VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 PAVEL ZEMAN

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2011

PAVEL ZEMAN

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MANAGEMENT FIREM

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE

Analýza trhu práce v ČR se zaměřením na region Praha

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Říjen/2011

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Pavel Zeman/MF3

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Klepněte

sem a zadejte text.

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Analýza trhu práce v ČR se zaměřením na region Praha Analysis of a labor market in the Czech Republic focusing on the Prague region

Autor: Pavel Zeman

Souhrn Tato diplomová práce se zabývá analýzou trhu práce v České Republice se zaměřením na trh práce v hlavním městě Praze. Práce se věnuje období od roku 2000 do roku 2010. V průběhu této dekády prošla Česká republika nemalou změnou. Mimo jiné došlo k připojení České republiky do Evropské unie a v důsledku této změny se v roce 2004 otevřel trh práce i občanům Evropské unie. Příliv cizinců se mnohonásobně zvýšil, coţ umoţnilo částečně kompenzovat demografický vývoj země. V hospodářské oblasti došlo v letech 2005 – 2007 k historickému růstu HDP. Zároveň v roce 2008 propukla hospodářská a finanční krize. V důsledku krize došlo k hospodářskému útlumu, coţ vedlo k nárůstu nezaměstnanosti. V teoretické části práce jsou vysvětleny a definovány základní pojmy jako jsou trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti. V této části jsou rovněţ popsáni cizinci na trhu práce. Praktická část se věnuje hlavním ukazatelům trhu práce v České republice a v hlavním městě Praze, tedy vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti a volným pracovním místům. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit definované hypotézy a zárovně porovnat trh práce v České republice a hlavním městě Praze. Poslední část praktické části se zaměřuje na působení cizinců na trhu práce.

Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, volná pracovní místa, míra nezaměstnanosti

Summary This thesis analyzes the labor market in the Czech Republic, focusing on the labor market in the capital city of Prague. The work deals with the period from 2000 to 2010. During this decade, has undergone considerable change in Czech Republic. Among other things, was to connect the Czech Republic into the European Union and as a result of this change in 2004 opened the labor market and the citizens of the European Union. The influx of foreigners has increased greatly, allowing partially offset the demographic development of the country. In the economic field the Czech Republic achieved the historical GDP growth in the years 2005 – 2007. In 2008 broke the economic and financial crisis. The crisis was the economic downturn, which led to an increase in unemployment. In the theoretical part of the work are explained and defined basic concepts such as the labor market, unemployment, unemployment rate. This section also depicted aliens in the labor market. The practical part deals with the main indicators of the labor market in the Czech Republic and in Prague, such as the development of employment and unemployment, job vacancies. The aim is to confirm or disprove hypotheses defined and aligned to compare the labor market in the Czech Republic in Prague. The last part of the practical part focuses on the activities of foreigners in the labor market. Keywords: Labour market, unemployment, vacancies, unemployment JEL Classification: J 210, J600

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 1.1 Cíle – metodika ...................................................................................................................... 2 1.2 Pouţité metody ...................................................................................................................... 3

2 Teoreticko-metodologická část práce ....................................................................... 4 2.1 Trh práce ................................................................................................................................ 4 2.1.1

Nabídka práce ................................................................................................................... 5

2.1.2

Poptávka po práci ............................................................................................................. 6

2.1.3

Rovnováha na trhu práce .................................................................................................. 8

2.2 Nezaměstnanost ..................................................................................................................... 9 2.2.1

Měření nezaměstnanosti ................................................................................................. 10

2.2.2

Typy nezaměstnanosti .................................................................................................... 12

2.2.3

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná ................................................................. 13

2.2.4

Přirozená míra nezaměstnanosti ..................................................................................... 14

2.2.5

Dlouhodobá nezaměstnanost .......................................................................................... 15

2.3 Politika zaměstnanosti ......................................................................................................... 15 2.4 Cizinci na trhu práce ............................................................................................................ 16 2.4.1

Pobyt cizinců na území ČR ............................................................................................ 16

2.4.2

Zaměstnávání cizinců v ČR ............................................................................................ 17

3 Analytická část .......................................................................................................... 19 3.1 Charakteristika kraje Praha .................................................................................................. 19 3.2 Obyvatelstvo ........................................................................................................................ 20 3.2.1

Věková struktura obyvatel .............................................................................................. 22

3.2.2

Vzdělanostní struktura obyvatel ..................................................................................... 23

3.2.3

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo............................................................................... 24

3.2.4

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo .................................................................................. 26

3.3 Zaměstnanost ....................................................................................................................... 27 3.3.1

Míra zaměstnanosti ......................................................................................................... 27

3.4 Odvětvová struktura NH ...................................................................................................... 29 3.5 Nezaměstnanost ................................................................................................................... 31 3.5.1

Vývoj míry nezaměstnanosti .......................................................................................... 31

3.5.2

Vývoj míry nezaměstnanosti v hl. městě Praze .............................................................. 32

3.5.3

Vývoj počtu volných pracovních míst ............................................................................ 33

3.5.4

Vývoj počtu volných pracovních míst v hl. městě Praze ................................................ 36

3.5.5

Evidovaní uchazeči dle vzdělání .................................................................................... 36

3.5.6

Evidovaní uchazeči dle vzdělání v hl. městě Praze ........................................................ 38

3.5.7

Evidovaní uchazeči dle věku .......................................................................................... 40

3.5.8

Nezaměstnanost podle délky jejího trvání ...................................................................... 41

3.5.9

Nezaměstnanosti od 2008 aţ 2011 – regionální srovnání............................................... 42

3.6 Cizinci v ČR ........................................................................................................................ 44 3.6.1

Vývoj počtu cizinců ........................................................................................................ 44

3.6.2

Důvody nárůstu počtu cizinců ........................................................................................ 45

3.6.3

Postavení cizinců za trhu práce....................................................................................... 46

3.6.4

Vývoj zaměstnanosti cizinců v jednotlivých krajích ...................................................... 47

3.6.5

Zaměstnanost cizinců podle státního občanství .............................................................. 48

3.6.6

Členění cizinců podle klasifikace zaměstnání (KZAM) ................................................. 50

4 Závěr .......................................................................................................................... 52 Literatura ....................................................................................................................... 56 Přílohy ............................................................................................................................ 60

Seznam zkratek ČSÚ

Český statistický úřad

ILO

Mezinárodní organizace práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

KZAM

Klasifikace zaměstnání

OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné

ÚP

Úřad práce

VŠPS

Výběrové šetření pracovních sil

CZ-NACE

Nová klasifikace ekonomických činností (národní verze NACE Rev. 2). Nahradila původně pouţívanou klasifikaci OKEČ

EU

Evropská unie

p. b.

Procentní bod

ÚSO

Úplné střední odborné vzdělání s maturitou

TOP 4

Čtyři nejvíce zastoupené skupiny cizinců v ČR ze z těchto zemí: Ukrajina, Slovenko, Vietnam a Polsko

NH

Národní hospodářství

Seznam tabulek Tabulka 3-1 Obyvatelstvo (vybrané údaje) ..................................................................... 21 Tabulka 3-2 Věková struktura obyvatel hl. m. Prahy ..................................................... 23 Tabulka 3-3 Míra zaměstnanosti v letech 2000 - 2010 (15-64 letých) ........................... 28 Tabulka 3-4 Míra zaměstnanosti (15-64) průměrný údaj za rok 2010............................ 28 Tabulka 3-5 HDP v letech 2000 - 2010 (meziroční změna v %) .................................... 33 Tabulka 3-6 Struktura uchazečů dle vzdělání v ČR (stavy k 31.12) ............................... 37 Tabulka 3-7 Struktura uchazečů dle vzdělání v Praze (stavy k 31.12) ........................... 39 Tabulka 3-8 Struktura uchazečů dle věku v Praze 2000 - 2010 ...................................... 40 Tabulka 3-9 Obecná míra nezaměstnanosti 2008 – 2011 ............................................... 43 Tabulka 3-10 Zaměstnanost cizinců dle krajů 2004 - 2010 ............................................ 48

Seznam grafů Graf 2-1 Zpětně zakřivená individuální nabídka práce ..................................................... 6 Graf 2-2 Křivka poptávky po práci v dokonalé konkurenci ............................................. 8 Graf 2-3 Rovnováha na trhu práce .................................................................................... 9 Graf 3-1 Obyvatelstvo - hl. m Praha ............................................................................... 22 Graf 3-2 Struktura vzdělanosti 2000-2010 v Hl. m. Praze .............................................. 24 Graf 3-3 Studující SŠ + VŠ v období 2000-2010 ........................................................... 25 Graf 3-4 Skupina péče o rodinu a rodičovská dovolená v letech 2000-2009 ................. 26 Graf 3-5 Míra ekonomicky aktivního obyvatelstva 2000 - 2010 .................................... 27 Graf 3-6 Obecná míra nezaměstnanosti 2000 – 2010 ..................................................... 32 Graf 3-7 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v ČR v letech 2000 - 2010 ....... 35 Graf 3-8 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v Praze v letech 2000 - 2010 ... 36 Graf 3-9 Délka nezaměstnanosti v letech 2000 - 2010 v hl. m. Praze ............................ 41 Graf 3-10 Délka nezaměstnanosti v letech 2000 - 2010 v ČR ........................................ 42 Graf 3-11 Cizinci v ČR v letech 2000-2010 (celkový počet) ......................................... 45 Graf 3-12 Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v letech 2000 – 2010 ............................. 47 Graf 3-13 Zaměstnanost cizinců dle státního občanství v roce 2010.............................. 50 Graf 3-14 Členění cizinců dle KZAM v roce 2010 (TOP 4) .......................................... 51

1 Úvod Téma analýza na trhu práce jsem si zvolil proto, ţe nezaměstnanost patří k fenoménům dnešní doby. Ţivot kaţdého z nás je ovlivňován fungováním trhu práce a existuje jen malé procento lidí, kteří se nesetkali, ať jiţ přímo nebo zprostředkovaně, s nezaměstnaností a jejími dopady. Před rokem 1989 byla nezaměstnanost neznámým pojmem. Od počátku devadesátých let se situace na trhu práce v České republice velmi změnila. V první fázi transformace české ekonomiky se společnost musela vyrovnat s novým jevem tj. nezaměstnaností. Aţ do roku 1996 vykazovala nezaměstnanost téměř stabilní úroveň kolem 4 %. Obrat nastal poté, co se začalo projevovat působení započaté restrukturalizace a privatizace českého hospodářství. Míra nezaměstnanosti se začala skokově zvyšovat. Další období vývoje tj. etapa po roce 2000, která představovala nejprve období poklesu a následně růstu nezaměstnanosti, byla ovlivněna situací v české ekonomice (investiční pobídky) a zároveň globálním vývojem. Vývoj pokračoval a faktorem, který ovlivňoval i trh práce, byl vstup České republiky do Evropské unie. Problém zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti je v dnešní době stále umocněn následky hospodářské krize. Nezaměstnanost představuje jeden z klíčových ukazatelů ekonomiky. Zvyšující se počet osob bez práce s sebou nese kromě sníţení ţivotní úrovně i vyšší výdaje ze státního rozpočtu. Nezaměstnanost je mezi regiony České republiky rozdílná. Najdeme zde regiony s nízkou mírou nezaměstnanosti, ale i regiony značně postiţené vysokou mírou nezaměstnanosti. Cílem této diplomové práce je analýza dosavadní situace ve vývoji na trhu práce v České republice v porovnání s hlavním městem Prahou. Práce je zaměřená na období od roku 2000 do roku 2010. V závěru je také vyhodnocen vývoj za kratší časové období. Při zpracování diplomové práce budu čerpat z odborné literatury, kterou uvádím v seznamu literatury na konci práce. Jako další hlavní zdroje dat vyuţiji údaje z Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Struktura diplomové práce je členěna do těchto kapitol – úvod, teoretická část, analytická část a závěr.

1

Teoretická část práce je věnována samotné definici trhu práce a základním pojmům trhu práce. Je zde vysvětleno, jak se tvoří nabídka, poptávka a jak se dosahuje rovnováţného stavu. Dále je charakterizována nezaměstnanost z obecného hlediska včetně popisu druhů nezaměstnanosti a ukazatelů pro její měření. Rovněţ zmiňuje postavení cizinců na trhu práce, bez nichţ by se Česká republika jiţ neobešla. Analytická část se zaměřuje konkrétně na hlavní město Prahu v rámci České republiky, zejména na vývoj v letech 2000 – 2010. Krátce shrnuje strukturu obyvatelstva a její sloţení, věnuje se zaměstnanosti, resp. míře zaměstnanosti a odvětvové struktuře národního hospodářství. Dále je zaměřená na analýzu nezaměstnanosti, vývoj volných pracovních míst a členění evidovaných uchazečů o zaměstnání. Samostatnou část tvoří nezaměstnanost v období krize, kde jsou porovnány kraje v rámci České republiky. Poslední část je věnována cizincům na trhu práce. Závěr tvoří shrnutí, ve kterém jsou potvrzeny či vyvráceny hypotézy, které jsou stanoveny v úvodu.

1.1 Cíle – metodika Cílem diplomové práce je analýza vývoje trhu práce v České republice po roce 2000 a jeho následné srovnání s hlavním městem Prahou. Od roku 2000 prošla Česká republika určitými vývojovými fázemi, které různým způsobem ovlivnily českou ekonomiku

a různým způsobem ovlivnily i vývoj na trhu práce. Práce se zaměřuje na následující body: Definice trhu práce Analýza základních ukazatelů trhu práce České republiky Míra ovlivnění trhu práce hospodářskou krizí Zaměstnanost cizinců na trhu práce.

2

Vycházím-li z tohoto obecného předpokladu, tak v analytické části jsem si stanovil tyto hypotézy: Základní hypotézou, ze které tato práce vychází je, ţe vliv finanční krize na trh práce způsobil pokles zaměstnanosti. Dopad krize na nezaměstnanost v hlavním městě Praze nebyl tak výrazný jako v České republice jako celku. Další hypotéza, kterou chce tato práce potvrdit či vyvrátit, se týká zvýšení počtu zaměstnaných cizinců, zejména pak po roce 2004. Předpokladem je, ţe nárůst zaměstnaných cizinců byl v hlavním městě vyšší neţ v České republice.

1.2 Použité metody V této diplomové práci budou pouţity metody, které jsou pro práci vhodné vzhledem

k jejímu charakteru. V teoretické části je zapotřebí definovat základní pojmy vztahující se k trhu práce. K tomuto účelu jsou pouţity informace a analýzy, které vycházejí z pouţité ekonomické literatury a učebnic, které jsou na závěr uvedeny v seznamu literatury. V analytické části je pouţita metodika týkající se rovněţ sběru informací a analyzování, a dále pak pozorování a srovnání.

3

2 Teoreticko-metodologická část práce 2.1 Trh práce Co je trh práce? Při hledání výstiţného vyjádření jsem pročetl řadu definicí. Nejvíce mě však zaujala myšlenka1, ţe trh práce si lze představit jako velké trţiště nebo velké obchodní centrum, kde prodávající (budoucí zaměstnanci) se snaţí prodat své sluţby (schopnosti, dovednosti a čas) kupujícímu (budoucímu zaměstnavateli). Role mohou být samozřejmě i v obraceném pořadí. „Trh práce je podobně jako jakýkoliv jiný trh, zaloţen na vztahu dvou subjektů – toho, kdo něco (v tomto případě svoji práci) nabízí, a toho, kdo o tuto nabídku jeví zájem a je ochoten nabízené zboţí (práci) koupit. Snahou nabízejícího je své zboţí prodat za přijatelnou, tj. z jeho pohledu co nejvyšší cenu.―2 Avšak trh práce je odlišný od trhů statků a sluţeb neboť primárním zdrojem tohoto výrobního faktoru je člověk. Ze sociologického hlediska hraje pracovní proces člověka v ţivotě důleţitou roli. Nejlépe tento fakt uvádí Broţová ve své knize citací anglického neoklasického ekonoma Alfreda Marshalla, který napsal: ―Prodavači cihel nezáleţí na tom, zda budou pouţity na stavbu paláce nebo kanálu, ale prodejci práce, který vykonává sloţitější úkony, záleţí na tom, zda pracovní místo je příjemné a jeho spolupracovníci jsou takoví, jaké chceme mít.―3 Na člověka je moţné pohlíţet jako na vlastníka výrobního faktoru práce, který nabízí své sluţby na trhu práce. Důleţitým kritériem je, jakým způsobem tento výrobní faktor zdokonaluje. „Trhy práce jsou, stejně jako jiné trhy, řízeny silami nabídky a poptávky. Poptávka po práci je na rozdíl od poptávky po zboţí poptávkou odvozenou. Nabídku práce určuje spotřebitelova volba nejuţitečnější kombinace času pracovního a volného.―4

1

Career

Centre

[online]

2011

What

is

the

labour

market?

[cit.2011-07-21]

Dostupné

z WWW:

http://www.trainingwa.wa.gov.au/careercentre/detcms/navigation/finding-out/key-industry-information/what-is-the-labourmarket 2

KUCHAŘ, P., (2007) Trh práce:sociologická analýza. Praha: Karolinum, str.11.

3

BROŢOVÁ, D., (2006) Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2006, str. 7

4

BROŢOVÁ, D. (2003) Společenské souvislosti trhu práce. Slon, Praha 2003. s. 13.

4

2.1.1

Nabídka práce

Nabídka na trhu práce je tvořena domácnostmi v dané ekonomice. Tato nabídka je omezena mnoţstvím ekonomicky aktivního obyvatelstva a představuje počet lidí, kteří pracovat mohou a chtějí. Odměnou za práci je mzda, která také představuje cenu volného času. Mzda resp. její výše rozhoduje, kolik volného času obětujeme ve prospěch práce. Jednotlivec se tedy rozhoduje mezi prací a volným časem. Čím větší mnoţství práce, tím více odměny získá ve formě mzdy, kterou následně spotřebovává ve formě zboţí a sluţeb. „Rozhodování člověka, zda má nebo nemá pracovat, nabývá podoby spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu.―5 Cílem spotřebitele je maximalizovat svůj uţitek, a proto bude nabízet více práce, dokud se mezní uţitek získaný ve formě mzdy nevyrovná meznímu uţitku volného času. Se změnou mzdy jsou spojeny dva efekty, které působí protichůdně. „Jedná s o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného mnoţství práce. Vyšší mzdová sazba zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, ţe se ceny výrobků a sluţeb nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Tento účinek změny mzdové sazby je tzv. důchodový efekt změny mzdové sazby, který vede ke sniţování mnoţství práce. Substituční a důchodový efekt působí protichůdně – dopad změny mzdové sazby na nabízené mnoţství práce záleţí na tom, který z nich převaţuje.―6 Na grafu (Graf 2-1) na straně 6 je zobrazena zpětně zakřivená individuální nabídka práce, ze které je patrné, ţe při niţších mzdách převládá efekt substituční nad efektem důchodovým. Při vyšších mzdách nastává opak. Hlavními determinantami nabídky práce jsou7: reálné mzdy jmění (majetek) mimopracovní příjmy (včetně transferů) demografický vývoj

5

HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str. 276.

6

MACÁKOVÁ, L. (2002) Mikroekonomie základní kurz, Melandrium. str. 164

7

JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str. 8

5

míra ekonomické aktivity obyvatelstva úroková míra společenské tradice

Graf 2-1 Zpětně zakřivená individuální nabídka práce

Zdroj: Macáková, L., Mikroekonomie základní kurz, 7.vyd. 2002 Melandrium. ISBN:80-8617520-0, s. 164

2.1.2

Poptávka po práci

Poptávka po práci je poptávkou odvozenou. To znamená, ţe společnosti najímají pracovní sílu dle vývoje poptávky po finálních výrobcích nebo sluţbách. V případě, ţe poptávka po výrobcích a sluţbách roste, tak roste i poptávka po pracovní síle, v opačném případě platí opak. „Poptávka po práci je určená mnoţstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách. Firma maximalizuje příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou.―8 Algebraicky vyjádřeno:

8

MACÁKOVÁ, L. (2002) Mikroekonomie základní kurz. Melandrium. str. 160

6

MRPL=MFCL=w kde

MRPL - příjem z mezního produktu práce MFCL - mezní náklady na práci w

- mzdová sazba

Poptávka po práci je klesající, jak je znázorněno na grafu (Graf 2-2). Firma bude najímat pracovní sílu do té doby, neţ se vyrovnají mezní náklady na práci a příjem z mezního produktu práce. Hlavními determinantami poptávky po práci jsou9: cena práce charakterizovaná mzdovou sazbou poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce produktivita práce (celkový výstup), který zaleţí na: o kvalitě vstupů o mnoţství a kvalitě kooperujících výrobních faktorů o úrovni a uţití technických a technologických znalostí cenách ostatních vstupů (půda, kapitál) očekávané budoucí trţbě disponibilní pracovní síle

9

JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str. 9

7

Graf 2-2 Křivka poptávky po práci v dokonalé konkurenci

Zdroj: Macáková, L., Mikroekonomie základní kurz, 7.vyd. 2002 Melandrium. ISBN:80-8617520-0, s. 160

2.1.3

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce vzniká, kdyţ se protne nabídka s poptávkou. Tato rovnováha nastává při mzdové sazbě, která odpovídá určitému mnoţství práce vykonané za daný časový úsek. Trţní křivka nabídky práce je horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, přesto není zpětně zakřivená tak, jak bylo uvedeno v kapitole 2.1.1 nabídky práce. Dva základní důvody jsou: lidé mají rozdílné alternativní náklady a i vztah k práci, a proto ke zpětnému zakřivení jejich nabídkových křivek dochází v různých bodech a to u někoho při niţší, u někoho při vyšší mzdové sazbě. Křivka ukazuje (Graf 2-3), kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na daném trhu práce při kaţdé výši mzdové sazby. Je rostoucí, protoţe se předpokládá, ţe v daném odvětví je s rostoucí mzdovou sazbou nabízeno více práce. Trţní křivka poptávky po práci je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu práce.10

10

MACÁKOVÁ, L. (2002) Mikroekonomie základní kurz. Melandrium. str. 165

8

Graf 2-3 Rovnováha na trhu práce

Zdroj: Macáková, L., Mikroekonomie základní kurz, 7.vyd. 2002 Melandrium. ISBN:80-8617520-0, s. 165

2.2 Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje určitou nerovnováhu na trhu práce. Z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjadřuje tu část, která není vyuţita. Rovněţ představuje jeden z klíčových ukazatelů. „Nezaměstnanost je sloţitým společenským problémem s multidimenzionálními důsledky. Ztráta zaměstnání je téměř pro všechny osoby, které se s tímto problémem setkají, nepříjemnou událostí: znamená totiţ pokles ţivotní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucnosti. Znamená ztrátu vztahů a kontaktů. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního důchodu, nýbrţ i smysluplnou činností naplňující část jejich ţivotního času. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří i jako zpochybnění svých vlastních schopností uplatnit se ve sloţitých společenských vztazích, a být tak plnohodnotným členem společnosti.―11 Nezaměstnanost, zejména dlouhodobá nezaměstnanost, je ovlivněna různými faktory. Mezi hlavní faktory můţeme zařadit zákoník práce, mobilitu pracovních sil, daňové sazby, aktivní politiku zaměstnanosti, systém sociálních dávek, podporu investic, geografickou polohu, hospodářský růst a jiné.

11

BROŢOVÁ, D. (2003) Společenské souvislosti trhu práce. Slon, Praha 2003. s. 79.

9

„Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němţ osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci.―12 Nezaměstnanost je neţádoucí jev. Projevuje se jak společensky, tak i ekonomicky. Nezaměstnanosti nelze úplně předejít, lze ji pouze za pomocí vhodné politiky minimalizovat na přijatelnou úroveň. Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii povaţována osoba schopná pracovat, která však nemůţe najít placené zaměstnání. Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným).

2.2.1

Měření nezaměstnanosti

Nezaměstnanost si musíme nejprve definovat, resp. určit, kdo je povaţován za nezaměstnanou osobou. Základní členění celkového obyvatelstva je rozděleno na dvě skupiny. První skupinou je ekonomicky aktivní obyvatelstvo, kterému se také říká pracovní síla a druhou skupinou je ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.13 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představují všichni jednotlivci, kteří dosáhli věku alespoň 15–ti let a součastně splňují další kritéria, na jejichţ základě mohou být zařazeni do kategorie zaměstnaní či nezaměstnaní. Osoby zaměstnané jsou osoby starší 15-ti let, které mají placené zaměstnaní či pobírají plat nebo jinou odměnu. Do této skupiny jsou zahrnuty jak osoby zaměstnané, tak i osoby, které zaměstnanecký poměr nemají, ale jsou sebezaměstnané. Osoby nezaměstnané jsou osoby starší 15-ti let, které zaměstnání nemají, ale práci aktivně hledají. Zároveň jsou nezaměstnané osoby schopné ve velmi krátké době (čtrnácti dnů) nastoupit do nového zaměstnání. Ostatní lidé v produktivním věku, kteří práci nemají a nehledají a zároveň nesplňují výše uvedené podmínky, jsou zařazeny do kategorie ekonomicky neaktivních osob. Do této kategorie patří důchodci, studenti, osoby v domácnosti a v neposlední řadě lidé, kteří ztratili motivaci hledat si zaměstnání.14 12

JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str. 18

13

PAVELKA,T. (2007) Makroekonomie základní kurs. Praha: Melandrium, str. 116.

14

TULEJA, P., (2007) Analýza pro ekonomy. Brno: Computer Press, str.147-152

10

Nejčastěji pouţívaným ukazatelem je míra nezaměstnanosti. „Zpravidla definujeme jako procentuální podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel.―15

U x100 U x100 u EA ZU kde

u

- míra nezaměstnanosti

U

- počet nezaměstnaných

EA

- ekonomicky aktivní

Z

- počet zaměstnaných

V České republice existují dva hlavní způsoby měření nezaměstnanosti: Obecná míra nezaměstnanosti Registrovaná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti Český statistický úřad (ČSÚ) provádí kaţdé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak, mimo jiné, stanovuje obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je v tomto případě vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS a součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. Konstrukce ukazatele vychází z metodiky Eurostatu v návaznosti na doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).16 Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).

15 16

TULEJA, P., (2007) Analýza pro ekonomy. Brno:Computer Press, str.147-155 ČSU.

[online]

6.5.2011

[cit.

2011-07-18]

Metodické



11

popisy

ukazatelů

VŠPS.

Dostupné

WWW:

nezaměstnaní VŠPS u = ———————————————— zaměstnaní + nezaměstnaní VŠPS

Registrovaná míra nezaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zjišťuje a zveřejňuje registrovanou míru nezaměstnanosti. Vychází ze statistik úřadu práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se

na

úřadech

práce

jakoţto

nezaměstnaní

zaregistrují.

Registrovaná

míra

nezaměstnanosti je pak procentním podílem počtu dosaţitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové pracovní síle.17

u ZUdU x100 d kde

2.2.2

u

- registrovaná míra nezaměstnanosti

Ud

- počet dosaţených neumístěných uchazečů

Z

- počet zaměstnaných

Typy nezaměstnanosti

Ekonomická teorie rozděluje nezaměstnanost do více typů. Toto rozdělení umoţňuje bliţší poznání a pochopení nezaměstnanosti. Podle jednotlivých typů pak můţeme identifikovat její příčiny, délku trvání, závaţnost a díky tomu přijmou vhodné způsoby řešení. Nezaměstnanost se obvykle rozděluje na následující typy: Frikční Strukturální Cyklická Sezónní

17

TULEJA, P., (2007) Analýza pro ekonomy. Brno:Computer Press, str.156

12

Frikční nezaměstnanost „Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií ţivotního cyklu. Dokonce, i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, by zde byla určitá fluktuace. Frikční nezaměstnanost je krátkodobá a je ovlivněna dobou strávenou hledáním nového místa.―18 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn. Strukturální změny se mohou projevit pouze lokálně (např. útlum hornické činnosti v daném regionu) nebo plošně, kde je změnou postiţeno celé odvětví. Příčinou je nesoulad mezi kvalifikačními poţadavky osob, které práci hledají nebo lokální nesoulad poptávky a nabídky práce. Strukturální nezaměstnanost trvá obvykle déle neţ nezaměstnanost frikční, protoţe lidé musejí získat novou kvalifikaci nebo se za prací přestěhovat.19 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojena s hospodářským vývojem dané ekonomiky. Při recesi se zvyšuje v důsledku klesající poptávky a roste tak počet nezaměstnaných. Cyklická nezaměstnanost postihuje vesměs plošně všechny odvětví v ekonomice. Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je spojená s pracovním cyklem v průběhu roku. Z důvodu přírodních či technologických lze provádět určitou činnost v určitém časovém úseku. Zejména se jedná o odvětví stavebnictví, cestovní ruch, zemědělství apod. Jejich po sezónní zánik způsobuje sezonní nezaměstnanost.

2.2.3

Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

Dále můţeme nezaměstnanost členit na dobrovolnou a nedobrovolnou.20

18

JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str. 19

19

MACH, M. (2001) Makroekonomie. Slaný: Melandrium, str. 257-256

20

SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. (1991) Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, str. 289-291.

13

Dobrovolně nezaměstnaní jsou lidé, kteří dávají přednost volnému času nebo studiu před prací při dané mzdě. Mohou to být matky či otcové, kteří se rozhodli dočasně opustit své zaměstnání, aby se mohli věnovat péči o děti. Do této kategorie můţeme zařadit i frikčně nezaměstnané jedince, kteří po škole vstupují do svého prvního zaměstnání či osoby, které uţ mají nějaké nabídky, ale stále hledají lepší a lépe placené pracovní nabídky. Nedobrovolná nezaměstnanost zahrnuje osoby, které by rády pracovaly, ale trh je přesycen. Pokud jsou mzdy příliš vysoké, pak firmy zvyšují nároky na zaměstnance a mají přísnější poţadavky na kvalifikaci nebo na zkušenosti. Pokud zaměstnance propustí, pak bude najímat pracovníky s vyšší kvalifikací.21 „Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky neţ dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placena podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá, chce přijmout práci za převládající (často i za niţší) mzdu, a přesto ji nenachází. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíţí, ale i pocitu zklamání a beznaděje. Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, ţe můţe postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příleţitosti, protoţe je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obţivy velmi obtíţné.―22

2.2.4

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti přestavuje takovou míru nezaměstnanosti, kdy je pracovní trh v rovnováze. Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena frikční, strukturální a dobrovolnou nezaměstnaností.23

21

SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. (1991) Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, str. 291.

22

HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str. 303.

23

HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str. 561-562.

14

2.2.5

Dlouhodobá nezaměstnanost

Technologický vývoj společnosti je jeho přirozenou součástí. Na tento vývoj rovněţ reaguje poptávka a nabídka na trhu práce. Trh práce je nucen neustále se přizpůsobovat novým poţadavkům. Některá odvětví se rozvíjejí (např. informační technologie) a jiná odvětví jsou na ústupu (např. textilní průmysl). Měnící se prostředí tak klade nové poţadavky na kvalifikaci zaměstnanců. Někteří zaměstnanci jsou nuceni svá zaměstnání opustit a stávají se nezaměstnanými. „Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí lidem ţádné váţné problémy. Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost.―24 Dlouhodobá nezaměstnanost je definovaná jako nezaměstnanost trvající déle neţ jeden rok.25 Dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje váţené ekonomické a sociální problémy. Sociální problémy, které jsou spojné s dlouhodobou nezaměstnaností, mají někdy zásadní dopad na dlouhodobě nezaměstnané. Především jde o postupnou ztrátu kvalifikace a kaţdodenní pracování návyky. Lidé, kteří ztratí zaměstnaní a jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí rovněţ motivaci další zaměstnání hledat. „Pokud se lidem po dlouhou dobu nedaří najít vhodné pracovní místo, mohou se dostat někdy aţ k existenčním problémům celé rodiny. Tyto pak spouštějí lavinu problémů sociálních a psychologických: od ztráty důvěry ve vlastní schopnosti a naděje na změnu situace. Velké ztráty působí i v ekonomice jako celku: niţší produkt, niţší úspory, niţší daně, devalvace lidského kapitálů, atd.―26

2.3 Politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti lze obecně vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a efektivní vyuţití pracovních míst. Základní členění politiky zaměstnanosti je na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) se orientuje zejména na zprostředkování práce, vytváření nových pracovních míst, zvýšení flexibility pracování síly.

24

HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str. 710.

25

BROŢOVÁ, D. (2006) Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, str. 111.

26

BROŢOVÁ, D. (2003) Společenské souvislosti trhu práce. Slon, Praha 2003. s. 87.

15

Mezi základní nástroje APZ patří: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.27 Pasivní politika zaměstnanosti je spojená s aktivitami spojenými se zabezpečením nezaměstnaných. Smyslem je aktuální pomoc nezaměstnaným, tj. překonat výpadek příjmu a umoţnit jim najít nové uplatnění.28

2.4 Cizinci na trhu práce Česká republika byla v počátcích svého vzniku vnímána spíše jako „přestupní― stanice pro imigranty zejména z východoevropských a asijských zemí. Konečná destinace těchto imigrantů byla směřována zejména do vyspělých západoevropských zemí. Ekonomický vývoj postupně změnil vnímání České republiky a Česká republika se stále více stává cílovou zemí.

2.4.1

Pobyt cizinců na území ČR

Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Vstupem ČR do Evropské unie došlo pro občany států EU ke změně a ČR je vázaná přímo závaznými předpisy ES/EU. Občané Slovenska měli od počátku rozdělení Československa speciální statut.29 Agenda týkající se vstupu, pobytu a vycestování z území České republiky je v působnosti Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničí ČR. Zákon o pobytu cizinců rozlišuje tyto typy pobytu: - krátkodobý pobyt (vízum do 90 dnů) 27

Zákon 435/2004 Sb.

28

KREBS, V. (2007) Sociální politika. Praha: ASPI, str. 504.

29

Smlouva č. 227/1993 Sb. mezi ČR a Slovenskou republikou

16

- přechodný pobyt (vízum nad 90 dnů) - trvalý pobyt Cizince je nutné rozlišovat podle země původu, a proto podmínky vstupu a pobytu na území ČR jsou odlišné pro následující skupiny cizinců30: Občané Evropské unie (tento reţim je uplatňován i vůči občanům Švýcarska Islandu, Norska a Lichtenštejnska) Občané třetích zemí – rodinní příslušníci občanů Evropské unie (tento reţim je uplatňován

i

vůči

rodinným

příslušníkům

občanů

Islandu,

Norska,

Lichtenštejnska a Švýcarska) Občané třetích zemí

2.4.2

Zaměstnávání cizinců v ČR

V České republice mohou cizinci legálně pracovat. V podstatě existují dva způsoby, jakými lze legálně vstoupit na trhu práce. Cizinec můţe být v pozici zaměstnance nebo se stát podnikatelem. Zaměstnávání cizinců Podmínky

zaměstnávání

cizinců upravuje

zejména

zákon

č. 435/2004 Sb.

o zaměstnanosti. Před vstupem České republiky do Evropské unie mohli být cizinci na území ČR v pracovně právním vztahu pouze za předpokladu, ţe získali povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Tato povinnost se nevztahovala na občany Slovenska s ohledem na jiţ zmíněnou mezistátní smlouvu. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k zásadní změně v zaměstnávání cizinců. Od 1. května 2004 nejsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci povaţovaní za cizince ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a od tohoto dne mají stejné postavení na trhu práce jako občané České republiky. Povolení k pobytu a povolení k zaměstnání je stále vyţadováno pro ostatní cizince z tzv. třetích zemí.31

30

MVCR[online] 13.1.2011[cit.2011-07-18] Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dostupné z WWW: .

31

ČSÚ [online] 15. 3. 2010 [cit. 2011-07-18]. Cizinci v ČR. Dostupné z WWW:

.

17

Cizinci s živnostenským oprávněním Další moţností jak získat práci v České republice je podnikání. Podnikání je upraveno zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, po splnění určitých podmínek. Zahraniční fyzická osoba, která chce provozovat ţivnost a není občanem Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska musí získat povolení k pobytu v České republice.32

32

ČSÚ [online] 15. 3. 2010 [cit. 2011-07-18]. Cizinci v ČR. Dostupné z WWW: .

18

3 Analytická část Diplomová práce je zaměřena na pracovní trh v České republice se zaměřením na region Praha. Analytická část je věnována samostatné analýze trhu práce. Hodnocené je období od roku 2000 do roku 2010. První podkapitola je věnována charakteristice hlavního města Prahy, která je správním centrem a v krajském členění je rovněţ krajem. Další podkapitoly se zaměřují na strukturu obyvatelstva, vzdělání a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Druhá část analytické části je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti, vývoji volných pracovních míst a členění evidovaných uchazečů o zaměstnání. Samostatnou část tvoří nezaměstnanost v období 2008 – 2011, kde jsou porovnány kraje v rámci České republiky. Poslední část je věnována cizincům na trhu práce.

3.1 Charakteristika kraje Praha Praha je hlavním a zároveň největším městem České republiky. Je umístěno ve Středočeském kraji, jehoţ je správním centrem, ale není jeho součástí. Praha je samostatný kraj. Zaujímá rozlohu 496 km2, coţ představuje jen 0,6 % území ČR, ale ţije zde 1 257 158 obyvatel (údaj k 31.12.2010), tedy 11,95 % z celkového počtu obyvatel státu. Jako hlavní město je Praha centrem politiky, ekonomiky, vzdělání a kultury. Nachází se zde většina státních institucí, své sídlo zde má prezident republiky, vláda, vrchní soud. Sídlí zde i většina finančních institucí a zahraničních firem. V neposlední řadě je zde kvalitní zázemí jak vzdělávacích, tak i vědeckých a výzkumných institucí. Po roce 1990, kdy byly bourány skutečné hranice i pomyslné hranice ve vztazích mezi státy východní a západní Evropy, proběhla velmi rychlá transformace v celém spektru společensko-ekonomických oblastí. Dlouhodobým historickým vývojem a výhodnou geografickou polohou se Praha řadí mezi významné a vyspělé regiony EU a je trvale atraktivním místem pro zahraniční investory.

19

Kromě spousty výhod má však Praha, jako velkoměsto, i své stinné stránky – zhoršené ţivotní prostředí, dopravní přetíţenost, vyšší kriminalitu a zvýšené ţivotní náklady pro obyvatele.33 „Z hlediska ekonomiky má hlavní město Praha zcela výsadní postavení v rámci České Republiky, je hospodářským centrem státu i střediskem pro zprostředkování vlivů nadnárodních hospodářských vztahů na celém území státu. HDP v Praze v přepočtu na 1 obyvatele trvale vysoko překračuje hodnotu v ČR a současně i průměr za celou EU. Vyšší úroveň tvorby HDP je pro metropole typická. S výkonností ekonomiky bezprostředně souvisí i situace na trhu práce. Praha je největším regionálním trhem práce v České republice. Charakteristickými rysy dosavadního vývoje jsou na jedné straně vysoká lokalizační atraktivita praţského trhu práce, na druhé straně schopnost Prahy pokrýt zvýšenou poptávku. To je dáno jak značnou profesní mobilitou vnitřních zdrojů, tak doposud rychle rostoucími zdroji mimopraţských i zahraničních pracovníků. Praţský trh práce díky nabízené šíři profesí stačil absorbovat téměř všechnu pracovní sílu uvolňovanou v procesu transformace i nově přicházející. Praţská pracovní síla má ve srovnání s ostatními regiony výrazně vyšší kvalifikaci. Více neţ 30 procent zaměstnaných jsou osoby s vysokoškolským vzděláním a jejich počet má v posledních letech pravidelný vzestupný trend. Také průměrné mzdy v Praze dosahují výrazně vyšších hodnot neţ v ostatních regionech. Dalším charakteristickým rysem praţského trhu práce je i podprůměrná míra nezaměstnanosti.―34

3.2 Obyvatelstvo Sloţení celkové populace v hlavním m. Praze v roce 2010 dosahovalo podle ČSU 1254,4 tis. počtu osob. Z celkového počtu osob obyvatel hlavního m. Prahy tvoří ţeny 645086 osob, coţ v relativním vyjádření představuje 51,3 %.

33

ČSÚ [online] 22.12.2010. Charakteristika hl. m. Prahy. Dostupné z WWW:

. 34

Převzato a zkráceno dle ČSÚ [online] 22. 12. 2010 [cit.2011-05-18]. Charakteristika hl. m. Prahy. Dostupné z WWW: .

20

Tabulka 3-1 Obyvatelstvo (vybrané údaje)

2 000

ČR 2 010

rozdíl

Celkem v tis. Obyvatelstvo celkem

2 000

v%

10 272,1 10 521,5 249,4

Praha 2 010

Celkem v tis.

0,0

1 021,5

rozdíl v%

1 254,4 232,9 0,2

z toho podíl obyvatel: ekonomicky aktivní - zaměstnaní - nezaměstnaní

5 186,1

5 268,9

82,8

0,0

640,3

682,4

42,1 0,1

4 731,6

4 885,2 153,6

0,0

613,4

656,8

43,4 0,1

454,5

383,7 -70,9

-0,2

26,9

25,6

-1,3 0,0

- Ekonomicky neaktivní

3 400,3

3 746,5

0,1

381,2

414,4

33,2 0,1

Počet zaměstnaných osob

4 731,6

4 885,2 153,6

0,0

613,4

656,8

43,4 0,1

230,9

151,2 -79,7

-0,3

4,0

2,2

-1,8 -0,4

- v sekundárním sektoru

1 868,0

1 855,7 -12,4

0,0

130,1

118,5

-11,6 -0,1

- v terciárním sektoru

2 628,8

2 878,1 249,2

0,1

477,4

536,1

58,7 0,1

- v primárním sektoru

Zdroj: ČSU, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan .nsf/p/3103-10. Data za rok 2010 http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3115-11. (data k 28.6.2011)

Na počátku sledovaného období tj. v letech 2000 – 2001 došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatelstva o 10358 osob (0,88 %) na 1160118 osob v roce 2001. Na tento vývoj působilo hned několik vlivů. Za hlavní důvody lze pokládat niţší porodnost, výší úmrtnost a migraci v rámci ČR. Jak je patrné z grafu (Graf 3-1), růst počtu obyvatel v hlavním městě Praze má od roku 2002 růstový charakter. V letech 2002 – 2010 docházelo k ročnímu průměrnému růstu ve výši o 0,99 %. Značný nárůst obyvatelstva je patrný po roce 2006, kdy došlo k meziročnímu vzestupu o 2,02 %. Tento nárůst byl způsobený mimo jiné vyšší migrací a zvýšenou porodností generačně silných ročníků ze 70. let.

21

Graf 3-1 Obyvatelstvo - hl. m Praha

1,400,000

1,280,000 1,260,000

1,200,000

1,240,000

1,000,000

1,220,000

800,000

1,200,000

600,000

1,180,000 1,160,000

400,000

1,140,000

200,000

1,120,000

0

1,100,000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

ženy

muži

2006

2007

2008

2009

2010

celkem

Zdroj: ČSU, VŠPS, vlastní úprava http://www.praha.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvoxa (data k 20.6.2011)

Z výše uvedeného grafu je patrné, ţe poměr mezi muţi a ţenami byl ve sledovaném období stabilní, resp. došlo k mírnému poklesu počtu ţen o 1,3 p.b. V roce 2000 tvořili muţi z celkového počtu populace v hl. m. Praze 47,7 % a ţeny 52,6 %, resp. v roce 2010 tvořil poměr muţů 48,7 % a ţen 51,3 %.

3.2.1

Věková struktura obyvatel

Demografickou strukturu obyvatel hl. m. Prahy znázorňuje tabulka (Tabulka 3-2) hlavních věkových skupin. Počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) rostl téměř po celé sledované období 2000 – 2009. Dynamika je patrná zejména v letech 2006 – 2007, tj. kdy česká ekonomika dosahovala nejvyšších hodnot HDP v celé své historii. V roce 2010 nastal pokles o 2770 osob (tj. 0,31 %). Index stáří souvisí se stárnutím populace a vyjadřuje poměr v populaci obyvatel ve věku 60 let35 a více na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Index stáří rostl do svého maxima 130 % v roce 2008, kdy vlivem zvýšené porodnosti začal postupně klesat. V absolutních číslech v období 2000 – 2004 počet obyvatel ve skupině 65 a více měl klesající tendenci. V průměru mezi lety 2001– 2004 došlo k poklesu o 0,65 %. V roce 2005 nastal obrat a počet obyvatel v této skupině se začal zvyšovat v průměru o 1,98 % mezi roky 2005 – 2010. Procento dětské sloţky 35

Za hranici "stáří" je pro obě pohlaví v ČR zatím nejčastěji povaţován věk 60 let, přechází se však k hranici 65 let u obou pohlaví, v souladu s mezinárodními zvyklostmi.

22

mělo zprvu klesající tendenci, ale v roce 2006 došlo k obratu v trendu a po mírném poklesu o rok později procento dětské sloţky dynamicky rostlo a v roce 2010 dosáhlo svého maxima 16,35 %. Dětská sloţka vyjadřuje poměr věkové skupiny 0-14 let k celkovému počtu obyvatel. Tabulka 3-2 Věková struktura obyvatel hl. m. Prahy Obyvatelstvo

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0 - 14 let

157797

153192

150472

147691

146124

145364

144560

146466

150109

155238

161294

15 - 64 let

824021

819582

825723

833291

840686

851820

857342

876107

887943

892744

889974

184426

186224

205890

65 a více let

188658

187344

185743

184599

183761

189524

195159

201044

Index stáří

119,6%

122,3% 123,4%

125,0%

125,8% 126,9%

128,8% 129,4%

130,0%

129,5% 127,6%

Dětská sloţka

16,09%

16,12% 15,96%

15,81%

15,67% 15,58%

15,65% 15,61%

15,80%

16,07% 16,35%

Zdroj: ČSU, vlastní úprava http://www.praha.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xa (data k 20.6.2011).

3.2.2

Vzdělanostní struktura obyvatel

Vzdělanostní struktura v roce 2010 byla v hl. m. Praze nejvyšší ze všech krajů ČR. Počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl na 317,4 tis., coţ představuje nárůst o 52,24 % oproti roku 2000, kdy počet osob s vysokoškolským vzděláním dosahoval výše 208,5 tis. Tento vysoký počet je dán zejména tím, ţe v hlavním městě je vysoká koncentrace vysokých škol a počet vysokoškolských studentů má zvyšující se tendenci. Mnozí studenti po absolvování vysoké školy v hlavním městu zůstávají. Další skupinou osob, která zaznamenala růst ve sledovaném období, jsou osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. V roce 2000 byl počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou 400,3 tis. Po mírném růstu v letech 2001 a 2002 (průměrný roční růst dosahoval 1,14 %) se dostavil v roce 2003 meziroční pokles o 2,45 %. V letech 2004 aţ 2009 docházelo k růstu počtu osob se středoškolským vzděláním s maturitou v průměru o 2,66 % ročně z celkového počtu 408,8 tis. osob v roce 2004 na 470,5 tis. osob v roce 2009. V ostatních dvou skupinách docházelo k postupnému úbytku osob. V případě osob středoškolského bez maturity došlo v průběhu 2000 – 2010 k průměrnému ročnímu poklesu o 1,6 %. U osob se základním vzděláním byl pokles v daném období ještě markantnější a dosahoval průměrné roční výše 4,68 %. Tento údaj však můţe být ovlivněn nejenom vzrůstajícím počtem ţáků, kteří dosáhli vyššího vzdělání, ale také klesajícím počtem starších osob, kteří dosáhli jen základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu obyvatelstva hlavního města Prahy nejlépe znázorňuje graf (Graf 3-2).

23

Graf 3-2 Struktura vzdělanosti 2000-2010 v Hl. m. Praze 500.0

400.0

300.0

200.0

100.0

0.0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

základní střední s maturitou

2006

2007

2008

2009

2010

střední bez maturity vysokoškolské

Zdroj:ČSU, VŠPS, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3103-10 Data za rok 2010

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3115-11. (data k 26.6.2011)

3.2.3

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo přestavuje tu část obyvatelstva, které není ekonomicky aktivní. „Zjednodušeně řečeno jedná se o osoby, kteří se na zaměstnání připravují (studenti), osoby, které jiţ nepracují (starobní a invalidní důchodci) a osoby pečující o dítě.―36 Vývoj ekonomicky neaktivních obyvatel se v hl. m. Praze za poslední deset let zvýšil o 8,71 % a to z celkového počtu 381,2 tis. osob v roce 2000 na 414,44 tis. osob v roce 2010. Podíl ţen na celkovém počtu osob ekonomicky neaktivních byl v roce 2009 64 %, neboť do tohoto počtu jsou zahrnuty i osoby na mateřské dovolené nebo osoby pečující o rodinu, a zastoupení ţen v této skupině převaţuje. Starobní a invalidní důchodci jsou nejpočetnější skupinou osob ekonomicky neaktivních. V roce 2009 dosahoval absolutní počet v této skupině 246,06 tis. osob, resp. v relativním vyjádření počet tvoří 60,56 %, přičemţ podíl ţen na tomto počtu dosahoval 64,13 %. Další početnou skupinou osob ekonomicky neaktivních jsou studující na středních nebo vysokých školách. Celkový počet osob za obě skupiny dosahoval v roce 2010 v hlavním městě Praze více jak 23 %.

36

ČSU, [online] 13.8.2010 Výběrové šetření pracovních sil - ekonomická aktivita a neaktivita obyvatel [cit.26.6.2011] Dostupné z www: < Výběrové šetření pracovních sil - ekonomická aktivita a neaktivita obyvatel>

24

Kategorie studující SŠ a VŠ Celkový vývoj počtu osob v kategorii studujících na středních37 a vysokých školách doznal ve sledovnaném období (2000 – 2010) podstatných strukturálních změn. V roce 2000 počet osob studujících na středních školách byl na svém maximu v celkovém počtu 59,7 tis. osob (z toho podíl ţen dosahoval 48,3 %). V následujících letech docházelo k poklesu, kdy průměrná meziroční změna mezi lety 2000 – 2010, dosahovala 2,52 %. Podíl ţen v daném období dosahoval v průměru 48,6 %. Situace ve druhé skupině osob tj. studujících na vysokých školách měla opačný vývoj. V roce 2000 počet osob studujících na vysokých školách dosahoval výše 33,54 tis. osob (z toho počet ţen 45,07%). V následujících letech docházelo k vzestupu, kdy průměrná meziroční změna v počtu studentů VŠ mezi lety 2000 – 2010 dosahovala 4,15 %. Graf 3-3 Studující SŠ + VŠ v období 2000-2010

Zdroj: ČSU, VŠPS. vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3103-10 (data k 26.6.2011).

Z grafického zobrazení (Graf 3-3) je patrný postupný pokles osob studujících SŠ a součastně nárůst osob studujících VŠ. V roce 2009 počet osob studujících VŠ převýšil počet osob studujících SŠ. Důvodem je pokračující trend ve vzdělávání a demografický vývoj ve společnosti. Z grafu je dále patrný postupný nárůst ţen na vysokých školách. Celkový počet vysokoškolsky studujících obyvatel Prahy v roce 2010 dosahoval výše 50,4 tis. osob, z toho počet ţen odpovídal 51,3 % (v abs. 25,8 tis.). Počet vysokoškolsky studujících ţen se oproti roku 2000 zvýšil o 5,5 procentního bodu. 37

Údaj zahrnuje i připravují se učně

25

Kategorie péče o rodinu a rodičovská dovolená Další významnou částí osob ekonomicky neaktivních tvoří osoby pečující o rodinu (včetně péče o děti). Počet ke konci roku 2009 za obě skupiny dosahoval v absolutním vyjádření 44,5 tis osob, coţ v relativním vyjádření reprezentuje 10,8 %. V porovnání s rokem 2000, kdy celkový počet osob za obě skupiny dosahoval absolutních hodnot 32,76 tis. osob (relativně 8,61 %) došlo k průměrnému ročnímu růstu o 3,30 %. Z grafu Graf 3-4 u podskupiny rodičovská dovolená je patrný zvyšující se trend. Po meziročním poklesu o 26 % mezi lety 2000 – 2001 nastal v dalších letech mimořádný růst. V letech 2001 – 2009 se počet osob na rodičovské dovolené zvýšil z původních 12,29 tis. na 27,40 tis. osob. V roce 2010 došlo k poklesu v důsledku klesajících osob na rodičovské dovolené. Graf 3-4 Skupina péče o rodinu a rodičovská dovolená v letech 2000-2009

Zdroj: ČSU, VŠPS, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3103-10 (data k 26.6.2011)

3.2.4

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Z ekonomiky aktivního obyvatelstva lze dále vyjádřit míru participace. „Míra participace (míra ekonomické aktivity) vyjadřuje skutečnou (v případě zaměstnaných) a potenciální (v případě nezaměstnaných) ekonomickou aktivitu populace a tedy relativní velikost nabídky práce dostupné pro výrobu zboţí a sluţeb. Míra participace je počítána jako podíl pracovní síly na populaci.―38

38

Kadeřábková A. (2003) Základy makroekonomické analýzy. Linde: Praha str. 143.

26

V roce 2009 byl v kraji Praha absolutní počet ekonomicky aktivního obyvatelstva 680,8 tis., coţ v relativním vyjádření přestavuje 62,6 %. Při sledování časové řady od roku 2000 zjistíme, ţe vývoj ukazatele ekonomické aktivity byl téměř stabilní. Výkyvy jsou patrné v letech 2004 a 2008, kdy došlo k meziročnímu poklesu o 1,95 %, resp. 0,65 %.

Graf 3-5 Míra ekonomicky aktivního obyvatelstva 2000 - 2010 63.0 62.8 62.6 62.4 62.2 62.0 61.8 61.6 61.4 61.2 61.0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: ČSU, VŠPS, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3103-10 (data k 28.6.2011)

3.3 Zaměstnanost 3.3.1

Míra zaměstnanosti

Z níţe uvedené tabulky vyplývá, ţe míra zaměstnanosti se ve sledovaném období pohybuje přibliţně ve stejném rozsahu hodnot. Míra zaměstnanosti v hlavním městě Praze se pohybuje v průměru o 6 procentních bodů nad úrovní míry zaměstnanosti v ČR. Tento rozdíl je daný tím, ţe Praha jako samostatný region má velice specifické postavení v rámci ČR. Nejniţší míra zaměstnanosti byla shodně za Českou republiku i hlavní město Prahu v roce 2004. Nejvyšší hodnota míry zaměstnanosti byla na celorepublikové úrovni dosaţena v roce 2008. Tento stav není náhodný. Hlavním důvodem byla výkonnost české ekonomiky, která několik let zaţívala konjunkturu a nebyla zcela zasaţena hospodářskou recesí. Situace v hlavním městě byla ve sledovaném období odlišná, neboť míra zaměstnanosti nedosahovala takových výkyvů jako celek České republiky.

27

Tabulka 3-3 Míra zaměstnanosti v letech 2000 - 2010 (15-64 letých) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Míra zaměstnanosti v ČR v %

65,2%

65,2%

65,6%

64,9%

64,2%

64,8%

65,3%

66,1%

66,6%

65,4%

65,0%

Míra zaměstnanosti v Hl. m. Praze v %

71,8%

71,9%

71,8%

71,2%

70,3%

71,3%

71,6%

71,6%

71,5%

71,7%

71,5%

Rok

Zdroj: ČSU, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan .nsf/p/3103-10. Data za rok 2010 http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3115-11. (data k 28.6.2011)

Česká republika v mezinárodním srovnání patřila ve sledovaném období 2000 - 2010 mezi země EU 27 s nadprůměrnou mírou zaměstnanosti. Při srovnání ročních průměrných údajů za rok 2010 se Česká republika umístila na dvanáctém místě. Pokud bychom do stejného srovnání přidali údaj za hlavním město Praha, tak dojdeme ke zjištění, ţe míra zaměstnanosti dosahovala úrovně Německa a Rakouska, tedy země s velmi vysokou mírou zaměstnanosti. Hlavní m. Praha by se tak umístila na pomyslném čtvrtém místě. Tabulka 3-4 Míra zaměstnanosti (15-64) průměrný údaj za rok 2010

Země

v%

Země

v%

Nizozemí

74,7

Belgie

62,0

Dánsko

73,4

Litva

61,0

Švédsko

72,7

Island

60,0

Rakousko

71,7

Bulharsko

59,7

Německo

71,1

Řecko

59,6

Kypr

69,7

Itálie

59,3

Spojené království

69,5

Polsko

59,3

Finsko

68,1

Rumunsko

58,8

Slovinsko

66,2

Slovensko

58,8

Portugalsko

65,6

Španělsko

58,6

Lucembursko

65,2

Lotyšsko

57,8

Česká republika Evropská unie (27 zemí)

65,0

Irsko

56,9

64,2

Malta

56,0

Francie

64,0

Maďarsko

55,4

Zdroj: Eurostat, vlastní úprava. http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfsa_ergan& lang=en (data k 28.6.2011)

28

3.4 Odvětvová struktura NH Vývoj zaměstnanosti dle základního sektorového členění národního hospodářství doznal ve

sledovaném období

(2000–2010)

určitých

strukturálních

změn.

Zejména

zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) zaznamenalo nejvyšší procentuální pokles. Dle ČSÚ bylo v roce 2000 v primárním sektoru zaměstnáno 230,93 tis. osob. Primární sektor se v témţe roce na celkové zaměstnanosti podílel 4,9 %. V dalším roce došlo k meziročnímu poklesu o necelých 15 tis. osob na 215,98 tis. osob. Rovněţ se sníţil i podíl zaměstnanosti v tomto sektoru na 4,6 %. V roce 2002 se dostavil nepatrný růst osob zaměstnaných v primárním sektoru. Meziročně došlo k růstu přibliţně o 2,5 tis. osob a zaměstnanost v primárním sektoru se zvýšila o 0,02 procentního bodu. Ve sledovaném období byl rok 2002 jediným rokem, kdy došlo z růstu. Od roku 2002 je patrný trvalý pokles zaměstnaných osob v tomto sektoru. Mezi roky 2003 – 2010 došlo k průměrnému meziročnímu poklesu o 4,5 %, přičemţ v absolutním vyjádření se jedná o pokles o 55,83 tis. osob z původního stavu 204,24 tis. osob v roce 2003 na 148.41 tis. osob v roce 2010. Podíl zaměstnanosti v primárním sektor byl 3 % v roce 2010. Vývoj v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) ve sledovaném období měl o poznání dynamičtější vývoj. V roce 2000 bylo v sekundárním sektoru zaměstnáno 1868,03 tis. osob, coţ v relativním vyjádření přestavuje 39,5% podíl osob zaměstnaných v tomto sektoru. Vývoj v sekundárním sektoru lze rozdělit na tři období. První období je reprezentováno roky 2000 – 2004, kdy došlo k meziročnímu průměrnému poklesu o 0,34 procentního bodu. V tomto období došlo nejdříve k růstu počtu osob (2001/2002) a následně od roku 2002 docházelo k poklesu počtu zaměstnaných osob. Počet zaměstnaných osob v absolutních hodnotách nepřekročil meziročně nárůst či pokles o více neţ 25 tis. osob. V roce 2004 dosahovala celková zaměstnanost v tomto sektoru nejniţší hodnoty v počtu 1842,7 tis. osob. Další vývojové období je představováno roky 2004 – 2008. V tomto období docházelo kaţdým rokem k meziročnímu růstu a to v průměrném ročním tempu 3,23 %. Nejvyšší hodnota byla dosaţena v roce 2008, kdy celkový počet zaměstnaných osob dosáhl počtu 2027,2 tis. osob, došlo tedy k zvýšení o 184,4 tis. oproti roku 2004. Maximální úrovně bylo dosaţeno i v případě celkového podílu zaměstnanosti v sekundárním sektoru, který dosahoval 40,5 %. Příčiny růstu v tomto sektoru souvisejí s tím, jak se vyvíjela české ekonomika. Zejména růstem exportu v automobilovém průmyslu. V závěrečném období tj. v letech 2009 – 2010 se 29

jiţ projevila hospodářská krize. V roce 2009 zaznamenal sekundární sektor pokles zaměstnanosti o 124,1 tis. osob na celkovou úroveň 1903,07 tis. osob. Poklesl i relativní podíl zaměstnanosti a to o 1,9 procentního bodu na 38,7 %. Tento pokles se projevil zejména ve zpracovatelském odvětví (výroba strojů a zařízení, hutní zpracování, výroba kovových a kovodělných výrobků, slévárenství, výroba motorových vozidel). Sestupný trend pokračoval i v roce 2010. Avšak pokles zaměstnanosti v tomto sektoru byl ve srovnání s předchozím rokem mírnější. V roce 2010 došlo k poklesu o „pouhých― 18,3 tis. osob na celkovou úroveň 1885,05 tis. osob. Terciární sektor je posledním sektorem v členění národního hospodářství a zahrnuje sluţby. Terciární sektor má ze všech sektorů nejvyšší podíl na zaměstnanosti. Vývoj terciárního sektoru měl v letech 2000 – 2010 růstový trend. V roce 2000 bylo v terciárním sektoru zaměstnáno 2632,6 tis. osob, coţ představovalo 55,6% podíl v zaměstnanosti tohoto sektoru. V roce 2001 došlo meziročně k mírnému poklesu počtu zaměstnaných osob o 9,09 tis. osob, který byl od roku 2002 následován trvalým růstem. Průměrný meziroční růst dosahoval 1% tempa. Od roku 2007 je patrná zvýšená meziroční dynamika, která dosahovala meziročního růstu 1,9 % v roce 2007, následována 1,4 % v roce 2008 a 2,2 % v roce 2009. V posledním roce sledovaného období (2010) došlo k „zanedbatelnému― růstu o 800 osob a celkový počet osob zaměstnaných v terciárním sektoru byl 2878,28 tis. osob, coţ přestavuje 58,9% podíl tohoto sektoru. Sektorové členění v hlavním městě Praze je odlišný od struktury České republiky. Primární sektor je zastoupen necelým procentem a dlouhodobě vykazuje pokles. Podíl primárního sektoru v roce 2000 v hlavním městě dosahoval 0,8 %, avšak v roce 2010 se tento podíl sníţil na 0,4 %. Sekundární sektor dosáhl v roce 2010 17,1 % od roku 2000 má sestupný vývoj, a od roku 2000 ztratil 4 procentní body. Posledním sektorem je terciární sektor – sluţby. Z celkového porovnání vyplývá, ţe sektor sluţeb je v hlavním městě dominantní. Jiţ v roce 2000 byl tento sektor zastoupen 78,1 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Tempo sektoru sluţeb v letech 2000 – 2010 dosáhlo průměrného ročního růstu 1,32 % a v roce 2010 představovalo 82,4 %.

30

3.5 Nezaměstnanost Nezaměstnanost patří mezi hlavní ekonomické ukazatele. Je to ta část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která by chtěla pracovat, ale práci nenašla. Nezaměstnanost je jev, který sebou nese negativní následky jak pro jednotlivce, tak i pro společnost. Tato kapitola se nejdříve zaměří na vývoj nezaměstnanosti v České republice od roku 2000 a následně tyto údaje porovná s vývojem nezaměstnanosti v hlavním městě Praze. Dále se věnuje bliţšímu pohledu na vývoj počtu volných míst v návaznosti na vývoj české ekonomiky, strukturu nezaměstnaných evidovaných dle registrované nezaměstnanosti a to dle vzdělání, věku a délky trvání nezaměstnanosti. V závěru kaţdé subkapitoly je uvedeno srovnání s údaji za hlavní město Prahu.

3.5.1

Vývoj míry nezaměstnanosti

Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části, míru nezaměstnanosti lze měřit dvěma ukazateli. V této části bude věnována větší pozornost prvnímu ukazateli – obecná míra nezaměstnanosti. Tento ukazatel vychází z definic ILO a je plně podřízen metodice poţadavků Eurostatu z důvodu mezinárodního srovnání. Vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném období je znázorněn na níţe uvedeném grafu (Graf 3-6). Nejvyšší hodnota byla dosaţena v roce 2000, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 8,8 %. V následujících dvou letech nastal pokles, kdy míra nezaměstnanosti klesla o 1,5 procentního bodu. V roce 2003 a 2004 míra nezaměstnanosti opět rostla, v průměru o 0,5 procentního bodu ročně. Po roce 2004 se dostavilo dlouhé období, ve kterém míra nezaměstnanosti dlouhodobě klesala. V roce 2008 míra nezaměstnanosti dosáhla rekordně nízké úrovně ve výši 4,4 %. Obrat nastal v roce 2009, kdy míra nezaměstnanosti vyskočila o 2,3 procentního bodu na úroveň 6,7 %. V roce 2010 míra nezaměstnanost meziročně opět stoupla, ale dynamika jiţ nebyla tak razantní. Meziročně míra nezaměstnanosti stoupla o 0,6 procentního bodu.

31

Graf 3-6 Obecná míra nezaměstnanosti 2000 – 2010

Zdroj: ČSÚ, VŠPS, vlastní úprava http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr Přístup ze dne 28.6.2011

3.5.2

Vývoj míry nezaměstnanosti v hl. městě Praze

Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v hlavním městě Praze ve srovnání s Českou republikou jako celkem měl podobný trend, ale rozdíly jsou patrné v dynamice. Obecná míra nezaměstnanosti dosahovala v průměru o 4 procentní body niţší úrovně. Z dat uvedených v grafu (Graf 3-6) je dále patrné, ţe pokles míry nezaměstnanosti mezi roky 2000 – 2002 nebyl tak strmý jako v případě celé ČR. Jak v roce 2001 tak i v roce 2002 došlo meziročně ke změně o 0,3 procentního bodu. V roce 2003 došlo k růstu míry nezaměstnanosti jak v hlavním městě Praze, tak i v České republice. Avšak jiţ v roce 2004 byl vývoj odlišný. Zatímco míra nezaměstnanosti v hlavním městě Praze začala klesat (meziroční pokles byl o 0,3 p. b.), tak v České republice naopak vzrostla o 0,5 p. b. V letech 2004 – 2008 došlo k výraznému poklesu míry nezaměstnanosti. V tomto období docházelo k průměrnému meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti o 0,5 p.b. Minimální hodnota míry nezaměstnanosti byla evidována v roce 2008, kdy dosáhla hodnoty ve výši 1,9 %. Obdobně jako tomu bylo i na republikové úrovni, tak v následujících letech došlo k růstu míry nezaměstnanosti i v hlavním městě Praze. Jak je patrné z grafu (Graf 3-6), tak růst míry nezaměstnanosti v hlavním městě Praze byl o poznání menší neţ v případě České republiky jako celku.

32

3.5.3

Vývoj počtu volných pracovních míst

Tato kapitola je zaměřena na analýzu volných pracovních míst, resp. na ukazatele počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Informace o volných pracovních místech získávají úřady práce na základě informační povinnosti, kterou zaměstnavatelům ukládá zákon.39 Samotný údaj míry nezaměstnanosti nemá takovou vypovídající schopnost jako počet uchazečů o jedno pracovní místo. V následující části bude zajímavé porovnat tyto údaje ve vztahu k celkovému vývoji ekonomiky vyjádřeném HDP.

Tabulka 3-5 HDP v letech 2000 - 2010 (meziroční změna v %)

Rok HDP %, r/r, reálně

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 3,6

2,5

1,9

3,6

4,5

6,3

6,8

6,1

2,5

-4,1

2,3

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke

_udaje/$File/29549722.xls. Přístup ze dne 28.6.2011

V roce 2000 byl celkový počet nezaměstnaných osob evidovaných ÚP v absolutním vyjádření 457,4 tis. a počet volných pracovních míst dosáhl hodnoty 52,1 tis. Česká ekonomika v tomto roce zaznamenala 3,6% růst HDP, kdy navázala na růst z předchozího roku. Počet uchazečů na jedno pracovní místo dosáhnul 8,8 osoby. V roce 2001 došlo k meziročnímu propadu HDP o 1,1 procentního bodu na 2,5 %. Vliv na zpomalení růstu ekonomiky měl zejména vývoj zahraničního obchodu v závěru roku. Počet nezaměstnaných evidovaných osob se zvýšil o 4,5 tis. a počet volných míst zůstal stejný jako v předchozím roce tj. 52,1 tis. Počet uchazečů na jedno pracovní místo vzrostl o 0,1 tj. na 8,9 osoby. Rok 2002 navazuje na propad HDP a to o 0,6 procentního bodu na celkovou hodnotu 1,9 %. Příčinu zpomalení růstu lze přisuzovat vývoji zahraničního obchodu a investic. V tomto roce došlo rovněţ k růstu počtu nezaměstnaných a to o 52,5 tis. osob na 514,4 tis. Počet volných pracovních míst se sníţil na 40,7 tis. Při pohledu na měsíční změny je patrné, ţe zvýšený úbytek pracovních míst nastal od měsíce září, coţ můţe být důsledek 39

Zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

33

záplav, které zasáhly ČR v létě 2002. Počet uchazečů na jedno pracovní místo vzrostl na 12,7 osoby. V roce 2003 dochází k růstu HDP o 1,7 procentního bodu na 3,6 % HDP. Počet nezaměstnaných se opět zvýšil o 28 tis. osob a zvýšil se i počet uchazečů na jedno volné místo na hodnotu 13,5 osob. Rok 2004 byl pro ČR výjimečný v mnoha oblastech. Na trhu práce došlo k mírnému poklesu počtu evidovaných uchazečů o 638 osob na celkový počet 541,7 tis. Zároveň poprvé vzrostl počet volných míst o 12,6 tis. na celkovou hodnotu 52,8 tis. a sníţil se i počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na 10,3 osob. Ekonomický růst pokračoval i v tomto roce, kdy HDP vzrostl o 0,9 procentního bodu na 4,5 %. Česká republika vstoupila do Evropské unie. Růst HDP pokračoval i v roce 2005, kdy vzrostl o další 1,8 procentní bod na 6,3 %. Dále pokračoval pozitivní trend v poklesu počtu evidovaných uchazečů a to o 31,3 tis. osob na 510,4 tis. Zde stojí za to poznamenat, ţe došlo k nárůstu pracovní síly o 41,7 tis. osob. Počet volných pracovních míst mírně klesl o 688 a celkový počet volných míst dosáhnul 52,1 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 9,8 osob. V roce 2006 pokračoval růst HDP, který dosáhnul své maximální hodnoty 6,8 % ve sledovaném období. Na trhu práce došlo opětovně k poklesu evidovaných uchazečů o zaměstnání o 61,8 tis. na 448,5 tis. osob a nově přibylo 41,3 tis. pracovních míst na celkový počet 93,4 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 4,8 osob. Česká ekonomika rostla i v roce 2007, kdy růst HDP meziročně stoupnul o 6,1 %. Počet evidovaných uchazečů klesl na 354,9 tis. osob a počet volných míst se tak rekordně zvýšil na 141,3 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 2,5 osob. V roce 2008 i české ekonomika pocítila oslabení v důsledku finanční krize. Růst HDP poklesl o 3,6 procentního bodu na 2,5 %. Počet volných pracovních míst se prudce sníţil na 91,9 tis. osob - tj. o 50,1 tis. Při pohledu na měsíční vývoj je patrné, ţe k rychlému poklesu došlo v závěru roku. Oproti tomu počet evidovaných osob se sníţil „jen― o 2628 osob na celkový počet 352,2 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 3,9 osob.

34

V roce 2009 se dopad finanční krize jiţ naplno projevil a mnoho firem bylo nuceno přistoupit k propouštění zaměstnanců. Řada z nich dokonce ukončila vlastní činnost. Meziročně došlo k nárůstu evidovaných uchazečů o zaměstnání o rekordních 186,8 tis. na hodnotu 539,1 tis. Počet volných pracovních míst rovněţ klesl na 30,9 tis – tj. o 60,2 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 17,4 osob. Růst HDP se propadl od 6,6 procentních bodů a dostal se tak do záporných čísel – 4,1 % HDP. Tento propad byl z větší části důsledkem poklesu investic ve všech čtvrtletích roku 2009. Rok 2010 je poslední rokem sledovaného období. V tomto roce se růst HDP vrátil do kladných čísel a meziročně vzrostl o 2,3 %. Avšak nárůst evidovaných uchazečů o zaměstnání nadále pokračoval. Jejich počet se zvýšil o 22,4 tis. osob na hodnotu 561,5 tis. coţ je nejvyšší hodnota ve sledovaném období. Počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 18,2 osob.

Graf 3-7 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v ČR v letech 2000 - 2010

600 000

500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

Počet nezaměstnaných

2005

2006

2007

2008

Počet volných míst

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz (data k 28.6.2011).

35

2009

2010

Vývoj počtu volných pracovních míst v hl. městě Praze40

3.5.4

Vývoj v hlavním městě byl odlišný od vývoje v České republice. Vývoj ukazatele počtu volných pracovních míst měl v letech 2000 – 2007 (s výjimkou roku 2005) oproti České republice rostoucí trend. Vlivem relativně nízkého rozdílu mezi počtem uchazečů a volnými pracovními místy měl tento ukazatel několikanásobně niţší hodnotu neţ republikový průměr. Odlišnost je dále patrná v dynamice růstu počtu volných míst. Zatímco v České republice vývoj v letech 2000 – 2005 prakticky začal a skončil na stejných hodnotách, tak vývoj v hlavním městě Praze měl rostoucí trend. V letech 2007 – 2008 dokonce převýšil ukazatel počtu uchazečů. Ukazatel počtu uchazečů měl v České republice na počátku sledovaného období vyšší nárůst, neţ tomu bylo v hlavním městě. Od roku 2005 mají křivky ukazatele počtu uchazečů za hl. m. Prahu a Českou republiku velmi podobný vývoj. Graf 3-8 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v Praze v letech 2000 - 2010

40000 35000 30000

25000 20000

15000 10000 5000

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Počet nezaměstnaných

2006

2007

2008

2009

2010

Počet volných míst

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz (data k 28.6.201).

3.5.5

Evidovaní uchazeči dle vzdělání

Dosaţené vzdělání je jedním z faktorů, který ovlivňuje, jak bude uchazeč na trhu práce úspěšný. Zjednodušeně lze říci, ţe osoby s vyšším vzděláním naleznou práci snadněji. 40

102R (K) Věk populace dle ekonomického postavení-CR-310310021 tab A (2)

36

Bohuţel skutečnost dává tomuto tvrzení za pravdu. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, počet vysokoškolsky vzdělaných osob roste, zatímco počet osob se středoškolským vzděláním bez maturity klesá. Jak je patrné z níţe uvedené tabulky (Tabulka 3-6), tak největší skupinu nezaměstnaných tvoří uchazeči se středním odborným vzděláním s vyučením. Tradičně se jedná o učební obory, které byly před rokem 1989 hojně podporovány. Většina stavebních firem dříve podporovala učňovské školství, neboť tak měla zajištěný nový přísun zaměstnanců. V dnešní době je situace diametrálně odlišná. Velké stavební firmy nenabízejí relativně stabilní a dlouhodobé zaměstnání. Dále je zde fenomén přílivu levné pracovní síly. Především se jedná o občany z Ukrajiny, kteří většinou pracují jako nekvalifikovaní dělníci. Při pohledu na vývoj neumístěných uchazečů po roce 2008 – tj. kdy českou ekonomiku zasáhla finanční krize, je patrný skokový narůst v této kategorii. S příchodem finanční krize došlo k útlumu výstavby a řada lidí v dělnické profesi se ocitla bez práce. Další skupinou osob, které mají špatné uplatnění na trhu práce, jsou uchazeči se základním vzděláním. Tato skupina má na trhu práce velmi špatnou výchozí pozici. Pokud uchazeč nemůţe nahradit chybějící vzdělání dlouhodobější praxí, je o tyto uchazeče minimální zájem. Pokud se jim podaří získat práci, jde většinou o pomocné, hůře placené místo. Řada osob se základním vzděláním je dlouhodobě evidovaná na úřadu práce. Tabulka 3-6 Struktura uchazečů dle vzdělání v ČR (stavy k 31.12)

2000

2002

2003

2005

2007

2008

2009

2010

bez vzděl. 1674 1242 1161 920 576 490 497 521 neúplné zákl.vzděl. 1521 2047 2296 2331 1841 1793 2151 2436 zákl. vzděl. 141397 158836 166813 153249 109630 104151 141090 144657 Niţší stř.vzděl. 253 457 514 452 303 271 394 400 Niţší str. odbor.vzd. 6352 10436 11843 11753 7379 8207 13781 14293 str.odb.vzd. s výuč.lis. 187464 208088 220604 209194 139834 138277 224800 232366 str. a str.odb. bez mat. a v.l. 5176 5265 5320 4905 3256 3055 4290 4286 ÚSV 14310 15067 15692 14725 10118 9784 13985 14895 ÚSO s vyuč.a mat. 21125 20573 21951 19936 14095 15433 27331 27777 ÚSO s mat.bez vyuč. 62503 73039 76147 72989 51950 52558 82110 87404 vyšší odb.vzděl. 2226 3245 2975 2860 1916 2233 3485 3816 bakalář. vzděl. 1119 1473 1624 1961 1793 2441 4150 5334 VŠ 11780 14275 15042 14734 11810 13156 20420 22699

37

doktor. vzděl.

469

392

438

407

377

401

652

667

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

Třetí nejvíce zasaţenou skupinou osob jsou uchazeči, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Středoškolské vzdělání zakončené maturitou má stále více osob. Zároveň klesá počet osob, které mají středoškolské vzdělání bez maturity. Tato skutečnost potvrzuje, ţe mít „maturitu― je v dnešní době standard. Tím, jak se tato skupina zvětšuje, zvyšuje se i konkurence na trhu práce a tím i přibývá nezaměstnaných. Závěrem bych chtěl upozornit, ţe dochází k nárůstu uchazečů s vysokoškolským vzděláním, který je patrný mezi roky 2008 – 2009. V kontextu zvyšujícího se počtu vysokoškolských absolventů na jedné straně a dopady finanční krize na trh práce, je to logický důsledek poptávky a nabídky.

3.5.6

Evidovaní uchazeči dle vzdělání v hl. městě Praze

Situace v hlavním městě Praze je na první pohled odlišná tím, ţe hodnoty v jednotlivých kategoriích jsou niţší. Pokud však porovnáme jednotlivé skupiny dle podílu na celku, tak podobné výsledky dosahují jen určité kategorie nezaměstnaných osob. Nejvíce postiţenou skupinou jsou uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem. Avšak podíl na celkové nezaměstnanosti má klesající trend. V roce 2010 bylo v této skupině evidováno 9677 uchazečů, coţ představuje 28,9 % z celkového počtu evidovaných. Ve srovnání s rokem 2000, kdy tento podíl činil 32,5 %, tato změna představuje pokles o 3,6 procentního bodu. Oproti tomu podíl na celorepublikové úrovni dosahuje v této skupině nepatrný nárůst 0,4 procentního bodu ve stejném období. Další skupinou uchazečů je skupina osob mající neúplné nebo jen základní vzdělání. Podobně, jak tomu je v předešlé skupině, tak i tato skupin je zastoupena v hlavním městě Praze niţším podílem, neţ je tomu ve srovnání s celou Českou republikou. V roce 2000 dosahoval v hlavním městě celkový podíl osob se základním vzděláním 21,2 %. V dalších letech je patrný setrvalý pokles vyjádřený podílem na celkovém počtu uchazečů v hlavním městě Praze. Na konci sledovaného období tj. v roce 2010 poklesl podíl v této skupině na 15,6 %. V celorepublikovém srovnání s hlavním městem se podíl této skupiny uchazečů sniţoval rychleji. Příčinou tohoto rozdílu je v jiném 38

sektorovém členění. Historicky bylo v hlavním městě méně oborů, kde by lidé se základním vzděláním našli uplatnění, neţ jak je to mu v jiných částech republiky. V předchozích dvou skupinách srovnání ukázalo, ţe celorepublikový vývoj vykazoval vyšší poměrné zastoupení, neţ tomu bylo v případě hlavního města. Ve skupině úplné střední vzdělání s maturitou je to mu právě naopak. Uchazeči v této skupině jsou v hlavním městě zastoupeny větším podílem. V roce 2010 byl počet uchazečů v této skupině 8251 osob, coţ představuje 24,7% podíl na celkovém počtu uchazečů. Ve stejném období dosahoval republikový podíl hodnoty15,6 %. Poslední skupinou uchazečů jsou vysokoškolsky vzdělané osoby. Dalo by se říci, ţe s počtem absolventů vysokých škol roste i počte těch, kteří se nemohou uplatnit na trhu práce. Vývoj jak v hlavním městě Praze, tak i v České republice vykazuje podobný trend, který je patrný od roku 2008, resp. 2009. Projevuje se zvyšujícím se poměrem uchazečů – vysokoškoláků. V hlavním městě je podíl na celkovém počtu uchazečů vyšší. Příčinou je vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných osob v praţském obyvatelstvu. Tabulka 3-7 Struktura uchazečů dle vzdělání v Praze (stavy k 31.12)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 bez vzděl. neúplné zákl.vzděl. zákl. vzděl. niţší stř.vzděl. niţší str. odbor.vzd. str.odb.vzd. s výuč.lis. str. a str.odb. bez mat. a v.l. ÚSV ÚSO s vyuč.a mat. ÚSO s mat.bez vyuč. vyšší odb.vzděl. bakalář. vzděl. VŠ doktor. vzděl.

60 53 41 33 37 35 7 20 17 32 34 59 55 71 79 64 58 38 21 23 36 38 4623 4618 4660 5128 5094 4492 3884 3074 2881 4647 5228 54 68 99 119 109 104 88 50 40 70 69 319 295 353 365 378 299 219 175 167 316 322 7093 6954 7717 8208 8819 7993 6761 5140 4901 8647 9677 499 393 408 398 437 409 356 255 265 521 462 1061 1043 1118 1190 1239 1246 1214 1043 979 1428 1543 1308 1092 1169 1347 1375 1266 1170 935 1018 1924 2023 4638 4714 5440 5777 6135 5604 4789 4100 4200 7119 8251 162 272 328 311 310 297 295 235 273 474 562 130 130 129 148 197 203 227 192 297 571 673 1731 1892 2100 2284 2485 2532 2263 2083 2324 3997 4463 95 53 58 61 48 33 53 40 48 83 88

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

39

3.5.7

Evidovaní uchazeči dle věku

Dalším důleţitým ukazatelem při hodnocení nezaměstnanosti je věková struktura. Věková struktura souvisí s vývojem populace a strukturou nabídky na trhu práce. Pro samotného nezaměstnaného je určitě rozdíl, pokud je nezaměstnaný na začátku své kariery nebo na opačném konci. V prvním případě se můţe jednat o čerstvého absolventa nebo osobu v produktivním věku, která si pravděpodobně dříve či později práci najde. Ve druhém případě se můţe jednat o člověka v předdůchodovém věku, coţ můţe vyústit v dlouhodobou nezaměstnanost. Níţe uvedená tabulka (Tabulka 3-8) popisuje situaci v hlavním městě Praze. Z této tabulky je patrné, ţe největší zastoupení je ve skupině uchazečů 20 –24 let. V roce 2000 byl v této skupině dosaţen maximální počet uchazečů a to 4751 osob. V rámci této skupiny došlo ve sledovaném období k pozvolnému poklesu uchazečů aţ na hodnotu 1797 osob v roce 2007. Avšak zvyšující se nezaměstnanost vlivem finanční krize zvýšlila počet osob v této skupině a v roce 2010 dosáhnul celkový počet uchazečů hodnoty 3865 osob. Příčinou vysokého počtu uchazečů na počátku období a následný pokles lze přisuzovat nástupu slabších populačních ročníků. Mladí lidé rovněţ nemají praxi, coţ ztěţuje jejich uplatnění na trhu práce. Druhou nejpočetnější skupinou, kde byl zaznamenán nárůst ve sledovaného období je věková skupina 50-54 a 55-59 let. Zároveň narůstá počet osob ve skupině nad 60 let tak, jak se prodluţuje odchod do důchodu. Tento trend je spojen s postupným stárnutím populace, zejména silných poválečných ročníků. Menší zastoupení bylo ve věkové skupině 35-49 let. Vývoj věkové struktury uchazečů na celorepublikové úrovni ve sledovaném období 2000 – 2010 byl obdobný. Pro úplnost jsou celorepubliková data uvedena v příloze (Příloha 2). Tabulka 3-8 Struktura uchazečů dle věku v Praze 2000 - 2010

rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

do 19

501

1154

1152

1213

1016

825

718

531

492

957

1008

20-24

4751

3954

4278

4268

3903

3107

2500

1797

1960

3839

3865

25-29

2684

2946

3368

3728

3652

3307

2754

2174

2350

4233

4321

30-34

2249

2290

2487

2775

3155

2975

2701

2270

2422

4327

4419

35-39

2050

2008

2224

2391

2638

2376

2164

1742

1823

3390

4073

40-44

2067

1834

1923

2068

2370

2302

2074

1774

1686

2715

3318

45-49

2836

2693

2617

2738

2789

2346

1950

1555

1527

2559

3203

40

50-54

3278

3116

3317

3539

3864

3605

3094

2406

2166

3174

3506

55-59

1344

1528

2155

2477

2926

3175

2840

2485

2370

3738

4581

nad 60

72

109

170

251

414,0

553

569

629

637

933

1139

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

3.5.8

Nezaměstnanost podle délky jejího trvání

Důleţitým ukazatelem je i doba, po kterou nezaměstnanost trvá. Krátkodobá nezaměstnanost není z makroekonomického hlediska pro společnost nebezpečná. Za krátkodobou

nezaměstnanost

můţeme

povaţovat

frikční

nebo

strukturální

nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost trvá déle neţ nezaměstnanost frikční a můţe se změnit v nezaměstnanost dlouhodobou. Vývoj doby trvání nezaměstnanosti v hlavním městě ilustruje následující graf (Graf 3-9). Nejvíce početnou skupinou je nezaměstnanost do 3 měsíců. Pokud zaměstnaný přijde o práci, ať jiţ dobrovolně či nedobrovolně, tato doba mu poskytuje dostatečný čas proto, aby se nezaměstnaný aktivně věnoval hledání nového zaměstnání. Na celorepublikové úrovni je tato skupina rovněţ zastoupena nejvíce. Rozdíl mezi hlavním městem a Českou republikou (Graf 3-10) je v poměrném vyjádření, které je v hlavním městě v průměru o 8 procentních bodů vyšší. Graf 3-9 Délka nezaměstnanosti v letech 2000 - 2010 v hl. m. Praze

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

41

Maximální hodnoty, vyjádřené poměrným zastoupením dané skupiny, byly dosaţeny v roce 2008, tedy v roce, kdy propukla finanční krize. Avšak nejvyšší hodnoty v absolutním vyjádření byly dosaţeny v roce 2009. Tento fakt koresponduje i s vývojem nezaměstnanosti ve skupinách nezaměstnanosti 3-6 a 9-12

měsíců, které v obou

případech zaznamenaly nárůst v roce 2009. Zásadní rozdíl v porovnání délky nezaměstnanosti mezi hlavním městem a Českou republikou je ve skupinách dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnanost 12-24 a nad 24 měsíců). Zatímco v hlavním městě tvořila dlouhodobá nezaměstnanost ve sledovaném období v průměru 22 %, tak na celorepublikové úrovni je to průměrně 36 %. Problémem je zejména nezaměstnanost nad 24 měsíců, která na celorepublikové nezaměstnanosti dosahovala vysokého poměrného zastoupení. Faktorů, které způsobují tento rozdíl, je mnoho. Mezi hlavní důvody je moţné zařadit zejména nízké vzdělání uchazečů, strukturální změny v řadě krajů, a také menší schopnost přestěhovat se za prací. Graf 3-10 Délka nezaměstnanosti v letech 2000 - 2010 v ČR

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

3.5.9

Nezaměstnanosti od 2008 aţ 2011 – regionální srovnání

Tato kapitola je věnována vývoji nezaměstnanosti v období finanční krize, která naplno vypukla pádem americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008. Krize měla celosvětový dopad a Česká republika nebyla výjimkou.

42

Nezaměstnanost se v průběhu krize vyvíjela v jednotlivých krajích různým tempem. Z tabulky (Tabulka 3-9) je patrné, ţe ve většině krajů se nezaměstnanost projevila aţ v prvním čtvrtletí roku 2009. Tradičně nejniţší míra nezaměstnanosti je pozorovatelná v hlavním městě. Praha svou velikostí a rozmanitostí nabízí řadu pracovním příleţitostí a najít zde práci je snazší. Relativně nízkou nezaměstnanost v porovnání s celorepublikovým průměrem je moţné pozorovat ve Středočeském a Jihočeském kraji. Růst nezaměstnanosti se zvyšoval vlivem poklesu poptávky. Zejména automobilový průmysl byl výrazně postiţen krizí, např. Škoda Auto omezovala výrobu. V konečném důsledku se pokles výroby přenesl i na subdodavatele. Hospodářský útlum se výrazně projevil v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském. Nezaměstnanost v těchto krajích má zejména strukturální charakter. Problémem těchto krajů je odvětvová struktura, která je zaměřená na těţký průmysl. Jak je patrné z tabulky (Tabulka 3-9), tak míra nezaměstnanosti, jiţ na počátku roku 2008, vykazovala vyšší hodnoty v těchto krajích, neţ byla celková hodnota nezaměstnanosti za celek České republiky. Ve 3. čtvrtletí roku 2009 míra nezaměstnanosti v těchto krajích překročila psychologickou 10% hranici. Mírné zlepšení ve vývoji nezaměstnanosti je patrné v druhém čtvrtletí roku 2010. Ve dvanácti krajích ze čtrnácti došlo k poklesu obecné míry nezaměstnanosti. Nárůst se projevil v Olomouckém a Ústeckém kraji. Právě v Olomouckém kraji došlo k výraznému mezičtvrtletnímu nárůstu o 1,2 procentního bodu. Důsledkem tohoto nárůstu byl zřejmě krach prostějovského Oděvního podniku. Na celorepublikové úrovni docházelo postupně k poklesu obecné míry nezaměstnanosti. Statistická data za první čtvrtletí roku 2011 ukazují, ţe pokles na konci roku 2010 byl dočasný. Mimo kraj Ústecký a Olomoucký vzrostla míra nezaměstnanosti ve všech dalších krajích. Budoucí vývoj do značné míry záleţí na tom, jak se podaří obnovit hospodářský růst. Tabulka 3-9 Obecná míra nezaměstnanosti 2008 – 2011

Kraj čtvrtletí ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský

1. 4,7 1,7 2,7 3,2 4,0

2008 2. 3. 4,2 4,3 1,8 2,0 2,6 2,5 1,9 2,5 3,2 3,8

4. 4,4 2,0 2,6 3,0 3,5

1. 5,8 1,9 3,6 3,5 5,4

2009 2. 3. 6,3 7,3 2,6 4,0 4,0 5,0 4,3 4,6 5,9 7,1

43

4. 7,2 3,7 5,1 4,7 6,8

1. 8,0 4,5 5,7 5,9 6,8

2010 2. 3. 7,1 7,1 3,5 3,7 5,0 4,7 5,3 4,8 6,2 5,7

4. 6,9 3,4 5,5 5,2 4,8

2011 1. 7,2 3,8 5,9 6,1 5,0

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

7,9 8,7 5,0 3,2 4,0 3,8 4,7 6,2 4,1 8,2

7,5 7,4 5,0 3,3 3,5 2,8 4,3 5,7 3,8 7,6

7,5 7,4 4,5 4,0 3,5 3,1 4,2 6,0 3,9 7,0

7,4 8,3 4,1 5,3 3,6 3,3 4,4 5,6 3,5 6,8

9,7 9,7 7,4 7,2 4,9 5,7 5,8 6,6 5,3 8,9

9,9 9,6 7,1 8,4 6,5 4,4 6,4 7,7 7,1 9,4

12,2 10,6 8,9 7,6 7,0 6,5 7,3 8,2 8,1 10,2

11,8 12,4 10,8 11,5 8,6 10,4 10,8 11,1 11,1 11,5 8,0 7,7 7,1 6,6 6,4 7,7 8,1 6,7 6,6 6,0 7,3 9,1 7,1 6,5 6,3 6,1 7,7 6,1 6,5 7,4 7,8 8,8 7,6 7,5 6,9 8,0 8,3 9,5 9,4 9,0 8,6 9,6 7,9 8,8 7,7 10,1 11,3 9,8 9,9 9,6

9,4 11,0 6,8 7,2 6,4 7,8 7,3 8,3 8,9 9,6

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3103-11-r_2011 . Data za 2011 (http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3101-11m (data k 30.7.2011).

3.6 Cizinci v ČR Cílem této kapitoly je přiblíţit otázku cizinců v České republice v návaznosti na pracovní trh. První část je zaměřena na vývoj počtu cizinců na pracovním trhu, včetně počtu cizinců s ţivnostenským oprávněním. Další část je věnována členění cizinců dle země původu (st. občanství), postavení v zaměstnání, míry nezaměstnanosti a celkovém porovnání cizinců v České republice oproti hlavnímu městu Praze.

3.6.1

Vývoj počtu cizinců

Jak je patrné z níţe uvedeného grafu, vývoj počtu cizinců41 ve sledovaném období 2000 – 2010 prošel velkou změnou. Dle Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2000 evidováno celkem 200 951 cizinců. V porovnání s rokem 2010, kdy ke konci roku 2010 bylo evidováno celkem 425 301 cizinců, se jedná o více jak 211% nárůst. Otázkou je, co takový nárůst způsobilo a jak na tento nárůst reagoval trh práce ve sledovaném období. Růst v počtu cizinců lze rozdělit do tří fází. První fázi můţeme označit roky 2000 – 2004. Mimo meziročního růstu mezi roky 2001/2002 byl v této době růst počtu cizinců pozvolný. Druhá fáze reprezentuje období po vstupu České republiky do Evropské unie do konce roku 2008. V tomto období docházelo k vysokému růstu počtu cizinců. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán v roce 2007, kdy došlo k absolutnímu nárůstu o 70859 osob. Třetí fáze zahrnuje poslední dva roky (2009-2010) ve sledovaném období, kdy došlo k poklesu růstu počtu cizinců. Pokles představoval 41

Pokud není stanoveno jinak tak do kategorie cizinci jsou začlenění i občané ze zemí EU/EHP.

44

v absolutním vyjádření cca 6000 osob. Za celé sledované období došlo na celorepublikové úrovni k průměrnému meziročnímu růstu o 7,78 procentních bodů. Graf 3-11 Cizinci v ČR v letech 2000-2010 (celkový počet) 500000 450000 400000 350000 300000 250000

200000 150000 100000 50000 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

ČESKÁ REPUBLIKA

2006

2007

2008

2009

2010

Praha

Zdroj: ČSU, vlastní úprava, tab. R04 http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_ cizincu-001. Údaj za rok 2010 tab. T02 http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_ cizincu-005980. (data k 24.6.2011).

Vývoj počtu cizinců v hlavním městě Praze měl podobný trend, ale při bliţším porovnání meziročních změn jsou patrné rozdíly. Základními rozdíly jsou zejména vyšší celkový růst a absence poklesu počtu cizinců ke konci sledovaného období. Relativní růst počtu cizinců v hlavním městě vzrostl v letech 2000 – 2010 o více jak 258 %. Za celé sledované období došlo v hlavním městě k průměrnému meziročnímu růstu o 9,96 procentních bodů. Z toho plyne, ţe růst počtu cizinců byl v hlavním městě vyšší o 2,18 procentních bodů.

3.6.2

Důvody nárůstu počtu cizinců

Za hlavní důvody migrace v současném světě lze povaţovat zejména ekonomické důvody. V zemích původu většinou převaţuje vyšší nezaměstnanost nebo je odměna za vykonanou práci nízká. Jak jiţ bylo naznačeno v teoretické části, tak Česká republika působila jako tranzitní země. Se vstupem do Evropské unie se zájem o Českou

45

republiku zvýšil. V roce 2004 dle ČSÚ bylo členění cizinců42 z celkového počtu 254 294 osob následující: 31 % občané Ukrajiny, 19 % občané Slovenska, 13 % občané Vietnamu, 6 % občané Polska, 6 % občané Ruska, 2 % občané Německa, 2 % občané Bulharska, 2 % občané Moldavska, 1 % občané USA, 1 % občané Srbska a Černé hory, a zbylých 17 % občané ostatních zemí. Jak je patrné z předešlého výčtu, největší procentní zastoupení je občany z Ukrajiny. „V souvislosti s ubývajícím počtem obyvatel v produktivním věku začala být v perspektivním časovém horizontu aktuální otázka zaměstnávání cizinců.―43 Demografické změny v České republice rovněţ doznaly určitých změn a pracovní trh by byl bez přítomnosti cizinců z větší částí ochuzen. Další kapitola se dále blíţe zaměří na zaměstnávání cizinců a jejich členění na trhu práce.

3.6.3

Postavení cizinců za trhu práce

Cizinci na trhu práce v České republice je moţné členit dle pracovně právního vztahu. Z tohoto pohledu je moţné členit na zaměstnance, kteří jsou registrování na úřadu práce nebo na ty, kteří mají ţivnostenské oprávnění. Jak je patrné z grafu (Graf 3-12, tak vývoj zaměstnaných cizinců byl před vstupem České republiky do Evropské unie stabilní. Změna nastala po roce 2004, kdy meziročně vzrostl počet zaměstnaných cizinců (registrovaných na ÚP) o více jak 40 % z 107984 na 151736 osob. Vývoj počtu ţivnostníků se meziročně zvýšil o 3 % z celkového počtu 65219 osob v roce 2004 na 67246 osob v roce 2005. Vývoj počtu zaměstnaných cizinců pokračoval i v dalších letech. Meziročně docházelo k velmi vysokým změnám: v roce 2006 byl růst 22 %, v roce 2007 29,8 % a v roce 2008 18,4 %. V roce 2008 byl počet zaměstnaných cizinců nejvyšší v historii a dosáhnul počtu 284551 osob. Oproti tomu v roce 2009 byl zaznamenán dramatický pokles vyjádřený v abs. hodnotě, kdy počet cizinců zaměstnanců klesl o více jak 53840 osob. V posledním sledovaném roce došlo k poklesu zaměstnaných cizinců o dalších 15342 osob. Tento vývoj kopíruje stav českého hospodářství, kdy v roce 2008 Českou

42

ČSÚ. Přístup ze dne 24.6.2011 http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tab/B900404628

43

KOTÝNKOVÁ, M. NEMEC, O. (2003) Lidské zdroje na trhu práce. Havlíčkův Brod: Professional Publishing, str. 99.

46

republiku zasáhla hospodářská krize. Následně docházelo k útlumu zejména stavebních prací a poklesu zaměstnanosti. Graf 3-12 Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v letech 2000 – 2010

400 000,00 350 000,00 300 000,00

250 000,00 200 000,00 150 000,00 100 000,00

50 000,00 0,00

2000

2001

2002

2003

Živnostnící (ČR)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zaměstnanci evidovaní ÚP (ČR)

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava. Podle postavení v zaměstnání a okresu; 1995-2010

http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost. (data k 24.6.2011).

V případě vývoje počtu cizinců ţivnostníků je zajímavé sledovat opačný trend. Tj. s příchodem krize došlo k růstu počtu cizinců – ţivnostníků. Při bliţším pohledu na vývoj počtu cizinců ţivnostníků docházelo v letech 2000 – 2007 k meziročnímu růstu o 1,65 %. Avšak meziroční změna v letech 2007-2008 dosáhla více neţ 12,1 % a v roce 2009 byl meziroční růst dokonce více neţ 13,7 %.

3.6.4

Vývoj zaměstnanosti cizinců v jednotlivých krajích

Zaměstnanost cizinců se ve sledovnaném období 2000 – 2010 postupně zvyšovala. Jak víme z předešlé kapitoly, výrazné zvýšení je patrné především od roku 2004. Otázkou je, jaké je rozloţení zaměstnaných cizinců v jednotlivých krajích. Jak je patrné z níţe uvedené tabulky, tak největší zastoupení cizinců na trhu práce je v hlavním městě Praze. V letech 2004 – 2010 se celkový počet cizinců v hlavním městě zvýšil o 178 %. Avšak podíl se zvýšil nepatrně jen o 0,3 procentní body na 32,8 %. Největší narůst je patrný v kraji Plzeňském, Jihomoravském a Pardubickém, kde došlo k více jak 200% nárůstu v zaměstnanosti cizinců.

47

Tabulka 3-10 Zaměstnanost cizinců dle krajů 2004 - 2010

Kraj ČR Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2004 173203 56355 24414 7256 10145 7446 7663 6666 6356 4479 4248 15083 4031 5086 13975

2005 218982 72317 30686 8427 15185 8440 9510 8951 8407 7401 5855 19472 4647 5667 14017

2006 250797 80395 36803 9651 17207 8492 10825 10349 10004 9837 6557 24252 5044 6001 15380

2007 309027 95443 44893 12381 25514 9754 13283 12049 13305 16597 8482 27839 6166 6978 16343

2008 361709 114784 54261 13178 28729 11293 15649 12515 14723 18604 9157 35609 6575 7957 18675

2009 318462 107578 49902 10496 22714 9936 14161 11492 12007 11520 5888 33203 5459 6863 17243

2010 306350 100537 42926 10558 21809 9728 14434 11601 11906 11670 5854 34316 5670 7156 18185

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost (data k 15.7.2011).

3.6.5

Zaměstnanost cizinců podle státního občanství

S ohledem na historický vývoj je na území České republiky nejvíce zastoupena skupina občanů Slovenska. Dle Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2010 registrováno celkem 111406 osob, coţ reprezentuje 36,4 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců. Na počátku sledovaného období tj. v letech 2000 – 2001 dosahoval průměrný počet zaměstnaných osob necelých 71 tis. V období 2001–2002 došlo meziročně k mírnému poklesu o 6873 osob. V dalších letech je patrný nárůst, který trval aţ do roku 2007, kdy dosáhl výše 109915 osob. Vlivem hospodářské krize se růst v letech 2008 – 2009 zastavil, ale jak je patrné z údaje roku 2010, tak tento pokles byl jen dočasný. Zastoupení slovenských občanů na českém pracovním trhu je specifické tím, ţe pro slovenské občany nebyl český trhu po rozdělení Československa nijak podstatně regulován. Závěrem je zajímavé dodat, ţe procentuální zastoupení slovenských občanů na celkového počtu zaměstnaných cizinců od počátku sledovaného období postupně klesalo, avšak s nástupem finanční krize v roce 2008 dochází k nárůstu. Příčinou byl pokles v zastoupení ostatních skupin cizinců, nicméně tento fakt jen dokládá specifické postavení slovenských občanů na českém pracovním trhu.

48

Další početnou skupinu cizinců na českém pracovním trhu reprezentují občané Ukrajiny. Dle Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2010 registrováno celkem 71878 osob, coţ reprezentuje 23,5 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců. Vývoj v případě občanů Ukrajiny lze rozdělit na období před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a na období po vstupu. Do roku 2004 počet občanů Ukrajiny pohyboval mezi 39 tis. – 41,8 tis. osobami. V roce 2004 došlo ke změně zákona44 o zaměstnanosti, coţ představovalo jistou liberalizaci trhu práce. V roce 2005 došlo ke skokovému růstu o 19310 osob na celkový počet 61195. V dalších letech růst pokračoval aţ do roku 2008, kdy dosáhl maximální počtu 102285 osob. Vlivem finanční krize došlo v letech 2009 a 2010 k úbytku počtu občanů Ukrajiny o 30407 osob. Třetím skupinou, nejpočetněji zastoupenou na českém trhu práce, jsou občané Vietnamu. Dle Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2010 registrováno celkem 36296 osob, coţ reprezentuje 11,8 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců. U této skupiny je specifická struktura postavení v zaměstnání. Počet osob s platným ţivnostenským oprávněním dosahoval v letech 2000 – 2005 kolem 99 %. Od roku 2006 dochází ke změně, ale i tak počet osob se ţivnostenským oprávnění dosahoval 97, 1%. V absolutním vyjádření bylo v roce 2006 zaměstnáno celkem 23602 občanu Vietnamu, z toho jen 692 bylo evidováno úřady práce. V dalších letech došlo ke zvýšení počtu občanů na pracovním trhu. V roce 2007 o 6260 osob a v roce 2008 o dalších 18531 na celkový počet 48393. V letech 2009 a 2010 podobně jako v případě občanů Ukrajiny dochází k poklesu počtu občanů Vietnamu na pracovním trhu. Celkem došlo k poklesu o 9133 v roce 2009, resp. o 2964 v roce 2010. Poslední skupinu, která je v této kapitole zmíněna, tvoří občané Polska. Dle Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2010 registrováno celkem 20657 osob, coţ reprezentuje 6,7 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců. Vývoj v této skupině byl od roku 2000 pozvolný. V letech 2000 – 2003 dosahoval průměrného počtu 8,5 tis. osob. Zvýšená dynamika je patrná od roku 2004, kdy došlo ke vstupu do Evropské unie. Pro občany Polska tak přestala platit omezení tykající se práce na území České republiky. V roce 2004 bylo zaměstnáno celkem 10923 občanů Polska. Tento počet se v dalších třech letech zvyšoval o 3796 v roce 2005, o 4458 v roce 2006 a o 6544 osob

44

Zákon 435/2004 sb.

49

v roce 2007, kdy bylo dosaţeno celkového počtu 24931 osob. V dalších letech počet klesal o 2887 v roce 2008, o 316 v roce 2009 a v roce 2010 o 1 071 osob. Zaměstnanost ostatních cizinců podle zemí v roce 2010 je uvedena v níţe uvedeném grafické zobrazení. Pro dokreslení celkového pohledu stojí za pozornost, ţe shora uvedené skupiny občanů Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska tvoří podíl zhruba 80% všech cizinců na českém pracovním trhu. Graf 3-13 Zaměstnanost cizinců dle státního občanství v roce 2010

Zdroj: ČSU, vlastní úprava. http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost (data k 30.6.2011)

3.6.6

Členění cizinců podle klasifikace zaměstnání (KZAM)

Tato část se zaměřuje na strukturu zaměstnanců – cizinců na trhu práce, kteří náleţí do jedné ze čtyř nejvíce zastoupených skupin (TOP 4) tak, jak jsou popsány v předešlé kapitole 3.6.4. Cílem bude zjistit, která zaměstnání jsou nejvíce obsazována cizinci. Jak je patrné z níţe uvedeného grafu (Graf 3-14), tak největší zastoupení cizinců dle KZAM45 členění bylo evidováno v 9. 8. a 7 třídě. V podstatě se jedná o manuálně

45

Klasifikace zaměstnaní - 10 hlavních tříd: 0. Příslušníci armády; 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci; 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci; 3. Techničtí, zdravotničtí, pedag. pracovníci; 4. Niţší administrativní pracovníci (úředníci); 5. Provozní prac. ve sluţbách a obchodě; 6. Kvalif. dělníci v zemědělství a lesnictví; 7. Řemeslníci, kvalif. výrobci, opraváři; 8. Obsluha strojů a zařízení; 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

50

pracující zaměstnance, kteří jsou buď kvalifikováními řemeslníky, nebo obsluhují stroje a zařízení nebo představují pomocnou a nekvalifikovanou sílu. Celkový poměr těchto tříd v roce 2010 ve vztahu k výše definované skupině TOP 4 dosahoval 68,8 %. Šestá třída je zastoupena ve skupině TOP 4 ve sledovaném roce a dosahuje jen 1,1 % . Graf 3-14 Členění cizinců dle KZAM v roce 2010 (TOP 4)

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava. G32.

http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost. (data k 16.7.2011).

Další skupinou jsou zaměstnanci pracující jako vědečtí a odborní pracovníci společně se skupinou technických, zdravotních a pedagogických pracovníků. Tyto skupiny byly zastoupeny v TOP 4 8,6 % respektive 8,2 %. Ve skupině zaměstnanců ve sluţbách a obchodu bylo zaměstnáno z TOP 4 7,3 % cizinců, a na pozici niţších administrativních zaměstnanců bylo evidováno 4,2 % cizinců. Příslušníků armády dosahovalo pouze 0,1 % a kolem 1,8 % cizinců z TOP 4 vykonává práci jako zákonodárce nebo vedoucí a řídící pracovníci. Meziroční srovnání mezi roky 2006 – 2010 je uvedené v příloze.

51

4 Závěr Tato diplomová práce je zaměřená na trh práce v České republice se zaměřením na region Praha. Nezaměstnanost je jevem, který jsme před rokem 1989 prakticky neznali. Pracovat musel kaţdý, protoţe nepracovat tj. nemít v občanském průkaze „razítko― bylo jaksi nemyslitelné. Změny s sebou přinesl přechod z centrálně plánovaného hospodářství na trţní ekonomiku. Trh práce je neodmyslitelnou součástí trţní ekonomiky a nejinak tomu je v České republice. S počátkem finanční krize se význam nezaměstnanosti dostal opět do popředí. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat vývoj na trhu práce v letech 2000 – 2010, a zaměřit se na rozdíly mezi Českou republikou jako celkem a hlavním městem Prahou. Teoretická část charakterizovala základní pojmy vztahující se k tématu práce. Trh práce je velmi široký pojem, a proto byla zaměřena jen na určité otázky týkající se trhu práce. Vzhledem k rozsahu práce jsem se zaměřil na hlavním ukazatele trhu práce, jako jsou: míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, volná pracovní místa, vývoj počtu uchazečů na jedno volné místo, struktura nezaměstnaných a cizinci na trhu práce. Hlavní město Praha má v České republice specifické postavení. Součastně plní jak funkci samosprávného celku (kraje), tak i funkci hlavního města. Předností regionu Prahy je kvalifikovaná pracovní síla a díky veřejné dopravě i výborná dopravní obsluţnost. Další předností, která vyplývá z podstaty hlavního města, je vysoká koncentrovanost řady organizací, ministerstev, správních úřadů apod. To sebou přináší i širokou nabídku pracovních příleţitostí. Mezi Českou republikou a Prahou jsou podstatné rozdíly v odvětvové struktuře zaměstnanosti. Podíl sluţeb v hlavním městě měl na celkové zaměstnanosti ve sledovaném období rostoucí trend a v roce 2010 představoval tento podíl více jak 80 %. Jedná se především o vědecké a technické činnosti, informační a komunikační činnosti, finanční sektor, ale také oblast cestovního ruchu (ubytování a stravování), kde je zastoupení zaměstnanosti v Praze výrazně vyšší. Tato skutečnost je dále umocněná vyšším průměrným výdělkem. Například v roce 2010 byla průměrná hrubá mzda46 v hl. m. Praze ve výši 36124 Kč, coţ představovalo nejvyšší průměrnou mzdu v ČR. Naopak v Karlovarském kraji byla v roce 2010 dosaţena nejniţší průměrná mzda ve výši 22498 Kč.

46

Zdroj ČSÚ http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3109-11

52

Základní hypotézou, ze které tato práce vychází je, ţe vliv finanční krize na trh práce způsobil pokles zaměstnanosti. Tato základní hypotéza byla potvrzena. Nezaměstnanost měla od roku 2000, coţ představuje počátek sledovaného období, aţ do roku 2008 klesající trend. Zejména pak vývoj od roku 2004 lze charakterizovat jako období, kdy nezaměstnanost dramatiky klesala. Příčin poklesu nezaměstnanosti je určitě více, ale hlavní důvod lez připsat zvýšenému výkonu české ekonomiky. Růst HDP od roku 2004 dosahoval v České republice maximálních hodnot a v roce 2006 dosáhl svého maximálního meziročního růstu ve výši 6,8 %. Míra nezaměstnanosti klesala, coţ se projevilo na poklesu registrovaných nezaměstnaných v evidenci ÚP, kdy v roce 2004 byl celkový počet 541,7 tis. a v roce 2008 poklesl aţ na 352,2 tis. nezaměstnaných osob. Zvýšená produkce české ekonomiky rovněţ zvýšila poptávku po nových zaměstnancích. Důsledkem byl zvyšující se počet volných pracovních míst, který se výrazně projevil aţ v letech 2006 – 2007, kdy nabídka dosáhla 93,4 tis. volných míst v roce 2006 a 141,3 tis. v roce 2007. V hlavním městě Praze překročil v květnu 2007 počet volných míst počet uchazečů. Tento stav setrval aţ do února 2009. V roce 2008 byla dosaţena nejniţší míra nezaměstnanosti. Avšak pád investiční Banky Lehman Brothers v září 2008 spustil finanční krizi, která se proměnila v celosvětovou. Krize se nevyhla ani České republice, přestoţe většina politiků prohlašovala opak. Přímou reakcí na daný stav byl pokles nabídky volný míst. V České republice tento pokles mezi zářím aţ prosincem 2008 dosáhl 48368 volných míst na celkovou hodnotu 91189 a celkový počet evidovaných nezaměstnaných se zvýšil o 37692 osob na celkovou hodnotu 352250. Pokles v hlavním městě nebyl tak výrazný, neboť počet volných míst klesl o 2668 volných míst na celkovou hodnotu 25002 a celkový počet evidovaných nezaměstnaných se zvýšil o 297 osob na celkovou hodnotu 17433. V roce 2009 došlo k výraznému nárůstu nezaměstnaných, kterých bylo ke konci roku evidováno celkem 539136. V tomto roce HDP vykázal záporný růst 4,1 % a míra nezaměstnanosti vzrostla na 6,7 %. V roce 2010 se míra nezaměstnanosti zvýšila na 7,3 % a evidovaný počet nezaměstnaných dosáhl 561551 osob. Další část hypotézy je zaměřena na dopad krize na nezaměstnanost v hlavním městě. Dopad krize na nezaměstnanost v hlavním městě Praze nebyl tak výrazný jako v České republice jako celku. Tato hypotéza byla rovněţ potvrzena. Nezaměstnanost v hlavním městě byla v roce 2008 velmi nízká. Míra nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 2 % a celkový počet nezaměstnaných byl ke konci roku 17433 osob a počet volných míst

53

dosahoval 25002, čímţ stále převyšoval registrované uchazeče. Vývoj v roce 2009 je v hlavním městě specifický, neboť v 1. čtvrtletí došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,1 procentního bodu, zatímco v ostatních krajích byl evidovaný růst. V dalších dvou čtvrtletích nezaměstnanost rostla a ve 3. čtvrtletí dosáhla výše 4 %, ale ke konci roku jiţ opět klesá na úroveň 3,7 %. Celkový počet uchazečů ke konci rok dosáhl 33433 osob, ale počet volných míst jiţ klesl na hodnotu 8508. V roce 2010 dosahovala míra nezaměstnanosti v průměru 3,8 % a počet nezaměstnaných ke konci roku dosáhl 33433. Trh práce v hlavním městě byl v letech 2009 – 2010 rovněţ postiţen finanční krizí, ale nebyl tak výrazný jako na celorepublikové úrovni. Domnívám se, ţe hlavní důvody jsou zejména v odvětvové struktuře a vzdělání, coţ umoţňuje praţanům lépe nalézt nové zaměstnání. Ve srovnání s Českou republikou jako celkem v hlavním městě nedochází k tak výrazné dlouhodobé nezaměstnanosti. Druhá hypotéza, kterou tato práce chce potvrdit či vyvrátit, se týká zvýšení počtu zaměstnaných cizinců, zejména pak po roce 2004. Předpokladem je, ţe nárůst zaměstnaných cizinců byl v hlavním městě vyšší neţ v České republice. Tato hypotéza byla potvrzena jen částečně. Na základě statistických dat bylo prokázáno, ţe v období 2004 – 2010 došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnaných cizinců. V České republice tento nárůst představoval 177 % z celkového počtu 173203 zaměstnaných cizinců v roce 2004 na 306350 v roce 2010. Za stejné období se nárůst zaměstnaných cizinců v hlavním městě Praze oproti České republice zvýšil o 1 procentní bod. V porovnání s ostatními kraji jako jsou Plzeňský, Jihomoravský a Pardubický, kde došlo ke zvýšení počtu zaměstnaných cizinců o více jak 200 %, nelze stoprocentně potvrdit původní předpoklad, ţe v hlavním městě dojde k vyššímu zvýšení zaměstnaných cizinců. Důvodem k většímu zvýšení zaměstnaných cizinců ve výše jmenovaných krajích byl niţší výchozí počet v roce 2004. Pokud budeme hodnotit nárůst počtu zaměstnaných cizinců v absolutních číslech, pak v roce 2010 nejvíce zaměstnaných cizinců bylo koncentrováno v hlavním městě Praze (32,8%), dále následují kraje: Středočeský (14 %), Jihomoravský (11,2 %), Plzeňský (7,1 %). Nejvíce zastoupeni jsou občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska, kteří tvoří zhruba 80% podíl. Na závěr bych uvedl, ţe se domnívám, ţe hlavní město Praha i nadále zůstane největším regionálním trhem v České republice. Budoucí vývoj v rámce celé republiky bude z větší části záleţet na schopnostech lidí se přizpůsobit novým podmínkám. Trh práce 54

bude i nadále ovlivňován vývojem jak české, tak zahraniční ekonomiky. Postupné stárnutí populace bude vyţadovat nové zaměstnance ze zahraniční.

55

Literatura Primární zdroje

BORJAS, George. Labor economics. 5. vyd. NY : McGraw-Hill/Irvin, 2010. 560 s. ISBN 978-0-07-351136-8. BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2006. 173 s. ISBN 80-245-1120-7. BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha : SLON, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. HOLMAN, Robert . Ekonomie. 4., aktualiz. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická , 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. KADEŘÁBKOVÁ , Anna. Základy makroekonomické analýzy. Praha : Linde, 2003. 175 s. ISBN 80-86131-36-X. KOTÝNKOVÁ, Magdalena; NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. Havlíckuv Brod : Professional Publishing, 2003. 199 s. ISBN 80-86419-48-7. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. V Praze : Oeconomica, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Vydání čtvrté, přepracované a aktualizované. Praha : ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce : sociologická analýza. 1. Praha : Karolinum, 2007. 184 s. ISBN 978-80-246-1383-3. MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie : Základní kurz. vydání sedmé. Slaný : Melandrium, 2002. 271 s. ISBN 80-86175-20-0.

56

MACH, Miloš. Makroekonomie II : pro magisterské (inženýrské) studium. 3. vyd. Slaný : Melandrium, 2001. 367 s. ISBN 80-86175-18-9. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie : Základní kurz. II. vydání. [s.l.] : Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-52-2. SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, Wiliam D. Ekonomie. Praha : Svoboda, 1991. 1011 s. ISBN 80-205-0192-4. TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Brno : Computer Press, 2007. 344 s. ISBN 97880-251-1801-6. Monografie

SPĚVÁČEK, Vojtěch, et al. Makroekonomická analýza : magisterský kurz. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010. 472 s. ISBN 978-80-86730-59-2. ŢÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha : VŠEM, 2006. 210 s. ISBN 80-86730-04-2.

Internetové zdroje HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v ČR : Bulletin no. 18 [online]. Praha : VÚPSV, v. v. i., 2007. Dostupné z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B18-MPMc.pdf >. ISBN 978-80-87007-48-8. HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v ČR : Bulletin no. 20 [online]. Praha : VÚPSV, v. v. i., 2008. Dostupné z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B20-MPMc.pdf >. ISBN 978-80-87007-86-0. HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v ČR : Bulletin no. 22 [online]. Praha : VÚPSV, v. v. i., 2009. Dostupné z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B22-MPMc.pdf >. ISBN 978-80-7416-024-0.

HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní pracovní migrace v ČR : Bulletin no. 18 [online]. Praha : VÚPSV, v. v. i., 2007. Dostupné z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B18MPMc.pdf >. ISBN 978-80-87007-48-8.

57

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2000. [online]. Praha : MPSV, 2001. 52 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2001. [online]. Praha : MPSV, 2002. 69 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002. [online]. Praha : MPSV, 2003. 78 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2003. [online]. Praha : MPSV, 2004. 86 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004. [online]. Praha : MPSV, 2005. 62 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2005. [online]. Praha : MPSV, 2006. 82 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006. [online]. Praha : MPSV, 2007. 82 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. [online]. Praha : MPSV, 2008. 88 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2008. [online]. Praha : MPSV, 2009. 79 str. Dostupné z WWW:

58

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009. [online]. Praha : MPSV, 2010. 79 str. Dostupné z WWW: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010. [online]. Praha : MPSV, 2011. 81 str. Dostupné z WWW:

59

Přílohy

Příloha 1 Členění cizinců dle KZAM v roce 2010 (TOP 4)

KZAM 2006 Součet z Slovensko Součet z Ukrajina Součet z Polsko Součet z Vietnam 2007 Součet z Slovensko Součet z Ukrajina Součet z Polsko Součet z Vietnam 2008 Součet z Slovensko Součet z Ukrajina Součet z Polsko Součet z Vietnam 2009 Součet z Slovensko Součet z Ukrajina Součet z Polsko Součet z Vietnam 2010 Součet z Slovensko

0

1

2

59

1385

6916

1 7

168 201

543 767

382

1631

8171

11 19

143 231

612 771

625 717

530 206

864 166

0

8

21

267

25

170

382

1631

8171

9746 4794

7531

11 19

143 231

612 771

625 717

530 206

864 166

2

12

58

764

52

354

2055 10205 11291 5380

9310

130

3

4

8689 4543 537 595

5

6879

407 133

567 105

9746 4794

7531

12 13

231 295

792 1036

851 956

724 317

1350 289

0

17

40

232

88

352

2295 11332 12045 5804

9848

114

60

6

7

8

9

842 25353 19079 17610 1296 12930 29 7981

4163 25543 4916 2415

897 27029 20496 20556 1087 14884 33 9461 13

1736

5679 37157 8220 3818 2327

858

897 27029 20496 20556 1087 14884 33 9461 47

6150

5679 37157 8220 3818 6920

1895

936 22896 18115 17874 1089 10627 37 7893 6

775

3996 37806 6250 3192 1517

643

773 22571 17608 18337

Součet z Ukrajina Součet z Polsko Součet z Vietnam

12 12

278 312

927 1135

903 1061

717 354

1480 327

951 37

8564 7679

0

35

99

146

106

450

4

445

3824 24483 5584 2548 1185

Zdroj: ČSU, vlastní úprava. Údaje jsou za jednotlivé roky. Údaj za Vietnam nebyl dostupný. 2006

http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost Přístup ze dne 16.7.2011

61

662

Příloha 2 Struktura uchazečů dle věku v ČR 2000 - 2010

Věk do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 nad 60

2000 16167 103808 61788 51991 47435 47285 54783 54286 18510 1316

2001 36180 83324 63512 51374 48302 45442 54701 56066 21377 1645

2002 37850 92426 70217 56034 52436 47084 58486 63867 33401 2634

2003 37179 92240 73365 61128 55091 50056 60686 68026 40209 4440

2004 32158 83632 70200 64164 55915 53618 60644 71683 43922 5739

2005 27092 69438 62327 62515 52697 52451 55490 70847 50735 6824

2006 22464 56016 51924 55833 46538 46731 47430 63605 50145 7859

2007 16797 38038 37100 43354 36756 37155 36942 53656 46018 9062

2008 18265 42421 37939 42248 37260 35552 35502 49148 44519 9396

2009 25898 71811 61034 67349 60463 53764 54225 67466 63972 13154

2010 23868 71006 61820 67478 66636 56188 58931 67544 72695 15385

2009

2010

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

Příloha 3 Délka nezaměstnanosti v letech 2000 - 2010 v ČR

ČR do 3

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

116960 120721 123245 122945 140632 130938 119809 106358 134763 171172 73943

3-6

83339

87755 101138 101040

93124

86618

73972

57867

65894 119762 50191

6-9

47138

47202

57292

55996

49405

46380

39139

29960

30298

70842 27058

9-12

34369

35042

41433

44103

38784

33676

30716

23780

19771

53487 21522

12-24

88376

69785

81663

92821

84850

79724

62964

44911

33701

61442 51177

nad 24

87187 101418 109664 125515 134880 133080 121945

92002

67823

62431 44309

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

Příloha 4 Délka nezaměstnanosti v letech 2000 - 2010 v Praze

Praha

do 3 3-6 6-9 9-12 12-24 nad 24

2000

7280 4660 2475 1907 3851 1659

2001

7604 4920 2149 1758 2894 2307

2002

7707 5795 2699 1975 3070 2445

2003

8407 6090 2805 2098 3398 2650

2004

2005

8874 6027 3132 2281 3561 2852

8150 5427 2872 1829 3446 2847

2006

7361 4695 2371 1737 2612 2588

2007

6641 3687 1814 1278 1981 1962

2008

2010

7718 11704 5705 4000 8281 3853 1686 4037 1986 1131 2401 1525 1451 2179 2558 1447 1263 1042

Zdroj: MPSV, vlastní úprava. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (data k 28.6.2011).

62

2009