VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Obor: Mezinárodní obchod. po vstupu ČR do EU. (bakalářská práce)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Investiční pobídky CzechInvestu po vstupu ČR do EU (bakalářská práce)

Autor: Alžběta Štrosová Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Filipová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne 30. 5. 2006

………………… podpis

Obsah: 0. Úvod..........................................................................................................................- 1 1. CzechInvest...............................................................................................................- 2 1.1. Funkce a priority CzechInvestu ................................................................................- 3 1.1.1. 1. priorita: rozvoj podnikatelského prostředí ............................................................- 3 1.1.2. 2. priorita: podpora zakládání nových a rozvoje stávajících podniků ......................- 4 1.1.3. 3. priorita: globální vazby.........................................................................................- 6 1.1.4. 4. priorita: rozvoj klastrů ..........................................................................................- 7 2. Investiční pobídky v České republice .......................................................................- 9 2.1. Nezaměstnanost ........................................................................................................- 9 2.2. Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl .....................................................- 12 2.2.1. Konkrétní popis investičních pobídek podle zákona 72/2000 Sb...........................- 13 2.2.2. Formy podpory .......................................................................................................- 17 2.2.3. Vybrané statistiky přislíbených investičních ..........................................................- 20 2.3. Investiční podpory pro technologická centra a centra strategických služeb...........- 21 2.3.1. Definice technologického centra a centra strategických služeb .............................- 21 2.3.2. Podmínky udělení investiční podpory ....................................................................- 21 2.3.3. Formy podpory .......................................................................................................- 22 2.3.4. Proces udělení investiční podpory ..........................................................................- 23 2.3.5. Kontrola a postup při porušení podmínek...............................................................- 24 2.3.6. Vybrané statistiky přislíbených investičních pobídek ............................................- 25 2.4. Program pro podporu tvorby nových pracovních míst ...........................................- 25 2.4.1. Podmínky udělení investiční podpory ....................................................................- 26 2.4.2. Formy podpory .......................................................................................................- 27 2.4.3. Proces udělení investiční podpory ..........................................................................- 27 2.4.4. Kontrola a postup při porušení podmínek...............................................................- 28 2.4.5. Vybrané statistiky přislíbených investičních pobídek ............................................- 29 2.5. Ostatní programy pro velké podniky ......................................................................- 29 2.5.1. Klastry.....................................................................................................................- 30 2.5.2. Standard rozvoje lidských zdrojů ...........................................................................- 30 3. Veřejná podpora a Evropská unie...........................................................................- 32 4. Závěr .......................................................................................................................- 35 5. Seznam obrázků:.....................................................................................................- 37 6. Seznam literatury ....................................................................................................- 38 Příloha A - Vymezení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ Příloha B - Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1.1.2005) Příloha C - Nezaměstnanost v okresech Příloha D - Doba trvání založení společnosti a počet úkonů k tomu nutných v zemích EU Příloha E - Objem veřejné podpory v Evropské unii v letech 1992 - 2004

0. Úvod Cílem této bakalářské práce je popsání vybraných způsobů podpory podnikání v České republice, které zastřešuje agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest. Těžištěm činnosti v této oblasti je podpora zpracovatelského průmyslu a inovací, a to nejčastěji prostřednictvím investičních pobídek a programů podpor, které si tato práce klade za cíl zmapovat. Veškeré prostředky poskytnuté státem soukromým subjektům jsou po vstupu České republiky do Evropské unie regulovány unijním právem pro tuto oblast, a proto součástí této práce bude i popis veřejné podpory v České republice podle její úpravy v Evropské unii. Agentura CzechInvest je zaměřená především na rozvoj podnikatelského prostředí v našem státě a podporu konkurenceschopnosti našich podnikatelů. Kompletní představu o čtyřech prioritách CzechInvestu včetně jednotlivých programových oblastí poskytne 1. kapitola. Investiční pobídky představují jednu z možností státu, jak tzn. veřejně nebo-li z veřejných prostředků podpořit průmysl a podnikání na svém území. Je to také způsob řešení dlouhodobých hospodářských problémů jednotlivých územně-správních celků. Pro účely rozhodování o investičních pobídkách je určujícím faktorem míra nezaměstnanosti v okresech, jejíž současná situace a vliv na poskytování pobídek bude obsahem sub-kapitoly 2.1. Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl v České republice uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími ministerstvy a agenturou CzechInvest na základě zákona 72/2000 Sb. ve znění platném od 1. května 2004, který tato práce popíše v sub-kapitole 2.2. Kromě nich mají zahraniční i české podnikatelské subjekty možnost získat podporu pro technologická centra a centra zákaznických služeb na základě usnesení vlády č.1238/2003, jehož obsah je předmětem sub-kapitoly 2.3., a podporu tvorby nových pracovních míst podle usnesení vlády č., které tato práce přiblíží v sub-kapitole 2.4. Kromě těchto stěžejních programů existují i další neméně vhodné způsoby získání finanční i jiné podpory pro podnikatelský záměr, z nichž dvě tato práce krátce představí v sub-kapitole 2.5. Jako členská země Evropské unie máme povinnost řídit se komunitárními pravidly pro poskytování veřejné podpory. Obecná právní úprava, která definuje, co je podle primárních pramenů evropského práva považováno za veřejnou podporu, jaké změny nastaly při poskytování veřejné podpory po vstupu České republiky do Evropské unie, jaké jsou trendy v jejím poskytování a kdy spadají investiční pobídky mezi veřejnou podporu, to vše bude popsáno v kapitole 3.

-1-

1. CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která je výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek v České republice, vznikla 2. ledna 2004 sloučením s dalšími dvěma agenturami Ministerstva průmyslu a obchodu – s Agenturou pro rozvoj podnikání (ARP) a Agenturou pro rozvoj průmyslu České republiky (CzechIndustry). Samotný CzechInvest vznikl v roce 1992 a jeho hlavním úkolem bylo podporovat příliv přímých zahraničních investic do České republiky a její propagace mezi zahraničními investory. V současné době se soustředí na podporu konkurenceschopnosti českých podnikatelů a České republiky v souladu s prioritami, které uvedu v kapitole 1.1. K rozvoji domácích společností a vzniku nových firem přispívá CzechInvest prostřednictvím svých služeb, rozvojových programů a práce na zlepšování podnikatelského prostředí. Zároveň je CzechInvest místem, kde domácí i zahraniční podnikatelé dostanou kvalitní informace o veškerých formách podpory podnikání v České republice a kde si mohou o jednotlivé druhy podpor také zažádat. Kromě centra v Praze založil CzechInvest také 13 regionálních poboček, především pro podporu malých a středních podnikatelů1 ve zpracovatelském průmyslu. Ještě jako agentura podporující zejména příliv zahraničních investic se CzechInvest postupně soustředil na vybrané sektory zpracovatelského průmyslu, které mají v České republice tradici a perspektivu – výrobu automobilů a jejich komponentů, elektroniku a mikroelektroniku, chemický průmysl, farmacii nebo přesné strojírenství. V poslední době se k těmto oblastem přidaly také letecký průmysl, zdravotnická technika a biotechnologie, které jsou prioritními odvětvími rozvoje průmyslu v Evropské unii. V souladu s trendem v západních zemích se také CzechInvest více soustřeďuje na projekty v oblasti výzkumu a vývoje (technologická centra) a strategických služeb. CzechInvest se od svého založení podílel na víc než 600 investičních projektech v celkové hodnotě převyšující 460 miliard korun. V rámci jím podporovaných investic by mělo postupně vzniknout víc než 125 tisíc přímých pracovních míst.2

1

Článek 1 definice MSP z října 2005: Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR 2 Dostupné z WWW: http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/EFBD0713413AF865C1256EB4005145A3?OpenDocument

-2-

1.1. Funkce a priority CzechInvestu Vizí agentury CzechInvest je udělat z české ekonomiky jeden z nejkonkurenceschopnějších regionů Evropské unie. K dosažení tohoto cíle byly zvoleny následující priority3.

1.1.1. 1. priorita: rozvoj podnikatelského prostředí Ekonomika nemůže růst a prosperovat bez funkčního podnikatelského prostředí. V Evropě se stává stále zřejmějším fakt, že obory náročné na levnou pracovní sílu nebudou na území Evropské unie dlouhodobě nabývat na významu, dokonce ani stagnovat. Podniky, jejichž výroba je neodmyslitelně náročná na pracovní sílu, se budou ve stále větším množství přesouvat na východ Evropy, do Asie a po případné politické a finanční stabilizaci i do Afriky, pokud nemají ztratit konkurenceschopnost. Proto je potřeba podporovat rozvoj odvětví, v nichž vznikají výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, informace či know-how. Proto se CzechInvest zaměřuje v rámci této priority na následující programové oblasti.

a) Infrastruktura pro inovace, výzkum a vývoj Cílem je rozvoj spolupráce vědy a podniků, které by výsledky výzkumů mohli sledovat, vyzkoušet a případně využít v praxi. Cestou této spolupráce by se měly vydat také vysoké školy a vědecko-výzkumné instituce, na jejichž půdě jsou dobré podmínky pro vznik a realizaci nových nápadů. Dokud totiž neexistuje možnost zavést výsledky práce týmů či jednotlivých odborníků do reálné výroby, bude tato činnost skomírat a nebude lákat perspektivní „mozky“.

b) Nemovitosti pro podnikání Překážkou při zakládání či expanzi společností může být nedostatečná nabídka vhodných a dostupných nemovitostí limitujícím faktorem, který může vést k tomu, že k založení či rozvoji podnikatelského subjektu nedojde, i kdyby k tomu měl veškerý další potenciál. Proto je důležité zajistit, aby na trhu byl dostatek budov i pozemků vhodných k podnikatelské činnosti.

c) Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Názory na význam lidských zdrojů v moderním podnikatelském prostředí se stále častěji shodují na tom, že lidské zdroje jsou klíčové pro existenci a prosperitu každé společnosti. Proto se CzechInvest v této programové oblasti chce zasadit o zapojení kvalitních pracovníků do procesu inovace a technologického rozvoje při využití moderních komunikačních a informačních technologií. Schopnost využívat tyto prostředky je základním předpokladem pro úspěch na 3

dostupné z WWW: http://www.czechinvest.cz, sekce O CzechInvestu, podsekce: Strategie

-3-

světových i regionálních trzích rozvinutých i rozvojových zemích, neboť dodává práci výše zmíněnou nepostradatelnou přidanou hodnotu.

d) Služby Realizace této programové oblasti spočívá v zajištění dostatečných kapacit expertních poradenských služeb, které budou zároveň kvalitní a nákladově přijatelné. V současné době poskytuje CzechInvest poradenství ke dvěma desítkám programů, které podnikům nabízí, pořádá školení, semináře, workshopy apod.

e) Informace Agentura CzechInvest je sama v podstatě realizací této programové oblasti, jejímž cílem je využití informačních technologií pro poskytování služeb a podpory podnikatelským subjektům v jednom místě. To umožňuje jednodušší komunikaci mezi zájemci o pomoc či radu a CzechInvestem. V tom lze spatřovat významný krok směrem k odstranění byrokracie a zvýšení transparentnosti státní správy a činnosti státních institucí.

f) Zdokonalování podnikatelského prostředí Bariéry Na odstraňování byrokracie, administrativních a legislativních překážek se soustřeďuje také poslední programová oblast první priority. CzechInvest chce z České republiky vytvořit zemi s kvalitním

pro-podnikatelským

prostředím,

jejíž

společnosti

budou

dlouhodobě

konkurenceschopné na všech trzích. Cílem je, aby byly identifikovány a následně odstraněny všechny reálné i potenciální bariéry života podniku, od jeho založení až po ukončení jeho činnosti.

1.1.2. 2. priorita: podpora zakládání nových a rozvoje stávajících podniků Pokud má docházet k využívání výsledků výzkumu, vývoje, ale i nových podnikatelských nápadů, musí v České republice existovat prostředí, ve kterém bude možné založit či rozvíjet podnik bez zbytečných překážek. Pro člověka, který se chce stát podnikatelem, je jistě rozdíl, jestli založení podniku věnuje 4 dny (Dánsko) nebo více než 3 měsíce (Španělsko). Pro porovnání uvádím v Příloze D dobu trvání založení společnosti a počet úkonů k tomu potřebných v zemích Evropské unie podle šetření Světové banky z roku 2005.

a) Nově zakládané podniky s růstovým potenciálem CzechInvest si klade za cíl podporovat začínající podnikatele tím, že jim bude poskytovat poradenství, zjednodušovat přístup k vhodných nemovitostem či dostupným úvěrům a dalším vhodným způsobům financování. -4-

b) Nové technologie a inovace Jak už bylo několikrát řečeno, Česká republika se pomalu začíná řadit mezi země, ve kterých nelze spoléhat na investice jdoucí za levnou pracovní sílou. Proto chce CzechInvest podporovat každého podnikatele, který se rozhodne pro využití nových technologií, vývoj nových výrobků či rozvoj výrobních procesů. Nejsnadnější cestou jsou poradenské služby, které CzechInvest poskytuje na svých pracovištích, inovátorským podnikům nabízí ovšem také granty a půjčky.

c) Přístup k financím Cílem této programové oblasti je zajistit podnikům přístup ke konkurenceschopnému kapitálu. Možnost financování totiž může být limitující pro podnik jakékoli velikosti a problémy s obstaráváním kapitálu by tak mohly negativně ovlivnit možnost podniku růst a vytvářet hodnoty pro celou ekonomiku.

d) Pobídky Investiční pobídky jsou nejčastěji skloňovanou činností CzechInvestu, alespoň v médiích. Jejich cílem je zatraktivnit region České republiky pro zahraniční investory. Přestože oficiálně jsou pobídky určeny domácím i zahraničním investorům, v reálu na ně dosáhnou většinou jen ty největší společnosti, a to převážně ze zahraničí. Od roku 1998 do února 2006 byla poskytnuta pobídka 251 společnostem z oboru zpracovatelského průmyslu, z toho 209 bylo zahraničních a 42 domácích. Pokud ale porovnáme jednotlivé země, je v počtu podpořených podniků na 1. místě Německo právě před společnostmi z České republiky. Hodnotou je sice 2. Japonsko, ale české společnosti jsou na 3. místě s investicemi v objemu o něco více než polovičním oproti Japonsku4.

e) Rozvoj lidských zdrojů Vytváření dlouhodobých stabilních pracovních příležitostí a podpora rozvoje pracovníků na těchto místech je důležitou oblastí, které CzechInvest věnuje svou pozornost a finanční prostředky. Nejčastější formou jsou granty pro podniky, jejichž cílem je právě kvalitní pracovní síla. Důkazem toho, jak důležité mohou být pro podnikatele lidské zdroje, je např. výrok Henryho Forda: „Vezměte mi mé továrny a spalte mé budovy, ale nechte mi mé lidi a já svůj podnik postavím znovu.“

4 dostupné z WWW: www.czechinvest.cz – sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky – zpracovatelský průmysl – Udělené pobídky.xls ze dne 10.4.2006

-5-

f) Informační a komunikační technologie Podnik se může rozvíjet mnoha směry – jedním z nich je i zavádění informačních a komunikačních technologií, které umožní zlepšení externích vazeb podniku, ale i interních procesů jako je řízení výroby či rozhodování.

g) Zlepšení výsledků a výkonů Celosvětovým trendem na poli porovnávání výkonů podniků s podobným zaměřením nebo podobné velikosti je stal tzv. benchmarking. CzechInvest pořádá školení pro poradce malým a středním podnikům, kteří se následně věnují provádění národního a mezinárodního benchmarkingu. Identifikování slabých a silných stránek podniku je totiž prvním krokem ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti a výkonů.

1.1.3. 3. priorita: globální vazby Světový trh a obecně celý svět se globalizuje. Cílem programových oblastí v rámci této priority je identifikace a využití globálních investičních a obchodních příležitosti k rozvoji českých podniků a české ekonomiky. Právě úspěch na světovém trhu je ovšem podmíněn konkurenceschopnými výrobky a podniky.

a) Přímé zahraniční investice Tyto investice jsou často zdrojem technologického rozvoje či know-how, které by se jinak v České republice buď neobjevily nebo by byly podmíněny velkými investice domácích podniků. Prostřednictvím přímých zahraničních investic se k nám tak dostávají již prověřené inovace, technologie či metody řízení a rozvíjí se kvalifikace lidských zdrojů.

b) Dodavatelské řetězce Na současném trhu dochází k růstu integračních tendencí, neboť pouze velké a kapitálově silné společnosti mají šanci uspět na vysoce konkurenčních trhu. Díky vzniku těchto dodavatelských řetězců může docházet k optimalizaci celých procesů od výroby až po obchodování. CzechInvest se zaměřuje na podporu českých subdodavatelů, kteří jsou perspektivními hráči s šancí na úspěch na celosvětovém trhu.

c) Poskytování služeb „After Care“ Tato následná péče o zahraniční investory je z hlediska české ekonomiky velmi důležitá, neboť může zvýšit celkový efekt zahraniční investice. CzechInvest se zaměřuje na průběžnou komunikaci se zahraničními podnikateli, která mu umožňuje podporovat či dokonce iniciovat jejich další investování v České republice. Snahou je také doporučovat zahraničním investorům -6-

potenciální české subdodavatele a zdůrazňovat přednosti jejich využití před dodavateli ze země investora či z okolním zemí. Nelze také opomenout, že CzechInvest usiluje o to, aby na našem území docházelo z hlediska výroby zahraničních podniků k rostoucí míře vytvářené přidané hodnoty. Nechceme totiž být zemí, ve které se např. pouze smontují součástky vyrobené v jiné zemi za použití nejmodernější technologie. Investice do montážní linky, u které budou pracovat málo kvalifikovaní pracovníci, totiž pro Českou republiku nikdy nebude mít takový přínos jako zavedení výroby těch vysoce sofistikovaných součástek uvedených v příkladu.

d) Podpora investic českých podniků v zahraničí Při podpoře investování domácích subjektů v zahraničí spolupracuje CzechInvest s agenturou CzechTrade. Jejich společným cílem je rostoucí objem investic realizovaných v zahraničí, neboť ty svou rozmanitostí pomáhají diverzifikovat ekonomickou závislost a přispívají ke stabilnímu ekonomickému růstu.

1.1.4. 4. priorita: rozvoj klastrů Rozvoj klastrů je specifická nová programová oblast, na kterou se CzechInvest zaměřuje a která je financována z evropských fondů. Klastry jsou regionální odvětvové seskupení podniků, které si navzájem konkurují, ale také navzájem spolupracují a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti5. Největší podporu věnuje CzechInvest na základě vládní klastrové politiky klastrům v klíčových odvětvích českého průmyslu.

a) Identifikace klastrů Klastry ještě nejsou v České republice úplně obvyklou formou spolupráce. Proto se CzechInvest soustřeďuje na identifikaci potenciálních klastrů na základě odvětvových analýz na regionální i národní úrovni. Budování klastrů je totiž perspektivní možností, jak vytvořit platformu pro spolupráci výrobních podniků, bank, univerzit, výzkumných organizací, státní správy, regionální samosprávy apod.

b) Rozvojová partnerství Přetrvávajícím problémem, který brzdí rozvoj a konkurenceschopnost českých firem, je jejich izolovanost. Proto se CzechInvest soustřeďuje na pomoc všem regionům, které mají zájem, aby na jejich území klastr vznikl, a všem společnostem, které mají zájem se klastru účastnit. Podpora

5

dostupné z WWW: http://www.klastromnipack.cz/cs/site/verejnost/verejnost_co_je_to_klastr.htm

-7-

může být realizována různými způsoby a zaměřena může být na oblast financování klastru, jeho marketingovou činnost či na budování infrastruktury pro klastr. Podniky v klastru sice jsou většinou konkurenti, ale řeší i velmi podobné otázky jako je vzdělávání pracovníků, nedostatek prostředků na výzkum a vývoj či export a právě v těchto oblastech mohou efektivně spolupracovat, vytvářet rozvojová partnerství a získat tak jedinečnou a třeba i nenapodobitelnou konkurenční výhodu.

-8-

2. Investiční pobídky v České republice Nejdříve se investiční pobídky a další podpory investorům začaly nabízet na základě vládního usnesení z dubna 1998 a později i usnesení vlády z prosince téhož roku. Zákon o investičních pobídkách 72/2000 Sb. vstoupil v platnost 1. května 2000 a domácím i zahraničním investorům stanovuje stejná práva a podmínky. Česká republika se tak stala prvním státem v regionu střední a východní Evropy, kde byl systém investičních pobídek určen zákonem. Navíc díky tzv. euronovele tohoto zákona, schválené v roce 2003, může Česká republika poskytovat státní podporu i po svém vstupu do Evropské unie, i když za trochu odlišných podmínek, jak bude popsáno dále. Systém investičních pobídek byl v roce 2004 rozšířen z podpory určené pouze pro zpracovatelský průmysl také na podporu v oblasti technologických center a center strategických služeb. Podmínky každé udělené veřejné podpory musí být v souladu legislativou Evropské unie, proto v případě její změny, vzhledem k přednosti komunitárního práva před právem národním, musí dojít ke změně příslušného vnitrostátního právního předpisu upravujícího rámec pro příslušný program agentury CzechInvest. Tyto změny se však vždy vztahují k budoucím případům udělení veřejné podpory státem, neboť obecně v právu platí zákaz retroaktivity. Investor může čerpat více různých podpor, a to jak doma, tak v zahraničí. Podmínkou jeho účasti v jím vybraném programu, příp. více programech agentury CzechInvest je, že celková výše všech jím čerpaných veřejných podpor bez ohledu na zdroj nepřekročí přípustnou míru veřejné podpory podle příslušných pravidel Evropské unie a podle regionální mapy intenzity veřejné podpory6 (Obrázek 3). Na veřejnou podporu plynoucí z programů agentury CzechInvest není právní nárok, ale investor často, a nutno říci, že správně, předpokládá, že jím oslovené země udělají maximum, aby jeho investici získaly. To platí především u největších investičních projektů. Poskytování pobídek by však nemělo být automatické, neboť jen tak si stát zachová vůči investorovi rovnocennou pozici.

2.1. Nezaměstnanost V této části bych se před samotným výkladem zákona o investičních pobídkách chtěla zaměřit na ukazatel nezaměstnanosti v okresech České republiky, který je jedním z kritických faktorů při poskytování investičních pobídek. S ohledem na fakt, že investiční pobídky jsou poskytovány 6

ustanovení 4.8 usnesení vlády č. 566/2004

-9-

z veřejných zdrojů, by měl být kladen důraz na efektivitu vynaložených prostředků. Nejvíce by tedy měly být podporovány investice, které pomohou nejvíce zaostalým regionům. Přestože základními samosprávnými celky jsou od 1. ledna 2003 kraje, značná diverzita situace v rámci krajů vedla k tomu, že aspekt nezaměstnanosti vstupuje do procesu udělování investičních pobídkách právě na úrovni okresů (tak, jak existovaly před reformou veřejné správy v roce 2002). Situaci v České republice v lednu 2006 ukazuje následující mapa:

Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. březnu 2006 DC LB TP

UL

JN

CL

MO

SM

CV

CH

SO

LT ME

LN

KV

KL RA

PM

RO

PZ

PY

PI

UO

OP OL ZR

PE

PV

NJ PR

BK

JI JH

FM

VS

ST BM BO

TR

CB

PT

OT KA

SY

HB

TA

BR

SU

CR

KH BN

JE

RK

PU

KO

PJ

KT

NA HK

NB

PB DO

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

VY

KM ZL UH

ZN

HO BV

CK

Míra nezaměstnanosti (v %) 0-5 5-10 10-15 15-20 >20

Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti podle okresů v březen 20067

Míra registrované nezaměstnanosti podle Českého statistického úřadu a stávající metodiky činila v březnu 2006 8,8 %8. Tabulka, na jejímž základě byla vytvořena tato mapa, je uvedena v Příloze B. Zajímavé je, že okresy, které podle členění Ministerstva práce a sociálních věcí patří do skupiny 10-15 %, jako jsou např. Český Krumlov a Bruntál, mají z pohledu investičních pobídek velice rozdílné postavení, neboť první jmenovaný náleží do nejvíce zvýhodněné skupiny okresů (A podle Obrázku 2 a Tabulky 1) a druhý jmenovaný do nejméně zvýhodněné skupiny (kategorie C podle Obrázku 2 a Tabulky 1). Přitom rozdíl mezi nimi činil v březnu 2006 jen 1,5 %. Největší rozdíl mezi městy, která spadají do kategorie A a C podle CzechInvestu, je mezi Ostravou-město a Svitavami, kde rozdíl míry nezaměstnanosti činil v březnu 2006 3,2 %.

7 8

zdroj:Ministerstvo práce a sociálních věcí dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat - Nez04_06.xls

- 10 -

Jak bude uvedeno dále, podstatnou hodnotou z hlediska investičních pobídek jsou násobky ukazatele průměrné míry nezaměstnanosti, a to konkrétně míra nezaměstnanosti o čtvrtinu a o polovinu vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá 2 pololetí. Tento ukazatel totiž lépe postihuje nezaměstnanost v okresech a eliminuje větší vliv sezónní nezaměstnanosti. Aktuálně činila míra nezaměstnanosti za období 1. a 2. pololetí 2005 8,96 %9, zmíněné násobky jsou tedy v současné době na hodnotách 11,21 % a 13,45 %, a splňují je okresy tak, jak je uvedeno jednak v následující mapě a jednak v Příloze C. Okresy podle míry nezaměstnanosti

A

B

C

D

Minimální výše investice (mil. Kč)

100

150

200

200

Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč)

50

75

100

100

Minimální % do strojů z celkové výše investice

40

40

40

40

Tabulka 1: Okresy podle míry nezaměstnanosti a její vztah k podmínkám udělení investiční pobídky

Obrázek 2: Okresy podle míry nezaměstnanosti podle Tabulky 110

9

viz Příloha C – data získaná e-mailem od agentury CzechInvest zdroj - CzechInvest

10

- 11 -

Výše uvedená tabulka obsahující minimální výši investice a minimální krytí vlastním kapitálem vychází z § 2 odst. 4 a 5 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně ve znění: „(4) Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 150 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. (5) Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem, v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 100 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory.“

2.2. Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány podnikům zpracovatelského průmyslu podle metodiky CzechInvestu, která je v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ). Ta odpovídá mezinárodně uznávané klasifikaci NACE Rev. 1.1., podle které se zpracovatelský průmysl dělí na 14 sub-sekcí (dvoumístný, písemný segment), na 23 oddílů (dvoumístný číselný OKEČ) a na 103 skupin (třímístný číselný OKEČ). Přehled sub-sekcí (sektorů) a oddílů (odvětví) zpracovatelského průmyslu podle OKEČ je patrný z tabulky uvedené v Příloze A. Poskytování těchto pobídek se řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož rozbor je předmětem následující kapitoly. - 12 -

2.2.1. Konkrétní popis investičních pobídek podle zákona 72/2000 Sb. Nejprve uvedu § 1 výše uvedeného zákona, ve kterém je uvedena základní specifikace investičních pobídek a § 2, který upřesňuje všeobecné podmínky poskytnutí investiční pobídky. §1

„(1) Tento zákon upravuje všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, postup při poskytování investičních pobídek a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území České republiky. (2) Investičními pobídkami se rozumí a) slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu, d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu, e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.“ Zvláštními předpisy, které upravují tyto formy pobídek, se rozumí pro § 1 odst. 2 písm. a) zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, pro § 1 odst. 2 písm. e) zákon č.183/1993 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), pro § 1 odst. 2 písm. c) a d) zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. §2

„(1) Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.11 12, (2) Všeobecnými podmínkami jsou a) zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu,

11

§ 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb. 12 § 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

- 13 -

b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky; za zpracovatelský průmysl se nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství, c) pořízení strojního zařízení13 v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je podle zvláštního právního předpisu14 dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem (dále jen "dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek"), d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostřed,15 e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 000 000 Kč, přičemž nejméně částka 100 000 000 Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5; v odůvodněných případech může Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky, g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. (3) Do částek podle odstavce 2 písm. e) a f) se nezahrnují platby na základě smlouvy o přenechání věci do užívání, v níž si strany smlouvy sjednají, že uživatel je oprávněn koupit věc.“ Pro praktické účely je velmi podstatný již odstavec 2 § 1, ve kterém jsou přesně vyjmenovány možné formy investiční pobídky. Ne každý investor dosáhne na všech 5 typů pobídek. § 3 odst. 2 obsahuje vyjmenování náležitostí záměru získat investiční pobídku, který investor předá určené organizaci, kterou je, jak již bylo výše uvedeno, agentura CzechInvest. Součástí záměru musí být např. podle § 3 odst. 2 písm. e) „označení katastrálního území, kde bude sídlo společnosti, a území, kde bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení“, což je využito 13

kapitoly č. 84, 85 a 90 nařízení vlády č. 318/1999 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník) 14 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 15 např. zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- 14 -

při posuzování možnosti poskytnout pobídky vzhledem k zákonem požadované minimální výší investice v daném katastrálním území, nebo aby mohla být daná obec vyzvána k vyjádření svého stanoviska k plánované investici, nebo např. podle písm. j) „požadované investiční pobídky“, což umožňuje rozhodné instituci udělat si představu o investorových budoucích záměrech. Určená organizace pak k předloženému záměru vypracuje posudek, ve kterém zhodnotí schopnost investora dostát všem všeobecným i zvláštním podmínkám pro poskytnutí investiční pobídky. Zároveň také vypracuje návrh, v němž uvede typy a výši pobídek, které by investor mohl obdržet, a samozřejmě určí podmínky, za kterých bude investorovi pobídka poskytnuta.16 Následně se k návrhu na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu, kterému ho určená organizace předá, vyjádří postupně všechna příslušná ministerstva, a to každé ve své působnosti. Mezi tato ministerstva patří nejčastěji Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má ve své působnosti pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) a d), Ministerstvo financí, které schvaluje pobídku podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo Ministerstvo životního prostředí, které dohlíží na splnění všeobecné podmínky podle § 2, odst. 2 písm. d). Kromě nich se k investičnímu záměru resp. k návrhu investičních pobídek vyjadřuje také obec, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, neboť jí se týká pobídka podle § 1 odst. 2 písm. b).17 Před tzv. euronovelou byl rozhodující institucí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nyní je již pouze místem povinně konzultačním. V případě, že je rozhodnuto, že k udělení pobídky dojde, vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ÚOHS „nabídku na poskytnutí investičních pobídek v členění na jednotlivé druhy pobídek, jejich hodnoty vyjádřené v orientační výši, včetně podmínek, za kterých lze investiční pobídky čerpat…“.18 Návrh předložený agenturou CzechInvest může ministerstvo také zamítnout. V obou případech zašle ministerstvo žadateli prostřednictvím CzechInvestu vyrozumění, a to buď zamítavé rozhodnutí nebo nabídku na poskytnutí investičních pobídek, a kopie příslušných dokumentů doručí také ministerstvům, která se k návrhu vyjadřovala. Na základě nabídky vypracované podle výše uvedeného postupu pak může zájemce do 6 měsíců od jejího doručení požádat o příslib investičních pobídek. Součástí takovéto žádosti je podle § 5 odst. 2 písm. d) také prohlášení zájemce o pobídku, že „nejpozději do 24 měsíců od doručení rozhodnutí o příslibu investičních pobídek zahájí financování investiční akce vynaložením prostředků na pořízení hmotného či nehmotného majetku a že výrobu zahájí nejpozději do 3 let od doručení rozhodnutí o příslibu investičních pobídek“. Při podání záměru získat investiční

16 17 18

§ 4, odst. 1 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 4 odst. 2 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 4 odst. 3 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

- 15 -

pobídku je investor povinen čestně prohlásit, že práce na projektu, který má být předmětem příslušné veřejné podpory, ještě nebyly zahájeny. Z hlediska událostí v České republice na začátku roku 2006, kdy došlo k porušení podmínek poskytnutí investičních pobídek společností LG.Philips Displays, je důležitý odstavec 5 § 5, v němž se uvádí, že pokud nejsou dodrženy příslušné podmínky udělení investiční pobídky, musí být vše, co bylo formou investiční pobídky získáno, vráceno nebo odvedeno podle zvláštních právních předpisů. § 6 a 6a jsou hlavním obsahem tzv. euronovely, která byla publikována jako zákon č. 19/2004 Sb. § 6 řeší přípustnou míru a hodnotu veřejné podpory, která se v obou případech vztahuje k nákladům podle § 6a odst. 1 ve znění: „Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny a) dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení a b) dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého hmotného majetku podle písmene a), ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami.“ Odst. 2 § 6a určuje povinnost zachovat majetek, na který byla poskytnuta podpora, v rozsahu a struktuře odpovídající splnění podmínky, a to po dobu uplatňování investiční pobídky slevy na dani, nejméně ovšem po dobu 5-ti zdaňovacích období po zdaňovacím období, kdy zájemce splnil všeobecné podmínky pobídky. Pokud se tak nestane, musí být vše, co bylo formou investiční pobídky získáno, vráceno územně příslušnému finančnímu úřadu včetně penále ve výši podle zvláštních předpisů. V případě nesplnění všeobecných podmínek nebo podmínky zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 2 pozbývá také převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu jako forma investičních pobídek platnosti. V takovém případě je příjemce povinen uhradit cenu převedeného území tomu, kdo jej na něj předvedl, včetně 5 % penále z hodnoty takto „poskytnuté veřejné podpory za každý ukončený rok od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek“.19 Také nová pracovní místa a jejich obsazení musí investor podle § 6a odst. 3 zachovat po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání hmotné podpory vytváření nových pracovních míst.

19

§ 6a odst. 7 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

- 16 -

Nesplnění této podmínky má za následek povinnost investora vrátit vše, co bylo v rámci této podpory podle § 1 odst. 2 písm. c) získáno. Podmínkou podle § 6a odst. 4 je minimálně 25 % podíl financování investice „prostředky, které neobsahují žádný prvek veřejné podpory“. „Příjemce investiční pobídky, kterému nebyla poskytnuta investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm. a), je povinen nejpozději do 30 dnů od poskytnutí jiné veřejné podpory než podle tohoto zákona, určené pro investiční akci posuzovanou pro účely poskytnutí investičních pobídek, písemně informovat ministerstvo. V případě nesplnění této povinnosti se přípustná hodnota veřejné podpory podle § 4 odst. 3 snižuje, a to o hodnotu poskytnuté veřejné podpory, o níž zájemce neinformoval ministerstvo.“20 Toto ustanovení se týká pobídky formou slevy na dani z příjmu a jeho účelem je předcházení porušení maximální přípustné míry veřejné podpory povolené Evropskou unií. Kontrola použití prostředků získaných v rámci investiční pobídky přísluší podle § 7 ministerstvům, do jejichž působnosti daná pobídka spadá, a to podle výše uvedeného pořádku a příp. podle zvláštních předpisů (např. předpisů upravujících ochranu životního prostředí v případě všeobecné podmínky v § 2 odst. 2 písm.d)), a územně příslušným finančním orgánům. Kontrolu provádí orgány nejpozději 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5. Další kontrola splnění podmínky podle § 2 odst. 2 písm. b) se provádí každoročně po dobu poskytování pobídek. Další kontrola splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 písm. a), c) a e) a kontrola splnění podmínky podle § 6a odst. 4 se provádí po 5-ti letech ode dne prvního uplatnění pobídky formou slevy na dani nebo, pokud je i dále uplatňována, v roce následujícím po jejím posledním uplatnění. Pokud pobídka formou slevy na daních z příjmu poskytnuta nebyla, provádí se kontrola podmínky podle § 6a odst. 4 po dobu 5-ti let ode dne prvního čerpání hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst. Každé rozhodování podle zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které tento sám zákon neupravuje, se řídí správním řádem.21

2.2.2. Formy podpory Pro sektor zpracovatelského průmyslu jsou v České republice k dispozici investiční pobídky ve formě slevy na dani, hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, na školení a rekvalifikaci, převodu technicky vybaveného území a nemovitostí za zvýhodněnou cenu.

20

§ 6a odst. 6 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 8 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů a jeho novela, zákon 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platná pro řízení započatá po 1.1.2006

21

- 17 -

a) Sleva na dani Sleva na dani z příjmu právnických osob ve výši 31 % podle § 35a resp. § 35b (pokud se na něj nevztahuje § 35a) 46/2006 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, je nově vzniklým společnostem poskytnuta úplná až po dobu 10 let. To znamená, že k jejímu získání je zapotřebí, aby byl založen nový právní subjekt podle práva České republiky. Pokud o tuto pobídku žádá expandující společnost nebo fyzická osoba, může jim být poskytnuta sleva pouze částečná, ovšem také na dobu až 10-ti let. Fyzické osobě se poskytuje sleva ve výši daně vypočtené podle § 16 ze základu daně podle § 7 zákona 46/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto formu pobídky může investor uplatnit až po splnění podmínek poskytnutí pobídky podle § 2 zákona 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tzv. daňové prázdniny mohou začít dnem splnění podmínek nebo později, nejdéle však 3 roky od data udělení investiční pobídky, a to bez ohledu na hospodářský výsledek investora.22 „Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.“23 Tato investiční pobídka může být poskytnuta pouze investičnímu projektu ve zpracovatelském průmyslu a při určování její výše nezáleží na umístění investice.

b) Hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, na školení a rekvalifikaci Hmotná podpora pro podniky zpracovatelského průmyslu na tvorbu nových pracovních míst, školení a rekvalifikaci se uděluje podle míry nezaměstnanosti v příslušném okrese, ve kterém by měl investor zájem podnikat, v poměru k průměrné míře nezaměstnanosti v České republice za uplynulé pololetí podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí. Současný stav ukazuje Obrázek 2 a detailní čísla obsahuje Příloha C. Hmotná podpora vytvářených pracovních míst se poskytuje ve výši 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti tj. minimálně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice + 50 000 Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců. Nižší výše podpory, tj. 100 000 Kč na jedno nové pracovní místo, se poskytuje v regionech s mírou nezaměstnanosti o 25 % vyšší než celostátní 22 23

§ 35a odst. 3 zákona 45/2006 Sb, ve znění pozdějších předpisů § 35a odst. 4 zákona 45/2006 Sb, ve znění pozdějších předpisů

- 18 -

průměr + 25 000 Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíců. Hmotnou podporu na školení a rekvalifikace ve výši 35 % nákladů poskytuje Česká republika na školení ve všech regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (skupiny A, B a C v Příloze C).

c) Převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu a transfer nemovitostí (zemědělské nebo jiné půdy) za cenu sníženou zvláštním zákonem Do této formy investiční pobídky spadá zajištění levných stavebních pozemků a/nebo podpora výstavby infrastruktury. Předpokladem zájmu investující společnosti je totiž také možnost získat vhodný pozemek vybavený příslušnou infrastrukturou. To totiž výrazně zkrátí nerentabilní dobu výstavby výrobního závodu a dalších příslušných budov, silnic apod. K tomu, aby tato pobídka mohla být kvalitně poskytnuta, vznikají průmyslové zóny. Výstavba průmyslových zón je v kompetenci obcí a krajů, kterým stát poskytne dotaci na podporu vybudování technické infrastruktury, v rámci níže uvedeného programu ji však může dostat i významný investor, který zažádal o investiční pobídky podle zákona, či rozvojová společnost. Další možností je převod pozemků vlastněných státem, jeho organizačními složkami, z nichž se nejčastěji jedná o Pozemkový fond České republiky, či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemků s takovýmto zvýhodněným převodem.24 Systém veřejné podpory trhu podnikatelských nemovitostí vznikl v roce 1998 a v praxi je realizován v rámci Programu podpory rozvoje průmyslových zón. Tento program umožnil za dobu své existence vznik 79 průmyslových zón pro více jak 150 podniků, které dohromady poskytly pracovní místa pro více než 20 000 zaměstnanců.25 V současné době se vztahuje pouze na zóny určené konkrétnímu investorovi, kterému je tato forma pobídek přislíbena, a strategické projekty. Tento program je financován ze státního rozpočtu. Převod pozemků a budov v kontextu investiční pobídky považuje unijní právo za veřejnou podporu, a proto je nutné, aby byl slučitelný s právem Evropské unie. Pro poskytovatele této podpory vytvořila Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí návod, jak postupovat při jejím udělování, který je momentálně představován Metodickým doporučením k převodu pozemků

24 dostupné z WWW: www.czechinvest.cz, sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Resume_Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl.pdf 25 dostupné z WWW: http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/9FE11131D9207297C1256EC200299A41?OpenDocument

- 19 -

a budov za zvýhodněnou cenu z majetku krajů a obcí. V přípravě je národní program řešící tuto problematiku, který čeká na projednání českou vládou před jeho předložením ke schválení Evropské komisi.26 Celková hodnota výše uvedených forem investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 50 % (resp. 65 % u malých a středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

2.2.3. Vybrané statistiky přislíbených investičních27 Po vstupu České republiky do Evropské unie byly v období květen 2004 až únor 2006 přislíbeny investiční pobídky celkem 86 investičním záměrům. Z toho nejvíce, 22, jich bylo schváleno společnostem z Německa, 15 společnostem z České republiky a 8 společnostem z Japonska. Tyto počty přesně kopírují i pořadí v celkovém počtu získaných pobídek podle údajů za celé monitorované období tj. od dubna 1998 do 28. února 2006. Podobně je celkové pořadí zachováno i v počtu investic do jednotlivých krajů, kdy v období 1. května 2004 – 28. února 2005 vede s 18 investicemi v celkové hodnotě 10,3 mld. Kč a skoro 2 000 novými místy Ústecký kraj před kraji Středočeským (14 investice o hodnotě 28,7 mld.), Jihomoravským a Moravskoslezským (po 10-ti investičních záměrech). Podle objemu investic je však na 1. místě kraj Středočeský, což je jednoznačně dáno tím, že z 28,5 mld. Kč, které mají být v tomto kraji podpořeny investiční pobídkou, pochází 23,5 mld. Kč z jediné investiční akce, a to automobilového závodu Toyota Peugeot Citroen Automobile (TPCA) u Kolína, který zahájil komerční výrobu v únoru 200528. Podobně z 4 500 nových pracovních míst v tomto kraji jich asi 3 000 připadá právě závod TPCA. Právě výše zmíněný automobilový projekt TPCA je o řád největší investicí z hlediska své hodnoty v České republice od našeho vstupu do Evropské unie. 2. největší investicí je německá investice prostřednictvím Škoda Auto a.s. z července 2005 o objemu 6,1 mld. a kapacitě vytvořit 2 150 pracovních míst. 3. největší je podle velikosti investice BOSCH DIESEL s.r.o., které byla pobídka na investici 3,2 mld. Kč nizozemského kapitálu na vznik 368 nových míst schválena v říjnu 2005. Všechny tyto 3 investice směřují do sektoru automobilového průmyslu, 4. největší investice pak do sektoru elektrotechnického. Také momentálně aktuální investiční záměr korejské společnosti Hyundai, který bude podpořen investičními pobídkami, spadá do sektoru automobilového průmyslu.

26

dostupné z WWW: www.mpo.cz, článek Veřejná podpora formou převodu pozemků krajů a obcí po vstupu ČR do EU, 9.3.2006, autor: Mgr. Roman Seidl 27 dostupné z WWW: www.czechinvest.cz – sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Udělené investiční pobídky zpracov prumysl.xls 28 dostupné z WWW: http://www.autoabeceda.cz/zpravy/tcpa-odstartovano.htm

- 20 -

Podle počtu nových pracovních míst je pořadí na prvních dvou pozicích stejné, 3. je s plánem vytvořit 551 míst z Velké Británie financovaná investice do Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. ve výši 1,4 mld. Kč. Co do sektorů, kterým jsou investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl určené, vede automobilový průmysl s 30 investičními akcemi, z nichž 12 pochází z Německa, 5 z Japonska a 3 z České republiky. o druhé místo se s 11 investičními projekty dělí strojírenství a plastikářský průmysl, ve kterém je výrazně největší investicí mostecká společnost s českým kapitálem S. P. of W., a.s.

2.3. Investiční podpory pro technologická centra a centra strategických služeb Investicím tohoto typu jsou v České republice poskytovány investiční podpory na základě usnesení vlády č. 1238 ze dne 10. prosince 2003, na které navazuje Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb agentury CzechInvest, který je účinný od 17. února 2004.

2.3.1. Definice technologického centra a centra strategických služeb Mezi investice typu technologická centra patří centra zaměřená na vývoj a inovaci výrobků s vysokou technologickou úrovní s úzkou návazností na výrobu, která je podmínkou pro poskytnutí finančních zdrojů. Podpora je zaměřena na podniky z oborů jako je např. letectví, farmaceutika, IT a telekomunikační technika, motorová vozidla či chemické výrobky. Mezi centra strategických služeb se pro účely poskytnutí investiční pobídky řadí centra zákaznické podpory, high-tech opravárenská centra, centra pro vývoj software, ICT expertní a řešitelská centra a centra sdílených služeb (pro určení výše podmínek se rozlišují na centra včetně nebo kromě ústředí nadnárodních firem).

2.3.2. Podmínky udělení investiční podpory Podmínky pro udělení podpory technologickému centru, centru pro vývoj software, expertnímu a řešitelskému centru a ústředí nadnárodních firem jsou:
minimální výše investice 15 milionů Kč,
vytvoření alespoň 15-ti nových pracovních míst29,
financování z vlastních zdrojů příjemce v objemu alespoň 7,5 milionu Kč. 29 “Novými zaměstnanci se v tomto programu rozumí fyzické osoby zaměstnané Příjemcem na dobu neurčitou na nově vytvořených pracovních místech v souvislosti s Projektem, a to v přepočtu na plný pracovní úvazek“ – ustanovení 2.10 usnesení vlády č. 1238/2003

- 21 -

Podmínky pro udělení podpory centru zákaznické podpory, high-tech opravárenskému centru a centru sdílených služeb (s výjimkou ústředí nadnárodních firem) jsou:
minimální objem investice 30 milionů Kč,
vytvoření minimálně 50-ti nových pracovních míst30,
financování z vlastních zdrojů příjemce v objemu alespoň 15 milionu Kč.31 Mezi obecné podmínky patří realizace projektu do 3 let od rozhodnutí o udělení podpory, zachování investice a udržení subvencovaných pracovních míst po dobu nejméně 5-ti let, mezinárodní orientace projektu atd. Zajímavostí u tohoto programu je rozdílnost výše přípustné veřejné podpory u jednotlivých forem podpory. Zatímco pro dotaci na podnikatelskou činnost jsou rozhodné obvykle používané procentní hodnoty, v této práci uvedené na Obrázku 3 (přípustné navýšení pro malé a střední podniky o 10 % v Praze a o 15 % v ostatních regionech NUTS II), pro dotaci na školení a rekvalifikaci platí odlišné hodnoty, které uvedu v části 2.3.3.b).

2.3.3. Formy podpory a) Dotace na podnikatelskou činnost Tuto dotaci poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to na dobu maximálně 10-ti po sobě jdoucích kalendářních let počínaje nejdříve rokem, kdy podnikatel o podporu zažádá a nejpozději rokem následujícím po roce, ve kterém uplynuly 3 roky od doručení rozhodnutí o udělení podpory státem. Dotace je účelově určená na úhradu nákladů souvisejících s podnikatelskou činností. Její výše je odvozena procentuálně buď z uznatelných nákladů podle ustanovení 3.6.1 usnesení vlády č. 1238/2003 nebo „ze souhrnných, řádně vykázaných hrubých mezd vyplacených novým zaměstnancům včetně povinných odvodů Příjemce na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti“.32 Jak již bylo řečeno, dotaci je možno čerpat až do výše maximální hodnoty veřejné podpory podle Obrázku 3, vypočtené jako procento ze základu, kterým je buď hodnota pětileté investice do majetku nebo suma mezd za 2 roky, vztahující se k pracovním místům vytvořeným do 3 let od poskytnutí dotace.

30

„Novými zaměstnanci se v tomto programu rozumí fyzické osoby zaměstnané Příjemcem na dobu neurčitou na nově vytvořených pracovních místech v souvislosti s Projektem, a to v přepočtu na plný pracovní úvazek“ – ustanovení 2.10 usnesení vlády č. 1238/2003 31 dostupné z WWW: www.czechinvest.cz – sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Resumé programu SC a TC.pdf 32 ustanovení 5.3.2 usnesení vlády č. 1238/2003

- 22 -

b) Dotace na školení a rekvalifikaci Tuto dotaci poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příjemce ji může čerpat po dobu maximálně 3 po sobě následujících kalendářních let, ovšem v případě, že se mu podaří v rámci podpořeného projektu vytvořit více než 100 nových pracovních míst, může ji čerpat po dobu až 5-ti po sobě následujících kalendářních let počínaje rokem následujícím po roce, kdy bylo příjemci dotace doručeno rozhodnutí o udělení podpory státem. Přesný vyčet uznatelných nákladů na školení a rekvalifikaci je náplní ustanovení 3.8 usnesení vlády č. 1238/2003. Maximální výše dotace pro obecné školení a rekvalifikaci33 je 60 % pro regiony NUTS 2 kromě Prahy, v Praze 55 %, a na zvláštní školení a rekvalifikaci34 činí 35 % resp. 30 % v Praze. Obdobně jako u většiny dalších programů je možno v souladu s legislativou Evropské unie navýšit tato procenta pro podniky malého a středního podnikání, a to o 20 % u dotace na obecné školení a rekvalifikaci a o 10 % u dotace na zvláštní školení a rekvalifikaci. Výše uvedené míry veřejné podpory je také možné navýšit o 10 procentních bodů, pokud příjemce zařadí do vzdělávacího programu osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby nezaměstnané nejméně 12 po sobě jdoucích měsíců. V absolutních částkách se u projektu, ve kterém vznikne méně než 100 pracovních míst, jedná o maximální dotaci ve výši 100 000 Kč na jedno pracovní místo. U projektu, jehož výsledkem je více než 100 míst, může dotace nabýt hodnoty až 150 000 Kč na jedno pracovní místo. Vždy se musí jednat o nové pracovní místo podle definice uvedené v ustanovení 2.10 usnesení vlády č. 1238/2003.

2.3.4. Proces udělení investiční podpory O podporu má možnost požádat podnikatel vždy v období 1. ledna. až 30. června každého kalendářního roku a čerpat ji lze na úhradu uznatelných nákladů podle článku 3.6 vlády č. 1238/2003. Žadatel o podporu komunikuje se státem prostřednictvím agentury CzechInvest, které v případě zájmu o udělení dotace předloží svou žádost. Od tohoto okamžiku35 může začít realizace investice a najímání pracovníků. Dotace se totiž může vztahovat pouze na projekty, které před podáním žádosti ještě nebyly zahájeny, což ostatně platí u všech programů agentury CzechInvest. CzechInvest zpracuje posudek žádosti, ve kterém především posoudí schopnost žadatele dostát závazkům uvedeným v žádosti a naplnit tak podmínky pro poskytnutí podpory. Tento posudek 33 34 35

podle ustanovení 6.3.2 usnesení vlády č. 1238/2003 – vzdělání využitelné při výkonu práce i u ostatních zaměstnavatelů podle ustanovení 6.3.1 usnesení vlády č. 1238/2003 – vzdělání výhradně nebo převážně využitelné pro výkon práce u příjemce dotace tzv. rozhodný den tj. den registrace žádosti u určené organizace, kterou je pro účely tohoto programu agentura CzechInvest

- 23 -

předá CzechInvest nejpozději do 60 dnů na Ministerstvo průmyslu a obchodu. K němu se k němu během sledujících 2 až 3 měsíců vyjádří připomínky všechny příslušné instituce, jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy36. Po zhodnocení stanovisek všech připomínkových míst vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu do 7 dnů od obdržení vyjádření posledního připomínkového místa buď rozhodnutí o zamítnutí podpory projektu nebo rozhodnutí o podpoře projektu.37 CzechInvest toto rozhodnutí zašle investorovi, který má v případě kladného vyřízení žádosti 6-ti měsíční lhůtu běžící od okamžiku doručení rozhodnutí, během které může návrh podpory obsahující především její druhy, maximální míru v souladu s pravidly pro veřejnou podporou a podmínky poskytnutí akceptovat. Pokud tak neučiní, má se za to, že mu podpora udělena nebyla. Do 30.6. příslušného kalendářního roku pak může příjemce podat na Ministerstvo průmyslu a obchodu žádost o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost nebo na školení a rekvalifikaci, jejíž kopii zašle také agentuře CzechInvest. Zároveň také předloží výhled čerpání příslušné dotace, a to na následující 1 rok závazný a další 2 roky nezávazný.

2.3.5. Kontrola a postup při porušení podmínek Od okamžiku, kdy investor začne čerpat přidělenou podporu, je stát oprávněn provádět u něj kontrolu, při které musí investor poskytnout veškerou nezbytnou součinnost. Pokud dojde k porušení podmínek přidělení dotace jejím použitím v rozporu s účelem, na který byla přidělena, je příjemce povinen veškeré prostředky použité v rozporu s rozpočtovými pravidly odvést, včetně penále, územnímu finančnímu úřadu. Pokud dojde k nedodržení některých usnesením vlády vymezených podmínek jako je např. výše investice, dodržení počtu nových pracovních míst apod.38, má příjemce možnost tato porušení ve státem dané, individuálně určené lhůtě napravit. Pokud vzniklou negativní situaci investor nevyřeší, je povinen prostředky získané v rámci dotace vrátit, opět včetně penále. Podobně se postupuje, pokud je na konci období zjištěno, že stav majetku či vyplacených mezd39, který byl využit pro výpočet výše dotace, je nižší. Podpora nebude v daném kalendářním roce poskytnuta vůbec nebo musí být vrácena, pokud příjemce neplní své povinnosti ohledně např. účtování, tzn. ty povinnosti, vyplývající z ustanovení 7.1.1 až 7.1.5 usnesení vlády č. 1238/2003. 36

ustanovení 2.4 usnesení vlády č. 1238/2003 ustanovení 8.7 usnesení vlády č. 1238/2003 38 ustanovení 4.1 – 4.8 a 4.10 usnesení vlády č. 1238/2003 39 jak je uvedeno v části 2.3.3.a) a v pozn. 32 37

- 24 -

2.3.6. Vybrané statistiky přislíbených investičních pobídek40 V rámci investičních pobídek do výše rozebrané oblasti byla v období od června 2001 do 15. května 2006 přislíbena investiční podpora 60 záměrům. 23 se týkalo center strategických služeb a 37 technologických center. 18 projektů patří do automobilového sektoru, z toho 16 je typu technologického centra. Do sektoru elektrotechniky patří 14 investičních akcí a 3. největší skupinou jsou ostatní se 13 akcemi. České podniky iniciovaly 14 investičních záměrů, německé 15, americké 12 a nizozemské 8. Největší investicí je projekt strategického centra Českých aerolinií a.s. (ČSA), jejichž investice 1,3 mld. do sektoru letecké dopravy vytvoří asi 150 nových pracovních míst. Do školení a rekvalifikace investují 30 000 Kč. Na 2. místě je technologické centrum Škoda Auto s investicí o objemu 1,1 mld. Kč. Náklady na školení a rekvalifikace jsou odhadnuté na 51 milionů Kč, což je neporovnatelné s investicí ČSA. 3. hodnotově největším projektem je belgický ExonMobil Business Support Center Czechia s.r.o., kde je plánovaná velikost investice 1 mld. Kč. Na školení a rekvalifikaci bude vydáno dalších 1,3 mld. Kč. Tato investice je kromě největší investice do školení a rekvalifikace zaměstnanců také nejhodnotnější z hlediska nově vytvořených pracovních míst, kterých vznikne asi 1 300.

2.4. Program pro podporu tvorby nových pracovních míst Cílem činnosti CzechInvestu jsou investice podniků nejen do technologií či výzkumu, ale také do vzniku nových pracovních míst. Snižování nezaměstnanosti v nejvíce postižených okresech je velkou motivací snahy přilákat do České republiky zahraniční investory či podpořit v investování do vzniku nových pracovních míst domácí podnikatele. Zároveň ale existuje domněnka, že ve snaze získat zahraniční investory dotuje stát každé nové pracovní místo horentní sumou, a že zahraniční investice v některých zemích vytlačují domácí investice, v České republice dokonce téměř úplně41. Pobídky se totiž orientují na velké firmy, a proto selhávají jako prostředek ke snižování nezaměstnanosti, která je daleko lépe odstraňována vznikem a prosperující existencí malých a středních podniků. Dokonce je možné říci, že na úkor nových pracovních míst vzniklých v rámci zahraničních investice nevznikne nebo zanikne nejméně stejné množství pracovních míst42.

40 41 42

dostupné z WWW: www.czechinvest.cz – sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Udělené inv_podpory.xls Lidové noviny 3.10.2005, komentář Pavla Kohouta str. 10 Lidové noviny 3.10.2005, komentář Pavla Kohouta str. 10

- 25 -

Program vznikl v roce 2004 spoluprácí ministerstev práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu, CzechInvestu a Svazu průmyslu a dopravy, je účinný od 2. června 2004 a má omezenou platnost do konce roku 2007. Řídí se usnesením vlády č. 566 z 2. června 2004. Program na podporu tvorby pracovních míst43 je určen pro projekty s hodnotou vyšší než 10 milionů Kč určené k oživení zpracovatelského průmyslu či k zavedení specifických služeb jako jsou centra zákaznické podpory44 nebo centra sdílených služeb a je zaměřen na regiony nejvíce postižené nezaměstnaností. Tím se pro účely tohoto programu rozumí regiony České republiky s nezaměstnaností vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti za uplynulá 2 pololetí podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Do této skupiny spadá v současné době 9 okresů, které jsou na Obrázku 2 vyznačeny jako skupina A, tzn. okresy s nezaměstnaností 14 % a vyšší.

2.4.1. Podmínky udělení investiční podpory Podmínkami pro udělení této formy pobídky se rozumí:
vytvoření minimálně 10 nových pracovních míst nejpozději do 2 let,
celková výše investice bude nejpozději do 2 let činit alespoň 10 milionů Kč,
minimálně 5 milionů Kč musí být financováno z vlastního kapitálu,
minimálně 25 % celkové hodnoty podporované investice musí financovat sám investor,
investice a pracovní místa musí být zachována po dobu min. 3 let,
šetrnost investičního záměru k životnímu prostředí. 45 Podle usnesení vlády se za nová pracovní místa považují „pracovní místa vytvořená v regionu nejvíce postiženém nezaměstnaností nebo regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a obsazená zaměstnanci s trvalým pobytem na území České republiky, zaměstnanými Příjemcem na dobu neurčitou, kteří nebyli nikdy zaměstnaní, jsou nezaměstnaní nebo právě rozvázali pracovní poměr“46. Lhůtu 2 let v prvních 2 podmínkách lze po dohodě prodloužit, ovšem maximálně na 3 kalendářní roky od roku udělení pobídky.

43 dostupné z WWW: www.czechinvest.cz – sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky – Program pro podporu tvorby nových pracovních míst – manuál programu_prac.mista.zip 44 „Centry zákaznické podpory se rozumí funkčně samostatné jednotky, které jsou zodpovědné za řízení vztahů se zákazníky (za zákazníky jsou považovány společnosti v rámci skupiny i externí zákazníci) a centry sdílených služeb se rozumí funkčně samostatná jednotka, která přebírá zodpovědnost za řízení, provoz a administraci určitých vnitropodnikových funkcí v rámci skupiny i u externích zákazníků“ – ustanovení 2.10 Usnesení vlády č. 566/2004 45 dostupné z WWW: http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=204 46 ustanovení 2.8 usnesení vlády č. 566/2004

- 26 -

Investor musí po uplynutí 3 kalendářních let od konce roku, ve kterém byli splněny podmínky pro poskytnutí podpory, prokázat, že „vytvořil, obsadil a udržel takový počet nově vytvořených pracovních míst, na který mu byla poskytnuta finanční podpora“47.

2.4.2. Formy podpory Formou podpory, kterou v rámci tohoto programu poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo určený úřad práce na základě dohody uzavřené s investorem, jsou:

a) finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst Tato podpora může dosáhnout maximální výše 200 000 Kč na 1 pracovní místo, přičemž celková hodnota takto poskytnuté podpory nesmí překročit 46-50 % resp. 61-65 % (pro malé a střední podniky) nákladů na hrubé mzdy zaměstnanců za 2 roky, přičemž konkrétní maximální procentní podíl veřejné podpory na uznatelných nákladech48 podniku je odvozen podle jednotlivých regionů soudržnosti NUTS 2 v České republice, které uvádím na Obrázku 3;

b) finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců Tato podpora spočívá v částečné úhradě nákladů na školení a to do výše 35 % takovéhoto školení, přičemž výše podpory na 1 zaměstnance nesmí překročit 30 000 Kč.

2.4.3. Proces udělení investiční podpory Podobně jako u všech výše uvedených podpor podnikání je kontaktním místem investora a státu agentura CzechInvest. Vyplněné formuláře žádosti o poskytnutí podpory předá CzechInvest Ministerstvu průmyslu a obchodu a zároveň vydá žádající právnické či fyzické osobě registrační list. To vše ovšem pouze za předpokladu, že z žádosti vyplývá, že investor naplní podmínky poskytnutí podpory. o schopnosti projektu naplnit podmínky podpory vypracuje CzechInvest posudek, který do 30 dnů od vydání registračního listu předá Ministerstvu průmyslu a obchodu. Během následujících 7 dní musí Ministerstvo průmyslu a obchodu předat žádost a všechny další příslušné materiály všem příslušným úřadům, které se k nim během následujících 14 dní mohou vyjádřit. K těm patří Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo

47

ustanovení 3.8 usnesení vlády č. 566/2004 „Jedná se o úhradu mzdových nákladů, včetně povinných odvodů zaměstnavatele na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti zaměstnanců zaměstnaných na nově vytvořených pracovních místech, dále k nákupu materiálu, zboží, energie a ostatních neskladovatelných dodávek a služeb koupených Příjemcem od podnikatelských subjektů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou nákladů na reprezentaci“ – ustanovení 5.4 usnesení vlády č. 566/2005 48

- 27 -

životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy49. 7 dní po obdržení posledního připomínkového vyjádření výše uvedených institucí vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučení k podpoře či k zamítnutí podpory, které zašle Ministerstvu práce a sociálních věcí a v kopii CzechInvestu50. Také toto ministerstvo má právo rozhodnout o udělení či zamítnutí podpory, a to v podstatě nezávisle na doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud je rozhodnuto, že k udělení podpory dojde, musí takovéto rozhodnutí obsahovat popis nabízených podpor, maximální míru veřejné podpory a podmínky čerpaní, a je žadateli doručeno prostřednictvím CzechInvestu. Následně se k návrhu podpory obsaženém v rozhodnutí o udělení podpory vyjádří také žadatel, a to nejdéle do 3 měsíců od jeho doručení. Pokud tak neučiní nebo návrh odmítne, dohoda mezi státem a žadatelem nevznikne a poskytnutí pobídky nedojde, i kdyby původní záměr státu byl pobídku poskytnout. Pokud se vyjádří kladně, uzavře Ministerstvu práce a sociálních věcí nebo určený pracovní úřad s žadatelem dohodu. Datum tohoto uzavření je důležitým datem celého následujícího vztahu mezi státem a investorem.

2.4.4. Kontrola a postup při porušení podmínek Následně v zákonném rámci programu dochází k čerpání investiční podpory investorem, který musí plnit povinnosti např. podle článku 7 či ustanovení 6.5 usnesení vlády č. 566/2004. Ze strany státu je samozřejmě vykonávána kontrola, a to na základě platných právních předpisů51. Příjemce podpory je povinen kontrolu umožnit a poskytnout potřebnou součinnost.52 V případě použití podpory v rozporu s tím, na co byla určena, je příjemce podpory povinen ji vrátit územně příslušnému finančnímu úřadu včetně penále, jehož výše se řídí zvláštním právním předpisem. Pokud dojde k porušení podmínek pro udělení podpory jako je výše investice, počet nových pracovních míst nebo doba jejich existence, příp. pokud příjemce poruší své povinnosti vedení účetnictví aj. podle ustanovení 7.1.1 až 7.1.4 usnesení vlády č. 566/2004, pak je mu umožněno toto porušení napravit. Čerpání podpory však bude pozastaveno, a pokud k nápravě nedojde, opět bude povinen celou již čerpanou částku vrátit a také zaplatit penále. V případě, že počet nových pracovních míst vzniklých v souladu s tímto programem bude nižší než počet stanovený v záměru pro čerpání podpory, musí příjemce vrátit poměrnou část čerpané podpory.

49

ustanovení 2.3 usnesení vlády č. 566/2004 ustanovení 8.5 usnesení vlády č. 566/2004 51 § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech 52 ustanovení 10.2 usnesení vlády č. 566/2004 50

- 28 -

2.4.5. Vybrané statistiky přislíbených investičních pobídek53 Finanční podpora v rámci Programu pro tvorbu nových pracovních míst je poskytována od června 2004 a uvedená data jsou z období 2. června 2004 až 15.května 2006. Za dobu fungování programu byla podpora přislíbena celkem 32 projektům, z nichž 20 jich bylo schváleno pro české podniky. Vedoucím sektorem v počtu projektů je strojírenství, podle velikosti investice je však na prvním místě elektrotechnický sektor díky vůbec největší podpořené investici - ASUS Czech s.r.o. s nizozemských kapitálem a plánem vytvořit téměř 2 000 míst. 2. největší investicí je nizozemská The Candy Plus Sweet Factory s.r.o., která vytvoří ovšem výrazně méně pracovních míst, a to 230, což ji ovšem stejně řadí na 3. místo podle počtu plánovaných nových pracovních míst.. Na 2. místě podle počtu vytvořených pracovních míst je český projekt zákaznického centra společnosti GE Money Multiservis, a.s. v Ostravě, díky kterému má vzniknout 400 nových pracovních míst. Zajímavé je, že 4 nizozemské investice jsou dohromady plánovaným objemem investovaných prostředků větší než 20 investičních projektů z České republiky. Na 3. místě mezi zeměmi je Německo, jehož společnosti pomohou vytvořit přibližně 300 pracovních míst. Nejvyhledávanějšími regiony jsou Jihomoravský a Moravskoslezský, kde se nachází okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (jak je patrné z Obrázků 1 a 2).

2.5. Ostatní programy pro velké podniky Kromě investičních pobídek pro zpracovatelský průmysl, investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb a programu pro tvorbu nových pracovních míst existují pro podniky v České republice další programy, v jejichž rámci lze od státu získat podporu pro podnikání. V této práci jsem se zaměřila na velké podniky, protože právě ty v České republice nejvíce investují. Jim nabízí CzechInvest kromě již zmíněných také programy Inovace, Prosperita, Školící střediska, Klastry, Profese a Standard rozvoje lidských zdrojů.54 Vzhledem k nové prioritě agentury CzechInvest zaměřené na rozvoj klastrů, tak jak je popsána v kapitole 1.1.4, krátce popíšu program Klastry. Druhým programem, který jsem do této práce jako ukázku praktického vyznění priorit CzechInvestu zvolila kvůli mému zájmu o tuto oblast, je program Standard lidských zdrojů.

53 54

dostupné z WWW: www.czechinvest.cz, Sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Udelene fin_podpory dostupné z WWW: http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/E15869983456BE17C12570AC00576030?OpenDocument

- 29 -

2.5.1. Klastry Tento program je součástí Operačního programu průmysl a podnikání (dále jen OPPP), který je součástí Národního rozvojového plánu. Cílem OPPP je posílení konkurenceschopnosti průmyslu, malých a středních podnikatelů a dokončení potřebných strukturálních změn v průmyslu. Záštitu nad ním má Ministerstvo průmyslu a obchodu. Financován je z jediného zdroje, a to Evropského fondu regionálního rozvoje.55 Podpora v rámci programu Klastry je rozdělena do 2 fází: vyhledání vhodných firem a zakládání a rozvoj klastru. Podporované činnosti lze najít v tabulce OKEČ, oddíly 15 – 37, 72 a 73, která je součástí této práce jako Příloha A.

a) Fáze I. V této fázi, která trvá maximálně 8 měsíců, může být kraji nebo jím určené organizaci, instituci terciárního vzdělávání či výzkumné organizaci poskytnuta nevratná dotace ve výši maximálně 75 % uznatelných nákladů56, v absolutní částce 0,2 - 1 milion Kč, na zpracování studie o možnosti vzniku klastru zaměřeného na inovace a zvýšení exportu, přičemž podmínkou je zájem o tuto studii alespoň 10-ti firem a 1 instituce terciárního vzdělávání,

b) Fáze II. V druhé, tříleté fázi může být právnické osobě, která byla zřízena za účelem podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti v oboru, poskytnuta nevratná dotace v degresivní výši 75 % v 1. roce, 65 % v 2. roce a 55 % ve 3. roce z uznatelných nákladů. Absolutně je může jednat o 3 – 45 milionů Kč. Z podmínek je nejdůležitější předpoklad udržitelnosti klastru s členskou základnou minimálně 15-ti samostatných organizací, z nichž alespoň 1 musí být instituce terciárního vzdělávání nebo výzkumný ústav a 60 % členů musí být podniky malého a středního podnikání se sídlem v České republice. Zisk po dobu čerpání podpory musí být využit pro rozvoj klastru. Další rozvoj klastru po uplynutí 3 let od založení klastru je již financován z vlastních a ostatních zdrojů.

2.5.2. Standard rozvoje lidských zdrojů Tento program je zatím v přípravě a bude zahájen pravděpodobně v květnu 2006. Jeho cílem je poskytnout českým podnikům z vybraných sektorů dotace na nákup služeb směřujících k zavedení standardu Investors In 55 56

dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008000004 dostupné z WWW: http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/E0DFDC10722085AAC1256EC10051BAE9?OpenDocument

- 30 -

People, který je jediným mezinárodně uznávaným standardem v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů. Předpokladem jeho udělení je obecně řečeno propojení personální politiky se všemi procesy v podniku, které bude ve shodě se zájmy zaměstnavatele i zaměstnanců. Podnikům splňujícím definici malého a středního podnikání bude poskytnuta vyšší částka než podnikům velkým, vždy ale přinejmenším 65 % a maximálně 80 % nákladů na pořízení poradenských služeb vedoucích k získání standardu Investors In People.

- 31 -

3. Veřejná podpora a Evropská unie Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory, a proto je nutné při jejich udělování postupovat v souladu s příslušnými pravidly Evropské unie platnými pro oblast veřejné podpory. Na základě těchto pravidel byla vypracována regionální mapa veřejné podpory, která stanoví maximální míru veřejné podpory v jednotlivých regionech NUTS 2 České republiky (Obrázek 3) Investor může v příslušném regionu získat od státu ve formě pobídek maximálně takový procentní podíl z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který nepřesahuje procentní podíl uvedený v tabulce na Obrázku 3. Pro malé a střední podniky se tato procentní hodnota zvyšuje o 15 %, v regionu Praha o 10 %. Kromě procentního omezení maximální výše podpory je veřejná podpora limitována také absolutně, a to maximální fixní částkou vypočtenou z předpokládané investice. Ve svém souhrnu nemůže celková hodnota skutečně poskytnuté veřejné podpory překročit takto stanovenou absolutní částku veřejné podpory pro daný investiční záměr. „Veřejnou podporou se rozumí daňová pobídka, hmotná podpora na vytváření pracovních míst a v případě převodu pozemku za zvýhodněnou cenu je veřejnou podporou rozdíl mezi realizovanou cenou a cenou tržní.“57 Pokud mají být investiční pobídky regulovány jako forma veřejné podpory, musí splňovat následující:
zakládat výhodu určitému podniku či odvětví výroby,
být poskytovány státem nebo ze stát prostředků,
v důsledku jejich poskytnutí musí hrozit či přímo musí docházet k narušení hospodářské soutěže,
musí mít dopad na obchod mezi členskými státy ES (EU).

57 Dostupné z WWW: www.czechinvest.cz – sekce Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Resumé_investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl.pdf

- 32 -

Obrázek 3: Regionální mapa intenzity veřejné podpory58

Příslušnou právní úpravou v Evropské unii, která upravuje resp. zakazuje poskytování veřejné podpory, je článek 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, který říká, že „podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak“59. Míra veřejné podpory a možnost státu ji poskytnout se po našem vstupu do Evropské unie řídí Multisektorálním rámcem z roku 2002, který je součástí sekundárního práva Evropské unie. Ten upravuje objektivní kritéria udělení veřejné podpory tak, že povolená veřejná podpora závisí na výši investice a její výpočet tedy vychází z předpokládané hodnoty investice. Při investici ve výši do 50 milionů EUR má investor možnost získat 100 % povoleného regionálního stropu (Obrázek 3), mezi 50 a 100 miliony. EUR 50 % schváleného regionálního stropu a pro investici přesahující 100 milionů EUR 34 % schváleného regionálního stropu. Před naším vstupem do Evropské unie posuzoval slučitelnost veřejné podpory s trhem ÚOHS. Od 1.5.2004 přešla tato pravomoc na Evropskou komisi, které jsou ale k notifikaci předkládány pouze některé případy veřejné podpory. Povinně musí být schválena veřejná podpora pro

58 59

podle nařízení vlády č. 310/2004 ze dne 28. dubna 2004, viz také Resume_Investicni pobidky pro zpracovatelsky prumysl.pdf Kincl, Michal: Veřejná podpora v Evropské unii, 1.vyd. Praha: Bova Polygon 2004, ISBN 80-7273-097-5 (váz.), str. 13

- 33 -

všechny investiční projekty, pro které je „navrhovaná výše veřejné podpory vyšší než investice 100 mil. EUR“60. Udělení ostatních veřejných podpor spadá do pravomoci členského státu. Veřejná podpora v nových členských státech je řešena v přístupových smlouvách. Pro Českou republiku je to IV. příloha Přístupové smlouvy. Upravuje tzv. existující podporu, která bude moci být po vstupu do Evropské unie poskytována i nadále v rozsahu stejném jako před vstupem. K takovým patří veřejné podpory, které „nabyly účinku před prosincem 1994, jsou uvedeny v dodatku k této příloze a byly ke dni přistoupení posouzeny orgánem pro dohled nad veřejnou podporou nového členského státu (u nás Ministerstvo financí a ÚOHS), byly tímto orgánem shledány slučitelnými a acquis a Evropská komise proti nim nevznesla námitku založenou na vážných pochybnostech o slučitelnosti opatření se společným trhem, a to postupem uvedeným níže“.61 Z toho v podstatě plyne, že podpory, které nesplňují jednu z těchto podmínek, budou muset být přezkoumány a je možné, že jejich poskytování bude upraveno, což ale znamená porušení jednoho ze základních českých právních principů, a to principu právní jistoty, který je u nás zakotven v Ústavě a znamená, že rozhodnutí jednou vydané příslušným orgánem, v předepsané formě a obsahující předepsané náležitosti, zakládá předpokládané právní účinky a jeho zrušení přichází v úvahu jen výjimečně. Obecným trendem v EU je snižování míry veřejné podpory z důvodů jejího negativního vlivu na hospodářskou soutěž. Proto také dochází ke striktnějšímu posuzování žádostí o poskytnutí veřejné podpory na úrovni Evropské komise, která je méně ovlivněna regionálními důvody pro poskytnutí veřejné podpory. Nelze však předpokládat její postupné úplné odstranění, zvláště proto, že některé podpory jako např. na školení a rekvalifikaci zaměstnanců či do výzkumu, lze považovat za poměrně prospěšné a soutěži jen mírně škodlivé. Spíše se dá očekávat, že bude omezován počet regionů, ve kterých bude možno veřejnou podporu investorovi poskytnout, ve prospěch nejpostiženějších regionů. Celkové objemy veřejné podpory v Evropské unii s 15-ti členy a s 25-i členy od roku 1992 do roku 2004 a údaje za Českou republiku jsou obsahem Přílohy E.

60 61

Kincl, Michal: Investiční pobídky jako forma veřejné podpory, 1. vyd. Praha: Linde 2003, ISBN 8086131483, str. 42 Kincl, Michal: Veřejná podpora v Evropské unii, 1.vyd. Praha: Bova Polygon 2004, ISBN 80-7273-097-5 (váz.), str. 114 - 115

- 34 -

4. Závěr V této práci je popsána činnost agentury CzechInvest, která na základě legislativní činnosti Parlamentu České republiky podporuje investice a podnikání v našem státě. Hlavním tématem jsou investiční pobídky, a to jak pro zpracovatelský průmysl, tak i pro technologická centra a centra strategických služeb. Vybrané statistiky svědčí o tom, že v České republice se investičních pobídek dostává v převážné většině zahraničním společnostem, i když české podniky si také nevedou špatně. Největší počet podpořených investičních projektů, ve zpracovatelském průmyslu i v investicích typu technologických center a center strategických služeb, je realizován v sektoru automobilového průmyslu, což může zakládat nepříjemnou závislost českého hospodářství na tomto oboru a vést v nadcházející recesi k situacím podobným jako v případě LG.Philips Displays v Hranicích na Moravě, kdy se investice do výrobní linky na klasické televize ukázala jako neperspektivní a společnost existuje jen díky dalším dotacím ze strany státu, byť je jako součást holdingu nizozemské společnosti v konkurzu.62 Kromě výše uvedených investičních pobídek tato bakalářská práce shrnuje také další 3 programy určené podnikům bez rozdílu velikosti, z nichž největší důraz je kladen na Program pro podporu tvorby nových pracovních míst, který také patří mezi investiční pobídky, byl zahájen v červnu 2004 a nejvíce projektů podpořených v jeho rámci je iniciováno českými podniky. Tento program je významný tím, že se soustřeďuje na řešení problému nezaměstnanosti, který tíží nejen Českou republiku, ale i celou Evropu. Ani v současné době rychlého hospodářského růstu nedochází k jejímu výraznějšímu poklesu, což může poukazovat na jeho nezdravé základy a bohužel také na nízkou efektivitu programu poskytování podpor do této oblasti. V poslední kapitole jsou popsány investiční pobídky jako forma veřejné podpory a obecně tato podpora v České republice po vstupu do Evropské unie. Její poskytování má být podle představitelů Evropské komise postupně omezováno tak, aby nakonec docházelo k poskytování státních prostředků pouze regionům nejvíce postiženým změnami světového hospodářského prostředí. Systém poskytování investičních pobídek je podle mého názoru byrokraticky relativně náročný jak pro investora, tak pro české orgány, i když agentura CzechInvest výrazně napomáhá orientaci domácích i zahraničních investorů v českém legislativním prostředí. Také si myslím, že tyto pobídky jsou relevantní pouze pro velké podniky, přestože CzechInvest je propaguje i jako programy dostupné malým a středním podnikům. Ovšem již sama podmínka investice o velikosti 62

článek Názor: Pro LG.Philips Displays už ani korunu, 6.2.2006, autor: Vít Doležálek

- 35 -

minimálně 100 milionů Kč je pro takovéto podnikatele podle mého názoru jen velmi těžko překonatelná či spíše nepřekonatelná. Na závěr je nutno říci, že studie nejrůznějších institucí se shodují, že stabilní dlouhodobý kapitál nelze přilákat na daňové prázdniny. Skutečně účinným prostředkem podpory investic jsou především nízké daňové sazby z příjmu fyzických a právnických osob.

- 36 -

5. Seznam obrázků: Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti podle okresů v březen 2006 Obrázek 2: Okresy podle míry nezaměstnanosti podle Tabulky 1 Obrázek 3: Regionální mapa intenzity veřejné podpory

- 37 -

- 10 - 11 - 33 -

6. Seznam literatury Literatura: Kincl, Michal: Investiční pobídky jako forma veřejné podpory, 1. vyd. Praha: Linde 2003, ISBN 8086131483 Kincl, Michal: Veřejná ISBN 80-7273-097-5 (váz.)

podpora

v Evropské

unii,

1.vyd.

Praha:

Bova

Polygon

2004,

Články: Lidové noviny 3.10.2005, komentář Pavla Kohouta, str. 10, autor: Pavel Kohout www.finexpert.cz, Názor: Pro LG.Philips Displays už ani korunu!, 6.2.2006, autor: Vít Doležalem, dostupné z WWW dne 20.2.2006 www.mpo.cz, Veřejná podpora formou převodu pozemků krajů a obcí po vstupu ČR do EU, 9.3.2006, autor: Mgr. Roman Seidl, dostupné z WWW dne 1.4.2006 Právní předpisy: Zákon 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Usnesení vlády č. 566/2004 – Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností ze dne 2. června 2004 Usnesení vlády č. 1238/2003 – Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb ze dne 10. prosince 2003 Internetové zdroje: www.czechinvest.cz – dokumenty ze sekce Ke stažení, dostupné z WWW dne 10.3.2006: Resume_Investicni pobidky pro zpracovatelsky prumysl.pdf Udelene pobidky zpracov prumysl.xls Resume programu SC a TC.pdf Maximalni mira verejne z Manual_SC_TC.zip

podpory

na

skoleni

a

rekvalifikaci.pdf

Resume programu_prac. Mista.pdf 1c Definice MSP.pdf z Manual programu_prac.mista.zip 1a Program.pdf z Manual programu_prac.mista.zip 1g vymezení zpracovatelského průmyslu.pdf z Manual_prumysl.zip Udelene inv_podpory.xls Udelene fin_podpory.xls – informace z WWW sekce o CzechInvestu, podsekce Strategie

- 38 -

http://www.spcr.cz/statistika/indexn.htm - statistické údaje k okresům podle krajů, dostupné z WWW dne 25.4.2006 http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008000004, dostupné z WWW dne 22.4.2006 http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies - oficiální stránky Světové banky, údaje z roku 2005, dostupné z WWW dne 15.4.2006 http://www.klastromnipack.cz/cs/site/verejnost/verejnost_co_je_to_klastr.htm, dostupné z WWW dne 29.3.2006 http://portal.mpsv.cz/sz/stat - statistiky míry registrované nezaměstnanosti – měsíčně, čtvrtletně, dostupné z WWW dne 2.5.2006 http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/9FE11131D9207297C1256EC200299A41?OpenDocument

–

výsledky Programu rozvoje průmyslových zón, dostupné z WWW dne 1.4.2006 http://www.autoabeceda.cz/zpravy/tcpa-odstartovano.htm - zahájení výroby v TPCA, dostupné z WWW dne 15.3.2006 http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=204 – podmínky pro udělení podpory v Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst, dostupné z WWW dne 18.4.2006 http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/E15869983456BE17C12570AC00576030?OpenDocument,

dostupné z WWW dne 30.5.2006 http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/E0DFDC10722085AAC1256EC10051BAE9?OpenDocument,

dostupné z WWW dne 30.5.2006 http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/scoreboard/indicators/k1.html#total – objem veřejné podpory

v letech 1992 – 2004, dostupné z WWW dne 23.5.2006

- 39 -

Příloha A Vymezení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ1 DA VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků 15.2 Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků 15.3 Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor 15.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 15.5 Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny 15.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 15.7 Výroba krmiv 15.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 15.9 Výroba nápojů 16 Výroba tabákových výrobků 16.0 Výroba tabákových výrobků DB VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ 17 Výroba textilií a textilních výrobků 17.1 Úprava a spřádání textilních vláken 17.2 Tkaní textilií 17.3 Konečná úprava textilií 17.4 Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů 17.6 Výroba pletených a háčkovaných materiálů 17.7 Výroba pletených a háčkovaných výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 18.1 Výroba kožených oděvů 18.2 Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků 18.3 Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků DC VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ 19 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 19.1 Činění a úprava usní 19.2 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků 19.3 Výroba obuvi DD ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ 20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 20 Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 20.4 Výroba dřevěných obalů 20.5 Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

1 dostupné z WWW: www.czechinvest.cz, Ke stažení, podsekce Investiční pobídky: Manual_prumysl.zip, příloha 1g vymezení zpracovatelského průmyslu.pdf

DE VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU;VYDAVATELSTVÍ A TISK 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 21.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 22.1 Vydavatelské činnosti 22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů DF VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 23.1 Výroba koksárenských produktů 23.2 Rafinérské zpracování ropy 23.3 Výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin DG VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN 24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 24.1 Výroba základních chemických látek 24.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 24.3 Výroba nátěrových hmot a podobných ochranných materiálů, tiskařských černí a tmelů 24.4 Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků 24.5 Výroba mýdla a saponátů, čisticích a lešticích prostředků 24.6 Výroba ostatních chemických látek a chemických přípravků 24.7 Výroba chemických vláken DH VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ 25 Výroba pryžových a plastových výrobků 25.1 Výroba pryžových výrobků 25.2 Výroba plastových výrobků DI VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 26.2 Výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků kromě výrobků pro stavební účely; výroba žáruvzdorných keramických výrobků 26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 26.4 Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků 26.7 Řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene 26.8 Výroba jiných nekovových minerálních výrobků DJ VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 27.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla 27.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 27.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů 27.5 Odlévání kovů 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)

28.1 Výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů 28.2 Výroba kovových nádrží, zásobníků a kontejnerů; výroba topných těles a kotlů pro ústřední topení 28.3 Výroba parních kotlů kromě kotlů pro ústřední topení 28.4 Kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů; prášková metalurgie 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; všeobecné strojírenské činnosti 28.6 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků DK VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J. N. 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. 29.1 Výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly 29.2 Výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely 29.3 Výroba a opravy zemědělských a lesnických strojů 29.4 Výroba a opravy obráběcích a tvářecích strojů 29.5 Výroba a opravy ostatních účelových strojů 29.6 Výroba a opravy zbraní a munice 29.7 Výroba přístrojů a zařízení převážně pro domácnost DL VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 30.0 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. 31.1 Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů 31.2 Výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení 31.3 Výroba izolovaných vodičů a kabelů 31.4 Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií 31.5 Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla 31.6 Výroba elektrických zařízení j.n. 32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 32.1 Výroba elektronek a jiných elektronických součástek 32.2 Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii 32.3 Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 33.1 Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek 33.2 Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů 33.3 Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů 33.4 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 33.5 Výroba časoměrných přístrojů DM VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel přívěsů a návěsů 34.1 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů 34.2 Výroba karoserií pro motorová vozidla, výroba přívěsů a návěsů 34.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory 35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů 35.2 Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku 35.3 Výroba a opravy letadel a kosmických lodí

35.4 Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků 35.5 Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení DN ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N. 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j.n. 36.1 Výroba nábytku 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 36.3 Výroba hudebních nástrojů 36.4 Výroba sportovních potřeb 36.5 Výroba her a hraček 36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl 37 Recyklace druhotných surovin 37.1 Recyklace kovového odpadu a šrotu 37.2 Recyklace nekovového odpadu

Příloha B Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1.1.2005) v okrese za březen 2006 podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mspv.cz) Okres Praha-východ Praha-západ Hlavní město Praha Mladá Boleslav České Budějovice Plzeň-jih Benešov Beroun Pelhřimov Plzeň-město Plzeň-sever Havlíčkův Brod Hradec Králové Rychnov n. Kněž. Rokycany Domažlice Prachatice Pardubice Jablonec nad Nisou Brno-venkov Tábor Jihlava Rakovník Strakonice Semily Blansko Jindřichův Hradec Kolín Náchod Chrudim Jičín Mělník Uherské Hradiště Ústí nad Orlicí Cheb Příbram Zlín Liberec Kladno

Míra nezaměstnanosti 2,60% 2,70% 3,10% 3,70% 4,40% 4,50% 4,70% 4,70% 5,20% 5,40% 5,70% 5,80% 5,90% 6,00% 6,10% 6,20% 6,20% 6,30% 6,40% 6,50% 6,50% 6,70% 6,70% 7,10% 7,20% 7,60% 7,60% 7,60% 7,60% 7,70% 7,70% 7,80% 7,80% 7,80% 7,90% 7,90% 7,90% 8,10% 8,20%

Okres Nymburk Klatovy Prostějov Trutnov Česká Lípa Vyškov Písek Tachov Brno-město Žďár nad Sázavou Olomouc Kutná Hora Český Krumlov Karlovy Vary Nový Jičín Vsetín Břeclav Kroměříž Litoměřice Opava Svitavy Šumperk Frýdek-Místek Přerov Sokolov Louny Třebíč Ústí nad Labem Znojmo Ostrava-město Hodonín Chomutov Děčín Bruntál Teplice Jeseník Karviná Most

Míra nezaměstnanosti 8,20% 8,30% 8,30% 8,40% 8,50% 8,50% 8,60% 8,70% 8,80% 9,00% 9,30% 9,50% 10,10% 10,20% 10,80% 10,90% 11,10% 11,40% 11,60% 11,60% 11,60% 11,90% 12,00% 12,20% 12,30% 12,80% 13,00% 13,80% 14,50% 14,80% 14,90% 15,10% 15,30% 15,60% 16,80% 18,10% 18,60% 20,70%

Příloha C - Nezaměstnanost v okresech1 za 1. a 2. pololetí 2005 podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí pořadí

1

okres

míra nezaměstnanosti

pořadí 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

Most Karviná Jeseník Chomutov Teplice Bruntál Ostrava-město Děčín Hodonín Louny Znojmo Ústí nad Labem Frýdek-Místek Třebíč Sokolov Přerov Šumperk Litoměřice Kroměříž Nový Jičín Svitavy Opava Břeclav Vsetín Karlovy Vary Olomouc Český Krumlov Brno-město Kutná Hora Vyškov Prostějov Jičín Žďár nad Sázavou Kladno Trutnov Nymburk Blansko Česká Lípa

22,00 19,03 16,50 16,17 16,08 16,05 15,57 15,04 14,32 13,04 13,04 13,04 12,92 12,79 12,51 12,09 11,88 11,84 11,54 11,31 11,17 11,11 10,58 10,55 10,06 9,72 9,58 9,53 9,48 9,20 9,02 8,83 8,67 8,60 8,44 8,40 8,39 8,27

39

Chrudim

8,27

skupina

vztah k průměrné nezaměstnanosti ČR

A B C

plus 50% plus 25% ekvivalence

data získaná e-mailem od agentury CzechInvest

rozmezí skupin

13,45 11,21 8,96

okres

míra nezaměstnanosti

Tachov Liberec Kolín Zlín Cheb Ústí nad Orlicí Písek Mělník Klatovy Příbram Uherské Hradiště Strakonice Semily Náchod Jablonec nad Nisou Brno-venkov Jindřichův Hradec Jihlava Pardubice Rokycany Rakovník Rychnov n. Kněž. Prachatice Domažlice Hradec Králové Havlíčkův Brod Plzeň-město Tábor Plzeň-sever Beroun Pelhřimov Plzeň-jih Benešov České Budějovice Mladá Boleslav Praha Praha-východ Praha-západ

8,24 8,23 8,20 8,10 8,08 8,03 7,97 7,90 7,85 7,74 7,71 7,28 7,25 7,23 7,02 6,90 6,83 6,82 6,80 6,73 6,55 6,55 6,39 6,38 6,36 6,19 5,92 5,83 5,63 5,37 5,00 4,84 4,47 4,24 3,91 3,45 3,07 2,65

Celkem ČR

8,96

Výše hmotné podpory (HP) na 1 PM (v tis. Kč)

Výše HP na rekvalifikaci (v % z nákladů na rekv.)

200 (+50) 100 (+25) -

35

Příloha D Doba trvání založení společnosti a počet úkonů k tomu nutných v zemích EU2 ZEMĚ

Dánsko Francie Nizozemí Itálie Finsko Švédsko Velká Británie Lotyšsko OECD Irsko Litva Kypr Lucembursko Rakousko Polsko Malta Belgie Evropská Unie Řecko Česká republika Německo Maďarsko Slovensko Slovinsko Estonsko Portugalsko Španělsko

2

POČET DNÍ

POČET ÚKONŮ

4 8 11 13 14 16 18 18 19,5 24 26 28 29 29 31 33 34 35,28 38 40 45 52 52 61 72 78 108

4 7 7 9 3 3 6 7 6,5 4 8 7 7 9 10 8 4 7,4 15 10 9 6 9 10 6 11 6

http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies - oficiální stránky Světové banky, údaje z roku 2005

Příloha E Objem veřejné podpory v Evropské unii v letech 1992-20043 In milion euro Total aid EU-25 Total* aid

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 74.544,3 80.614,6 77.492,3 76.950,6 75.534,6 95.496,7 64.262,9 57.080,2 64.276,3 58.889,5 57.041,6 56.671,3 76.197,0 48.777,0

In milion euro Total aid EU-25 Total* aid Total aid EU-15 Total* aid Total aid New MS Total* aid Total aid CZ Total* aid

1999 55.194,1 38.904,2 54.832,2 38.542,3 361,9 361,9

2000 61.655,4 45.966,4 56.603,0 40.914,9 5.052,5 5.051,6 1.667,2 1.666,3

2001 62.468,5 46.966,2 58.021,7 42.519,5 4.446,8 4.446,8 1.422,4 1.422,4

2002 69.427,5 52.663,3 63.524,4 46.760,2 5.903,1 5.903,1 3.260,0 3.260,0

2003 64.717,1 48.847,0 55.272,6 39.402,6 9.444,4 9.444,4 2.053,0 2.053,0

2004 61.426,9 45.461,4 56.207,9 41.987,1 5.219,0 3.474,3 351,8 164,9

Vysvětlivky: 1) hodnoty jsou uvedeny v milionech EUR 2) od roku 1999 jsou k dispozici také údaje za některé státy, které v té době jednali o přistoupení; kompletní údaje za všechny současné členské země obsahuje až rok 2000 3) New MS = státy, které přistoupily do Evropské unie v roce 2004 4) Total aid = celková veřejná podpora kromě železnice 5) Total* aid = celková veřejná podpora kromě zemědělství, rybolovu a dopravy

3

http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/scoreboard/indicators/k1.html#total