VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lenka Litschmannová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2008

Lenka Litschmannová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Význam regionální gastronomie pro cestovní ruch jižní Moravy (bakalářská práce)

Autor: Lenka Litschmanová Vedoucí práce: Ing. Lena Mlejnková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne …………

………………… podpis studenta

2

Anotace: Bakalářská práce je zaměřena na cestovní ruch jižní Moravy, konkrétně na vinařskou turistiku. Cílem práce je zmapovat její možnosti a celkový potenciál v tomto regionu. Součástí práce je výzkum hodnotící návštěvnost a chování návštěvníků na vinařské stezce na vinici Šobes.

3

Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Leně Mlejnkové za její odborné vedení, konzultace a připomínky při psaní této bakalářské práce a také svým rodičům za celkovou podporu v mém dosavadním studiu.

4

Obsah: 1.

Typologie cestovního ruchu ............................................................................................... 8

1.1.

Cestovní ruch podle převažujícího motivu účasti .......................................................... 8

1.2.

Cestovní ruch podle místa realizace............................................................................. 10

1.3.

Cestovní ruch podle délky pobytu................................................................................ 10

2.

Základní charakteristika regionu jižní Morava ................................................................ 11

2.1.

Geografické vymezení.................................................................................................. 11

2.2.

Ekonomická situace...................................................................................................... 12

2.3.

Zaměstnanost................................................................................................................ 12

2.4.

Dopravní situace........................................................................................................... 12

3.

Cestovní ruch na jižní Moravě ......................................................................................... 13

3.1.

Základní nabídka cestovního ruchu na jižní Moravě ................................................... 14

3.2.

Materiální základna cestovního ruchu na jižní Moravě ............................................... 16

3.3.

Program rozvoje CR Jihomoravského kraje v letech 2007-2013................................. 17

3.4.

Příhraniční spolupráce v cestovním ruchu ................................................................... 17

3.5.

Marketingová podpora cestovního ruchu na jižní Moravě........................................... 20

4.

Statistika cestovního ruchu............................................................................................... 22

4.1.

Metodika statistického zjišťování ................................................................................ 22

4.2.

Statistika hromadných ubytovacích zařízení................................................................ 23

5.

Definice základních vinařských pojmů ............................................................................ 27

6.

Vinařské oblasti v České republice .................................................................................. 28

6.1.

Stručná charakteristika jednotlivých podoblastí - Morava........................................... 29

7.

Historie vinařství na jižní Moravě.................................................................................... 30

8.

Vinařská turistika a její rozvoj na jižní Moravě ............................................................... 32

8.1.

Organizace zabývající se vinařskou turistikou............................................................. 33

8.2.

Moravské vinařské stezky ............................................................................................ 34

8.2.1.

Obecné informace o stezkách................................................................................... 34

8.2.2.

Historie projektu....................................................................................................... 36

8.2.3.

Průzkum návštěvnosti a chování cyklistů na vinařské cyklostezce - Šobes............. 36

9.

Nabídka vinařské turistiky ............................................................................................... 39

9.1.1.

Přirozená (tradiční) nabídka .................................................................................... 39

9.1.2.

Uměle vytvořená nabídka......................................................................................... 40

5

Úvod Cílem předložené bakalářské práce je zmapování možnosti cestovního ruchu na jižní Moravě a zachycení aktuálních trendů především ve vztahu ke gastronomii. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám obecnou typologií cestovního ruchu a její aplikací na region jižní Morava. Následně je zpracována charakteristika studovaného regionu, a to zejména z hlediska geografického vymezení, ekonomické situace, zaměstnanosti a dopravy. Přírodní, kulturní a historické památky jsou jedním z lákadel turistů, důležitá pro rozvoj cestovního ruchu je také dobrá dopravní dostupnost regionu prostřednictvím železniční a silniční sítě. Nezanedbatelnou roli při rozhodování turistů, proč navštívit právě jižní Moravu, hrají též i gastronomická lákadla a tradiční pohostinnost zdejších obyvatel. Pokud se cestovní ruch rozvíjí, má to pozitivní vliv na ekonomickou situaci a zaměstnanost v regionu a naopak. Toho jsou si vědomi i jednotlivé obce a snaží se nejrůznějšími způsoby nalákat turisty právě na to, co je pro ně specifické. Při charakteristice cestovního ruchu na jižní Moravě bych se chtěla zaměřit především na nabídku cestovního ruchu, materiální základnu, program rozvoje na následující období, příhraniční spolupráci a marketingovou podporu. Stav materiální základny je základním předpokladem úspěchu regionu v oblasti cestovního ruchu, protože turista, který chce strávit v regionu určitý čas např. návštěvou kulturních památek, se potřebuje také najíst, rád by si nakoupil nějaké suvenýry a dost možná se bude chtít v regionu ubytovat. Jen ten návštěvník, který byl spokojen se všemi službami, bude zvažovat další návštěvu regionu. K přilákání nových turistů přispívají zejména organizace, které propagují region navenek a pomáhají realizovat projekty v oblasti cestovního ruchu. Přeshraniční spolupráce přispívá k rozšíření nabízených produktů a zvyšuje tak atraktivitu oblasti jako celku. Přehled o tom, jak je na tom jižní Morava vhledem k ostatním regionům ve vztahu k využití ubytovacích kapacit a jakým způsobem se provádí šetření v této oblasti je obsahem kapitole o statistice cestovního ruchu. Druhá, praktická část práce je zaměřena především na vinařskou turistiku, která se v tomto regionu dostává stále více do popředí, neboť je typická právě pro zdejší oblast a nelze ji ani zdánlivě napodobit kdekoliv jinde. Pro přiblížení problematiky vinařství je potřeba vysvětlit některé základní pojmy, charakterizovat vinařské oblasti a krátce pojednat i o historii vinařství. Pro vinařství na jižní Moravě je typické velké množství malých vinařů, kteří si začínají uvědomovat možnosti spojené s cestovním ruchem. Začínají nabízet své služby na internetu, pořádat degustace na objednávku, v řadě vinařských obcí se vinaři spojili a nabízejí společný

6

produkt – tzv. dny otevřených sklepů. Nejsou ale jediní, kdo nabízejí produkty spojené s gastronomií. Porovnala jsem nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur, které mají s cestovním ruchem již bohaté zkušenosti a nabídku soukromých vinařů, kteří s cestovním ruchem teprve začínají. Součástí práce je i průzkum návštěvnosti vinných stezek na vinici Šobes, provedený pro soukromé účely firmy Znovín studenty Střední odborné školy vinařské ve Valticích, jejichž údaje jsem vyhodnotila.

7

1. Typologie cestovního ruchu V odborné literatuře se setkáváme s různým členěním cestovního ruchu, mezi autory však nepřevládá jednotný názor. Pro potřeby této práce budeme členit cestovní ruch tak, abychom mohli blíže charakterizovat účastníka cestovního ruchu, ale také zhodnotit účinky cestovního ruchu pro společnost i jednotlivce. Stručná charakteristika jednotlivých typů je doplněna o grafy týkající se profilu návštěvníka cestovního ruchu jižní Moravy.

1.1. Cestovní ruch podle převažujícího motivu účasti Podle převažujícího motivu účasti lze pět cestovní ruch členit různě. Nás bude především zajímat kulturně poznávací cestovní ruch a také incentivní cestovní ruch.

Kulturně poznávací cestovní ruch Kulturně poznávací CR se zaměřuje především na historii, kulturu, tradice a zvyky cizích i vlastních národů a zahrnuje především návštěvu kulturně historických památek, kulturních zařízení (muzea, galerie, obrazárny) a kulturních akcí (divadelní představení, festivaly, folklórní a lidové slavnosti). Součástí kulturně poznávacího cestovního ruchu je gurmánský cestovní ruch. Objevování gastronomie ať již cizí země nebo té vlastní může být součástí poznávání místní kultury a životní úrovně dané země. Existují však destinace, kde poznávání jídel a nápojů tvoří hlavní motiv účasti na cestovním ruchu. V Evropě takové destinace představuje především jih Francie, Itálie, Španělsko a Řecko. Česká republika jako celek nepatří mezi země, které byly vyhledávány právě z tohoto důvodu, Jižní Morava ale patří bezesporu mezi oblasti, které mají v gastronomii velký potenciál.

Incentivní cestovní ruch Jedná se o cestovní ruch s profesními motivy, cílem však není další vzdělávání zaměstnance či vyřizování pracovních záležitostí. Hlavním účelem je pracovníky motivovat k lepším výkonům a získání neformálních vazeb mezi spolupracovníky. Naturální mzda v podobě zájezdu do přitažlivé destinace je pro zaměstnance přibližně stejně motivující jako příslib hotových peněz. Navíc hodnota takového zájezdu se na rozdíl od peněžní odměny neopotřebuje tak rychle. Mnohé studie dokázaly, že cestování je nejoblíbenější nepeněžní odměnou a cestovní motivační program je schopen zvýšit produktivitu práce až o 20%. 8

Incentivní turistika v České republice využívá téměř vše, co naše země nabízí. I když se svou náplní incentivní akce překrývají, můžeme je rozdělit např. na zábavné, kulturní, poznávací, gastronomické a outdoorové. Zcela ojedinělou kategorii tvoří incentiva založená na gurmánském zážitku, jako např. opékání selátka ve Lvím dvoře v Praze, nebo vesnická zabijačka spojená s návštěvou vinného sklepa na jižní Moravě.

K dalším motivům pro účast na cestovním ruchu patří rekreační cestovní ruch, který je nejrozšířenější, dále např. cestovní ruch se vzdělávacími motivy, s náboženskou orientací, se společenskými motivy, zdravotně orientovaný, sportovně orientovaný, orientovaný na poznání přírodního prostředí a další, jak můžeme pozorovat na následujících grafech.

Graf 1.: Důvody návštěvy v regionu jižní Morava v roce 2007

Graf 2. : Nejlákavější aktivity v regionu jižní Morava v roce 2007

Zdroj: CzechTourism

9

1.2. Cestovní ruch podle místa realizace Z hlediska místa realizace rozlišujeme zejména CR domácí a zahraniční. Při domácím cestovním ruchu nedochází k překračování státní hranice, jedná se o CR domácího obyvatelstva v rámci jejich státu. Naopak při zahraničním cestovním ruchu vždy dochází k překračování hranic a to dvojím způsobem:


výjezdový cestovní ruch neboli cestovní ruch pasivní, který zahrnuje výjezdy občanů dané země do zahraničí (tzv.outgoing, neviditelný import)




příjezdový cestovní ruch neboli cestovní ruch aktivní, který představuje příjezdy zahraničních návštěvníků (tzv.incoming, neviditelný export)

Specifickou kategorií zahraničního cestovního ruchu je tranzitní cestovní ruch, který je představován průjezdem zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území určitého státu s tím, že jeho vlastní cíl je realizován na území dalšího státu.

Graf 3.: Skladba návštěvníků v regionu Jižní Morava v roce 2007

Zdroj : CzechTourism

Ze zahraničních návštěvníků regionu Jižní Morava, přijelo v roce 2007 30 % ze Slovenské republiky, následováni návštěvníky z ostatních sousedních států - Rakouska (17%), Německa (8 %) a Polska (6 %). Překvapující je poměrně velký počet návštěvníků zUSA (6 %) a z Velké Británie (4 %).

1.3. Cestovní ruch podle délky pobytu Podle délky pobytu rozlišujeme cestovní ruch na krátkodobý - z maximálně třemi přenocováními a dlouhodobý, který je omezen horní hranicí 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a 1 rokem v cestovním ruchu zahraničním.

10

Graf 4: Délka pobytu návštěvníku regionu Jižní Morava 2007

Zdroj: Czech Tourism

Největší počet návštěvníků (domácích i zahraničních) podnikalo do regionu jednodenní cesty bez noclehu, což si můžeme vysvětlit například vyřizováním pracovních záležitostí, nákupy a jednodenní návštěvou příbuzných a známých.

2. Základní charakteristika regionu jižní Morava 2.1. Geografické vymezení Turistický region Jižní Morava se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem a pokrývá celé území Jihomoravského kraje a část kraje Zlínského. Je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo a Zlín a nachází se tu 671 obcí. Region Jižní Morava je rozčleněn do 5-ti přirozených turistických oblastí (viz Příloha 1):


Brno a okolí




Moravský kras a okolí




Lednicko-valtický areál




Podyjí a okolí




Slovácko

Centrem regionu je Brno, druhé největší město České republiky a významné středisko průmyslu, justice, univerzit a veletržní centrum střední Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů, za nimiž ročně přijíždí přes jeden milión lidí z celého světa.

11

Rozlohou 8230 km2 a počtem obyvatel 1 330 000 se region řadí na 3. místo v republice. Jelikož pro turistický region jižní Morava neexistují téměř žádné statistické informace, budu v dalších kapitolách vycházet převážně z dat pro Jihomoravský kraj.

2.2. Ekonomická situace Jižní Morava patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt Jihomoravského kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje v roce 2006 dosáhl 72,0 % průměru EU. Důležitou roli v regionu hraje zemědělství. Zemědělská půda tvoří 60% výměry regionu, z níž 84% připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 96 % plochy vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. Silnou tradici zde má pěstování ovoce a zeleniny. Severní oblasti regionu jsou významným centrem lesnictví a produkce dřeva.

2.3. Zaměstnanost Zaměstnanost vykazuje v kraji pozitivní trend nárůstu počtu zaměstnanců, ovšem míra registrované nezaměstnanosti 8,82 % v roce 2007 stále patří k nejvyšším v České republice a kraj tak řadí na 10. místo ze 14 krajů. Co se týče průměrné dosažené mzdy zaměstnance, je s 21 085 Kč u fyzických osob výrazně pod celorepublikovým průměrem (23 182 Kč)1. Co se týče zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, téměř třetina všech zaměstnanců kraje pracuje v odvětví průmyslu, a to především ve zpracovatelském průmyslu. Svůj význam má i oblast vzdělávání a obchodu, pohostinství a ubytování.

2.4. Dopravní situace Z hlediska dopravy má region důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D-1, D-2 a rychlostní komunikace R-43 a R-52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje Brno. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice.

1

Český statistický úřad, www.czso.cz, druhé čtvrtletí 2008

12

Nemalý význam pro cestovní ruch představuje i Letiště Brno-Tuřany. S více než 415 000 odbavenými cestujícími v roce 2007 se řadí na druhé místo mezi letišti v ČR2.

3. Cestovní ruch na jižní Moravě Cestovní ruch na jižní Moravě je spojen především se sezónní nabídkou, převažují individuální turisté preferující krátkodobé, spíše jednodenní návštěvy. V současné době je snaha vytvářet produkty, které by prodloužily turistickou sezónu a průměrnou dobu pobytu jak domácí, tak zahraniční klientely. Jižní Morava nedisponuje některými typy cestovního ruchu, které zaručují dlouhodobější pobyt návštěvníků - lázeňství a pobyty v horských střediscích. Jak již bylo zmíněno výše, na území kraje bylo vymezeno pět oblastí, tzv. přirozených turistických regionů, jejichž jádry jsou Brno, Moravský kras, Lednicko-valtický areál, Znojemsko a Slovácko. Každá z těchto oblastí má svá specifika. Vinařská turistika zaujímá významné místo v cestovním ruchu oblastí Lednicko-valtický areál, Znojemsko a Slovácko. Brno a okolí nabízí oproti ostatním oblastem veletržní a kongresové možnosti a kulturněhistorické poznávání. Podrobnější rozmístění různých forem cestovního ruchu přibližuje tabulka.

2

Portál jihomoravského kraje, www.kr-jihomoravsky.cz

13

Tab. 1: Seznam a základní charakteristika turistických oblastí Jihomoravského kraje Turistická oblast

Brno a okolí

Moravský kras a okolí

Počet obcí 200

149

Dominující forma CR městská a kongresová

Typické doprovodné formy CR  kulturní turistika

turistika, vojenská historie  poznávací turistika  individuální rekreace

přírodní a poznávací

 zdravotní turistika

turistika

 kulturní turistika  kulturní turistika

Lednicko-valtický areál

51

 rekreace u vody

poznávací a vinařská

 venkovská turistika

turistika

 cykloturistika

Znojemsko

149

 rekreace u vody

vinařská a poznávací

 venkovská turistika

turistika

 cykloturistika  cykloturistika

turistika za lidovou Slovácko

98

architekturou a folklórem, vinařská turistika

Zdroj:

Strategie

rozvoje

cestovního

ruchu

 turistická vodní přeprava  venkovská turistika  rekreace u vody

Jihomoravského

kraje,

http://www.kr-

jihomoravsky.cz.

3.1. Základní nabídka cestovního ruchu na jižní Moravě Základní nabídka cestovního ruchu je tvořena jedinečným kulturním dědictvím, stále živými lidovými tradicemi, mimořádným přírodním bohatstvím a v neposlední řadě také gastronomií spojenou převážně s vinařskou tradicí.

Přírodní zajímavosti K hlavním přírodním atraktivitám kraje patří velkoplošně chráněná území. Nejvyššího stupně ochrany dosahuje národní park Podyjí na jihozápadě kraje a tři chráněné krajinné oblasti. V krasovém území CHKO Moravský kras můžeme najít nejdelší jeskynní systém v České republiky s délkou asi 35 km, největší propast svého druhu - Macochu a nejnavštěvovanější

14

jeskyně v ČR (Punkevní, Balcarka, Kateřinská a Sloupsko-šošuvské) 3 . Do biosferických rezervací UNESCO byla začleněna CHKO Pálava se vzácnými společenstvy a vápencovou vyvýšeninou Pavlovských vrchů. CHKO Bílé Karpaty představuje hornatý celek při hranici se Slovenskem s velmi zachovalým životním prostředím. Zajímavé jsou i Chřiby, kopcovitý masiv se smíšenými lesy dělící Hanou a Moravské Slovácko. Tato oblast bývá označována za houbařský ráj a v zimě jsou zde dobré běžkařské terény.

Kulturně-historické zajímavosti Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a architektonickými památkami všech stavebních slohů. Jižní Morava byla jedním z nejvýznačnějších center osídlení ve všech etapách pravěkého a středověkého vývoje. Významnými archeologickými nalezišti jsou bývalé slovanské hradiště v Mikulčicích, Pohansko a Dolní Věstonice. Na území se nachází množství hradů a zámků, specifické místo zaujímá Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, na kterém je také funkcionalistická vila Tugendhat v Brně. Z hlediska návštěvnosti jsou největšími turistickými lákadly Moravské zemské muzeum, Lednický zámek a hrad Špilberk, které ročně navštíví více než 100 000 návštěvníků4.

Folklór a řemesla Kromě zmíněných kulturních památek a přírodních krás lákají turisty na jižní Moravu také zdejší živé tradice, srdečnost a pohostinnost obyvatel. Folklór zahrnující hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje, užité umění a umělecká řemesla, netvoří jenom podívanou pro turisty, ale patří k životu místních obyvatel hlavně v menších obcích, kde se stále dodržují tradice spojené s různými slavnostmi, jako například masopustní veselice, posvícení, hody apod. Jižní Morava si také získala mezinárodní proslulost folklórními festivaly, známý je zejména Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici. Z lidových řemesel jmenujme kunštátskou či tupeskou keramiku, modrotisk z dílen ve Strážnici a Olešnici, figurky z kukuřičného šustí, krojované panenky, kraslice z Vnorov či Blatnice, proutěné koše či marcipánová srdce. Lidové řemeslníky přímo při práci lze spatřit ve strážnickém skanzenu.

3 4

www.propast-macocha.cz Czech Tourism, www.czechtourism.cz

15

Víno a gastronomie Z pohledu světového vinařství netvoří jižní Morava nijak významnou oblast, do pestré mezinárodní nabídky se ovšem zapsala výjimečným a kvalitním vínem s letitou tradicí. V téměř každé obci se během roku koná řada událostí spojená jak s pěstováním vína, tak místním folklórem, jako například degustace vína, tzv.“zarážání hory“, vinobraní či burčákové slavnosti. V jižní a jihovýchodní části kraje se nachází systém vinařských stezek s vinnými sklepy se starobylými klenbami a zdobenými vchody, ale také pensiony nabízející ochutnávky vína s garancí kvality. V rámci programu Moravské vinařské stezky byly v terénu vyznačeny trasy, které návštěvníky zavedou nejen do známých vinných sklepů (Šaldorf, Lechovice, Bořetice, Mikulov, Valtice, Petrov, Čejkovice) ale i do celé řady méně známých lokalit. Cílem vinařských stezek je zejména podpora zachování kultury jihomoravského vinařství a rozvoj cestovního ruchu. K posezení ve sklípku patří i krajové gastronomické speciality - zabíjačkové pochoutky, hodové koláče, výtečné ovoce, pečené kachny či znojemské okurky. V regionu má také určitý potenciál pivní turistika, například produkty pivovaru Černá hora a Starobrno.

3.2. Materiální základna cestovního ruchu na jižní Moravě Základní turistická infrastruktura a doprovodné služby je v kraji výrazně koncentrována do nejatraktivnějších středisek (Brno, Znojmo, Mikulov apod.). Převažují zde malé podniky charakteristické vysokou mírou rozptýlenosti. V některých oblastech turistická infrastruktura není rozvinuta vůbec, což by v budoucnu mohla být šance zejména pro šetrné formy cestovního ruchu - venkovskou turistiku a agroturistiku. Bohužel je zřejmé, že podnikatelská rizika, a to hlavně konkurenceschopnost této nabídky, zde budou vyšší než ve stávajících střediscích cestovního ruchu. Vybavenost ubytovacími zařízeními a jejich druhová struktura odpovídá průměru v České republice. I tady se můžeme setkat s řadou problémů. Nejčastější jsou proměnlivá nebo nízká kvalita poskytovaných služeb a nedostatečně kvalifikovaný personál, včetně nedostatečného jazykového vybavení, nevhodné otevírací doby zařízení. S nedostatky v turistické infrastruktuře je spojen také špatný stav technické infrastruktury, jako je stav silničních komunikací nebo kvalita dopravních služeb, nedostatek tras pro bezpečný pohyb cyklistů, čistota vody nebo nelegální skládky odpadu. Mezi další překážky rozvoje cestovního ruchu patří

neuspokojivý stav některých kulturních památek, rušivé stavební zásahy do

památkových rezervací a zón a závady na architektonickém obrazu krajiny.

16

3.3. Program rozvoje CR Jihomoravského kraje v letech 20072013 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje v letech 2007-2013 je základním dokumentem formulující cíle rozvoje odvětví v kraji a strategii jejich dosažení. Existence dokumentu je základem pro čerpání podpory a grantů z Evropské unie. Tento dokument navazuje na předchozí dokument z roku 2002. Program stanovuje 8 hlavních obsahových směrů, které by měly převládat v cestovním ruchu kraje v následujících letech. Jsou to cykloturistika, folklor, festivaly, kulturní akce a lidová kultura, gastronomický cestovní ruch, golfová turistika, kongresová, veletržní a incentivní turistika, lázeňský, léčebný cestovní ruch a wellness, pobyty u vody a vodní turistika a tématické poznávání regionu. Pro další rozvoj cestovního ruchu v regionu Jižní Moravy byly stanoveny čtyři problémové okruhy, týkající se prostorových aspektů destinace (meziregionální spolupráce, poloha a přírodní charakteristika, péče o krajinu a kulturní dědictví), technické infrastruktury a atraktivity cestovního ruchu (informační systém, sportovní, kongresová, zdravotní, kulturní a poznávací turistika, vinařství a agroturistika), lidské zdroje v cestovním ruchu (profesní vzdělávání, standardy kvality, kultura přístupu k turistům) a organizace, management a marketing destinace (destinační management cestovního ruchu, zapojení podnikatelské a neziskové sféry, marketing destinace regionu Jižní Morava).

3.4. Příhraniční spolupráce v cestovním ruchu Díky své geografické poloze při hranicích s Rakouskem a Slovenskem se regionu otevírá řada možností příhraniční spolupráce s těmito státy v různých oblastech, které jsou podporovány taktéž z fondů Evropské unie. Na přeshraniční spolupráci se zaměřuje zejména Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko a ČR - Slovensko v rámci cíle 3 – Evropská územní spolupráce. Prosazování společných zájmů obcí a regionů bylo také základním důvodem ke vzniku přeshraničních, mezinárodních spolků, pro které se vžil název euroregiony.

Operační programy Česká republika - Rakousko, Česká republika - Slovensko Oba dva operační programy se zaměřují na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i služeb cestovního

ruchu,

podporu

vzdělávání

a

sociální

integrace,

podporu

spolupráce 17

hospodářských subjektů a transferu technologií a podporu přeshraniční spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. Podmínkou získání zdrojů z fondů Evropské unie je prokazatelný přeshraniční dopad projektu, kdy přínos z realizace projektu musí mít prokazatelně obě strany hranice. U operačního programu přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko jsou podporovány jsou zejména aktivity:


investice do přeshraniční infrastruktury turismu




organizování společných přeshraničních akcí v oblasti turismu a kultury




podpora vytváření společných produktů kultury, turismu a tradičních řemesel

U operačního programu přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko jsou podporovany aktivity:


vytvoření sítě nabídek služeb v přeshraničním cestovním ruchu




zlepšení kvality přeshraniční infrastruktury




udržitelné formy a produkty cestovního ruchu, kultury a volného času




zdokonalování kvality standardů pro návštěvníky historických a kulturních památek




rozšíření koordinované turistické činnosti v CHKO a v jejich blízkosti




přesné vymezení nových přeshraničních extenzivních a atraktivních přístupů




k přírodě a turistice v přírodě




propojení rekreačního cestovního ruchu s turistikou v přírodě a obchodním cestovním ruchem




rozvoj a vznik příslušných organizačních struktur5

Euroregiony Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení měst a obcí, do kterých jsou zapojeny obce z nejméně dvou sousedících států, zpravidla se jedná o obce ležící v regionu přímo při společné hranici. Cílem euroregionu je podpora a realizace projektů odrážející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavním důvodem zakládání takovýchto svazků je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Ve srovnání s jinými formami spolupráce přes hranici jsou euroregiony nejkomplexnější, věnují se nejvíce oblastem, ve kterých je možné usilovat o odstranění negativních dopadů existence hranic na běžný život osob, které podél nich žijí.

5

www.strukturální-fondy.cz

18

Ve většině zemí EU disponují euroregiony důležitým vlivem ve vztahu k administraci unijních prostředků pro podporu regionální přeshraniční spolupráce. Zejména se jedná o prostředky v rámci tzv. Iniciativy Interreg, která existuje od roku 1989. Euroregiony však s Evropskou unií jako takovou nejsou přímo spojeny, existují i v nečlenských zemích a řadu svých projektů financují nezávisle na Unii, z prostředků vybraných výhradně od vlastních členů či jiných „sponzorů“. V České republice je v současné době podmínkou pro vznik euroregionu, aby část území patřila alespoň jednomu členskému státu Evropské unie. Mnoho dnešních euroregionů vznikalo již v 90. letech 20. století, dříve však byly většinou vedeny jako výbor pro přeshraniční spolupráci. Na území Jihomoravského kraje spolupracují ČR, SR a Rakousko v rámci euroregionu Pomoraví.

Euroregion Pomoraví První společným aktem, který ale ještě nevedl přímo k založení Euroregionu byla v roce 1997 deklarace „O rozvoji spolupráce mezi regiony Weinviertel, jižní Morava a Zahorie“ mezi Sdružením obcí a měst jižní Moravy, Združeniem miest a obcí Záhoria a Regionalverband Evroparegion Weinviertelv v Dolním Rakousku. K samotnému založení regionu došlo v roce 1999 uzavřením „Dohody o vytvoření přeshraničního sdružení Euroregion Pomoraví (EUPO)“, v roce 2000 pak byly stanoveny orgány euroregionu, zásady, kompetence orgánů, pravidla pro svolávání zasedání, pro program jednání a hlasování 6 . Cílem regionu je především harmonický rozvoj pohraničních oblastí v oblasti

infrastruktury, hospodářství,

zemědělství, turistiky, sociálních služeb a kultury. Vizitkou regionu jsou národní a přírodní parky, jejichž těžištěm je ekoturistika, významným spojovacím prvkem regionu je vinařství a vinná turistika. Weinviertel, jižní Morava a západní Slovensko jsou největší vinařské regiony ve střední Evropě. Spolupráce a konkurence vytvářejí optimální předpoklady pro vybudování středoevropské vinné destinace zaměřené na vinařské svátky, vinné sklepy a zážitky spojené s vínem. Spolupráce v cestovním ruchu a vytváření společné turistické nabídky jsou viditelné i v národních parcích a biosférických oblastech i v rámci evropských kulturních iniciativ.

6

www.somjm.cz

19

3.5. Marketingová podpora cestovního ruchu na jižní Moravě Marketing v cestovním ruchu má svá určitá specifika. Předmětem obchodu není výrobek, nýbrž služby, které mají celou řadu rysů a vedou k modifikaci marketingových nástrojů. Tyto služby zpravidla netvoří jedinec, ale jsou souborem služeb celé řady lidí. Proto je důležité, aby spolu komunikovali a spolupracovali. Poskytovatelé služeb jsou na sobě existenčně závislí a výsledkem jejich práce je spokojenost zákazníka. Ten totiž chápe a hodnotí svůj pobyt jako komplex služeb, tzv. balíček. Pokud nebude s některou z jeho částí spokojen, znovu se nevrátí. Konkurence je v mnoha oblastech cestovního ruchu zbytečná, pouze zvyšuje náklady. Mnohem výhodnější je vstoupit do partnerských vztahů a zaměřit se na společný cíl. Tímto cílem je kromě získávání dalších návštěvníků také budování příznivé image destinace. Turistická nabídka Jihomoravského kraje vyžaduje také odpovídající propagaci a aktivní prodej. Kraj se proto účastní řady veletrhů jak u nás, tak v zahraničí, pořádá samostatné prezentace, zve zahraniční touroperátory a novináře do kraje a vydává řadu propagačních materiálů.

Prezentace Jižní Moravy na veletrzích V roce 2008 se Jižní Morava prezentovala na veletrhu Regiontour, 17. mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech v Brně. V rámci expozice Jihomoravského kraje zde Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM) mimo jiné představila nový turistický produkt „Rodinná dovolená na Jižní Moravě“, který vznikl ve spolupráci s Nadací partnerství, o.p.s. v rámci projektu SROP, byl tedy spolufinancován Evropskou unií a Jihomoravským krajem. Tento produkt nabízí ubytovací zařízení na jižní Moravě, které poskytují opravdu kvalitní služby pro rodiny s malými dětmi. Jižní Morava se účastnila také 1. veletrhu MICE (meetings, incentives, conferences, exhibitions). Co se týče zahraničních veletrhů, je turistický region Jižní Morava většinou prezentován v rámci společné expozice České republiky zajištěné agenturou Czech Tourism.

Organizace cestovního ruchu na jižní Moravě Specifikem cestovního ruchu jako hospodářského odvětví je nutnost spolupráce celé řady subjektů při koordinaci rozvojových aktivit – podnikatelů a provozovatelů služeb, místní a regionální samosprávy, neziskových organizací, informačních center, státní správy aj. To vyžaduje existenci organizační struktury definující roli jednotlivých aktérů a koordinující jejich činnost. V Jihomoravském kraji se moderní organizační struktura – např. destinační 20

management – teprve vytváří (na lokální úrovni organizační struktury povětšinou neexistují, na regionální úrovni jen v turistické oblasti Slovácko, na krajské úrovni vznikla koncem roku 2005 Centrála cestovního ruchu jižní Morava)7. Jako základní prvky organizační struktury cestovního ruchu na nejnižší úrovni se v Jihomoravském kraji vytvořila turistická informační centra (dále jen TIC), provozovaná ve většině mikroregionálních středisek a v řadě dalších turisticky navštěvovaných místech. I přes značné rozdíly v rozsahu poskytovaných služeb (převážně jen lokální či úzce regionální zaměření, resp. nedostatek spolupráce mezi centry) mají TIC nezastupitelnou roli v poskytování informací, propagaci a marketingu a rozvíjení vazeb mezi aktéry cestovního ruchu v jednotlivých regionech. Podpora činnosti TIC je dlouhodobě jednou z priorit Jihomoravského kraje.

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava Hlavním důvodem založení CCRJM bylo nedostatečné využití bohatého turistického potenciálu, který region jižní Morava nabízí. Centrála zahájila svou činnost v roce 2006. Jejími zakladateli jsou Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. Tito partneři se dohodli na vzájemné spolupráci, na spojení finančních a odborných sil, aby podpořili rozvoj cestovního ruchu na jižní Moravě a usnadnili cestu veřejného a soukromého sektoru ke vzájemné spolupráci. Marketingová koncepce CCRJM navazuje na strategické dokumenty JMK a města Brna. Soustavná koordinace aktivit je velmi nutná také proto, aby se předcházelo duplicitě činností a docházelo k vzájemnému doplňování. Mezi hlavní cíle CCRJM patří:


spolupráce s podnikateli - informační servis, možnost spolupráce, informace o připravovaných dotačních titulech, kontakty na partnery v zahraničí, vzdělávací programy apod. - cílem je podpořit růst kvality služeb




tvorba turistických balíčků - vznik a rozvoj klíčových destinačních produktů, spolupráce na přípravě turistických nabídek pro jednotlivé cílové skupiny




naplňování strategických cílů - Jižní Morava jako konkurenceschopná turistická destinace, zvýšení počtu návštěvníků a prodloužení jejich pobytu, zvýšení ekonomické výnosnosti cestovního ruchu

7

www.partnerstvi-jmk.cz

21

Sdružení obcí a měst Jižní Moravy Sdružení obcí a měst jižní Moravy (SOM JM) je sdružením právnických osob, které bylo založeno v roce 1997. Je základní institucí pro sběr a rozpracování podnětů v oblasti regionálního rozvoje a vnějších vztahů v koordinaci s Jihomoravským krajem. Podílí se zejména na propagaci regionu v ČR i v zahraničí, přípravě regionu na využití strukturálních fondů EU, realizaci projektů v rámci Strategie programu přeshraniční spolupráce Interreg, zpracování a vydávání Grantového kalendáře pro municipální sféru, zpracování a vydávání Bulletinu kulturních a společenských akcí na Jižní Moravě apod.

4. Statistika cestovního ruchu 4.1. Metodika statistického zjišťování Kapacity hromadných ubytovacích zařízení Informace o kapacitě HUZ se do roku 2007 získávaly z ročního statistického šetření v zařízeních sloužících pro účely cestovního ruchu. Základem pro zjištění údajů bylo využití Registru ubytovacích zařízení. Výsledky z šetření se zpětně používají pro aktualizaci registru. Šetření zahrnuje všechna hromadná ubytovací zařízení plošně a vykazují obvykle stav k poslednímu dni kalendářního roku. Do roku 2002 vykazovaly ubytovací zařízení stav k 31. červenci aktuálního roku.

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Také údaje o návštěvnosti vycházejí z pravidelného šetření organizovaného ČSÚ. Ubytovací zařízení byly do roku 2002 do šetření zahrnována na základě náhodného 30-ti % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Respondenti měli povinnost vykazovat každý měsíc výsledky šetření, které byly zveřejňovány kvartálně. Od roku 2003 jsou plošně vykazovány všechny hromadná ubytovací zařízení. V rámci měsíčního šetření jsou sledovány jen vybrané jednotky, zbylá zařízení jsou zahrnuta do čtvrtletního šetření.

Definice základních pojmů Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

22

Počet hostů – host v ubytovacím zařízení je každá osoba, která použila služeb zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání, či řádného studia (pokud doba jeho trvání překročení 1 rok). Počet přenocování – celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období8

4.2. Statistika hromadných ubytovacích zařízení Jednou ze základních statistik ukazující význam cestovního ruchu, je statistika hromadných ubytovacích zařízení, která zahrnuje například počet hostů, počet přenocování, jejich strukturu a další.

Návštěvnost v HUZ V rámci České republiky vykazuje Jihomoravský kraj po Praze druhý největší počet hostů v roce 2007 (statistické údaje ČSÚ a Czech Tourism) a podílí se z 9% na celkové návštěvnosti České republiky. V počtu přenocování však obsadil kraj až 5.místo v České republice, což poukazuje zejména na krátkodobé cesty účastníků cestovního ruchu. Z části je to způsobeno neexistencí významných lázeňských center i horských středisek na území kraje (průměrná doby pobytu v lázních i v zimě v horách je výrazně vyšší než v případě jiných forem pobytu). Vývoj návštěvnosti můžeme vidět na následujících grafech. Počet hostů vykazuje téměř konstantní tempo růstu, výkyv zaznamenáváme pouze u domácích návštěvníků v roce 2002, který je způsoben povodněmi. V České republice byl přírůstek hostů v letech 2000-2007 v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší po Praze. Na rozdíl od ostatních krajů byl zaznamenán nárůst jak u domácích, tak zahraničních návštěvníků s mírnou převahou zahraničních návštěvníků.

8

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

23

Graf 5: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2000-2007

Počet hostů v HUZ v letech 2000-2007 1 400 000 1 200 000 Počet hostů

1 000 000 800 000

nerezidenti

600 000 rezidenti

400 000 200 000 0 2000 2001

2002

2003 2004

2005 2006 2007

Graf 6: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2000-2007 Počet přenocování v HUZ v letech 2000-2007 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000

Počet přenocování nerezidenti rezidenti

1 000 000 500 000

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0

Co se týče vývoje počtu přenocování, vykazuje kraj oproti roku 2000 výrazný pokles přenocování, a to zejména domácích návštěvníků, u zahraničních návštěvníků se počet přenocování téměř nemění. Tento trend však můžeme zaznamenat celorepublikově a můžeme si ho vysvětlit s celosvětovým trendem v cestovním ruchu podnikat více kratších cest během

24

roku. Délka pobytu nerezidentů je mírně vyšší než domácích návštěvníků, ale i tak kraj zaostává za republikovým průměrem.

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Vzhledem k tomu, že se kraj řadí na druhé místo v České republice v počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení, je překvapivý jejich počet, který se mezi kraji řadí až do druhé poloviny. Tento výsledek si lze ale poměrně jednoduše vysvětlit - převažují zařízení s větším počtem lůžek. Vývoj počtu ubytovacích zařízení sleduje trendovou křivku vývoje v České republice. Od roku 2000 došlo k nárůstu ubytovacích zařízení až do roku 2003. Zlom mezi lety 2003 a 2004 můžeme vysvětlit změnou metodiky statistického zjišťování. Oproti předchozím rokům přestal Český statistický úřad evidovat individuální ubytovací zařízení, čímž se výrazně snížil jejich počet. Průměrná cena ubytování se nijak výrazně neodlišuje od celorepublikového průměru, její zvýšení kopíruje trend v České republice a je způsoben především mírou inflace než růstem reálných cen.

Tab. 2: Vývoj počtu ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji 2000 - 2007 Jihomoravský kraj počet

počet

počet

počet míst pro stany a

zařízení

pokojů

lůžek

karavany

průměrná cena

2000

482

13 855

35 072

5 551

283

2001

511

12 935

33 247

4 812

286

2002

522

12 763

32 185

6 152

281

2003

526

12 734

32 168

4 969

294

2004

490

11 910

30 168

4 473

306

2005

496

12 021

30 540

5 042

315

2006

489

11 863

30 319

5 118

335

2007

502

12 294

31 311

4 943

349

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

Struktura a využití kapacity ubytovacích zařízení v kraji Více než polovina lůžek v ubytovacích zařízení v kraji připadá na hotely a pensiony. V roce 2006 byl v Brně založen jediný hotel kategorie ***** (Holiday Inn). Hotelů kategorie **** je 25

14. Klíčová část ubytovacích kapacit je soustředěna do turistické oblasti Brno a okolí, kde je také výrazně vyšší cena ubytování. Obojí je přirozeně způsobeno přítomností Brna. Zatímco v Brně a okolí tvoří výraznou většinu ubytovacích kapacit hotely a pensiony, v jiných turistických oblastech (nejvíce Podyjí) jsou významná také jiná ubytovací zařízení. Hotely a pensiony se na počtu hostů a přenocování podílejí přibližně 70%, což ukazuje na vyšší obsazenost lůžek než ve zbývajících typech ubytovacích zařízení. Zahraniční návštěvníci nocují v hotelích a pensionech výrazně častěji, přibližně v 90% případů. Pro hotely a pensiony je typický nízký průměrný počet přenocování. Ten je naopak v jiných typech zařízení, zejména v chatových osadách a turistických ubytovnách výrazně vyšší, což můžeme považovat za důsledek převažujících organizovaných pobytů a to překvapivě zejména u cizinců. Využití ubytovací kapacity sleduje celorepublikový negativní trend a nijak se nevymyká průměru. Obsazenost lůžek daná počtem hostů připadajících na jedno lůžko je v Jihomoravském kraji nejvyšší po Praze, tedy výrazně nadprůměrná.

26

5. Definice základních vinařských pojmů Vinařská oblast Vinařská oblast je definována jako geograficky vymezené území, na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína a dalších produktů. Jednotlivé vinařské oblasti v daném státě jsou vymezeny příslušnou legislativou (zpravidla vinařským zákonem). Vinařský zákon také většinou stanovuje seznam odrůd vinné révy, které se ve vinařských oblastech dají pěstovat. Vinařské oblasti se dále mohou členit na vinařské podoblasti. Pro každou vinařskou oblast, případně podoblast bývá stanoven seznam vinařských obcí a vinařských tratí, v nichž smějí být zakládány vinice.

Vinařská obec Vinařská obec představuje obec nebo městskou část statutárního města, v jejímž katastru se nachází jedna nebo více viničních tratí. Jedná se o základní jednotku geografického území, na kterém je povoleno pěstování vinné révy. Nadřazenou jednotku tvoří vinařské podoblasti, jejichž území je tvořeno katastry vinařských obcí. Prováděcí vyhláška vinařského zákona obsahuje seznam vinařských podoblastí a příslušných vinařských obcí. V České republice se nachází 378 vinařských obcí, z toho 66 ve vinařské oblasti Čechy a 312 ve vinařské oblasti Morava.

Viniční trať Viniční tratí bývá nazýván pozemek nebo soubor pozemků, na kterých se pěstuje vinná réva. Může zasahovat do katastru více vinařských obcí, ale musí tvořit souvislý celek, který se celý nachází v jedné vinařské podoblasti. Může obsahovat jednu či více vinic. Seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských podoblastech opět najdeme v prováděcí vyhlášce vinařského zákona.

Vinice Vinicemi je označován porost vinné révy upravovaný člověkem a pěstované většinou za účelem výroby vína, popřípadě rozinek, vinných hroznů či hroznové šťávy.9

9

www.wikipedia.org

27

6. Vinařské oblasti v České republice V současné době existují v České republice pouze dvě vinařské oblasti - vinařská oblast Čechy a vinařská oblast Morava (viz Příloha 2), které byly ustanoveny zákonem č.321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou 324/2004 Sb. na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků10. Tyto dvě oblasti se dělí dále na vinařské podoblasti, kterých je celkem šest (v Čechách Mělnická a Litoměřická a na Moravě Mikulovská, Velkopavlovická, Slovácká a Znojemská). Před účinností tohoto zákona platilo uspořádání podle zákona č. 115/1995 Sb., který vymezoval dva vinařské regiony (český a moravský), které se dále dělily na šestnáct vinařských oblastí (pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská v českém vinařském regionu; brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží v moravském vinařském regionu).

Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy se na celkové produkci vína v České republice podílí jenom z mizivé části. Patří k nejsevernějším oblastem evropského vinohradnictví. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy a Berounky na jižních svazích a vinná réva zde dává celkem dobré výnosy s kolísavou jakostí.

Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Morava se rozkládá v Jihomoravském kraji a částečně zasahuje i do kraje Zlínského. Nachází se zde 96% vinic v České republice s produkčním potenciálem 19 200 ha. Svými klimatickými podmínkami je předurčena pro pěstování bílých odrůd, což potvrzuje i fakt, že 67% plochy vinic je osázeno bílými odrůdami. Vinařská oblast Morava se dále dělí na 4 podoblasti :

10




Znojemská




Mikulovská




Velkopavlovická




Slovácko

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství

28

6.1. Stručná charakteristika jednotlivých podoblastí - Morava Velkopavlovická vinařská podoblast Velkopavlovická vinařská podoblast se nachází v centrální části vinařské oblasti Morava. Vinná réva se tady pěstovala již v dobách Velkomoravské říše a celá oblast patří k nejteplejším místům České republiky. Dnes se tu pěstují naše nejlepší červená vína. Viniční tratě se táhnou od hlavního střediska oblasti – města Hustopeče přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do největší vinařské obce České republiky – Velkých Bílovic. Významným historickým vinařským centrem podoblasti jsou Čejkovice s gotickou tvrzí

a

rozsáhlým

sklepením,

které

tu

vybudovali

v

roce

1232

Templáři.

Velkopavlovická vinařská podoblast je typická svým vysokým potencionálem pro vinařskou turistiku, která je celoročním lákadlem návštěvníků oblasti. V poslední době velmi oblíbená forma trávení volného času pro všechny skupiny turistů je cykloturistika, pro kterou má region velmi dobré předpoklady (rovinatý terén, snadná dostupnost z Brna, zapojení obcí do projektů cyklotras).

Mikulovská vinařská podoblast Mikulovská vinařská podoblast je tvořená částí území okresu Břeclav a okresu Brno-venkov. Města Mikulov a Valtice patří k významným vinařským střediskům podoblasti. Ve Valticích je i nejstarší vinařská škola v České republice a ve sklepeních zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice naší nejvyšší soutěže vín Salon vín České republiky. Význačné postavení díky kvalitě vín si tu získaly již ve středověku obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly a Brod nad Dyjí. Chráněná krajinná oblast Pálava spolu s Lednicko-Valtickým areálem láká k výletům do přírody i k zastavení v četných vinárnách a soukromých sklepech.

Znojemská vinařská oblast Znojemská vinařská oblast se rozkládá na částech území okresů Znojmo, Brno-venkov a územím obce Kinetice v okrese Třebíč. Město Znojmo bylo vždy významným vinařským střediskem, což dokládá spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice. Na okraji znojemské podoblasti v katastru obce Podmolí leží vinice Šobes. Je to jedna z nejhezčích moravských vinic.

29

Slovácká vinařská oblast Slovácká vinařská podoblast je vymezena částí území okresů Břeclav, Hodonín a Uherské hradiště a vyznačuje se velmi různorodými přírodními podmínkami. Na jihu se nachází oblast Podluží, kde většina vinařských obcí leží v údolí řeky Moravy. Významnými vinařskými centry jsou Mutěnice s výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský a několik stolních odrůd. Vinařským střediskem je také Strážnice, které udělil horenské právo roku 1417 Petr z Kravař a Petrov, kde se nachází chráněná lokalita zajímavých staveb vinných sklepů zvaná Petrov – Plže (chráněná vesnická rezervace).

Tabulka 3: Srovnání jednotlivých vinařských oblastí podle rozlohy, počtu obcí a počtu tratí Podoblast

Rozloha

Počet obcí

Počet tratí

Slovácká

5000ha

115

406

Mikulovská

4750ha

30

182

Velkopavlovická

5200ha

75

319

Znojemská

3500ha

91

224

Zdroj: www.wineofczechrepublic.cz

7. Historie vinařství na jižní Moravě Počátky pěstování vinné révy na jižní Moravě začínají ve 2. století a jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování vinné révy v Pannónii za císaře Proba (276-382), za jehož vlády se hranice římského impéria posunula až k Pavlovským vrchům. Vojáci X. římské legie zaháněli žízeň vodou, kterou z hygienických důvodů míchali s vínem. Postupem času však dodávky vína z vlasti vázly, a tak se vojáci rozhodli založit na jihozápadních svazích Pálavských kopců první vinice. Takto byly pravděpodobně položeny základy moravského vinařství, i když přímé důkazy o výsadbě vinic v této oblasti pocházejí až z přelomu 8. a 9.století. V období Velkomoravské říše došlo k velkému rozšíření pěstování vinné révy, což dokazují archeologické nálezy i slova kronikáře Václava Hájka z Libočan. Kníže Svatopluk začal ve zdejším kraji zakládat vinice ze sazenic dovezených z Uher a Rakouska a i pozdější vládcové této země vždy dbali o zdejší vinohrady. Také středověké křesťanství mělo velký vliv na rozvoj moravských vinic. Od 12. století zde byly zakládány kláštery a ty zase zakládaly vinice. Vinná révy se zpočátku vysazovala na

30

neúrodných, kamenitých půdách, kterou šlechta ochotně pronajímala jak měšťanům, tak svým poddaným, čímž efektivně vyřešila problém venkovské chudiny. V první čtvrtině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil obchod s vínem k největším příjmům měšťanů a šlechty. Jelikož dobrá vinice mívala větší cenu než pěkný dům, ukládali měšťané z Brna, Znojma či Olomouce své finance právě do vinohradů a získali na Hustopečsku tolik vinic, že se prací na nich zabývalo téměř veškeré místní obyvatelstvo. Roku 1309 byl v dolnorakouském Falkensteinu vydán první vinařský zákon, zvaný horenské právo. Podle tohoto zákonu měly být veškeré spory o vinice rozhodovány výkonným orgánem v Hustopečích, které byly největší vinařskou obcí. Aby se sporům o vinice předcházelo, vydal markrabě Jan Jindřich roku 1355 viniční řád, který obsahoval i regulaci dovozu vína na Moravu. Moravští vinaři byli podporování i za vlády Karla IV., velkého příznivce vína. Ten jejich mladé vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctého vinohradu odváděli „horníci“, což bylo staročeské označení vinařů odvozené od viničních hor, jak se tenkrát vinice nazývaly, desátek pronajimateli a 30 litrů králi. Již tehdy byl ale prodej vína značně omezený a podléhal přísné kontrole. Za renesance přišel v 16. století zlatý věk moravského vinařství a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě 29 801 hektarů vinic, což je třikrát více než v současnosti. Moravské vína se stala známými nejen doma, ale i v zahraničí. Spotřeba vína byla vysoká ve městech i na venkově, odhaduje se více než 56 litrů za osobu a rok. Vyskytuje se také problém s konkurencí. Rakouští vinaři žádají roku 1539 Ferdinanda I. o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska a tuto žádost později opakují, proto jim roku 1575 musel moravský zemský sněm pohrozit zákazem dovozu rakouských vín a jejich transportem přes Moravu. Také největší vinařské město Hustopeče se bránilo konkurenci tím, že roku 1603 vydalo zákaz dovozu vína a ve městě se smělo prodávat jen víno hustopečské. Období válek a vpádů cizích vojsk v následujícím století znamenal pro kraj vylidnění osad, zpustnutí vinic a celkový úpadek kraje. Teprve koncem 17. století začíná obnova venkovských vinic, na kterém se podílelo především venkovské obyvatelstvo a důležitým hospodářským, sociálním i architektonickým prvkem moravské vesnice se staly sklepy, které hrají tolik důležitou roli v cestovním ruchu dnešní doby. Moravské vinařství si ještě muselo projít několika vinařskými pohromami. Krutá zima roku 1866 způsobila úbytek vinic na polovinu a také se začínají objevovat první zabijáci vinné révy – mšička révokaz, plíseň révová a padlí révové, všechny původem z Ameriky. Vinaři se postupně naučili chorobám čelit, trvalo to však celá desetiletí. 31

V následujícím období se začalo pěstování a ošetřování vinic prodražovat a vinice dále mizely. Ve 30.letech minulého století zůstalo na Moravě jen kolem 3800 hektarů vinic. Za dalších třicet let se ale jejich plocha rozšířila na 7 000 hektarů. Vinice prošly rekonstrukcí, přizpůsobovaly se zemědělské velkovýrobě a používání strojů. Koncem 20. století prochází vinohradnictví další velkou, hlavně organizační přeměnou, která však zvýšila kvalitu prodávaných vín. Byl vydán nový zákon o vinohradnictví a vinařství, který dal vinařům právní jistoty a stanovil vinařské tratě, které jsou státem částečně dotovány. Nejkvalitnější vína se dnes pěstují pouze na zaregistrovaných vinařských tratích, v polohách, kde jsou dlouhodobě vhodně podmínky pro získání vysoce kvalitních hroznů, a u kterých je stanoveno, jaké odrůdy je zde možné pěstovat a maximální možné množství sklizených hroznů.

8. Vinařská turistika a její rozvoj na jižní Moravě Vinařská turistika představuje v současné době stále důležitější podnikatelské odvětví. Můžeme ji definovat jako jednu z forem moderní venkovské turistiky, která nabízí spojení gurmánské turistiky s poznáváním kulturních památek, folklórními zvyky a tzv.aktivní dovolenou (cykloturistika). Již po mnoho staletí cestovali za vínem profesionální vinařští obchodníci, v dnešní době podnikají podobné cesty i běžní milovníci vína, kteří pronikají stále hlouběji do jednotlivých vinařských regionů a objevují dosud neznámé oblasti. Rozvoj vinařské turistiky souvisí se zvýšeným zájmem o víno, který můžeme mimo jiné vysvětlit i oblibou zdravého životního stylu. Nezanedbatelným faktorem je také malebnost vinařské krajiny a atmosféra tradičních vinných sklepů. U nás se vinařská turistika teprve začíná rozvíjet, ale v jiných oblastech ve světě není ničím novým. Nejznámějším turistickým cílem je v tomto směru Porýní se svými parníčky, které zastavují v jednotlivých vinařských obcích. Na druhou stranu je zajímavé, že ve francouzském Medocu, v jedné z nejvyhledávanějších vinařských destinací na světě, nebyly ještě v 80. letech 20. století pro zahraniční vinařské turisty takřka žádné vhodné ubytovací kapacity. Na jižní Moravě je 17 308 registrovaných pěstitelů révy vinné. Hospodaří na vinicích o výměře 11 183 ha, což představuje 95% ploch vinic v České republice. 310 vesnic na jižní Moravě nese označení vinařská obec a v každé z nich lze nalézt typickou uličku s desítkami

32

vinných sklepů. Přesto, že odhadem až 40 000 lidí na jižní Moravě se zabývá vinařstvím, jen pro necelých 5% z nich je tato práce zdrojem obživy11. Vinařská turistika na jižní Moravě představuje ve spojení s krásnou krajinou, množstvím památek a folklórních zvyků velkou příležitost pro rozvoj moderních forem venkovské turistiky. V řadě vinařských obcí nabízejí vinaři ochutnávky vín, posezení ve vinných sklepech nebo mezi turisty oblíbené dny otevřených sklepů, kdy se vinaři dohodnou a střídavě zpřístupňují svá podzemní království letním hostům. Vinařské firmy připravují pro své klienty nejen degustace, ale i několikadenní populárně naučné programy o víně a jeho výrobě pro vinařské laiky i odborníky. Vinařství na jižní Moravě je po staletí spjato s prací malých vinařů. Tito však pro rozvoj vinařské turistiky potřebují více znalostí a zkušeností s marketingem a poskytováním služeb pro turisty. Celý region pak vyžaduje společnou vizi a spolupráci občanů, obcí, firem a úřadů ve všech oblastech.

8.1. Organizace zabývající se vinařskou turistikou Národní vinařské centrum Obecně prospěšná společnost Národní vinařské centrum byla založena v roce 2001 v rámci projektu „Rozvoj vinařství na jižní Moravě“. Sídlí v prostorách Valtického zámku, kde také zaštiťuje nejvyšší soutěž vín v ČR, tzv. „Salon vín České republiky“ a provozuje degustační expozici nejlepší stovky vín, která je umístěná v ojedinělých zámeckých sklepech. Všechna zde uložená vína mohou příchozí ochutnat a zároveň se dozvědět zajímavé informace o soutěžních vínech i jejich výrobcích. Přitom si návštěvníci mohou vybrat z několika degustačních programů – buď tzv. „volné degustace“, nebo degustace řízené vyškoleným sommeliérem. Národní vinařské centrum organizuje ve svých reprezentativních prostorech také řadu školení a naučných programů o víně pro veřejnost. Mezi další činnosti centra patří vydávání odborné literatury a obecná propagace moravských a českých vín v úzké spoluprácí s Vinařským fondem České republiky.

Vinařský fond Vinařský fond vznikl v roce 2002 v Brně na základě změny zákona č. 115/1995 Sb. a zákonem o vinohradnictví a vinařství 50/2002 Sb. Iniciátorem jeho vzniku byl tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. Orgány Vinařského fondu jsou Rada, kterou jmenuje ministr 11

www.trojmezi.cz

33

zemědělství, Dozorčí rada, jejíž členy na 5 let volí Poslanecká sněmovna a ředitel, kterého jmenuje Rada. V Radě jsou zástupci vinařů a člen zastupitelstva Jihomoravského kraje. V Dozorčí radě jsou pak především členové Parlamentu. Původním úkolem fondu před vstupem do Evropské unie byla především podpora výsadby a obnovy vinic a podpora propagace prodeje vína. Vinařským zákonem č. 321/2004 Sb. došlo ke změně ve fungování Fondu. Tento již výhradně podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství. Vinařský fond pracuje na obdobné bázi jako organizace v ostatních vinařských zemích Evropy. Zdrojem příjmů fondu je platba za prodané víno, za vinice v Čechách i na Moravě a státní příspěvek ve výši ročně fondem vybraných plateb za víno a vinice. Vinařský fond také iniciuje právní změny v úpravě vinohradnictví a vinařství. V roce 2005 bylo dosaženo posílení postavení Vinařského fondu vůči Ministerstvu zemědělství a snížení administrativních povinností vinařů podle zákona o spotřební dani.

Nadace Partnerství Nadace Partnerství patří k nejvýznamnějším nadacím podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Spolu s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku tvoří součást asociace Environmental Partnership for Sustainable Developement. Posláním organizace je především pomoc nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulace trvale udržitelného rozvoje, mezisektorová spolupráce a účast občanů na věcech veřejných. V rámci vinařské turistiky se Nadace Partnerství podílela na řadě projektů, mimo jiné od roku 2000 realizuje projekt Moravských vinných stezek.

8.2. Moravské vinařské stezky 8.2.1.

Obecné informace o stezkách

Projekt moravských vinařských stezek je postupně realizován ve spolupráci s vinařskými obcemi a řadou dalších partnerů už od roku 1999. Hlavním cílem projektu je dlouhodobá ochrana kulturního dědictví a rozvoj vinařské turistiky na jižní Moravě. Moravské vinařské stezky tvoří komplexní soustavu značených cyklistických tras napříč všemi vinařskými oblastmi jižní Moravy (viz Příloha 3) . Jednotlivé stezky jsou pojmenovány podle vinařské oblasti, přes které vedou a nabízí cyklistům mnoho kratších i delších okruhů 34

s různou náročností. Návštěvníci můžou volit mezi jednodenními výlety vinicemi po Mikulovsku, Velkopavlovicku, Znojemsku nebo Slovácku až po 280 km dlouhou trasu Moravské vinné stezky od Národního parku Podyjí na západě až po svahy Bílých Karpat, která spojuje všechny ostatní. Existuje celkem Vinařské stezky se od běžných cyklostezek liší jednak stylem, kterým jsou vedeny v krajině, tak jejich značením. Trasy nejsou vedeny přímo, klikatí se krajinou tak, aby návštěvníkovi neušel žádný zajímavý místní cíl, který má ve vinařské krajině význam a půvab. Vinařské stezky jsou navrženy právě pro ty, kteří chtějí poznat místní zvyky a obraz krajiny. Trasy jsou vedeny zpravidla po klidných silničkách, velmi často také po polních cestách, které slouží jako obslužné zemědělské komunikace. Povrch cest je zpravidla zpevněný, některé úseky vedou po prašných cestách, ale není jich mnoho. Stezky jsou navrženy tak, aby byly sjízdné i po dešti. Všechny vinařské stezky jsou značeny společným logem, každá má svou barvu, například Velkopavlovická světle modrou, Znojemská tmavě zelenou, Uherskohradišťská fialovou. Logo vinařských stezek v příslušné barvě je umístěno na směrových značkách, na informačních tabulích s mapami v obcích. Trasy jsou značeny žlutými kovovými tabulkami, tak jak je obecně zvykem značit cyklostezky v České republice. V případě souběhu se značenou cyklotrasou je uvedeno její číslo. Informační směrovky upozorňují na zajímavosti a služby v blízkosti trasy. V každé obci na vinařských stezkách najdete i tabuli s celkovou mapou vinařské stezky. Cykloturistických map existuje na trasách přibližně dvě stě šedesát, což velmi usnadňuje orientaci. Informace v terénu jsou někde doplněny tabulemi s popisem místních zajímavostí nebo plánkem obce s vyznačenými službami.

Tabulka 4: Přehled moravských vinařských stezek Stezka

Moravská vinná Brněnská Bzenecká Kyjovská Mikulovská Mutěnická Podlužská Strážnická Uherskohradišská Velkopavlovická Znojemská Zdroj: www.stezky.cz

Délka v km

barva značení

280 90 24 84 82 60 113 101 74 109 163

červená středně modrá stříbrná světle zelená žlutozelená růžová oranžová tmavě modrá fialová bledě modrá tmavě zelená

35

8.2.2.

Historie projektu

Historie Moravských vinařských stezek sahá až do roku 1997, kdy bylo založeno Sdružení vinařských obcí jižní Moravy sdružující jedenáct vinařských obcí. V rámci programu PHARE – rozvoj malého podnikání byl sdružení poskytnut grant k rozvinutí projektu vinařské turistiky. Grant byl přidělen obci Zaječí, která sdružení obcí zastupovala. Projekt vznikl pod názvem “Vinařské obce a stezky jihomoravského příhraničí“. Téma vinařských stezek vycházelo ze zkušeností s vinařskou turistikou v Rakousku, Německu a Francii a z konzultací s odborníky. Součástí projektu byla studie tras spojujících významné vinařské obce. Po vyčerpání finanční podpory z PHARE a dokončení projektu se veškeré aktivity na třičtvrtě roku zastavily. Aktivity se ujala Nadace Partnerství v rámci projektu Greenways. S finanční pomocí z programu obnovy venkova tak byla vydána cykloturistická mapa s doporučenými trasami vinařských stezek.

8.2.3.

Průzkum návštěvnosti a chování cyklistů na vinařské

cyklostezce - Šobes V červenci 2008 byl proveden výzkum návštěvnosti a chování cyklistů na cyklotrase, probíhající jednou z nejznámějších viničních tratí v Moravské vinařské oblasti - Šobesu. Tato cyklotrasa je součástí stezek Greenways. Lokalita byla již ve středověku využívána k pěstování vinné révy a je řazena mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Tato vinice, nacházející se ve Znojemské vinařské podoblasti a současně také v národním parku Podyjí, láká turisty jednak svou polohou s pěknými výhledy na meandrující Dyji, jednak též i ochutnávkovým stánkem firmy Znovín, umožňující návštěvníkům ochutnat vzorky vín jak z této vinice, tak i z ostatních tratí obhospodařovaných touto firmou. Výzkum byl prováděn ve víkendových dnech 19. a 20. 7. 2008 za pěkného slunečného počasí s teplotami 26 – 28 oC. Sledovány byly tyto parametry:


počet turistů v jednotlivých hodinách od 9 do 18-ti hodin, tj. v období, kdy je otevřen ochutnávkový stánek, v členění na pěší a cyklisty




počet cyklistů, ochutnávajících jednotlivé vzorky z nabídky ve stánku v členění na muže a ženy

Cílem tohoto výzkumu bylo stanovit frekvenci návštěvníků v jednotlivých hodinách v průběhu dne a rovněž chování cyklistů jako účastníků silničního provozu, u nichž je nežádoucí požívání alkoholických nápojů před jízdou a během ní. 36

Frekvence a složení návštěvníků v průběhu dne Souhrnné počty návštěvníků za oba dny, v nichž se prováděl výzkum, jsou uvedeny v tabulce. Celkem vinici navštívilo 151 osob, přičemž cykloturisté byli ve výrazné převaze. Je to dáno tím, že lokalita se nachází několik kilometrů od výchozího místa pro pěší túry (parkoviště) u obce Havraníky a též i všeobecnou oblibou cykloturistiky u nás. Tabulka 5: Počty návštěvníků vinice Šobes v jednotlivých hodinách (souhrny za oba dny) hodina

9

10

11

12

13

14

15

16

17

celkem

cyklisté

8

12

15

15

10

16

18

14

7

115

pěší

3

5

6

5

2

4

5

4

2

36

Pokud údaje z této tabulky vyjádříme graficky, lze názorně sledovat, jak v průběhu dne kolísá četnost návštěvníků. V dopoledních hodinách se jejich počet postupně zvyšuje, prvního maxima je dosaženo v poledních hodinách. Jde zřejmě o návštěvníky, kteří zvolili vinici jako cíl svého výletu hned po ránu. Po 13. hodině nastává pokles návštěvníků a druhého maxima, o něco vyššího než prvního, je dosaženo po 15. hodině, kdy na vinici přicházejí a přijíždějí turisté, kteří se na vinici vypravili po obědě.

Graf 7: Počty návštěvníků vinice Šobes v jednotlivých hodinách (souhrn za oba dny)

37

Počet vypitých vzorků cykloturisty Tato část výzkumu byla zaměřena zejména na sledování, kolik vzorků ochutnají jednotliví cykloturisté u ochutnávkového stánku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6 a opět pro větší názornost i v grafu. V kategorii „Bez ochutnávky“ jsou zahrnuty i děti, které se vypravily na výlet společně s rodiči.

Tabulka 6: Počet vzorků zkonzumovaných cykloturisty ve dnech 19. a 20.7.2008 počet vzorků muži ženy

bez ochutnávky

1

2

3 a více

12

16

23

14

21

19

7

3

Výsledky této části výzkumu ukazují, že ochutnávkový stánek není využíván pouze pěšími turisty, u nichž není konzumace alkoholu omezena zákonem, ale pokušení ochutnat výsledky vinařovy práce přímo na vinici podlehne také většina cykloturistů. Cyklistky jsou v tomto směru ukázněnější, většina z nich se spokojí s jedním vzorkem, zatímco většina cyklistů si dopřeje dva vzorky a nezanedbatelné množství dokonce tři a více. Nicméně je třeba říct, že většina cyklistů, konkrétně 78,5 % mužů a 94 % se spokojilo s maximálně 2 ochutnávkami, což odpovídá přibližně jednomu decilitru vypitého nápoje. Graf 8 Počet vzorků zkonzumovaných cykloturisty (za oba dny)

38

Provedený výzkum dokazuje, že vinařské stezky mají mezi cykloturisty svou oblibu, čehož se snaží využít ke svým propagačním účelům i producenti vína. Putování po vinařských stezkách ale není jen o konzumaci vína, ale také o poznávání odrůd révy, pěstitelských postupů a v neposlední řadě o poznávaní krás místní krajiny. Cykloturistika je v poslední době jedním z nejrozšířenějších způsobů aktivního odpočinku a nenáročný profil vinařských stezek je tak ideální pro většinu rekreačních cykloturistů.

9. Nabídka vinařské turistiky Pro potřeby této bakalářské práce jsem rozdělila nabídku vinařské turistiky na dvě oblasti – přirozenou nabídku a uměle vytvořenou.

9.1.1.

Přirozená (tradiční) nabídka

Do přirozené nabídky patří akce typu vinobraní, svatomartinské slavnosti, degustace apod. Jejich existence nesouvisí s rozvojem vinařské turistiky, jejich tradice je v jednotlivých vinařských obcích hluboce zakořeněna a je spojena s vinařským rokem a prací na vinici - např. vinobraní souvisí se sběrem hroznů, kterému předchází zarážání hory, mladé víno lze ochutnat na svatomartinských slavnostech a naopak vyzrálé víno ze sklizně daného roku na degustacích.

Degustace, výstava vín V každé vinařské obci se minimálně jednou ročně pořádá degustace vína, tzv. košt. Nabídka vína je tvořena převážně místními vinaři, ale vína z okolních obcí také nejsou výjimkou. Odborná porota sestavuje nabídku nejlepších vín a vyhlašuje vítěze vinařské soutěže. Návštěvníci můžou zhodnotit celou nabídku nejrůznějších druhů vína vyrobených v daném roce. Proto se degustace konají nejčastěji v období od ledna do března. Pro cestovní ruch a vinařskou turistiku nemají moc velký význam, návštěvníci jsou především místní obyvatelé a vinaři a odborníci z přilehlého okolí.

Zarážání hory Tradice tzv.zarážání hory pochází již z 9.století z oblasti Podluží. Koná se zpravidla v předvečer svátku narození Panny Marie, tedy první sobotu či neděli v září. Slavnost měla v minulosti přibližně následující průběh: hlídač, neboli hotař, nechal ráno v kostele u zpovědi posvětit kytici a poté se i průvodem odebral k vinohradu, kde na dlouhé bidlo nabodl jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal jámu, položil přes ni bidlo a rozdělal oheň, na němž

39

spálil kytici z minulého roku. Na to přišel starosta s hospodářem, vysvětili jámu svěcenou vodou a pomodlili se k patronovi všech svatých – sv.Urbanovi. Následovalo čtení horenského práva. Poté každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě se vztyčilo ozdobené bidlo, což značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit. Současné slavnosti zarážání hory se více či méně odlišují od výše popsaného scénáře. V některých obcích jde o komorní událost pouze za přítomnosti místních obyvatel a vinařů, ve větších obcích se zarážání hory stává komerční záležitostí s vystoupením folklórních souborů a cimbálovou muzikou, není výjimkou vybírání vstupného.

Vinobraní Nedlouho po zarážání hory přichází slavnost vinobraní. Z hlediska vinařské turistiky se jedná o nejvýznamnější a nejrozšířenější vinařskou událost v roce, jak v moravské, tak v české vinařské oblasti. Tradice novodobého vinobraní je spojena až s 20. stoletím, kdy se postupně z prostého ochutnávání burčáku v jednotlivých vinných sklepech stala rozsáhlá společenská událost spojená s konkrétní krajovou historií vinařství. V některých vinařských obcích se z původní podoby moc nedochovalo, ale princip a důvod oslav zůstává pořád stejný. Téměř vždy je doprovázeno kulturním programem. Nejčastěji se můžeme setkat s historickým či krojovaným průvodem, folklórními vystoupeními, jarmarkem, taneční zábavou s cimbálovou nebo dechovou hudbou a samozřejmě ochutnávkou burčáku, ale také vín starších ročníků. Vinobraní je nejčastěji pořádáno v září nebo v říjnu.

Svatomartinské slavnosti Svatomartinské slavnosti se začaly v Čechách a na Moravě slavit až v posledních letech, ale jejich tradice sahá až do dob Josefa II., kdy končila služba vinařům, kteří pracovali u sedláků. Slavnosti jsou spojené s ochutnávkou mladého vína, ale opět mohou být doplněny bohatým kulturním programem a gurmánskými specialitami ke kterým určitě patří pečená husa.

9.1.2.

Uměle vytvořená nabídka

Jedná se o nabídku vytvořenou buď cestovními kancelářemi nebo samotnými vinaři. V mnoha vinařských obcích se vinaři domluvili a vytvořili produkt nejčastěji nazývaný „Dny otevřených sklepů“. Účastníci po zakoupení jednotné vstupenky mohou procházet označenými sklepy a neomezeně degustovat, většinou s odborným výkladem samotného vinaře.

40

Pro milovníky gurmánské turistiky vytvořili cestovní kanceláře bohatou nabídku, od týdenního pobytu spojeného s gastronomickými zážitky po nejčastěji nabízený produkt – večera stráveného ve vinném sklípku s degustací, teplou či studenou kuchyní a hudbou. Tahle nabídka je nejčastější formou incentivní turistiky na jižní Moravě, je ale využívána i jinými než pracovními skupinami a za jiným účelem (např.oslava narozenin, svatba).

Analýza uměle vytvořené nabídky vinařské turistiky Pro analýzu vinařské turistiky jsem vybrala pro lepší srovnání jen jeden produkt - nabídku posezení nebo degustace ve vinném sklepě, která je nejčastějším typem turistického produktu v oblasti vinařské turistiky. Porovnávala jsem nabídku čtyř cestovních kanceláří a čtyř soukromých vinařů. U soukromých vinařů lze předpokládat, že nabídka nebude tak propracovaná jako u cestovních kanceláří, protože vinařská turistika je pouze doplňkovou činností k jejich hlavnímu zdroji obživy, výrobě vína. Jako kritéria jsem stanovila lokalitu, atraktivnost nabídky a cenu. Lokalita Některé vinařské obce na jižní Moravě patří již mezi vyhlášené a oblíbené lokality, jako například Nový Šaldorf ve Znojemské vinařské oblasti, některé těží z blízkosti historických památek (památka UNESCO Lednicko-Valtický areál, vesnická památková rezervace PetrovPlže), kde se dá výborně skloubit návštěva památek, exkurze ve vinařských podnicích a posezení ve vinném sklepě s gastronomickými zážitky. Unikátní je Baťův kanál a nabídka kulinářských plaveb taktéž spojených s návštěvou vinných sklepů. Atraktivnost nabídky Nabídka byla převzata z internetových stránek, do hodnocení byl tedy zahrnut i jejich vzhled a fotografie (lze tedy hodnotit i interiér sklepa). Poté byla hodnocena samotná nabídka bez ohledu na cenu. Pozitivně byla hodnocena například možnost vybrat si až z 8 druhů menu včetně vegetariánského, nabídka regionálních specialit (zabijačkové pochoutky, koláče), možnost zajištění cimbálové hudby nebo jiné zábavy, odběr několika lahví vína dle vlastního výběru nebo obsluha v historických kostýmech nebo v krojích. V nabídce jsme se setkali i se snahou odlišit se od konkurence a vymyslet něco zajímavého (doprava do Prahy a Brna zdarma).

41

Cena Cena se u většiny produktů odvíjela od bohatosti menu (nabídka studené kuchyně, počet vzorků apod.). Cena je přímo úměrná i lokalitě (některé lokality jsou více atraktivní něž jiné) a velikosti vinného sklepa. U cestovních kanceláří je většinou stanoven minimální počet osob (20-30). Tabulka 7: Srovnání nabídek CK (vinařská turistika) Atraktivita Název

Lokalita

nabídky

Cena

Cena zahrnuje:

CK IRRA

Strážnice

*

290

harmonika, občerstvení skanzen, večeře, občerstvení, studená večeře,

CK IRRA

Strážnice

***

650

snídaně, nocleh

***

390

teplá večeře, výběr z různých druhů menu

CK MAXNER Čejč

teplá večeře, výběr z různých druhů menu,

CK MAXNER Čejč

***

660

nocleh

****

878

cimbálová hudba, 2. lahve/os, studená večeře

CK REGIO

Valtice

CK REGIO

exkurze - vinařský podnik, exkurze - výrobce Kyjov

*****

1381

sudů, 2 x večeře, nocleh

**

300

teplá večeře, 1 láh./os., studená večeře

**

500

teplá večeře, 1 láh./os., studená večeře, nocleh

CA DANI Velké TOUR

Bílovice

CA DANI Velké TOUR

Bílovice

U cestovních kanceláří se jedná především o regionální CK působící přímo na jižní Moravě, s výjimkou CK Maxner, která působí v Ostravě. Výhodou oproti soukromým vinařům je možnost propojení nabídky s návštěvou historických památek (skanzen ve Strážnici, zámek ve Valticích), takže by se dalo obecně říci, že nabídka je pestřejší. Od každé CK byly vybrány dva zájezdy, jeden s ubytováním a jeden bez. Cestovní kanceláře Irra a Régio dokázaly obohatit variantu s ubytováním o další exkurze a výlety a tím zvýšily celkovou atraktivitu nabídky.

42

Cena CK se nijak významně neliší od nabídky vinařů, výjimkou je CK Régio, která má však nejatraktivnější nabídku zahrnující například exkurze k výrobci sudů, cimbálovou hudbu a možnost odběru až 2 lahví vína podle vlastního výběru. Cestovní kanceláře se také soustřeďují spíše do atraktivních a oblastí, které mají u návštěvníků největší oblibu.

Tabulka 8: Srovnání nabídek vinařů Atraktivi ta Název

Lokalita - oblast

nabídky

Cena

Novosedly Marcinčák

mikulovská

cimbálová ****

hudba,

exkurze

do

380-610 vinařství, 6 druhů menu

Nosislav Karel Válka

Cena zahrnuje:

možnost výběru ze 4 menu, doprava

Velkopavlovická *****

500

zdarma do Prahy a Brna

Vinařství Tomáše

Polešovice-

Juráka

Slovácká

Vinařství

Nový

Dobrovolný

Znojemská

zabijačkové speciality, cimbálová **

561

hudba

***

260

večeře, studená kuchyně

Šaldorf,

43

Závěr Cílem práce bylo zmapovat možnosti vinařské turistiky na jižní Moravě a její potenciál. Jižní Morava patří mezi oblasti s dlouholetou vinařskou tradicí a ve spojení s místním folklórem vytváří ojedinělou příležitost pro rozvoj cestovního ruchu s touto tematikou. V České republice se jedná o unikátní nabídku, kterou v žádných jiných turistických regionech nenajdeme. To je taky jedna z výhod, ze které může cestovní ruch v tomto regionu těžit. Pozitivním jevem určitě je, že se propagací vinařské turistiky začaly zabývat orgány krajské a místní správy, vznikají mikroregiony, zájmová sdružení a další organizace zabývající se rozvojem cestovního ruchu na jižní Moravě. Vytvářejí se také různé projekty, na základě kterých je vinařská turistika finančně podporována z fondů EU. Za nedostačující však považuji komunikaci a spolupráci mezi subjekty působící v této oblasti. Za nejdůležitější projekt považuji „Moravské vinařské stezky“. Jedná se o dlouhodobý projekt, na kterém se podílela celá řada subjektů a dalo by se říci, že odstartoval novodobý „boom“ vinařské turistiky a přiblížil ji od odborníků i normálním lidem. Zdravý životní styl se dostává do popředí zájmů mnoha lidí a vinařské stezky dokonale zapadají do tohoto modelu – spojují pohyb na čerstvém vzduchu s konzumací vína, které bývá označováno za zdravý prospěšné, samozřejmě v malém množství. Podle výzkumů se jeho spotřeba každoročně zvyšuje, což hovoří ve prospěch vinařské turistiky i v budoucích letech. Mimo vinařské stezky se můžeme v nabídce vinařské turistiky setkat nejčastěji s nabídkou strávení večera ve vinném sklepě spojeného s degustací, gastronomickými specialitami a cimbálovou hudbou. Pro jižní Moravu je typické velké množství drobných vinařů, kteří si s rozvojem vinařské turistiky začali uvědomovat své možnosti a i když jejich hlavním zdrojem obživy je pěstování vína, okrajově nabízí i degustace s možností ubytování. Tomu napomohl i rozvoj internetu. Zatímco dříve si drobní vinaři sháněli klientelu hlavně přes známé a většinou na černo, dnes není nic jednoduššího než si vytvořit internetovou stránku se svou nabídkou. Velké vinařské firmy si mohou dovolit vytvořit speciální oddělení orientované na vinařskou turistiku a vytvářet bohaté programy s odborným výkladem o výrobě vína, exkurzemi do vinařských závodů společně s návštěvou památek a putování po vinařských stezkách. Drobní vinaři se alespoň snaží nabídku zpestřit v rámci svých možností, například různými druhy menu, obsluhou v lidových krojích apod. V budoucnu se dá očekávat zkvalitnění této nabídky a také snaha odlišit se od konkurence, kterou můžeme u některých vinařů pozorovat již dnes.

44

Poznávání gastronomických specialit jižní Moravy zprostředkovávají také cestovní kanceláře a agentury. Na českém trhu ještě neexistuje cestovní kancelář, která by se soustředila na vinařskou turistiku či pouze na gastronomii, tato oblast je většinou pouze okrajovou záležitostí. Specializace pouze na gastronomii nejen v české republice, ale i ve světě, by pomohla vytvořit opravdu kvalitní nabídku, kterou zatím můžeme u cestovních kanceláří postrádat. Srovnávala jsem nabídku CK, které působí přímo v regionu, proto mají tu výhodu, že mohou vycházet ze znalostí místních poměrů, mají lépe zmapovanou nabídku a mohou lépe navazovat kontakty s poskytovateli služeb. Oproti soukromým vinařům můžou nabídku osvěžit různými turistickými atraktivitami, které region nabízí. Přesto se domnívám, že tento potenciál není ještě zcela využit. Hlavní pozitiva pro rozvoj vinařské turistiky spatřuji především v následujících faktech: •

Každoročně se zvyšuje počet návštěvníků regionu

•

Každoročně se zvyšuje spotřeba vína

•

Soukromé vinařství se stále více orientují na vinařskou turistiku

•

Přibývá stále více projektů pro rozvoj vinařské turistiky

•

Spolupráce v oblasti vinařské turistiky probíhá i se sousedními státy – Rakousko, Slovenská republika

Další potenciál vinařské turistiky spatřuji především v : •

Orientace i na zahraniční návštěvníky

•

Vytvoření nových produktů a programů, kteří by prodloužily průměrnou délku pobytu v regionu

•

Sjednocení nabídky

•

Větší spolupráce a komunikace mezi vinaři a CK, společné vytvoření nových produktů

•

Využívání internetu drobnými vinaři, vytvoření vlastních stránek s nabídkou

45

Použité zkratky CR - cestovní ruch ČR - Česká republika SR - Slovenská republika SROP - společný regionální operační program TIC – turistické informační centrum HUZ - hromadné ubytovací zařízení JMK - Jihomoravský kraj SOMJM - Sdružením obcí a měst Jižní Moravy CCRJM - Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

46

Použitá literatura 1. Indrová, J. Cestovní ruch: (základy). Praha: Oeconomica, 2007

Internetové zdroje: 2. http://www.spcr.cz/statistika/cestovni_ruch.htm 3. http://www.mistnikultura.cz/?q=jihomoravsky-kraj-cestovni-ruch 4. http://www.euroskop.cz/333/sekce/weinviertel---jizni-morava---zapadni-slovensko 5. http://www.dotekvina.cz/cz/info-o-vine-/charakteristika-podoblasti 6. http://www.vinohrad.info/index.php?obsah=vinarska_turistika 7. http://www.vinarske.stezky.cz 8. http://www.zemesveta.cz/articles_print.asp?idk=208&ida=555 9. http://www.roztocka-vinoteka.cz/historie-morava.html 10. http://www.vinko.name/historie_vina_na_morave.htm 11. http://www.cot.cz 12. http://www.velkopavlovicko.cz 13. http://www.rrajm.cz/download/df/39_Partnerstvi.pdf 14. http://www.ovine.cz/show.php?id_zajim=2740&id_polozky=6&wiev= 15. www.salonvin.cz 16. www.stezky.cz 17. www.znovin.cz 18. www.wineofczechrepublic.cz 19. www.nzmvaltice.wz.cz 20. www.nulk.cz 21. www.templarske-sklepy.cz 22. www.republikakravihora.cz 23. www.jizni-morava.cz 24. http://www.moraviavitis.cz 25. http://www.vinotours.cz/vin_obl.htm 26. http://www.iriscrr.cz/regiony/jizni_morava.php 27. http://www.ccrjm.cz/o-nas.php 28. http://www.somjm.cz/aktivity.html 29. http://www.rrajm.cz/rozvoj-mest-a-obci.html 30. www.irra.cz 47

31. www.maxner.cz 32. www.j-morava.cz 33. www.danitour.cz 34. www.karelvalka.cz 35. www.marcincak.cz 36. www.vinarstvi-tomase-juraka.cz 37. http://www.vinarstvi-dobrovolny.cz

48

Příloha č.1 : Turistické regiony v České republice

Zdroj: www.tourism.cz

49

Příloha č.2 : Vinařské oblasti České republiky, vinařská oblast Morava

Zdroj: www.moraviavitis.cz 50

Příloha č.3 : Mapa moravských vinařských stezek

Zdroj: www.stezky.cz

51

Příloha 4: Vinice Šobes

Pohled na vinici Šobes a řeku Dyji

Ochutnávkový stánek firmy Znovín na vinici Šobes

52