Vysoká škola hotelová v Praze 8 Obor: Hotelnictví

Vysoká škola hotelová v Praze 8 Obor: Hotelnictví

Název bakalářské práce:

Analýza finanční situace hotelu

Vypracovala: Yanina Malgač Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Beránek

1

Prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Analýza finanční situace hotelu“ jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.

V Praze dne

Podpis:

2

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Martině Beránek za příkladné vedení.

3

Klíčová slova: Finanční analýza, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow, absolutní ukazatele, bilanční ukazatele, čistý pracovní potenciál, finanční zdraví podniku, likvidita, rentabilita, bonita, indikátor.

4

Keywords: Financial analysis, balance-sheet, profit and loss, cash flow, absolute indicators, balance indicators, net working potencial, financial health of the company, liquidity, profitability, bonity, indicator

5

Obsah Úvod ……………………………………………………………………………………………...8 1 Teoreticko-metodistická část…………………... ……...……………………………….…….10 1.1 Základní charakteristiky finanční analýzy……………..……………………………………10 1.1.1 Struktura finanční analýzy……..…………………...……………………………………..11 1.1.2 Uţivatelé finanční analýzy ………………………..……………………………………....12 1.1.3 Zdroje informací a dat ……………………………..…………………………………...…14 1.2 Metody finanční analýzy …………………………..………………………………………..16 1.2.1 Absolutní ukazatele …………………………….…………………………………………16 1.2.2 Rozdílové ukazatele………………………………………………………….……………17 1.2.3 Bilanční pravidla……………………………….………………………………………….18 1.2.4 Poměrové ukazatele...……………………………………………………………….…….19 1.2.5 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability – Du Pontova rovnice…….…………………..26 1.2.6 Hodnotový ukazatel výnosnosti………………………………………………………...…28 1.3 Souhrnné indexy hodnocení podniků………….…………………………………………….29 1.3.1 Altmanová analýza………………………….……………………………………………..29 1.3.2 In indexy……………………………………..…………………………………………….30 1.3.3 Index Bonity………………………………….……………………………………………32 2 Finanční analýza hotelu……….………………...……………………………………………..33 2.1 Charakteristika hotelu…….…………………..……………………………………………..33 2.1.1 Základní údaje o společnosti…….………...………………………………………………33 2.1.2 Historie společnosti………………………………………………………………………..34 2.1.3 Vedení hotelu a jeho struktura..…………...………………………………………………34 2.2 Finanční analýza……………………………..………………………………………………36 2.2.1 Analýza rozvahy………………………….………………………………………………..36 2.2.2 Analýza výkazu zisků a ztrát………………………………………………………………42 2.2.3 Vývoj cash flow……………………………...……………………………………………44 2.3 Analýza rozdílových ukazatelů………………...……………………………………………45 2.3.1 Čistý pracovní kapitál………………………..……………………………………………45 2.4 Bilanční pravidla………………………………..…………………………………………...46 2.5 Analýza poměrových ukazatelů………………..……………………………………………48 2.5.1 Ukazatele rentability…………………………..…………………………………………..48 2.5.2 Ukazatele aktivity……………………………..…………………………………………..49 6

2.5.3 Ukazatele zadluţenosti………………………..…………………………………………..50 2.5.4 Ukazatele likvidity……………………………...…………………………………………50 2.5.5 Ukazatele produktivity práce…………………...…………………………………………51 2.6 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability (Du Pontova analýza)……….…………………51 2.7 Ekonomická přidaná hodnota…………………….…………………………………………52 2.8 Souhrnné indexy hodnocení podniku…………….…………………………………………54 2.8.1 Altmanova analýza……………………………..…………………………………………54 2.8.2 IN indexy………………………………………..………………………………………...55 2.8.3 Indexy bonity…………………………………..………………………………………….57 3 Návrhová část…………...,,,,……………………….…………….……………………………59 Závěr……………………………………………………………………………………….……60 Literatura……………………………………………..………………………………………….63 Seznam tabulek………………………….………………………………………………………64

7

Úvod Svou bakalářskou práci bych ráda věnovala finanční analýze a jejímu praktickému vyuţití pro hodnocení finančního stavu hotelového podniku. Je nesporným faktem, ţe cílem kaţdého ekonomického subjektu je tvorba zisku a jeho maximalizace. K vyhodnocení výsledků hospodaření slouţí právě finanční analýza, na jejímţ základě kaţdý podnik přijímá různá opatření, která mají vést k dlouhodobému stavu finanční stability a trvalému růstu zisku. I přes finanční krizi, která postihla i sektor cestovního ruchu lze tvrdit, ţe v České republice, zvláště pak v hlavním městě, je cestovní ruch a zisk z něj plynoucí významným zdrojem státních příjmů a silně ovlivňuje makroekonomickou stabilitu země. Významně se podílí také na zaměstnanosti v regionech. Rozvoj cestovního ruchu je v současné době tvořen zkvalitněním a rozšířením nabídky ubytovacích, gastronomickým, aktivně relaxačních a dalších sluţeb, stejně jako masivnější reklamě jak v národním tak nadnárodním konceptu. Zdrojem pro objektivní posouzení finančního stavu a výkonnosti podniku je finanční analýza, na jejíchţ výsledcích je zaloţeno finanční řízení podniku, čímţ mám na mysli řízení aktiv a zdrojů jejich financování, dividendovou a cenovou politiku podniku. Finanční analýza je nepostradatelná pro kvalitní finanční rozhodování a lze ji, na základě některých metod, provést i přes dispozici omezených podkladů. Hodnocení firmy pro získání bankovního úvěru pro finanční zajištění podniku je prováděno právě na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy. Některé metody a zvláště pak jejich ucelené soubory umoţňují firmě vyhodnotit úspěšnost zvolených strategií v návaznosti na ekonomické prostředí zahrnující nejen konkurenční pozici, ale i celkovou ekonomickou situaci v podniku. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci společnosti Le-Investment s.r.o. a na základě zjištěných skutečností. Za účelem naplnění cíle je práce rozdělena na tři části: teoreticko-metodickou, analytickou a návrhovou doplněnou závěrem. V teoreticko-metodické části poskytnu informace o podstatě finanční analýzy, jejich funkcích, moţných a nutných zdrojů informací a uţivatelích jejich výsledků. Dále bude popsána metodika práce s účetními výkazy a jednotlivé způsoby provádění analýzy. Poté popíši absolutní ukazatele v podobě horizontální analýzy, která nám umoţní zjistit meziroční výkyvy jednotlivých poloţek finančních výkazů. Pro zjištění podílu jednotlivých částí

8

na bilanční sumě provedu následně vertikální analýzu finančních výkazů. Mezi absolutní ukazatele náleţí také rozdílové ukazatele, bilanční pravidla a vývoj cash flow. V dalším odstavci se budu zabývat poměrovými ukazateli zahrnujícími standardní skupinu ukazatelů rentability, zadluţenosti, likvidity, aktivity a kapitálového trhu. Zde bude popsán postup jejich konstrukce, optimální velikost a význam. Na poměrové ukazatele naváţi nejen pyramidovým rozkladem ukazatelů rentability vlastního kapitálu za pomoci Du Pontovy rovnice, ale i hodnotovým ukazatelem výkonnosti (EVA). Souhrnné indexy na základě Altmanové analýzy bankrotu (Z-faktor), IN indexu a Indexu bonity, slouţící ke komplexnímu vyhodnocení finanční situace podniku uvedu na závěr teoretické části své práce. V analytické části nejprve uvedu základní informace o společnosti Le-Investment s.r.o.., poté přistoupím k vypracování finanční analýzy uvedené v teoretické části s aplikací postupů v ní zmíněných. Finanční analýzu budu provádět z pohledu externího uţivatele účetních výkazů, bez moţnosti přístupu k doplňkovým informacím, převáţně z interního prostředí podniku. Základním podkladem pro vypracování finanční analýzy se stanou veřejně dostupné údaje o hospodaření podniku, jako jsou výroční zprávy, účetní uzávěrky s obsahem rozvah zisku a ztrát. Návrhová část je zaměřena na investiční strategii a změnu řady managerských rozhodnutí, která povedou ke zlepšení finančního zdraví podniku a to jak v krátkodobém, tak středně i dlouhodobém časovém horizontu. V této části navrhnu změny navnazující na úspory ve fixních nákladech podniku, tak nákladech investičních, provozních a marketingových. Jedním z mých návrhů bude i forma zajištění zvýšení vyuţití ubytovacích sluţeb na maximální moţnou hranici kapacity hotelu a to i v obdobích, která se v současné době vykrývají řádově do 75% aţ 80% ubytovací kapacity hotelu. Toto zvýšení vytíţenosti vyuţívání ubytovacích sluţeb zajistí podniku zvýšení celkového ročního obratu za uskutečněné sluţby. Posledním návrhem bude marketingové cílení na novou klientelu a jeho zajištění z cizích zdrojů státních a nadnárodních projektů. V závěru práce objektivně zhodnotím jednotlivé výše popsané body finanční analýzy.

9

1 Teoreticko-metodická část 1.1 Základní charakteristiky finanční analýzy Pod pojmem finanční analýza rozumíme rozbor stavu a vývoje financí podniku podle údajů uvedených v účetních výkazech. Finanční analýzu řadíme mezi základní činnosti finančního managementu, jemuţ slouţí ke zjištění finančního zdraví podniku, eliminaci slabých stránek finančního hospodaření a naopak posílit silné stránky, o které se lze dlouhodobě opírat. Finanční analýza také slouţí k posouzení finanční důvěryhodnosti podniku z hlediska externích investorů a věřitelů Tato analýza zajišťuje zpětnou vazbu k jiţ prodělaným aktivitám a výsledkům společnosti, čímţ se významně podílí na získání podkladů pro kvalitní rozhodování podniku, tak k úspěšné finanční kontrole. Zdrojem dat finanční analýzy jsou výkazy, které zachycují skutečný stav majetku a závazků (rozvaha), reálné toky výnosů a nákladů (výkaz zisku a ztrát), reálné toky příjmů a výdajů (cash flow). Moţnou nevýhodou účetních výkazů je poskytování údajů momentálního typu, hlavně v podobě stavových absolutních veličin vedených k datu určitého účetního období, coţ zajišťuje malou vypovídací schopnost o současném stavu. Souhrnné výpisy nedokáţí poskytnout ucelený obraz o hospodaření a finančním stavu podniku, o trendech a celkové kvalitě hospodaření. Jak uvádí pan M. Synek ve své knize Ekonomická analýza (2004): V tomto ohledu se finanční analýza, jakoţto formalizovaná metoda, se stává nepostradatelnou. Metoda sama poměřuje vyčíslené údaje mezi sebou navzájem a zvyšuje spektrum jejich vypovídacích schopností, které nám umoţňují objektivně dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření podniku a jeho finanční situaci, které by měli vést k přijmutí nejrůznějších rozhodnutí a opatření. Finanční analýza hodnotí minulost, současnost a vytváří předpoklady pro budoucí finanční hospodaření podniku. Finanční analýzu lze vnímat z časového hlediska ve dvou rovinách. Pohledem do minulosti podniku lze řadou ukazatelů vyhodnotit historický vývoj. Tato metoda pracuje expost. daty. Druhá rovina uvádí pohled do budoucnosti podniku. Tyto výsledky finanční analýzy nám slouţí přímo k finančnímu plánování, jak běţnému tak strategickému. Pracujeme při ní s ex-ante daty a zkoumáme finanční perspektivu podniku. Finanční analýzu stanovujeme za určité období, zpravidla 3-5 let. Výsledky lze poté přirovnávat v časové posloupnosti i k obdobným podnikům. 10

Základními cíly finanční analýzy je dosáhnutí finanční stability, jejím prostřednictvím můţeme vyhodnotit schopnost podniku vytvářet zisk, zajistit přírůstek majetku, zhodnotit vloţený kapitál a zajistit platební schopnosti (likvidity) podniku. Hlavním úkolem finanční analýzy je také vyhodnocení finančního zdraví firmy v následných čtyřech krocích, dle paní P. Růţičkové jak uvádí v knize finanční analýza (2008): rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů, podrobný rozbor, jehoţ cílem je posouzení orientačních poznatků, hlubší analýza negativních jevů, ke kterým jsme dospěli v předchozích krocích návrh na moţná opatření a zhodnocení rizik. Finanční analýza vyuţívá dvě rozborové techniky: procentní rozbor a poměrovou analýzu. U obou technik se pouţívají absolutní ukazatele uvedené v účetních výkazech. Procentní rozbor je vyvozen na základě rozboru účetních výkazů jak v horizontální struktuře (výpočet rozdílů a indexů), tak i struktury vertikální (procentní rozbor). Analýza poměrových ukazatelů je návazná na rozbor absolutních ukazatelů a vyhodnocuje indexy úrovně likvidity, zadluţenosti a další nutné pro existenci podniku. Specifickou analýzou sledující vrcholový syntetický ukazatel rentability aktiv (ROA)je analýza pyramidových ukazatelů prováděná pomocí Du Pontovy rovnice.

1.1.1 Struktura finanční analýzy Struktura schematicky zaznamenává přehled sloţek, metod a postupů nezbytných pro vytvoření finanční analýzy. Kaţdá z uvedených metod vytvoří na výstupu mírně odlišné hospodářské výsledky, to nám ale dává moţnost zachytit finanční stav podniku ve všech souvislostech. Analýza poměrových ukazatelů Ukazatelé zadluţenosti, Ukazatelé kapitálové trhu, Ukazatelé likvidity Ukazatelé rentability Ukazatelé aktivity

11

Analýza absolutních ukazatelů Vertikální analýza Horizontální analýza Bilanční pravidla Výpočet rozdílových ukazatelů Analýza pomocí hodnotového ukazatele výnosnosti EVA Analýza pomocí pyramidových rozkladů (Du Pontova rovnice) Analýza pomocí souhrnných indexů hodnocení podniků (Altmanový Z-faktor, IN indexy, Indexy bonity)

1.1.2 Uţivatelé finanční analýzy S informacemi vyplývajícími z finanční analýzy pracují jak interní uţivatelé podniku, tak uţivatelé externí, pro které je klíčovým vyjádřením finančního zdraví podniku a odráţí důvěru v rozvoj investic. Mezi nejčastější uţivatele z interního prostředí podniku náleţí manaţerský tým, tak zaměstnanci. Externí uţivatelé – pod tímto pojmem rozumíme skupinu lidí stojící mimo podnik jako jsou věřitelé, investoři, bankéři, státní instituce a konkurenční podniky Interní uţivatelé – jsou uţivateli z interního prostředí podniku, čímţ mají přístup ke všem informacím vycházejícím z finanční analýzy, omezeny jsou pouze povahou přístupu na základě vykonávaných funkcích. Můţeme sem zařadit majitele podniku, manaţery, ale i investory, kteří se jiţ v daném čase podílejí na realizaci svého projektu v podniku. P. Růţičková v knize Finanční analýza (2008) dělí finanční analýzu následujícím způsobem: Externí finanční analýzu – jsou to veřejně dostupná data vycházející z výročních zpráv, nejčastěji se zveřejňují na webových stránkách obchodního rejstříku, mohou být ale umístěny i na vlastní serveru podniku Interní analýza podniku – finanční analytik má k dispozici veškeré informace podniku, tedy informace jak z finančního tak manaţerského účetnictví, kalkulace, podnikové plány apod. Mezi uţivatele finanční analýzy lze zařadit následující skupiny:

12

Manaţerský tým podniku Manaţeři podniku pracují s výsledky finanční analýzy jak pro strategické, tak i operativní řízení. Informace, které získávají, jim slouţí k včasnému a správnému vyhodnocení praktických výsledků a umoţňují přijmout nová opatření a strategie vedoucí k lepšímu finančnímu stavu podniku. Výhodou manaţerského přístupu k informacím, na rozdíl od externích uţivatelů závislých na výsledcích výročních zpráv, je pravidelný přístup k výsledkům a ostatním potřebným informacím o podniku poskytující pravdivý obraz aktuální finanční situace a moţnost podřízení svých kaţdodenních činností tomuto stavu. Tyto znalosti jim umoţňují správně a včasně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při alokaci volných finančních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku a pro zajištění optimální majetkové struktury, včetně způsobu jejího financování. Investoři Investoři poskytující podniku své prostředky vyuţívají finanční analýzu pro určení finančního zdraví podniku a to hlavně ze dvou důvodů: investičního a kontrolního. Při rozhodování o případném dalším investování do podniku je pro ně klíčové získat dostatečné mnoţství informací pro vyhodnocení míry rizika a výnosu vloţeného kapitálu. Kontrolní důvod je uplatňován vůči managementu podniku. Investoři zde zjišťují, jak podnik zachází se zdroji, které jiţ do něj investovali. Nejčastěji se vyuţívá u akciových společností, které mají oddělené vlastnictví a řízení. Investoři kontrolují manaţery podniku, zajímají se o stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk, z nějţ většinou odvozují výši svých dividend. Sledují, zdali manaţeři ve svých podnikatelských plánech zajišťují trvání a rozvoj podniku. V tomto bodě jsou účetní výkazy nezastupitelné pro naplnění kontrolních funkcí a poskytnutí dat investorům o finančním stavu podniku. Banky a jiní věřitelé Banky a věřitelé vyţadují pro stanovení výše a podmínek poskytnutí úvěru informace z finanční analýzy. Reporting podniku o hodnotách finanční analýzy je běţnou součástí úvěrových smluv bank. „Banka před schválením poskytnutí úvěru zjišťuje bonitu budoucího dluţníka, vyhodnocuje strukturu jeho majetku a finanční zdroje, kterými vlastněný majetek je financován, a zejména stanovuje stávající a budoucí výsledky hospodaření. Shodný přístup mají i pojišťovny, které na základě ratingu společnosti vyhodnocují moţnost pojistit svého partnera proti riziku.“ Jak uvádí R.C. Higgins ve své knize Analýza pro finanční managment (1997).

13

Obchodní partneři Sem řadíme dodavatele a odběratele (zákazníky) podniku. Dodavatelé pozorují hlavně schopnost hradit splatné závazky, zajímají se tedy o solventnost a zadluţenost podniku. Odběratelé (zákazníci) sledují finanční situaci podniku za předpokladu, ţe se jedná o dlouhodobý obchodní vztah nebo je podnik pro ně klíčovým dodavatelem zboţí nebo sluţeb. Konkurenti Vyuţívají výkazy z výročních zpráv podobných podniků pro porovnání vlastních ukazatelů, zejména stanovení rentability a ziskové marţe a mají snahu stanovit budoucí trendy cenové politiky a investičních aktivit konkurence. Z těchto informací vycházejí při stanovení strategických rozhodnutí a úpravě podnikatelského záměru. Zaměstnanci Vyuţívají sledování finančního zdraví podniku pro vyhodnocení jistoty stabilního zaměstnání, mzdového a sociálního zabezpečení. Státní orgány „Státní správa vyuţívá výsledků finanční analýzy hlavně pro stanovení včasného a správného odvodu daní, zajišťování statistik a makroekonomických šetření, případnou kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, kterým byl přidělen státní tender. „ J. Sedláček (1999; str 57).

1.1.3 Zdroje informací a dat Prvním krokem finanční analýzy je sběr relevantních dat k určení finančního stavu podniku.

Tento proces vychází z komplementace účetních výkazů a dalších dat nutných

k objektivnímu posouzení reality. Proces a nástroje finanční analýzy nevymezují ţádné standardy ani právní předpisy. Účetní uzávěrka se stala základním zdrojem dat k určení stavu a vývoje financí. Účetní uzávěrka sestává z rozvahy, výkazu zisků a ztrát (výsledovka) a přílohy, případně výkazu cash flow. Dle obvyklých standardů je tento účetní výkaz doplněn v předepsaných případech rovněţ o výroční zprávu a zprávu auditora.

14

Rozvaha Rozvaha nám udává přehled o finanční a majetkové situaci účetní jednotky k určitému datu. Znázorňuje přehled o stavu majetku společnosti a o zdrojích jeho krytí. Dle likvidity lze rozvahu rozčlenit na aktiva dlouhodobá (investiční majetek) a aktiva krátkodobá (oběţný majetek), případně se mohou vyskytnout v podniku aktiva ostatní, která nelze zařadit přesně ani do jedné z výše zmíněných skupin. Z pohledu krytí majetku podniku opět lze dělit pasiva v podniku na pasiva krytá vlastními zdroji a pasiva krytá zdroji cizími. Pasiva se tedy skládají z vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv, která představují hlavně zůstatky účtů časového rozlišení (výdaje a výnosy příštích období, kurzovné rozdíly a dohadné pasivní účty).

Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Výsledovka nám na základě porovnání výnosů společnosti z podnikatelské činnosti oproti objemu nákladů, které společnosti vznikly k vytvoření těchto výnosů, ukazuje, zda podnik dospěl ve svém hospodaření k zisku nebo ztrátě za minulé finanční období. Hospodářský výsledek účetního období se obvykle skládá ze tří dílčích výsledků dle knihy Finanční analýza spoluautorů E. Kislingerové aj. Hnilici (2005): 1) provozní výsledek hospodaření – souvisí s běţnou činností podniku, která je předmětem podnikání 2) finanční výsledek hospodaření – vzniká z finančních operací, ke kterým patří výnosové úroky z finančních investic, zahrnuje ale také nákladové úroky 3) mimořádný výsledek hospodaření – zaznamenává změny způsobu oceňování majetku, přebytků na majetku u finančních účtů, finančních investic nakoupených zásob apod.

Výkaz cash flow Výkaz cash flow zachycuje na rozdíl od výkazu zisků a ztrát reálné příjmy a výdaje, které jsou vázané k danému období a tím lépe ukazuje stav hotovosti a finančních ekvivalentů přítomných v podniku. Výkaz cash flow informuje o finančních tocích v provozní činnosti, investiční činnosti a oblasti financování. Lze ho sestavit na základě přímé nebo nepřímé metody. Přímá metoda je sestavena základě toků plateb, nepřímá metoda sestavuje cash flow úpravou hospodářského výsledku o výnosy a náklady, které nebyly v uvedeném období finančním výdajem nebo příjmem a o příjmy a výdaje, které nebyly výnosem nebo nákladem.

15

Příloha účetní závěrky Doplňuje informace k rozvaze a výsledovce. Poţadavkem přílohy je zejména spolehlivost, neutrálnost a výstiţnost uvedených údajů. Příloha má poskytovat primární znázornění o stavu majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku.

Výroční zpráva Výroční zpráva, potaţmo její vypracování, je ze zákona povinné pro podniky, které podléhají zveřejňování povinnosti. Tyto podniky pak musejí vypracované výroční zprávy archivovat po celou dobu své existence. Jako zdroj informací pouţitých pro finanční analýzu se výroční zpráva pouţívá pouze v případě, ţe není jiný přístup k účetní uzávěrce. Výroční zpráva zpravidla obsahuje: základní identifikaci podniku, historii podniku, statutární a další orgány společnosti, organizační schéma, údaje z účetní uzávěrky, výrok auditora, výklad k podstatným událostem minulého vývoje a výhled do budoucích období.

1.2 Metody finanční analýzy 1.2.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele jsou účetními výkazy obsahujícími data uvedená v hodnotovém absolutním vyjádření. Tyto ukazatele popisují rozměr určitých jevů jako je majetek, kapitál nebo finanční toky. Lze je rozdělit podle toho, zda nám udávají určitý stav nebo poskytují informace k údajům za určitý interval na veličiny stavové a tokové. Veličiny stavové jsou součástí rozvahy a udávají nám hodnotu majetku a kapitálu podniku k přesně definovanému datu. S veličinami tokovými se setkáme ve výkazu zisků a ztrát a ve výkazu cash flow, kde nám znázorňují trţby, kterých podnik dosáhl za určité období. Absolutní ukazatele nám vytvářejí základ pro přípravu horizontální i vertikální analýzy účetních údajů.

Horizontální analýza (analýza trendů) Jak uvádí paní Pavelková v knize Výkonnost podniku z pohledu finančního managera (2005): „Horizontální analýza je zaloţena na porovnání časových změn absolutních ukazatelů. Jejím primárním úkolem je vyjádřit jak změnily jednotlivé poloţky účetních výkazů v běţném období v porovnání s obdobím minulým.“ Analýza vyuţívá jak absolutní změny ukazatelů, tak i 16

jejich procentní změny. Pro vypracování horizontální analýzy je nezbytně nutné mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů. Vzhledem k tomu, ţe se rozbor provádí na základě dat za několik let, lze k výpočtu pouţít jak indexy bazické, tak indexy řetězové. Bazický index porovnává hodnotu daného ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou stejného ukazatele ve zvoleném stále stejném období. Řetězový index naproti tomu porovnává hodnotu zadaného ukazatele v určitém období s jeho hodnotou v období předcházejícím. Absolutní změna je vyčíslena jako rozdíl mezi ukazatelem v běţném období a ukazatelem v období minulém. Procentní (relativní změna) je stanovena na základě podílu absolutní změny a hodnoty poloţky v minulém období, který se vynásobí 100 (%).

Vertikální analýza (procentní rozbor) Je nazývána také analýzou komponent a zabývá se vnitřním uspořádáním (strukturou) absolutních ukazatelů. Vystihuje procentní podíl jednotlivých poloţek primárním účetních výkazů vzhledem k celkové sumě aktiv a pasiv u rozvahy a celkového obratu v případě výkazu zisků a ztrát. Tato analýza neporovnává hodnotu poloţky v běţném a minulém období jako u horizontální analýzy, namísto toho zkoumá relativní strukturu analyzovaných účetních výkazů za jedno období. Dle vyjádření paní P. Růţičkové uvedeném v knize Finanční analýza (2008): „Vertikální analýza nám ulehčuje komparaci účetních výkazů s předchozím obdobím, zároveň umoţňuje porovnání analyzovaného podniku s obdobnými podniky ve stejném odvětví.“ Touto metodou nejsme schopni určit příčiny změn, lze jí pouze poukázat na problematické oblasti v podniku.

1.2.2 Rozdílové ukazatele Pro stanovení trţní hodnoty podniku se provádí analýza výkonnosti, která vychází z tzv. rozdílových ukazatelů. V odborné literatuře se autoři shodují, ţe nejdůleţitějším ukazatelem je čistý pracovní kapitál.

Čistý pracovní kapitál (Net working capital) Čistý pracovní kapitál (ČPK) zahrnuje část oběţného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji ať vlastními nebo cizími. Jedná se o relativně volný kapitál, který není zatíţen brzkou platbou a stává se tak fondem finančních prostředků chránící podnik v nepříznivých situacích a zároveň podniku tímto umoţňuje běţný chod.

17

Čistý pracovní kapitál lze vypočítat jako rozdíl mezi celkovými oběţnými aktivitami a celkovými krátkodobými závazky se splatností 3 aţ 12 měsíců. ČPK = Celková oběžná aktiva – Celkové krátkodobé závazky Nevýhodou čistého pracovního kapitálu je zahrnutí i málo likvidních a nelikvidních poloţek v oběţném majetku jako jsou nedobytné pohledávky, případně neprodejné výrobky a zásoby. Hodnotu tohoto indexu ovlivňuje i způsob ocenění majetku. Ukazatel můţe vykázat jak kladné, tak záporné hodnoty. Výše ukazatele je závislá na obratovosti krátkodobých aktiv i na faktorech

vnějšího

prostředí

jakými

jsou

trţní

situace,

konkurence

a

dalších

makroekonomických faktorech. Hlavní výhoda čistého pracovního kapitálu vychází z toho, ţe jeho obrat je rychlejší neţ doba splatnosti kapitálu, kterým je financován. Nevýhodou bývá financování z dlouhodobých zdrojů, které zpravidla bývají draţší.

1.2.3 Bilanční pravidla Pan M. Šulák ve své knize Měření výkonnosti firem (2003) uvádí, ţe: „Bilanční pravidla jsou obecnými doporučeními pro řízení financování podniku s ohledem na dosaţení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability podniku. Bilanční pravidla diferencují vhodné uspořádání kapitálu podniku vzhledem k jeho majetkové struktuře.“ 1) Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo financování vyjadřuje, jak se má časový horizont trvání aktiv a pasiv vzájemně sladit. Dle tohoto pravidla by se stálá aktiva podniku měla financovat výhradně z vlastních zdrojů nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobý majetek by pak měl být financován z krátkodobých zdrojů. 2) Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Nastavuje kapitálovou strukturu podniku a udává, ţe poměr mezi vlastním a cizím kapitálem podniku by měl být vyrovnaný. 3) Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo poměřuje vztah vlastních zdrojů a stálých aktiv. Doporučení vycházející ze zlatého pari pravidla je, aby stálá aktiva byla prioritně financována z vlastních zdrojů podniku, případně byla financována z dlouhodobého cizího kapitálu.

18

4) Poměrové pravidlo Poměrové pravidlo říká, ţe v zájmu udrţení dlouhodobé finanční rovnováhy by nemělo tempo růstu investic ani v krátkodobém horizontu předstihnout tempo růstu trţeb.

1.2.4 Poměrové ukazatele Poměrová analýza je sloţena z několika ukazatelů. Z hlediska vyuţitelnosti se jedná o nejčastěji pouţívaný rozborový systém, který má schopnost provést analýzu časového vývoje finanční situace firmy a dokáţe přesně porovnat výsledky s obdobnými podniky. Poměrová analýza vyuţívá výhradně základní ukazatele účetních výkazů, pro jejichţ získání vyuţívá veřejně dostupné informace. Poměrový ukazatel vyjadřuje vztah mezi dvěma poloţkami účetních výkazů. Tyto ukazatele vypočítáváme vydělením jedné poloţky nebo skupiny poloţek získaných výkazů s jinou související poloţkou nebo skupinou poloţek. Poměrové ukazatele mají uspořádání v tzv. paralelní soustavě, kde kaţdý ukazatel měří určitou hodnotu finančního stavu, ovšem kaţdý ukazatel je vnímán jako rovnocenný s jiným. V odborné literatuře jsem se setkala, dle paní E. Kislingerové (2005; str. 136), s následujícím dělením poměrových ukazatelů do 5. Základních skupin: Ukazatel rentability Ukazatel aktivity Ukazatel zadluţenosti Ukazatel likvidity Ukazatel kapitálového trhu

Ukazatele rentability (výnosnost vloţeného kapitálu) K vyjádření efektivity vyuţívání vloţeného kapitálu se pouţívá ukazatelů rentability, které vyjádření schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisk vyuţívají nejčastěji dva základní účetní výkazy, tedy výkaz zisku a ztrát a rozvahy. Ukazatel rentability lze zobrazit jako zlomek, jehoţ čitatel obsahuje poloţku odpovídající výsledku hospodaření, ve jmenovateli je pak obsaţen druh kapitálu, respektive trţby. Ukazatele hodnotí celkovou efektivnost podniku a z toho důvodu jsou nejpodstatnější pro akcionáře podniku, případně potenciální investory. V odborné literatuře je vyjádřeno, ţe by ukazatelé rentability „v časové řadě měly mít obecné rostoucí tendence.“ Mezi relevantní ukazatele rentability řadíme rentabilitu celkových aktiv, rentabilitu vlastního kapitálu a rentabilitu trţeb. Jednotlivé ukazatele se zpravidla liší podle kategorie zisku,

19

s níţ jí porovnáváme. Finanční analýza nejvíce vyuţívá následující tři kategorie zisku, které jsou obsaţené ve výkazu zisků a ztrát: Zisk před úroky a daněmi nebo také provozní výsledek hospodaření (EBIT – Earnings Before Interests and Taxes), zisk před zdaněním (EBT – Earnings Before Taxes) nebo čistý zisk (EAT – Earnings After Taxes). Rentabilita celkových aktiv – ROA (Return on Assets) Udává se jako rovnice:

Dle pana R.C. Higginse, uvedeno v knize Analýza pro finanční managment (1997), se ukazatel ROA

vyskytuje ve dvou základních podobách: nezdaněné, kdy nemáme nutnost

zohledňovat daňový efekt, a ve zdanitelné formě. Nezdaněná rentabilita celkových aktiv (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost (produkční sílu) podniku. Výsledek udává výnos z kaţdé koruny investovaného kapitálu. Poměřujeme zde zisk před úroky a zdaněním (EBIT) oproti aktivům. Tímto eliminujeme vliv nákladových úroků. V období změny sazby daně ze zisku nabývá rovnice ROA na významu, stejně jako v případě, kdy měníme strukturu financování pasiv. Rovnice je vhodná pro porovnání podniků s různým podílem cizích zdrojů v majetkové struktuře, případně rozdílným daňovým prostředí a také při rozdílném daňovém zatíţení. Ukazatel ROA je odborníky povaţován za klíčové měřítko rentability, které počítá s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda jsou to zdroje vlastní nebo cizí. Zdaněná rentabilita celkových aktiv upravuje základní rovnici na následnou:

Tento ukazatel vyjadřuje poměr čistého zisku navýšeného o zdaněné úroky (EAT) oproti celkovým aktivům, a umoţňuje managementu vyhodnotit vyuţití celkových aktiv podniku ve prospěch vlastníků. Jedná se o klasické vyjádření rentability, které poměřuje vloţené prostředky nejen se ziskem jakoţto s efektem z podnikatelské činnosti, ale také se zhodnocením cizího kapitálu. Ukazatel ROA má nevýhodu v tom, ţe je silně ovlivňován strukturou financování podniku v závislosti na odpočtu úroků, tudíţ ho nelze vyuţít na porovnání podniků, které mají rozdílnou kapitálovou strukturu.

20

Rentabilita vlastního kapitálu – ROE (Return on Equity) Udává výnosnost kapitálu vloţeného do podniku vlastníky. Vyjadřuje výši zisku na jednu korunu vloţeného vlastního kapitálu. Ukazatel hlavně sleduje, je-li výnos z vloţeného kapitálu dostatečně velký a kaţdopádně vyšší neţ alternativní náklady. Rentabilita trţeb – ROS (Return on Sales)

Rentabilita trţeb udává kolik je podnik schopný vytvořit zisku z jedné koruny realizovaných trţeb. Výše uvedená rovnice ukazuje jednu z variant, jak lze tento ukazatel vypočítat, druhou moţností je za čistý zisk dosadit hodnotu EBIT. Pokud počítáme s čistým ziskem, výsledná hodnota zobrazuje ziskovou marţi podniku, jeho výkon vzhledem k trhu a krytí nákladů a tvorbě zisku. Ukazatel ziskové marţe vyhodnocujeme posouzením k obratu aktiv. Při dosazení hodnoty EBIT nám výsledek dává moţnost porovnávat podniky s různou mírou vyuţití cizího kapitálu.

Ukazatele aktivity K měření účinnosti, intenzity a rychlosti vyuţití majetkové části podniku pouţíváme ukazatele aktivity. Tyto ukazatele určují přiměřenou velikost jednotlivých poloţek aktiv v rozvaze k hospodářským aktivitám podniku. V knize Výkonnost podniku z pohledu finančního manaţera (2005) autorek Pavelkové a Knápkové se dozvídáme, ţe „Ukazatele aktivity jsou jedním ze základních představitelů efektivnosti, které ovlivňují ukazatele rentability (ROA a ROE). Nejvýraznějším ukazatelem v této skupině je ukazatel rychlosti obratu, který vyjadřuje počet obratů dané poloţky za jeden rok. Zpravidla platí, ţe čím vyšší tento ukazatel je, tím vyšší je rentabilita podnikání a pro dosaţení trţby není nutná tak vysoká úroveň majetku a zdrojů financování.“ Ukazatele aktivity vyjadřují časovou délku ve dnech nutnou k uskutečnění jednoho obratu sledované poloţky. Ukazatel hodnotí disponibilitu s kapacitami podniku, které jsou v daném čase nevyuţité, nebo naopak signalizuje příliš vysokou rychlost obratu, která můţe pro podnik znamenat nedostatek produktivních aktiv vzhledem k budoucí růstové příleţitosti, čímţ by byla ohroţena následná realizace.

Obrat aktiv 21

Představuje efektivnost vyuţití celkových aktiv podniku, potaţmo vyjadřuje obrat aktiv za rok. Nejmenší přijatelnou hodnotou je 1. Toto vyjádření je ovšem odvislé od sledovaného odvětví. Při neefektivním vyuţívání majetku je hodnota obratu aktiv poměru k trţbám nízká, coţ můţe být ukazatelem, ţe podnik investuje do budoucího rozvoje, ale ten v současné době nepřináší ţádný výnos. Doba obratu zásob

Doba obratu zásob je průměrná hodnota počtu dnů, během nichţ se peněţní fondy přeskupí přes výrobní a zboţní formu zpět do podoby peněz. Ţádoucí je situace, kdy obrátkovost zásob se zvyšuje a doba obratu má klesající tendenci. U hotových výrobků je doba obratu zásob zároveň ukazatelem likvidity, neboť udává počet dnů, neţ se zásoby stanou hotovostí nebo pohledávkou. Doba splatnosti pohledávek

Doba splatnosti pohledávek nám určuje časové údobí, po které podnik svým odběratelům poskytuj bezplatný obchodí úvěr za vyrobené výrobky, do doby jejich zaplacení. Splatnost pohledávek by měla být shodná s průměrnou dobou splatností faktur. I. Neumaierová a I. Neumaier v knize Výkonnost a trţní hodnota firmy udávají, ţe: „Obecně platí, ţe čím vyšší počet dnů má doba splatnosti pohledávek, tím více podnik potřebuje cizího kapitálu a tím vyšší má náklady.“ Doba splatnosti krátkodobých závazků

Udává časový úsek ve dnech od vzniku závazku do jeho uhrazení. V tomto období podnik vyuţívá bezplatný obchodní úvěr. Doba splatnosti krátkodobých závazků by neměla přesáhnout

22

dobu splatnosti pohledávek, ačkoli pro podnik je ţádoucí co nejdelší interval. Ukazatelé závazků a doby splatnosti pohledávek nám určují základní podmínky likvidity podniku.

Ukazatele zadluţenosti Ukazují výši cizích zdrojů, které podnik vyuţívá pro své aktivity, zároveň určují riziko, které společnost podstupuje při daném poměru vlastních a cizích zdrojů kapitálu. Paní Knápková napsala v knize Výkonnost podniku z pohledu finančního manaţera, ţe „Cizí kapitál je pro podnik ţádoucí, pokud umoţňuje sníţit náklady na pouţití vlastního kapitálu, vyjádřené jako WACC. Indikátory zadluţenosti jsou ovlivněny následujícími faktory: daně, riziko, typ aktiv.“ Tyto ukazatele jsou rozhodující pro analýzu kapitalizace podniku a pro rozbor finanční struktury, který nám udává, zda je podnik podkapitalizován či naopak. Vyhodnocením finanční struktury lze stanovit finančním managerům moţnosti současné analýzy rentability a likvidity. Celková zadluţenost (ukazatel věřitelského rizika)

Celková zadluţenost představuje poměr celkových aktiv oproti cizím zdrojům, tzv. ukazatel věřitelského rizika. Dle odvětví se optimální hodnota pohybuje v rozmezí od 50 do 70%. Vyšší hodnoty celkové zadluţenosti svědčí o rostoucím věřitelském riziku, zatímco hodnoty niţší představují stav, kdy podnik vyuţívá ponejvíce vlastní kapitál, který ovšem bývá draţší neţ cizí. Finanční páka

Je navazujícím ukazatelem na ukazatel celkové zadluţenosti a udává objem vlastního kapitálu pouţitého k financování aktiv.

23

Koeficient samofinancování

Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluţenosti vyjadřující hodnotu v jaké jsou aktiva podniku financována prostřednictvím peněz akcionářů. Součet koeficientu samofinancování a ukazatele celkové zadluţenosti by měl být zhruba 1. Ukazatel úrokového krytí

Jeho hodnota udává kolikrát je zisk podniku vyšší neţ úroky. Stanovuje, zda je dluhové zatíţení pro podnik únosné či nikoli. Je-li hodnota tohoto ukazatele 1, je podnik schopen platit úroky, ovšem vykazuje nulový čistý zisk. Optimální hodnota tohoto ukazatele je nad úrovní čísla 5. Doba splácení dluhů

Udává dobu potřebnou pro splacení dluhů podniku vlastními prostředky. Ţádoucí je klesající stav tohoto ukazatele. Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji

Vymezuje vztah mezi finanční a majetkovou strukturou podniku, přičemţ pokud je jeho hodnota menší neţ 1, ukazuje na podkapitalizování podniku, tedy na stav, kdy podnik část svého dlouhodobého majetku kryje krátkodobými zdroji, coţ můţe vést k problémům s úhradou vzniklých závazků. Autorky Pavelková a Knápková v knize Výkonnost podniku z pohledu finančního manaţera píší, ţe: „Neţádoucí stav je ale i překapitalizování podniku, kdy podnik ve finančně stabilním údobí financuje dlouhodobými zdroji, které jsou draţší, příliš velkou část krátkodobého majetku.“ 24

Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku hradit vzniklé závazky, poměřují tedy schopnost podniku uhradit to, co je nutné uhradit. Pro dlouhodobou existenci je likvidita podniku primární podmínkou. Základními prvky platební schopnosti jsou likvidita a solventnost. Solventnost Solventnost je schopnost podniku uhradit vzniklé splatné závazky v dohodnutém termínu, peněţní částce a způsobu úhrady. Likvidita Likvidita je schopnost podniku přeměnit svůj majetek na finanční prostředky, které lze následně pouţít na uhrazení vlastních závazků. Likviditu uvádíme ve vztahu podniku ke svým krátkodobým závazkům, tedy schopnosti podniku hradit tyto závazky včas a v plné výši v době jejich splatnosti. Lineární závislost mezi pojmy likvidita a solventnost lţe vyjádřit takto „podmínkou solventnosti je likvidita“. Podnik by měl disponovat v tomto ohledu s finančními prostředky na účtu, v oběţných aktivech, zásobách a pohledávkách. V literatuře se setkáme s vyjádřením, ţe „čím je likvidita podniku a čistý pracovní kapitál vyšší, tím niţší je rentabilita“. Nejvyšší likvidity dosahují peníze na účtech a v hotovosti, nejniţší likvidity pak dosahuje dlouhodobý majetek, proto ho v ukazatelích likvidity nezohledňujeme. Likviditu nejběţněji dělíme na následující ukazatele: Běţná likvidita

Běţná likvidita uvádí, kolikrát jsou krátkodobé závazky kryté oběţnými aktivy, tedy kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, pokud by přeměnil veškerá oběţná aktiva v daném okamţiku v hotovost. Tento ukazatel vychází ze struktury a likvidnosti aktiv neboť je pro něj podstatné, zda největší podíl aktiv tvoří více či méně likvidní aktiva. Ideální hodnota tohoto ukazatele by měla být v intervalu 1,5-2,5. Pohotová likvidita

25

Pohotová likvidita vylučuje na rozdíl od likvidity běţné nejméně likvidní poloţky oběţných aktiv jako jsou suroviny, materiál, polotovary, nedokončenou výrobu a hotové výrobky. Optimální hodnota tohoto ukazatele by měla být v rozmezí 1,0 – 1,5. Vysoká hodnota ukazatele je příznivá pro věřitele, pro vlastníky a akcionáře udává stav, kdy je v podniku mnoho aktiv vázáno na formu pohotových prostředků, které jim nepřinášejí ţádné zúročení.

Okamţitá likvidita

Udává schopnost podniku hradit své závazky pohotovými prostředky, jako jsou peníze a jejich ekvivalent v daném okamţiku. Okamţitá likvidita je nejpřísnějším ukazatelem likvidity, kdy doporučená hodnota ukazatele by měla být v rozmezí 0,2 – 0,5. Podíl

čistého

pracovního

kapitálu

na

aktivech

„Tento ukazatel doplňuje analýzu likvidity a umoţňuje sledování trendu vývoje. Ukazatel je nepostradatelným, pokud chceme porovnat podnik s odvětvím.“ Uvádí v knize R. Grünwald v knize Analýza finanční důvěryhodnosti podniku (2001).

Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálové trhu jsou výsledkem všech výše uvedených ukazatelů a vyjadřují trţní hodnocení firmy. V případě, kdy se podnik rozhodne získat finanční zdroje na kapitálovém trhu, jsou ukazatelé kapitálového trhu rozhodujícím faktorem pro investory, neboť jim udávají návratnost investovaných prostředků.

1.2.5 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability – DuPontova rovnice Pyramidový rozklad známý také pod pojmem DuPontova analýza umoţňuje sledovat příčiny současných hodnot vrcholových ukazatelů efektivnosti podniku – ROE (rentability 26

vlastního kapitálu). Pyramidový rozklad je syntetickým ukazatelem tvořeným dílčími analytickými indexy v podobě pyramid s existujícími matematickými pevně definovanými vztahy. Rozklad rentability celkového vloţeného kapitálu (ROA)

DuPontova analýza v základním tvaru vyuţívá ukazatele rentability celkového vloţeného kapitálu (ROA), který lze rozloţit na rentabilitu trţeb (EBIT/T) a obrat celkových aktiv (T/A). Při nízké rentabilitě trţeb, případně nízké rychlosti obratu aktiv nám výsledek rovnice ROA klesá, z čehoţ vyplývá, ţe podnik dokáţe dosáhnout stejných hodnot ROA různými způsoby kombinace rentability trţeb a obratu aktiv. Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel ROE zaznamenává vyuţití kapitálu vlastníků, čímţ se stává významným ukazatelem finanční výkonnosti podniku zvláště pro investory. Řetězový rozklad syntetického ukazatele ROE je sloţena ze tří dílčích ukazatelů, tzv. páky výkonnosti: Zisková marţe (profit margin) – podíl čistého zisku na jednotku trţeb Obrat aktiv (asset turnover) – vyuţití aktiv měřené podílem trţeb na jednotku aktiv Finanční páka (financial leverage) – objem vlastního kapitálu pouţitého k financování aktiv Matematické vyjádření těchto funkcí tří faktorů lze zapsat takto: ROE = ROA * finanční páka

Rovnice udává souvislost mezi zadluţeností podniku a rentabilitou vlastního kapitálu (ROE). Pokud je podnik schopen zhodnotit dodatečný dluh více neţ je úroková sazba z tohoto dluhu, pak růst zadluţenosti pozitivně ovlivňuje výnosnost vlastního kapitálu. Finanční páka poukazuje na fakt, ţe růstem cizího kapitálu lze zvýšit hodnotu ROE. Zvyšování hodnoty ROE je vţdy ţádoucí a lze ho dosáhnout pomocí jiţ zmíněných tří pák výkonnosti, tedy ziskem, trţbami případně objemem vlastních zdrojů pouţitých k financování aktiv. Nejčastěji se setkáváme se třemi základními nevýhodami ROE dle vyjádření pana R.C. Higginse v knize Analýza pro finanční managment (1997): Problém časovosti – vyplývá ze skutečnosti, ţe hodnota ROE se vypočítává z minulých období, ale pro potřeby manaţerů je potřebný pohled do budoucnosti 27

Problém rizikovosti – spočívá v tom, ţe ROE je zaměřeno čistě na výnos a ignoruje s ním spojené riziko Problém oceňování – poukazuje na skutečnost, ţe ukazatel ROE je vypočítáván na základě účetních hodnot a nemusí vţdy platit pravidlo „vyšší ROE je lepší“ Výše zmíněné problémy částečně kompenzuje ukazatel EVA (ekonomicky přidaná hodnota).

1.2.6 Hodnotový ukazatel výnosnosti Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Ukazatel EVA je matematickým vyjádřením základního faktu, dle Stewarta a Sterna v knize Ekonomická analýza (2004): „ Investice vytváří svým investorům hodnotu pouze v tom případě, ţe její očekávaná výnosnost přesáhne její kapitálovou nákladovost.“ Tato rovnice zaznamenává operativní hospodářský výsledek po zdanění sníţený o náklady na kapitál. Hodnota EVA vychází z ekonomického zisku, který do sebe implementuje kromě účetních nákladů i náklady oportunitní, tedy náklady obětovaných příleţitostí. Výnos tak musí pokrýt jak náklady na cizí kapitál (úroky), tak i náklady na kapitál vlastní, tedy oportunitní náklady. Ukazatel EVA zaznamenává finanční faktory přispívající k tvorbě hodnoty podstatné jak pro akcionáře, tak i pro ostatní subjekty, které jsou existenčně ekonomicky spojeny s podnikem. Ekonomická přidaná hodnota nám vzniká, pokud rozdíl čistého provozního zisku po zdanění (NOPAT) je vyšší neţ náklady na pouţitý kapitál (součet vyplacených dividend a zaplacených úroků). Matematicky toto lze znázornit následovně: EVA = NOPAT – WACC * C NOPAT – čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Taxes) WACC – průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital) C – celkový investovaný kapitál NOPAT = EBIT * (1-aňová sazba v %) C = dlouhodobý majetek + čistý pracovní kapitál WACC = rd * (1-t) * D/C + re * E/C EBIT – provozní zisk rd – náklady na cizí kapitál 28

t – sazba daně z příjmu právnických osob D – cizí kapitál C – celkový dlouhodobě investovaný kapitál re – náklady na vlastní kapitál E – vlastní kapitál

1.3 Souhrnné indexy hodnocení podniků Tyto indexy vyhodnocují souhrnnou charakteristiku finančně-ekonomické situace podniku a jeho výkonnost jedním ukazatelem. Souhrnné indexy náleţí mezi syntetické ukazatele nahlíţející na slabé a silné stránky podniku, čímţ vyjadřují určitou subjektivnost výběru ukazatelů v paralelních soustavách a zachycují agregovanou charakteristiku výkonnosti podniku, tedy poskytují celkové hodnocení. Souhrnné indexy dělíme do dvou základních skupin modelů: Bankrotní modely – informují o skutečnosti, je-li firma v dohledné době ohroţena bankrotem. Poukazují na symptomy typické pro bankrot, jako jsou problémy s běţnou likviditou, problémy s rentabilitou vloţeného kapitálu nebo výši pracovního kapitálu. Bankrotní modely jsou důleţité hlavně pro věřitele podniku. Nejčastěji se lze setkat s Altmanovým modelem (Z-faktor), modelem indexu důvěryhodnosti a „IN“ modelem. Bonitní modely – podle stavu výkonnosti hodnotí kvalitu podniku. Nejvíce jsou vyuţívány vlastníky a investory firmy.

1.3.1 Altmanová analýza Altmanova analýza, téţ známá jako Z-faktor nebo Altmanův model je jednou z nejpouţívanějších

metod

pro

vyhodnocení

finanční

stability,

tedy

pro

stanovení

pravděpodobnosti bankrotu podniku. Na základě statistické analýzy souboru ukazatelů firem předvídajících finanční bankrot podniku tento model v roce 1968 vypracoval E. Altman. Metodika výpočtu Z-faktoru je zaloţena na diskriminační analýze sestavené do rovnice s pěti finančními ukazateli, jejichţ pomocí určujeme, zda sledovaný podnik patří k podnikům ohroţených bankrotem či nikoli. Altmanova analýza existuje ve dvou variantách, a to pro podniky veřejně obchodovatelné a firmy neobchodovatelné na burze.

29

1.3.2 In indexy In indexy byly vytvořeny v roce 1995 českými ekonomy v podobě IN95, jakoţto indexy s vysokou vypovídající schopností. IN95 se pouţívá při nízkolikvidním kapitálovém trhu a představuje bankrotní indikátor, podobně jako Altmanův model. IN95 se dá zapsat jako rovnice sloţená z poměrových ukazatelů (aktivity, rentability, likvidity a zadluţenosti) násobenými hodnotami, které jsou průměrem hodnot tohoto ukazatele za celé odvětví. Veškeré ukazatele jsou tvořeny účetními výkazy, nikoli trţními hodnotami, čímţ se odstraňují vlivy volatility kapitálového trhu. Dle posouzení autorů vyuţití indexu IN95 na datech tisíce českých firem zaznamenalo úspěšnost vyšší 70%. Následujícím indexem je IN99, který akcentuje pohled vlastníka a podnik hodnotí podle bonitního indikátoru, tedy podle tvorby hodnoty pro vlastníka. Pro pouţití tohoto ukazatele „byly revidovány váhy ukazatelů indexu IN95 platné pro ekonomiku ČR s ohledem na jejich význam pro dosaţení kladné hodnoty ekonomického zisku (EVA). Syntézou indexů IN95 a IN99 byl vytvořen index IN01. „Tento index vyjadřuje schopnost podniku tvořit hodnotu. Je převáţně zaměřen na průmyslové podniky.“ jak uvádí v knize Oceňování podniku (2001) paní E. Kislingerová. Matematické znázornění modelu IN95:

Interpretace IN95: IN95 > 2 jedná se o podnik s dobrým finančním zdravím. 1 < IN95 < 2 firmy jsou rizikové, potenciální problémy s placením závazků IN95 < 1 jiţ problémy existují, firmy nemají schopnost plnit své závazky Matematické znázornění modelu IN99:

30

Interpretace IN99: IN99 > 2,07 podnik tvoří hodnotu pro vlastníka a dosahuje kladné hodnoty ukazatele EVA 1,42 < IN99 < 2,07 podnik spíše tvoří hodnotu pro vlastníka, 1,089 < IN99 < 1,42 nelze určit, zda tvoří nebo netvoří hodnotu pro vlastníka, 0,684 < IN99 < 1,089 spíše netvoří hodnotu pro vlastníka, IN99 < 0,684 podnik netvoří hodnotu pro vlastníka a dosahuje záporné hodnoty ekonomického zisku EVA. Matematické znázornění modelu IN01:

Interpretace IN01: IN01 > 1,77 podnik tvoří hodnotu 0,75 < IN01 < 1,75 šedá zóna IN01 < 0,75 podnik se blíţí k bankrotu s pravděpodobností cca 86% A – aktiva CZ – cizí zdroje EBIT – zisk před úroky a zdaněním VÝN – výnosy OA – oběţná aktiva KZ – krátkodobé závazky KBÚ – krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci U – nákladové úroky ZPL – závazky po lhůtě splatnosti Z toho: A/CZ – finanční páka EBIT/U – úrokové krytí 31

EBIT/A – produkční síla VÝN/A – obrat aktiv OA (KZ+KBÚ) – oběţná likvidita ZPL/VÝN – doba obratu závazků po lhůtě splatnosti

1.3.3 Index Bonity Bonitní indexy jsou převáţně určeny pro investory a vlastníky. S indexem bonity se nejčastěji setkáváme v německy mluvících zemích. Zmíněný model umoţňuje kvalitně a snadno ohodnotit analyzovaný podnik. Měl by splňovat následující poţadavky: Malý počet poměrových ukazatelů Ukazatele musí hodnotit jak likviditu a rentabilitu, tak i finanční stabilitu Zdrojem vstupních údajů jsou rozvaha a výkaz zisku a ztrát Poměrové ukazatele umoţňují porovnání s jinými podniky Ukazatele musí splňovat základní poţadavky modelu, zároveň musí vyčerpávajícím způsobem reprezentovat kompletní informační potenciál rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Index bonity lze matematicky znázornit následující rovnicí: IB = 1,5*A+0,09*B+10*C+5*D+0,3*E+0,1*F A – cash flow/cizí zdroje B – celková aktiva/ cizí zdroje C – zisk před zdaněním/celková aktiva D – zisk před zdaněním/celkové výkony E – zásoby/celkové výkony F – celkové výkony/celková aktiva Hodnota indexu bonity je následně interpretována finančním zdravím podniku v sedmi pásmech: Tabulka 1.: Interpretace Indexu bonity Hodnoty

Pozice podniku

-3 aţ -2

Extrémně špatná

-2 aţ -1

Velmi špatná 32

-1 aţ 0

Špatná

0 aţ +1

Určité problémy

+1 aţ +2

Dobrá

+2 aţ +3

Velmi dobrá

+3 a více

Extrémně dobrá

2 Finanční analýza hotelu 2.1 Charakteristika hotelu 2.1.1 Základní údaje o společnosti Společnost Le-Investment s.r.o. je vlastníkem a provozovatelem sítě čtyř a pětihvězdičkových mezinárodních hotelů v Praze. Pro svou práci jsem si vybrala hotel Best Western Majestic Plaza, který je drţitelem ocenění čtyř hvězd a nachází se v samém centru metropole, ve Štěpánské a Školské ulici. Obchodní firma: Le-Investment s.r.o. Identifikační číslo: 25719041 Sídlo: Ostrovní 125/32; Praha 1 – Nové Město; 110 00; Česká republika Zaloţení společnosti: Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku u Městského soudu pro Prahu 1 dne 14.12.1998 Právní forma: společnost s ručením omezeným Číslo společnosti v obchodním rejstříku: oddíl C 64040 Hlavní předmět podnikání: Koupě zboţí za účelem dalšího prodeje a prodej Pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor, bez poskytování jiných neţ základních sluţeb s pronájmem spojených Ubytovací sluţby Hostinská činnost Směnárenská činnost Základní kapitál k 31.12.2013: 33.000.000Kč Společníci s vkladem: Prague International Trading, spol. s r.o.

33

Zástavní právo: Obchodní podíl je na základě smlouvy ze dne 16.7.2013 zastaven pro pohledávky společnosti Raiffeisen FinCorp, s.r.o., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, IČ 279 03 362, do sjednané celkové výše pohledávek 4.500.000 EUR, které vzniknou do 31.12.2022. WWW adresa: www.hotel-majestic.cz

2.1.2 Historie společnosti Společnost Le-Investment s.r.o. vznikla jako dceřiná firma International Trading GmbH dne 14.12 1998 s cílem provozovat v české republice hotelovou síť mezinárodních hotelů koncernu Best Western. V roce 2006 společnost odkoupila historické budovy pavlačových domů v ulicích Štěpánská a Školská a začala je přebudovávat na hotel, který byl následně otevřen v roce 2007 s oceněním 4 hvězd a stal se výjimečným svým vybavením a vzhledem, který odpovídá stylu Biedermaier. V roce 2010 vstoupil do hotelu nový společník, společnost Prague Internacional Trading, spol. s r.o., který sloţil celkový vklad ve výši 33.000.000Kč, následně v roce 2013 byl hotel zástavním právem převeden do vlastnictví Raiffeisen FinCorp, s.r.o. V současnosti hotel disponuje 182. pokoji, z toho jeden je singel, 52 pokojů twin, 109 double, 12 triple a 8 apartmánů. Z celkového počtu 182 pokojů je 9 executive, čili V.I.P. pokoje, které jsou umístěny na sedmém patře. Od ostatních pokojů se liší tím, ţe mají větší rozlohu, terasu, lepší vybavení, je na nich prováděna rozestýlka a z jednotlivých pokojů je výhled na historické památky hlavního města jako je Praţský hrad, Národní muzeum a obdobně. Hotel disponuje třemi konferenčními sály o kapacitě 170 míst. Hotel zároveň nabízí vyţití v oblasti wellness, které zahrnuje finskou saunu, whirlpool, moţnost thajských a relaxačních masáţí, posilovnu zahrnující většinu běţných cvičebních strojů. V gastronomické oblasti lze na hotelu vyuţít hotelovou restauraci Asmera, případně relaxovat v baru Havana či hotelovém Lobby baru.

2.1.3 Vedení hotelu a jeho struktura

34

Organizace vyuţívá liniově štábní strukturu v následujícím uspořádání, kdy jednatel společnosti přímo nezasahuje do vedení hotelu, pouze dohlíţí na obecný chod a schvaluje investiční nákupy nad hodnotu 100.000,-Kč s vyjímkou oprav vzniklých neočekávanou havárií nebo ţivelní pohromou, tyto investice jsou plně v kompetenci generální ředitelky: Jednatel za společnost Le-Investment s.r.o.: Ing. Xuan Long Le Generální ředitelka: Pavla Pěkná Manager recepce: Bc. Lucie Bartošová Sales Manager: Ing. Renata Pallas Finanční Manager: Ing. Kamil Mráček, Dr.H.C. Housekeeping Manager: Yanina Malgač F &B Manager: Tomáš Procházka Executive Chef: Tomáš Martinka Výše uvedené lze zaznamenat v následujícím schématu sestupné hierarchie: Jednatel společnosti

Generální ředitelka

Manager recepce

Ostatní pracovníci

Manager Sales

Finanční manager



Manager housekeeping


Manager FαB


Executive chef


Jednateli a zároveň jedinému vlastníkovi společnosti Le-Investment s.r.o. je podřízena generální ředitelka Pavla Pěkná, která ze své managerské funkce vede zbylý tým a přímo zodpovídá za naplnění plánů a vizí majitele hotelu. Úsek recepce pod vedením paní Bartošová je zodpovědná za vedení týmu 27 zaměstnanců, kteří mají na starosti přihlášení a odhlášení hostů, vyplňování registračních karet, řešení stíţností hostů, směnárenskou činnost a odnos a donos zavazadel stejně jako parkování osobních automobilů v garáţích hotelu. Sales oddělení pod vedením paní Ing. Renaty Pallas je v počtu 10 zaměstnanců, mezi jejichţ základní pracovní náplň náleţí uzavírání obchodních smluv s cestovními kancelářemi a

35

internetovými prodejci, rezervaci pro individuální turisty a skupiny, úprava a správa cen na internetových portálech as obchodními partnery B2B a B2C . Finanční manager pan Ing. Kamil Mráček Dr.H.C. ve své agendě vyřizuje Cash Flow, financování krátkodobých a dlouhodobých aktivit, správu bankovních a devizových účtů, zajišťování finančních prostředků pro běţný chod hotelu, komunikaci se státními institucemi, poskytování výkazů pro státní instituce (ČNB, ČSÚ, magistrát Hlavního města prahy apod.), s čímţ mu vypomáhá tým lidí o počtu 4 zaměstnanců. Dále toto pracoviště zajišťuje základní personalistiku. Aparát zaměstnanců Housekeepingu v počtu 43 osob pod vedením manaţerky Yaniny Malgač zajišťuje úklidové práce hotelových prostor, technickou správu hotelu, eviduje spotřební náklady na housekeeping. Pan Tomáš Procházka na postu FαB managera vede tým 17 zaměstnanců, kteří zajišťují průběh snídaní z hlediska obsluhy, chod konferencí , sympozií ,večeří a obědů pro naše skupiny. Za chod kuchyně, přípravu snídaní, rautů a různých druhů pohoštění pro korporátní klientelu v průběhu probíhání sympózií a jiných konferenčních akcí se s týmem 9 zaměstnanců stará Executive chef Tomáš Martinka. Pro běţný chod hotelu je potřeba zajištění i outsorcingových sluţeb, hlavně v podobě správy IT vybavení, harware a software, personálního účetnictví a podobných sluţeb, které je výhodnější mít zajištěno spoluprací s externími firmami neţ vlastními zaměstnanci. Tabulka 2 Přehled pracovníků hotelu Best Western Majestic Plaza Oddělení

Zodpovědný vedoucí pracovník Celkový počet pracovníků

Generální ředitelka

Pavla Pěkná

1

Oddělení recepce

Bc. Lucie Bartošová

28

Oddělení Sales

Ing. Renata Pallas

11

Finanční oddělení

Ing. Kamil Mráček, dr.H.C.

5

Oddělení Housekeepingu

Yanina Malgač

43

Oddělení FαB

Tomáš Procházka

18

Oddělení kuchyně

Tomáš Martinka

10

Celkový počet pracovníků

117

2.2 Finanční analýza Na základě veřejně dostupných účetních výkazů z let 2011-2013

jsem v této práci

zpracovala finanční analýzu za hotel Best Western Majestic Plaza. Přehled aktiv, pasiv, výkazu zisků a ztrát uvádím pro přehlednost zpracované do tabulek jak podle vertikální, tak i horizontální analýzy. 36

2.2.1 Analýza rozvahy Pro finanční analýzu je analýza rozvahy jedním z nejdůleţitějších informačních zdrojů, neboť zachycuje stav veškerých aktiv vlastněných společností a stav všech nároků vůči těmto aktivům v daném okamţiku. Le-Investment s.r.o. uvádí, ţe v roce 2011 přesahovala její bilanční suma částku 758 mil. Kč. Níţe uvedená zkrácená verze poskytne přehled hlavních poloţek rozvahy.

Tabulka 3 Přehled hlavních poloţek rozvahy Le-Investment, (Hotel Best Western Majestic Plaza) s.r.o. Rozvaha

2013

2012

2011

Aktiva k 31.12.tis. Kč

Netto

Netto

Netto

Aktiva celkem

758.558

772.586

681.151

A.

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL

0

0

0

B.

DLOUHODOBÝ MAJETEK

637.246

643.269

612.090

B.I

Dlouhodobý nehmotný majetek

2151

354

1074

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

581.855

582.426

611.016

53.240

60.489

0

B.III Dlouhodobý finanční majetek C.

OBĚŢNÁ AKTIVA

119.013

127.394

67.316

C.I

Zásoby

4.749

4.906

5.177

C.II

Dlouhodobé pohledávky

49

47

40

C.III Krátkodobé pohledávky

44.646

25.842

22.543

C.IV Finanční majetek

69.569

96.599

39.556

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

2.299

1.923

1.745

Pasiva v tis. Kč

2013

2012

2011

PASIVA CELKEM

758.558

772.586

681.151

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

-245.357

-300.783

-415.2111

A.I

Základní kapitál

33.000

33.000

33.000

A.II

Kapitálové fondy

0

0

0

A.III Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

4.800

4.800

4.800

A.IV Hospodářský výsledek minulých let

329.583

444.011

590.022

D.

37

A.V

Výsledek hospodaření běţného účetního období (+/-)

55.426

114.428

146.011

B.

CIZÍ ZDROJE

1.003.516

1.073.074

1.096.106

B.I

Rezervy

8.326

1.550

1.550

B.II

Dlouhodobé závazky

2.426

511

34.174

37.057

105.211

B.III Krátkodobé závazky B.IV

Bankovní úvěry a výpomoci

958.590

1.033.956

989.345

C.

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

399

295

256

Horizontální analýza rozvahy Změnu jednotlivých účetních poloţek v kauzální spojitosti s časem zachycuje horizontální analýza. Horizontální analýzu jsem prováděla následujícím způsobem: jednotlivé poloţky z daného roku jsem vydělila s poloţkami roku předchozího. Níţe uvedená tabulka zachycuje meziroční vývoj nejsledovanějších poloţek aktiv a pasiv. Tabulka 4 Horizontální analýza rozvahy Rozvaha Le-Investment s.r.o.

Relativní změna

Aktiva k 31.12.v tis. Kč

2013

2012

2011

2013

2012

2011

-1,82%

13,42%

-0,41%

-14.028

91.435

-2.838

-0,94%

5,09%

6,00%

-6.023

31.179

34.669

507,63%

-67,04%

-40,17%

1.797

-720

-721

hmotný

-0,10

-4,68%

6,15%

-571

-28.590

35.390

finanční

-11,98%

7.249

60.489

AKTIVA CELKEM

A.

POHLEDÁVKY UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL

B.

DLOUHODOBÝ

Absolutní změna

ZA

MAJETEK

B.I

Dlouhodobý

nehmotný

majetek

B.II

Dlouhodobý majetek

B.III

Dlouhodobý majetek

C.

OBĚŢNÁ AKTIVA

-6,58%

89,25%

-35,86%

-8.381

60.078

-37.632

C.I

Zásoby

-3,20%

-5,23%

-6,37%

-157

-271

-352

C.II


4,26%

17.50%

0,00%

2

7

0

72,77%

14,63%

-0,68%

18.804

3.299

-154

-27,98%

144,21%

-48,42%

-27.030

57.043

-37.126

C.III Krátkodobé pohledávky C.IV

Finanční majetek

38

19,55%

10,20%

7,72%

376

178

125

Pasiva v tis. Kč

2013

2012

2011

2013

2012

2011

PASIVA CELKEM

-1,82%

13,42%

-0,41%

-14.028

91.435

-2.838

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

-18,43%

-27,56%

-26,02%

55.426

114.428

146.011

A.I

Základní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0

0

0

A.II

Kapitálové fondy

A.III Rezervní fondy a ostatní 0,00%

0,00%

0,00%

0

0

0

25,77%

24,75%

22,88%

114.428

146.011

175.062

D.

OSTATNÍ

AKTIVA

-

přechodné účty aktiv

fondy ze zisku

A.IV

Hospodářský

výsledek

minulých let

A.V


-51,56%

-21,63%

16,59%

-59.002

-31.583

-29.051

B.

CIZÍ ZDROJE

-6,48%

-2,10%

-11,94%

-69.558

-23.032

-148.595

B.I

Rezervy

437,16%

0,00%

158,33%

6.776

0

950

B.II


374,76%

1.915

511

B.III

Krátkodobé závazky

-7,78%

-64,78%

6,53%

-2.883

-68.154

6.453

B.IV


-7,29%

4.51%

-13,62%

-75.366

44.611

-155.998

C.

OSTATNÍ PASIVA přechodné účty pasiv

35,25%

15,23%

-49,80%

104

39

-254

-

Z tabulky lze vyčíst, ţe bilanční suma kolísá a nemá stálý charakter. U sledované společnosti lze dále vyčíst trend, kdy růst nebo pokles celkových aktiv souvisí jednak s vývojem stálých aktiv, jednak i s vlivem oběţného majetku. Nejvýraznější růst celkových aktiv z roku 2012 byl způsoben skokovým nárůstem oběţných aktiv, hlavně nárůstem stavu peněţního majetku. Naopak pokles celkových aktiv v roce 2013 je důsledkem negativního vývoje jak oběţných tak i stálých aktiv s následkem poklesu jak dlouhodobého tak i krátkodobého majetku společnosti. Stálá aktiva mají zpomalující tendenci růstu, přičemţ v posledním sledovaném období vykazují dokonce záporné hodnoty, coţ bylo zapříčiněno poloţkou staveb, která měla ve sledovaném období neustále klesající tendenci. Dalším faktorem, který ovlivnil zpomalení růstu stálých aktiv je zajisté výrazná kolísavost zbylých poloţek dlouhodobého majetku. Nárůst stálých aktiv v roce 2011 jde na vrub poskytnutých úvěrů a záloh potřebných pro chystanou rekonstrukci a rozšíření hotelu Best Western Majestic Plaza. V roce 2012 došlo k poklesu dlouhodobého majetku a finančního majetku, i přes rekordní nárůst dlouhodobého 39

nehmotného majetku. Tato situace nám dokazuje, ţe dlouhodobý nehmotný majetek neovlivňuje stav stálých aktiv. Oběţná aktiva ve sledovaném období vykazují výrazné výkyvy, které ovlivňuje nejvíce výše finančního majetku. Dlouhodobé pohledávky jsou neustále v růstu, ale díky nízké hodnotě nemají příliš významný vliv na celkový stav. Krátkodobé pohledávky také vykazují nárůst, nejvíce pak v roce 2013, kdy vznikly pohledávky za ovládané osoby a pohledávky z obchodních vztahů. Aktiva a pasiva podniku mají stejný vývoj. Finanční situace podniku je výrazně ovlivňována zápornou hodnotou vlastního kapitálu, kterou se ve sledovaném období podařilo sníţit, ale i tak tento aspekt je pro podnik podstatný. Záporná hodnota kapitálu je převáţně způsobena poskytnutým úvěrem na přestavbu a úpravu prostor pro hotel a následně nepříznivým vývojem trţebních výsledků v předchozích letech. Základní kapitál se ve sledovaném období nezměnil, zůstává na výši 33.000tis. Kč, coţ nám dle bilančních pravidel nasvědčuje o trvalé podkapitalizaci hotelu. Společnost disponuje jen jediným rezervním fondem ve výši 4.800tis Kč, který se taktéţ ve sledovaném období neměnil. Tato skutečnost nasvědčuje převáţnému zajištění hospodaření hotelu z cizích zdrojů. V celém sledovaném období podnik vykázal kladný hospodářský výsledek, který postupně v čase klesá. Pouţití cizích zdrojů má klesající tendenci. Tento efekt je docílen pravidelným splácením poskytnutého úvěru, přičemţ ostatní krátkodobé a dlouhodobé závazky měly jen velmi nepatrný vliv na výsledek vzhledem k jejich nízkým hodnotám. Rezervy podniku byly ve sledovaném období navyšovány.

Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza rozvahy zobrazuje podíl jednotlivých poloţek na kumulovaných poloţkách, tedy aktivech a pasivech. Jejím prostřednictvím můţeme pozorovat časový orient vývoje finančních výkazů a vyjádřit jimi stávající strukturu a změny, kterými prošla. Vertikální analýzu jsem sestavovala následujícím způsobem: jednotlivé poloţky majetku jsem porovnávala k celkovým aktivům, kterým jsem přidala hodnotu 100%. Podobně byly pak vztaţeny jednotlivé poloţky pasiv k celkovým pasivům. Tabulka 5 Vertikální analýza rozvahy Rozvaha: Le-Investment s.r.o.

Podíl na bilanční sumě

Aktiva k 31.12. v tis.Kč

2013

40

2012

2011

Aktiva celkem

100%

100%

100%

A.

POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL

B.

DLOUHODOBÝ MAJETEK

84,01%

8,026%

89,86%

B.I

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,28%

0,05%

0,16%

B.II

Dlouhodobý hmotný majetek

76,71%

75,39%

89,70%

7,02%

7,83%

B.III Dlouhodobý finanční majetek C.

OBĚŢNÁ AKTIVA

15,69%

16,49%

9,88%

C.I

Zásoby

0,63%

0,64%

0,76%

C.II


0,01%

0,01%

0,01%

C.III Krátkodobé pohledávky

5,89%

3,34%

3,31%

C.IV Finanční majetek

9,17%

12,50%

5,81%

D.

OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

0,30%

0,25%

0,26%

D.I

Časové rozlišení

0,30%

0,25%

0,26%

Pasiva v tis.Kč

2013

2012

2011

Pasiva celkem

100%

100%

100%

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

-32,35%

38,93%

60,96%

A.I

Základní kapitál

3,16%

3,11%

3,52%

A.II

Kapitálové fondy

A.III Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

0,63%

0,62%

0,70%

A.IV Hospodářský výsledek minulých let

-43,45%

-57,47%

-86,62%

A.V


7,31%

14.81%

21,44%

B.

CIZÍ ZDROJE

132,29%

138,89%

160,92%

B.I

Rezervy

1,10%

0,20%

0,23%

B.II


0,32%

0,07%

B.III Krátkodobé závazky

4,51%

4,80%

15,45%

B.IV


126,37%

133,83%

145,25%

C.

OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

0,05%

0,04%

0,04%

C.I

Časové rozlišení

0,05%

0,04%

0,04%

Stálá aktiva vykazují většinový podíl na celkových aktivech, v časovém období mají minimální kolísání v rozsahu několika procent. Oběţná aktiva kolísají v obdobném rozsahu a ostatní aktiva jsou díky minimálnímu podílu pod 1%, nemají výrazný význam. 41

Stálá aktiva mají dominantní podíl, naopak aktiva oběţná tvoří podíl jen malý. Stálá aktiva jsou tvořena nejvíce dlouhodobým hmotným majetkem, který představují stavby a pozemky. Oběţný majetek je v podobě materiálu a zboţí minimální hodnoty nutného k dennímu provozování hotelu. Dlouhodobé pohledávky se ve sledovaném období neměnily, na rozdíl od pohledávek krátkodobých, které v časové křivce mají nárůst. Nejvyšší podíl oběţných aktiv je tvořen finančním majetkem. Vzhledem ke kolísavému charakteru objemu finančního majetku nelze určit dlouhodobou tendenci.

2.2.2 Analýza výkazu zisků a ztrát Pro úplnost předně uvádím zkrácenou verzi výkazů zisků a ztrát zahrnující poloţky podstatné jak pro horizontální, tak vertikální analýzu. Tabulka 6 Zkrácená verze výkazu zisků a ztrát Poloţka

č.ř.

2013

2012

2011

Trţby za prodej zboţí

01

1.590

1.729

1.908

Výkony

04

339.651

361.810

376.702

Výkonová spotřeba

08

147.261

151.220

152.307

PŘIDANÁ HODNOTA

11

192.506

210.716

224.516

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

30

88.280

97.705

107.920

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

49

-24.143

16.723

38.091

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST

53

55.426

114.428

146.011

MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

59

0

0

0

Výsledek hospodaření za účetní období

61

55.426

114.428

146.011

Výsledek hospodaření před zdaněním

62

64.137

114.428

146.011

004

Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Tabulka 7 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Výkaz zisku a ztrát Le-Investment s,r,o,

Relativní změna

Poloţka

č.ř.

2013

2012

2011

2013

2012

2011


01

-8,0%

-9,4%

7,8%

-139

-179

138

Výkony

04

-6.10%

-4,00%

-6,50%

-22.159

-14.892

-26.027


08

-2,6%

-0,7%

-3,9%

-3.959

-1.087

-6.259

42

Absolutní změna

PŘIDANÁ HODNOTA

11

-8,6%

-6,1%

-8,1%

-18.210

-13.800

-19.777

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

30

-9,6%

-9,5%

-20,4%

-9.425

-10.215

-27.585

49

-244,4%

-56,1%

-3,7%

-40.866

-21.368

-1.466

53

-51,6%

-21,6%

-16,6%

-59.002

-31.583

-29.051

61

-51,6%

-21,6%

-16,6%

-59.002

-31.583

-29.051

62

-43,9%

9,0%

29,1%

-50.291

-31.583

-29.051

59

Tabulka nám vykazuje pokles trţeb za zboţí. Náklady na prodané zboţí naopak vzrostli. Obchodní marţe měla kolísavý charakter bez moţnosti určit jasnou tendenci. Je důleţité zmínit, ţe hotel realizuje prodej zboţí jen za účelem poskytnutí komplexních sluţeb zákazníkům, tudíţ hodnota absolutní částky z prodeje je zanedbatelná. Souhrnné výkony zaznamenaly meziroční pokles. Trţby vyplývající z prodeje vlastních výrobků a sluţeb jsou tvořeny převáţně z plateb za ubytovací sluţby a pronájem konferenčních prostor. Trţby mají postupný klesající charakter, coţ spatřuji převáţně ve sníţení obsazenosti hotelu i přes nárůst kurzu eura, neboť část trţeb je v této měně realizována. Ve výkonné spotřebě mají nejvyšší podíl sluţby, následně spotřeba materiálů a energie. Výkonná spotřeba je v klesající tendenci, ovšem její procentní podíl na výkonech naopak mírně narůstá. Z toho je patrn negativní vývoj přidané hodnoty tvořené podnikem. Naopak osobní náklady zaznamenaly ve sledovaném období nárůst. Tabulka 8 Počet pracovníků hotelu Best Western Majestic Plaza Rok

2013 2012 2011

Přepočtený počet pracovníků 117

127

130

Průměrné roční mzdy zaměstnanců Best Western Majestic Plaza byly v růstu. Odpisy ve sledovaném období nevykázaly jednoznačnou klesající nebo stoupající tendenci. Podnik vykázal ve sledovaném období vţdy kladný hospodářský výsledek, nicméně lze z hodnocení zjistit, ţe má podnik i v tomto bodě tendenci meziročního poklesu, který je razantní. Výše zmíněné trvalé sníţení zisku bylo vyústěním poklesu trţeb z prodeje vlastních výrobků a sluţeb, zároveň však bylo způsobeno nárůstem nákladových úroků spojených se splácením poskytnutého úvěru.

43

Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Tabulka 9 Vertikální analýza výkazu zisků a ztráty Výkaz zisků a ztrát Le-Investment (Best Wester Majestic Plaza Poloţka

č.ř. 2013

2012

2011


01

0,5%

0,5%

0,5%

Výkony

04

99,9% 99,9% 99,9%


08

43,3%

41,8% 40,4%

PŘIDANÁ HODNOTA

11

56,6%

58,2% 59,5%

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

30

26,0%

27,0% 28,6%

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

49

-7,1%

4,6%

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŢNOU ČINNOST

53

16,3%

31,6% 38,7%

MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

59

0,00%

0,00% 0,00%

Výsledek hospodaření za účetní období

61

16,3%

31,6% 38,7%

Výsledek hospodaření před zdaněním

62

18,9%

31,6% 38,7%

10,1%

Vztaţením veškerých poloţek výkazů zisků a ztrát k celkovým trţbám prodeje vlastních výrobků, sluţeb a zboţí vytvoříme vertikální analýzu zisků a ztrát. Obchodní marţe je díky své nízké hodnotě poloţkou s téměř nulovým podílem na trţbách a meziročně nepatrně kolísá. U hotelu Best Western Majestic Plaza je trţba vytvářena převáţně výkony, jejichţ hodnota je v časovém sledu neměnná. Výkonová spotřeba u sledovaného podniku dovoluje vytvářet vysoké poloţky přidané hodnoty. Kladně hodnotím, ţe podnik ve sledovaném období byl schopen poloţky výkonové spotřeby udrţovat na stálé úrovni. Naopak osobní náklady mají u podniku velmi rychlé tempo růstu, coţ je způsobeno převáţně zvyšováním platů zaměstnanců.

2.2.3 Vývoj cash flow Cash Flow zveřejněný společností je neúplný a dovolil mi tedy pro potřeby této bakalářské práce spočítat pouze finanční tok z běţné činnosti. Změnu stavu finančních prostředků jsem zanesla do následující tabulky. Tabulka 10 Vývoj Cash Flow (tis.) Kč

2011

2012

2013

Výsledek hospodaření za účetní období (HV)

146.011

114.428

55.246

Odpisy

32.294

34.040

33.074

44

Nepeněţní náklady

8.501

2.488

1.691

Zjednodušené provozní CF

186.806

150.956

90.011

Změna stavu peněţních prostředků

28.900

-2.957

-13.030

Z tabulky zjišťujeme, ţe podnik má relativně vysoký Cash flow. Je nutno uvést, ţe společnost vykazuje stále vysoké záporné hodnoty vlastního kapitálu, a to i přes skutečnost, ţe dochází k jejich kontinuálnímu sníţení. Podkapitalizování podniku je následně patrné z velmi nízké hodnoty základního kapitálu, proto bych navrhovala na tomto místě opatření k nápravě současného stavu, a to navýšením hodnoty základního kapitálu.

2.3 Analýza rozdílových ukazatelů 2.3.1 Čistý pracovní kapitál (Net working capital) Ponejvíce se setkáváme se skutečností, ţe čistý pracovní kapitál (ČPK) je částí oběţného majetku financovanou dlouhodobými vlastními nebo cizími zdroji. Takovýto relativně volný kapitál nebývá zatíţen brzkou platbou a představuje tak pro podnik fond finančních prostředků ochraňující podnik před nepříznivými situacemi a zároveň umoţňuje běţný chod podniku. Výpočtu čistého pracovního kapitálu lze docílit jednoduchou metodou, kdy se čistý pracovní kapitál vypočítá jako rozdíl mezi celkovými oběţnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky se splatností 3 aţ 12 měsíců. Struktura oběţných aktiv přímo ovlivňuje velikost ČPK, viz. Následující tabulka. Tabulka 11 Struktura oběţných aktiv 2011

2012

2013

OBĚŢNÁ AKTIVA

100%

100%

100%

Zásoby

7,7%

3,9%

4,0%


0,1%

0,0%

0,0%

Krátkodobé pohledávky

33,5%

20,3%

37,5%

Finanční majetek

58,8%

75,8%

58,5%

Ve sledovaném období měl nejvyšší podíl na oběţných aktivech finanční majetek. Je patrné, ţe společnost shromaţďuje finanční prostředky především na amortizaci úvěru. Další podstatnou poloţkou jsou krátkodobé pohledávky. Krátkodobé pohledávky jsou dány vysokými závazky z obchodních vztahů. Tabulka 12 Hodnoty ČPK

45

(tis. Kč)

2011

2012

2013

OBĚŢNÁ AKTIVA

67.316

127.394

119.013

Zásoby

5.177

4.906

4.749


40

47

49

Krátkodobé pohledávky

22.543

25.842

44.646

Finanční majetek

39.556

96.599

69.569

Krátkodobé závazky

105.211

37.057

34.174

Čistý pracovní kapitál

-37.895

90.337

84.839

Rozptyl absolutních hodnot krátkodobých závazků je zachycen v tabulce. Vysoké závazky z obchodních vztahů zobrazují hodnoty krátkodobých závazků, u kterých na konci sledovaného období dochází k razantnímu sníţení. Vysoké hodnoty finančního majetku přímo ovlivňují výši hodnoty čistého pracovního kapitálu, který naznačuje, ţe je společnost vnímána jako vysoce solventní, ovšem je nutno zdůraznit, ţe velká část oběţných aktiv pochází z dlouhodobých zdrojů, respektive ţe podnik velkou část financí zadrţuje, aniţ by je vyuţil pro jiné účely. Podnik by měl vţdy vykázat kladnou hodnotu čistého pracovního kapitálu. Je podstatné zmínit na specifický rys hotelnictví spočívající v tom, ţe podíl oběţných aktiv na celkové sumě aktiv je relativně malý.

2.4 Bilanční pravidla Pro vyhodnocení struktury majetku podniku nám slouţí bilanční pravidla, a to jednak z hlediska ţivotaschopnosti podniku, tak i z moţnosti vyuţití vlastních a cizích zdrojů. Bilanční pravidla představují doporučenou bilanci struktury majetku. 1. Zlaté bilanční pravidlo financování Toto pravidlo poměřuje, zda objem dlouhodobého majetku a zdrojů je vyrovnaný. Zároveň určuje, zdali společnost financuje dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Sledovaná společnost toto pravidlo vcelku splňuje, ke konci sledovaného období sice došlo k situaci, kdy dlouhodobé zdroje převýšily hodnotu dlouhodobého majetku, ale nelze předpokládat, ţe se bude jednat o stabilní trend. Tabulka 13 Zlaté bilanční pravidlo financování (tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje převis zdrojů

2011 612.090 575.684 -6,3%

2012 643.269 735.234 12,5%

2013 637.246 723.985 12,0%

46

(tis. Kč) 2004 2005 2006 2007

2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika upravuje kapitálovou strukturu podniku a říká, ţe poměr vlastního a cizího kapitálu by měl být vyrovnaný. U mnou sledované společnosti nelze plně aplikovat toto pravidlo, a to vzhledem k záporné hodnotě vlastního kapitálu. Tabulka 14 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika (tis.Kč)

211

2012

2013

Vlastní kapitál

-415.211

-300.783

-245.357

Cizí kapitál

1.096.106

1,073.074

1.003.516

Bankovní úvěry

989.345

1.033.956

958.590

Ve sledovaném období dochází k navyšování vlastního kapitálu, coţ je předně dáno splácením zatěţujícího úvěru. 3. Zlaté pari pravidlo Zlatým pari pravidlem lze poměřit vztah stálých a vlastních zdrojů. Doporučením vyplývajícím z tohoto pravidla je, aby stálá aktiva byla prioritně financována z vlastního kapitálu, případně z dlouhodobého cizího kapitálu. U mnou sledované společnosti se lze setkat s poměrně zajímavým výsledkem, který nám udává, ţe ačkoli je vlastní kapitál vyjádřen v záporných číslech, je výše zmíněná podmínka pravidla splněna. 4. Poměrové pravidlo Toto pravidlo nás upozorňuje na to, ţe pro udrţení dlouhodobé finanční rovnováhy nesmí tempo růstu investic ani v krátkodobém horizontu přesáhnout tempo růstu trţeb. Pojmem trţba zde rozumíme kumulativní součet trţeb za prodej zboţí, vlastních výrobků a za prodej dlouhodobého majetku či materiálu. Informace o výši investic pocházejí z výkazu zisků a ztrát. Tabulka 15 Poměrové pravidlo (tis.Kč)

2011

2012

2013

Investice

66.000

2.700

33.400

Trţby

377.412

362.755

341.373

Tempo růstu investic

164,0%

-95,9%

1.137,0%

Tempo růstu trţeb

-6,4%

-3,9%

-5,9%

47

Rychlost růstu investic v čase znatelně kolísá, naopak trţby zaznamenávají trend stálého poklesu se zápornou meziroční změnou. Výše zobrazená tabulka přehledně ukazuje, ţe ve sledovaném období nebylo zlaté poměrové pravidlo splněno, neboť tempo růstu investic se výrazně lišilo od tempa růstu trţeb. Závěrem této kapitoly bych ráda zdůraznila, ţe za pomoci pouţití bilančních pravidel pro zhodnocení finanční situace podniku mi pomohlo konstatovat celkem vysoké finanční riziko, ve kterém se podnik nachází. Zlaté pravidlo vyrovnání nelze aplikovat vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu. Zlaté bilanční pravidlo a pari pravidlo je ovšem splněno. Tento aspekt nám dává naději na příznivější vývoj situace v budoucím čase.

2.5 Analýza poměrových ukazatelů K poskytnutí informací o rentabilitě, aktivitě, zadluţenosti a likviditě sledované společnosti v následující kapitole vyuţiji analýzu poměrových ukazatelů jakoţto jednu z klíčových poloţek pro stanovení finanční analýzy. .

2.5.1 Ukazatele rentability Tabulka 16 Ukazatele rentability Ukazatel

2013

2012

2011

ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT)

(VH před zdaň. + N.) / aktiva Celkem

16,10%

20,41%

24,75%

Rentabilita trţeb (EBIT/T)

(VH před zdaň. + N.) / (I. + II.1.)

35,92%

43,54%

44,71%

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

(VH před zdaň. + N.) / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

0,45

0,47

0,55

ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VK+Dl.K)

(VH před zdaň. + N.) / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

16,87%

21,44%

29,29%

ROE - Rentabilita vl. kapitálu (ČZ / VK)

VH za úč. období / A.

-22,59%

-38,04%

-35,17%

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

(I. + II.1.) / aktiva celkem

0,45

0,47

0,55

Finanční páka (AKT/VK)

aktiva celkem / A.

-3,09

-2,57

-1,64

Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF / VK) ROS - Rentabilita trţeb (ČZ / T)

(VH za úč. období + E.) / A.

-36,07%

-49,36%

-42,94%

VH za úč. období / (I. + II.1.)

16,30%

31,60%

38,72%

Mzdová náročnost trţeb

C.1. / (I. + II.1.)

19,19%

17,43%

16,01%

Výše uveřejněná tabulka vystihuje vývoj ukazatelů rentability v čase. Hodnoty ROA, ROCE a ROS mají kladný charakter, naopak hodnoty ROE a finanční páka vykazují charakter záporný, coţ je dáno zápornou hodnotou vlastního kapitálu.

48

Rentabilita celkových aktiv ROA je dána poměrem zisku před úroky a zdaněním (EBIT) k celkovým aktivům. Tímto ukazatelem lze změřit výkonnost celkového kapitálu vloţeného do podniku bez ohledu na cizí či vlastní zdroje. Ve sledovaném období dochází k poklesu tohoto ukazatele, který je spojen s výrazným poklesem provozního zisku. Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE je vyuţíván především vlastníkem podniku, neboť jim sděluje výnosnost vloţených prostředků. Vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu pozbývá výpočet pro sledovanou společnost významu. Ukazatel rentability trţeb ROS zachycuje zisk podniku vytvořeného z jedné koruny trţeb z prodeje vlastních výrobků, sluţeb a zboţí. U mnou sledované společnosti má tento ukazatel postupně klesající charakter.

2.5.2 Ukazatele aktivity Pomocí ukazatelů aktivity lze stanovit účinnost, intenzitu a rychlost vyuţívání jednotlivých majetkových částí podniku. Jejich cílem je určit přiměřenost velikosti jednotlivých poloţek aktiv v rozvaze k hospodářským aktivitám podniku. Ukazatele aktivity jsou jedním ze tří základních činitelů efektivnosti, které mají přímý vliv na ukazatele rentability. Tabulka 17 Ukazatelé aktivity Ukazatel

2013

2012

2011

Obrat aktiv (T / AKT) (I. + II.1.) / aktiva celkem

0,45

0,47

0,55

Obrat zásob (T / zásoby) (I. + II.1.) / C.I.

71,58

73,81

72,85

Doba obratu aktiv (AKT / (T/360)) aktiva celkem / [(I. + II.1.) / 360]

803,31

768,07

650,19

Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360)) C.I. / [(I. + II.1.) / 360]

5,03

4,88

4,94

Doba inkasa pohledávek (POHL / (T/360)) (C.II. + C.III.) / [(I. + II.1.) / 360]

47,33

25,74

21,56

Doba splatnosti krátk. závazků (KZ / (T/360)) (B.III.) / [(I. + II.1.) / 360]

36,19

36,84

100,43

Obrat aktiv ve sledovaném období mírně klesá, coţ nám naznačuje, ţe finanční výkonnost společnosti se sniţuje. V oboru hotelnictví je sledovatelným trendem, ţe podnik disponuje příliš vysokými aktivy, oproti celkovým trţbám. Tento aspekt negativně působí na efektivnost. Vztahujeme-li trţby k oběţným aktivům, můţeme dospět k závěru, ţe je situace v podniku příznivá, neboť podnik má hodnoty oběţných aktiv na nízké úrovni. Doba obratu zásob je v čase neměnná a

49

celkově krátká. Ve skutečnosti to poukazuje fakt, ţe podnik disponuje malými zásobami a ţe tyto zásoby se ve společnosti zpravidla promění v hotovost za několik dnů. Ve sledovaném období se doba splatnosti pohledávek více neţ zdvojnásobila. Zde bych ráda podotkla, ţe i přes zvyšující se dobu inkasa pohledávek jejich objem z obchodního styku byl stále nízký, neboť v hotelnictví je zvykem za sluţby platit ihned. Doba splatnosti krátkodobých závazků ve sledovaném období naopak klesala, coţ bylo zapříčiněno tendencí podniku zkracovat dobu vyuţívání bezplatných obchodních úvěrů od dodavatelů.

2.5.3 Ukazatele zadluţenosti O struktuře zdrojů vyuţívaných k financování firmy nás informují ukazatele zadluţenosti.

Tabulka 18 Ukazatelé zadluţenosti Ukazatel

2013

2012

2011

Equity Ratio (VK / AKT) A. / aktiva celkem

-32,35%

-38,93%

-60,96%

Debt Ratio I. (CZ / AKT) B. / aktiva celkem

132,29%

138,89%

160,92%

Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT) (B. + C.) / aktiva celkem

132,35%

138,93%

160,96%

Debt Equity Ratio (CZ / VK) B. / A.

-4,09

-3,57

-2,64

Úrokové krytí I. (EBIT / úroky) (VH před zdaň. + N.) / N.

2,11

3,65

7,46

Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky) (VH před zdaň. + N. + E.) / N.

2,68

4,44

8,89

Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360) (VH za úč. období + E.) / [(B. B.I.)/360]

32,01

49,88

58,64

Ve sledovaném období celková zadluţenost (Debt Ratio I.) zaznamenává pokles, coţ vyplývá zejména ze sníţení dlouhodobých cizích zdrojů. I přes tento fakt je zadluţenost podniku vysoká a nasvědčuje vysokému věřitelskému riziku. Vzhledem k záporným hodnotám vlastního kapitálu nemá pro nás ve sledované společnosti ukazatel finanční páky většího významu. Ukazatel úrokového krytí poměřuje zisk před úroky a zdaněním (EBIT) a nákladovými úroky. Jestliţe je hodnota ukazatele rovna jedné, je podnik schopný platit úroky. U tohoto ukazatele je doporučená hodnota tři a výše. Ukazatel 2007 2006 2005 2004

2.5.4 Ukazatele likvidity Ukazatel likvidity zachycuje schopnost podniku uhradit své závazky. 50

Tabulka 19 Ukazatelé likvidity Ukazatel

2013

2012

2011

Pracovní kapitál, Working Capital (OAKT - KD) C. - C.II. - (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

29,290

14,404

-37,935

Pracovní kapitál na aktiva ((OAKT-KD) / AKT) [C. - (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)] / aktiva Celkem

3,86%

1,86%

-5,57%

Ukazatel kapitalizace (DM / Dl.K) B. / (A. + B.I. + B.II. + B.IV.1.)

0,95

0,98

1,06

Běţná likvidita (OAKT / KD) C. / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

1,33

1,13

0,64

Pohotová likvidita ((KrP+FM) / KD) (C.III. + C.IV.) / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

1,27

1,08

0,59

Okamţitá (peněţní) likvidita (FM / KD) C.IV. / (B.III. + B.IV.2. + B.IV.3.)

0,78

0,86

0,38

V celém sledovaném období se hodnota běţné likvidity pohybovala pod hranicí poţadovaného intervalu, tedy pod hodnotami 1,5 aţ 2,5, ale celkově zaznamenala pozitivní navyšující se trend. Jak pohotová, tak okamţitá likvidita se ve sledovaném časovém období pohybovala v doporučeném intervalu, coţ nasvědčuje likvidnosti podniku, a to i přes skutečnost, ţe běţná likvidita vykázala určitou míru rizikovosti. Ukazatel 2007 2006 2005 2004

2.5.5 Ukazatele produktivity práce Pro vyjádření výkonnosti podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance vyuţíváme skupiny ukazatelů produktivity práce. Tabulka 20 Ukazatele produktivity práce Ukazatel

2013

2012

2011

Osobní náklady ku přidané hodnotě C. / přidaná hodnota

0,47

0,42

0,37

Produktivita práce z přidané hodnoty přidaná hodnota / počet pracovníků

887,124

928,264

976,157

Produktivita práce z trţeb (I. + II.1.) / počet pracovníků

1.566,567

1.595,229

1.639,743

Průměrná mzda - roční C.I. / počet pracovníků

300,585

278,093

262,522

25,049

23,174

21,877

- měsíční (C.I./12) / počet pracovníků

Tento ukazatel poměřuje osobní náklady a přidanou hodnotu, přičemţ udává časový vývoj podílu osobních nákladů na tvorbě podnikem přidané hodnoty. Z tabulky je patrno, ţe podíl osobních nákladů k přidané hodnotě ve sledovaném časovém údobí roste. Tento vývoj je dán přednostně sníţením trţeb za vlastní výrobky a sluţby. Průměrná mzda ve sledovaném období téţ vykazuje ucelený nárůst. 51

Závěrem této kapitoly bych ráda stručně shrnula finanční stav podniku v návaznosti na poměrové ukazatele. Pokles rentability celkových aktiv (ROA) a záporné hodnoty ROE nasvědčuje zneklidňující tendenci sniţování zisku a nadměrného vyuţívání cizích zdrojů pro vlastní provoz. Sledovaný podnik tedy vykazuje značně rizikovou zadluţenost. Běţná likvidita podniku nedosahuje hranice optima poţadovaného intervalu, coţ opět nasvědčuje vyšší rizikovosti. Pohotová a okamţitá likvidita splňují bilanční poţadavky a umoţňují příznivější pohled na finanční stav podniku. Specifikem sektoru hotelnictví je taktéţ niţší hodnota obrátkovosti celkových aktiv a niţší podíl obchodních závazků na cizích zdrojích.

2.6 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability (Du Pontova analýza) Základem Du Pontovy analýzy je rozklad syntetických ukazatelů ROA nebo ROE na jednotlivé analytické indexy, které lze v návaznosti na jejich vztahy vyjádřit v podobě pyramidy. Vzhledem k záporným hodnotám nelze u sledovaného podniku provést analyzování ukazatele ROE, ale lze provést rozklad rentability celkového kapitálu (ROA). Rozklad rentability celkového kapitálu (ROA) Vývoj ukazatele ROA je tvořen indexy ziskovosti trţeb (ROS) a obratu celkových aktiv. Tabulka 21 Rozklad ROA Ukazatel

Rok 2011

2012

2013

Rentabilita trţeb (ROS) (ČZ / T)

38,7%

31,6%

16,3%

Obrat aktiv (T / AKT)

0,55

0,47

0,45

ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT)

24,8%

20,4%

16,1%

Z tabulky vyplývá, ţe obrátkovost aktiv a rentabilita trţeb v celém sledovaném období má tendenci postupného poklesu, přičemţ klesání rentability je téměř trojnásobné oproti mírnému poklesu obratovosti celkových aktiv. I zvýše zmíněného mohu konstatovat, ţe nejvyšší vliv na hodnoty ROA má ziskovost trţeb, která ve větší míře přispěla k poklesu rentability.

2.7 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) Jako základní ukazatel pro hodnocení podniku lze pouţít hodnocení EVA, který vychází z ekonomického zisku, v němţ jsou zahrnuty kromě účetních nákladů také náklady ušlých příleţitostí. Ukazatel EVA se vypočítá dle následující rovnice: EVA=NOPAT – WACC * C 52

Kde NOPAT představuje čistý provozní zisk po zdanění (Net Operatin Profit After Taxes) C je celkový kapitál investovaný, tedy cizí i vlastní WACC jsou průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Cost of Capital) NOPAT lze vypočítat prostřednictvím rovnice: NOPAT=EBIT * (1-daňová sazba v %) Zde EBIT (provozní zisk) vykrátíme (1-t), kde t je daň z příjmu právnických osob Celkový investovaný kapitál můţeme zapsat následovně: C = dlouhodobý majetek + čistý pracovní kapitál

WACC lze vypočítat takto: WACC = rd * (1-t) * D/C + re * E/C kde: rd úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR t sazba daně z příjmu právnických osob, D cizí kapitál, C celkový dlouhodobě investovaný kapitál re náklady na vlastní kapitál, E vlastní kapitál. Míru úrokové sazby (rd), za kterou ČNB poskytovala korunové úvěry nefinančním podnikům v ČR, zjistíme na internetových stránkách ČNB. Sledovaná společnost v daném období vykázala zápornou hodnotu vlastního kapitálu (E), čímţ došlo ke sníţení celkové hodnoty WACC. Zápornou hodnotu vlastního kapitálu lze vysvětlit následně jako ušetřené implicitní náklady. Za pomoci modelu CAMP (Capital Asset Pricing Model) zjistíme náklady na vlastní kapitál (re) následující rovnicí: re = rf + β × (rm - rf) kde: re = náklady na vlastní kapitál rf = bezriziková úroková míra β = trţní riziko rm = očekávaný výnos trţního portfolia (rm - rf) = trţní riziková prémie 53

Tabulka 22 Výpočet ukazatele EVA Ukazatel Eva v tis Kč

Rok 2011

2012

2013

NOPAT

108.048

86.965

48.744

Kapitál C

680.895

772.291

758.159

WACC

0,04

0,21

0,24

Rd

0,393

0,419

0,53

(1-t)

0,74

0,76

0,76

D/C

1,61

1,39

1,31

re (model CAPM)

-0,06

-0,54

-0,75

Rf

0,468

0,468

0,451

Β

-0,80

-1,43

-1,75

(rm - rf)

0,66

0,701

0689

E/C

-0,61

-0,39

-0,32

EVA=NOPAT – WACC *C

62.429

-53.599

-59.038

Pouze v prvním sledovaném období podnik vykazuje přínos hodnoty vlastníkovi, v následujících obdobích je naopak záporný, takţe lze říci, ţe provozní zisk je menší neţ prostředky na investovaný kapitál.

2.8 Souhrnné indexy hodnocení podniku Souhrnnými indexy a jejich podstatou jsem se zaobírala v teoretické části, v této kapitole jen ve stručnosti zmíním několik základních rysů a moţností vyuţití. Na začátek bych ráda provedla komplexní finanční analýzu situace podniku za pomoci aplikace bankrotních modelů, tedy Altmanovým modelem a „IN“ indexy.

2.8.1 Altmanova analýza Altmanovou analýzou lze vyčíslit hodnotu pravděpodobnosti bankrotu společnosti a je oblíbeným modelem pouţívaným v ČR. Sama metoda funguje na principech diskriminační analýzy vyjádřené tzv. „Z-faktorem“, která představuje sestavení rovnice o pěti finančních ukazatelích, jejichţ výpočtem lze určit, zda sledovaný podnik je ohroţen bankrotem, nebo naopak náleţí k podnikům finančně neohroţeným. Tabulka 23 Altmanův model - Výsledné hodnoty Z-faktoru Ukazatel

Váha

2011

2012

2013

EBIT/AKT

3,107

0,25

0,20

0,16

54

Trţby/AKT

0,9981

0,55

0,47

0,45

Zakl. kap/Cizí zdroje

0,42

0,02

0,02

0,02

Zadrţený zisk/AKT

0,847

-0,65

-0,43

-0,36

WC/AKT

0,717

-0,06

0,12

0,11

0,74

0,83

0,73

Z FAKTOR

Z – factor nad 2,9 pásmo prosperity (finančně zdravé podniky) Z – factor 1,2 - 2,89 pásmo “šedé zóny” (nelze jednoznačně rozhodnout) Z – factor pod 1,2 pásmo bankrotu (podnik má finanční potíţe) V celém sledovaném období se u společnosti Z-faktor pohybuje v bankrotním pásmu, coţ velmi ţivě nasvědčuje, ţe se podnik potýká s finančními problémy. Altmanův index vykázal v celém sledovaném období téměř neměnné hodnoty.

2.8.2 IN Indexy IN indexy jsou dalším typem bankrotních modelů. Pro tuto práci jsem se rozhodla vyuţít jak index IN 95, tak i index IN 99 a pro kompletnost informací taktéţ uvádím hodnoty indexu IN 01, i přes skutečnost, ţe tento index je primárně určen průmyslovým podnikům, myslím si, ţe jeho hodnoty dokáţí poskytnout dodatečné informace. Index IN95 K výpočtu tohoto indexu jsem pouţila váhy upravené pro hotelový průmysl. Z tabulky vyplývá, ţe podnik se ve sledovaném období, skrze hodnoty indexu IN 95, nachází v dobrém finančním zdraví, a ţe podnik disponuje dostatečným kapitálem na hrazení svých závazků. Z pohledu věřitelů se tedy jedná o optimistický pohled na situaci, coţ nám dosvědčují i ukazatele pohotové a okamţité likvidity. Tabulka 24 Výpočet indexu IN95 Poloţky

Váhy

2011

2012

2013

Aktiva/cizí kapitál

0,35

0,22

0,25

0,26

EBIT/náklad.úroky

0,11

0,82

0,40

0,23

EBIT/aktiva

12,57

3,11

2,56

2,02

Výnosy/aktiva

0,88

0,49

0,41

0,40

Oběţná Akt/(Kr. závazky+Kr. bankovní úvěry)

0,1

0,06

0,11

0,13

Závazky po lhůtě splatností/výnosy

15,97

0,00

0,00

0,00

IN 95

4,70

3,75

3,05

Interpretace IN95: IN95 > 2 jedná se o podnik s dobrým finančním zdravím. 1 < IN95 < 2 firmy jsou rizikové, potenciální problémy s placením závazků 55

IN95 < 1 jiţ problémy existují, firmy nemají schopnost plnit své závazky Index IN99 Index IN 99 je v převáţné většině pouţíván vlastníky podniku pro zjištění schopnosti podniku tvořit pro ně ziskové hodnoty. U sledovaného podniku dochází k postupnému zápornému efektu této hodnoty, z čehoţ vyplývá, ţe podnik netvoří zisk pro vlastníka. Tabulka 25 Výpočet indexu IN99 Poloţka

Váhy

2011

2012

2013


-0,017

-0,01

-0,01

-0,01

EBIT/aktiva

4,573

1,13

0,93

0,74

Výnosy/aktiva

0,481

0,27

0,23

0,22


0,015

0,01

0,02

0,02

IN 99

1,40

1,16

0,96

Poloţky Váhy 2004 2005 2006 2007 Interpretace IN99: IN99 > 2,07 podnik tvoří hodnotu pro vlastníka 1,42 < IN99 < 2,07 podnik spíše tvoří hodnotu pro vlastníka, 1,089 < IN99 < 1,42 nelze určit, zda tvoří nebo netvoří hodnotu pro vlastníka, 0,684 < IN99 < 1,089 spíše netvoří hodnotu pro vlastníka, IN99 < 0,684 podnik netvoří hodnotu pro vlastníka a dosahuje záporné hodnoty ekonomického zisku EVA. Přínos tohoto ukazatele je také v tom, ţe jej lze porovnávat s hodnotami ukazatele EVA, jejichţ porovnáním eliminujeme výpočetní chyby. Index IN01 K ověření hodnot modelů IN 95 a IN 99vyuţijeme hybridního indexu IN 01 Tabulka 26 Výpočet indexu IN01 Poloţky

Váhy

2011

2012

2013


0,13

0,08

0,09

0,10

EBIT/náklad.úroky

0,14

0,30

0,15

0,08

EBIT/aktiva

3,92

0,97

0,80

0,63

Výnosy/aktiva

0,21

0,12

0,10

0,09

56


0,09

0,06

0,10

0,12

IN 01

1,52

1,24

1,03

Poloţky Váhy 2004 2005 2006 Interpretace IN01 IN01 > 1,77 s pravděpodobností 67% tvoří hodnotu 1,77 > IN01 > 0,75 nachází se v šedé zóně – nelze se vyjádřit IN01 < 0,75 s pravděpodobností 86% spěje k bankrotu Hodnoty získané v indexu IN 99 jsou potvrzeny indexem IN 01, kdy se zjištěné hodnoty nacházejí v šedém pásmu, tudíţ nelze přesně určit stav.

2.8.3 Index bonity Komplexní pohled na bonitu podniku nám poskytne index bonity. Jak jiţ jsem se zmínila v teoretické části, pro jeho výpočet vyuţijeme následující rovnici, kde ke kaţdému sledovanému parametru jsou přiřazeny určité váhy: IB = 1,5 * A + 0,09 * B + 10 * C+ 5 * D + 0,3 E + 0,1 * F kde A cash flow/cizí zdroje, B celková aktiva/cizí zdroje, C zisk před zdaněním/celková aktiva, D zisk před zdaněním/celkové výkony, E zásoby/celkové výkony, F celkové výkony/celková aktiva. Tabulka 27 Index bonity - výsledné hodnoty Rok Poloţky

Váhy

2011

2012

2013

Cash flow/Cizí zdroje

1,5

0,26

0,21

0,15

Aktiva/Cizí zdroje

0,09

0,06

0,06

0,07

Zisk před zdaněním/Aktiva

10

2,14

1,48

0,85

Zisk před zdaněním/Výnosy

5

1,94

1,58

0,94

Zásoby/Výkony

0,3

0,00

0,00

0,00

Výkony/Aktiva

0,1

0,06

0,05

0,04

4,45

3,39

2,05

Index bonity

57

Hodnoty Pozice podniku -3 aţ -2 extrémně špatná -2 aţ -1 velmi špatná -1aţ 0 špatná 0 aţ +1 určité problémy +1 aţ +2 dobrá +2 aţ +3 velmi dobrá +3 a více extrémně dobrá Hodnoty uvedené indexem bonity v celém sledovaném období nasvědčují dobré finanční situaci podniku. Ovšem ve stejném období nám Hodnota IB vykazuje rapidní pokles, který ukazuje na velmi rychle klesající bonitu podniku a zároveň skrze výsledky předchozích modelů se nám potvrzuje, ţe finanční stav podniku se rychle zhoršuje.

58

3 Návrhová část Pro zlepšení finančního zdraví podniku navrhuji několik zásadních změn v managerských rozhodnutích, která se z pohledu dlouhodobého vývoje podniku jeví jako mylná nebo přinejmenším sporná, co do přínosu. Budu-li vycházet z faktu, ţe podnik nemá problém s úhradou svých finančních pohledávek vůči dodavatelským firmám, bylo by přínosné si u těchto firem vyjednat delší doby splatnosti vzniklých pohledávek a volné finanční prostředky pouţít na financování krátkodobých aktivit s rychlou obrátkovostí, jako je nákup surovin pro kuchyň a housekeeping, zvláště pak potravin pro přípravu sezónních menu, která dle kalkulačního výčtu jsou pro hotel výhodná z formy získané marţe, a u hotelových hostů i návštěvníků restauračních prostor hotelu jsou vyhledávaným zpestřením jejich jídelníčků. U firem, kde dochází k dlouhodobé spolupráci a vysokým pravidelným odběrům surovin nebo sluţeb by bylo moţné ţádat navýšení stávajících poskytovaných slev právě s ohledem na další dlouhodobou spolupráci s hotelem, i v případě smluvního závazku o naplnění objemového mnoţství odběru surovin nebo sluţeb v určitém období. Ve spolupráci finančního a sales oddělení by bylo plodné zvýšení počtu zálohových plateb u odběratelů sluţeb a jejich zavázání se k odběru sluţeb ve středně a dlouhodobém horizontu, zvláště pak zajištění ubytovacích sluţeb v méně vytíţených obdobích, tj. v obdobích mimo hlavní křesťanské, ţidovské, pravoslavné a muslimské svátky, kdy ubytovací kapacita hotelu je vyšší neţ její vyuţití a je tedy moţné upravovat cenu ubytovacích sluţeb jak pro korporátní jednotlivce, tak pro zájezdové skupiny cestovních agentur a to ve formě nabízených bonusů ubytovacích dnů zdarma, nebo formou sníţení ceny za běţné ubytování, jak je v tomto odvětví běţným zvykem.

59

Dalším moţným řešením pro zlepšení finančního zdraví hotelu je outsersing gastronomických sluţeb na méně vytíţených úsecích, jako jsou lobby bar a druhotné restaurační zařízení spojené s hotelovým komplexem Havana bar. Takovýmto postupem by klesly náklady jak na materiální zajištění provozu těchto prostor, tak hlavně fixní náklady na zaměstnance. Druhotným příznivým efektem by bylo pravidelné poskytování měsíčních plateb za uţívání těchto prostor třetí osobou. Z dlouhodobého hlediska by pak hotelu odpadlo zatíţení v podobě nákladů na nákup a modernizaci hmotného zařízení a vybavení těchto prostor a to jak v podobě elektrických spotřebičů a nábytku, tak hlavně v podobě restauračního skla a ostatního materiálu s obdobným vyuţitím, potřebného pro zajištění kaţdodenního chodu gastronomických zařízení tohoto typu. Rezervu ve finančních zdrojích, které by bylo moţno investovat efektivněji, spatřuji také v marketingových kampaních, které hotel realizuje na svoji propagaci. Současná forma reprezentace je výlučně zaměřena na mezinárodní internetové portály jako je kupříkladu Tripandvisior, Trivago a podobně. Páteřním portálem by měli být reprezentační stránky hotelového konceptu Best Western. Bohuţel u těchto stránek se ve sledovaném období prokázalo, ţe rezervace pořízené právě přes tento portál jsou v útlumu. Za kalendářní rok 2013 bylo pořízeno přes tento portál pouhých 192 rezervací, coţ jsou 2,6% všech rezervací pořízených přes rezervační portály. Náklady na uveřejnění na těchto webových stránkách a zajištění struktury konceptu řetězců Best Western přitom několikanásobně převyšují zisk plynoucí z této propagace a drţení franchisingového označení. Moţné řešení současného neefektivního stavu vyuţívání finančních zdrojů hotelu na marketing a reprezentace spatřuji v rozšíření záběru klíčové klientely a s ní i cílení na nové webové rezervační a hotelové portály, moţnost spolupráce s Ministerstvem Pro Místní Rozvoj a získání finančních prostředků pro podporu vlastních marketingových aktivit z fondů evropské unie, která v současné době masově podporuje lokální reklamní akce a kampaně pro zajištění cestovního ruchu. Velmi slibným se mi zdá moţnost připojit se do sítě hotelů zaměřených jak na mezinárodní klientelu, tak klientelu místní v právě probíhajícím projektu podporovaném finančně jak EU, tak Ministerstvem Pro Místní Rozvoj, nazvaným „Česko, země příběhů“. Takovýto přístup bude pro hotel jednoznačným přínosem a rozšíří povědomí o hotelovém podniku, jím nabízených sluţbách a moţnostech dalšího lokálního vyţití pro případné zájemce o ubytovací sluţby.

Závěr 60

Tuto práci jsem zaměřila na finanční posouzení hotelu Best Western Premier Majestic Plaza s cílem za vyuţití metod hodnocení a interpretací vyplývajících z výsledků sestavit komplexní obraz finančního stavu podniku, a to jak v minulosti, tak hlavně určení moţného zlepšení řízení toku peněz. K výraznějšímu zhoršení došlo kvůli investici do přestavby stávajících dispozic hotelu a plánované dostavbě dalších pater. U sledovaného podniku je zajímavé, ţe v celé své historii byl zatíţen úvěry, kterými kryl svou přestavbu a případně, jak se stalo na konci sledovaného období, kdy byl zastaven jako jistina pro poskytnutí úvěru na další výstavbu nových pater. I přes fakt, ţe podnik vykazuje záporné hodnoty vlastního kapitálu, výsledky hospodářské činnosti udávají kontinuální sníţení hodnoty cizího kapitálu. Vyhodnocení poměrové analýzy jsem ovšem musela dospět k názoru, ţe v několika sloţkách, jako je například rentabilita, působí záporný vlastní kapitál výrazné omezení v moţnostech vyuţití jistých modelů výpočtu k zjištění skutečné finanční situace podniku. Nyní bych se ráda zaměřila na shrnutí samostatných poloţek finanční analýzy, a na hodnocení, jímţ dospěji k celkovému posouzení finančního stavu podniku. Začínala jsem vyhodnocením absolutních ukazatelů finanční analýzy, kterými jsem byla následně schopna dojít k závěru, ţe i přes výrazné kolísání bilanční sumy ve sledovaném období docházelo k růstu aktiv. V celém sledovaném období společnost vykazovala kladný hospodářský výsledek, díky čemuţ došlo ke kontinuálnímu sníţení hodnoty cizích zdrojů nutných k zajištění běţného chodu podniku. Podnik ve sledovaném čase neměl problém s včasným hrazením svých závazků, a tudíţ neregistruje závazky po lhůtě splatnosti. Je nutno zmínit, ţe podnik díky nízkému základnímu kapitálu se jeví jako podkapitalizovaný a proto bych navrhovala jako protiopatření zvýšení hodnoty základního kapitálu. Hodnota čistého pracovního kapitálu je v celém časovém období v kladných hodnotách, coţ vykresluje silnou solventnost podniku. V posledních dvou letech navíc došlo k výraznému navýšení jeho hodnot vzhledem k nárůstu finančního majetku. Za pomoci bilančních pravidel jsem zhodnotila, ţe podnik se nachází ve stavu poměrně vysokého finančního rizika. Pro aplikaci zlatého pravidla vyrovnání rizika nebyla moţnost, vzhledem k záporné hodnotě vlastního kapitálu, nicméně zlaté bilanční pravidlo a pari pravidlo podnik bezesporu splňoval. Tato situace poukazuje na reálnou moţnost příznivějšího vývoje ve struktuře majetku v budoucích letech. Z jádra celé finanční analýzy, tedy z analýzy poměrových ukazatelů, lze vyčíst zajímavé výsledky. Rentabilita celkových aktiv (ROA) zaznamenala pokles. K jiţ zmíněnému zápornému vlastnímu kapitálu nebylo moţné provést výpočet hodnoty ROE. Celá tato situace nasvědčuje 61

zneklidňující tendenci sniţování zisku a opětovného vyuţívání cizích zdrojů pro zajištění provozu. Podnik vykazuje rizikovou zadluţenost. Tento fakt koresponduje s běţnou likviditou, která se neustále nacházela pod hranicí kýţeného intervalu. Přesto pohotová a okamţitá likvidita dosáhla poţadovaných výsledků a tím nám umoţňuje pozitivnější pohled na finanční stav. Nízké hodnoty obrátkovosti celkových aktiv jsou typická pro hotelový průmysl, stejně jako nízký podíl obchodních závazků na cizích zdrojích. Prostřednictvím vyhodnocení indexu EVA jsem zjistila, ţe podnik nevytváří ekonomický zisk, který se od účetního zisku liší akceptací implicitních nákladů pro reálněji dosaţitelný efekt. Zhodnocením výsledků indexu EVA v této práci vede k závěru, ţe podnik v čase ztrácí schopnost udrţet provozní zisk výš, neţ náklady na investovaný kapitál. Altmanovým modelem a IN indexy jsem byla schopna vyhodnotit následující stav podniku: Dle hodnot vyjádřených v Altmanově modelu se společnost blíţí k hranici „bankrotu“, naopak posouzením IN indexů se dramatický pohled na vývoj podniku překvapivě zklidňuje, neb tyto indexy naznačují, ţe podnik nemá problémy se splácením svých závazků a pro věřitele je tak situace vnímatelná jako optimistická. IN indexy ale odhalují, ţe bonita podniku rychle klesá a tím se zhoršuje finanční stav podniku. V závěru tedy mohu shrnout, ţe analýza sledovaného podniku proběhla úspěšně a poskytla mi všechny nezbytné informace k zhodnocení finančního zdraví podniku. Mým návrhem vyplývajícím ze zjištěných skutečností je, aby podnik přijal řadu opatření, prvně zahrnující navýšení základního kapitálu a následně některá managerská rozhodnutí vedoucí k zvýšení celkové výkonnosti podniku a k dosaţení ekonomického zisku. Diverzifikací investic z vytvořeného zisku by měla být zajištěna výstavba nových pater, aby hotel mohl vytvářet nový zisk a zvýšit celkovou kapacitu ubytovacích sluţeb. V současné době hotel v průměru vykazuje ubytovací obsazenost ve výši 83,5%, v sezónních obdobích však jeho obsazenost převyšuje míru 100% a je nucen realizovat přesuny hostů na jiné hotely, coţ opětovně zatěţuje finanční ziskovost. Jako další investicí, která by podniku dlouhodobě mohla zvýšit jeho výkonnost je konzistentní splacení poskytnutých úvěrů a přesun do středního pásma bonity. V takovém případě lze vnímat náhled do budoucnosti hotelu velmi optimisticky z hlediska vývoje finančních ukazatelů.

62

Literatura Grünwald, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. Praha: Ekopress 2001. ISBN 8086119-47-5 Grünwald R., Holečková J., Finanční analýza a plánování podniku, Praha: Oeconomica 2004, ISBN 80-245-0684-X Růčková, P.: Finanční analýza, Praha: Grada 2008, ISBN 978-80-247-2481-2 Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza - krok za krokem. Praha : C. H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3 Šulák M., Vacík E.: Měření výkonnosti firem. Plzeň: Západočeská univerzita 2003. ISBN 807043-258-6 Kislingerová, E.: Oceňování podniku. Praha : C. H. Beck 2001. ISBN 80-7179-529-1 Pavelková, Knápková: Výkonnost podniku z pohledu finančního manaţera, Praha: LINDE 2005. ISBN 80-86131-63-7 Kislingerová, E. a kol.: Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. Praha : C. H. Beck 2008. ISBN 978-80-7179-882-8 Higgins, R.C.: Analýza pro finanční management, Praha: Grada 1997, ISBN 80-7169404-5 SYNEK, M. Ekonomická analýza. Praha : VŠE 2004. ISBN 80-245-0603-3. NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha : Grada Publishing 2002. ISBN 80-247-0125-1 Sedláček, J.: Účetní data v rukou manaţera, 1. vydání, Brno: Computer Press 1999, ISBN 80-7226-140-1 ČNB. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům v ČR. http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_cSest=2&p_ind=A D&p_lang=CS ČNB. Bezriziková úroková míra. http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/sd/FT_NEJLIKVIDNEJSI_EMISE_ S D.H Trţní riziko. http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/datafile/Betas.html Trţní riziková premie. http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/ Konečný M.: Finanční analýza a plánování, Brno: MSD s.r.o. 2006, ISBN 80-7355-061X

63

Seznam tabulek Tabulka 1. Interpretace Indexu bonity .........................................................................................32 Tabulka 2. Přehled pracovníků hotelu Best Western Majestic Plaza………….………………..36 Tabulka 3. Přehled hlavních poloţek rozvahy..............................................................................37 Tabulka 4. Horizontální analýza rozvahy ....................................................................................38 Tabulka 5.Vertikální analýza rozvahy .........................................................................................40 Tabulka 6. Zkrácená verze výkazu zisků a ztrát ..........................................................................42 Tabulka 7. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát. ................................................................42 Tabulka 8. Počet pracovníků........................................................................................................43 Tabulka 9. Vertikální analýza výkazu zisků a ztráty ...................................................................43 Tabulka 10. Vývoj Cash Flow .....................................................................................................44 Tabulka 11. Struktura oběţných aktiv. ........................................................................................45 Tabulka 12.Hodnoty ČPK. ...........................................................................................................45 Tabulka 13.Zlaté bilanční pravidlo financování ..........................................................................46 Tabulka 14.Zlaté pravidlo vyrovnání rizika. ...............................................................................46 Tabulka 15.Poměrové pravidlo ....................................................................................................47 Tabulka 16.Ukazatele rentability..................................................................................................48 Tabulka 17.Ukazatele aktivity .....................................................................................................49 Tabulka 18.Ukazatele zadluţenosti. ............................................................................................50 Tabulka 19.Ukazatele likvidity. ...................................................................................................50 Tabulka 20.Ukazatele produktivity práce. ...................................................................................51 Tabulka 21.Rozklad ROA.............................................................................................................52 Tabulka 22.Výpočet ukazatele EVA. ..........................................................................................53 Tabulka 23.Altmanův model - Výsledné hodnoty Z-faktoru. ……..............................................54 Tabulka 24.Výpočet indexu IN95 ................................................................................................55 Tabulka 25.Výpočet indexu IN99 ................................................................................................55 Tabulka 26.Výpočet indexu IN01 ................................................................................................56 Tabulka 27.Index bonity - výsledné hodnoty ...............................................................................57

64

Vysoká škola hotelová v Praze 8 Obor: Hotelnictví

Recommend Documents