-300-milionŧ-vericich, 23. 3. 2012.> [14]

Iencyklopedie: Náboţenství. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

[15]

Kudy z nudy: Dovolená v Česku-to letí. Poutní kostel v Dubu na Moravě. [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z:

[16]

Kudy z nudy: Dovolená v Česku-to letí. K poutnímu kostelu do Dobré Vody. [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:

[17]

Kramerius: Digitální knihovna městské knihovny v Praze. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

[18]

Kunvald: Významé události. [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z:

[19]

Magni: Cesty s příběhem.[online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z:

[20]

Mapy cz: Kostel sv. Jiří. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z : http://foto.mapy.cz/8515-Kostel-sv-Jiri

[21]

Mottak: Citáty – náboţenství. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[22]

Nadace pro obnovu církevních památek: O nadaci. [online]. 2012 [cit. 201203-31]. Dostupné z:

[23]

Noc kostelů: Noc kostelů. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

[24]

Pampeliška: Ubytování. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné:

[25]

Panoramio: Krkonoše, Sněţka – Kaple sv. Vavřince. [online]. 2012 [cit. 201204-17]. Dostupné z :

[26]

Peregin: Kříţová cesta Sedmibolestné Panny Marie. Peregin. [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: 91

[27]

Penziony: Hluboké Mašůvky. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

[28]

Plzeňská diecéze: Diecéze. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12] . Dostupné z:

[29]

Plzeňský deník: Druhá veţ pro Bartoloměje. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[30]

Praţský Hrad: Katedrála sv. Víta. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[31]

Praţská diecéze: Naše diecéze. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12] . Dostupné z:

[32]

Radio Vaticana: Seriály o putnictví a putování. [online]. 2012 [cit. 2012-0412]. Dostupné z:

[33]

Rekreační středisko: U Klokana. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

[34]

Říp: Rotunda sv. Jiří. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[35]

Sakrální památky 2011. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

[36]

Sbor církve bratrské Praha 2: Kaple Betlémská. [online]. 2012 [cit. 2012-0417]. Dostupné z:

[37]

Slovácko: Úplný průvodce regionu. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupný z:

[38]

Slovácko: Šachova synagoga. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[39]

Svatá Hora: V čase I nad časem. [online].2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z:

[40]

Svatá Hora: Fotogalerie areálu Svaté Hory. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: 92

[41]

Středočeský kraj: Kostel sv. Barbory. [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[42]

Synagogue: Synagogue. [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:

[43]

Turistik: Trhové Sviny – Galerie. [online].2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z:

[44]

Ultreia, Svatojakubská pouť: Cesta do Santiaga de Compostela a další poutě. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

[45]

Velehrad: Dny lidí dobré vůle. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.velehrad.eu/minule-rocniky

[46]

Vyplňto cz: Náboţenský turismus. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

93

SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK CA

Cestovní agentura

CK

Cestovní kancelář

ČR

Česká republika

Mons. Monsignore Sv.

Svatý, svatá

94

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1

Poutní kostel Nejsvětější Trojice, Trhové Sviny………………

Obr č. 2

Poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě……………... 29

Obr. č. 3

Bazilika sv. Cyrila a sv. Metoděje, Velehrad…………………

31

Obr. č. 4

Katedrála sv. Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha v Praze………

33

Obr. č. 5

Bazilika sv. Jiří, Hradčany……………………………………

34

Obr. č. 6

Betlémská kaple………………………………………………

36

Obr. č. 7

Staronová synagoga, Praha.............................................................. 37

Obr. č. 8

Šachova synagoga v Holešově………………………………

Obr. č. 9

Starý ţidovský hřbitov, Lipník nad Bečvou……………………... 38

Obr. č. 10

Rotunda sv. Jiří, Říp……………………………………………..

Obr. č. 11

Kaple sv. Vavřince, Sněţka……………………………………… 42

Obr. č. 12

Mapa České a Moravské církevní provincie……………………

Obr. č. 13

Poutní kostel Panny Marie Svatohorské ve Svaté Hoře, Příbrami... 45

Obr. č. 14

Socha anděla u Poutního kostela Panny Marie Svatohorské…… 45

Obr. č. 15

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava, Stará Boleslav… 46

Obr. č. 16

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava, Stará Boleslav… 46

Obr. č. 17

Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni………………………………… 49

Obr. č. 18

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kájov…………………………. 50

Obr. č. 19

Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře………………………………… 52

Obr. č. 20

Poutní kostel Všech svatých, Dun nad Moravou…………………. 54

Obr. č. 21

Poutní kostel Narození Panny Marie, Štípa………………………. 55

Obr. č. 22

Poutní kostel Panny Marie Sněţné, Provodov……………………. 56

Obr. č. 23

Poutní kostel Navštívení Panny Marie, Hluboké Mašŧvky………. 59

Obr. č. 24

Mapa vybraných významných poutních míst ČR………… ……... .61 95

28

37

41

43

Obr. č. 25

Mapa – trasa Přerov – Bystřice pod Hostýnem…………………… 78

Obr. č. 26

Mapa – trasa Bystřice pod Hostýnem – Provodov……………….. 79

Obr. č. 27

Mapa – trasa Provodov – Velehrad………………………………. 80

Obr. č. 28

Mapa – trasa Velehrad – Újezd u Brna…………………………… 81

Obr. č. 29

Mapa – trasa Újezd u Brna – Moravský Krumlov………………... 82

Obr. č. 30

Mapa – trasa Moravský Krumlov – Hluboké Mašŧvky…………... 82

Obr. č. 31

Mapa – trasa Hluboké Mašŧvky – Znojmo……………………….. 83

Obr. č. 32

Mapa – Olomouc – Dub nad Moravou…………………………… 84

96

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1

Pohlaví respondentŧ……………………………………… 64

Graf č. 2

Věk respondentŧ………………………………………….. 65

Graf č. 3

Vzdělání respondentŧ …………………………………….. 66

Graf č. 5

Znalost pojmu náboţenský cestovní ruch…………. ……... 67

Graf č. 6

Poutní místa………………………………………………. 67

Graf č. 7

Poutní místa uvedená respondenty………………………. 67

Graf č. 8

Jak vidí náboţenský cestovní ruch respondenti………….. 68

Graf č. 9

Poutní místa podle respondentŧ………………………….. 68

Graf č. 10

Dostačující propagace náboţenského cestovního ruchu…. 69

Graf č. 11

Lákavost náboţenského cestovního ruchu……………….. 69

Graf č. 12

Místa navštívená respondenty v posledních 10-ti letech… 70

Graf č. 13

Víra v Boha……………………………………………….. 70

Graf č. 14

Jak by se respondenti účastnili tohoto typu cr…………… 71

Graf č. 15

Viděli respondenti někdy v nabídce CK náb. zal. zájezd… 72

Graf č. 16

Vyhledávání informací……............................................... 72

Graf č. 17

Znalost CK se specializací na náb. cestovní ruch………… 73

97

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 SWOT ANALÝZA

98

SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I

Dotazník

99

PŘÍLOHA P I: DOTAZNÍK Dotazník – Motivace a moţnosti účastníků cestovního ruchu Tento dotazník slouţí jako výzkum, který je součástí bakalářské práce na téma Náboţenský cestovní ruch v České republice. Cílem by mělo být zjištění motivace účastníkŧ cestovního ruchu a také jaké je povědomí o tomto druhu cestovního ruchu. Výsledky by posléze mohly přispět ke zlepšení nabízených sluţeb a ke zlepšení propagace. 1) Znáte výraz náboţenský cestovní ruch? a) Ano b) Ne c) Částečně 2) Co si pod pojmem náboţenský cestovní ruch představíte? a) Cestování věřících b) Návštěva poutních míst c) Poznávací cestovní ruch se zaměřením na sakrální památky 3) Znáte nějaká poutní místa v České republice? a) Ano b) Ne Pokud ano, pokuste se, prosím, některé uvést:…………………………………………………. 4) Poutní místa podle Vás jsou? a) Místem zboţnosti b) Historicky významná místa c) Místa pouze pro věřící d) Architektonicky zajímavá místa e) Místa pro všechny f) Místa ideální na výlet g) Něčím jiným. Prosím, uveďte:……………………………………………… 5) Myslíte si, ţe je náboţenský cestovní ruch dostatečně propagován? a) Ano b) Částečně c) Ne d) Nevím, netroufám si hodnotit 6) Láká Vás tento typ cestovního ruchu? a) Ano, zdá se mi zajímavý b) Částečně c) Ne, zdá se mi být nudný 7) Navštívili jste v posledních 10-ti letech nějaké poutní místo? a) Ano b) Ne c) Nevzpomínám

100

Pokud ano, pokuste se, prosím, některé uvést:…………………………………

8) Jste věřící? a) Ano b) Ne c) Jen trochu 9) Pokud byste se rozhodli pro návštěvu poutního místa, bylo by to? a) Individuálně b) Hromadně s cestovní kanceláří 10) Viděli jste někdy v nabídce cestovní kanceláře náboţensky zaloţený zájezd? a) Ano b) Ne c) Nevím, nevzpomínám si 11) Jak většinou hledáte informace o akcích a moţnostech cestování ve Vašem okolí? a) Televize, rozhlas b) Internet c) Informační centrum v blízkosti Vašeho bydliště d) Propagační materiály e) Noviny, časopisy f) Informace nehledám 12) Znáte nějaké cestovní kanceláře, specializující se na církevní turismus? a) Ano b) Ne Pokud ano, pokuste se, prosím, některé uvést:………………………………… 13) Jste? a) b) c) d)

Pracující Nezaměstnaný Student Dŧchodce

14) Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) Základní b) Středoškolské s vyučením. c) Středoškolské s maturitou d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské 15) Věk: Do 18 let, 19 – 35 let, 36 – 55 let, 56 – 70 let, 70 a více (Prosím, zakrouţkujte) 16) Pohlaví: Muţ/Ţena (Prosím, zakrouţkujte) 17) Kraj: Praha, Středočeský, Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský, Plzeňský, Zlínský, Vysočina,Liberecký, Jihočeský, Karlovarský, Ústecký, Královehradecký a Pardubický (Prosím, zakrouţkujte)

101

Autor (vypracoval)

Petra Kostýlková

Název BP

Náboţenský cestovní ruch v České Republice

Studijní obor

Logistika cestovního ruchu

Rok obhajoby BP

2012

Počet stran

79

Počet příloh

1

Vedoucí BP

Mgr. Jan Rája

Oponent BP Celá práce pojednává o náboţenském cestovním ruchu v České republice. Popisuje poutní místa a sakrální památky v jednotlivých diecézích a jejich potenciál pro vyuţití v cestovním ruchu. Poukazuje na nedostatek Anotace

zájmu ze strany ateistického obyvatelstva a také popisuje jednotlivé organizace, které se pokouší o zviditelnění a tím i o řádné zařazení těchto památek do poznávacího cestovního ruchu.

Cestovní ruch, náboţenský cestovní ruch, náboţenství, Klíčová slova Místo uloţení

pouť, poutní místo, sakrální památky. ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Signatura

102

103