VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
HEDVIKA MUŇOZ RODRIGUEZ
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PODNIKOVÁ EKONOMIKA
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Cizinci na českém trhu práce
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Červen / 2012
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Hedvika Muňoz Rodriguez / PE 28
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Ing. Tomáš Pavelka Ph.D.
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: 9. 3. 2012
_____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Klepněte
sem a zadejte text.
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
CIZINCI NA ČESKÉM TRHU PRÁCE Foreigners on the Czech labor market
Autor: Hedvika Muňoz Rodriguez
Souhrn Cílem této bakalářské práce je analyzovat postavení a vývoj cizinců na trhu práce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a podmínky, týkající se vstupu cizinců na trh práce. Jednak jsou zde zastoupeni občané Evropské unie, kteří mají volný přístup na trh práce a také občané tzv. třetích zemí, kteří pro vstup na trh práce potřebují platné pracovní povolení. Je zde zmínka i o projektech podporovaných vládou ČR. Analytická část se nejprve zabývá počtem cizinců na území České republiky, neboť zjištěné údaje jsou pouţity pro další analýzu vývoje. Pozornost je věnována i samotnému vývoji českého trhu práce. Ekonomická aktivita je rozdílná v různých krajích, proto i tomuto vývoji je v práci věnována část. Je zde také porovnáván vývoj ekonomické aktivity cizinců a dále i detailní vývoj cizinců registrovaných úřady práce a cizinců vlastnících ţivnostenské oprávnění. Část práce je zaměřena i na klasifikaci zaměstnání cizinců evidovaných úřady práce.
Summary The aim of this bachelor thesis is to analyze the position and development of foreigners on the labor market in the Czech Republic. This thesis is divided into theoretical and analytical part. The theoretical part explains the basic terms and conditions concerning the foreigners entry on the labor market. They are two groups of foreigners, first is represented by European Union citizens who have free access to the labor market and third-country citizens who need a valid work permit to entry Czech labor marker. There is also a mention of projects supported by the Government of the Czech Republic. Analytical part deals with numbers of foreigners in the Czech Republic since the survey data are used for further analysis of development. Part of this thesis deals with development of the Czech labor market. Foreigners’ economic activity is different in each region; therefore the focus is given on it. The development of economic activities of foreigners is compared in this with a detailed focus on development of foreigners registered by employment offices and foreigners holding a trade license. Part of the work is focused on the classification of employment of foreigners.
Klíčová slova: Migrace, nezaměstnanost, trh práce, pracovní povolení, cizinec.
Keywords: Congue, nisl, lacus, magna, ultrices.
JEL Classification: E240 – Employment; Unemployment; Wages; Intergenerational Income Distribution; Aggregate Human Capital F220 – International Migration J230 – Labor Demand
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 4 2.1 Migrace .................................................................................................................................. 4 2.2 Podmínky vstupu cizinců na území ČR ................................................................................. 5 2.3 Trh práce ................................................................................................................................ 6 2.3.1
Cizinci na trhu práce - povinnosti zaměstnavatele ........................................................... 8
2.3.2
Cizinci na trhu práce - povinnosti cizince (zaměstnance) .............................................. 10
2.3.3
Úřady práce a jejich funkce ............................................................................................ 12
2.3.4
Ţivnostenské oprávnění .................................................................................................. 12
2.3.5
Zelené karty .................................................................................................................... 14
2.3.6
Modré karty .................................................................................................................... 15
2.3.7
Projekt výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků ............................................. 15
3 Analytická/praktická část práce.................................................................................. 17 3.1 Vývoj počtu cizinců v České republice ............................................................................... 17 3.2 Vývoj trhu práce v České republice ..................................................................................... 19 3.3 Vývoj ekonomické aktivity cizinců ..................................................................................... 21 3.3.1
Vývoj cizinců vedených na ÚP....................................................................................... 29
3.3.2
Vývoj cizinců vlastnících ţivnostenské oprávnění ......................................................... 30
3.3.3
Ekonomická aktivita cizinců dle klasifikace KZAM ...................................................... 35
3.4 Český trh práce pohledem cizinců ....................................................................................... 37
4 Závěr ........................................................................................................................... 39 Literatura ......................................................................................................................... 42 Přílohy
Seznam zkratek ČR
Česká republika
EHP
Evropský hospodářský prostor (členské země EU a Norsko, Island, Lichtenštejnsko)
ESVO
Evropské společenství volného obchodu (členské země EU, EHP a Švýcarsko)
EU
Evropská unie
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
ÚP
Úřad práce
ŢO
Ţivnostenské oprávnění
Seznam tabulek Tabulka 1 Nezaměstnanost a produktivita práce v ČR (porovnání k EU-27) .........21
Seznam grafů Graf 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000-2010 ...................18 Graf 2 Vývoj českého trhu práce v letech 2000-2010..............................................20 Graf 3 Platná povolení k zaměstnání v ČR v letech 2000-2010 ..............................22 Graf 4 Postavení cizinců v zaměstnání v ČR v letech 2000-2010 ...........................23 Graf 5 Zaměstnanost cizinců (vybraná obč.) v ČR v letech 2000-2010 ..................24 Graf 6 Zaměstnanost cizinců v ČR (EU a třetí země) v letech 2000-2010 ..............25 Graf 7 Ekonomická aktivita cizinců v ČR (dle krajů) v letech 2000-2010 ..............27 Graf 8 Poměr nezaměstnanosti a zaměst. cizinců v ČR v letech 2000-2010 ...........28 Graf 9 Cizinci evidovaní ÚP v ČR (muţi, ţeny) v letech 2000-2010......................29 Graf 10 Cizinci vlastnící ŢO v ČR (muţi, ţeny) v letech 2000-2010......................31 Graf 11 Cizinci v ČR celkem, evidovaní ÚP, vlastnící ŢO, r. 2000-2010 ..............32 Graf 12 Cizinci s platným ŢO v ČR, poměr EU a třetí země, r. 2000-2010............33 Graf 13 Cizinci v ČR celkem, evidovaní ÚP, vlastnící ŢO v letech 2000-2010 .....35 Graf 14 Cizinci v ČR dle klasifikace KZAM v roce 2010 .......................................36
1 Úvod Cizinec je ve všeobecném pojetí někdo, koho ostatní neznají, kdo se od ostatních odlišuje, je pro určitou skupinu cizí. Můţe se jednat o příchozího z jiného města, kraje, ale především někoho, kdo pochází z jiné země. V České republice je cizinec kaţdý, kdo se zde nenarodil, ale na naše území přicestoval. V určitém okamţiku i cizinec přestává být tím „cizím“, pokud se on se společností a ona s ním naučí ţít a navzájem respektovat svá pravidla, zvyky či odlišnosti. Tento proces, kdy na určité území vstoupí občan jiného státu, se nazývá migrace. V dnešním světě globalizace se tento proces stal jakousi samozřejmostí našeho ţivota. Většinou platí, ţe občané méně rozvinutých zemí migrují do rozvinutějších zemí, kde mohou nalézt to, co ve své zemi postrádají. Dnes se migruje především za lepšími pracovními a sociálními podmínkami. Aby se ale zamezilo nekontrolovatelnému migrování mezi územími, má kaţdý stát nastavenou svoji migrační politiku, díky které můţe mapovat a koordinovat stav migrantů na svém území. Česká republika se členstvím v Evropské unii přijala, jakoţ i všechny členské státy, opatření spojená s migrační politikou. To znamená zamezovat nelegální migraci a naopak přijímat opatření pro migraci legální. V České republice má vývoj počtu dlouhodobě usazených cizinců rostoucí tendenci. Je tedy jasné, ţe se naše území stalo strategickým místem migrace. Na jedné straně se zcela jedná o pozitivní efekt pro ekonomiku, kdy v době sniţování počtu populace, můţou cizinci vyplnit vzniklá místa. Mnohdy tak na naše území přicházejí i velmi kvalifikovaní odborníci. Na druhé straně je nutná určitá kontrola této migrace ze strany státu v podobě legislativy, ale i monitorování trhu práce a jeho vývoje. Jedno z hlavních úskalí pro cizince v jiném státě je jejich integrace do společnosti, se kterou je úzce spojena integrace na trh práce. Pro kaţdého jedince je vedle fyziologických potřeb důleţitá společenská potřeba a pocit uznání. Pro cizince, který neovládá český jazyk je integrace na český trh práce komplikovanější. Mnozí cizinci vstupují na trh práce v pozici závislých zaměstnanců, ale i nezávislých podnikatelů, čili těch, kteří získali ţivnostenské oprávnění. Vystupují zde dvě skupiny zahraničních pracovníků, kterými jsou občané jiných členských států EU/EHP a Švýcarska (dále v textu jen EU) a občané třetích zemí, tzn. všech ostatních, mimo jiţ vyjmenovaných. Nejvíce zastoupenými národnostmi na českém trhu práce jsou občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu 1
a Polska. I kdyţ platí, ţe všichni zaměstnanci mají stejná práva na mzdu a rovné zacházení, jsou cizinci mnohdy znevýhodňováni a obsazováni na, pro občana České republiky, neatraktivní a pomocné profese. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, přičemţ v té teoretické jsou objasněny podmínky pro vstup cizinců na naše území a jejich pracovně právní podmínky pro vstup na trh práce. Jsou zde vysvětleny moţnosti a povinnosti cizince v pozici zaměstnance a naopak i zaměstnavatele, pokud hodlá cizince zaměstnávat. Je zde čerpáno z odborné literatury a primárních zdrojů, především zákonů. V části analytické je jiţ analyzován samotný vývoj cizinců v České republice, ale i jejich vývoj na trhu práce a s tím spojené příčinné souvislosti. Tato část práce čerpá ze statistických údajů, které jsou upraveny pro potřebu analýzy. Zvolené období zkoumání pokrývá časový úsek let 2000 aţ 2010. Dalším zdrojem pro analytickou část jsou výsledky dotazníkového šetření. Tento dotazník byl rozdán namátkově vybraným cizincům k jeho vyplnění. Práce si klade za cíl jednak analyzovat vývoj cizinců na českém trhu práce a hledat příčiny v případných diverzích vývoje a jednak odpovědět na stanovené hypotézy. První z hypotéz se zaměřuje na vývoj počtu cizinců na trhu práce a to, jak se jejich počet mění s ohledem na vývoj celého trhu práce v České republice. Ve vývoji kaţdého trhu práce, dochází ke změnám, které mohou být způsobeny mnoha faktory (změna legislativy, politická či ekonomická situace země, demografické změny a v současnosti i tolik diskutovaná ekonomická krize). Pokud se tedy změní trh práce, tzn., klesne, či vzroste nezaměstnanost, dotkne se tato skutečnost i cizinců, nebo se pro ně situace nezmění? Cizinec, jako zaměstnanec, by měl mít stejné pracovněprávní podmínky jako český zaměstnanec (za předpokladu splnění podmínek nutných pro legální zaměstnání). Je tedy velmi pravděpodobné, ţe při poklesu zaměstnanosti se změní (zmenší) počet cizinců na trhu práce. V tom případě by mělo platit tvrzení, ţe vývoj a počet cizinců na trhu práce úměrně roste či klesá s vývojem trhu práce v České republice. Jak jiţ bylo zmíněno, pro cizince platí stejná pracovní práva, jako pro českého zaměstnance. Poskytování předepsaných pracovních pomůcek, zajištění bezpečného pracoviště, dodrţování zákonem předepsanou pracovní dobu a zákaz jakékoli formy přímé i nepřímé diskriminace. Mnohdy jsou práva cizinců porušována a oni se setkávají právě s diskriminací v jejich zaměstnání. Aby bylo toto tvrzení potvrzeno, byl proveden
2
průzkum, ve kterém byli dotázáni samotní cizinci, mimo jiné, i na jejich zkušenost s diskriminací v zaměstnání. Druhá hypotéza se zabývá pohledem samotných cizinců, kteří jsou v pozici zaměstnanců a jejich vnímání případné diskriminace vůči jejich národnosti. Její formulace zní, ţe cizinci jsou velmi často v zaměstnáních diskriminováni.
3
2 Teoreticko-metodologická část práce 2.1 Migrace Většinovou část mezinárodních migrantů tvoří pracovní a ekonomicky aktivní migranti. Ti jsou zastoupeni v převaţující většině typů migračních toků, tzn. tradiční, pravidelná migrace, migrace vysoce vzdělaných pracovníků a v neposlední řadě ilegální migrace. Migrace obecně, je povaţována za velmi závaţný akt, který zasahuje do ţivota člověka. „Adaptace na nové podmínky v majoritní společnosti má mnoho často velmi rozdílných podob a je podmíněna různými faktory. Adaptace je samozřejmě ovlivněna jednak migranty samotnými, ale též zejména migrační politikou země a přístupem její majoritní populace k migrantům“1 Česká republika přijala zásady politiky vlády v migraci cizinců2, mezi které mimo jiné patří: - migrační politika státu by měla být zaměřena na odstraňování všech forem nelegální migrace a dalších nelegálních aktivit, jak na poli mezinárodní spolupráce, tak i národními opatřeními; - s ohledem na mezinárodní závazky, které pro Českou republiku plynou z členství v Evropské unii, by měla důsledně prosazovat řídící roli státu v oblasti migrace; - úkolem migrační politiky státu je neklást překáţky legální migraci a podporovat imigraci, která je pro stát a společnost přínosná v dlouhodobé perspektivě. Migrace má své příčiny a směr, přičemţ rozhodující jsou právě příčiny, neboli důvody jejího vzniku, kdy v moderních ekonomikách jde o hledání pracovních míst s vysokou úrovní produktivity práce. Pracovní síla míří tam, kde je produktivita nejvyšší a tím i mzdy. Zákonitě, kde jsou vyšší mzdy, jsou lepší pracovní podmínky a potaţmo
1 2
ŠIŠKOVÁ, T. (2001). Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, str. 23. Usnesení vlády České republiky ze dne 13. ledna 2003
č.
5
+
http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D376DFB23057E7E6C12571B60070FBF3.
4
P,
dostupné
z WWW:
i ţivotní podmínky. Výsledným efektem je migrace mezi více a méně rozvinutými oblastmi.
2.2 Podmínky vstupu cizinců na území ČR Vstup, pobyt a vycestování cizinců na území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Policie ČR můţe cizinci vízum k pobytu nevydat z důvodů uvedených v zákonech.3 Za cizince je povaţována fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. První kategorie jsou občané Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska. Občané těchto států mohou přechodně pobývat na území ČR bez jakéhokoli zvláštního povolení a pouze na základě cestovního dokladu či průkazu totoţnosti do 90 dnů. Pokud mají tito občané v úmyslu na našem území pobývat delší dobu neţ tři měsíce, pak jsou oprávněni ţádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Rodinný příslušník občana EU, který sám není občanem Evropské unie, je povinen podat ţádost o vydání povolení k přechodnému pobytu za podmínky, ţe hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší neţ 3 měsíce společně s občanem EU. Další kategorií jsou občané třetích zemí, jakoţto rodinní příslušníci občanů Evropské unie. Nejprve je potřeba specifikovat, kdo se povaţuje za rodinného příslušníka občana evropské unie. Zákon o pobytu cizinců vymezuje takového příslušníka4 na: - manţel; - rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, kterého vyţivuje a ţije s ním ve společné domácnosti; - dítě mladší 21 let; - nezaopatřený příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manţela občana Evropské unie.
3
Zákon č. 326/199 Sb., o pobytu cizinců a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu.
4
§15, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.
5
Do další kategorie spadají občané třetích zemí, kterými jsou rezidenti jiného státu neţ EU/EHP a Švýcarska. Jejich pobyt na území ČR se navíc rozděluje na pobyt bez vízové povinnosti, v tomto případě mohou na našem území a jiných státech Schengenského prostoru pobývat po dobu třech měsíců během půl roku. A s vízovou povinností pak mohou pobývat na území České republiky po dobu nepřesahující tři měsíce, a také za podmínky, ţe jsou drţiteli platného cestovního dokladu a dokladu o povolení nebo průkazu k pobytu vydaného jiným schengenským státem. Nebo jsou-li drţiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právem stanovením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství jiného členského státu Evropské unie, či mají-li národní dlouhodobé vízum typu D vydaného jiným členským státem.
2.3 Trh práce Trh práce je vţdy zaloţen na vztahu dvou subjektů, tedy toho kdo nabízí svou práci a toho, kdo je ochoten nabízenou práci koupit. Snahou nabízejícího je svoji práci prodat za co nejlepší cenu. Kupující má potom zájem, aby cena bylo co nejniţší a kupovaná práce co nejkvalitnější. Výsledkem je poté prodej nebo odmítnutí. Trh práce je mnoţinou vzájemně se ovlivňujících segmentů. Kaţdý segmentační proces je důsledkem sociálně-ekonomických změn, které se v hospodářsky vyspělých zemí začaly prosazovat po druhé světové válce. Jedná se o diferenciaci mezi jednotlivými prvky trhu práce podle jeho významu v sociální a ekonomické struktuře společnosti. Kaţdý z těchto segmentů strukturuje odlišně sociálně-ekonomické faktory, jako jsou pracovní místa, pracovní jistoty, atd. Pro analytické potřeby můţe být vymezeno pět základních strukturních charakteristik trhu5: - národnostní struktura; - demografická struktura; - vzdělanostní struktura; - ekonomická struktura; 5
KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum.
6
- profesní struktura. Pro národnostní strukturu je v současnosti příznačný podíl jiných národností jako výsledek migračních procesů. Demografická struktura – „Nižší míra její stability má více důvodů, z nichž lze jmenovat především prodlužování průměrného dožití a měnící se vzorce tzv. demografického chování“.6 Relativně nový prvek, který lze pozorovat jsou sílící migrační procesy, jeţ se začínají promítat do sociálního klimatu společnosti. K největším bohatstvím vyspělé společnosti patří vzdělaní lidé. Profesní struktura patří k nejrychleji se měnící v moderní společnosti. Mezi významné evropské procesy, probíhající na evropském trhu práce, patří Evropská strategie zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování. Oba tyto procesy spolu velmi úzce souvisejí, protoţe jsou zaměřeny na sniţování nezaměstnanosti, a to včetně nezaměstnanosti dlouhodobé, a také na vylučování lidí z trhu práce a ze ţivota společnosti. Uvedené procesy mají svůj odraz i na českém trhu práce, počínaje 1. květnem 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a i tyto procesy přijala za své. Oba procesy, tj. Evropská strategie zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování, prošly určitým vývojem a jejich počátky sahají do první poloviny 90. let. V té době došlo v Evropě k výraznému nárůstu nezaměstnanosti a to včetně nezaměstnanosti dlouhodobé. Oba procesy jsou také úzce spjaty se strategií obnovy a dalšího rozvoje Evropské unie, tzv. Lisabonská strategie. Evropská strategie zaměstnanosti je postavena na koordinování politik zaměstnanosti zemí Evropské unie a k jejímu zahájení došlo v listopadu 1997. Evropský proces sociálního
začleňování
se
týká
koordinace
procesu
sociálního
začleňování
znevýhodněných skupin obyvatelstva do ţivota společností v členských státech Evropské unie. Od roku 1957, kdy bylo zaloţeno Evropské společenství, byla zároveň s vytvářením společného trhu postupně přijata společná pravidla. Ta se týkají určitých záleţitostí trhu
6
KUCHAŘ, P. (2007) Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, str. 39.
7
práce, zvláště bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v neposlední řadě rovného zacházení. K nejvýznamnějším nezaměstnanost
projevům
vyjadřuje
na
tzv.
trhu míra
práce
patří
nezaměstnanost,
nezaměstnanosti.
Za
přičemţ
přirozenou
míru
nezaměstnanosti je označován stav, kdy počet nezaměstnaných je niţší či rovný počtu volných pracovních míst. Nezaměstnanost se dále dělí na nedobrovolnou, která vzniká, pokud počet uchazečů překročí počet volných míst a dobrovolnou nezaměstnanost, která je vyvolána procesy vyhledávání práce. „Nezaměstnanost samozřejmě znamená plýtvání zdroji, které má ekonomika k dispozici. Jestliže je míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, ekonomika vyprodukuje méně, než by mohla na úrovni potencionálního produktu.“7 Pro politiku nezaměstnanosti vláda České republiky vyuţívá dva základní typy opatření, která souvisejí s nezaměstnaností. Jedná se o pasivní politiku nezaměstnanosti, kdy se jedná o zmírnění dopadů nezaměstnanosti pomocí podpor v nezaměstnanosti. Dalším opatřením je aktivní politika nezaměstnanosti, kdy je pozornost věnována na vytváření nových pracovních míst, případně rekvalifikace, absolventských a praktikantských míst, chráněných dílen apod.
2.3.1 Cizinci na trhu práce - povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel můţe volné pracovní místo obsadit cizincem ze třetí země, pokud ho nelze dlouhodobě obsadit občanem ČR, dalšího státu EU/EHP a Švýcarska, nebo jeho rodinným příslušníkem anebo cizincem s trvalým pobytem na území ČR. Zaměstnavatel můţe na základě povolení od příslušného úřadu práce, který i vydává povolení k zaměstnávání cizinců, získávat cizince8 na volná pracovní místa. Povolení se vydává vţdy na dobu určitou. Ţádost obsahuje:9 - identifikační údaje zaměstnavatele; 7
PAVELKA, T. (2007). Makroekonomie: základní kurz. Praha: VŠEM, str. 122. Pro účely zaměstnávání podle § 85 zákona o zaměstnanosti se za cizince povaţuje fyzická osoba, která není státním občanem ČR, EU ani jeho rodinným příslušníkem. 8
9
§ 85 odst. 2, zákona o zaměstnanosti.
8
- údaje a charakteristiky pracovního místa. Povolení k zaměstnání můţe vydat úřad práce, pokud se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci či nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Úřad práce při vydávání povolení přihlíţí k situaci na trhu práce. O povolení vydá úřad práce rozhodnutí. Povolení k zaměstnání se vydává nejdéle na dobu jednoho roku. Zaměstnavatel můţe cizince zaměstnat, pokud vlastní: - platné povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce; - platné vízum za účelem zaměstnání, případně vlastní povolení ke krátkodobému pobytu za účelem zaměstnání; - písemně uzavřenou smlouvu na dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno. O vydání povolení zaměstnavatel neţádá, pokud hodlá zaměstnat cizince s povolením k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce nebo u kterého se povolení k zaměstnání nevyţaduje10. Zaměstnavatel má povinnost nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy bylo ukončeno zaměstnání, písemně informovat příslušný pracovní úřad, jestliţe cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, a nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou mu bylo povolení vydáno. Pokud nastane ukončení zaměstnání výpovědí nebo dohodou nebo okamţitým zrušením, je zaměstnavatel povinen uvést důvod ukončení tohoto zaměstnání. Zaměstnavatel má také povinnost vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a všech cizinců, kteří jsou u něj zaměstnaní nebo těch, kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Tato evidence obsahuje:11
10
Upřesněno § 98 písm. a) aţ e) a j) aţ m), zákona o zaměstnanosti.
11
§ 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e), zákona o zaměstnanosti.
9
- identifikační údaje cizince; - adresu v zemi trvalého pobytu a doručovací adresu; - číslo cestovního dokladu (včetně orgánu, který jej vydal); - druh práce, místo jejího výkonu a dobu, po kterou by měla být vykonávána; - pohlaví zaměstnávaných osob; - jejich zařazení dle odvětvové klasifikace ekonomických činností; - nejvyšší dosaţené vzdělání, poţadované vzdělání pro výkon povolání; - dobu platnosti povolení k zaměstnání a k pobytu; - den nástupu a skončení zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci (cizinci) nabídnout pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR, ve stejném pracovním zařazení, podle platných právních předpisů nebo v souladu s kolektivními či pracovními smlouvami. Dále je zaměstnavatel povinen přihlásit cizince k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění.
2.3.2 Cizinci na trhu práce - povinnosti cizince (zaměstnance) Rok 2004 patřil ke zlomovým, v kontextu ekonomické aktivity cizinců, díky vstupu ČR do EU 1. května 2004. Z hlediska zákona z č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, jiţ nejsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci povaţováni za cizince, tudíţ v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky, coţ znamená, ţe mají v ČR volný přístup na trh práce. Cizinec ţádá o vydání povolení k zaměstnání písemně úřad práce a to zpravidla před příchodem na území ČR sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán, či ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce.
10
Ţádost o povolení k zaměstnání obsahuje12: - identifikační údaje cizince; - adresu v zemi trvalého pobytu, adresu pro doručování zásilek; - číslo cestovního dokladu, včetně názvu orgánu, který jej vydal; - identifikační údaje budoucího zaměstnavatele; - druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnávání vykonáváno. K ţádosti se přikládají přílohy obsahující13: - fotokopii stránky cestovního dokladu s identifikačními údaji cizince; - vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince zaměstná; - úředně ověřená fotokopie dokladu o profesní způsobilosti; - případně další doklady. Úřad práce můţe s přihlédnutím k situaci na trhu práce na ţádost cizince jeho povolení k zaměstnání prodlouţit. Povolení k zaměstnání se mimo jiné nevyţaduje14, pokud cizinec vykonává soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický či akademický pracovník vysoké školy. U cizince do 26 let věku, který je zaměstnán příleţitostnými pracemi v rámci výměny mezi školami. U duchovního církve registrované v ČR, u ţadatele o azyl nebo u cizince s uděleným azylem15. Pokud je cizinec rodinným příslušníkem člena diplomatické mise nebo člena mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR. Dále pokud je cizinec členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezinárodní dohody o vzájemné pomoci, nebo je-li vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil.
12
§ 92 odst. 3 písm. a) aţ f) zákona o zaměstnanosti. § 91 odst. 2 písm. a) aţ d) zákona o zaměstnanosti. 14 § 95 a§ 98 zákona o zaměstnanosti. 13
15
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
11
2.3.3 Úřady práce a jejich funkce Úřad práce především vede evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska, kteří nastoupili do zaměstnání a dále cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání. Úloha úřadů práce16 je také mimo jiné zabezpečovat a rozvíjet mezinárodní vztahy a spolupráci v oblasti zaměstnanosti a lidských vztahů na trhu práce včetně spolupráce s EU. Spolupracuje s příslušnými orgány členských států EU při vysílání zaměstnanců k výkonu práce do jiného členského státu EU. S ministerstvem spolupracuje na rozvíjení mezinárodních vztahů a spolupráce v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na trhu práce. Koordinuje činnosti, a to včetně spolupráce s EU. Vede centrální evidenci zájemců o zaměstnání, včetně cizinců, evidenci volných pracovních míst a těch, na které lze obsadit drţitele zelené karty. Úřad práce přijímá opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s muţi a ţenami, bez ohledu na národnost, rasový nebo etnický původ a další. K jedné z největších bariér integrace cizinců na český trh práce je neznalost českého jazyka. Proto úřady práce umoţňují cizincům v rámci rekvalifikačních programů absolvovat kurz češtiny. Tyto kurzy jsou podporovány státem.
2.3.4 Ţivnostenské oprávnění Ţivnostenské podnikání je soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem o ţivnostenském podnikání. Ţivnostenské oprávnění upravuje zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání. Fyzická osoba, nemající bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba se sídlem na území, můţe v České republice provozovat ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Za českou osobu se povaţuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická
16
Zákon č. 73/2011 Sb. o úřadu práce.
12
osoba, která má sídlo na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území. Cizinci s trvalým pobytem a azylanti17 mají stejné postavení jako občané ČR. Cizinci nemající trvalý pobyt na území ČR, nejedná-li se o příslušníky EU/EHP a Švýcarska, musejí mít za účelem podnikání povolení k dlouhodobému pobytu. Mezi všeobecné podmínky provozování ţivnosti fyzických osob patří: - věk 18 let; - způsobilost k právním úkonům; - bezúhonnost. Ţivnosti se rozlišují na ohlašovací, které smějí být provozovány na základě ohlášení. Ty se dále dělí na řemeslné, kde podmínkou je odborná způsobilost vyučením v oboru, dále pak vázané, pro které platí odborná způsobilost získaná jinak (např. pro psychologické poradentství je nutný vysokoškolský diplom v oboru psychologie) a jako poslední volné, u kterých se nevyţaduje prokázání odborné způsobilosti. Další kategorií jsou ţivnosti koncesované, provozované na základě koncese. Lhůty pro vyřízení ţádosti o ţivnostenské oprávnění se různí v návaznosti na státní občanství. Ţivnostenský úřad má povinnost provést zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a podnikateli vydat výpis, pokud splní ohlašovatel podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Zahraničním osobám18, které prokázaly splnění všech podmínek, s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá ţivnostenský úřad výpis pro účely řízení o povolení k pobytu. Těmto osobám vzniká ţivnostenské oprávnění dnem, kdy doloţí doklad, který prokazuje udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu ţivnostenskému úřadu, u kterého byla ţivnost ohlášena za předpokladu, doloţí-li tato zahraniční osoba doklad o povolení k pobytu do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu na území České republiky.19 Nedoloţíli zahraniční osoba, které byl vydán výpis pro účely řízení o povolení k pobytu, doklad 17
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Zahraniční osobou se rozumí občan státu, který není členem EU/EHP nebo Švýcarska. 19 § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších 18
předpisů.
13
o povolení k pobytu ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu na území České republiky, pak ţivnostenský úřad rozhodne o tom, ţe ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik ţivnostenského oprávnění. Podobně ţivnostenský úřad rozhodne i v případě, ţe uvedená osoba nedoloţila doklad o povolení k pobytu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výpisu. U osob, které jsou občany některého ze států EU/EHP nebo Švýcarska, je ţivnostenský úřad povinen provést zápis do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydat podnikateli výpis, pokud ohlašovatel splní podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Všechny doklady musí být v českém jazyce, pokud tomu tak není, je nutný jejich překlad do češtiny. Povoleny jsou pouze doklady v jazyce slovenském.
2.3.5 Zelené karty Projekt zelené karty byl spuštěn v lednu 2009. Funkcí zelené karty je snadnější přístup cizinců, kteří mají kvalifikaci, na trh práce v ČR. Zelené karty jsou určené zájemcům mimo země EU o práci v ČR. Drţitel této karty je oprávněn povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání v ČR. Vydávají se tři typy karet20, přičemţ do typu A spadají kvalifikovaní pracovníci s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, do typu B jsou zařazení pracovníci s minimálním poţadavkem „vyučen“ a do typu C pak spadají ostatní pracovníci. Karta je tedy určena pro cizince mimo unijní zónu, ale týká se pouze zemí, kterými jsou Australské společenství, Černá Hora, Chorvatská republika, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Republika Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie, Spojené státy americké, Srbsko a Ukrajina. Platnost této karty je 2-3 roky, přičemţ u typu A a B se dá platnost za určitých okolností prodluţovat vţdy aţ o 3 roky. Karta se vydává na konkrétní volné pracovní místo, zejména ta, která se nedaří obsadit pracovníky z ČR nebo EU. Tato místa jsou
20
MPSV:
Zelené
karty
pro
cizince
v České
.
14
republice,
[cit.
2011-10-17],
dostupné
z:
www:
zveřejňována v centrální evidenci volných pracovních míst. Ţádost o tuto kartu podávají cizinci na zastupitelském úřadu ČR.
2.3.6 Modré karty Podobně jako zelené, tak i modré karty jsou určeny zájemcům o práci v ČR, kteří pocházejí mimo země EU. Tato karta opravňuje drţitele k pobytu na území ČR a pracovat na pracovním místě, pro které byla karta vydána. Vydává se pracovníkům s vyšším (pokud studium trvalo alespoň 3 roky) nebo vysokoškolským vzděláním, a kteří mají pracovní smlouvu na dobu jednoho roku s týdenní pracovní dobou stanovenou zákonem se sjednanou hrubou měsíční mzdou odpovídající alespoň 1,5 násobku roční mzdy21. Platnost karty je omezená dobou výkonu zaměstnání uvedené v pracovní smlouvě plus 3 měsíce, avšak nejdéle 2 roky. Modrá karta se taktéţ vydává na konkrétní pracovní místo a ţádost o vydání se podává na zastupitelském úřadu ČR.
2.3.7 Projekt výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků Tento projekt vznikl v souladu s usnesením vlády České republiky č. 975 z 26. září 2001 a pilotní projekt byl zahájen 28. července 2003. Klíčovým cílem tohoto projektu bylo přivést do České republiky kvalifikované a vzdělané zahraniční pracovníky včetně svých rodin. Zároveň měl projekt napomoci najít zaměstnavatelům odborníky, kteří na českém trhu práce chyběli. Další podstatným faktem pro spuštění tohoto projektu byly výsledky analýzy demografické situace na trhu práce provedené MPSV, dle které by mělo chybět na trhu práce v roce 2030 přibliţně 420 00022 osob, a migrace ze zahraničí měla být cestou, jak
21 22
V České republice vyhlašované sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků startuje: tisková zpráva, dostupné z WWW:
.
15
tento stav alespoň z části zmírnit. V prvním roce byl projekt určen pouze občanům Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Poté byl ale postupně otevřen občanům z celkem 51 států. Česká republika nabízela výkonným zahraničním pracovníkům moţnost ţádat ve zkrácené lhůtě po 1,5 roce (vysoce kvalifikovaní pracovníci) nebo 2,5 letech (standardně kvalifikovaní pracovníci) práce a pobytu v ČR o povolení k trvalému pobytu (namísto pěti let). Tato lhůta byla platná i pro rodinné příslušníky. Dle tiskové informace MPSV v důsledku zvyšování počtu uchazečů o zaměstnání a sniţování volných pracovních míst, a také v souladu s trendem sniţování výdajů, navrhlo ministerstvo ukončit realizaci projektu k 31. prosinci 2010. Celkově se do projektu zapojilo 1 964 účastníků23. Nejvíce zastoupenými státy v projektu v celém období jeho trvání byla Ukrajina, kdy do projektu vstoupilo celkem 550 jejích občanů, dále Rusko s počtem 331, Bělorusko, kde se zúčastnilo celkem 180 jeho občanů a dále Bulharsko s celkovým počtem 176 občanů této země balkánského poloostrova. V porovnání poměru muţů a ţen byli muţi zastoupení v počtu 1224 a ţeny byly zastoupeny v 740 případech.
23
Detailnější rozpis v příloze č. 21, 22, 23.
16
3 Analytická/praktická část práce Předchozí část práce byla věnována teoretickým poznatkům o podmínkách vstupu cizinců na území ČR a moţnostech jejich integrace na tuzemském trhu práce, tj. za jakých podmínek se z nich mohou stát závislí zaměstnanci či nezávislí podnikatelé a jaké jsou jejich další moţnosti. Nyní se práce zaměří na analýzu vývoje počtu cizinců v České republice a především na jejich vývoj na tuzemském trhu práce. Tato část práce se bude také snaţit nalézt odpovědi na hypotézy, které byly nastíněny v úvodu této práce. Aby se mohly mezi sebou porovnávat časové řady určitého vývoje, je nutné získat data, údaje, a poskládat je tak, aby věrohodně vypovídaly o dané situaci a jejím vývoji. Pro tento účel byla data zjišťována převáţně z údajů Českého statistického úřadu a ve velmi malé míře byla také převzata z výzkumných zpráv Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. V další části budou zpracovávána data týkající se počtu cizinců v ČR a také jejich pozice na trhu práce, jak se jejich počet vyvíjel v závislosti na legislativě, na makroekonomických ukazatelích či jaký na jejich vývoji měly vliv globální změny ekonomiky. Samostatná část bude věnována i realizovanému výzkumu a jeho výsledkům, které přispějí k celkovému přehledu pozice cizinců na trhu práce, a to především díky jejich pohledu na český trh práce a jejich osobní pocity při hledání a výkonu zaměstnání.
3.1 Vývoj počtu cizinců v České republice V období mezi roky 2000 - 2010 došlo ve vývoji České republiky hned k několika událostem, které do jisté míry ovlivnily vývoj počtu cizinců na našem území. Především se jedná o vstup ČR do Evropské unie, ke kterému došlo 1. 5. 2004. Od tohoto data jiţ občané EU/EHP/ESVO nepotřebují registrační kartu pro vstup na trh práce. Součástí Schengenského prostoru se ČR stala od 21. prosince 2007. Tato skutečnost znamenala zrušení kontrol podél celé své pozemní hranice se sousedními státy. Hraniční kontrola
17
zůstala pouze na mezinárodních letištích. Od 30. března 2008 ale i na nich odpadla povinnost hraničních kontrol letů uvnitř rozšířeného Schengenu. Česká republika hostila na konci roku 2000 celkem 200 951 cizinců, přičemţ 66 855 z nich pobývalo na našem území s uděleným trvalým pobytem a celých 134 096 z nich zde pobývalo na základě uděleného povolení dlouhodobého pobytu, čili nad 90 dnů. V následujícím období 2001 - 2005 měl celkový vývoj mírně stoupající charakter. K většímu nárůstu cizinců na našem území došlo v roce 2006, kdy se meziročně zvýšil počet cizinců pobývajících na našem území o 15,5 %, v následujícím roce 2007 došlo k nárůstu jiţ o 22,043 %, coţ znamenalo, ţe v ČR pobývalo 157 512 cizinců s trvalým pobytem a 234 803 cizinců s dlouhodobým pobytem. V následujícím roce došlo opět k nárůstu. Pokles cizinců byl na našem území zaznamenán v roce 2009 a 2010, kdy došlo k mírnému nárůstu cizinců s uděleným trvalým pobytem, ale naopak klesl počet cizinců s uděleným dlouhodobým pobytem, coţ má souvislost, jak bude později vysvětleno, s vývojem českého trhu práce a udělováním pracovních povolení.
Graf č. 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000-2010
500 000 450 000
392 315
400 000
321 456
350 000 300 000 250 000
437 565 432 503 425 301
200 951 210 794
254 294 231 608 240 421
278 312
66 855 134 096
69 816 140 978
75 249 156 359
80 844 159 577
99 467 154 827
110 598 167 714
139 185 182 271
157 512 234 803
172 191 265 374
180 359 252 144
189 962 235 339
200 000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
150 000 100 000 50 000 0 Trvalý pobyt
Dlouhodobé pobyty nad 90 dnů
Celkem
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B9003347F1/$File/c01r01.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/06003C0245/$File/c01r01.xls (data k 4. 7. 2011), příloha č. 1.
18
V celkovém pohledu došlo v posledním sledovaném roce 2010 k nárůstu evidovaných cizinců o celých 111,64 % oproti roku 2000, coţ představuje 224 350 cizinců. Tento fakt svědčí o tom, ţe Česká republika je stále vyhledávanou destinací pro dlouhodobé usazení cizinců.
3.2 Vývoj trhu práce v České republice Kaţdý trh práce se ve svém průběhu vyvíjí a je ovlivněn mnoha faktory. Bezesporu se mezi ně řadí vývoj legislativy týkající se právě zaměstnanosti, strukturální změny v ekonomice, demografické změny, vědecko-technický pokrok, ale i globální vývoj trhu práce, který je v současné době ovlivněn finanční krizí. V následujícím grafu č. 2 je zachycen vývoj českého trhu práce v letech 2000-2010. Pro porovnání vývoje byly pouţity údaje počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst. Nejvyšší počet nezaměstnaných osob 457 tis. byl zaznamenán v roce 2000, kdy bylo pouze 52 tis. volných pracovních míst, tj. na 9 nezaměstnaných připadlo jedno volné místo. Vývoj nezaměstnaných osob klesal i v roce 2002, další dva roky se počet nezaměstnaných opět mírně zvyšoval, ale počet volných míst se sniţoval. V roce 2007 byl počet volných pracovních míst 141 tis. a počet nezaměstnaných se sníţil na 346 tis. V následujícím roce dosáhl počet volných míst 91 tis., ale počet nezaměstnaných se zvýšil aţ na 352 tis. Od následujícího roku se rapidně sníţil počet pracovních míst téměř o 60 tis. a s tím se paralelně prudce zvýšil počet nezaměstnaných. Tento pokles byl zcela jistě způsobený světovou hospodářskou krizí, která vypukla v roce 2007, ale jak je vidět z údajů v grafu, na českém trhu práce se tato skutečnost projevila se zpoţděním. V roce 2008 připadlo na jedno volné místo 3,9 nezaměstnaných, ale v roce 2010 byl jiţ tento podíl 18,7 nezaměstnaných na jedno volné místo. Mnoho firem propustilo určité procento svých zaměstnanců z důvodu sniţování firemních nákladů, tedy převáţně fixních, do kterých patří i náklady na lidský kapitál. Ze sníţení počtu volných pracovních míst je patrné, ţe zaměstnavatelé tato volná místa zrušili a jejich počet se tedy velmi sníţil.
19
Graf č. 2 Vývoj českého trhu práce v letech 2000-2010 600
550 500
514,4 457,4
542,4
517,5
539,1
510,4
461,9
561,6
448,5
450 400
345,9
352,3
350 300 250 200 150 100
141,3
93,5 52,1
52,1
2000
2001
50 0
40,7
40,2
45,4
52,2
2002
2003
2004
2005
Nezaměstnaní
2006
91,2
2007
2008
30,9
30,8
2009
2010
Volná pracovní místa
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/D1002621EA/$File/310311125.xls , MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh/?_piref37_1298287_37_241130_241130.statse=2000000000011&_piref3 7_1298287_37_241130_241130.statsk=2000000000016&_piref37_1298287_37_241130_241130.send=s end&_piref37_1298287_37_241130_241130.stat=2000000000055&_piref37_1298287_37_241130_2411 30.obdobi=L&_piref37_1298287_37_241130_241130.rok=2010&_piref37_1298287_37_241130_24113 0.uzemi=1000&ok=Vybrat, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004/vyvojnezamestod1995 ,
(data k 8. 7. 2011), příloha č. 3.
Míra nezaměstnanosti24 v roce 2000 dosahovala hodnoty 8,7 % a produktivita práce25 byla 63,5. V roce 2007 klesla míra nezaměstnanosti na 5,3 % a v roce 2008 na 4,4 %, produktivita práce měla hodnoty 71,7 a 73,4. V roce 2010 jiţ míra nezaměstnanosti prudce stoupla na hodnotu 7,3 % a produktivita práce mírně klesla na hodnotu 71,8. Tyto ukazatele nasvědčují tomu, ţe produktivita na českém trhu páce má rostoucí tendenci. Tento růst je velmi pozitivní vzhledem k tomu, ţe údaje produktivity práce charakterizují kapacitu vyuţití zaměstnaných, a také jsou jedním ze zdrojů hospodářského růstu. Stále se ale Česká republika drţí pod průměrem EU-27, coţ ve sledovaném období znamenalo 37,65 % pod průměrem EU.
24
Míra nezaměstnanosti zde vyjadřuje dle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) podíl nezaměstnaných osob v procentech z celkové pracovní síly, která je dána celkovým součtem všech zaměstnaných a nezaměstnaných osob (osoby ve věku 15-74 let), které jsou bez práce, jsou připraveni k nástupu do zaměstnání v následujících dvou týdnech či si aktivně hledaly práci v době posledních čtyř týdnů nebo si našly zaměstnání, které začnou vykonávat během následujících třech měsíců. 25 Zde produktivita práce na zaměstnanou osobu, HDP v paritě kupní síly (PPS) na zaměstnanou osobu.
20
Tabulka č. 1 Nezaměstnanost a produktivita práce v ČR (porovnání k EU-27)
Evropská unie (27 zemí)
Nezaměstnanost a produktivita práce v ČR - porovnání k EU (27 zemí), v letech 2000-2010 Nezaměstnanost v České republice, porovnání k EU (27) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 8,7 8,5 8,9 9 9,1 9 8,3 7,2 7,1
Česká republika
8,7
2000 100 Evropská unie (27 zemí) 62,1 Česká republika b-přerušení série, s-odhad Eurostatu
8 7,3 7,8 8,3 7,9 7,2 Produktivita práce v České republice, porovnání k EU (27) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 100 100 100 100 100 100 63,5 63,3 66,8 68,3 68,8b 69,6
2009 9
2010 9,7
5,3
4,4
6,7
7,3
2007 100 71,7
2008 100 72,5s
2009 100 73,4s
2010 100b 71,8s
Zdroj: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsiem110&tableSel ection=1&plugin=0, (data k 10. 7. 2011), http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb030&plugin= 0, (data k 10. 7. 2011).
3.3 Vývoj ekonomické aktivity cizinců Ekonomická aktivita cizinců se na českém trhu práce řadí do dvou kategorií. Jednak kategorie cizinců evidovaných úřady práce, v tomto případě se ale nejedná o nezaměstnané, nýbrţ o cizince v postavení zaměstnanců. Kaţdý zaměstnavatel má povinnost hlásit úřadu práce jak volná místa, na které hodlá obsadit cizince, tak musí vést i evidenci cizinců v postavení svých zaměstnanců. Další kategorií jsou cizinci vlastnící ţivnostenské oprávnění. Na základě tohoto oprávnění jsou sami podnikateli nebo jsou najímáni jako zaměstnanci. Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince na ţivnostenské oprávnění, je to převáţně z důvodů sniţování vlastních nákladů. Následující graf č. 3 znázorňuje vývoj udělených platných povolení k zaměstnání. V roce 2000 jich bylo uděleno celkem 40 080. Pokud cizinec (občan třetí země) můţe být zaměstnán pouze na základě platného pracovního povolení a hodlá vykonávat dvě či více zaměstnání, pak musí zaţádat o povolení pro kaţdé zaměstnání. V roce 2001 ve stejném období zůstává počet vydaných povolení prakticky nezměněn. Rok 2003 jiţ znamenal výraznou změnu v počtu platných povolení, kdy byl jejich nárůst oproti roku 2000 o 19,02 %, tedy 47 704. Mezi roky 2003 a 2004 došlo k velkému poklesu
21
udělených povolení o 27,89 %. Tento pokles můţe být vysvětlen vstupem ČR do EU a odstraněním pracovních povolení právě pro občany EU. V roce 2005 ve stejném období dochází k opětovnému nárůstu o 60,50 %. V roce 2008 byl ve sledovaném období udělen největší počet povolení k zaměstnání 128 934, coţ opět souvisí s růstem volných pracovních míst. V roce 2010 dochází k poklesu oproti roku 2008 o 61,81 % na 49 244. Od roku 2009 se na českém trhu práce začal rapidně sniţovat počet pracovních míst, včetně těch, které bylo moţno obsadit cizinci bez nutnosti pracovního povolení, ale i s podmínkou disponovat platným pracovním povolením.
Graf č. 3 Platná povolení k zaměstnání v ČR v letech 2000-2010 128934
140000 120000 100000
85351 73414
80000 60000
40080
40097
2000
2001
44621
55210
47704
61452 49244
34397
40000 20000
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Platná pracovní povolení
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/E1003CE604/$File/c05t04.xls, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/E1003FB2B3/$File/c05t04.xls, (data k 10. 7. 2011), příloha č. 5.+
Ve sledovaném období bylo nejvíce ekonomicky aktivních cizinců v roce 2008, kdy je celkový údaj 361 709, z čehoţ je 284 551 cizinců evidovaných ÚP a 77 753 vlastnících ţivnostenské oprávnění. Do počtu cizinců evidovaných ÚP spadají občané EU/EHP, Švýcarska a občané třetích zemí s uděleným platným pracovním povolením, drţitelé modrých, či zelených karet a trvale usazení cizinci a dále cizinci spadající do výjimek uvedených v §95 a 98, zákona o zaměstnanosti. Situace se během sledovaného období
22
velmi měnila. V roce 2000 bylo z celkového počtu ekonomicky aktivních cizinců 62,8 % (103 647) vedených na ÚP a 37,2 % (61 340) vlastnících ţivnostenské oprávnění. Do roku 2004 včetně, se situace udrţovala na velmi podobných hodnotách. V roce 2005 bylo 69,3 % (107 974) cizinců vedených na ÚP a 30,7 % (67 722) vlastnilo ţivnostenské oprávnění. Nárůst počtu drţitelů ŢO mohl být způsoben vstupem ČR do EU a tím i přijetí tzv. euronovely ţivnostenského podnikání a zmírnění podmínek pro vstup do ţivnostenského podnikání. Od následujícího roku se začíná zvyšovat počet cizinců vedených ÚP. V roce 2008 je 78,7 % (284 551) cizinců vedených na ÚP, a pouze 21,3 % (77 158) vlastnících ţivnostenské oprávnění. V roce 2008 byl také udělen, jak jiţ bylo představeno, nejvyšší počet pracovních povolení. Následující rok se začíná sniţovat počet cizinců vedených na ÚP a naopak se zvyšuje podíl ekonomicky aktivních cizinců s ţivnostenským oprávněním, coţ opět souvisí s vývojem českého trhu práce a v návaznosti na udělování pracovních povolení. Pokud tedy cizincům nebylo prodlouţeno pracovní povolení a chtěli nadále pobývat a pracovat v ČR, zaţádali si o ţivnostenské oprávnění, na základě kterého se stali podnikateli, nebo pokračovali v pozicích zaměstnanců.
Graf č. 4 Postavení cizinců v zaměstnání v ČR v letech 2000-2010
400 000
361 709
350 000
309 027
300 000
107 984 65 219
151 736 67 246
2003
2004
2005
215 367
105 738 62 293
2002
90 983
101 179 60 532
2001
87 753
103 652
64 000
2000
77 158
103 647 61 340
150 000
230 709
173 203
168 031
284 551
240 242
161 711
68 785
167 652
185 075
164 987
65 722
200 000
50 000
306 350
250 797 218 982
250 000
100 000
318 462
2006
2007
2008
2009
2010
0
Evidovaní úřady práce
Ţivnostníci
Celkem
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls, (data k 4. 7. 2011), příloha č. 4.
23
V následujícím grafu č. 5 jsou zachyceny nejvíce zastoupené národnosti cizinců na českém trhu práce, mezi které patří občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu a Polska. Další země, jejichţ počet ekonomicky aktivních občanů přesahuje na území ČR jeden tisíc, jsou Bulharsko, Rumunsko, Německo, Spojené království, Francie, Mongolsko a Čína. Zaměstnaní občané Slovenska tvořili v roce 2000 42,57 % z celkového počtu cizinců vedených na ÚP, občané Ukrajiny pak 22,52 % a Polska 5,28 %. V roce 2003 se počet zastoupených občanů Slovenska sníţil na 39,38 %, naopak počet zaměstnaných Ukrajinců se zvýšil na 24,54 % a zvýšení nastalo také u Vietnamců na 12,62 %. V roce 2008 se zastoupení Slováků sníţilo na 30,27 %. Vzhledem k tomu, ţe rok 2008 znamenal vrchol v počtu volných pracovních míst, se dá předpokládat, ţe stejná situace byla i na Slovensku, tudíţ tito občané našli dostatek práce i ve své zemi. Největší zastoupení občanů Ukrajiny bylo v roce 2008, a to celých 28,28 %. Celkově se ve sledovaném období nacházelo na trhu práce celkem více neţ 156 národností z Evropy, Afriky, Asie, Austrálie, Jiţní a Severní Ameriky.
Graf č. 5 Zaměstnanost cizinců (vybraná občanství) v ČR v letech 2000-2010
19 382
20 466
20 231
21 201
22 229
22 876
23 602
29 862
48 393
39 260
68 575
84 016
99 637
109 917
2003
2004
2005
2006
2007
Slovensko
Ukrajina
Vietnam
111 406
66 176
2002
108 057
63 733
2001
36 296
109 478
70 606
83 519
70 237
2000
20 657
71 878
21 728
83 701
22 044
102 285
24 931
67 480
18 387
61 195
13 929
41 885
10 133
41 241
8 529
39 005
8 419
39 063
7 712
37 155
8 712
2008
2009
2010
Polsko
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls, (data k 4. 7. 2011), příloha č. 6, 7, 8.
24
Podíl cizinců z EU/EHP, Švýcarska a třetích zemí byl na trhu práce ve sledovaném období téměř vyrovnaný. Mezi roky 2000 - 2007 a v roce 2010 byl podíl cizinců vedených na ÚP z EU v převaze. Roky 2008 a 2009 znamenaly oslabení občanů EU a naopak o několik málo procent převládal podíl občanů ze třetích zemí vedených na ÚP. V roce 2008 odpovídal podíl 43,57 % na občany EU a 56,43 % na občany třetích zemí. V roce 2010 došlo opět k obratu a 53,27 % připadlo na občany EU a 46,73 % na občany třetích zemí. K těmto obratům došlo zejména ve výkyvech počtu občanů ze čtyř nejvíce zastoupených států, které byly představeny v předchozím grafu, zvláště pak ve změně počtu občanů Slovenska a Polska za Evropskou unii a občanů Ukrajiny a Vietnamu u podílu třetích zemí. V letech 2008-2009 ještě nebyly v ČR zaznamenány důsledky světové ekonomické krize a naopak byla převaha poptávky pracovních míst. V grafu popisujícím vývoj pracovních povolení byly roky 2008 a 2009 zaznamenány jako nejsilnější, tudíţ byl velký počet cizinců ze třetích zemí. Na konci roku 2010 se udělilo o 24 170 povolení méně, či stávající nebyly prodlouţeny, neţ ve stejném období předchozího roku.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
EU/ EHP, Švýcarsko
143145
161571
204102
163205
160109
2001
156891
134632
2000
157607
111805
148918
116165
90077
107177
86796
83126
84074
81235
89934
77637
90598
77718
74389
Graf č. 6 Zaměstnanost cizinců v ČR (EU a třetí země) v letech 2000-2010
2008
2009
2010
Ostatní
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls, (data k 4.7.2011), příloha č. 6, 7, 8.
25
Jednoznačně nejvíce atraktivním krajem z pohledu ekonomické aktivity cizinců se stává Praha. Toto prvenství je do velké míry dáno velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, jejíţ hodnota se v průměru pohybuje okolo 3,3 %. Mezi krajem Praha a ostatními třinácti kraji je velmi znatelný rozdíl. Praha jako hlavní město je centrem velké části ekonomického dění v celé ČR. Vzhledem ke své strategii zde má sídla mnoho mezinárodních firem, které jsou potencionálními zaměstnavateli cizinců, jimiţ mohou být vyslanci poboček firem z jiných zemí či dlouhodobě usazení cizinci v ČR. Praha je turistickým centrem, tudíţ mnoho cizinců můţe najít své uplatnění i v turistickém ruchu (profesnímu sloţení cizinců vedených na ÚP bude ještě věnována zvláštní kapitola). Mezi roky 2000-2004 nedocházelo v krajích k nijak velkým výkyvům v počtu ekonomicky aktivních cizinců. Nicméně je zde markantní rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji. V roce 2000 bylo v Praze evidováno 49 960 ekonomicky aktivních cizinců, kteří tvořili podíl 30,28 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců. V roce 2006 na Prahu připadlo jiţ 80 395 zaměstnaných cizinců s podílem 32,06 %. V posledním roce 2010 sledovaného období tento počet stoupl na 100 537 cizinců, ale s celkovým podílem 32,82 %. Znamená to tedy, ţe je zde několik krajů, ve kterých se rapidněji zvýšila zaměstnanost cizinců oproti minulým obdobím. Od roku 2005 se zvyšuje počet zaměstnaných cizinců také ve Středočeském, Jihomoravském, Plzeňském a velmi mírně i v Pardubickém kraji. Nejvíce silným rokem v zaměstnanosti ve sledovaném období v ČR byl rok 2008. V tomto roce bylo v Praze evidováno 114 784 ekonomicky aktivních cizinců s podílem 31,73 %, ve Středočeském kraji 54 261 cizinců s podílem 15,00 %, v Jihomoravském kraji 35 609 cizinců, kteří tvořili podíl 9,84 %. Plzeňský kraj evidoval ve stejném roce 28 729 cizinců s podílem 7,94 % a v Pardubickém kraji bylo evidováno 18 604 cizinců, kdy jejich podíl tvořil 5,14 %. Naopak ke krajům, které ve sledovaném období vykazovaly nízkou ekonomickou aktivitu cizinců, patří kraj Vysočina, Zlínský a Olomoucký kraj. K takto velmi malé zaměstnanosti cizinců přispívá i malá atraktivita pracovního trhu v nich, kdy v průměru se v kraji Vysočina, ve sledovaném období, nezaměstnanost pohybovala okolo 7,7 %, ve Zlínském kraji okolo 8,6 % a v Olomouckém kraji okolo 10,4 %. Co se týká údajů míry nezaměstnanosti, nepatří hodnoty těchto krajů k nejvyšším, proto důvodem bude pravděpodobně velmi málo pracovních míst vhodných pro cizince.
26
V krajích existují velké rozdíly v počtu evidovaných cizinců v jejich městech. Ve Středočeském kraji je nejvíce ekonomicky aktivních cizinců evidováno v Mladé Boleslavi s podílem 32,61 % v roce 2009 a 24,89 % v roce 2010. Naopak velmi malý počet vykazuje Kladno a Kutná Hora. V kraji Jihomoravském byl největší podíl v Brněměstě, který v roce 2010 tvořil celých 70,64 %. V Plzeňském kraji bylo jednoznačně nejvíce ekonomicky aktivních cizinců v Plzni-městě a Tachově. K nejsilnějším městům v Pardubickém kraji ve sledovaném období patřily Pardubice a Ústí nad Orlicí.
Graf č. 7 Ekonomická aktivita cizinců v ČR (dle krajů) v letech 2000-2010 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000
2001 2002 Hla vní město Pra ha Plzeňský kra j Jihočeský kra j Vysočina
2003 2004 2005 Středočeský kra j Mora vskoslezský kra j Krá lovéhra decký kra j Zlínský kra j
2006 2007 Jihomora vský kra j Ka rlova rský kra j Pa rdubický kra j
2008
2009 Ústecký kra j Liberecký kra j Olomoucký kra j
2010
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls, (data k 4. 7. 2011), příloha č. 9, 10.
V kraji Praha se zaměstnanost, pokud se zprůměrňuje za období let 2000-2010, pohybovala okolo 3,3 % a je to tudíţ nejniţší hodnota v ČR. Tomu odpovídá i podíl zde usídlených a ekonomicky aktivních cizinců. Ale jak jiţ bylo zmíněno, Praha jako metropole nabízí mnoho dalších moţnosti pro cizince. Ve Středočeském kraji se průměrná nezaměstnanost pohybovala okolo 6,2 % a tento kraj získal pomyslné druhé místo v počtu dlouhodobě usazených a ekonomicky aktivních cizinců. Další kraje se jiţ vyznačují průměrnou vyšší mírou nezaměstnanosti a tomu také odpovídá počet
27
usídlených cizinců. Pouze kraj Jihomoravský s poměrně vysokou průměrnou mírou nezaměstnanosti 9,3 % přerušuje tuto řadu, neboť ve sledovaném období zde bylo v průměru 8,65 % trvale usídlených a 9,42 % ekonomicky aktivních cizinců. Z detailnějšího pohledu naprostá většina cizinců našla své uplatnění v Brně. Kraj s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti 14,4 % v průměru je Ústecký. V tomto kraji dokonce v průměru za sledované období počet trvale usídlených cizinců převyšoval počet ekonomicky aktivních cizinců. Dalším velice zajímavým zjištěním je, ţe v kaţdém roce ve sledovaném období, pouze v kraji Karlovarském a Ústeckém z hlediska ekonomické aktivity cizinců, drţitelé ţivnostenského oprávnění, čili v pozici nezávislých podnikatelů, převyšovali cizince vedených ÚP. V Karlovarském kraji se uvedený poměr týká měst Karlovy Vary a Cheb, v Ústeckém kraji pak měst Děčín a Chomutov.
Graf č. 8 Poměr nezaměstnanosti a zaměstnanosti cizinců v ČR v letech 2000-2010
35,0 30,0 25,0 20,0 13,4
15,0 10,0 5,0
3,3
5,9
6,2
6,3
6,5
7,7
7,7
7,9
8,6
9,3
9,2
14,4
10,4
0,0
Průměrná nezaměstnanost v kraji %
Průměrný počet cizinců v kraji v %
Průměrná zaměstnanost cizinců v %
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/7A00483BB1/$File/310310166.xls, (data k 12. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls (data k 10.7.201), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B90040818C/$File/c01r04.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/100046957A/$File/c01t02.xls, (data k 4. 7. 2011), přílohy č. 2, 9,
10, 11, 26, 27.
28
3.3.1 Vývoj cizinců vedených na ÚP Mezi cizinci v postavení závislých zaměstnanců, tedy těch, kteří jsou vedeni v evidenci úřadů práce (občané EU / EHP, Švýcarska a občané třetích zemí), je nerovnoměrný podíl muţů a ţen. Na začátku sledovaného období v roce 2000 bylo úřady práce evidováno 80 029 muţů a 23 618 ţen, coţ je poměr 77,21 % muţů a 22,79 % ţen. V roce 2004 byl tento poměr 71,26 % muţů a 28,74 % ţen. Od roku 2006 se začíná tento poměr mírně měnit, tzn., ţe počet muţů se stále zvyšuje, ale také začíná stoupat počet zaměstnaných ţen. V roce 2008 byl poměr muţů 66,69 % (151 893) a ţen 33,31 % (94 786), v roce 2010 patřilo muţům 65,19 % (140 392) a ţenám 34,81 % (74 975). K nejpočetnějším národnostem mezi muţi - cizinci patří občané EU, ve velké míře zastoupeni občany Slovenska, Polska, Bulharska a Německa. Třetí země jsou zastoupeny občany Ukrajiny, kteří jsou také druhou nejsilnější skupinou s Moldavskem. Občané Slovenska byli zastoupeni v roce 2000 v 64,07 % (51 277) a v roce 2010 byl poměr 45,91 % (64 454). U občanů Ukrajiny byl poměr v roce 2000 13,14 % (10 513), v roce 2008 pak 26,97 % (51 183) a v roce 2010 17,91 % (25 151). Občané Ukrajiny (muţi) jsou najímáni většinou na pomocné práce spojené s výstavbou, a jelikoţ po roce 2008 se následky ekonomické krize projevily i v ČR, byla výstavba na většině částí republiky omezena, některé projekty byly zastaveny úplně, tudíţ se sníţila i poptávka po této pracovní síle. Nejvíce zastoupenými národnostmi mezi ţenami jsou také občanky EU, ve velké míře zastoupeny ţenami ze Slovenska, Polska, Bulharska a Rumunska. Ţeny z Ukrajiny, Mongolska a Ruska zastupují třetí země. Ţeny - Slovenky byly v roce 2000 zastoupeny 52,04 % (12 290) a v roce 2010 48,38 % (36 273). Ţeny z Ukrajiny v roce 2000 byly zastoupeny 22,19 % (5 240), v roce 2008 pak 31,53 % (29 889) a v dalších letech, stejně jako u muţů dochází k poklesu v roce 2010 aţ na 22,66 % (16 988).
29
Graf č. 9 Cizinci evidovaní ÚP v ČR (muţi, ţeny) v letech 2000-2010 200000 180000
161406
189765
151893 140392
160000 126609
140000 106226
120000 100000
80029
76888
74598
76119
94786
76949
78836
80000 60000 40000
78816
74975
2009
2010
58466 45510 23618
26764
26739
29619
31035
2000
2001
2002
2003
2004
20000 0 2005
Ţeny
2006
2007
2008
Muţi
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441258/$File/c05s99t.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/420044124C/$File/c05s98t.xls, (data k 4. 7. 2011), (přílohy č. 12,
13, 14, 15).
3.3.2 Vývoj cizinců vlastnících ţivnostenské oprávnění Národnostní sloţení občanů vlastnících ţivnostenské oprávnění je velmi rozdílné od cizinců, jakoţto zaměstnanců (vedených ÚP). I zde, ale v poměru získaných ţivnostenských oprávnění, převládají muţi. Dalším zjištěním je skutečnost, ţe zaměstnanost cizinců kopíruje vývoj trhu práce v ČR. To znamená, ţe vrcholem v počtu cizinců evidovaných ÚP (muţů i ţen) byl rok 2010 a dále jde vývoj směrem dolů. U ţivností se vývoj mění mírně opačným směrem. Ve sledovaném období sice rok 2008 znamenal nárůst vlastníků ţivnostenského oprávnění, ale od dalšího roku začíná na rozdíl od zaměstnanosti další nárůst. Jakým způsobem se můţe tento vývoj interpretovat? Reakcí na ekonomickou recesi došlo k přelivu části cizinců ze závislých zaměstnání do ţivnostenského podnikání. Mnohdy jsou ale tito cizinci najímáni na stejné práce jako cizinci v pozici zaměstnanců, protoţe to vyţadují zaměstnavatelé v rámci úspor svých nákladů. Mezi muţi jsou dominantní národnosti ze třetích zemí, a to v zastoupení především Vietnamu, Ukrajiny a Moldavska. V roce 2001 byl poměr občanů z Vietnamu 30,34 % (14 246), z Ukrajiny 33,59 % (15 772) a z Moldavska 0,65 % (307). V roce 2008 připadl poměr 40,27 % (21 990) občanům Vietnamu, 29,79 % (14 631) občanům Ukrajiny a pouze 1,49 % (814) občanům Moldavska. V posledním roce 2010 30
sledovaného období bylo mezi muţi 35,69 % (22 656) ţivnostenských oprávnění uděleno občanům Vietnamu a 31,94 % (20 275) občanům Ukrajiny. Evropská unie je zde zastoupena slovenskými, polskými a německými občany. V roce 2001 byl podíl občanů Slovenska 13,49 % (6 337), v roce 2008 14,13 % (7 717) a v roce 2010 13,50 % (8 568). Občané Německa byli v roce 2001 zastoupeni v 1,54 % (723), v roce 2008 1,93 % (1 052) a v roce 2010 došlo k dalšímu zvýšení podílu na 1,85 % (1 172). Mezi ţenami také převládá zastoupení třetích zemí, mezi kterými je Vietnam a Ukrajina. V roce 2001 byly Vietnamky zastoupeny 37,97 % (6 157), v roce 2008 46,5 % (10 149) a v roce 2010 39,8 % (10 508). Cizinek z Ukrajiny v roce 2001 vlastnilo ţivnostenské oprávnění v podílu 35,88 % (5 818), v roce 2008 se jejich počet zvýšil, ale tento poměr reprezentoval 30,15 %. Naopak v roce 2010 došlo k nárůstu počtu na 9 464 a zvýšil se i celkový podíl na 35,85 %. Mezi ţenami z EU, které vlastní ŢO, patří občanky Slovenska a Polska. V roce 2001 bylo 714 ţen Slovenek, které vlastnily ŢO, coţ byl celkový podíl 4,40 %, v roce 2008 se jejich počet zvýšil na 1 538 a v roce 2010 aţ na 2 113, coţ reprezentovalo celkový podíl 8,00 %. Ţeny Polky jsou sice druhou nejvíce zastoupenou skupinou ze států EU vlastnící ŢO, ale jejich podíl je velmi malý. V roce 2001 jich podnikalo na ŢO 386, coţ znamenal podíl 2,38 % a v roce 2010 se jejich počet zvýšil na 548, kdy došlo k poklesu podílu na 2,08 %.
Graf č. 10 Cizinci vlastnící ŢO v ČR (muţi, ţeny) v letech 2001-2010 70 000
60 000 50 000
61 652
63 475
25 160
26 401
2009
2010
54 612 48 373
43 980
44 898
46 575
47 322
46 319
16 217
15 760
16 663
17 917
19 168
18 843
19 762
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
46 959
40 000 30 000 20 000
21 828
10 000 0
Ţeny
2008
Muţi
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls, (data k 4. 7. 2011), přílohy č. 16,
17, 18, 19.
31
V grafu č. 11 je zachycen poměr cizinců s platným ŢO se zaměřením na oblasti EU a třetích zemí. V celé délce sledovaného období byli občané EU zastoupeni v menšině. Občané třetích zemí jsou zastoupeni přibliţně v 80 % a občané členských zemí EU v 20 %. Od května 2004, kdy se Česká republika připojila k Evropské unii, mají všichni volný přístup na trh práce na našem území, coţ by vysvětlovalo tak malý podíl. Podobná situace byla ve sledovaném období i v letech předchozích.
71351 18525
2006
Třetí země
69750
2005 EU
17062
2004
15933 60507
2003
14825 53310
14483 50009
2002
14072 51090
13380 48181
2001
14745 51745
12124 47616
100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
11997 51179
Graf č. 11 Cizinci s platným ŢO v ČR – poměr EU a třetí země v letech 2001-2010
2007
2008
2009
2010
Celkem
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls, (data k 4. 7. 2011), přílohy č. 16,
17, 18, 19.
Podívejme se proto detailněji na strukturu nejvíce zastoupených zemí co do počtu vlastnících platné ŢO. Vzhledem k tomu, ţe situace se během celého období pohybuje ve stejném podílu, bude tedy pro detailnější zkoumání pouţit rok 2010. Jak je tedy patrné z grafu č. 12, nejpočetnějšími zástupci jsou občané Vietnamu. Paradoxně se jedná o občany ze země, která má naprosto odlišné kulturní a jazykové znaky neţ Česká republika. Proč si tedy tito občané vybírají náš stát pro dlouhodobé usazení se vstupem na trh práce? Část odpovědi se skrývá v událostech z minulého století, respektive za komunistického reţimu, kdy v rámci československo-vietnamské spolupráce byli občané Vietnamu vysíláni na „pracovní zkušenosti“ na naše území i s rodinami. Po roce 1989 se jiţ nikdo o tyto občany nezajímal, tudíţ část z nich zůstala v ČR a část 32
odcestovala. Ti co zůstali, si vytvořili vlastní etnickou komunitu a začali podnikat. Nejčastějším zaměřením jejich podnikatelské činnosti je obchod a také sluţby, ale mimo jiné i pracovní agentury, díky nimţ mohli přicestovat další krajané. Je aţ s podivem, kolik občanů Vietnamu v něm pracuje, ale většinou se jedná o rodinné příslušníky. Další, jiţ méně početnou skupinou, jsou občané Ukrajiny. Ukrajinských firem se na našem území v hojném počtu příliš nenachází, takţe se většinou jedná o vlastníky ŢO, kteří jsou najímáni na stejné práce jako ti, kteří jsou vedeni v evidenci ÚP. Podíl EU je zastoupen především občany Slovenska, kdy jejich podíl byl ve sledovaném roce 11,88 % a občany Německa s podílem 1,7 %. Tyto čtyři země představují největší podíl na všech vydaných ŢO v roce 2010, ale i v celém sledovaném období. Občané ostatních zemí představují velmi malé procento.
Graf č. 12 Cizinci s platným ŢO v ČR – vybrané země v roce 2010
11,88%
1,70%
36,90%
Vietnam
Ukrajina Slovensko
33,09%
Německo
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls, (data k 4. 7. 2011), přílohy č. 16,
17, 18, 19.
V grafu č. 13 je zachycen poměr dlouhodobě usazených cizinců v České republice a cizinců, kteří jsou ekonomicky aktivní (vedených ÚP nebo nezávislých podnikatelů).
33
Vzniká zde ale rozdíl mezi těmito dvěma respektive třemi údaji. Pokud vycházíme z údajů z roku 2008, kdy kulminoval počet dlouhodobě pobývajících cizinců a dosáhl údaje 437 565, tak počet ekonomicky aktivních cizinců byl 361 769, coţ znamenalo podíl 82,66 %. Ještě tedy zbývá údaj 75 856, coţ reprezentuje 17,34 % dlouhodobě usazených a ekonomicky neaktivních cizinců v ČR. V roce 2009, kdy na českém trhu práce nastává propad v poptávce volných pracovních míst a zvyšuje se nezaměstnanost na 6,7 %, tak počet trvale usídlených cizinců se sniţuje na 532 503 a počty cizinců vedených ÚP se také sniţují na 318 642, tedy na poměr 73,63 %, a s tím se zvyšuje i počet ekonomicky neaktivních cizinců na 114 041 (26,37%). V roce 2010 se opět sniţuje počet trvale usazených cizinců o 1,67 %, počet ekonomicky aktivních cizinců se sníţil na počet 306 350 a opět se zvýšil počet ekonomicky neaktivních cizinců na 118 951, coţ znamená podíl 27,97 % na celkovém počtu ekonomicky aktivních cizinců. Je zde tedy patrná spojitost s vývojem trhu práce v ČR, tzn., ţe určité procento z ekonomicky aktivních cizinců připadá na jejich nezaměstnanost. Další procenta budou znamenat osoby do 15 let věku a zároveň rodinní příslušníci, pravděpodobně občanů EU a případně ti, kteří nemají ukončenu školní docházku. Určité procento připadá na nelegální zaměstnanost, kdy je cizinec zaměstnán bez platného pracovního povolení, coţ se nedá zjistit jinak neţ namátkovými kontrolami. Nejvyšší ekonomické aktivity na českém trhu práce cizinci dosáhli, celkem logicky, v roce 2008, tedy celých 82,99 %, přičemţ podobného výsledku bylo dosaţeno i v prvním roce 2000 sledovaného období. Od roku 2009 ekonomická aktivita cizinců klesá s tím, ţe v roce 2010 dosáhla úrovně 72,3 %. Při aplikování aktivní politiky vlády, související s nezaměstnaností, by se měla nemalá pozornost věnovat i cizincům. Jedná se totiţ o specifickou skupinu na trhu práce, která potřebuje efektivní podporu pro integraci. Velmi dobrým nástrojem by mohla být motivace v podobě daňového zvýhodnění zaměstnavatelů při zaměstnávání této skupiny. V tomto kontextu se jedná pouze o názor na danou situaci.
34
Graf č. 13 Cizinci v ČR celkem, evidovaní ÚP a vlastnící ŢO v letech 2000-2010
2000
2001
2002
2004
Cizinci celkem
2005
2006
ŢO / ÚP
Rozdíl
2007
2008
425 301
432 503
306 350
318 462 2009
118 951
114 041
70 540
278 210 218 982
253 982 173 203 80 779
72 390
240 421 168 031
2003
59 228
0
231 608 161 711 69 897
50 000
43 142
100 000
210 794 167 652
150 000
35 964
200 000
200 951 164 987
250 000
321 337 250 797
300 000
82 497
391 524
350 000
309 027
400 000
75 856
437 565 361 709
450 000
2010
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls, (data k 4. 7. 2011), příloha č. 4.
3.3.3 Ekonomická aktivita cizinců dle klasifikace KZAM Klasifikace KZAM je zpracována na podkladě mezinárodního standardu ISCO-88. Jedná se o klasifikaci OSN, kterou aţ na malé výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM). Předmětem této klasifikace je zaměstnávání, tzn. konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává a to i přesto, ţe mnohdy není jeho povoláním, ale je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů. Nyní se práce zaměří na detailní strukturu zaměstnání cizinců vedených úřady práce. V roce 2010 patřili občané Slovenské republiky k nejpočetnější skupině ekonomicky aktivních cizinců. V počtu 22 571 byli tito občané zaměstnáváni na pozicích řemeslníků, kvalifikovaných výrobců a opravářů, coţ znamenalo podíl 50,08 % všech cizinců ve stejné klasifikaci. Druhým, nejvíce obsazovaným povoláním slovenskými občany, byli pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v počtu 18 337, tedy 32,93 % obsazenost tohoto povolání. Jako třetím nejpočetnějším povoláním byla obsluha strojů a zařízení v počtu 17 608 coţ reprezentuje 51,44 %. Povolání pracovníků v technickém, zdravotnickém a pedagogickém oboru bylo těmito občany obsazeno v počtu 12 045 (56,74 %). Následují vědečtí a duševní pracovníci v počtu 11 332 (48,66 %). Poměrně silně obsazované zaměstnání reprezentují pozice ve sluţbách a obchodě a niţší administrativní pracovníci. Naopak nejméně obsazené povolání těmito občany jsou 35
dělníci v zemědělství a lesnictví, kde je jejich počet pouze 773. Z tohoto zjištění vyplývá, ţe z 68,64 % jsou povoláním občanů Slovenské republiky dělnické profese. Občané Ukrajiny nejčastěji vykonávají povolání pomocných a nekvalifikovaných dělníků v počtu 24 483 v celkovém podílu 43,97 %, následují řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři v počtu 8 564 (podíl 19,00 %), dále pozice obsluhy strojů v počtu 3 824, provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě v počtu 1 480, kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví v počtu 951. Povolání vědeckých a odborných duševních pracovníků vykonává 927 z těchto občanů. Podílem 93,27 % jsou občané Ukrajiny zaměstnáváni na dělnických pozicích. Občané Polska z 15,02 % vykonávají povolání niţších administrativních pracovníků, technických, zdravotních a pedagogických pracovníků, vědeckých a odborných duševních pracovníků a jako zákonodárci a vedoucí pracovníci. Dělnická povolání vykonává 84,98 % z nich. Občané Německa vykonávají v ČR dělnické profese z 15,21 %. Graf č. 14 Cizinci v ČR dle klasifikace KZAM v roce 2010 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
18 337
8. Obsluha strojů a zařízení
24 483 17 608
7. Řemeslníci, kvalif. výrobci, opraváři
3 824
22 571
6. Kvalif. dělníci v zemědělství a lesnictví
773
7 679
5 804
3. Techničtí, zdravotničtí, pedag. pracovníci
12 045
1 480 717
2 295 10%
44
537
927 1 135
278 312
20% 30% Polsko Spojené státy Vietnam
354
327 18
903 1 061
11 332
1. Zá konodárci, vedoucí a řídící pracovníci
6 37 0
9 848
2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci
2
951
4. Niţší administrativní pracovníci (úředníci)
0% Ukra jina Nizozemsko Rusko
5 584
8 564
5. Provozní prac. ve sluţbách a obchodě
Slovensko Francie Mongolsko
2 5489
960
40% 50% Německo Rakousko Bulharsko
163 479 60%
889
472 209207 256
70% Itálie Rumunsko Bělorusko
80%
427
90% 100% Velká Británie Moldavsko Maďarsko
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/650054CAAA/$File/c05t32.xls, (data k 4. 7. 2011), příloha č. 20.
Z celkového pohledu tedy cizinci v České republice vykonávají ze 71,11 % dělnické profese, pouze 28,89 % z nich vykonává povolání niţší administrativy, vědeckých
36
a odborných pracovníků, technických, zdravotních a pedagogických pracovníků. Pokud shrneme poznatky z této kapitoly, je patrné, ţe občané zemí východní Evropy (Slovensko, Polsko, Rumunsko, Mongolsko, Bulharsko, Ukrajina) vykonávají v ČR povolání sekundárního trhu, tzn. většinou dělnické a pomocné profese. Naopak občané zemí západní Evropy (Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Rakousko a Spojené státy) vykonávají povolání primárního trhu, tzn. vedoucí, vědecké, specializované a administrativní profese. V této práci se nezkoumalo nejvyšší dosaţené vzdělání cizinců, ale je velmi pravděpodobné, ţe i občan např. Ukrajiny či Mongolska, který má ve své zemi ukončeno vysokoškolské vzdělání, tak v ČR vykonává nekvalifikované pomocné práce.
3.4 Český trh práce pohledem cizinců Statistické údaje vývoje počtu cizinců na trhu práce jsou velmi věrohodným a vypovídajícím nástrojem pro analýzu situace cizinců na trhu práce. Neméně důleţité je také znát pohled druhé strany, tedy samotných cizinců, a to jak vnímají situaci na trhu práce či zda pociťují diskriminaci vůči jejich národnosti v zaměstnání. Proto byl proveden výzkum za účelem zjistit názory cizinců, kteří se dlouhodobě nacházejí v České republice. Celkem bylo osloveno 50 respondentů, ale pouze 39 z nich bylo ochotno vyplnit dotazník26. Nejčastějším důvodem pro nevyplnění byla jejich obava ze zneuţití poskytnutých údajů proti jejich osobě. Respondenti byli vybíráni tak, aby bylo osloveno co nejvíce národností. Dotazníky vyplnili občané celkem 18 zemí, přičemţ občanů ze Slovenska se zúčastnilo celkem 8, z Polska 2, z Velké Británie 2, z Ukrajiny 5, z Francie 7, Spojených států amerických 2 a z Itálie 2. Dále po jednom respondentu z Kamerunu, Německa, Čile, Španělska, Bolívie, Senegalu, Ázerbájdţánu, Rumunska, Ruska, Belgie a Kolumbie. Celkem 3 respondenti měli ukončené pouze základní vzdělání a jejich pracovní zařazení odpovídalo dělnickým profesím. 10 respondentů mělo ukončeno středoškolské vzdělání 26
Vzor dotazníku v příloze č. 24.
37
a jejich pracovní zařazení odpovídalo profesím dělnickým a administrativním. 26 respondentů mělo ukončeno univerzitní vzdělání a povětšinou bylo jejich pracovní zařazení na specializovaných nebo administrativních profesích. Na otázku, jak si respondenti sehnali zaměstnání, odpovědělo 14 z nich, ţe přes doporučení od známého, 12 z nich přes inzerát, 6 z nich mělo zaměstnání jiţ před vstupem na naše území, 1 respondent sehnal zaměstnání přes úřad práce a celkem 6 respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Z celkového počtu mělo 38 respondentů platné povolení k pobytu či pracovní povolení a pouze 1 respondent, ač zaměstnaný, neměl platné povolení k zaměstnání.27 Výsledky další otázky z dotazníku budou pouţity jako odpověď na hypotézu týkající se diskriminace cizinců v zaměstnání. Celkem 11 respondentů uvedlo, ţe se v zaměstnání setkalo s diskriminací vůči své národnosti, 25 respondentů nepociťuje ţádnou formu diskriminace a 3 na tuto otázku neodpověděli. Zde tedy nastává otázka, zda se hypotéza potvrdila. Z dotázaných respondentů celkem 28 % pocítilo diskriminaci a 64 % z dotázaných se s diskriminací v zaměstnání vůči své národnosti nesetkalo a 8 % z dotázaných neodpovědělo. Je tedy patrné, ţe diskriminace se projevila v menšině.
27
Detaily výsledků jsou uvedeny v příloze č. 25.
38
4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vývoj počtu cizinců na českém trhu práce, ve vymezeném období let 2000 aţ 2010. Dle vývoje počtu trvale usazených cizinců v České republice je moţné usuzovat, ţe naše území se stává strategickou destinací cizinců. Tomuto zjištění nasvědčuje jednak strategická poloha ČR, která je na jakémsi pomyslném pomezí mezi východem a západem, a jednak vývoj ekonomického ukazatele produktivity práce, jejíţ hodnoty vypovídají o ekonomickém růstu země. Ve sledovaném období byly zjištěny pozitivní údaje v jejím růstu. Aby bylo moţné popisovat vývoj cizinců na českém trhu práce, byla nejprve provedena analýza jeho samotného vývoje. V prvních letech sledovaného období se nezaměstnanost pohybovala většinou nad hranicí 8 %. Aţ pro roky 2007 a 2008 byla charakteristická velmi nízká míra nezaměstnanosti, zároveň s poměrně velkou nabídkou volných pracovních míst. Tento vývoj se ale změnil v roce 2009, kdy se i v České republice projevily dopady ekonomické krize, coţ mělo za následek propouštění velkého mnoţství zaměstnanců. Firmy se tak bránily dopadům krize a sniţovaly své náklady, především fixní, ve kterých jsou zastoupeny i mzdy zaměstnanců. Jak se ukázalo, propouštění se dotklo i cizinců. Zvláště cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na našem území, jsou skupinou, která je nejvíce ohroţena, pokud dochází k propouštění. Co se týká poměru ekonomicky aktivních cizinců, je poměr občanů EU a třetích zemí vyrovnaný. Rozdíl byl ale zjištěn při detailnějším porovnání cizinců v postavení závislých zaměstnanců (vedených na ÚP) a nezávislých podnikatelů, respektive mezi drţiteli platného ţivnostenského oprávnění byl podíl občanů třetích zemí okolo 80 % ve sledovaném období a okolo 20 % připadlo na občany EU. Tento rozdíl je dán dvěma faktory, kdy občané EU od roku 2004 v pracovně právním postavení nejsou povaţováni za cizince, a tudíţ mají volný přístup na trh práce. Dalším faktorem je, ţe občané třetích zemí, kteří jsou drţiteli platného ţivnostenského oprávnění, jsou nejsilněji zastoupeny občany Vietnamu a Ukrajiny. Při porovnávání údajů vývoje počtu ekonomicky aktivních cizinců v krajích bylo zjištěno, ţe nejvíce zaměstnaných cizinců je v kraji Praha, Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji. Vysoká míra cizinců v Praze je jasně dána jejím statusem hlavního města a velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Druhým městem, co do počtu cizinců, je Brno, které nabízí také relativní dostatek pracovních míst. V ostatních krajích je, v porovnání s jiţ vyjmenovanými, velmi slabé zastoupení ekonomicky aktivních 39
cizinců. To je dáno především poměrně vysokými údaji o míře nezaměstnanosti a také nedostatkem vhodných pracovních míst pro cizince. Pro kraje je to škoda, neboť o tyto destinace nemají zájem mnohdy odborně kvalifikovaní pracovníci právě z řad cizinců. Je také velmi zajímavé, kdyţ vedle sebe ţije zastoupeno několik kultur, které si mohou navzájem vyměňovat své zkušenosti, coţ zcela jistě přispívá i k odstraňování případné xenofobie. Aby mezi cizinci byl zájem i o ostatní kraje, bylo by potřeba tyto kraje pro ně zatraktivnit. Vzhledem k tomu, ţe vývoj trhu práce v některých krajích velmi zaostává, bylo by hlavním opatřením nejprve zmírnit nezaměstnanost ve vybraných oblastech. Tato práce ale nemá kapacitu na to, aby se zde nastiňovaly nástroje na sníţení nezaměstnanosti. Moţná by postačila účinnější propagace vybraných krajů, tzn. vybrat jejich silné stránky a na ně do krajů přivádět cizince. Při porovnávání údajů vývoje počtu dlouhodobě usazených cizinců k počtu ekonomicky aktivních cizinců bylo zjištěno, ţe určitý počet dlouhodobě usazených cizinců nevykazoval ve sledovaném období ekonomickou aktivitu, tudíţ nebyli v pozici ani závislých zaměstnanců, ani nezávislých podnikatelů. Tento údaj vzrůstal spolu se zvyšující se nezaměstnaností na českém trhu práce. Propouštění se tedy zcela jistě znatelně dotklo i cizinců. S vývojem českého trhu práce souvisely i počty vydaných platných pracovních povolení. V roce 2007 a 2008 bylo těchto povolení vydáno nejvíce za sledované období. Avšak s rostoucí nezaměstnaností byly jejich počty také sníţeny. Došlo tím tedy k jakési regulaci počtu cizinců na trhu práce ze strany státu. Při nízkém počtu volných pracovních míst museli být upřednostněni občané ČR s tím, ţe zaměstnavatelé ale stále hlásili volná místa pro obsazení cizinců, na které jim pak byla vydávána platná pracovní povolení. Z hlediska podílu muţů a ţen, jsou mezi cizinci nejvíce zastoupeni muţi, přičemţ podíl ţen se začíná postupně zvyšovat. V této fázi je jiţ zcela jasné dle porovnávání vývoje ekonomické aktivity cizinců ve sledovaném období v ČR, ţe první hypotéza byla potvrzena. Vývoj počtu cizinců na českém trhu práce je ovlivněn jeho samotným vývojem. Pokud dochází k propouštění, týká se to i cizinců, a pokud se zvyšuje počet pracovních míst, je cizincům vydáván i větší počet pracovních povolení. Pro zjištění počtu cizinců dle klasifikace zaměstnání byl zvolen poslední rok sledovaného období. Klasifikace zaměstnání KZAM nebyla zvolena náhodou, jedná se
40
o zaměstnání, které cizinci vykonávají, aniţ by byly jejich povoláním. Jedná se pouze o zdroj jejich příjmů. Dle tohoto rozdělení se na primárním trhu pohybují především občané z vyspělých ekonomik, mezi které můţeme zařadit Německo, Francii, Velkou Británii či Itálii. Občané zemí z tzv. bývalého východního bloku jsou zaměstnáváni především na sekundárním trhu, který reprezentují dělnické, pomocné či opravárenské profese. Toto rozdělení je zapříčiněné jakousi nedůvěrou v pracovní sílu z východu, která můţe hraničit aţ s diskriminací některých skupiny pracovníků. Faktem je, ţe cizinci do ČR přicházejí většinou za prací, a předem si jsou vědomi, o jakou pozici se ucházejí vzhledem k faktu, ţe občané třetích zemí musí dokonce vlastnit na konkrétní pracovní místo pracovní povolení. Na druhé straně se jedná o jejich volbu, i kdyţ ve všech případech není zcela jasné, zda to, ţe přijmou práci v ČR, se jednalo o tu nejlepší. V poslední části této práce bylo vyhodnoceno dotazníkové šetření za účelem zjistit postoj a názory cizinců na trhu práce v ČR. Výsledky odpovědí na otázku týkající se diskriminace cizinců v zaměstnání, byly pouţity na objasnění druhé hypotézy. V tomto případě se ale hypotéza nepotvrdila. Nadpoloviční většina respondentů, která dotazník vyplnila, uvedla, ţe se s diskriminací nesetkala. S diskriminací v zaměstnání se setkalo pouze 28% respondentů, kteří vyplnili dotazník. Není sice známo, jaký typ diskriminace zaměstnaní cizinci pocítili, ale tento výsledek můţeme povaţovat za pozitivní, i kdyţ ideální stav je nulová diskriminace. Cizinci vstupující na český trh práce musí na rozdíl od českých občanů překonávat odlišné legislativní či administrativní bariéry, ale také i bariéry sociálně kulturní. Často neovládají český jazyk, a pokud nemají dostatečnou kvalifikaci, nebo jim zde nebylo uznáno jejich vzdělání, jsou automaticky řazeni na sekundární trh. Od roku 1989 se počet dlouhodobě usazených cizinců zvyšuje a česká společnost si jiţ dostatečně zvykla na přítomnost jiných národností na našem území, ale přesto se můţeme stále setkávat s projevy xenofobie vůči menšinám. Je potřeba si uvědomit, ţe dnešní svět je pod tlakem globalizace a s tím souvisí i stále rostoucí mobilizace mezinárodní pracovní síly. Nejdůleţitějším aspektem je ale vzájemný respekt všech stran a ten je potřeba i na poli pracovním.
41
Literatura Primární zdroje Vyhláška č. 429, ze dne 21. prosince 2010, stanovující výjimky z povinnosti cizince poţádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Zákon 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Zákon 73/2011 Sb., o Úřadu práce a o změně souvisejících zákonů.
Monografie HROUZKOVÁ, V. Pracovní právo. 1. vyd. Praha: VŠEM, 264 s. ISBN 978-80-86730-44-8. KADEŘÁBKOVÁ, A., ŢDÁREK, V. Makroekonomická analýza. 1. vyd. Praha: VŠEM, 2007. 293 s. ISBN 978-80-86730-05-9. PAVELKA, T. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: VŠEM, 2007. 277 s. ISBN 978-80-86730-21-9. ŢÁK, M. Hospodářská politika. 1. vyd. Praha: VŠEM, 2007. 210 s. ISBN 978-80-86730-04-2.
Odborné knihy a časopisy BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. KOTÝNKOVÁ, M. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: VŠE, 2006. 256 s. ISBN 80245-1149-5. KUCHAŘ, P. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3.
42
PETRÁŠ, R., PETRŮV, H., SCHEU, H. (eds.) Menšiny a právo v České republice. 1. vyd. Praha: Auditorium, 2009. 507 s. ISBN 978-80-87284-1. RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice. 1. vyd. Praha: SLON, 2009. 309 s. ISBN 978-80-7419-023-0. ROUBALOVÁ, V., GUNTEROVÁ, T., KOSTLÁN, F. Příchozí. 1. vyd. Praha: GplusG, 2005. 119 s. ISBN 80-86103-82-X. SRB, J. a kol., Cizinci v České republice. 1. vyd. Praha: ČSÚ, 2009. 239 s. ISBN 978-80-2501993-1.
Internetové zdroje ČSÚ:
Cizinci
v ČR
[online].
[cit.
2011-7-6].
Dostupné
z WWW:
. HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z WWW: : < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf >. HORÁKOVÁ, M. Zaměstnávání cizinců v České republice: část 1 – Integrace cizinců na trhu práce
v České
republice.
Praha:
VÚPSV,
2001.
Dostupné
z WWW:
2011-7-6].
Dostupné
z WWW:
< http://praha.vupsv.cz/Fulltext/int1.pdf >. MPSV:
Zelené
karty
[online].
[cit.
< http://www.mpsv.cz/cs/4851>. MPSV: Zelené karty v České republice [online]. [cit. 2011-7-6]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka>. MPSV: Modré karty v České republice [online]. [cit. 2011-7-6]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#jakziskat>. MPSV: Zaměstnávání zahraničních pracovníků [online]. [cit. 2011-7-6]. Dostupné z WWW: < http://www.imigracecz.org/?lang=cz&article=hiring_employees>. MPSV: Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků [online]. [cit. 2011-7-6]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_evid>.
43
MPSV:
Projekt
“Výběr
kvalifikovaných
zahraničních
pracovníků
končí
[online].
[cit. 2011-7-7]. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/9997/13122010.pdf>. MPSV: Pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků startuje [online]. [cit. 2011-7-8]. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/472/250703.pdf>. MPSV: Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků [online]. [cit. 2011-7-8]. Dostupné z WWW: < http://www.imigracecz.org/>. POŘÍZKOVÁ, H. Analýza zahraniční zaměstnanosti v České republice: postavení cizinců na trhu práce a podmínky jejich ekonomické integrace. 1. vyd. Praha: VÚPSV,v.v.i., 2008. 76 s. ISBN 978-80-87007-83-9. Dostupné z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_251.pdf>. TRBOLA, R. RÁKOCZYOVÁ, M. (eds.) Vybrané aspekty života cizinců v České republice. 1. vyd. Praha: VÚPSV,v.v.i., 2010. 123 s. ISBN 978-80-7416-067-7. Dostupné z WWW: .
44
Přílohy Příloha 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000-2010
Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR v letech 2000 - 2010 Pramen: Český statistický úřad, Ředitelství sluţby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR Typ pobytu / Type of residence Rok/ Year
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
celkem/ Total 200 951 210 794 231 608 240 421 254 294 278 312 321 456 392 315 437 565 432 503 425 301
trvalý pobyt / Permanent stay 66 855 69 816 75 249 80 844 99 467 110 598 139 185 157 512 172 191 180 359 189 962
dlouhodobé pobyty nad 90 dnů / Long term stay over 90 days* 134 096 140 978 156 359 159 577 154 827 167 714 182 271 234 803 265 374 252 144 235 339
* v této kategorii je zahrnut do roku 2000 pobyt dlouhodobý, mezi roky 2000-2003 pobyt na víza nad 90 dní, od roku 2004 pobyt přechodný (občanů EU a jejich rodinných příslušníků), dlouhodobý pobyt a pobyt na víza nad 90 dnů (cizinců z třetích zemí). Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B9003347F1/$File/c01r01.xls, (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/06003C0245/$File/c01r01.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 2 Cizinci v ČR podle krajů v letech 2000-2010 Cizinci v ČR podle kraje v letech 2000-2010 (k 31.12.) Oblast / Rok ČESKÁ REPUBLIKA Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihomoravský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Vysočina Zlínský kraj
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
200 951 57 583 26 993 16 813 14 427 8 913 17 684 10 439 8 794 8 088 8 117 5 648 6 197 4 198 7 057
210 794 61 477 26 418 17 756 14 830 9 785 18 181 11 944 8 861 7 920 8 603 6 375 6 182 4 748 7 714
231 608 70 978 27 038 20 039 16 180 10 815 19 166 13 198 9 069 8 698 9 386 6 623 6 910 5 246 8 262
240 421 69 115 29 847 22 668 16 883 12 687 19 959 13 563 9 849 9 660 9 269 5 807 7 038 5 961 8 115
254 294 77 922 31 127 23 913 19 731 12 530 18 329 14 729 10 672 9 954 9 852 5 863 7 103 5 883 6 374
278 312 89 997 35 304 24 234 22 130 13 206 19 337 14 437 11 675 10 595 11 294 6 418 7 497 6 160 5 926
321 456 103 482 42 588 27 983 26 336 15 432 20 602 16 075 13 148 12 584 13 326 7 670 8 499 7 016 6 596
392 315 129 002 50 273 32 606 33 053 20 986 22 962 19 419 15 288 15 171 15 512 10 562 10 322 8 729 7 639
437 565 141 841 60 123 35 619 35 451 27 636 25 496 20 321 17 320 16 560 16 517 12 588 9 909 9 771 8 413
432 503 148 123 58 490 36 907 31 995 27 562 23 687 19 643 17 309 15 415 15 244 11 972 9 440 8 583 8 133
425 301 148 815 57 815 36 107 30 705 25 198 22 609 19 621 16 831 15 051 14 914 12 077 9 481 8 029 8 048
Zdroj: Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/B90040818C/$File/c01r04.xls (data k 4. 7. 2011), http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/100046957A/$File/c01t02.xls (data k 4. 7. 2011).
Příloha 3 Nezaměstnanost a volná pracovní místa v letech 2000-2010
Rok Nezaměstnaní Volná pracovní místa
Vývoj trhu práce (nezaměstnaní a volná pracovní místa) v letech 2000-2010 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 461,9 514,4 542,4 517,5 510,4 448,5 345,9 52,1 40,7 40,2 45,4 52,2 93,5 141,3
2000 457,4 52,1
2008 352,3 91,2
2009 539,1 30,9
2010 561,6 30,8
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/D1002621EA/$File/310311125.xls , MPSV http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh/?_piref37_1298287_37_241130_241130.statse=2000000000011&_piref3 7_1298287_37_241130_241130.statsk=2000000000016&_piref37_1298287_37_241130_241130.send=s end&_piref37_1298287_37_241130_241130.stat=2000000000055&_piref37_1298287_37_241130_2411 30.obdobi=L&_piref37_1298287_37_241130_241130.rok=2010&_piref37_1298287_37_241130_24113 0.uzemi=1000&ok=Vybrat , http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004/vyvojnezamestod1995 , (data k 17.10 2011).
Příloha 4 Zaměstnanost cizinců (postavení v zaměstnání) v letech 2000-2010 Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v letech 2000-2010 (31.12.) Pramen: MPSV-SSZ ČR, MPO ČR Postavení v zaměstnání / Rok Celkem z toho Evidovaní úřady práce Ţivnostníci v% Evidovaní úřady práce Ţivnostníci
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
164 987
167 652
161 711
168 031
173 203
218 982
250 797
309 027
361 709
318 462
306 350
103 647 61 340
103 652 64 000
101 179 60 532
105 738 62 293
107 984 65 219
151 736 67 246
185 075 65 722
240 242 68 785
284 551 77 158
230 709 87 753
215 367 90 983
62,8 37,2
61,8 38,2
62,6 37,4
62,9 37,1
62,3 37,7
69,3 30,7
73,8 26,2
77,7 22,3
78,7 21,3
72,4 27,6
70,3 29,7
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5E00227C67/$File/c05r01.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 5 Platná povolení k zaměstnání v ČR v letech 2000-2010 Cizinci s platným povolením k zaměstnání v ČR v letech 2000-2010 Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Platná pracovní povolení
40080
40097
44621
47704
34397
55210
61452
85351
128934
73414
49244
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/E1004286BD/$File/c05t04.xls , http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/E2003D2B03/$File/c05t04.xls , http://vdb.czso.cz/vdbvo/en/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA5062PU_OK , http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=PRA5062PU_OK&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualiz uj=Aktualizovat&cas_1_105=20051231 .
Příloha 6 Zaměstnanost cizinců celkem (EU / EHP, Švýcarsko) v ČR v letech 2000-2010 Zaměstnanost cizinců podle státního občanství (Evropská unie, Norsko, Island, Švýcarsko) v letech 2000-2010 (31. 12.) Pramen: MPSV-SSZ, MPO, VÚPSV, ČSÚ Státní občanství Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Spojené království Francie Itálie Rakousko Nizozemsko Maďarsko Litva Španělsko Belgie Irsko Švédsko Řecko Dánsko Lotyšsko Švýcarsko Finsko* Portugalsko Slovinsko Estonsko Norsko Kypr Malta Island Lucembursko Celkem
2000
2001
2002
2003
2004
70 237 8 712 2 697 1 090 2 289 1 408 731 506 590 432 161 78 118 159 85 166 115 84 32 105 84 18 54 14 32 12 9 2 5 90 025
70 606 7 712 2 986 942 2 158 1 343 745 533 644 409 172 63 116 152 77 131 130 89 29 97 68 16 57 13 31 14 9 1 5 89 348
63 733 8 419 2 989 910 2 255 1 399 839 557 682 369 198 61 111 154 103 133 140 91 36 87 71 50 64 19 28 17 10 0 7 83 532
66 176 8 529 2 884 877 2 417 1 455 870 630 760 352 179 58 105 151 108 128 156 80 35 96 51 17 68 18 31 17 9 0 9 86 266
68 575 84 016 99 637 109 917 109 478 108 057 111 406 10 133 13 929 18 387 24 931 22 044 21 728 20 657 2 764 2 823 2 859 6 319 6 066 5 555 6 702 798 1 146 1 453 4 538 3 876 4 099 5 169 2 406 2 907 3 583 4 108 4 135 4 415 4 597 1 263 1 699 2 163 2 447 2 835 3 043 3 337 669 849 1 243 1 446 1 727 1 866 2 025 553 674 825 1 011 1 217 1 456 1 638 658 756 891 1 032 1 191 1 187 1 264 311 419 532 654 740 803 868 240 274 353 559 630 716 777 180 419 457 513 575 637 701 114 178 249 364 427 519 649 139 169 207 265 345 345 397 98 147 193 212 231 283 328 111 143 174 209 282 300 328 167 202 219 236 256 279 317 66 97 131 149 164 148 213 25 45 64 83 96 109 211 95 122 126 143 157 168 197 51 65 88 116 142 138 192 15 33 59 85 145 165 191 60 75 94 107 122 130 148 11 16 26 31 46 56 79 22 34 36 45 59 62 68 18 20 24 30 27 38 40 6 11 16 19 21 23 25 0 2 4 9 10 13 18 7 10 12 10 11 14 13 89 555 111 280 134 105 159 588 157 055 156 352 162 555
2005
2006
2007
2008
2009
Pozn.: V údajích Finska jsou rovněţ zahrnuty Alandské ostrovy. Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls, (data k 4. 7. 2011).
2010
Příloha 7 Zaměstnanost cizinců celkem (Afrika, Asie) v ČR v letech 2000-2010 Zaměstnanost cizinců podle státního občanství (Afrika, Asie) v letech 2000-2010 (31. 12.) Pramen: MPSV-SSZ, MPO, VÚPSV, ČSÚ Státní občanství Vietnam Mongolsko Čína Uzbekistán Kazachstán Arménie Indie Japonsko Thajsko Korea Turecko Filipíny Alţírsko Tunisko Egypt Sýrie Gruzie Izrael Nigérie Pákistán Kyrgyzstán Ázerbájdţán Irák Afghánistán Nepál Írán Maroko Jihoafrická republika Libanon Indonésie Angola Bangladéš Jordánsko Jemen Tádţikistán Ghana Malajsie Srí Lanka Benin Čad Kongo Pobřeţí slonoviny Kamerun Guinea Palestina Libye Senegal Keňa Etiopie Singapur Kongo, demokratická rep. Turkmenistán Súdán Madagaskar Niger Zimbabwe Zambie Mali Uganda Tanzanie Korea, lidově dem. rep. Laos Celkem
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
19 382 891 408 31 435 542 179 146 53 45 221 11 391 121 52 165 94 127 172 139 57 24 82 75 14 50 99 57 66 25 78 23 44 56 9 66 9 15 32 5 33 5 6 21 2 29 16 8 22 3
20 466 1 204 590 31 420 521 190 194 38 76 192 9 422 125 54 182 94 126 183 144 55 25 77 75 14 47 118 63 64 15 68 20 50 61 12 64 11 11 28 6 26 2 5 21 6 32 16 5 26 3
20 231 1 375 440 32 409 480 187 332 57 98 247 11 368 121 63 178 111 149 172 134 44 33 73 91 17 48 105 70 70 14 67 17 52 57 13 59 14 15 28 5 26 3 4 18 6 31 16 5 24 3
21 201 1 594 523 40 428 532 206 527 91 60 244 40 360 127 67 184 101 140 169 138 84 34 73 97 19 43 94 77 75 18 72 17 54 62 11 53 11 19 24 4 27 17 4 19 12 32 20 8 22 3
22 229 1 789 576 38 445 519 284 551 108 71 231 26 335 123 73 180 89 144 165 140 91 37 70 85 14 37 87 61 68 22 71 14 58 68 9 56 15 17 28 5 29 15 5 18 13 31 15 7 23 3
22 876 2 013 1 145 100 593 514 376 607 177 65 240 28 289 119 86 188 117 159 150 143 132 49 63 83 18 43 79 67 78 25 79 19 58 60 12 50 22 25 33 5 32 17 5 20 11 29 22 8 24 5
23 602 2 973 1 157 206 590 528 504 635 223 127 272 31 276 146 92 174 111 191 157 123 147 74 62 90 18 54 72 68 68 31 79 19 54 66 20 53 29 23 32 20 32 22 11 15 13 26 19 10 20 8
29 862 7 057 1 411 976 703 663 692 800 335 340 316 88 271 170 130 164 192 203 166 133 204 94 91 102 35 70 81 75 72 101 87 30 55 70 150 56 40 33 29 24 28 31 15 22 23 24 19 17 26 12
48 393 13 157 1 808 3 656 869 873 918 870 524 645 369 373 273 220 184 172 296 195 174 166 237 97 92 100 55 88 94 85 90 382 85 93 63 67 155 54 48 43 38 26 32 29 22 25 22 26 18 24 24 12
39 260 4 493 1 567 2 117 844 834 724 739 542 456 429 430 275 225 187 185 222 203 178 182 202 113 92 93 93 90 80 92 88 89 83 81 57 67 137 71 53 47 39 32 29 35 28 36 27 29 20 24 23 15
36 296 3 865 1 311 1 168 830 776 732 696 669 532 468 348 278 275 227 205 204 203 199 197 178 135 119 112 107 104 95 94 94 88 85 84 74 68 68 65 49 49 40 40 36 35 34 32 31 29 29 27 26 24
7 3 18 16 16 9 15 13 1 10
8 4 22 13 20 6 14 10 2 9
7 5 22 12 22 5 14 10 1 8
14 6 17 13 16 9 14 7 7
14 8 12 14 17 6 10 6 5
10 10 13 10 17 6 9 10 2 8
12 8 9 11 19 7 8 9 3 12
11 15 12 15 19 10 7 10 6 10
19 29 13 15 23 12 13 10 5 14
18 28 24 17 21 11 11 9 7 5
22 20 19 17 17 14 12 7 7 5
61 4 24 809
124 8 26 527
203 7 26 539
232 6 28 218
291 7 29 578
363 9 31 625
407 9 33 887
185 6 46 694
6 5 76 525
3 5 56 216
5 5 51 680
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 8 Zaměstnanost cizinců celkem (Evropa - ostatní, Amerika, Austrálie, ostatní) v ČR v letech 2000-2010 Zaměstnanost cizinců podle státního občanství (Evropa - ostatní, Amerika, Austrálie, ostatní) v letech 2000-2010 (31. 12.) Pramen: MPSV-SSZ, MPO, VÚPSV, ČSÚ Státní občanství 2000 2001 Albánie 39 49 Bělorusko 1 599 1 474 Bosna a Hercegovina 473 433 Chorvatsko 573 586 Černá Hora Kosovo 0 0 Makedonie 653 732 Moldavsko 1 852 1 793 Rusko 2 970 2 795 Srbsko Srbsko a Černá Hora 1 683 1 832 Ukrajina 37 155 39 063 Argentina 25 24 Bolívie 13 15 Brazílie 16 12 Dominikánská 3 2 republika Ekvádor 13 15 Chile 16 9 Kanada 390 357 Kolumbie 24 22 Kostarika 14 13 Kuba 65 66 Mexiko 22 21 Peru 60 63 Spojené státy 1 911 1 868 Uruguay 3 4 Venezuela 22 16 Austrálie 159 155 Nový Zéland 40 43 Britská závislá území 9 10 Ostatní 351 305 Celkem 50 153 51 777
2002
2003
2004
2005
47 1 574 447 542 0 665 1 794 2 640 1 733 39 005 29 17 30
59 1 329 464 530 0 690 1 908 2 545 1 675 41 241 29 16 29
58 1 198 628 522 0 696 1 933 2 691 1 565 41 885 23 23 48
60 1 362 558 525 6 701 3 314 3 929 1 491 61 195 21 31 49
1 25 12 342 29 11 78 22 60 2 024 5 18 157 55 12 266 51 640
2 23 16 341 31 13 79 28 59 2 029 6 20 175 9 12 189 53 547
2 26 19 287 27 11 84 26 65 1 806 5 22 157 55 15 193 54 070
3 28 16 293 39 11 94 38 66 1 824 5 30 132 55 14 187 76 077
2006 65 1 387 719 527 9 14 777 4 093 3 659 509 862 67 480 23 29 46
2007 76 1 568 1 145 521 27 38 1 201 6 433 3 716 687 784 83 519 25 31 99
2008 78 1 771 1 740 552 23 140 1 705 9 748 4 576 944 729 102 285 29 34 146
2009
85 1 553 885 650 29 100 982 5 257 5 097 805 652 71 878 36 34 155
4 16 9 9 28 38 47 42 17 23 34 39 265 305 310 302 39 53 73 71 11 14 16 15 84 97 131 127 56 69 127 136 64 68 79 79 1 698 1 822 2 290 2 310 4 6 7 3 28 33 39 42 139 152 191 188 52 53 62 72 12 14 19 25 105 112 195 266 82 805 102 745 128 129 105 894
9 45 47 325 87 17 127 144 88 2 453 8 50 198 69 250 92 115
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/D8004FFF11/$File/c05r02.xls, (data k 4. 7. 2011).
2010
79 1 621 999 539 23 113 1 265 7 265 4 948 710 685 83 701 32 29 159
Příloha 9 Zaměstnanost cizinců (vybrané oblasti) v ČR v letech 2000-2010 Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v oblastech, krajích a okresech - NUTS2 (Praha, Střední Čechy, Jihozápad) 2000-2010 (stav k 31. 12.) Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Oblast, kraj, Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn Zaměstn okres aní aní aní aní aní aní aní aní aní aní aní Area, cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci cizinci region, celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem district PRAHA (NUTS2) 49 960 55 063 Hlavní město 49Praha 960 (NUTS3) 55 063 STŘEDNÍ ČECHY 21 030 (NUTS2) 20 789 Středočeský21kraj 030(NUTS3) 20 789 Benešov 1 751 1 861 Beroun 764 820 Kladno 1 491 1 191 Kolín 679 948 Kutná Hora 622 721 Mělník 2 102 2 181 Mladá Boleslav 5 476 4 716 Nymburk 1 329 1 759 Praha-východ2 985 3 114 Praha-západ2 168 1 632 Příbram 1 281 1 464 Rakovník 382 382 JIHOZÁPAD 13 (NUTS2) 163 13 097 Jihočeský kraj 6 071 (NUTS3) 6 377 České Budějovice 1 998 1 889 Český Krumlov 1 089 1 185 Jindřichův Hradec 417 482 Písek 470 722 Prachatice 487 478 Strakonice 700 874 Tábor 910 747 Plzeňský kraj7 (NUTS3) 092 6 720 Domaţlice 524 515 Klatovy 785 776 Plzeň-jih 829 576 Plzeň-město 2 368 2 694 Plzeň-sever 978 551 Rokycany 562 467 Tachov 1 050 1 141 SEVEROZÁPAD 14 862(NUTS2) 13 736 Karlovarský 5kraj 876(NUTS3) 6 076 Cheb 2 617 2 701 Karlovy Vary2 383 2 686 Sokolov 876 689
54 135 54 135 21 515 21 515 1 541 803 1 801 1 012 554 2 570 5 024 1 975 3 052 1 415 1 521 247 12 548 5 852 1 718 1 076 462 495 451 890 760 6 696 464 746 669 2 585 617 473 1 142 13 612 6 452 2 719 3 074 659
55 525 55 525 22 084 22 084 1 396 1 053 2 184 1 187 678 1 408 5 556 908 3 840 1 774 1 641 459 14 309 6 528 1 986 1 334 532 463 499 924 790 7 781 450 710 615 3 406 672 473 1 455 14 768 7 130 3 325 3 052 753
56 355 56 355 24 414 24 414 1 338 1 250 2 302 1 428 727 1 422 7 316 848 3 379 2 225 1 575 604 17 401 7 256 2 028 1 440 620 590 582 1 213 783 10 145 559 761 705 5 382 743 488 1 507 15 109 7 446 3 495 3 231 720
72 317 72 317 30 686 30 686 1 578 1 648 3 181 2 903 975 1 555 8 467 1 262 4 051 2 666 1 509 891 23 612 8 427 2 709 1 599 777 700 626 1 092 924 15 185 756 1 105 1 012 8 161 1 435 785 1 931 17 950 8 440 3 884 3 634 922
80 395 80 395 36 803 36 803 1 595 2 012 3 515 3 078 1 148 1 530 11 098 1 675 5 746 2 699 1 692 1 015 26 858 9 651 3 069 1 742 697 1 121 567 1 483 972 17 207 836 1 037 937 9 498 1 797 957 2 145 19 317 8 492 3 890 3 572 1 030
95 443 95 443 44 893 44 893 1 856 3 456 4 831 3 698 1 415 1 879 12 726 1 915 7 031 2 885 1 901 1 300 37 895 12 381 3 691 2 062 787 1 813 629 2 040 1 359 25 514 986 1 658 1 236 15 334 1 997 1 266 3 037 23 037 9 754 4 586 4 139 1 029
Ústecký kraj8(NUTS3) 986 7 660 Děčín 1 514 1 585 Chomutov 1 318 1 297 Litoměřice 1 087 824
7 160 1 364 1 259 641
7 638 1 540 1 371 658
7 663 1 532 1 315 719
9 510 1 620 1 690 933
10 825 1 722 1 870 1 646
13 283 2 070 2 186 2 416
114 784 107 578 100 537 114 784 107 578 100 537 54 261 49 902 42 926 54 261 49 902 42 926 2 247 1 877 1 851 3 835 2 519 2 528 4 940 4 072 3 500 4 058 3 871 3 326 2 597 1 640 1 479 3 202 2 533 2 125 13 532 16 274 10 684 2 065 1 588 1 815 10 640 8 825 8 740 3 226 3 165 3 413 2 237 1 924 1 922 1 682 1 614 1 543 41 907 33 210 32 367 13 178 10 496 10 558 4 347 3 473 3 282 1 973 1 572 1 590 849 869 906 1 787 1 329 1 461 710 634 544 2 242 1 558 1 658 1 270 1 061 1 117 28 729 22 714 21 809 1 168 1 156 1 218 1 793 1 428 1 451 18 037 8 895 13 075 1 239 5 926 1 093 1 908 1 666 1 255 1 897 1 349 1 452 2 687 2 294 2 265 26 942 24 097 24 162 11 293 9 936 9 728 4 956 4 535 4 539 5 274 4 460 4 224 1 063 941 965 15 649
14 161
14 434
2 384 2 259 3 221
2 080 2 280 2 161
1 947 2 555 2 040
1 374 1 119 1 124 Louny 538 389 393 439 531 675 672 1 357 Most 1 296 1 194 1 178 1 119 891 1 082 1 209 1 280 1 552 1 471 1 609 Teplice 1 978 1 195 1 159 1 300 1 347 1 598 1 759 1 928 2 559 2 619 2 655 Ústí nad Labem 1 255 1 176 1 166 1 211 1 328 1 912 1 947 2 046 2 300 2 431 2 504 Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů.
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls, (data k 10. 7. 2011).
Příloha 10 Zaměstnanost cizinců (vybrané oblasti) v ČR v letech 2000-2010 Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání v oblastech, krajích a okresech NUTS2 (Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko) 2000-2010 (stav k 31. 12.) Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV 2000 Oblast, kraj, okres Area, region, district
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna Zaměstna ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci ní cizinci celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem celkem
SEVEROVÝCHOD (NUTS2) 18 648 16 488 16 246 17 501 17 501 24 759 30 190 41 951 45 842 35 019 Liberecký kraj (NUTS3) 6 805 6 547 6 224 6 506 6 666 8 951 10 349 12 049 12 515 11 492 Česká Lípa 691 671 645 679 683 914 1 143 1 521 1 673 1 442 Jablonec nad Nisou 975 1 195 1 282 1 269 1 553 1 844 2 005 2 254 2 117 2 067 Liberec 4 372 3 761 3 543 3 778 3 551 5 120 5 991 6 911 7 348 6 746 Semily 767 920 754 780 879 1 073 1 210 1 363 1 377 1 237 Královéhradecký kraj (NUTS3) 5 999 5 805 6 011 6 558 6 356 8 407 10 004 13 305 14 723 12 007 Hradec Králové 2 046 1 651 1 899 2 139 1 955 2 754 3 548 4 891 5 891 5 142 Jičín 554 698 576 692 637 862 1 131 1 400 1 744 1 158 Náchod 1 396 1 463 1 440 1 480 1 460 1 695 2 031 2 285 2 438 2 091 Rychnov nad Kněţnou 653 683 630 592 581 849 1 228 1 560 1 546 1 345 Trutnov 1 350 1 310 1 466 1 655 1 723 2 247 2 066 3 169 3 104 2 271 Pardubický kraj (NUTS3) 5 844 4 136 4 011 4 437 4 479 7 401 9 837 16 597 18 604 11 520 Chrudim 495 393 621 639 597 811 939 1 108 1 243 1 153 Pardubice 2 733 1 760 1 309 1 574 1 688 4 254 5 524 10 925 12 335 6 920 Svitavy 638 639 854 780 737 796 918 995 1 253 1 065 Ústí nad Orlicí 1 978 1 344 1 227 1 444 1 457 1 540 2 456 3 569 3 773 2 382 JIHOVÝCHOD (NUTS2) 20 915 19 894 17 204 17 426 19 331 25 327 30 809 36 321 44 766 39 091 Vysočina (NUTS3) 3 778 4 067 4 154 3 959 4 248 5 855 6 557 8 482 9 157 5 888 Havlíčkův Brod 550 540 534 602 620 963 1 257 1 695 1 922 1 308 Jihlava 1 020 1 264 1 342 1 486 1 716 2 007 2 195 2 599 2 822 1 834 Pelhřimov 560 698 788 636 659 1 360 1 507 2 330 2 491 1 110 Třebíč 713 777 702 541 441 634 585 638 630 615 Ţďár nad Sázavou 935 788 788 694 812 891 1 013 1 220 1 292 1 021 Jihomoravský kraj (NUTS3) 17 137 15 827 13 050 13 467 15 083 19 472 24 252 27 839 35 609 33 203 Blansko 1 018 1 013 901 976 1 045 1 443 1 719 2 078 1 702 1 303 Brno-město 8 877 8 652 6 502 7 301 7 645 11 029 14 823 16 669 23 663 22 961 Brno-venkov 1 452 1 012 1 055 1 341 1 603 1 966 2 342 3 170 4 109 3 345 Břeclav 1 794 2 348 2 083 1 354 1 731 1 925 1 973 2 316 2 314 2 269 Hodonín 2 893 1 822 1 519 1 393 1 844 1 495 1 686 1 634 1 688 1 538 Vyškov 513 492 501 500 598 902 944 983 942 843 Znojmo 590 488 489 602 617 712 765 989 1 191 944 STŘEDNÍ MORAVA (NUTS2) 12 067 11 804 10 845 11 672 9 117 10 314 10 794 13 144 14 532 12 322 Olomoucký kraj (NUTS3) 5 125 3 696 3 529 4 106 4 031 4 647 5 044 6 166 6 575 5 459 Jeseník 122 142 141 180 265 288 305 326 328 260 Olomouc 3 214 1 558 1 464 1 641 1 666 1 980 2 197 2 756 2 754 2 446 Prostějov 667 782 859 1 084 851 905 808 938 1 008 925 Přerov 631 799 644 716 698 883 1 112 1 521 1 684 1 165 Šumperk 491 415 421 485 551 591 622 625 801 663 Zlínský kraj (NUTS3) 6 942 8 108 7 316 7 566 5 086 5 667 6 001 6 978 7 957 6 863 Kroměříţ 499 482 409 468 422 569 488 590 819 671 Uherské Hradiště 1 081 1 182 1 262 1 341 1 065 1 458 1 531 1 804 2 019 1 614 Vsetín 2 751 3 419 3 222 3 234 1 704 1 709 1 613 1 777 2 061 1 841 Zlín 2 611 3 025 2 423 2 523 1 895 1 931 2 369 2 807 3 058 2 737 MORAVSKOSLEZSKO (NUTS2) 14 342 16 781 15 606 14 746 13 975 14 017 15 380 16 343 18 675 17 243 Moravskoslezský kraj (NUTS3) 14 342 16 781 15 606 14 746 13 975 14 017 15 380 16 343 18 675 17 243 Bruntál 186 247 275 369 713 360 384 392 422 425 Frýdek-Místek 2 402 2 315 2 105 2 480 3 350 2 569 2 717 2 845 3 451 3 010 Karviná 3 643 4 305 4 670 4 315 7 208 4 601 4 581 4 653 4 715 4 444 Nový Jičín 759 723 743 649 1 220 888 1 073 1 459 1 675 1 206 Opava 661 656 535 428 897 484 548 668 1 073 796 Ostrava-město 6 691 8 535 7 278 6 505 6 267 5 115 6 077 6 326 7 339 7 362 Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů.
35 177 11 601 1 711 1 964 6 625 1 301 11 906 4 424 1 290 2 156 1 684 2 352 11 670 1 190 7 005 944 2 531 40 170 5 854 1 200 1 719 1 279 618 1 038 34 316 1 237 24 241 2 977 2 324 1 651 964 922 12 826 5 670 248 2 864 854 1 074 630 7 156 704 1 731 1 918 2 803 18 185 18 185 459 3 278 4 909 1 164 813 7 562
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls, (data k 10. 7. 2011).
Příloha 11 Průměrná míra nezaměstnanosti v krajích 2000-2010 Průměrná míra nezaměstnanosti v krajích České republiky v %
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravskoslezský kraj
2000 3,6 7,1 6,0 6,9 8,3 16,0 6,9 6,6 8,4 8,2 9,5 12,0 8,4 15,1
Původní metodika 2001 2002 2003 3,4 3,6 3,9 6,6 6,8 7,2 5,4 6,0 6,4 6,2 6,6 7,3 7,9 9,3 10,2 15,6 16,3 17,4 6,6 7,9 9,2 5,7 6,6 7,4 7,6 7,9 8,7 6,8 7,4 8,5 9,1 10,2 11,1 11,4 11,6 11,9 8,1 9,2 10,3 14,9 15,2 16,4
2004 4,3 7,4 6,9 7,5 11,2 17,2 9,4 7,9 9,2 9,0 11,3 12,2 10,5 16,9
2004 3,6 6,6 6,1 6,7 10,2 15,9 8,4 7,1 8,3 8,3 10,3 11,2 9,4 15,4
2005 3,4 6,3 6,3 6,4 10,2 15,4 7,8 7,3 8,3 8,2 10,1 11,0 9,2 14,7
Nová metodika 2006 2007 2008 3,0 2,5 2,1 5,7 4,6 4,0 6,0 4,8 4,0 5,9 4,9 4,2 9,5 8,0 6,9 14,5 12,2 9,9 7,4 6,5 6,0 6,6 5,2 4,2 7,3 5,8 5,0 7,4 6,1 5,2 9,2 7,6 6,2 9,6 7,4 6,2 8,4 6,6 5,5 13,4 11,0 8,4
2009 3,0 5,8 6,5 7,0 9,9 12,4 10,0 6,8 8,0 8,7 8,9 10,2 9,1 11,1
2010 3,9 7,1 7,4 7,8 10,8 13,4 10,6 7,7 9,1 9,6 10,2 11,5 10,4 11,9
Zdroj: MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls, (data k 12. 7. 2011).
Příloha 12 Cizinci evidovaní ÚP (EU / EHP, Švýcarsko) – muţi v ČR v letech 2000-2010 Cizinci evidovaní úřady práce podle zemí (EU / EHP, Švýcarsko) v letech 2000-2010 (stav k 31. 12.) - MUŢI Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Slovensko 51 277 49 087 43 172 42 389 42 730 52 281 61 406 66 566 65 556 63 179 Polsko 6 590 5 539 6 536 6 548 7 818 10 695 13 759 17 839 15 305 15 336 Německo 1 160 998 1 060 1 141 1 078 1 451 1 979 2 344 2 268 2 420 Spojené království 889 780 790 825 624 904 1 288 1 477 1 712 1 796 Francie 499 499 569 598 422 548 859 972 1 189 1 280 Rakousko 325 344 364 441 350 412 509 614 698 689 Itálie 204 193 203 247 169 244 392 521 669 833 Nizozemsko 274 241 207 192 156 237 323 420 484 517 Maďarsko 55 58 77 55 115 125 191 348 387 432 Litva 47 30 29 21 81 200 189 215 231 247 Španělsko 59 60 51 45 47 89 143 221 266 331 Belgie 102 87 93 87 76 95 130 169 220 209 Irsko 53 51 71 66 57 93 124 132 146 182 Švédsko 119 77 76 71 55 77 111 137 185 190 Dánsko 62 62 64 57 38 67 86 93 104 110 Řecko 16 17 20 22 22 49 75 87 105 118 Finsko 59 43 44 30 24 34 53 58 73 82 Slovinsko 18 16 22 25 19 29 46 51 62 62 Portugalsko 14 12 15 12 9 25 38 56 102 115 Lotyšsko 5 7 14 8 5 7 13 13 12 17 Estonsko 7 6 11 9 1 6 11 14 21 22 Kypr 5 5 7 3 2 3 8 10 9 17 Malta 6 5 7 4 2 5 7 10 9 10 Lucembursko 3 3 5 6 4 5 5 4 3 5 Bulharsko 1 053 1 295 1 491 1 296 1 127 1 136 1 298 3 764 3 546 3 054 Rumunsko 761 605 623 588 499 765 964 3 237 2 674 2 754 Švýcarsko 55 44 37 40 42 55 66 79 91 98 Norsko 21 22 21 22 14 21 27 33 38 38 Celkem 63 738 60 186 55 679 54 848 55 586 69 658 84 100 99 484 96 165 94 143
2010 64 454 14 350 2 450 1 976 1 383 734 965 554 461 308 417 247 214 214 144 139 103 76 136 90 33 17 13 4 3 843 3 627 114 45 97 111
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/420044124C/$File/c05s98t.xl, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 13 Cizinci evidovaní ÚP (třetí země) – muţi v ČR v letech 2000-2010 Cizinci evidovaní úřady práce podle zemí (třetí země) v letech 2000-2010 (stav k 31. 12.) - MUŢI Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Ukrajina 10 513 11 392 13 057 15 043 15 061 27 537 31 028 39 860 51 183 35 800 Moldavsko 1 065 863 928 990 981 1 811 2 287 3 769 5 851 3 828 Rusko 515 468 530 462 558 1 246 1 178 1 254 1 594 1 709 Mongolsko 161 303 360 424 566 649 1 077 2 982 6 220 1 847 Spojené státy 880 814 973 943 761 759 823 864 1 090 1 063 Čína 189 268 144 208 245 638 589 740 1 075 917 Makedonie 384 414 379 391 386 394 555 892 1 281 821 Bělorusko 552 518 616 470 413 485 520 595 675 560 Japonsko 80 135 259 432 448 504 507 640 698 558 Vietnam 38 39 60 140 109 170 468 4 198 12 536 2 586 Indie 95 78 81 104 176 258 397 559 764 571 Bosna a Hercegovina 125 54 60 66 208 149 362 797 1 361 624 Srbsko 339 489 689 444 Turecko 117 84 142 140 122 143 170 203 254 293 Kazachstán 40 33 43 49 65 133 158 250 362 289 Arménie 140 116 103 150 125 122 154 257 394 336 Uzbekistán 7 7 10 14 12 50 144 866 3 395 1 825 Chorvatsko 95 74 75 63 59 94 142 142 172 165 Kanada 175 156 154 151 111 119 115 131 124 123 Izrael 68 69 86 71 68 76 101 115 117 119 Korea 31 24 42 44 49 41 85 273 550 381 Tunisko 17 8 12 9 8 21 73 100 147 152 Kyrgyzstán 10 4 4 23 26 46 68 103 112 82 Austrálie 69 58 63 69 54 44 63 59 89 86 Alţírsko 68 40 36 41 31 35 57 96 100 105 Egypt 8 9 13 17 20 34 50 84 136 134 Jemen 21 27 24 31 35 31 39 46 43 44 Nigérie 5 8 13 11 5 15 38 56 59 59 Mexiko 10 8 9 13 12 24 36 33 46 81 Tchaj-wan 4 11 8 15 12 30 36 29 24 19 Pákistán 6 5 10 9 14 33 35 49 82 96 Sýrie 6 11 11 11 14 24 35 35 51 59 Kuba 7 5 15 6 11 22 33 47 72 72 Gruzie 26 19 24 22 16 29 30 77 159 100 Írán 21 17 22 17 13 21 29 43 55 61 Jihoafrická republika 33 36 29 36 29 29 28 31 37 37 Libanon 20 17 21 24 17 29 28 31 51 48 Thajsko 41 9 16 21 12 20 27 30 58 33 Afghánistán 5 2 15 23 15 18 25 39 35 33 Angola 15 10 9 10 11 20 25 35 36 34 Ázerbájdţán 4 6 9 7 9 11 25 40 42 53 Nový Zéland 20 22 30 37 32 29 25 25 31 41 Jordánsko 5 4 6 9 12 15 22 25 32 28 Brazílie 5 3 14 12 20 27 21 47 80 87 Srbsko a Černá Hora 267 222 228 227 183 261 Černá Hora 6 20 13 14 Jiné 328 232 176 216 229 322 456 866 1 625 1 333 Celkem 16 291 16 702 18 919 21 271 21 363 36 568 42 509 61 922 93 600 57 750
2010 25 151 2 206 1 672 1 493 1 097 747 534 490 510 2 173 581 505 501 327 265 274 823 257 154 105 452 197 57 93 110 162 45 60 81 15 106 70 66 87 66 43 50 38 47 36 64 40 40 85 18 1 288 43 281
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/420044124C/$File/c05s98t.xl, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 14 Cizinci evidovaní ÚP (EU / EHP, Švýcarsko) – ţeny v ČR v letech 2000-2010 Cizinci evidovaní úřady práce podle zemí (EU / EHP, Švýcarsko) v letech 2000-2010 (stav k Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Slovensko 12 290 14 468 13 386 15 664 17 088 23 016 29 949 34 665 Polsko 1 089 1 122 802 855 1 064 1 940 3 390 5 803 Německo 292 220 246 271 225 292 404 503 Spojené království 223 209 215 193 117 215 296 327 Francie 122 114 133 129 87 123 208 278 Litva 12 12 11 19 61 153 176 184 Rakousko 59 52 68 61 40 62 95 106 Nizozemsko 58 44 35 35 23 38 70 89 Itálie 39 37 47 49 33 43 69 94 Maďarsko 17 15 23 20 16 40 62 109 Španělsko 36 31 33 32 31 39 58 91 Irsko 21 14 13 17 10 15 27 30 Belgie 18 19 14 15 17 22 26 39 Slovinsko 6 8 10 13 10 14 24 27 Dánsko 7 11 10 7 8 10 21 29 Švédsko 19 16 16 13 8 13 20 26 Lotyšsko 14 12 12 15 4 7 18 17 Finsko 17 16 15 8 8 12 16 33 Portugalsko 3 3 34 4 4 5 13 19 Řecko 5 4 3 3 8 10 13 18 Estonsko 1 1 2 1 2 3 8 11 Kypr 1 1 2 4 4 5 6 9 Lucembursko 1 1 2 4 4 Malta 2 2 1 3 2 2 4 4 Bulharsko 470 568 494 496 524 596 655 1 629 Rumunsko 147 159 101 101 91 164 276 1 076 Švýcarsko 8 7 8 11 7 21 21 27 Celkem 14 976 17 165 15 734 18 040 19 493 26 862 35 929 45 247
31. 12.) - ŢENY 2008 34 667 5 375 506 363 313 208 146 99 125 137 99 30 55 29 30 51 27 36 32 21 19 8 6 6 1 562 931 29 44 910
2009 35 013 4 942 569 381 328 233 133 108 168 169 107 36 60 35 37 59 36 38 37 28 24 9 7 6 1 524 1 026 30 45 143
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441258/$File/c05s99t.xls, (data k 4. 7. 2011).
2010 36 273 4 699 620 406 343 253 141 109 175 195 129 31 66 36 33 62 69 43 39 33 34 8 6 5 1 824 1 188 34 46 854
Příloha 15 Cizinci evidovaní ÚP (třetí země) – ţeny v ČR v letech 2000-2010 Cizinci evidovaní úřady práce podle zemí (třetí země) v letech 2000-2010 (stav k 31. 12.) - ŢENY Pramen: MPSV ČR-SSZ Země / rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Ukrajina 5 240 6 081 6 901 7 446 7 338 12 523 15 127 21 732 29 889 21 678 Mongolsko 499 673 825 964 1 019 1 151 1 737 3 915 6 770 2 358 Rusko 501 419 400 405 520 1 201 1 202 1 234 1 720 1 903 Moldavsko 381 514 484 519 502 899 1 082 1 734 2 784 1 878 Bělorusko 587 510 575 497 402 483 515 614 735 675 Spojené státy 476 465 462 465 399 436 401 452 621 584 Korea, lid. dem. rep 57 116 190 219 272 339 383 176 1 Černá Hora 2 5 6 5 Čína 46 67 49 59 77 297 287 334 480 439 Vietnam 37 24 90 97 74 86 224 1 227 3 718 1 084 Thajsko 8 26 37 65 91 150 190 297 456 491 Kazachstán 55 43 48 58 74 171 188 229 284 311 Srbsko 164 153 183 161 Japonsko 52 42 56 77 80 72 102 130 137 131 Arménie 54 40 44 49 58 55 82 125 202 198 Chorvatsko 36 32 26 26 33 46 67 71 89 89 Kanada 116 95 83 80 56 52 57 77 84 72 Kyrgyzstán 7 4 1 31 38 60 55 72 93 83 Bosna a Hercegovina 21 22 28 28 30 38 51 68 108 98 Izrael 21 19 26 26 27 34 48 44 33 41 Indie 11 12 14 17 25 38 42 61 84 80 Makedonie 24 21 16 15 19 29 41 76 140 125 Uzbekistán 6 6 6 12 13 30 37 75 216 147 Austrálie 33 33 35 41 34 32 34 51 62 57 Turecko 24 17 20 25 28 30 33 45 44 53 Korea 6 44 49 10 12 15 30 52 78 55 Gruzie 15 13 16 12 11 25 25 57 75 55 Ázerbájdţán 6 2 5 7 8 11 22 27 31 37 Indonésie 5 3 3 7 9 13 19 25 67 55 Brazílie 5 5 5 16 8 18 41 57 58 Jiţní Afrika 11 13 22 20 13 13 18 22 25 26 Albánie 6 9 10 11 11 13 16 17 15 14 Filipíny 6 4 6 31 18 16 16 56 165 211 Nový Zéland 15 12 16 17 12 13 15 16 17 14 Malajsie 2 2 3 5 9 13 15 16 21 Írán 7 7 7 11 9 7 11 14 20 15 Mexiko 4 6 5 7 5 5 10 16 32 34 Peru 7 8 6 5 5 4 10 9 18 14 Srbsko a Černá Hora 122 110 105 99 95 108 Jiné 133 87 332 113 104 136 163 225 322 322 Celkem 8 642 9 599 11 005 11 579 11 542 18 648 22 537 33 589 49 876 33 673
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441258/$File/c05s99t.xls, (data k 4. 7. 2011).
2010 16 988 2 055 1 986 1 291 655 615 2 7 374 959 606 299 181 137 174 97 71 81 99 48 81 113 118 46 53 61 51 41 57 52 20 19 195 13 14 22 36 12 392 28 121
Příloha 16 Cizinci vlastnící ŢO (EU / EHP, Švýcarsko) – muţi v ČR v letech 2000-2010 Cizinci s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí (EU / EHP, Švýcarsko) v letech 2001-2010 (k 31. 12.) - MUŢI Pramen: MPO ČR Země / rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Slovensko 6 337 6 409 7 235 7 712 7 535 7 086 7 320 7 717 8 072 8 568 Německo 723 721 753 835 882 926 979 1 052 1 101 1 172 Polsko 665 675 704 800 823 787 837 907 955 1 060 Spojené království 315 351 395 474 521 513 561 656 744 816 Bulharsko 864 777 847 866 844 703 716 751 764 810 Itálie 275 278 302 316 348 327 357 384 411 450 Rakousko 198 201 208 219 235 240 264 291 308 319 Rumunsko 151 157 156 176 173 175 185 232 269 297 Francie 93 93 96 108 119 120 142 166 187 218 Nizozemsko 104 107 108 110 119 113 118 128 145 169 Řecko 92 98 109 117 124 113 113 112 115 122 Maďarsko 73 77 84 87 85 79 80 83 89 96 Španělsko 19 20 20 25 37 39 43 49 63 76 Belgie 39 39 41 38 44 46 51 62 67 73 Irsko 8 15 19 23 29 33 39 44 52 66 Litva 10 9 7 14 26 43 47 59 68 62 Švédsko 28 30 31 34 39 32 35 34 38 38 Dánsko 15 15 15 19 19 23 24 27 30 32 Slovinsko 29 28 25 24 25 18 22 22 25 27 Lotyšsko 3 2 2 5 11 11 15 16 17 18 Finsko 8 11 12 17 17 17 16 16 16 17 Portugalsko 1 1 1 2 3 7 8 9 11 14 Kypr 7 7 8 9 9 7 9 8 10 12 Estonsko 5 5 7 7 5 6 5 5 6 7 Malta 2 3 3 4 5 5 Lucembursko 1 1 1 1 3 3 2 2 2 3 Švýcarsko 32 30 32 35 33 31 28 27 30 37 Celkem 10 095 10 157 11 218 12 073 12 110 11 501 12 019 12 863 13 600 14 584
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 17 Cizinci vlastnící ŢO (třetí země) – muţi v ČR v letech 2000-2010 Cizinci s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí (třetí země) v letech 2001-2010 (k 31. 12.) - MUŢI Pramen: MPO ČR Země / rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Vietnam 14 246 13 900 14 334 14 846 15 059 15 226 16 220 21 990 24 585 22 656 Ukrajina 15 772 13 640 13 164 13 502 14 444 14 715 15 175 14 631 17 824 20 275 Moldavsko 307 269 276 314 412 499 668 814 1 141 1 293 Rusko 1 073 919 838 810 721 607 594 603 641 684 Srbsko a Černá Hora 1 234 1 159 1 111 1 073 935 747 683 634 597 567 Spojené státy 437 435 462 482 475 359 379 436 492 542 Makedonie 283 254 269 278 264 171 221 270 304 320 Chorvatsko 404 367 366 352 314 265 252 243 235 244 Arménie 269 242 239 238 235 200 191 194 212 228 Bosna a Hercegovina 282 277 284 298 280 231 206 198 205 210 Bělorusko 263 214 196 205 203 181 185 191 193 201 Alţírsko 367 320 306 294 244 210 171 162 162 156 Mongolsko 107 92 104 99 93 70 70 78 134 132 Kazachstán 177 156 148 142 135 115 108 106 121 132 Čína 158 148 149 145 93 140 176 154 128 123 Sýrie 160 157 164 156 151 127 121 114 119 123 Nigérie 157 143 144 144 126 112 100 100 103 114 Turecko 87 81 77 79 65 67 65 67 79 85 Pákistán 138 122 125 123 108 87 83 79 81 80 Kanada 81 78 78 89 91 64 68 72 78 74 Tunisko 110 102 111 111 93 69 65 64 63 65 Indie 94 87 81 82 76 62 67 66 68 64 Egypt 45 49 49 52 51 40 43 46 49 60 Afghánistán 69 71 68 64 61 56 53 52 49 51 Irák 52 54 54 50 47 39 40 40 46 46 Austrálie 39 40 45 45 37 31 31 31 35 44 Angola 55 53 56 56 53 48 46 44 44 43 Izrael 31 32 37 38 38 34 36 34 33 39 Gruzie 40 44 40 35 37 32 35 38 38 37 Maroko 94 84 72 62 47 41 37 36 34 36 Libanon 45 48 48 49 46 35 35 33 33 36 Peru 45 45 47 50 50 37 36 34 33 34 Ghana 50 47 41 43 38 37 34 34 34 33 Kuba 47 48 52 50 48 33 31 32 31 32 Jordánsko 46 46 45 46 42 31 29 29 28 32 Celkem 36 864 33 823 33 680 34 502 35 212 34 818 36 354 41 749 48 052 48 891
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F6AC/$File/c05s90t.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 18 Cizinci vlastnící ŢO (EU / EHP, Švýcarsko) – ţeny v ČR v letech 2000-2010 Cizinci s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí (EU / EHP, Švýcarsko) v letech 2001-2010 (k 31. 12.) - ŢENY Pramen: MPO ČR Země / rok
2001
Slovensko 714 Polsko 386 Německo 217 Bulharsko 259 Spojené království 49 Francie 39 Litva 11 Rakousko 50 Rumunsko 27 Itálie 28 Nizozemsko 20 Lotyšsko 7 Španělsko 6 Maďarsko 26 Řecko 17 Irsko 4 Švédsko 10 Belgie 7 Slovinsko 4 Estonsko 1 Dánsko 1 Finsko 1 Kypr 1 Malta 2 Portugalsko Lucembursko 1 Švýcarsko 14 Celkem 1 902
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
766 406 228 227 55 44 12 49 29 29 20 8 7 21 19 4 11 8 4 1 2 1 1 2 1 12 1 967
888 422 252 245 53 47 11 50 32 32 17 10 8 20 22 6 13 8 5 1 1 1 2 2 1 13 2 162
1 045 451 268 247 63 52 24 49 32 35 22 11 11 22 20 8 14 8 7 1 1 2 3 2 1 11 2 410
1 184 471 282 247 71 57 40 47 34 39 25 20 13 24 19 10 14 8 7 2 1 2 3 2 13 2 635
1 196 451 274 203 76 56 49 47 38 37 25 22 9 21 18 9 11 5 6 1 1 2 3 2 1 8 2 571
1 364 452 282 210 81 54 67 48 40 39 27 38 9 22 18 11 11 6 7 1 3 1 2 2 2 9 2 806
1 538 457 309 207 104 59 77 56 39 39 29 41 13 23 18 11 12 8 9 1 3 1 2 2 2 10 3 070
1 793 495 325 213 122 71 89 57 50 44 33 39 18 26 18 13 13 9 8 4 4 2 2 2 2 10 3 462
2 113 548 355 225 139 81 78 70 57 48 36 34 27 25 23 17 14 11 9 5 4 3 3 2 2 12 3 941
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 19 Cizinci vlastnící ŢO (třetí země) – ţeny v ČR v letech 2001-2010 Cizinci s platným ţivnostenským oprávněním podle zemí (třetí země) v letech 2001-2010 (k 31. 12.) ŢENY Pramen: MPO ČR Země / rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Vietnam 6 157 6 181 6 630 7 200 7 561 7 684 8 217 10 149 11 005 10 508 Ukrajina 5 818 5 407 5 588 5 984 6 691 6 610 6 752 6 582 8 399 9 464 Rusko 817 748 784 801 761 672 634 659 695 755 Moldavsko 109 113 123 136 192 225 262 299 418 467 Bělorusko 183 169 166 178 191 171 174 170 193 207 Spojené státy 152 154 159 164 154 115 124 143 171 199 Mongolsko 121 98 102 105 120 89 90 89 154 185 Kazachstán 167 162 173 164 154 129 116 117 123 134 Arménie 96 91 94 98 102 92 90 83 88 100 Srbsko a Černá Hora 266 241 238 214 186 116 101 95 88 85 Bosna a Hercegovina 75 82 86 92 91 75 74 73 72 71 Čína 86 88 88 90 75 94 121 99 82 67 Chorvatsko 76 74 75 78 71 53 56 48 50 52 Gruzie 22 27 27 27 26 24 23 24 29 29 Kanada 25 27 32 31 31 29 29 30 29 26 Makedonie 14 16 15 13 14 10 12 14 15 15 Austrálie 23 19 20 24 19 11 11 9 10 15 Izrael 7 5 6 11 11 8 8 11 10 11 Nigérie 16 13 12 11 6 5 5 7 8 11 Kuba 12 10 13 15 15 10 11 11 10 10 Maroko 12 11 14 14 12 10 9 9 9 10 Peru 2 3 5 6 5 6 5 5 6 6 Sýrie 9 10 9 10 10 9 7 6 6 6 Indie 6 5 4 4 4 3 5 4 5 6 Irák 12 11 10 10 9 7 6 6 6 5 Alţírsko 9 8 8 7 7 4 2 3 3 4 Turecko 4 4 2 2 2 2 3 4 4 3 Tunisko 6 4 4 3 3 2 2 2 3 3 Afghánistán 2 2 3 4 3 4 4 4 3 2 Angola 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Ghana 8 7 7 7 4 1 1 1 2 2 Egypt Jordánsko Libanon 1 1 1 Pákistán 1 1 1 1 Celkem 14 315 13 793 14 501 15 507 16 533 16 272 16 956 18 758 21 698 22 460
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/5D0055F4BC/$File/c05s91t.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 20 Cizinci evidovaní ÚP dle klasifikace KZAM k 31. 12. 2010
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/650054CAAA/$File/c05t32.xls, (data k 4. 7. 2011).
Příloha 21 Výběr kvalifikovaných pracovníků podle charakteru profesí v letech 2003-2010
Účastníci projektu "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků" podle charakteru profesí (od 1.7. 2003 do 31.12.2010) Typ profese Technické Informační technologie Zdravotnické Právní Umělecké Administrativní Manaţer Vědecký pracovník Jiné Celkem
Počet
% 192 535 101 5 28 196 130 159 618 1964
10 27 5 1 1 10 7 8 31 100
Zdroj: HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf >.
Příloha 22 Výběr kvalifikovaných pracovníků (muţi, ţeny) v letech 2003-2010
Účastníci projektu "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků" podle pohlaví v letech 2003 aţ 2010 (k 31.12.) Rok Muţi Ţeny Celkem 2003 56 58 114 2004 73 54 127 2005 56 43 99 2006 131 59 190 2007 233 125 358 2008 258 131 389 2009 206 134 340 2010 211 136 347 Celkem 1224 740 1964
Zdroj: HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z WWW: : < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf >.
Příloha 23 Výběr kvalifikovaných pracovníků dle občanství v letech 2003-2010 Účastníci projektu "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků" podle státního občanství a pohlaví (od 1.7.2003 do 31.12.2010) Země Muţi Ţeny Celkem Albánie 0 1 1 Argentina 0 1 1 Armenie 9 6 15 Ázerbájdţán 0 1 1 Bělorusko 108 72 180 Bosna a Hercegovina 16 10 26 Brazilie 2 0 2 Bulharsko 100 76 176 Egypt 1 0 1 Filipíny 3 3 6 Gruzie 11 2 13 Chorvatsko 7 8 15 Indie 92 7 99 Indonésie 2 0 2 Izrael 2 0 2 Jihoafrická republika 2 0 2 Kanada 14 1 15 Kazachstán 20 34 54 Kostarika 1 0 1 Kuba 0 1 1 Kyrgyzstán 0 1 1 Makedonie 40 10 50 Malajsie 2 5 7 Mexiko 2 1 3 Moldavsko 51 29 80 Nepál 1 0 1 Panama 0 1 1 Rusko 194 137 331 Spojené státy americké 6 4 10 Srbsko 9 5 14 Srbsko a Černá Hora 38 19 57 Srí Lanka 1 0 1 Tadţikistán 0 1 1 Turecko 28 3 31 Turkmenistán 1 0 1 Ukrajina 351 199 550 Uzbekistán 12 6 18 absolventi SŠ v ČR s různým občanstvím 2 5 7 absolventi VŠ v ČR s různým občanstvím 96 91 187 Celkem 1224 740 1964
Zdroj: HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 26. Praha: VÚPSV, 2011. Dostupné z WWW: : < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/B26-MPMc.pdf. >.
Příloha 24 Dotazník pro cizince – česká verze (19 otázek) DOTAZNÍK – anonymní vyplnění! (pouze 3 MIN) „Velmi děkuji za vyplnění formuláře, který poslouží jako podklad pro Bakalářskou práci, jejímž cílem je analyzovat integraci cizinců na trhu práce v České republice“. Autorka formuláře: Hedvika Muňoz Rodriguez (Vysoká škola ekonomie a managementu – www.wsem.cz) 1. Vaše národnost: 2. Váš věk: 3. Nejvyšší dosažené vzdělání: Základní Středoškolské Univerzitní 4. Pobyt na území ČR: Dočasný do 90 dnů Přechodný Trvalý 5. Druh povolení k pobytu: Pracovní povolení Sňatek s občanem EU Jsem občanem EU Bez povolení 6. Mluvíte česky (komunikativní úroveň)? Ano Ne Pokud v ČR pracujete (otázka 7. -11.) 7. Používáte v zaměstnání český jazyk? Ano Ne 8. Pracovní zařazení: Dělnická profese Administrativní profese Zdravotnictví Specializovaná profese Podnikatel – ţivnostenské oprávnění 9. Setkali jste se v zaměstnání s diskriminací vůči vaší národnosti? Ano Ne 10. Jak dlouho vám trvalo sehnat zaměstnání? Méně neţ 3 měsíce 3 - 6 měsíců 6 – 12 měsíců více neţ 1 rok Prosím otočte stránku a pokračujte………
11. Jak jste si zaměstnání sehnal? Na doporučení od jiné osoby Na základě inzerátu Před vstupem do ČR Přes úřad práce Pokud práci v ČR nemáte (otázka 12. -16.) 12. Jste student? Ano Ne 13. Jak dlouho již práci sháníte? Méně neţ 3 měsíce 3 - 6 měsíců 6 - 12 měsíců více neţ 1 rok 14. Setkal jste se s diskriminací při pohovorech? Ano – Jaký typ diskriminace: Ne 15. Jste registrován na Úřadu práce v ČR? Ano Ne 16. Jak dlouho jste registrovaný na Úřadu práce? 17. Myslíte, že vám může Úřad práce pomoci? Yes No 18. Jaký problém vidíte v komunikaci s Úřadem práce?
19. Co si myslíte o pracovním trhu v ČR? Velmi málo příleţitostí pro cizince Dostatek pracovních příleţitostí pro cizince Diskriminace cizinců
Moc děkuji za váš čas!
Zdroj: autorka práce
Příloha 25 Výsledky výzkumu pomocí dotazníků Vyhodnocení výzkumu pomocí dotazníků Počet respondentů - rozdělení dle zemí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
8
7
5
1
2
1
2
1
1
1
1
1
1
2
Počet respondentů Vyplnilo Nevyplnilo Nejvyšší dosaţené vzdělání: Základní Středoškolské Univerzitní Pouţíváte v zaměstnání český jazyk? Ano Ne Bez odpovědi Pracovní zařazení: Dělnická profese Administrativní profese Zdravotnictví Specializovaná profese Podnikatel – ţivnostenské oprávnění Bez odpovědi Setkali jste se v zaměstnání s diskriminací vůči vaší národnosti? Ano Ne Bez odpovědi Jak jste si zaměstnání sehnal? Na doporučení od jiné osoby Na základě inzerátu Před vstupem do ČR Přes úřad práce Bez odpovědi Co si myslíte o pracovním trhu v ČR? Velmi málo příleţitostí pro cizince Dostatek pracovních příleţitostí pro cizince Diskriminace cizinců Bez odpovědi Poměr pracujících a nepracujících Pracují Nepracující Průměrný věk respondentů (uvedlo 38 z nich)
Zdroj: autorka práce.
2
1
39 11 3 10 26 15 22 2 11 15 0 8 1 7
11 25 3 14 12 6 1 6 13 4 2 20
35 4 28 let
1
1
Příloha 26 Cizinci dle ekonomické aktivity v krajích ČR v letech 2000-2004 Zaměstnanost cizinců podle postavení v krajích v letech 2000-2004
103 652
64 000
101 179
60 532
105 738
62 293
107 984
65 219
19 817 7 704 2 716 4 419 4 490 5 488 2 100 1 836 1 696 894
31 652 13 167 3 712 2 635 1 540 2 827 4 663 4 171 2 664 3 225
23 411 7 622 2 665 4 085 4 536 4 833 1 884 1 634 1 472 842
32 550 14 504 3 288 2 858 1 849 2 425 4 375 4 401 2 664 3 287
21 585 7 011 2 564 3 838 4 603 4 735 1 849 1 610 1 347 867
34 020 15 171 3 922 3 869 2 103 2 793 4 552 4 694 3 031 2 983
21 505 6 913 2 606 3 912 5 027 4 845 1 954 1 864 1 406 976
34 519 17 021 4 564 5 856 2 224 2 430 4 481 4 335 3 053 3 152
21 836 7 393 2 692 4 289 5 222 5 233 2 185 2 021 1 426 1 096
Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
13 064 3 939 5 588 10 775
4 073 1 186 1 354 3 567
11 165 2 302 6 664 13 265
4 662 1 394 1 444 3 516
8 626 2 207 5 874 12 271
4 424 1 322 1 442 3 335
8 675 2 729 6 019 11 177
4 792 1 377 1 547 3 569
9 970 2 554 3 526 10 299
5 113 1 477 1 560 3 676
S platným ţivnostenským oprávněním
61 340
30 143 13 326 3 355 2 673 1 386 3 498 4 705 4 163 4 148 2 884
S platným ţivnostenským oprávněním
103 647
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina
S platným ţivnostenským oprávněním
Evidovaní na úřadech práce
2004
ČESKÁ REPUBLIKA
S platným ţivnostenským oprávněním
Evidovaní na úřadech práce
2003
Kraj / Ekonomická aktivita
S platným ţivnostenským oprávněním
Evidovaní na úřadech práce
2002
Evidovaní na úřadech práce
2001
Evidovaní na úřadech práce
Pramen: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR, VÚPSV 2000
Pozn.: Od roku 2004 jsou mezi cizince evidované úřady práce řazeni cizinci v postavení zaměstnanců a podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rovněţ cizinci, kteří pracovali jako společníci obchodních společností, členové druţstev či jako členové statutárních orgánů
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls, (data k 20. 7. 2011).
Příloha 27 Cizinci dle ekonomické aktivity v krajích ČR v letech 2005-2010
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441245/$File/c05r07.xls, (data k 20. 7. 2011).
