Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Komerční právo
Obor: Podnikání a právo
Internetová aukce a její právní aspekty (diplomová práce)
Autor: Lucia Ehrenerbergerová Vedoucí práce: prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma "Internetová aukce a její právní aspekty“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Ve Rvištích dne 6. 5. 2010
Podpis:
2
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce prof. JUDr. Martinu Boháčkovi, CSc. za jeho cenné rady a podnětné připomínky při zpracovávání této práce. Dále bych ráda vyjádřila vděk všem autorům, soudcům, právníkům a jiným, bez jejichž knih, článků, příspěvků, rozhodnutí a stanovisek by tato práce nemohla vzniknout.
3
Abstrakt: Cílem této práce je vytvořit jednotný přehled na internetové aukce z několika různých pohledů, z nichž stěžejním samozřejmě bude ten právní. Bude zde nastíněna vazba elektronických aukcí na jiná právní odvětví, zejména pak na ochranu spotřebitele či problematiku padělaného zboží. Část práce bude věnována problematice aukcí s nákupem příhozů a jejich postavení v právní úpravě ČR. Bude také představena německá úprava elektronických aukcí a samozřejmě její komparace s úpravou českou. V závěru budou čtenáři přiblíženy některé zajímavosti ze světa aukcí.
4
Abstract: The aim of this thesis is to give a comprehensive overview about the internet auctions from several different perspectives, but mainly form the law-related perspective. The relation of the internet auctions to other branches of law is examined – especially to the consumer protection or the questions of counterfeit goods. Part of this thesis is devoted to pay-per-bid auctions and their place in legal regulations in Czech Republic. The German regulations are also introduced a compared to the Czech ones. In the end there is an introduction to some interests from the auction world.
5
Obsah Obsah .....................................................................................................................................6 Seznam použitých zkratek ......................................................................................................9 Seznam obrázků ................................................................................................................... 10 1
Úvod ............................................................................................................................. 11
2
Z historie aukcí a dražeb................................................................................................ 13
3
4
2.1
Rané počátky.......................................................................................................... 13
2.2
Starý Řím ............................................................................................................... 13
2.3
Středověk a novověk .............................................................................................. 15
2.4
20. a 21. století ....................................................................................................... 16
2.5
Aukce dnes a zítra .................................................................................................. 16
Co je elektronická aukce? .............................................................................................. 18 3.1
Problematika definice pojmu aukce ........................................................................ 18
3.2
Kdo se na e-aukci podílí? ....................................................................................... 23
Dělení aukcí .................................................................................................................. 24 4.1
Podle účasti ............................................................................................................ 24
4.1.1
Klasické .......................................................................................................... 24
4.1.2
Elektronické .................................................................................................... 24
4.2
Podle způsobu hledání ceny.................................................................................... 25
4.2.1
Holandská ....................................................................................................... 25
4.2.2
Anglická ......................................................................................................... 26
4.2.3
First-price-sealed-bid ...................................................................................... 26
4.2.4
Vickreyovská (second-price sealed-bid) .......................................................... 26
4.2.5
All-pay ............................................................................................................ 27
4.3
Podle časového omezení......................................................................................... 27
4.3.1
Časově omezené.............................................................................................. 27
4.3.2
Časově neomezené .......................................................................................... 27
4.4
Podle zadavatele aukce ........................................................................................... 28
4.4.1
Přímé .............................................................................................................. 28
4.4.2
Reverzní .......................................................................................................... 28 6
4.5
4.5.1
Jednokolová aukce .......................................................................................... 28
4.5.2
Vícekolová aukce ............................................................................................ 28
4.6
Jednoproduktové ............................................................................................. 29
4.6.2
Multiproduktové ............................................................................................. 29
Podle počtu kritérií ................................................................................................. 29
4.7.1
Jednokriteriální ............................................................................................... 29
4.7.2
Multikriteriální ................................................................................................ 29
4.8
Podle přístupu veřejnosti ........................................................................................ 30
4.8.1
Veřejné ........................................................................................................... 30
4.8.2
Neveřejné ........................................................................................................ 30
4.9
Podle právních následků skončení aukce ................................................................ 30
Právní úprava e-aukcí v ČR ........................................................................................... 31 5.1
6
Podle počtu produktů ............................................................................................. 29
4.6.1
4.7
5
Podle počtu kol ...................................................................................................... 28
Základní právní předpisy ........................................................................................ 31
5.1.1
Obchodní zákoník ........................................................................................... 31
5.1.2
Občanský zákoník ........................................................................................... 36
5.1.3
Zákon o veřejných zakázkách .......................................................................... 43
5.1.4
Ostatní předpisy .............................................................................................. 43
Právní postavení zadavatelů e-aukcí a vazba na některé oblasti práva ............................ 44 6.1
Vymezení podnikatele v e-aukci ............................................................................. 44
6.2
Vztah k ochraně spotřebitele................................................................................... 47
6.2.1 6.3
Nekalosoutěžní aspekty internetových aukcí........................................................... 50
6.3.1 6.4
Vztah k ochranným známkám ......................................................................... 51
Rozhodné právo u sporů z internetových aukcí ....................................................... 53
6.4.1 7
Internetová aukce a právo odstoupit od kupní smlouvy .................................... 49
Rozhodné právo u závazkových vztahů vznikajících v i-aukcích ..................... 55
Postavení aukcí s placenými příhozy v právní úpravě ČR .............................................. 58 7.1
Typy aukcí s placenými příhozy ............................................................................. 58
7.2
Principy.................................................................................................................. 59 7
7.3
Psychologie těchto aukcí ........................................................................................ 59
7.4
Důvěra uživatelů .................................................................................................... 60
7.5
Právní aspekty ........................................................................................................ 61
7.5.1
Aukce nebo loterie?......................................................................................... 61
7.5.2
Systém příhozů a vztah k nekalé soutěži .......................................................... 63
7.6 8
Budoucnost pay-per-bid aukcí ................................................................................ 65
Právní úprava e-aukcí v Německu ................................................................................. 66 8.1
Rozdíly mezi aukcí a dražbou podle německého práva ........................................... 66
8.2
Závaznost návrhu u online aukcí ............................................................................ 67
8.3
Přehled základních právních předpisů týkajících se online aukcí ............................ 69
9
Aukce podle německého občanského zákoníku ............................................................. 70 9.1
Smlouvy uzavřené na dálku .................................................................................... 70
9.2
Informační povinnost a spotřebitelská práva ........................................................... 70
9.3
Úprava všeobecných obchodních podmínek ........................................................... 72
10
Komparace české a německé právní úpravy elektronických aukcí .............................. 73
10.1 Pojetí pojmů aukce a dražba ................................................................................... 73 10.2 Návrh na uzavření smlouvy a jeho akceptace.......................................................... 73
11
10.2.1
Návrh na uzavření smlouvy podle BGB a OZ .................................................. 73
10.2.2
Akceptace návrhu a uzavření smlouvy............................................................. 74
Zajímavosti ze světa aukcí ......................................................................................... 76
11.1 Zajímavosti z technik licitace ................................................................................. 76 11.1.1
Proxy bidding .................................................................................................. 76
11.1.2
Sniping............................................................................................................ 76
11.1.3
Minimalismus ................................................................................................. 77
11.2 Zajímavé typy aukcí ............................................................................................... 77 11.3 Programy pro ochranu kupujících ........................................................................... 78 11.4 Elektronické aukce v oblasti realit .......................................................................... 78 12
Závěr ......................................................................................................................... 80
13
Zdroje ........................................................................................................................ 82
Přílohy ................................................................................................................................. 88 8
Seznam použitých zkratek B2C
Business to Consumer
B2B
Business to Business
BGB
Bürgerliches Gesetzbuch (Německý občanský zákoník)
BGH
Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr)
C2C
Consumer to Consumer
C2B
Consumer to Business
ČAD
Česká asociace dražebníků
DEM
Německá marka
FO
Fyzická osoba
LG
Landesgericht (Zemský soud)
MF ČR
Ministerstvo financí České republiky
OBZ
Obchodní zákoník
OLG
Oberlandesgericht (Vrchní zemský soud)
OZ
Občanský zákoník
PO
Právnická osoba
ZMPS
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním
ZVD
Zákon o veřejných dražbách
ZVZ
Zákon o veřejných zakázkách
9
Seznam obrázků Obr. 1 Výňatek z obchodních podmínek portálu www.a.cz ................................................... 18 Obr. 2 Příklad veřejného návrhu na uzavření kupní smlouvy s možností několikanásobné akceptace. Zdroj: www.aukro.cz........................................................................................... 33 Obr. 3 Aukce podle občanského zákoníku. Zdroj: http://www.aukro.cz/item977574642_977574642.html......................................................... 40 Obr. 4 Minimální požadavky na jednotlivé typy PowerSellerů pro eBay.de k 10.4.2010 ....... 46 Obr. 5 Informační povinnost podle § 53 odst. 4, zdroj: uživatelka Laďka, www.mimiaukce.cz; stav k 30.11. 2009 ................................................................................................................ 48 Obr. 6 Anketa na stánkách www.licituj.cz zabývající se důvěryhodností aukcí s placenými příhozy ................................................................................................................................. 60 Obr. 7 Porovnání cen z aukce a běžné maloobchodní ceny. Zdroj: www.licituj.cz ................ 64
10
1 Úvod Žijeme v moderním světě, který je ve velké míře ovlivněn elektronikou a internetem. Není tedy vůbec s podivem, že obliba uzavírání obchodů jejich prostřednictvím neustále roste. Když se na internet přestěhovaly kamenné prodejny, bylo jenom logické, aby aukce nezůstávaly pozadu. Od jejich počátků z poloviny 90. let můžeme pozorovat raketový vzestup jejich oblíbenosti nejen mezi občany, a není divu, v dnešních aukcích je možné koupit prakticky cokoli - duchy lapené v nejrůznějších předmětech, návod na neviditelnost, panenství, vlastní dítě, tchýni ale i právo někoho přejmenovat a samozřejmě i mnoho jiného, v běžném životě lépe využitelného. Pokud bychom se podívali na oblíbenost elektronických aukcí z geografického hlediska, zjistíme, že stát od státu kolísá. Například tento typ obchodování je v zámoří, konkrétně tedy ve Spojených státech, mezi lidmi velice oblíbený a vyhledávaný, obdobnou situaci můžeme pozorovat například i v sousedním Německu, nebo Velké Británii. Bohužel v České republice se stále nepodařilo vymítit předsudky, že nákup v internetové aukci, potažmo na internetu obecně, je nebezpečný a nedůvěryhodný. I přesto je však vidět, že obliba e-aukcí i v Česku stoupá. Současná situace je taková, že i přes celoroční recesi, v níž se česká ekonomika nacházela, aukční servery hlásily zvýšení obratu (například nejznámější český server www.aukro.cz si polepšil z 2,5mld loňského roku na 3 mld. Kč za první tři čtvrtletí a přitom nejvyšší nárůst uskutečněných aukcí se dá tradičně očekávat v období vánoc).1 Na druhé straně barikády ovšem stojí legislativa, která je v současné době v České republice, troufnu si říci, zcela nedostačující. Po té, co byla odmítnuta novela elektronických dražeb, jež ministerstvu informatiky předložila Česká asociace dražebníků a v novém zákonu o veřejných dražbách se s úpravou elektronických aukcí zatím nepočítá2, vzniká nám tu jakési právní vakuum. Situace vznikající při nákupech v online aukcích, musí pak být mnohdy podpůrně řešeny obecnou úpravou, kterou nalezneme v obchodním a občanském zákoníku.
1
Aukro.cz: Prodej přes internetové aukce již překonal celý rok 2008 [online]. 2009-09-30, [cit 2009-12-13]. Dostupné z WWW: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/pocitace/zpravy/aukro-cz-prodej-presinternetove-aukce-jiz-prekonal-cely-rok-2008/400283 2
Krize českého dražebního trhu a novela zákona o veřejných dražbách [online]. 2006-02-28, [cit 2009-12-13].
Dostupné z WWW: http://www.drazebnici.cz/cad-scripts/cadweb.exe/include?file=clanek86.inc
11
Bohužel podobnou situaci můžeme vidět i na trhu literatury týkající se internetových aukcí, kde v podstatě jediným komplexnějším dílem je v současné době kniha Petra Mikšovského a Přemysla Jiráka – Aukce a internetové aukce, vydané Informačním centrem ARK spol. s r.o. roku 2009. Zmiňuji se o ní především proto, že je průlomová tím, že zde pan Mikšovský vymezuje zcela novou definici aukce. Musím se přiznat, že i přes skvělý přínos této knihy, mi v ní scházejí některé další souvislosti a vztahy. Přestože je podle názvu kniha zaměřena i na internetové aukce, bohužel v jejím obsahu jim podle mého názoru není dán dostatečný prostor a autor se spíše soustředí na aukce klasické a dražby. Vůbec se tu také nezmiňuje o některých „novinkách“ na poli eaukcí, jako jsou stále oblíbenější pay-per-bid aukce. Cílem této práce by se proto měl stát ucelený přehled týkající se výhradně internetových aukcí zaměřených na oblast B2C a C2C. Celá část bude formálně rozdělena do tří částí, kde v první se budeme věnovat především úvodu do aukčního světa, zmíním zde nejdůležitější body z historie aukcí a samozřejmě také to, co vedlo ke vzniku aukcí internetových, stejně jako představím čtenáři definici aukce a postavy, jež se na aukcích podílejí. V druhé části se budu věnovat internetovým aukcím z pohledu platné právní legislativy – české a německé, kde nesmí chybět samozřejmě jejich vzájemná komparace. Dále bych se chtěla také zaměřit na vztahy e-aukcí k jiným oblastem českého práva, jako je ochrana spotřebitele a hospodářské soutěže, stejně jako řešení „podnikání nepodnikatelů“ prostřednictvím online aukcí. Přínosem by se také pro čtenáře mělo stát vymezení a zařazení pay-per-bid aukcí v české právní úpravě a jejích vztah k nekalosoutěžnímu jednání. Posledním bodem jsou pak zajímavosti ze světa aukcí, jako jsou především některé z technik licitace, různých typů aukcí (zde bude dán prostor především aukcím s placenými příhozy), zmíním se tu také o některých programech realizovaných aukčními servery, které mají napomoci ke zvýšení důvěry zákazníků a v neposlední řadě zavítáme i na aukční servery zabývající se prodejem realit.
12
2 Z historie aukcí a dražeb Ač nebyly dochovány žádné písemné záznamy, obecně se má za to, že dražby a aukce provází lidstvo již velmi dlouho, dokonce tak dlouho, že nikdo nedokáže přesně určit, kdo a jak je zavedl. Za celá staletí se dokázaly dotknout snad všech odvětví průmyslu či služeb a snad všech národů.
2.1 Rané počátky Mezi nejstarší zmínky o aukcích/dražbách nalezneme v díle Hérodota z Halikarnássu datovaného do 5. st. př. n. l. Ve svém díle autor popisuje způsob, kterým byly ženy v Babylónii každoročně draženy jako budoucí manželky. V té době bylo dokonce nezákonné provdat dívku dohodou přímo s nastávajícím, nikoli pomocí aukce. Zadavatel aukce, obvykle otec dívky, pak stanovil na začátku nejvyšší cenu a ta byla snižována, dokud se nepřihlásil první zájemce, nebo pokud se nedostala na minimum, které otec za dceru požadoval. Bylo zvykem, že dívky, které neoplývaly přílišnou krásou, byly draženy společně s věnem (ať už se jednalo čistě o finanční částku nebo hmotný majetek), aby vůbec byly provdány. U krásných žen byla situace samozřejmě zcela odlišná. Systém byl dokonce tak promyšlený, že v případě nespokojenosti novomanžele, mu mohly být peníze vráceny, zřejmě proto, že na rozdíl od koní a dobytka, si dražitelé nemohli ženy před aukcí „vyzkoušet“3.
2.2 Starý Řím V podstatě nejvíce dochovaných psaných záznamů o prováděných aukcích i dražbách máme z období starého Říma. Obecně se má také za to, že slovo aukce pochází z latiny, konkrétně ze slova augēre, jež se do češtiny překládá jako rozšiřovat, zvětšovat. Ačkoli se v záznamech konkrétně neuvádí, zda se jednalo o aukce holandského nebo anglického typu, dá se podle významu slova augēre předpokládat, že to byly právě aukce anglického typu, tedy aukce, kde se stanovila vyvolávací cena a tu účastníci zvyšovali. Stejně jako mnohá jiná odvětví římského života, i aukce a dražby se řídily přesně danými pravidly a byli za ně zodpovědné předem stanovené osoby. Běžné každodenní aukce
3
BERMAN, Niels. Under The Spear. Str. 1-2. The Numismatist. 2009, s. 1-3. Dostupný z WWW: http://www.neilsberman.com/pdf/News_July_09.pdf.
13
probíhaly na místních tržištích a obvykle se v nich dali pořídit otroci, dobytek a zboží.4. Tato místa se nazývají jako atrium auctionarium. Dražby, které měly sloužit ke zpeněžení státního majetku, se pak, stejně jako aukce o právo vybírat daně na určitém území, konaly na fórech5. Celá aukce byla zahájena v momentě, kdy licitátor zabodl kopí do země, z tohoto důvodu byly aukce nazývány jako obchody „sub hasta“ (česky „pod kopím“). Tento výraz se dochoval v právní angličtině dodnes v podobě slov subhastare a subhastation, které obě znamenají „prodej ve veřejné dražbě“, příp. aukci 6 . Pokud bychom chtěli hledat nějakou analogii, tak obdobou tehdejšího kopí by se mohlo stát nám známé aukční kladívko7. Nejvýraznějšími postavami římského života spojenými s aukcemi jsou pak dominus, argentarius, praeco a emptor8. Dominus je pro nás dnešní zadavatel, tedy osoba, které měla dispoziční právo k věci, jež měla být prodána v aukci. Argentarius, bankéř, pak obvykle vystupoval v pozici organizátora dražby. Praeco, hlasatel, se staral o propagaci konané aukce a konečně emptor – kupec, tedy osoba, která aukci vyhrála. Asi nejznámějšími událostmi z období starého Říma jsou aukce rodinného majetku Marka Aurelia, který se tímto způsobem pokoušel zaplatit svůj dluh - traduje se, že tato aukce trvala celé měsíce; a aukce, v níž byla k mání celá Římská říše - k tomu došlo roku 193 n.l. Pretoriánská garda tehdy zavraždila stávajícího vládce Pertinaxe a impérium pak byla ochotná předat nejvyšší nabídce. Bohužel Didius Julianus, který si říši koupil za „pouhých“ 6 250 drachem9 na hlavu pretoriánské gardy, se ze své vlády dlouho neradoval, neboť byl o pár měsíců později připraven o život Septimiem Severusem.
4
BERMAN, Niels. Under The Spear. Str. 2. The Numismatist. 2009, s. 1-3. Dostupný z WWW: http://www.neilsberman.com/pdf/News_July_09.pdf. 5
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 7. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s
r.o., 2009. 144 s. 6
BLACK, Henry Campbell. A Dictionary of Law : Containing Definitions of the Terms and Phrases of American and English Jurisprudence, Ancient and Modern. 2nd edition. Str. 1115. St. Paul, Minnesota : West Publishing, 1910. 1314 s. ISBN 1886363102. 7
Rozdíl je ovšem v tom, že dražby se dnes zahajují vyvoláním, nikoli klepnutím kladívka, nicméně přiklepnutí zůstalo skoro nezměněné. 8
BERMAN, Niels. Under The Spear. Str. 2. The Numismatist. 2009, s. 1-3. Dostupný z WWW: http://www.neilsberman.com/pdf/News_July_09.pdf. 9
Drachma = římský denár; 6250 drachem = 27,3 kg stříbra
14
2.3 Středověk a novověk Po několik následujících století se v dokumentech o aukcích prakticky mlčí a záznamy o nich bychom mohly počítat na prstech ruky. Zmiňme tedy alespoň zprávu z Dánska datovanou do roku 825, kde byla zaznamenána aukce na mince10. Dále se pak Mikšovský zmiňuje o záznamech v kronikách italských městských států a aukcích prováděných v Kutné Hoře za účelem prodeje vytěžené rudy. K tomuto výčtu bych pak ještě přidala 15. století, kdy Jindřich VII zavedl první zákony týkající se aukcí a především jejich licencování11. Po kolonizaci Ameriky v průběhu 16. století bylo možné pozorovat raketový vzestup jejich oblíbenosti, především z důvodu prodeje zboží z nového světa a také samozřejmě díky kvetoucímu obchodu s otroky. Aukce tu tehdy probíhaly „nadvakrát“. Nejprve osadníci, kteří zboží vyměnili s Indiány, putovali do přístavů, kam každoročně doráželi i obchodníci ze starého kontinentu, a toto zboží jim pak v aukcích prodávali. A obchodníci pak putovali zpět, aby zakoupené zboží opět prostřednictvím aukcí prodali zájemcům v Evropě. V 17. a 18. století můžeme zase pozorovat velký nárůst aukčních síní. Právě v tomto období, konkrétně v roce 1674 zřídil baron Claes Rålamb nejstarší dodnes fungující aukční síň – švédský Stockholms Auktionsverk, a jeho branami dodnes prošlo mnoho význačných osobností12. V 18. století bylo pak postupně otevřeno několik světoznámých aukčních síní, pro příklad jmenujme dnešní největší aukční síň Christie's (založená 1766 Jamesem Christie) a druhou největší Sotheby's (1744, zakladatel Samuel Baker)13. Tržby obou jmenovaných se dnes počítají v miliardách dolarů. V 17. století se také poprvé setkáváme s prvními časově omezenými aukcemi. Jednalo se o aukce, na jejichž počátku byla zapálena svíce a s jejím dohořením připadl nabízený předmět osobě, jež nabízela nejvyšší částku.
10
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 9. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s. 11
Auctions Began in Ancient History. http://www.auctiontecs.com/realty/history.htm 12
[online].
[cit.
2009-12-20].
Dostupné
z WWW:
Stockholms Auktionsverk, About Us, [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné z WWW:
http://www.auktionsverket.se/s.asp?s=foretaget_10/omforetaget_e.html 13
Christie’s, About Us – Who we are. [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné z WWW:
http://www.christies.com/about/company/; Sotheby’s, About Us – Corporate History [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné z WWW: http://www.sothebys.com/about/corporate/as_corphistory.html
15
2.4 20. a 21. století Na počátku 20. století byly v Americe otevřeny první aukční školy, v nichž se zájemci mohli naučit, jak správně vést aukce. Některé z nich dokonce fungují dodnes. Absolventi mohli svých zkušeností hojně využít po krachu na Newyorské burze, kdy se především dražil zabavený majetek, stejně jako po druhé světové válce. Konec 20. století je pak významně spojen s nástupem internetových aukcí. První vlaštovkou byl projekt Pierra Omydiara spuštěný na americký Den práce 4. září 1995. Spekulací, za jakým účelem Omidyar vlastně stránku založil, je mnoho. Pokud ponechám stranou ty zcela absurdní teorie, pak jsou nejrozšířenější dvě a to, že: -
se chtěl zbavit nefunkčního laserového ukazovátka
-
stránku zakládal pro svou přítelkyni, která touto cestou měla nabízet svou sbírku zásobníků na PEZ bonbóny.
Tak jako tak, tento šikovný programátor dosáhl toho, že již během prvního týdne, kdy byla jeho stránka Auction Web v provozu, se na ní registrovaly tisícovky uživatelů. Zpočátku byly služby nabízené na webu pro uživatele zdarma, nicméně postupem času Omydiar zjistil, že pokud bude od svých „zákazníků“ vybírat drobné částky, je to od účasti neodradí a jemu to přinese velký zisk. Později se rozhodl věnovat tomuto projektu na plný úvazek, dal v práci výpověď a spustil stránku na nové – dnes už světově proslulé, doméně ebay.com14.
2.5 Aukce dnes a zítra Aukce v dnešní době jsou už jen málo podobné těm, které známe z minulosti. Jejich návštěvníci nejsou nuceni osobně se na místo konání dostavit. Stačí nám v podstatě mít u sebe počítač a přístup k internetu, nebo, ještě snadněji, pouze náš mobilní telefon. Nejsme tak limitováni dobou ani místem konání aukce. Tyto e-aukce a m-aukce nám také velmi často nepřinášejí pouhý prostředek k uspokojení naší aktuální poptávky po určitém zboží nebo službě, ale tvoří ucelenou a provázanou síť uživatelů, kteří spolu mohou neomezeně komunikovat, poznávat se a obchodovat. Jiné aukce se zaměřili na touhu většiny lidí vyhrát a tak nabízejí „aukce s prvky hry“, ve kterých jde spíše o to, zda budete mít více trpělivosti a nakoupených příhozů než všichni ostatní, abyste je dokázali porazit, než že v té aukci vlastně něco získáte.
14
KAPOUN, Jan. Historie eBay [online]. 2010-03-18, [cit 2010-04-10]. Dostupné z WWW: http://businessworld.cz/ostatni/historie-ebay-5786
16
Pokud bych si měla tipnout, jakým směrem se budou ubírat e-aukce a m-aukce do budoucna, viděla bych veliký potenciál v interaktivních virtuálních světech, ze kterých je dnes asi nejznámější SecondLife. Už dnes můžeme v SecondLifu potkat například Policii ČR, různé školy, ale samozřejmě také první obchodníky, kteří se tímto způsobem snaží oslovit novou klientelu. Dokážu si velmi reálně představit situaci, kdy online aukce, potažmo maukce, nebude představovat pouhé klikání nebo nastavování robotů, kteří to udělají za nás, ale vrátíme se ke klasickému modelu, kdy se lidé osobně setkávali na aukcích, ač v tomto případě to bude pouze prostřednictvím jejich avatarů. Myslím, že velký význam také získá možnost real-time prohlížení nakupovaného produktu, například pomocí webkamer.
17
3 Co je elektronická aukce? 3.1 Problematika definice pojmu aukce Definic pojmu aukce, potažmo elektronická aukce, najdeme napříč zdroji mnoho – pokud bychom se podívali na aukční portály, tak v podstatě co portál to nová definice. Některé jsou více a jiné bohužel méně přesné, některé dokonce zcela nesprávné. Příkladem nám může být několik následujících ukázek: = dražba (zdroj: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/aukce) = způsob prodeje zboží, kdy výše ceny je tvořena po dobu trvání aukce na základě návrhů na uzavření kupní smlouvy (příhozů) zájemců o uzavření kupní smlouvy (zdroj: Obchodní podmínky www.aukro.cz) = (též dražba; z latinského auctio < augere = zvyšovat se) je zvláštní forma trhu, kde se soustřeďuje poptávka a nabídka po konkrétním druhu zboží. Většinou se aukce zúčastňuje
malý
počet
prodávajících
a
větší
počet
kupujících.
(zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aukce) = Elektronická forma výběrového řízení formou vzdáleného přístupu účastníků k aukční síni. (zdroj: http://www.proe.biz/www/cz/podpora/slovnik.php) Hned první definici, tedy že aukce je dražbou, je dokonalou ukázkou různých pojetí pojmů z hlediska práva a z hlediska běžné mluvy. Zatímco v běžné řeči se těmito slovy obvykle označují synonyma a lidé je tak bez sebevětších problémů vždy chápali, v právním významu se jedná o pojmy zcela odlišné. Problém ovšem vidím v tom, že uživatelé aukčních portálů stejně jako jejich provozovatelé mají tendenci přenášet své zvyklosti v běžné mluvě i do
světa
právního,
což
můžeme
vidět
na
následujícím
příkladu
(obr.
1)
Obr. 1 Výňatek z obchodních podmínek portálu www.a.cz
18
Než se tedy začnu zabývat konkrétní definicí aukce, považuji za vhodné uvést alespoň základní rozdíly mezi aukcí a dražbou. Nejprve zde uvedu tabulku s nejzákladnějším přehledem a jednotlivé záležitosti si níže rozebereme podrobněji. Aukce Právní úprava
Typy Dobrovolnost Právní následky skončení Nutnost fyzické
Útržkovitá (především obecná úprava OZ a ObZ) + speciální typy (např. elektronické aukce jako prostředek výběrového řízení) Nákupní a prodejní Vždy dobrovolná Skončení obecně nemá konstitutivní účinky Ne
Dražba Zákon o veřejných dražbách Občanský soudní řád
Pouze prodejní - Dobrovolná - Nedobrovolná Skončení má konstitutivní účinky – následkem je přechod práv Ano
přítomnosti účastníků Možnost pořádání
Ano
Ne
online Tab. 1 Přehled základních rozdílů mezi aukcí a dražbou
Prvním zásadním rozdílem je, že aukce nemají žádný konkrétní zákon, na rozdíl od dražeb, jež mají svůj zákon č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Aukce a elektronické aukce jsou řešeny útržkovitě v různých zákonech, hlavní oporou jim tak mnohdy bývají obecná ustanovení obchodního a občanského zákoníku. Stejně tak se to má s jejich definicí, kde dražby mají jasně vymezenou definici v § 2 písm. a) ZVD, kdežto u aukcí obecně podobnou definici v zákoně nenalezneme, nejbližší definicí je pouze úprava elektronických aukcí v zákoně o veřejných zakázkách15. Dalším rozdílem je pak dobrovolnost – zatímco aukce jsou bez rozdílu vždy dobrovolné, tedy na popud člověka, který má vůči předmětu dispoziční právo, dražby mohou být jak dobrovolné, tak nedobrovolné16 (například při exekuci majetku). Je pravdou, že lidé velmi často zaměňují dobrovolnou dražbu s aukcí, nicméně ani v tomto případě se nejedná o stejné situace. Důvodů je opět několik:
15
§ 17 písm. c zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů
16
§ 17 a §36 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách ve znění pozdějších předpisů
19
1) skončení dražby má vždy bez výjimek konstitutivní účinky, tedy dochází k přechodu práva „automaticky“ 17 . Naproti tomu u aukcí je situace poněkud složitější, neboť skončení aukce může být momentem uzavřením smlouvy, tedy z pohledu uživatele by se vlastně jednalo o „automatický převod práva“, nicméně je možná i druhá varianta, která je častější, a to že skončení aukce nemá žádné právní následky (i za předpokladu, že by skončení aukce mělo formu vítězného přiklepnutí jako u dražby), blíže viz kapitoly 6.1.1. a 6.1.2. 2) fyzická účast na dražbě je však podle § 2 odst. a) „…při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě“ jednou ze zásadních podmínek pro to, aby se mohlo jednat o dražbu ve smyslu znění tohoto ustanovení. Není tedy možné se zúčastnit pomocí prostředků komunikace na dálku (telefonem, faxem, pomocí internetu, videochatem aj.). U aukcí je tomu opět naopak. Neboť platná legislativa upravuje aukce jen vágně, neexistují ani žádná omezení týkající se účasti na nich. Je tedy bez problému možné pořádat aukci pomocí prostředků komunikace na dálku. Tento způsob pořádání je naopak pro svou jednoduchost a nízkou nákladovost stále více oblíben a vyhledáván. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že pojem internetové dražby (a jejich synonyma elektronické dražby, iDražby, eDražby) není s ohledem na platnou právní úpravu zcela korektní. Bohužel i přesto se s ním velmi často v obchodních podmínkách některých aukčních serverů setkáváme. 3) Další rozdíl můžeme také pozorovat v typech aukcí a dražeb. Zatímco aukce můžeme rozdělit na nákupní (přímé) a prodejní (reverzní), u dražeb je povolena pouze jediná varianta a to prodejní. Neexistuje tedy, abychom organizovali poptávkovou dražbu.18 Co je tedy aukce? Jak už jsem se zmínila v úvodu této kapitoly, není definice pojmu aukce nikterak snadným úkolem. Pokud se podíváme do platné legislativy, nalezneme v zákoně č. 137/2006 sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů v § 17 písm. c následující definici:
17
§ 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách ve znění pozdějších předpisů
18
BUREŠ, Jiří. Elektronické aukce versus dražby [online]. 2008-09-28, [cit 2009-12-13]. Dostupné z WWW:
http://www.drazebnici.cz/cad-scripts/cadweb.exe/include?file=clanek109.inc
20
„Pro účely tohoto zákona se elektronickou aukcí rozumí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení.” Použitelnost této definice pro oblast klasických C2C a B2C internetových aukcí je poněkud sporná, především proto, že je primárně zaměřena na aukce elektronické použité ve výběrovém řízení. Implicitně se zde předpokládá, že hodnocení nabídek učiněných v aukci bude probíhat v několika různých kritériích, s čímž se samozřejmě na aukčních serverech obvykle nesetkáme, neboť hodnocení obvykle probíhá pouze z pohledu ceny a většina aukčních portálů výběr pomocí více kritérií ani nepodporuje. Druhou poměrně znatelnou odlišností je, že zákonodárci předpokládají, že se bude jednat spíše o aukci reverzní (vyplývá z formulace“ „…zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen…“), což je opět záležitost, se kterou se na klasickém aukčním portálu až tak často nesetkáme19. V druhé části definice se pak zákonodárci zabývají především technickými požadavky na systém. Jako p. Mikšovský20 bych i já spíše než technická kritéria uvítala alespoň nějaký náznak úpravy skončení elektronické aukce – tedy zda se skončením aukce je vítěz svým návrhem vázán, či nikoli. Jistě mi můžete namítnout, že se zde můžeme opřít o obecnou úpravu zákona 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (především o §§ 276 a 281) a rozlišit mezi aukcí konanou jakožto veřejnou obchodní soutěž (§ 281 a násl.), výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy a veřejného návrhu na uzavření smlouvy (§ 276 a násl.) a na základě podmínek stanovených zadavatelem pak posoudit vázanost skončení aukce. Můj názor nicméně je takový, že jasné vymezení následků konce elektronické aukce v zákoně by přispělo k větší právní jistotě nakupujících i prodávajících. Ačkoli je tato definice elektronických aukcí jedinou právní definicí, kterou máme, považuji ji s ohledem na aukce internetové (rozuměj C2C a B2C) za velmi nevhodnou.
19
Přímé aukce nejsou samozřejmě touto definicí vyloučeny, neboť se snadno mohou skrýt pod formulaci
„…případně nových hodnot nabídek…“, kam se díky její šíři dá ovšem zařadit prakticky cokoli. 20
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 32. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s.
21
Naopak jako velmi podařenou (až na jedinou výhradu, o které se vzápětí zmíním) hodnotím tu, jež nalezneme v díle P. Mikšovského: “Aukce je veřejná či neveřejná soutěž nabídek neomezeného či předem vymezeného okruhu účastníků splňujících stanovené podmínky probíhající z podnětu osoby dispozičně vůči věci či převoditelnému právu oprávněné či z podnětu poptávající osoby (dále “zadavatel”), a to zpravidla jednostupňově. Soutěž nabídek účastníků proběhne za jejich přítomnosti nebo prostřednictvím informačního systému či s využitím telekomunikační techniky; kritériem je zpravidla výše ceny. Skončení aukce nemá z hlediska nabytí věci či práva nebo z hlediska vzniku závazků ze závazkových právních vztahů v zásadě konstitutivní účinky, neboť účastníci činí v aukci pouze nabídky na uzavření smlouvy se zadavatelem s výjimkou případů, kdy si v souladu s platným právním předpisem zadavatel, osoba aukci organizující a účastníci aukce smluvně neujednají, že skončení aukce bude považováno za uzavření smlouvy.” 21 Na první pohled je vidět, že se pan Mikšovský snažil o vyčerpávající definici tohoto pojmu a tomu také odpovídá její „rozsáhlost“. Nechybí mi zde ani avizované určení právních následků spojených se skončením aukce a lze ji snadno použít jak na aukce klasické, tak elektronické. Nicméně měla bych výhrady k tomu, že se v této definici implicitně předpokládá, že aukce musí být soutěží nabídek několika různých účastníků a v podstatě zde není povolena situace, kdy by se aukce účastnil pouze jediný zájemce, ačkoli se jedná o situaci na přeplněných aukčních serverech poměrně častou. Obdobně by tato definice nemohla být použita ani na případ veřejného návrhu podle §276 obchodního zákoníku, kdy je v zákoně stanoveno, že smlouva bude uzavřena s prvním zájemcem, který akceptuje nabídku (teď na chvíli ponechávám stranou, že zadavatel může uzavřít smlouvu s několika zájemci, pokud tak stanoví). Ani v tomto případě by se tedy nemohlo jednat o aukci podle této definice, přestože jej sám p. Mikšovský mezi aukce řadí22.
21
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 33. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s. 22
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 42-43. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s.
22
3.2 Kdo se na e-aukci podílí? Hned v úvodu je nutno zmínit, že vzhledem k nedostatku právní úpravy, nejsou ani pevně stanovené termíny týkajících se aukcí. Pojmenování jednotlivých účastníků je tedy také rozdílné. Podle jejich rolí, jež na aukci mají, můžeme rozeznat v podstatě 3 typy osob: Zadavatel Zadavatel aukce může být osoba fyzická, právnická, orgány státní a veřejné správy i sám stát. Jeho hlavní role je, že stanovuje podmínky prodeje/nákupu podle typu aukce a vyzývá ostatní účastníky k podávání svých návrhů. Je samozřejmě možné, aby zadavatel vystupoval i v roli provozovatele aukce, nicméně není za žádných okolností, aby se zadavatel podílel i jako účastník na vlastní aukci23. Cíle zadavatele aukce mohou být různé – zisk, získání nových odběratelů (u nabídkových)/dodavatelů (u poptávkových). Obecně můžeme říct, že cílem je získání a porovnání nabídek s tím, že bude možné vybrat tu nejvýhodnější Provozovatel Provozovatelem aukčního portálu může být FO i PO. Je obvykle zodpovědná za technickou, technologickou, právní, a jinou stránku obchodování na portálu. S účastníky aukcí stejně jako se zadavateli obvykle podepisuje smlouvu o zprostředkování služeb. Provozovatel zjednodušeně pronajímá část prostru na svém webu, kde uživatelé, se kterými sepsal smlouvu, mohou vystavovat svoje zboží, případně nabízet své služby. Cílem provozovatele aukčního portálu je především zisk, ať už se jedná o zisk plynoucí z poplatků za registrace, procentního podílu na uskutečněných obchodech nebo reklamy. Účastník e-aukce Účastníkem e-aukce může být opět FO i PO, orgány státní a veřejné správy i sám stát. Cíle účastníka mohou být různé, jedni nakupují čistě pro radost z nákupu, jiní proto, že v aukci mohou „vyhrát“, ale nejčastější motivací ovšem bude snaha uspokojit svou potřebu po zboží nebo službách a minimalizovat přitom náklady.
23
Autor samozřejmě nevylučuje situace, kdy zadavatel aukce či jím pověřené osoby spekulativně činí přihození s cílem vyhnat konečnou cenu co nejvýše.
23
4 Dělení aukcí V současné době existuje několik různých druhů aukcí, které samozřejmě můžeme dělit podle různých kritérií. Zde je tedy jejich základní přehled:
4.1 Podle účasti Podle toho, zda je u aukce vyžadována fyzická účast, můžeme rozeznat dva typy aukcí klasickou a elektronickou:
4.1.1 Klasické Jedná se tradiční aukce tak, jak je všichni známe, s fyzickou přítomností účastníků. Účastníci se mohou podílet na aukci přímo nebo zprostředkovaně. Příkladem takovéto aukce se v podstatě jakýkoli aukční dům – z těch nejznámějších Christie’s, Sotheby, či u nás Clanroy Sales, Gavlas aj.
4.1.2 Elektronické Jsou aukce, které se uskutečňují pomocí internetu. Aukční portál v tomto případě zastává místo, kde se účastníci aukce scházejí, tedy jakýsi virtuální aukční dům. Pro příklady také není nutné chodit daleko: www.aukro.cz, www.odklepnuto.cz, www.eBay.com aj.
4.1.2.1 Offline a online aukce Elektronické aukce nicméně mohou probíhat ještě dvěma způsoby: online a offline. První zmíněné bývají obvykle také označovány jako real-time aukce. V nich jsou účastnici připojeni do systému po celou dobu trvání aukce. Příklad takovéto aukce bychom v B2C či C2C aukcích hledali jen velmi těžko, neboť tento systém se převážně uplatňuje v obchodnickém sektoru, kde aukce trvají pouze několik hodin. Příkladem může být nejznámější české elektronické tržiště www.b2bcentrum.cz. Offline aukce jsou v C2C a B2C sektoru častějším jevem – účastníci aukce nejsou po celou dobu trvání aukce připojeni do systému, aukce tedy už z podstaty trvají déle než u online aukcí, neboť je nutné dát prostor přihlášení a případné učinění přihození.
4.1.2.2 Způsob SW řešení Zde také rozeznáváme pouze dva možné přístupy, prvním je, že provozovatel aukčního serveru pouze poskytuje SW potřebný k umístění nabídky na aukčním portálu a uživateli tak 24
pronajímá část svého webového prostoru sloužícího k jejímu uveřejnění. Jedná se o systém obvyklý bez výjimky pro klasické aukční portály zaměřené na C2C a B2C obchody – www.aukro.cz, www.odklepnuto.cz, www.eBay.com, aj. Druhou možností pak je, že provozovatel poskytne uživateli celý SW systém pro provedení aukce. S tím se setkáme u B2B aukcí.
4.2 Podle způsobu hledání ceny Z hlediska určení koncové ceny nalezneme několik zvláštních typů aukcí. Některé z nich se na internetových aukčních portálech objevují zcela běžně (anglická, holandská, firstprice-sealed-bid), jiné spíše výjimečně (vickreyovská, all-pay). Někteří sem řadí ještě tzv. čínské aukce, tedy systém, který je obecně přirovnáván spíše k tombole (účastník takové aukce si nakoupí losy s čísly, jež jsou následně losovány, a vylosovaný se stává výhercem aukce)24. Osobně se ale přikláním k názoru, že ačkoli mnohé z aukcí stojí na hranici, zda se ještě jedná o systém hodnocení nabídek či nikoli, v tomto případě je hlavním rozhodujícím faktorem pouze náhoda, tzn., zadavatel aukce učiněné nabídky nehodnotí. Z tohoto pohledu bych čínskou aukci zařadila mezi loterie a jiné podobné hry spíše než mezi aukce.
4.2.1 Holandská Jedná se o aukci, v níž zadavatel stanoví částku, která je vyšší než předpokládaná nabídka účastníků aukce. Organizátor pak postupně tuto částku snižuje do té doby, než se „přihlásí“ některý z účastníků a tím cenu akceptuje – tímto momentem aukce končí. Mikšovský se zmiňuje25, že tento typ je podle některých historiků datován do roku 1887, s tím samozřejmě nelze souhlasit – už v úvodu jsme si zmiňovali aukce dcer/nastávajících manželek v Babylónii popisované v díle Hérodota, které byly právě „holandského“ typu. Je tedy celkem jasné, že tyto aukce jsou jako „holandské“ označovány tak trochu neprávem. S tímto systémem se opět v C2C a B2C velmi často nesetkáme, obvykle pouze u poptávkových aukcí (viz dále).
24
SHOR, Mikhael, Dictionary of Game Theory Terms : Chinese Auction [online]. 2007-01-24, [cit 2010-0115]. Dostupné z WWW: http://www.gametheory.net/dictionary/auctions/ChineseAuction.html 25
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 11. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s.
25
4.2.2 Anglická Obdobně jako holandská, tak ani anglická aukce není tak docela vynálezem Angličanů – už v úvodu jsme si zmínili aukce konané ve starověkém Římě, které byly právě aukcemi anglického typu. Tyto aukce jsou diametrálně odlišné od aukcí holandských. Zde zadavatel aukce stanovuje nejnižší cenu a očekává její zvyšování příhozy účastníků aukce. Zvyšování ceny (licitace) trvá do doby, kdy již nikdo nemá zájem přihazovat, organizátor oznámí skončení aukce a udělí příklep nejvyšší nabídce. Pro příklad mohu opět uvést www.aukro.cz, www.odklepnuto.cz, www.ebum.cz aj.
4.2.3 First-price-sealed-bid Jedná se o systém, ve kterém účastníci aukce nemají přehled o tom, jaké nabídky podávají ostatní. V klasických aukcích se obvykle jedná o „obálkovou metodu“, kdy každý z účastníků určí, jakou cenu je ochoten za předmět dát. Po skončení aukce jsou obálky rozbaleny a vítězem se stává účastník s nejvyšší nabídkou. Tato metoda se používá například na Londýnské burze zlata. U aukčních serverů se s ní můžeme potkat pouze u serverů s nákupem příhozů, konkrétně tedy u serverů, jež využívají tzv. Unique bid systém (blíže viz kapitola 7.1), příkladem je www.trefto.cz, či www.kodiaq.cz.
4.2.4 Vickreyovská (second-price sealed-bid) Je obdobou first-price-sealed-bid aukce, respektive princip „obálkové metody“ je zcela stejný s tím rozdílem, že vítěz neplatí sumu, kterou sám nabídl, ale cenou se stává nabídka, která byla druhá nejvyšší v pořadí. Tento typ aukce je pojmenován po Williamu Vickrey, nositeli Nobelovy ceny za ekonomii, který se snažil analyzovat aukce a chování jejich účastníků tak, aby navrhl co nejefektivnější systém. Metodu můžeme časově velmi snadno zařadit, neboť její zveřejnění proběhlo v roce 1961 (Vickerey, Journal of Finance)26. Velmi obdobným způsobem jsou prodávány například vládní cenné papíry ve Spojených státech. U nás se mi podařilo narazit pouze na jediný příklad webu, který využívá podobný model, kterým je www.aukcerealit.eu (zde se využívá model druhé nejnižší ceny zvýšené o minimální příhoz).
26
Vickrey Auction. [online]. [cit 2010-01-15]. Dostupné z WWW: http://www.maxi-pedia.com/vickrey+auction
26
4.2.5 All-pay Jedná se o aukci anglického typu, kde po skončení aukce všichni účastníci zaplatí své příhozy bez ohledu na to, zda v akci vyhráli či nikoli. 27 Ve světě elektronických aukcí se s tímto modelem ale nesetkáme. Nejbližší variantou jsou pak aukce s nákupem příhozů, nicméně v nich jsou účastnici povinni si své příhozy zakoupit ještě před zahájením aukce, ne po jejím skončení.
4.3 Podle časového omezení 4.3.1 Časově omezené Časově omezená aukce je, jak již z názvu poměrně jasně vyplývá, taková aukce, u které je současně s vyhlášením minimální nabídky oznámen i čas, po který mohou účastníci přihazovat. Předmět aukce pak po uplynutí času připadne účastníkovi s nejvyšší nabídkou. Tento způsob můžeme u většiny aukčních serverů potkat na internetu nejčastěji. V souvislosti s časově omezenými aukcemi se také uplatňuje tzv. sniping. V podstatě se jedná o praktiku, kdy účastník čeká až na poslední vteřiny před koncem aukce a v tom momentě učiní vítězné přihození. Z pohledu práva je tato praktika zcela bezproblémová a podle mého názoru i z finančního hlediska velmi efektivní, nicméně i přesto se jí snaží některé aukční servery zabránit. Příkladem může být třeba německá odnož nejznámějšího světového aukčního serveru eBay, který roku 2002 zavedl prodlužování lhůty po posledním přihození. Znamená to, že pokud aukce končí v 15:00 a poslední přihození k položce je učiněno v 14:59:50, dostanou ostatní kupující dodatečný čas, dejme tomu 5 minut, ve kterém mohou na toto přihození reagovat.
4.3.2 Časově neomezené Časově neomezené aukce nejsou na internetu až tak často k vidění. Setkat se s nimi ovšem můžeme, například na některých aukčních serverech s nákupem příhozů, a to především v případech, kdy předmětem aukce je nějaká hodnotnější věc, např. auto, čtyřkolka atp. Celá aukce bývá časově neomezená, tedy končí v případě, kdy žádný z účastníků již nemá zájem přihodit. Aukce pak trvají třeba i měsíc a déle. Systém funguje tak, že zadavatel
27
SHOR, Mikhael, Dictionary of Game Theory Terms : All-pay Auction [online]. 2007-01-24, [cit 2010-01-15]. Dostupné z WWW: http://www.gametheory.net/dictionary/auctions/AllPayAuction.html
27
stanoví určitý časový interval, kdy mohou uživatelé reagovat na příhoz (obvykle kolem 30 vteřin), pokud tato doba uplyne marně, předmět aukce získá uživatel s nejvyšší nabídkou.
4.4 Podle zadavatele aukce 4.4.1 Přímé Též aukce prodejní či nabídková. Jedná se o typ aukce, kdy zadavatel nabízí své produkty a služby v aukci a ostatní zájemci pak svými příhozy bojují o její získání. Příkladem pak může být již tolik omílané www.aukro.cz či www.ebay.com.
4.4.2 Reverzní Jinak zvaná také aukce nákupní či poptávková. Zásadním rozdílem proti aukci přímé je, že poptávající a nabízející mají prohozené role – tedy zadavatel poptává produkty či služby. Na začátku aukce je tedy stanovena poptávka (například dodávka stavebního materiálu dle projektové dokumentace) a nejvyšší cena, kterou je zadavatel ochoten zaplatit. Účastníci pak svými příhozy cenu snižují a výhercem se stává nejnižší podání. A takovýmito aukcemi se můžeme obvykle potkat právě u dodavatelských zakázek, příkladem může být www.aligero.cz, či www.udelejmi.cz.
4.5 Podle počtu kol Ačkoli na aukčních serverech C2C a B2C, na něž je tato práce primárně zaměřena se obvykle setkáme pouze s jednokolovým řízením, považuji za vhodné zmínit i další možnosti.
4.5.1 Jednokolová aukce Je jednoduchý systém, kdy celá aukce proběhne v rámci jediného kola, tzn., nejsou stanoveny jednotlivé etapy, ale přímo konec aukce, kdy bude vyhlášen vítěz a předmět následně přejde do jeho vlastnictví.
4.5.2 Vícekolová aukce Vícekolová aukce pak představuje pro zadavatele možnost lépe filtrovat své potencionální smluvní partnery. Na počátku aukce si zadavatel stanoví (může ale samozřejmě i nemusí) kolik kol v aukci očekává a jaká kritéria budou zvolena pro postup do následujícího kola. V praxi se pak obvykle prvního kola může účastnit kdokoli, po jeho skončení je vybrána
28
skupina účastníků s nejlepšími nabídkami a ti jsou přizváni do kola dalšího. Tímto způsobem zadavatel postupuje až do momentu, kdy je schopen určit vítěze aukce.
4.6 Podle počtu produktů Z hlediska počtu produktů rozeznáváme pouze dvě možnosti: jednoproduktové a víceproduktové (multiproduktové) aukce.
4.6.1 Jednoproduktové Předmětem aukce je nabídka či poptávka pouze jediného produktu, případně služby.
4.6.2 Multiproduktové U multiproduktové aukce je možné nabízet či poptávat ucelenou dodávku několika různých produktů či služeb, případně i jejich kombinaci. Asi nejvystižnějším příkladem, který na aukčních portálech B2C a C2C potkáme, jsou ucelené dodávky stavebního materiálu na rodinný dům, někdy poptávané i včetně montáže.
4.7 Podle počtu kritérií 4.7.1 Jednokriteriální Tento
typ
je
nejčastěji
k vidění
v C2C
a
B2C
aukcích.
Nabídky
jsou
podávány/hodnoceny pouze v jediném kritériu, kterým v těchto případech obvykle bývá cena.
4.7.2 Multikriteriální S multikriteriální hodnocením se setkáme klasicky v B2B sektoru, mimo ceny se zde hodnotí například platební a dodací podmínky, záruky aj.) Na počátku aukce si zadavatel obvykle stanoví jednotlivá kritéria a jejich váhu, podle nichž chce předkládané nabídky hodnotit. Tyto aukce umožňují zachovat optimální poměr mezi kvalitou a cenou dodávaného produktu či služby.
29
4.8 Podle přístupu veřejnosti 4.8.1 Veřejné Přístup do veřejné aukce má v podstatě každý, kdo o to projeví zájem. U aukčních serverů bývá v podstatě jediným omezením nutnost být registrován u provozovatele aukčního portálu a akceptovat jeho obchodní podmínky
4.8.2 Neveřejné U privátních (neveřejných) aukcí na počátku stanoví zadavatel aukce také další omezující kritéria, jež musí potencionální účastnici splňovat.
4.9 Podle právních následků skončení aukce Podle právních následků můžeme rozlišit v podstatě dvě situace, buď konec aukce (tedy učinění vítězného přihození) představuje i moment uzavření smlouvy (jedná se o závazný návrh) nebo skončení aukce nemá pro žádnou ze stran právní následky (jedná se o tzv. invitatio ad offerendum). Tuto problematiku si podrobně přiblížíme v kapitolách 5.1.1 a 5.1.2 pro české a v kapitole 8.2 pro německé právo.
30
5 Právní úprava e-aukcí v ČR 5.1 Základní právní předpisy V této práci jsem se již několikrát zmínila, že aukce, na rozdíl od dražeb, nemají žádný svůj zvláštní zákon (zákon o aukcích, zákon o elektronických aukcích atp.) a tak jsme jakožto účastníci nuceni se často spoléhat pouze na obecné úpravy obchodního a občanského zákoníku. Podívejme se teď tedy společně na přehled právních předpisů, které u nás elektronické aukce upravují. Obecné náležitosti aukcí samozřejmě upravují zákony č.. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 40/1956 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.
5.1.1 Obchodní zákoník V prvním uvedeném nás nejvíce budou zajímat paragrafy 276 – 288, týkající se veřejného návrhu, výzvy k podávání návrhů a veřejné obchodní soutěže: § 276 (1) Projev vůle, kterým se navrhovatel obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy, je veřejným návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "veřejný návrh"), jestliže obsah odpovídá § 269. (2) Podnět k uzavření smlouvy, který nemá náležitosti uvedené v odstavci 1, se považuje pouze za výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy. § 277 Veřejný návrh lze odvolat, jestliže navrhovatel odvolání oznámí před přijetím veřejného návrhu způsobem, kterým byl veřejný návrh zveřejněn. § 278 Na základě veřejného návrhu je smlouva uzavřena s osobou, která v souladu s obsahem veřejného návrhu a ve lhůtě v něm stanovené, jinak ve lhůtě přiměřené, nejdříve navrhovateli oznámí, že návrh přijímá, a navrhovatel jí uzavření smlouvy potvrdí. Přijme-li veřejný návrh současně několik osob, může navrhovatel zvolit, kterému příjemci uzavření smlouvy potvrdí.
31
§ 279 (1) Uzavření smlouvy je navrhovatel povinen potvrdit příjemci bez zbytečného odkladu po té kdy mu došlo přijetí návrhu podle § 278. (2) Jestliže navrhovatel potvrdí příjemci uzavření smlouvy později, než stanoví odstavec 1, smlouva nevznikne, odmítne-li příjemce uzavření smlouvy a zprávu o tom zašle navrhovateli bez zbytečného odkladu po té, kdy mu došlo opožděné potvrzení navrhovatele o uzavření smlouvy. § 280 Stanoví-li to výslovně veřejný návrh, je smlouva uzavřena se všemi osobami, které veřejný návrh přijali ve lhůtě v něm určené. Pokud bychom si měli shrnout tuto právní úpravu a konkrétně ji implementovat do světa elektronických aukcí, pak lze jasně říci, že projevem vůle navrhovatele = zadavatele aukce – je především výběr smluvního partnera a následné uzavření smlouvy. Hledání smluvního partnera může probíhat dvěma způsoby – pomocí veřejného návrhu a výzvy k podání návrhů. Nejvíce omezující pro zadavatele i účastníky aukce je právě veřejný návrh. Na druhou stranu díky své striktní úpravě zase přináší do „vztahu“ zadavatel – účastník nejvíce právní jistoty. Podstatou veřejného návrhu je, že zadavatel stanoví podle §269 obchodního zákoníku konečnou podobu smlouvy včetně všech podstatných náležitostí. Pokud bychom se podívali na nejtradičnější nákupní aukci, pak toto znamená, že zadavatel musí stanovit konečnou podobu kupní smlouvy a to včetně kupní ceny (příp. způsobu jejího pozdějšího určení). Smlouvu pak zadavatel obvykle uzavírá s uživatelem, který tento návrh akceptuje jako první, příp. pokud tak sám určí, s více účastníky podle pořadí jejich akceptací. Veřejný návrh může být učiněn pouze neurčenému okruhu zájemců a zadavatelem aukce odvolán pouze pokud ještě nedošlo k jeho akceptaci. Jak Mikšovský, tak Mokrý se ve svých textech zmiňují, že „s aplikací této úpravy se často nesetkáme“ 28 a „tento způsob se v případě e-aukcí v praxi příliš nevyužívá“ 29, bohužel
28
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 46. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s
r.o., 2009. 144 s.
32
s tímto tvrzením rozhodně nemohu souhlasit. V praxi tuto situaci můžeme vídat poměrně velmi často - jedná se konkrétně o tlačítko „Kup teď!“ nebo jeho anglickou obdobu „Buy it now!“, které se stávají zejména pro prodejce-podnikatele stále oblíbenější. V tomto případě jsou stanoveny všechny podmínky, včetně konečné kupní ceny a předmět získá uživatel, který jako první akceptuje tuto cenu. Některé aukční servery (www.aukro.cz) dokonce podporují i několikanásobou akceptaci. Uživatel jednoduše akceptuje aukční nabídku pomocí ceny Kup teď!, ale aukce běží dál, dokud neuplyne lhůta pro akceptaci nebo není vyčerpán počet položek v nabídce. Aukce v těchto případech může probíhat jako klasická aukce s přihazováním a zároveň jako Kup teď!, tzn., že uživatelé přihazují, dokud neuplyne doba pro podávání nabídek nebo dokud některý z nich neakceptuje cenu Kup teď!. Druhou možností je, že aukce bude probíhat pouze jako veřejný návrh (tedy pouze jako systém Kup teď!), který bude časově omezený.
Obr. 2 Příklad veřejného návrhu na uzavření kupní smlouvy s možností několikanásobné akceptace. Zdroj: www.aukro.cz
29
MOKRÝ, Lukáš. Právní povaha e-aukce. [online]. 2006-11-07, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/pravni-povaha-e-aukce
33
V druhém případě – výzvy k podání návrhů na uzavření smlouvy, je pak právní úprava poněkud „benevolentnější“. V tomto případě se zadavatel může obracet jak na neurčitý, tak i na určitý okruh zájemců. Stejně tak tu není ani dána podmínka pro určení konečné podoby smlouvy, po zadavateli je pouze vyžadováno, aby dostatečně jasně určil předmět závazkového vztahu. Účastníci aukce jsou pak vyzváni, aby podávali své návrhy pouze do určitých částí smlouvy. Záměrně zmiňuji množné číslo, neboť výběr nejvhodnějšího smluvního partnera nemusí být nutně vždy postaven na jediném kritériu. Kupříkladu u reverzních aukcí velmi často nalezneme situace, kde účastníci dávají své návrhy co do ceny, dodacích a platebních podmínek, záruk aj. Nicméně u klasických aukčních serverů typu aukro.cz či eBum.cz se obvykle setkáváme pouze se situací, kdy účastníci podávají své návrhy pouze co do ceny. U výzvy k podávání návrhů však neexistuje vázanost účastníků aukce návrhem, což může v konečném důsledku způsobit, že vybraný účastník nebude mít zájem smlouvu uzavřít a proto je pro zadavatele aukce nutné při vyhlašování pamatovat i na toto. Jak se zmiňuje pan Mikšovský
30
spekulativní nabídky především u milionových kontraktů, které zajistí
některému účastníku získání kontraktu a jeho následné oddalování za účelem snížení ceny původní ceny, jsou vcelku běžnou záležitostí. Poslední situace, která může z hlediska zmíněného právního předpisu ve světě internetových aukcí nastat je pak veřejná obchodní soutěž (nebo obchodní veřejná soutěž – zákon zmiňuje oba pojmy, viz §281 a §282). § 281 Kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž (dále jen "vyhlašovatel") o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy (obchodní veřejná soutěž), činí tím výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"). § 282 (1) K vyhlášení veřejné obchodní soutěže (dále jen "soutěž") se vyžaduje, aby byly písemně obecným způsobem vymezeny předmět požadovaného závazku a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž navrhovatel trvá, určen způsob podávání návrhů, stanovena lhůta, do které lze návrhy podávat, a lhůta pro oznámení vybraného návrhu (dále jen "podmínky soutěže").
30
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 44-45. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s.
34
(2) Obsah podmínek soutěže musí být vhodným způsobem uveřejněn. § 283 Vyhlašovatel nemůže uveřejněné podmínky soutěže měnit nebo soutěž zrušit, ledaže si toto právo v uveřejněných podmínkách soutěže vyhradil a změnu nebo zrušení uveřejnil způsobem, kterým vyhlásil podmínky soutěže. § 284 (1) Návrh lze zahrnout do soutěže jen, když jeho obsah odpovídá uveřejněným podmínkám soutěže. Od podmínek soutěže se návrh může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštějí. (2) Do soutěže nelze zahrnout návrh, který byl předložen po lhůtě stanovené v podmínkách soutěže. (3) Navrhovatelé mají nárok na náhradu nákladů spojených s účastí na soutěži, jen když ji toto právo přiznávají podmínky soutěže. § 285 (1) Předložený návrh nelze odvolat po uplynutí lhůty stanovené v podmínkách soutěže pro předkládání návrhů, ledaže podmínky soutěže přiznávají navrhovatelům právo návrh odvolat i po uplynutí této lhůty. Podmínky soutěže mohou stanovit, že návrh nelze odvolat již po jeho předložení. (2) Návrh lze měnit nebo doplňovat jen v době, kdy podle odstavce 1 lze návrh odvolat, ledaže jde pouze o opravu chyb vzniklých při vyhotovování návrhu a podmínky soutěže tuto opravu nevylučují. Návrh lze měnit nebo doplňovat i v případech stanovených v podmínkách soutěže. § 286 (1) Vyhlašovatel vybere nejvhodnější z předložených návrhů a oznámí jeho přijetí způsobem a ve lhůtě, jež stanoví podmínky soutěže. (2) Není-li v podmínkách soutěže stanoven způsob výběru nejvhodnějšího návrhu, je vyhlašovatel oprávněn vybrat si návrh, který mu nejlépe vyhovuje. § 287
35
(1) Vyhlašovatel je povinen přijmout návrh, který byl vybrán způsobem uvedeným v § 286. Sdělí-li vyhlašovatel přijetí návrhu po lhůtě stanovené v podmínkách soutěže, smlouva nevznikne, jestliže vybraný účastník soutěže sdělí vyhlašovateli bez zbytečného odkladu po dojití sdělení o přijetí návrhu, že odmítá smlouvu uzavřít. (2) Vyhlašovatel je oprávněn odmítnou všechny předložené návrhy, jestliže si toto právo vyhradil v podmínkách soutěže. § 288 Vyhlašovatel je povinen bez zbytečného odkladu po ukončení soutěže vyrozumět účastníky soutěže, kteří v soutěži neuspěli, že jejich návrhy byly odmítnuty. U veřejné obchodní soutěže pak zadavatel vyzývá neurčitý okruh osob a obdobně jako u výzvy k podání návrhů stanoví pouze některé podmínky smlouvy (opět je nutné dbát na dostatečné určení závazkového vztahu) a vyzve účastníky aukce k podávání svých návrhů pouze do určitých částí smlouvy (cena, dodací podmínky, platební podmínky aj.). Z ustanovení § 285 je zřejmé, že účastníci jsou svými návrhy vázáni od konce lhůty pro předkládání návrhů do akceptace některého návrhu zadavatelem, ledaže nestanovil ve svých podmínkách něco jiného. Stejně tak platí, že zadavatel musí přijmout nabídku, která je co do kritérií jeho výběru nejvýhodnější, ovšem i zde je možnost v podmínkách soutěže stanovit, že nemusí být přijata žádná z nabídek účastníků. Pokud se aukce řídí tímto režimem, obvykle se do ní nezapojují spekulanti. Je to z důvodu toho, neboť na rozdíl od výzvy k podání návrhů, kde vázanost návrhem účastníka neexistuje, zde je možné ono uzavření smlouvy na účastníkovi soudně vynutit. Nicméně tento postup klade vysoké nároky právě na zadavatele aukce, který musí precizně stanovit podmínky účasti na aukci31.
5.1.2 Občanský zákoník Další obecné náležitosti aukcí a elektronických aukcí nalezneme v zákoně č. 40/1956 Sb., občanském zákoníku ve znění pozdějších předpisů, kde se opíráme především o paragrafy 43a – 45 týkající se obecných náležitostí učinění návrhu a jeho akceptace a §847 –
31
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 44-45. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s.; MOKRÝ, Lukáš. Právní povaha e-aukce. [online]. 2006-11-07, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/pravni-povaha-e-aukce
36
849 o veřejné soutěži. Tuto úpravu použijeme především na klasické C2C aukce, na B2C aukce se obvykle využívá spíše zákoníku obchodního.
5.1.2.1 Návrh na uzavření smlouvy § 43a (1) Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. (2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i když je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem. (3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osobě, které je určeno dříve, než tato osoba odeslala přijetí návrhu. (4) Návrh nemůže být odvolán a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost. § 43b (1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí, b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. (2) Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z jeho obsahu vyplývá něco jiného. (3) Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v dopisu od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředky umožňujícími okamžité sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy návrh dojde osobě, které je určen. 37
§ 43c (1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. (2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. (3) Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a to ústně nebo odesláním zprávy. (4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřuje přijetí návrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došly navrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem, má pozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrh za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu. § 44 (1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. (2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy. (3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou. § 45 (1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. (2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel použil nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje se podle ustanovení o omylu (§ 49a).
38
Jak vidíme, úprava je velmi podobná úpravě veřejného návrhu na uzavření smlouvy v OBZ. Stejně jako v ní je i zde podmínka určitosti návrhu a také podmínka být vázán návrhem v případě akceptace. Zákon ovšem připouští možnost odvolání návrhu v případě, kdy je toto odvolání učiněno dříve, než dojde k vlastní akceptaci návrhu, v oblasti online aukcí by to bylo jednoduchým zrušením probíhající aukce. Obdobně jako u veřejného návrhu i zde nám vlastně vzniká situace, kdy zadavatel aukce zveřejní smlouvu v konečné podobě, tzn. i včetně ceny. Tu pak uzavírá s účastníkem, který tento návrh akceptuje jako první, případně i s dalšími podle pořadí jejich akceptací. P. Mikšovský zmiňuje ve svém textu také problematiku určitosti návrhu především s ohledem na kupní cenu a uvádí zde příklady dvou soudních rozhodnutí – podle obchodního a občanského zákoníku 32 . Zatímco v rozhodnutí ze dne 28.1.2002 33 postačila k určení kupní ceny podle obchodního zákoníku klauzule „do 50 000Kč plus DPH“, u druhého citovaného případu ze dne 28.1.200334 pak soud rozhodl, že cena musí být oběma smluvním stranám zcela jasná již v momentě uzavření smlouvy a nemůže být určena dodatečně (například znaleckým posudkem vypracovaným až po uzavření smlouvy). Pokud tedy vše výše uvedené aplikujeme na klasický model e-aukce, zjistíme, že jediný typ aukce, který je takto možné provozovat, jsou aukce typu Kup teď!. U klasických e-aukcí by totiž návrh nebyl dostatečně určitý s ohledem na určení kupní ceny, neboť ta se vlivem přihazování jednotlivých účastníků v průběhu aukce mění.
5.1.2.1.1 Problematika adresnosti návrhu ve vztahu k i-aukcím Problémem této úpravy také je, že je nutné, aby byl návrh směřován určitým osobám. Právě adresnost návrhu může v internetových aukcích činit velké problémy. Pokud bychom se podívali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 200935, který se sice nezabýval přímo
32
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 53-54. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s
33 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2007 sp. zn.: 33 Odo 533/2005 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=37341&searchstr=33+Odo+533%2F2005 34
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2003 sp. zn.: 22 Cdo 1625/2002 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=10725&searchstr=22+Cdo+1625%2F2002 35
Roszudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, ze dne 30. 10. 2009 [online]. [cit 2010-01-24].
Dostupné z WWW: http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=52651&searchstr=33+Cdo+3210%2F2007
39
internetovou aukcí, avšak zkoumal mj., zda návrh na uzavření cestovní smlouvy učiněný elektronicky je možné považovat za dostatečně adresný, zjistíme, že Nejvyšší soud se k tomuto stanovisku nepřiklonil36. Jistěže je možné, aby zadavatel aukce zpřístupnil i-aukci pouze omezenému počtu uživatelů, které sám před jejím počátkem kontaktuje například prostřednictvím e-mailu – v tomto případě by se bezpochyby jednalo o návrh dostatečně adresný a učiněním vítězného přihození by byla platně uzavřena kupní smlouva. Nicméně s tímto postupem se na aukčních portálech typu eBay či aukro setkáme opravdu jen málo. Modelovou situaci můžeme vidět na následujícím obrázku. Prodávající není stejně jako kupující podnikatelem37.
Obr. 3 Aukce podle občanského zákoníku. Zdroj: http://www.aukro.cz/item977574642_977574642.html
36
„Formulář vystavený na webových stánkách žalobkyně nevyhovuje požadavku adresnosti návrhu na uzavření smlouvy
podle § 43a odst. 1 obč. zák., neboť není určen (adresován) konkrétní osobě (osobám), a nesplňuje ani požadavek písemnosti právního úkonu učiněného elektronickými prostředky…“ 37 Posuzováno pouze podle počtu uzavřených obchodů prostřednictvím portálu www.aukro.cz: Uživatel Mikesek007: 2 jako prodejce, 14 jako kupující; Uživatel tomnemcik 0 jako prodejce, 17 jako kupující. Ani jeden ze jmenovaných není registrován jako „prodejce“
40
Tento návrh nebyl zcela nepochybně směřován určitým osobám, tudíž na něj nelze vztáhnout ustanovení § 43a a násl. OZ. Zveřejnění nabídky ze strany uživatele Mikesek007 tedy bylo prostým invitatio ad offerendum, tedy výzvou k předkládání nabídek. Uživatel tomnemcik pak vítězným přihozením neuzavřel kupní smlouvu, ale pouze podal svou nabídku, kterou Mikesek007 mohl, ale také nemusel akceptovat. Pokud tedy přihlédneme k běžné praxi, smlouva vznikla platně až v momentě, kdy Mikesek007 kontaktoval tomnemcika prostřednictvím e-mailu, aby mu tak potvrdil jeho vítězství v aukci, neboť tímto momentem došlo k vlastní akceptaci nabídky učiněné uživatelem tomnemcik. Pro mě osobně by ve vztahu k adresnosti a internetovým aukcím bylo velmi zajímavým rozhodnutí soudu, pokud by návrh kupní smlouvy podle § 43a a násl. OZ byl směřován určitému, předem specifikovanému okruhu osob – na aukčním serveru například pouze ověřeným kupujícím, kteří mají více než 98% kladných hodnocení a jsou registrování déle než 6 měsíců. Zákon totiž obsahuje pouze vágní ustanovení, které klade podmínku na „určité“ osoby (jednu či více), nicméně neukládá zadavateli výslovně povinnost vědět předem, jakému počtu zájemců svou nabídku předloží, stejně jako neukládá povinnost znát předem jejich identitu, kterou se ostatně na aukčních serverech vždy dozvídáme až po samotném skončení aukce, kdy provozovatel portálu zpřístupní oběma stranám jména a adresy. Ačkoli si myslím, že by v tomto případě soud adresnost posuzoval obdobně jako v případě výše zmíněné cestovní smlouvy, a návrh by shledal nedostatečně adresným především s ohledem na fakt, že tímto způsobem by bylo možno nastavit specifikační kritéria tak, aby nebyla v žádném případě omezující (všichni uživatelé, všichni návštěvníci atp.), bylo by jistě zajímavé sledovat odůvodnění a bližší vymezení termínu „určitých osob“ s ohledem na znalost jejich počtu a identity před učiněním návrhu.
5.1.2.2 Veřejná soutěž Občanský zákoník má však ještě obdobně jako obchodní zákoník část věnovanou veřejným soutěžím, kterou je možné aplikovat na elektronické aukce, ačkoli je tato aplikace poměrně volná, jak píše p. Mikšovský, cituji38: „Pojetí veřejné soutěže v občanskoprávní úpravě, …, pamatuje zejména na soutěže, v nichž se vítězům rozdávají ceny (věcné, peněžité, apod.). Nelze nicméně vyloučit, že se
38
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 51. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s
41
tato ustanovení občanskoprávní úpravy aplikují právě na aukci, kdy se také jedná o určitý typ soutěže, v níž je „cenou“ pro „vítěze soutěže“ to, že s vybraným účastníkem aukce bude uzavřena smlouva podle podmínek uvedených ve vyhlášení aukce.“ Teď tedy k samotnému znění zákona: § 847 Vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba (dále jen "vyhlašovatel soutěže") veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění. § 848 (1) Vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout ceny vyhlášené veřejnou soutěží těm, kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže určené pro udílení cen. (2) Bylo-li dosaženo výsledku činnosti několika soutěžících, rozdělí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohodě, podle toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel. § 849 (1) Veřejnou soutěž lze odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání se musí provést stejným způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže, nebo jiným stejně účinným způsobem. Na rozdíl od obchodněprávní úpravy musí být u aukcí konaných podle §847 a násl. občanského zákoníku zadavatel tatáž osoba, jako vyhlašovatel. Dalším citelným rozdílem je, že takovéto aukce mohou být uskutečněny pouze na určité dílo nebo výkon – což implicitně předpokládá uzavření pouze určitých smluvních typů, z nichž kupní smlouva je zcela vyloučena. Obdobně jako v předchozích případech, i zde je nutno před začátkem aukce přesně vymezit, jaký typ smlouvy bude po skončení aukce s výhercem uzavřen a dostatečně určit předmět závazkového vztahu.
42
5.1.3 Zákon o veřejných zakázkách Posledním právním předpisem, který se zabývá obecnými aspekty elektronických aukcí je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně nalezneme především definici pojmu elektronická aukce a to v § 17 písm. c (blíže viz výše): „Pro účely tohoto zákona se elektronickou aukcí rozumí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje
sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich
hodnocení.” Důležitou pro pořádání elektronické aukce je pak především hlava IV tohoto zákona, která se přímo věnuje elektronickým aukcím. Nicméně tato úprava je vzhledem ke svému zaměření aplikovatelná pouze na případy veřejných zakázek, proto se s nimi na běžných aukčních serverech prakticky nesetkáme. Vzhledem k tomu, že tato práce je koncipována na elektronické aukce z oblasti C2C a B2C, nebudu se tu tedy touto úpravou blíže zabývat.
5.1.4 Ostatní předpisy Elektronická aukce stejně jako ostatní otázky elektronického obchodu čítají mnohé další s nimi související otázky. Některých z nich bych se ráda věnovala více, jiným z nich samozřejmě vzhledem k rozsahu této práce nemůže být dán prostor. Uvedu zde tedy pouze výčet právních předpisů, které úzce souvisí s e-aukcemi:
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů
Zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy ve znění pozdějších předpisů
A mnohé jiné 43
6 Právní postavení zadavatelů e-aukcí a vazba na některé oblasti práva V této kapitole bych se ráda věnovala problematice postavení zadavatelů (v drtivé většině případů to budou přímo zadavatelé vystupující v pozici prodejců) z hlediska platné právní úpravy. V elektronických aukcích můžeme najít samozřejmě různé typy prodávajících, mohou to být samozřejmě běžní lidé – fyzické osoby, nepodnikatelé, kteří se občas jen potřebují zbavit staré věci, nebo prodat něco, co se jim v domácnosti prostě nehodí. Dalším typem jsou podnikatelé, kteří internetové aukce používají jako nové médium pro oslovení zákazníků. A pak tu máme poslední skupinu, do které patří osoby, které sice provozují podnikatelskou činnost, ale aby se vyhnuli povinnostem, které zákon podnikatelům stanovuje, vystupují v pozici nepodnikatele (do této skupiny samozřejmě řadím i ty, kteří to údajně nečiní záměrně, ale pouze z neznalosti zákona). Takovéto jednání má pro ně mnohé výhody nejsou nuceni přiznávat spotřebitelům stejná práva jako podnikatelé, nevztahuje se na ně informační povinnost vůči úřadům a v neposlední řadě také nevedou účetnictví. Právě v souvislosti se zdaněním příjmů proběhlo na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 médii několik kauz, jež se právě zabývaly postihem takovýchto „nepoctivců“ ze strany finančních úřadů.
6.1 Vymezení podnikatele v e-aukci Rozlišení jednotlivých skupin není zase tak těžké. Některé podnikající nepodnikatele lze odhalit už jen zběžným pohledem na jejich nabídku. Pro příklad uvedu aukční server www.mimiaukce.cz, který se specializuje především na nastávající a současné maminky, z nichž mnohé se rozhodly si při mateřské přivydělat a tak nakupují zboží v zahraničí a obratem jej nabízejí u nás prostřednictvím e-aukcí. Jejich nabídka pak v podstatě představuje zcela okopírovaný katalog zahraničního (obvykle německého či britského) prodejce. V těchto případech je patrné, že u prodávajícího se nejedná o nahodilou činnost, ale o soustavné nákupy a prodeje zboží a hlavní motivací pro prodávající je bezpochyby zisk. Tímto způsobem však dochází k naplnění definice podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 o Sb., obchodního zákoníku, kde je uvedeno, že se jedná o „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“.
44
Je pravdou, že prozatím nemáme příslušná soudní rozhodnutí týkající se určení podnikání prostřednictvím e-aukcí (ačkoli si myslím, že se to v nejbližší době změní právě v souvislosti s oněmi zmiňovanými kauzami), nicméně dá se předpokládat, že obdobně jako při rozhodování německých soudů, tak i ty naše se opřou především o předpoklad, zda daná osoba provozovala svou prodejní činnost prostřednictvím e-aukce soustavně a za účelem dosažení zisku. P. Otevřel ve svém článku O podnikání nepodnikatelů v rámci e-aukcí39 udává jako příklad takovéhoto rozhodnutí, rozsudek Oberlandsgericht Zweibrücken z 28. června 200740, který řešil otázku prodávajícího, který nabízel mobilní telefony a příslušenství prostřednictvím aukčního serveru eBay, a přitom neuváděl své jméno, adresu ani poučení pro spotřebitele o možnosti odstoupit od kupní smlouvy. Žalobce, který byl podnikatelem se zaměřením na stejný druh zboží, se samozřejmě cítil jeho jednáním poškozen, neboť on všechna tato omezení musel dodržovat a proto celou věc podal k soudu. Ten byl nucen nejprve rozhodnout, zda takovýto prodej prostřednictvím eBay lze považovat za podnikání ve smyslu § 14 odst. 1 BGB, aby bylo vůbec možné posoudit, zda prodávajícího lze vůbec žalovat. Při rozhodování se soud nižšího stupně (LG Frankenthal) opřel o několik základních ukazatelů a rozhodl ve prospěch žalobce. Hlavním z těchto ukazatelů samozřejmě bylo to, že žalovaný byl na aukčním serveru registrován jako „PowerSeller“, tzn., že z pohledu společnosti eBay byl považován za profesionálního prodejce (pozn. prokázání opaku je na prodávajícím), neboť takovýto prodejci musí splnit několik základních kritérií41: •
Průměrné hodnocení minimálně 4,00 v každém ze čtyř detailních podrobných zákaznických hodnocení (v průběhu posledních 12 měsíců)
•
39
Minimálně 100 hodnocení, z nichž alespoň 98% je pozitivních
OTEVŘEL, Petr. O podnikání nepodnikatelů v rámci e-aukcí [online]. 2007-10-31, [cit 2009-02-18].
Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/o-podnikani-nepodnikatelu-v-ramci-e-aukci. 40
Rozsudek vrchního zemského soudu v Zweibrücken z 28.06.2007 4 U 210/06 03 [online]. [cit 2009-02-18].
Dostupný z WWW http://medien-internet-und-recht.de/pdf/VT_MIR_2007_277.pdf 41
Výčet není kompletní; Převzato z http://powerseller.ebay.de/pub/criteria
45
•
Vykazuje splnění minimálního obratu nebo minimálního počtu prodaných kusů podle tabulek pro PowerSeller
•
Sídlo v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku Pro představu zde uvádím současné požadavky na minimální obrat PowerSellerů, tyto
samozřejmě byly v době posuzování případu nižší.
Obr. 4 Minimální požadavky na jednotlivé typy PowerSellerů pro eBay.de k 10.4.2010
OLG Zweibrücken pak ve svém rozhodnutí zdůraznil, že označení PowerSeller může být pouze pomůckou, ale hlavním pro posouzení by se mělo stát, zda se jedná či nejedná o podnikatelskou činnost jako takovou. Jak zdůrazňuje P. Otevřel42: „Samozřejmě v prvé řadě hraje roli množství realizovaných obchodů (aukcí) a dosažený obrat. Další indicií je to, zda je prodáváno zboží stejného druhu, zda jde převážně o zboží nové (nepoužité). Svou roli rovněž hraje to, zda jsou používány reklamní slogany a zda prezentace zboží vzbuzuje pocit, že jde o profesionálního provozovatele obchodu. Uvedené indicie však ještě samy o sobě neznamenají, že jde o výkon podnikání. Podstatné podle soudu je to, zda se u dotyčného prodejce jedná o systematickou a plánovanou činnost, která směřuje k uzavření velkého množství obchodů. O podnikatelskou činnost se tedy nejedná např. tehdy, když někdo ruší knihovnu a nabídne k prodeji 150 ks knih.“ V tomto případě tedy OLG rozhodl stejně jako soud nižšího stupně, tedy že se zcela nepochybně jednalo o podnikatelskou činnost, především s ohledem na fakt, že v období od
42
OTEVŘEL, Petr. O podnikání nepodnikatelů v rámci e-aukcí [online]. 2007-10-31, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/o-podnikani-nepodnikatelu-v-ramci-e-aukci.
46
17. srpna do 10. září 2006 žalovaný realizoval celkem 42 aukcí nových i použitých mobilních
telefonů a jejich příslušenství. K rozhodnutí také přispělo, že sám žalovaný se 9. listopadu 2006 registroval jako živnostník provozující tuto činnost.43
6.2 Vztah k ochraně spotřebitele Nedílnou součástí e-commerce je samozřejmě i ochrana spotřebitele. Spotřebiteli jsou přiznána jeho práva pouze za předpokladu, že prodávajícím je osoba vystupující v pozici podnikatele a kupujícím osoba fyzická nejednající v rámci své podnikatelské činnosti. V těchto případech pak aplikujeme obecnou úpravu distančních smluv obsaženou v §§ 51a 65 občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava se zabývá okolnostmi uzavírání smluv mimo provozovny podnikatele a mj. také smluv uzavřených pomocí prostředků komunikace na dálku. Text předpisu ukládá v § 53 odst. 4 podnikatelům informační povinnost vůči spotřebitelům s tím, že spotřebitel musí mít v dostatečném předstihu (nejpozději v momentě uzavření smlouvy) přístup k následujícím informacím: a) obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování, c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb, d) cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány, e) náklady na dodání, f) způsob platby, dodání nebo plnění, g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 8, h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku, i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.
43
Rozsudek vrchního zemského soudu v Zweibrücken z 28.06.2007 4 U 210/06 03 [online]. [cit 2009-02-18].
Dostupný z WWW http://medien-internet-und-recht.de/pdf/VT_MIR_2007_277.pdf
47
Abych zde demonstrovala názorný příklad toho, jak může tato informační povinnost vypadat u jedné takové podnikající maminky, vybrala jsem si uživatelku Laďku na aukčním serveru mimiaukce.cz44:
Obr. 5 Informační povinnost podle § 53 odst. 4, zdroj: uživatelka Laďka, www.mimiaukce.cz; stav k 30.11. 2009
44
Je pravdou, že nejsem schopna zcela přesně určit, zda se v jejím případě jedná či nejedná o podnikání, neboť k dostatečným údajům pro posouzení mi z mého titulu ani nemůže být poskytnut přístup, nicméně je zde právě ona indicie, že zmiňovaná paní Laďka má ve své aukční nabídce převážnou část katalogu jednoho německého e-shopu. Dá se tedy předpokládat, že zboží nakupuje v Německu a pak jej obratem prostřednictvím aukce prodává u nás.
48
Na první pohled je vidět, že v podmínkách chybí i tak zcela základní informace jako je údaj o tom, s kým budu vlastně kupní smlouvu uzavírat, stejně jako její adresa. Jako kontaktní údaj je dostupný pouze e-mail uživatelky. V podmínkách pak nenalezneme kromě ujištění, že zboží zasílá i na Slovensko, žádné informace o cenách za dopravu. U platebních podmínek si pouze dovozuji, že je možná jedině platba předem převodem na účet. Bohužel takovýchto „obchodních podmínek“ nalezneme na uvedeném serveru (a stejně tak na mnohých jiných) nespočet, ač jejich počet po zmiňovaných kauzách s krácením daní rapidně poklesl.
6.2.1 Internetová aukce a právo odstoupit od kupní smlouvy To, co většinu spotřebitelů ale obvykle zajímá více než informační povinnost prodejce, je jejich právo na odstoupení od kupní smlouvy. České soudy se na rozdíl od těch německých prozatím nemusely zabývat otázkou, zda se na situaci elektronických aukcí dá aplikovat úprava spotřebitelských smluv podle občanského zákoníku. Zmíním zde tedy případ VIII ZR 375/03 z 3. listopadu 200445, zde se BGH zabýval sporem podnikatele obchodujícího se zlatými a stříbrnými šperky, který 7. září 2002 zveřejnil na německém aukčním serveru eBay nabídku diamantového náramku. Jako vyvolávací cenu stanovil 1 € a dobu, po kterou mohou zájemci podávat své nabídky, 7 dní. O týden později pak za zmíněný náramek žalovaný nabídl cenu 252,51 € a společně s prodávajícím uzavřel kupní smlouvu. Žalovaný ovšem odmítl náramek odebrat a kupní cenu uhradit s odvoláním na možnost spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy uzavřené na dálku. Žalobce se naproti tomu domníval, že pokud aukční server používá pojmy jako „dražba“ a „vydražení“ jedná se o dražbu ve smyslu §156 BGB a možnost odstoupení se ve smyslu §312d odst. 4 č. 5 BGB, který říká: „Pokud není stanoveno jinak, právo na odstoupení od smlouvy uzavřené pomocí prostředků komunikace na dálku nevzniká, byla-li smlouva uzavřena formou dražby podle § 156“, nepoužije vůbec. Vymáhal tedy dodržení kupní smlouvy soudně a žádal zaplacení 263,51 € (včetně poštovného). Jeho žádost však byla zamítnuta jak okresním soudem v Rosenheimu, tak při odvolání k zemskému soudu v Trausteinu. Shodně jako soudy nižších stupňů, tak i spolkový soud musel řešit otázku, zda elektronickou aukci lze považovat za dražbu ve smyslu
45
Rozsudek Spolkového soudního dvora z 03.11.2004 VIII ZR 375/03 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný
z WWW: http://www.jurpc.de/rechtspr/20040281.htm
49
§156 BGB. BGH tuto domněnku jednoznačně vyvrátil s tím, že v rámci této elektronické aukce vítězný příhoz nepředstavuje klasické dražební „přiklepnutí“, kdy smlouva vzniká přímo tímto úkonem. S ohledem na toto, tedy nemohla být připuštěna výjimka z možnosti spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy. A jak by celou situaci řešily české soudy? Zřejmě velmi podobně. Jak jsem se již v této práci zmiňovala, aukci, potažmo elektronickou aukci, nelze považovat za dražbu ve smyslu § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách. Z toho velmi jasně vyplývá, že se na ně ani nemůže vztahovat výjimka podle § 54 písm. e) občanského zákoníku: „Ustanovení o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 9 a § 53a se nevztahují na smlouvy uzavírané na základě dražeb“. Učiněním vítězného přihození v elektronické aukci tedy spotřebitel akceptuje kupní smlouvu dodavatele a to zcela nepochybně pomocí prostředku komunikace na dálku (internetu). Není zde tedy důvod, proč by mu nemělo být přiznáno právo na odstoupení od kupní smlouvy. Toto zároveň znamená povinnost dodavatelů nabízejících své zboží a služby v eaukcích informovat spotřebitele o jeho právech v souladu s § 53 odst. 4 písm. g) občanského zákoníku. Pokud tuto povinnost nesplní nejpozději v momentě uzavření smlouvy, prodlužuje se pak 14denní lhůta na 3 měsíce od převzetí plnění. V této prodloužené lhůtě lze však spotřebitele poučit o jeho právu dodatečně a v tomto případě 3měsíční lhůta končí a počíná běžet nová lhůta 14denní.
6.3 Nekalosoutěžní aspekty internetových aukcí Že se elektronické aukce velmi úzce dotýkají i hospodářské soutěže jsme si ukázali již v případu prodejce mobilních telefonů46, který získával výhodu proti svým konkurentům tím, že vystupoval v roli nepodnikatele, ačkoli podnikatelem bezesporu byl. Nicméně nekalosoutěžního jednání se podle § 44 obchodního zákoníku nemusí dopouštět pouze podnikatelé, ale jsou to obecně soutěžitelé. Soutěžitelem pak podle § 41 OBZ rozumíme jak osobu právnickou, tak fyzickou a to i v případě, kdy nevystupují jako podnikatelé. Znamená
46
Rozsudek vrchního zemského soudu v Zweibrücken z 28.06.2007 4 U 210/06 03 [online]. [cit 2009-0218]. Dostupný z WWW http://medien-internet-und-recht.de/pdf/VT_MIR_2007_277.pdf
50
to tedy, že profesionální prodejci v internetových aukcích se mohou bránit i vůči nepodnikatelům. Příkladmý výčet nekalosoutěžních praktik nalezneme samozřejmě v § 44 odst. 2. S některými z nich se v internetových aukcích obvykle nesetkáme (podplácení, zlehčování) s jinými naopak velmi často (klamavá reklama, klamavé označování či parazitování na pověsti). Ke klamavé reklamě jako aspektu nekalosoutěžního jednání se vrátím ještě u aukcí s nákupem příhozů, pro něž je toto jednání v podstatě specifické.
6.3.1 Vztah k ochranným známkám Velmi často se budeme v internetových aukcích setkávat například s padělaným zbožím či imitacemi. Můžeme na ně narazit prakticky ve všech odvětvích – elektronika, kosmetika, oblečení, léky aj. Lenka Hanušová z aukčního portálu aukro.cz v rozhovoru pro server idnes.cz konstatovala, že v rámci Programu pro ochranu práv celkem zrušili v roce 2008 více než 18 000 aukcí, v nichž bylo podezření, že se jedná o prodej právě padělaného zboží.47 Ochranné známky však mají velmi úzkou vazbu na nekalosoutěžní jednání. Poškozený se totiž může domáhat nápravy jak z titulu nekalé soutěže, tak podle obecných nároků na náhradu škody. Z hlediska ochranných známek můžeme v nekalosoutěžním jednání rozlišit dvě možnosti: vyvolání nebezpečí záměny (padělky) nebo parazitování na pověsti (imitace). K prvnímu, v nedávné době také aukčním světem obletělo několik případů, v nichž se francouzská společnost L’Oréal soudila s portálem eBay, jednalo se o sérii několika sporů v různých zemích Evropy (Belgie, Francie, Británie aj.) Nejposlednějším je pak spor z května roku 200948, kdy L’Oréal podala na eBay žalobu proto, že na jejích stránkách byly opakovaně nabízeny produkty společnosti L’Oréal, které pocházely ze zemí mimo EHP a také samozřejmě produkty, které byly padělky. L’Oréal po eBay žádala, aby výrobky, jež se prodávají na jejich stránkách, podléhaly kontrole a tím bylo zamezeno prodeji padělaného
47
NÝVLT, Václav. Falešná sluchátka v českých aukcích. Podrobné srovnání originálu s padělkem [online]. 2009-03-25 [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://technet.idnes.cz/falesna-sluchatka-v-ceskych-aukcichpodrobne-srovnani-originalu-s-padelkem-162-/tec_audio.asp?c=A090324_182549_tec_audio_NYV 48
Rozsudek High Court of Justice v Londýně z 22.05.2009, L'Oréal vs. eBay [2009] EWHC 1094 (Ch) [online].
[cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.bailii.org/ew/cases/EWHC/Ch/2009/1094.html
51
zboží. eBay se samozřejmě zřekla jakékoli odpovědnosti s tím, že za vymáhání práv souvisejících se značkou zodpovídá především sama L’Oréal. V tomto konkrétním případě soudce Arnold prohlásil49, že co se týče falsifikátů… „… V systému a podmínkách společnosti eBay není nic, co by napomáhalo nebo snad podporovalo umisťování a prodávání padělaného zboží. Naopak, eBay činí kroky, jimiž se snaží takovýmto aktivitám zabránit, či je minimalizovat. Argument, že by eBay mohl mimo to činit i kroky další, na toto nemá vliv.“ Soudce také navrhl několik kroků, jimiž by eBay mohla napomoci minimalizaci prodeje padělaného zboží, ale zároveň zdůraznil, že předpoklad, že: „… i když je pro eBay možné činit v tomto ohledu více, neznamená to nutně, že je tímto právně vázána.“ Soudce se tak přiklonil na stranu eBay a zamítl nárok L’Oréal na náhradu škody. Ovšem obdobný spor například ve Francii měl zcela opačný výsledek. Stejnou situaci bylo možné pozorovat i u sporu Moet Hennessy Louis Vuitton čí Hermes. Jen velmi krátce tu zmíním poslední, tedy spor Hermes vs. eBay 50 . V červnu 2008 francouzský Tribunal de Grande Instance de Troyes rozhodl, že eBay se dopustil porušení zákona tím, že selhal při sledování pravosti zboží, jež se prodává prostřednictvím jeho portálu, a za toto pochybení mu byla vyměřena náhrada škody ve výši 20 000 €. Co se druhé varianty týče, asi nejznámějším je případ Rolex vs. eBay a Rolex vs. Richardo DE51. V obou sporech šlo v podstatě o totéž, na obou zmíněných aukčních serverech byly nabízeny hodinky, které kopírovaly značku Rolex, ale byly nabízeny výhradně s upozorněním, že se jedná o napodobeniny. Obdobně jako L’oréal chtěl Rolex takovémuto
49 Rozsudek High Court of Justice v Londýně z 22.05.2009, L'Oréal vs. eBay [2009] EWHC 1094 (Ch) [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.bailii.org/ew/cases/EWHC/Ch/2009/1094.html
50
CLAYTON Catherine M., EMHARDT Lucy E.. Outside Counsel : Ironing Out eBay’s Obligations to Brand
Owners [online]. 2008-08-28, [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.gibbonslaw.com/files/1253022291.pdf 51
eBay Liable To Hermes For Sale Of Counterfeit Products [online]. 2008-06-07, [cit 2010-01-24]. Dostupné
z WWW: http://www.theluxechronicles.com/the_luxe_chronicles/2008/06/as-reported-pre.html
52
jednání zabránit a proto zažaloval k odpovědnosti přímo eBay. Nicméně případ stejně jako L’oréal prohrál.
6.4 Rozhodné právo u sporů z internetových aukcí Problematika určení rozhodného práva rozhodně není statická a poměrně často se mění. Před rokem 2003 a zlomovým rozhodnutím ve věci Yahoo! bylo k posouzení rozhodného práva přistupováno striktně teritoriálně. Soudu tedy stačil prostý fakt, že daná internetová stránka je v jeho zemi přístupná, aby spor mohl být posuzován podle práva dané země. Tento přístup ovšem znamenal pro provozovatele internetových aukčních portálů v podstatě neřešitelný problém, neboť dle tohoto hlediska by se jejich stránky musely podřizovat každému právnímu režimu na světě. Dalším zcela zásadním problémem teritoriálního přístupu je, že neřeší situaci, kdy každá ze stran sporu podá žalobu ve svém státě (kde jsou samozřejmě stránky přístupné a tudíž spor by se měl v každém státě řešit rozhodným právem daného státu). Právě jedním z takových je rozhodnutí ve věci LICRA a UEJF vs. Yahoo! (rozhodovaná u francouzského, ale také amerického soudního dvora. Problém vznikl již v roce 2000, kdy se na internetové aukci organizované prostřednictvím portálu www.yahoo.com objevily předměty nacistické éry. S tím ovšem nesouhlasilo hned několik francouzských skupin a tak se obrátili na francouzský soud s žalobou
pro
porušení
R645-1
Code
pénal
(francouzského
trestního
zákoníku)
„ospravedlňováním zločinů proti lidskosti“ a „vystavováním uniforem, insignií a emblémů osoby vinné ze zločinu proti lidskosti“, za což jim podle francouzského práva hrozilo až 5 let ve vězení a finanční pokuta do výše € 45,70052. Soud ve svém odůvodnění především poukazoval na fakt, že systém zná IP adresu přistupujícího počítače a proto může být schopný zabránit mu přístup ke stránce se škodlivým obsahem a proto nařídil společnosti Yahoo!, aby „…podnikla všechny dostupné kroky ke znemožnění veškerých návštěv Yahoo.com za účelem účasti na aukcích nacistických předmětů, stejně jako znemožnila přístup na
52
French court acquits Yahoo! of criminal charges for Nazi sales, [online]. OUT-LAW News 2003-02-12 [cit. 2010-01-24]. Dostupný z WWW: http://www.out-law.com/page-3319
53
jakoukoli jinou stránku či službu, která ospravedlňuje nacizmus či popírá nacistické zločiny.“53 Dále také nařídil zaplatit po 10 000 franků LICRA i UEJF. Yahoo! po zveřejnění výsledku prohlásila, že se ve Francii proti tomuto rozhodnutí odvolávat nebude a sama se obrátila na obvodní soud v San José, který rozhodl v její prospěch54. Soud ve svém odůvodnění především poukázal na to, že francouzské rozhodnutí je zcela v rozporu s prvním dodatkem Ústavy Spojených Států a proto nemůže být v USA vykonatelné. Zákazem stránek Yahoo! pro Francii by došlo i k jejich zákazu pro občany USA, což je ovšem v přímém konfliktu se svobodou slova. Je tedy jasné, že princip teritoriality (přístupnosti www-stránek) bylo nutné razantním způsobem upravit. K tomu došlo v rozhodnutích Hugo Boss (2005) a Google vs. Axa (2007). Ačkoli se v těchto případech nejednalo o internetové aukce, ale o to zda použití názvu společnosti v klíčových slovech je, či není porušením práv k ochranné známce, francouzský soud zde judikoval několik podmínek sloužících k určení rozhodného práva: 1) stránka je aktivně dostupná, tedy umožňuje provedení objednávky, uskutečnění platby on-line apod.; 2) samotný fakt, že stránky jsou ve francouzštině, ještě neznamená, že stránky jsou zaměřeny na frankofonní uživatele. Použitý jazyk může být kritériem a předpokladem vzniku závadného stavu, nikoliv však prostředkem určení pravomoci soudu a rozhodného práva; 3) kritérium místa dodávky zboží - toto místo je snadno určitelné a umožňuje dovodit kritérium následující;
53
Rozsudek Tribunal de grande instance v Paříži z 22. 05. 2000. Ligue contre le racisme et l'antisémitisme et
Union des étudiants juifs de France vs. Yahoo! Inc. et Societe Yahoo! France [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW: http://www.juriscom.net/txt/jurisfr/cti/yauctions20000522.htm 54
Rozsudek United States Court of Appeals, Ninth Circuit z 23.8.2004. Yahoo! Inc., a Delaware Corporation,
Plaintiff-appellee, v. La Ligue Contre Le Racisme et L'antisemitisme, a French Association; L'union Des Etudiants Juifs De France, a French Association, Defendants-appellants 433 F.3d 1199 [online]. [cit 2010-0124]. Dostupný z WWW: http://cases.justia.com/us-court-of-appeals/F3/433/1199/546158/
54
4) kritérium cílových uživatelů - nejlepším vodítkem je v tomto případě doména nejvyšší úrovně (například .fr nebo .cz). To platí i v případě, že uživatel je po vstupu na stránku automaticky přesměrován na stránky pod doménou zahraniční.55 S ohledem na poslední kritérium zmiňuje P. Mališ ve svém článku ještě rozhodnutí Tribunal de grande instance ve věci vysílání reklam na www.ebay.fr, kde v podstatě jediným rozhodujícím kritériem bylo právě využití domény .fr. Jak vidno z daných rozhodnutí, provozovatelé aukčních portálů to nemají opravdu jednoduché, už jen s ohledem na fakt, že otázky určování rozhodného práva jsou stále ve fázi upřesňování. U závazkových vztahů je situace o něco jednodušší, neboť zde mají smluvní strany možnost volby rozhodného práva přímo.
6.4.1 Rozhodné právo u závazkových vztahů vznikajících v i-aukcích Jak již bylo řečeno, rozhodné právo si mohou smluvní strany zvolit – tak to ostatně připouští i náš zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu procesním a soukromém v §9 (pro smlouvy závazkového práva) a v §16 (pro pracovní smlouvy). Ustanovení ZMPS ovšem již na dnes uzavřené smlouvy nevyužijeme. Pro smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006, nahradila ZMPS v určování rozhodného práva Římská úmluva. Nicméně ani ta dlouho nevydržela a byla nahrazena nařízením 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, známým především pod označením Řím I, který pak podle čl. 28 působí na smlouvy uzavřené po 17. prosinci 2009. Volba práva je pak v nařízení Řím I zakotvena v čl. 3, kde jsou ovšem jasně stanoveny další požadavky56: a) musí být výslovná nebo musí vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy anebo z okolností případu,
55
MALIŠ, Petr. Rozhodné právo sporů z internetových transakcí [online]. 2008-03-31, [cit 2009-02-18].
Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/rozhodne-pravo-sporu-z-internetovych-transakci 56
Nařízení č. 593/2008 Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy [online]. Dostupný z WWW:
http://www.hajan.estranky.cz/clanky/normy-+-judikaty/narizeni-rim-i-o-pravu-rozhodnem-pro-smluvnizavazkove-vztahy-_n_-c__-593_2008_
55
b) může být učiněna pro celou smlouvu či pro její část c) může být stranami kdykoli změněna d) rozhodným právem může být zvoleno i právo nečlenské země EU. Nicméně případy, kdy bude součástí navrhované smlouvy v e-aukci i doložka o rozhodném právu, bychom mohli spočítat na prstech ruky. V těchto situacích, stejně jako v případech neplatně učiněných voleb práva, je pak nutné se obrátit na kolizní normy. Řím I oproti Římské úmluvě doznal v tomto směru značného pokroku, zatímco u Římské úmluvy byli účastnici odkázáni na kritérium „nejužšího vztahu“ v novém nařízení již zákonodárci stanovili konkrétní kritéria pro jednotlivé smluvní typy: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště; c) smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, se řídí právem země, ve které se nemovitost nachází; d) bez ohledu na písmeno c) se nájem nemovitosti uzavřený pro dočasné soukromé užívání na dobu nejvýše šesti po sobě jdoucích měsíců řídí právem země, v níž má pronajímatel obvyklé bydliště, pokud je nájemce fyzickou osobou a pokud má své obvyklé bydliště ve stejné zemi; e) franšízová smlouva se řídí právem země, v níž má osoba, jíž je franšíza udělena, obvyklé bydliště; f) smlouva o distribuci se řídí právem země, v níž má distributor obvyklé bydliště; g) smlouva o koupi zboží v dražbě se řídí právem země, v níž se dražba koná, pokud takové místo lze určit; h) smlouva uzavíraná v rámci mnohostranného systému, který sdružuje nebo umožňuje sdružování početných zájmů třetích osob na nákupu či prodeji finančních nástrojů, jak je vymezeno v čl. 4 odst. 1 bodu 17 směrnice 2004/39/ES, v souladu s pevně stanovenými pravidly a který je řízen jednotným právem, se řídí tímto právem. Ačkoli se toto vymezení může zdát dostatečným, lze v něm s ohledem na e-aukce spatřit hned několik základních problémů. Prvním je už onen několikrát zmiňovaný moment uzavření smlouvy. Pokud bychom internetovou aukci chápali jako invitatio ad offerendum (tedy pouhou výzvu k činění nabídek), pak by smlouva nevznikla platně v aukci, ale až po ní 56
a řídila se tak ustanovením čl. 4 písm. a) či b) a rozhodné právo by se řídilo sídlem/bydlištěm dodavatele. V opačném případě, tedy v případě, kdy se bude jednat o závazný návrh a učiněním vítězného přihození vznikne smlouva, budou uživatelé e-aukcí postaveni před problém, jak „dražbu“ chápe legislativa Evropské unie, která se bohužel vysvětlováním pojmů obvykle moc nezabývá. Budeme si tedy opět muset pomoci výkladem pojmu „elektronická dražba“ pro účely zadávání veřejných zakázek57: "Elektronická dražba" je opakující se proces, který zahrnuje elektronické zařízení pro předkládání nových, snížených cen nebo nových hodnot, které se týkají určitých prvků nabídek, k němuž dochází po prvním úplném vyhodnocení nabídek, a který umožňuje sestavit jejich pořadí při použití automatických metod vyhodnocení. Na první pohled je patrné, že tato definice je velmi podobná definici elektronické aukce ve smyslu § 17 písm. c ZVZ. Z tohoto by se tedy dalo vyvodit, že evropská legislativa bude na internetové aukce pohlížet jako na „internetové dražby“ Proto v případě, kdy by se jednalo o závazný návrh a k uzavření smlouvy by došlo v momentně učinění vítězného přihození, bylo by nutné použít ustanovení 4 písm. g). Problém ovšem budeme mít s určením místa konání, neboť internetová aukce se může konat v podstatě celosvětově. V tomto případě by se pak za rozhodné právo s největší pravděpodobností považovalo právo země, v níž má sídlo provozovatel aukčního portálu. Jak je vidět problematika rozhodného práva na internetových aukcích není rozhodně snadnou záležitostí. Jejím zásadním problémem je především celkové opomenutí této oblasti z hlediska práva (ať už vnitrostátního, tak i evropského). Účastníkům a zadavatelům e-aukcí tedy nelze jinak než poradit, aby důsledně dbali na vymezení rozhodného práva v každé pořádané aukci, neboť jen tak mohou předejít do budoucna mnohým nepříjemnostem.
57
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na
stavební práce, dodávky a služby [online]. Dostupný z WWW: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:134:0114:01:CS:HTML
57
7 Postavení aukcí s placenými příhozy v právní úpravě ČR Určitě se s nimi setkal každý z uživatelů, který občas pátrá po nějakých aukčních serverech. Podle slov provozovatelů se jedná o „revoluční“ způsoby nakupování v online aukcích, kde dochází až k 70% úsporám (u Bidaloo dokonce slibují 99% úspory) oproti běžným cenám. Pokud navštívíme jejich stránky, obvykle se nás snaží nalákat na mnohé již proběhlé nebo probíhající aukce, které přímo bijí do očí svou výhodností. Televize v hodnotě 65 000Kč, kterou můžete v internetové aukci získat za necelé 2 000 Kč? No, kdo by ji nechtěl? Nicméně podíváme-li se na celou věc trochu blíže, zjistíme, že se jedná pouze o jeden velký marketingový tahák a ona slibovaná „výhodnost“ není zdaleka pro účastníky tak vysoká, jak to provozovatelé tvrdí. Historie těchto aukcí není prozatím nikterak bohatá a také není datována daleko. V roce 2005 přišla německá Swoopo, tehdy známá ještě pod názvem Telebid, poprvé s modelem, kdy uživatelé museli zakoupit příhozy, aby se vlastní aukce mohli vůbec zúčastnit. Tyto pay-perbid aukce se začaly rozrůstat doslova raketovou rychlostí a to po celém světě. Druhým nejznámějším hráčem je skotská Bidaloo.com, která se realizuje i v ČR, a to prostřednictvím serveru www.blazniveaukce.cz. V České republice se pak první takovéto aukční servery objevily s počátkem roku 2009, přičemž drtivá většina z nich byla založena v druhé polovině tohoto roku.
7.1 Typy aukcí s placenými příhozy V aukcích s nákupem příhozů můžeme rozlišit jakési dvě „podkategorie“. Prvními jsou aukce s nákupem, kde probíhá licitace klasickým způsobem nahoru tak, jak to známe z jiných serverů, a vítězem aukce se stává účastník s nejvyšší nabídkou. Druhou možností jsou pak pay-per-bid aukce, kdy vítězem se stane účastník, jehož příhoz byl jedinečný – tzv. Unique Bid Auctions. V tomto modelu se pak uplatňují dva přístupy: výhercem může být účastník s nejnižším jedinečným podáním, nebo naopak s tím nejvyšším. Pokud bych měla uvést příklady takovýchto aukčních serverů v ČR, tak u prvního modelu není zase takový problém - z těch nejznámějších českých můžeme zmínit například www.supervyhodne.cz,
www.licituj.cz,
www.cosmito.cz,
www.blazniveaukce.cz,
www.prihodsi.cz, www.inau.cz. Unique bid aukce se u nás prozatím moc neobjevují, přesto však můžeme jmenovat servery www.kodiaq.cz, www.moxy.cz a nebo www.trefto.cz.
58
7.2 Principy Na první pohled se zdají jako klasické aukce, které vídáme na eBay, aukru či ikupu, avšak mají s nimi jen málo společného. Jaké jsou tedy základní rozdíly? Zatímco u eBay nebo aukra se jedná o společnosti, které pouze provozují aukční portál, tedy pronajímají svým uživatelům místo a prostředky pro proběhnutí aukce a jejich výdělek se odvozuje z poplatků za tyto služby (popř. za reklamu), u těchto „revolučních“ aukcí je to jiné. Zde se bez výjimky jedná o provozovatele aukčního portálu, který vystupuje i v roli zadavatele aukce - pro příklad mohu uvést Creativo Technologies s.r.o. provozující cosmito.cz, Caligo, s.r.o., jimž patří blazniveaukce.cz, nebo Advance Media Corporation s.r.o. obchodující prostřednictvím licituj.cz. Účast na aukci pak není podmíněna pouze registrací, ale také nákupem příhozů (u cosmito.cz cliqů). Přihazování pak probíhá vždy po předem stanovené výši, obvykle v řádu haléřů (pro příklad u licituj.cz je možné cenu navýšit vždy pouze o 0,01) Je samozřejmostí, že příhozy se
neúspěšným
účastníkům nevracejí a tvoří tedy hlavní
část příjmu
provozovatele/zadavatele. Další zvláštností oproti „klasickým“ aukcím s neplacenými příhozy je nezávaznost návrhů. Zatímco klasické servery mají zájem na tom, aby obchod byl uskutečněn a oni tak dostali provizi za jeho uskutečnění, zde je opět ono uzavření smlouvy druhořadé. Právě díky nevázanosti návrhů si mohou provozovatelé dovolit „propašovat“ do obchodních podmínek i takováto ustanovení: § 23 Uživatel se může zúčastnit neomezeného počtu aukcí, avšak v průběhu 30 kalendářních dnů může daný uživatel ze všech jemu přiklepnutých aukcí odkoupit pouze deset po sobě následujících přiklepnutých aukcí.[Zdroj: VOP www.licituj.cz]
7.3 Psychologie těchto aukcí Zde se sází na velmi jednoduché principy. Prvním je samozřejmě nesporná lákavost nabídek, neboť cena v řádech desítek korun za drahou televizi, která běžně stojí desítky tisíc je prostě neodolatelná, podezřelá, ale efekt neodolatelnosti mnohdy převáží. Proto potencionální zákazníci klikají na reklamní banery, registrují se a jdou zkoušet svoje štěstí. Druhým principem je potenciálně dostupný konec aukce – zákazník vidí, že do konce zbývají vteřiny a tak rád přihodí – vždyť nemůže nevyhrát. Problém ovšem nastává v momentě, kdy zjistí, že aukce ve skutečnosti nekončí, ale znovu se prodlužuje o daný 59
interval, dokud to prostě všichni ostatní nevzdají a nezůstane jen on jako vítěz. Tudíž motivace být první a vyhrát za každou cenu je tu poměrně znatelná. Čím déle se pak zákazník účastní aukce, tím větší motivaci v ní má setrvat a vyhrát, neboť již do ní investoval nemalou částku, a tak většina aukcí obvykle končí soubojem několika málo uživatelů (2-3). Paradoxní je, že čím vyšší částku uživatel utratí, tím větší motivaci má utrácet více a na tomto zcela prostém principu vydělává především provozovatel/zadavatel aukce.
7.4 Důvěra uživatelů O důvěryhodnosti a jakési morálnosti těchto aukčních serverů, kterou se mnozí v diskuzích ohánějí, by se dalo debatovat opravdu velmi dlouho, a já se tu tímto tématem nemám v plánu zabývat, nicméně na první pohled je z průzkumů vidět, že se veliké oblibě netěší. Ať už se podíváme na anketu „Důvěřujete aukčním webům s placenými příhozy?“58, které se zúčastnilo přes tisíc lidí a v níž 93% uživatelů odpovědělo ne, nebo přímo na anketu, kterou uspořádalo www.licituj.cz a v níž se necelá čtvrtina hlasujících domnívá, že se jedná o podvod.
Obr. 6 Anketa na stánkách www.licituj.cz zabývající se důvěryhodností aukcí s placenými příhozy
V souvislosti s tímto mi přišel velmi zajímavý názor uživatele vystupujícího pod jménem Honza Skýpala, který si tu neodpustím citovat a zároveň jej nebudu ani nijak komentovat: 58
Dostupná u článku http://www.zive.cz/clanky/podivne-aukce-aneb-jak-prodat-iphone-za-60-000-kc/sc-3a-147039/default.aspx
60
„Na celé myšlence mě fascinuje jediné - pokud to dotáhneme ad absurdum, pak není problém technicky zajistit, aby aukci vždy vyhrál robot, kterého vlastní provozovatel. V důsledku pak provozovatel nemusí pořídit jediný kus zboží, nikdy nic neprodá, ale bude neustále kasírovat ty naivky, co přihazují a nakonec prohrají s automatem. Pěkný tunel na důvěřivce. Mohlo mě to napadnout samotného dříve a už bych se slunil na Seychelách...“59
7.5 Právní aspekty V této kapitole je nutno dát odpověď na základní otázku, a to zda takovýto typ obchodování lze vůbec z pohledu práva považovat za elektronickou aukci. Narazila jsem i na názory uživatelů, že tyto aukce nelze považovat za aukce v právním smyslu, ale spíše za loterie. Je pravdou, že ani provozovatelé si mnohdy nejsou zcela jisti, co že to vlastně provozují. Jako příklad mohu uvést: Cosmito.cz: je soutěží s prvky dražby InAu.cz: hru s prvky aukce (podle Etického kodexu) a internetovou aukci (podle obchodních podmínek)
7.5.1 Aukce nebo loterie? Co se tedy týče názoru, že aukce s nákupem příhozů mohou být považovány za loterie ve smyslu §1 zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů, je pravdou, že tyto aukce mají jisté prvky, které jsou obdobné jako u loterií nebo jiných podobných her. (1) Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách (dále jen "herní plán"). Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení.
59
Diskuze k článku Podivné aukce, aneb jak prodat iPhone za 60 000 Kč [online]. Dostupná z WWW: http://www.zive.cz/clanky/podivne-aukce-aneb-jak-prodat-iphone-za-60-000-kc/sc-3-a147039/default.aspx?showforum=1
61
Je to systém, do kterého účastníci (aukční servery s nákupem příhozů bez výjimek dovolují pouze účast fyzických osob) dobrovolně vkládají – nakupují příhozy, jejich návratnost samozřejmě není zaručena. Jediné, co nám tedy zbývá, aby daná situace mohla být posouzena jako hra, je prvek náhody. K tomuto se Ministerstvo financí vyjádřilo následovně: „Náhoda je právní skutečnost, která je nezávislá na vůli člověka a která tak představuje událost povahy nepředvídatelné. V souladu s obecně závaznými předpisy ČR je nutné v případě náhody prokázat absenci vůle člověka, a tedy musí jít o událost svou povahou objektivně nepředvídatelnou a vůlí neovlivnitelnou. Prvek objektivnosti je zde třeba spatřovat i v tom, že nelze (např. v důsledku znalosti principů přírodních zákonů, resp. různých vědomostí) ovlivnit výsledek hry (pořadí).“60 U aukcí nelze zpochybnit, že jsou závislé na vůli člověka – lidé svými rozhodnutími o příhozu ovlivňují celkový výsledek aukce. Stejně tak jako spekulují a předvídají reakce ostatních účastníků, což je pravou podstatou aukcí. Ne jinak tomu je i u aukcí s placenými příhozy. Ve svém stanovisku dále MF ČR uvádí příkladmý výčet některých soutěží, které nejsou loterií ani jinou podobnou hrou ve smyslu §1 zákona o loteriích. Jsou to zejména: 1. Vědomostní soutěže 2. Kreativní soutěže 3. Rychlostní a výkonové soutěže 4. Soutěže s předem stanoveným pořadím 5. Soutěžní koncept „každý vyhrává“ Jak vidíme, aukce s nákupem příhozů zde nejsou přímo jmenovány – je to především z důvodu toho, že toto stanovisko bylo vydáno ještě v době, kdy se tento model začal teprve rozvíjet ve světě a v ČR byl pojmem prakticky neznámým. Nicméně pokud se podíváme na výklady jednotlivých možností, zjistíme, že aukce s nákupem příhozů jsou velmi podobné soutěžním s předem stanoveným pořadím. Opět cituji stanovisko MF ČR:
60
Stanovisko MFČR. Akce o ceny – herní koncepty, které nepodléhají zákonu č. 202/1990 Sb., o loteriích a
jiných podobných hrách, ve znění pozdějších přepisů [online]. 2006-05-11, [cit 2010-02-13]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/rr_souteze_25768.html?year=2006.
62
„Výhercem soutěže se stane předem neznámá skupina osob, která zašle svůj hlas (např. prostřednictvím SMS či emailem) v daném pořadí. Tento koncept není náhodný, pokud účastník soutěže má možnost zaslat větší počet hlasů a jejich prostřednictvím se na základě znalosti principů fungování technologie či postupu (např. internetu či jiné technologie elektronických komunikací) snaží ovlivnit výsledné pořadí.“ Stejně jako u zasílání výherních SMS, tak i v těchto aukcích se výhercem stane osoba, která splní určité pořadí – je poslední. Účastníci mají možnost „zaslat větší počet hlasů“, tedy učinit neomezený počet příhozů v aukci a tím se snažit ovlivnit konečné pořadí jednotlivých účastníků. Z uvedeného tedy vyplývá, že pay-per-bid aukce nemohou být považovány za loterie ve smyslu §1 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, nicméně stále tu visí otázka, zda je lze považovat za aukce. Pokud bychom se podívali na výše zmíněné definice (ať už by se jednalo o definici aukce podle zákona o veřejných zakázkách nebo o, v tomto případě spíše vhodnější, definici pana Mikšovského nenalezneme u aukcí s placenými příhozy nic, co by bylo v rozporu s nimi. Stejně tak nebudeme mít problém ani s jednotlivými typy aukcí podle obchodního zákoníku (obchodní veřejná soutěž, výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy, veřejný návrh na uzavření smlouvy). V podstatě všechny tyto typy jsou na pay-perbid aukce aplikovatelné, ačkoli obchodní veřejná soutěž se vzhledem ke své závaznosti využije spíše minimálně.
7.5.2 Systém příhozů a vztah k nekalé soutěži Je ovšem jeden zásadní problém, který by tyto aukční servery mohly v brzké době pocítit. Jedná se právě o systém převodu příhozů na koruny a naopak. Abych nemluvila příliš obecně, vezmu si jako příklad internetový aukční portál www.licituj.cz. V obchodních podmínkách tohoto portálu zjistíme, že si příhoz můžeme koupit za 3 Kč. Nicméně hodnota příhozu, kterou za tuto cenu dostaneme je 0,01 Kč. Někteří provozovatelé na to jdou chytřeji a nenabízí nám koruny za koruny, ale například cliqy (cosmito.cz), aureony (aureon.cz) či bony (bonus.cz). Účastník aukce pak smí navýšit cenu pouze o fixně stanovenou částku tohoto příhozu. Tzn., zaplatí 3 Kč, aby navýšil cenu předmětu o 0,01Kč. Na první pohled je tedy vidět, že se nemůže jednat o tytéž jednotky, neboť v tom případě by jejich převodní kurz musel být 1:1, a provozovatel tak vlastně účastníky aukce klame.
63
Pokud bychom tedy chtěli jít do důsledků, správně by provozovatelé měli uvádět cenu předmětu nikoli v Kč, ale v jiných jednotkách – jako jsou například ony zmiňované clicqy, aureony či bony. Pokud se tak neděje, mohli bychom v tomto jednání spatřovat naplnění §45 obchodního zákoníku, který se zabývá klamavou reklamou: (1) Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů. Údajem, který je způsobilý vyvolat klamnou představu o výrobku, je zde právě cena, jež je určena jinými jednotkami, ale přesto označována korunami českými. Získáním prospěchu je bezesporu získání účastníků aukce na lákavé nabídky na úkor ostatních aukčních serverů, které uvádějí cenu skutečnou měřenou korunami českými. Jistě namítnete, že výherce aukce zaplatí nakonec částku, ač byla určena jinými jednotkami, v korunách českých a cena tedy nemůže být klamavým údajem, neboť je to cena skutečná a pravdivá. Ovšem i na toto zákon pamatuje: (3) Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl. Okolnostmi a souvislostmi, díky nimž tento údaj uvede v omyl, jsou ty, že účastníkům je vždy nabízena pouze cena v korunách, aniž by u ní byla uvedena poznámka, která by vysvětlila, jak této ceny bylo dosaženo. Některé servery toto dotáhly až do úplného maxima, kdy zákazníkovi navíc ještě porovnávají cenu určenou aukcí s běžnou maloobchodní cenou (viz obrázek). Opět se zde jedná o porovnání dvou cen v různých jednotkách, které jsou ovšem označovány stejně tak, aby působily na účastníka co nejvíce atraktivně. Je to v podstatě totéž, jako kdyby se snažili říct, že cena v dolarech, které jsme si interně pojmenovali jako koruny, je mnohem nižší než cena v korunách.
Obr. 7 Porovnání cen z aukce a běžné maloobchodní ceny. Zdroj: www.licituj.cz
64
7.6 Budoucnost pay-per-bid aukcí Je jasné, že momentálně je tento druh poměrně nový a neokoukaný, proto má docela mnoho uživatelů. Problém je ovšem poměrně vysoká netransparentnost a mnohdy i neochota komunikace ze strany provozovatelů aukcí. Stejně tak se jistě brzy stane problémem vysoký nepoměr mezi cenou za příhoz a výší vlastního přihození. Dovolím si zde prognózu, že tyto aukce bude čekat podobný osud jako SMS soutěže. Ty byly svého času také nesmírně oblíbené, ale velmi drahé (kolem 59 – 79,-/SMS), proto se jich přestalo účastnit stále více lidí. Provozovatelé pak zjistili, že je výhodnější snížit cenu za SMS a nalákat tak více uživatelů (dnes jsou ceny za SMS v průměru někde kolem 30Kč). Pokud se tohoto budou držet i provozovatelé pay-per-bid aukcí, pak myslím, že se o svou budoucnost bát nemusí. Také si myslím, že by měli zvážit zvýšení transparentnosti, zejména pak s ohledem na vázanost návrhů jednotlivých stran (jak je tomu například u prihodsi.cz nebo inau.cz), tzn., že nebudeme neustálými svědky toho, že provozovatel z nějakého důvodu odřekne dodání výhry a raději uživateli vrátí příhozy, aby je „prohrál“ v další aukci. Velkým krokem by také mohla být možnost komunikace mezi jednotlivými účastníky. V drtivé většině těchto portálů je totiž účastníkům zakázáno spolu komunikovat z důvodů – no, nějaký se vždycky najde. Je pravdou, že někteří již spustili diskusní fóra, nicméně po chvilkovém sledování jsem zjistila, že nepříznivé reakce bývají velmi rychle odstraněny, nebo jejich autor je provozovatelem nazván lhářem a dále se věcí nikdo nezabývá. Kdybych zde tedy měla vyvodit nějaký závěr, jak to s aukčními servery s nákupem příhozů bude do budoucna, myslím, že pokud zapracují na transparentnosti a komunikaci, případně výrazně sníží ceny za příhoz, mohou se stát velmi oblíbeným „sportem“ pro mnohé účastníky.
65
8 Právní úprava e-aukcí v Německu Stejně jako u nás, tak i v Německu jsou elektronické aukce mezi jejich uživateli velmi oblíbeným médiem, díky kterému se mnohou dostat k novým předmětům. Zajímavostí je, že se zde velmi často přezdívá právu internetových aukcí „eBay-Recht“, neboli „právo eBay“. Je to dáno tím, že eBay je v Německu jedním z nejsilnějších hráčů, v podstatě stejně hojně využívané jako u nás www.aukro.cz, což samozřejmě také znamená, že se zde rodí nejvíce soudních sporů, kde je eBay skloňován snad ve všech pádech. Dalším důvodem, proč u soudů tak často zaslechneme slova jako online aukce je to, že německá právní úprava stejně jako ta česká nezná žádný zvláštní předpis, který by se zabýval aukcemi, potažmo elektronickými aukcemi, jako takovými, a tak je opět nutné se spoléhat na obecnou úpravu občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, BGB). Konečnou podobu práva tam ale na rozdíl od českého práva doplňuje nespočet soudních rozhodnutí.
8.1 Rozdíly mezi aukcí a dražbou podle německého práva Hned na úvod bych ráda zdůraznila, že v německém jazyce není mezi výrazy „die Versteigerung“ a „die Auktion“ žádný rozdíl, a to ani v právním významu užívání těchto slov 61 . Na rozdíl od češtiny, kde se sice v běžné mluvě pod těmito slovy rozumí obecně synonyma, ale v právním významu jsou oba výrazy odlišeny, německá úprava je ponechává blíže nepopsané a tedy nerozlišené. Proto se v této části práce nebudu striktně držet rozlišení výrazů aukce, dražba, vydražit, vyhrát aukci. Německé právo rozlišuje pouze různé druhy aukcí a dražeb, které bychom podle jejich povahy mohly zařadit do některé z kategorií určených našim právem. Příkladem může být nucená dražba (die Zwangsversteigerung), která je v podstatě naší obdobou nedobrovolné dražby. Hlavní určujícím rozdílem zde tedy bude to, zda se jedná o aukci/dražbu internetovou nebo klasickou. Podmínkami klasické aukce jsou podle německého obchodního zákoníku: •
osobní přítomnost dražitele a dražebníka,
•
možnost prohlídky draženého zboží před začátkem dražby,
•
zveřejnění lhůty, po kterou bude dražba probíhat,
61
GLODMANN, Enno. Rechtliche Rahmenbedingungen für Internet-Auktionen. Str. 4. Berlin : Tenea Verlad Ltd., 2005. 267 s. ISBN 3865041442
66
•
nabídky účastníků jsou objektivně vnímatelné,
•
nabídky mohou být učiněny osobně či zprostředkovaně (např. pomocí
zástupce), •
dražba je řízena dražebníkem,
•
konec je pevně stanoven nebo oznámen několikerým vyvoláním,
•
aukce vždy končí přiklepnutím
•
změna vlastnictví je provedena bezprostředně po skončení dražby předáním
věci a zaplacením.62 Naopak u internetových aukcí není kladen důraz na žádné z těchto pravidel, tzn., není zde obdobně jako v ČR podmínka osobní účasti subjektů ani možnosti předchozí prohlídky. Jako zásadní rozdíl mezi online aukcí a dražbou pak bývá to, že konec internetové aukce je určen především uplynutím lhůty pro podávání nabídek a ne klasickým dražebním přiklepnutím (viz dále). Jak už jsem zmínila, slova aukce a dražba jsou v Německu považována za synonyma, a proto se s příchodem prvních internetových serverů, které se označovaly jako „OnlineAuktion“, případně „Internet- Versteigerung“, okamžitě vyrojily žaloby pro klamání spotřebitelů, neboť stávající konkurenti měli za to, že označení Auktion a Versteigerung nelze pro tento typ obchodování využít. Soud nicméně rozhodl, že se o klamání spotřebitelů nejedená, především s ohledem na to, že nakupující jsou si vědomi toho, že online aukce mají zcela jiný charakter než aukce klasické, především pak co se jedná osobní přítomnosti, či skončení aukce nikoli přiklepnutím, ale uplynutím času63.
8.2 Závaznost návrhu u online aukcí Z pohledu německého práva můžeme rozlišit dvě situace podle závaznosti návrhu představeného v internetové aukci, opět je to velmi podobná situace jako v českém právním řádu:
62
Převzato z http://www.auktion-und-recht.de/html/versteigerung.html#BegriffVersteigerung
63
Rozsudek vrchního zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem z 01.03.2001 6 U 64/00 [online]. [cit 2010-
01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20010114.htm
67
a) Závazná nabídka Tato situace představuje model, kdy jedna ze stran prostřednictvím internetové aukce zveřejní svou nabídku, kterou druhá strana akceptuje kliknutím myši. V okamžiku kliknutí se pak smlouva stává závaznou pro obě strany. Je tedy nutné dbát na dostatečné určení vzájemných závazků stran tak, aby smlouva mohla platně vzniknout. Právní úpravu závazné nabídky pak nalezneme v §145 BGB, který říká: „Kdo jinému nabídne uzavření smlouvy, je tímto návrhem vázán, pokud tuto vázanost sám nevyloučil.“ V Německu se samozřejmě objevilo i několik sporů, které se zabývaly otázkou clicktrough kontraktů, jako způsobu uzavření smlouvy. Nejznámějším z nich byl pak ze 7. listopadu 2001 64 , který rozhodoval BGH. Zabýval se otázkou, zda strany prostřednictvím internetové aukce www.ricardo.de v červenci 1999 platně uzavřely kupní smlouvu na osobní automobil. Žalobce (prodejce automobilu) tehdy umístil nový VW do aukce na 5 dní s vyvolávací cenou 10 DEM, přičemž nestanovil žádnou minimální cenu, za kterou je vůz ochoten prodat. Po uplynutí časového limitu aukce se vítězem stal žalobce, jehož nejvyšší nabídka činila 26 350 DEM. S touto cenou však prodávající nesouhlasil, neboť se tyto vozy v té době prodávaly za cenu skoro dvojnásobnou, a požadoval po kupujícím „alespoň“ 39 000 DEM. Kupující se tedy pochopitelně obrátil na soud a trval na uzavření smlouvy s částkou 26 350 DEM. V první instanci (LG Münster, 21.1.200065) byla však žaloba zamítnuta, neboť soud měl za to, že kliknutím v internetové aukci nemohla platně vzniknout kupní smlouva. Kupující se tedy odvolal k OLG v Hammu66, který se přiklonil na stranu žalobce a potvrdil, že kupní smlouva byla prostřednictvím internetové aukce platně uzavřena. Nicméně vzhledem k velkému významu tohoto rozhodnutí, připustil dovolání prodejce k BGH [Pospíšil]. BGH pak rozhodl, že smlouva byla platně uzavřena v souladu s výše citovaným §145 BGB, neboť ze strany žalovaného se jednalo o jasný projev vůle uzavřít kupní smlouvu
64
Rozsudek Spolkového soudního dvora z 07.11.2001 VIII ZR 13/01 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný
z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20010255.htm. 65
Rozsudek vrchního zemského soudu v Münsteru z 21.01.2000 4 O 424/99 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20000060.htm
66
Rozsudek vrchního zemského soudu v Hammu z 14.12.2000 2 U 58/00 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný
z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20000255.htm
68
s nejvyšší nabídkou, které bude prostřednictvím aukce dosaženo, a ne o pouhou výzvu k předložení nabídek (invitatio ad offerendum) a druhá stana projevila svou vůli tuto nabídku akceptovat tím, že kliknula myší. b) Invitatio ad offerendum Na rozdíl od předchozí situace, invitatio ad offerendum představuje pouze výzvu k podávání návrhů. Obecně bývá přirovnáváno k „vystavenému zboží“, které si zákazník může prohlédnout, nicméně jeho prohlížením se nezavazuje k uzavření smlouvy. Za tento typ se obvykle považují veškeré webové prezentace e-shopů, což také významně přispělo k tomu, že účastníci online aukcí měli pocit, že i v těchto případech se jedná o stejnou věc. Stejně jako závaznou nabídku, tak i výzvu k podání návrhů nalezneme v §145 BGB, a představuje tu část, kdy si nabízející výslovně stanoví, že jeho návrh není závazný. Nabídku tak může podle svého uvážení odmítnout či přijmout. Smlouva pak tedy vzniká až akceptací nabídky účastníka aukce (obvykle toho, který učiní nejvyšší příhoz) samotným zadavatelem aukce.
8.3 Přehled základních právních předpisů týkajících se online aukcí Ráda bych zde teď uvedla pouze přehled zákonů, které se v Německu týkají internetových aukcí. Konkrétnější vazby si pak ukážeme pouze u BGB. -
Bürgerliches Gesetzbuch – Občanský zákoník o Zejména pak části věnované obecných náležitostí učinění a akceptace návrhu, smlouvám uzavřeným na dálku, právu koupě spotřebitelskému právu, informační povinnosti, obchodní podmínky aj.
-
Gesetz gegen unlauteren Wettbewerb – Zákon proti nekalé soutěži
-
Handelsgesetzbuch – Obchodní zákoník
-
Gesetz über den Schutz von Marken und anderen Kennzeichen - Zákon o ochranných známkách a podobných označeních
-
Gesetz über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte – Zákon o právu autorském a souvisejících právech
-
Jugendschutzgesetz - Zákon na ochranu mládeže
-
Strafgesetzbuch – Trestní zákoník
-
Preisangabenverordnung - Nařízení o oznamování cen
-
aj. 69
9
Aukce podle německého občanského zákoníku
9.1 Smlouvy uzavřené na dálku Tyto smlouvy byly původně upraveny samostatným zákonem o distančních smlouvách (Fernabsatzgesetz), ten byl ovšem zrušen v listopadu 2001 a po reformě závazkového práva se přestěhoval do třetí části německého obchodního zákoníku. To, co nás vzhledem k práci bude zajímat nejvíce je § 312b BGB, který se zabývá právě smlouvami uzavřenými na dálku (Fernabsatzverträge). V odstavci 1 jsou pak tyto smlouvy definovány jako: „smlouvy na dodávku zboží nebo poskytnutí služeb, vč. finančních, které jsou uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem výhradně pomocí prostředků komunikace na dálku, pokud není stanoveno, že uzavření smlouvy je učiněno v rámci systému prodeje zboží či poskytování služeb organizovaného za účelem dálkového prodeje.“. V druhém
odstavci
nám
zákonodárci
uvádějí
příkladmý
výčet
takovýchto
komunikačních prostředků, jako jsou dopisy, telefon, e-maily atp. Na dálku mohou však být uzavřeny pouze některé smluvní typy (§ 312b odst. 3 BGB), zcela jsou vyloučeny například smlouvy na distanční vzdělávání, pojištění, o prodeji nemovitostí (včetně změn práv souvisejících s nemovitostmi) aj. Je ovšem nutno mít na paměti, že tato úprava (obdobně jako česká úprava distančních smluv) se týká pouze situace, kdy v jedné pozici stojí dodavatel – podnikatel a na straně druhé spotřebitel. Je tedy jasné, že ustanovení §312b nelze využít například na C2C aukce, kdy na obou stranách smluvního vztahu vystupují pouze spotřebitelé. Stejnou situaci bychom samozřejmě nelezli i u B2B aukcí, neboť ani na ně úprava distančních smluv nepamatuje67.
9.2 Informační povinnost a spotřebitelská práva Již v části věnované spotřebitelské úpravě elektronických aukcí v ČR jsem zmiňovala některá soudní rozhodnutí německých soudů s tím, že u nás by situace s nejvyšší pravděpodobností byla řešena velmi podobně. Připomenu tedy pro pořádek, že podle rozhodnutí BGH z 3. listopadu 2004 bylo stanoveno, že na internetové aukce nelze aplikovat
67
GLODMANN, Enno. Rechtliche Rahmenbedingungen für Internet-Auktionen. Str. 92-94. Berlin : Tenea Verlad Ltd., 2005. 267 s. ISBN 3865041442
70
výjimku z ochrany spotřebitele na právo odstoupit od distanční smlouvy podle §312d odst. 4 č. 5. BGH dal tímto rozhodnutím velmi jasně najevo, jakým způsobem je nutné na internetové aukce ve vztahu ke spotřebitelům pohlížet a přiznal jim plná práva. Obdobně jako v ČR, tak i němečtí zákonodárci stanovili pro německé podnikatele informační povinnost při uzavírání distančních smluv, nalezneme je pak v §132c odst. 1 BGB, kde jsou vyžadovány údaje o: -
identitě dodavatele,
-
kontaktní údaje,
-
základní charakteristiky nabízeného zboží či služeb,
-
doba trvání, po kterou je smlouva uzavřena, jedná-li se o pravidelné nebo trvalé plnění,
-
celkovou cenu včetně všech daní a poplatků,
-
cenu za dodání předmětu/služby,
-
ujednání o platebních a dodacích podmínkách,
-
poučení zda je či není možno odstoupit od smlouvy a za jakých podmínek,
-
informace o nákladech na použití prostředků komunikace na dálku,
-
doba, po kterou jsou uvedené informace platné, zejména pak s ohledem na cenu.68 Tyto údaje je dodavatel povinen poskytnout potřebiteli v dostatečném předstihu před
uzavřením distanční smlouvy a to způsobem přiměřeným obchodnímu účelu, k němuž mají informace být využity. S ohledem na informační povinnosti je na internetových aukcích velkým problémem anonymita jednotlivých účastníků. Vystupují tak pouze pod svými přezdívkami, což samozřejmě značně snižuje možnost zákazníka dostat se k údajům o identitě dodavatele ještě před uzavřením smlouvy. Obdobnou situaci můžeme pozorovat i u cen, kdy ta je určena až skončením aukce. V těchto situacích se obvykle uplatňuje domněnka, že spotřebitel, který podává svou nabídku, o které si myslí, že může být vítězná, ví, jaká je její výše a činí tak za účelem zavázat se zboží odebrat a zaplatit69.
68
Nejedná se o doslovný překlad platné právní úpravy, ale pouhou sumarizaci nejdůležitějších bodů.
69
GLODMANN, Enno. Rechtliche Rahmenbedingungen für Internet-Auktionen. Str. 100. Berlin : Tenea Verlad Ltd., 2005. 267 s. ISBN 3865041442
71
9.3 Úprava všeobecných obchodních podmínek Všeobecné obchodní podmínky byly dříve upraveny samostatným zákonem o všeobecných obchodních podmínkách (AGBG), který byl díky reformě závazkového práva zrušen v listopadu 2001 a bez zásadních změn přestěhován do občanského zákoníku. Tento zákon upravoval (a BGB stále v § 305 a násl. upravuje) individuálně sjednané obchodní podmínky mezi jednotlivými stranami. Všeobecné obchodní podmínky jsou pak definovány jako: „veškeré smluvní podmínky předem formulované pro neurčitý počet smluv, které předloží jedna smluvní strana (uživatel) druhé smluvní straně při uzavírání smlouvy...70.“ Zmiňuji se zde o něm, neboť právě všeobecné obchodní podmínky hrály významnou roli v klíčovém rozhodnutí BGH VIII ZR 13/01. Jak jsme si uvedly výše, rozhodovalo se právě o závaznosti návrhu uveřejněného prostřednictvím aukčního serveru ricardo.de. Soud zde také musel řešit otázku, zda je možné aplikovat VOP ricardo.de na vztah mezi kupujícím a prodávajícím, neboť podmínky serveru ricardo svým zněním nahrávaly tomu, že internetová aukce na jejich stránkách má spíše funkci prezentační, což by samozřejmě hovořilo pro nezávazný návrh. Soud ovšem ve svém rozhodnutí stanovil, že dané obchodní podmínky se vážou pouze na vztah ricardo-kupující a ricardo-prodávající, nikoli na vzájemný vztah mezi nimi. Zdůraznil pak, že žádná ze stran nepředložila té druhé své obchodní podmínky a proto ani nemohou být zákonem o všeobecných obchodních podmínkách vázáni. Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že pokud si navrhovatel nepřeje být svým návrhem vázán, je vhodné předložit potencionálním akceptantům vlastní obchodní podmínky, v nichž výslovně vázanost svého návrhu vyloučí. Pak se bude zcela nepochybně jednat o invitatio ad offerendum.
70
Překlad byl převzat z článku: POSPÍŠIL, Martin. Německo: Uzavírání smluv prostřednictvím Internetu a
online aukce [online]. 2001-12-20, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=60444
72
10 Komparace české a německé právní úpravy elektronických aukcí Problematika elektronických aukcí v České a Německé právní úpravě se na první pohled až tak výrazně neliší. Prvním nesporně stejným prvkem obou úprav je, že vlastně žádnou konkrétní úpravu internetových aukcí neznají a obě se tak opírají o obecné náležitosti učinění a akceptace návrhu. Osobně tu německou považuji za poněkud lépe formulovanou, nicméně na druhou stranu nalezla bych zde některá ustanovení, která jsou na můj vkus až příliš obecná. Jejich obecnost však naopak mnohdy napomáhá jejich snadnějšímu použití v elektronickém obchodu, potažmo elektronických aukcích.
10.1 Pojetí pojmů aukce a dražba Jedním z markantních rozdílů jednotlivých úprav je už v samotném pojetí pojmů aukce a dražba. Zatímco v českém právu jsou důsledně odlišeny dražby podle zákona o veřejných dražbách od aukcí, tak v německé úpravě jsou obě považovány za synonyma. Jistý společný prvek pak tedy můžeme spatřovat pouze v chápání aukcí elektronických a tradičních, kdy jsou podmínky určující rozdíl mezi aukcí elektronickou a aukcí s fyzickou účastí pro obě právní pojetí v podstatě shodné.
10.2 Návrh na uzavření smlouvy a jeho akceptace 10.2.1 Návrh na uzavření smlouvy podle BGB a OZ Právní úpravu návrhů na uzavření smlouvy nalezneme n §145 a násl. BGB a §43a občanského zákoníku. Jak česká, tak německá legislativa ponechává otázku toho, kdo může učinit návrh zcela nezodpovězenou, ovšem na rozdíl od německé úpravy v české máme jasně vymezeno, co se vlastně rozumí návrhem na uzavření smlouvy a definujeme jej jako projev vůle. Naopak německá legislativa tuto otázku ponechává opět nezodpovězenou a spokojí se s prostým: „kdo jinému nabídne“. Z pohledu internetových aukcí je však pro nás v obou právních úpravách podstatné to, že můžeme činit svoje návrhy, neboť ty jsou jejich podstatou. Zcela zásadní je, že podle české právní úpravy lze učinit návrh pouze určitým osobám, což prakticky vylučuje použití v klasických internetových aukcích (jak jsme se zmínili v kapitole 5.1.2.1.1), kdy se jedná obvykle právě o návrhy směřované na neurčitý okruh osob. 73
Německá úprava tuto otázku opět ponechává stranou a tak lze vyvozovat, že návrh může být učiněn jak určitému, tak neurčitému okruhu osob, což samozřejmě přispívá k její jednoduché aplikaci na internetové aukce. Další zásadní podmínkou návrhu smlouvy je podle obou právních úprav jejich určitelnost tak, aby jeho prostým přijetím mohla platně vzniknout smlouva. Německá úprava pak ještě navíc pamatuje i přímo na dražby a §156 nám říká, že pokud bude učiněna vyšší nabídka, předchozí nabídka zaniká.
10.2.2 Akceptace návrhu a uzavření smlouvy Samotný akcept návrhu pak BGB na rozdíl od občanského zákoníku neřeší, ale zabývá se pouze způsoby přijetí návrhu mezi přítomnými a nepřítomnými s ohledem na dobu přijetí. Ačkoli se pro účely přijetí návrhu řadí mezi přítomné i osoby, které spolu telefonují, nedá se předpokládat, že by prozatím tento vztah mohl být aplikován i na internetovou komunikaci. Z tohoto důvodu je tedy pro akceptanta důležité, aby doručil svůj souhlas v přiměřené lhůtě, ve které lze dojití očekávat, u elektronické komunikace by se mělo jednat o časovou lhůtu v řádech dnů. Zajímavostí německého práva je, že pokud akceptace návrhu přijde po stanovené lhůtě, musí oznámit navrhovatel druhé straně, pokud si to přeje, že již nechce být svým návrhem vázán. Česká legislativa zaujala odlišný postoj, kdy opožděné přijetí může být bráno jako včasné přijetí pouze za předpokladu, že o tom navrhovatel vyrozumí druhou stranu. Moment uzavření smlouvy je podle obou úprav také velkým oříškem. Aukce pro nás může představovat pouze dvě situace a to jak z pohledu českého, tak německého práva: -
hledání nejvýhodnější nabídky – akceptace této nabídky nemá žádné účinky a není proto závazná pro žádnou ze stran. Momentem uzavření smlouvy tedy není samotné kliknutí, kterým učiníme vítězné přihození.
-
závazný návrh na uzavření smlouvy – akceptací návrhu (kliknutím, jímž učiníme vítězné přihození) je platně uzavřena smlouva.
Situace v Německé legislativě je o to snazší, že máme k dispozici příslušná rozhodnutí soudu, která berou v potaz konkrétní ujednání jednotlivých stran návrhu, přičemž pokud si
74
navrhovatel sám nestanoví podmínky vázanosti svým návrhem, přiklání se soudy k tomu, že se jedná o návrh závazný71. U nás se naopak přiklání odborníci k tomu, že u aukcí se jedná spíše o nezávazný návrh a skončení aukce tak nepředstavuje moment platného uzavření smlouvy, spíše výjimečně se stává, že si zadavatel a účastníci aukce dohodnou, že skončení aukce bude považováno za moment uzavření smlouvy. V takovém případě je ovšem nutno dbát i na to, aby se jednalo o smluvní typ, který je možné uzavřít ústně, příp. konkludentně72.
71
Rozsudek Spolkového soudního dvora z 07.11.2001 VIII ZR 13/01 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný
z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20010255.htm. 72
MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Str. 27. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s.
75
11 Zajímavosti ze světa aukcí Poslední kapitola této práce je věnována spíše odlehčenému tématu a jejím úkolem je představit čtenáři některé zajímavosti z aukčního světa, se kterými je možné se setkat. Jejich výčet samozřejmě není vyčerpávající, ale spíše příkladmý.
11.1 Zajímavosti z technik licitace 11.1.1 Proxy bidding Proxy bidding není nic jiného, než cizí název pro automatické přihazování. Většina aukčních serverů – jak zahraničních, tak českých, nabízí svým uživatelům možnost využít při aukci tzv. automatické roboty. Systém funguje jednoduše tak, že uživatel nastaví maximální možnou částku, kterou je ochoten za předmět nabídnout a systém pak přihazuje za něj, dokud se nestane vítězem aukce nebo dokud není dosaženo jím nastavené maximální částky. Systémy jsou velmi oblíbené zejména proto, že uživatelé nejsou nuceni se neustále vracet na stránky a kontrolovat, zda někdo jejich nabídku nepřebil, a tak nejsou na aukčních serverech výjimkou, že ve výpisech příhozů uvidíme u každého poznámku „automat“ či „robot“.
11.1.2 Sniping Sniping, jak jsem již zmínila v úvodu této práce, představuje praktiku, kdy uživatel přihodí v poslední vteřině aukce tak, aby se stal jejím vítězem. U nás tyto praktiky nejsou zakázané, ale například německá odnož eBay je eliminuje přidáním dodatečného času pro reakci ostatních uživatelů. Sniping může být prováděn buď klasicky ručně, tzn., že sami v posledním momentě klikneme a přihodíme, nebo můžeme využít opět automatizace – tzv. sniperské programy. Mnohé servery zakazují na svých stránkách tyto datazpracující procesy, aby tak možnost automatického snipingu omezili. U automatického snipingu pak můžeme zvolit ze dvou možností – pověříme snipováním určitý web nebo si stáhneme program. Příkladem první možnosti je web zaměřený na aukční server eBay.com www.auctionsniper.com. Systém v podstatě žije z poplatků, které získá od uživatelů ve výši 1% z konečné částky v aukci, ovšem pouze za předpokladu, že tento uživatel vyhraje. Je tu samozřejmě vysoká pravděpodobnost, že provozovatel takovéhoto webu bude 76
vybaven dostatečným technickým zázemím (tzn. servery, vysokorychlostní připojení, eliminace kolapsu serveru), aby zajistil výhru prakticky vždy. Ačkoli se sniperské stránky staly poměrně oblíbenými, pro mě osobně by u tohoto systému bylo vždy nepřekonatelnou překážkou to, že od uživatelů vyžaduje přihlašovací údaje k uživatelskému účtu na aukci. Druhou možností je pak koupě a instalace sniperského programu na vlastní počítač uživatele. Pokud tuto praktiku na webu využíváme opravdu často, takovýto program se nám zaplatí velmi rychle, nicméně na druhou stranu nikdy nedosáhneme takového technického zázemí jako u první varianty a případě kolapsu internetového připojení, případně samotného PC, nebudeme mít náhradní řešení, které by za nás příhoz učinilo.
11.1.3 Minimalismus Tuto techniku lze použít pouze u předmětů, které se na aukčním serveru prodávají ve více aukcích zároveň (obvykle jsou využívány například u oblečení). Uživatel si pak vytipuje několik aukcí (může to být i v řádu desítek) a aukce sleduje. Vzhledem k tomu, že se v aukcích prodává obrovské množství věcí denně, stane se, že mnohé z nich nikdy své kupce ani nenajdou – tohoto právě využívá minimalistická taktika. Uživatel v podstatě číhá na aukci, které se nikdo neúčastní a pak jednoduše učiní vítězné přihození, které obvykle představuje pouze minimální příhoz stanovený prodejcem.
11.2 Zajímavé typy aukcí Velmi zajímavé varianty na aukce nalezneme například na aukčních serverech s nákupem příhozů. Velmi stručně jich zde několik předvedu: Noční aukce, Nonstop aukce Většina aukcí je organizována tak, že se licituje pouze přes den (od 8:00 do 24:00), některé z aukcí však běží i v režimu nočních aukcí, kde je možno licitovat celých 24 hodin denně. Pozor, se skončením „otevírací doby“ aukce nekončí, naopak pokračuje další den tam, kde se předtím skončilo, což mnozí nováčkové netuší a tak zcela zbytečně přicházejí o své příhozy. Aukce zdarma, 100% sleva V tomto případě se na začátku aukce stanoví pevná kupní cena ve výši 0Kč. Za tuto cenu výherce nakoupí bez ohledu na to, zda bude licitací v aukci dosaženo ceny vyšší.
77
Zpětná aukce U tohoto typu aukcí se přihazuje zcela standardně, ovšem ona atraktivita spočívá v tom, že vítěz aukce dostane zpět všechny příhozy, které na vítězné přiklepnutí použil. Některé servery pak ještě umožňují navrácení příhozů i dalším umístěným (například licituj.cz u tohoto typu aukce vrátí druhému v pořadí polovinu investovaných příhozů)
11.3 Programy pro ochranu kupujících S programem, který měl uchránit kupující, jež zaplatili za zboží ve vyhrané v aukci, ale toto zboží se k nim již nikdy nedostalo, přišla poprvé eBay. Nejdříve se jednalo pouze o virtuální pomoc, tedy eBay poskytl poškozenému prostředky pro řešení sporu (telefonický kontakt na prodávajícího atp.). Později přistoupili i k finančnímu odškodnému a v souvislosti s tím jmenovali jakéhosi obmudsnama, jež měl spory mezi stranami řešit přímo prostřednictvím eBaye. Dnes tyto služby (řešení sporu i finanční odškodné) poskytuje většina velkých aukčních portálů. Proto bych ráda představila konkrétněji alespoň jeden z nich. K tomuto účelu jsem zvolila pro Čechy nejoblíbenější aukro.cz. To nabízí 100% refundaci až do výše 20 000Kč v případě, kdy kupující neobdržel předmět vůbec, nebo 50% refundaci do shodné výše, pokud se předmět výrazně liší od popisu v aukci. Podmínkou účasti v programu je nutnost nejprve vyčerpat všechny možnosti smírného vyřešení sporu a zároveň podání trestního oznámení či oznámení pro podezření ze spáchání přestupku. Jakmile je věc předána k šetření, může být zákazníkovi „odškodnění“ vyplaceno. Pokud ovšem Policie věc odloží, kupující nedostane žádnou kompenzaci.
11.4 Elektronické aukce v oblasti realit Elektronické aukce realit jsou opět jednou z oblíbených záležitostí v zahraniční, která se k nám teprve postupně dostává. Můžeme se s nimi setkat buď na klasických aukčních serverech jako je například aukro.cz nebo přímo na serverech určených výhradně k aukci realit, které obvykle zprostředkovávají další přidružené služby jako je právní servis, notářská úschova, zajištění hypotéky aj. V zahraničí je asi nejznámějším a největším www.realtybid.com, která byla založena již v roce 2001 dvěma realitními makléři. U nás zatím jediný online server podobného ražení představuje www.aukcerealit.eu, který se specializuje nejen na byty (jako například 78
www.drazbabytu.cz), ale na veškeré nemovitosti, tzn. rodinné domy, byty, pozemky, komerční prostory, rekreační objekty, atp. U www.drazbabytu.cz se licitace provádí klasickým způsobem tak, jak ji známe z běžných aukčních serverů, tzn., účastník zvyšuje částku svým příhozem a vítězí nejvyšší nabídka. Aukcerealit.eu však využívá poněkud odlišný systém, kdy se účastník nedozví výší aktuálního nejvyššího podání, stejně tak jako prodávající, kterému je sdělena až konečná cena. Účastníkovi je pouze vždy systémem sděleno, zda svou nabídkou překročil současné nejvyšší podání, či nikoli. Systém je navíc velice zajímavý v tom, že vítězná nabídka vlastně není ani konečnou cenou pro výherce, ale obvykle bývá nižší, neboť se stanovuje jako cena aktuální zvýšená o minimální podání73. Zajímavostí aukčních serverů z oblasti realit je také to, že ač samotná aukce může být pořádána online, jejím skončením nemůže být dle platné právní úpravy převedeno vlastnictví. Je to především z toho důvodu, že u prodeje nemovitostí je jejich nabytí podmíněno nejen podpisem smlouvy, ale také zápisem do katastru nemovitostí. Realitní aukční servery tedy primárně slouží pouze jako nástroj pro hledání nejvýhodnější nabídky. Nebudu se tu dlouze šířit o možné budoucnosti těchto realitních aukčních serverů, neboť jak je vidět na zahraničních modelech, tato budoucnost tu opravdu je. U nás je celá záležitost ovšem stále v plenkách a tak realitní kanceláře tyto internetové aukce využívají spíše jako nové komunikační médium. Nedokážu si totiž jinak vysvětlit, aby bylo možné vložit do aukce bytový dům jako celek a zároveň vyhlásit aukce na jednotlivé bytové jednotky 74 – myslím, že by bylo velmi zajímavé sledovat, jak by byla řešena situace v případě, že by každá z aukcí měla svého vítěze…
73
Aukcerealit.eu: Průběh aukce [online]. [cit. 2010-03-27] http://www.aukcerealit.eu/PrubehAukce.aspx 74
Vzhledem k nemožnosti zobrazit již konané aukce na daném serveru, přikládám jednotlivé aukce v příloze 1.
79
12 Závěr V úvodu jsem nastínila, že nás aukce provází již odedávna a tak tomu bude ještě dlouho. Internetové aukce jsou velmi oblíbeným modelem střetávání nabídky a poptávky, které mnohdy umožňují dosažení optimální ceny, a myslím, že do budoucna se toto nijak zásadně nezmění. Je proto jen na místě snažit se tento, dle mého názoru, úžasný svět aukčních portálů poznat. V této práci jsem se tedy čtenáři snažila jej přiblížit alespoň částečně z pohledu právního a historického. Nebyl zde dán prostor všem otázkám, které s aukcemi souvisí, a nebylo by to ani vzhledem k rozsahu možné. Zaměřila jsem se tedy především na to, co běžné návštěvníky aukčních portálů jako je aukro, ikup atp. zajímá – vznik smlouvy, platná právní úprava, spotřebitelská práva, a kde to bylo jen trochu možné, snažila jsem se výklad doplnit praktickými situacemi z internetových aukcí. Práci jsem koncipovala co nejjednodušeji tak, aby ho mohli, v případě zájmu, využít i ti, kteří jsou ve světě aukcí a práva úplnými nováčky. Nemohla jsem ani nechat stranou novinku na našem trhu – pay-per-bid aukční portály, které jsou rozhodně s pohledu legislativy velmi zajímavým úkazem. Pro čtenáře by se mohlo stát přínosným vymezením jejich postavení v právní úpravě ČR, které stojí na pomezí aukcí a loterií, stejně jako naznačený vztah k nekalosoutěžnímu právu. Přiznám se, že jsem velmi často narážela na fakt, že z pohledu legislativy je oblast ecommerce stále tou přehlíženou, a tak bylo neustále nutné využívat obecných ustanovení a aplikovat je na konkrétní aukční situace. Osobně se nepřikláním k názoru, že by bylo nutné formulovat zcela nový zákon, který by se zabýval aukcemi a e-aukcemi, nicméně využití pouze lex generalis na veškeré aspekty internetových aukcí mi také nepřijde zrovna nejšťastnější. Jako optimální formu bych viděla přiřazení několika paragrafů zabývajících se alespoň základními aspekty aukcí a e-aukcí, jako je vymezení účastníků, jejich postavení, jasného určení zákonné definice aukce a také právních následků ukončení, tedy zda je možné považovat moment učinění vítězného přihození za moment uzavření smlouvy, či nikoli. Musím současně poznamenat lítost nad odmítnutím novely elektronických dražeb z dílny ČAD, která se jistě mohla pro mnohé návštěvníky aukcí stát velkým přínosem. Stejný problém je bohužel i na poli judikatury v České republice, kde případy související s elektronickými aukcemi spočítáme na prstech ruky.
80
Určitý prostor byl také věnován aukcím z pohledu německé legislativy a jejího porovnání s legislativou českou. Bylo zde představeno a také porovnáno jak pohlíží jednotlivé úpravy na vlastní učiněné návrhu a samozřejmě i moment uzavření smlouvy. V závěru byly také nastíněny některé zajímavosti, se kterými se na aukčních portálech můžeme setkat, jako jsou různé techniky licitace, či u nás poměrně neokoukané aukce realit.
81
13 Zdroje Monografie [1] BLACK, Henry Campbell. A Dictionary of Law : Containing Definitions of the Terms and Phrases of American and English Jurisprudence, Ancient and Modern. 2nd edition. St. Paul, Minnesota : West Publishing, 1910. 1314 s. ISBN 1886363102. [2] GLODMANN, Enno. Rechtliche Rahmenbedingungen für Internet-Auktionen. Berlin : Tenea Verlad Ltd., 2005. 267 s. ISBN 3865041442. [3] KNOPP, Götz. Auktionsrecht – eBay-Recht : Eine Arbeitshilfe für Anbieter und Bieter [online]. [s.l.] : [s.n.], 200? [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.knoop.de/download/e-book-it-recht-auktionsrecht-ebay-recht.pdf. [4] MIKŠOVSKÝ, Petr. Aukce a elektronické aukce. Dolní Bojanovice : Informační centrum ARK, spol. s r.o., 2009. 144 s. [5] SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: Teorie a praxe. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 368 s. ISBN 978-80-247-2708-0. [6] TURBAN, Efraim. Electronic Commerce: A Managerial Perspective. Prentice Hall, 2006. 832 s. ISBN 0-13-185461-5. Články [7] BERMAN, Niels. Under The Spear. The Numismatist. 2009, 6, s. 1-3. Dostupný z WWW: http://www.neilsberman.com/pdf/News_July_09.pdf. [8] BRODEC, Jan. Právo spotřebitele na vrácení zboží koupeného ve dražbě na www stránkách [online]. 2004-11-29, [cit 2009-12-13]. Dostupné z WWW: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=210308. [9] BUREŠ, Jiří. Elektronické aukce versus dražby [online]. 2008-09-28, [cit 2009-1213]. Dostupné z WWW: http://www.drazebnici.cz/cadscripts/cadweb.exe/include?file=clanek109.inc [10]
CLAYTON Catherine M., EMHARDT Lucy E.. Outside Counsel : Ironing Out
eBay’s Obligations to Brand Owners [online]. 2008-08-28, [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.gibbonslaw.com/files/1253022291.pdf [11]
JANDOŠ, Jaroslav. Nepublikované přednášky Podnikání a obchodování na
Internetu – 4IT325 (VŠE, ZS/2009/2010) Dostupné z www.isis.vse.cz [12]
KAPOUN, Jan. Historie eBay [online]. 2010-03-18, [cit 2010-04-10].
Dostupné z WWW: http://businessworld.cz/ostatni/historie-ebay-5786 82
[13]
MALIŠ, Petr. Rozhodné právo sporů z internetových transakcí [online]. 2008-
03-31, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/rozhodnepravo-sporu-z-internetovych-transakci [14]
MOKRÝ, Lukáš. Právní povaha e-aukce. [online]. 2006-11-07, [cit 2009-02-
18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/pravni-povaha-e-aukce [15]
NÝVLT, Václav. Falešná sluchátka v českých aukcích. Podrobné srovnání
originálu s padělkem [online]. 2009-03-25 [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://technet.idnes.cz/falesna-sluchatka-v-ceskych-aukcich-podrobne-srovnanioriginalu-s-padelkem-162-/tec_audio.asp?c=A090324_182549_tec_audio_NYV [16]
OTEVŘEL, Petr. O podnikání nepodnikatelů v rámci e-aukcí [online]. 2007-
10-31, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/opodnikani-nepodnikatelu-v-ramci-e-aukci. [17]
OTEVŘEL, Petr. E-aukce a právo spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy
[online]. 2007-05-24, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/e-aukce-a-pravo-spotrebitele-odstoupit-od-kupnismlouvy. [18]
OTEVŘEL, Petr. Odpovědnost provozovatele e-aukcí [online]. 2007-12-11,
[cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.pravoit.cz/article/odpovednostprovozovatele-e-aukci [19]
POLESNÝ, David. Podivné aukce, aneb jak prodat iPhone za 60 000 Kč
[online]. 2009-05-18, [cit 2009-02-13]. Dostupné z WWW: http://www.zive.cz/clanky/podivne-aukce-aneb-jak-prodat-iphone-za-60-000-kc/sc-3a-147039/default.aspx. [20]
POSPÍŠIL, Martin. Německo: Uzavírání smluv prostřednictvím Internetu a
online aukce [online]. 2001-12-20, [cit 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=60444 [21]
SZUSTEK, Anne. eBay Victorious Over Rolex in Latest Counterfeiting
Lawsuit. [online]. 2009-02-27, [cit 2010-03-22]. Dostupné z WWW: http://www.findingdulcinea.com/news/business/2009/feb/eBay-Victorious-OverRolex-in-Latest-Counterfeiting-Lawsuit.html [22]
Aukro.cz: Prodej přes internetové aukce již překonal celý rok 2008 [online].
2009-09-30, [cit 2009-12-13]. Dostupné z WWW:
83
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/pocitace/zpravy/aukro-cz-prodej-presinternetove-aukce-jiz-prekonal-cely-rok-2008/400283 [23]
French court acquits Yahoo! of criminal charges for Nazi sales, [online]. OUT-
LAW News 2003-02-12 [cit. 2010-01-24]. Dostupný z WWW: http://www.outlaw.com/page-3319 [24]
Krize českého dražebního trhu a novela zákona o veřejných dražbách [online].
2006-02-28, [cit 2009-12-13]. Dostupné z WWW: http://www.drazebnici.cz/cadscripts/cadweb.exe/include?file=clanek86.inc [25]
eBay Liable To Hermes For Sale Of Counterfeit Products [online]. 2008-06-
07, [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.theluxechronicles.com/the_luxe_chronicles/2008/06/as-reported-pre.html
Studentské práce [1] SHEIDL, Gergely. Online Marketplaces in Hungary and abroad with special respect to online auction sites. Budapest, 2005. 61 s. Diplomová práce. Budapesti Gazdasági Föiskola. Dostupné z WWW: http://elib.kkf.hu/edip/D_11904.pdf. [2] ŠPAŇHEL, Dan. Reverzní aukční systémy. 2007. 81 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze [3] ŠEBESTA, Michla. Aukční systémy C2C v elektronickém obchodování. 2007. 113 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze [4] POTEŠILOVÁ, Naďa. Právní úprava elektronického obchodu. 2007. 94 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze Legislativa, judikatura, stanoviska [5] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů [6] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů [7] Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů [8] Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách ve znění pozdějších předpisů [9] Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu procesním a soukromém ve znění pozdějších předpisů [10]
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 Řím I o právu
rozhodném pro smluvní závazkové vztahy [online]. Dostupný z WWW:
84
http://www.hajan.estranky.cz/clanky/normy-+-judikaty/narizeni-rim-i-o-pravurozhodnem-pro-smluvni-zavazkove-vztahy-_n_-c__-593_2008_ [11]
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při
zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby [online]. Dostupný z WWW: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:134:0114:01:CS:HTML [12]
Bürgerliches Gesetzbuch [online]. Dostupný z WWW: http://www.gesetze-im-
internet.de/bgb/ [13]
Stanovisko MFČR. Akce o ceny – herní koncepty, které nepodléhají zákonu č.
202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších přepisů [online]. 2006-05-11, [cit 2010-02-13]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/rr_souteze_25768.html?year=2006. [14]
Rozsudek Spolkového soudního dvora z 07.11.2001 VIII ZR 13/01 [online].
[cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20010255.htm. [15]
Rozsudek Spolkového soudního dvora z 03.11.2004 VIII ZR 375/03 [online].
[cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20040281.htm [16]
Rozsudek vrchního zemského soudu v Zweibrücken z 28.06.2007 4 U 210/06
03 [online]. [cit 2009-02-18]. Dostupný z WWW http://medien-internet-undrecht.de/pdf/VT_MIR_2007_277.pdf [17]
Rozsudek vrchního zemského soudu v Münsteru z 21.01.2000 4 O 424/99
[online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20000060.htm [18]
Rozsudek vrchního zemského soudu v Hammu z 14.12.2000 2 U 58/00
[online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20000255.htm [19]
Rozsudek vrchního zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem z 01.03.2001
6 U 64/00 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.jurpc.de/rechtspr/20010114.htm [20]
Rozsudek High Court of Justice v Londýně z 22.05.2009, L'Oréal vs. eBay
[2009] EWHC 1094 (Ch) [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW http://www.bailii.org/ew/cases/EWHC/Ch/2009/1094.html [21]
Rozsudek Tribunal de grande instance v Paříži z 22. 05. 2000. Ligue contre le
racisme et l'antisémitisme et Union des étudiants juifs de France vs. Yahoo! Inc. et 85
Societe Yahoo! France [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW: http://www.juriscom.net/txt/jurisfr/cti/yauctions20000522.htm [22]
Rozsudek United States Court of Appeals, Ninth Circuit z 23.8.2004. Yahoo!
Inc., a Delaware Corporation, Plaintiff-appellee, v. La Ligue Contre Le Racisme et L'antisemitisme, a French Association; L'union Des Etudiants Juifs De France, a French Association, Defendants-appellants 433 F.3d 1199 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupný z WWW: http://cases.justia.com/us-court-of-appeals/F3/433/1199/546158/ [23]
Roszudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, ze dne 30. 10. 2009
[online]. [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=52651&searchstr=33+Cdo+3210% 2F2007 [24]
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2007 sp. zn.: 33 Odo 533/2005
[online]. [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=37341&searchstr=33+Odo+533%2 F2005 [25] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2003 sp. zn.: 22 Cdo 1625/2002 [online]. [cit 2010-01-24]. Dostupné z WWW: http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=10725&searchstr=22+Cdo+1625% 2F2002
Ostatní zdroje: [26]
SHOR, Mikhael, Dictionary of Game Theory Terms : Chinese Auction
[online]. 2007-01-24, [cit 2010-01-15]. Dostupné z WWW: http://www.gametheory.net/dictionary/auctions/ChineseAuction.html [27]
Auctions Began in Ancient History. [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné
z WWW: http://www.auctiontecs.com/realty/history.htm [28] Aukcerealit.eu: Průběh aukce [online]. [cit. 2010-03-27] http://www.aukcerealit.eu/PrubehAukce.aspx [29]
Christie’s, About Us – Who we are [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné
z WWW: http://www.christies.com/about/company/www.ikup.cz [30]
Sotheby’s, About Us – Corporate History [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné
z WWW: http://www.sothebys.com/about/corporate/as_corphistory.htmlwww.udelejmi.cz
86
[31]
Stockholms Auktionsverk, About Us [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné
z WWW: http://www.auktionsverket.se/s.asp?s=foretaget_10/omforetaget_e.html [32]
Vickrey Auction. [online]. [cit 2010-01-15]. Dostupné z WWW:
http://www.maxi-pedia.com/vickrey+auction [33]
www.aligero.cz
[34]
www.aukcerealit.eu
[35]
www.aukro.cz
[36]
www.cosmito.cz
[37]
www.ebay.com
[38]
www.ebay.de
[39]
www.inau.cz
[40]
www.licituj.cz
[41]
www.udelejmi.cz
87
Přílohy Příloha č. 1 – aukce konaná prostřednictvím serveru www.aukcerealit.eu
88
89
90
