Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Petra Švejdová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Cestovní ruch
Současná role GDS na trhu distribuce služeb cestovního ruchu diplomová práce
Autor diplomové práce: Bc. Petra Švejdová Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Vaško Rok obhajoby: 2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma: Současná role GDS na trhu distribuce služeb cestovního ruchu jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 18. dubna 2013 Petra Švejdová
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Martinu Vaško za poskytnuté materiály, vstřícnost, cenné rady a připomínky při psaní této práce.
Petra Švejdová
Obsah Úvod............................................................................................................................... 1 1
2
3
Vymezení problematiky......................................................................................... 3 1.1
Základní rozdělení ......................................................................................... 3
1.2
Vymezení pojmu GDS ................................................................................... 5
Historický vývoj GDS ........................................................................................... 8 2.1
USA ............................................................................................................... 9
2.2
Kanada ......................................................................................................... 10
2.3
Evropa .......................................................................................................... 11
2.4
Mezníky vývoje GDS ve světě .................................................................... 11
2.5
Hlavní oblasti změn od konce 90. let do současnosti .................................. 12
Význam a funkce GDS ........................................................................................ 14 3.1
Zobrazení informací v GDS ......................................................................... 15
3.2
Způsob fungování rezervací a distribuce ..................................................... 16
3.3
GDS z pohledu cestovních agentur a kanceláří ........................................... 21
3.4
GDS z pohledu leteckých společností ......................................................... 23
3.4.1 3.5 4
Tarifní systémy a systémy pro tisk přepravních dokladů ........................ 23 GDS z pohledu hotelů .................................................................................. 24
Specifika jednotlivých GDS ................................................................................ 26 4.1
Amadeus ...................................................................................................... 26
4.1.1
Historie společnosti Amadeus a vývoj vlastnických vztahů .................... 26
4.1.2
Produkty společnosti Amadeus ................................................................ 28
4.2 4.2.1 4.3
Sabre ............................................................................................................ 30 Historie společnosti Sabre ....................................................................... 30 Galileo .......................................................................................................... 32
4.3.1
Historie společnosti Galileo ..................................................................... 32
4.3.2
Produkty společnosti Galileo ................................................................... 32
4.4
Worldspan .................................................................................................... 34
4.4.1
Historie společnosti Worldspan ............................................................... 34
4.4.2
Produkty společnosti Worldspan ............................................................. 34
4.5 4.5.1
Travelport..................................................................................................... 35 Vlastnická struktura společnosti Travelport a její světové pokrytí.......... 35
4.5.2
Produkty společnosti Travelport .............................................................. 37
4.5.3
Vliv akvizice Galilea a Worldspanu pro český a slovenský trh .............. 37
4.6 5
6
Porovnání jednotlivých GDS ............................................................................... 39 5.1
Přístup do GDS přes webové portály........................................................... 39
5.2
Produktové řady ........................................................................................... 40
5.3
Počty smluvních partnerů ............................................................................ 42
5.4
Čistý zisk, počty zaměstnanců ..................................................................... 46
5.5
Světové tržní podíly ..................................................................................... 47
Analýza současného postavení a role GDS ......................................................... 50 6.1
7
Regionálně působící GDS ............................................................................ 38
SWOT analýza vybraných GDS z pohledu uživatelů v ČR ........................ 50
6.1.1
SWOT analýza GDS Amadeus ................................................................ 50
6.1.2
SWOT analýza GDS Galileo ................................................................... 51
6.2
Analýza souhrnných statistik GDS .............................................................. 51
6.3
Postavení GDS na českém trhu cestovního ruchu ....................................... 52
6.3.1
Tržní podíly GDS zastoupených v ČR .................................................... 53
6.3.2
Podíl GDS na online rezervacích hotelových pokojů v ČR..................... 54
Perspektivy dalšího vývoje GDS ......................................................................... 57 7.1
Všeobecné trendy......................................................................................... 57
7.2
Technologický vývoj ................................................................................... 57
7.3
Spotřebitelské chování, trendy v poptávce .................................................. 60
7.4
E-commerce ................................................................................................. 61
7.5
GDS na českém trhu .................................................................................... 62
7.6
Hrozby GDS ................................................................................................ 62
8
Závěr .................................................................................................................... 63
9
Literatura .............................................................................................................. 65
10 Seznam obrázků ................................................................................................... 68 11 Seznam tabulek .................................................................................................... 69 12 Seznam příloh ...................................................................................................... 69
Úvod Cestovní ruch se objemem tržeb řadí na třetí místo ve světě, představuje tedy velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Jedním z předpokladů cestovního ruchu je rozvinutá dopravní infrastruktura a vzhledem k tomu, že letecký průmysl je jedním z nejkomplexnějších odvětví ze všech oborů ekonomiky, budeme se věnovat právě letecké dopravě a využívání informačních technologií v tomto odvětví. Téma současné role GDS na trhu distribuce služeb cestovního ruchu jsem si vybrala z více důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že sama velmi často cestuji – zejména prostřednictvím letecké dopravy. Druhým důvodem, je moje omezená znalost informačních technologií, kterou bych touto cestou ráda prohloubila. Letecký průmysl je v mnoha ohledech považován za průkopnický, zejména v oblasti inovace a implementace nových materiálů a technologií. „Letecká doprava je stále více a ve všech procesních částech propojována s nejmodernějšími informačními technologiemi. Stává se tak zásadním globálním zákazníkem v oblasti vývoje komunikačních cest, softwaru i hardwaru. Další zvyšování produktivity i ziskovosti celého odvětví je spojené do velké míry právě s rozvojem IT (např. elektronické letenky, automatizované odbavování cestujících) a s tím souvisejícím růstem profesionálních znalostí pracovníků v letecké dopravě.“1 Téma je tedy velmi aktuální. Cílem diplomové práce je poskytnutí souhrnných a komplexních informací k dané problematice, poukázání na rozdíly mezi jednotlivými distribučními systémy a načrtnutí scénářů předpokládaného vývoje těchto systémů do budoucna. Práce definuje základní pojmy a podstatu problematiky, zmiňuje také historický vývoj GDS pro lepší pochopení současných vlastnických vztahů a hodnotí význam a postavení GDS na českém a světovém trhu. Na základě analýzy současného postavení GDS a trendů na trhu služeb cestovního ruchu se práce bude snažit načrtnout možné scénáře budoucího vývoje GDS. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické, přičemž první teoretická část čtenáři vysvětlí základní pojmy, přiblíží problematiku a popíše historické souvislosti a vlastnické struktury hlavních globálních distribučních systémů
1
PRUŠA, J. Svět letecké dopravy. Praha: Galileo CEE Service, 2007. str. 24, ISBN 978-80-239-92069.
1
působících na světovém trhu. Praktická část diplomové práce se zabývá analýzou současných trendů a definováním směrů, kterými se budou globální distribuční systémy ubírat. V teoretické části je hlavní užitou metodou metoda deskriptivní. Základní použitou metodou praktické části je srovnání, které bylo prováděno na základě uvedení specifik jednotlivých GDS a jejich následného porovnání. Podkladem pro zpracování práce budou převážně publikace a články v anglickém jazyce. Dalším zdrojem je oficiální dokumentace jednotlivých společností působících na trhu GDS. Vedle knižních publikací, budou z důvodu aktuálnosti tématu využity i internetové zdroje a online publikace. Za účelem lepší srozumitelnosti a názornosti budou v textu v četném množství použity grafy, tabulky, obrázky a schémata. Předpokládaný přínos pro mě jakožto řešitele by měl být v podobě zdokonalení IT schopností a prohloubení znalostí o leteckém průmyslu a fungování GDS. Tuto diplomovou práci mohou jako zdroj souhrnných informací využít, jak studenti Vysoké školy ekonomické, tak studenti Dopravní fakulty ČVUT a ostatní podobně
zaměřených
univerzit
a
2
středních
dopravních
škol.
1 Vymezení problematiky 1.1 Základní rozdělení Vzhledem k usnadnění četby této práce vymezíme již z počátku často používané pojmy. Definování základních pojmů v části první napomůže k lepší orientaci v problematice a vysvětlení vývoje pojmu GDS ve druhé části doplní specifické informace. „Počítačové centrální rezervační systémy (Computer Reservation Systems Central Reservation Systems) zkráceně také CRS
elektronické informační a
rezervační systémy v cestovním ruchu ve většině případů provozované samotným poskytovatelem služeb, umožňující okamžité zjištění rozsahu volné kapacity poskytovaných služeb a jejich rezervování nejen různými subjekty (např. hotely v hotelovém řetězci, leteckou společností, cestovní kanceláří – B2B), ale i koncovými klienty (B2C). CRS bývají propojovány sdílením volné kapacity s GDS a zpřístupňovány pomocí terminálů a bran na www stránkách koncovým uživatelům.“2 Vznikly ve druhé polovině 20. století za účelem vytvoření digitalizovaného podpůrného systému leteckých společností. Zpočátku spravovaly jen interní záležitosti dané aerolinky jako je účetnictví nebo kontrola zásob, později byly zpřístupněny partnerským firmám prostřednictvím Internetu či Extranetu a propojily tak partnerské subjekty. „Globální distribuční systémy (Global Distribution Systems) zkráceně GDS mezinárodní informační a rezervační systém pro letenky, kapacity v ubytovacích zařízeních (především hotely a hotelové řetězce), lodní lístky, služby půjčoven aut, package a další služby. Celosvětovými GDS jsou Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan. Současným trendem je fúze, resp. propojování celosvětových a regionálních GDS. Obsluha GDS je založena na využívání k dů služeb, k dů letiš , k dů tarifů, k dů leteckých společností apod., obsahem GDS jsou zejména kapacity sdílené z CRS a doplňované informacemi o destinacích.“3 GDS mají významnou pozici jako mezičlánek spojující producenty služeb a cestovní kanceláře.
2
ZELENKA, J. e-Tourism v oblasti cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. str. 212, ISBN 978-80-87147-07-8. 3 ZELENKA, J., cit. 2, str. 215.
3
Informační a rezervační systémy jsou zdrojem informací s cílem propojení poskytovatelů a koncových uživatelů služeb cestovního ruchu. Informační technologie postupem času vstupují do všech oblastí cestovního ruchu a výrazně tak mění způsob zprostředkování služeb. V posledních deseti letech se tak internetové rezervační systémy staly nedílnou součástí distribuční strategie dopravců, ubytovacích zařízení a ostatních poskytovatelů služeb cestovního ruchu. GDS se mezi ně řadí. Distribuce služeb cestovního ruchu dnes probíhá převážně prostřednictvím distribučních kanálů. Mezi nejčastěji nakupované služby patří letenky, ubytování, vstupenky na kulturní akce či pronájem automobilů a společenských prostor. Více než polovinu poptávky tvoří letecké služby, dále cca 30% ubytovací služby a zbytek ostatní drobné služby jako právě vstupenky a půjčovny. Internetové rezervační a globální distribuční systémy můžeme souhrně nazývat elektronickými distribučními kanály, zjednodušeně lze elektronické distribuční kanály rozdělit následovně: Tab. 1 Rozdělení distribučních kanálů
Elektronické distribuční kanály
Globální distribuční systémy (GDS)
Internetové distribuční systémy (IDS)
Vlastní či jiné webové stránky prostřednictvím centrálních rezervačních systémů (CRS)
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů a schémat v ZELENKA, J., cit. 2, str. 170.
Budeme se podrobněji věnovat GDS, ostatní distribuční kanály jsou zmíněny jen okrajově pro ucelení představy, kam GDS řadíme a jak GDS vznikly. Cestovatelský (turistický) portál
internetový server s informacemi o
destinacích, ubytovacích kapacitách, letech, mnohdy zahrnuje tipy a doporučení, diskusní f rum nebo vyhledavač. Letenkový portál
internetový server, přes který lze vyhledávat a nakupovat
letenky.
4
1.2 Vymezení pojmu GDS Jak již víme GDS se vyvinuly z počítačových rezervačních systémů (CRS). Jednalo se o první kroky k převodu rezervačních agend na počítače a byly učiněny jak jinak než v letecké dopravě. První pokusy o zavedení CRS se datují do druhé poloviny 20. století. Z počátku sloužily jen ke správě dat uvnitř dané letecké společnosti – řízení zásob, administrativa, účetnictví. Později byly zpřístupněny i partnerským společnostem a staly se tak efektivním spojením mezi různými subjekty cestovního ruchu. Letecké společnosti následovaly ubytovací zařízení, půjčovny aut, lodní dopravci a jiní. Výše uvedený rozvoj GDS souvisí zejména s nárůstem významu letecké dopravy v 0. letech minulého století, který nutil ke zvyšování počtu zaměstnanců v call centrech leteckých společností. Tlak na snížení nákladů a zvýšení efektivity donutil právě v tomto období první aerolinie poskytnout přímý přístup do GDS vybraným cestovním agenturám. GDS jim tak umožnil potvrzování letenek bez nutnosti předchozího dotazu u letecké společnosti. Tato skutečnost představuje významný mezník v historii prodeje. Ten byl do té doby založen především na interakci minimálně dvou osob – agenta v cestovní kanceláři a pracovníka letecké společnosti. Letecké společnosti cítily potřebu sjednotit elektronický prodej letenek cestovním agenturám a tak založily GDS. GDS prodejcům leteckých společností poskytovaly okamžitý přehled o volných kapacitách a mohli tak cestovním agenturám bez prodlení postoupit informace o možných spojích a cenách. Již zmíněná transformace CRS na GDS proběhla v 80. letech minulého století a měla za cíl rozšířit a zkvalitnit nabídku služeb zákazníkům cestovního ruchu. GDS poskytují informace jak subjektům cestovního ruchu, tak konečným uživatelům a lze přes ně cestovní služby a turistické produkty rezervovat. Zároveň plní funkci komunikačního prostředníka mezi provozovateli databází a cestovními kancelářemi. GDS také poskytují neustálý zákaznický servis, který se zákazníkem komunikuje například informace o destinacích, odletech a cenách. Terminály GDS jsou rozmístěny po celém světě a databáze GDS je přístupná přes Internet. V době založení GDS byly tyto systémy přístupné pouze za předpokladu pronajmutí terminálu, což bylo díky finanční nákladnosti dostupné pouze společnostem realizující relativně velký objem služeb. Příjem společností se totiž 5
generoval z provizí za provedené rezervace. Původně byla k přístupu do GDS třeba i vlastní telekomunikační sí a tento faktor bariéru pro společnosti, které finanční kritérium nesplňovaly, ještě více prohluboval. S rozvojem Internetu se GDS z počátku zpřístupnily dalším subjektům cestovního ruchu a nakonec i uživatelům, kteří dnes mohou využívat databáze GDS bez nutnosti přímo operovat s bránou GDS. Pro lepší představu o začlenění GDS do distribučního řetězce služeb cestovního ruchu slouží následující zjednodušené schéma. Každý článek řetězce může a často i spolupracuje s ostatními. Společnosti na straně nabídky přímo prodávají služby touroperátorům, maloobchodníkům a stejně tak i koncovým zákazníkům. Někteří dodavatelé služeb, zejména nízkonákladové aerolinky, prodávají téměř výhradně přímo koncovým zákazníkům a nedávají tak své lety k dispozici žádným zprostředkovatelům k prodeji.4 Obr. 1 Distribuční řetězec
Zdroj: Vlastní zpracování dle ETTSA, Technology and Independent Distribution in the European Travel Industry, 2010 [online]. str. 17, [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
GDS lze do určité míry považovat za obdobu nebo dokonce předchůdce Internetu. Pro velmi omezenou skupinu osob (pracovníci cestovních agentur a 4
ETTSA, Technology and Independent Distribution in the European Travel Industry, 2010 [online]. str. 17, [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
6
kanceláří), bylo možné najít vhodný letecký spoj, hotel nebo kombinaci obojího, provést ihned rezervaci a obdržet okamžitě potvrzení rezervace, ještě před příchodem Internetu. Tedy totéž, co je v současné době běžnou praxí - jednoduše si můžeme na Internetu zarezervovat letenku nebo hotel. Avšak existuje řada rozdílů mezi GDS a Internetem. Základním je přístupnost rezervací. Jak již bylo několikrát výše zmíněno, rezervovat přes GDS mohou pouze cestovní kanceláře nebo agentury, na rozdíl od Internetu - internetové rezervace jsou dostupné nejširší veřejnosti. Jednou z dalších odlišností je také vizuální stránka. GDS jsou graficky jednoduché až zastaralé, dodnes připomínají spíše operační systém MS DOS nebo textový editor T602. „Postup při provádění rezervace například hotelu si lze představit takto: klient přijde nebo zatelefonuje agentovi, sdělí mu své požadavky – destinaci, úroveň hotelu, datum – a agent přes GDS prověří různé ubytovací možnosti, prokonzultuje je s klientem a společně provedou výběr hotelu a následnou rezervaci. V tomto okamžiku je přes GDS zasláno automaticky fixní potvrzení rezervace do vybraného hotelu, kterou hotel musí akceptovat. Hotel pak zaplatí agentovi provizi za uskutečněnou rezervaci.“5 Obvyklým jevem poslední doby je integrace jednotlivých GDS, kdy celosvětově působící firma spojí více GDS v jeden systém. Elektronické lístky a odbavování on-line je dalším z rychle se rozvíjejících trendů. GDS realizují ročně několik miliard rezervací a proto jsou občas nazývány elektronickou dálnicí cestovního ruchu. I přes rostoucí konkurenci v podobě CRS jednotlivých subjektů si GDS drží svoji silnou pozici na trhu.
5
Internetový prodej ubytovacích kapacit, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Evropský sociální fond v ČR [online]. 2007. [cit. 12. 2. 2012]. Dostupný z WWW: .
7
2 Historický vývoj GDS Již v 60. letech, v dobách prvotního rozvoje IT, se objevují první GDS. Postupem let jsou rozvíjeny CRS jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu a vliv IT na další oblasti cestovního ruchu roste (marketing, management, logistika, plánování atd.). Rozvoj a modernizace hardwaru, softwaru a sítí byla vždy propojena se zdokonalováním aplikací IT – třeba informačními systémy využívajícími databázová, obrazová a geografická data. Revolucí a boomem v aplikacích IT byl rozvoj Internetu ke konci 80. a zejména na začátku 90. let. Pro rozvoj GDS a cestovního ruchu všeobecně bylo významné zpřístupnění GDS koncovým zákazníkům a vznik databázových aplikací, kde zákazníci i poskytovatelé služeb cestovního ruchu naleznou všechno, co hledají na jednom místě (ubytování, zájezdy, letenky, muzea, půjčovny aut atd.) E-business v cestovním ruchu a GDS by bez Internetu nemohly fungovat s takovou mírou efektivnosti jako je tomu dnes. Prvním předchůdcem GDS byl systém Sabre. Jak je patrné z obrázku 2 Sabre začaly napodobovat další společnosti a vstupovat postupně na trh globálních distribučních systémů. V 80. a zejména počátkem let 90. se vzniklé systémy začaly uskupovat do společností, které známe dnes. Obr. 2 Historický vývoj GDS 1950 - 2009
Zdroj: Dopracováno dle Tourism and Hospitality Business Applications blog. Evolutionary Development of GDS Technology [online]. October 2010. [cit. 10. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
8
2.1 USA Letecká doprava se výrazně rozvíjela v Americe za účelem překonávání dlouhých vzdáleností mezi státy a městy. V prvopočátcích letectví komerčního charakteru bylo cestujících natolik málo, že stanovení itinerářů a plánů letů, nebylo pro letecké společnosti nijak obtížným úkolem. Všechny změny v rezervacích se prováděly ručně, což začalo být s rostoucí poptávkou po letecké dopravě a se zvýšením objemu přepravovaných osob nevyhovující. Informace o cenách letů a trasách byly uváděny v publikaci Offical Airlines Guide, něco na způsob dnešních papírových jízdních řádů železnic. Cestovní kancelář přijala požadavek na cestu od klienta, telefonicky kontaktovala leteckou společnost a ta zanesla rezervaci do karty. Rezervace se tedy zpracovávaly dlouho a zpětná kontrola nebyla téměř možná. Za milník můžeme označit rok 1946, kdy byl v Bostonu v americkém státě Massachusetts aerolince American Airlines nainstalován první automatizovaný systém pro rezervace letenek. Fungování bylo zajištěno prostřednictvím elektromechanického počítače. Agent pak vyslal požadavek o zjištění obsazenosti letů i do dalekých měst. Nespornou výhodou byla možnost kontroly obsazenosti na několik dní předem. Po několika letech výzkumu došlo ke zdokonalení stávajícího rezervačního systému na systém fungující na principu magnetické válcové paměti, kde bylo možno uchovat informace až o 2000 letech každý den v horizontu měsíce dopředu. Tento systém začaly po American Airlines používat i další letecké společnosti a nejen ty, hotelový řetězec Sheraton tento rezervační systém implementovat taktéž. Oba zmíněné rezervační systémy byly schopné odesílat poměrně velké množství rezervací, avšak neuměly rezervace přijímat. Ale i přesto se jednalo o zlomové technologie v dané době. Na obrázku 3 vidíme situaci v kanceláři American Airlines LaGuardia Field před a po automatizaci, která vedla k menší náročnosti na lidské zdroje, před zavedením nového rezervačního systému bylo na jedné směně přítomno cca 300 pracovníků.
9
Obr. 3 Situace před a po automatizaci
¨
Zdroj: Flying Magazine. Magic brains serves American Airlines [online]. October 1952 [cit. 11.12. 2011]. Anglický. Dostupný z WWW:
2.2 Kanada Za inovaci prvních amerických rezervačních systémů vděčíme letecké společnosti Trans Canada Airlines, která se začátkem 50. let rozhodla investovat do vývoje nového dokonalejšího rezervačního systému. Důvodem byla zejména častá chybovost používaného systému, a proto chtěly aerolinky vyvinout vlastní. Výzkum započal na univerzitě v Torontu a i přes první neúspěchy se podařilo sestrojit modernější systém fungující na bázi tranzistorového počítače a děrovaných štítků, který byl uveden do provozu v roce 1963. Rezervační systém fungoval tak, že pracovníci vkládali štítky do počítače, kde byly označovány k dem. Tento rezervační systém dostal jméno ReserVec a Trans Canada Airlines jej používaly ve všech svých pobočkách. V té samé době se rěditel American Airlines setkává se zástupcem firmy IBM a po několika jednáních představují světu nový projekt jménem SABRE
(Semi-
Automatic Business Research Environment). Systém SABRE byl plně uveden do provozu v roce 1964 a téměř okamžitě se z něj stalo číslo jedna ve zpracování dat. I když byl mnohem nákladnější než ReserVec ovládl trh a tento kanadský rezervační systém zastínil.
10
SABRE odstartoval vývoj systémů ostatních leteckých společností, Delta Airlines představila DATAS, United Airlines Apollo, Trans World Airlines PARS. Další vývoj zahrnoval zpřístupnění systému pracovníkům cestovních kanceláří a agentur.
2.3 Evropa Dalo by se říci, že rozmach IT byl v Evropě v porovnání s USA opožděn. Velký boom zaznamenalo cestování v Evropě až v 80. letech a právě do tohoto období se datuje vznik prvních rezervačních systémů na starém kontinentě. Ve Velké Británii vznik projekt Travicom u jehož zrodu byly aerolinky British Airways a British Caledonian. K podstatným milníkům historie rezervačních systémů v Evropě patří rok 198 , kdy Lufthansa společně s Air France vytvořila SystemOne, který je dnes jeden z GDS Amadea. Roku 1990 přišly letecké společnosti Delta Airlines, Nortwest Airlines a Trans World Airlines se systémem zvaným Worldspan. Rozmach GDS pokračoval s uvedením GDS Galileo na trh v roce 1993. O to se postaraly KLM Royal, British Airways, Dutch a United Airlines. Jak již víme, Galileo byl vystavěn na základech systému Apollo od United Airlines. Menší aerolinky se také pokoušely o vývoj GDS, avšak žádnému z těchto systémů se nedostalo masového používání.
2.4 Mezníky vývoje GDS ve světě V 50. letech 20. století se všechny rezervace letů prováděli manuálně. Jak již víme, v roce 1964 byl do provozu uveden systém Sabre – první GDS vůbec, který byl následován dalšími systémy fungujícími na podobné bázi. Ostatní aerolinky uváděly tyto systémy na trh ve druhé polovině 60. let a v letech 70. Následně v 80. letech díky bojům GDS o tržní podíl dochází k regulaci na trhu GDS. V 90. letech přichází boom zvaný Internet a později je využíván jako alternativní prodejní kanál služeb cestovního ruchu. Počátkem nového tisíciletí letecké společnosti začínají obchodovat s akciemi GDS na burze cenných papírů a v roce 2002 spouštějí prodej letenek online. Rok 2002 je také ve znamení deregulace na trhu GDS. Pro lepší ilustraci vývoje GDS ve světě slouží následující schéma, které zobrazuje milníky od 50. let 20. století až po rok 2005. 11
Obr. 4 Mezníky ve vývoji GDS 1950 - 2005
1950
1960
1970
Manuální rezervace letů Vynalezení CRS
1980
1990 2000 2002 2004 Internet jako alternativní prodejní kanál Letecké společnosti prodávají akcie GDS
Letecké společnosti vynalézají GDS GDS bojují o tržní podíl Regulace na trhu GDS
2005
Letecké společnosti začínají prodávat letenky online
Deregulace na trhu GDS v USA
Zdroj: Vlastní zpracování dle GlobalWhitePaper GDS. Diminishing transparency or an opportunity for more of it: The EU Intends to Amend Regulations in the Global Distribution Systems (GDS) Market [online]. Praha, 2007 [cit. 5. 1. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
2.5 Hlavní oblasti změn od konce 90. let do současnosti Období 90. let je z ekonomického hlediska neodmyslitelně spjato s otevíráním nových do té doby uzavřených evropských trhů. Stejně jako ostatní společnosti i GDS rozšiřují své pole působnosti na země střední a východní Evropy a otevírají zde své pobočky. Zásadním hybatelem ekonomické sféry, zejména oborů cestovního ruchu, které jsou náročné na technologie, je rozmach IT a s ním související rozvoj Internetu. Internet je dnes běžným médiem, ke kterému má v ČR přístup přes 60 % domácností, což je třínásobný nárůst od roku 2005.6 Další oblastí změn jsou vlastnická práva a podíly, vlastníci se poměrně často mění a posledních několik let je ve znamení fúzí GDS. Toto slučování má synergický efekt a dodává GDS lepší zázemí, které vede k silnějšímu postavení na trhu. Na přelomu roku 2006 a 200 se na poli GDS událo hned několik zásadních změn v podobě akvizic GDS soukromými investory. V březnu roku 200 Sabre převzala 6
Český statistický úřad. Domácnosti v ČR s připojením k Internetu [online]. [cit. 3. 5. 2012]. Dostupný z WWW:
12
investorská společnosti Silver Lake, o rok dříve v roce 2006 byl Galileo, tou dobou již součástí Travelportu, koupen společností Blackstone Group. Ta pak v létě 200 ohlásila převzetí hotelového řetězce Hilton. Travelport také oznámil akvizici Worldspanu, takže vlastníkem GDS Galileo a Worldspan je totožná firma - Blackstone Group. Akvizice dvou hlavních GDS významnou společností s mezinárodním polem působnosti dává těmto GDS velké šance do budoucna. Ve čtvrté kapitole budeme hovořit o spojení Galilea a Worldspanu pod hlavičku Travelportu. Pokud se zaměříme na oblasti změn v produktové bázi, povšimneme si, že se GDS soustředí na vývoj programů pro koncové klienty a stále více převažuje orientace na
korporátní
klientelu,
která
GDS
13
přináší
prestiž
a
stálý
příjem.
3 Význam a funkce GDS Obor cestovního ruchu je neodmyslitelně spjat s informačními technologiemi a každý z nás s nimi přichází při cestování do styku. Stávají se tak běžnými a globálně využívanými, že dnes již tvoří nedílnou součást našeho života. IT v oblasti cestovního ruchu hraje důležitou roli nejen při přenosu dat, ale také v oblasti marketingu, utváření povědomí a image destinace nebo technického zabezpečení cesty. Distribuční kanály jsou rychlejší, přehlednější pro koncového klienta, poskytují doplňkové služby a také se stále více projevuje tlak na bezpečnost poskytovaných dat. GDS bojují nejen o konečné uživatele a o přízeň aerolinek, posledním trendem je oslovování a navazování spolupráce s CK a CA. Cílem kanceláří je sestavení balíčku a jeho nabídnutí koncovému klientovi tak, aby CK minimalizovala přepravní a administrativní náklady, maximalizovala zisk, udržela si stávající klientelu a přilákala nové zákazníky. Prostřednictvím GDS mají tak možnost vyhledávat jednotlivé služby do balíčku od jejich poskytovatelů. GDS jim zároveň zjednodušují práci tím, že si CK může udělat průzkum a pak následně zarezervovat ty služby, o které má zájem. Pracovníci CK nemusejí nikam volat nebo kontaktovat poskytovatele služeb, jednoduše kliknou na tlačítko. Cestovní agentury nemohou sestavovat balíčky a tak používají GDS jen jako vyhledavač. Snahu o zakomponování koncových zákazníků do procesu rezervace lze demonstrovat příkladem produktu Amadeus, kdy na webové stránce Checkmytrip mají cestovatelé kontrolu nad nakoupenými službami a cestu si mohou naplánovat. Následující obrázek ilustruje, jak jsou do procesu rezervací přes GDS zapojení individuální zákazníci, korporace a různé typy agentur.
14
Obr. 5 Schéma fungování GDS
Zdroj: Vlastní zpracování dle Le processus irréversible de la mondialisation : n' y-a-t'il que des gagnants dans le domaine du tourisme? [online]. 2000. [cit. 5. 10. 2012]. Francouzský. Dostupný z WWW:
3.1 Zobrazení informací v GDS Každá služba, letiště, tarif a podobně má přiřazený k d, prostřednictvím kterého probíhá obsluha systému. „Poměrně stručně a jednoduše lze říci, že GDS zobrazují nabídky hotelů dle k dů měst a letiš . Každá lokalita, kam se létá a ve které existují hotely, má svůj unikátní třípísmenný k d, pod kterým agenti mohou provádět rezervace (například PRG pro Prahu, PAR pro Paříž, CDG pro letiště Charles de Gaulle v Paříži). Každý hotel se při vstupu na GDS musí zaregistrovat alespoň k jednomu, popřípadě i více k dům některé GDS umožňují prolinkování pouze k jednomu k du, jiné GDS k více. Výběr k du je velice důležitý pro snadné nalezení hotelu a většinou nepředstavuje pro hotel výraznější problém. Ve velkých destinacích, které mají různý k d pro město a pro letiště, by měl být hotel zaregistrován na obou, případně i více k dech, pokud to příslušné GDS dovolí. Jakmile je hotel zanesen na GDS a prolinkován k určitému k du destinace, začne se objevovat v seznamu hotelů, pokud agent konkrétní destinaci vyžádá. Ačkoli existují určitě výjimky, lze všeobecně konstatovat, že se hotely zobrazují náhodným výběrem.
ádný hotel nemá tudíž garantované místo. Zobrazí-li se určitý hotel
15
jednomu agentovi na desáté pozici, jinému agentovi, který žádá tutéž destinaci, se tentýž hotel může objevit až na padesátém místě. Ke každému hotelu se pak zobrazují detailní informace o poloze, vybavení, cenách, pokojích, podmínkách a podobně, avšak bez fotografií a dalších vizualizací.“7 Obr. 6 Zobrazení hotelů na GDS po zadání data pobytu a destinace
Zdroj: Internetový prodej ubytovacích kapacit, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Evropský sociální fond v ČR [online]. 2007. [cit. 12. 2. 2012]. Dostupné z WWW: .
Obrázek 6 demonstruje zobrazení hledaných informací v GDS Amadeus. Je možné si povšimnout uživatelsky nepříliš atraktivního rozhraní, pro orientaci v GDS je také třeba znát příslušné k dy a zkratky.
3.2 Způsob fungování rezervací a distribuce Proces rezervace není nikterak jednoduchý. I přes snahu GDS procesy unifikovat, zjednodušit a všeobecně informační technologie zpřístupnit široké veřejnosti, je stále zapotřebí disponovat alespoň základními znalostmi v oblasti používání IT a umět se v tomto prostředí orientovat, aby byla práce kvalitně odvedena. Postup a jednotlivé kroky při provádění rezervace si detailně rozebereme. Rezervační systém každé letecké společnosti se skládá z podsystémů, kterými je třeba tarifní či ticketing systém. Letový řád je umístěn v inventárním systému, který 7
Internetový prodej ubytovacích kapacit, cit. 4, str. 10, [cit. 12. 2. 2012]
16
je srdcem celého systému, schraňuje informace nejen o letových řádech, ale také o vytvořených rezervacích na příslušné linky. Inventární systém je za účelem aktuálnosti dat napojen přes rezervační systém na GDS, dále na webové stránky prodejců letenek, inventární systémy smluvních partnerů nebo odbavovací systémy. Systém pro řízení tržeb má za úkol cenovou tvorbu a optimalizaci tržeb, zároveň automaticky mění a upravuje parametry v inventárním systému. GDS je určen k nabízení služeb jejími poskytovateli, střetává se zde tedy nabídka s poptávkou. Obr. 7 Zjednodušená struktura sytému
Rezervační systém dopravce
Invertární systém
Systém pro řízení tržeb
Cenový systém
GDS
Zdroj: Vlastní zpracování dle schématu a dat v PRUŠA, J., cit. 1, str. 239 - 250
Rezervační proces je realizován jak přes GDS, tak prostřednictvím inventárního a rezervačního systému letecké společnosti. Cílem rezervačního procesu je rezervace letenky, odbavení letu a zaknihování dat do systému po ukončení akce. Pomocí obrázku 8 si vysvětlíme, jak proces rezervace probíhá krok po kroku.
17
Obr. 8 Schéma rezervačního procesu
Zdroj: PRUŠA, J., cit. 1, str. 248
„1. Zaměstnanec cestovní kanceláře vstoupí do některého z GDS přes terminál kanceláře. Pokud se jedná o koncového zákazníka, napojí se na GDS přes veřejně dostupný webový portál pomocí připojení přes Internet. V GDS jsou na základě vyslaného požadavku (datum, cílová destinace, místo odletu atd.) vyhledány dostupné lety a zobrazeny cenové podmínky. Ceny jsou uváděny včetně poplatků. V tomto kroku se vytváří rezervace a vystavuje letenka. Čas od rezervace k vystavení letenky ovlivňuje zejména rychlost provedení platby za letenku. 2. V GDS jsou skladovány informace o letech, doplňkových službách a o osobních údajích cestujícího. Jakmile je letenka vystavena, je zde uložena také zaplacená cena. 3. K převedení informací o rezervacích letů dané společnosti do rezervačního systému oné aerolinky se používá knihovací zpráva. Aerolinka potřebuje mít k dispozici následující informace: jména cestujících, čísla letů rezervovaná přímo u
18
dané letecké společnosti, případně navazující lety jiných dopravců, čísla letenek, speciální požadavky. S přenosem těchto informací se k aerolince dostane i identifikační k d rezervující agentury a je vytvořena kopie původní rezervace. 4. Podobně jako v bodě v bodě 3. se informace do inventárního systému dopravce přenášejí zprávou a je opět vytvořena kopie originální rezervace. K d rezervace je z inventárního systému odeslán zpět do GDS, kde je uložen. Inventární systém rezervaci dle předem stanovených systémů zkontroluje. Prověřuje se zejména použití reálného jména, tak aby nedocházelo k fiktivním rezervacím a uvedení čísla letenky v rezervaci. Každý dopravce si zmíněné parametry může nastavit dle vlastních potřeb. Změny provedené v kartě rezervace ze strany agenta CK či individuálního klienta jsou ihned přenášeny do všech kopií rezervace. Systém aktualizace funguje i v opačném směru – od letecké společnosti k zákazníkovi, pokud letecká společnost změní například čas odletu, změny se projeví v originální rezervaci. 5. Odbavovací systém přijímá zprávy od inventárního systému, tyto zprávy mají informativní charakter a jsou posílány před odletem. Po odletu linky jsou informace vyslány do GDS, aby aktualizovaly databáze (kupříkladu elektronických letenek nebo věrnostních programů).“8 Pokud se jedná o rezervaci vytvořenou přímo leteckou společností (prodejní kancelář či další přímé distribuční kanály jako web aerolinky nebo její call centrum), krok 2. je vynechán a rezervace je vytvořena na popud distribučního kanálu 1a. Distribuční proces byl již nastíněn pomocí obrázku 7, je však poměrně složitý a proto pro jeho lepší pochopení slouží obrázek 9.
8
PRUŠA, J., cit. 1, str. 246 - 249
19
Obr. 9 Schéma distribučního procesu
Zdroj: PRUŠA, J., cit. 1, str. 247
„1. V systému letecké společnosti pro plánování sítě se vytvoří letecký řád. 2. Letecká společnost poskytne informace o letovém řádu partnerským společnostem a OAG (Official Airline Guide) – viz zelená část schématu, v OAG jsou vytvořena použitelná spojení, tak aby respektovala například minimální čas na přestup. 3. Všechny GDS si skrz OAG aktualizují dostupnost letů a dále spolupracují s CRS.
20
4. Letecké společnosti prostřednictvím svého vnitřního systému určeného ke tvorbě cen, stanoví ceny letů na různých linkách a v různých rezervačních třídách. 5. Letecká společnost má povinnost poskytnout cenové informace ATPCO (Airline Tariff Publishing Company) nebo do databáze SITA. Dle toho, který ze způsobů distribuce používá. 6. ATPCO nebo SITA přepošlou aktuální informaci do tarifních systémů GDS a CRS. 7. Z inventárního systému dopravce jsou v GDS aktualizovány počty volných míst na daných linkách a v konkrétních třídách. 8. Revenue Management System nastavuje parametry inventárního systému a určuje postupy k optimalizaci tržeb.“9
3.3 GDS z pohledu cestovních agentur a kanceláří Vzhledem k tomu, že cestovní agentury platí poplatky za rezervace přes GDS, dalo by se předpokládat, že s rozvojem Internetu, který je zdarma, podíl rezervací přes GDS klesne. S rozvojem Internetu si také čím dál více koncových uživatelů bookuje letenky a ubytování svépomocí bez kontaktování cestovní agentury. Vliv GDS ani přes rozšíření Internetu neslábne, důvodem je kupříkladu obava ze zneužití osobních informací při bookování přes Internet, někteří zákazníci zase výrazně upřednostňují osobní jednání nebo neznají cílovou destinaci natolik, aby si nabízený hotel zarezervovali a tak raději navštíví některou z cestovních agentur, kde jim operátoři poradí. GDS také na rozdíl od Internetu poskytují mnohem komplexnější informace o všech typech produktů. Cestovní kanceláře a agentury, ale mnohdy nevidí výhody, které by přineslo plné využití GDS, komplexní nabídku služeb a produktů v rámci GDS nabízí jen zlomek cestovních kanceláří a za nepostradatelné považují GDS jen při rezervování letenek. K rezervaci ubytování používá GDS jen 60 % kanceláří, k nákupu cestovního pojištění asi 50 % a k pronájmu automobilů jen 20 %. Oblasti s největším počtem GDS terminálů jsou Severní Amerika a Evropa. Až desetinásobně větší počet terminálů na těchto dvou kontinentech v porovnání 9
PRUŠA, J., cit. 1, str. 246 - 249
21
s ostatními regiony je způsoben zejména dlouhodobou tradicí cestování a rozvinutostí americké a evropské ekonomiky generující podstatně větší příjmy, které následně dovolují obyvatelům utrácet za cestování. Z tohoto důvodu je poptávka po produktech cestovního ruchu v Evropě a Severní Americe větší a proto GDS uspokojují tuto poptávku podstatně větším množstvím terminálů, jak můžeme vidět na následujícím obrázku. Obr. 10 Rozšíření terminálů GDS ve světě
Zdroj: Internetový prodej ubytovacích kapacit, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Evropský sociální fond v ČR [online]. 2007. [cit. 12. 2. 2012]. Dostupné z WWW: .
Počet terminálů může být nepatrně zavádějící, pokud neobjasníme, že jedna cestovní kancelář nebo agentura muže mít více terminálů napojených na GDS. Počet terminálů je tak vyšší než počet připojených subjektů. „Každý agent má přidělen unikátní identifikátor (adresu), takzvaný Pseudo City Code (PCC). Pokud chce agentura rezervovat nejen ubytovací a drobné služby, ale i letenky přes GDS, musí se stát členem mezinárodní letecké asociace IATA (International Air Transport Assosciation).“10 Některé kanceláře mají více poboček, ale není nutností všechny z nich napojit na stejný distribuční systém. Kupříkladu americká společnost American Express působící v oboru bankovnictví a cestovního ruchu, využívá ve svých evropských
10
Internetový prodej ubytovacích kapacit, cit. 4, str. 10 a 11, [1. 5. 2012]
22
pobočkách připojení na GDS přes Amadeus a její americké pobočky jsou napojené na Sabre.
3.4 GDS z pohledu leteckých společností Aerolinky jsou s GDS propojené různými způsoby. Některé letecké společnosti, zejména ty větší jsou na GDS připojené napřímo. Přímé napojení na GDS skýtá pro aerolinky výhodu v podobě aktuálních informací. Pokud letecké společnosti využívají nepřímého napojení na GDS, tzv. participace 1 či 2, musejí údaje samy upravovat a poté aktualizaci několikrát denně zasílat do databáze GDS, což je jak časově tak administrativně náročnější. Letecké společnosti využívají GDS ke spojení se zákazníkem, zveřejňování nabízených tarifů, tisk přepravních dokladů a další. 3.4.1 Tarifní systémy a systémy pro tisk přepravních dokladů Tyto systémy jsou součástí GDS potažmo CRS. Tarifní systémy jsou určené k uchování informací o cenách letenek, letištních poplatcích a tarifních poplatcích týkajících se konkrétních letů. Tyto systémy ceny různě kombinují a nabízejí je CK nebo koncovým individuálním zákazníkům, hovoříme-li o rezervování přes turistické portály. Systémy pro tisk letenek se také nazývají ticketing systémy. Na základě informací od tarifního systému ocení itinerář a vystaví přepravní doklad. Tyto systémy mají také na starost dodání informací do národního zúčtovacího centra, aby mohly být prodané letenky řádně zaúčtovány. Mezi jednu z novějších funkcí GDS ticketing systémů patří vystavování elektronických letenek. Projekt elektronických letenek je projektem IATA. Předpokladem jeho fungování je, že letecká společnost má k dispozici databázi elektronických letenek, která je napojená na rezervační, distribuční a ticketing systém.11
11
PRUŠA, J., cit. 1, str. 246
23
3.5 GDS z pohledu hotelů GDS mají pro hotely pravděpodobně ještě větší význam než pro agenty CK. Hotel se investicí do připojení k GDS otevírá trhu a vytváří si možnost k navýšení rezervací. Napojením na GDS se hotel zavazuje k přijetí všech rezervací vytvořených přes GDS s výjimkou rezervací v období označeném jako uzavřené pro prodej. Dále je hotel povinen vyplatit provizi agentovi CK, který rezervaci zadal a platit poplatky za připojení k GDS. Hotel může plně kontrolovat, co a za jakou cenu a podmínek nabízí. Může upravovat ceny, počty pokojů, platební a storno podmínky. Přes GDS jsou zobrazovány konečné ceny pro zákazníka, takže je pro hotel tento způsob rezervace mnohem transparentnější než dříve převažující systém rezervací přes CK a CA. Touroperátoři totiž odkoupí volné kapacity ubytovacího zařízení za značně snížené ceny a ty pak s přirážkou prodávají. Hotel tak nemá šanci ovlivnit konečnou cenu, za kterou jsou jeho služby hostem nakupovány. Pokud má host vytvořenou rezervaci přímo přes GDS, platí na recepci v hotelu a to pozitivně ovlivňuje cash flow daného ubytovacího zařízení. Ne každému hotelu se ale napojení na GDS vyplatí, proto je třeba zvážit všechna pro a proti tohoto kroku. Vysvětlíme si postup při rozhodování, zda přístup do GDS zapojit nebo nezapojit do strategie hotelu. Vhodnost GDS jako distribučního článku se posuzuje na základě několika kritérií. Jedním z nejpodstatnějších je lokalita hotelu, zpravidla hotely ve větších městech profitují z připojení k GDS. Hotely v oblasti s dobrým leteckým spojením a v oblastech s rozvinutým kongresovým ruchem, by měly o zapojení do GDS uvažovat. Pokud aplikujeme tuto hypotetickou úvahu na podmínky v České republice, týkalo by se to hotelů v Praze, Brně, Karlových Varech, případně Ostravě. Dalším faktorem je počet již napojených hotelů na GDS v dané lokalitě. Pokud je toto číslo vysoké, bude znatelně těžší hotel odlišit od konkurence a hosty nalákat. V ČR je nepočetněji zastoupenou destinací hlavní město Praha s 250 hotely připojených do GDS. Jméno hotelu je také podstatným činitelem, agenti CK tíhnou k doporučování hotelů, se kterými mají zkušenost z minulosti. Hotely jsou klientům přiřazovány také na základě osobní preference nebo požadavku a tak hotely se známou značkou,
24
většinou řetězce jako například Marriott, Hilton, Sheraton mají nepochybně výhodu oproti hotelům vystupujícím samostatně. Druh klientely jezdící do destinace také hraje roli. Dominantní je názor, že pokud má destinace vyšší poměr hostů cestujících z pracovních důvodů, má lepší větší potenciál pro napojení na GDS. Avšak toto není pravidlem, například v Praze je poměr business a turistické klientely v hotelech rovnoměrný a pražské hotely využívající služeb GDS z tohoto spojení významně těží. Tržby pražských hotelů z GDS jsou cca 40 mili nů dolarů ročně.12 Výše uvedené faktory se řadí k externím, z těch nejdůležitějších interních je třeba zmínit velikost hotelu, jeho strategický plán a revenue management. V případě, že se hotel na základě výše uvedených kritérií rozhodne o zapojení do GDS, postup je následující: hotel buď investuje do vlastního GDS k du nebo se nechá připojit zastupující společností. Poté platí poplatek za připojení na GDS cca 3 až 10 % z rezervace, ve smlouvě bývá i často stanovené finanční minimum, pod které měsíční poplatek nesmí klesnout. GDS poskytuje i reklamní prostor a nástroje pro podporu prodeje.13 “Zatímco prodeje letenek na GDS systémech stoupají o 3-5%, tržby z rezervací hotelů stoupají o 30% meziročně. Výchozí situace však byla zcela v prospěch letenek, které měly podíl na tržbách GDS 95% a hotely jen 3%.”14
12
Internetový prodej ubytovacích kapacit, cit. 4, str. 15, [1. 5. 2012] Internetový prodej ubytovacích kapacit, cit. 4, str. 14-18, [1. 5. 2012] 14 MMR, E-podnikání pro cestovní ruch [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Evropský sociální fond v ČR, 2008 [cit. 20. 11. 2012]. Dostupný z WWW: 13
25
4 Specifika jednotlivých GDS Jak již víme vznik GDS iniciovaly letecké společnosti, dnes již ale nejsou GDS s leteckými společnostmi tak úzce provázány. V současné době fungují GDS spíše jako samostatné obchodní jednotky. Existují čtyři hlavní GDS: Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan. Tato čtyřka je považována za světově nejznámější globální distribuční systémy. Většina rezervací letů na linkách klasických leteckých společností je provedena právě v jednom z těchto hlavních GDS. Výjimkou jsou již zmiňované rezervace provedené některým z kanálů přímé distribuce, jako jsou třeba webové stránky jednotlivých leteckých společností nebo prodej letenek v kamenné prodejně. K takovýmto rezervacím je použit inventární, případně rezervační systém dopravce. Amadeus, Sabre, Galileo a Worldspan představují téměř 99 % veškeré produkce GDS. Jedno procento pak připadá na malé regionálně působící GDS. Amadeus jako jediný ze silné čtyřky vznikl v Evropě, avšak byl vystavěn na amerických základech, takže jej lze považovat za americký a můžeme tedy konstatovat, že všechny hlavní GDS pocházejí z USA. Z hlediska vlastnických práv a podílů již ale v dnešní době o GDS jako o amerických systémech hovořit nemůžeme.
4.1 Amadeus 4.1.1 Historie společnosti Amadeus a vývoj vlastnických vztahů GDS Amadeus byl založen v roce 198 leteckými společnostmi Air France, Iberia, Lufthansa a SAS a do provozu byl uveden o pět let později. V roce 1995 se k zakládajícím společnostem přidaly ještě Continental Airlines. Společnost SAS krátce po založení prodala své akcie společnosti Amadeus Data Procesing. V současnosti je GDS Amadeus majoritně vlastněn společností Free Float a třemi původními zakládajícími leteckými společnostmi, ale také firmou Treasurystock.
26
Obr. 11 Vlastnická struktura GDS Amadeus k 30. 10. 2011
Vlastnická struktura Amadea 0,47% 7,61%
7,50% Free Float
15,22%
Air France 69,20%
Lufthansa Iberia Treasury stock
Zdroj: Vlastní zpracování dle AMADEUS. Amadeus Press Kit 2011: Global Corporate Communication [online]. 2011. [cit. 27. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
Technologický pokrok dopomohl společnosti Amadeus k prvenství na trhu GDS. K pochopení jak se tomu stalo, se podíváme do historie tohoto systému. V roce 1990 bylo v Německu ve městě Erding otevřeno centrum na zpracování dat a systém již dobře zakotvený v Evropě mohl o 4 roky později expandovat na asijsko-pacifický trh. V roce 1995 fúzí společností Amadeus a SysemOne se staly aerolinky Continental Airlines akcionářem Amadea. V roce 1997 byl zpřístupněn webový portál www.amadeus.net pro online rezervace letů, tento portál také dopomohl ke konsolidaci všech uživatelů dřívějšího SystemOne. Na počátku nového tisíciletí koupila Amadeus společnost e-Travel a zapojila jej do provozu za účelem poskytování služeb pro subjekty cestovního ruchu jako CK, korporace či letecké společnosti. Amadeus tak postupem času získal vůdčí pozici na evropském trhu v poskytování IT služeb pro hotelnictví a pohostinství. V roce 200 už měl Amadeus 30% podíl na trhu a stal se první společností na světě, která umožňovala autopůjčovnám po celém světě vydávat elektronické poukazy. Ve stejném roce mělo již celých 0 % prodaných letenek přes Amadeus elektronickou podobu. V roce 2008 bylo o Amadeu slyšet zejména v souvislosti s
27
nárůstem hotelových rezervací o ,5 % a také podpisem smlouvy s eTRAVELi, která operuje na trhu severských zemí.15 GDS Amadeus má datové centrum v německém Erdingu, v Nice je středisko vývoje a v Madridu sídlí vedení společnosti. Madrid je zároveň marketingovou centrálou. Amadeus má také svá regionální centra na dalších kontinentech jako je Amerika a Asie - v Miami, Bangkoku a Buenos Aires. V Antverpách, Londýně a Sydney se nacházejí centra informačních technologií. Obr. 12 Světové centrály GDS Amadeus 2011
Zdroj: AMADEUS. Amadeus Corporate Profile [online]. 2011. [cit. 28. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
4.1.2 Produkty společnosti Amadeus Amadeus nabízí široké portfolio produktů, patří mezi ně kupříkladu následující:
Amadeus Air
Amadeus Hotels
15
AMADEUS: Amadeus signs long-term pan-European technology agreement with European Travel Interactive [online]. 2008. [cit. 28. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
28
Amadeus Cars
Amadeus Rail
Amadeus Cruise
Amadeus Ferry
Amadeus Value Pricer Spektrum služeb poskytovaných Amadeem je opravdu široké a proto
společnost vždy zjiš uje, kdo je zákazník a o jakou službu má primárně zájem. A už se jedná o IT systém, distribuci informací, zajištění dat nebo optimalizaci nákupních a prodejních operací Amadeus má odpovídající řešení. Produkty jsou také odlišeny podle druhu zákazníka – jiné pro konečné uživatele a jiné pro zprostředkovatele služeb cestovního ruchu. Amadeus Air je řada produktů pro letecké společnosti. Mezi její funkce patří: nákup letenek, rezervace míst v letadle, kontrola jednotlivých agentů nebo optimalizace nákladů a výnosů jednotlivých leteckých společností. Amadeus Air nabízí zákazníkům nepřeberné množství nástrojů k dosažení vnitropodnikových cílů. Mezi tyto nástroje patří například rezervační systém Altea Reservation, Ticketing Solution pro elektronický ticketing (přechod z papírových letenek na elektronické) nebo Bussines Inteligence Portfolio pro kontrolu podnikatelských aktivit letecké společnosti. Produktová řada Amadeus Hotels nabízí řešení jak pro menší ubytovací zařízení tak pro mezinárodní hotelové řetězce. Lze přes ni monitorovat efektivní využívání hotelové, kontrolovat podíl na trhu, určit efektivní cenu, či stanovit očekávaný výnos na další období. Amadeus Hotels také poskytuje systémy ke kontrole pohybu zásob stravovacím úsekům ubytovacích zařízení a samotným restauracím. Kromě doplňkových služeb jako je tvorba cen a tisk účtenky pro zákazníka, je zde možnost statistického sledování jak tržeb, obsazenosti či pohybu zásob s predikcí na základě ukazatelů z historie. Amedeus Hotels dále umožňuje propojení hotelového rezervačního systému se systémem cestovních kanceláří a možnost rezervace na webových stránkách hotelů. Produkt Amedeus Cars využívají jak koncoví klienti, tak cestovní kanceláře k rezervaci aut v cílové destinaci. Amadeus Rail má zajímavou službu airport express pro pohyb mezi letištěmi v jednom městě.
29
Amadeus Cruis a Ferry umožňují monitoring obsazenosti jednotlivých plavidel, cenovou kalkulaci a možnosti rezervace přes webové rozhraní. Produkt Amadeus Value Pricer je nástrojem pro vyhledání optimální cenové nabídky pro danou cestu. Klient může pomocí jednoho povelu zkontrolovat dostupnost a cenu. Udává seznam čtyř cenově nejvýhodnějších variant. Jednou z doplňkových služeb je také možnost uzavřít si přes GDS Amadeus cestovní pojištění. Amadeus má nyní přes 233 000 terminálů u 64 000 agentů ve 195 zemích světa, nejvíce je rozšířen v Evropě a Latinské Americe. V Evropě má dominantní postavení na trhu GDS s více než 60 %. Roční obrat je 2,4 miliard euro, přičemž Amadeus operuje na 21
trzích světa a jeho služeb využívá přes
21 leteckých
společností (tento počet sdílí letecké řády a další informace přes Amadeus, zarezervovat přes Amadeus lze letenky u 42
z těchto
21 aerolinek) s 10 500
kancelářemi po celém světě, 110 000 hotelů, 35 585 autopůjčoven a více než 15 000 cestovních agentur a kanceláří s 91 149 poboček, které jsou na Amadeus napojeny přes cca 212 000 počítačů. Amadeus denně zaznamená přes 580 mili nů požadavků. V roce 2011 systémem prošlo více než 948 mili nů zaplacených cestovních transakcí.16 K 30. září 2011 Amadeus celkem zaměstnával 10 215 osob po celém světě a jeho služeb využívá přes 5 200 korporátních klientů jako je například Phillip Morris International, Nokia Siemens Networks, Volvo, Nordea Bank, Cemex, Daimler, France Telecom nebo Bosch.17 Pobočky Amadea v ČR a na Slovensku byly založeny roku 1993 z důvodu vysokého tržního podílů v těchto dvou zemích. Podíl Amadea na českém a slovenském trhu GDS tvoří 53 %.
4.2 Sabre 4.2.1 Historie společnosti Sabre
16
AMADEUS, Amadeus Press Kit 2011: Global Corporate Communication [online]. [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: . Číselné údaje k 31. 12. 2010 17 AMADEUS, Amadeus Press Kit 2011: Global Corporate Communication, cit. 14
30
Sabre byl založen v roce 1958 aerolinkou American Airlines a společností IBM a byl vůbec první GDS na světě. Často je nazýván předchůdcem rezervačních systémů. V roce 19 6 začal Sabre s instalací prvních terminálů v cestovních agenturách, do té doby byl Sabre používán výhradně American Airlines. Postupem času se rozvinul do společnosti zašti ující distribuci produktů a služeb cestovního ruchu na více úrovních. Dnes má po celém světě více než 200 000 terminálů u 60 000 agentů a stal se nejsilnějším GDS v severní Americe.18 V rámci Sabre operuje GDS Abacus, který byl založen v roce 1988 Cathay Pacific a Singapore Airlines, v roce 1998 byla databáze Abacu přetransferována do Sabre. Abacus terminálů je 19 000 u 11 000 agentů především v Asii a Pacifiku. Součástí GDS Abacus je také rezervační systém Infini, založený v roce 1990 společností ANA (All Nippon Airways). Vzhledem k propojení systému Abacus se Sabre je i Infini součástí systému Sabre. Infini má cca 12 000 terminálů u 6 000 agentů a operuje hlavně v Japonsku.19 V roce 2010 přibyla k původním 3 divizím Sabre Holdings i divize čtvrtá. Sabre má tedy čtyři specializované divize:
Sabre Travel Network
Sabre Airline Solutions
Sabre Hospitality Solutions
Travelocity Nejnovější divize Sabre Hospitality Solutions byla v roce 2011 oceněna jako
inovační celek na poli cestovního ruchu. Do března 200
byly akcie Sabre veřejně obchodovatelné, poté přešla
společnost do soukromého vlastnictví. Sabre v současnosti zaměstnává cca 10 000 zaměstnanců v 60 zemích světa. Spojuje na 60 000 cestovních kanceláří, 400 aerolinek, 55 000 hotelů. Služeb Sabre také využívají autopůjčovny, železniční dopravci a námořní společnosti.20 V rámci zvýšení konkurenceschopnosti a udržení si silné pozice na trhu poskytuje Sabre i doplňkové služby a komplexní řešení pro subjekty cestovního ruchu.
18
SABRE: Oficiální webové stránky Sabre [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: 19 SABRE: Oficiální webové stránky Sabre, cit. 18 20 SABRE: Oficiální webové stránky Sabre, cit. 18
31
4.3 Galileo 4.3.1 Historie společnosti Galileo Historie GDS Galileo se datuje do roku 1971. Americké aerolinky United Airlines původně založily systém zvaný Apollo Reservation System, který byl zanedlouho nahrazen Apollo Travel Servicem. Nejdříve byl systém ve výhradním vlastnictví United Airlines, ale v roce 1993 přistoupilo ke smlouvě dalších 11 leteckých společností (Aer Lingus, Air Canada, Alitalia, Austrian Airlines, British Airways, KLM, Royal Dutch Airlines, Olympic Airlines, Swissair, TAP Air Portugal a US Airways) a vlastnická struktura se kompletně změnila. Systém byl zároveň z Apollo Travel Service přejmenován na Galileo International. V USA a Mexiku vystupuje nadále jako Apollo, v ostatních částech světa pod změněným názvem Galileo International. V roce 199 se GDS Galileo stal obchodovatelným na newyorské burze. O 4 roky později se Galileo stává dceřinou společností Cendant Corporation a součástí divize Travel Distribution Services. Tato divize se v roce 2006 osamostatnila a vytvořila nezávislou společnost Travelport. V roce 2007 se majitelem Galilea stala společnost Blackstone. 4.3.2 Produkty společnosti Galileo Produktová řada byla změnou vlastníka také ovlivněna. Přibyly produkty jako Travelport Rooms and More a Ask Travelport, což je výjimečná knihovna informací a pomocník pro operátory a agenty, kteří s rezervačním systémem pracují. Databáze Galileo 360 Fares, která je v současné době jednou z technologicky nejvyspělejších databází leteckých tarifů na světě, spolu se širokou nabídkou produktů umožňuje všem klientům Galilea sestavovat komplexní nabídku cestovních služeb, které mohou poskytnout svým zákazníkům. Mezi další produkty patří třeba Galileo Desktop nebo Galileo CarMaster. Produkty Galileo jsou dnes přehledně rozděleny do třech kategorií: agentská řešení, online řešení a nástroje pro vývojáře. Budeme se věnovat produktům pro agenty.
32
Agentská řešení zahrnují následující produkty:21
Galileo Desktop
Focalpoint Shopping
Dalileoterminal.com
Travelport Rooms and More
Galileo Everest
CETS – Central European Turist Solution
E-tracker
Go-link
Ask Travelport
Group parser Galileo Desktop je aplikace umožňující operátorům přístup do čtyř
rezervačních prostředí dle jejich výběru a je dostupná ve 23 světových jazycích. Již zmíňěná rezervační prostředí se liší grafikou: například rozhraní Focalpoint je nejvíce využívanou klasikou, ale Viewpoint je snadnější na obsluhu pro začínající letenkáře. Galileo Desktop slouží k rezervování letenek, aut, ubytování a okružních plaveb. Oproti tomu Focalpoint Shopping je aplikace určená výhradně k nákupu letenek. Umožňuje přístup až k 21 cenovým nabídkám najednou a pro uživatele rezervačního systému Galileo je zcela zdarma. Aplikace Galileoterminal.com poskytuje zjednodušený přístup do rezervačního systému přes Internet, odpadá tedy nutnost instalace speciálního softwaru. Travelport Rooms and More je určen CK, které zde mohou vidět informace z více zdrojů. Celkem je k dispozici více než 200 000 hotelů. Pojištění Galileo Everest je nástrojem pro sjednání cestovního pojištění, storna zájezdu či cesty nebo léčebných nákladů. CETS spojuje produkty největších německých, švýcarských a rakouských CK jako je Neckermann, TUI nebo Gulet. Etracker umožňuje kontrolu nad proletěnými a neproletěnými elektronickými letenkami v systému Galileo, Go-link zase dovede vytvořit statistiku rezervací a letenek.22 Dle informací poskytnutých společností Galileo veřejnosti na jejich webových stránkách, nabízí tento GDS přístup k 420 aerolinkám, 23 půjčovnám aut s 28 000 21
GALILEO. Oficiální webové stránky Galileo ČR [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Dostupný z WWW: . 22 GALILEO: Informační brožura Galileo Produkty 2012 [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Dostupný z WWW: .
33
stanovištěmi, 70 000 hotelům, 52 000 cestovních kanceláří a
500 turistických
atrakcí. Galileo využívají webové portály jako Ebookers, Orbitz nebo Cheap Tickets. GDS Galileo má po světě více než 100 000 terminálů u 46 000 agentů, jeho terminály jsou rozmístěny zejména v severní Americe, Velké Británii, Africe a na Blízkém Východě. Galileo denně zaznamená přes 19 mil nů zpráv a vystaví 250 mili nů letenek ročně. Ročně také provede přes 20 mili nů hotelových rezervací, což je dostatek k zaplnění každého pokoje největšího hotelu na světě po dobu 11 let.23 Zastoupení Galilea v Praze bylo otevřeno v roce 1999, momentálně Galileo ČR a SR expanduje do východních zemí jako je Makedonie, Černá Hora, Moldávie, Srbsko nebo Ukrajina.
4.4 Worldspan 4.4.1 Historie společnosti Worldspan Worldspan vznikl počátkem 90. let 20. století spojením dvou systémů, které vlastnily aerolinky Northwest Airlines a Delta. Jedná se o GDS s nejmenším podílem na trhu a už počtem terminálů nebo objemem realizovaných rezervací. Má po celém světě 52 000 terminálů u 21 000 agentů. Největší koncentrace je v severní Americe. Z pohledu vlastnických práv a akciových podílů je Worldspan ve vlastnictví společnosti Delta Air Lines, Inc (40%), Northwest Airlines (34%) a American Airlines (26%). Od podzimu roku 200 Worldspan rozšířil základnu služeb již zmíněného Travelportu.24 4.4.2 Produkty společnosti Worldspan Mezi produkty GDS Worldspan patří:
Worldspan Airline Source
Worldspan Car Rental Distribution Solutions
Wordlspan Hotel Solution
23
GALILEO. Oficiální webové stránky Galileo ČR [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Dostupný z WWW: . 24 WORLDSPAN: Oficiální webové stránky Worldspan [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
34
Worldspan poskytuje přístup k informacím 16 000 cestovních agentur v 0 zemích světa, 465 leteckým společnostem a 53 000 hotelům a ubytovacích zařízení.25
4.5 Travelport 4.5.1 Vlastnická struktura společnosti Travelport a její světové pokrytí Travelport je nadnárodní soukromě vlastněná společnost s čtyřicetiletou tradicí a významnou pozicí na světovém trhu. Dnes je majoritním vlastníkem společnost Blackstone, dalšími majiteli akcií jsou tři menší společnosti s cca 10% podílem připadající každé z nich, jak můžeme vidět na následujícím grafu. Obr. 13 Vlastnická struktura Travelportu 2011
Vlastnická struktura Travelportu Blackstone
9,62% 11,02%
Technology Crossover Ventures
11,02% 68,34%
One Equity Partners Management
Zdroj:Vlastní zpracování na základě internchí zdrojů Galileo ČR a SR, Aviation House, Smetanovo nábřeží 334/4, 110 00, Praha 1
Travelport působí na trzích 1 0 zemí světa, čímž se řadí mezi největší poskytovatele distribučních služeb v oblasti cestovního ruchu na světě. Z následující mapy je zřejmé, kde má společnost přímé zastoupení a kde se o distribuci služeb starají partnerské subjekty.
25
WORLDSPAN: Oficiální webové stránky Worldspan, cit. 21
35
Obr. 14 Globální pokrytí Travelportu 2011
Zdroj: Interní zdroje Galileo ČR a SR, Aviation House, Smetanovo nábřeží 334/4, 110 00, Praha 1
Společnost Travelport vlastní platformy Galileo a Worldspan a ze 48% také vlastní webový portál Orbitz, který vede mezi poskytovateli cestovních služeb online. To z ní činí jednu z největších firem působících v cestovním ruchu vůbec. Obr. 15 Vývoj uskupení Travelport 2001 - 2008
Zdroj: Tourism and Hospitality Business Applications blog. Market share measurements on a global level: GDS, who is the leader? [online]. October 2010. [cit. 5. 10. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
36
Obrázek 15 znázorňuje začleňování společností do uskupení Travelport, tak jak je Travelport postupně v průběhu let zkupoval a rozšiřoval tak svůj vliv na trhu služeb cestovního ruchu. V srpnu 2006 si můžeme všimnout utvoření Travelportu, jak ho známe dnes, společnost Cendant prodala Orbitz a Galileo společnosti Blackstone, která zfromovala uskupení Travelport. Krátce na to, v prosinci 2006 uzavřel Travelport smlouvu stvrzující odkoupení konkurenčního GDS Worldspan. Odkoupení Travelportu společností Blackstone znamenalo nejen značný příliv financí, ale i přístup do portfolia jejích služeb a došlo tak k většímu propojení produktů. Služeb Travelportu využívá více než 63 000 cestovních agentur a
50
touroperátorů, odhadovaný počet transakcí provedených za vteřinu je až 20 000. Travelport měsíčně zaeviduje přes 25 mili nů rezervací leteckých produktů, ročně se tedy provedené rezervace pohybují okolo 304 mili nů letenek, což je pro zajímavost denně plně obsazených přes 1 500 letedel typu Airbus A380. Sídlí v americké Atlantě a zaměstnává na 3 500 lidí po celém světě.26 4.5.2 Produkty společnosti Travelport Mezi jeho produkty spadá:
Travelport Smartpoint App
Travelport Universal API
Travelport Universal Desktop
Travelport Rooms
4.5.3 Vliv akvizice Galilea a Worldspanu pro český a slovenský trh Koncem léta roku 200 byla oznámena akvizice Galilea a Worldspanu pod záštitou Travelportu, který koupil Worldsplan za 1,4 miliardy amerických dolarů. Tehdejší výkonný ředitel Galilea pro ČR Bohuslav Šantrůček se k fúzi vyjádřil následovně: „ Přestože Worldspan přímo na těchto trzích nepůsobí, vliv akvizice se u nás určitě brzy projeví. Worldspan je znám svými špičkovými technologiemi v oblasti on-line, a lze proto předpokládat, že tyto pokrokové technologie se promítnou i v GDS
26
TRAVELPORT: Oficiální webové stránky Travelport [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
37
Galileo, který je jak v ČR, tak na Slovensku hojně používán. Je samozřejmé, že spojením obou systémů dojde k zefektivnění vývojových i provozních nákladů, z čehož zase budou mít výhodu naši klienti Galilea, protože získají lepší obchodní nabídku.”27
4.6 Regionálně působící GDS Jak je již zmíněno regionální GDS mají pouze 1% minoritní podíl na trhu. Mezi tyto menší distribuční systémy patří Axess nebo Infini operující v Japonsku, Travelsky působící na čínském trhu, Fantasia v oblasti jižní Pacifiku, Topas v Korei nebo skandinávský Nextres Iridian Project.
27
Časopis Travel Trade Gazette. Spojení GDS – Travelport koupil Worldspan [online]. Vydání: 15/07, 27. září 2007. [1. 5. 2012]. Dostupný z WWW: .
38
5 Porovnání jednotlivých GDS Velká čtyřka GDS operuje na podobné bázi, avšak lze objevit drobné rozdíly v potrfoliu poskytovaných služeb, v objemu tržeb či podílu na trhu. GDS lze tedy porovnávat na základě několika kritérií. V této kapitole se blíže podíváme na srovnání GDS dle přístupnosti přes webové portály, zaměříme se na porovnání produktových řad hlavních GDS, počty smluvních partnerů a srovnání souhrnných údajů za rok 2009. GDS porovnáme dle počtu zaměstnanců, čistého zisku za rok 2009 a vlastníků a provozovatelů. Zaměříme se hlavně na Amadeus, Sabre a Travelport.
5.1 Přístup do GDS přes webové portály Turistické portály fungují buď jako brány do GDS nebo mají vlastní rozhraní a jsou tak provozovány jako databáze nezávislé na GDS. Pro představu slouží následující tabulka rozdělující portály v závislosti fungování na GDS. Tab. 2 Rozdělení portálů ve vztahu k GDS
Portály fungující jako brány do GDS http://www. expedia.com http://www.travelocity.com http://www.boooking.com http://www.hotels.com http://www.priceline.com http://www.orbitz.com
Portály fungující nezávisle na GDS http://www.worldres.com http://www.hrs.com http://www.webresint.com http://www.tiscover.com
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů a schémat v ZELENKA, J., cit. 2, str. 170.
Často se také stává, že portály nabízejí obě možnosti: zveřejnění nabídky služeb cestovního ruchu přímo nebo přes GDS. Takovým případem je Booking.com nebo Expedia.com. Rozdílem je objem zobrazovaných informací a finanční poplatek za nabídku, nabídnout kupříkladu ubytovací kapacitu prostřednictvím GDS je zpravidla dražší než přímou cestou. Portály jako Opodo, Travelocity či Lastminute využívají služeb jednoho GDS, v posledních letech se ale turistické portály uchylují k řešení, které jim umožňuje kombinovat informace z více GDS
jako je tomu na obrázku 16. Činí tak třeba
39
světoznámá Expedia (funguje přes Sabre a Amadeus), Orbitz je smluvním partnerem Travelportu a získává tedy informace přes Galileo a Worldspan, Ebookers chytře kombinuje přístup k datům od jedničky na trhu Amadea a GDS s do budoucna s velkým potenciálem Worldspan od Travelportu. Všechny uvedené portály nabízejí cestovatelům široký výběr a časovou úsporu v podobě bookování online bez návštěvy kamenné pobočky. Na dalším obrázku můžeme vidět, které portály fungují přes které GDS. Obr. 16 Přístup do GDS přes webové portály
Zdroj: Luxoft Engineering blog. GDS: Evolition. Part 3 [online]. May 2009. [cit. 2. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: .
5.2 Produktové řady Situace na trhu cestovního ruchu je v posledních letech ve znamení integrace díky globalizaci a rozvoji Internetu. Vzdálenosti se zkracují, vše je možné splnit v mnohem kratším čase a efektivněji než dříve. S tím přímo souvisí zvýšení nároků a požadavků na produkty, které by poskytovatelé a distributoři pohybující se na trhu cestovního ruchu, měli nabízet. Trh je otevřený, poskytovatelé služeb na něj tedy mohou jednoduše vstoupit a roste tak tlak na udržení konkurenceschopnosti. Firmy se z tohoto důvodu uchylují k diverzifikaci portfolia, dalším trendem je také utváření balíčků a všeobecné zkvalitňování služeb. Ze strany společností provozujících GDS vychází snaha o nejen udržení si stávajících zákazníků, ale i získání nové klientely.
40
Novými zákazníky se často stávají zákazníci konkurence. Kupříkladu Galileo uvedl na trh novou verzi systému, kde je možné zadávat k dy stejně jako do Amadea a ty se pak automaticky přetransferovávají na k dy Galilea. Není tedy nutné školit pracovníky na nový systém a jeho obsluhu, což šetří náklady. Galileo se tak snaží o přestup stávajících zákazníků konkurence na jejich stranu. Z počátku nabízely GDS hlavně produkty určené poskytovatelům služeb, dnes je trend takový, že se GDS snaží o přiblížení se ke koncovým uživatelům a tak představují stale vice produktů právě pro koncové uživatele. Tyto produkty nezahrnují mezičlánek zprostředkovatele a tím přímo zvyšují provizi z prodeje pro letecké společnosti a zároveň se dostávají do povědomí zákazníků. Koncoví uživatelé mohou tak díky těmto speciálně vyvinutým produktům vyhledávat, rezervovat a nakupovat služby. Rozdíly mezi GDS jsou nejlépe pozorovatelné v jejich produktových řadách. Amadeus se soustředí na takzvané velké hráče – korporace s větším rozpočtem, jelikož dostupnost informací právě přes Amadeus je podmíněna nákupem softwaru SAP. Amadeus se dále zaměřuje na železniční dopravu. Travelport naopak nabízí spíše online produkty jak pro koncové uživatele, tak pro firmy. Tyto produkty jsou cenově dostupnější než u Amadea. Následující obrázek ilustruje stručný přehled produktů nabízených globálními distribučními systémy Amadeus, Sabre a Travelport. Tab. 3 Přehled produktů jednotlivých GDS pro volný čas a firemní klientelu
GDS Amadeus Sabre
Volnočasový trh Opodo Travelocity zahrnující: - lastminute - World Choice Travel - Zuji Travelport Tavelport - Orbitz zahrnující: - CheapTickets - ebookers - HotelClub - RatesToGo
Korporátní trh Amadeus e-Travel Management GetThere Travelocity Business
Traversa Orbitz for Business
Zdroj: Vlastní zpracování dle A PhoCusWright Whitepaper. The Role and Value of the Global Distribution Systems in Travel Distribution [online]. 2009 [cit. 10. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
41
5.3 Počty smluvních partnerů Výkonnost jednotlivých GDS můžeme sledovat podle počtu provedených rezervací či počtu smluvních partnerů. Níže můžeme vidět grafy ukazující rozdíly mezi jednotlivými GDS v daných kategoriích. Číselné údaje pro Galileo a Worldspan jsou uvedeny pod hlavičkou Travelportu pro jednoduchost a pro nepříliš snadné získávání přesných čísel všech kategorií pro tyto GDS samostatně – jedná se vesměs o číselné údaje Galilea, jelikož webová stránka Worldspanu již není v provozu a použití neaktuálních údajů by zkreslilo vypovídající hodnotu grafů. Jak je patrné z grafického znázornění prvenství na trhu nejen v kategorii rezervací, ale i v počtu smluvních partnerů jednoznačně patří GDS Amadeus. I přes fakt, že Sabre byl první GDS z hlediska historického vývoje, nejmladší Amadeus předstihl jak Sabre tak Galileo a Worldspan od Travelportu. Ještě v roce 2001 byl Sabre na prvním místě s 35 % z celkového počtu rezervací, Amadeus byl až na třetí pozici s 24 % hned za Galileem s 27 %. Jak je již zmíněno Amadeus má také největší množství smluvních partnerů, přičemž se momentálně soustředí na navyšování počtu víceletých smluv s leteckými a ostatními společnostmi. Tato strategie je logická, dává tak Amadeovi jistotu, že zákazníci nepřejdou ke konkurenci a investice do vývoje produktů na míru právě těmto společnostem se tedy vyplatí. Následujících pět grafů nejen číselně ale hlavně vizuálně znázorňuje data shromážděná při zpracovávání práce. Je z nich velmi dobře patrné, jaký GDS zaujímá jakou pozici ve stanovených kategoriích. Graficky znázorněné kategorie jsou: počet smluvních aerolinek, počet poboček CK a CA, počet hotelových zařízení, počet poboček autopůjčoven a počet provedených rezervací v horizontu jednoho kalendářního roku.
42
Obr. 17 Počet leteckých společností spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012
Počet leteckých společností 427 430
420
420 410
400
400 390 380 Amadeus
Sabre
Galileo (Travelport)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených na webových stránkách jednotlivých GDS
Přístup k nejširšímu portfoliu letů poskytuje Amadeus a dále Travelport (Galileo), nejméně aerolinek má nasmlouváno Sabre. Avšak rozdíly v počtech smluvních leteckých společností nejsou nijak markantní a to předně z důvodu, že GDS vznikly jako systémy pro letecké společnosti a jejich primární funkcí bylo rezervování letů, kontrola letových řádů a poskytování doplňkových služeb v oblasti letecké dopravy. Obr. 18 Počet poboček CK a CA spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012
Počet poboček CK a CA 100 000
91 149 63 000
60 000
80 000 60 000 40 000 20 000 0 Amadeus
Sabre
Galileo (Travelport)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených na webových stránkách jednotlivých GDS
Z grafu vyplývá, že nejvíce CK a CA vyhledává přes Amadeus. Počet poboček využívajících služeb Sabre nebo Travelportu (Galilea) je téměř srovnatelný. Amadeus 43
v tomto případě těží z faktu, že jsou jeho služby jedněmi z nejkvalitnějších a jsou velmi dobře prezentované na Internetu. Obr. 19 Počet hotelů spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012
Počet hotelů 150 000
110 000
100 000
89 000 55 000
50 000 0 Amadeus
Sabre
Galileo (Travelport)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených na webových stránkách jednotlivých GDS
Tento graf opět vede Amadeus s více než 100 000 smluvních hotelů, Sabre má smlouvu s o polovinu méně ubytovacími zařízeními. Travelport se drží na druhé příčce. Galileo využívá třeba Hilton, Sheraton Sabre. Obr. 20 Počet poboček autopůjčoven spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012
Počet autopůjčoven 40 000
35 585
30 000
25 000
30 000 20 000 10 000 0 Amadeus
Sabre
Galileo (Travelport)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených na webových stránkách jednotlivých GDS
Budeme-li se soustředit na počty autopůjčoven, situace bude obdobná předchozímu grafu Amadeus na první, Travelport na druhé a Sabre na třetí pozici.
44
Obr. 21 Počet provedených rezervací přes jednotlivé GDS v roce 2012
Počet rezervací 948 000 000 1 000 000 000 800 000 000 600 000 000 400 000 000 200 000 000 0
360 000 000
Amadeus
Sabre
270 000 000
Galileo (Travelport)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených na webových stránkách jednotlivých GDS
Z tohoto grafu plyne pozoruhodná skutečnost a to, že i když se Sabre ve všech předchozích grafech umístilo na posledním místě, realizuje více rezervací než Travelport, který v počtu smluvních partnerů Sabre porazil v předchozích čtyřech kategoriích. Travelport je tedy s největší pravděpodobností využíván více klienty k vyhledávání (více poboček CK a CA k němu má přístup než k Sabre) avšak Sabre vede v počtu rezervací. Celkové postavení na trhu dle počtu smluvních partnerů v uvažovaných kategoriích a dle počtu provedených rezervací je následující: 1. Amadeus 2. Galileo (Travelport) 3. Sabre
45
Obr. 22 Porovnání GDS na světovém trhu za rok 2012
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat uvedených na webových stránkách jednotlivých GDS
5.4 Čistý zisk, počty zaměstnanců V tabulce číslo 4 můžeme vidět přehledně všechny tři majitele čtyřech hlavních GDS, jejich čisté příjmy za rok 2009, přibližný počet zaměstnanců a vlastníky. Tab. 4 Souhrnné informace o GDS za rok 2009 GDS Vlastněné a provozované GDS
Amadeus Amadeus
Sabre Sabre (podíl v asijském GDS Abacus)
Travelport Apollo Galileo Worldspan
Čistý zisk za rok 2 461 Euro nezjištěno 1 616 Euro 2009 (v milionech) Počet zaměstnanců 9000 9000 5300 (zaokrouhleno) Vlastníci BC Partners Silver Lake Blackstone Group Cinven Texas Pacific One Equity Partners Air France Group Technology Crossover Iberia Ventures Lufthansa Management Travelportu
Zdroj: Vlastní zpracování dle ETTSA. Technology and Independent Distribution in the European Travel Industry [online]. 2010. [cit. 25. 4. 2012]. str. 18. Anglický. Dostupný z WWW:
46
Porovnáme-li kolonku Čistý zisk za rok 2009 u Amadea a Travelportu, zjistíme, že Amadeus realizovat v roce 2009 až o třetinu větší čistý zisk než Travelport, i když Travelport provozuje dva GDS. Data o zisku Sabre za rok 2009 nejsou v průzkumu ETTSA uvedeny. Dle blogu Tourism and Hospitality Business Application, který v článku ze . října 2010 s názvem Market share measurements on a global level: GDS, who is the leader?, byl zisk Sabre v roce 2008 1.63 miliard dolarů. Pokud budeme uvažovat, že se tato suma v roce 2009 změnila pouze neznatelně a převedeme-li tuto částku na eura dostaneme orientační příjmy Sabre: 1.1 4 milionů eur. Tato suma slouží k ucelenější představě o ziscích GDS. Článek také uvádí, že Amadeus z pohledu zisku vede světový trh s 38% podílem, Travelport je na druhém místě s 2 % a Sabre na třetím s 15%, autor článku uvažuje 20% podíl menších GDS.28 Počet zaměstnanců je odpovídající čistému zisku, přičemž počty udávají celkový počet zaměstnanců dané společnosti, nejen zaměstnanců podílejících se na fungování GDS.
5.5 Světové tržní podíly Situaci na trhu GDS lze také velmi dobře zhodnotit pomocí tržních podílů jednotlivých GDS v rámci světových kontinentů – viz další obrázek, který uvádí data z roku 2005. Je velmi zajímavé sledovat, jakou pozici měl který GDS na daném kontinentu. Povšimněme si například Amadea, který jasně vedl a stále vede na evropském trhu a v Latinské Americe se drží hned za Sabre, avšak v Severní Americe byl v roce 2005 na posledním místě s pouhým 9% podílem. Tržní podíly jsou ve většině případů důsledkem a odrazem vzniku a historického vývoje distribučních systémů. Na obrázku můžeme v oblasti Asie a Pacifiku vidět znázorněné tržní podíly menších lokálně působících GDS jako je Abacus nebo TravelSky. Mezi ostatní jsou zařazeny GDS Infini a Topas, které mají shodně 4 % každý.
28
Tourism and Hospitality Business Applications blog. Market share measurements on a global level: GDS, who is the leader? [online]. October 2010. [cit. 5. 10. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
47
Obr. 23 Světové tržní podíly GDS v roce 2005
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních zdrojů Galileo ČR a SR, Aviation House, Smetanovo nábřeží 334/4, 110 00, Praha 1
Dle tiskové konference Star Aliance s názvem „GDS Alternatives“ pořádané ve Frankfurtu v březnu 2006 bylo celkové postavení GDS na světovém trhu dle tržních podílů v roce 2005 následující:
Amadeus 29%
Sabre 27%
Galileo 23%
Worldspan 17% Zajímavé je také srovnání z hlediska tržního podílu a počtu smluvních
partnerů. I přesto, že Galileo a Worldspan předčí Sabre v počtu nasmlouvaných firem, Sabre si v roce 2005 stále drželo druhou pozici, když uvažujeme tržní podíl GDS ve světě. Dle mého názoru je tomu tak z následujícího důvodu: každý smluvní partner realizuje jiný objem rezervací, takže v konečném důsledku není počet odbavených klientů přímo úměrný počtu smluvních partnerů.
48
Pro srovnání vývoje tržních podílů slouží následující tabulka, která ukazuje světový tržní podíl hlavních GDS mezi lety 2000 a 2010. Vývoj posledních let je dobře pozorovatelný v rozdílném pořadí GDS v roce 2005 a 2010. Tab. 5 Světové tržní podíly jednotlivých GDS v letech 2000 - 2010
Zdroj: Distribution Solutionz. Who is the biggest GDS? [online]. [cit. 18.11. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
V roce 2000 měl největší tržní podíl GDS Sabre, následoval ho Galileo a Amadeus. V průběhu 10 let se Amadeus propracoval na první místo s 3 % a předstihl tak i Travelport, který si po akvizici Galilea a Worldspanu neudržel kombinovaný tržní podíl těchto dvou GDS z roku 2006.
49
6 Analýza současného postavení a role GDS Již mnoho let je pozice světové čtyřky GDS v elektronické distribuci služeb stabilní.
V této kapitole se budeme věnovat porovnávání kladných a záporných
stránek Amadea a Galilea, které vyvodíme ze SWOT analýzy. Budou také rozebrány souhrnné statistiky Amadea, Sabre a Travelportu a jejich tržní podíly na českém trhu.
6.1 SWOT analýza vybraných GDS z pohledu uživatelů v ČR Na základě analýzy daného GDS určíme silné a slabé stránky a na základě analýzy spotřebitelské poptávky a konkurenčních GDS stanovíme příležitosti a hrozby. Pro SWOT analýzu byly zvoleny GDS Amadeus a Galileo. Souhrnná SWOT analýza GDS všeobecně by byla poněkud nepřesná, jelikož všechny čtyři GDS nemají shodné silné či slabé stránky. Zároveň bychom pak jako konkurenci museli uvažovat jiné systémy, což by nebylo plně porovnatelné. 6.1.1 SWOT analýza GDS Amadeus Obr. 24 SWOT analýza GDS Amadeus
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných při zpracovávání práce
50
6.1.2 SWOT analýza GDS Galileo Obr. 25 SWOT analýza GDS Galileo
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných při zpracovávání práce
6.2 Analýza souhrnných statistik GDS Další tabulka zobrazuje klíčové údaje souhrnně za Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan za rok 2008. První kolonka transakce zahrnuje pouze letecké, hotelové a transakce autopůjčoven, i tak je celkové číslo enormních 1 104 miliard.29 Údaje o počtu poboček CK a CA a počtu uživatelů jsou čísla poskytnutá přímo Amadeem, Sabre a Travelportem. Jak můžeme vidět při porovnání této tabulky s obrázkem číslo 18 počet poboček CK a CA od roku 2008 vzrostl o cca 50 000. V roce 2008 měly GDS téměř půl mili nu uživatelů. Ostatní čísla a už se jedná o počet leteckých společností, hotelů nebo autopůjčoven průměrně odpovídají počtu smluvních partnerů jednoho GDS v dané kategorii. Je tomu tak proto, že počty smluvních partnerů v podkapitole Počty smluvních partnerů nemůžeme jen jednoduše sečíst, abychom dostali celkové výsledky, tito partneři se totiž prolínají a běžně se stává, že např. jedna letecká společnost či autopůjčovna spolupracuje s více GDS.
29
ETTSA. Technology and Independent Distribution in the European Travel Industry [online]. 2010. [cit. 25. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
51
Tab. 6 Statistiky GDS za rok 2008
GDS
Celosvětově (Amadeus, Sabre, Travelport)
Transakce Pobočky CK a CA Uživatelé Letecké společnosti Hotely a ubytovací zařízení Autopůjčovny
1 104 miliard 163 000 490 000 více než 550 více než 90 000 více než 30 000
Zdroj: Vlastní zpracování dle ETTSA. Technology and Independent Distribution in the European Travel Industry [online]. 2010. [cit. 25. 4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
6.3 Postavení GDS na českém trhu cestovního ruchu Český trh cestovního ruchu patří k těm menším, jak ve světovém tak i evropském měřítku. Tradice cestování je u nás ale silně zakořeněna a GDS vycítily příležitost, když se po roce 1989 otevřely hranice a Češi opět mohli volně cestovat. První pobočky GDS se tedy v České republice otevírají v 90. letech. Strategická poloha České republiky ve středu Evropy a touha českého národa využít možností, které za předešlého režimu nebyly, vedla k rozvoji cestovního ruchu a hlavně k navýšení poptávky po distributorech těchto služeb. České zastoupení mají na našem trhu tři GDS z hlavní čtyřky a to: Amadeus, Galileo a Sabre. Amadeus vstoupil na český trh jako první v roce 1993 a z důvodu tohoto prvenství se mu podařilo navázat spolupráci s nejvýznamnějšími českými cestovními kancelářemi. Amadeus využívá Čedok, Firo-tour nebo GTS. Galileo na náš trh vstoupil až to v roce 1999 a tento šestiletý rozdíl v působení na českém trhu dal Amadeovi dostatečný náskok. Krátce po roce 2000 byl tržní podíl Amadea 82% a Galilea jen 13%. Galileo tedy začal vyvíjet snahu o navýšení svého tržního podílu, důkazem je například smlouva uzavřená se Student Agency počátkem roku 2011. Student Agency dříve využívala služeb Amadea a vzhledem k tomu, že jde o největšího prodeje letenek v ČR a SR s 230 000 prodaných letenek ročně a s ročním obratem 2,3 miliardy
52
Kč, jde o velký úspěch pro Galileo.30 Tento kontrakt mu zcela jistě přinese zvýšení prestiže a výnosů. Navýšení tržního podílu můžeme vidět na grafech. Tržní podíly jsou poněkud relativní, jelikož každý z GDS prezentuje odlišné informace dle svých vlastních průzkumů. 6.3.1
Tržní podíly GDS zastoupených v ČR
Obr. 26 Tržní podíly GDS na trhu ČR a SR 2001
Zdroj: Vlastní zpracování na základě informačních materiálů jednotlivých GDS
V roce 2001 měl majoritní podíl na trhu ČR a SR Amadeus, což dle mého názoru vychází z faktu, že jako první po revoluci vstoupil na český trh a tak měl šanci získat pro spolupráci valnou většinu firem podnikajících v oblasti cestovního ruchu. Jak je patrné z následujícího grafu, podíl Amadea v dalších letech klesal. Obr. 27 Tržní podíly GDS na trhu ČR a SR 2011
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat poskytnutých na webu jednotlivých GDS a brožury Galileo Produkty 2012 30
STUDENT AGENCY: Skupina Student Agency zahajuje spolupráci s rezervačním systémem Galileo [online] [cit. 15. 2. 2013]. Dostupný z WWW: http://www.studentagency.cz/pro-media/tiskovezpravy/rezervacni-system-galileo.html>
53
Jak můžeme vidět z grafu tržních podílů v roce 2011, Galileo výrazně zlepšil svoji pozici na českém a slovenském trhu. Jeho tržní podíl vzrostl o 32 %. V roce 2011 bylo 70 % všech letenek koupených online v ČR a SR rezervováno právě přes Galileo.31 6.3.2 Podíl GDS na online rezervacích hotelových pokojů v ČR „Rezervace hotelů v regionech jsou stále častěji prováděny přes internetové rezervační systémy, vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury CzechTourism, který uskutečnila ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR. Na rozdíl od Prahy mají v regionech významné postavení i české rezervační portály. V průzkumu České centrály cestovního ruchu - CzechTourism a Asociace hotelů a restaurací ČR odpovídalo 259 hoteliérů, 102 pražských a 15 z regionů z celé České republiky. Rozložení turistů mezi regiony a Prahou je rozdílné. Zatímco v Praze převládají výrazně turisté, kteří cestují do Prahy na dovolenou (leisure), v regionech je počet turistů cestujících za obchodním účelem (business) a turistů cestujících na dovolenou vyrovnaný. V Praze tvořily online rezervace (tzn. GDS, online rezervační systémy a weby hotelů) v letošním roce v segmentu volnočasové turistiky 50 procent. Počet online rezervací v tom samém segmentu vzrostl v regionech od loňského roku o pět procent a v roce 2010 tak tvořil 39 procent. Nejúspěšnější
je
obecně
mezi
českými
hoteliéry
rezervační
portál
Booking.com. Jako druhý, který přináší pražským provozovatelům a majitelům hotelů nejvíce rezervací, je portál Expedia.com. Naproti tomu hoteliéři v regionech dávají hned po Booking.com přednost českým rezervačním systémům, jako je Hotel.cz nebo Ubytovani.cz. Dle informací AHR jsou online distribuční sítě stále důležitějším nástrojem pro prodej hotelových pokojů. S touto problematikou je také úzce spjatá otázka recenzních hotelových stránek. Zákazníci, využívající online rezervace, se vedle klasifikace ubytovacích zařízení řídí také recenzemi hostů, jejich názory, zkušenostmi a bodovým hodnocením, které většina rezervačních portálů nabízí. Z těchto důvodů věnuje
31
GALILEO: Informační brožura Galileo Produkty 2012 [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Dostupné z WWW: .
54
Asociace hotelů a restaurací České republiky této problematice mimořádnou pozornost. Pro zajištění transparentnosti služeb a férového přístupu k zákazníkům i poskytovatelům ubytovacích služeb je nezbytné stanovit jasná pravidla pro distribuční sítě a recenzní stránky. AHR ČR proto podporuje stanoviska HOTREC, jako své evropské reprezentace, v oblasti online distribuce hotelových pokojů. Pod patronací HOTREC byla týmy odborníků ze všech členských zemí definována jasná pravidla, jejichž cílem je zajistit spravedlivé podmínky na trhu jak pro zákazníka, tak pro poskytovatele a zprostředkovatele ubytovacích služeb.“32 Následující tabulky ilustrují podíly rezervací hotelových pokojů přes GDS a prostřednictvím ostatních rezervačních kanálů v Praze a v ostatních regionech ČR. Tab. 7 Procento rezervací přicházející přes následující zdroje v regionech kromě Prahy za rok 2009 a 2010
Zdroj: Vlastní zpracování dle tiskové zprávy CzechTourism [online]. 2010 [cit. 8.3. 2013]. Dostupný z WWW:
GDS jsou dvounásobně více využívány při rezervaci za účelem pracovním než volnočasovým. Při volnočasové turistice vykazují GDS nejmenší procento rezervací ze všech šesti zkoumaných kanálů avšak v business segmentu se drží na čtvrtém místě.
32
CzechTourism: Online rezervace začínají dobývat regiony [online]. 16.12.2010 [cit. 8.3.2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czechtourism.cz/tiskove-zpravy/online-rezervace-zacinaji-dobyvatregiony.html>
55
V Praze je situace poněkud odlišná, jak můžeme vidět v následující tabulce. Tab. 8 Procento rezervací přicházející přes následující zdroje v Praze za rok 2009 a 2010
Zdroj: Vlastní zpracování dle tiskové zprávy CzechTourism [online]. 2010 [cit. 8.3. 2013]. Dostupný z WWW:
Podíl volnočasových rezervací přes GDS v Praze je totožný s tímto podílem v ostatních regionech a podíl business rezervací přes GDS je překvapivě v Praze mnohem nižší než v mimopražských hotelích.
56
7 Perspektivy dalšího vývoje GDS 7.1 Všeobecné trendy Jedním z trendů posledních let je beze sporu optimalizace nákladů, které musí zákazník do systému investovat. Rate Assured Program je systém, který zavedl Sabre a je k dispozici pracovníkům CK k ověření srovnatelných cen s konkurencí při vyhledávání přes GDS. Ostatní GDS provozují podobné programy, jelikož snaha ušetřit peníze zákazníka může být výrazným faktorem pro uzavření smlouvy z jeho strany. Předpokládá se, že GDS budou navyšovat tržní podíly na trzích mimo Evropu a USA. Dle blogu Tnooz, který v květnu 2012 uvěřejnil článek s názvem Travelport gets more global in Asia and Africa lze vycítit tendenci GDS expandovat na mimoevropských trzích. Představitelé Travelportu očekávají vzestupnou tendenci podílu na trhu v Japonsku, Číně a v afrických zemích. Současný podíl na těchto trzích v závislosti na regionu, který uvažujeme, Travelport odhaduje na zhruba 30%. Travelport oznámil spojení s globálním distribučním systémem Japan Airlines Axess, předpokládaný datum uskutečnění této integrace se odhaduje na konec roku 2013.33 Konsolidace a akvizice budou i nadále měnit vlastnické poměry hlavních GDS. Události let 2006 a 200 nebudou tedy nikterak ojedinělé.
7.2 Technologický vývoj Očekává se, že se GDS více přiblíží zákazníkům a jejich hlavní role bude v dodávání dat pro hlavní budoucí technologie e-business jako je Internet, iDTV a mobilní zařízení. Pro budoucí úspěch v rámci e-business bude klíčová personalizace produktu, což bude dosaženo vytvořením partnerských vztahů s dodavateli. GDS se již o personalizaci produktů snaží několik posledních let. GDS budou vlastnit nebo naváží spolupráci s online CK CA, což bude jedním z projevů rostoucího „křížového“ prodeje produktů CR. Bude růst podíl přímého prodeje letenek přes CRS leteckých
33
Tnooz blog. Travelport gets more global in Asia and Africa [online]. May 2012. [cit. 5. 10. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
57
společností, hotelových řetězců a dalších dodavatelů služeb CR, což bude dále podpořeno speciálními nabídkami.34 „Dostupnost aktuálních, relevantních, interaktivních, přehledných a obsahově bohatých informací je jedním ze zásadních faktorů odlišnosti na online trhu; je to i odlišnost nových e-business kanálů od tradičních (např. od „terminálových“ GDS).“35 Kromě již zmíněného e-commerce či e-buisnessu se klade čím dál více větší důraz na digitalizaci a bezpečnost. Máme pasy s biometrickými údaji, které budou v budoucnu jedinou možností pro identifikaci při cestování. Avšak vytvoření jednotné databáze, která by obsahovala všechny biometrické údaje, je složité a finančně nákladné. Všeobecným trendem je zjednodušování a urychlování procesů. GDS proto začaly vyvýjet aplikace pro smartphones a tablety pomocí kterých se jejich dosah ještě rozšíří, aniž by byla ohrožena bezpečnost dat. Galileo a Amadeus již uvedly tyto aplikace na trh, Amadeus zatím jen pro Apple produkty. Zjednodušování procesů můžeme demonstrovat na následujícím obrázku, který predikuje vývoj v postupech na letištích do roku 2020. V růžové kolonce vidíme postupy minulosti, v modré jaké technologie a procesy jsou využívány v současnosti a zelená načrtává očekávaný vývoj do budoucna.
34 35
ZELENKA, J., cit. 2, str. 26. ZELENKA, J., cit. 2, str. 26.
58
Obr. 28 Předpokládaný vývoj technologií používaných na letištích do roku 2020
Zdroj: AMADEUS, Navigating the Airport of Tomorrow [online]. 2011. [cit. 25.4. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: .
Po grafické stránce nejsou GDS příliš uživatelsky přátelské a tak se i na tomto poli očekává vývoj a zlepšení. Již před pár lety nabídly první GDS možnost prezentace hotelu s fotkami, nejen prostřednictvím textu. Amadeus již přešel z DOS na Windows a i Galileo nabízí různé typy uživatelského rozhraní.
59
7.3 Spotřebitelské chování, trendy v poptávce Potřeby cestujících se výrazně individualizují a cestující se stávají náročnějšími na informace, chtějí mít přehled o itineráři cesty a čím dál více se objevuje touha cestovatelů do rezervací zasahovat a cestu si zorganizovat po svém. S individuálními potřebami přicházejí individualizované produkty, jak CK tak přímo GDS. Produktové portfolio každého GDS zahrnuje užívání moderních technologií, jako jsou smartphones či tablety. Tomuto jevu se nelze divit, dle studie comScore 2012 U. S. Digital Future in Focus, The future of mobile, jeden z pěti američanů před jakýmkoli nákupním rozhodnutím naskenuje čárový k d, aby zjistil, zda kupuje za na trhu nejvýhodnější cenu. Tablety a smartphones jsou dnes nedílnou součástí našeho života. Předpokládá se nárůst zejména business klientely, rodinných příslušníků cestujících za příbuznými a přáteli a aktivních důchodců.
60
7.4 E-commerce Jak již bylo v předchozích kapotilách zmíněno vývoj GDS je úzce spjat s rozvojem e-commerce. Společnost comScore, která se zabývá analýzami technologického vývoje ve světě, zveřejnila v únoru 2012 studii s názvem 2012 U.S. Digital Future in Focus. Gian Fulgoni, předseda představenstva a spoluzakladatel comScore se zde zmiňuje o růstu e-commerce a porovnává jej s prodeji maloobchodů. Poukazuje na prosinec 2011, kdy byl prodej e-commerce čtyřikrát větší než maloobchodní, maloobchody ten samý měsíc realizovaly prodeje ve výši 4%. Další vývoj e-commerce předpokládá vzrůstající tendenci. V následujícím grafu je vývoj e-commerce v průběhu roku 2011 dobře pozorovatelný. Obr. 29 Vývoj e-commerce v USA v roce 2011
Zdroj: comScore. 2012 U.S. Digital Future in Focus. The future of e-commerce video [online]. 2012. [cit. 11.11. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW:
Fulgoni také zmiňuje fakt, že z každých deseti dolarů utracených v USA je jeden dolar utracen online.
61
7.5
GDS na českém trhu GDS v ČR budou s největší pravděpodobností následovat světový trend
přibližování se zákazníkům. Dle mého názoru se situace v České republice bude i nadále vyvíjet ve prospěch Galilea. Tento názor je opřený o dostupnost informací v českém jazyce na Internetu. Galileo má velmi propracované webové stránky s dostatkem informací, jako jsou produktová řešení nebo newslettery s novinkami, český web Amadea je velmi strohý a získání informací vztahujících se na náš trh není snadné. Jedná se spíše o českou mutaci amerického webu, což je patrné po krátkém čase stráveném na této stránce. Řekla bych tedy, že silná pozice Amadea na trhu ČR je založená hlavně na historických souvislostech a dle mých odhadů Galileo Amadeus brzy předběhne nebo se mu alespoň přiblíží.
7.6 Hrozby GDS Mezi hlavní ohrožení GDS patří přímé distribuční kanály, hlavně letenkové portály, kde si zákazníci mohou letenky zarezervovat přímo. GDS se již uchýlily ke snižování cen a také nabízejí větší škálu služeb, jako je platba extra zavazadla předem, výběr sedadla atd. Mezi aerolinkami také existuje smluvní ujednání nazvané Full Content Agreement, které by mělo vést, jak už z názvu vyplývá, k vzájemné spokojenosti mezi partnery. Tato smlouva brání dopravcům nabízet letenky přes vlastní distribuční kanály za odlišné ceny než přes GDS. Všeobecně se předpokládá, že u valné většiny leteckých společností zůstane nadpoloviční
podíl
rezervací
62
realizován
přes
GDS.
8 Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo zanalyzovat postavení, jak jednotlivých GDS tak globálních distribučních systémů jako celku na trhu distribuce služeb cestovního ruchu a poskytnout čtenáři souhrnné informace týkající se dané problematiky. Dále poukázat na rozdíly mezi jednotlivými GDS a na základě získaných informací a dat stanovit hypotézy vývoje těchto systémů do budoucna. První kapitola vymezila základní pojmy, které se objevují napříč prací, zařadila GDS do koncepce novodobých distribučních kanálů a podrobněji rozebrala pojem GDS. Druhá kapitola věnovaná historickému vývoji GDS se zaměřila na souvislosti, které nám pomohly pochopit dnešní postavení GDS na trhu a vlastnické vztahy. Vyzdvihla důležitost automatizace v oblasti leteckých rezervačních systémů a přínos spojený s rozvojem Internetu a IT všeobecně. Čtenář má k dispozici informace o historickém vývoji v USA, tedy o prvopočátcích GDS, pokrokových systémech v Kanadě a nakonec i o rozšíření rezervačních technologiích na starý kontinent do Evropy. Tato podkapitola zároveň načrtává hlavní oblasti změn od 90. let až po dobu současnou, kterými jsou otevírání většiny do té doby nepřístupných evropských trhů, fúze a akvizice GDS nebo změny v produktových řadách. Význam a funkce GDS jsou shrnuty ve třetí kapitole práce, která je věnována schématům vysvětlujícím, jak jsou do procesu rezervace přes GDS zapojeni koncoví zákazníci, agentury a korporace. Je zde také vysvětlen proces distribuce volné kapacity letecké společnosti, tvorba cenových podmínek a průběh rezervačního procesu. Význam GDS je uveden z několika pohledů, jelikož je specifický pro daného uživatele a proto je kapitola rozdělena do podkapitol věnujících se cestovním kancelářím a agenturám, hotelům a leteckým společnostem. Je zde také vysvětleno, jak se v GDS informace zobrazují. Čtvrtá kapitola se podrobně věnuje čtyřem hlavním GDS a okrajově, pro ucelení informací, také zmiňuje regionálně působící GDS. Kapitola poskytuje hlavni historické milníky ve vývoji Amadea, Sabre, Galilea a Worldspanu, vlastnické podíly, počty smluvních partnerů, zastoupení na trzích a popisuje vybrané produkty z jejich produktových řad. Jedna z podkapitol se věnuje společnosti Travelport a je zde také nastíněn vliv akvizice Galileo a Worldspanu pro český a slovenský trh.
63
Pátá analytická kapitola se zabývá porovnáním GDS, zmiňuje tendenci webových portálů využívat rozhraní více GDS, porovnává GDS z hlediska počtů smluvních partnerů, zaměstnanců, uskutečněných rezervací, čistého ročního obratu a tržních podílů na světovém trhu. Dále jsou také porovnány produkty poskytované hlavními GDS. Analýza současného postavení a role GDS v šesté kapitole je uvedena SWOT analýzou Amadea a Galilea a dále jsou rozebrány souhrnné statistiky hlavních GDS. Podkapitola analýzy současného postavení je věnována postavení GDS na trhu ČR a SR, tržní podíly jsou graficky znázorněny a porovnána data z roku 2001 a 2011. Poslední podkapitola je věnována podílu GDS na online rezervacích hotelových pokojů v letech 2009 a 2010 a poukazuje i na rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony ČR. Závěrečná
kapitola
navrhuje
scénáře
budoucího
vývoje
na
základě
předpokládaných změn na poli technologií, spotřebitelského chování a trendů v poptávce. Jsou zde také formulovány hypotézy možné budoucnosti GDS Galileo a Amadeus na českém a slovenském trhu. Dle mého názoru se podařilo splnit hlavní vytyčené cíle. Získávání aktuálních dat bylo mnohdy velmi obtížné a tak je závěrem práce nutno podotknout, že by se GDS měly zaměřit na zpřístupnění číselných údajů souvisejících s jejich fungováním prostřednictvím výročních zpráv nebo alespoň aktualizováním webových stránek. Při zpracovávání diplomové práce jsem se přesvědčila o komplexnosti problému a bude velmi zajímavé sledovat, jak se v horizontu příštího desetiletí bude distribuce služeb cestovního ruchu vyvíjet.
64
9 Literatura Knihy a publikace 1) PRUŠA, J. Svět letecké dopravy. Praha: Galileo CEE Service, 200 . ISBN 978-80-239-9206-9. 2) ZELENKA, J. e-Tourism v oblasti cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. ISBN 9 8-80-87147-07-8. 3) SHELDON P. J., WÖBER K. W., FESENMAIER D. R. Information and Communication Technologies in Tourism 2001. Proceedings of the International Conference in Montreal, Canada, 2001, Wien: Springer, 2001. ISBN 978-3-2118-3649-1. 4) LAW, R., FUCHS M., RICCI F. Information and Communication Technologies in Tourism 2011. Proceedings of the International Conference in Innsbruck, Austria, January 26 – 28, 2011, Wien: SpringerWienNewYork, 2011. ISBN 978-3-7091-0502-3. 5) BUHALIS, D. eTourism : Information Technology for Strategic Tourism Management. Harlow: Financial Times/Prentice Hall, 2003. ISBN 0-58235740- 3.
Online publikace
1) MMR, Internetový prodej ubytovacích kapacit [online], Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Evropský sociální fond v ČR, 200 [cit. 5. 5. 2012]. Dostupný z WWW: 2) MMR, E-podnikání pro cestovní ruch [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Evropský sociální fond v ČR, 2008 [cit. 20. 11. 2012]. Dostupný z WWW:
65
3) Časopis Travel Trade Gazette. Vydání: 15 0 , 2 . září 200 , Spojení GDS – Travelport koupil Worldspan [online]. [cit. 1. 5. 2012]. Dostupný z WWW: 4) AMADEUS, Amadeus Press Kit 2011: Global Corporate Communication [online]. [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: 5) ETTSA, Technology and Independent Distribution in the European Travel Industry, 2010 [online]. [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: 6) AMADEUS, Navigating the Airport of Tomorrow, 2011 [online]. [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: 7) AMADEUS, The Amateur-Expert Traveller, Three important trends in travel which are being accelerated by the recession, 2009 [online]. [cit. 1. 5. 2012]. Anglický. Dostupný z WWW: 8) GALILEO, Informační brožura Galileo Produkty 2012 [online]. [cit. 28. 4. 2012]. Dostupný z WWW: 9) PhoCusWright´s Travel Innovation & Technology Trends: 2012 & Beyond, Special Report for World Travel Market [online]. říjen 2012 [cit. 10. 4. 2013]. Anglický. Dostupný z WWW: 10) WTM & PhoCusWright Innovation Insight: Trends: 2012 and Beyond, GDSs Walled Gardens Evolve, Issue 4 [online]. říjen 2012 [cit. 15. 4. 2013]. Anglický. Dostupný z WWW:
66
Ostatní internetové zdroje 1) http://cgi.math.muni.cz/ 2) http://www.tjerabek.cz/ 3) http://www.mmr.cz/ 4) http://www.sabre.com/ 5) http://www.amadeus.com/ 6) http://www.galileoczsk.cz/ 7) http://www.travelport.com/ 8) http://www.ttg.cz/ 9) http://www.ettsa.eu/ 10) http://www.czso.cz/ 11) http://www.luxoftblog.com/ 12) http://www.epubs.survey.ac.uk/ 13) http://www.tnooz.com/ 14) http://e-marketing2210.blogspot.cz/ 15) http://books.google.cz/ 16) http://www.hospitalitynet.org/ 17) http://www.studentagency.cz/ 18) http://www.worldspanpak.com/ 19) http://www.comscore.com/
67
10 Seznam obrázků Obr. 1 Distribuční řetězec .............................................................................................. 6 Obr. 2 Historický vývoj GDS 1950 - 2009 .................................................................... 8 Obr. 3 Situace před a po automatizaci ......................................................................... 10 Obr. 4 Mezníky ve vývoji GDS 1950 - 2005 ............................................................... 12 Obr. 5 Schéma fungování GDS ................................................................................... 15 Obr. 6 Zobrazení hotelů na GDS po zadání data pobytu a destinace .......................... 16 Obr. Zjednodušená struktura sytému ........................................................................ 17 Obr. 8 Schéma rezervačního procesu .......................................................................... 18 Obr. 9 Schéma distribučního procesu .......................................................................... 20 Obr. 10 Rozšíření terminálů GDS ve světě.................................................................. 22 Obr. 11 Vlastnická struktura GDS Amadeus k 30. 10. 2011 ....................................... 27 Obr. 12 Světové centrály GDS Amadeus 2011 ........................................................... 28 Obr. 13 Vlastnická struktura Travelportu 2011 ........................................................... 35 Obr. 14 Globální pokrytí Travelportu 2011 ................................................................. 36 Obr. 15 Vývoj uskupení Travelport 2001 - 2008......................................................... 36 Obr. 16 Přístup do GDS přes webové portály ............................................................. 40 Obr. 1 Počet leteckých společností spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012 ..................................................................................................................................... 43 Obr. 18 Počet poboček CK a CA spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012. 43 Obr. 19 Počet hotelů spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012 .................... 44 Obr. 20 Počet poboček autopůjčoven spolupracujících s jednotlivými GDS v roce 2012 ............................................................................................................................. 44 Obr. 21 Počet provedených rezervací přes jednotlivé GDS v roce 2012 .................... 45 Obr. 22 Porovnání GDS na světovém trhu za rok 2012 .............................................. 46 Obr. 23 Světové tržní podíly GDS v roce 2005 ........................................................... 48 Obr. 24 SWOT analýza GDS Amadeus....................................................................... 50 Obr. 25 SWOT analýza GDS Galileo .......................................................................... 51 Obr. 26 Tržní podíly GDS na trhu ČR a SR 2001 ....................................................... 53 Obr. 2 Tržní podíly GDS na trhu ČR a SR 2011 ....................................................... 53 Obr. 28 Předpokládaný vývoj technologií používaných na letištích do roku 2020 ..... 59 Obr. 29 Vývoj e-commerce v USA v roce 2011.......................................................... 61
68
11 Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení distribučních kanálů .......................................................................... 4 Tab. 2 Rozdělení portálů ve vztahu k GDS ................................................................. 39 Tab. 3 Přehled produktů jednotlivých GDS pro volný čas a firemní klientelu ........... 41 Tab. 4 Souhrnné informace o GDS za rok 2009 .......................................................... 46 Tab. 5 Světové tržní podíly jednotlivých GDS v letech 2000 - 2010 .......................... 49 Tab. 6 Statistiky GDS za rok 2008 .............................................................................. 52 Tab. Procento rezervací přicházející přes následující zdroje v regionech kromě Prahy za rok 2009 a 2010 ............................................................................................ 55 Tab. 8 Procento rezervací přicházející přes následující zdroje v Praze za rok 2009 a 2010 ............................................................................................................................. 56
12 Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek ......................................................................70
69
Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek
CRS
Computer Reservation Systems
GDS
Global Distribution Systems
DATAS
Delta Automated Travel Account System
PARS
Programmed Airline Reservation System
SABRE
Semi-Automatic Bussiness Research Enviroment
IBM
International Business Machines Corporation
IT
Information Technologies
CK
Cestovní kancelář
CA
Cestovní agentura
ČSÚ
Český statistický úřad
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
ETTSA
European Technology and Travel Services Association
OAG
Official Airline Guide
ATPCO
Airline Tariff Publishing Company
B2B
Business to Business
B2C
Business to Customers
SAP
Systems, Application, Products
70
