VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Pecháčková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

Lucie Pecháčková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod

Dopad ekonomické nestability ve vybraných regionech na cestovní ruch

Bakalářská práce Vypracovala: Lucie Pecháčková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Hnát, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopad ekonomické nestability na cestovní ruch“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne ………..…..……

……...……………….. Podpis

Poděkování: Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala panu Ing. Pavlu Hnátovi, Ph.D. za jeho ochotu a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce a za jeho cenné rady a připomínky.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.

2.

3.

Trendy cestovního ruchu ................................................................................................. 3 1.1

Faktory ovlivňující cestovní ruch ................................................................................ 3

1.2

Aktuální trendy cestovního ruchu................................................................................ 5

1.3

Ekonomika cestovního ruchu ...................................................................................... 7

Ekonomické krize na přelomu tisíciletí........................................................................ 11 2.1

Druhy krizí ................................................................................................................. 11

2.2

Světové ekonomické krize na přelomu tisíciletí ........................................................ 12

2.3

Dopady světových ekonomických krizí na cestovní ruch ......................................... 17

Případové studie ............................................................................................................. 19 3.1

Dopady finanční a měnová krize na cestovní ruch v Thajsku ................................... 19

3.2

Dopady politické krize a revoluce v Egyptě na cestovní ruch .................................. 26

3.3

Dopady Světové hospodářská krize na cestovní ruch v Řecku ................................. 34

Závěr ........................................................................................................................................ 44

Zdroje ...................................................................................................................................... 48 Přílohy

Seznam zkratek CR

Cestovní ruch

ECB

Evropská centrální banka

IMF

Mezinárodní měnový fond

ITA

Mezinárodní příjezdy cestovního ruchu

ITR

Příjmy z mezinárodního turismu

MO

Mezinárodní obchod

OECD

Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

PB

Platební bilance

PZI

Přímé zahraniční investice

UNCTAD

Konference o obchodu a rozvoji OSN

UNWTO

Mezinárodní organizace turismu (při OSN)

WTO

Světová obchodní organizace

WTTC

Světová rada cestování a turismu

Úvod Cestovní ruch je důležitým sektorem světového hospodářství a jeho význam trvale roste. Podílí se nejen na přínosech světové ekonomiky (na tvorbě hrubého domácího produktu, na zaměstnanosti, na daňových příjmech, atd.)1, ale podstatně ovlivňuje oblast sociálně-kulturní a politickou. Cestovní ruch je podle statistik WTO největší položkou mezinárodního obchodu s komerčními službami2, kde tvoří čtvrtinový podíl. Reflektuje nejenom ekonomickou výkonnost národních států, ale také jejich demografický vývoj a politickou stabilitu. Díky rostoucí propojenosti a provázanosti jednotlivých národních trhů celkový objem mezinárodního obchodu a tudíž i obchodu se službami poskytovanými v oblasti cestovního ruchu stále stoupá. Právě proto, že cestovní ruch je tak silně provázán s ostatními odvětvími hospodářství, že je ovlivňován řadou podmínek (přírodních, kulturních, historických, atd.) a bezprostředně se dotýká téměř každého jednotlivce naší společnosti, je považován za multidisciplinární obor. V roce 2012 překročil počet světových příjezdů turistů poprvé hranici jedné miliardy a činil tedy 1,035 mld.3 Dle statistik vydávaných UNWTO byl dlouhodobý trend růstu mezinárodních příjezdů v letech 2005 – 2011 více než 3 %4, mezi lety 2011 a 2012 byl však růst kvůli dopadům světové krize snížen na 1,1 %. Růst světového HDP byl v tomto období nižší a činil 2,5 %, rozvoj mezinárodního obchodu naopak byl 7,3 %5. Cestovní ruch zaujímá čtvrtinový podíl na celkovém mezinárodním obchodu s komerčními službami. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj cestovního ruchu ve vybraných regionech v dobách ekonomických nestabilit, tedy období kdy ekonomika prochází zásadními negativními výkyvy. Tyto nestability mohou být způsobeny špatnou fiskální a monetární politikou, zanedbáváním

rizika

v bankovním

sektoru,

nevyrovnaností

platební

bilance

nebo

i politickými změnami a sociálními nespokojeností. Díky provázanosti cestovního ruchu se světovou ekonomikou lze očekávat, že zmíněné ekonomické nestability budou mít významný dopad i na vývoj cestovního ruchu v regionech.

1

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247WTO: International Trade statistics 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. ISBN 978-92-870-3840-1. Dostupné z: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2012_e/its2012_e.pdf 3 UNWTO: International tourism to continue robust growth in 2013. [online]. 28. 1.2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://media.unwto.org/en/press-release/2013-01-28/international-tourism-continue-robust-growth2013 4 UNWTO: Tourism Highlights [online]. 2012 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights12enhr_1.pdf 5 UNCTADstat: Value growth rates of merchandise exports and imports, annual, 1950-2011 [online]. [cit. 201302-10]. Dostupné z: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx 2

1

Cílem bakalářské práce je ověřit provázanost a dopad negativního vývoje ekonomiky na cestovní ruch ve vybraných regionech, a ukázat, že toto odvětví je nedílnou součástí ekonomických systémů a katalyzátorem ekonomických a politických vztahů. Dalším cílem této práce je porovnat dopad ekonomických nestabilit na konkrétní země řešené v rámci případové studie. Pro účely práce byly vybrány 3 země z různých makroregionů procházejících ekonomickou krizí z odlišných důvodů. První zemí uvedenou v této práci je Thajsko (makroregion Asie a Pacifik). V práci budou studovány dopady finanční a měnové krize v Asii v letech 1997 – 1998. Dále se bakalářská práce zabývá dopady politických nepokojů a ekonomické stagnace na cestovní ruch v Egyptě (v letech 2011 – 2012). Poslední uvedenou zemí je Řecko a vývoj jeho cestovního ruchu v období Světové hospodářské krize (2008 – 2010). Bakalářská práce je tvořena dvěma hlavními částmi – teoretická část a případové studie. V první části jsou kromě teorie uvedeny aktuální i dlouhodobé trendy vývoje cestovního ruchu v celosvětovém měřítku. Dále se tato část zabývá krizemi obecně a jejich dopadem na celosvětový cestovní ruch. Druhá část obsahuje 3 případové studie, které se zabývají dopadem krizí na cestovní ruch v Thajsku, Egyptu a Řecku. K hodnocení vývoje cestovního ruchu v období ekonomické nestability jsou použita data statistik mezinárodních organizací. Statistické podklady pro cestovní ruch jsou nejčastěji získávány ze studií a ročenek organizace World Tourism Organization (dále UNWTO). Pro vyhodnocování exportů komerčních služeb je v práci využívána databáze World Trade Organization (dále WTO). Dále byly použity databáze organizací UNCTAD, World Bank a IMD World Competitiveness Online popř. národní statistiky zveřejňované centrálními bankami.

2

1.

Trendy cestovního ruchu

1.1

Faktory ovlivňující cestovní ruch

Faktory, které ovlivňují cestovní ruch, jsou dle J. Indrové6 rozděleny do základních pěti skupin: demografické, ekonomické, politické, technologické a ekologické. Tyto faktory můžou působit jak v domácí, tak v cílové ekonomice. Nejdůležitějším ukazatelem ze skupiny demografických faktorů je růst počtu obyvatel, který lze promítnout i do teritoriální struktury CR. Např. Evropa byla vždy nejvyhledávanější destinací CR, její populace však stárne. Naopak státy JV Asie zažívají nejen populační, ale i ekonomický růst. Dle perspektiv UNWTO budou mezinárodní příjezdy do regionu Evropa růst lineárně, zatímco v Asii a Pacifiku půjde o růst exponenciální. Dle těchto předpokladů se v roce 2030 hodnoty poměru na světovém CR obou makroregionů téměř vyrovnají7 (viz obrázek 1). Dalšími důležitými demografickými faktory jsou sociální struktura, struktura hodnot, náboženství, ale i míra urbanizace. Obrázek 1: Předpokládaný vývoj mezinárodních příjezdů dle regionů do roku 2030 (v mld. osob)

Zdroj: UNWTO: Tourism Highlights [online]. 2012 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights12enhr_1.pdf

6

INDROVÁ, Jarmila. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2007, 91 s. ISBN 978-802-4512-877 7 UNWTO: Tourism Highlights [online]. 2012 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights12enhr_1.pdf

3

Další důležitou skupinou faktorů ovlivňujících CR jsou ekonomické aspekty. Mezi ty se řadí např. úroveň vyspělosti ekonomiky (nejčastěji měřené HDP/obyv.). Rozvojové země se proto stávají téměř výhradními zeměmi přijímacími CR. Naopak země vyspělé jsou jak zeměmi zdrojovými, tak i přijímacími. Do této skupiny ekonomických faktorů dále patří výše disponibilního důchodu, která bezprostředně ovlivňuje účast obyvatel na cestovním ruchu (jeho geografické rozložení, dobu pobytu a úroveň ubytování), a vyspělost infrastruktury (země cílové), která má vliv např. na kvalitu ubytovacích služeb, dopravní dostupnost, atd. Cestovní ruch je také samozřejmě spojen s rozvojem a růstem mezinárodního obchodu, světové ekonomiky a s globalizací. Právě globalizace, která zmenšuje rozdíly mezi jednotlivými kulturami a „zkracuje“ vzdálenosti, napomáhá rozvoji cestovního ruchu. Na druhou stranu může být i jeho brzdou, a to hlavně v případě kdy dochází ke smývání kulturních odlišností a ztráty národní identity. Vliv na cestovní ruch má samozřejmě celková ekonomická stabilita země, která může být vyjádřena např. stabilitou měnového kurzu, nízkou mírou inflace, malou nezaměstnaností atd. Velké ekonomické změny můžou však také vést k rozvoji cestovního ruchu např. rapidní devalvace měny cílové ekonomiky a tudíž zlevnění exportů služeb může být důvodem k nárůstu mezinárodních příjezdů. I cestovní ruch a jeho rozvoj má vliv na ekonomiky cílových destinací. Nejenom, že se podílí na tvorbě HDP zemí, ale je také příjmem do státního rozpočtu. Napomáhá rozvoji infrastruktury a snižování příjmových rozdílů mezi jednotlivými částmi zemí. Tvoří pracovní místa a snižuje celkovou nezaměstnanost. V neposlední řadě může podporovat malé a střední podnikání a v celkovém důsledku snižovat chudobu. Z uvedeného vyplývá, že se cestovní ruch může stát nástrojem rozvoje ekonomiky pomáhající udržet stabilitu země, ale také se může stát příčinou recese při jeho výrazném poklesu, v případě že je ekonomika státu příliš závislá na příjmech z cestovního ruchu. Mezi politické faktory se řadí převážně stabilita dané země, která zajišťuje především bezpečnost návštěvníků a legislativní podmínky, které mohou být jak podporou (odbourání hraničních kontrol, společná měna atd.), tak i brzdou cestovního ruchu (např. vízová povinnost). Do této skupiny lze zařadit i sociální stabilita, spokojenost a bezpečí. Může se jednat i o různé ideologické nebo náboženské faktory, které můžou podporovat anebo zabraňovat cestovnímu ruchu. Technologické faktory zahrnují míru pokroku a inovace v celém hospodářství cílové destinace. Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytně nutná rozvinutá dopravní infrastruktura, informační a komunikační systémy, ale i vybavenost destinace moderními technologiemi. 4

V poslední době se velkému zájmu také těší ekologické faktory. Ochrana životního prostředí se velmi často stává brzdou růstu CR v určitých destinacích, jiné destinace se stávají naopak oblíbené pro svojí panenskou přírodu. Proto je velmi důležité najít rovnováhu mezi růstem cestovního ruchu a ochranou životního prostředí. Z výše uvedeného vyplývá, že struktura cestovního ruchu závisí na mnoha faktorech, které mnohdy působí společně. V této práci je sledována závislost cestovního ruchu na ekonomických popř. dalších faktorech. Ovlivnitelnost cestovního ruchu zásadními ekonomickými výkyvy a jejich kvantifikace je uvedena v praktické části bakalářské práce. 1.2

Aktuální trendy cestovního ruchu

Pro hodnocení základních trendů ve vývoji cestovního ruchu byla vybrána data vykazovaná Mezinárodní organizací turismu při UN. Tato organizace v rámci svých statistik rozděluje svět do základních pěti makroregionů – Evropa, Asie a Pacifik, Amerika, Afrika, Střední Východ. Základními sledovanými veličinami v oblasti cestovního ruchu jsou mezinárodní příjezdy a příjmy z mezinárodního cestovního ruchu. Níže jsou v tabulkách uvedená jak aktuální data, tak i dlouhodobé trendy přibližně od roku 1980. První uvedenou veličinou jsou mezinárodní příjezdy, které v loňském roce zaznamenaly rekord - poprvé v historii přesáhly hranici jedné miliardy a vyšplhaly se až na 1,035 mld. Světový růst CR dosáhl tedy 3,8 %. Nejrychleji rostoucím regionem podle příjezdového cestovního ruchu v tomto období je makroregion Asie a Pacifik, který dosáhl až 6,8 %. Druhým nejrychleji rostoucím makroregionem je Afrika, která vykazuje téměř stejné hodnoty – 6,3 %. Další v pořadí následuje Amerika s růstem 3,7 %, nejpomaleji rostoucím makroregionem mezi lety 2011/2012 byla Evropa, jejíž mezinárodní příjezdy vzrostly o pouhých 3,3 % v daném období. Nicméně Evropa má stále více než 50% podíl na světových příjezdech, její další vývoj dle předpovědí UNWTO je však ve znamení pomalého růstu, naopak region Asie a Pacifik zaznamená nejvyšší tempo růstu ze všech regionů.

5

Tabulka 1: Mezinárodní příjezdy dle regionů v roce 2012* Absolutní počet (v mld.)

Podíl regionů na celkovém CR

Rychlost růstu 2011/2012

Svět

1,035

100 %

3,8 %

Evropa

534,8

51,7 %

3,3 %

Asie a Pacifik

232,9

22,5 %

6,8 %

Amerika

162,1

15,7 %

3,7 %

Afrika

52,3

5,1 %

6,3 %

Střední Východ

52,6

5,1 %

- 4,9 %

Zdroj: vlastní zpracování dle UNWTO: World Tourism Barometer [online]. January 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_barom13_01_jan_excerpt.pdf * - odhadované hodnoty

Pro celkový přehled jsou v tabulce 2 uvedeny meziroční změny mezinárodních příjezdů v dlouhodobé perspektivě, ze které vyplývá značné zpomalení růstu celkového CR ve 21. tisíciletí. Nejvíce toto zpomalení postihlo pravděpodobně Střední východ, který je v posledních letech typickým příkladem regionu trpící politickou nestabilitou a někde i absencí mírových podmínek. Poměrně velké zpomalení zasáhlo i Asii a Pacifik, jejíž státy v 90. letech vykazovaly nadprůměrný růst. Ten byl v některých státech (Thajsko, Singapur, Filipíny,…) zastaven měnovou a bankovní krizí, jiné státy (např. Japonsko) naopak dosáhly na konci 90. let vrcholu, který byl následován poklesem ekonomické výkonnosti. Tabulka 2: Dlouhodobé trendy růstu příjezdového cestovního ruchu (v %) 1980 - 1990

1990 - 1995

1995 - 2000

2000 - 2005

2005 - 2011

Svět

4,7

4,2

4,9

3,3

3,5

Evropa

4,1

3,5

4,7

2,2

2,3

Asie a Pacifik

9,3

8,0

6,0

7,1

5,9

Amerika

4,1

3,3

3,3

0,8

2,7

Afrika

7,8

6,1

6,7

5,7

6,3

Střední východ

3,1

7,3

12,0

10,0

7,3

Zdroj: vlastní zpracování dle UNWTO: Tourism Market Trends [online]. 2006 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/historical/ITA_1950_2005.pdf

Druhou výše uvedenou veličinou jsou příjmy z mezinárodního cestovního ruchu, které vykazují podobné tendence jako mezinárodní příjezdy. Ze 119 zemí, které poskytují svá statistická data organizaci UNWTO, zaznamenalo 99 zemí růst příjmů z cestovního ruchu za 6

rok 2012. Nejvyšší přírůstek za rok 2012 připsalo Japonsko, a to ve výši 37 %, a Indie a Jihoafrická republika (oba 22 %)8. Z tabulky 3 je zřejmá vedoucí pozice Evropy v porovnání příjmů z cestovního ruchu s ostatními regiony. V oblasti příjmů však nemá Evropa svým podílem na celkových světových příjmech tak veliký náskok před makroregionem Asie a Pacifik jako v případě mezinárodních příjezdů. Zajímavé je také to, že i když Afrika a Střední východ mají stejný podíl na mezinárodních příjezdech, Střední východ kumuluje větší zisk než černý kontinent. Vývoj tohoto regionu se však těžko předpovídá, a to hlavně kvůli různorodosti tamních zemí a politické nestabilitě. Některé z nich se snaží zotavit z předešlých konfliktů a pracují na zvýšení atraktivity země pro rozvoj turismu, jiné jdou naprosto opačným směrem a řeší zajištění základních potřeb domácí populace. I přes velikou volatilitu většiny statistických údajů UNWTO předpokládá pozitivní vývoj9. Tabulka 3: Příjmy z turismu dle regionů v roce 2011 Příjmy (mld. EUR)

Podíl (v %)

Meziroční růst 2010/2011 (v %)

Svět

740

100

3,9

Evropa

332,9

45

5,2

Asie a Pacifik

207,9

28,1

4,4

Amerika

143

19,3

5,7

Afrika

23,4

3,2

2,2

Střední východ

33

4,5

-14,4

Zdroj: vlastní zpracování dle UNWTO: Tourism Highlights [online]. 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights12enhr_1.pdf

1.3

Ekonomika cestovního ruchu

V následující podkapitole je uveden význam cestovního ruchu pro národní ekonomiky, který lze charakterizovat ve dvou základních rovinách: - podílí se na tvorbě HDP; - mezinárodní obchod službami cestovního ruchu se promítá v běžném účtu platební bilance.

8

UNWTO: World Tourism Barometer [online]. January 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_barom13_01_jan_excerpt.pdf 9 UNWTO: World Tourism Barometer [online]. January 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_barom13_01_jan_excerpt.pdf

7

První výše uvedenou rovinou je podíl výkonů cestovního ruchu na HDP, který je základním makroekonomickým ukazatelem používaným při hodnocení ekonomiky. Pokles nebo růst cestovního ruchu v zemi může mít za důsledek výkyv HDP. V zemích, kde cestovní ruch tvoří více než 15 % HDP, může mít úbytek klientů a pokles příjmů cestovního ruchu, značný dopad na celkový výkon ekonomiky. Provázanost světové ekonomiky a cestovního ruchu je zřejmá z grafu 1, který zobrazuje vývoj dvou výše uvedených hodnot. V grafu je znázorněn dlouhodobý trend meziročního růstu HDP a mezinárodních příjezdů v celosvětovém měřítku. Křivka změny růstu cestovního ruchu má mnohem větší volatilitu než křivka světového HDP. Proto platí, že stoupá-li křivka HDP, stoupá i křivka CR s tím rozdílem, že výkyvy turismu jsou nadproporcionální. Cestovní ruch je tedy mnohem více citlivý na jakékoliv změny ve světové ekonomice než HDP. Graf 1: Vývoj světového HDP a cestovního ruchu v letech 1985 - 2011 (v %)

Zdroj: Vlastní zpracování dle UNWTO a UNCTADstat.org Pozn.: Cestovní ruch – meziroční změna příjezdového cestovního ruchu

Druhou rovinou, ve které se promítá cestovní ruch do národní ekonomiky, je běžný účet platební bilance – konkrétně bilance služeb. Zde lze najít export a import všech druhů služeb. Export služeb turismu (tedy aktivní turismus)10 se v rámci běžného účtu PB stává položkou kreditní. Také bývá nazýván jako export neviditelný11 a to z toho důvodu, že si turisté pro exportované služby přijedou do dané země, dováží devizy a domácímu státu odpadá riziko 10

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-2473750-8. 11 Sborník z konference: Regionální rozvoj a cestovní ruch. BAKOS, Tomáš: Východiska hodnocení ekonomického dopadu cestovního ruchu [online]. 2011[cit. 2013-03-11]. ISBN 978-80-87035-44-3. Dostupné z: https://most.vspj.cz/files/33/sbornik-regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch.pdf#page=16

8

spojené s reálným exportem služby do zahraničí. Naopak import služeb turismu (tedy turismus pasivní) je debetní položkou. Obecně lze vývoj služeb charakterizovat rapidní nárůst celkového objemu od počátku 20. století (viz. graf 2), který byl zapříčiněn převážně růstem celosvětové ekonomické úrovně, liberalizací obchodu službami, růstem obchodu se zbožím, rozvojem technologií atd. Jediný pokles byl zaznamenán v roce 2009, a to z důvodu Světové hospodářské krize. Tento propad nebyl zaznamenán pouze u mezinárodního obchodu službami, ale také zbožím a kapitálem. Graf 2: Celosvětové exporty služeb (v mld. USD) 4 500,00 4 000,00 3 500,00 3 000,00 2 500,00 2 000,00 1 500,00 1 000,00 500,00 0,00

Zdroj: Vlastní zpracování dle WTO: International Trade and Market Access Data [online]. 2012 [cit. 2013-0309] dostupné z URL: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dashboards/MAPS&file=Ma p.wcdf&bookmarkState=%7b%22impl%22:%22client%22,%22params%22:%7b%22langParam%22:%22en%2 2%7d%7d

Různé mezinárodní organizace mají odlišný způsob členění služeb. V této práci je použito členění podle WTO, která pro obchodovatelné služby používá pojem „komerční služby“. Ty jsou dále členěny na tři základní skupiny: cestovní ruch, dopravní služby a ostatní služby (např.: finanční, pojišťovací, stavební, komunikační atd.) O tom, jak se vyvíjel podíl těchto 3 kategorií na celkové hodnotě služeb v období 1980-2010 vypovídá graf 3. Cestovní ruch dosahoval největších hodnot v období 1986-2002, kdy tvořil více než 30 % hodnoty komerčních služeb. Na tomto růstu měla podíl i změna politické situace v Evropě a rostoucí spolupráce států východní Evropy se západními zeměmi. V roce 1999 dosáhl svého vrcholu, tedy 32% podílu, na komerčních službách, od tohoto roku je však tendence klesající až na stávající hodnotu 25 %, a to díky nárůstu kategorie služeb ostatních (viz. Tabulka 4: Meziroční nárůst služeb ze skupiny "ostatní" (rok 2011). Ve stejném období pokles zaznamenává i kategorie doprava, jejíž hodnota se v současné době pohybuje na 9

hranici 20 %. Naopak trvalý růst ve sledovaném období se projevuje v kategorii ostatní služby, jejíž hodnota v roce 2010 se zastavila na 55 % hodnoty komerčních služeb celkem. Největší nárůst ostatních služeb zaznamenaly regiony Jižní a Střední Ameriky (16 %), Asie (14 %) a Afriky (10 %)12. Právě v těchto regionech ve 21. století vyrostla finanční a technologická centra, která přispěla k růstu skupiny ostatních služeb. Graf 3: Struktura světového obchodu komerčními službami (v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Cestovní ruch

Doprava

Ostatní komerční služby

Zdroj: Vlastní zpracování dle UNCTADstat.org [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z URL: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx

Tabulka 4: Meziroční nárůst služeb ze skupiny "ostatní" (rok 2011) Meziroční nárůst

Podíl na komerčních s.

Osobní, kulturní a rekreační služby

16 %

1,3 %

Počítače a informační služby

15 %

6%

Licenční poplatky

13 %

6,4 %

Finanční služby

12 %

7,4 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle WTO: International Trade Statistics. [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z URL: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2012_e/its12_toc_e.htm

12

WTO: International Trade Statistics 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2012_e/its12_toc_e.htm

10

2.

Ekonomické krize na přelomu tisíciletí

Při popisu vývoje jakýchkoliv přírodních procesů vyvíjejících se v čase není téměř nikdy výsledkem lineární nebo konstantní funkce. Velmi často se objevují různá klesání a stoupání, sedla a vrcholy, body zvratu atd., které se stále opakují s různou frekvencí, často však ve stejném pořadí. Obdobně tedy i ekonomický vývoj člověka, firem, národů i vývoj celosvětový stále zaznamenává plno růstů a pádů. Krize lze chápat jako součást ekonomického cyklu, který se typicky rozděluje do 4 fází: expanze, vrchol, krize a sedlo. V období krize klesá skutečný produkt pod produkt potencionální, poptávka i nabídka klesá k sedlu, kde dosahuje minima, obrací se a začíná opět růst. Ekonomický cyklus lze pozorovat nejen v rámci jednotlivých ekonomik, ale díky mezinárodnímu obchodu a globalizaci lze pozorovat i cyklické kolísání ekonomiky v jednotlivých regionech i ve světové ekonomice jako celku13. Krize ekonomiky mohou mít různou podobu, příčiny, hloubku, délku trvání atd., proto je velmi těžké je jednotně popsat. Pokud je fáze krize nadproporcionálně dlouhá a závažná dochází zpravidla nejdříve ke krizi finanční a potom hospodářské. Propuknutí krize může být způsobeno mnoha příčinami: burzovní krachy, cenové bubliny, dlouhodobé zadlužení země, špatné fungování finančního sektoru, zanedbávání rizika nebo i monetární politika centrálních bank. Toto všechno jsou příčiny ekonomické. Krize však můžou být způsobeny i díky politické nestabilitě, válečním konfliktům či přírodním katastrofám. Krize jsou v podstatě negativním důsledkem liberalizace mezinárodního obchodu, rostoucí vzájemné závislosti národních států a globalizace. Velkou roli zde hrají globální nerovnováhy, prohlubování ekonomických rozdílů mezi státy a regiony a v neposlední řadě také morální aspekt. 2.1

Druhy krizí

V bakalářské práci jsou používány výrazy bankovní, dluhová a finanční krize, a proto je tedy důležité tyto pojmy přesně definovat, neboť mnohdy jsou nejednotně používány a vzájemně zaměňovány.

13

ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 1. vyd. Zlín: CEED, 1998. ISBN 80-902552-0-5

11

Teorie finančních krizí je mladou disciplínou, která se nejvíce rozvíjí v posledních dvaceti pěti letech. Dle Pavla Dvořáka14 vznikají příčiny ekonomických problémů nejčastěji ve finančním systému. Pod pojmem „finanční krize“ jsou zahrnovány následující specifické případy poruch finančního systému: bankovní, měnová a dluhová krize. Bankovní krize znamená skutečný nebo potencionální run na banky vyvolaný obavou z neschopnosti bank splácet své závazky.15 Tyto krize jsou spojeny s nedostatečnou likviditou nebo insolvencí komerčních bank. Typickým příkladem bankovní krize může být USA v 80. letech minulého století. Měnová krize je situace, kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny15. V systému fixního kurzu většinou spekulativní útoky na měnu způsobí její následnou depreciaci nebo donutí centrální banku k intervenci. Příkladem významné měnové krize může být situace v Evropě v letech 1990 – 1993. Dluhové krize se rozdělují na základní 2 skupiny. První je externí (vnější) dluhová krize, která označuje neschopnost země splácet zahraniční dluh ať už veřejný nebo soukromý. Naopak interní (vnitřní) dluhová krize se projevuje chronickou vnitřní předlužeností ekonomik, platební neschopností podniků a celkovým nárůstem objemů16. Tento typ krize bývá často spouštěn nedisciplinovaností vlád, které způsobují anebo prohlubují fiskální nerovnováhy. Vládní finanční injekce mohou strukturální problémy v ekonomice zakrývat a vést k jeho chornicitě16. Příkladem dluhové krize je nedávná Světová hospodářská krize v letech 2008 – 2010. Finanční krize se projevuje rozpady finančních trhů a má silné nepříznivé vlivy na reálnou ekonomiku. Většinou vzniká společným působením výše uvedených typů krizí, které se málokdy objevují v „čisté“ podobě15. Právě kvůli jejich prolínání byl vytvořen komplexnější pojem – strukturální finanční krize. IMF je definuje jako zásadní zlomy nebo přerušení fungování finančních trhů, které mají velmi nepříznivý vliv na fungování ekonomiky. 2.2

Světové ekonomické krize na přelomu tisíciletí

Pro ověření provázanosti cestovního ruchu a ekonomické stability světové ekonomiky jsou v následující kapitole uvedeny různé druhy významných světových krizí, které proběhly na 14

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008, xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. 15 HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN 80-864-1982-7. 16 DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008, xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1.

12

přelomu 20. a 21. století a měly významný vliv na cestovní ruch (viz. Tabulka 5). Cílem je, na základě vybraných ukazatelů, tyto krize popsat a charakterizovat jejich vliv na cestovní ruch.

Tabulka 5: Přehled vybraných světových krizí na přelomu 20. a 21. století 1990 – 1993 Válka v Perském zálivu + měnové krize v Evropě 1998 Asijská finanční krize + dluhová krize v Rusku 2001 – 2002 Splasknutí dot.com bubliny, teroristický útok na USA, rozšíření SARS, 2008 - 2010 Světová krize Zdroj: KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 319 s. ISBN 80-717-9455-4

Na začátku 90. let se světová ekonomika dostala do recese, která byla jednak způsobená válkou v Perském zálivu, ale také měnovou krizí, která postihla téměř celou Evropu. Složitá ekonomická situace byla ještě umocněna politickými změnami v Evropě. Vliv krize na světové HDP a její dopad na světový cestovní ruch je uveden v grafu 4, ve kterém jsou uvedeny následující veličiny: změna mezinárodního obchodu službami, meziroční změna mezinárodních příjezdů a meziroční změna HDP (vše uvedeno v procentech). Z níže znázorněného vyplývá, že mezi lety 1988 a 1991 zaznamenalo světové HDP pokles z 2,7 % na -0,6 %. Mezinárodní obchod službami cestovního ruchu v tomto období vykazoval značnou fluktuaci. Ještě v roce 1990 zaznamenával tento ukazatel hodnoty kolem 19 %, což bylo způsobeno politickými směnami v Evropě, v roce 1991 již však vykazoval pouhých 5 %. Tento pokles meziročního růstu CR lze označit jako důsledek počínající krize. V roce 1992 růst HDP mírně stoupl (ze záporných hodnot na 0,4 %) a mezinárodní obchod službami turismu vyskočil nad desetiprocentní hranici. To bylo v roce 1993 následováno mírným poklesem HDP a výrazným pádem křivky cestovního ruchu. Naopak křivka mezinárodních příjezdů vykazovala v letech 1988 – 1990 téměř identické hodnoty, v roce 1991 zaznamenala pád ze 7,2 % na pouhých 0,2 %. V letech 1992 – 1994 vykazovala podobně fluktuační vývoj jako křivka turismu.

13

Graf 4: Vývoj MO službami v turismu, mezinárodních příjezdů a světového HDP v letech 1988 - 1994 (v %) 25 20 15 10 5 0 -5

1988

1989

1990

Služby cestovního ruchu

1991

1992

Mezinárodní příjezdy

1993

1994

Světové HDP

Zdroj: Vlastní zpracování z UNCTADstat.org. [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z URL: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx

Další výše uvedenou krizí, která ovlivnila světovou ekonomiku, byla finanční a měnová krize v JV Asii. Projevila již v roce 1997, a to bankrotem významné Korejské firmy Hanbo Steel, což způsobilo postupné zpomalování exportu a růstu HDP v Thajsku a dalších zemí uskupení ASEAN. Malé ale dynamicky rostoucí ekonomiky z regionu JV Asie začaly stagnovat, což nakonec vyústilo v měnovou krizi. Krize byla umocněna úzkou spoluprácí jednotlivých států v rámci regionu. Současně bylo v roce 1998 vyhlášeno ruskou vládou moratorium na splácení národního dluhu a došlo k rapidní depreciaci ruské národní měny meziročně téměř o 155 %17. Je zajímavé, že tato krize téměř nezasáhla mezinárodní obchod službami cestovního ruchu. Státy JV Asie v té době nezaujímaly významné postavení ve světovém cestovním ruchu, a proto byl pravděpodobně touto krizí ovlivněn jen vývoj HDP. Mezinárodní příjezdy sice zaznamenaly mírný meziroční pokles ze 4,1 % na 3 % v roce 1998, který byl ale následován růstem. Tyto hodnoty vykazují, že světový cestovní ruch nebyl krizí v JV Asii příliš ovlivněn.

17

The World Bank: Exchange Rates. [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/PA.NUS.FCRF

14

Graf 5: Vývoj MO službami v turismu, mezinárodních příjezdů a světového HDP v letech 1997 – 2000 (v %) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1997 1998 1999 Služby cestovního ruchu Mezinárodní příjezdy

2000 Světové HDP

Zdroj: Vlastní zpracování z UNCTADstat.org dostupné z URL: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx

Rozdílný dopad na cestovní ruch mělo narušení světové ekonomiky na přelomu tisíciletí, které bylo způsobeno několika faktory. Primárně byl její pokles způsoben splasknutím dot.com bubliny, dále byla ovlivněna teroristickým útokem v USA 11. 9. 2001 a také rozšířením nemoci SARS. Uvedené skutečnosti měly za následek nedůvěru v určité trhy a odvětví, ale i nedůvěrou ve schopnost národních států zajistit bezpečnost. Následkem útoku bylo samozřejmě i ochladnutí politických vztahů mezi východem a západem, což mělo dopad i na mezinárodní obchod. Svět se v této době také stal svědkem historicky prvního státního bankrotu – Argentina. Celá situace byla ještě umocněna rozšiřováním nákazy SARS a začátkem války v Iráku v březnu 2002. V grafu 6 lze sledovat prudký pokles, jak MO službami turismu (na -1,9 %), tak i mezinárodních příjezdů (na 0 %). V roce 2002 naopak obě položky zaznamenaly růst – turismus se dostal dokonce i na vyšší úroveň než byl v roce 2000 a v roce 2003 vyrostl až na 10 %. Mezinárodní příjezdy v roce 2002 sice zaznamenaly růst, ale hned v roce 2003 se dostaly do záporných hodnot. Světový HDP mezi lety 2000 a 2001 vykázal mírný propad, dále pak byly jeho hodnoty pomalu rostoucí. Dle UNWTO byly v tomto období změněny preference účastníků cestovního ruchu – významně klesla poptávka po letecké přepravě a vyhledávány byly spíše destinace blíže domovu účastníků. Služby cestovního ruchu byly proto obchodovány, i když mezinárodní příjezdy klesly.

15

Graf 6: Vývoj MO službami v turismu, mezinárodních příjezdů a světového HDP v letech 2000 – 2003 (v %) 12 10 8 6 4 2 0 -2

2000

2001

2002

2003

-4 Služby cestovního ruchu


Světové HDP

Zdroj: Vlastní zpracování z UNCTADstat.org dostupné z URL: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx

Poslední krizí, která byla uvedena v tabulce 5, je Světová hospodářská krize. Tato krize započala již v roce 2007 americkou hypoteční krizi, která kvůli podceňování rizika vedla ke krachu velkých bank. Krize bankovní se díky jevu credit crunch18přesunula na reálné ekonomiky a zasáhla do celého hospodářství. Díky globalizaci a propojenosti trhů se velmi rychle rozšířila do celého světa. Z grafu 7, který popisuje vývoj vybraných faktorů v období krize, vyplývá, že krize opravdu zasáhla světovou ekonomiku a světový cestovní ruch. Vývoj mezinárodního obchodu službami turismu, mezinárodní příjezdy i světové HDP mají stejný vývoj. Hodnoty všech veličin v roce 2009 poklesly a v roce 2010 opět stouply v přibližně stejném poměru. Tento vývoj potvrzuje komplexnost hospodářské krize a její dopad na cestovní ruch. Krize měla zásadní dopad na typické evropské příjezdové destinace - Portugalsko, Itálii, Řecko a Španělsko. Tyto státy jsou někdy díky svému podobnému vývoji v tomto období nazývány negativním označením PI(I)GS19.

18

BRUNNERMEIER, Markus K.: DECIPHERING THE LIQUIDITY AND CREDIT CRUNCH 2007-08. NATIONAL BUREAU OF ECONOMIC RESEARCH [online]. 3.8.2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.immagic.com/eLibrary/ARCHIVES/GENERAL/NBER_US/N081222B.pdf 19 HOLANOVÁ, Tereza. Euro ohrožují prasata: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. IDNES.cz [online].16.2.2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/euro-ohrozuji-prasata-portugalskoitalie-recko-a-spanelsko-pqr-/eko-zahranicni.aspx?c=A100215_163527_eko-zahranicni_hol

16

Graf 7: Vývoj MO službami v turismu, mezinárodních příjezdů a světového HDP v letech 2007 – 2011 (v %) 20 15 10 5 0 -5

2007

2008

2009

2010

2011

-10 -15 Služby cestovního ruchu


Světové HDP

Zdroj: Vlastní zpracování dle UNCTADstat.org dostupné z URL: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx

2.3

Dopady světových ekonomických krizí na cestovní ruch

Jak bylo výše uvedeno, krize můžou mít různé dopady na mezinárodní cestovní ruch. Závisí především na tom, jaké průvodní jevy krize s sebou přináší. V případě, že krize je krizí čistě ekonomickou (Světová hospodářská krize) a jsou tedy ovlivněny ekonomické faktory cestovního ruchu, vyvíjí se mezinárodní obchod, světové HDP i mezinárodní příjezdy téměř identicky. Tato charakteristika vyplývá z grafu 7, kde byl zjištěn proporcionální pokles v první polovině sledovaného období u vývoje světového HDP, MO turismu i mezinárodních příjezdů. V dalším roce (2010) všechny uvedené veličiny rostly – HDP o téměř 3 % a cestovní ruch v průmětu o 9 %. Mírný rozdíl ve vývoji vykázaly až v roce 2011. Pokud jsou však ovlivněny politické faktory cestovního ruchu (politická nestabilita, válečné útoky, mezinárodní terorismus), bývá z pravidla ovlivněna struktura cestovního ruchu. Může docházet ke geografickým změnám preferencí účastníků cestovního ruchu, popř. změna druhu dopravy, druhu rekreace atd. V případě krize, která proběhla v roce 2001, zaznamenaly největší meziroční propad hlavně mezinárodní obchod službami turismu (-1,97 %) a mezinárodní příjezdy (0 %). Následující rok však byl cestovní ruch obnoven a sledované veličiny dosáhly podobných hodnot, jako vykazovaly před krizí. Důležitým faktorem je také to, kde se krize odehrává. Pokud zasáhla turisticky významné destinace, nemusí být krize ani světová, ale i tak může mít veliký dopad na světové ukazatele cestovního ruchu. Například politické a ekonomické změny v Evropě, která vždy měla 17

největší podíl na světovém cestovním ruchu, měly mnohem větší vliv na výše sledované ekonomické ukazatele než měnová krize v JV Asii. Mezinárodní obchod službami turismu byl v období krize v Evropě velmi fluktuativní (viz. graf 4: Vývoj MO službami v turismu, mezinárodních příjezdů a světového HDP v letech 1988 – 1994) Například v roce 1990 vykazovala jeho meziroční změna téměř 20% růst, v roce 1991 však byl již jen 4,5%. Veliký pokles z původních 7,2 % na 0,7 % zaznamenaly také mezinárodní příjezdy v roce 1991. Na rozdíl od toho krize v JV Asii neměla žádný zřetelný dopad na cestovní ruch v pohledu výše uvedených veličin. V grafu 5, který zobrazuje vývoj cestovního ruchu v období měnové a finanční krize, lze sledovat přírůstky jak mezinárodního obchodu službami turismu, tak i mezinárodních příjezdů. Světový cestovní ruch v tomto období zaznamenal stoupající tendenci O dopadech krizí na cestovní ruch tedy rozhoduje celá řada výše uvedených faktorů. Praktická část bakalářské práce – Případové studie – se podrobněji zabývá třemi příklady různých krizí v různých regionech, jejich dopady na cestovní ruch a vzájemným porovnáním.

18

3.

Případové studie

3.1

Dopady finanční a měnová krize na cestovní ruch v Thajsku

Thajsko patří do makroregionu Asie a Pacifik, který je v současné době nejrychleji se rozvíjejícím regionem cestovního ruchu měřeno podle mezinárodních příjezdů20. Celkový podíl tohoto regionu na světovém turismu podle mezinárodních příjezdů tvoří 22 %, což ho řadí na druhé místo po Evropě. V rámci tohoto makroregionu patří Thajsko společně s Čínou, Hongkongem a Malajsií ke čtyřem nejsilnějším příjezdovým destinacím dle statistiky UNWTO za rok 2011. V uvedeném roce příjezdy do Thajska tvořily 8,8 % veškerých příjezdů a zároveň 9,1 % celkových příjmů makroregionu Asie a Pacifik. V roce 2011 Thajsko zaznamenalo dokonce vyšší mezinárodní příjezdy než celý region Jižní Asie nebo Oceánie. Podrobnější údaje jsou uvedeny v tabulce 6. Zvláště v 90. letech hrál cestovní ruch v růstu thajské ekonomiky a celého makroregionu důležitou roli, například v roce 1998 se podílel cestovní ruch téměř 15 % na tvorbě HDP země. Přispěl tak k vytváření nových pracovních míst, podporoval rozvoj v různých částech země, redukoval příjmové rozdíly napříč regiony a napomáhal snižovat chudobu. Výše uvedené faktory byly o to důležitější, že v druhé polovině 90. let postihla Thajsko finanční a měnová krize, která je podrobněji řešena níže. Význam cestovního ruchu v Thajsku trvale roste, zvyšuje se jak absolutní hodnota počtu příjezdů návštěvníků, tak i hodnota příjmů země z cestovního ruchu. V roce 1990 tvořily příjezdy 5,3 mil. návštěvníků a v roce 2011 to bylo 19,1 mil. návštěvníků, což představuje téměř čtyřnásobné zvýšení. Obdobný nárůst zaznamenaly i příjmy z cestovního ruchu.

20

UNWTO: World Tourism Barometer [online]. January 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_barom13_01_jan_excerpt.pdf

19

Tabulka 6: Mezinárodní příjezdy a příjmy z cestovního ruchu v makroregionu Asie a Pacifik za rok 2011 Příjmy

Příjezdy

Oblast

Absolutně 2011 (v mil.) Asie a Pacifik · SV Asie

217

Meziroční změna 2010/2011 6,1 %

Podíl

Absolutně 2011 Podíl (v mld. USD)

100 %

289,5

100 %

115,8

3,8 %

53,4 %

143

49,4 %

10,4 %

35,6 %

81,9

28,3 %

Thajsko

77,2 19,1

19,8 %

8,8 %

26,3

9,1 %

· Jižní Asie

12,4

8%

5,7 %

23

7,9 %

· Oceánie

11,7

0,9 %

5,4 %

41,6

14,4 %

· JV Asie


Finanční a měnová krize v makroregionu JV Asie Některé země z makroregionu JV Asie, včetně Thajska, zažívaly na přelomu 80. a 90. let 20. století veliký ekonomický rozvoj, který přinesl roční přírůstky HDP až 9 % (v roce 1989)21. Ve stejném roce vytvořila Thajská ekonomika meziroční přírůstek HDP ve výši 12,1 %, což patřilo k nejvyšším hodnotám v regionu. Dlouhodobý a nadprůměrně veliký růst celého regionu, díky kterému začalo být přezdíváno osmi státům z této oblasti Asijští tygři22, přispěl velkou mírou k nadměrnému investičnímu optimismu. Již od 80. let v této oblasti výrazně vzrostly investice ze zahraniční, jejichž koncentrace přispěla k nafukování cenové bubliny. Zavěšení měn asijských tygrů na americký dolar, jehož kurz v této době zhodnocoval, přispělo k jejich nadhodnocení a následné ztrátě konkurenceschopnosti ekonomiky. Tento negativní vývoj byl umocněn poměrně křehkým bankovním systémem a podceňováním rizika na úkor podpory hospodářského růstu. Za začátek Asijské krize je považován krach korejské firmy Hanbo Steel v lednu roku 1997. Zpomalení růstu thajského HDP a problémy v bankovním sektoru způsobily odliv zahraničního kapitálu ze země, který byl následován spekulačními útoky na měnu. Vše bylo umocněno v červnu 1997 bankrotem nejvýznamnější thajské instituce Finance One a patnácti dalších finančních společností. Následně v červenci bylo Thajsko donuceno opustit pevný kurz a thajský bath devalvoval o 20 %. Podobný vývoj je sledován i v ostatních zemích 21

UNCTAD: Statistics. Real GDP growth rates, total and per capita, annual, 1970-2011 [online]. [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx 22 Jižní Korea, Hongkong, Singapur, Tchaj-wan, Thajsko, Malajsie, Indonésie a Filipíny

20

JV Asie (Malajsie, Filipíny, Indonésie,…). Měnová krize v zasažených zemích vyvolala krizi bankovní, která dále posilovala měnové problémy. Do problému se vložil i IMF, který poskytl Thajsku už v srpnu roku 1997 finanční pomoc ve výši 17,2 mld. USD, což vyvolalo další vlnu měnových spekulací. V Indonésii a Thajsku bylo v létě 1997 uzavřeno více než 60 finančních institucí23. Měnová a bankovní krize vyústily v krizi dluhovou. V Indonésii a jižní Koreji došlo k restrukturalizaci špatných úvěrů, což spolu s devalvovanými měnami přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti finančních systémů a postupné stabilizaci situace. Průběh finanční a měnové krize a její dopad na thajskou národní ekonomiku je charakterizován v grafu 8, kde jsou uvedeny základní sledované makroekonomické veličiny za období 1995 – 2000 - roční růst HDP, saldo běžného účtu platební bilance (v procentech HDP), míra nezaměstnanosti a míra inflace - často souhrnně nazývané jako magický čtyřúhelník. Kvůli lepší názornosti vývoje v čase však nejsou graficky zobrazeny jako čtyřúhelník, nýbrž ve sloupcovém grafu. Graf poskytuje základní údaje o ekonomické situaci v zemi v průběhu krize. Graf 8: Makroekonomické údaje Thajska v letech 1995 – 2000 (v %) 15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00 -10,00 -15,00 Růst světového HDP Běžný účet Míra nezaměstnanosti Míra inflace

1995 9,24 -7,84 2,50 5,80

1996 5,90 -7,87 1,53 5,90

1997 -1,37 -2,06 1,50 5,60

1998 -10,51 12,78 4,36 8,10

1999 4,45 10,17 4,19 0,20

2000 4,75 7,61 3,59 1,57

Zdroj: vlastní zpracování dle IMD.org: WORLD COMPETITIVENESS ONLINE: Statistics. [online]. [cit. 201303-23]. Dostupné z: https://www-worldcompetitiveness-com.ezproxy.vse.cz/OnLine/App/Index.htm

23

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008, xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1.

21

Z grafu vyplývá, že meziroční vývoj HDP Thajska již mezi lety 1995 a 1996 zpomaloval, ale i tak v celosvětovém měřítku rostl vysokým tempem. V letech 1997 a 1998 zaznamenal obrovský pád až na úroveň -10,5 %, ze kterého se ekonomika zotavila poměrně brzy, a již v roce 1999 dosahoval meziroční vývoj HDP necelých 4,5 %. Vývoj běžného účtu platební bilance byl diametrálně odlišný. Pasivní saldo běžného účtu, které v roce 1996 představovalo více než 14,6 mld. USD (téměř -8 % HDP) bylo financováno finančním účtem PB, tedy dovozem kapitálu24. Finanční účet Thajska v první polovině 90. let byl značně přebytkový, právě díky zahraničním investicím, a tím byla celková platební bilance vyrovnaná. V roce 1997, kdy došlo k razantnímu odlivu investic, se i finanční účet dostal do deficitu, čímž byl deficit běžného účtu neudržitelný. Díky značné devalvaci kurzu, která zlevnila exporty, došlo již v roce 1998 ke zlepšení platební bilance a saldo běžného účtu vykázalo kladné hodnoty. Podíl na zlepšení situace také měla finanční pomoc od IMF. Míra nezaměstnanosti vykazovala mezi lety 1995 – 1997 klesající tendenci, následně v roce 1998 stoupla na 4,4 %, což je v daném období nejvyšší sledovaná hodnota u této veličiny. Nicméně i tak jsou hodnoty nezaměstnanosti v thajské ekonomice nízké a kopírují vývoj krizí postižených států regionu JV Asie. Také inflace vykazovala v roce 1998 zvýšené hodnoty, ale v globálním hledisku se nejednalo o závažné hodnoty ohrožující stabilitu ekonomiky. Celkově lze tedy ve vývoji ekonomiky Thajska v období krize (v letech 1995 – 2000) charakterizovat: - prudký pokles HDP, který byl vystřídán jeho rychlým růstem; - změna pasivního saldo běžného účtu PB (profinancovávané přebytkem finančního účtu PB) na aktivní; - minimální nárůst inflace a nezaměstnanosti. Ukazatele cestovního ruchu v období finanční a měnové krize v Thajsku Jak již bylo zmíněno v kapitole 2, krize v JV Asii neměla významný vliv na celosvětový cestovní ruch. Dopad krize na cestovní ruch v Thajsku je řešen v následujících kapitolách sledováním vývoje mezinárodních příjezdů a příjmů z cestovního ruchu a objemem mezinárodního exportu komerčních služeb a cestovního ruchu.

24

NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s. ISBN 978-80-247-3276-3

22

V grafu 9 jsou vyznačeny mezinárodní příjezdy a příjmy z mezinárodního cestovního ruchu. Mezinárodní příjezdy vykazovaly ve sledovaném období stabilní hodnoty a naopak ještě od roku 1998 zaznamenávaly zvyšující se přírůstky. Z toho vyplývá, že finanční krize nebyla dostatečně velkým důvodem k tomu, aby klienti příjezdového cestovního ruchu změnili své cílové preference ve výběru destinace. Odlišný vývoj zaznamenaly příjmy z mezinárodního cestovního ruchu, které od roku 1996 klesaly a jejich opětovný nárůst nastal až po roce 1998, kdy již Thajsko stabilizovalo svoji ekonomickou situaci (viz. graf 8). Tento výkyv lze přičíst měnové krizi a ustupující důvěře v thajskou ekonomiku. Přechodem thajského bathu na floating a jeho následnou devalvací se thajské exporty zlevnily, což bylo sice výhodnější pro přijíždějící zahraniční klienty cestovního ruchu, ale zároveň to způsobilo nižší příjmy pro thajskou ekonomiku. Z toho lze usoudit, že devalvace měnového kurzu thajského bathu musela být tedy poměrově větší než meziroční nárůst mezinárodních příjezdů, a proto příjmy z cestovního ruchu dle mezinárodních statistik poklesly.

12

12

10

10

8

8

6

6

4

4

2

2

0

ITR v mld. USD

ITA v mil.

Graf 9: Mezinárodní příjezdy (mil.) a mezinárodní příjmy Thajska z cestovního ruchu (mld. USD) v období 1995 – 2000

0 1995

1996

1997

1998

ITA

1999

2000

ITR


Dopad finanční krize na cestovní ruch v Thajsku je v této práci také sledován vývojem exportu komerčních služeb a jejich jednotlivých složek - cestovní tuch, doprava a ostatní. Tabulka 7 vykazuje, že exporty komerčních služeb zaznamenaly poměrně veliký pád mezi lety 1996 a 1998 a to v hodnotě 3,63 mld. USD. Po roce 1998 byla hodnota exportů stabilizována přibližně na hranici 14 mld. USD.

23

Tabulka 7: Vývoj exportů komerčních služeb v Thajsku (v mld. USD) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

Exporty (mld. USD)

14,65

16,70

15,62

13,07

14,54

13,79

Meziroční růst exportů (%)

28,24

14,01

- 6,49

- 16,29

11,22

- 5,20

Zdroj: vlastní zpracování dle WTO.org: Statistics Database [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://stat.wto.org/StatisticalProgram/WSDBStatProgramHome.aspx?Language

Pro hodnocení dopadu krize na cestovní ruch v Thajsku je však důležité sledovat především vývoj exportu služeb cestovního ruchu, který je zobrazen v grafu 10. Z něj vyplývá, že mezinárodní exporty cestovního ruchu zaznamenaly v letech 1996 - 1998 pokles (o téměř 3 mld. USD), což v podstatě kopíruje vývoj exportů komerčních služeb jako celku. Ve sledovaném období zaznamenaly obdobný propad také ostatní služby, a to především finanční služby, jejichž export se snížil hlavně mezi lety 1997 a 1998. V této skupině se mimo jiné skrývají finanční služby, a právě jejich propad byl logickým důsledkem finanční a bankovní krize. Graf 10: Vývoj exportů jednotlivých druhů služeb v kategorii komerční služby (v mld. USD) v období 1995 - 2000

18,00 16,00 14,00

5,00 5,54

4,16

4,50

12,00 10,00

2,62 2,45

2,42

3,02

3,25

2,67

8,00 6,00 4,00

3,05

4,23

8,04

9,09

7,66

6,17

7,03

7,48

2,00 0,00 1995

1996

Cestovní ruch

1997

1998

Doprava

1999

2000


Zdroj: vlastní zpracování dle WTO.org: Statistics Database [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://stat.wto.org/StatisticalProgram/WSDBStatProgramHome.aspx?Language=

24

Z výše uvedeného vyplývá, že cestovní ruch v Thajsku se v 90. letech významně podílel na tvorbě thajského HDP. V roce 1998 zde tvořil totiž téměř 15 % HDP. V roce 1998, kdy se na thajském propadu HDP plně promítla krize, však sice klesly příjmy z cestovního ruchu, i když ne tolik jako HDP, ale mezinárodní příjezdy vykazovaly stálý trend růstu. Tato problematika byla řešena také na Mezinárodní konferenci o obchodu, ekonomii, managementu a behaviorálních vědách ve studii: Thailand Tourism Industry: The impact of Tourism Sector to Thai’s Gross Domestic Product (GDP)(dále jen Thailand Tourism Industry). Studie Thailand Tourism Industry ukazuje, že rozhodující pro thajskou ekonomiku jsou pouze turisté přebývající v hotelových zařízeních a ne celkový počet přijíždějících osob. Mnoho turistů přijíždějící ze západního světa sem přijíždí na „budget package“, tedy dovolenou, která má být finančně nenáročná. A právě proto v roce 1998 příjmy z cestovního ruchu poklesly, i když mezinárodní příjezdy stále rostly. Příjmy země z cestovního ruchu byly tedy spíše závislé na formě pobytu přijíždějících návštěvníků a také na marketingové podpoře země. Svoji roli v tomto období zde pravděpodobně sehrála také devalvace kurzu thajské měny, což mělo za následek zlevnění exportů a tedy levnější služby pro zahraniční klienty. Právě díky marketingu pravděpodobně thajský příjezdový cestovní ruch nezažil tak veliký pád jako např. tamní HDP. Vláda již v 90. letech silně marketingově podporovala rozvoj cestovního ruchu v zemi, jako nástroj rozvoje ekonomiky a rozvíjení mezinárodních vztahů. Tato podpora trvá do současnosti, což potvrzují i statistiky konkurenceschopnosti cestovního ruchu vydávané organizací World Economic Forum. Thajsko se v roce 2011 dle studie The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013 umístilo na 24. místě ze 140 hodnocených států podle toho, jak velkou prioritou je cestovní ruch pro jejich jednotlivé vlády. Závěrem lze k hodnocení krize v Thajsku a jejího dopadu na cestovní ruch konstatovat, že v případě thajské ekonomiky se cestovní ruch spíše stal jedním z nástrojů, který pomohl dostat zemi z krize. Vhledem k tomu, jak velkou část HDP země cestovní ruch tvořil, a že příjmy z cestovního ruchu poklesly poměrně málo, pomohl jistě cestovní ruch, konkrétně tedy rostoucí počet přijíždějících turistů, k opětovnému růstu HDP po roce 1998. Díky dlouhodobé marketingové podpoře cestovního ruchu ze strany vlády, nebyly preference turistů zásadně změněny ani finanční a měnovou krizí probíhající v regionu JV Asie.

25

3.2

Dopady politické krize a revoluce v Egyptě na cestovní ruch

Egypt patří dle členění UNWTO do makroregionu Střední východ, který za posledních 10 let prošel největšími změnami oproti ostatním makroregionům. Celkový podíl tohoto regionu na světových mezinárodních příjezdech tvoří pouhých 5,6 %, obdobný podíl vykazují také celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (viz. tabulka 8). I když od roku 2011 zažívá Egypt pád hodnot cestovního ruchu, stále spolu se Spojenými Arabskými Emiráty a Saúdskou Arábií patří k třem největším ekonomikám cestovního ruchu dle obou výše uvedených sledovaných veličin v makroregionu Střední východ. Od roku 2000 do 2010 vzrostly mezinárodní příjezdy do Egypta téměř 3x, od roku 2011 se však díky konfliktům v zemi projevuje významný pokles. Ještě v roce 2010 představovaly mezinárodní příjezdy 14,1 mil. osob, v roce 2011 to bylo jen 9,5 mil. osob. Během 2 let tedy došlo k téměř třetinovému propadu. Toto se projevilo i ve studii konkurenceschopnosti cestovního ruchu, která je pravidelně prováděna World Economic Forum25. Ještě v roce 2009 se zde umístil Egypt na 66. místě ze 133 hodnocených států světa, v roce 2011 se umístil na 75. místě a v roce 2013 na 85. místě. Egypt je klasickou světovou příjezdovou destinací, ve které cestovní ruch tvoří zhruba 15 % celkového HDP země. Díky unikátním historickým památkám, ideálním přírodním podmínkám a dobré cenové dostupnosti se Egypt i přes různé náboženské a sociální odlišnosti od většiny Evropy a Ameriky těšil velké přízni klientů cestovního ruchu.

25

WORLD ECONOMIC FORUM. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013: Reducing Barriers to Economic Growth and Job Creation. Geneva, 2013. ISBN 92-95044-40-1.

26

Tabulka 8: Mezinárodní příjezdy a příjmy z cestovního ruchu v makroregionu Střední východ za rok 2011 Příjezdy

Příjmy

Oblast

Absolutně 2011 (v mil.)

Meziroční změna 2010/2011

Podíl

Absolutně 2011 (v mld. USD)

Podíl

Střední východ

55,44

-8%

5,6 %1

45,87

4,5 %1

Egypt

9,5

- 32,4 %

17,1 %2

8,71

19 %2

Zdroj: vlastní zpracování dle UNWTO: Tourism Highlights [online]. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights12enhr_1.pdf Poznámka: 1 - údaje v procentech vyjadřují podíl makroregionu Střední východ na celkových světových mezinárodních příjezdech a příjmech z mezinárodního cestovního ruchu 2 - údaje v procentech vyjadřují podíl Egypta na celkových mezinárodních příjezdech a příjmech z mezinárodního cestovního ruchu v makroregionu Střední východ

Statistiky makroekonomických ukazatelů i ukazatelů cestovního ruchu byly velmi ovlivněny událostmi v Egyptě z ledna roku 2011, a proto se bakalářská práce snaží vyhodnotit vývoj i po roce 2011. K tomu jsou využita nejaktuálnější data z roku 2012, jejichž zdrojem je jednak Centrální banka Egypta26 a statistiky UNWTO. Zvláště v případě dat UNWTO pro rok 2012 se jedná vesměs o odhady. Pro účely bakalářské práce a dokreslení aktuální situace v Egyptě jsou považována za dostačující. Naopak data poskytovaná národní centrální bankou jsou konečná z důvodu vymezení fiskálních roků. Egyptská centrální banka vykazuje veškeré makroekonomické hodnoty v periodách nikoliv za jeden kalendářní rok, ale za fiskální rok, který je v Egyptě od července do června následujícího roku. Proto je většina dat, která jsou přebrána ze statistik Egyptské centrální banky popř. jiné státní organizace, uvedena jinak než je běžné. Pro účel bakalářské práce, kde se jedná primárně o vývoj sledovaných údajů v čase, je egyptské vyjádření statistických dat dostačující. Politická krize v Egyptě Od roku 1981 až do 11. 2. 2011 byl Egyptskou hlavou státu Muhammad Husní Mubárak, jehož vláda byla a je velmi rozdílně hodnocena. Na jednu stranu byl Egypt oficiálně republikou, ale fakticky byla vláda podřízena prezidentovi, zejména zahraniční a vojenská politika. Opozice byla částečně omezována. Na druhou stranu se Egypt za Mubárakovy vlády 26

Central Bank of Egypt: Economic Research. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.cbe.org.eg/English/Economic+Research/Time+Series/

27

stal jeden z nejbližších spojenců USA na východě a dokonce ho i americký prezident Barack Obama ve svém projevu pro BBC pochválil za „udržování míru, což je v tomto regionu velmi náročné“27. V lednu roku 2011 začalo egyptské obyvatelstvo protestovat proti nadvládě Muhammada Mubáraka. Demonstrace začaly krátce po protestech v Tunisku, které zde vyústily v revoluci. Proto se tyto události někdy souhrnně nazývají arabské jaro. Největší demonstrace, které se zúčastnily desetitisíce lidí, proběhla 28. 1. 2011. Zanedlouho poté Muhammad Mubárak rezignoval na svůj post prezidenta Egypta a uprchl do exilu. Moc nad zemí přebrala armáda, která se snažila dostat situaci pod kontrolu a svého generála na post prezidenta (Muhammada Hosejna Tantaví). Situace se uklidnila až na jaře roku 2012, kdy se v Egyptě konaly téměř po 30ti letech volby, ve kterých vyhrál islamista a současný prezident Muhammad Mursí. Průběh krize a její dopad na egyptskou národní ekonomiku je charakterizován v grafu níže, kde je uvedený tzv. magický čtyřúhelník základních makroekonomických veličin – meziroční růst HDP, saldo běžného účtu (v procentech HDP), míra nezaměstnanosti a míra inflace v období od července roku 2007 až do června roku 2012. Meziroční růst HDP vykazoval ještě v první polovině roku 2009 poměrně stabilní a pozitivní hodnoty. V následujícím fiskálním roce však egyptské HDP zaznamenalo pád na 2,4 %, který byl pravděpodobně způsoben Světovou hospodářskou krizí a změnami cen ropy. V období 2011/2012 propad HDP pokračoval, což bylo zřejmě způsobeno výše uvedenými nepokoji v zemi. Obdobný vývoj ve sledovaném období vykázalo i saldo běžného účtu platební bilance. Jeho tendence byla od roku 2007 klesající a ve fiskálním roce 2011/2012 hodnota salda dosáhla hranice z původních 0,3 % na -2 % HDP. Celková platební bilance země byla poměrně vyrovnaná, a to jednak díky přebytkovému finančnímu účtu PB a také značně přebytkové bilanci služeb, na které se z velké části podílel cestovní ruch. Bilance služeb však od roku 2007/2008 do současnosti klesla 3x a finanční účet od roku 2010 vykazuje deficit. Negativní vývoj byl zaznamenán také u míry nezaměstnanosti, která postupně vystoupala z 8,4 % v roce 2007/2008 až na 12,6 % v roce 2011/2012. Míra nezaměstnanosti pohybující

27

BBC: An interview with President Obama [audio]. 1.6.2009. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/justinwebb/2009/06/an_interview_with_president_ob.html

28

se nad hranicí 10 % vede k všeobecné sociální nespokojenosti. V současné době je v zemi vysoká nezaměstnanost především mladých lidí, která dosahuje až 25 %28. Poslední z uvedených veličin je míra inflace, která po celé sledované období vykazuje zvýšené hodnoty v průměru kolem 10 %. Ty už mohou oslabovat významně důvěru ve státní systém a hlavně národní měnu. Pokles inflace byl zaznamenán ve fiskálním roce 2011/2012, a to zejména kvůli zastavení celé ekonomiky v důsledku generálních stávek, nepokojů a bojových aktivit v zemi. Souhrnně lze tedy makroekonomickou situaci v Egyptě charakterizovat jako dlouhodobý negativní vývoj všech sledovaných veličin v období od roku 2007 do 2012. Je nutné poznamenat, že pokles u veškerých veličin byl postupný a nikoliv rapidní skokový (jako např. HDP Thajska v období finanční krize) Vypjatá sociální situace způsobená politickým režimem, náboženskými a ideologickými rozdíly, existencí radikálních skupin a ekonomických rozdílů v různých částech země byla umocněna Světovou krizí, což přispělo k takovému vyhrocení situace, že došlo ke svržení oficiálního představitele země. Graf 11: Makroekonomické údaje Egypta v letech 2007 – 2012 (v %) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 Růst světového HDP Běžný účet Míra nezaměstnanosti Míra inflace

2007/08 5,1 0,3 8,4 11,7

2008/09 5,0 -0,9 9,4 16,2

2009/10 2,4 -1,8 10,7 11,7

2010/11 2,8 -2,1 12,0 11,0

2011/12 -0,6 -2,0 12,6 8,6

Zdroj: vlastní zpracování dle: Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Ekonomická charakteristika země: Egypt [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/egypt/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html

28

After the Arab Spring: power shift in the Middle East?: revolutionary Egypt: promises and perils. LSE IDEAS, London School of Economics and Political Science, London, UK. [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://eprints.lse.ac.uk/43461/1/After%20the%20Arab%20Spring_revolutionary%20Egypt%28lsero%29.pdf

29

Celkově lze tedy krizi v Egyptě mezi lety 2007 – 2012 charakterizovat: - dlouhodobý pokles HDP, který se dostal do záporných čísel; - mírný pokles běžného účtu PB; - velký nárůst nezaměstnanosti, která se dostala na více než 10 %; - počáteční růst míry inflace následovaný poklesem. Ukazatele cestovního ruchu v Egyptě v období politické krize V grafu 12 jsou znázorněny mezinárodní příjezdy a příjmy země z mezinárodního cestovního ruchu v období druhé poloviny roku 2007 až po první polovinu roku 2012. Z křivky ITA vyplývá, že v první polovině sledovaného období byl zaznamenán růst mezinárodních příjezdů z původních 12,29 mil. na 13,76 mil. To bylo pravděpodobně způsobeno ekonomickými problémy klasických příjezdových destinací v Evropě, které byly silně zasaženy Světovou hospodářskou krizí. Naopak začínající sociální nepokoje v druhé polovině roku 2010 již způsobily odliv klientů cestovního ruchu. Takže mezinárodní příjezdy klesly z 13,76 mil. ve fiskálním roce 2009/2010 na pouhých 10,96 mil., což je tedy pod původní hranicí sledovaného období. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenaly velmi podobný vývoj jako mezinárodní příjezdy. Opět byl v první polovině sledovaného období zaznamenán mírný růst, a to z 10,83 mld. USD na 11,59 mld. USD. Z uvedených hodnot vyplývá, že růst příjmů byl mezi lety 2007 a 2009 nepatrně nižší než růst příjezdů. Od fiskálního roku 2009/2010 začaly současně s mezinárodními příjezdy klesat i příjmy z cestovního ruchu, které se na konci sledovaného období dostaly na 9,42 mld. USD.

30

16,00

16,00

14,00

14,00

12,00

12,00

10,00

10,00

8,00

8,00

6,00

6,00

4,00

4,00

2,00

2,00

ITR v mld. USD

ITA v mil.

Graf 12: Mezinárodní příjezdy (mil.) a mezinárodní příjmy z cestovního ruchu (mld. USD) v období 2007 – 2012

0,00

0,00 2007/08

2008/09

2009/10 ITA

2010/11

2011/12

ITR

Zdroj: vlastní zpracování dle Central Bank of Egypt: Economic research: Time Series. [online]. [cit. 2013-0407]. Dostupné z: http://www.cbe.org.eg/English/Economic+Research/Time+Series/

Podobný vývoj jako mezinárodní příjezdy a příjmy z mezinárodního cestovního ruchu vykázal v daném období obchod s komerčními službami. V tabulce 9 jsou zaznamenány egyptské exporty komerčních služeb v miliardách USD. Mezi lety 2007 – 2008 byl trend exportu rostoucí. Rok 2009 zaznamenal pokles exportu komerčních služeb, který byl však v roce 2010 následován růstem. Rok 2011 přinesl veliký pád opět pod úroveň na začátku sledovaného období. Tabulka 9: Vývoj exportů komerčních služeb v Egyptě v letech 2007 – 2011 (v mld. USD)

Exporty (mld. USD) Meziroční růst exportů (%)

2007

2008

2009

2010

2011

19,660

24,668

21,302

23,618

19,031

-

25,47%

-13,64%

10,87%

-19,42%


Z grafu 13 je zřejmé, jak se vyvíjel podíl jednotlivých základních položek komerčních služeb. Růst komerčních služeb mezi lety 2007 a 2008 byl způsoben nárůstem všech třech jeho složek – cestovním ruchem, dopravou a ostatními službami. Pokles v roce 2009 zaznamenaly ostatní služby i doprava, cestovní ruch stagnoval, což koreluje s mezinárodními příjezdy i příjmy z cestovního ruchu. V roce 2010 vzrostly exporty cestovního ruchu o téměř 2 miliardy, obdobný růst vykázala i doprava na rozdíl od ostatních služeb, které si zachovaly klesající

31

tendenci. V roce 2011 došlo k velkému propadu cestovního ruchu, ostatní služby také opět klesly a doprava mírně vzrostla. Graf 13 Vývoj exportů jednotlivých druhů služeb v kategorii komerční služby (v mld. USD) v období 2007 - 2011

25,00 3,17

5,52 20,00 15,00

3,85

3,41 8,16 6,95

7,92 6,70

2,12 8,20

10,00 5,00

9,30

10,98

10,76

12,53 8,71

0,00 2007

2008

Cestovní ruch

2009 Doprava

2010

2011



Jak již bylo zmíněno výše, cestovní ruch tvoří 15 % egyptského HDP, a tudíž je jeho důležitou součástí. Cílem návštěvníků Egypta jsou především jedinečné starověké památky, které jsou hlavní turistickou atraktivitou země. Klimatické podmínky této země umožňují aktivní celoroční návštěvnost. I přes tyto výhody se Mubárakova vláda velmi snažila turismus v zemi co nejvíce podporovat, protože si uvědomovala jeho důležitost. Ve studii Travel & Tourism Competitiveness Report 2013 vydávané společností World Economic Forum se Egypt umístil na 25. místě (tedy hned za Thajskem – viz. kapitola 3.1) ze 140 hodnocených zemí podle toho, jak velkou prioritou je pro národní vládu podpora cestovního ruchu. V průběhu Světové hospodářské krize (2008 – 2010) zažil světový cestovní ruch pokles (viz. graf 7: Vývoj MO službami turismu, mezinárodních příjezdů a světového HDP v letech 2007 - 2011). Přesto dopad této krize na Egypt nebyl z pohledu klientů cestovního ruchu tak zásadní jako na některé klasické evropské cílové destinace (např. Španělsko, Řecko, Itálie) a návštěvníci neměli obavu do Egypta cestovat. Oproti očekávání cestovní ruch v období krize v Egyptě vzrostl a tím pravděpodobně tlumil pád HDP, který by byl bez nárůstu cestovního ruchu větší. 32

I přesto vypjatá ekonomická situace, která se projevila rostoucí mírou nezaměstnanosti, a sociální a politická nespokojenost postupně vedly k nepokojům, které 25. 1. 2011 vyústily v revoluci. Země bojovala za demokracii, ale musela za to zaplatit. Násilí v zemi a chaos odradily turisty. Mnoho zemí na celém světě (např. ČR, Itálie, Rusko)29 vydalo svým občanům doporučení, aby co nejrychleji opustili Egypt, popř. aby do něj vůbec necestovali. Tyto události logicky vedly k poklesům všech ukazatelů cestovního ruchu v zemi, což mělo za následek pokles výše uvedených makroekonomických ukazatelů. Obyvatelé i vláda Egypta se nyní snaží o obnovení pověsti jejich země v očích klientů cestovního ruchu. Vzhledem k typu událostí, které v zemi proběhly a kontroverznímu sociálnímu prostředí celého regionu, je pravděpodobné, že egyptská ekonomika bude muset ještě pár let počkat, než se příjmy a návštěvnost cestovního ruchu vrátí do původního stavu. Egypt je atraktivní destinací díky jedinečným památkám, ale politická a ekonomická nestabilita země způsobuje odklon zájmů o tento stát a hledání jiných destinací ve Středozemí – např. Turecko.

29

HANAA A. FAYED. FACULTY OF TOURISM AND HOTELS, Fayoum University. EFFECTS of EGYPT’S REVOLUTION "25 JANUARY ON TOURISM. Dostupné z: http://www.fayoum.edu.eg/Tourism/TourismStudies/pdf/DrHanaa2.pdf

33

3.3

Dopady Světové hospodářská krize na cestovní ruch v Řecku

Řecko náleží do makroregionu Evropa, který vždy byl a v současné době stále je nejvyhledávanějším regionem cestovního ruchu dle mezinárodních příjezdů. Podíl Evropy na světových mezinárodních příjezdech v roce 2011 tvořil 51,3 %, tedy více než polovinu, celkových světových příjezdů. Členské státy Evropské unie mají dle statistik UNWTO podíl 39,2 % na celkových světových mezinárodních příjezdech. Podobné hodnoty vykazují i příjmy Evropy z mezinárodního cestovního ruchu, kde tento makroregion představuje 45 % světových příjmů. Makroregion Evropa se dle UNWTO dělí na 4 základní části – severní, západní, centrální a východní a nakonec jižní neboli středomořskou. Jejich význam v oblasti cestovního ruchu ukazuje tabulka níže. Je patrné, že nejdůležitějším regionem Evropy je její jižní část, konkrétně státy: Španělsko, Itálie, Turecko, Řecko, Chorvatsko, Portugalsko atd. (řazeno od největšího dle podílu na mezinárodních příjezdech za rok 2011). Řecko bylo tedy v tomto roce na 3. místě v rámci Jižní Evropy. V tomto roce zde bylo zaznamenáno 16,43 mil. mezinárodních příjezdů a příjmy ve výši 14,62 mld. USD. Průmysl cestovního ruchu je pro řeckou ekonomiku velmi důležitý. Tvoří necelých 16 % celkového HDP, ale hlavně se podílí zhruba 18 %30 na celkové zaměstnanosti. Řecko je díky své geografické členitosti velmi různorodým státem. Zvláště pak ostrovní oblasti jsou orientované pouze na cestovní ruch, který v této zemi působí jako silný prvek odbourávající ekonomické a příjmové rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Řecko je velmi oblíbenou letní destinací vyhledávanou pro nejrůznější druhy a formy cestovního ruchu.

30

WTTC: Travel & Tourism Economic Impact 2012 GREECE [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2012.pdf

34

Tabulka 10 Mezinárodní příjezdy a příjmy z cestovního ruchu v makroregionu Evropa za rok 2011 Příjezdy

Oblast

Příjmy

Absolutně 2011 (v mil.)

Meziroční změna 2010/2011

Podíl

Evropa

503,96

6,2 %

· Severní Evropa

59,28

· Západní Evropa

Absolutně 2011 (v mld. USD)

Podíl

100 %

463,40

100 %

5,6 %

11,8 %

70,29

15,2 %

159,05

3,4 %

31,6 %

160, 39

34,6 %

· Centrální a Východní Evropa

103,46

8,1 %

20,5 %

56,07

11,9 %

· Jižní Evropa

182,19

7,7 %

36,2 %

176,66

38,12 %

16,43

9,5 %

7,6 %

14,62

5,1 %

Řecko


Světová hospodářská krize v Řecku Světová hospodářská krize započala již v roce 2007, a to americkou hypoteční krizí. Již v roce 2006 se v USA snížil prodej nových rodinných domů o 17,3 % a tím tak zaznamenal největší propad za posledních 16 let31. Tato nepříznivá situace byla způsobena hlavně podceňováním rizika a úvěrováním nebonitní klientely. Byly poskytovány takzvané subprime hypotéky, tedy hypotéky pro obyvatele s nižšími příjmy, což byly nestadartní hypotéky, které umožňovaly si půjčit i více než 100 % ceny nemovitosti nebo kde byla počáteční úroková míra velmi nízká, postupně však narůstala32. Největší klientelu těchto produktů tvořily převážně přistěhovalecké rodiny. Nakonec banky zjistily, že drží příliš mnoho subprime hypoték a že riziko, které podstupují, je příliš veliké. Proto začaly pákovat a vytvářet různá strukturální finanční aktiva, pomocí kterých se zbavovaly rizikových hypoték. Tato finanční aktiva představovala v podstatě balíčky několika subprime hypoték doplněných jednou čí více „zdravými“ hypotékami. Tyto balíčky byly ohodnoceny nadprůměrným ratingem a dále obchodovány. Důležitým zlomem byl den 15. 9. 2008, kdy padla největší americká investiční banka Lehman Brothers. Tato banka již delší dobu věděla, že klopýtá na pokraji bankrotu, ale spoléhala na to, 31

Česká televize: Ekonomická krize: nejdříve špatné hypotéky, poté krach bank. [online]. 7.9.2009 [cit. 201304-25]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/65850-ekonomicka-krize-nejdrive-spatnehypoteky-pote-krach-bank/ 32 Finanční magazín. Úvěrová krize a její příčiny (II.): Trocha peněžní fyziky [online]. 21.3.2011 [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/uverova-krize-a-jeji-priciny-ii-trocha-peneznifyziky/

35

že jí vláda pomůže a že pokryje její dluhy. Lehman Brothers věřila, že je „moc velká na to, aby padla“ (too big to fail)33. Tak se však nestalo. Lehman Brothers byla nakonec moc velká na to, aby jí bylo pomoženo. Tento vývoj rozpoutal velkou nejistotu ostatních bank a celého mezibankovního trhu. Banky začaly „rozbalovat“ strukturální finanční aktiva a zjišťovaly, že uvnitř jsou převážně vysoko-riziková aktiva. Díky jevu známý jako credit crunch34 - situace, kdy se zásadně ztíží podmínky na dosažení úvěru u bank a kdy se v podstatě zastaví tok peněz - se bankovní krize přesunula do reálné ekonomiky a to právě tím, že firmy již nedosáhly na úvěry, kterými mohly doposud financovat denní náklady na provoz (operativu). Tím dochází ke krizi dluhové, k úpadku průmyslu a v podstatě k zastavení cyklu peněz. Díky globalizaci a velké propojenosti trhů (hlavně bankovního trhu) se krizí velice rychle nakazila i celá Evropa. Právě tedy datem 15. 8. 2008 začíná světová hospodářská krize. Ekonomiky evropských států prošly největším poklesem35 od Velké deprese probíhající ve 30. letech 20. století. V této době se krize začala projevovat již v reálné ekonomice, a to propady cen aktiv, snížením úspor domácností, výrazným propadem mezinárodního obchodu a poklesem světového HDP. Řecko vždy představovalo „slabší článek EU“36 hlavně dle vývoje HDP, vysokého rozpočtového deficitu a veřejného dluhu. Začátkem roku 2010, kdy zesílily tlaky na finančním trhu, slabá řecká ekonomika již nebyla schopná odolávat. Rating řeckých dluhopisů se propadl až na úroveň „junk“ (odpad) a vzrostly obavy ze státního bankrotu. Z Řecka začali prchat investoři, což přineslo velký pokles jak finančního účtu PB, tak i celé platební bilance. Do krizové situace se následně musel vložit tzv. věřitelský trojlístek – IMF, ECB a Evropská komise – který od roku 2010 poskytl Řecku finanční pomoc ve výší přesahující 300 mld. eur. Řecká vláda musela přislíbit zavedení strukturálních reforem, které by pomohly vyvést ekonomiku z krize. Toto se však ukázalo jako velmi komplikovaný úkol. Jedním z důvodů je také odpor a nesouhlas místního obyvatelstva se zaváděním nezbytných opatření – snížení počtu státních zaměstnanců a jejich platů, zvýšení daní, změny financování zdravotních 33

World Bank. Lehman Brothers: Too big to fail. [online]. 3.8.2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/FINANCIALSECTOR/Resources/J3-LehmanBrothersCaseStudy.pdf 34 BRUNNERMEIER, Markus K.: DECIPHERING THE LIQUIDITY AND CREDIT CRUNCH 2007-08. NATIONAL BUREAU OF ECONOMIC RESEARCH [online]. 3.8.2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.immagic.com/eLibrary/ARCHIVES/GENERAL/NBER_US/N081222B.pdf 35 Novinky.cz: Světová ekonomika je nejslabší od třicátých let. [online]. 1.12.2008 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/155606-svetova-ekonomika-je-nejslabsi-od-tricatych-let.html 36 Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html

36

služeb, atd. Dalším z uváděných důvodů problémů Řecka jsou půjčky za vysoké úroky od států nepatřících do EMU. Řecko pro svoji pozici v průběhu krize a po ní bývá řazeno do skupiny zemí PIIGS. Zkratka PIIGS je akronym utvořený ze začátečních písmen států (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko), které měly a stále mají problém se zotavit z hospodářské krize. Toto označení bylo poprvé použito britskými a americkými novináři v roce 200837 a jak již název sám napovídá, jde spíše o označení negativní. Jedná se tedy o státy procházející hlubokou recesí způsobenou finanční krizí, ze které se sami nemohou dostat, a proto žádají EU popřípadě i jiné státy o finanční pomoc. Právě proto se státy PIIGS často satiricky zobrazují jako malá prasátka sosající „matku“ EMU (popř. euro). Charakteristika základních makroekonomických rysů průběhu krize v Řecku je uvedeno v grafu níže, kde je znázorněn tzv. magický čtyřúhelník, tedy meziroční změna HDP, podíl běžného účtu platební bilance na HDP, inflace a míra nezaměstnanosti, v letech 2007 – 2011. První sledovanou veličinou je vývoj HDP, který po celé sledované období klesal. Dostal se z původních 2,57 % v roce 2007 až na -6,95 % v roce 2011, což představuje významný pokles. Vývoj běžného účtu platební bilance je značně deficitní. Jeho hodnoty dosahovaly na začátku sledovaného období více než -14,5 % HDP, což může nabourávat stabilitu ekonomiky. V následujících letech deficit mírně poklesl a v roce 2011 se dostal na -10,36 %. Řecká ekonomika si velký deficit na běžném účtu BP mohla dovolit díky přebytkům na finančním účtu, čímž tedy byla celková PB víceméně vyrovnaná. V období 2008 – 2012 klesla výše finančního účtu více než 7x, tedy z původních 29,9 mld. eur na 4,2 mld. eur. Důsledkem bylo, že Řecko už nemohlo pomocí finančního účtu vyrovnávat deficit na běžném účtu PB, což mělo dopad na celkovou stabilitu ekonomiky. Dalším sledovaným faktorem řecké ekonomiky je míra nezaměstnanosti, která po celé období vykazovala vysoké hodnoty. V roce 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti 8,28 %, která sice v roce 2008 mírně poklesla, ale od roku 2009 pokračoval její růst poměrně rychlým tempem. V roce 2011 vykázalo Řecko celkovou nezaměstnanost 17,7 %. Největší problémem v této zemí však zůstává nezaměstnanost mladých.

37

HOLANOVÁ, Tereza. Euro ohrožují prasata: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. IDNES.cz [online].16.2.2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/euro-ohrozuji-prasata-portugalskoitalie-recko-a-spanelsko-pqr-/eko-zahranicni.aspx?c=A100215_163527_eko-zahranicni_hol

37

Poslední ze sledovaných veličin je míra inflace, která zaznamenala nejmenší fluktuaci z výše uvedených. V roce 2007 byla 2,9 %, v roce 2008 její hodnota stoupla na 4,15 %, což bylo následováno v roce 2009 pádem na 1,21 %. V roce 2010 inflace opět vzrostla na 4,71 % a dále klesla na 3,33 % v roce 2011. Z grafu lze vyčíst, že sledované veličiny v průběhu řecké krize dosahují poměrně extremních hodnot na rozdíl od výše uvedených krizí (Thajsko, Egypt). Tyto velké extrémy zvětšují pomyslnou plochu magického čtyřúhelníku. Současně platí, že čím větší plocha, tím horší celková makroekonomická stabilita. Graf 14: Makroekonomické údaje Řecka v letech 2007 – 2011 (v %) 20,00 15,00 10,00 5,00 -5,00 -10,00 -15,00 -20,00 Růst světového HDP Běžný účet Míra nezaměstnanosti Míra inflace

2007 2,57 -14,64 8,28 2,90

2008 -0,53 -14,91 7,65 4,15

2009 -3,65 -11,15 9,50 1,21

2010 -3,90 -10,10 12,60 4,71

2011 -6,95 -10,36 17,70 3,33


Celkově lze tedy ve vývoji řecké ekonomiky v období krize (v letech 2007 – 2011) charakterizovat: - dlouhodobý pokles HDP vykazující záporné hodnoty; - deficitní běžný účet, který vykazuje pozitivní vývoj, ale stále se jedná o extrémní hodnoty přesahující -10% HDP; - stále se zvyšující nezaměstnanost, která dosahuje vysokých hodnot ohrožujících sociální stabilitu; - míra inflace vykazuje v průběhu sledovaného období fluktuaci, ale bez zásadních změn.

38

Hodnocení ukazatelů cestovního ruchu v Řecku v průběhu Světové hospodářské krize Jak již bylo zmíněno výše, cestovní ruch hraje důležitou roli pro řeckou ekonomiku. V roce 2011 tvořil totiž 15,8 % HDP a 17,6 % celkové zaměstnanosti. Vývoj cestovního ruchu v Řecku je v této práci již tradičně odvozen podle základních dvou veličin – mezinárodní příjezdů a příjmů z mezinárodního cestovního ruchu – dále potom dle mezinárodního obchodu s komerčními službami. V grafu 15 jsou znázorněny mezinárodní příjezdy (ITA) v milionech a příjmy Řecka z mezinárodního cestovního ruchu (ITR) v miliardách USD v období 2007 – 2011. V letech 2007 a 2008 lze pozorovat růst mezinárodních příjezdů, který byl pokračováním dlouhodobého rostoucího trendu38. Mezi lety 2008 – 2010 však mezinárodní příjezdy zaznamenaly pád z původních 17,6 mil. na 12,6 mil. V následujícím roce sice vykázalo Řecko růst této veličiny na 15 mil., ale za rok 2012 se předpokládá pouze minimální růst popř. stagnace mezinárodních příjezdů39. Tato stagnace byla nejspíše způsobena opakujícími se protesty v zemi a hlavně strach klientů cestovního ruchu o stabilitu eura v Řecku. Příjmy z cestovního ruchu měly poměrně odlišný vývoj. Klesající tendenci zaznamenávaly již od roku 2007 – z původních 16,2 mld. USD se propadly na minimum sledovaného období, tedy 14,9 mld. USD v roce 2009. Od tohoto roku začaly opět stoupat a v roce 2011 se dokonce dostaly na vyšší hodnotu (16,4 mld.) než na začátku sledovaného období.

38

The World Bank: World DataBank [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/tableview.aspx# 39 WTTC: Travel & Tourism Economic Impact 2012 GREECE [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2012.pdf

39

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2007

2008

2009 ITA

2010

ITR v mld. USD

ITA v mil.

Graf 15: Mezinárodní příjezdy (mil.) a mezinárodní příjmy z cestovního ruchu (mld. USD) v období 2007 – 2011

2011

ITR

Zdroj: vlastní zpracování dle The World Bank: World DataBank [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/tableview.aspx#

Mírně odlišný vývoj zaznamenaly exporty komerčních služeb v Řecku v období 2007 – 2012. Tabulka níže ukazuje, že ještě mezi lety 2007 a 2008 vzrostly exporty celkových komerčních služeb o více než 16 %. Tento růst byl následován velikým poklesem z původní hodnoty 49,8 mld. USD v roce 2009 na 37,4 mld. USD v roce 2010. Tento pokles byl důsledkem reálného propuknutí ekonomické krize v Řecku, odhalením velkých strukturálních problémů a hlavně medializací celého problému. Řecko následně dostalo první finanční pomoc, která přispěla mírnému růstu exportů komerčních služeb v roce 2011. Pro rok 2012 jsou předpokládané hodnoty opět na nižší úrovni (34,2 mld. USD), a to hlavně proto, že se zjistilo, že Řecko trpí dalekosáhlejšími problémy, než bylo původně předpokládáno. Proto tento stát obdržel další finanční pomoct od věřitelského trojlístku40. Řecká vláda však přes protesty svých obyvatelů nebyla schopná zavést potřebná opatření na zlepšení tamní ekonomické situace.

40

viz. výše – kapitola 3.20

40

Tabulka 11: Vývoj exportů komerčních služeb v Řecku (v mld. USD)

Exporty (mld. USD) Meziroční růst exportů (%)

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

42,79

49,80

37,38

37,59

39,65

34,17

-

16,4%

-24,9%

0,5%

5,5%

-13,8%

Zdroj: vlastní zpracování dle WTO.org: Statistics Database [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://stat.wto.org/StatisticalProgram/WSDBStatProgramHome.aspx?Language *- odhadované hodnoty

Výše uvedené informace jsou podrobněji uvedeny v grafu 16, kde jsou uvedeny 3 základní podskupiny komerčních služeb. Řecko vykazuje na rozdíl u výše sledovaných států (Egypt, Thajsko) menší podíl cestovního ruchu na celkových komerčních službách. U Egyptu a Thajska exporty cestovního ruchu tvořily největší část komerčních služeb, v Řecku však největší část tvoří doprava. Jiná struktura je pravděpodobně dána jinými geografickými podmínkami. Vzhledem k tomu, že Řecko zahrnuje několik desítek ostrovů a že se nachází blízko hranic mezi Evropou, Asii a Afrikou, je veliký význam tamní dopravy evidentní. Vývoj turismu zde jasně kopíruje vývoj komerčních služeb jako celku. Mezi tedy 2007 a 2008 zažívaly exporty turismu růst až na hodnotu 17,04 mld. USD v roce 2008. Růst byl následován dvouletým pádem na hodnotu 12,73 mld. USD v roce 2010. V roce 2011 se mediální situace Řecka zlepšila a exporty cestovního ruchu vzrostly na 14,6 mld. USD. Pro rok 2012 se však předpokládá opětovný pokles. Exporty služeb dopravy v první polovině sledovaného období vykazují stejný trend jako exporty cestovního ruchu – tzn. růst mezi lety 2007 – 2008 je následován pádem v roce 2009. Služby dopravy začaly růst již v roce 2010, což však bylo následováno dvouletým propadem. Ostatní služby vykazují po celé sledované období přibližně stejné hodnoty. Jejich podíl na celkových komerčních službách je oprosti ostatním minimální.

41

Graf 16 Vývoj exportů jednotlivých druhů služeb v kategorii komerční služby (v mld. USD) v období 2007 – 2012*

50,00 40,00 30,00

4,65 4,12 4,11

4,44

5,45

18,83

20,42

19,60

14,45

12,73

14,60

4,60

28,11 23,18

20,00 10,00

15,49

17,04

17,06

12,51

0,00 2007

2008

Cestovní ruch

2009

2010

Doprava

2011

2012*


Zdroj: vlastní zpracování dle WTO.org: Statistics Database [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://stat.wto.org/StatisticalProgram/WSDBStatProgramHome.aspx?Language *- odhadované hodnoty

Z případové studie Řecka vyplývá, že cestovní ruch má (spolu s dopravou) zásadní význam pro celou ekonomiku. Nejenom že zaměstnává veliké procento obyvatelstva a podílí se na tvorbě HDP, ale hlavně je pro obyvatelstvo na ostrovních oblastech (Kos, Korfu,…) jediným zdrojem obživy. V průběhu Světové hospodářské krize se ukázaly dlouho přehlížené, ale zásadní strukturální problémy řecké ekonomiky. Tento stát se dostal až na pokraj bankrotu, proto mu byla v roce 2010 poskytnuta finanční pomoc, která se však ukázala jako nedostačující. Na jaře roku 2012 média informovala téměř každý den o situaci Řecka, o jeho eventuelní možnosti vystoupení z eurozóny a hlavně o protestech místního obyvatelstva proti zavádění jakýchkoliv reforem. Zde se projevilo tzv. sebenaplňující se proroctví – to znamená, že klienti cestovního ruchu se zalekli nejisté situace v Řecku, a proto se rozhodli cestovat v létě 2012 jinam, což mělo za následek výše zmíněný propad cestovního ruchu, propad HDP a celé ekonomiky. Největší problém však v létě 2012 zaznamenaly menší podniky cestovního ruchu, které neměly dlouhodobě uzavřené smlouvy s velkými evropskými cestovními kancelářemi. V létě roku 2012 jsem 4 měsíce pracovala pro společnost Thomas Cook plc. na ostrově Korfu, kde jsem se v praxi setkala s výše uvedenými skutečnostmi. Na začátku sezóny se plně projevily často neodůvodněné obavy klientů cestovního ruchu. Např. v květnu a červnu se

42

v českých médiích často probírala možnost vystoupení Řecka z eurozóny popř. pád eura41. Hosté přijíždějící na ostrov Korfu na začátku června potom s sebou přiváželi americké dolary, popř. britské libry a mnohdy byli velmi překvapeni, že se v jejich destinaci platí stále eury. V průběhu sezóny začalo přijíždět stále více a více klientů, kteří měli reference, že v Řecku vše „funguje tak jak má“. Nicméně propadem cestovního ruchu v této destinaci trpěli hlavně místní rodinné hotely, bary a restaurace. Větší hotely z pravidla neměly zvláště v hlavní sezóně problém s obsazeností. Řecku se tedy podařilo v létě roku 2012 i přes negativní mediální obraz vylepšit svoji pověst, proto lze očekávat optimistický vývoj cestovního ruchu v roce 201342. Letošní sezóna bude velmi důležitá pro celou ekonomiku, protože právě díky příjmům z cestovního ruchu by se mohla ekonomická situace v Řecku vylepšit.

41

viz. např.: Novinky.cz: Euro může padnout během několika měsíců, předpovídá nobelista Krugman [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/nobelista-krugman-predpovida-brzky-konec-eura-fq1/eko-zahranicni.aspx?c=A120514_105541_eko-zahranicni_spi 42 WTTC: Travel & Tourism Economic Impact 2012 GREECE [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2012.pdf

43

Závěr Cestovní ruch patří v mnoha zemích k důležitým ekonomickým odvětvím, která se významně podílí na tvorbě HDP. V roce 2012 poprvé v historii překonaly mezinárodní příjezdy hranici jedné miliardy. Více než jejich polovina byla vykázána v makroregionu Evropa. Necelá čtvrtina příjezdů byla realizována do makroregionu Asie a Pacifik, tato oblast také zaznamenala největší meziroční růst mezinárodních příjezdů. Dle prognóz UNWTO se v dalších letech předpokládá exponenciální růst ukazatele mezinárodních příjezdů, což znamená posilování pozice a významu cestovního ruchu v jednotlivých národních ekonomikách i ve světovém hospodářství. Podobné tendence vykazují i příjmy z mezinárodního cestovního ruchu. Jejich celková hodnota byla v roce 2011 přibližně 740 mld. eur. Téměř polovina příjmů byla realizována opět v Evropě a více než čtvrtinu této částky tvoří příjmy v makroregionu Asie a Pacifik. Krize jsou přirozenou částí ekonomického cyklu a jejich propuknutí může být způsobeno řadou příčin. Krizi lze sice někdy předvídat, ale obtížné je hledání východisek z ní. Každá krize je individuální, a proto na ni nelze nalézt univerzální řešení. Jedním z nástrojů, který může přispět k překonání krize je cestovní ruch (viz. níže – Thajsko, Řecko). Cílem bakalářské práce je ověřit provázanost a dopad negativního vývoje ekonomiky na cestovní ruch. První kapitola bakalářské práce se proto zabývá v teoretické rovině významem a postavením cestovního ruchu ve světové ekonomice a hodnocením jeho základních statistických ukazatelů - mezinárodních příjezdů, příjmů z turismu, podílu na světovém HDP a dalších. Druhá kapitola je věnována charakteristice druhů krizí, jejich příčin, hodnocení nejvýznamnějších světových krizí na přelomu 20. a 21. století. a jejich dopadu na cestovní ruch. Z grafů a tabulek v těchto kapitolách, které obsahují vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů a ukazatelů cestovního ruchu je zřejmé, že jejich vývoj je obdobný a vzájemně koresponduje. Z porovnání vývoje makroekonomických ukazatelů s vývojem ukazatelů za cestovní ruch vyplývá, že cestovní ruch je nedílnou součástí ekonomiky, že je s ní významně propojen a vzájemně se ovlivňují. Nejjednodušeji lze tuto propojenost kvantifikovat a sledovat pomocí platební bilance jednotlivých států. Praktická část bakalářské práce se zabývá konkrétními příklady států, ve kterých je cestovní ruch významným odvětvím národní ekonomiky, podílí se přibližně 15 % na jejich HDP a stejný podíl má také na zaměstnanosti. Zároveň ekonomiky těchto států prošly nebo 44

procházejí krizí. Pro tyto účely byly vybrány 3 státy - Thajsko, Egypt a Řecko. Přesto, že v každém státě probíhala krize v jiném časovém období, v jiných geografických a ekonomických podmínkách, ověřuje bakalářská práce jejich dopad na odvětví cestovního ruchu a dále tyto procesy vzájemně porovnává. Krize v Thajsku probíhala v druhé polovině 90. let. Jednalo se o krizi měnovou a finanční, která byla způsobena hlavně splasknutím cenové bubliny a devalvací měnového kurzu, které neodpovídaly skutečným výkonům ekonomiky. Došlo tak k drastickému propadu HDP, velkému nárůstu inflace a značné devalvaci měny. V podstatě se však jednalo o zdravou ekonomiku, a proto byl uvedený propad makroekonomických ukazatelů v poměrně krátkém období vystřídán opětovným růstem. Cestovní ruch v této zemi nebyl krizí nijak zásadně postižen – mezinárodní příjezdy ani příjmy z mezinárodního cestovního ruchu nezaznamenaly žádný významnější propad. Cestovní ruch byl v tomto případě spíše podporou ekonomiky v období, kdy byl v krizi bankovní systém. Díky devalvaci měny byly zlevněny thajské exporty, tedy i exporty služeb cestovního ruchu, což mohlo být impulsem pro některé klienty cestovního ruchu navštívit právě tuto destinaci. Svůj podíl na růstu cestovního ruchu i v období finanční krize měla také dlouhodobá marketingová podpora cestovního ruchu poskytovaná národní vládou. Jiný vývoj měla na rozdíl od Thajska krize v Řecku. Řecká ekonomika již dlouho dobu vykazovala nedostatečnou konkurenceschopnost a strukturální problémy, což se plně projevilo v roce 2009, kdy Evropu, včetně Řecka, postihla Světová hospodářská krize. Proto měly hlavní uváděné makroekonomické veličiny ve sledovaném období trvale negativní vývoj, který dosahoval extrémních hodnot, např. míra nezaměstnanosti v roce 2011 vystoupala na téměř 18 % a meziroční růst HDP na -7,0 %. Tento negativní vývoj a hlavně jeho mediální obraz po celé Evropě značně ovlivnily cestovní ruch v Řecku, což se projevilo v poklesu jeho hlavních ekonomických ukazatelů. Jejich vývoj mezi lety 2008 až 2012 připomíná písmeno W – pokles byl vystřídán v roce 2011 mírným růstem, po kterém dle všech předpokladů bude následován opětovným pádem v roce 2012. V průběhu Světové hospodářské krize byla totiž narušena pověst Řecka, coby nejoblíbenější a spolehlivé evropské destinace cestovního ruchu. Odkrytí ekonomických strukturálních problémů, stávky občanů a měnová nejistota vývoje tohoto státu vzbudily obavy klientů cestovního ruchu, jejichž počet v roce 2010 značně poklesl. Pokud se Řecku v průběhu roku 2013 podaří zajistit minimálně sociální a měnovou stabilitu a získat si tím zpět svoji klientelu

45

a atraktivitu, může být právě cestovní ruch tím faktorem, který Řecku z ekonomické krize pomůže. Přispět by k tomu mohla současná nejistá situace na Kypru. Krize v Egyptě měla naprosto odlišný charakter. Došlo k ní nikoliv z důvodu ekonomických, ale z důvodu politických. Revoluce tamních obyvatel, svržení dlouholeté hlavy země a sociální nepokoje ochromily celou ekonomiku. Ta zaznamenala pád HDP a veliký nárůst inflace a nezaměstnanosti, což přispělo k dalším sociálním nepokojům. V cestovním ruchu po propuknutí revoluce v Egyptě došlo k okamžitému propadu především příjmů. Propad mezinárodních příjezdů byl v absolutním vyjádření menší než v případě Řecka, ale na rozdíl od něj se předpokládá, že opětovný nárůst cestovního ruchu bude v Egyptě pomalejší. Důvodem je především nejasná otázka bezpečnosti a politické stability, což jsou pro klienty cestovního ruchu podstatné faktory. Díky stagnující ekonomice a předpokládaným pokračujícím nepokojům bude obnovení důvěry návštěvníků této země dlouhodobějším procesem. Prioritou by mělo být řešení vnitřních problémů země a zajištění stability a až následně může být růst cestovního ruchu opět obnoven. Porovnáním průběhu a dopadu krizí v uvedených státech a regionech je zřejmé, že nejmenší dopady na cestovní ruch projevily v případě finanční a měnová krize v Thajsku. Větší dopady na cestovní ruch měla Světová hospodářská krize v Řecku a nejhlubší dopady zaznamenala politická krize v Egyptě V případě Thajska lze považovat cestovní ruch za faktor, který pomohl národní ekonomice v období krize. Naopak Řecko zaznamenalo v období krize propad cestovního ruchu, ten by se však měl stát pomocí při cestě ven z krize. V případě Egypta lze spíše očekávat nejdříve vyjasnění a uklidnění politické a sociální situace, dále stabilizaci ekonomické situace a až následně opětovný růst cestovního ruchu. Na základě zobecnění výstupů z případových studií dochází bakalářská práce k závěru, že cestovní ruch může mít v období krize následující roli: 1. Cestovní ruch jako „brzda“ krize – v průběhu krize národní ekonomiky cestovní ruch neklesá, ale stagnuje popř. stoupá, a tím zmírňuje propad HDP (např. Thajsko); 2. Cestovní ruch jako „východisko a podpora“ ekonomiky na cestě z krize – v průběhu ekonomické nestability cestovní ruch sice klesá, ale začíná opět růst, čímž může pomoci uzdravení národní ekonomiky jako celku (např. Řecko);

46

3. Cestovní ruch jako „oběť“ krize – stejně jako ostatní odvětví prochází cestovní ruch hlubokým propadem (např. Egypt). Tato práce tedy dospívá k závěru, že cestovní ruch je přímo provázán s národními ekonomikami a že může v období krizí v jednotlivých státech hrát různou roli. Cestovní ruch může být nástrojem pro vyvedení státu z krize, ale záleží na dalších specifických faktorech, které ho v daném státě ovlivňují. Za nejzásadnější faktory cestovního ruchu lze vedle ekonomických faktorů uvést především politické faktory.

47

Zdroje Seznam použité literatury 1. CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: obecné trendy rozvoje. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-155-0. 2. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008, xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. 3. HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN 80-864-1982-7. 4. INDROVÁ, Jarmila. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2007, 91 s. ISBN 978-802-4512-877. 5. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3247-3.

6.

Jindřich SOUKUP, Vít POŠTA, Pavel NESET, Tomáš PAVELKA a Jiří DOBRYLOVSKÝ. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4.

7. NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s. ISBN 978-80-247-3276-3. 8. ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 1. vyd. Zlín: CEED, 1998. ISBN 80-902552-0-5. 9. WORLD ECONOMIC FORUM. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013: Reducing Barriers to Economic Growth and Job Creation. Geneva, 2013. ISBN 92-95044-40-1. Internetové zdroje 1. Azhar Harun: Thailand Tourism Industry: The impact of Tourism Sector to Thai’s Gross Domestic Product (GDP). 2nd International Conference on Business, Economics, Management and Behavioral Sciences (BEMBS'2012) Oct. 13-14, 2012 Bali. Dostupné z: http://psrcentre.org/images/extraimages/1012547.pdf. 2. Bank of Greece: Statistics: External Sector - Balande of Payments. [online]. [cit. Dostupné

2013-04-25].

http://www.bankofgreece.gr/Pages/en/Statistics/externalsector/balance/basic.aspx 48

z:

3. BBC: An interview with President Obama [audio]. 1.6.2009. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/justinwebb/2009/06/an_interview_with_presi dent_ob.html. 4. BRUNNERMEIER, Markus K.: DECIPHERING THE LIQUIDITY AND CREDIT CRUNCH 2007-08. NATIONAL BUREAU OF ECONOMIC RESEARCH [online]. 3.8.2010

[cit.

Dostupné

2013-04-25].

z:

http://www.immagic.com/eLibrary/ARCHIVES/GENERAL/NBER_US/N081222B.p df. 5. Central Bank of Egypt: Economic Research. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.cbe.org.eg/English/Economic+Research/Time+Series/. 6. CzechTourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. [cit. Dostupné

2013-02-08].

z:

http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-

charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/. 7. Česká televize: Ekonomická krize: nejdříve špatné hypotéky, poté krach bank. [online].

7.9.2009

[cit.

Dostupné

2013-04-25].

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/65850-ekonomicka-krize-nejdrivespatne-hypoteky-pote-krach-bank/. 8. Eurostat.eu: Balance of payments by country. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/setupModifyTableLayout.do. 9. Finanční magazín. Úvěrová krize a její příčiny (II.): Trocha peněžní fyziky [online]. 21.3.2011

[cit.

2013-04-25].

Dostupné

z:

http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/uverova-krize-a-jeji-priciny-ii-trochapenezni-fyziky/. 10. HANAA A. FAYED. FACULTY OF TOURISM AND HOTELS, Fayoum University. EFFECTS of EGYPT’S REVOLUTION "25 JANUARY ON TOURISM. Dostupné z: http://www.fayoum.edu.eg/Tourism/TourismStudies/pdf/DrHanaa2.pdf 11. HOLANOVÁ, Tereza. Euro ohrožují prasata: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. IDNES.cz

[online].

16.2.2010

[cit.

2013-04-25].

Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/euro-ohrozuji-prasata-portugalsko-italie-recko-a-spanelskopqr-/eko-zahranicni.aspx?c=A100215_163527_eko-zahranicni_hol.

49

12. IMD.org: WORLD COMPETITIVENESS ONLINE: Statistics. [online]. [cit. 201303-23].

Dostupné

z:

https://www-worldcompetitiveness-

com.ezproxy.vse.cz/OnLine/App/Index.htm. 13. KPMG: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. In: [online]. Únor 2011 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b0959ab5e153-4442-8923-18428c7f7596/Analyza-kongresoveho-a-incentivniho-segmentucesto.pdf. 14. LSE IDEAS, London School of Economics and Political Science: After the Arab Spring: power shift in the Middle East?: revolutionary Egypt: promises and perils., London,

UK.

[online].

[cit.

Dostupné

2013-04-07].

z:

http://eprints.lse.ac.uk/43461/1/After%20the%20Arab%20Spring_revolutionary%20E gypt%28lsero%29.pdf. 15. Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Ekonomická charakteristika země [online]. 2012 [cit.

Dostupné

2013-04-25].

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/recko/ekonomika/ekonomicka_c harakteristika_zeme.html. 16. Novinky.cz: Euro může padnout během několika měsíců, předpovídá nobelista Krugman [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/nobelistakrugman-predpovida-brzky-konec-eura-fq1-/ekozahranicni.aspx?c=A120514_105541_eko-zahranicni_spi. 17. Novinky.cz: Světová ekonomika je nejslabší od třicátých let. [online]. 1.12.2008 [cit. 2013-04-25].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/ekonomika/155606-svetova-

ekonomika-je-nejslabsi-od-tricatych-let.html. 18. Sborník z konference: Regionální rozvoj a cestovní ruch. BAKOS, Tomáš: Východiska hodnocení ekonomického dopadu cestovního ruchu [online]. 2011[cit. 2013-03-11].

ISBN

978-80-87035-44-3.

Dostupné

z:

https://most.vspj.cz/files/33/sbornik-regionalni-rozvoj-a-cestovni-ruch.pdf#page=16. 19. The World Bank: Exchange Rates. [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/PA.NUS.FCRF. 20. The World Bank: World DataBank [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/tableview.aspx#. 50

21. UNCTADstat: Value growth rates of merchandise exports and imports, annual, 19502011

[online].

[cit.

2013-02-10].

Dostupné

z:

http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx. 22. UNWTO: International tourism to continue robust growth in 2013. [online]. 28. 1.2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://media.unwto.org/en/press-release/201301-28/international-tourism-continue-robust-growth-2013. 23. UNWTO: Tourism Highlights [online]. 2012 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights12enhr_1.p df. 24. UNWTO: Tourism Market Trends [online]. 2006 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.unwto.org/facts/eng/pdf/historical/ITA_1950_2005.pdf. 25. UNWTO: World Tourism Barometer [online]. January 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné

z:

http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_barom13_01_jan_excer pt.pdf. 26. World Bank. Lehman Brothers: Too big to fail. [online]. 3.8.2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/FINANCIALSECTOR/Resources/J3LehmanBrothersCaseStudy.pdf. 27. WORLD ECONOMIC FORUM. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2013: Reducing Barriers to Economic Growth and Job Creation. Geneva, 2013. ISBN 92-95044-40-1. 28. WTO.org:

Statistics

Database [online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z:

http://stat.wto.org/StatisticalProgram/WSDBStatProgramHome.aspx?Language= 29. WTO: International Trade and Market Access Data [online]. 2012 [cit. 2013-03-09] dostupné

z

URL:

http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Da shboards/MAPS&file=Map.wcdf&bookmarkState=%7b%22impl%22:%22client%22, %22params%22:%7b%22langParam%22:%22en%22%7d%7d. 30. WTO: International Trade statistics 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. ISBN 978Dostupné

92-870-3840-1.

http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2012_e/its2012_e.pdf. 51

z:

31. WTTC: Travel & Tourism Economic Impact 2012 EGYPT [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2012.pdf. 32. WTTC: Travel & Tourism Economic Impact 2012 GREECE [online]. [cit. 2013-0419]. Dostupné z: http://www.wttc.org/site_media/uploads/downloads/greece2012.pdf.

52

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Pecháčková

Recommend Documents