VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Česko-polská obchodní komora a její aktivity v oblasti zahraničního obchodu (bakalářská práce)
Autor: Irena Vacková Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne
…………
………………… podpis studenta
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vážené paní Ing. Soně Gullové, Ph.D. za odborné rady a názory při vedení mé bakalářské práce, jakožto i za vstřícnost a trpělivost během spolupráce. Dále bych ráda poděkovala paní Magdaleně Holeksové, ředitelce Českopolské obchodní komory, za poskytnutí cenných informací z prostředí česko-polských přeshraničních vztahů. V neposlední řadě děkuji drahé paní Mgr. Evě Katrušákové, majitelce společnosti Pygmalion s.r.o. a paní Bc. Andree Lukášové, vedoucí překladatelského centra Pygmalion s.r.o. za ochotnou zodpovědět mé otázky a informace z oblasti spolupráce s ČPOK.
Obsah Seznam zkratek ......................................................................................................................1 Úvod ......................................................................................................................................2
1 Česko-polské obchodní vztahy .................................................................................4 1.1 Česká republika-základní přehled..................................................................................4 1.2 Polsko-základní přehled ................................................................................................6 1.3 Obchodní a ekonomická spolupráce Polska s ČR ..........................................................7 1.3.1 Smluvní základna ...................................................................................................9 1.4 Komoditní struktura česko-polského obchodu ............................................................. 10 1.5 Česko- polská investiční spolupráce ............................................................................ 11 1.5.1 České investice .................................................................................................... 11 1.5.2 Polské investice .................................................................................................... 13
2 Česko-polská obchodní komora-vznik, cíle, struktura, aktivity ...................14 2.1 Historie obchodních komor ......................................................................................... 14 2.2 Základní informace ČPOK .......................................................................................... 16 2.3 Členství v ČPOK ........................................................................................................ 17 2.3.1 Členské výhody.................................................................................................... 18 2.4 Orgány obchodní komory............................................................................................ 19 2.4.1 Valná hromada .....................................................................................................19 2.4.2 Představenstvo .....................................................................................................20 2.4.3 Předseda a ředitel ................................................................................................. 20 2.5 Služby ČPOK ............................................................................................................. 22 2.6 Aktivity a projekty ČPOK ........................................................................................... 23 2.6.1 ESÚS ................................................................................................................... 23 2.6.2 Exportní potenciál v česko-polském pohraničí ...................................................... 29 2.6.3 EURO UEFA 2012 .............................................................................................. 30
3 Příklady spolupráce s ČPOK ..................................................................................32 3.1 Pygmalion s.r.o. .......................................................................................................... 32 3.1.1 Spolupráce Pygmalionu s ČPOK .......................................................................... 33 3.2 Organizace spolupracující s ČPOK ............................................................................. 34 3.2.1 Hospodářská komora České republiky ..................................................................34 3.2.2 Velvyslanectví Polské republiky v Praze .............................................................. 37
Závěr .................................................................................................................................... 39 Seznam použité literatury .....................................................................................................42 Publikace Oddělení propagace obchodu a investic ............................................................ 42 Internetové zdroje ............................................................................................................. 42 Ostatní zdroje ................................................................................................................... 46 Seznam tabulek .................................................................................................................... 47 Seznam grafů ........................................................................................................................ 48 Seznam příloh....................................................................................................................... 49 Přílohy..................................................................................................................................50
Seznam zkratek EU – Evropské unie EUR – Evropská měna ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad PZI – Přímé zahraniční investice KČ – Česká měna Zł/PLN – Polská měna ČPOK – Česko-polská obchodní komora HK – Hospodářská komora KHK – Krajská hospodářská komora RHK – Regionální hospodářská komora OHK – Okresní hospodářská komora HDP – Hrubý domácí produkt S.R.O. – Společnost s ručením omezeným ESÚS – Evropské seskupení pro územní spolupráci
1
Úvod Česká a Polská republika mají odedávna úzce provázané vztahy. A to nejen vztahy obchodní, ale i kulturní. Většinu svého života jsem prožila v česko-polském pohraničí Moravskoslezského kraje, kde jsou vazby s polským národem mimořádně silné. Vliv polské kultury, jazyka i společné historie v oblasti Těšínského Slezska byl primární důvod, proč jsem si zvolila toto, na polskou zemi se orientující, téma bakalářské práce. V souvislosti s mým studiem na Vysoké škole ekonomické v Praze specializující se na obor Mezinárodního obchodu jsem téma eliminovala na Českopolskou obchodní komoru, která se zabývá obchodními vazbami mezi českými a polskými hospodářskými subjekty. Českým firmám pomáhá prosadit se na polském trhu a naopak polským firmám pomáhá expandovat na trh český. Ovšem toto není jediná náplň činnosti Česko-polské obchodní komory. Na základě toho jsem si stanovila jako cíl práce analyzovat celkovou strukturu, činnost, projekty a služby obchodní komory a poodhalit i konkrétní spolupráci se svými členy. V první
kapitole
této
bakalářské
práce
se
zabývám
charakteristikou
ekonomických vztahů mezi Českou a Polskou republikou. Stručně představuji základní makroekonomický vývoj posledních let obou států. Údaje jsou zařazeny do přehledných tabulek, které umožňují jednoduché srovnání ekonomických situací v zemích. V následující podkapitole se pak věnuji obchodní a ekonomické spolupráci mezi těmito blízkými sousedy, ve které můžeme porovnat vzájemný vývoz a dovoz a nejvýznamnější obchodní partnery zemí. Zajímavým oddílem podkapitoly je smluvní základna, kde jsou představeny základní smluvní dokumenty uzavřené mezi Českem a Polskem. Následující podkapitola v sobě zahrnuje komoditní strukturu česko-polského obchodu. Vybrané komodity jsou opět zahrnuty do tabulky, ve kterých je možno porovnat, jaké zboží a v jakém množství je nejvíce obchodováno. Poslední část první kapitoly je věnována investicím a investiční spolupráci. Představuji jak české tak polské investice. Druhá kapitola se věnuje již samotné Česko-polské obchodní komoře jako instituci. Na úvod představuji něco z historie obchodních komor. Na základě toho si můžeme udělat představu o tom, kdy se v našich dějinách začaly první komory objevovat a jaký měly význam. Poté přecházím k základním informacím o komoře, v čem spočívá členství a jaké z něho vyplývají výhody. Déle podrobněji rozebírám 2
strukturu komory, její jednotlivé orgány a jejich funkce a služby, které komora poskytuje. Druhá část kapitoly představuje aktivity, činnost a projekty komory. Osobně shledávám tuto část velmi zajímavou, jelikož pomáhá vysvětlit existenci a poslání této organizace. Věnuji se projektům ESÚS Tritia, Exportní potenciál česko-polského pohraničí a EURO UEFA 2012. Třetí kapitola se zabývá příklady spolupráce s ČPOK. Vybrala jsem jednu konkrétní společnost, která je členem obchodní komory a analyzovala jsem její vzájemnou spolupráci s komorou. Oslovila jsem vedení společnosti a předložila krátký dotazník, který se soustředil především na důvod členství společnosti, přinášející výhody i případné nevýhody, způsob průběhu spolupráce či názor na projekty obchodní komory. Poté se věnuji partnerským organizacím, se kterými komora úzce spolupracuje, jelikož ČPOK není jedinou organizací na území České republiky zabývající se českopolskými obchodními vztahy. Vybrala jsem pouze dvě tyto organizace a to konkrétně Hospodářskou komoru České republiky a Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Představuji jejich vznik, strukturu orgánů, jejich hlavní úkoly a cíle. Při vypracování této bakalářské práce využívám především internetových zdrojů a informací, které mi poskytla Česko-polská obchodní komora. Velmi mě obohatil osobní rozhovor s ředitelkou obchodní komory, který mi pomohl proniknout do problematiky a načerpat množství cenných informací. Dalším významným zdrojem byla elektronická komunikace se zástupci vybrané členské společnosti, díky které jsem mohla zpracovat praktickou část bakalářské práce. V poslední řadě využívám vlastních zkušeností, které jsem získala v průběhu života v polském pohraničí a informací získaných studiem na Vysoké škole ekonomické.
3
1 Česko-polské obchodní vztahy V následující kapitole se budu zabývat obchodní a ekonomickou spoluprácí mezi Českou a Polskou republikou. Budu analyzovat hospodářský vývoj obou zemí, který můžeme pozorovat v tabulkách s makroekonomickými hodnotami. Poté se budu soustředit na česko-polskou obchodní výměnu, vývoj dovozu a vývozu. Nakonec zaměřím pozornost na komoditní strukturu a investiční spolupráci států.
1.1 Česká republika-základní přehled Česká republika zaujímá velmi strategickou polohu v samotném centru evropského kontinentu. Stát vznikl rozpadem dosavadní Československé republiky a je stanoven k 1. 1. 1993. Jedná se o parlamentní republiku s prezidentem, současným Václavem Klausem, v čele státu. Dělí se na tři územní celky Čech, Moravy a Slezska. Největším územním celkem jsou Čechy, kde se nachází i hlavní město Praha, kterému se přezdívá „Srdce Evropy“. Národní měnou je česká koruna. S Polskem tvoří hranici dlouhou 762 km.1 Svoji rozlohou 78 867 km² se Česká republika řadí spíše k menším státům. 2 Počet obyvatel nepatrně roste a v současnosti činí 10 532 7703, na jeden kilometr čtvereční tak připadá 134 obyvatel. Míra nezaměstnanosti v ČR počátkem roku mírně stoupla na 6,9 %.4 Průměrná hrubá mzda vzrostla na 26 067 Kč5, minimální měsíční hrubá mzda zůstává oproti předchozímu roku 2011 nezměněna a činí 8 000 Kč. 6
1
Geografický portál. Geografická poloha ČR. [Online] [Citace: 28. únor 2012.] http://www.zemepis.com/gpcr.php.
2
Český statistický úřad. Rozloha. [Online] [Citace: 26. březen 2012.]
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozloha_eupr. 3
Evropský statistický úřad. Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table. [Online] [Citace: 12. březen 2012.]
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footno. 4
Evropský statistický úřad. Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table. [Online] [Citace: 12. březen 2012.]
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=teilm020&tableSelection=1&plugin=1 . 5
Český statistický úřad. Mzdy a náklady práce. [Online] [Citace: 26. březen 2012.]
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace. 6
Háchová, Kateřina. 2012. Výše minimální mzdy bude i v r. 2012 stagnovat. ceskenoviny.cz. [Online] 10. leden
2012. [Citace: 12. březen 2012.] http://www.ceskenoviny.cz/paragrafy/zpravy/vyse-minimalni-mzdy-bude-i-v-r2012-stagnovat/734109.
4
Vstupem do Evropské unie 1. 5. 2004 se ČR zavázala přijmout společnou evropskou měnu euro. Doposud však nesplňuje veškerá maastrichtská kritéria. ČR prozatím nedokázala snížit deficit veřejného rozpočtu z 4,7 % HDP (viz Tab. 1) na Evropskou unií stanovenou hranici 3 % HDP. K oddálení přijetí společné měny přispívá i současná krize eurozóny a hrozící celkový rozpad systému. Zda vůbec někdy Česká republika přijme Euro, není prozatím jisté. Tabulka 1: Základní makroekonomické údaje pro Českou republiku Míra nezaměstnanosti Míra inflace HDP HDP/1 obyv. Veřejný dluh Deficit veřejného rozpočtu Export Import Obchodní bilance
Zdroj:
2006
2007
2008
2009
2010
2011
%
7,1
5,3
4,4
6,7
7,3
6,9
% mld. Kč Kč % z HDP
2,5 3 352,6 326 553 29,4
2,8 3 662,6 354 808 29,0
6,3 3 848,4 368 986 30,0
1,0 3 739,2 356 405 35,3
1,5 3 775,2 358 957 37,6
1,9 39,9
% z HDP
2,6
0,7
2,7
5,8
4,7
-
mld. Kč mld. Kč
2144,6 2104,8
2479,2 2391,3
2473,7 2406,5
2133,3 1981,6
2410,6 2352,7
-
mld. Kč
39,8
87,9
67,2
151,7
57,9
-
4, 7, 8
Jako většinu evropských států postihla i Českou republiku celosvětová hospodářská krize, probíhající v letech 2007-2009, která výrazně zpomalila a negativně ovlivnila
dosavadní
ekonomický
růst
země.
Přehled
vývoje
základních
makroekonomických ukazatelů můžeme sledovat ve výše uvedené tabulce 1. V důsledku ekonomické krize dochází k poklesu HDP, k růstu nezaměstnanosti, veřejného zadlužení i deficitu veřejného rozpočtu. Míra inflace naopak poklesla na pouhé 1%. V současné době zaznamenáváme opětovný, avšak ne příliš výrazný růst HDP. Vývoj exportu a importu byl do počátku krize velmi příznivý a postupně narůstal, avšak vlivem hospodářské krize zaznamenal v roce 2009 prudký pokles. Obchodní bilance nicméně zůstává i nadále kladná. Od roku 2010 zaznamenáváme opětovný nárůst jak v oblasti exportu, tak v oblasti importu. 7
Český statistický úřad. Makroekonomické údaje. [Online] [Citace: 12. březen 2012.]
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_ciselniky. 8
Český statistický úřad. Statistickáročenka České republiky 2011. [Online] [Citace: 12. březen 2012.]
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-1100.
5
1.2 Polsko-základní přehled Polsko je poměrně rozlehlý stát ležící ve střední Evropě. Oficiální název je Polská republika (Rzeczpospolita Polska). Počátky polského státu se objevily již v 10. století9, avšak Polsko jako republika vzniklo až v roce 1918. Současnou hlavou státu je prezident Bronisław Komorowski. Hlavní městem je Varšava (Warszawa) a národní měnou je polský zlotý. Území polského státu se dělí na 16 vojvodství, největším a nejlidnatějším z nich je Mazovsko. Na severu má Polsko přístup k Baltskému moři. Polsko je šestým největším státem Evropské unie a zaujímá rozlohu 312 683 km².10 Počet obyvatel podobně jako Česká republika vykazuje mírně rostoucí tendenci a v roce 2011 činil celkový počet 38 200 0373 obyvatel. Na jeden kilometr čtvereční tedy připadá necelých 123 obyvatel. Míra nezaměstnanosti v Polsku je mnohem vyšší než v ČR a v současnosti činí 10,1 %4. Průměrná hrubá mzda činí 3652,411 zlotých a minimální mzda 1317 zlotých.10
Tabulka 2: Základní makroekonomické údaje pro Polsko Míra nezaměstnanosti Míra inflace HDP Veřejný dluh Export Import Obchodní bilance
2006
2007
2008
2009
2010
2011
%
14,8
11,4
9,5
12,1
12,3
11,0
% mld. zł % z HDP mln. zł mln. zł
1,3 1060 47,7 427 776 446 927
2,6 1167,8 45,0 479 606 513 425
4,2 1271,7 47,1 508 887 559 521
4,0 1347,7 50,9 530 278 529 269
2,7 1412,7 55,0 598 367 615 465
3,9 681 011 700 263
mln. zł
-19 151
-33 819
-50 634
1 009
-17 098
-19 272
Zdroj: 4, 12, 13
9
Vznik Polska. Raný středověk. [Online] [Citace: 12. březen 2012.] http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/0413-rany-
stredovek-vznik-polska.php. 10
Eures. Polsko-životní a pracovní podmínky. [Online] [Citace: 13. březen 2012.]
http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/polsko/#o11. 11
ČPOK. Informace o Polsku. [Online] [Citace: 13. březen 2012.]http://www.opolsku.cz/cz/informace-o-polsku/.
12
Evropský statistický úřad. Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table. [Online] [Citace: 13. březen
2012.]http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tsieb060&tableSelection=1&foo tnotes=yes&labeling=labels&plugin=1. 13
Główny urząd statystyczny. Polska-wskaźniki makroekonomiczne. [Online] [Citace: 13. březen 2012.]
http://www.stat.gov.pl/gus/wskazniki_makroekon_PLK_HTML.htm.
6
Stejně jako Česká republika i Polsko se připravuje na přijetí společné evropské měny euro. První odhady vstupu Polska do eurozóny byly naplánovány na rok 2012. Poté, co ale udeřila globální krize, byl tento termín ihned zrušen. Odkladu přijetí eura napomáhá i krize v Řecku a s ní spojená současná krize eurozóny. Navíc musí Polsko bojovat proti dalšímu nárůstu veřejného dluhu, který se již teď blíží nebezpečné hranici 60 % HDP. Aktuální předpoklady tvrdí, že Poláci by mohli vstoupit do eurozóny kolem roku 2015.14 Zda se ovšem tyto předpoklady potvrdí, není zdaleka v současné situaci jisté. Polsko, jako jediná země Evropské unie, ustálo globální hospodářskou krizi bez poklesu HDP a celkové hospodářství Polska se oproti ostatním zemím EU vyvíjí příznivě. Co se týče zapojení Polska do zahraničního obchodu, je poměrně na nízké úrovni, avšak během prvních čtyř let po vstupu do EU vzrostl zahraniční obchod o 100 %. Nicméně pro polský obchod je typická záporná obchodní bilance. V posledních letech však dochází k jejímu podstatnému snižování. Zahraniční obchod Polska probíhá zejména se zeměmi EU. Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou Německo, Francie, Itálie, Velká Británie a samozřejmě také Česká republika 15 (viz Graf 2).
1.3 Obchodní a ekonomická spolupráce Polska s ČR Polsko je v současné době třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky hned po Německu a Slovensku a vzájemné hospodářské vztahy mezi těmito dvěma státy jsou velmi dobré. Úzce spolupracují rovněž v oblasti ekonomické a politické a vzájemnou spolupráci se snaží neustále rozvíjet a prohlubovat. 15 Dynamický rozvoj obchodní výměny mezi Českou republikou a Polskem nastává v 90. letech 20. století. V roce 1993 se Polsko podílelo na celkovém zahraničním obchodě ČR 2,6 %, v roce 2005 tento podíl vzrostl na 5,2 % a v roce 2008 činil 6,2 %. Tento rozvoj vzájemných vztahů byl podpořen vstupem obou zemí do Evropské unie v roce 2004, kdy byly odstraněny poslední bariéry v rámci jednotného 14
Česká tisková kancelář. Poláci odložili přijetí eura na neurčito. Kvůli problémům Řecka. lidovky.cz. [Online] 6.
květen 2010. [Citace: 13. březen 2012.]http://byznys.lidovky.cz/polaci-odlozili-prijeti-eura-na-neurcito-kvuliproblemum-recka-pv9-/statni-pokladna.asp?c=A100506_111808_statni-pokladna_abc. 15
Zastupitelský úřad Varšava. Souhrnná teritoriální informace Polsko. [Online] [Citace: 18. březen 2012.]
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/polsko/1000792/.
7
obchodního trhu. V roce 2009 však dochází k nepříznivému propadu v oblasti vzájemného obchodu důsledkem rozšíření hospodářské krize. Došlo k výraznému poklesu českého vývozu, který se snížil o 26,8 %. Dovoz z Polska se snížil o 15 %. Tento pokles vedl k nepříznivému vývoji obchodní bilance, která tak byla poprvé v historii česko-polských vztahů pasivní. V průběhu roku 2010 však dochází k obnově růstu zahraničního obchodu mezi ČR a Polskem a víceméně dosáhl hodnot předkrizového období. Vývoz do Polska vzrostl oproti předchozímu roku o 31,6 % a dovoz z Polska zaznamenal nárůst o 26,4 %.15 Tabulka 3: Obchodní výměna ČR-Polsko Vývoz ČR Dovoz ČR Obchodní bilance
mil. EUR mil. EUR mil. EUR
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1921,6
2062,3
2834,3
3436,1
4282,8
5297,0
6419,0
4662,3
6136,3
1725,8
1878,2
2605,1
3055,3
4164,8
4940,2
5644,9
4801,8
6069,7
195,8
184,1
229,2
380,8
118
356,8
774,1
-139,5
66,6
15
Zdroj: , vlastní dopočet Graf 1: Největší obchodní partneři ČR v roce 2010- dovoz
25,50% Německo
34,70%
Čína Polsko Rusko Slovensko 12,20%
Itálie Rakousko
3,30% 3,40%
Francie 6,40% 3,90%
5,40%
5,20%
Zdroj: Vlastní zpracování, ČSÚ
8
ostatní
Graf 2: Největší obchodní partneři Polska v roce 2010- vývoz
26,10% 40,30%
Německo Francie Velká Británie Česká republika 6,80%
Itálie Nizozemí
6,30% 4,20%
Rusko ostatní
4,40%
5,90%
6,00%
Zdroj: Vlastní zpracování, ČSÚ
1.3.1 Smluvní základna Mezi hlavní smluvní dokumenty uzavřené mezi ČR a Polskem patří:
„Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994,
Smlouva o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná v Budapešti 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994,
Dohoda o přeshraniční spolupráci z 8. 9. 1994,
Dohoda o spolupráci v oblasti vzájemného uznávání certifikátů a výsledků zkoušek výrobků, podepsaná 11. 3. 1996 ve Varšavě (týká se průmyslových výrobků),
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci ve veterinární oblasti, podepsaná ve Varšavě 23. 6. 1997,
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti ochrany rostlin, podepsaná ve Varšavě 23. 6. 1997.“15
9
1.4 Komoditní struktura česko-polského obchodu V následující tabulce 4 můžeme sledovat přehled pěti skupin zboží, které mají největší podíl na vývozu České republiky do Polska. Již dlouhodobě zaujímá první příčku skupina stroje a dopravní prostředky. Jedná se zejména o vývoz motorových vozidel, jejich příslušenství a elektrotechniky. Vývoz tohoto zboží se každým rokem zvyšuje s výjimkou roku 2009, kdy udeřila globální krize, která měla negativní dopad na vývoz všech skupin komodit. Tabulka 4: Vývoz zboží z ČR do Polska v roce 2011 Zboží Stroje a dopravní prostředky Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Chemikálie a příbuzné výrobky Průmyslové spotřební zboží Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály
Hodnota EUR (tis.) 2 549 708 1 969 539 904 910 570 066 421 086
Zdroj: 16 Pokles ve vývozu motorových vozidel činil 20 mil. eur, příslušenství motorových vozidel a náhradní díly zaznamenaly pokles 35 mil. eur a vývoz elektrotechniky čítal snížení dokonce o 100 mil. eur.15 Na druhém místě se nachází skupina tržní výrobky tříděné podle materiálu, z nichž největší podíl mají uhlí, železo a ocel. Třetí místo zaujímají chemikálie a příbuzné materiály, následuje průmyslové spotřební zboží a pátou významnou skupinou jsou minerální paliva, maziva a příbuzné materiály. Tabulka 5 naopak znázorňuje dovoz zboží z Polska do České republiky. Opět zde můžeme sledovat pět skupin komodit, které mají na dovozu k nám největší podíl. Na první pohled lze vidět, že komoditní struktura vývozu Polska se od toho našeho mírně liší. Na prvním místě jsou tržní výrobky tříděné podle materiálu, následují stroje a dopravní prostředky, avšak na třetí příčce se nachází a významnou roli tak hrají potraviny a živá zvířata, zemědělské výrobky a spotřební zboží. Poté následují minerální paliva, maziva a příbuzné materiály a téměř stejnou hodnotu vykazuje skupina chemikálie a příbuzné materiály.
16
Český statistický úřad. Statistika zahraničního obchodu. [Online] [Citace: 19. březen 2012.]
http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO.
10
Tabulka 5: Dovoz zboží z Polska do ČR v roce 2011 Zboží Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Potraviny a živá zvířata Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Chemikálie a příbuzné výrobky
Hodnota EUR (tis.) 2 081 286 1 794 699 804 136 726 999 701 537
Zdroj:16
1.5 Česko- polská investiční spolupráce Jak Česká republika, tak Polsko se vyznačují rostoucí ekonomikou, velmi strategickou polohou a kvalifikovanou pracovní silou. To vše je velkým lákadlem pro zahraniční investory. Můžeme říci, že Poláci jsou, co se týče investování, agresivnější a více riskují. Naopak Češi jsou oproti nim v investicích mnohem opatrnější. Čeští investoři rovněž více vnímají náklady spojené s investováním.
1.5.1 České investice Doposud největším českým investorem v Polsku je energetická skupina ČEZ. V roce 2006 koupil ČEZ majoritní podíly v elektrárenských společnostech Elektrociepłownia Chorzów a Elektrownia Skawina. Kontrakt dosáhl hodnoty 11 mld. Kč. V roce 2008 odkoupil ČEZ polský státní podíl společnosti Elektrownia Skawina, v roce 2009 i zbývající minoritní podíly a v současnosti vlastní podíl ve výši 100 %. V létě roku 2010 odkoupil i zbývající části společnosti Elektrociepłownia Chorzów. Rovněž v roce 2006 byla v Polsku založena dceřiná společnost CEZ Polska, v roce 2007 pak vznikla za účelem obchodování s elektrickou energií v Polsku společnost CEZ Trade Polska.17 ČEZ rovněž v Polsku zahájil výstavbu nového bloku plynové elektrárny Skawina. Hodnota projektu činí 400 mil. eur a její zprovoznění je plánováno na rok 2014.18
17
Skupina ČEZ. Dceřiné společnosti ČEZ v zahraničí. [Online] [Citace: 20. březen 2012.] http://www.cez.cz/cs/o-
spolecnosti/skupina-cez/dcerine-spolecnosti-cez-v-zahranici.html. 18
Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Oddělení propagace obchodu a investic. [Online] [Citace: 20. březen
2012.] praha.trade.gov.pl/cz/download/file/f,4444.
11
Druhou největší investicí je výstavba závodu na nealkoholické nápoje firmy Kofola. Uvedení závodu do provozu proběhlo v roce 2005 a vzniklo tak 145 nových pracovních míst. Další investicí v roce 2005 bylo převzetí pekáren Nowakowski českou sítí pekáren Delta. V roce 2009 koupila společnost Třinecké železárny podíl společnosti Metalurgia ve výši 100 % a pracuje na rozšíření závodu v Polsku. V roce 2006 zahájila modernizaci železniční tratě E20 na úseku SiedlceTerespol ve východním Polsku ostravská společnost Tchas. Poprvé v historii tak vyhrála výběrové řízení zahraniční firma, což představovalo důležitý průlom v dosavadní modernizaci polských železničních tratí. V roce 1993 expandovala do Polska i společnost Škoda Auto. Montážní činnost však byla v roce 2002 zastavena z důvodu zrušení polského dovozního cla na automobily. Firma tak dováží hotová vozidla přímo z ČR.15 Investiční pobídky v Polsku:
„Celní úlevy - osvobození od cla na základní prostředky ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách, bezcelní zóny,
osvobození od místních daní a poplatků - především úplné osvobození od daně z nemovitostí a daně z dopravních prostředků (nákladní auta a autobusy),
granty na vytváření nových pracovních míst; okresní úřad práce po dohodě s přednostou okresu může refundovat náklady na zaškolení nových pracovníků až do výše 50 %, a to formou vrácení odvodů na sociální zabezpečení až do výše tříměsíční minimální mzdy, půjčky na vytváření nových míst až do výše 50 % nákladů, vrácení celých nákladů na zaměstnávání (hrubá mzda plus odvody) nových absolventů škol nebo nezaměstnaných po dobu 12 měsíců. “15
Tabulka 6: Vývoj PZI z ČR do Polska PZI
mil. Kč
2005 1 742,6
2006 3 046,7
2007 9 837,7
2008 9 858,5
Zdroj: 19
19
Česká národní banka. Přímé zahraniční investice. [Online] [Citace: 20. březen 2012.]
http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html.
12
2009 9 883,1
2010 10 427,1
1.5.2 Polské investice V posledních letech expanze polských firem na český trh roste. Poláci realizují většinu svých investic právě v České republice. Mezi hlavní příčiny, které polské firmy lákají na náš trh, patří vysoce kvalifikovaná pracovní síla, dobrá infrastruktura, vysoká spotřeba a rozvíjející se ekonomika. Český trh slouží Polákům rovněž jako trh zkušební. Pokud firma uspěje v Česku, může se pokusit expandovat dále do regionů střední a východní Evropy. K největšímu přílivu investic z Polska došlo během let 2005-2007. Mezi významné firmy, které se k nám rozšířily, patří Reserved, CCC, Mokate, Žabka, Sphins, Asseco, BRE Bank. 20 Investiční pobídky v ČR:
„Úplná sleva na dani z příjmů, a to na dobu 10 let v případě výstavby nového závodu, nebo částečná sleva na dani na dobu 10 let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit,
hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,
hmotná podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců,
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
převod pozemků dle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle § 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu.“21 Tabulka 7: Vývoj PZI z Polska do ČR PZI
mil. Kč
2005 18 208,2
2006 16 736,5
2007 34 535,5
2008 28 029,0
2009 27 629,1
2010 35 661,0
Zdroj: 19
20
Gorski, Remigiusz. Invaze polských firem do České republiky teprve začala. mesec.cz. [Online] 21. březen 2008
[Citace: 20. březen 2012.] http://www.mesec.cz/clanky/rozhovor-x-trade-brokers-polske-firmy-investice/. 21
Ministerstvo financí České republiky. Investiční pobídky v ČR. [Online] [Citace: 22. březen 2012.]
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/inv_pob_vyvoj.html.
13
2 Česko-polská obchodní komora-vznik, cíle, struktura, aktivity V této kapitole představuji organizaci Česko-polská obchodní komora. Nejprve stručně popisuji historii obchodních komor obecně a poté již konkrétně přecházím k Česko-polské obchodní komoře jako k instituci. Uvádím několik základních informací o této organizaci, poté se zabývám podmínkami členství a objasňuji, co vše být členem komory obnáší. Dále seznamuji čtenáře se strukturou obchodní komory, popisuji jednotlivé orgány, jejich funkce, členy a rovněž služby, které komora poskytuje nejen svým členům, ale i osobám třetím. V druhé části kapitoly se věnuji čistě aktivitám komory a konkrétním projektům.
2.1 Historie obchodních komor „Od 17. století vznikaly v západní a střední Evropě postupně nové instituce na podporu průmyslu a zejména obchodu. Byly to obchodní komory, které místo stagnujících řemeslnických cechů a kupeckých grémií začaly plnit úlohu nových poradních orgánů pro zákonodárná a správní opatření státu v záležitostech obchodu a průmyslu.“22 První komory vznikaly ve Francii a to v roce 1650 v Marseille, poté v roce 1700 v Dunquerque a posléze následovaly další. Z Francie se zakládání obchodních komor rozšířilo do Německa, kde v roce 1802 vznikla komora v Kolíně nad Rýnem a v Cáchách. Šíření poté následovalo do Rakouska. Ve zbývajících zemích Rakouského císařství prozatím obchodní komory nevznikaly. O průmysl a obchod se staraly státní úřady. Až v průběhu času začaly vznikat spolky na povzbuzení průmyslu, které dobrovolně zakládala šlechta a průmyslníci. Význam obchodních komor začal rapidně narůstat v souvislosti s rozvojem průmyslu v 19. století. Funkce komor byla dvojí. „Jednak byly poradním orgánem vlád pro tvorbu nové legislativy i pro výkon běžné hospodářské správy, jednak byly 22
Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3.
duben 2012.] s. 4. http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnicha-zivnostenskych-komor-na-uzemi-ceskych-zemi.aspx.
14
autonomním zastoupením živností, průmyslu a obchodu vůči vládám i vůči svým členům, jejichž podnikání všestranně podporovaly.“23 Koncem 19. století a počátkem 20. století se začaly objevovat snahy, aby komory obchodovaly mezinárodně formou mezinárodních kongresů. Na území českých zemí narůstal význam obchodních a živnostenských komor v souvislosti s rozvojem podnikání. V roce 1883 byla založena komora budějovická, v roce 1884 komora pražská a plzeňská. Další komory vznikaly např. v Brně, Olomouci, Chebu, Opavě a Liberci. V roce 1910 vznikla autonomní česká obchodní, živnostenská a průmyslová ústředna, která se po 1. světové válce změnila na komoru. Koncem 19. století a počátkem 20. století dosáhly obchodní komory v českých zemích svého vrcholu. Významně se podílely na činnosti obchodní, živnostenské a průmyslové politiky. Funkce a úkoly komory se rozšiřovaly s rostoucími zásahy státu do ekonomiky. Po 1. světové válce započaly komory teď již v samostatné Československé republice bohatou činnost a působily také v celostátních institucích. Ministerstvo obchodu však z důvodu národnostních obav, nestability a nejasnosti poměrů v roce 1919 zavedlo místo voleb členů komor jejich jmenování. Tato změna výrazně oslabovala dobrou pozici komor, jelikož jmenovaní členové neměli zdaleka takovou váhu, jako měli členové volení. Mimo to v jejich jmenování nepochybně hrály důležitou roli jisté politické vlivy. Původně byl tento systém chápán jako přechodný, avšak trval až do konce existence komor. Ačkoliv ministerstvo obchodu od roku 1929 usilovně pracovalo na změně a obnovení komorního zákona, všechny snahy nakonec ztroskotaly. Činnost obchodních komor významně ovlivnily důsledky Mnichova z roku 1938. V první řadě šlo o znatelné územní změny československého státu. Komory se podílely na řešení politických a hospodářských problémů. V souvislosti s tím „soustřeďovaly informace o nabídkách průmyslových a živnostenských závodů a pomáhaly při usazování českých a slovenských živnostníků, kteří opustili zabraná území.“24 Tiskovým orgánem obchodních živnostenských komor byl v období
23
Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3.
duben 2012.] s. 49-50. http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historieobchodnich-a-zivnostenskych-komor-na-uzemi-ceskych-zemi.aspx. 24
Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3.
duben 2012.] s. 33. http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historieobchodnich-a-zivnostenskych-komor-na-uzemi-ceskych-zemi.aspx.
15
protektorátu časopis Obchodní komora, který byl později vydáván ve dvojjazyčné verzi jako Obchodní komora / Handelskammer. Tento časopis vycházel až do roku 1944. „Německá okupace a protektorát přinesly nové oslabení komor, přesto se jim podařilo zjevné německé likvidační snahy překonat a udržet alespoň minimální rozsah své činnosti. Po roce 1945 oživla opět práce komor a byly učiněny nové pokusy o jejich reorganizaci.“25 Snažily se obnovit svoji činnost na předválečnou úroveň. Naneštěstí propracování a provedení většiny nových návrhů ztroskotalo a obchodní komory byly v roce 1948 zcela zrušeny. 26
2.2 Základní informace ČPOK Česko-polská obchodní komora, v polštině Czesko-Polska Izba Handlowa, vznikla počátkem roku 1999 v souladu se zákonem č. 42/1980 Sb., § 49 o hospodářských stycích se zahraničím27 a je založena na dobu neurčitou. ČPOK je zapsána jako právní subjekt u Krajského obchodního soudu. Činnost komory byla schválena Ministerstvem průmyslu a obchodu. Sídlí v centru Moravskoslezského kraje v Ostravě na ulici Janáčkově. Jednacími jazyky komory jsou čeština a polština. Ředitelkou je paní Magdalena Holeksová. Obchodní komora úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslového obchodu, s Ministerstvem zahraničních věcí, s polskou ambasádou v ČR i s českou ambasádou v Polsku. Hlavním cílem obchodní komory je podporovat a rozvíjet obchodní vztahy mezi Českou republikou a Polskem. Obchodní komora je členská nezisková organizace, která sdružuje české a polské firmy, případně jiné fyzické a právnické osoby. Českým společnostem pomáhá proniknout na polský trh a naopak polským firmám pomáhá prosadit se na trhu českém. V druhé řadě se komora zabývá rovněž podporou kulturních vztahů a vzájemným porozuměním mezi českým a polským národem. Z členství v obchodní komoře vyplývá rovněž množství výhod. 25
Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3.
duben 2012.] s. 50. http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historieobchodnich-a-zivnostenskych-komor-na-uzemi-ceskych-zemi.aspx. 26
Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3.
duben 2012.] http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnich-azivnostenskych-komor-na-uzemi-ceskych-zemi.aspx. 27
ČPOK. Základní informace. [Online] [Citace: 23. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/zakladni-informace/.
16
Mezi hlavní činnosti obchodní komory patří zprostředkování, organizace školení, výuková a konzultační činnost, průzkum veřejného mínění, marketingová a vydavatelská činnost, pořádání výstav, veletrhů, kontraktačních a jiných akcí. ČPOK není státní organizace. Jedná se o organizaci neziskovou, což představuje pro existenci komory značné ztížení. Disponuje pouze finančními zdroji, které tvoří členské příspěvky, poplatky za služby poskytované obchodní komorou členům, jakožto i třetím osobám, sponzorské dary, zvláštní dotace a granty. 28 Má nárok na dotace jak státní, tak na dotace z Evropské unie.
2.3 Členství v ČPOK Pokud má fyzická či právnická osoba zájem stát se členem ČPOK, musí podat písemnou přihlášku, kterou posoudí představenstvo. Na základě souhlasu dvou třetin členů představenstva obchodní komory, je zájemce přijat jako právoplatný člen ČPOK. Rovněž musí prohlásit, že souhlasí se stanovami a zavázat se k jejich dodržování. V případě rozhodnutí o nepřijetí se zájemce může do 14 dnů odvolat k valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady je konečné. Výši ročního členského příspěvku schválila valná hromada konaná dne 7. 1. 2008 a odvozuje se od počtu zaměstnanců.
„podnikatel nezaměstnávající pracovníky – 3 000 Kč,
firma s 1 až 10 pracovníky - 7 500 Kč,
11 až 50 pracovníků – 15 000 Kč,
51 až 100 pracovníků – 22 500 Kč,
více než 100 pracovníků – 40 000 Kč. “28 Výše členského příspěvku pro města je stanoven na:
„10 000 Kč do 20 000 obyvatel
20 000 Kč nad 20 000 obyvatel
40 000 Kč nad 50 000 obyvatel“28 28
ČPOK. Stanovy ČPOK. [Online] [Citace: 23. březen 2012.]
http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1211276935.pdf.
17
Členský příspěvek je splatný vždy nejpozději do 31. 3. příslušného kalendářního roku, pokud valná hromada nerozhodne o jiné době splatnosti. Členství v komoře zaniká v případě smrti člena, jakožto fyzické osoby, v případě zániku právnické osoby, vstupem právnické osoby do likvidace či prohlášením konkursu na majetek společnosti, vystoupením či vyloučením z obchodní komory nebo zánikem komory samotné. Obchodní komora má právo svého člena vyloučit, pokud závažně porušuje stanovy nebo nezaplatí členský příspěvek či odměnu za služby komory.28
2.3.1 Členské výhody Z členství v obchodní komoře vyplývá pro podnikatele a firmy řada výhod. Nejedná se pouze o výhodnější ceny služeb pro členy, které konkrétně uvádím v kapitole Služby ČPOK, ale členství nabízí mnohem více. V první řadě se jedná o prestiž. Pokud jste členem, znamená to, že patříte do skupiny ověřených společností a získáváte tím možnost aktivně se podílet na českopolských obchodních vztazích. O členy se starají zkušení odborníci, kteří jsou schopni zajistit firmám profesionální vstup na polský či český trh anebo posílit jejich stávající pozici na trhu. Další výhodou je, že jako člen máte možnost využívat ekonomickou, finanční a právní pomoc, můžete využít odborných překladatelů a výzkumu trhu. Komora své členy pravidelně informuje o dění v česko-polském hospodářském prostředí. V rámci členského programu jsou zahrnuty slevové balíčky. Využitím těchto balíčků získáte možnost účastnit se nejrůznějších akcí, uplatnit slevu při ubytování, půjčení aut, v telekomunikačních službách, při koupi letenek, v restauracích, cestovních kancelářích, realitních agenturách nebo v tiskárnách. Neopomenutelnou výhodou je samozřejmě propagace. Cílem je propagovat firmy tak, aby nabídka firem zasáhla co největší počet potenciálních zákazníků. Komora předkládá nabídku firem svým českým i polským partnerům a regionálním oborovým komorám, které mají přístup k databázím v daném oboru. V rámci propagace komora zdarma umístí informace o firmě na svých internetových stránkách. Komora pořádá hospodářské mise, semináře a účastní se veletrhů obou zemí, kde propaguje firmy prostřednictvím poskytnutých letáků. Na tyto mise mají samozřejmě členové bezplatný přístup.
18
Komora organizuje i společenské akce určené pro své členy. Skrze tyto akce jsou navazovány přímé kontakty, jsou vyměňovány informace a zkušenosti. Členové komory mají navíc bezplatný přístup k dvojjazyčným publikacím, které má komora k dispozici z veřejných státních institucí. Mezi výhody se počítá i bezplatná účast na každoroční Valné hromadě ČPOK, získání statusu oficiální firmy spolupracující s polskými partnery a příslušnost k mezinárodní hospodářské organizaci podporující činnost firmy. ČPOK reprezentuje činnost a obchodní zájmy svých členů státním a mezinárodním organizacím, centrálním orgánům a místním samosprávám. 29
2.4 Orgány obchodní komory V této podkapitole se zabývám strukturou obchodní komory. Postupně popisuji jednotlivé orgány, kterými jsou valná hromada, představenstvo, předseda a ředitel, jejich funkce, průběh jejich činnosti a počet členů těchto orgánů.
2.4.1 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem obchodní komory a skládá ze všech jejich členů. Je povinna se scházet minimálně jednou ročně. Svolává ji představenstvo obchodní komory. Valná hromada je schopna usnášení, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech členů komory. Každý člen má na jednání valné hromady jeden hlas. Pro přijetí usnesení je vyžadována prostá většina hlasů přítomných členů. Co se týče rozhodování o rozpočtu, změně stanov, odvolání členů a zrušení komory, je potřeba souhlas dvou třetin přítomných členů. Zápis o průběhu valné hromady podepisuje předseda a místopředseda představenstva. Mezi pravomoci valné hromady obchodní komory patří schvalování celkového plánu činnosti obchodní komory. V první řadě se zabývá volbou a odvoláváním členů představenstva. Další významnou funkcí je schvalování stanov obchodní komory a její změny. Rovněž také stanovuje výši ročního členského příspěvku na činnost obchodní komory a výši paušální odměny za služby poskytované členům komory. Valná hromada má 29
pravomoc
rozhodovat
o
odvolání
proti
rozhodnutí
představenstva
ČPOK. Členský program. [Online] [Citace: 22. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/clensky-program/.
19
a
o zrušení komory. Konečně také schvaluje roční účetní závěrky a zprávy o činnosti a hospodaření obchodní komory za předchozí kalendářní rok.
28
2.4.2 Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem obchodní komory a plní usnesení valné hromady. Tvoří jej 7-11 členů, kteří mezi sebou zvolí předsedu a dva místopředsedy. Členové představenstva jsou voleni ze všech členů obchodní komory na funkční období tří let. Poté může být člen zvolen znovu. Tuto funkci vykonávají zcela zdarma. Představenstvo zasedá minimálně čtyřikrát ročně, svolává jej předseda a je schopné usnášení v případě, že je přítomna nadpoloviční většina členů. Rozhodnutí je přijato prostou většinou přítomných hlasů. Výjimku tvoří rozhodování o přijetí nového či vyloučení stávajícího člena z obchodní komory, kdy je zapotřebí souhlas alespoň dvou třetin přítomných členů. Představenstvo má na starosti řízení běžných záležitostí. Svolává valnou hromadu a předkládá jí návrhy plánu činnosti ke schválení. Jak již bylo řečeno výše, má na starosti přijímání nových členů obchodní komory, na druhé straně rozhoduje o jejich vyloučení. Mezi pravomoci představenstva patří také jmenování ředitele a hospodáře komory a sestavování rozpočtu. Představenstvo je oprávněno sestavit k řešení určitých otázek komisi a stanovit její pravomoci. Tato komise je sestavena na základě rozhodnutí představenstva z členů komory a také z odborníků, kteří nejsou členy komory.28
2.4.3 Předseda a ředitel Předseda pouze zastupuje komoru navenek a svolává zasedání představenstva. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje pověřený místopředseda. Naopak ředitel obchodní komory zajišťuje činnosti celého představenstva i valné hromady. Připravuje jejich zasedání, na kterých má poradní hlas a vyhotovuje z nich zápisy. Ředitel má na starosti zajišťovat kontakty komory s dalšími institucemi a obchodními společnostmi. Co se týče členů komory, navrhuje členy nové a průběžně aktualizuje úplný seznam. Dále odpovídá za přípravu akcí a vydávání zpravodaje komory. Ředitel je k obchodní komoře v pracovněprávním vztahu.28 20
Představenstvo ČPOK
Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc.
Mgr inż. Jan Žurek
Funkce: předseda představenstva
Funkce: místopředseda představenstva
Firma: Vysoká škola podnikání v Ostravě
Firma: System Barosz-Gwimet Sp. z o.o.
Martin Sedlář
Ing. Dagmar Ponechalová
Funkce: místopředseda představenstva
Funkce: členka představenstva
Firma: SE-MO Data s.r.o.
Firma: CZECH-POL TRADE
Gustav Kotajny
RNDr. Robert Hruška
Funkce: člen představenstva
Funkce: člen představenstva
Firma: Koma Industry s.r.o.
Firma: Letiště Ostrava
Ing. Bohumil Bonczek
Ing. Martin Barvík
Funkce: člen představenstva
Funkce: člen představenstva
Firma: Advanced World Transport a.s.
Firma: Ridera Bohemiaa.s.
Mgr inż. Jerzy Wiertelorz
Mgr inż. Andrzej Siedlecki
Funkce: člen představenstva
Funkce: člen představenstva
Firma: Petrochemia- Blachownia S.A.
Firma: Ciech a.s.
Ing. Radovan Holub, CSc. Funkce: člen představenstva Firma: Siemens s.r.o. 30
30
ČPOK. Představenstvo ČPOK. [Online] [Citace: 23. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/predstavenstvo-
cpok/.
21
2.5 Služby ČPOK V této kapitole bych ráda podrobněji popsala služby, které obchodní komora poskytuje nejen svým členům, ale také třetím osobám. První základní službou je česko-polský tlumočnický servis. Jedná se například o:
„Překlady informačních a reklamních materiálů,
překlady veškeré obchodně-technické dokumentace,
překlady odborných článků a přednášek,
reprografické služby v obou jazykových verzích aj.“31 Obchodní komora dále nabízí umístění reklamy firmy na webových stránkách komory. Cena této služby činí 5 000 Kč, pro členy ČPOK je cena zvýhodněná a činí 2 000 Kč. Další možností propagace je umístění reklamního banneru na stránkách komory. Cena reklamy je 15 000 Kč, členové však mohou využít této služby za 5 000 Kč. Je zde zahrnuto i měsíční umístění aktuální nabídky firmy a rozeslání informací všem členům komory v rámci služby Aktuality komory. V případě zájmu o dlouhodobější propagaci firmy prostřednictvím umístění reklamního banneru na stránkách komory, platí pro členy tyto zvýhodněné nabídky:
„tříměsíční prezentace
12 500 Kč
půlroční prezentace
25 000 Kč
devítiměsíční prezentace
35 000 Kč
roční prezentace
40 000 Kč“31
ČPOK je schopná zorganizovat firmám účast na mezinárodních veletrzích, soukromé mise, propagaci materiálů a zprostředkování kontaktů. Cena těchto služeb závisí na dohodě. Má-li firma zájem o konzultační služby, komora má možnost zajistit právníka, daňového poradce či odborníky v oboru marketingu, certifikátů a norem. V neposlední řadě komora poskytuje marketingový, obchodně-ekonomický a právně-poradenský servis:
31
ČPOK. Služby. [Online] [Citace: 24. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/sluzby/.
22
„Průzkum trhu v zadaném tržním segmentu (selekce potenciálních obchodních partnerů z aktuálních adresářů, analýza konkurenčního prostředí, direct-marketing s obchodními partnery),
efektivní pomoc při zahajování podnikatelské činnosti (zastupování na úřadech, vyřizování formalit, vyhledání vhodné lokality a provozovny apod.),
hospodářské informace (bonita a spolehlivost partnera).“31
2.6 Aktivity a projekty ČPOK Druhá část kapitoly se soustředí na představení několika významných projektů, na kterých se obchodní komora aktivně podílí. Vytváří se nám tak přehled oblastí, na které se komora soustředí, a ve kterých je činná. Organizování projektů je důležitou složkou činnosti komory, kterou bohatě přispívá k budování vzájemných českopolských vztahů. Nejprve představuji evropské seskupení pro územní spolupráci Tritia, poté popisuji již ukončený, avšak velmi úspěšný a členy komory oblíbený projekt Exportní potenciál v česko-polském pohraničí a nakonec pro Polsko velmi atraktivní projekt související s fotbalovým mistrovstvím EURO UEFA 2012.
2.6.1 ESÚS ESÚS, neboli evropské seskupení pro územní spolupráci, „je nový evropský právní nástroj, který umožňuje regionálním a místním orgánům z různých členských států zakládat kooperační uskupení s právní subjektivitou.“32 ESÚS vzniklo nařízením Evropského parlamentu a Rady v roce 2006. Cílem ESÚS je podpořit a rozvíjet přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci mezi jeho členy. Účelem je tak posílení hospodářských, sociálních a kulturních vztahů. Jedná se o nástroj pro překonávání překážek v rámci přeshraniční spolupráce. Umožňuje svým členům realizovat projekty a akce územní spolupráce. Tím, že ESÚS má právní subjektivitu, může nabývat movitý i nemovitý majetek a přijímat zaměstnance. Další výhodou je, že umožňuje samovolný vznik regionálních a 32
Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Evropské seskupení pro územní spolupráci. [Online] [Citace: 26.
březen 2012.] http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/esus.html.
23
místních orgánů z různých členských států bez nutnosti podepsání mezinárodní dohody. ESÚS mohou založit členské státy, regionální orgány, místní orgány a jiné veřejnoprávní subjekty. Nutné je, aby tyto subjekty byly nejméně ze dvou členských zemí Evropské unie. 33 ESÚS musí stanovit název seskupení a jeho sídlo, seznam členů, území, kterého se týká, dobu trvání, úkoly a vytyčit cíle. Projekty a činnost ESÚS je spolufinancována prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu nebo Fondu soudržnosti. ESÚS musí zastupovat minimálně dva orgány. Jedním z nich je ředitel, který zastupuje ESÚS navenek a jedná jeho jménem a shromáždění, které je tvořeno zástupci členů. Tyto dva orgány jsou povinné. Stanovy však mohou definovat orgány další s jasně vymezenými pravomocemi. 34
ESÚS Tritia Tritia je oficiální název evropského seskupení pro územní spolupráci spojující oblast čtyř regionů Moravskoslezského kraje, Žilinského kraje, Slezského a Opolského vojvodství. Toto seskupení začalo vznikat ve spolupráci s ČPOK v roce 2009 za účelem rozvíjení přeshraniční spolupráce a společného posílení ekonomického a kulturního rozvoje. Všechny čtyři regiony jsou poměrně hodně vzdáleny od svých hlavních měst. Kromě toho je spojují provázané historické vztahy. Oblast Tritia se rozléhá na 34 069 km² a čítá 7 855 000 obyvatel.35 Mezi největší města, která na svém území zahrnuje, patří Ostrava a Katowice. Tritia v sobě skrývá obrovský potenciál. Regiony jsou vzájemně provázány obchodními vazbami, jsou připraveny inovovat a věří, že Tritia zvýší atraktivitu oblasti. Chtějí se zaměřit především na podporu podnikatelského prostředí, aplikovaného výzkumu a vzdělávání, chtějí spolupracovat při hledání strategických investorů, organizovat společné mise a podpořit spolupráci hospodářských komor. Další nutnou oblastí spolupráce je 33
Branda, Dr. Pavel. Základní studie ESÚS. [Online] [Citace: 26. březen 2012.] http://www.egtc-neisse-nisa-
nysa.eu/user/files/zakladni-studie-esus.pdf. 34
Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Nařízení Evropského parlament a Rady. [Online] [Citace: 26. březen
2012.] http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/narizeni_ep_1082_2006_5cervence_2006.pdf. 35
Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Tritia. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/tritia_250x210mm_final.pdf.
24
rekonstrukce dopravní infrastruktury a docílit tak kvalitního propojení mezi regiony. Společně se také chtějí zabývat cestovním ruchem, převážně rozvojem turismu a využít tak hornatého povrchu a přírodních krás. Tritia má v plánu propagovat euroregion a spolupracovat v oblasti životního prostředí a energetiky, především v tvorbě společné energetické politiky. 36 Sídlo Tritie má být v polském Cieszynie, zatímco sekretariát má být zřízen v Českém Těšíně. V čele bude stát ředitel a práci bude kontrolovat dozorčí rada. Ředitele navrhuje Žilinský samosprávný kraj, předsedu valného shromáždění Moravskoslezský kraj, předsedu dozorčí rady Opolské vojvodství a finančního ředitele Slezské vojvodství. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se nachází na samém východě České republiky. Se svoji rozlohou 5 427 km² a 1 243 220 obyvateli je šestým největším regionem země.35 Struktura podnikání se za poslední léta výrazně změnila. Průmyslová výroba, která se soustředila převážně na těžbu, byla utlumena. Namísto toho v regionu vznikají firmy zabývající se špičkovými technologiemi a hi-tech produkty. Široce je zde rozšířen automobilový průmysl, oblast informačních technologií, elektroniky a elektrotechniky. Moravskoslezský kraj láká investory nejen svou strategickou polohou mezi hranicemi Polska a Slovenska, ale rovněž je bránou do celé východní Evropy. Region je vybaven kvalitním středním i vysokým školstvím, proto oblast nabízí vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.37 Pro značnou část je také velkým lákadlem přírodní bohatství pohoří Beskyd a Jeseníků, folklór, tradice, historické památky a jejich zajímavá minulost.35 Žilinský kraj Žilinský kraj patří k nejpěknějším regionům Slovenska. Rozléhá se na 6 788 km² a čítá téměř 700 000 obyvatel. V kraji dominuje papírenský, automobilový a textilní průmysl.
36
Potenciál
je
rovněž
skrytý
v rozvoji
komunikačních
technologií,
Hrdá, Veronika. České republice vznikla konkurence: region TRITIA. moravskehospodarstvi.cz. [Online] 2.
listopad 2010. [Citace: 27. březen 2012.] http://www.moravskehospodarstvi.cz/clanky/dotace-a-finance/tritia/. 37
Moravskoslezský kraj. Podnikatel. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/.
25
elektrotechnice a dřevařském průmyslu. Ekonomický růst Žilinského kraje je však způsoben silným sektorem služeb. Region je velmi atraktivní pro turisty. Ojedinělé jsou lázně, termální akvaparky, lyžařská a horská střediska. Mnoho Čechů i Poláků využívá tuto oblast jak pro letní, tak pro zimní dovolenou. Nalezneme zde množství kulturních i přírodních památek. Více než 50 % celkové oblasti pokrývají národní parky a chráněné krajinné oblasti.35
Slezské vojvodství Slezské vojvodství je nejvýznamnějším průmyslovým regionem v Polsku. Leží na samotném jihu Polska, rozkládá se na 12 334 km² a vyniká nejvyšším HDP z celé země. Spojením s příhraničními partnery tedy vzniká obrovský potenciál. 38 Region je druhou nejlidnatější oblastí v Polsku, žije zde 4 645 665 obyvatel, což představuje 12,2 % celkové polské populace. Mezi hlavní centra, ve kterých se soustřeďuje průmysl, vysoké školství a kultura, patří Katowice, Sosnowiec, Gliwice, Chorzów, Rybnik a Bielsko-Biala. Slezské vojvodství rovněž patří mezi oblasti atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu. Pásmo Beskyd na jihu regionu nabízí relaxaci v krásné přírodě. Turisty však láká i pestrá historie oblasti. Za návštěvu stojí například historická Pszczyna nebo staré město Tarnovských hor.39 Opolské vojvodství Opolské vojvodství se nachází na jihu Polska a sousedí s vojvodstvím Slezským. Svoji rozlohou 9 412 km² se řadí mezi nejmenší regiony Polska. Celková populace čítá 1 088 000 obyvatel. Jedná se o dynamicky rozvíjející se region s vysokým podílem průmyslu. V rámci Tritie chce podpořit přeshraniční spolupráci, vzdělání, kulturní život a investovat do obnovitelných zdrojů. Cílem je celkové zlepšení kvality života místních obyvatel. 40
38
Metusiewicz, Adam. Tritia. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/tritia_250x210mm_final.pdf. 39
Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Polsko. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/cz/partnerske_regiony/polsko-11553/. 40
Sebesta, Józef. Tritia. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/tritia_250x210mm_final.pdf.
26
V oblasti dominuje chemický, strojírenský a těžební průmysl. Správním centrem regionu je stejnojmenné město Opole ležící na řece Odře. Region, ačkoli je významným průmyslovým centrem, vyniká svým čistým ovzduším, díly lesům, které pokrývají značnou část oblasti. Nacházejí se zde čtyři národní parky a několik chráněných krajinných oblastí, které jsou vyhledávaným cílem turistů a návštěvníků nejen z blízkého okolí, ale i ze zahraničí. Výjimkou nejsou ani cenné archeologické nálezy a parky.35
ESÚS Tritia a její projekty V následující podkapitolce bych ráda stručně představila několik projektů, které vznikly v rámci ESÚS Tritia, abychom tak mohli nahlédnout do oblastí, ve kterých je Tritia činná a kde působí. Projekt: „Posilování přeshraniční spolupráce mezi orgány a organizacemi v Žilinském a Moravskoslezském kraji“ Celkový rozpočet tohoto projektu nabyl rozsahu 101 130 €. Z něhož 85 % je financováno Evropskou unií. Partnery jsou Žilinský a Moravskoslezský kraj. Hlavními cíly projektu jsou vytvoření strategického dokumentu, který bude zlepšovat a podporovat přeshraniční spolupráci partnerských regionů a zorganizovat studijní pobyty zaměstnanců veřejných institucí. V neposlední řadě má za úkol organizaci konference sumarizující výsledky projektu. 35 „Inovační vývoj přeshraniční spolupráce Slezského vojvodství a Žilinského kraje“ Rozpočet projektu čítal 270 695 €. Z toho financováno Evropskou unií je 83,9 %. Partnery jsou Žilinský kraj, Slezské vojvodství, Agentura pro rozvoj a hrad Cieszyn. Mezi hlavní aktivity tohoto projektu patří vytvoření strategického plánu pro zlepšení podpory přeshraniční spolupráce, organizace studijních pobytů pro zaměstnance veřejných institucí, jazykových kurzů a tematických konferencí. Cílem je také vytvoření webových stránek. 35
27
„Strategie systémové spolupráce veřejných institucí Moravskoslezského kraje, Slezského a Opolského vojvodství“ Celkový rozpočet činí 346 617 €. Evropská unie pokrývá 85 % rozpočtu. Partnery jsou Moravskoslezský kraj, Slezské a Opolské vojvodství. Hlavní aktivity projektu jsou podobné jako v předchozích dvou projektech. Opět se jedná o vytvoření strategického plánu, který podpoří přeshraniční spolupráci, organizaci studijních pobytů pro zaměstnance veřejných institucí, studijní pobyt do Eurometropole Lille-KortrijkTournai a organizace tematických konferencí. 35 „Místo střetu tří zemí- vytvoření infrastruktury pro turismus“ Partnery tohoto projektu jsou Asociace obcí Jablunkov a Istebna. Rozpočet činí 35 334 € poskytnuté z ČR a 13 825 € poskytnuté z Polska. Místo střetu tří zemí neboli Trojmezí, které se nachází na Hrčavě, je oblast, kde se střetávají hranice České, Polské a Slovenské republiky. V rámci tohoto projektu zde byla v roce 2007 vybudována dřevěná lávka spojující břehy strže na polsko-slovenské hranici a rovněž můstek spojující prohlubeň na česko-polské hranici. 41 Trojmezí Hrčava se tak stalo oblíbeným turistickým místem českých, polských i slovenských návštěvníků. Já osobně jsem místo navštívila a mohu jej plně doporučit. Trojmezí je originálním místem samo o sobě, avšak mě oslovila i krásná horská příroda kolem a čistý vzduch.35 „Kouzlo pohádek skryté v lese“ Rozpočet tohoto projektu je 23 000 €. Partnery projektu jsou Region Beskydy se sídlem ve Frýdku-Místku a Region Beskydy se sídlem v Žilině. Cílem tohoto československého projektu bylo zorganizovat dvě řezbářská sympozia, na kterých bylo vytvořeno dvacet dřevěných soch. Ty v současnosti zdobí mateřské a základní školy ve Frýdku-Místku a Žilině. 35 „Sledování pomocí historie“ Partnery tohoto zajímavého projektu jsou dvě české a polské střední školy. Finanční náklady byly pokryty z grantu EU, který činil 15 376 € pro české partnery a 17 335 € 41
Trojmezí. Hrčava: Trojmezí. [Online] [Citace: 30. březen 2012.] http://www.volny.cz/obec.hrcava/trojmezi.html.
28
pro polské partnery. Tento česko-polský vzdělávací projekt se soustředí na historické období nacizmu. Studenti navštívili významná místa spojená s tímto obdobím jako je např. nedaleká Osvětim, zorganizovali výstavu fotografií, hudební představení, dokonce natočili krátký film. Po skončení této etapy projektu se studenti zaměřili na historické období komunismu, který rovněž hrál velký význam v dějinách obou zemí. 35
2.6.2 Exportní potenciál v česko-polském pohraničí Exportní potenciál v česko-polském pohraničí je projekt organizován Českopolskou obchodní komorou společně s Opolským centrem rozvoje hospodářství.42 Vznikl 1. 9. 2011 a končí 31. 3. 2012. Projekt je financovaný z prostředků Fondu mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republikaPolsko 2007-2013 a tyto prostředky činí celkem 600 000 Kč.43 Cílem tohoto projektu je podpořit vzájemnou obchodní výměnu v česko-polském pohraničí. V rámci projektu byly zorganizovány semináře určené pro podnikatele a hospodářské subjekty z Moravskoslezského kraje a z Opolského vojvodství. Tyto semináře měly za úkol objasnit účastníkům podmínky pro vstup na český a polský trh, jelikož obchodní prostředí obou států se do značné míry liší. Byly zde konzultovány otázky týkající se obchodního práva a daňového systému obou zemí, podmínky při založení firmy, vymáhání pohledávek, daň z příjmu a přidané hodnoty nebo prvky pracovního práva. První z těchto seminářů se konal 27. 10. 2011 v Ostravě pod názvem „Právní problematika týkající se výkonu hospodářské činnosti v Polsku” a byl určen převážně pro české subjekty. Pro polské subjekty se seminář konal 16. 11. 2011 v Opoli a jeho název byl „Právní a daňová problematika hospodářské činnosti v ČR.“ V rámci projektu vznikla internetová databáze, která funguje od ledna roku 2012. Tato databáze je základem pro navázání obchodních kontaktů mezi podnikateli a hospodářskými
subjekty.
Internetový
portál
je
dostupný
na
stránkách
http://www.exportni-potencial.cz a http://www.potencjal-eksportowy.pl. Je dostupný jak v českém, tak polském jazyce. V databázi jsou k dispozici veškeré kontaktní adresy a aktuální nabídka zboží a služeb. Údaje jsou zde umístěny bezplatně. 42
42
Exportní potenciál v česko-polském pohraničí. Nabídky, poptávky, přeshraniční obchod – Česko, Polsko-
Exportní potenciál. [Online] [Citace: 30. březen 2012.] http://www.exportni-potencial.cz/o-projektu/. 43
Holeksová, Magdalena. Osobní rozhovor.
29
2.6.3 EURO UEFA 2012 Na rok 2012 připadá Mistrovství světa ve fotbale, které se koná jednou za čtyři roky. To letošní vypukne 8. 6. 2012 a potrvá do 1. 7. 2012.44 Pořadatelskými zeměmi jsou Polsko a Ukrajina. V této podkapitole se pokusím vystihnout, co pořádání světového mistrovství pro Polsko znamená, co vše muselo vybudovat a kam směřovala většina investic. ČPOK je oficiálním partnerem a na celé organizaci a přípravách mistrovství se podílí. Značné investice směřovaly do modernizace infrastruktury dopravy. Fotbalové mistrovství bude probíhat ve Varšavě, Poznańi, Wrocławi, Gdańsku, Chorzówě a Krakówě. Z toho důvodu se muselo zajistit dostatečné silniční a železniční spojení mezi městy, včetně modernizace vlakových nádraží, letišť a hraničních přechodů. Ve městech se vystavěly obchvaty a modernizovala se spojení měst s letišti. Důraz se kladl na zlepšení dostupnosti ke stadionům. Rovněž se stavěly dálnice a silnice spojující Polsko a okolními státy, ze kterých se očekává největší příliv fanoušků. Jedná se zejména o Německo, Ukrajinu, Českou a Slovenskou republiku. Další investice Polska směřovaly do tvorby zdravotního a pohotovostního integračního systému, školení pro obsluhující personál a do modernizace a dostatečné kapacity ubytování. Investice se projevily i v jednotném označení informačních center, center pro turisty, označení parkovišť, jednotné označení dojezdů ke stadionům a hromadné městské dopravy pro návštěvníky mistrovství. Byl vytvořen nový informační systém v oblasti turistiky a rovněž byla vybudována síť kulturních a turistických center. Úspěšně byl spuštěn e-prodej vstupenek na mistrovství. Polskému národu se podařilo vybudovat komplexní mediální kampaň pro EURO 2012. Musel vytvořit systém služeb pro novináře, který zajistí hladký průběh během mistrovství. Dále podstoupil polský stát modernizaci telekomunikačních systémů a přenosů a pro EURO vytvořil kompletní internetový portál. Snad největší investice putovaly do výstavby fotbalových stadionů, sportovních hal, tréninkových center a okolní infrastruktury. V poslední řadě je potřeba připravit krizové plány, v případě situací veřejného ohrožení, terorismu a jiného nebezpečí. Zajištění vybavení pro bezpečnostní služby:
44
Polska Travel. UEFA EURO 2012. [Online] [Citace: 1. dubna 2012.] http://www.polsko.travel/cz/euro-2012/.
30
„WARSZAWA stadion na 55 000 diváků, investice ve výši 1 200 mln PLN,
POZNAŃ 46 500 diváků, investice ve výši 152 mln PLN,
GDAŃSK 40 000 diváků, investice 671 mln PLN,
WROCŁAW 42 000 diváků, investice 400 mln PLN,
CHORZÓW 50 000 diváků, investice ve výši 85 mln PLN.“45 Pokud bych měla stručně shrnout, co pořádání fotbalového mistrovství EURO UEFA 2012 Polsku přineslo, jedná se především o 1 145 km dálnic, 2 000 km rychlostních silnic, 1 600 km železničních tratí, nová trasa metra ve Varšavě, 3 nové stadiony, modernizace třech stávajících stadionů, 21 pětihvězdičkových hotelů a 16 pobytových center.45 Polsko samozřejmě prostřednictvím mistrovství nabude určitou prestiž.
45
ČPOK. Proč na EURO. [Online] [Citace: 29. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/proc-na-euro/.
31
3 Příklady spolupráce s ČPOK Tato kapitola je věnována příkladům spolupráce s ČPOK. Vybrala jsem jednu konkrétní společnost, která je členem Česko-polské obchodní komory, oslovila jsem její majitelku a na základě odpovědí z dotazníku (viz Příloha 3) jsem postupně analyzovala průběh vzájemné spolupráce společnosti s komorou. Dotazník se skládal ze sedmi otázek, které kladly důraz především na to, co členství v ČPOK pro společnost znamená, jak probíhá spolupráce, jaké výhody to společnosti přináší, jaké projekty společnost zaujaly. Ptala jsem se i na výhrady, které společnost má vůči komoře, nebo co by chtěla změnit. Následně se zabývám organizacemi, které již členy komory nejsou, ale úzce vzájemně spolupracují.
3.1 Pygmalion s.r.o. Pygmalion s.r.o. je jazykové a vzdělávací centrum sídlící v Českém Těšíně. Své pobočky však rozšířil i do sousedního Třince a do Ostravy. Pygmalion založila Mgr. Eva Katrušáková, známá rovněž jako zakladatelka celostátního projektu Celé Česko čte dětem. Já sama jsem byla několikaletou studentkou jazykové školy Pygmalion. Jako jejich zákaznice jsem byla velmi spokojena s výukovými metodami, které bych v této kapitole ráda přiblížila. Pygmalion je od roku 2004 členem prestižní Asociace jazykových škol České republiky. V roce 2010 byla přejmenována na Asociaci certifikovaných jazykových škol. Tato asociace je nezávislé profesní sdružení společností, které se zabývají výukou cizích jazyků. Hlavním posláním asociace je rozvíjet kvalitu služeb jazykového vzdělání. Pokud se nějaká organizace chce stát členem, musí splňovat přísná kritéria. Podmínkou je důkladná vstupní inspekce a nutností je ty to inspekce pravidelně opakovat. „Náročná kritéria členství a inspekční schéma jsou inspirována standardy mezinárodní organizace kvalitních jazykových škol a institucí EAQUALS, a standardy inspekční komise British Council, která uděluje prestižní akreditace školám ve Velké Británii.“46 V roce 2011 se Pygmalion stal oficiální partnerskou institucí
46
Pygmalion s.r.o. O škole, metodách výuky a lektorech. [Online] [Citace: 29. březen 2012.]
http://www.pygmalion.cz/jazykova-skola-metody-vyuky-lektori/.
32
Cambridge Centra. V důsledku toho mohou studenti skládat cambridgeské zkoušky přímo v prostorách školy Pygmalion. Škola se soustředí především na výuku anglického jazyka. Od roku 1999 však svou nabídku rozšířila i na výuku jiných světových jazyků jako je němčina, francouzština, španělština, italština, ruština a polština. Své lektory vybírá škola s maximální pečlivostí. Na metodologických seminářích, které jsou vedením školy pravidelně organizovány, se lektoři průběžně seznamují s novými trendy v oblasti výuky cizích jazyků. Kurzy jsou zaměřeny především na konverzaci a na vyvinutí schopnosti umět jazyk používat aktivním způsobem. Tvrdí, že nestačí zvládnout pouze gramatiku, slovní zásobu a výslovnost, ale je nutné umět jazyk používat v reálných situacích. Jednotlivé kurzy mají maximálně 12 studentů, nabízí ale i skupiny menší, kde se nachází 3-6 studentů anebo individuální kurzy, tzv. one to one, kdy má lektor pouze jednoho studenta. 46
3.1.1 Spolupráce Pygmalionu s ČPOK Na dotazník odpovídala paní Bc. Andrea Lukášová, vedoucí překladatelského centra společnosti Pygmalion. Na základě její odpovědi jsem zjistila, že Pygmalion navázal první spolupráci s obchodní komorou v roce 2004. Posléze však bylo spojení přerušeno. Vzájemná spolupráce byla obnovena teprve na podzim minulého roku 2011. „Hlavním důvodem zájmu o členství z naší strany bylo vysoké zastoupení firem, které pro naše služby představují cílového zákazníka.“47 Jako hlavní výhodu členství v komoře vidí paní Lukášová v přímém kontaktu s potenciálními zákazníky v Polsku, ale i s českým zákazníkem, který se orientuje na export do Polska. Ačkoliv obecně hodnotí paní Lukášová spolupráci s komorou kladně a tvrdí, že jsou se členstvím v komoře spokojeni, nějakého hlubšího hodnocení se prozatím zdržuje, jelikož obnoveným členem jsou příliš krátkou dobu. Budoucí spolupráce se bude odvíjet od toho, jakým směrem se budou pohybovat aktivity ČPOK. Nicméně vývoj spolupráce shledává velmi slibně. Na otázku, jak popisují průběh spolupráce s komorou, odpověděla: „Jako členové jsme informováni o projektech a seminářích, které ČPOK organizuje. Ty mají za úkol přiblížit a usnadnit česko-polskou obchodní spolupráci a objasnit celou řadu otázek či nejasností, které firmy při hledání obchodního partnera 47
E-mailová komunikace s paní Bc. Andreou Lukášovou.
33
v Polsku či Česku mají.“48 V současné době si velmi pochvalovala projekt ČPOK Exportní potenciál, který zhodnotila velmi kladně. Tento projekt je představen ve třetí kapitole. Co se týče poslední otázky dotazníku, která se ptala, zdali má společnost nějaké výhrady vůči činnosti obchodní komory a co by případně změnila, odpověděla paní Lukášová, že v současnosti žádné výhrady nemají. Jak již bylo uvedeno výše, společnost je členem prozatím krátce a těší se na vývoj spolupráce v budoucnu.
3.2 Organizace spolupracující s ČPOK Česko-polská obchodní komora se nespoléhá jen sama na sebe, ale spolupracuje s řadou dalších organizací fungujících na území České i Polské republiky. Celkem kooperuje s 34 partnery. Významnou spolupráci navázala s Velvyslanectvím Polské republiky v Praze, Velvyslanectvím České republiky v Polsku, Generálním konzulátem České republiky v Katovicích, Generálním konzulátem Rzeczypospolitej Polskiej v Ostravě, Hospodářskou komorou jak České, tak i Polské republiky a s regionálními a oborovými komorami obou států. V následující části se zaměřím na představení vybraných organizací a to zejména na Hospodářskou komoru České republiky a posléze na Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Tyto organizace mají nemenší význam pro budování a podporu česko-polské spolupráce a celkové rozvíjení vztahů mezi Čechy a Poláky.
3.2.1 Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky je samosprávní organizace, která zastupuje podnikatelské subjekty na území ČR. Mimo zemědělství, lesnictví a potravinářství, kterými se zabývá agrární komora, se věnuje veškerým podnikatelským oblastem. V současné době má HK téměř 14 000 členů. 49 Hlavním cílem komory je podporovat podnikání v ČR a přispívat tak k rozvoji celkové ekonomické stability státu a rovněž vytvářet příležitosti pro podnikání. 48
E-mailová komunikace s paní Bc. Andreou Lukášovou.
49
Hospodářská komora České republiky. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.] http://www.komora.cz/hospodarska-
komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky2/.
34
Prosazuje zájmy všech podniků, malých, středních i velkých. 50 Hospodářská komora pravidelně informuje o hospodářských podmínkách a ekonomické situaci státu. Zaznamenává také změny v právních předpisech podnikatelských aktivit. Co se týče dalších poskytovaných služeb, jsou velmi podobné službám, které nabízí ČPOK, a které jsem popisovala v předchozích kapitolách. V portfoliu služeb HK nalezneme poradenské a konzultační služby, propagační služby, zprostředkování kontaktů, zabývá se profesním vzděláváním a organizuje rekvalifikace. Mimo jiné navazuje kontakty se zahraničím prostřednictvím podnikatelských misí a misí zahraničních investorů pro české podniky. Komora zajistí veškeré služby v případě, že se zahraniční firma chce prezentovat v České republice. Schéma 1: Struktura komorové sítě
Zdroj: 41 HK je tvořena regionální a oborovou částí. Kompletní strukturu komorové sítě můžeme sledovat na schématu 1. Regionální část HK zahrnuje 14 krajských komor, 2 regionální komory a 49 okresních komor. Komora se vyskytuje téměř v každém okresním městě České republiky. Skrze tyto komory HK podporuje podnikatelskou 50
Oficiální portál pro podnikání a export. Hospodářská komora České republiky. [Online] [Citace: 4. dubna
2012.] http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/hospodarska-komora-ceske-republiky/1001179/2354/.
35
činnost ve všech regionech. Nabízí pomoc při vstupu na zahraniční trh, vyvíjí aktivity k rozvoji lidských zdrojů a poskytuje poradenské a konzultační služby spojené s tímto oborem. Naopak oborovou část HK tvoří 83 živnostenských společenství. Tato živnostenská společenstva jsou na základě oboru, který zastupují, rozdělena do čtyř profesních unií: Obchod a cestovní ruch, Průmysl a doprava, Služby pro podnikání a ostatní, Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení. V první unii je v současné době 7 organizací, v druhé 17, třetí sdružuje 29 organizací a čtvrtá 30 organizací. 51 V čele stojí prezident, který je nejvyšším voleným představitelem HK a je jejím přímým členem. Prezidenta volí sněm komory na funkční období tří let. Současným prezidentem je Petr Kužel, MBA. Dalším orgánem komory je představenstvo, které je orgánem řídícím. Řídí činnost komory a za svou práci odpovídá sněmu HK ČR. Představenstvo má 34 členů, kteří jsou voleni, stejně jako prezident, na funkční období tří let. Svolává je prezident a podmínka je minimálně čtyřikrát ročně. Mezi hlavní činnosti představenstva patří příprava podkladů pro jednání sněmu komory, odpovídá za hospodaření s majetkem komory, jmenuje a odvolává tajemníka úřadu a rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí prezidenta a viceprezidenta komory. Kontrolním orgánem HK je dozorčí rada, která za svoji činnost odpovídá sněmu. V čele rady stojí předseda volený tajným hlasováním členů dozorčí rady. Má 7 zástupců, kteří jsou voleni sněmem na tři roky. Dozorčí rada kontroluje hospodaření a činnost komory v rozsahu, který stanovil statut komory. Dále má za úkol pozastavit výkon rozhodnutí prezidenta, je-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Toto pozastavené rozhodnutí se pak předkládá představenstvu. V pravomoci má také pozastavit výkon rozhodnutí představenstva, je-li opět v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Pozastavené rozhodnutí se předkládá sněmu komory. Významným orgánem je smírčí komise, která má za úkol předcházet obchodním sporům mezi členy komory. Tato komise má 9 členů, kteří jsou voleni sněmem rovněž na tři roky. Sněm je nejvyšším orgánem HK a je tvořen dvěma sněmovnami. První je všeobecná sněmovna složená ze zástupců okresních komor a druhá je sněmovna společenstev složená ze zástupců společenstev. Všeobecnou sněmovnu tvoří dva zástupci z každé okresní komory a dva zástupci za každý okres regionální komory. Sněmovnu společenstev tvoří dva až tři zástupci každého společenstva s tím, že počet 51
Hospodářská komora České republiky. Struktura komorové sítě HK ČR. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.]
http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hkcr/struktura-komorove-site-hk-cr/struktura-komorove-site.aspx.
36
členů obou sněmoven se musí shodovat. Každá člen sněmovny má pouze jeden hlas. Sněm svolává představenstvo minimálně jednou ročně. Mezi činnost sněmu patří především stanovení hlavních úkolů komory, stanovení rozpočtu a roční účetní závěrky. Dalšími úkoly sněmu jsou schvalovat odměny zaměstnanců komory, schvalovat zprávy představenstva a dozorčí rady o činnosti a hospodaření komory, rozhodovat o pozastaveném rozhodnutí představenstva. Mimo to schvaluje výši a způsob placení členských příspěvků a rozhoduje o statutu, volebním a jednacím řádu komory a okresních komor. V poslední řadě volí a odvolává prezidenta i viceprezidenty, členy představenstva komory i dozorčí rady a členy smírčí komise komory. Všichni členové jsou voleni z řad členů obchodní komory. 52 Strukturu orgánů HK ČR můžeme názorně vidět na schématu 2. Schéma 2: Struktura orgánů HK ČR
Zdroj: 52
3.2.2 Velvyslanectví Polské republiky v Praze Velvyslanectví Polské republiky se nachází v centru Prahy na ulici Valdštejnská. Mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Polské republiky v České republice je
52
Hospodářská komora České republiky. Struktura volených orgánů HK ČR. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.]
http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hkcr/struktura-volenych-organu-hk-cr/komorova-struktura-1/.
37
Jan Pastwa.53 Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec je funkce vedoucího úřadu a je jmenován prezidentem republiky poté, co návrh ministra zahraničí projedná vláda. Hodnost velvyslanec je nejvyšším kariérním stupněm diplomatického pracovníka. 54 Důležitou součástí velvyslanectví je Oddělení propagace obchodu a investic, kterým se budu zabývat v následujícím odstavci. „Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze je jednotkou státní správy, která organizačně a finančně podléhá Ministerstvu hospodářství.“55 Hlavním cílem tohoto Oddělení propagace obchodu a investic je podporovat
a
rozvíjet
hospodářskou
spolupráci
a
obchodní
výměnu
s Českou republikou. Chce docílit zvyšování polského exportu a současně chce chránit ekonomické zájmy polských hospodářských subjektů na trhu. Mezi hlavní činnost Oddělení patří organizace efektivních propagačních akcí, podpora polského exportu zboží a služeb, které směřují na český trh a propagace Polska jako atraktivní zemi pro investice. Propagační akce mají nemalý význam, jelikož pomáhají upevňovat pozitivní obraz polského hospodářství. Tato činnost se soustředí především na spolupráci s médii, na výstavbu a organizaci vlastních informačních a propagačních stánků na mezinárodních výstavách v ČR, provozování internetových stránek, kde jsou dostupné
informace
a
aktuality
z oblasti
českého
trhu.
Dále
spolupracuje
s hospodářskými komorami a samosprávními institucemi. Spolupráce spočívá především v propagaci polského zboží a služeb v ČR. Organizuje různá školení, semináře, tiskové konference a společná setkání polských a českých podnikatelů. Důležitým úkolem Oddělení je poskytovat informace hospodářským subjektům. Především jde o sdělení kontaktů na potenciální partnery. V druhé řadě poskytují svým zákazníkům informace o předpisech, které upravují zahájení provozu hospodářské činnosti v ČR. 55
53
Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Velvyslanec. [Online] [Citace: 6. dubna 2012.]
http://www.prague.polemb.net/?document=80. 54
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Hodnosti a funkce diplomatů. [Online] [Citace: 6. dubna 2012.]
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/organizacni_struktura/hodnosti_a_funkce_diplomatu_objasneni.html. 55
Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Oddělení propagace obchodu a investic. [Online] [Citace: 6. dubna
2012.] http://www.praha.trade.gov.pl/cz/o_nas/article/detail,32,Oddeleni_propagace_obchodu_a_investic_Velvyslanectvi_P olske_republiky_v_Praze.html.
38
Závěr Základním cílem této bakalářské práce bylo kompletně charakterizovat Českopolskou obchodní komoru a analyzovat její činnost a projekty v oblasti budování vzájemných přeshraničních vztahů mezi těmito dvěma sousedními státy. Následujícím úkolem bylo popsat praktickou spolupráci obchodní komory s vybranou členskou společností a charakterizovat názory a spokojenost firmy se spoluprácí komory. Při zpracování tématu jsem využila především internetových a odborných zdrojů a jednak svých teoretických znalostí získané studiem na Vysoké škole ekonomické. Cenné informace jsem získala svoji návštěvou Česko-polské obchodní komory v Ostravě a rozhovorem s ředitelkou komory, paní Magdalenou Holeksovou, která mě seznámila s chodem komory, s jejím posláním a vybranými projekty. První kapitola práce je ryze kapitolou úvodní. Jsou zde představeny základní ekonomické vazby mezi Českou a Polskou republikou. Dále kapitola zachycuje hospodářský vývoj zemí posledních let ukázaný na vybraných makroekonomických ukazatelích, seznamuje s obchodní výměnou států, komoditní strukturou obchodu a vzájemnou investiční spoluprácí. Cílem první sekce bylo přiblížit obecnou hospodářskou spolupráci těchto zemí a vytvořit přehled ekonomické úrovně a stability. Následující kapitola představuje hlavní oddíl práce. Analyzuje činnost Českopolské obchodní komory jako instituce. Tento cíl kapitola splnila. Na začátek uvádí několik základních informací o vývoji historie obchodních komor na českém území a jejich vzniku vůbec. Poté přechází k samotné komoře. Představuje výhody členství, jmenuje hlavní orgány a jejich funkce a charakterizuje služby komory poskytované svým členům i nečlenům. Dále jsem se zaměřila na aktivity a projekty Česko-polské obchodní komory, které mi pomohly přiblížit další oblast činnosti komory. Primárním úkolem organizace je podpora česko-polské obchodní spolupráce. Podporuje vývoz a dovoz mezi zeměmi a svým členům vzájemně pomáhá pochopit a poznat domácí prostředí států, aby se během expanze mohli lépe přizpůsobovat a ulehčit si tak průběh začínajícího podnikání. Z analýzy vyplynulo že, komora se soustřeďuje nejen na spolupráci obchodní, ale zajímá se i o kulturní soužití dvou národů, propaguje vzájemné studium jazyků, čímž je myšleno, aby se v Česku lidé učili polsky a v Polsku zase česky. Rovněž také bojuje za rozvoj turismu a vytvoření tzv. státu ve státě, neboli evropského seskupení územní spolupráce Tritia, který je v kapitole představen blíže. 39
Poslední kapitola byla věnována ověření teorie v praxi. Oslovila jsem majitelku členské společnosti Pygmalion s.r.o. paní Mgr. Evu Katrušákovou a požádala jsem ji, aby skrze předložený dotazník popsala vzájemnou spolupráci s obchodní komorou. Paní Katrušáková mě odkázala na vedoucí překladatelského centra společnosti Pygmalion s.r.o., která byla velmi ochotná a poskytla mi veškeré potřebné informace. Ačkoliv jsou členy komory s krátkým přerušením, novodobou spolupráci si velmi pochvalují, jelikož komora sdružuje firmy, které pro Pygmalion představují cílového zákazníka a skrze komoru s nimi mohou jednoduše navazovat kontakty a přímo je oslovovat. Aktivně také se podílejí na projektech organizovaných komorou a těší se ještě více plodné budoucí spolupráce. Druhá část kapitoly byla koncipována tak, aby ještě více rozšířila obzory o organizacích, které podporují česko-polské vztahy, a které pomáhají rozvoji jejich obchodu. Cílem bylo vytvořit ucelený přehled podobných organizací, které na území České republiky fungují. Konkrétně jsem se zabývala Hospodářskou komorou České republiky a Velvyslanectvím Polské republiky v Praze – Oddělením propagace obchodu a investic. Na základě vypracování této bakalářské práce shledávám úlohu Česko-polské obchodní komory v dnešním konkurenčně náročném světě velmi podstatnou. Avšak dle mého názoru by mohla ještě více posílit svoji vlastní propagaci v zemi. Mimo Moravskoslezský kraj je propagace komory slabá. Měla by usilovat o to, aby se o ní více psalo v časopise Komora. Dále jsem toho názoru, že by měla rozšířit svoji publikační činnost, která je v porovnání s jinými obchodními komorami rovněž nízká. Ačkoliv ceny služeb Česko-polské obchodní komory jsou ve srovnání např. s konkurenčním Czech Trade poněkud vyšší, přesto bych osobně doporučila využívat služeb obchodní komory. K tomuto hodnocení mě vedou poznatky získané především samotným poznáním prostředí obchodní komory a z osobního rozhovoru s její ředitelkou. ČPOK zná podnikatelské prostředí v Polsku mnohem lépe a je jí rovněž mnohem bližší. Dokáže tak svým zákazníkům poskytnout přesné informace a rady. Provozovat obchodní komoru není vůbec jednoduché. Jelikož nespadá pod organizace státní, na rozdíl od zmiňovaného Czech Trade, ale je organizací neziskovou, musí si na svoji existenci vydělat zcela sama, zatímco Czech Trade má většinu své činnosti a poskytovaných služeb hrazeno státem. Bez poskytnutých dotací z Evropské unie by komora jen těžko mohla tak úspěšně provozovat nespočet akcí a nákladných projektů. Přesto se jí to prozatím daří.
40
Z těchto faktů jasně vyplývá, že na práci komory se podílejí lidé, kterým vztahy mezi českým a polským národem nejsou lhostejné, a že rovněž dlouhodobě usilují o to, aby především ve Slezsku, kde je koncentrace polského obyvatelstva z celého území České republiky největší, žili lidé ve vzájemném soužití, podporovali se a udržovaly mezi sebou pevné vztahy.
41
Seznam použité literatury Publikace Oddělení propagace obchodu a investic Podnikání v Polsku. Oddělení propagace obchodu a investic, Velvyslanectví Polské republiky v Praze. [Online] http://praha.trade.gov.pl/cz
Internetové zdroje Rajdlová, L. Americká obchodní komora v České republice [elektronický zdroj]. Bakalářská práce. 2010. Burešová, K. Britská obchodní komora v České republice [elektronický zdroj]. Bakalářská práce. 2011. Vachová, V. Česko-francouzská obchodní komora [elektronický zdroj]. Bakalářská práce. 2010. Polišenská, L. Česko-německá obchodní a průmyslová komora [elektronický zdroj]. Bakalářská práce. 2011. Geografický portál. Geografická poloha ČR. [Online] [Citace: 28. únor 2012.] http://www.zemepis.com/gpcr.php. Český statistický úřad. Rozloha. [Online] [Citace: 26. březen 2012.] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozloha_eupr. Evropský statistický úřad. Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table. [Online] [Citace: 12. březen 2012.] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001 &tableSelection=1&footno. Evropský statistický úřad. Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table. [Online] [Citace: 12. březen 2012.] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=teilm020 &tableSelection=1&plugin=1. Český statistický úřad. Mzdy a náklady práce. [Online] [Citace: 26. březen 2012.] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace. Háchová, Kateřina. 2012. Výše minimální mzdy bude i v r. 2012 stagnovat. ceskenoviny.cz. [Online] 10. leden 2012. [Citace: 12. březen 2012.] 42
http://www.ceskenoviny.cz/paragrafy/zpravy/vyse-minimalni-mzdy-bude-i-v-r-2012stagnovat/734109 Český statistický úřad. Makroekonomické údaje. [Online] [Citace: 12. březen 2012.] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_ciselniky. Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2011. [Online] [Citace: 12. březen 2012.] http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-1100. Vznik Polska. Raný středověk. [Online] [Citace: 12. březen 2012.] http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/0413-rany-stredovek-vznik-polska.php. Eures. Polsko-životní a pracovní podmínky. [Online] [Citace: 13. březen 2012.] http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/polsko/#o11. ČPOK. Informace o Polsku. [Online] [Citace: 13. březen 2012.]http://www.opolsku.cz/cz/informace-o-polsku/. Evropský statistický úřad. Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table. [Online] [Citace: 13. březen 2012.]http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tsi eb060&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1. Główny urząd statystyczny. Polska-wskaźniki makroekonomiczne. [Online] [Citace: 13. březen 2012.] http://www.stat.gov.pl/gus/wskazniki_makroekon_PLK_HTML.htm. Český statistický úřad. Statistika zahraničního obchodu. [Online] [Citace: 19. březen 2012.] http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. Skupina ČEZ. Dceřiné společnosti ČEZ v zahraničí. [Online] [Citace: 20. březen 2012.] http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/dcerine-spolecnosti-cez-vzahranici.html. Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Oddělení propagace obchodu a investic. [Online] [Citace: 20. březen 2012.] praha.trade.gov.pl/cz/download/file/f,4444. Česká národní banka. Přímé zahraniční investice. [Online] [Citace: 20. březen 2012.] http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html. Gorski, Remigiusz. Invaze polských firem do České republiky teprve začala. mesec.cz. [Online] 21. březen 2008 [Citace: 20. březen 2012.] http://www.mesec.cz/clanky/rozhovor-x-trade-brokers-polske-firmy-investice/. Ministerstvo financí České republiky. Investiční pobídky v ČR. [Online] [Citace: 22. březen 2012.] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/inv_pob_vyvoj.html. Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3. duben 2012.] s. 4. http://www.komora.cz/hospodarskakomora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnich-a-zivnostenskych-komorna-uzemi-ceskych-zemi.aspx. 43
Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3. duben 2012.] s. 49-50. http://www.komora.cz/hospodarskakomora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnich-a-zivnostenskych-komorna-uzemi-ceskych-zemi.aspx. Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3. duben 2012.] s. 33. http://www.komora.cz/hospodarskakomora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnich-a-zivnostenskych-komorna-uzemi-ceskych-zemi.aspx. Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3. duben 2012.] s. 50. http://www.komora.cz/hospodarskakomora-ceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnich-a-zivnostenskych-komorna-uzemi-ceskych-zemi.aspx. Brom, Bohumír. 2001. Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí. [Online] [Citace: 3. duben 2012.] http://www.komora.cz/hospodarska-komoraceske-republiky/o-nas-5/historie/historie-obchodnich-a-zivnostenskych-komor-nauzemi-ceskych-zemi.aspx. ČPOK. Základní informace. [Online] [Citace: 23. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/zakladni-informace/. ČPOK. Stanovy ČPOK. [Online] [Citace: 23. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/UserFiles/kestazeni/1211276935.pdf. ČPOK. Členský program. [Online] [Citace: 22. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/clensky-program/. ČPOK. Představenstvo ČPOK. [Online] [Citace: 23. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/predstavenstvo-cpok/. ČPOK. Služby. [Online] [Citace: 24. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/sluzby/. Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Evropské seskupení pro územní spolupráci. [Online] [Citace: 26. březen 2012.] http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/esus.html. Branda, Dr. Pavel. Základní studie ESÚS. [Online] [Citace: 26. březen 2012.] http://www.egtc-neisse-nisa-nysa.eu/user/files/zakladni-studie-esus.pdf. Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Nařízení Evropského parlament a Rady. [Online] [Citace: 26. březen 2012.] http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/narizeni_ep_1082_2006_5-cervence_2006.pdf.
44
Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Tritia. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/tritia_250x210mm_final.pdf. Hrdá, Veronika. České republice vznikla konkurence: region TRITIA. moravskehospodarstvi.cz. [Online] 2. listopad 2010. [Citace: 27. březen 2012.] http://www.moravskehospodarstvi.cz/clanky/dotace-a-finance/tritia/. Moravskoslezský kraj. Podnikatel. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/. Metusiewicz, Adam. Tritia. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://verejnasprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/tritia_250x210mm_final.pdf. Veřejná správa Moravskoslezského kraje. Polsko. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/partnerske_regiony/polsko11553/. Sebesta, Józef. Tritia. [Online] [Citace: 27. březen 2012.] verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/mezinarodni/tritia_250x210mm_final.pdf. Trojmezí. Hrčava: Trojmezí. [Online] [Citace: 30. březen 2012.] http://www.volny.cz/obec.hrcava/trojmezi.html. Exportní potenciál v česko-polském pohraničí. Nabídky, poptávky, přeshraniční obchod – Česko, Polsko- Exportní potenciál. [Online] [Citace: 30. březen 2012.] http://www.exportni-potencial.cz/o-projektu/. Polska Travel. UEFA EURO 2012. [Online] [Citace: 1. dubna 2012.] http://www.polsko.travel/cz/euro-2012/. ČPOK. Proč na EURO. [Online] [Citace: 29. březen 2012.] http://www.opolsku.cz/cz/proc-na-euro/. Pygmalion s.r.o. O škole, metodách výuky a lektorech. [Online] [Citace: 29. březen 2012.] http://www.pygmalion.cz/jazykova-skola-metody-vyuky-lektori/. Hospodářská komora České republiky. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.] http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarskakomora-ceske-republiky-hk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/. Oficiální portál pro podnikání a export. Hospodářská komora České republiky. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.] http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvojregionu/hospodarska-komora-ceske-republiky/1001179/2354/. Hospodářská komora České republiky. Struktura komorové sítě HK ČR. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.] http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-
45
nas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hk-cr/struktura-komorove-site-hkcr/struktura-komorove-site.aspx. Hospodářská komora České republiky. Struktura volených orgánů HK ČR. [Online] [Citace: 4. dubna 2012.] http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/onas-5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hk-cr/struktura-volenych-organu-hkcr/komorova-struktura-1/. Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Velvyslanec. [Online] [Citace: 6. dubna 2012.] http://www.prague.polemb.net/?document=80. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Hodnosti a funkce diplomatů. [Online] [Citace: 6. dubna 2012.] http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/organizacni_struktura/hodnosti_a_funkce_dip lomatu_objasneni.html. Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Oddělení propagace obchodu a investic. [Online] [Citace: 6. dubna 2012.] http://www.praha.trade.gov.pl/cz/o_nas/article/detail,32,Oddeleni_propagace_obchodu_ a_investic_Velvyslanectvi_Polske_republiky_v_Praze.html.
Ostatní zdroje E-mailová komunikace s Mgr. Evou Katrušákovou, majitelkou společnosti Pygmalion s.r.o. E-mailová komunikace s Bc. Andreou Lukášovou, vedoucí překladatelského centra společnosti Pygmalion s.r.o. Osobní rozhovor s Magdalenou Holeksovou, ředitelkou Česko-polské obchodní komory
46
Seznam tabulek Tabulka 1: Základní makroekonomické údaje pro Českou republiku .......................... 5 Tabulka 2: Základní makroekonomické údaje pro Polsko ........................................... 6 Tabulka 3: Obchodní výměna ČR-Polsko ................................................................... 8 Tabulka 4: Vývoz zboží z ČR do Polska v roce 2011 .................................................. 10 Tabulka 5: Dovoz zboží z Polska do ČR v roce 2011 .................................................. 11 Tabulka 6: Vývoj PZI z ČR do Polska ........................................................................ 12 Tabulka 7: Vývoj PZI z Polska do ČR ........................................................................ 13
47
Seznam grafů Graf 1: Největší obchodní partneři ČR v roce 2010- dovoz ......................................... 8 Graf 2: Největší obchodní partneři Polska v roce 2010- vývoz .................................... 9
48
Seznam příloh Příloha 1: Logo ČPOK ............................................................................................... 50 Příloha 2: Logo HK ČR .............................................................................................. 50 Příloha 3: Dotazník ..................................................................................................... 50 Příloha 4: Přihláška do ČPOK ................................................................................... 51
49
Přílohy Příloha 1: Logo ČPOK
Příloha 2: Logo HK ČR
Příloha 3: Dotazník 1.
Kdy a proč jste se stali členem ČPOK?
2.
Jste spokojeni s dosavadní spoluprácí s ČPOK?
3.
Jaký je průběh Vaší spolupráce s komorou?
4.
Zaujal Vás v poslední době nějaký projekt komory?
5.
Mohli byste jmenovat nějaké výhody vyplývající z Vašeho členství?
6.
Co si myslíte o budoucí spo lupráci s komorou?
7.
Máte ke spolupráci s ČPOK nějaké výhrady, které byste rádi změnili? S čím nejste spokojeni?
50
Příloha 4: Přihláška do ČPOK
Závazná přihláška za člena Česko-polské obchodní komory Název podniku:
Zástupce firmy: (jméno, funkce)
Telefon:
E-mail:
Fax:
www stránky:
IČO:
DIČ:
Přesná adresa firmy vč. PSČ:
Banka:
Číslo účtu: 51
Počet pracovníků:
Zahájení činnosti:
Popis činnosti firmy, jak má být uveden v seznamu členských firem na webu:
Prohlášení: Prohlašujeme, že souhlasíme s obsahem stanov a zavazujeme se k jejich dodržování. www.opolsku.cz
Datum:
Podpis:
52
Razítko:
