VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 JITKA JENŠOVSKÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

JITKA JENŠOVSKÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Vyhodnocení finančních a společenských aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Ukončení studia do 5/2013, obhajoba BP 6/2013

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Jitka Jenšovská / PPE 05

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Zdeněk Šimek, Ph.D., MSc., MBA

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:

____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.



Vyhodnocení finančních a společenských aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením Evaluation of financial and social aspects employment of people with disabilities

Autor: Jitka Jenšovská



Souhrn Tato práce je zaměřena na vyhodnocení finančních a společenských aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Sleduje platné legislativní opatření České republiky pro podporu zaměstnanosti osob s disabilitou a hodnotí jejich změnu v roce 2012. Práce mapuje teoretické zdroje z oblasti personalistiky. Je zde analyzováno statistické šetření o počtu a struktuře skupiny osob se zdravotním postižením. Práce vyhodnocuje finanční aspekty podniku při zaměstnání osoby s disabilitou. Uvádí modelové příklady finančních aspektů pro podnik. Analyzuje sorpční schopnost trhu a uvádí strategii státu pro budoucí podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Summary This work is focused on the evaluation of financial and social aspects of the employment of people with disabilities. It follows the applicable legal measures Czech Republic to support the employment of people with disability and evaluate their change in 2012. This work presents the theoretical sources of human resources. There analyzed statistical survey on the number and structure of the group of persons with disabilities. The work evaluates the financial aspects of the business while at work people with disability. Displays the model examples of the financial aspects of the business. It analyzes the sorption ability of the market and provides state strategy for future support employment of people with disabilities.



Klíčová slova Zaměstnávání, osoby se zdravotním postižením, finanční aspekty, společenské aspekty, statistické šetření.

Keywords Employment, persons with disabilities, financial aspects, social aspects, statistical survey.

JEL classification H71 - State and Local Taxation, Subsidies, and Revenue J14 - Economics of the Elderly; Economics of the Handicapped; Non-Labor Market Discrimination J64 - Unemployment: Models, Duration, Incidence, and Job Search M54 - Labor Management





Obsah  Úvod ............................................................................................................................. 1  Teoreticko - metodologická část ................................................................................ 1 2.1 Metodika ........................................................................................................................... 2 2.2 Terminologie pojmů ......................................................................................................... 3 2.2.1Definice postižení – disability ........................................................................................ 4 2.3 Druhy postižení................................................................................................................. 5 2.3.1Dělení dle hloubky postižení .......................................................................................... 5 2.3.2Dělení dle převládajícího zdravotního postižení ........................................................... 7 2.4 Legislativní opatření České republiky .............................................................................. 8 2.4.1Podpora na otevřeném trhu práce ................................................................................. 9 2.4.1.1Povinný podíl zaměstnaných OZP......................................................................... 9 2.4.1.2Příspěvky na zaměstnávání OZP ......................................................................... 11 2.4.2Podpora na chráněném trhu práce .............................................................................. 12 2.4.2.1Zaměstnavatelé zaměstnávající 50% OZP ........................................................... 12 2.4.2.2Osoba se zdravotním postižením pracující jako OSVČ....................................... 13 2.4.3Vytvoření chráněného pracovního místa ..................................................................... 13 2.4.4Další legislativní opatření ........................................................................................... 14 2.5 Teoretické zdroje z oboru zaměstnávání OZP ................................................................ 14 2.5.1Experti na oblast personalistiky .................................................................................. 14 2.5.2Obecná veřejnost ......................................................................................................... 16 2.6 Společenská odpovědnost firem CSR ............................................................................. 16

 Analytická část .......................................................................................................... 17 3.1 Statistické šetření o osobách se zdravotním postižením ................................................. 17 3.1.1Počet osob se zdravotním postižením .......................................................................... 19 3.1.2Ekonomická aktivita OZP............................................................................................ 20 3.2 Finanční a právní aspekty zaměstnávání OZP ................................................................ 21 3.2.1Změna zákona a její důsledky...................................................................................... 22 3.2.2Finanční aspekty zaměstnávání OZP pro zaměstnavatele ........................................... 24 3.2.2.1Výzkum finančních aspektů zaměstnávání OZP ................................................. 25 3.2.2.2Výpočet nákladů spojených se zaměstnáváním OZP - menší společnost........... 26


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 3.2.2.3Výpočet nákladů spojených se zaměstnáváním OZP - větší společnost............. 27 3.3 Společenské aspekty zaměstnání pro osoby s disabilitou ............................................... 28 3.3.1Překážky v zaměstnávání OZP .................................................................................... 29 3.3.2Společenská odpovědnost firem .................................................................................. 30 3.4 Sorpční schopnost trhu ................................................................................................... 31 3.5 Strategie MPSV .............................................................................................................. 35

 Závěr .......................................................................................................................... 37 Literatura Přílohy



Seznam použitých zkratek BPS – Byznys pro společnost CHPM – Chráněné pracovní místo CSR – Corporate social responsibility (Společenská odpovědnost firem) ČSPRLZ – Česká společnost pro řízení lidských zdrojů ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ – Český statistický úřad ČUPZ – Česká unie pro podporované zaměstnávání ESF v ČR – Evropský sociální fond v České republice ICF – International Classification of Functioning, Disability and Health MKF – Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí NFOZP – Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením NRZP – Národní rada pro zdravotně postižené OSN – Organizace spojených národů OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná OZP – osoba se zdravotním postižením SPCSR – Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR) VPM – Volné pracovní místo WHO – World Health Organization ZoZ – Zákon o zaměstnanosti



Seznam tabulek Tabulka 1 Počet osob se zdravotním postižením v roce 2007 dle věkového rozdělení..19 Tabulka 2 Analýza finančních aspektů plnění povinného podílu zaměstnávání OZP…26

Seznam grafů Graf 1 Podíly skupin osob s disabilitou dělené dle převládajícího stupně postižení ....... 7 Graf 2 Věkové rozložení osob se zdravotním postižením v roce 2007 .......................... 19 Graf 3 Ekonomická (ne)aktivita osob s disabilitou ........................................................ 20 Graf 4 Porovnání ekonomické aktivity osob s disabilitou a celé populace ČR ............. 21 Graf 5 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v ČR .............................. 31 Graf 6 Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2005 – 2012 v ČR ................................... 32 Graf 7 Podíl osob pracujícíh na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti v % ......... 33 Graf 8 Podíl podniků nabízejících určité formy práce v ČR .......................................... 34 Graf 9 Podíl zájmu firem o rozšíření flexibilních pracovních úvazků ............................ 35



 Úvod Českou republiku, stejně jako ostatní státy světa, zasáhla ekonomická krize v mnoha oblastech. Jednou z těchto oblastí je i trh práce. Společně se skokovým zvýšením nezaměstnanosti po roce 2008 vyvstal na povrch i velice aktuální problém zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tato minorita měla vždy značný hendikep na trhu práce. Konkurence účastníků o volná pracovní místa spolu s mírou nezaměstnanosti ovšem stále stoupá, proto se zvyšuje i pravděpodobnost neúspěchu osob s disabilitou začlenit se do pracovního procesu. Tato práce sleduje tři cíle. Prvním cílem je vyhodnotit aktuální situaci počtu a struktury osob se zdravotním postižením v České republice. Druhým cílem je vyhodnocení ekonomických

aspektů

zaměstnávání

osob

s disabilitou

pro

podniky

s více

jak 25 zaměstnanci. Zejména vyčíslit finanční aspekty v různých typech podniků, a uvést co konkrétně může zaměstnání OZP podniku přinést. Třetím cílem bude odpovědět na otázku, zda je pracovní trh schopen pojmout vyčíslený počet nezaměstnaných osob s disabilitou. V první části práce uvede teoretickou definici používaných pojmů a dělení postižení dle různých hledisek. Dále se práce bude věnovat platným legislativním opatřením ČR, týkajících se řešené problematiky. V závěru teoretické části je také provedena rešerše odborné literatury a uvedeny aktivity široké veřejnosti. Analytická část se věnuje naplnění stanovených cílů práce. Je zde provedeno vyhodnocení analytického šetření počtu a struktury OZP a srovnání s údaji běžné populace. V další části práce provede srovnání starých a nových legislativních opatření, dále vyhodnocení ekonomických aspektů zaměstnávání OZP a uvedení dvou modelů podniků zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením. Kapitola 3.3 je věnována vyhodnocení společenských aspektů zaměstnávání osob s disabilitou. Dále je uvedena analýza sorpční schopnosti trhu, a seznámení se strategií do roku 2020. V závěru práce jsou prezentovány dosažené výsledky společně s navržením možného řešení.

1 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


 Teoreticko - metodologická část Zdravotní postižení, ať chceme nebo ne, se týká všech bez rozdílu. Každého z nás může jednou, ať v důsledku nemoci či nehody, disabilita zasáhnout. K pochopení celé problematiky osob se zdravotním postižením je nutné nejdříve jasně vymezit základní pojmy a následně definici postižení neboli disability. Dále bude provedeno vymezení druhů postižení dle různých hledisek dělení. Pro potřeby následné analýzy v analytické části bude provedena abstrakce současných státních opatření týkajících se této problematiky. Závěr teoretické části je dále věnován rešerši odborné literatury a dalších zdrojů.

2.1

Metodika

Práce vychází ze široké syntézy dostupných primárních i sekundárních zdrojů. V první části byly pomocí syntézy sekundárních zdrojů vybrány nejdůležitější pojmy ve zkoumané problematice s uvedením jejich definic. Následně byly za pomoci abstrakce platných zákonů ČR selektovány nejpodstatnější opatření týkající se podpory zaměstnávání osob s disabilitou. Obsažnou syntézou dostupných teoretických zdrojů byla dále provedena rešerše odborné literatury. Z provedeného šetření ČSÚ byly abstrahovány a dále analyzovány výsledky týkající se zvoleného tématu. Výsledky analýz pro skupinu OZP byly také srovnávány s výsledky běžné populace. V části zabývající se právními aspekty bylo pomocí komparace starších oproti aktuálně platným zákonům ČR provedeno jejich srovnání s vyhodnocením důsledků změny. Z platných zákonů byly dedukovány finanční aspekty pro firmy, ze kterých dále vznikly dvě modelové situace zachycující pomocí matematických výpočtů konkrétní dopady opatření státu na vybrané společnosti. Následně byla pomocí hluboké analýzy statistických šetření ČSÚ o nezaměstnanosti zkoumána sorpční schopnost trhu. Provedená šetření Eurostatu poskytla podklady pro analýzu využívání flexibilních pracovních režimů v ČR ve srovnání s vybranými evropskými státy. Pro analýzu situace na českém trhu v oblasti flexibilních pracovních režimů bylo využito šetření ČSPRLZ a dále bylo zmíněno doporučení řešení problému. Abstrakcí strategie MPSV došlo k oddělení nejdůležitějších bodů strategie týkajících se zkoumané problematiky. 2 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


2.2 Terminologie pojmů Dle názorů Korhutové (2005) zdravotně postižení tvoří vnitřně velmi diferencovanou, ovšem svébytnou skupinu občanů, která vykazuje několik shodných charakteristik, odlišných od občanů bez zdravotního postižení. Dnes běžně používaný termín osoba se zdravotní postižením prošel určitým historickým vývojem, který nastíní následující text. Mrzák –

slovo, jež v současné době znamená nadávku, ještě po roce 1900 bylo běžně používaným výrazem bez jakéhokoliv náznaku urážky.

Invalida –

slovo pocházející z latiny, jak vychází z latinského slovníku Kucharského (2003), je sloučenina záporu in, znamenající opak slova validus, což značilo zdravý či silný

Handicap –

původ tohoto slova není příliš jasný. Některé zdroje, jako Švestková (2010), uvádí, že slovo handicap vzniklo z anglického hand in cap (hand – ruka, cap – čepice) neboli žebrák. Odbornou definicí pojmu handicap se věnovala Světové zdravotnické organizace – WHO (1980), která mu v publikaci International Classification

of

Impairment,

Disability

and Handicap – ICIDH, dala přesný význam, když ho označila za sociální dimenzi zdravotního postižení. Postižení –

dle definice uvedené v klasifikaci WHO (1980) jde o jakékoliv omezení nebo ztrátu (vyplývající z vady) jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost označují za normální.

Defekt -

je dle WHO (1980) definován jako jakákoliv ztráta či abnormálnost fyziologické nebo anatomické funkce.

Disabilita –

tento pojem by dle nové klasifikace WHO (2001) měl být odpovídajícím ekvivalentem pojmu zdravotní postižení. Vychází z anglického pojmu disability – schopnost, z čehož vyplývá, že doslovně přeložen tento pojem značí různě schopný. Tento termín se v posledních letech začíná objevovat i v české společnosti, je ovšem zatím užíván je zřídka.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Pro potřeby dalšího textu bude práce využívat pro označení osob se zdravotním postižením kromě tohoto zmíněného výrazu i zkratku OZP či výraz osoby s disabilitou. 2.2.1

Definice postižení – disability

Problematikou hodnocení a klasifikace disability se důkladně začala zabývat společnost World

Health Organization

(2001), která

zveřejnila dokument

International

Classification of Functioning, Disability and Health, dále jen ICF. Klasifikaci ICF přeložila do češtiny a upravila pro české čtenáře Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Následně dokument vydala v roce 2010 pod názvem Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Tato klasifikace, jak je v samotné klasifikaci NRZP (2010) uvedeno, se jasně snaží zdůraznit důležitost této problematiky a vyjádřit fakt, že každý z nás se s disabilitou může setkat. Klasifikace dále dává do souvislosti jak odbornou tak politickou stránku uvedené problematiky a snaží se vytvořit srozumitelný a jasný koncepční rámec, umožňující společnosti další rozvoj v této oblasti. Samotná definice disability, jak vyplývá z NRZP (2010), byla dlouhou dobu nepřesná a nejasná. Již v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, vydané OSN (2006), která v České republice vstoupila v platnost 28. října roku 2009, je jasná zmínka o absenci definice disability, která je ponechána v pravomoci členských států. Můžeme se tedy nepochybně domnívat, že v důsledku toho docházelo k rozdílné klasifikaci v jednotlivých státech a tedy nebylo možno relevantně srovnávat statistické údaje. Jediné statistické šetření v České republice, které bylo provedeno Českým statistickým úřadem (2007) a důkladně o něm pojednává kapitola 3.1, za jedinou výchozí definici zdravotního postižení ustanovila tuto definici: „Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento nepříznivý stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby.“ Jak je uvedeno v dokumentu NRZP (2010), jako jediná a mezinárodně srovnatelná definice disability byla v Praze roku 2006 přijata dle návrhu zveřejněného v ICF následující definice: „Disabilita je snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem (zdravotní kondicí) setkává s bariérami prostředí.”

2.3 Druhy postižení Na vnitřní diferenciaci skupiny osob s disabilitou je možné pohlížet z několika hledisek. Další text se bude věnovat pravděpodobně nejběžnějším dělením. Prvním je dělení dle intenzity, či hloubky postižení, dalším modelem je následně diferenciace dle převládajícího zdravotního postižení. 2.3.1

Dělení dle hloubky postižení

Zákon o zaměstnanosti (2004), dále jen ZoZ, definuje osoby se zdravotním postižením jako fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím (dále osoby s těžším zdravotním postižením), či druhém nebo prvním stupni. Skutečnost, že je fyzická osoba osobou se zdravotním postižením dokládá dle zákona posudkem o invaliditě, nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Dle projektu SPCSR (2012) se posouzení stupně invalidity provádí dle lékařských hledisek vycházejících z klasifikace MKF. Tyto postupy projekt považuje za stabilní a univerzální systém posuzování. Projekt dále zdůrazňuje možnost využití získaného posudku pro více účelů – například důchodový systém a pro potřeby zaměstnávání. Bohužel

tyto

postupy

posuzování

projekt

dále

vyhodnocuje

jako

zaostalé

a neodpovídající moderním požadavkům trhu práce a mnohdy neposkytují skutečný


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 odraz pracovního potenciálu. Jmenovaný projekt zmiňuje, že postupy hodnocení dle MKF nejsou v praxi dobře přijímány. ČSSZ (2013) vysvětluje význam tří stupňů invalidity takto: ,,Jedná se o tři rozmezí procentního poklesu pracovní schopnosti zapříčiněného dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.“ Zákon o důchodovém pojištění (2011) dokládá, že za pokles pracovní schopnosti považujeme pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost z důvodu omezení smyslových, tělesných a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u osoby před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. První stupeň invalidity Tento stupeň invalidity může být Zákonem o důchodovém pojištění (2011) přidělen osobě, u které poklesla pracovní schopnost nejméně o 35%, nejvíce však o 49%. Tento stupeň invalidity není na člověku mnohdy viditelný, jak je uvedeno v příručce BPS (2012), jedná se například o diagnózy jako lupénka, alergie, osoby po rakovině nebo transplantaci kostní dřeně. Druhý stupeň invalidity Zákon o důchodovém pojištění (2011) definuje druhý stupeň invalidity, pokud poklesne u sledované osoby pracovní schopnost nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%. Jedná se tedy o střední stupeň invalidity. Před novelou zákona v roce 2012 byl tento stupeň invalidity považován za částečnou invaliditu. Dle příručky BPS (2012) osobou ve druhém stupni invalidity může být například člověk, který má revmatoidní artritidu, roztroušenou sklerózu či problém s pohyblivostí. Třetí stupeň invalidity Jak je patrné ze Zákona o důchodovém pojištění (2011) v případě třetího stupně invalidity se jedná o nejvyšší stupeň postižení, který je doprovázen poklesem pracovní


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 schopnosti nejméně o 70% z běžné pracovní schopnosti. Většinou se jedná o osoby kde je na první pohled znát určité postižení. Před změnou zákona v roce 2012 byl třetí stupeň invalidity nazýván plnou invaliditou. 2.3.2

Dělení dle převládajícího zdravotního postižení

Dle publikace Skřehota (2009) se česká struktura dělení osob s disabilitou opírá o informace získané od zaměstnavatelů, respektive Úřadů práce. Dle zdroje jsou tedy postižení dělena v zásadě do těchto skupin:

Tělesná postižení

Zraková postižení

Sluchová postižení

Mentální postižení

Duševní postižení

Vnitřní postižení

V jiných zdrojích, jako je například Krhutová (2005), jsou uváděny i další skupiny – jako kombinované postižení či nemocní civilizačními chorobami. Graf 1 Podíly skupin osob s disabilitou dělené dle převládajícího stupně postižení

Zdroj: ČSÚ (2008) – vlastní úprava

V uvedeném grafu 1 můžeme sledovat procentní podíly jednotlivých skupin osob s disabilitou dělené dle převládajícího stupně postižení. Jako 100% je brán celkový počet osob s disabilitou, dle šetření ČSÚ (2008).


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Nejvíce početnou skupinou jsou osoby s postižením vnitřních orgánů – tvoří 38% z celkového počtu osob s disabilitou. Téměř identický procentní podíl tvoří osoby s tělesným postižením, spolu s osobami s postižením vnitřních orgánů tvoří tedy bezmála tři čtvrtiny z celkového počtu osob s disabilitou. Zbylou jednu třetinu z celkového počtu OZP tvoří s velice podobným procentním zastoupením osoby se zrakovým, sluchovým, mentálním a duševním postižením. Pokud se zaměříme na oblast zaměstnávání OZP dle jejich převládajícího druhu postižení, můžeme zmínit řešení projektu HR 184/09, zveřejněného v publikaci Skřehota (2009). Ve výsledcích tohoto projektu bylo jasně prokázáno, že v případě osob s postižením pohybového ústrojí se jedná o nejlépe zaměstnatelnou skupinu OZP. Osoby s tělesným postižením tvoří, jak dále uvádí zdroj, celých 50,7% z celkového počtu zaměstnaných osob s disabilitou. Dalším zajímavým údajem tohoto šetření je

bezpochyby

informace,

že

osoby

s postižením

vnitřních

orgánů

tvoří

35% z celkového počtu zaměstnaných osob s disabilitou.

2.4 Legislativní opatření České republiky Jak je doloženo dále v analytické části práce, OZP patří mezi nejpočetnější minoritní skupiny ohrožené znevýhodněním na trhu práce a sociálním vyloučením. Česká legislativa se snaží tuto nerovnou situaci zlepšit, proto přijímá nejrůznější legislativní opatření k ochraně osob s disabilitou na trhu práce. Již Listina základních práv a svobod (1993) vymezuje v článku 29 formu ochrany osob s disabilitou. Listina píše o právu na ochranu zdraví při práci a zvláštní pracovní podmínky, dále pak o právu na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a pomoc při přípravě na povolání. Kroky potřebné k uskutečnění výše zmíněného jsou upraveny v zákonech ČR. Prvním a nejvyšším právem je právo zajišťující rovný přístup a práva pro osoby se zdravotním postižením, který zmiňuje ZoZ (2004). Ve svém znění se zákon odkazuje


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 na antidiskriminační zákon. Jednotlivá opatření jsou konkretizovány a charakterizovány v dále zmíněných zákonných opatřeních. 2.4.1

Podpora na otevřeném trhu práce

ZoZ (2004) ustanovuje určitá opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu dvěma způsoby – sankčním a pobídkovým. Prvním z nich je zákonem ustanovený povinný podíl zaměstnaných OZP. Zákon se tedy dostupnými prostředky snaží donutit zaměstnavatele, aby zaměstnávali osoby s disabilitou. Pro společnosti, které ze zákona nemusí plnit povinný podíl, naopak zákon připravuje finanční pobídky a zvýhodnění pokud zaměstnají OZP. 2.4.1.1

Povinný podíl zaměstnaných OZP

Velice zásadním opatřením státu v této problematice je ustanovení v ZoZ (2004), kde § 81 stanovuje zákonnou povinnost pro zaměstnavatele s více jak 25 zaměstnanci zaměstnat 4% osob se zdravotním postižením z celkového počtu jeho pracovníků. Tento povinný podíl mohou zaměstnavatelé, dle § 81 zákona plnit některým z těchto způsobů, nebo jejich libovolnou kombinací: -

zaměstnáním OZP v pracovním poměru,

-

náhradním plněním,

-

odvodem do státního rozpočtu.

Výpočet povinného podílu se dle ZoZ (2004) provádí pomocí průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, který zaměstnavatelé zjišťují podle § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb. (dále jen vyhlášky). Z tohoto zjištěného počtu zaměstnanců je tedy 4% povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením, který musí zaměstnavatel zaměstnat. Pokud se rozhodne zaměstnavatel pro řešení povinného podílu způsobem přímého zaměstnání osoby s disabilitou, dle zákona se počet OZP vypočítá stejným způsobem jako průměrný přepočtený počet zaměstnanců. Pro výpočet průměrného ročního počtu zaměstnaných OZP se dle zákona osoba s třetím stupněm invalidity započítává třikrát.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Znamená to tedy, že v případě, že zaměstnavatel zaměstná jednu osobu s těžším zdravotním postižením, vyrovná se to situaci, kdy by zaměstnával tři osoby s nižším stupněm postižení. V případě, že zaměstnavatel nezaměstná dostatečný počet osob s disabilitou, musí tento počet dorovnat jiným způsobem plnění povinného podílu. Takzvané náhradní plnění je formulováno ZoZ (2004) jako odebírání výrobků nebo služeb realizované od subjektů z chráněného trhu práce uvedených v § 81 zákona o zaměstnanosti (pro potřeby dalšího textu jen dodavatelé náhradního plnění). Mezi tyto subjekty patří dle zákona zaměstnavatelé zaměstnávající více jak 50% OZP, nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobami s disabilitou a nezaměstnávají žádné zaměstnance. Výpočet počtu OZP, které můžeme započítat do náhradního plnění, se provede dle § 8 vyhlášky tak, že se cena všech nákladů na náhradní plnění (bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí daného kalendářního roku. Výsledek výpočtu znamená počet OZP, které můžeme započítat do náhradního plnění. Dle ZoZ (2004), odvod do státního rozpočtu činí 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnat. V případě, že zaměstnavatel kombinoval dvě předchozí formy plnění povinného podílu, dle zákona vypočítá odvod do státního rozpočtu tak, že od povinného podílu zaměstnaných OZP odečte skutečně zaměstnané osoby s disabilitou a počet osob připadající na odvedené náhradní plnění. Výsledek následně vynásobí zmíněným 2,5 násobkem průměrné mzdy. Jak dále vyplývá ze zákona, zaměstnavatel poukazuje finanční prostředky do státního rozpočtu pomocí Úřadů práce ČR a to nejpozději do 15. února následujícího roku. Každý zaměstnavatel, který zaměstnává více jak 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je dle § 83 ZoZ (2004) povinen do 15. února písemně nahlásit Úřadu práce ČR plnění povinného podílu za uplynulý rok a způsob jeho plnění. Formulář, který se vyplňuje a zasílá na Úřad práce ČR, naleznete v příloze.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příspěvky na zaměstnávání OZP

2.4.1.2

Pro podniky, které nezaměstnávají více jak 25 zaměstnanců, nemají tedy dle Zákona o zaměstnanosti (2004) povinnost zaměstnávat povinný podíl OZP, je připraveno několik druhů finančních zvýhodnění. Těchto zvýhodnění mohou využít i podniky s více jak 25 zaměstnanci. Mezi nejvíce zásadní výhody zákon řadí: -

slevu na dani,

-

příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa,

-

příspěvek na provozní náklady chráněného pracovního místa.

Stěžejním kritériem pro nárok na určitý typ zvýhodnění je způsob zaměstnávání osob s disabilitou. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává OZP v běžném pracovním poměru, má nárok pouze na zvýhodnění v podobě slevy na dani. Pokud ale chce mít zaměstnavatel nárok na další uvedené výhody, musí dle zákonného postupu vytvořit chráněné pracovní místo (dále jen CHPM). V tomto případě následně vzniká nárok na další možnosti zákonných výhod, musí ovšem splnit všechny podmínky uvedené v zákoně. O slevu na dani může zažádat dle Zákona o daních z příjmu (1992) jakýkoliv zaměstnavatel zaměstnávající v pracovním poměru OZP i bez vymezení CHPM. Maximální výše slevy činí ročně dle zákona 18 000 Kč u osob s lehčím zdravotním postižením a 60 000 Kč u osob s těžším zdravotním postižením. Celková výše slevy se odvíjí jak od stupně postižení, tak od celkové roční odpracované doby a dále od průměrné měsíční mzdy za 1. až 3. čtvrtletí uplynulého roku. Pokud zaměstnavatel zřídí chráněné pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením, může dle Zákona o zaměstnanosti (2004) zažádat pomocí Úřadu práce ČR o příspěvek na jeho zřízení. Výše příspěvku může činit, jak se uvádí v zákoně, maximálně

osminásobek

průměrné

měsíční

mzdy

v národním

hospodářství

za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V případě osoby s těžším zdravotním postižením se dle zákona jedná o dvanáctinásobek průměrné mzdy. 11 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Úřad

práce

ČR

může

zaměstnavateli

se

zřízeným

CHPM

dle

Zákona

o zaměstnanosti (2004) poskytnout na základě vzájemné dohody příspěvek na částečnou úhradu vynaložených provozních nákladů na CHPM. Zákon ovšem zároveň upravuje, že dohoda o příspěvku je možná až po uplynutí 12 měsíců od obsazení, nebo vymezení CHPM. Roční výše příspěvku může činit dle zákona nejvíce 48 000 Kč za rok. 2.4.2

Podpora na chráněném trhu práce

Chráněným pracovním trhem lze dle MPSV (2009) nazvat takové prostředí zaměstnavatele kde převažuje počet zaměstnanců se zdravotním postižením nad počtem ostatních zaměstnanců. Jedná se tedy především o podniky zaměstnávající více jak 50% OZP a osoby s disabilitou pracující jako OSVČ. Z chráněného trhu práce se také dle Zákona o zaměstnanosti (2004) dají odebírat výrobky a služby náhradního plnění pro podniky s povinností zaměstnávání povinného podílu OZP. 2.4.2.1

Zaměstnavatelé zaměstnávající 50% OZP

Specifické výhody stát dle Zákona o zaměstnanosti (2004) poskytuje skupině zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají v pracovním poměru více jak 50% zaměstnanců se zdravotním postižením. Stejně jako na volném pracovním trhu jsou i pro chráněný pracovní trh dle Zákona o zaměstnanosti (2004) poskytovány příspěvky na zřízení a provoz chráněného pracovního místa. Hlavním z dalších výhod je v ZoZ (2004) vymezená možnost poskytnutí příspěvku na podporu formou úhrady vynaložených mzdových a dalších nákladů v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy OZP a dalších odvodů. V zákoně je ale zároveň stanovena maximální možná výše příspěvku čítající 8 000 Kč měsíčně. Zaměstnavatel si také může po 12 měsících od vymezení CHPM, jak je uvedeno v zákoně, zažádat o navýšení této částky až o 2 000 Kč.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jako ochrana proti nezákonnému zneužívání dodávání náhradního plnění je v ZoZ (2004) zahrnuto také omezení poskytování náhradního plnění v maximální výši šestatřicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každého zaměstnance v pracovním poměru. Dle příručky BPS (2012) je Česká republika společně se Slovenskem posledními zeměmi EU, které umožňují splnění povinného podílu zaměstnaných OZP nákupem náhradního plnění. Dle příručky lze tedy očekávat, že tato forma plnění do budoucna zcela vymizí. Dalším zvýhodněním státu pro zaměstnavatele na chráněném pracovním trhu je dle Zákona o veřejných zakázkách (2006) zvýhodnění zaměstnavatelů mezi uchazeči o veřejné zakázky. Dle zákona se ovšem jedná pouze o zakázky podlimitní, kterých je dle SPCSR (2012) minimum, výsledkem tedy je jen proklamace zvýhodnění s malým obchodním výsledkem pro zaměstnavatele. 2.4.2.2

Osoba se zdravotním postižením pracující jako OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná se zdravotním postižením si dle ZoZ (2004) může také zažádat o vymezení chráněných pracovních míst a také si může nárokovat příspěvky na jejich založení a další náklady za stejných podmínek jako je uvedeno v předchozích subkapitolách. Stejně jako zaměstnavatelé s více než 50% zaměstnanci s postižením, tak i OSVČ s disabilitou může poskytovat výrobky a služby jako náhradní plnění pro společnosti s povinností povinného podílu. 2.4.3

Vytvoření chráněného pracovního místa

Pomocí žádosti o vymezení CHPM podané na místně příslušný Úřad práce ČR může, dle ZoZ (2004) každý zaměstnavatel, který nemá v evidenci daní zachyceny žádné daňové nedoplatky, zažádat o vymezení a zřízení CHPM. Nově od 1. 1. 2012 je v zákoně zavedeno opatření, že CHPM musí být pro konkrétního zaměstnance, s určenou diagnózou, a jasně vymezenou náplní práce. Před uzavřením dohody


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 s úřadem práce může úřad dle zákona provést šetření u zaměstnavatele, zda splnil všechny zákonné požadavky. V případě kladného vyřízení žádosti a zřízení CHPM je Úřadem práce ČR podle zákona poskytován příspěvek na pořízení nutného vybavení pro vznik pracovního místa pro OZP. Dále je v zákoně uvedena povinnost obsazovat zřízené CHPM osobami se zdravotním postižením po dobu 3 let. 2.4.4

Další legislativní opatření

Dalším důležitým zákonným opatřením státu je stanovená výše minimální mzdy. Nařízením vlády č. 246/2012 Sb. se s účinností od 1. ledna 2013 ruší dříve používaná speciální sazba minimální mzdy pro OZP. Před tímto datem bylo zákonem ustanoveno, že minimální mzda pro osoby s těžším zdravotním postižením bude rovna 50% normální minimální mzdy, a pro OZP s lehčím zdravotním postižením pak 75% minimální mzdy. Od 1. ledna 2013 je dle nařízení vlády minimální mzda pro všechny zaměstnance jednotná. Dle MPSV (2012b) je základní sazba minimální mzdy pro 40 hodinovou týdenní pracovní dobu stanovena na 8 000 Kč za měsíc, nebo 48,10 Kč za hodinu.

2.5 Teoretické zdroje z oboru zaměstnávání OZP Při získávání zdrojů k vybrané problematice byly podrobeny zkoumání publikace nejvýznamnějších autorů v oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů. Rešerše byla provedena k publikacím Koubka, Armstronga, Bedrnové a Bělohlávka. 2.5.1

Experti na oblast personalistiky

Profesor Josef Koubek je velice váženou osobností v oblasti personalistiky, vydal, dle samotného Koubka (2007), více než 350 publikací a mnoho z nich v zahraničí. Některé jeho publikace se používají jako učební texty pro studenty personalistiky. K podrobné rešerši byla vybrána jeho publikace z roku 2007 s názvem Řízení lidských zdrojů – Základy moderní personalistiky, jedná se o velice rozsáhlou publikaci zahrnující kompletní problematiku tématu řízení lidských zdrojů, stejně jako ostatní


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zmiňované publikace ovšem postrádá jakoukoliv zmínku o problematice zaměstnávání osob s disabilitou. František Bělohlávek se zabývá, dle informací zveřejněných na internetových stránkách brněnské Business school (2007), personální oblastí od roku 1974. Je autorem mnoha publikací zaměřujících se na personální techniky a management. Pro zpracování tématu se práce zaměřuje na jeho publikaci s názvem Jak vést a řídit lidi z roku 2005. Při důkladné rešerši bylo ovšem zjištěno, že se ve své publikaci v žádné z kapitol nezmiňuje o zaměstnávání osob s disabilitou. Dalším světoznámým autorem je Michael Armstrong, vydal nespočet publikací, zabývajících se personální a manažerskou oblastí. V jeho nejnovější publikaci z roku 2011 přeložené do českého jazyka s názvem Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi, ani ve starší publikaci z roku 2007 s názvem Řízení lidských zdrojů se autor nevyjadřuje k problematice disability v personalistice. Ve studijním textu z předmětu personální management, vydaný roku 2008 Vysokou školou ekonomie a managementu, na které se podílel autorský kolektiv tvořený Otakarem Němcem, Petrem Bucmanem a Martinem Šikýřem, a jenž má sloužit jako hlavní studijní materiál v několika předmětech oblasti personalistiky, také není širší zmínka o problematice či praktikách zaměstnávání osob s disabilitou. Jediná studijní publikace kde se vyskytuje zmínka o problematice, kterou se zabývá tato práce, je publikace s názvem Podniková kultura autorů Lenky Hajerové – Müllerové a Zdeňka Šimka. Hajerová – Müllerová (2011) věnuje dokonce celé subkapitoly problematice Diversity managementu a Společenské odpovědnosti firem, o které konkrétněji pojednává kapitola 2.6 této práce. Z provedené rešerše literatury vyplývá, že se jedná o poměrně novou problematiku, která si pomalu hledá cestu k uvedení do učebních textů, ve většině z nich ovšem, a to bohužel, jakoukoliv zmínku postrádáme.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 2.5.2

Obecná veřejnost

Tématika osob se zdravotním postižením se stále více dotýká jak české tak i světové společnosti. Z důvodu stále větší humanizace společnosti se tento problém dostává na povrch, zejména díky médiím. Jak ve svém článku uvádí Patrik Nacher (2011) zejména díky sdělovacím prostředkům se rozšiřuje povědomí o těchto lidech. Nacher dále zdůrazňuje, že díky novinářům se také vyvíjí užitečný tlak na státní správu. Dalším signálem stále stoupajícího zájmu jsou nejrůznější akce zaměřené na zviditelnění a podporu OZP. K těmto akcím můžeme řadit například i letní paralympijské hry v Londýně v loňském roce, které sklidily velkou vlnu publicity. Nezanedbatelným zdrojem informací o problematice osob s disabilitou jsou různé nadace a fondy, které se přímo zaměřují na podporu, osvětu o informovanost OZP, a uskutečňují nejrůznější projekty spojené s touto tématikou. Takovými organizacemi jsou například Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP), Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) a spousta dalších.

2.6 Společenská odpovědnost firem CSR V posledních letech se stává stále progresivněji probíranou strategií firem zaměření na společenskou odpovědnost firem, neboli Corporate social responsibility (CSR). Jak uvádí Harvard Kennedy School (2008) strategie CSR zahrnuje nejen to, jak společnosti nakládají se svým ziskem, ale také jakým způsobem postupují při jeho získávání. Klíčovou je dle zdroje odpovědnost firem za dopady jejich činnosti v ekonomické, sociální i environmentální rovině. Nutno však podotknout, že tento způsob podnikání

je založen na dobrovolnosti.

Pro tuto práci je klíčová sociální rovina CSR, nebo také jinak sociální pilíř CSR, který se dle Hajerové – Müllerové (2011) mimo jiné zaměřuje na problematiku kontinuální péče o rozvoj a vzdělávání zaměstnanců či cílené zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatel.



 Analytická část Ve své analytické části se práce pokusí dostát svých určených cílů. Provede analýzu statistického šetření zabývající se problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílenou zejména na celkový počet skupiny OZP, její věkovou strukturu, nejvyšší dosažené vzdělání či ekonomickou aktivitu. Další část analytické části práce bude věnována právním a finančních aspektům zaměstnávání OZP. V první části bude provedena komparace zákonných opatření před reformou v roce 2012 a po ní, s vyhodnocením dopadu na současný trh práce. Druhá část bude věnována hluboké analýze finančních aspektů zaměstnávání OZP pro zaměstnavatele s uvedením dvou modelových příkladů zaměstnání osob s disabilitou. Subkapitola zaměřená na vyhodnocení společenských aspektů zaměstnávání OZP se snaží zodpovědět otázku, zda ovlivňuje zaměstnání OZP společnost, případně jakým způsobem. Pozornost je zde věnována i konceptu společenské odpovědnosti firem. V části o sorpční schopnosti trhu práce nastíní, zda je pracovní trh v českých podmínkách schopen pojmout takový počet uchazečů o práci, jak z řad běžných občanů tak skupiny OZP, v závěru také navrhne řešení, jak je možné situaci řešit. Závěr analytické části je věnován strategii dalšího vývoje podpory zaměstnanosti v ČR.

3.1 Statistické šetření o osobách se zdravotním postižením Při analýze dostupných pramenů ke zkoumané problematice bylo zjištěno, že jediným dostupným šetřením, které se přímo týká osob s disabilitou, je šetření provedené ČSÚ pod vedením Mgr.Vladimíry Kalnické a to v roce 2007. Toto šetření je vůbec prvním šetřením v České republice zabývající se osobami se zdravotním postižením. Jak je uvedeno v tištěné publikaci Kalnické a Votinského (2008), identické šetření by se mělo konat každé tři roky. Znamená to tedy, že další šetření mělo být provedeno v roce 2010, podklady ovšem nikde zveřejněny nejsou.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Situaci vysvětluje na dotaz spoluautorka publikace Mgr. Vladimíra Kalnická následovně: ,,Vzhledem ke snížení finančního rozpočtu se plánované šetření v roce 2010 nekonalo. Z nařízení vlády proběhne až v letošním roce, sběr dat se uskuteční od dubna do září tohoto roku. Výsledky z nového šetření budou k dispozici v první polovině roku 2014.“ Dle ČSÚ (2008), bylo již v roce 2003 usnesením vlády ČR uloženo Českému statistickému úřadu zajistit koordinaci tvorby statistiky o občanech se zdravotním postižením, s cílem vytvoření konzistentního systému statistických informací v této oblasti. Jak dále uvádí zdroj, následoval vznik meziresortní pracovní skupiny pod vedením ČSÚ a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) složený nejen z expertů na danou problematiku, ale i ze zástupců organizací osob se zdravotním postižením. Prvním úkolem této skupiny bylo, jak je uvedeno dále, provést inventarizaci dostupných zdrojů a informací, které přineslo zjištění, že disponibilní informace jsou roztříštěny dle rozdílných hledisek do několika obtížně porovnatelných zdrojů dat. Jak se tato práce zmiňuje již v dřívějších kapitolách, největším problémem se tedy ukázala nejednoznačná definice postižení, z tohoto důvodu nebylo možné provést relevantní srovnání dat. Jak dále uvádí ČSÚ (2008), z důvodu nesrovnatelnosti předchozích dat, byl pracovní skupinou ČSÚ navržen nový jednotný způsob zjišťování dat, který byl po úspěšném pilotním šetření schválen v roce 2005 vládou ČR. Mezi lety 2005 a 2006 byl pracovní skupinou, jak dále uvádí publikace, zpracován dotazník, který byl až do roku 2007 upravován. Následně, jak je uvedeno dále, v květnu roku 2007 byl dotazník rozdán předem náhodně vybraným praktickým lékařům pro dospělé, děti a mládež, kteří ho dle zadaných pokynů vyplnili. Šetření se dle ČSÚ zúčastnilo 548 lékařů, kteří od května do září roku 2007 vyplnili a odeslali 10 645 dotazníků. Mezi hlavní cíle toho šetření, dle ČSÚ, patřilo zjištění o základních charakteristikách osob se zdravotním postižením, zejména věku a pohlaví, dále vzdělanostní úrovni, rodinném stavu, zdravotní situaci, bydlení či ekonomické aktivitě.



Počet osob se zdravotním postižením

Prvním z hlavních řešených problémů v šetření ČSÚ (2008) byl celkový počet osob se zdravotním postižením. V následující tabulce je znázorněn celkový počet obyvatel ČR -údaj z 31. 12. 2006, zveřejněný ČSÚ (2013a), a počet osob se zdravotním postižením. Z tabulky 1 vyplývá, že v roce 2007 patřilo v České republice téměř 10% obyvatel ke skupině osob se zdravotním postižením. Tabulka 1 Počet osob se zdravotním postižením v roce 2007 dle věkového rozdělení Celkem 0-14 let 15-29 let 30-44 let 45-59 let 60-74 let 75 a více let

Populace ČR 10 287 189 1 479 514 2 175 672 2 312 929 2 195 646 1 462 586 660 842

OZP 1 015 548 46 208 60 621 101 331 245 743 283 274 276 774

% OZP 9,9% 3,1% 2,8% 4,4% 11,2% 19,4% 41,9%

Zdroj: ČSÚ (2008) – vlastní zpracování Při podrobné analýze věkového rozložení osob se zdravotním postižením zjistíme, jak je patrné z následujícího grafu 2, že pouhých 40% z celkového počtu osob se zdravotním postižením je v kategorii pracovně aktivního věku, tedy mezi 15 a 60 lety. Graf 2 Věkové rozložení osob se zdravotním postižením v roce 2007

Zdroj: ČSÚ (2008) – vlastní zpracování Nadpoloviční většina osob s disabilitou jsou osoby starší 60 let. Z výše uvedeného grafu je také odvoditelné, že se zvyšujícím se věkem dochází k větší míře výskytu disability.



Ekonomická aktivita OZP

Míra ekonomické aktivity osob s disabilitou, dle ČSÚ (2008), je ovlivněna řadou faktorů pramenících mimo jiné ze zdravotního omezení jednotlivce a jeho specifik, efektivity a úsilí sociální politiky, ze situace na pracovním trhu, ale také například míry rozvoje a celkového nastavení sociálních služeb. Český statistický úřad provedl v rámci šetření o zdravotně postižených osobách v České republice také výzkum týkající se zaměstnanosti osob s disabilitou. Výsledky této části výzkumu shrnuje následující graf 3. Graf 3 Ekonomická (ne)aktivita osob s disabilitou

Zdroj: ČSÚ (2008) – vlastní zpracování Údaje v uvedeném grafu 3 jsou zpracovány z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel se zdravotním postižením. Jak z uvedeného šetření v roce 2007 vyplývá, nadpoloviční většina (celkem 52%) jsou osoby, které nedochází do zaměstnání, z toho jen 9% jsou registrovaní nezaměstnaní na úřadu práce. Minoritní skupinu, kterou jsou výdělečně činné osoby s disabilitou (28% z celkového počtu ekonomicky aktivních OZP), dle údajů z šetření ČSÚ (2008), tvoří čtyři pětiny osob v zaměstnaneckém poměru a jedna pětina osob samostatně výdělečně činných. Celkový počet nezaměstnaných OZP je, dle šetření z roku 2007 celých 365 445. Jak ovšem uvádí Hana Potměšilová (2011) ve svém článku, předpokládaný celkový počet nezaměstnaných


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 OZP v roce 2011 je přes 400 000 osob. Toto tvrzení jasně naznačuje stále se v čase zvyšující počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Pokud bychom chtěli porovnat rozdíl mezi zaměstnaností osob s disabilitou a celé populace České republiky můžeme shledat opravdu značné rozdíly, jak znázorňuje graf číslo 4. V grafu jsou porovnávány různé ekonomické aktivity OZP a celé populace, do absolutní hodnoty jsou zahrnuty pouze osoby starší 15 let. Graf 4 Porovnání ekonomické aktivity osob s disabilitou a celé populace ČR

Zdroj: ČSÚ (2008) – vlastní zpracování Z grafu 4 jsou zcela zřejmé rozdíly mezi zaměstnaností OZP a celou populací ČR, největší část populace tvoří osoby zaměstnané, nebo osoby samostatně výdělečně činné, zatímco většinu OZP tvoří nepracující důchodci. Tato situace je zcela pochopitelná, když přihlédneme k tomu, že dle šetření ČSÚ (2008), největší podíl OZP tvoří osoby starší 60 let, kde většina spadá do důchodového věku, nehledě na zvyšující se náchylnost ke zdravotním komplikacím osob vyššího věku.

3.2 Finanční a právní aspekty zaměstnávání OZP Celkovou problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením ovlivňuje několik ekonomických a právních aspektů. V prvé řadě se snaží o jistou podporu stát svými zákonnými opatřeními. Na tyto právní aspekty se snaží ať už ve větší nebo menší míře


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 reagovat zaměstnavatelé. Někteří plní právní povinnosti povinného podílu a jiní jsou motivování pobídkami k nepovinnému zaměstnání OZP. Jsou ale tyto pobídky dostatečné? Vyplatí se zaměstnavateli zaměstnávat osoby s disabilitou? Pomohla změna zákona ke zlepšení situace na trhu práce OZP? Na tyto a jiné otázky zodpoví následující subkapitoly. 3.2.1

Změna zákona a její důsledky

Neustále se lety zvyšující počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením, jak dokládá Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost vydaný ESF v ČR (2013), stále vyvolává diskuse a návrhy na různé změny zákona. Bohužel, jak dále uvádí zdroj, i přes přijímaná opatření na podporu zaměstnávání osob s disabilitou stále přetrvává jejich vysoká nezaměstnanost. Zatím poslední změna zákona vešla v platnost 1. 1. 2012, byla jí konkrétně novela Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., kde došlo ke značným a velice podstatným změnám v oblasti zaměstnávání osob s disabilitou. Tato změna byla podnícena, dle MPSV (2012b), zejména z důvodu nedostatečnosti a častého zneužívání dříve platného zákona ze strany zaměstnavatelů. Před rokem 2012, byla právní úprava a definice přístupu k zaměstnávání OZP zakotvena v zákoně o zaměstnanosti, který vešel v platnost 1. 10. 2004. Dle Halířové (2013), která byla spoluautorkou sborníku analýz projektu Equal, tato právní úprava vycházela z Úmluvy mezinárodní organizace práce z roku 1983. V posledních letech před rokem 2012, dle doloženého tvrzení MPSV (2012b) docházelo ke značnému nárůstu počtu zaměstnavatelů požadujících příspěvek na zaměstnávání OZP, také se v průběhu let výrazně zvyšovaly finanční výdaje státu na tuto podporu. Nečestní zaměstnavatele začali různými kličkami, jak je uvedeno dále ve zdroji, zneužívat podpory státu k vlastnímu obohacení, aniž by zaměstnávali OZP. Nejrazantnější změnou zákona od roku 2012 je tedy bezpochyby redukce příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zcela ze zákona od roku 2012 mizí institut chráněných pracovních dílen, který nahrazuje pouze vymezení CHPM. Dalším


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 omezením oproti již neplatnému zákonu je v poskytnutí příspěvku na zaměstnání OZP, pouze pokud je vymezeno CHPM. Před rokem 2012 tato možnost byla i bez vymezení CHPM, proto dle MPSV (2012b) docházelo k častému obcházení zákona, kdy zaměstnavatelé žádali o příspěvky na OZP, kterou ve skutečnosti vůbec nezaměstnávali. Co se týče nástroje tzv. náhradního plnění, stalo se velice spornou záležitostí, Hlaváčková (2012) ho ve svém příspěvku nazývá dokonce kontroverzním nástrojem státu. Jak uvádí dále, na jedné straně se snaží motivovat podniky na volném trhu práce ke spolupráci s chráněným trhem práce, na straně druhé se ovšem stalo obchodním nástrojem. V posledních letech podíl realizovaného obratu na 1 CHPM, dle Hlaváčkové prudce narostl, a náhradní plnění se stalo čistě účetně – obchodní transakcí. Z tohoto důvodu byl stanoven maximální roční limit prodaných objemů výrobků a služeb na jedno CHPM. K uvedené problematice se vyjádřil i v rozhovoru pan Jiřele (2013), který uvádí, že před změnou zákona často docházelo k tzv. přefakturaci náhradního plnění, kdy zaměstnavatelé v podstatě jen na papíře zaměstnávali OZP a obchodovali s náhradním plněním. Tomuto jednání se také snaží svou změnou zákon vyvarovat. Formu pomoci zaměstnavatelům projevil nově platný zákon například zrušením ohlašovací povinnosti v případě volného pracovního místa pro OZP. Důvodem bylo zejména, dle SPCSR (2012) ulehčení administrativní zátěže pro zaměstnavatele. Můžeme ovšem namítat, že tímto krokem budou chybět data pro statistická šetření a monitoring aktuální situace volných pracovních míst pro osoby s disabilitou. Za značný nedostatek můžeme ovšem považovat, že ve změně zákona nebyla upravena sazba slevy na dani, která je dle Zákona o dani z příjmu (1993) platná již od roku 1997. Takto zastaralé sazby nezohledňující nárůst inflace mohou zcela ztrácet motivační účinnost u zaměstnavatelů dobrovolně zaměstnávajících OZP. Dalším nedostatkem se může jevit fakt, že v novele zákona nejsou jakýmkoliv způsobem upraveny odvody do státního rozpočtu. Peníze, které podniky odvedou


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 do státního rozpočtu, propadnou státu a už nemohou podporovat další aktivity spojené se zaměstnáváním OZP. Možností je, dle článku Krásy (2013), akceptování příkladu ze zahraničních států jako je například Rakousko a případné zavedení podobného systému v ČR. Krása doplňuje, že v zahraničí je běžnou praxí, že finanční prostředky odváděné do státního rozpočtu, jsou dále využity ve speciálních fondech na podporu OZP. Na vyhodnocení úspěšnosti nebo neúspěšnosti změny zákony je v tuto chvíli příliš brzy. Statistická šetření vyhodnocující aspekty a dopady změny v minulém, tedy prvním roce po změně, stále nejsou vyhodnocena. Novela zákona a její dopady se v praxi projevují pomalu a vyhodnocení je vhodnější s delším časovým odstupem. Již dnes ovšem například paní Potměšilová (2013), ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, vyjadřuje názor, že novela přinesla více pozitiv než negativ. Jak se vyjadřuje dále, změna zákona výrazným způsobem omezila podvodné jednání podniků kolem náhradního plnění a společnost a běžném trhu je už dnes více motivovaná zaměstnávat OZP. 3.2.2

Finanční aspekty zaměstnávání OZP pro zaměstnavatele

Každý zaměstnavatel, který musí splnit zákonem stanovený povinný podíl zaměstnaných osob s disabilitou si může svobodně vybrat, jakému plnění dá přednost. Zda zaměstná přímo osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru nebo jeho nezaměstnání vykompenzuje pomocí náhradního plnění či odvodu do státního rozpočtu. Nejjednodušší variantou na administraci a přidanou práci pro zaměstnavatele je bezpochyby odvod do státního rozpočtu. Zaměstnavatel nemusí řešit nic jiného než vyplnit příslušný formulář, zaslat ho na Úřad práce a odeslat vypočtené finanční prostředky na účet Úřadu práce. Z tohoto způsobu řešení povinného podílu ovšem nevzniká zaměstnavateli žádná přidaná hodnota, nic co by mu vynaložené výdaje kompenzovalo. Proto se mnoho zaměstnavatelů snaží plnit povinný podíl náhradním plněním. Také je to varianta méně náročná na administraci a navíc tímto způsobem


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 vlastně nakupuje podnik různé druhy zboží a služeb, které potřebuje. Ale proč podniky neupřednostňují především přímé zaměstnání osoby se zdravotním postižením? Nejčastějším předsudkem je již nepochopení pojmu OZP. Většina zaměstnavatelů si představí osobu na invalidním vozíčku, pro kterou už kvůli bezbariérovému přístupu nemá uplatnění. Další skupinou podniků jsou ty, co si laicky řečeno nechtějí přidělávat zbytečné starosti, které s sebou zaměstnávání OZP, dle jejich názoru, bezpochyby přináší. Jak ve svém znění uvádí manuál BPS (2012), tato nechuť může ale zaměstnavatele zbytečně připravit o peníze. Zcela bezpochyby tím, že zaměstnavatel s povinností plnění povinného podílu, zaměstná v podniku OZP, může ročně ušetřit nemalé finanční prostředky. Toto tvrzení práce doloží následujícími výpočty. 3.2.2.1

Výzkum finančních aspektů zaměstnávání OZP

Provedený výzkum nastiňuje finanční aspekty plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Údaje výpočtů v tabulce 2 vycházejí ze skutečnosti jaký je přepočtený roční počet zaměstnanců a počet OZP, které musí zaměstnat v rámci plnění povinného podílu. Dále je uveden sloupec obsahující možnou výši zvýhodnění, která se skládá ze slevy na dani ve výši 18 000 Kč a příspěvku na provozní náklady CHPM ve výši 48 000 Kč na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. Pro tuto modelovou situaci budeme předpokládat, že zaměstnavatel zaměstná pouze osoby s lehčím zdravotním postižením, proto je uvedena sleva na dani pouze 18 000 Kč. V uvedené tabulce jsou také vypočítány roční náklady, které musí zaměstnavatel vynaložit na nákup náhradního plnění v případě, že nezaměstná žádnou OZP. Dalším výpočtem zohledněným v tabulce je výše ročního odvodu do státního rozpočtu. Oba výpočty vycházely z průměrné minimální mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2012, která byla uváděna ve formuláři v příloze č. 1 pro výpočet plnění povinného podílu za rok 2012. V posledním sloupci tabulky jsou uvedeny hodnoty možných ušetřených nákladů za předpokladu, že zaměstnavatel zaměstná všechny OZP na pracovní poměr. Nebudu tudíž muset vynakládat žádné finanční plnění a navíc získá příspěvek od státu. Výpočet je tedy proveden součtem příspěvků a ušetřené částky za náhradní plnění. Předpokládáme tedy,


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 že před tím než případně zaměstná OZP, plnil povinný podíl pomocí náhradního plnění. K tomuto předpokladu bylo stěžejní tvrzení paní Majerové (2013), která uvedla, že odvod do státního rozpočtu tvoří v časové řadě nejnižší podíl ze všech tří možností plnění povinného podílu. Tabulka 2 Analýza finančních aspektů plnění povinného podílu zaměstnávání OZP Počet Povinný Příspěvky na zaměstnanců podíl CHPM a podniku OZP slevy 1 66 000 25 2 132 000 50 4 264 000 100 8 528 000 200 16 1 056 000 400 Zdroj: Vlastní výzkum

Výše náhradního plnění 170 856 341 712 683 424 1 366 848 2 733 696

Odvod do státního rozpočtu 61 020 122 040 244 080 488 160 976 320

Možné ušetřené náklady 236 856 473 712 947 424 1 894 848 3 789 696

Z výše uvedené tabulky 2 tedy vyplývá, že pokud zaměstnavatel například s dvěma sty zaměstnanci zaměstná povinný podíl (tedy osm) zaměstnanců se zdravotním postižením může ročně ušetřit téměř 1 900 000 Kč, oproti variantě kdy kupoval náhradní plnění. Společnosti se čtyřmi sty zaměstnanci takto může ušetřit až 3 700 000 Kč. U každé společnosti zaměstnávající více jak 25 zaměstnanců jsou opravdu velkým přínosem ušetřené finanční náklady, obzvláště v současné době, kdy na trh stále dopadá finanční krize. Pro podnik zaměstnávající 25 zaměstnanců roční úspora až 240 000 Kč může znamenat značnou úlevu. 3.2.2.2

Výpočet nákladů spojených se zaměstnáváním OZP - menší společnost

V této části práce si přiblížíme pomocí modelového příkladu konkrétní situaci se zaměstnáváním OZP v pracovním poměru. Prvním vzorovým příkladem bude menší obchodní společnost, která působí na trhu s mraženým zbožím a zaměstnává 31 zaměstnanců. Tato společnost je tedy ze zákona povinna zaměstnávat v přepočtu 1,24 zaměstnance se zdravotním postižením. Do této chvíle si společnost nechtěla


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 přidělávat práci, proto odváděla dříve zmiňovanou pokutu do státního rozpočtu. Za rok 2012 by tento odvod činil dle následujícího výpočtu celých 75 665 Kč. 1,24 x (2,5 x 24 408) = 75 665 Kč Pokud by se ale společnost rozhodla zaměstnat jednu osobu se zdravotním postižením, její roční výdaje by se skokově změnily. Zkusme uvažovat situaci, kdyby uvedená společnost k 1. 1. 2012 zaměstnala v hlavním pracovním poměru osobu s lehčím stupněm postižení, na pozici administrativního pracovníka. Vynaložené mzdové náklady pro tuto pozici by zůstaly totožné jako v situaci, kdyby pozici zastával zaměstnanec bez disability, nebudeme je tedy do výpočtu zahrnovat. Uvažujme dále, že společnost zatím nevytvoří CHPM. Z důvodu, že vypočtený povinný podíl OZP je 1,24 musí společnost dorovnat 0,24 OZP jiným způsobem plnění. Musela by tedy v roce 2012 například zaměstnat OZP na zkrácený úvazek, nakoupit zboží od dodavatelů náhradního plnění ve vypočtené hodnotě 41 005 Kč, nebo odvést do státního rozpočtu částku 14 645 Kč.

Z důvodu dřívějšího postupu by si tedy

společnost zvolila odvod do státního rozpočtu. Zároveň by si společnost zpětně zažádala o vyplacení slevy na dani na zaměstnanou OZP v maximální výši 18 000 Kč. Celkově by tedy za rok 2012 místo nákladu 75 665 Kč, který jsme uvedli výše, ještě vydělala 3 355 Kč. Celková ušetřená částka za rok 2012 při zaměstnání jedné osoby s lehčím zdravotním postižením by činila 79 020 Kč. V případě, že by v následujících letech chtěla společnost pro tuto osobu vytvořit CHPM, mohla by zažádat o jednorázový příspěvek na zřízení CHPM až do výše osminásobku průměrného platu – tedy až 195 264 Kč. Každý rok má také společnost možnost zažádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM až do výše 48 000 Kč. 3.2.2.3

Výpočet nákladů spojených se zaměstnáváním OZP - větší společnost

U větší společnosti zaměstnávající v roce 2012 v přepočteném počtu 123 zaměstnanců budeme uvažovat jiný způsob řešení než u společnosti menší uvedené výše. Tato společnost má povinnost zaměstnat povinný podíl OZP v počtu 4,92 zaměstnance.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Zatím dle běžné praxe postupovala dle možností a odebírala jen náhradní plnění. Za rok 2012 tedy musela vynaložit celkové náklady na náhradní plnění ve výši minimálně 840 612 Kč. V našem případě, by se společnost rozhodla zaměstnat jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením, který se pro tyto účely započítává jako tři zaměstnanci s lehčím postižením. Tato osoba by ovšem nemohla pracovat na plný pracovní úvazek, ale pouze na poloviční - dohromady by tedy tvořila 1,5 osoby povinného podílu. Společnost by proto zaměstnala další 2 osoby s lehčím zdravotním postižením na plný pracovní úvazek. Zbylých 1,42 OZP povinného podílu by kompenzovala zakoupením zboží od dodavatelů náhradního plnění. Pro všechny zaměstnance se zdravotním postižením společnost vytvoří CHPM. Pokud přejdeme k výpočtu vynaložených nákladů a přijatých příspěvků za rok 2012 při zaměstnávání OZP v pracovním poměru plnění společnosti by vypadalo následovně. Na osobu s těžším zdravotním postižením si společnost může zažádat o roční slevu na dani v celkové maximální výši 30 000 Kč (0,5 x 60 000). Na dva zaměstnance s lehčím postižením dále slevu na dani nejvíce 36 000 Kč (2 x 18 000). Dohromady na slevách může společnost za rok 2012 získat až 66 000 Kč. Dále si společnost může požádat o příspěvek na CHPM – celkem tedy 3 x 48 000 = 144 000 Kč. Zbytek povinného podílu (1,42) společnost dorovná náhradním plněním v minimální výši vynaložených nákladů 242 616 Kč. Můžeme tedy shrnout, že pokud by společnost v roce 2012 zaměstnávala 3 osoby s disabilitou mohla by od státu získat na slevách a příspěvcích až 210 000 Kč. Oproti variantě kdy společnost plní povinný podíl pouze nákupem náhradního plnění, by ušetřila celých 807 996 Kč. I v případě, že by společnost nedosáhla na maximální výše příspěvků od státu, se jí zcela jistě zaměstnání OZP finančně vyplatí.

3.3 Společenské aspekty zaměstnání pro osoby s disabilitou Zaměstnáním osoby se zdravotním postižením může podnik ovlivnit nejen svoje finanční výdaje, ale i celkový pohled zákazníků na podnik, nebo pozitivně působit i na vlastní zaměstnance. Zaměstnanec se disabilitou je ve většině případů vděčný 28 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 za možnost zaměstnání, proto se jedná o zaměstnance s velmi nízkou fluktuací, vysokou motivací, nejen z důvodu finančního ohodnocení, nebo loajalitou vůči zaměstnavateli. Jak uvádí ČUPZ (2012) zaměstnanec s disabilitou může obohatit atmosféru na pracovišti, působí na ostatní zaměstnance pomocí zvýšení míry vzájemné tolerance v rámci pracovního týmu, obohacením hodnotového systému nebo se může pozitivně projevit různorodost týmu, která odpovídá koncepci Diversity managementu. Dalším důležitým dopadem zaměstnání osob s disabilitou je nezanedbatelný vliv na společnost. Vzhledem k aktuálnímu vývoji demografické situace v České republice můžeme očekávat narůstající počet osob s disabilitou. Pokud se ovšem nezvýší zaměstnanost OZP je veliké riziko, že se pro stát tato situace stane finančně stále více náročnou. Nepracující osoby s disabilitou pouze pasivně přijímají finanční prostředky od státu v podobě invalidních důchodů, ale společnosti žádnou přidanou hodnotu nepřinášejí. Ovšem když OZP umožníme pracovat, můžeme očekávat přínos pro společnost v podobě příspěvků do státního rozpočtu formou daní, a zároveň jejich zvýšená spotřeba v návaznosti na větší příjmy pozitivně ovlivní růst ekonomiky. 3.3.1

Překážky v zaměstnávání OZP

Zaměstnání osoby s disabilitou ovšem mnohdy brání nejrůznější překážky ze strany jak zaměstnavatelů, tak samotných OZP. Zaměstnavatelé často očekávají nárůst starostí, nechtějí měnit technické dispozice pracoviště, bojí se fluktuace a vyšší nemocnosti těchto pracovníků, nebo jejich nižší kvalifikace. Značnou překážkou se může jevit i nedostatečná motivace, která pramení spíše z neinformovanosti. Některé z obav zaměstnavatele jsou oprávněné – je například zřejmé, že zaměstnání OZP doprovází další činnosti, které zvyšují časovou náročnost práce, tomuto problému ovšem napomáhají,

dle

manuálu

BPS

(2012)

nejrůznější

agentury

podporovaného

zaměstnávání, které může kterýkoliv zaměstnavatel kontaktovat a dále s nimi spolupracovat. Jak je dále uvedeno v manuálu, agentury podporovaného zaměstnávání jsou sdruženy v ČUPZ a zajišťují jak zaměstnavatelům, tak i OZP poradenství a asistenční služby v oblasti zaměstnávání OZP. Agentury a jiná další sdružení jsou 29 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 dle informací uvedených v manuálu BPS schopni zaměstnavateli pomoci při celém procesu zaměstnání OZP, od první myšlenky tohoto kroku po úspěšnou adaptaci pracovníka do pracovního procesu. Příprava zaměstnání OZP nemusí tedy být v rukou pouze příslušného manažera, může zahájit velice přínosnou spolupráci s agenturou a celý proces tak uskutečnit odborněji a efektivněji. Velice přínosným pro podnik uvažujícím o zaměstnání OZP může být právě manuál BPS, který je v podstatě takovým praktickým průvodcem pro firmy při zaměstnávání OZP. Průvodce zaměstnavatele provede a informuje o všech nutných krocích k dosažení úspěšného zaměstnání OZP. Manuál je volně dostupný na internetu, proto je přístup velice snadný a může ho tedy bezplatně využít kterýkoliv podnik. Překážky ze strany zaměstnanců jsou, jak uvádí ve svém projektu MPSV (2012a), také v nedostatečné informovanosti uchazečů s disabilitou. Nejméně používaným zdrojem při hledání zaměstnání, jak dále vyplývá z projektu, je internet, i přes to, že právě na internetu je nejrozšířenější informační základna pro tuto problematiku. Zdroj dále uvádí i důvody, kterými je vyšší věk OZP, nepřístupnost k internetu i nižší gramotnost. Nejvíce nezaměstnaných OZP, jak je dále uvedeno v projektu, využívá k hledání zaměstnání informace zejména z Úřadů práce, které ovšem nedisponují tak širokým informačním základem jako například společnosti zabývající se přímo řešením tohoto problému. Východiskem této situace by mohla být větší osvěta OZP ve způsobech využívání internetu a spolupráce s agenturami podporovaného zaměstnávání. 3.3.2

Společenská odpovědnost firem

Pokud firmy zaměstnávají OZP, mohou se také stát atraktivnější či prestižnější v očích zákazníků nebo širší veřejnosti, může to tedy, dle SPCSR (2012) velice pozitivně ovlivnit celkovou image firmy. Zaměstnávání OZP totiž jednoznačně patří do sociálního pilíře společenské odpovědnosti firem (CSR), která se v současné době dle SPCSR stává aktuálním trendem v mnoha firmách, z důvodů stále většího zájmu ze strany zaměstnavatelů, spotřebitelů a zákazníků.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Touto problematikou se začal zabývat projekt SPCSR (2012), který vytváří manuál pro implementaci sociálního pilíře CSR do podmínek českého trhu práce. Projekt postupuje za spolupráce s evropskými Centre of Excellence, kde chce získat zkušenosti a pokusit se vytvořit školící program pro výuku sociálního pilíře CSR. Tento projekt může významným způsobem pomoci vytvářet všeobecné podvědomí o úspěšnosti CSR a tím také podporovat zaměstnávání OZP.

3.4 Sorpční schopnost trhu Z předchozího textu vyplývá, že by stát opravdu měl podporovat politiku zaměstnávání osob s disabilitou výraznou měrou. Ovšem na povrch vyvstává otázka, zda je vůbec pracovní trh v České republice reálně schopen pojmout OZP, kteří se ucházejí o práci. Jaká je v současné době míra zahlcenosti trhu? Na tyto otázky se pokusí odpovědět následující analýza. Velice zásadním ukazatelem pro potřeby této analýzy je ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. K tomuto údaji dojdeme vypočtením podílu počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst. Graf 5 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v letech 2005 – 2012 v ČR

Zdroj: ČSÚ (2013a) – vlastní zpracování V grafu 5 je zachycen vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo (dále VPM) v letech 2005 – 2012 v České republice. Z uvedeného grafu 5 vyplývá, že od roku 2008 došlo k razantnímu nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM, po roce 2010 tento počet


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 opět začal pozvolna klesat. Nemůžeme ovšem s jistotou predikovat další pozitivní vývoj tohoto jevu, a to zejména s přihlédnutím ke stále kolísající míře nezaměstnanosti, kterou dokládá graf 6. Graf 6 Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2005 – 2012 v ČR

Zdroj: ČSÚ (2013b) – vlastní zpracování Graf 6 zachycující vývoj míry nezaměstnanosti dokládá, že vývoj nezaměstnanosti jde ruku v ruce s vývojem počtu uchazečů na jedno VPM. Odchylku ovšem můžeme pozorovat v roce 2012, kdy sice mírně klesl počet uchazečů o jedno VPM nicméně míra nezaměstnanosti stoupla. V důsledku provedené analýzy můžeme konstatovat, že pracovní trh v České republice je zahlcen ve vysoké míře, a nelze očekávat v čase razantní zlepšení. Můžeme se tedy domnívat, že pro osoby s disabilitou, které by se chtěli začlenit do pracovního procesu, nebude pracovní trh schopen, nebo nebude dostatrečně motivován, vytvořit požadovaný počet volných pracovních míst. V roce 2012 připadalo na jedno VPM 13 uchazečů, a nemůžeme očekávat, že by počet uchazečů v budoucnu klesl pod 12, spíše reálně hrozí zvýšení tohoto počtu. Při tak velkém počtu uchazečů je zcela nepravděpodobné, že by si zaměstnavatel zvolil uchazeče s disabilitou, zvláště když se v posledních letech klade stále větší důraz na vzdělanost, kvalifikaci a zejména mobilitu. Velmi výrazným je i přímý či nepřímý požadavek odolnosti stresu, který hendikepované uchazeče již primárně posouvá


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 do skupiny neúspěšných. Nemobilní pracovník, jakým je OZP, má v konkurenci takového počtu zdravých a mobilních pracovníků pramalou šanci uspět ve výběrovém řízení. Řešením této situace by ovšem mohlo být utváření volných pracovních míst v menším pracovním rozsahu. Pokud by OZP mohl pracovat na částečný úvazek, na DPČ nebo DPP či dokonce z domova, razantně by to zvýšilo jeho úspěšnost ve

výběrovém

řízení.

V porovnání

s ostatními

státy

praktikujícími

politiku

zaměstnanosti zaměřenou na podporu zaměstnávání OZP, jak dokládá níže uvedený graf, je v České republice velice nízký podíl osob pracujících na částečný úvazek. Graf 7 Podíl osob pracujícíh na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti v %

Zdroj: Eurostat (2013) – vlastní úprava Na výše uvedeném grafu 7 můžeme vidět razantní rozdíly mezi podílem zaměstnanců na částečný úvazek v jednotlivých vybraných zemí Evropské unie společně s průměrem 27 zemí EU. Je zcela zřejmé, že Česká republika, společně se Slovenskem nedosahují poměrů vyspělejších ekonomik jako je německá či britská, a ani z poloviny se nevyrovnají průměru EU. Zatímco ve vyspělých ekonomikách poměry v průběhu let stoupají v ČR poměr nepravidelně kolísá a v zásadě nejeví potřebný trend budoucího růstu. Můžeme tedy s jistotou shrnout, že Česká republika má zcela zřejmé rezervy ve vytváření pracovních pozic na částečný úvazek. Lze ovšem konstatovat, že zásadnější podporou a osvětou výhodnosti politiky částečných úvazků nelze skokově 33 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 změnit myšlení jak zaměstnavatelů, tak především zaměstnanců respektive uchazečů o zaměstnání. Pokud bychom zaměřili pozornost na problematiku tvorby zkrácených či flexibilních forem úvazků v České republice narazíme na zajímavé zjištění. Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (2011) provedla v rámci projektu Alternativa průzkum u zaměstnavatelů v oblasti nabízených forem práce. Výsledky průzkumu zobrazuje následující graf 8. Graf 8 Podíl podniků nabízejících určité formy práce v ČR

Zdroj: Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (2011) – vlastní zpracování Z grafu 8 je zřejmé, že společnosti v podmínkách trhu České republiky ve velké míře nabízejí zkrácené úvazky i práce formou dohod. Kde ale jsou spatřovány rezervy jsou formy práce z domova, jak na plný tak zkrácený úvazek, stlačený pracovní den či sdílení pracovního místa. Pokud by se podniky zaměřili na tvorbu nových VPM v těchto zkrácených a upravených formách práce, značně by tím zvýšili šanci OZP na uplatnění. Záhy po vyhodnocení výše uvedené analýzy ovšem vyvstává otázka, zda by vůbec podniky v ČR měly zájem o vytváření flexibilních pracovních úvazků. Touto problematikou se také zabývala Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (2011),


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 která zpracovala šetření v cela jasným výsledkem. Dotazovala se podniků, zda by měly zájem o rozšíření flexibilních pracovních úvazků. Výsledky šetření dokládá následující graf 9. Graf 9 Podíl zájmu firem o rozšíření flexibilních pracovních úvazků

Zdroj: Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (2011) – vlastní zpracování Celých 60 % dotázaných firem uvedlo, že by mělo zájem o rozšíření flexibilních pracovních úvazků. Zde se státu zcela zřetelně vytváří základna pro opatření podporující tuto oblast zaměstnávání. Pokud by opravdu došlo k podpoře a následnému nárůstu flexibilních pracovních úvazků mělo by to nezanedbatelný vliv na zaměstnávání nejen OZP, ale i všech ostatních skupin těžko zaměstnatelných pracovníků. Samozřejmým limitem takové změny je ale především změna kultury a myšlení jak manažerů, tak i ostatních účastníků pracovního procesu.

3.5 Strategie MPSV V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí (2013) aktivně projednává konkrétní

podobu

Operačního

programu

Zaměstnanost

2014 - 2020, který

má nastínit strategii, dle které by měla Česká republika postupovat pro podporu zaměstnanosti v budoucnu. Tento operační program se zaměřuje například na zvýšení míry zaměstnanosti starší populace, žen s menšími dětmi, usnadnění zaměstnanosti OZP či zatraktivnění dnes komplikovaného přístupu vzdělané pracovní síly ze zahraničí.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Ve zmíněné strategii je nastíněno i několik kroků, které by měly vést k naplnění těchto cílů. Mezi ně můžeme, dle programu, řadit například posílení veřejných služeb zaměstnanosti, zvýšení efektivity a kvality

odborné

přípravy

na

zaměstnání

nebo pomoc při hledání zaměstnání. Naplnění těchto cílů strategie můžeme ovšem zpochybnit, z důvodu nedostačující kapacity českého trhu práce. Pokud stát bude chtít snížit nezaměstnanost, musí zákonitě vytvořit nová pracovní místa, aby byl schopen narůstající počet uchazečů participovat na trh práce. I z tohoto důvodu by bylo pro stát výhodné zaměřit se na podporu tvorby flexibilních pracovních úvazků, kdy uchazeči mohou provádět sice menší rozsah práce, zato jich práci získá mnohem více.



 Závěr Problematika týkající se osob se zdravotním postižením je velice aktuální záležitostí, která se stále více dostává do popředí zájmu jak médií, tak samotné veřejnosti. Počet osob se zdravotním postižením se pohybuje kolem 10% celé populace České republiky. Zmíněný poměr naznačuje, že tato minorita není nevýznamnou skupinou v rámci společnosti, i přesto se ovšem setkáváme s nedostatečnou základnou jak teoretických tak například statistických zdrojů. K naplnění prvního určeného cíle – vyhodnocení aktuální situace počtu a struktury osob se zdravotním postižením – bylo nejprve nutné doložit statistické údaje týkající se zvoleného tématu. Poslední statistické šetření mapující situaci osob s disabilitou bylo ovšem provedeno v roce 2007. Již 5 let tedy nemáme aktuální informace, jak o skutečném počtu, tak o struktuře této skupiny obyvatel. V důsledku toho nejsme tedy schopni s jistotou určit míru nezaměstnanosti OZP, abychom mohli vyhodnotit její hloubku či vývoj. Můžeme tedy jen vycházet z odhadovaného počtu nezaměstnaných osob s disabilitou, který se pohybuje okolo 400 000 osob, ovšem může být i vyšší. Analýza věkové struktury OZP zcela jasně naznačila, že se zvyšujícím se věkem dochází k větší míře výskytu postižení. Šetření dále dokládá, že pouhých 28 % osob s disabilitou jsou zaměstnáni v pracovním poměru. Výsledky jasně naznačují, že problematika nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je a do budoucna stále bude velice závažným problémem. Druhým zvoleným cílem bylo vyhodnocení ekonomických aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jako nosný základ pro provedení analýzy byla provedena abstrakce zákonů ČR, z kterých byla následně provedena dedukce finančních aspektů zaměstnání OZP pro podniky na českém trhu. V roce 2012 vešla v platnost novela zákona upravující některá opatření z dříve platných zákonů. Bylo zachováno nejzásadnější opatření podporující zaměstnanost OZP, kterým je plnění povinného podílu 4% zaměstnaných OZP z celkového počtu zaměstnanců pro firmy s více jak 25 zaměstnanci. V případě, že zaměstnavatel nezaměstná dostatečný počet OZP,


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 musí buď v určené hodnotě nakoupit zboží od dodavatelů náhradního plnění či odvést peníze do státního rozpočtu. Stát ovšem poskytuje zaměstnavatelům i značné výhody pokud osoby s hendikepem zaměstnají. Dalším krokem k naplnění zvoleného cíle byla analýza finančních aspektů společností, které se rozhodnou zaměstnat osoby s disabilitou. Výsledky provedené matematické dedukce naznačují, že pokud například podnik s 25 zaměstnanci zaměstná do pracovního poměru jednu osobu s disabilitou může ročně ušetřit až 236 856 Kč na nákupech náhradního plnění či odvodech státu. U větších podniků se možné ušetřené náklady pohybují v řádech milionů korun. Vytvořené modelové situace, s promítnutím různých forem zaměstnání OZP, dokládají skutečnost, že lze dosáhnout značné finanční úspory. Znamená to tedy, že zaměstnání osoby s disabilitou může mít velice přínosný finanční dopad na podnik. Ze syntézy zdrojů v oblasti sociálních aspektů navíc vyplývá, že tento přínos není pouze finanční. Rozšíření různorodosti kolektivu má pozitivní vliv na pracovní morálku celého kolektivu pracovníků, a jejich celkovému přístupu k práci. Zvýšená aktivita podniku v oblasti sociálního pilíře společenské odpovědnosti firem se také může pozitivně promítnout ve vnímání společnosti jejím okolím, především spotřebitelů a zákazníků. Společnost se vlastně může participací osob s disabilitou do svého pracovního procesu stát prestižnější a atraktivnější v očích zákazníků či veřejnosti. Zaměstnání OZP nemá ovšem kladný vliv pouze na pracovníka a podnik, ve kterém pracuje, ale i na celkovou společnost. Tím, že uvedeme osobu pobírající invalidní důchod do pracovního procesu je nejen pasivním uživatelem státních peněz, ale i aktivním přispěvatelem do státního rozpočtu, například prostřednictvím jeho daní, či zvyšující se spotřeby. Třetím cílem bylo odpovědět na otázku, zda je pracovní trh vůbec schopen pojmout takový počet nezaměstnaných OZP. Můžeme tedy odpovědět, že trh není schopen tyto nezaměstnané pracovníky pojmout. Při analýze sorpční schopnosti trhu vyšlo najevo, že v ČR připadalo v roce 2012 celkem 13 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Toto číslo naznačuje vysokou zahlcenost trhu práce, což značně komplikuje šanci pro OZP na úspěch při výběrovém řízení. Uspět v konkurenci zdravých a mobilních 38 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 pracovníků není pro osobu s disabilitou lehké. Z důvodu stále se zvyšujících požadavků zaměstnavatelů na mobilitu, kvalifikaci, či zvládání stresu se hendikepovaný pracovník již primárně posouvá do skupiny neúspěšných uchazečů. Řešením této situace by ovšem mohlo být vytváření volných pracovních míst v menším pracovním rozsahu, které by značně usnadnilo OZP získání zaměstnání. Česká republika má oproti ostatním evropským zemím v této oblasti značené rezervy, které vytváří prostor pro toto řešení. Podniky na českém trhu nabízejí pouze zlomek možných flexibilních pracovních úvazků, které by mohli. Není však problém v nezájmu podniků. Ze šetření projektu Alternativa vyplývá, že celých 68 % dotázaných podniků by mělo zájem o rozšíření flexibilních pracovních úvazků. Pokud by stát podpořil tento způsob zaměstnávání a skutečně by došlo k jeho nárůstu, mohlo by to znamenat řešení budoucnosti. Zaměstnání by mělo více pracovníků, ač v menším rozsahu. Dopady této politiky bychom mohli vidět nejen v zaměstnanosti OZP, ale i ostatních skupin hůře zaměstnatelných osob. Pro podniky by tento způsob zaměstnávání byl také přínosem, mnohdy dosahuje pracovník pracující pouhé 3 dny v týdnu stejných výsledků jako by pracoval všech 5 dní. Samozřejmým limitem takové změny je ale především změna kultury a myšlení jak manažerů, tak i ostatních účastníků pracovního procesu. Stále více je prosazován trend společenské odpovědnosti firem, která se mimo jiné soustředí na aspekty zaměstnávání znevýhodněných skupin zaměstnanců. Přesto, jak dokládá rešerše dostupné odborné literatury, v teoretických zdrojích využívaných ke vzdělávání studentů v oblasti ekonomie a managementu postrádáme dostatečný zájem o tuto problematiku. Jednou z cest podpory zaměstnávání OZP je změna myšlení manažerů, kteří ve většině případů hledají důvody proč nezaměstnávat hendikepované osoby. A tuto cestu bychom měli začít právě u nastupující generace manažerů – tedy studentů. Uvedená

problematika

má

mnohem

širší

a

hlubší

problémovou

základnu,

než se na první pohled zdá. Český trh práce není schopen takové množství nezaměstnaných pracovníků pojmout, proto vždy bude velká část osob s disabilitou nezaměstnaných. Jedná se také o velice individuální záležitostí, jde především 39 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 o schopnosti konkrétního jedince uspět v konkurenci se zdravími pracovníky na tvrdém a zužujícím se trhu práce. Je třeba také zdůraznit, že této závažné problematice se věnuje mezi odbornou veřejností tak málo autorského publikačního prostoru. Základním krokem k optimalizaci situace do budoucna by mohla být větší osvěta problému u studentů ekonomických oborů, aby považovali zaměstnávání osob s disabilitou za zcela přirozené a uměli nalézat prostředky pro jeho realizaci. Dalším razantním krokem by zcela jistě byla větší propagace, či státní podpora flexibilních pracovních úvazků, jako jsou částečné úvazky, práce z domova nebo sdílení pracovního místa, která v prostředí českého trhu práce není dostačující. Právě rozšíření nabídky částečných úvazků by zcela jistě pozitivně ovlivnilo zaměstnanost osob se zdravotním postižením.



Literatura Primární zdroje Zákon č.220/2011 Sb. ze dne 21. 6. 2011, o důchodovém pojištění, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, In: Sbírka zákonů. Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne 13. 5. 2004, o zaměstnanosti, In: Sbírka zákonů. Listina základních práv a svobod, ze dne 16. 1. 1992, In: Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Zákon č.586/1992 Sb., o dani z příjmu, In: Sbírka zákonů. Zákon č.137/2006 Sb. ze dne 14. 3. 2006, o veřejných zakázkách, In: Sbírka zákonů. Monografie HAJEROVÁ - MÜLLEROVÁ, Lenka, ŠIMEK, Zdeněk. Podniková kultura. Praha : VŠEM, 2011. ISBN 978-80-86730-65-3. KALNICKÁ, Vladimíra, VOTINSKÝ, Jiří. Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007. Praha : Český statistický úřad, 2008. ISBN 97880-250-1678-7. KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů : Základy moderní personalistiky. 4. vyd. Praha : Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-168-3. KRHUTOVÁ, Lenka. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc : Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005. ISBN 80-903658-0-9. KUCHARSKÝ, Pavel, QUITT, Zdeněk. Česko-latinský slovník. Praha : LEDA, 2003. ISBN 80-7335-032-7. NRZP. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví : MKF. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-1587-2. SKŘEHOT, Petr, a kol. Ergonomické šetření pracovních míst a pracovní podmínky zaměstnanců se zdravotním postižením. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2009. ISBN 978-80-86973-91-3.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Články v odborných časopisech KRÁSA, Václav. Přenos zkušeností s fondem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ze zahraničí do ČR. Mosty : Časopis pro integraci. 2013, roč. 14., č. 4, s. 20. NACHER, Patrik. Média jsou důležitým partnerem : říká v rozhovoru pro Mosty poradce NRZP ČR Patrik Nacher. Mosty : Časopis pro integraci. 2011, roč. 12., č. 5, s. 6. POTMĚŠILOVÁ, Hana. Kdo zaměstná zdravotně postiženého, dostane od státu osm tisíc na plat. Hospodářské noviny [online]. 2011 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-53082760-hana-potmesilova-kdo-zamestna-zdravotnepostizeneho-dostane-od-statu-osm-tisic-na-plat. ŠVESTKOVÁ, Olga. Nové přístupy k náhledu na občana se zdravotním postižením. E-psychologie [online]. 2010, roč. 4, č. 4 [cit. 2013-04-01]. ISSN 1802-8853. Dostupné z: http://e-psycholog.eu/pdf/svestkova_etal.pdf. Internetové zdroje BUSINESS SCHOOL. Lektorský tým [online]. 2007 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.uk-mba.cz/lektori/belohlavek/. BYZNYS PRO SPOLEČNOST. Příručka jak zaměstnávat osoby se zdravotním postižením: Praktický průvodce pro firmy [online]. 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.byznysprospolecnost.cz/workplace/jak-zamestnavat-ozp-prirucka.html. ČESKÁ SPOLEČNOSTI PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Projekt Alternativa. Praha, 2011. ČSSZ. Informace pro osoby se zdravotním postižením [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/zadatele-o-duchod. ČSÚ. Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. 2013a [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#01. ČSÚ. Registrovaná nezaměstnanost k 31. 12. od roku 1993 [online]. 2013b [cit. 201303-10]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab =PRA1020CU&&kapitola_id=3. ČSÚ. Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online]. 2008 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/330908.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 ČUPZ. Výhody zaměstnávání OZP [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.unie-pz.cz/74-pro-firmy/81-vyhody-zamestnavani-ozp.html. Eurostat. Persons employed part-time – Total [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language =en&pcode=tps00159&plugin=0. ESF V ČR. Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (leden 2013) [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/4976/. HALÍŘOVÁ, Gabriela. Právní aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Úprava v komunitárním a českém právu. In: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. 2013, s. 7 - 72. Dostupné z: www.praceprozp.cz/dokumenty/sbornikanalyz-026.pdf. HARVARD KENNEDY SCHOOL. Corporate Social Responsibility Initiative [online]. 2008 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.hks.harvard.edu/mrcbg/CSRI/init_define.html. HLAVÁČKOVÁ, Jitka. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. In: Socialnidialog.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.socialnidialog.cz/zjistili-jsme/zjistili-jsme/zamestnavani-osob-sezdravotnim-postizenim. JIŘELE, Leoš. Zaměstnávání handicapovaných občanů po nových legislativních úpravách. In: Český rozhlas [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/1177874. MAJEROVÁ, Jana. Zaměstnávání handicapovaných občanů po nových legislativních úpravách. In : Český rozhlas [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/1177874. MPSV. Analýza institucionálních faktorů ovlivňujících ekonomické chování a motivaci OZP [online]. 2012a [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane /zamestnavani_ozp/helpforthem/hlavni_vystupy_projektu_a_jejich_prinosy/analyza_ins titucionalnich_faktoru_ovlivnujicich_ekonomicke_chovani_a_motivaci_ozp.pdf. MPSV. Operační program Zaměstnanost 2014 - 2020. Praha. 2013, verze 18. 2. 2013. MPSV. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v roce 2012 [online]. 2012b [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12639. MPSV. Publikace MPSV [online]. 2009 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7143/informace_pro_osoby_se_zdravotnim_ postizenim.pdf.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 OSN. Convention on the Rights of Persons with Disabilities [online]. 2006 [cit. 201303-16]. Dostupné z: http://www.un.org/disabilities/convention/conventionfull.shtml. POTMĚŠILOVÁ, Hana. Zaměstnávání handicapovaných občanů po nových legislativních úpravách. In : Český rozhlas [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/1177874. SPCSR. Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem, ve vztahu zaměstnanosti OZP na volném trhu práce[online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.spcsr.cz/files/Definicni_vymezeni_3_piliru_CSR.pdf. WHO. International Classification of Impairments, Disabilities, and Handicaps. Geneva: World Health Organization, 1980. ISBN 924154126 I. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/1980/9241541261_eng.pdf. WHO. International classification of functioning, disability and health : ICF. Geneva: WHO Library Cataloguing-in-Publication Data, 2001. ISBN 92 4 154542 9. Dostupné z: http://www.disabilitaincifre.it/documenti/ICF_18.pdf.



Přílohy Příloha 1 Oznámení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců



Zdroj: MPSV. Oznámení o plnění povinného podílu OZP za rok 2012. [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob /oznamenioplneni.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 JITKA JENŠOVSKÁ

Recommend Documents