VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 HEDVIKA MUŇOZ RODRIGUEZ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

HEDVIKA MUŇOZ RODRIGUEZ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Cizinci na českém trhu práce

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Říjen / 2012

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Hedvika Muňoz Rodriguez / PE 28

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Tomáš Pavelka Ph.D.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: 12. 9. 2012

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavelkovi Ph.D. za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

CIZINCI NA ČESKÉM TRHU PRÁCE Foreigners on the Czech labor market

Autor: Hedvika Muňoz Rodriguez

Souhrn Tato bakalářská práce mapuje vývoj počtu zahraničních pracovníků na trhu práce v České republice v letech 2000-2011. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a podmínky, týkající se vstupu cizinců na trh práce. Jednak jsou zde zastoupeni občané, kteří mají volný přístup na trh práce a také občané tzv. třetích zemí, kteří pro vstup na trh práce potřebují platné pracovní povolení. Jsou zde uvedeny projekty podporované vládou ČR. Analytická část se nejprve zabývá počtem cizinců na území České republiky, neboť zjištěné údaje jsou pouţity pro další analýzu vývoje. Pozornost je věnována i samotnému vývoji českého trhu práce. Ekonomická aktivita je v krajích velmi rozdílná, proto i tomuto vývoji je v práci věnována část. Je zde také porovnáván vývoj ekonomické aktivity cizinců a dále i detailní vývoj cizinců registrovaných úřady práce a cizinců vlastnících ţivnostenské oprávnění. Část práce je zaměřena i na klasifikaci zaměstnání zahraničních pracovníků evidovaných úřady práce.

Summary This bachelor thesis descripts the position and development of foreigners on the labor market in the Czech Republic in years 2000-2011. This thesis is divided into theoretical and analytical part. The theoretical part explains the basic terms and conditions concerning the foreigners entry on the labor market. They are two groups of foreigners, first is represented by European Union citizens who have free access to the labor market and third-country citizens who need a valid work permit to entry Czech labor marker. There is also a mention of projects supported by the Government of the Czech Republic. Analytical part deals with numbers of foreigners in the Czech Republic since the survey data are used for further analysis of development. Part of this thesis deals with development of the Czech labor market. Foreigners’ economic activity is different in each region; therefore the focus is given on it. The development of economic activities of foreigners is compared in this with a detailed focus on development of foreigners registered by employment offices and foreigners holding a trade license. Part of the work is focused on the classification of employment of foreigners.

Klíčová slova: Migrace, nezaměstnanost, trh práce, pracovní povolení, cizinec.

Keywords: Migration, unemployment, labor market, work permit, foreigner.

JEL Classification: E240 – Employment; Unemployment; Wages; Intergenerational Income Distribution; Aggregate Human Capital F220 – International Migration J230 – Labor Demand

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 3 2.1 Migrace .................................................................................................................................. 3 2.2 Podmínky vstupu cizinců na území ČR ................................................................................. 4 2.3 Trh práce ................................................................................................................................ 5 2.4 Zahraniční pracovníci na trhu práce ...................................................................................... 8 2.4.1

Povinnosti zaměstnavatele ................................................................................................ 8

2.4.2

Povinnosti pracovníka (zaměstnance) ............................................................................ 10

2.4.3

Úřady práce a jejich funkce ............................................................................................ 12

2.4.4

Ţivnostenské oprávnění .................................................................................................. 12

2.4.5

Uznání zahraničního vzdělání a kvalifikace ................................................................... 14

2.4.6

Zelené karty .................................................................................................................... 15

2.4.7

Modré karty .................................................................................................................... 16

2.4.8

Projekt výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků ............................................. 16

3 Analytická/praktická část práce.................................................................................. 18 3.1 Vývoj počtu cizinců v České republice ............................................................................... 18 3.2 Vývoj trhu práce v České republice ..................................................................................... 20 3.3 Vývoj ekonomické aktivity zahraničních pracovníků ......................................................... 22 3.3.1

Ekonomická aktivita zahraničních pracovníků v krajích ČR ......................................... 28

3.3.2

Vývoj počtu zahraničních pracovníků vedených na ÚP ................................................. 31

3.3.3

Vývoj počtu zahraničních pracovníků vlastnících ţivnostenské oprávnění ................... 33

3.3.4

Ekonomická aktivita zahraničních pracovníků dle klasifikace KZAM .......................... 38

4 Závěr ........................................................................................................................... 41 Literatura ......................................................................................................................... 44 Přílohy

Seznam zkratek ČR

Česká republika

EHP

Evropský hospodářský prostor (členské země EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko)

ESVO

Evropské společenství volného obchodu (členské země EU, EHP a Švýcarsko)

EU

Evropská unie

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy

ÚP

Úřad práce

ŢO

Ţivnostenské oprávnění

ČSÚ

Český statistický úřad

Seznam tabulek Tabulka 1 Nezaměstnanost a produktivita práce v ČR (porovnání) ........................22

Seznam grafů Graf 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v l. 2000-2011 ...........................19 Graf 2 Vývoj českého trhu práce v l. 2000-2011 .....................................................21 Graf 3 Platná povolení k zaměstnání v ČR v l. 2000-2011......................................24 Graf 4 Postavení zahr. pracovníků v zaměstnání v ČR v l. 2000-2011 ...................25 Graf 5 Zaměstnanost zahr. pracovníků (vybraná obč.) v ČR v l. 2000-2011 ..........26 Graf 6 Zaměstnanost zahr. pracovníků v ČR (EU a třetí země) v l. 2000-2011 ......27 Graf 7 Ekonomická aktivita zahr. pracovníků v ČR (dle krajů) v l. 2000-2011 ......29 Graf 8 Poměr nezaměstnanosti a zaměst. zahr. pracovníků v ČR v l. 2000-2011 ...31 Graf 9 Zahr. pracovníků evidovaní ÚP v ČR (muţi, ţeny) v letech 2000-2011......32 Graf 10 Zahr. pracovníků vlastnící ŢO v ČR (muţi, ţeny) v letech 2000-2011......34 Graf 11 Zahr. pracovníků v ČR s ŢO (EU/třetí země) r. 2001-2011 ......................35 Graf 12 Zahr. pracovníků s platným ŢO v ČR, (vybrané země), v r. 2010 .............36 Graf 13 Zahr. pracovníků v ČR (celkem, ÚP, ŢO) v l. 2000-2011 ........................38 Graf 14 Zahr. pracovníků v ČR dle klasifikace KZAM v roce 2010 .......................39

1 Úvod Cizinec je ve všeobecném pojetí někdo, koho ostatní neznají, kdo se od ostatních odlišuje, je pro určitou skupinu cizí. Můţe se jednat o příchozího z jiného města, kraje, ale především o někoho, kdo pochází z jiné země. V České republice je cizinec kaţdý, kdo se zde nenarodil, ale na naše území přicestoval. V určitém okamţiku i cizinec přestává být tím „cizím“, pokud se on se společností a ona s ním naučí ţít a navzájem respektovat svá pravidla, zvyky či odlišnosti. Tento proces, kdy na určité území vstoupí občan jiného státu, se nazývá migrace. V dnešním světě globalizace se tento proces stal jakousi samozřejmostí našeho ţivota. Většinou platí, ţe občané méně rozvinutých zemí migrují do rozvinutějších zemí, kde mohou nalézt to, co ve své zemi postrádají. Dnes se migruje především za lepšími pracovními a sociálními podmínkami. Aby se ale zamezilo nekontrolovatelnému migrování mezi územími, má kaţdý stát nastavenou svoji migrační politiku, díky které můţe mapovat a koordinovat stav migrantů na svém území. Česká republika členstvím v Evropské unii přijala, jakoţ i všechny členské státy, opatření spojená s migrační politikou - to znamená zamezovat nelegální migraci a naopak přijímat opatření pro migraci legální. V České republice má vývoj počtu dlouhodobě usazených cizinců rostoucí tendenci, jak bude v práci objasněno. Je tedy jasné, ţe se naše území stalo strategickým místem migrace. Na jedné straně se jedná o pozitivní efekt pro ekonomiku, kdy v době sniţování počtu populace, můţou cizinci vyplnit vzniklá pracovní místa. Mnohdy tak na naše území přicházejí i velmi kvalifikovaní odborníci. Na druhé straně je nutná určitá kontrola této migrace ze strany státu v podobě legislativy, ale i monitorování trhu práce a jeho vývoje. Jedno z hlavních úskalí pro cizince v jiném státě je jejich integrace do společnosti, se kterou je úzce spojena integrace na trh práce. Dle Maslowa1 a jeho hierarchie potřeb, je pro kaţdého jedince vedle fyziologických potřeb důleţitá i společenská potřeba a pocit uznání. Armstrong2 ve své knize popisuje tuto hierarchii jako klasifikaci pěti hlavních potřeb společných pro všechny lidi s tím, ţe: začíná základními fyziologickými potřebami, na dalších stupních jsou potřeby jistoty, bezpečí,

1

Abraham Harold Maslow (1908-1970) definoval v roce 1943 hierarchii potřeb.

2

ARMSTRONG, M. (2007) Řízení lidských zdrojů: Nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, str. 223.

1

sociální potřeby, po nich následují potřeby uznání a nejvyšší z nich jsou potřeby seberealizace. Pro zahraničního pracovníka, který neovládá český jazyk je integrace na český trh práce o to komplikovanější. Mnozí zahraniční pracovníci vstupují na trh práce v pozici závislých zaměstnanců, ale i nezávislých podnikatelů, čili těch, kteří získali ţivnostenské oprávnění. Cizinci (z tzv. třetích zemí) tvoří pouze část ze všech zahraničních pracovníků pohybujících se na českém trhu práce. Vystupují zde také občané jiných členských států EU/EHP a Švýcarska (dále v textu jen EU). Nejvíce zastoupenými národnostmi na českém trhu práce, jak by mělo být dále v práci potvrzeno, jsou občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Polska. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, přičemţ v té teoretické jsou objasněny podmínky pro vstup cizinců na naše území a jejich pracovně právní podmínky pro vstup na trh práce. Jsou zde vysvětleny moţnosti a povinnosti zahraničních pracovníků v pozici zaměstnance a naopak i zaměstnavatele, pokud hodlá cizince zaměstnávat. Je zde čerpáno z odborné literatury a primárních zdrojů, především zákonů. V části analytické je jiţ mapován samotný vývoj počtu zahraničních pracovníků v České republice, ale i jejich vývoj na trhu práce a s tím spojené příčinné souvislosti. Tato část práce čerpá ze statistických údajů (primárních zdrojů) – zejména ČSÚ s MPSV, které jsou upraveny do grafové podoby. Cílem práce je mapovat vývoj počtu zahraničních pracovníků na českém trhu práce v letech 2000 - 2011 a hledat příčiny v případných diverzích vývoje. Ve vývoji kaţdého trhu práce, dochází ke změnám, které mohou být způsobeny mnoha faktory (změna legislativy, politická či ekonomická situace země, demografické změny a v současnosti i tolik diskutovaná ekonomická krize). Nabízí se zde mnoho pohledů a otázek na danou problematiku. Pokud se zvýší nezaměstnanost, sníţí se počet zahraničních pracovníků? V jakém poměru a v jakém národnostním sloţení se na tuzemském trhu práce nacházejí pracovníci z EU a třetích zemí? Jaký je počet zahraničních pracovníků v jednotlivých krajích? Nejen na tyto otázky bude tato práce hledat odpovědi, především pomocí primárních dat z ČSÚ a MPSV.

2

2 Teoreticko-metodologická část práce

2.1 Migrace Šišková3 uvádí, ţe většinovou část mezinárodních migrantů tvoří pracovní a ekonomicky aktivní migranti. Ti jsou dle autorky zastoupeni v převaţující většině typů migračních toků, tzn. tradiční, pravidelná migrace, migrace vysoce vzdělaných pracovníků a v neposlední řadě ilegální migrace. Migrace obecně, je dle autorky povaţována za velmi závaţný akt, který zasahuje do ţivota člověka. Šišková4 popisuje tento proces jako: „Adaptace na nové podmínky v majoritní společnosti má mnoho často velmi rozdílných podob a je podmíněna různými faktory. Adaptace je samozřejmě ovlivněna jednak migranty samotnými, ale též zejména migrační politikou země a přístupem její majoritní populace k migrantům“ Dle usnesení vlády České republiky5 ze dne 13. ledna 2003 přijala Česká republika zásady politiky vlády v migraci cizinců, mezi které mimo jiné patří: - migrační politika státu by měla být zaměřena na odstraňování všech forem nelegální migrace a dalších nelegálních aktivit, jak na poli mezinárodní spolupráce, tak i národními opatřeními; - s ohledem na mezinárodní závazky, které pro Českou republiku plynou z členství v Evropské unii, by měla důsledně prosazovat řídící roli státu v oblasti migrace; - úkolem migrační politiky státu je neklást překáţky legální migraci a podporovat imigraci, která je pro stát a společnost přínosná v dlouhodobé perspektivě. Kuchař6 ve své knize uvádí, ţe migrace má své příčiny a směr, přičemţ rozhodující jsou právě příčiny, neboli důvody jejího vzniku, kdy v moderních ekonomikách jde o hledání 3

ŠIŠKOVÁ, T. (2001). Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, str. 23. ŠIŠKOVÁ, T. (2001). Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, str. 23. 5 Vláda České republiky: Usnesení vlády České republiky ze dne 13. ledna 2003 č. 5 + P [online]. Praha: Vláda ČR, 2003 [cit. 20124

07-20]. Dostupné z WWW: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D376DFB23057E7E6C12571B60070FBF3.

3

pracovních míst s vysokou úrovní produktivity práce. Pracovní síla míří tam, kde je produktivita nejvyšší a tím i mzdy. Dle autora jsou zákonitě vyšší mzdy tam, kde jsou lepší pracovní podmínky a potaţmo i ţivotní podmínky. Výsledným efektem je migrace mezi více a méně rozvinutými oblastmi, jak dodává Kuchař.

2.2 Podmínky vstupu cizinců na území ČR Vstup, pobyt a vycestování cizinců na území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR a řídí se zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu. Policie ČR můţe cizinci vízum k pobytu nevydat z důvodů uvedených v zákonech. Za cizince je povaţována fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Do první kategorie jsou řazení občané Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska. Občané těchto států mohou přechodně pobývat na území ČR bez jakéhokoli zvláštního povolení a pouze na základě cestovního dokladu či průkazu totoţnosti do 90 dnů. Pokud mají tito občané v úmyslu na našem území pobývat delší dobu neţ tři měsíce, pak jsou oprávněni ţádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Rodinný příslušník občana EU, který sám není občanem Evropské unie, je povinen dle zákona o pobytu cizinců (§ 87b) podat ţádost o vydání povolení k přechodnému pobytu za podmínky, ţe hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší neţ 3 měsíce společně s občanem EU. Další kategorií jsou občané třetích zemí, jakoţto rodinní příslušníci občanů Evropské unie. Nejprve je potřeba specifikovat, kdo se povaţuje za rodinného příslušníka občana evropské unie. Zákona o pobytu cizinců (§ 15) vymezuje takového příslušníka na: - manţel; - rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, kterého vyţivuje a ţije s ním ve společné domácnosti; 6

KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, str. 45.

4

- dítě mladší 21 let; - nezaopatřený příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manţela občana Evropské unie. Do další kategorie spadají občané třetích zemí, kterými jsou rezidenti jiného státu neţ EU/EHP a Švýcarska. Jejich pobyt na území ČR se dle zákona o pobytu cizinců (§ 17) navíc rozděluje na pobyt bez vízové povinnosti, v tomto případě mohou na našem území a jiných státech Schengenského prostoru pobývat po dobu třech měsíců během půl roku. A s vízovou povinností pak mohou pobývat na území České republiky po dobu nepřesahující tři měsíce, a také za podmínky, ţe jsou drţiteli platného cestovního dokladu a dokladu o povolení nebo průkazu k pobytu vydaného jiným schengenským státem. Nebo jsou-li drţiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právem stanovením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství jiného členského státu Evropské unie, či mají-li národní dlouhodobé vízum typu D vydaného jiným členským státem.

2.3 Trh práce Dle Kuchaře7 je trh práce vţdy zaloţen na vztahu dvou subjektů, tedy toho kdo nabízí svou práci a toho, kdo je ochoten nabízenou práci koupit. Dále autor uvádí, ţe: - snahou nabízejícího je svoji práci prodat za co nejlepší cenu; - kupující má potom zájem, aby cena bylo co nejniţší a kupovaná práce co nejkvalitnější; - výsledkem je poté prodej nebo odmítnutí; - trh práce je mnoţinou vzájemně se ovlivňujících segmentů. Kaţdý segmentační proces, jak uvádí Kuchař8, je důsledkem sociálně-ekonomických změn, které se v hospodářsky vyspělých zemí začaly prosazovat po druhé světové válce. Dle autora se jedná o diferenciaci mezi jednotlivými prvky trhu práce podle jeho 7

KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, str. 11.

8

KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, str. 31.

5

významu v sociální a ekonomické struktuře společnosti. Kaţdý z těchto segmentů dle Kuchaře strukturuje odlišně sociálně-ekonomické faktory, jako jsou pracovní místa, pracovní jistoty, atd. Pro analytické potřeby vymezuje Kuchař9 pět základních strukturních charakteristik trhu: - národnostní struktura; - demografická struktura; - vzdělanostní struktura; - ekonomická struktura; - profesní struktura. Pro národnostní strukturu je dle autora v současnosti příznačný podíl jiných národností jako výsledek migračních procesů. Demografická struktura představuje podle Kuchaře10 – „Nižší míra její stability má více důvodů, z nichž lze jmenovat především prodlužování průměrného dožití a měnící se vzorce tzv. demografického chování“. Dále autor uvádí relativně nový prvek, který lze pozorovat, a tím jsou sílící migrační procesy, jeţ se začínají promítat do sociálního klimatu společnosti. K největším bohatstvím vyspělé společnosti patří vzdělaní lidé. Profesní strukturu Kuchař řadí k nejrychleji se měnící v moderní společnosti. Kotýnková11 řadí mezi významné evropské procesy, probíhající na evropském trhu práce, Evropskou strategii zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování. Dále autorka uvádí, ţe oba tyto procesy spolu velmi úzce souvisejí, protoţe jsou zaměřeny na sniţování nezaměstnanosti, a to včetně nezaměstnanosti dlouhodobé, a také na vylučování lidí z trhu práce a ze ţivota společnosti. Uvedené procesy mají svůj odraz i na českém trhu práce, počínaje 1. květnem 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a i tyto procesy přijala za své.

9

KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, str. 39. KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, str. 39.

10 11

KOTÝNKOVÁ, M. (2006) Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: VŠE, str. 11.

6

Dále Kotýnková doplňuje, ţe oba procesy, tj. Evropská strategie zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování, prošly určitým vývojem a jejich počátky sahají do první poloviny 90. let. V té době došlo v Evropě k výraznému nárůstu nezaměstnanosti a to včetně nezaměstnanosti dlouhodobé. Oba procesy jsou také úzce spjaty se strategií obnovy a dalšího rozvoje Evropské unie, tzv. Lisabonská strategie. Kotýnková12 popisuje uvedené procesy následovně: - Evropská strategie zaměstnanosti je postavena na koordinování politik zaměstnanosti zemí Evropské unie a k jejímu zahájení došlo v listopadu 1997; - Evropský proces sociálního začleňování se týká koordinace procesu sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva do ţivota společností v členských státech Evropské unie. Od roku 1957, kdy bylo zaloţeno Evropské společenství, jak uvádí Kotýnková13, byla zároveň s vytvářením společného trhu postupně přijata společná pravidla. Ta se týkají určitých záleţitostí trhu práce, zvláště bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v neposlední řadě rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na druhé straně za diskriminaci dle Horákové14 není povaţována regulace zaměstnání (ze strany státu) formou pracovních povolení. K nejvýznamnějším

projevům

na

trhu

práce

patří

nezaměstnanost,

přičemţ

15

nezaměstnanost vyjadřuje tzv. míru nezaměstnanosti. Dle Ţáka : „Z ekonomického pohledu představuje nezaměstnanost stav v národním hospodářství, kde část pracovního potenciálu společnosti nenalézá uplatnění nebo dobrovolně o toto uplatnění neusiluje“. Autor dále specifikuje nezaměstnanost na nedobrovolnou, která vzniká, pokud počet uchazečů překročí počet volných míst a dobrovolnou nezaměstnanost, která je vyvolána procesy vyhledávání práce. Dle Pavelky16 můţeme dopad nezaměstnanosti definovat

12 13

KOTÝNKOVÁ, M. (2006) Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: VŠE, str. 11. KOTÝNKOVÁ, M. (2006) Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: VŠE, str. 17.

14

HORÁKOVÁ, M. Zaměstnávání cizinců v České republice: část 1 – Integrace cizinců na trhu práce v České republice [online]. Praha: VÚPSV, 2001 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/int1.pdf>, str. 18. 15 ŢÁK, M. (2007). Hospodářská politika. Praha: VŠEM, str. 16. 16

PAVELKA, T. (2007). Makroekonomie: základní kurz. Praha: VŠEM, str. 122.

7

takto: „Nezaměstnanost samozřejmě znamená plýtvání zdroji, které má ekonomika k dispozici. Jestliže je míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, ekonomika vyprodukuje méně, než by mohla na úrovni potencionálního produktu.“ Dle Pavelky17 vyuţívá vláda České republiky dva základní typy opatření, která souvisejí s nezaměstnaností: - jedná se o pasivní politiku nezaměstnanosti, kdy se jedná o zmírnění dopadů nezaměstnanosti pomocí podpor v nezaměstnanosti; - dalším opatřením je aktivní politika nezaměstnanosti, kdy je pozornost mimo jiné věnována na vytváření nových pracovních míst, případně rekvalifikace, absolventských a praktikantských míst, chráněných dílen.

2.4 Zahraniční pracovníci na trhu práce Rok 2004 patřil ke zlomovým v kontextu ekonomické aktivity zahraničních pracovníků, díky vstupu ČR do EU 1. května 2004. Dle zákona o zaměstnanosti (§ 85), jiţ nejsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci povaţováni za cizince, tudíţ v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky, coţ znamená, ţe mají v ČR volný přístup na trh práce. Dle zákoníku práce (§ 1 odst. 4), je mimo jiné zakázána v pracovně právních vztazích diskriminace z důvodu rasového nebo etnického původu. Tato skutečnost se samozřejmě týká i zahraničních pracovníků, kteří jsou v pracovně právním vztahu.

2.4.1 Povinnosti zaměstnavatele Dle zákona o zaměstnanosti (§ 86) můţe zaměstnavatel volné pracovní místo obsadit zahraničním pracovníkem ze třetí země, pokud ho nelze dlouhodobě obsadit občanem ČR, dalšího státu EU/EHP a Švýcarska, nebo jeho rodinným příslušníkem anebo cizincem s trvalým pobytem na území ČR. Zaměstnavatel můţe dále na základě 17

PAVELKA, T. (2007). Makroekonomie: základní kurz. Praha: VŠEM, str. 123.

8

povolení od příslušného úřadu práce, který i vydává povolení k zaměstnávání cizinců, získávat takového pracovníka na volná pracovní místa. Povolení se vydává vţdy na dobu určitou. Povolení k zaměstnání můţe vydat úřad práce, pokud se dle zákona o zaměstnanosti (§ 92 odst. 1, 2) jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci či nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Úřad práce při vydávání povolení přihlíţí k situaci na trhu práce. O povolení vydá úřad práce rozhodnutí. Povolení k zaměstnání se vydává nejdéle na dobu jednoho roku. Dle MPSV18 je zaměstnavatel oprávněn zaměstnat cizince, pokud vlastní: - platné povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce; - platné vízum za účelem zaměstnání, případně vlastní povolení ke krátkodobému pobytu za účelem zaměstnání; - písemně uzavřenou smlouvu na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno. O vydání povolení zaměstnavatel neţádá, pokud hodlá zaměstnat cizince s povolením k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce nebo u kterého se povolení k zaměstnání nevyţaduje dle zákona o nezaměstnanosti (§ 98 písm. a) aţ e) a j) aţ m)). Zaměstnavatel má dle zákona o zaměstnanosti (§ 88) povinnost nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy bylo ukončeno zaměstnání, písemně informovat příslušný pracovní úřad. A dále, jestliţe cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, a nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou mu bylo povolení vydáno. Pokud nastane ukončení zaměstnání výpovědí nebo dohodou nebo okamţitým zrušením, je zaměstnavatel povinen uvést důvod ukončení tohoto zaměstnání.

18

MPSV: Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí: Oprávněnost zaměstnávat cizince [online]. Praha: MPSV, 2012 [cit. 2012-7-20]. Dostupné http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_ziskavani.

9

z

WWW:

Zaměstnavatel má také povinnost dle zákona o zaměstnanosti (§ 102) vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a všech cizinců, kteří jsou u něj zaměstnaní nebo těch, kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Tato evidence obsahuje údaje uvedené zákonem o zaměstnanosti (§ 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e)): - identifikační údaje cizince; - adresu v zemi trvalého pobytu a doručovací adresu; - číslo cestovního dokladu (včetně orgánu, který jej vydal); - druh práce, místo jejího výkonu a dobu, po kterou by měla být vykonávána; - pohlaví zaměstnávaných osob; - jejich zařazení dle odvětvové klasifikace ekonomických činností; - nejvyšší dosaţené vzdělání, poţadované vzdělání pro výkon povolání; - dobu platnosti povolení k zaměstnání a k pobytu; - den nástupu a skončení zaměstnání. Dle zákoníku práce (§ 1a ) musí zaměstnavatel v pracovně právních vztazích uplatňovat zásady stejné pro všechny zaměstnance. Z toho vyplývá, ţe zaměstnavatel je povinen zaměstnanci (cizinci) nabídnout pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR, ve stejném pracovním zařazení, podle platných právních předpisů nebo v souladu s kolektivními či pracovními smlouvami. Dále je zaměstnavatel povinen přihlásit cizince k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění.

2.4.2 Povinnosti pracovníka (zaměstnance) Cizinec ţádá dle zákona o zaměstnanosti (§ 90) o vydání povolení k zaměstnání písemně úřad práce a to zpravidla před příchodem na území ČR sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán, či ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce. Dle zákona o zaměstnanosti (§ 92 odst. 3 písm. a) aţ f)) ţádost o povolení k zaměstnání obsahuje: - identifikační údaje cizince; 10

- adresu v zemi trvalého pobytu, adresu pro doručování zásilek; - číslo cestovního dokladu, včetně názvu orgánu, který jej vydal; - identifikační údaje budoucího zaměstnavatele; - druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnávání vykonáváno. Zákona o zaměstnanosti (§ 91 odst. 2) definuje přílohy k ţádosti o povolení obsahující: - fotokopii stránky cestovního dokladu s identifikačními údaji cizince; - vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince zaměstná; - úředně ověřená fotokopie dokladu o profesní způsobilosti; - případně další doklady. Dle zákona o zaměstnanosti (§ 94) můţe Úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce na ţádost cizince jeho povolení k zaměstnání prodlouţit. Prodlouţení se můţe vydat opakovaně, avšak vţdy nejdéle na dobu dvou let. Povolení k zaměstnání se dle zákona o zaměstnanosti (§ 95 a § 98) mimo jiné nevyţaduje: - pokud cizinec vykonává soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický či akademický pracovník vysoké školy; - u cizince do 26 let věku, který je zaměstnán příleţitostnými pracemi v rámci výměny mezi školami; - u duchovního církve registrované v ČR, u ţadatele o azyl nebo u cizince s uděleným azylem; - pokud je cizinec rodinným příslušníkem člena diplomatické mise nebo člena mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR; - dále pokud je cizinec členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezinárodní dohody o vzájemné pomoci, nebo je-li vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil.

11

2.4.3 Úřady práce a jejich funkce Činnost Úřadu práce upravuje zákon č. 73/2011 o Úřadu práce. Úřad práce především vede evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska, kteří nastoupili do zaměstnání a dále cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání. Úloha úřadů práce dle zákona o zaměstnanosti (§ 7) je také mimo jiné, ţe: - zabezpečuje

a

rozvíjí

mezinárodní

vztahy

a

spolupráci

v oblasti

zaměstnanosti a lidských vztahů na trhu práce včetně spolupráce s EU; - spolupracuje s příslušnými orgány členských států EU při vysílání zaměstnanců k výkonu práce do jiného členského státu EU; - s ministerstvem spolupracuje na rozvíjení mezinárodních vztahů a spolupráce v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na trhu práce; - koordinuje činnosti, a to včetně spolupráce s EU; - vede centrální evidenci zájemců o zaměstnání, včetně cizinců, evidenci volných pracovních míst a těch, na které lze obsadit drţitele zelené karty; - Úřad práce přijímá opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, bez ohledu na národnost, rasový nebo etnický původ a další.

2.4.4 Ţivnostenské oprávnění Ţivnostenské podnikání je soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem o ţivnostenském podnikání. Ţivnostenské podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání. Dle zákona o ţivnostenském podnikání (§ 5 odst. 2) fyzická osoba, nemající bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba se sídlem na území, můţe v České republice provozovat ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Za českou osobu se dle zákona o ţivnostenském podnikání (§ 5 odst. 1) povaţuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba, která má sídlo na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území. Dle zákona o

12

ţivnostenském podnikání (§ 5) musí zahraniční osoba, která hodlá na území ČR provozovat svou ţivnost a má povinnost mít povolení pro pobyt na území ČR, přiloţit k ohlášení ţivnosti doklad o vízu nad 90 dnů či povolení k dlouhodobému pobytu. Cizinci s trvalým pobytem a azylanti19 mají stejné postavení jako občané ČR. Mezi všeobecné podmínky provozování ţivnosti fyzických osob patří: - věk 18 let; - způsobilost k právním úkonům; - bezúhonnost. Ţivnosti se rozlišují na ohlašovací, které smějí být provozovány na základě ohlášení. Ty se dále dělí na řemeslné, kde podmínkou je odborná způsobilost vyučením v oboru, dále pak vázané, pro které platí odborná způsobilost získaná jinak (např. pro psychologické poradentství je nutný vysokoškolský diplom v oboru psychologie) a jako poslední volné, u kterých se nevyţaduje prokázání odborné způsobilosti. Další kategorií jsou ţivnosti koncesované, provozované na základě koncese. Dle zákona o ţivnostenském podnikání (§ 47) má ţivnostenský úřad povinnost provést zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a podnikateli vydat výpis, pokud splní ohlašovatel podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Zahraničním osobám, které prokázaly splnění všech podmínek, s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá ţivnostenský úřad dle zákona o ţivnostenském podnikání (§ 47 odst. 7) výpis pro účely řízení o povolení k pobytu. Těmto osobám vzniká ţivnostenské oprávnění dnem, kdy doloţí doklad, který prokazuje udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu ţivnostenskému úřadu, u kterého byla ţivnost ohlášena. A to za předpokladu, doloţí-li tato zahraniční osoba doklad o povolení k pobytu do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu na území České republiky. Nedoloţí-li zahraniční osoba dle zákona o ţivnostenském podnikání (§ 47 odst. 8), které byl vydán výpis pro účely řízení o povolení k pobytu, doklad o povolení k pobytu ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu na území České republiky, pak

19

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

13

ţivnostenský úřad rozhodne o tom, ţe ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik ţivnostenského oprávnění. Podobně ţivnostenský úřad rozhodne i v případě, ţe uvedená osoba nedoloţila doklad o povolení k pobytu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výpisu. U osob, které jsou občany některého ze států EU/EHP nebo Švýcarska, je ţivnostenský úřad povinen provést zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydat podnikateli výpis, pokud ohlašovatel splní podmínky stanovené ţivnostenským zákonem (§ 47 odst. 1).

2.4.5 Uznání zahraničního vzdělání a kvalifikace Dle doslovného vysvětlení dle MŠMT20 se jedná o: „…uznávání diplomů, kvalifikací nebo částí studijních programů jedné (domácí nebo cizí) vzdělávací instituce jinou vzdělávací institucí. Obvykle je takové uznání považováno za základ pro přijetí na další studium v druhé instituci nebo jako uznání umožňující určitý druh výjimky z povinnosti opakovat studium některých částí programu“. Zahraniční osoby přijíţdějící do České republiky dosáhly ve své zemi určitého stupně vzdělání či kvalifikace (doloţeného diplomem, vysvědčením či osvědčením), které by chtěly v naší zemi dále vyuţít pro svůj rozvoj. A to pro profesní či studijní. Bohuţel školský systém je v mnoha zemích nastaven dle jejích vlastních standardů, které se od českých můţou lišit, proto je nutné, aby byl takovýto doklad uznán na našem území platným. Hovoříme tedy o procesu uznávání zahraničního vzdělávání - nostrifikaci. Nostrifikaci základního a středního vzdělání zajišťují školské odbory příslušných krajských úřadů a řídí se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním a vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) a dále také vyhláška č. 12/2005 Sb. o podmínkách uznávání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. Pro uznávání vysokoškolských diplomů hovoříme o zákoně č. 111/1998 Sb. o vysokých školách.

20

MPSV:

Uznávání

vzdělání.

[online].

Praha:

MPSV,

http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/uznavani-vzdelani.

14

2011

[cit.

2012-07-20].

Dostupné

z

WWW:

Mezi další důleţité skutečnosti týkající se uznávání zahraničního vzdělání dle zákona 561/2004 Sb., školského zákona patří, zda má ČR s danou zemí uzavřenou mezinárodní smlouvu uznat dané zahraniční vysvědčení. V případě, ţe nemá, je potřeba k ţádosti ţadatele dodat dokumenty uvedené ve školském zákoně (§108 odst. 3, písm. a), b), c)).

2.4.6 Zelené karty Projekt zelené karty byl spuštěn v lednu 2009. Dle portálu MPSV21 je funkcí zelené karty snadnější přístup cizinců, kteří mají kvalifikaci, na trh práce v ČR. Zelené karty jsou určené zájemcům mimo země EU o práci v ČR. Drţitel této karty je oprávněn povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání v ČR. MPSV vydává tři typy karet, přičemţ do typu A spadají kvalifikovaní pracovníci s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, do typu B jsou zařazení pracovníci s minimálním poţadavkem „vyučen“ a do typu C pak spadají ostatní pracovníci. Karta je dle MPSV tedy určena pro cizince mimo unijní zónu, ale týká se pouze zemí, kterými jsou Australské společenství, Černá Hora, Chorvatská republika, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Republika Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie, Spojené státy americké, Srbsko a Ukrajina. Dále dle MPSV je platnost této karty je 2-3 roky, přičemţ u typu A a B se dá platnost za určitých okolností prodluţovat vţdy aţ o 3 roky. Karta se vydává na konkrétní volné pracovní místo, zejména ta, která se nedaří obsadit pracovníky z ČR nebo EU. Tato místa jsou MPSV zveřejňována v centrální evidenci volných pracovních míst. Ţádost o tuto kartu podávají cizinci na zastupitelském úřadu ČR.

21

MPSV: Zelené karty pro cizince v České republice. [online]. Praha, MPSV, 2011 [cit. 2011-10-17]. Dostupné z WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/ciz#coje.

15

2.4.7 Modré karty Podobně jako zelené, vydává MPSV22 i modré karty, které jsou určeny zájemcům o práci v ČR, kteří pocházejí mimo země EU. Tato karta opravňuje drţitele k pobytu na území ČR a pracovat na pracovním místě, pro které byla karta vydána. MPSV vydává tuto kartu pracovníkům s vyšším (pokud studium trvalo alespoň 3 roky) nebo vysokoškolským vzděláním, a kteří mají pracovní smlouvu na dobu jednoho roku s týdenní pracovní dobou stanovenou zákonem se sjednanou hrubou měsíční mzdou odpovídající alespoň 1,5 násobku roční mzdy23. Platnost karty, jak dále uvádí MPSV, je omezená dobou výkonu zaměstnání uvedené v pracovní smlouvě plus 3 měsíce, avšak nejdéle 2 roky. Dle MPSV se modrá karta taktéţ vydává na konkrétní pracovní místo a ţádost o vydání se podává na zastupitelském úřadu ČR.

2.4.8 Projekt výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků Na základě informací MPSV24 vznikl tento projekt v souladu s usnesením vlády České republiky č. 975 z 26. září 2001 a pilotní projekt byl zahájen 28. července 2003. Klíčovým cílem tohoto projektu bylo přivést do České republiky kvalifikované a vzdělané zahraniční pracovníky včetně svých rodin. Zároveň měl projekt napomoci najít zaměstnavatelům odborníky, kteří na českém trhu práce chyběli. Další podstatným faktem pro spuštění tohoto projektu byly výsledky analýzy demografické situace na trhu práce provedené MPSV, dle které by mělo chybět na trhu práce, dle tiskové zprávy MPSV25 v roce 2030 přibliţně 420 000 osob, a migrace ze zahraničí měla být cestou, jak tento stav alespoň z části zmírnit. V prvním roce byl

22

MPSV: Modré karty pro cizince v České republice [online]. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2011-10-17]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#jakziskat. 23 V České republice vyhlašované sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. 24

MPSV: Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků startuje: tisková zpráva [online]. Praha: MPSV, 2003 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/472/250703.pdf. 25 MPSV: Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků startuje: tisková zpráva [online]. Praha: MPSV, 2003 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z: WWW http://www.mpsv.cz/files/clanky/472/250703.pdf.

16

projekt určen pouze občanům Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Poté byl ale postupně otevřen občanům z celkem 51 států. Česká republika, jak MPSV uvádí, nabízela výkonným zahraničním pracovníkům moţnost ţádat ve zkrácené lhůtě po 1,5 roce (vysoce kvalifikovaní pracovníci) nebo 2,5 letech (standardně kvalifikovaní pracovníci) práce a pobytu v ČR o povolení k trvalému pobytu (namísto pěti let). Tato lhůta byla platná i pro rodinné příslušníky. V důsledku zvyšování počtu uchazečů o zaměstnání a sniţování volných pracovních míst, a také v souladu s trendem sniţování výdajů, navrhlo MPSV26 ukončit realizaci projektu k 31. prosinci 2010. Dle dat od Horákové27 se do projektu celkově zapojilo 1 964 účastníků. Nejvíce zastoupenými státy v projektu v celém období jeho trvání byla Ukrajina, kdy do projektu vstoupilo celkem 550 jejích občanů, dále Rusko s počtem 331, Bělorusko, kde se zúčastnilo celkem 180 jeho občanů a dále Bulharsko s celkovým počtem 176 občanů této země balkánského poloostrova. V porovnání poměru muţů a ţen byli muţi zastoupení v počtu 1224 a ţeny byly zastoupeny v 740 případech, jak autorka dále uvádí.

26

MPSV:

Projekt

“Výběr

kvalifikovaných

zahraničních

pracovníků

končí

[online].

Praha:

MPSV,

2010

[cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9997/13122010.pdf. 27 HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26 [online]. Praha: VÚPSV, 2011 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf , str. 64 a 64, (data v příloze č. 21, 22, 23).

17

3 Analytická/praktická část práce Předchozí část práce byla věnována teoretickým poznatkům o podmínkách vstupu cizinců na území ČR a moţnostech jejich integrace na tuzemském trhu práce, tj. za jakých podmínek se z nich mohou stát závislí zaměstnanci či nezávislí podnikatelé a jaké jsou jejich další moţnosti. Nyní se práce zaměří na vývoj počtu zahraničních pracovníků v České republice a především na jejich vývoj na tuzemském trhu práce. Tato část bude práce nalézt odpovědi na cíle a otázky, které byly nastíněny v úvodu této práce. Aby se mohly mezi sebou porovnávat časové řady určitého vývoje, je nutné získat data, údaje, a poskládat je tak, aby věrohodně vypovídaly o dané situaci a jejím vývoji. Pro tento účel byla data zjišťována převáţně z údajů Českého statistického úřadu a ve velmi malé míře byla také převzata z výzkumných zpráv Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. V další části budou tedy zpracovávána data týkající se počtu cizinců v ČR a také jejich pozice na trhu práce, jak se jejich počet vyvíjel v závislosti na legislativě, na makroekonomických ukazatelích či jaký na jejich vývoji měly vliv globální změny ekonomiky.

3.1 Vývoj počtu cizinců v České republice V období mezi roky 2000 - 2011 došlo ve vývoji České republiky hned k několika událostem, které do jisté míry ovlivnily vývoj počtu cizích státních příslušníků na našem území. Především se jedná o vstup ČR do Evropské unie, ke kterému došlo 1. 5. 2004. Od tohoto data jiţ občané EU/EHP/ESVO nepotřebují registrační kartu pro vstup na trh práce. Součástí Schengenského prostoru se ČR stala od 21. prosince 2007. Tato skutečnost znamenala zrušení kontrol podél celé své pozemní hranice se sousedními státy. Hraniční kontrola zůstala pouze na mezinárodních letištích. Od 30. března 2008 ale i na nich odpadla povinnost hraničních kontrol letů uvnitř rozšířeného Schengenu. Česká republika dle grafu č. 1 hostila na konci roku 2000 celkem 200 951 cizinců, přičemţ 66 855 z nich pobývalo na našem území s uděleným trvalým pobytem a celých

18

134 096 z nich zde pobývalo na základě uděleného povolení dlouhodobého pobytu, čili nad 90 dnů. V následujícím období 2001 - 2005 měl celkový vývoj mírně stoupající charakter. K většímu nárůstu cizinců na našem území došlo v roce 2006, kdy se meziročně zvýšil počet cizinců pobývajících na našem území o 15,5 %, v následujícím roce 2007 došlo k nárůstu jiţ o 22,043 %, coţ znamenalo, ţe v ČR pobývalo 157 512 cizinců s trvalým pobytem a 234 803 cizinců s dlouhodobým pobytem. V následujícím roce došlo opět k nárůstu. Pokles cizinců byl na našem území zaznamenán v roce 2009 a 2010, kdy došlo k mírnému nárůstu cizinců s uděleným trvalým pobytem, ale naopak klesl počet cizinců s uděleným dlouhodobým pobytem, coţ má souvislost, jak bude později vysvětleno, s vývojem českého trhu práce a udělováním pracovních povolení.

Graf č. 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B9003347F1/$File/c01r01.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/06003C0245/$File/c01r01.xls (data k 8.7 2012), příloha č. 1.

V celkovém pohledu došlo v posledním sledovaném roce 2010 k nárůstu evidovaných cizinců o celých 111,64 % oproti roku 2000, coţ představuje 224 350 cizinců. Rok 2011 znamenal opět pokles v počtu cizinců oproti roku předchozímu. Tento pokles reprezentoval 4,49% oproti roku předchozímu a celkově bylo evidováno o 19 090 cizinců méně. Zajímavé na této meziroční změně je, ţe sice stoupl počet trvale usazených cizinců, naopak klesl počet cizinců s uděleným dlouhodobým vízem nad 90

19

dnů, které je mimo jiné potřeba vlastnit k ţádosti o pracovní povolení. Jiţ z těchto údajů můţeme usoudit, ţe udělování dlouhodobých pobytů pro ČR souvisí s regulací pracovního trhu.

3.2 Vývoj trhu práce v České republice Kaţdý trh práce se ve svém průběhu vyvíjí a je ovlivněn mnoha faktory. Bezesporu se mezi ně řadí vývoj legislativy týkající se právě zaměstnanosti, strukturální změny v ekonomice, demografické změny, vědecko-technický pokrok, ale i globální vývoj trhu práce, který je v současné době ovlivněn finanční krizí. V následujícím grafu č. 2 je zachycen vývoj českého trhu práce v letech 2000-2011. Pro porovnání vývoje byly pouţity údaje počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst. Nejvyšší počet nezaměstnaných osob 457 tis. byl zaznamenán v roce 2000, kdy bylo pouze 52 tis. volných pracovních míst, tj. na 9 nezaměstnaných připadlo jedno volné místo. Počet nezaměstnaných osob klesal i v roce 2002, další dva roky se počet nezaměstnaných mírně zvyšoval, ale počet volných míst se sniţoval. V roce 2007 byl počet volných pracovních míst 141 tis. a počet nezaměstnaných se sníţil na 346 tis. V následujícím roce dosáhl počet volných míst 91 tis., ale počet nezaměstnaných se zvýšil aţ na 352 tis. Od následujícího roku se rapidně sníţil počet volných pracovních míst téměř o 60 tis. a s tím se paralelně prudce zvýšil počet nezaměstnaných. Tento pokles byl zcela jistě způsobený světovou hospodářskou krizí, která vypukla v roce 2007, ale jak je vidět z údajů v grafu, na českém trhu práce se tato skutečnost projevila se zpoţděním. V roce 2008 připadlo na jedno volné místo 3,9 nezaměstnaných, ale v roce 2010 byl jiţ tento podíl 18,7 nezaměstnaných na jedno volné místo. Mnoho firem propustilo určité procento svých zaměstnanců z důvodu sniţování firemních nákladů, tedy převáţně fixních, do kterých patří i náklady na lidský kapitál. Ze sníţení počtu volných pracovních míst je patrné, ţe zaměstnavatelé tato volná místa zrušili a jejich počet se tedy velmi sníţil. Rok 2011 se vyznačuje jiţ poněkud optimističtějším vývojem, kdy se zvyšuje počet pracovních míst na 35,8 tis. a naopak se sniţuje počet nezaměstnaných na 508,5 tis..

20

Graf č. 2 Vývoj českého trhu práce v letech 2000-2011

Zdroj: MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004/vyvojnezamestod1995 (data k 17.10 2011), MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 (data k 8. 7. 2012), příloha č. 3.

Míra nezaměstnanosti28 dle údajů v tabulce č. 1 v roce 2000 dosahovala v ČR hodnoty 8,7 % a produktivita práce29 byla 71 (v PPS). Pro posouzení úrovně ČR v těchto dvou ukazatelích, jsou údaje porovnány s vybranými zeměmi. Německo je členem EU jiţ od roku 1952 – je tedy silným členem a jeho míra nezaměstnanosti byla v roce 2000 8 % a produktivita práce dosahovala úrovně 118 (v PPS). Polsko, které vstoupilo do EU v témţe roce, jako ČR mělo míru nezaměstnanosti 16,1 a produktivita práce dosahovala 48 (v PPS). Poslední zemí, je Bulharsko, které dosáhlo podmínek pro vstup do EU v roce 2007. Jeho míra nezaměstnanosti v roce 2000 byla 16,4, % a produktivita práce dosahovala 28 (v PPS). Je tedy patrné, ţe v tomto roce se Česká republika v EU řadila mezi státy s relativně silnou ekonomikou. To potvrzuje např. i rok 2010, kdy se produktivita práce ČR pohybovala 33 % pod údaji Německa a zároveň 19% nad úrovní Polska. Ukazatele produktivity práce v ČR nasvědčují jejímu trvalému růstu či mírné stagnaci, avšak nikoli poklesu, coţ vypovídá o efektivním vyuţití zdrojů v ekonomice. Taktéţ potvrzuje i Kadeřábková30, kdy uvádí: „Produktivita práce jako hodnota výstupu 28

Míra nezaměstnanosti zde vyjadřuje dle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) podíl nezaměstnaných osob v procentech z celkové pracovní síly, která je dána celkovým součtem všech zaměstnaných a nezaměstnaných osob (osoby ve věku 15-74 let), které jsou bez práce, jsou připraveni k nástupu do zaměstnání v následujících dvou týdnech či si aktivně hledaly práci v době posledních čtyř týdnů nebo si našly zaměstnání, které začnou vykonávat během následujících třech měsíců. 29 Zde produktivita práce na zaměstnanou osobu, HDP v paritě kupní síly (PPS) na zaměstnanou osobu. 30

KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢĎÁREK, V. (2007). Makroekonomická analýza. Praha: VŠEM, str. 262.

21

na jednotku pracovního vstupu. Údaje o produktivitě práce charakterizují efektivnost využití zaměstnaných, která je vedle zvýšení zaměstnanosti zdrojem hospodářského růstu. Faktory přispívající k vyšší produktivitě práce zahrnují využívání strojů a zařízení, zlepšení organizace a fyzické a institucionální infrastruktury, zdraví a kvalifikace pracovníků (lidský kapitál) a vytváření a využívání nových technologií.“

Tabulka č. 1 Nezaměstnanost a produktivita práce v ČR (porovnání k vybraným zemím)

Zdroj: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsiem110&tableSel ection=1&plugin=0 (data k 20. 7. 2012), http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00114&plugin= 0 (data k 20. 7. 2012).

3.3 Vývoj ekonomické aktivity zahraničních pracovníků Ekonomická aktivita zahraničních pracovníků se na českém trhu práce řadí do dvou kategorií. Jednak kategorie pracovníků evidovaných úřady práce, v tomto případě se ale nejedná o nezaměstnané, nýbrţ o pracovníky v postavení zaměstnanců. Kaţdý zaměstnavatel má povinnost hlásit úřadu práce jak volná místa, na které hodlá obsadit pracovníky ze třetí země. Stejně tak musí vést i evidenci zahraničních pracovníků v postavení svých zaměstnanců (z EU i třetích zemí). Další kategorií jsou zahraniční pracovníci vlastnící ţivnostenské oprávnění. Na základě tohoto oprávnění jsou sami

22

podnikateli nebo jsou najímáni jako zaměstnanci. Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince na ţivnostenské oprávnění, je to převáţně z důvodů sniţování vlastních nákladů. Následující graf č. 3 znázorňuje vývoj udělených platných povolení k zaměstnání. V roce 2000 jich bylo uděleno celkem 40 080. Pokud cizinec (občan třetí země) můţe být zaměstnán pouze na základě platného pracovního povolení a hodlá vykonávat dvě či více zaměstnání, pak musí zaţádat o povolení pro kaţdé zaměstnání. V roce 2001 ve stejném období zůstává počet vydaných povolení prakticky nezměněn. Rok 2003 jiţ znamenal výraznou změnu v počtu platných povolení, kdy byl jejich nárůst oproti roku 2000 o 19,02 %, tedy 47 704. Mezi roky 2003 a 2004 došlo k velkému poklesu udělených povolení o 27,89 %. Tento pokles můţe být vysvětlen vstupem ČR do EU a odstraněním nutnosti vlastnit pracovních povolení právě pro občany EU. V roce 2005 ve stejném období dochází k opětovnému nárůstu o 60,50 %. V roce 2008 byl ve sledovaném období udělen největší počet povolení k zaměstnání 128 934, coţ opět souvisí s růstem volných pracovních míst. V roce 2010 dochází k poklesu oproti roku 2008 o 61,81 % na 49 244. Od roku 2009 se na českém trhu práce začal rapidně sniţovat počet pracovních míst, včetně těch, které bylo moţno obsadit zahraničními pracovníky bez nutnosti pracovního povolení, ale i s podmínkou disponovat platným pracovním povolením.

Kaţdý stát si pečlivě hlídá svůj pracovní trh, tak aby byl

dostatek volných míst pro tuzemské pracovníky. Jinak tomu není i v případě České republiky, coţ můţeme odvodit právě z počtu udělených pracovních povolení. Od roku 2009, kdy se i ČR dotkl dopad ekonomické krize, se počet vydaných povolení sniţuje. Mezi zmíněným rokem 2009 a posledním rokem zkoumaného období byl zaznamenán propad o 49,9 %.

23

Graf č. 3 Platná povolení k zaměstnání v ČR v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost#cr (data k 8. 7. 2012), příloha č. 5.

Ve sledovaném období bylo dle údajů z grafu č. 4 nejvíce ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků v roce 2008, kdy je celkový údaj 361 709, přičemţ 284 551 bylo evidovaných ÚP a 77 753 vlastnilo ţivnostenské oprávnění. Do počtu pracovníků evidovaných ÚP spadají občané EU/EHP, Švýcarska a občané třetích zemí s uděleným platným pracovním povolením, drţitelé modrých, či zelených karet a trvale usazení cizinci a dále pracovníci spadající do výjimek uvedených v §95 a 98, zákona o zaměstnanosti. Situace se během sledovaného období velmi měnila. V roce 2000 bylo z celkového počtu ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků 62,8 % (103 647) vedených na ÚP a 37,2 % (61 340) vlastnících ţivnostenské oprávnění. Do roku 2004 včetně, se situace udrţovala na velmi podobných hodnotách. V roce 2005 bylo 69,3 % (107 974) cizinců vedených na ÚP a 30,7 % (67 722) vlastnilo ţivnostenské oprávnění. Od následujícího roku se začíná zvyšovat počet zahraničních pracovníků vedených ÚP. V roce

2008

je

78,7

%

(284 551)

cizinců

vedených

na

ÚP,

a pouze 21,3 % (77 158) vlastnících ţivnostenské oprávnění. V roce 2008 byl také udělen, jak jiţ bylo představeno, nejvyšší počet pracovních povolení. Následující rok se začíná sniţovat počet zahraničních pracovníků vedených na ÚP a naopak se zvyšuje podíl pracovníků s ţivnostenským oprávněním, coţ opět souvisí s vývojem českého trhu práce a udělováním pracovních povolení. Pokud tedy zahraničním pracovníkům ze třetích zemí nebylo prodlouţeno pracovní povolení a chtěli nadále pobývat a pracovat

24

v ČR, zaţádali si o ţivnostenské oprávnění, na základě kterého se stali podnikateli, nebo pokračovali v pozicích zaměstnanců.

Graf č. 4 Postavení zahraničních pracovníků v zaměstnání v ČR v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls (data k 8. 7. 2012), příloha č. 4.

V následujícím grafu č. 5 jsou zachyceny nejvíce zastoupené národnosti zahraničních pracovníků na českém trhu práce, mezi které patří občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska. Další země, jejichţ počet ekonomicky aktivních občanů přesahuje na území ČR jeden tisíc, jsou Bulharsko, Rumunsko, Německo, Spojené království, Francie, Mongolsko a Čína. Můţeme tedy konstatovat, ţe zahraniční pracovníci z EU jsou na našem území nejvíce zastoupeny občany Slovenska a Polska a zahraniční pracovníci ze třetích zemí občany Vietnamu a Ukrajiny. Pokud se zaměříme pouze na zahraniční pracovníky vedené ÚP, tak občané Slovenska v roce 2000 reprezentovali 61,3 % z celkového počtu zahraničních pracovníků vedených na ÚP, občané Ukrajiny pak 15,2 % a Polska 7,4 %. Občané Vietnamu reprezentovali zanedbatelné procento. V roce 2003 se počet zastoupených občanů Slovenska sníţil na 55,9 %. Naopak počet zaměstnaných Ukrajinců se zvýšil na 21,3 %

25

a nepatrné sníţení nastalo také u občanů Polska 7,0 %. V roce 2008 se zastoupení Slováků sníţilo na 35,2 %, a naopak zastoupení občanů Ukrajiny dosáhlo v roce 2008 celých 28,5 %. V témţe roce se zvýšil počet občanů Vietnamu, jejichţ podíl reprezentoval 5,7 % z celkového počtu zahraničních pracovníků vedených ÚP. U občanů Polska je situace mírné odlišná, jejich podíl se drţí na 7,3 % v uvedeném roce, nutno ale podotknout, ţe v roce předchozím byl jejich podíl 9,8 %. Z uvedeného můţeme tedy usoudit, ţe do roku 2007 byl vyšší podíl občanů z EU, ale od roku následujícího se situace mění. Vysvětlení můţe být nalezeno v souvislosti s vývojem tuzemského trhu práce. V roce 2007 byl zaznamenán jeho vývoj na vrcholu zkoumané řady, tzn., ţe bylo nejvíce volných pracovních míst, a to i těch, o které neměli občané ČR a EU zájem. Proto zaměstnavatelé začali více najímat pracovní sílu ze třetích zemí. Tito pracovníci byli pak ochotni tato „neatraktivní“ místa vykonávat. Od roku 2009 aţ do posledního sledovaného roku 2011 se opět mění podíl pracovníků z EU a třetích zemí vedených ÚP. Celkově se ve sledovaném období nacházelo na českém trhu práce celkem více neţ 156 národností z Evropy, Afriky, Asie, Austrálie, Jiţní a Severní Ameriky.

Graf č. 5 Ekonomicky aktivní zahraniční pracovníci (vybraná občanství) v ČR v letech 20002011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls (data k 8. 7. 2012), příloha č. 6, 7, 8.

26

Podíl zahraničních pracovníků z EU/EHP, Švýcarska a třetích zemí byl na trhu práce ve sledovaném období dle grafu č. 6 téměř vyrovnaný. Mezi roky 2000 - 2007 a 2010 2011 byl podíl zahraničních pracovníků z EU v převaze. Roky 2008 a 2009 znamenaly oslabení počtu občanů EU a naopak o několik málo procent převládal podíl občanů ze třetích zemí vedených na ÚP. V roce 2008 odpovídal podíl 43,57 % na občany EU a 56,43 % na občany třetích zemí. V roce 2010 dochází k obratu s tím, ţe 56,35 % připadá na občany EU a 43,65 % na občany třetích zemí. V letech 2008-2009 ještě nebyly v ČR zaznamenány důsledky světové ekonomické krize a naopak byla převaha poptávky pracovních míst. V grafu popisujícím vývoj pracovních povolení byly roky 2008 a 2009 zaznamenány jako nejsilnější, tudíţ byl na trhu práce velký počet zahraničních pracovníků ze třetích zemí. V roce 2009 bylo uděleno 128 934 pracovních povolení, tak v roce 2009 to bylo jiţ pouze 73 414 a v roce 2011 nastal pokles vydaných povolení na 36 792.

Graf č. 6 Ekonomická aktivita zahr. pracovníků (EU / třetí země)v ČR v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls (data k 8. 7. 2011), příloha č. 6, 7, 8.

27

3.3.1 Ekonomická aktivita zahraničních pracovníků v krajích ČR Jednoznačně nejvíce atraktivním krajem z pohledu ekonomické aktivity zahraničních pracovníků dle grafu č. 7 se stává Praha. Toto prvenství je velkou míry dáno velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, jejíţ hodnota se v průměru pohybuje okolo 3,3 %. Mezi krajem Praha a ostatními třinácti kraji je velmi znatelný rozdíl. Praha jako hlavní město je centrem velké části ekonomického dění v celé ČR. Vzhledem ke své strategii zde má sídla a pobočky mnoho mezinárodních firem, které jsou potencionálními zaměstnavateli zahraničních pracovníků, jimiţ mohou být vyslanci poboček firem z jiných zemí či dlouhodobě usazení zahraniční pracovníci v ČR. Praha je turistickým centrem, tudíţ mnoho těchto pracovníků můţe najít své uplatnění i v turistickém ruchu (profesnímu sloţení zahraničních pracovníků vedených na ÚP bude ještě

věnována zvláštní

kapitola). Mezi roky 2000-2004 nedocházelo v krajích k nijak velkým výkyvům v počtu ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. Nicméně je zde markantní rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji. V roce 2000 bylo v Praze evidováno 49 960 ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků, kteří tvořili podíl 30,28 % z celkového počtu krajů. V roce 2006 na Prahu připadlo jiţ 80 395 zaměstnaných zahraničních pracovníků s podílem 32,06 %. V posledním roce 2011 sledovaného období tento počet stoupl na 110 555 ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků, ale s celkovým podílem 35,56 %. Od roku 2005 se zvyšuje počet ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků také ve Středočeském, Jihomoravském, Plzeňském a velmi mírně i v Pardubickém kraji. Nejvíce silným rokem v zaměstnanosti ve sledovaném období v ČR byl rok 2008. V tomto roce bylo v Praze evidováno 114 784 ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků s podílem 31,73 %, ve Středočeském kraji 54 261 s podílem 15,00 %, v Jihomoravském kraji bylo evidováno 35 609 zahraničních pracovníků, kteří tvořili podíl 9,84 %. Plzeňský kraj evidoval ve stejném roce 28 729 ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků s podílem 7,94 % a v Pardubickém kraji byl evidovaný počet 18 604 s podílem 5,14 %. Naopak ke krajům, které ve sledovaném období vykazovaly nízkou ekonomickou aktivitu zahraničních pracovníků, patří kraj Vysočina, Zlínský a Olomoucký kraj. K takto velmi malé zaměstnanosti této skupiny pracovníků přispívá i malá atraktivita pracovního trhu v nich, kdy se v průměru v kraji Vysočina, ve sledovaném období

28

pohybovala nezaměstnanost okolo 7,7 %, ve Zlínském kraji okolo 8,6 % a v Olomouckém kraji okolo 10,4 %. Co se týká údajů míry nezaměstnanosti, nepatří hodnoty těchto krajů k nejvyšším, proto důvodem bude pravděpodobně velmi málo pracovních míst vhodných pro zahraniční pracovníky. V krajích existují velké rozdíly v počtu ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků v jejich městech. Ve Středočeském kraji je nejvíce ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků evidováno v Mladé Boleslavi s podílem 32,61 % v roce 2009 a 21,98 % v roce 2011. Tento velký podíl je dán především tím, ţe se zde nacházejí velké podniky, zaměřené na automobilový průmysl. Naopak velmi malý počet vykazuje Kladno a Kutná Hora. V kraji Jihomoravském byl největší podíl v Brně-městě, který v roce 2011 tvořil celých 65,32 %. Opět je tento podíl dán strategií tohoto města a podniky, které se v nich nacházejí. V Plzeňském kraji bylo jednoznačně nejvíce ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků v Plzni-městě, kde v roce 2011 dosahoval podíl 56,67 % a v Tachově, kde ve stejném roce byl podíl 10,92 %. Pracovní příleţitosti mohou zahraniční pracovníci najít v Plzni v pivovarnictví či v Tachově opět v automobilovém průmyslu. Z pohledu ekonomické aktivity cizinců patří Pardubice a Ústí nad Orlicí nejsilnějším městům v Pardubickém kraji ve sledovaném. V obou městech se určitě nacházejí podniky, které mají vhodná místa pro zahraniční pracovníky.

Graf č. 7 Ekonomická aktivita zahraničních pracovníků dle krajů v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012), příloha č. 9, 10.

29

V kraji Praha se zaměstnanost, pokud se zprůměrňuje za období let 2000-2010, pohybovala okolo 3,3 % a je to tudíţ nejniţší hodnota v ČR. Tomu odpovídá i podíl zde usídlených a ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. Ale jak jiţ bylo zmíněno, Praha jako metropole nabízí mnoho dalších moţností pro zahraniční pracovníky. Ve Středočeském kraji se průměrná nezaměstnanost pohybovala okolo 6,2 % a tento kraj získal pomyslné druhé místo v počtu dlouhodobě usazených a ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. Další kraje se jiţ vyznačují vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti a tomu také odpovídá počet usídlených cizinců. Pouze kraj Jihomoravský s poměrně vysokou průměrnou mírou nezaměstnanosti 9,3 % přerušuje tuto řadu, neboť ve sledovaném období zde bylo v průměru 8,65 % trvale usídlených a 9,42 % ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. Z detailnějšího pohledu naprostá většina těchto pracovníků našla své uplatnění v Brně. Kraj s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti 14,4 % v průměru je Ústecký. V tomto kraji dokonce v průměru za sledované období počet trvale usídlených cizinců převyšoval počet ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. Dalším velice zajímavým zjištěním je, ţe v kaţdém roce ve sledovaném období, pouze v kraji Karlovarském a Ústeckém z hlediska ekonomické aktivity zahraničních pracovníků, drţitelé ţivnostenského oprávnění, čili v pozici nezávislých podnikatelů, převyšovali zahraniční pracovníky vedené ÚP. V Karlovarském kraji se uvedený poměr týká měst Karlovy Vary a Cheb, v Ústeckém kraji pak měst Děčín a Chomutov. Důvod tohoto zjištění můţeme hledat jednat ve vysoké míře nezaměstnanosti, kdy chybí volná pracovní místa pro domácí i zahraniční pracovníky. Ale také v dopadech dlouhodobé nezaměstnanosti na psychiku člověka. Lidé, kterých se toto dotýká, mnohdy propadají skepsi, alkoholu a mnohdy i gamblerství. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé mnohdy ţijí pouze ze sociálních dávek od státu. Této situace vyuţívají podnikatelé, mnohdy zřejmě právě cizinci, kteří si v lokalitách ohroţených vysokou mírou nezaměstnanosti zakládají ţivnosti postavené na barech, hernách, nočních klubech či např. obchodech s levným zboţím, které je moţné v těchto místech najít.

30

Graf č. 8 Poměr nezaměstnanosti a zaměstnanosti cizinců v ČR v letech 2000-2011 35,0 30,0 25,0 20,0 13,4

15,0 10,0 5,0

3,3

5,9

6,2

6,3

6,5

7,7

7,7

7,9

8,6

9,3

9,2

14,4

10,4

0,0

Průměrná nezaměstnanost v kraji %

Průměrný počet cizinců v kraji v %

Průměrná zaměstnanost cizinců v %

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B90040818C/$File/c01r04.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/84004059D8/$File/c01t02.xls (data k 8. 7. 2012). ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012). MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls (data k 8. 7. 2012). ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012), přílohy č. 2, 9,

10, 11, 26, 27.

3.3.2 Vývoj počtu zahraničních pracovníků vedených na ÚP Mezi zahraničními pracovníky v postavení závislých zaměstnanců, tedy těch, kteří jsou vedeni v evidenci úřadů práce (občané EU / EHP, Švýcarska a občané třetích zemí), je nerovnoměrný podíl muţů a ţen. Na začátku sledovaného období v roce 2000 bylo úřady práce evidováno 80 029 muţů a 23 618 ţen, coţ je poměr 77,21 % muţů a 22,79 % ţen. V roce 2004 byl tento poměr 71,26 % muţů a 28,74 % ţen. Od roku 2006 se začíná tento poměr mírně měnit, tzn., ţe počet muţů se stále zvyšuje, ale také začíná stoupat počet zaměstnaných ţen. V roce 2008 byl poměr muţů 66,69 % (151 893) a ţen 33,31 % (94 786), v roce 2011 patřilo muţům 64,88 % (141 352) a ţenám 35,12 % (76 510).

31

K nejpočetnějším národnostem mezi muţi patří občané EU, ve velké míře zastoupeni občany Slovenska, Polska, Bulharska a Německa. Třetí země jsou zastoupeny občany Ukrajiny, kteří jsou také druhou nejsilnější skupinou s Moldavskem. Občané Slovenska byli zastoupeni v roce 2000 v 64,07 % (51 277) a v roce 2011 byl poměr 48,00 % (68 845). U občanů Ukrajiny byl poměr v roce 2000 13,14 % (10 513), v roce 2008 pak 26,97 % (51 183) a v roce 2011 14,19 % (20 061). Občané Ukrajiny (muţi) jsou najímáni většinou na pomocné práce spojené s výstavbou, a jelikoţ po roce 2008 se následky ekonomické krize projevily i v ČR, byla výstavba na většině částí republiky omezena, některé projekty byly zastaveny úplně, tudíţ se sníţila i poptávka po této pracovní síle. Nejvíce zastoupenými národnostmi mezi ţenami jsou také občanky EU, ve velké míře zastoupeny ţenami ze Slovenska, Polska, Bulharska a Rumunska. Ţeny z Ukrajiny, Mongolska a Ruska zastupují třetí země. Ţeny - Slovenky byly v roce 2000 zastoupeny 52,04 % (12 290) a v roce 2011 50,42 % (38 580). Ţeny z Ukrajiny v roce 2000 byly zastoupeny 22,19 % (5 240), v roce 2008 pak 31,53 % (29 889) a v dalších letech, stejně jako u muţů dochází k poklesu v roce 2011 aţ na 19,85 % (15 189).

Graf č. 9 Zahraniční pracovníci evidovaní ÚP v ČR (muţi, ţeny) v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441258/$File/c05s99t.xls (data k 8. 7. 2012), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/420044124C/$File/c05s98t.xls (data k 8. 7. 2012), přílohy č. 12,

13, 14, 15.

32

3.3.3 Vývoj počtu zahraničních pracovníků vlastnících ţivnostenské oprávnění Národnostní sloţení zahraničních pracovníků vlastnících ţivnostenské oprávnění je velmi rozdílné od těch, jeţ jsou vedení ÚP. I zde, ale v poměru získaných ţivnostenských oprávnění, převládají muţi. Dalším zjištěním je skutečnost, ţe ekonomická aktivita zahraničních pracovníků kopíruje vývoj trhu práce v ČR. To znamená, ţe vrcholem v počtu těchto pracovníků evidovaných ÚP (muţů i ţen) byl rok 2008 a dále jde vývoj směrem dolů. U ţivností se vývoj mění mírně opačným směrem. Ve sledovaném období sice rok 2008 znamenal nárůst vlastníků ţivnostenského oprávnění, ale od dalšího roku začíná na rozdíl od zaměstnanosti další nárůst. Jakým způsobem se můţe tento vývoj interpretovat? Reakcí na ekonomickou recesi došlo k přelivu části ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků ze závislých zaměstnání do ţivnostenského podnikání. Mezi muţi jsou dominantní národnosti ze třetích zemí, a to v zastoupení především Vietnamu, Ukrajiny a Moldavska. V roce 2001 byl poměr občanů z Vietnamu 30,34 % (14 246), z Ukrajiny 33,59 % (15 772) a z Moldavska 0,65 % (307). V roce 2008 připadl poměr 40,27 % (21 990) občanům Vietnamu, 29,79 % (14 631) občanům Ukrajiny a pouze 1,49 % (814) občanům Moldavska. V posledním roce 2011 sledovaného období bylo mezi muţi uděleno 30,69 % (19 413) ţivnostenských oprávnění občanům Vietnamu a 35,14 % (22 226) občanům Ukrajiny. Evropská unie je zde zastoupena slovenskými, polskými a německými občany. V roce 2001 byl podíl občanů Slovenska 13,49 % (6 337), v roce 2008 14,13 % (7 717) a v roce 2011 14,28 % (9 032). Občané Německa byli v roce 2001 zastoupeni v 1,54 % (723), v roce 2008 1,93 % (1 052) a v roce 2011 došlo k dalšímu zvýšení podílu na 2,03 % (1 285). Mezi ţenami také převládá zastoupení třetích zemí, mezi kterými je Vietnam a Ukrajina. V roce 2001 byly Vietnamky zastoupeny 37,97 % (6 157), v roce 2008 46,5 % (10 149) a v roce 2011 34,93 % (9 956). Podíl pracovnic z Ukrajiny vlastnících ţivnostenské oprávnění v roce 2001 dosahoval 35,88 % (5 818), v roce 2008 se jejich počet zvýšil, ale tento poměr reprezentoval 30,15 %. Naopak v roce 2011 došlo k nárůstu počtu na 11 474 a zvýšil se i celkový podíl na 40,25 %. Mezi ţenami z EU,

33

které vlastní ŢO, patří občanky Slovenska a Polska. V roce 2001 bylo 714 ţen Slovenek, které vlastnily ŢO, coţ byl celkový podíl 4,40 %, v roce 2008 se jejich počet zvýšil na 1 538 a v roce 2011 aţ na 2 374, coţ reprezentovalo celkový podíl 8,33 %. Ţeny Polky jsou sice druhou nejvíce zastoupenou skupinou ze států EU vlastnící ŢO, ale jejich podíl je velmi malý. V roce 2001 jich podnikalo na ŢO 386, coţ znamenal podíl 2,38 % a v roce 2011 se jejich počet zvýšil na 583, kdy došlo k poklesu podílu na 2,05 %.

Graf č. 10 Zahraniční pracovníci vlastnící ŢO v ČR (muţi, ţeny) v letech 2001-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls (data k 8. 7. 2012), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls (data k 8. 7. 2012), přílohy č. 16,

17, 18, 19.

V grafu č. 11 je zachycen poměr zahraničních pracovníků s platným ŢO se zaměřením na oblasti EU a třetích zemí. V celé délce sledovaného období byli občané EU zastoupeni v menšině. Občané třetích zemí jsou zastoupeni přibliţně v 80 % a občané členských zemí EU v 20 %. Od května 2004, kdy se Česká republika připojila k Evropské unii, mají všichni občané EU volný přístup na trh práce na našem území, coţ by vysvětlovalo tak malý podíl. Podobná situace byla ve sledovaném období i v letech předchozích.

34

Graf č. 11 Zahraniční pracovníci s platným ŢO v ČR – poměr EU a třetí země v letech 20012011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls (data k 8. 7. 2012), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls (data k 8. 7. 2012), přílohy č. 16,

17, 18, 19.

Podívejme se proto detailněji na strukturu nejvíce zastoupených zemí svými občany co do počtu vlastnících platné ŢO. Vzhledem k tomu, ţe situace se během celého období pohybuje ve stejném podílu, bude tedy pro detailnější zkoumání pouţit rok 2010. Jak je tedy patrné z grafu č. 12, nejpočetnějšími zástupci jsou občané Vietnamu. Paradoxně se jedná o občany ze země, která má naprosto odlišné kulturní a jazykové znaky neţ Česká republika. Proč si tedy tito občané vybírají náš stát pro dlouhodobé usazení se vstupem na trh práce? Část odpovědi se skrývá dle Trboly a Rákoczyové31 v událostech z minulého století, respektive za komunistického reţimu, kdy v rámci československovietnamské spolupráce byli občané Vietnamu vysíláni na „pracovní zkušenosti“ na naše území i s rodinami. Po roce 1989 se jiţ nikdo o tyto občany nezajímal, tudíţ část z nich zůstala v ČR a část odcestovala. Ti co zůstali, si vytvořili vlastní etnickou komunitu a začali podnikat. Nejčastějším zaměřením jejich podnikatelské činnosti je obchod a také sluţby, ale mimo jiné i pracovní agentury, díky nimţ mohli přicestovat další krajané. Je aţ

31

TRBOLA, R. RÁKOCZYOVÁ, M. (eds.) Vybrané aspekty života cizinců v České republice. 1. vyd. [online]. Praha: VÚPSV, 2011 [cit. 2012-07-20] Dostupné z WWW: http://www.cizinci.cz/files/clanky/710/Vybrane_aspekty.pdf., str. 81.

35

s podivem, kolik občanů Vietnamu pracuje v jednom obchodě, ale většinou se jedná o rodinné příslušníky. Další, jiţ méně početnou skupinou, jsou občané Ukrajiny. Ukrajinských firem se na našem území v hojném počtu příliš nenachází, takţe se většinou jedná o vlastníky ŢO, kteří jsou najímáni na stejné práce jako ti, kteří jsou vedeni v evidenci ÚP. Podíl EU je zastoupen především občany Slovenska, kdy jejich podíl byl ve sledovaném roce 11,88 % a občany Německa s podílem 1,7 %. Tyto čtyři země představují největší podíl na všech vydaných ŢO v roce 2010, ale i v celém sledovaném období. Občané ostatních zemí představují velmi malé procento.

Graf č. 12 Zahraniční pracovníci s platným ŢO v ČR – vybrané země v roce 2010 11,88%

1,70%

36,90%

Vietnam

Ukrajina Slovensko

33,09%

Německo

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls (data k 4. 7. 2011), přílohy č. 16,

17, 18, 19.

V grafu č. 13 je zachycen poměr dlouhodobě usazených cizinců v České republice a cizinců, kteří jsou ekonomicky aktivní (vedených v evidenci ÚP nebo nezávislých podnikatelů). Vzniká zde ale rozdíl mezi těmito dvěma respektive třemi údaji. Pokud vycházíme z údajů z roku 2008, kdy kulminoval počet dlouhodobě pobývajících cizinců a dosáhl údaje 437 565, tak počet ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků byl

36

361 769, coţ znamenalo podíl 82,66 %. Ještě tedy zbývá údaj 75 856, coţ reprezentuje 17,34 % dlouhodobě usazených a ekonomicky neaktivních cizinců v ČR. V roce 2009, kdy na českém trhu práce nastává propad v poptávce volných pracovních míst a zvyšuje se nezaměstnanost na 6,7 %, tak počet trvale usídlených cizinců se sniţuje na 532 503 a počty zahraničních pracovníků vedených ÚP se také sniţují na 318 642, tedy na poměr 73,63 %, a s tím se zvyšuje i počet ekonomicky neaktivních na 114 041 (26,37%). V roce 2011 se počet ekonomicky aktivních cizinců sníţil na 310 291, ale sníţil se také počet ekonomicky neaktivních cizinců na 95 920, coţ znamená podíl 23,61 % na celkovém počtu ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. Je zde tedy patrná spojitost s vývojem trhu práce v ČR, tzn., ţe určité procento z ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků připadá na jejich nezaměstnanost. Další procenta budou znamenat osoby do 15 let věku a zároveň rodinní příslušníci, pravděpodobně občanů EU a případně ti, kteří nemají ukončenu školní docházku. Určité procento připadá na nelegální zaměstnanost, kdy je cizinec zaměstnán bez platného pracovního povolení, coţ se nedá zjistit jinak neţ namátkovými kontrolami. Nejvyšší ekonomické aktivity dosáhli zahraniční pracovníci na českém trhu práce, celkem logicky, v roce 2008, tedy celých 82,99 %, přičemţ podobného výsledku bylo dosaţeno i v prvním roce 2000 sledovaného období. Od roku 2009 ekonomická aktivita zahraničních pracovníků klesá s tím, ţe v roce 2011 dosáhla úrovně 76,39 %. Při aplikování aktivní politiky vlády, související s nezaměstnaností, by se měla nemalá pozornost věnovat i zahraničním pracovníkům. Jedná se totiţ o specifickou skupinu na trhu práce, která potřebuje efektivní podporu pro integraci. Velmi dobrým nástrojem by mohla být motivace v podobě daňového zvýhodnění zaměstnavatelů při zaměstnávání této skupiny. V tomto kontextu se jedná pouze o názor na danou situaci.

37

Graf č. 13 Zahraniční pracovníci v ČR celkem, evidovaní ÚP a vlastnící ŢO v letech 2000-2011

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/84004059D8/$File/c01t02.xls (data k 8.7.202), příloha č. 2. ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls (data k 8. 7. 2012), příloha č. 4.

3.3.4 Ekonomická aktivita zahraničních pracovníků dle klasifikace KZAM Klasifikace KZAM32 je zpracována na podkladě mezinárodního standardu ISCO-88. Jedná se o klasifikaci OSN, kterou aţ na malé výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM). Předmětem této klasifikace je zaměstnávání, tzn. konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává a to i přesto, ţe mnohdy není jeho povoláním, ale je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů. Nyní se práce zaměří na detailní strukturu zaměstnání zahraničních pracovníků vedených úřady práce. V roce 2010 patřili občané Slovenské republiky k nejpočetnější skupině ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků. V počtu 22 571 byli tito občané zaměstnáváni na pozicích řemeslníků, kvalifikovaných výrobců a opravářů, coţ znamenalo podíl 50,08 % všech zahraničních pracovníků ve stejné klasifikaci. Druhým, nejvíce obsazovaným povoláním slovenskými občany, byli pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v počtu 18 337, tedy 32,93 % obsazenost tohoto povolání. Jako třetím nejpočetnějším povoláním byla obsluha strojů a zařízení v počtu 17 608 coţ 32

ČSÚ:

Úvod

ke

KZAM

[online].

Praha:

ČSÚ,

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/uvod_k_kzam.

38

2012.

[cit.

20.

7.

2012].

Dostupné

z

WWW:

reprezentuje 51,44 %. Povolání pracovníků v technickém, zdravotnickém a pedagogickém oboru bylo těmito občany obsazeno v počtu 12 045 (56,74 %). Následují vědečtí a duševní pracovníci v počtu 11 332 (48,66 %). Poměrně silně obsazované zaměstnání reprezentují pozice ve sluţbách a obchodě a niţší administrativní pracovníci. Naopak nejméně obsazené povolání těmito občany jsou dělníci v zemědělství a lesnictví, kde je jejich počet pouze 773. Z tohoto zjištění vyplývá, ţe z 68,64 % jsou povoláním občanů Slovenské republiky dělnické profese. Občané Ukrajiny nejčastěji vykonávají povolání pomocných a nekvalifikovaných dělníků v počtu 24 483 v celkovém podílu 43,97 %, následují řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři v počtu 8 564 (podíl 19,00 %), dále pozice obsluhy strojů v počtu 3 824, provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě v počtu 1 480, kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví v počtu 951. Povolání vědeckých a odborných duševních pracovníků vykonává 927 z těchto občanů. Podílem 93,27 % jsou občané Ukrajiny zaměstnáváni na dělnických pozicích. Občané Polska z 15,02 % vykonávají povolání niţších administrativních pracovníků, technických, zdravotních a pedagogických pracovníků, vědeckých a odborných duševních pracovníků a jako zákonodárci a vedoucí pracovníci. Dělnická povolání vykonává 84,98 % z nich.

Graf č. 14 Zahraniční pracovníci v ČR dle KZAM v roce 2010 (absolutní hodnoty) 9. Pomocní a nekva lifikova ní pra covníci

18 337

8. Obsluha strojů a za řízení

24 483 17 608

7. Řemeslníci, kva lif. výrobci, opra vá ři

22 571

6. Kva lif. dělníci v zemědělství a lesnictví

773

2 7 679

37 0 1 480

5 804

3. Techničtí, zdra votničtí, peda g. pra covníci

717

12 045

2. Vědečtí a odborní duševní pra covníci 2 295 10%

44

537

927 1 135

278 312

20% 30% Polsko Spojené stá ty Vietna m

354

327 18

903 1 061

11 332

1. Zá konodá rci, vedoucí a řídící pra covníci

6

951 9 848

4. Niţší a dministra tivní pra covníci (úředníci)

Slovensko Fra ncie Mongolsko

5 584

8 564

5. Provozní pra c. ve sluţbá ch a obchodě

0% Ukra jina Nizozemsko Rusko

2 5489

3 824

960

40% 50% Německo Ra kousko Bulha rsko

889

163 479 60%

472

70% Itá lie Rumunsko Bělorusko

209207 256 80%

427

90% 100% Velká Britá nie Molda vsko Ma ďa rsko

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/650054CAAA/$File/c05t32.xls (data k 4. 7. 2011), příloha č. 20.

39

Z celkového pohledu tedy zahraniční pracovníci v České republice vykonávají ze 71,11 % dělnické profese, pouze 28,89 % z nich vykonává povolání niţší administrativy, vědeckých a odborných pracovníků, technických, zdravotních a pedagogických pracovníků. Pokud shrneme poznatky z této kapitoly, je patrné, ţe občané zemí východní Evropy (Slovensko, Polsko, Rumunsko, Mongolsko, Bulharsko, Ukrajina) vykonávají v ČR povolání sekundárního trhu, tzn. většinou dělnické a pomocné profese. Naopak občané zemí západní Evropy (Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Rakousko a Spojené státy) vykonávají povolání primárního trhu, tzn. vedoucí, vědecké, specializované a administrativní profese. V této práci se nezkoumalo nejvyšší dosaţené vzdělání cizinců, ale je velmi pravděpodobné, ţe i občan např. Ukrajiny či Mongolska, který má ve své zemi ukončeno vysokoškolské vzdělání, tak v ČR vykonává nekvalifikované pomocné práce.

40

4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo mapovat vývoj počtu cizinců na českém trhu práce, ve vymezeném období let 2000 aţ 2011. Dle vývoje počtu trvale usazených cizinců v České republice je moţné usuzovat, ţe naše území se stává strategickou destinací cizinců. Tomuto zjištění nasvědčuje jednak strategická poloha ČR, která je na jakémsi pomyslném pomezí mezi východem a západem, a jednak vývoj ekonomického ukazatele produktivity práce, jejíţ hodnoty vypovídají o ekonomickém růstu země. Ve sledovaném období byly zjištěny pozitivní údaje v jejím růstu. Aby bylo moţné popisovat vývoj zahraničních pracovníků na českém trhu práce, byla nejprve provedena analýza

jeho

samotného

vývoje.

V prvních

letech

sledovaného

období

se

nezaměstnanost pohybovala většinou nad hranicí 8 %. Aţ pro roky 2007 a 2008 byla charakteristická velmi nízká míra nezaměstnanosti, zároveň s poměrně velkou nabídkou volných pracovních míst. Tento vývoj se ale změnil v roce 2009, kdy se i v České republice projevily dopady ekonomické krize, coţ mělo za následek propouštění velkého mnoţství zaměstnanců. Firmy se tak bránily dopadům krize a sniţovaly své náklady, ve kterých jsou zastoupeny i mzdy zaměstnanců. Jak se ukázalo, propouštění se dotklo i cizinců. Zvláště zahraniční pracovníci, kteří nemají trvalý pobyt na našem území, jsou skupinou, která je nejvíce ohroţena, pokud dochází k propouštění. Co se týká poměru ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků, je poměr občanů EU a třetích zemí vyrovnaný. Země EU jsou nejvíce zastoupeny občany Slovenska a Polska a třetí země občany Ukrajiny a Vietnamu. Rozdíl byl ale zjištěn při detailnějším porovnání cizinců v postavení závislých zaměstnanců (vedených na ÚP) a nezávislých podnikatelů, respektive mezi drţiteli platného ţivnostenského oprávnění byl podíl občanů třetích zemí okolo 80 % ve sledovaném období a okolo 20 % připadlo na občany EU. Tento rozdíl je dán dvěma faktory, kdy občané EU od roku 2004 v pracovně právním postavení nejsou povaţováni za cizince, a tudíţ mají volný přístup na trh práce. Dalším faktorem je, ţe občané třetích zemí, kteří jsou drţiteli platného ţivnostenského oprávnění, jsou nejsilněji zastoupeny občany Vietnamu a Ukrajiny. Při porovnávání údajů vývoje počtu ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků v krajích bylo zjištěno, ţe nejvíce ekonomicky aktivních jich je v kraji Praha,

41

Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji. Vysoká míra cizinců v Praze je jasně dána jejím statusem hlavního města a velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Druhým městem, co do počtu zahraničních pracovníků, je Brno, které nabízí také relativní dostatek pracovních míst. V ostatních krajích je, v porovnání s jiţ vyjmenovanými, velmi slabé zastoupení ekonomicky aktivních cizinců. To je dáno především poměrně vysokými údaji o míře nezaměstnanosti a také nedostatkem vhodných pracovních míst pro cizince. Pro kraje je to škoda, neboť o tyto destinace nemají zájem mnohdy odborně kvalifikovaní pracovníci právě z řad cizinců. Je také velmi zajímavé, kdyţ vedle sebe ţije zastoupeno několik kultur, které si mohou navzájem vyměňovat své zkušenosti, coţ zcela jistě přispívá i k odstraňování případné xenofobie. Aby mezi zahraničními pracovníky byl zájem i o ostatní kraje, bylo by potřeba tyto kraje pro ně zatraktivnit. Vzhledem k tomu, ţe vývoj trhu práce v některých krajích velmi zaostává, bylo by hlavním opatřením nejprve zmírnit nezaměstnanost ve vybraných oblastech. Tato práce ale nemá kapacitu na to, aby se zde nastiňovaly nástroje na sníţení nezaměstnanosti. Moţná by postačila účinnější propagace vybraných krajů, tzn. vybrat jejich silné stránky a na ně do krajů přivádět cizince. Při porovnávání údajů vývoje počtu dlouhodobě usazených cizinců k počtu ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků bylo zjištěno, ţe určitý počet dlouhodobě usazených cizinců nevykazoval ve sledovaném období ekonomickou aktivitu, tudíţ nebyli v pozici ani závislých zaměstnanců, ani nezávislých podnikatelů. Tento údaj vzrůstal spolu se zvyšující se nezaměstnaností na českém trhu práce. Propouštění se tedy zcela jistě znatelně dotklo i zahraničních pracovníků. S vývojem českého trhu práce souvisely i počty vydaných platných pracovních povolení. V roce 2007 a 2008 bylo těchto povolení vydáno nejvíce za sledované období. Avšak s rostoucí nezaměstnaností byly jejich počty také sníţeny. Došlo tím tedy k jakési regulaci počtu cizinců na trhu práce ze strany státu. Při nízkém počtu volných pracovních míst museli být upřednostněni občané ČR s tím, ţe zaměstnavatelé ale stále hlásili volná místa pro obsazení cizinců, na které jim pak byla vydávána platná pracovní povolení. Z hlediska podílu muţů a ţen, jsou mezi zahraničními pracovníky nejvíce zastoupeni muţi, přičemţ podíl ţen se začíná postupně zvyšovat.

42

Pro zjištění počtu zahraničních pracovníků dle klasifikace zaměstnání byl zvolen rok 2010 sledovaného období. Klasifikace zaměstnání KZAM nebyla zvolena náhodou, jedná se o zaměstnání, které cizinci vykonávají, aniţ by byly jejich povoláním. Jedná se pouze o zdroj jejich příjmů. Dle tohoto rozdělení se na primárním trhu pohybují především občané z vyspělých ekonomik, mezi které můţeme zařadit Německo, Francii, Velkou Británii či Itálii. Občané zemí z tzv. bývalého východního bloku jsou zaměstnáváni především na sekundárním trhu, který reprezentují dělnické, pomocné či opravárenské profese. Toto rozdělení je zapříčiněné zřejmě jakousi nedůvěrou v pracovní sílu z východu, která můţe hraničit aţ s diskriminací některých skupiny pracovníků. Zahraniční pracovníci, přicházející do ČR za prací si jsou vědomi, o jakou pozici se ucházejí vzhledem k faktu, ţe občané třetích zemí musí dokonce vlastnit na konkrétní pracovní místo pracovní povolení. Zahraniční pracovníci vstupující na český trh práce musí na rozdíl od českých občanů překonávat odlišné legislativní či administrativní bariéry, ale také i bariéry sociálně kulturní. Často neovládají český jazyk, a pokud nemají dostatečnou kvalifikaci, nebo jim zde nebylo uznáno jejich vzdělání, jsou automaticky řazeni na sekundární trh. Od roku 1989 se počet dlouhodobě usazených cizinců zvyšuje a česká společnost si jiţ dostatečně zvykla na přítomnost jiných národností na našem území, ale přesto se můţeme stále setkávat s projevy xenofobie vůči menšinám. Je potřeba si uvědomit, ţe dnešní svět je pod tlakem globalizace a s tím souvisí i stále rostoucí mobilizace mezinárodní pracovní síly. Nejdůleţitějším aspektem je ale vzájemný respekt všech stran a ten je potřeba i na poli pracovním.

43

Literatura Primární zdroje Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (nostrifikaci). Vyhláška č. 429/ 2010 Sb., stanovující výjimky z povinnosti cizince poţádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce a o změně souvisejících zákonů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

Odborné knihy a časopisy ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: Nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 80-86429-16-4. BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢDÁREK, V. Makroekonomická analýza. 1. vyd. Praha: VŠEM, 2007. 293 s. ISBN 978-80-86730-05-9.

44

KOTÝNKOVÁ, M. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: VŠE, 2006. 256 s. ISBN 80245-1149-5. KUCHAŘ, P. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. PAVELKA, T. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: VŠEM, 2007. 277 s. ISBN 978-80-86730-21-9. RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice. 1. vyd. Praha: SLON, 2009. 309 s. ISBN 978-80-7419-023-0. ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v české republice. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 199 s. ISBN 80-71786-48-9. ŢÁK, M. Hospodářská politika. 1. vyd. Praha: VŠEM, 2007. 210 s. ISBN 978-80-86730-04-2.

Internetové zdroje ČSÚ: Cizinci v ČR [online]. Praha: ČSÚ, 2012 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/cizinci_uvod. HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26 [online] Praha: VÚPSV, 2011 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf. HORÁKOVÁ, M. Zaměstnávání cizinců v České republice: část 1 – Integrace cizinců na trhu práce v České republice [online]. Praha: VÚPSV, 2001 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/int1.pdf. MPSV: Zelené karty v České republice [online]. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2012-07-20]. Dostupné

z

WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka. MPSV: Modré karty v České republice [online]. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2012-07-20]. Dostupné

z

http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#jakziskat.

45

WWW:

MPSV: Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků [online]. Praha:

MPSV,

2012

[cit.

2011-07-06].

Dostupné

z

WWW:

http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_evid. MPSV: Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků startuje: tisková zpráva.

[online].

Praha:

MPSV,

2003

[cit.

2012-07-20].

Dostupné

z

WWW:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/472/250703.pdf MPSV: Postup zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí: Oprávněnost zaměstnávat cizince [online]. Praha: MPSV, 2012 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_ziskavani. MPSV: Projekt “Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků končí [online]. Praha: MPSV, 2010 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9997/13122010.pdf. MPSV: Uznávání vzdělání [online]. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/uznavani-vzdelani. TRBOLA, R. RÁKOCZYOVÁ, M. (eds.) Vybrané aspekty života cizinců v České republice. 1. vyd. [online]. Praha: VÚPSV, 2011 [cit. 2012-07-20]. 123 s. ISBN 978-80-7416-067-7. Dostupné z WWW: http://www.cizinci.cz/files/clanky/710/Vybrane_aspekty.pdf. Vláda České republiky: Usnesení vlády České republiky ze dne 13. ledna 2003 č. 5 + P [online]. Praha:

Vláda

ČR,

2003

[cit.

2012-07-20].

Dostupné

z WWW:

http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D376DFB23057E7E6C12571B60070 FBF3.

46

Přílohy Příloha 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000-2011 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000 - 2011 Pramen: Český statistický úřad, Ředitelství sluţby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR Typ pobytu Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011**

Celkem

Trvalý pobyt

200 951 210 794 231 608 240 421 254 294 278 312 321 456 392 315 437 565 432 503 425 301 406 211

66 855 69 816 75 249 80 844 99 467 110 598 139 185 157 512 172 191 180 359 189 962 197 884

Dlouhodobé pobyty nad 90 dnů * 134 096 140 978 156 359 159 577 154 827 167 714 182 271 234 803 265 374 252 144 235 339 208 327

* v této kategorii je zahrnut do roku 2000 pobyt dlouhodobý, mezi roky 2000-2003 pobyt na víza nad 90 dní, od roku 2004 pobyt přechodný (občanů EU a jejich rodinných příslušníků), dlouhodobý pobyt a pobyt na víza nad 90 dnů (cizinců z třetích zemí). ** údaje k 30.11.2012

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B9003347F1/$File/c01r01.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/06003C0245/$File/c01r01.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 2 Cizinci v ČR podle krajů v letech 2000-2011 Cizinci v ČR podle kraje v letech 2000-2011 Oblast / Rok ČESKÁ REPUBLIKA Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Vysočina Zlínský kraj

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011*

200 951 57 583 26 993 16 813 14 427 8 913 17 684 10 439 8 794 8 088 8 117 5 648 6 197 4 198 7 057

210 794 61 477 26 418 17 756 14 830 9 785 18 181 11 944 8 861 7 920 8 603 6 375 6 182 4 748 7 714

231 608 70 978 27 038 20 039 16 180 10 815 19 166 13 198 9 069 8 698 9 386 6 623 6 910 5 246 8 262

240 421 69 115 29 847 22 668 16 883 12 687 19 959 13 563 9 849 9 660 9 269 5 807 7 038 5 961 8 115

254 294 77 922 31 127 23 913 19 731 12 530 18 329 14 729 10 672 9 954 9 852 5 863 7 103 5 883 6 374

278 312 89 997 35 304 24 234 22 130 13 206 19 337 14 437 11 675 10 595 11 294 6 418 7 497 6 160 5 926

321 456 103 482 42 588 27 983 26 336 15 432 20 602 16 075 13 148 12 584 13 326 7 670 8 499 7 016 6 596

392 315 129 002 50 273 32 606 33 053 20 986 22 962 19 419 15 288 15 171 15 512 10 562 10 322 8 729 7 639

437 565 141 841 60 123 35 619 35 451 27 636 25 496 20 321 17 320 16 560 16 517 12 588 9 909 9 771 8 413

432 503 148 123 58 490 36 907 31 995 27 562 23 687 19 643 17 309 15 415 15 244 11 972 9 440 8 583 8 133

425 301 148 815 57 815 36 107 30 705 25 198 22 609 19 621 16 831 15 051 14 914 12 077 9 481 8 029 8 048

406 211 139 590 53 991 35 449 30 394 23 370 22 712 18 667 16 419 14 599 14 155 11 425 9 683 7 803 7 954

Pozn.: *údaje k 30. 11. 2012 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B90040818C/$File/c01r04.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/84004059D8/$File/c01t02.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 3 Nezaměstnanost a volná pracovní místa v letech 2000-2011

Rok Nezaměstnaní Volná pracovní místa

Vývoj trhu práce (nezaměstnaní a volná pracovní místa) v letech 2000-2011 (v tis.) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 461,9 514,4 542,4 517,5 510,4 448,5 345,9 352,3 52,1 40,7 40,2 45,4 52,2 93,5 141,3 91,2

2000 457,4 52,1

2009 539,1 30,9

2010 561,6 30,8

2011 508,5 35,8

Zdroj: MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004/vyvojnezamestod1995 (data k 17.10 2011), MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 (data k 8. 7. 2012).

Příloha 4 Zaměstnanost cizinců (postavení v zaměstnání) v letech 2000-2011 Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v letech 2000-2011 Pramen: MPSV-SSZ ČR, MPO ČR Postavení v zaměstnání / Rok Celkem z toho Evidovaní úřady práce Ţivnostníci v% Evidovaní úřady práce Ţivnostníci

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

164 987

167 652

161 711

168 031

173 203

218 982

250 797

309 027

361 709

318 462

306 350

310 291

103 647 61 340

103 652 64 000

101 179 60 532

105 738 62 293

107 984 65 219

151 736 67 246

185 075 65 722

240 242 68 785

284 551 77 158

230 709 87 753

215 367 90 983

217 862 93 059

62,8 37,2

61,8 38,2

62,6 37,4

62,9 37,1

62,3 37,7

69,3 30,7

73,8 26,2

77,7 22,3

78,7 21,3

72,4 27,6

70,3 29,7

70,2 30,0

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 5 Platná povolení k zaměstnání v ČR v letech 2000-2011 Cizinci s platným povolením k zaměstnání v ČR v letech 2000-2011 (absolutní hodnoty) Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Platná pracovní povolení

40080

40097

44621

47704

34397

55210

61452

85351

128934

73414

49244

36792

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost#cr (data k 8. 7. 2012).

Příloha 6 Ekonomická aktivita (ÚP, ŢO) zahraničních pracovníků ( EU/EHP/ESVO) 2000-2011 Ekonomická aktivita (ÚP, ŢO) zahraničních pracovníků (EU/EHP, Švýcarsko) v letech 2000-2011 Pramen: MPSV-SSZ, MPO, VÚPSV, ČSÚ Státní občanství Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Spojené království Francie Itálie Rakousko Nizozemsko Maďarsko Litva Španělsko Belgie Irsko Švédsko Řecko Dánsko Lotyšsko Švýcarsko Finsko Portugalsko Slovinsko Estonsko Norsko Kypr Malta Island Lucembursko Celkem

2000

2001

2002

2003

2004

70 237 8 712 2 697 1 090 2 289 1 408 731 506 590 432 161 78 118 159 85 166 115 84 32 105 84 18 54 14 32 12 9 2 5 90 025

70 606 7 712 2 986 942 2 158 1 343 745 533 644 409 172 63 116 152 77 131 130 89 29 97 68 16 57 13 31 14 9 1 5 89 348

63 733 8 419 2 989 910 2 255 1 399 839 557 682 369 198 61 111 154 103 133 140 91 36 87 71 50 64 19 28 17 10 0 7 83 532

66 176 8 529 2 884 877 2 417 1 455 870 630 760 352 179 58 105 151 108 128 156 80 35 96 51 17 68 18 31 17 9 0 9 86 266

68 575 84 016 99 637 109 917 109 478 108 057 111 406 10 133 13 929 18 387 24 931 22 044 21 728 20 657 2 764 2 823 2 859 6 319 6 066 5 555 6 702 798 1 146 1 453 4 538 3 876 4 099 5 169 2 406 2 907 3 583 4 108 4 135 4 415 4 597 1 263 1 699 2 163 2 447 2 835 3 043 3 337 669 849 1 243 1 446 1 727 1 866 2 025 553 674 825 1 011 1 217 1 456 1 638 658 756 891 1 032 1 191 1 187 1 264 311 419 532 654 740 803 868 240 274 353 559 630 716 777 180 419 457 513 575 637 701 114 178 249 364 427 519 649 139 169 207 265 345 345 397 98 147 193 212 231 283 328 111 143 174 209 282 300 328 167 202 219 236 256 279 317 66 97 131 149 164 148 213 25 45 64 83 96 109 211 95 122 126 143 157 168 197 51 65 88 116 142 138 192 15 33 59 85 145 165 191 60 75 94 107 122 130 148 11 16 26 31 46 56 79 22 34 36 45 59 62 68 18 20 24 30 27 38 40 6 11 16 19 21 23 25 0 2 4 9 10 13 18 7 10 12 10 11 14 13 89 555 111 280 134 105 159 588 157 055 156 352 162 555

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011 117831 21430 8148 6817 4830 3654 2166 1810 1271 967 833 763 750 451 376 357 377 232 407 202 213 243 168 102 77 44 25 14 174 558

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls (data k 4. 7. 2011), ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441252/$File/c05s83t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 7 Ekonomická aktivita (ÚP, ŢO) cizinců (vybraná občanství) 2000-2011 Ekonomická aktivita (ÚP, ŢO) cizinců podle státního občanství (Afrika, Asie) v letech 2000-2011 Pramen: MPSV-SSZ, MPO, VÚPSV, ČSÚ Státní občanství Vietnam Mongolsko Čína Uzbekistán Kazachstán Arménie Indie Japonsko Thajsko Korea Turecko Filipíny Alţírsko Tunisko Egypt Sýrie Gruzie Izrael Nigérie Pákistán Kyrgyzstán Ázerbájdţán Irák Afghánistán Nepál Írán Maroko Jihoafrická republika Libanon Indonésie Angola Bangladéš Jordánsko Jemen Tádţikistán Ghana Malajsie Srí Lanka Benin Čad Kongo Pobřeţí slonoviny Kamerun Guinea Palestina Libye Senegal Keňa Etiopie Singapur Kongo, demokratická rep. Turkmenistán Súdán Madagaskar Niger Zimbabwe Zambie Mali Uganda Tanzanie Korea, lidově dem. rep. Laos Celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2010

19 382 891 408 31 435 542 179 146 53 45 221 11 391 121 52 165 94 127 172 139 57 24 82 75 14 50 99 57 66 25 78 23 44 56 9 66 9 15 32 5 33 5 6 21 2 29 16 8 22 3

20 466 1 204 590 31 420 521 190 194 38 76 192 9 422 125 54 182 94 126 183 144 55 25 77 75 14 47 118 63 64 15 68 20 50 61 12 64 11 11 28 6 26 2 5 21 6 32 16 5 26 3

20 231 1 375 440 32 409 480 187 332 57 98 247 11 368 121 63 178 111 149 172 134 44 33 73 91 17 48 105 70 70 14 67 17 52 57 13 59 14 15 28 5 26 3 4 18 6 31 16 5 24 3

21 201 1 594 523 40 428 532 206 527 91 60 244 40 360 127 67 184 101 140 169 138 84 34 73 97 19 43 94 77 75 18 72 17 54 62 11 53 11 19 24 4 27 17 4 19 12 32 20 8 22 3

22 229 1 789 576 38 445 519 284 551 108 71 231 26 335 123 73 180 89 144 165 140 91 37 70 85 14 37 87 61 68 22 71 14 58 68 9 56 15 17 28 5 29 15 5 18 13 31 15 7 23 3

22 876 2 013 1 145 100 593 514 376 607 177 65 240 28 289 119 86 188 117 159 150 143 132 49 63 83 18 43 79 67 78 25 79 19 58 60 12 50 22 25 33 5 32 17 5 20 11 29 22 8 24 5

23 602 2 973 1 157 206 590 528 504 635 223 127 272 31 276 146 92 174 111 191 157 123 147 74 62 90 18 54 72 68 68 31 79 19 54 66 20 53 29 23 32 20 32 22 11 15 13 26 19 10 20 8

29 862 7 057 1 411 976 703 663 692 800 335 340 316 88 271 170 130 164 192 203 166 133 204 94 91 102 35 70 81 75 72 101 87 30 55 70 150 56 40 33 29 24 28 31 15 22 23 24 19 17 26 12

48 393 13 157 1 808 3 656 869 873 918 870 524 645 369 373 273 220 184 172 296 195 174 166 237 97 92 100 55 88 94 85 90 382 85 93 63 67 155 54 48 43 38 26 32 29 22 25 22 26 18 24 24 12

39 260 4 493 1 567 2 117 844 834 724 739 542 456 429 430 275 225 187 185 222 203 178 182 202 113 92 93 93 90 80 92 88 89 83 81 57 67 137 71 53 47 39 32 29 35 28 36 27 29 20 24 23 15

36 296 3 865 1 311 1 168 830 776 732 696 669 532 468 348 278 275 227 205 204 203 199 197 178 135 119 112 107 104 95 94 94 88 85 84 74 68 68 65 49 49 40 40 36 35 34 32 31 29 29 27 26 24

7 3 18 16 16 9 15 13 1 10

8 4 22 13 20 6 14 10 2 9

7 5 22 12 22 5 14 10 1 8

14 6 17 13 16 9 14 7 7

14 8 12 14 17 6 10 6 5

10 10 13 10 17 6 9 10 2 8

12 8 9 11 19 7 8 9 3 12

11 15 12 15 19 10 7 10 6 10

19 29 13 15 23 12 13 10 5 14

18 28 24 17 21 11 11 9 7 5

22 20 19 17 17 14 12 7 7 5

61 4 24 809

124 8 26 527

203 7 26 539

232 6 28 218

291 7 29 578

363 9 31 625

407 9 33 887

185 6 46 694

6 5 76 525

3 5 56 216

5 5 51 680

32 145 3 116 1 509 1 269 954 760 726 679 638 482 515 331 302 316 252 230 208 224 232 207 208 136 120 109 100 105 85 97 84 85 80 72 54 76 40 42 32 38 42

33

29

46 762

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls (data k 4. 7. 2011), ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441252/$File/c05s83t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 8 Ekonomická aktivita (ÚP, ŢO) cizinců (vybraná občanství) 2000-2011 Ekonomická aktivita (ÚP, ŢO) cizinců podle státního občanství (Evropa - ostatní, Amerika, Austrálie, ostatní) v letech 2000-2011) Pramen: MPSV-SSZ, MPO, VÚPSV, ČSÚ Státní občanství 2000 2001 Albánie 39 49 Bělorusko 1 599 1 474 Bosna a Hercegovina 473 433 Chorvatsko 573 586 Černá Hora Kosovo 0 0 Makedonie 653 732 Moldavsko 1 852 1 793 Rusko 2 970 2 795 Srbsko Srbsko a Černá Hora 1 683 1 832 Ukrajina 37 155 39 063 Argentina 25 24 Bolívie 13 15 Brazílie 16 12 Dominikánská 3 2 republika Ekvádor 13 15 Chile 16 9 Kanada 390 357 Kolumbie 24 22 Kostarika 14 13 Kuba 65 66 Mexiko 22 21 Peru 60 63 Spojené státy 1 911 1 868 Uruguay 3 4 Venezuela 22 16 Austrálie 159 155 Nový Zéland 40 43 Britská závislá území 9 10 Ostatní 351 305 Celkem 50 153 51 777

2002

2003

2004

2005

47 1 574 447 542 0 665 1 794 2 640 1 733 39 005 29 17 30

59 1 329 464 530 0 690 1 908 2 545 1 675 41 241 29 16 29

58 1 198 628 522 0 696 1 933 2 691 1 565 41 885 23 23 48

60 1 362 558 525 6 701 3 314 3 929 1 491 61 195 21 31 49

1 25 12 342 29 11 78 22 60 2 024 5 18 157 55 12 266 51 640

2 23 16 341 31 13 79 28 59 2 029 6 20 175 9 12 189 53 547

2 26 19 287 27 11 84 26 65 1 806 5 22 157 55 15 193 54 070

3 28 16 293 39 11 94 38 66 1 824 5 30 132 55 14 187 76 077

2006 65 1 387 719 527 9 14 777 4 093 3 659 509 862 67 480 23 29 46

2007 76 1 568 1 145 521 27 38 1 201 6 433 3 716 687 784 83 519 25 31 99

2008 78 1 771 1 740 552 23 140 1 705 9 748 4 576 944 729 102 285 29 34 146

2009

2010

79 1 621 999 539 23 113 1 265 7 265 4 948 710 685 83 701 32 29 159

85 1 553 885 650 29 100 982 5 257 5 097 805 652 71 878 36 34 155

4 16 9 9 28 38 47 42 17 23 34 39 265 305 310 302 39 53 73 71 11 14 16 15 84 97 131 127 56 69 127 136 64 68 79 79 1 698 1 822 2 290 2 310 4 6 7 3 28 33 39 42 139 152 191 188 52 53 62 72 12 14 19 25 105 112 195 266 82 805 102 745 128 129 105 894

9 45 47 325 87 17 127 144 88 2 453 8 50 198 69 250 92 115

2010 98 1 570 950 695 34 960 4 228 5 644 874 591 68 950 49 35 144

47 346 89 139 149 75 2 480 55 206 65

88 473

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls (data k 4. 7. 2011), ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441252/$File/c05s83t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 9 Ekonomická aktivita (vybrané oblasti) v ČR v letech 2000-2011 Ekonomická aktivita cizinců a zahraničních pracovníků podle postavení v zaměstnání v oblastech, krajích a okresech - NUTS2 (Praha, Střední Čechy, Jihozápad) 2000-2011 Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV Oblast, kraj, okres 2000 2001 PRAHA (NUTS2) Hlavní město Praha (NUTS3) STŘEDNÍ ČECHY (NUTS2) Středočeský kraj (NUTS3) Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník JIHOZÁPAD (NUTS2) Jihočeský kraj (NUTS3) České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj (NUTS3) Domaţlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Tachov SEVEROZÁPAD (NUTS2) Karlovarský kraj (NUTS3) Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj (NUTS3) Děčín Chomutov Litoměřice

2002

2003

2004

2005

2006

2007

49 960 49 960 21 030 21 030 1 751 764 1 491 679 622 2 102 5 476 1 329 2 985 2 168 1 281 382 13 163 6 071 1 998 1 089 417 470 487 700 910 7 092 524 785 829 2 368 978 562 1 050 14 862 5 876 2 617 2 383 876

55 063 55 063 20 789 20 789 1 861 820 1 191 948 721 2 181 4 716 1 759 3 114 1 632 1 464 382 13 097 6 377 1 889 1 185 482 722 478 874 747 6 720 515 776 576 2 694 551 467 1 141 13 736 6 076 2 701 2 686 689

54 135 54 135 21 515 21 515 1 541 803 1 801 1 012 554 2 570 5 024 1 975 3 052 1 415 1 521 247 12 548 5 852 1 718 1 076 462 495 451 890 760 6 696 464 746 669 2 585 617 473 1 142 13 612 6 452 2 719 3 074 659

55 525 55 525 22 084 22 084 1 396 1 053 2 184 1 187 678 1 408 5 556 908 3 840 1 774 1 641 459 14 309 6 528 1 986 1 334 532 463 499 924 790 7 781 450 710 615 3 406 672 473 1 455 14 768 7 130 3 325 3 052 753

56 355 56 355 24 414 24 414 1 338 1 250 2 302 1 428 727 1 422 7 316 848 3 379 2 225 1 575 604 17 401 7 256 2 028 1 440 620 590 582 1 213 783 10 145 559 761 705 5 382 743 488 1 507 15 109 7 446 3 495 3 231 720

72 317 72 317 30 686 30 686 1 578 1 648 3 181 2 903 975 1 555 8 467 1 262 4 051 2 666 1 509 891 23 612 8 427 2 709 1 599 777 700 626 1 092 924 15 185 756 1 105 1 012 8 161 1 435 785 1 931 17 950 8 440 3 884 3 634 922

80 395 80 395 36 803 36 803 1 595 2 012 3 515 3 078 1 148 1 530 11 098 1 675 5 746 2 699 1 692 1 015 26 858 9 651 3 069 1 742 697 1 121 567 1 483 972 17 207 836 1 037 937 9 498 1 797 957 2 145 19 317 8 492 3 890 3 572 1 030

95 443 95 443 44 893 44 893 1 856 3 456 4 831 3 698 1 415 1 879 12 726 1 915 7 031 2 885 1 901 1 300 37 895 12 381 3 691 2 062 787 1 813 629 2 040 1 359 25 514 986 1 658 1 236 15 334 1 997 1 266 3 037 23 037 9 754 4 586 4 139 1 029

8 986 1 514 1 318 1 087

7 660 1 585 1 297 824

7 160 1 364 1 259 641

7 638 1 540 1 371 658

7 663 1 532 1 315 719

9 510 1 620 1 690 933

10 825 1 722 1 870 1 646

13 283 2 070 2 186 2 416

2008

2009

2010

2011

114 784 107 578 100 537 110 555 114 784 107 578 100 537 110 555 54 261 49 902 42 926 42 543 54 261 49 902 42 926 42 543 2 247 1 877 1 851 1 862 3 835 2 519 2 528 2 573 4 940 4 072 3 500 3 433 4 058 3 871 3 326 3 100 2 597 1 640 1 479 1 279 3 202 2 533 2 125 2 250 13 532 16 274 10 684 9 351 2 065 1 588 1 815 1 919 10 640 8 825 8 740 9 797 3 226 3 165 3 413 3 732 2 237 1 924 1 922 1 824 1 682 1 614 1 543 1 423 41 907 33 210 32 367 31 629 13 178 10 496 10 558 10 814 4 347 3 473 3 282 3 434 1 973 1 572 1 590 1 506 849 869 906 828 1 787 1 329 1 461 1 376 710 634 544 578 2 242 1 558 1 658 1 890 1 270 1 061 1 117 1 202 28 729 22 714 21 809 20 815 1 168 1 156 1 218 1 340 1 793 1 428 1 451 1 537 18 037 8 895 13 075 1 295 1 239 5 926 1 093 11 795 1 908 1 666 1 255 1 124 1 897 1 349 1 452 1 451 2 687 2 294 2 265 2 273 26 942 24 097 24 162 23 872 11 293 9 936 9 728 9 498 4 956 4 535 4 539 4 455 5 274 4 460 4 224 4 123 1 063 941 965 920 15 649

14 161

14 434

14 374

2 384 2 259 3 221

2 080 2 280 2 161

1 947 2 555 2 040

1 763 2 205 2 234

1 374 1 119 1 124 1 111 Louny 538 389 393 439 531 675 672 1 357 Most 1 296 1 194 1 178 1 119 891 1 082 1 209 1 280 1 552 1 471 1 609 1 774 Teplice 1 978 1 195 1 159 1 300 1 347 1 598 1 759 1 928 2 559 2 619 2 655 2 755 Ústí nad Labem 1 255 1 176 1 166 1 211 1 328 1 912 1 947 2 046 2 300 2 431 2 504 2 532 Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů.

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 10 Ekonomická aktivita (vybrané oblasti) v ČR v letech 2000-2011 Ekonomická aktivita cizinců a zahraničních pracovníků podle postavení v zaměstnání v oblastech, krajích a okresech NUTS2 (Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko) 2000-2011 Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV Oblast, kraj, okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SEVEROVÝCHOD (NUTS2) 18 648 16 488 16 246 17 501 17 501 24 759 30 190 41 951 45 842 35 019 35 177 34 404 Liberecký kraj (NUTS3) 6 805 6 547 6 224 6 506 6 666 8 951 10 349 12 049 12 515 11 492 11 601 11 587 Česká Lípa 691 671 645 679 683 914 1 143 1 521 1 673 1 442 1 711 1 609 Jablonec nad Nisou 975 1 195 1 282 1 269 1 553 1 844 2 005 2 254 2 117 2 067 1 964 1 905 Liberec 4 372 3 761 3 543 3 778 3 551 5 120 5 991 6 911 7 348 6 746 6 625 6 782 Semily 767 920 754 780 879 1 073 1 210 1 363 1 377 1 237 1 301 1 291 Královéhradecký kraj (NUTS3) 5 999 5 805 6 011 6 558 6 356 8 407 10 004 13 305 14 723 12 007 11 906 11 559 Hradec Králové 2 046 1 651 1 899 2 139 1 955 2 754 3 548 4 891 5 891 5 142 4 424 3 688 Jičín 554 698 576 692 637 862 1 131 1 400 1 744 1 158 1 290 1 395 Náchod 1 396 1 463 1 440 1 480 1 460 1 695 2 031 2 285 2 438 2 091 2 156 2 177 Rychnov nad Kněţnou 653 683 630 592 581 849 1 228 1 560 1 546 1 345 1 684 2 017 Trutnov 1 350 1 310 1 466 1 655 1 723 2 247 2 066 3 169 3 104 2 271 2 352 2 282 Pardubický kraj (NUTS3) 5 844 4 136 4 011 4 437 4 479 7 401 9 837 16 597 18 604 11 520 11 670 11 258 Chrudim 495 393 621 639 597 811 939 1 108 1 243 1 153 1 190 1 310 Pardubice 2 733 1 760 1 309 1 574 1 688 4 254 5 524 10 925 12 335 6 920 7 005 6 453 Svitavy 638 639 854 780 737 796 918 995 1 253 1 065 944 930 Ústí nad Orlicí 1 978 1 344 1 227 1 444 1 457 1 540 2 456 3 569 3 773 2 382 2 531 2 565 JIHOVÝCHOD (NUTS2) 20 915 19 894 17 204 17 426 19 331 25 327 30 809 36 321 44 766 39 091 40 170 35 016 Vysočina (NUTS3) 3 778 4 067 4 154 3 959 4 248 5 855 6 557 8 482 9 157 5 888 5 854 5 809 Havlíčkův Brod 550 540 534 602 620 963 1 257 1 695 1 922 1 308 1 200 1 094 Jihlava 1 020 1 264 1 342 1 486 1 716 2 007 2 195 2 599 2 822 1 834 1 719 1 596 Pelhřimov 560 698 788 636 659 1 360 1 507 2 330 2 491 1 110 1 279 1 431 Třebíč 713 777 702 541 441 634 585 638 630 615 618 637 Ţďár nad Sázavou 935 788 788 694 812 891 1 013 1 220 1 292 1 021 1 038 1 051 Jihomoravský kraj (NUTS3) 17 137 15 827 13 050 13 467 15 083 19 472 24 252 27 839 35 609 33 203 34 316 29 207 Blansko 1 018 1 013 901 976 1 045 1 443 1 719 2 078 1 702 1 303 1 237 1 337 Brno-město 8 877 8 652 6 502 7 301 7 645 11 029 14 823 16 669 23 663 22 961 24 241 19 079 Brno-venkov 1 452 1 012 1 055 1 341 1 603 1 966 2 342 3 170 4 109 3 345 2 977 3 132 Břeclav 1 794 2 348 2 083 1 354 1 731 1 925 1 973 2 316 2 314 2 269 2 324 2 153 Hodonín 2 893 1 822 1 519 1 393 1 844 1 495 1 686 1 634 1 688 1 538 1 651 1 645 Vyškov 513 492 501 500 598 902 944 983 942 843 964 899 Znojmo 590 488 489 602 617 712 765 989 1 191 944 922 962 STŘEDNÍ MORAVA (NUTS2) 12 067 11 804 10 845 11 672 9 117 10 314 10 794 13 144 14 532 12 322 12 826 13 474 Olomoucký kraj (NUTS3) 5 125 3 696 3 529 4 106 4 031 4 647 5 044 6 166 6 575 5 459 5 670 6 043 Jeseník 122 142 141 180 265 288 305 326 328 260 248 209 Olomouc 3 214 1 558 1 464 1 641 1 666 1 980 2 197 2 756 2 754 2 446 2 864 3 164 Prostějov 667 782 859 1 084 851 905 808 938 1 008 925 854 959 Přerov 631 799 644 716 698 883 1 112 1 521 1 684 1 165 1 074 1 036 Šumperk 491 415 421 485 551 591 622 625 801 663 630 675 Zlínský kraj (NUTS3) 6 942 8 108 7 316 7 566 5 086 5 667 6 001 6 978 7 957 6 863 7 156 7 431 Kroměříţ 499 482 409 468 422 569 488 590 819 671 704 676 Uherské Hradiště 1 081 1 182 1 262 1 341 1 065 1 458 1 531 1 804 2 019 1 614 1 731 1 661 Vsetín 2 751 3 419 3 222 3 234 1 704 1 709 1 613 1 777 2 061 1 841 1 918 2 033 Zlín 2 611 3 025 2 423 2 523 1 895 1 931 2 369 2 807 3 058 2 737 2 803 3 061 MORAVSKOSLEZSKO (NUTS2) 14 342 16 781 15 606 14 746 13 975 14 017 15 380 16 343 18 675 17 243 18 185 19 428 Moravskoslezský kraj (NUTS3) 14 342 16 781 15 606 14 746 13 975 14 017 15 380 16 343 18 675 17 243 18 185 19 428 Bruntál 186 247 275 369 713 360 384 392 422 425 459 479 Frýdek-Místek 2 402 2 315 2 105 2 480 3 350 2 569 2 717 2 845 3 451 3 010 3 278 4 091 Karviná 3 643 4 305 4 670 4 315 7 208 4 601 4 581 4 653 4 715 4 444 4 909 5 397 Nový Jičín 759 723 743 649 1 220 888 1 073 1 459 1 675 1 206 1 164 1 327 Opava 661 656 535 428 897 484 548 668 1 073 796 813 849 Ostrava-město 6 691 8 535 7 278 6 505 6 267 5 115 6 077 6 326 7 339 7 362 7 562 7 285 Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů.

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 11 Průměrná míra nezaměstnanosti v krajích 2000-2011 Průměrná míra nezaměstnanosti v krajích České republiky v % Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravskoslezský kraj

2000 3,6 7,1 6,0 6,9 8,3 16,0 6,9 6,6 8,4 8,2 9,5 12,0 8,4 15,1

2001 3,4 6,6 5,4 6,2 7,9 15,6 6,6 5,7 7,6 6,8 9,1 11,4 8,1 14,9

2002 3,6 6,8 6,0 6,6 9,3 16,3 7,9 6,6 7,9 7,4 10,2 11,6 9,2 15,2

2003 3,9 7,2 6,4 7,3 10,2 17,4 9,2 7,4 8,7 8,5 11,1 11,9 10,3 16,4

2004 4,3 7,4 6,9 7,5 11,2 17,2 9,4 7,9 9,2 9,0 11,3 12,2 10,5 16,9

2004 3,6 6,6 6,1 6,7 10,2 15,9 8,4 7,1 8,3 8,3 10,3 11,2 9,4 15,4

2005 3,4 6,3 6,3 6,4 10,2 15,4 7,8 7,3 8,3 8,2 10,1 11,0 9,2 14,7

2006 3,0 5,7 6,0 5,9 9,5 14,5 7,4 6,6 7,3 7,4 9,2 9,6 8,4 13,4

2007 2,5 4,6 4,8 4,9 8,0 12,2 6,5 5,2 5,8 6,1 7,6 7,4 6,6 11,0

2008 2,1 4,0 4,0 4,2 6,9 9,9 6,0 4,2 5,0 5,2 6,2 6,2 5,5 8,4

2009 3,0 5,8 6,5 7,0 9,9 12,4 10,0 6,8 8,0 8,7 8,9 10,2 9,1 11,1

2010 3,9 7,1 7,4 7,8 10,8 13,4 10,6 7,7 9,1 9,6 10,2 11,5 10,4 11,9

2011 4,0 7,1 7,3 7,1 10,2 12,9 9,6 7,2 8,3 9,1 9,6 11,1 9,4 11,3

Zdroj: MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 12 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) ÚP – muţi v ČR v letech 2000-2011 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) evidovaní úřady práce podle zemí v letech 2000-2011 - MUŢI Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Slovensko 51 277 49 087 43 172 42 389 42 730 52 281 61 406 66 566 65 556 63 179 64 454 67 845 Polsko 6 590 5 539 6 536 6 548 7 818 10 695 13 759 17 839 15 305 15 336 14 350 14 782 Německo 1 160 998 1 060 1 141 1 078 1 451 1 979 2 344 2 268 2 420 2 450 2 555 Spojené království 889 780 790 825 624 904 1 288 1 477 1 712 1 796 1 976 2 138 Francie 499 499 569 598 422 548 859 972 1 189 1 280 1 383 1 450 Rakousko 325 344 364 441 350 412 509 614 698 689 734 720 Itálie 204 193 203 247 169 244 392 521 669 833 965 1 085 Nizozemsko 274 241 207 192 156 237 323 420 484 517 554 615 Maďarsko 55 58 77 55 115 125 191 348 387 432 461 494 Litva 47 30 29 21 81 200 189 215 231 247 308 355 Španělsko 59 60 51 45 47 89 143 221 266 331 417 471 Belgie 102 87 93 87 76 95 130 169 220 209 247 282 Irsko 53 51 71 66 57 93 124 132 146 182 214 240 Švédsko 119 77 76 71 55 77 111 137 185 190 214 232 Dánsko 62 62 64 57 38 67 86 93 104 110 144 161 Řecko 16 17 20 22 22 49 75 87 105 118 139 180 Finsko 59 43 44 30 24 34 53 58 73 82 103 104 Slovinsko 18 16 22 25 19 29 46 51 62 62 76 85 Portugalsko 14 12 15 12 9 25 38 56 102 115 136 182 Lotyšsko 5 7 14 8 5 7 13 13 12 17 90 215 Estonsko 7 6 11 9 1 6 11 14 21 22 33 46 Kypr 5 5 7 3 2 3 8 10 9 17 17 21 Malta 6 5 7 4 2 5 7 10 9 10 13 14 Lucembursko 3 3 5 6 4 5 5 4 3 5 4 6 Bulharsko 1 053 1 295 1 491 1 296 1 127 1 136 1 298 3 764 3 546 3 054 3 843 4 847 Rumunsko 761 605 623 588 499 765 964 3 237 2 674 2 754 3 627 4 858 Švýcarsko 55 44 37 40 42 55 66 79 91 98 114 120 Norsko 21 22 21 22 14 21 27 33 38 38 45 46 Celkem 63 738 60 186 55 679 54 848 55 586 69 658 84 100 99 484 96 165 94 143 97 111 104 149

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/420044124C/$File/c05s98t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 13 Cizinci (třetí země) evidovaní ÚP– muţi v ČR v letech 2000-2011 Cizinci (Třetí země) evidovaní úřady práce podle zemí v letech 2000-201 - MUŢI Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Ukrajina 10 513 11 392 13 057 15 043 15 061 27 537 31 028 39 860 51 183 35 800 Moldavsko 1 065 863 928 990 981 1 811 2 287 3 769 5 851 3 828 Rusko 515 468 530 462 558 1 246 1 178 1 254 1 594 1 709 Mongolsko 161 303 360 424 566 649 1 077 2 982 6 220 1 847 Spojené státy 880 814 973 943 761 759 823 864 1 090 1 063 Čína 189 268 144 208 245 638 589 740 1 075 917 Makedonie 384 414 379 391 386 394 555 892 1 281 821 Bělorusko 552 518 616 470 413 485 520 595 675 560 Japonsko 80 135 259 432 448 504 507 640 698 558 Vietnam 38 39 60 140 109 170 468 4 198 12 536 2 586 Indie 95 78 81 104 176 258 397 559 764 571 Bosna a Hercegovina 125 54 60 66 208 149 362 797 1 361 624 Srbsko 339 489 689 444 Turecko 117 84 142 140 122 143 170 203 254 293 Kazachstán 40 33 43 49 65 133 158 250 362 289 Arménie 140 116 103 150 125 122 154 257 394 336 Uzbekistán 7 7 10 14 12 50 144 866 3 395 1 825 Chorvatsko 95 74 75 63 59 94 142 142 172 165 Kanada 175 156 154 151 111 119 115 131 124 123 Izrael 68 69 86 71 68 76 101 115 117 119 Korea 31 24 42 44 49 41 85 273 550 381 Tunisko 17 8 12 9 8 21 73 100 147 152 Kyrgyzstán 10 4 4 23 26 46 68 103 112 82 Austrálie 69 58 63 69 54 44 63 59 89 86 Alţírsko 68 40 36 41 31 35 57 96 100 105 Egypt 8 9 13 17 20 34 50 84 136 134 Jemen 21 27 24 31 35 31 39 46 43 44 Nigérie 5 8 13 11 5 15 38 56 59 59 Mexiko 10 8 9 13 12 24 36 33 46 81 Tchaj-wan 4 11 8 15 12 30 36 29 24 19 Pákistán 6 5 10 9 14 33 35 49 82 96 Sýrie 6 11 11 11 14 24 35 35 51 59 Kuba 7 5 15 6 11 22 33 47 72 72 Gruzie 26 19 24 22 16 29 30 77 159 100 Írán 21 17 22 17 13 21 29 43 55 61 Jihoafrická republika 33 36 29 36 29 29 28 31 37 37 Libanon 20 17 21 24 17 29 28 31 51 48 Thajsko 41 9 16 21 12 20 27 30 58 33 Afghánistán 5 2 15 23 15 18 25 39 35 33 Angola 15 10 9 10 11 20 25 35 36 34 Ázerbájdţán 4 6 9 7 9 11 25 40 42 53 Nový Zéland 20 22 30 37 32 29 25 25 31 41 Jordánsko 5 4 6 9 12 15 22 25 32 28 Brazílie 5 3 14 12 20 27 21 47 80 87 Srbsko a Černá Hora 267 222 228 227 183 261 Černá Hora 6 20 13 14 Jiné 328 232 176 216 229 322 456 866 1 625 1 333 Celkem 16 291 16 702 18 919 21 271 21 363 36 568 42 509 61 922 93 600 57 750

2010 25 151 2 206 1 672 1 493 1 097 747 534 490 510 2 173 581 505 501 327 265 274 823 257 154 105 452 197 57 93 110 162 45 60 81 15 106 70 66 87 66 43 50 38 47 36 64 40 40 85 18 1 288 43 281

2011 20 061 1 568 1 737 1 155 1 100 847 479 473 494 1 828 566 552 551 365 295 249 829 291 157 121 384 232 67 88 129 185 47 87 84 18 113 102 77 80 62 39 54 38 47 36 64 39 44 85 18 1 266 37 203

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/420044124C/$File/c05s98t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 14 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) ÚP – ţeny v ČR v letech 2000-2011 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) evidovaní úřady práce podle zemí v letech 2000-2011 - ŢENY Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Slovensko 12 290 14 468 13 386 15 664 17 088 23 016 29 949 34 665 34 667 35 013 36 273 Polsko 1 089 1 122 802 855 1 064 1 940 3 390 5 803 5 375 4 942 4 699 Německo 292 220 246 271 225 292 404 503 506 569 620 Spojené království 223 209 215 193 117 215 296 327 363 381 406 Francie 122 114 133 129 87 123 208 278 313 328 343 Litva 12 12 11 19 61 153 176 184 208 233 253 Rakousko 59 52 68 61 40 62 95 106 146 133 141 Nizozemsko 58 44 35 35 23 38 70 89 99 108 109 Itálie 39 37 47 49 33 43 69 94 125 168 175 Maďarsko 17 15 23 20 16 40 62 109 137 169 195 Španělsko 36 31 33 32 31 39 58 91 99 107 129 Irsko 21 14 13 17 10 15 27 30 30 36 31 Belgie 18 19 14 15 17 22 26 39 55 60 66 Slovinsko 6 8 10 13 10 14 24 27 29 35 36 Dánsko 7 11 10 7 8 10 21 29 30 37 33 Švédsko 19 16 16 13 8 13 20 26 51 59 62 Lotyšsko 14 12 12 15 4 7 18 17 27 36 69 Finsko 17 16 15 8 8 12 16 33 36 38 43 Portugalsko 3 3 34 4 4 5 13 19 32 37 39 Řecko 5 4 3 3 8 10 13 18 21 28 33 Estonsko 1 1 2 1 2 3 8 11 19 24 34 Kypr 1 1 2 4 4 5 6 9 8 9 8 Lucembursko 1 1 2 4 4 6 7 6 Malta 2 2 1 3 2 2 4 4 6 6 5 Bulharsko 470 568 494 496 524 596 655 1 629 1 562 1 524 1 824 Rumunsko 147 159 101 101 91 164 276 1 076 931 1 026 1 188 Švýcarsko 8 7 8 11 7 21 21 27 29 30 34 Celkem 14 976 17 165 15 734 18 040 19 493 26 862 35 929 45 247 44 910 45 143 46 854

2011 38 580 4 936 639 452 388 257 141 130 196 215 161 43 76 40 33 69 121 51 40 44 41 7 5 5 2 160 1 514 32 50 376

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441258/$File/c05s99t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 15 Cizinci evidovaní (třetí země) ÚP – ţeny v ČR v letech 2000-2011 Cizinci (Třetí země) evidovaní úřady práce podle zemí v letech 2000-2011 - ŢENY Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok Ukrajina Mongolsko Rusko Moldavsko Bělorusko Spojené státy Korea, lid. dem. rep Černá Hora Čína Vietnam Thajsko Kazachstán Srbsko Japonsko Arménie Chorvatsko Kanada Kyrgyzstán Bosna a Hercegovina Izrael Indie Makedonie Uzbekistán Austrálie Turecko Korea Gruzie Ázerbájdţán Indonésie Brazílie Jiţní Afrika Albánie Filipíny Nový Zéland Malajsie Írán Mexiko Peru Srbsko a Černá Hora Jiné Celkem

2000 5 240 499 501 381 587 476 57 46 37 8 55 52 54 36 116 7 21 21 11 24 6 33 24 6 15 6 5 5 11 6 6 15 2 7 4 7 122 133 8 642

2001 6 081 673 419 514 510 465 116 67 24 26 43 42 40 32 95 4 22 19 12 21 6 33 17 44 13 2 3 13 9 4 12 7 6 8 110 87 9 599

2002 6 901 825 400 484 575 462 190 49 90 37 48 56 44 26 83 1 28 26 14 16 6 35 20 49 16 5 3 5 22 10 6 16 2 7 5 6 105 332 11 005

2003 7 446 964 405 519 497 465 219 59 97 65 58 77 49 26 80 31 28 26 17 15 12 41 25 10 12 7 7 5 20 11 31 17 3 11 7 5 99 113 11 579

2004 7 338 1 019 520 502 402 399 272 77 74 91 74 80 58 33 56 38 30 27 25 19 13 34 28 12 11 8 9 16 13 11 18 12 5 9 5 5 95 104 11 542

2005 12 523 1 151 1 201 899 483 436 339 297 86 150 171 72 55 46 52 60 38 34 38 29 30 32 30 15 25 11 13 8 13 13 16 13 9 7 5 4 108 136 18 648

2006 15 127 1 737 1 202 1 082 515 401 383 2 287 224 190 188 164 102 82 67 57 55 51 48 42 41 37 34 33 30 25 22 19 18 18 16 16 15 13 11 10 10 163 22 537

2007 21 732 3 915 1 234 1 734 614 452 176 5 334 1 227 297 229 153 130 125 71 77 72 68 44 61 76 75 51 45 52 57 27 25 41 22 17 56 16 15 14 16 9 225 33 589

2008 29 889 6 770 1 720 2 784 735 621 6 480 3 718 456 284 183 137 202 89 84 93 108 33 84 140 216 62 44 78 75 31 67 57 25 15 165 17 16 20 32 18 322 49 876

2009 21 678 2 358 1 903 1 878 675 584 1 5 439 1 084 491 311 161 131 198 89 72 83 98 41 80 125 147 57 53 55 55 37 55 58 26 14 211 14 21 15 34 14 322 33 673

2010 16 988 2 055 1 986 1 291 655 615 2 7 374 959 606 299 181 137 174 97 71 81 99 48 81 113 118 46 53 61 51 41 57 52 20 19 195 13 14 22 36 12 392 28 121

2011 15 189 1 672 2 194 1 075 656 572 4 7 470 948 551 370 191 136 167 115 76 87 97 56 91 113 114 51 62 67 44 42 59 42 18 25 214 13 15 23 35 14 459 26 134

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441258/$File/c05s99t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 16 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) ŢO – muţi v ČR v letech 2001-2011 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí v letech 2001-2011 MUŢI Pramen: MPO ČR Source: MIT CR Země / rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Slovensko 6 337 6 409 7 235 7 712 7 535 7 086 7 320 7 717 8 072 8 568 9 032 Německo 723 721 753 835 882 926 979 1 052 1 101 1 172 1 285 Polsko 665 675 704 800 823 787 837 907 955 1 060 1 129 Spojené království 315 351 395 474 521 513 561 656 744 816 909 Bulharsko 864 777 847 866 844 703 716 751 764 810 892 Itálie 275 278 302 316 348 327 357 384 411 450 477 Rakousko 198 201 208 219 235 240 264 291 308 319 337 Rumunsko 151 157 156 176 173 175 185 232 269 297 372 Francie 93 93 96 108 119 120 142 166 187 218 243 Nizozemsko 104 107 108 110 119 113 118 128 145 169 185 Řecko 92 98 109 117 124 113 113 112 115 122 129 Maďarsko 73 77 84 87 85 79 80 83 89 96 99 Španělsko 19 20 20 25 37 39 43 49 63 76 92 Belgie 39 39 41 38 44 46 51 62 67 73 82 Irsko 8 15 19 23 29 33 39 44 52 66 75 Litva 10 9 7 14 26 43 47 59 68 62 68 Švédsko 28 30 31 34 39 32 35 34 38 38 41 Dánsko 15 15 15 19 19 23 24 27 30 32 34 Slovinsko 29 28 25 24 25 18 22 22 25 27 29 Lotyšsko 3 2 2 5 11 11 15 16 17 18 35 Finsko 8 11 12 17 17 17 16 16 16 17 51 Portugalsko 1 1 1 2 3 7 8 9 11 14 16 Kypr 7 7 8 9 9 7 9 8 10 12 13 Estonsko 5 5 7 7 5 6 5 5 6 7 7 Malta 2 3 3 4 5 5 4 Lucembursko 1 1 1 1 3 3 2 2 2 3 3 Švýcarsko 32 30 32 35 33 31 28 27 30 37 39 Celkem 10 095 10 157 11 218 12 073 12 110 11 501 12 019 12 863 13 600 14 584 15 678

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 17 Cizinci (třetí země) ŢO – muţi v ČR v letech 2001-2011 Cizinci (Třetí země) s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí v letech 2001-2011 - MUŢI Pramen: MPO ČR Source: MIT CR Země / rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vietnam 14 246 13 900 14 334 14 846 15 059 15 226 16 220 21 990 24 585 22 656 19 413 Ukrajina 15 772 13 640 13 164 13 502 14 444 14 715 15 175 14 631 17 824 20 275 22 226 Moldavsko 307 269 276 314 412 499 668 814 1 141 1 293 1 120 Rusko 1 073 919 838 810 721 607 594 603 641 684 794 Srbsko a Černá Hora 1 234 1 159 1 111 1 073 935 747 683 634 597 567 518 Spojené státy 437 435 462 482 475 359 379 436 492 542 581 Makedonie 283 254 269 278 264 171 221 270 304 320 343 Chorvatsko 404 367 366 352 314 265 252 243 235 244 233 Arménie 269 242 239 238 235 200 191 194 212 228 236 Bosna a Hercegovina 282 277 284 298 280 231 206 198 205 210 225 Bělorusko 263 214 196 205 203 181 185 191 193 201 207 Alţírsko 367 320 306 294 244 210 171 162 162 156 157 Mongolsko 107 92 104 99 93 70 70 78 134 132 112 Kazachstán 177 156 148 142 135 115 108 106 121 132 140 Čína 158 148 149 145 93 140 176 154 128 123 123 Sýrie 160 157 164 156 151 127 121 114 119 123 118 Nigérie 157 143 144 144 126 112 100 100 103 114 123 Turecko 87 81 77 79 65 67 65 67 79 85 85 Pákistán 138 122 125 123 108 87 83 79 81 80 79 Kanada 81 78 78 89 91 64 68 72 78 74 78 Tunisko 110 102 111 111 93 69 65 64 63 65 71 Indie 94 87 81 82 76 62 67 66 68 64 62 Egypt 45 49 49 52 51 40 43 46 49 60 60 Afghánistán 69 71 68 64 61 56 53 52 49 51 48 Irák 52 54 54 50 47 39 40 40 46 46 43 Austrálie 39 40 45 45 37 31 31 31 35 44 48 Angola 55 53 56 56 53 48 46 44 44 43 42 Izrael 31 32 37 38 38 34 36 34 33 39 38 Gruzie 40 44 40 35 37 32 35 38 38 37 46 Maroko 94 84 72 62 47 41 37 36 34 36 36 Libanon 45 48 48 49 46 35 35 33 33 36 34 Peru 45 45 47 50 50 37 36 34 33 34 31 Ghana 50 47 41 43 38 37 34 34 34 33 37 Kuba 47 48 52 50 48 33 31 32 31 32 31 Jordánsko 46 46 45 46 42 31 29 29 28 32 32 Celkem 36 864 33 823 33 680 34 502 35 212 34 818 36 354 41 749 48 052 48 981 47 570

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 18 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) ŢO – ţeny v ČR v letech 2001-2011 Zahraniční pracovníci (EU / EHP, Švýcarsko) s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí v letech 20012011 - ŢENY Pramen: MPO ČR Source: MIT CR Země / rok

2001

Slovensko 714 Polsko 386 Německo 217 Bulharsko 259 Spojené království 49 Francie 39 Litva 11 Rakousko 50 Rumunsko 27 Itálie 28 Nizozemsko 20 Lotyšsko 7 Španělsko 6 Maďarsko 26 Řecko 17 Irsko 4 Švédsko 10 Belgie 7 Slovinsko 4 Estonsko 1 Dánsko 1 Finsko 1 Kypr 1 Malta 2 Portugalsko Lucembursko 1 Švýcarsko 14 Celkem 1 902

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

766 406 228 227 55 44 12 49 29 29 20 8 7 21 19 4 11 8 4 1 2 1 1 2 1 12 1 967

888 422 252 245 53 47 11 50 32 32 17 10 8 20 22 6 13 8 5 1 1 1 2 2 1 13 2 162

1 045 451 268 247 63 52 24 49 32 35 22 11 11 22 20 8 14 8 7 1 1 2 3 2 1 11 2 410

1 184 471 282 247 71 57 40 47 34 39 25 20 13 24 19 10 14 8 7 2 1 2 3 2 13 2 635

1 196 451 274 203 76 56 49 47 38 37 25 22 9 21 18 9 11 5 6 1 1 2 3 2 1 8 2 571

1 364 452 282 210 81 54 67 48 40 39 27 38 9 22 18 11 11 6 7 1 3 1 2 2 2 9 2 806

1 538 457 309 207 104 59 77 56 39 39 29 41 13 23 18 11 12 8 9 1 3 1 2 2 2 10 3 070

1 793 495 325 213 122 71 89 57 50 44 33 39 18 26 18 13 13 9 8 4 4 2 2 2 2 10 3 462

2 113 548 355 225 139 81 78 70 57 48 36 34 27 25 23 17 14 11 9 5 4 3 3 2 2 12 3 941

2 374 583 351 249 155 85 83 73 73 52 37 36 26 25 24 18 15 11 14 8 4 7 3 2 5 11 4 324

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 19 Cizinci (třetí země) ŢO – ţeny v ČR v letech 2001-2011 Cizinci (Třetí země) s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí v letech 2001-2011 - ŢENY Pramen: MPO ČR Země / rok

Source: MIT CR 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vietnam 6 157 6 181 6 630 7 200 7 561 7 684 8 217 10 149 11 005 10 508 9 956 Ukrajina 5 818 5 407 5 588 5 984 6 691 6 610 6 752 6 582 8 399 9 464 11 474 Rusko 817 748 784 801 761 672 634 659 695 755 919 Moldavsko 109 113 123 136 192 225 262 299 418 467 465 Bělorusko 183 169 166 178 191 171 174 170 193 207 234 Spojené státy 152 154 159 164 154 115 124 143 171 199 227 Mongolsko 121 98 102 105 120 89 90 89 154 185 177 Kazachstán 167 162 173 164 154 129 116 117 123 134 149 Arménie 96 91 94 98 102 92 90 83 88 100 108 Srbsko a Černá Hora 266 241 238 214 186 116 101 95 88 85 73 Bosna a Hercegovina 75 82 86 92 91 75 74 73 72 71 76 Čína 86 88 88 90 75 94 121 99 82 67 69 Chorvatsko 76 74 75 78 71 53 56 48 50 52 56 Gruzie 22 27 27 27 26 24 23 24 29 29 38 Kanada 25 27 32 31 31 29 29 30 29 26 35 Makedonie 14 16 15 13 14 10 12 14 15 15 25 Austrálie 23 19 20 24 19 11 11 9 10 15 19 Izrael 7 5 6 11 11 8 8 11 10 11 9 Nigérie 16 13 12 11 6 5 5 7 8 11 9 Kuba 12 10 13 15 15 10 11 11 10 10 12 Maroko 12 11 14 14 12 10 9 9 9 10 9 Peru 2 3 5 6 5 6 5 5 6 6 6 Sýrie 9 10 9 10 10 9 7 6 6 6 6 Indie 6 5 4 4 4 3 5 4 5 6 7 Irák 12 11 10 10 9 7 6 6 6 5 5 Alţírsko 9 8 8 7 7 4 2 3 3 4 3 Turecko 4 4 2 2 2 2 3 4 4 3 3 Tunisko 6 4 4 3 3 2 2 2 3 3 2 Afghánistán 2 2 3 4 3 4 4 4 3 2 2 Angola 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Ghana 8 7 7 7 4 1 1 1 2 2 5 Egypt Jordánsko Libanon 1 1 1 Pákistán 1 1 1 1 Celkem 14 315 13 793 14 501 15 507 16 533 16 272 16 956 18 758 21 698 22 460 24 180

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 20 Cizinci evidovaní ÚP dle klasifikace KZAM k 31. 12. 2010

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/650054CAAA/$File/c05t32.xls (data k 4. 7. 2011).

Příloha 21 Výběr kvalifikovaných pracovníků podle charakteru profesí v letech 2003-2010

Účastníci projektu "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků" podle charakteru profesí (od 1.7. 2003 do 31.12.2010) Typ profese Technické Informační technologie Zdravotnické Právní Umělecké Administrativní Manaţer Vědecký pracovník Jiné Celkem

Počet

% 192 535 101 5 28 196 130 159 618 1964

10 27 5 1 1 10 7 8 31 100

Zdroj: HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf .

Příloha 22 Výběr kvalifikovaných pracovníků (muţi, ţeny) v letech 2003-2010

Účastníci projektu "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků" podle pohlaví v letech 2003 aţ 2010 (k 31.12.) Rok Muţi Ţeny Celkem 2003 56 58 114 2004 73 54 127 2005 56 43 99 2006 131 59 190 2007 233 125 358 2008 258 131 389 2009 206 134 340 2010 211 136 347 Celkem 1224 740 1964

Zdroj: HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z : http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf .

Příloha 23 Výběr kvalifikovaných pracovníků dle občanství v letech 2003-2010 Účastníci projektu "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků" podle státního občanství a pohlaví (od 1.7.2003 do 31.12.2010) Země Muţi Ţeny Celkem Albánie 0 1 1 Argentina 0 1 1 Armenie 9 6 15 Ázerbájdţán 0 1 1 Bělorusko 108 72 180 Bosna a Hercegovina 16 10 26 Brazilie 2 0 2 Bulharsko 100 76 176 Egypt 1 0 1 Filipíny 3 3 6 Gruzie 11 2 13 Chorvatsko 7 8 15 Indie 92 7 99 Indonésie 2 0 2 Izrael 2 0 2 Jihoafrická republika 2 0 2 Kanada 14 1 15 Kazachstán 20 34 54 Kostarika 1 0 1 Kuba 0 1 1 Kyrgyzstán 0 1 1 Makedonie 40 10 50 Malajsie 2 5 7 Mexiko 2 1 3 Moldavsko 51 29 80 Nepál 1 0 1 Panama 0 1 1 Rusko 194 137 331 Spojené státy americké 6 4 10 Srbsko 9 5 14 Srbsko a Černá Hora 38 19 57 Srí Lanka 1 0 1 Tadţikistán 0 1 1 Turecko 28 3 31 Turkmenistán 1 0 1 Ukrajina 351 199 550 Uzbekistán 12 6 18 absolventi SŠ v ČR s různým občanstvím 2 5 7 absolventi VŠ v ČR s různým občanstvím 96 91 187 Celkem 1224 740 1964

Zdroj: HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf.

Příloha 26 Cizinci / zahraniční pracovníci dle ekonomické aktivity v krajích v letech 2000-2004 Zaměstnanost cizinců a zahraničních pracovníků dle ekonomické aktivity v krajích v letech 2000-2004 Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2004

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2003

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2002

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2001

S platným ţivnostenským oprávněním

Kraj / Ekonomická aktivita

Evidovaní na úřadech práce

2000

ČESKÁ REPUBLIKA

103 647

61 340

103 652

64 000

101 179

60 532

105 738

62 293

107 984

65 219

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina

30 143 13 326 3 355 2 673 1 386 3 498 4 705 4 163 4 148 2 884

19 817 7 704 2 716 4 419 4 490 5 488 2 100 1 836 1 696 894

31 652 13 167 3 712 2 635 1 540 2 827 4 663 4 171 2 664 3 225

23 411 7 622 2 665 4 085 4 536 4 833 1 884 1 634 1 472 842

32 550 14 504 3 288 2 858 1 849 2 425 4 375 4 401 2 664 3 287

21 585 7 011 2 564 3 838 4 603 4 735 1 849 1 610 1 347 867

34 020 15 171 3 922 3 869 2 103 2 793 4 552 4 694 3 031 2 983

21 505 6 913 2 606 3 912 5 027 4 845 1 954 1 864 1 406 976

34 519 17 021 4 564 5 856 2 224 2 430 4 481 4 335 3 053 3 152

21 836 7 393 2 692 4 289 5 222 5 233 2 185 2 021 1 426 1 096

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

13 064 3 939 5 588 10 775

4 073 1 186 1 354 3 567

11 165 2 302 6 664 13 265

4 662 1 394 1 444 3 516

8 626 2 207 5 874 12 271

4 424 1 322 1 442 3 335

8 675 2 729 6 019 11 177

4 792 1 377 1 547 3 569

9 970 2 554 3 526 10 299

5 113 1 477 1 560 3 676

Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012).

Příloha 27 Cizinci / zahraniční pracovníci dle ekonomické aktivity v krajích v letech 2005-2011 Zaměstnanost cizinců a zahraničních pracovníků dle ekonomické aktivity v krajích v letech 2005-2011

67 246 21 405 6 841 3 090 5 110 5 200 5 509 2 324 2 107 1 504 1 463 5 783 1 661 1 580 3 669

185 075 62 282 28 958 6 709 12 399 3 237 4 668 7 737 7 715 8 161 5 207 18 590 3 468 4 477 11 467

65 722 18 113 7 845 2 942 4 808 5 255 6 157 2 612 2 289 1 676 1 350 5 662 1 576 1 524 3 913

240 242 76 524 37 340 9 393 20 103 4 052 6 581 9 294 10 831 14 876 7 014 21 938 4 426 5 419 12 451

68 785 18 919 7 553 2 988 5 411 5 702 6 702 2 755 2 474 1 721 1 468 5 901 1 740 1 559 3 892

284 551 94 102 45 572 9 909 22 195 4 719 7 636 9 391 12 116 16 736 7 363 29 524 4 773 6 334 14 181

77 158 20 682 8 689 3 269 6 534 6 574 8 013 3 124 2 607 1 868 1 794 6 085 1 802 1 623 4 494

230 709 84 744 39 105 6 834 13 426 3 711 6 026 7 985 9 030 9 129 3 746 26 281 3 553 5 114 12 025

87 753 22 834 10 797 3 662 9 288 6 225 8 135 3 507 2 977 2 391 2 142 6 922 1 906 1 749 5 218

215 367 76 643 31 560 6 727 12 902 3 703 6 561 7 889 8 530 8 873 3 611 26 398 3 573 5 232 13 165

90 983 23 894 11 366 3 831 8 907 6 025 7 873 3 712 3 376 2 797 2 243 7 918 2 097 1 924 5 020

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2011

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2010

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2009

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2008

S platným ţivnostenským oprávněním

Evidovaní na úřadech práce

2007

S platným ţivnostenským oprávněním

151 736 50 912 23 845 5 337 10 075 3 240 4 001 6 627 6 300 5 897 4 392 13 689 2 986 4 087 10 348

Evidovaní na úřadech práce

ČESKÁ REPUBLIKA Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2006

S platným ţivnostenským oprávněním

Kraj / Ekonomická aktivita

Evidovaní na úřadech práce

Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV 2005

217 862 82 118 31 420 7 087 13 304 3 759 6 834 8 159 8 270 8 648 3 717 20 205 3 874 5 450 15 017

93 059 28 437 11 123 3 727 7 511 5 739 7 540 3 428 3 289 2 610 2 092 9 002 2 169 1 981 4 411

Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 8. 7. 2012).