Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu. Jindřichův Hradec IMZH. Diplomová práce. Bc. Šárka Smetanová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec IMZH

Diplomová práce

Bc. Šárka Smetanová

2011

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec IMZH

Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Vypracoval: Bc. Šárka Smetanová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Ondřej Lešetický

Kolín, duben 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, že diplomovou práci „Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Kolín, duben 2011

podpis studenta

Anotace

Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje Teoretické přiblížení postupů finanční analýzy a následná aplikace na konkrétní údaje Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Zhodnocení finanční situace společnosti a jejího vývoje v letech 2008 a 2009.

Kolín, duben 2011

Obsah Úvod ..........................................................................................................................1 1. Profil společnosti ................................................................................................3 1.1. Historie nemocnice ....................................................................................6 1.2. Rekonstrukce nemocnice ...........................................................................7 2. Hospodaření společnosti .....................................................................................8 3. Organizační uspořádání ......................................................................................9 3.1. Orgány a struktura akciové společnosti k 31.12.2009: ..............................9 3.2. Struktura činnosti nemocnic a jednotlivých oddělení ..............................10 3.2.1.

Nemocnice Kolín ........................................................................10

3.2.2.

Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově ...........................12

4. Základní principy účtování ...............................................................................13 4.1. Způsob ocenění majetku ..........................................................................13 4.1.1.

Ocenění a způsob účtování zásob ...............................................13

4.1.2.

Ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností .......................................................14

4.1.3.

Ocenění cenných papírů a majetkových podílů ..........................14

4.1.4.

Ocenění příchovků a přírůstků zvířat .........................................14

4.2. Odpisování ...............................................................................................14 5. Finanční analýza ...............................................................................................15 5.1. Uživatelé finanční analýzy.......................................................................16 5.2. Zdroje informací potřebných pro finanční analýzu .................................17 5.2.1.

Rozvaha ......................................................................................17

5.2.2.

Výkaz zisku a ztráty....................................................................17

5.2.3.

Přehled o peněžních tocích .........................................................18

5.2.4.

Příloha k účetní závěrce ..............................................................18

5.2.5.

Výroční zpráva............................................................................18

5.3. Techniky a metody finanční analýzy .......................................................19

5.3.1.

Kvantitativní metody testování ...................................................19

5.3.2.

Horizontální a vertikální analýza ................................................20

5.4. Poměrová analýza ....................................................................................22 5.4.1.

Ukazatele rentability ...................................................................22

5.4.2.

Ukazatele aktivity .......................................................................24

5.4.3.

Ukazatele zadluženosti ...............................................................25

5.4.4.

Ukazatele likvidity ......................................................................25

5.4.5.

Ukazatele produktivity práce ......................................................26

5.4.6.

Ukazatele kapitálového trhu .......................................................27

5.4.7.

Časové srovnání poměrových ukazatelů ....................................27

6. Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a. s.............................................29 6.1. Horizontální a vertikální analýza .............................................................29 6.1.1.

Horizontální a vertikální analýza rozvahy ..................................29

6.1.2.

Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát ..................................33

6.1.3.

Horizontální a vertikální analýza výkazu cash flow...................42

6.1.4.

Analýza pracovního kapitálu ......................................................44

6.2. Analýza poměrových ukazatelů ...............................................................45 6.2.1.

Ukazatele rentability ...................................................................45

6.2.2.

Ukazatele aktivity .......................................................................46

6.2.3.

Ukazatele likvidity ......................................................................47

6.2.4.

Ukazatele zadluženosti ...............................................................48

6.2.5.

Ukazatele produktivity práce ......................................................48

6.2.6.

Ukazatele kapitálového trhu .......................................................49

6.3. Bonitní a bankrotní modely .....................................................................50 6.3.1.

Kralickův test ..............................................................................50

6.3.2.

Almanův index............................................................................52

6.4. Srovnání s odvětvím ................................................................................53 6.4.1.

Vybrané ukazatele nemocnic v ČR.............................................53

Závěr........................................................................................................................57

-1-

Úvod Cílem práce je zmapování finanční situace Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje v letech 2007-2009. Tyto roky jsou pro ni důležité z hlediska rozvoje, růstu a pokroku. Od roku 2005, kdy byla Oblastní nemocnice Kolín zapsána do obchodního rejstříku jako obchodní společnost, se začal rozvíjet velký projekt na rekonstrukci a modernizaci celého areálu nemocnice. To také ovlivňuje finanční výsledky nemocnice. Kvůli velkým investicím se nemocnice v letech 2007 a 2008 potýká se ztrátou, ale díky zvýšení výnosů se tento problém v roce 2009 podaří překonat. Práce je rozdělena na tři základní části. První část obsahuje profil a představení společnosti, její historii, účel, základní informace o rekonstrukci a všeobecné údaje o hospodaření společnosti, organizační uspořádání a struktura Oblastní nemocnice Kolín a.s. Další částí je teoretický popis postupu a metod finanční analýzy. Finanční analýza není pouze aplikací několika dobře známých postupů, ale spíše koloběhem, kde se v každém dalším kroku mohou objevit další souvislosti, které nám umožní vidět firmu v jiném světle a může nás donutit i předchozí závěry přehodnotit. Výběr ukazatelů by měl obsahovat ty ukazatele, které jsou pro pochopení finanční situace důležité. Při finanční analýze je nutné soustředit se na to, aby výstupy z ní byly srozumitelné a použitelné pro další instituce. Při finanční analýze spoléháme na veřejně dostupné informace nebo na ty, které nám společnost poskytne. Hlavním zdrojem údajů o situaci firmy je výroční zpráva nebo alespoň finanční výkazy. Musíme brát v potaz, že každý účetní záznam je určitou redukcí reality a proto se musíme snažit takovéto redukci porozumět, abychom realitu co nejvíce pochopili. Poslední částí je samotná finanční analýza, aplikace teoretických modelů na konkrétní údaje Oblastní nemocnice Kolín, a. s. kde si nejprve zjednodušíme účetní výkazy pro potřeby analýzy. Provádíme horizontální a vertikální analýzu těchto zjednodušených finančních výkazů, dále analýzu poměrových ukazatelů a bonitní a bankrotní modely pomocí Kralickova rychlého testu a Altmanova indexu

-2důvěryhodnosti. Posledním krokem finanční analýzy je srovnání hodnot Oblastní nemocnice Kolín s celorepublikovým průměrem z roku 2008. Zde se zaměřujeme na srovnávání počtu zaměstnanců, platové podmínky a základní ekonomické údaje srovnatelných nemocnic a nemocnic ve Středočeském kraji. Na závěr zhodnotíme finanční situaci nemocnice, poznatky a výsledky finanční analýzy. V přílohách nalezneme účetní výkazy společnosti, použitá literatura je uvedena v seznamu. Doplňující informace pocházejí z článků a rozhovorů s ředitelem nemocnice a ze stránek statistického úřadu.

-3-

1.

Profil společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje byla založena

Středočeským krajem na základě notářského zápisu, sepsaného dne 23. března 2005 se základním kapitálem 2.000.000,- Kč. Do obchodního rejstříku byla zapsána dne 21. června 2005 a jediným akcionářem je Středočeský kraj. Rozhodnutím Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 27. června 2005 a na základě smlouvy o nájmu podniku byl Oblastní nemocnici Kolín, a.s. pronajat od 1.7.2005 podnik, který tvoří soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, které slouží k podnikání, a který byl dosud provozován jako Nemocnice Kolín. Předmětem podnikání je poskytování zdravotní péče v rozsahu daném registrací nestátního zdravotnického zařízení a další činnosti dle koncesních listin a živnostenských oprávnění ONK, a.s. K datu 20. září 2005 byly na základě rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje a uzavřených smluv o vkladu podniku do Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje vloženy podniky, které byly dříve provozovány jako Nemocnice a sdružení zdravotnických zařízení Nymburk, Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově. Zápis vkladu těchto podniků byl proveden 1. 11. 2006 na celkovou výši základního kapitálu 857.500.000,- Kč neveřejným úpisem akcií jediného akcionáře – Středočeského kraje z titulu započtení jeho pohledávky. Ke dni 29. 6. 2007 byly část podniku akciové společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, provozovna NsP Brandýs nad Labem prodána společnosti PP Hospitals s.r.o. Ke dni 31. 8. 2007 byla část podniku akciové společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, provozovna NsSZZ Nymburk prodána Městu Nymburk. Ke konci roku 2008 se Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje sestávala ze dvou provozoven: Nemocnice Kolín a Léčebny dlouhodobě nemocných Na Vojkově.

-4Základní kapitál tvoří 1 ks hromadné akcie v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 876.800.000,- Kč. Jediným akcionářem je Středočeský kraj.

Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, provozovna Nemocnice Kolín (dále jen Nemocnice Kolín) zajišťuje komplexní základní a speciální zdravotnickou péči pro okres Kolín a ve specializovaných oborech pro spádové území okresů Kutná Hora a Nymburk. Nemocnice Kolín měla v roce 2008 14 oddělení s celkovým počtem 560 lůžek (z toho 21 novorozeneckých) a vyšetřovací a ambulantní činnost v dalších 13 odděleních. Chod nemocnice zajišťovalo 993 zaměstnanců, z toho 178 lékařů, 5 farmaceutů, 6 dalších vysokoškoláků a 512 středních zdravotnických pracovníků. V roce 2009 poskytovala Nemocnice Kolín lůžkovou péči na 14 odděleních s počtem 531 lůžek (z toho 23 novorozeneckých) a vyšetřovací a ambulantní činnost v dalších 19 odděleních. Chod nemocnice zajišťovalo 1029 zaměstnanců, z toho 186 lékařů, 6 farmaceutů, 7 dalších vysokoškoláků a 530 středních zdravotnických pracovníků. Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově poskytuje péči na 100 lůžkách.

K hlavním směrům v léčebně-preventivní péči patří: -

rozvinutí stomatologických služeb ambulantních i pohotovostních v nově otevřené stomatologické ambulanci

-

plný

provoz

nově

otevřeného

Gerontocentra,

vybaveného

moderní

zdravotnickou technologií, včetně opatření pro usnadnění pohybu osob se sníženou mobilitou a orientací -

plný provoz centrálních operačních sálů, jejich maximální a racionální využívání

-

plný provoz diabetologického centra se zaměřením na komplexnost diagnostické a léčebné péče

-

další rozvoj zobrazovacích metod zejména v souvislosti s novým pracovištěm magnetické rezonance

-

-5mezioborová spolupráce v oblasti zvládání zvlášť závažných stavů ohrožujících život, vč. polytraumat a intenzivní péče, maximální využití nového pracoviště resuscitační a intenzivní péče v novém pavilonu

-

rozvoj diagnostiky a léčby onemocnění periferních cév

-

zajištění a rozvoj mamografického screeningu

-

vzhledem k vybavení endoskopických pracovišť důraz na miniinvazivní metody zejména v gastroenterologii, chirurgii, gynekologii, ortopedii, urologii a pneumologii

-

endoskopické služby v nadregionálním rozsahu vč. ERCP a zaměření na vyšetřování v rámci programu prevence kolorektálního karcinomu jsou poskytovány v nově otevřeném Endoskopickém centru

-

nadregionální zajištění kardiostimulací v rámci kardiologie, rozvoj nové diagnostiky díky novému echosonografickému přístroji na interně

-

další zkracování průměrné ošetřovací doby využitím nových možností diagnostických a léčebných – v gynekologii, chirurgii, oftalmologii atd.

-

využívání nových metod na očním oddělení – laser, oční angiografie atd.

-

využití nového vybavení na rehabilitaci a rozvoj komplexní rehabilitační péče v řadě oborů, zejména neurologii, léčba poinfarktových stavů, po operacích pohybového ústrojí

-

rozvoj nových metod v hematologii a biochemii, kvalitní histologie

-

aktivní přístup v transfůzní službě s cílem zajištění dostatku krve a krevních výrobků pro všechny obory nemocnice

-

spolehlivá mikrobiologie s cílem zvládat složité infekty

-

další rozvoj nových radiologických metod daný novým kvalitním vybavením radiodiagnostického oddělení

-

využití kapacity gammakamer na oddělení nukleární medicíny

-

rozvoj operativy velkých kloubů na ortopedickém oddělení s využitím nejmodernějších metod počítačové navigace s následným využitím nově otevřeného oddělení lůžkové rehabilitace, která umožní rychlejší a kvalitnější rekonvalescenci pacientů

-

zavedení systémové trmbolýzy u pacientů s ischemickou CMP

-6-

1.1. Historie nemocnice Kdy a kým byl původní kolínský špitál založen není známo. První zmínky o něm pocházejí z roku 1359, kdy byl špitálem nazýván kostel sv. Jana Křtitele s chalupou vedle něho. Roku 1519 byl dům při kostele přeměněn v nemocnici a později přešel do rukou řádu milosrdných bratří. Roku 1778 vznikla prvotní městská nemocnice na místě obecního dvora. Nejdříve byla tato budova jednopatrová a postupně byla rozšiřována. Z původních 8 postelí byla v roce 1856 rozšířena na 30 a v roce 1878 na 61 postelí. Za zakladatele této veřejné nemocnice je považován Dr. František Bieman. Ale ani rozšíření této nemocnice stále nevyhovovalo požadavkům a proto se okresní zastupitelstvo v roce 1892 rozhodlo vystavět nemocnici novou, tam kde stojí dodnes. Roku 1898 nemocnice zahájila svojí činnost v plném rozsahu. Náklad na pozemky, stavbu a vnitřní zařízení činil asi 140 000 zlatých. Nemocnice měla původně 100 lůžek, později byl počet lůžek rozšířen na 160. Nemocnice byla zařízena tak, že plně vyhovovala požadavkům své doby. Měla dva operační sály pro čistou a hnisavou chirurgii a v zahradě byl oddělen pavilón pro infekční nemoci. V roce 1913 byla nemocnice vybavena rentgenovým přístrojem. Vedení této nemocnice měl primář MUDr. Josef Šil až do roku 1914, kdy je převzal, jako primář MUDr. Jan Šil. V letech válečných dosahuje frekvence nemocnice nejvyšších hodnot. V roce 1914 se stala nemocnice součástí vojenské pozorovací stanice s filiálkou v okresním chorobinci o 130 postelích. Okresní chorobinec byl později převzat vojenskou správou. V únoru 1916 byla nemocnice vrácena svému účelu.

-7-

1.2. Rekonstrukce nemocnice V Kolínské nemocnici právě probíhá rozsáhlá rekonstrukce. V roce 2009 bylo nově otevřeno zrekonstruované geriatrické a rehabilitační oddělení, Endocentrum, které je nejmodernějším svého druhu ve středních Čechách a byla zřízen nová zubní ordinace s pohotovostní službou o víkendech. V současné době se plánuje otevření zrekonstruovaného oddělení Nukleární medicíny, kam za přispění Středočeského kraje byl umístěn nový diagnosticky přístroj SPECT/CT. V lednu začala výstavba tzv. pavilonu „F“, nyní probíhá výstavba pavilonu „D“ – pavilonu určeného pro dětské pacienty a rekonstrukce pavilonu „N“ – současného chirurgického pavilonu. Vše za významné finanční podpory Středočeského kraje a prostředků regionálního operačního programu EU. Oblastní nemocnice Kolín investuje v následujících dvou letech přes 600 milionů korun do své modernizace. Opraví pavilon chirurgických oborů a postaví k němu nové lůžkové oddělení. Pacienti budou mít daleko vyšší komfort hotelových služeb, pokoje budou maximálně dvoulůžkové se samostatným sociálním zařízením. Komfortnější zázemí bude mít také personál. Součástí akce je i nákup nových technologií, které zvýší kvalitu poskytovaných služeb. Vznikne mimo jiné miniinvazivní pracoviště, nová biochemická linka, opraví se neurologická a ortopedická JIP a některé ambulantní provozy. V pavilonu bude také nové výdejní místo lékárny s nepřetržitou službou. Nový pavilon se 100 lůžky pro operační obory se už začal stavět. Během výstavby bude zahájena rekonstrukce přiléhající budovy ortopedie a chirurgie. Stavební práce nepřeruší provoz tohoto oddělení. Na nezbytnou dobu se někteří pacienti stěhují do nemocnice v sousední Kutné Hoře, kterou bude kolínská nemocnice od ledna provozovat.

-8-

2.

Hospodaření společnosti Hospodaření organizace: Celkové náklady za rok 2008

849 365

Celkové výnosy za rok 2008

842 891

- z toho výnosy z regulačních poplatků

20 069

Hospodářský výsledek v tis. Kč za rok 2008 -6 474

Hospodářský výsledek ONK, a.s., nemocnice Středočeského kraje ovlivnilo účtování odložené daně z příjmu právnických osob za rok 2008.

Odložená daň z příjmu právnických osob

-951 tis. Kč

Celkové náklady za rok 2009

909 709

Celkové výnosy za rok 2009

912 175

- z toho výnosy z regulačních poplatků

19 245

Hospodářský výsledek v tis. Kč za rok 2009 2466

Hospodářský výsledek ONK, a.s., nemocnice Středočeského kraje ovlivnilo účtování odložené daně z příjmu právnických osob za rok 2009.

Odložený daňový závazek za rok 2009

2 509 tis. Kč

-9-

3.

Organizační uspořádání

3.1. Orgány a struktura akciové společnosti k 31. 12. 2009: Přestavenstvo: Předseda představenstva:

Mgr. Aleš Buriánek

Člen představenstva:

JUDr. Jan Mach

Člen představenstva:

MUDr. Vladimír Lemon

Dozročí rada: Předseda dozorčí rady:

JUDr. Karel Molnár

Členové dozorčí rady:

Ing. Miloš Petera Robin Povšík Ing. Zuzana Moravčíková

Vedení akciové společnosti: Ředitel:

MUDr. Petr Chudomel

Náměstek pro LPP:

MUDr. Pavel Hoffmann

Ekonomicko-technický náměstek: Ing. Roman Uhlík Hlavní sestra:

Irena Šandová

Organizační struktura: Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje se ke konci roku 2009 sestávala ze dvou provozoven:

Nemocnice Kolín Ředitel:

MUDr. Petr Chudomel

Náměstek pro LPP:

MUDr. Pavel Hoffmann

Ekonomicko-technický náměstek: Ing. Roman Uhlík Hlavní sestra:

Irena Šandová

Léčebna dlouhodobě nemocných Pověřený řízením:

MUDr. Jiří Med

- 10 -

3.2. Struktura činnosti nemocnic a jednotlivých oddělení 3.2.1. Nemocnice Kolín

Interní oddělení Lůžková část:

95 lůžek

Jednotka intenzivní péče: 11 lůžek Odborné ambulance:

Ordinace

kardiologická

vč.

antiarytmické

a

kardiostimulační amb. Revmatologická ambulance Alergologická ambulance Diabetologická ambulance Interní ambulance Endokrinologická ambulance Angiologická ambulance interní Nervové oddělení Lůžková část:

39 lůžek

Jednotka intenzivní péče: 6 lůžek Odborné ambulance:

Neurologická ambulance vč. EEG, EMG Neurologická ambulance

Dětsko-kojenecké oddělení Lůžková část:

71 lůžek (vč. 23 lůžek novorozeneckých a 40 matky s dětmi)

Jednotka intenzivní péče: 8 lůžek Odborné ambulance:

Alergologie Nefrologie Kardiologie Poradna pro rizikové děti Pohotovostní příjmová ambulance Dětská lékařská služba první pomoci

- 11 Gynekologicko-porodnické oddělení Lůžková část:

48 lůžek

Odborné ambulance:

Ambulance praktického gynekologa Gyn. ambulance pro děti a dorost Odborné gynekologické poradny Centrum prenatální péče Příjmová ambulance

Chirurgické oddělení Lůžková část:

56 lůžek

Odborné ambulance:

Chirurgická ambulance Ambulance všeobecné a plastické chirurgie Mammologická ambulance Cévní ambulance Proktologická ambulance

Urologické oddělení Lůžková část:

25 lůžek

Odborné ambulance:

Urologická ambulance

Oddělení dětské chirurgie Lůžková část:

21 lůžek

Odborné ambulance:

Ambulance dětské chirurgie

Oddělení praktického lékaře a tělovýchovného lékaře Oddělení resuscitace a víceoborové intenzivní péče - RIP Lůžková část:

18 lůžek

Odborné ambulance:

Anesteziologická ambulance Ambulance bolesti Příjmová ambulance

Oddělení klinické biochemie Ortopedické oddělení - 49 lůžek Otorinolaryngologické oddělení - 20 lůžek Centrální operační sály (COS) - anestezie

- 12 Radiodiagnostické oddělení Oční oddělení - 22 lůžek Kožní oddělení - 25 lůžek Oddělení klinické mikrobiologie Oddělení patologické anatomie Oddělení geriatrie a dlouhodobě nemocných - 22 lůžek Oddělení klinické onkologie Dialýza Oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí Endoskopické centrum Oddělení sociálních lůžek - 12 lůžek Rehabilitační oddělení - 20 lůžek následné péče Oddělení nukleární medicíny Transfuzní a hematologické oddělení

3.2.2. Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově

Oddělení LDN – následná péče Primář:

MUDr. Jiří Med

Struktura oddělení:

100 lůžek LDN ambulanci neprovozuje

- 13 -

4.

Základní principy účtování Používané účetní metody, obecné účetní zásady a způsoby oceňování

v předkládané účetní závěrce jsou v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001, a s opatřením Ministerstva financí ČR čj. 281/97 417/2001, kterým se stanoví obsah účetní závěrky pro podnikatele.

4.1. Způsob ocenění majetku 4.1.1. Ocenění a způsob účtování zásob Ocenění a účtování nakupovaných zásob a)

zásoby jsou oceněny ve skutečných pořizovacích cenách, které zahrnují nákupní cenu, vedlejší pořizovací náklady (z nich – dopravné, clo, provize, jiné) nejsou součástí pořizovací ceny a jsou účtovány přímo do nákladů

b)

účtované způsobem A

c)

pro výdej ze skladu jsou používány a. metoda FIFO – sklad dopravy b. vážený aritmetický průměr počítaný skladovým softwarem vždy po každém pohybu jednotlivé skladové položky – všechny ostatní sklady c. jiný způsob – sklad OTS – ceny podle ceníku VZP, rozdíly jsou účtovány na cenové odchylky

Ocenění zásob vytvořených vlastní činností a)

ve skutečných výrobních nákladech zahrnujících přímé náklady a výrobní režii – sklad lékárny

b)

v předem stanovených nákladech zahrnujících přímé náklady a výrobní režii – sklad nemocničního bufetu

c)

účtované způsobem A

d)

vydané ze skladu oceněné skladovými cenami

- 14 4.1.2. Ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností Účetní jednotka nemá dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.

4.1.3. Ocenění cenných papírů a majetkových podílů Ve sledovaném účetním období účetní jednotka nevlastnila žádné cenné papíry, majetkové podíly ani deriváty.

4.1.4. Ocenění příchovků a přírůstků zvířat Ve sledovaném účetním období účetní jednotka nevykazovala příchovky ani přírůstky zvířat.

4.2. Odpisování Odpisový plán účetních odpisů dlouhodobého hmotného majetku sestavila účetní jednotka v interní směrnici v souladu s §28 odst. 2 zákona o účetnictví a vycházela z předpokládané doby jeho používání. Účetní a daňové odpisy se nerovnají.

Odpisový plán účetních odpisů dlouhodobého nehmotného majetku sestavila účetní jednotka v interní směrnici v souladu s §28 odst. 2 zákona o účetnictví a vycházela z předpokládané doby jeho používání.

- 15 -

5.

Finanční analýza Finanční analýza podniku analyzuje finance podniku.

Podnikové finance

mohou být definovány jako pohyb peněžních prostředků, vyjádřený peněžními toky. Finanční analýza hodnotí finance podniku podle toho, jaká míra vychýlení z dané rovnováhy se dá ještě poměrně snadno napravit nebo co by mohlo přivodit vážnější finanční problémy (stabilní nebo labilní finanční rovnováha). O stavu finanční rovnováhy vypovídá výkonnost a finanční postavení na základě účetní závěrky, analýza poměrových ukazatelů a syntetické zobrazení stavu finanční situace podniku. Finanční analýza zkoumá minulý pohyb peněžních prostředků podniku s cílem popsat vývoj finanční situace. K analytickým prostředkům patří horizontální analýza časové řady účetních výkazů a časové srovnání poměrových ukazatelů. Zkoumá provozní, investiční a finanční činnost jako činitele působící na vývoji finanční situace. Posuzuje se participace finančního řízení na změnách fin. situace s cílem poznat, zda je management schopen udržet vývoj financí podniku pod kontrolou.1 „Finanční analýza hodnotí fungování mechanismu financí podniku podle stavu a vývoje finanční situace, a podle účinků provozní, investiční a finanční činností na vývoji finanční situace.“2 Finanční analýza spoléhá na veřejně dostupné informace nebo informace, které společnost poskytne. Jedná se zejména o výroční zprávu společnosti, finanční výkazy, tiskové zprávy nebo prohlášení. Největším problémem mohou být položky označené jako ostatní nebo jiné, které není možné bez dalších informací zařadit. Výchozím bodem finanční analýzy je vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. Zde můžeme vidět absolutní údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech.

1

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 19, EKOPRESS, Praha, 2009 2 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 20, EKOPRESS, Praha, 2009

- 16 -

5.1. Uživatelé finanční analýzy Informace týkající se finanční situace podniku jsou předmětem zájmu mnoha subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem. Finanční analýza je důležitá pro akcionáře, věřitele a další externí uživatele, stejně tak pro podnikové manažery. Každý z nich má své specifické zájmy, s nimiž jsou spojeny určité ekonomické rozhodovací úlohy. Všichni uživatelé potřebují mít přehled, aby mohli řídit. Podle toho kdo provádí a vyžaduje finanční analýzu, ji můžeme dělit na interní a externí. Uživateli jsou především manažeři, investoři, banky a věřitelé, obchodní partneři, zaměstnanci, stát a jeho orgány, konkurenti. Manažeři používají informace z finanční analýzy pro dlouhodobé a krátkodobé finanční řízení podniku a umožňují jim vytvoření zpětné vazby mezi rozhodnutím a jeho důsledkem. Investoři jsou primárními uživateli informací obsažených ve finančních výkazech, chtějí si ověřit, zda své finanční prostředky vložili správně, rozhodují se o budoucích investicích a zajímají se o stabilitu a likviditu podniku. Věřitelé vyžadují informace o finančním stavu potencionálního dlužníka, aby se mohli rozhodnout, zda poskytnout úvěr a v jaké výši. Banka posuzuje takzvanou bonitu dlužníka. Analyzuje strukturu majetku a finanční zdroje, ziskovost a rentabilitu. Dodavatelé se zajímají o to, zda podnik bude schopen hradit závazky. Odběratelé se zaměřují na finanční situaci dodavatele při dlouhodobém obchodním vztahu, aby při případném jeho bankrotu neměli potíže s vlastní výrobou. Konkurenty zajímá finanční situace podobných podniků, aby mohli srovnávat výsledky hospodaření. Zaměstnancům jde o zachování pracovních míst a mzdové podmínky, mají zájem na prosperitě a hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Stát zajímají finanční a účetní data z důvodů statistických, kontrolních a kvůli formulaci hospodářské politiky státu. Existuje jistě ještě mnoho dalších zájemců o finanční analýzu podniku, jako například daňoví poradci, burzovní makléři, novináři a široká veřejnost. Uživatelé mohou využívat řadu zdrojů informací, jako jsou výroční zprávy, informace specializovaných firem atp.

- 17 -

5.2. Zdroje informací potřebných pro finanční analýzu Finanční analýza vyžaduje mnoho dat z různých zdrojů. Data jsou klíčovou součástí kroků finanční analýzy. „Součásti postupných kroků finanční analýzy jsou data, metody analýzy, provedení analýzy, interpretace výsledků analýzy, syntéza a formulace závěrů a úsudků.“3 Informace se získávají především z vnitřních zdrojů z účetních výkazů finančního účetnictví, od analytiků a manažerů a z výroční zprávy. Dále z vnějších zdrojů jako jsou roční zprávy emitentů, burzovní zpravodajství atd. Nejvíce údajů poskytuje finanční účetnictví jako hlavní zdroj ekonomických dat. Základní finanční výkazy, které poskytuje účetnictví jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, příloha k účetní závěrce a výroční zpráva. 5.2.1. Rozvaha Rozvaha je přehled položek aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí k poslednímu dni účetního období v peněžním vyjádření. Aktiva se dělí na dlouhodobý majetek, který si svoji podobu zachovává, odepisuje se a svou hodnotu přenáší do nákladů podniku a krátkodobý oběžný majetek, který se postupně spotřebovává a mění svoji podobu. Dlouhodobý majetek se dále dělí na nehmotný a hmotný. Dlouhodobý nehmotný majetek jsou např. výsledky vývoje, patenty, licence, know-how a software. Mezi dlouhodobý hmotný majetek patří pozemky, budovy, stavby, dopravní prostředky a umělecká díla. 5.2.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty se zabývá náklady a výnosy za jednotlivé činnosti a určuje to, jak se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období. V rozvaze je toto pouze jako jeden údaj. To slouží k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. Je sestavován s uplatněním tzv. akruálního principu, což znamená, že transakce jsou zachycovány a vykazovány v období, s nímž věcně i časově souvisí.

3

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 33, EKOPRESS, Praha, 2009

- 18 5.2.3. Přehled o peněžních tocích Peněžní toky se člení na provozní, investiční a finanční činnost. Provozní činnost

je

základní

výdělečná

činnost

podniku,

která

slouží

základnímu

podnikatelskému záměru. Peněžní toky z této činnosti jsou rozdíl mezi příjmy a výdaji spojenými s běžnou činností. Investiční činnost je pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku jako prodej, poskytování úvěrů, půjček. Finanční činnost vede ke změnám ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Jsou to zejména přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu.4

5.2.4. Příloha k účetní závěrce Příloha je nutnou součástí účetní závěrky. Jsou v ní obsaženy takové informace, které v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nejsou. Objasňuje skutečnosti, které mají význam pro externí uživatele účetní závěrky a usnadňuje vytvoření správného pohledu na finanční situaci a výsledcích hospodaření. Umožňuje srovnání s minulostí a odhad budoucího vývoje. Příloha doplňuje a vysvětluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje informace o použitých účetních metodách, obecné účetní zásady, způsoby oceňování a odpisování, leasing, vydané dluhopisy, odměny členům představenstva a mnoho dalších.

5.2.5. Výroční zpráva Výroční zprávu upravuje §21 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. Musí obsahovat informace o minulém vývoji činnosti účetní jednotky, o jejím předpokládaném vývoji, o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje, o pořizování vlastních akcií, účetní závěrku a informace o tom zdali má účetní jednota organizační složku v zahraničí. Dále obsahuje zprávu představenstva, která podává komentáře k jednotlivým aspektům podnikatelské činnosti. 5

4

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 46, EKOPRESS, Praha, 2009 5 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 50, EKOPRESS, Praha, 2009

- 19 -

5.3. Techniky a metody finanční analýzy Finanční analýzu účetních výkazů lze v závislosti na konkrétních potřebách provádět určitým způsobem, různě podrobnou, v různých formách a různými technikami. Neexistuje závazný způsob zpracování finanční analýzy. Finanční situace se testuje kvantitativními metodami, které zpracovávají údaje v účetních výkazech. Z účetních výkazů je třeba získat pouze ty informace, které indikují finanční situaci podniku a její vývoj. Obraz o celkové finanční situaci není možné zjistit jen výpočtem, ale domýšlí se úsudkem podle indicií, které naznačují testované kvantitativní vztahy. Je nutné využívat zkušenosti. Systém finanční analýzy není nijak legislativně upraven ani není regulován žádnými předpisy nebo standardy. Toto může způsobit nejednotnost terminologie a postupů, odlišnou interpretaci a srovnávání výsledků. Postupem času byly přijaty určité postupy a techniky při sestavování finanční analýzy.6

5.3.1. Kvantitativní metody testování Metoda absolutní – používá a analyzuje přímo položky účetních výkazů s využitím absolutních neboli extenzivních ukazatelů. Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Můžeme je srovnávat v rámci jednoho podniku. Lze je členit na stavové a tokové. Stavové uvádí údaje o stavu k určitému časovému okamžiku např. stav majetku a finančních zdrojů. Tokové ukazatele vypovídají o vývoji ekonomických veličin za určité období, o změně k níž došlo za určitou dobu, např. výnosy a náklady.

Metoda relativní – používá vztah dvou různých položek a jejich číselných hodnot s využitím relativních neboli intenzivních ukazatelů. Číselná hodnota těchto ukazatelů vyjadřuje velikost jednoho jevu připadající na měrnou jednotku druhého jevu. 6

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 53, EKOPRESS, Praha, 2009

- 20 Významné pro finanční analýzu jsou poměrové ukazatele, jsou základním nástrojem metodiky finanční analýzy. Je to podíl dvou extenzivních, stavových nebo tokových ukazatelů. Poměrové ukazatele můžeme rozdělit do pěti základních skupin podle vlastnosti podniku a charakteristik, na které se zaměřuje. Základní charakteristiky -

výnosnost (rentabilita)

-

likvidita

-

finanční stabilita

-

solventnost

-

aktivita (rychlost a doba obratu aktiv)

-

ukazatele kapitálového trhu7

5.3.2. Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza pracuje s účetními výkazy, ve kterých je na každém řádku údaj za běžný rok, minulý rok a za uplynulá účetní období. Toto zobrazuje pohyb peněžních a finančních prostředků v tokových i stavových veličinách. „Horizontální a vertikální analýza identifikuje klíčové okamžiky ve vývoji finanční situace na pozadí událostí v hospodářském prostředí a v životě podniku.“8 Ve výroční zprávě bychom měli získat informace o tom, proč ve kterém roce stouply krátkodobé závazky, proč klesl dlouhodobý hmotný majetek apod. Cílem je rozbor minulého vývoje finanční situace a jeho příčin se závěry o finančních vyhlídkách podniku.

Horizontální analýza je přesnější, je-li vývoj položek vyjádřen rozdíly údajů, které přísluší dvěma sousedícím rokům nebo indexem meziročních změn. Jestliže je k dispozici kvalitní výroční zpráva, lze výrazné pohyby komentovat podle jejich finančních i nefinančních příčin. Již v tomto bodě analýzy je možné vidět, kdy se 7

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 68, EKOPRESS, Praha, 2009 8

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 147, EKOPRESS,

Praha, 2009

- 21 vývoj dvou korespondujících položek dostává do kolize s finančními pravidly. Vertikální analýza je pokročilejším stádiem zkoumání, které zjišťuje procesní strukturu položek uvedených ve výkazech. Základ je rozvahový součet, výkony nebo tržby. Blíží se k poměrovým ukazatelům a je jakýmsi předvojem tradiční analýzy likvidity. Vertikální analýza je vhodným nástrojem pro meziroční a mezipodnikové srovnávání.

Horizontální a vertikální analýza rozvahy Existují tři způsoby zpracování hodnot na jednotlivých řádcích. Stanoví se rozdíl mezi údaji za dva roky. Od běžného roku odečítáme rok minulý. Dále vypočítáme podíl běžného a minulého roku. Položkám se přidělí podíl na celkových aktivech či pasivech. Změny v aktivech se srovnají se změnami v pasivech a zkoumají se závislosti a souvislosti s vnitřními a vnějšími vlivy. Slouží pro popis vývoje změn finanční situace společnosti.

Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vytváří se pomocí relativních ukazatelů – meziroční index (horizontální), procentní podíl položek na tržbách (vertikální). Výsledovka je citlivá na externí vlivy i vlivy na úrovni podniku. Vysvětlení musíme hledat jak ve výroční zprávě, tak i v obecných hospodářských informacích.

Horizontální a vertikální analýza přehledu o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích je další výkaz, který je nutné zahrnout do výroční zprávy. Horizontální analýza tohoto výkazu má podobu časového srovnání absolutních ukazatelů za jednotlivé položky po sobě následujících letech. Pomáhá posoudit, do jaké míry se podnik vypořádal s důsledky vnějších okolností. Při časovém srovnání se sleduje vývoj citlivých položek, k nimž patří Cash Flow Netto, změny krátkodobých závazků, krátkodobého bankovního úvěru a krátkodobého finančního majetku.9

9

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 150, EKOPRESS, Praha, 2009

- 22 -

5.4. Poměrová analýza Vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné veličiny, poměrová analýza poměřuje položky vzájemně mezi sebou. Postupy této analýzy se můžeme shrnout do soustavy ukazatelů. Nestačí nám jen jeden ukazatel, protože podnik je složitým organismem a k charakteristice finanční situace je jich třeba více. 10

5.4.1. Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou nejsledovanějšími ukazateli, protože vyjadřují efekt, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem, neboli výnosnost vloženého kapitálu což je součástí mnoha rozhodovacích procesů a je nutný ve většině dlouhodobých rozhodnutí. Jde např. o rozhodování o tom, do jakých projektů investovat, zda koupit či prodat akcie, zda v činnosti podniku pokračovat nebo jí ukončit. Všechny podniky mají společný cíl dosahovat uspokojivé výnosnosti vloženého kapitálu, kterou je třeba hodnotit v souvislosti s platební schopností a finanční stabilitou, které souvisí s celkovou majetkovou a finanční strukturou. Rentabilita vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku využitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, ziskovosti, která slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Ukazatele rentability se používají při hodnocení efektivnosti a výdělečné schopnosti podniku, intenzity využívání

majetku, reprodukce

a

zhodnocení kapitálu. Nejčastěji

porovnáváme výnosy s vloženým kapitálem. K měření výnosnosti vloženého kapitálu se nejvíce používají tyto ukazatele: -

rentabilita celkového kapitálu

-

rentabilita vlastního kapitálu

-

rentabilita dlouhodobého kapitálu

-

rentabilita tržeb

-

rentabilita nákladů11

10

Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 29, C.H.Beck, 2008 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 79-80, EKOPRESS, Praha, 2009 11

- 23 Rentabilita celkových aktiv neboli celkového kapitálu (return on asets – ROA) ukazuje to, jakého efektu bylo dosaženo z celkových aktiv. Je základním měřítkem rentability.

ROA =

EBIT AKTIVA

EBIT (Earnings Before Interest and Taxes) je celkovým vyjádřením schopnosti podniku přinášet určitý efekt bez ohledu na způsob financování a platné sazby daní. Daně nesouvisí s reprodukcí kapitálu a podnikový management nemůže výši zdanění ovlivnit. Určité opodstatnění mohou mít v případě porovnávání podniků působících v různých zemích s různými daňovými podmínkami. Rentabilita celkového kapitálu nezávisí na struktuře kapitálu, jen na efektivní alokaci kapitálu do výnosového majetku a na jeho hospodárném využívání. Zajímají se o ni investoři i věřitelé.

Rentabilita vlastního kapitálu (return of equity – ROE) je ukazatel zhodnocení kapitálu vloženého akcionáři. Můžeme sledovat rozdílnost úrovně ukazatele ROE mezi odvětvími. Rentabilita zajímá především akcionáře, ale také vedení podniku, které je zodpovědné za efektivní spravování majetku akcionářů. Podle tohoto ukazatele mohou investoři zjistit, jestli je jejich kapitál reprodukován s dostatečnou intenzitou a jestli přináší výnos odpovídající riziku investice.

ROE =

Čistý zisk Vlastní kapitál

Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu patří k nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku. Jednoduchý rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu: ROE = čistý zisk/vlastní kapitál = čistý zisk/tržby x tržby/aktiva x aktiva/VK = = ROA x finanční páka12

12

efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku

- 24 Rentabilita tržeb (return of sales – ROS) je ukazatel zisku v poměru k tržbám nebo i k výnosům a vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb (výnosů). Ukazuje, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb (výnosů). 13 ROS =

Čistý zisk Tržby

Čitatel i jmenovatel jsou tokové veličiny, obě v aktuální cenové úrovni, potvrzené trhem a účetnictví je může poskytnout ihned po uplynutí měsíce, čtvrtletí nebo roku. Pro správnou interpretaci ukazatele je třeba znát dlouhodobý vývoj v daném podniku a hodnotu příslušného odvětví činnosti.

5.4.2. Ukazatele aktivity Tyto ukazatele se zaměřují na to, jak úspěšný je management podniku ve využívání aktiv. Je nutné je hodnotit vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu k veličině stavové, a proto ho vyjadřujeme ve dvou modelech. Obrátkovost neboli rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli. Doba obratu vyjadřuje čas, po který trvá jedna obrátka.

13

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 88, EKOPRESS, Praha, 2009

- 25 5.4.3. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti vyjadřují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Důležité pro analýzu zadluženosti je využití současně ukazatelů na bázi výsledovky, které zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál a také sledovat přílohu k účetní závěrce, kde jsou tyto informace podrobnější.

Zadluženost =

Vlastní kapitál Aktiva (Pasiva)

=

Cizí zdroje Celkový vložený kapitál (aktiva)

=

Cizí zdroje Vlastní kapitál

5.4.4. Ukazatele likvidity Likvidita je míra schopnosti a připravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé peněžní závazky včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Oběžný majetek z hlediska likvidnosti: 1. Stupeň − finanční majetek − nejlikvidnější 2. Stupeň − krátkodobé pohledávky 3. Stupeň – zásoby Likvidnost je vyjádřením schopnosti přeměny položek oběžných aktiv v peněžní prostředky. Oproti tomu solventnost je schopnost v daný okamžik uhradit vzniklý závazek.14 Běžná likvidita = krátkodobá aktiva / krátkodobé dluhy (likvidita 3. stupně) Pohotová likvidita = (krátkodobá aktiva – zásoby) / krátkodobé dluhy (2. stupně) Okamžitá likvidita = peněžní prostředky / okamžité splatné dluhy (1. stupně) Pracovní kapitál = krátkodobá aktiva – krátkodobé závazky

14

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 112, EKOPRESS, Praha, 2009

- 26 Krátkodobá likvidita je míra schopnosti podniku uhradit zpeněžením likvidního majetku krátkodobé dluhy včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Testuje se pomocí běžné likvidity (oběžná aktiva/krátkodobé dluhy) a pohotové likvidity (v čitateli oběžná aktiva bez zásob). Klade důraz na to, aby v čitateli i jmenovateli byly krátkodobé položky. Čím je běžná likvidita větší, tím větší část oběžného majetku je kryta dlouhodobými zdroji, což snižuje možnost platební neschopnosti v případě, jestliže by se nepodařilo včas proměnit všechen nepeněžní oběžný majetek v peněžní prostředky. Ve vyspělých ekonomikách lze krátkodobé pohledávky pokládat u dobrých firem za nepochybné budoucí peníze. Čím je ukazatel pohotové likvidity vyšší, tím jistější je úhrada krátkodobých peněžních závazků i v případě, že by přeměna pohledávek v peněžní prostředky vázla.15 V případě, že je hodnota rovna jedné, tak by zpeněžené stávající krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek právě stačily k úhradě stávajících krátkodobých dluhů.

5.4.5. Ukazatele produktivity práce Tyto ukazatele jsou poměrně novou skupinou ukazatelů, které zachycují výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Ukazatele produktivity práce 1 Osobní náklady ku přidané hodnotě

C. / přidaná hodnota

2 Produktivita práce z přidané hodnoty

přidaná hodnota / počet pracovníků

3 Produktivita práce z tržeb

(I. + II.1.) / počet pracovníků

4 Průměrná mzda - roční

C.I. / počet pracovníků

5

(C.I./12) / počet pracovníků

15

- měsíční

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 114, EKOPRESS, Praha, 2009

- 27 5.4.6. Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálového trhu překonávají nedostatek předchozích ukazatelů, které vycházejí z účetních hodnot. Tím, že do některých ukazatelů vstupuje cena akcie, můžeme si udělat představu o tom, jak je společnost hodnocena trhem.16 Výplatní a aktivační poměr Výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění na 1 akcii Tento ukazatel naznačuje, jak velký podíl čistého zisku je vyplácen akcionářům jako dividendy. Nerozdělený zisk zůstává podniku k dispozici k investicím, vyjadřuje ho tzv. aktivační poměr = 1 – výplatní poměr.

Dividendový a procentní výnos akcie Dividendový výnos = dividenda na 1 akcii / tržní cena akcie Procentní výnos = dividenda na 1 akcii / jmenovitá hodnota akcie Akcionáři se zajímají o tyto ukazatele, protože investují do akcií zejména kvůli dividendám.

Price-earnings ratio Price-earnings ratio = tržní cena akcie / zisk po zdanění na 1 akcii Akcionáře zajímá tento ukazatel, protože do akcie neinvestují jen kvůli dividendám, ale proto, že očekávají růst tržní ceny akcie a z toho plynoucí kapitálový výnos. Pokud je výše zisku na akcii konstantní, můžeme tento ukazatel vyjádřit jako dobu návratnosti kapitálu investovaného do akcie.

5.4.7. Časové srovnání poměrových ukazatelů Srovnání jednotlivých poměrových ukazatelů za běžná a minulá období je nedůležitější cestou k vytvoření vlastního názoru na finanční chování podniku. Můžeme sledovat zvýšení nebo snížení, zhoršení nebo zlepšení a můžeme posoudit,

16

Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 35, C.H.Beck, 2008

- 28 jestli je změna žádoucí či nežádoucí. Indexy ukazatelů na bázi rozvahy a výsledovky nebo na bázi peněžních toků, které srovnávají několik let po sobě a vyjadřují vývoj jednotlivých stránek finančního zdraví společnosti. Slabé stránky by se měly v běžném období zlepšovat a silné stránky stabilizovat. Zlepšení je příslibem kladného vývoje finanční situace v dalších letech, zhoršení likvidity a rentability může vést k finančním potížím. Vysoká likvidita může být drahá a vysoká solventnost zase nevyužívá finanční páky. Není nezbytné všechny ukazatele co nejvíce vylepšovat. To by mohlo vést k deformaci podnikání nebo výkazů. A každé zhoršení nemusí být špatné. „Finanční postavení se buduje proto, aby bylo kam ustoupit v potížích. Sledujeme tedy, zda nastaly potíže, a zda se ustupovalo spořádaně, do nové, udržitelné finanční situace.“17 Pokud se daří vylepšovat finanční situaci, pak je dobré neplýtvat prostředky a nenavyšovat rizika. Vždy musíme posuzovat soubor poměrových ukazatelů podle hodnotících kritérií a tak zjistit, jestli je stav finanční situace vyhovující.

17

GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 153, EKOPRESS, Praha, 2009

- 29 -

6.

Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Cílem finanční analýzy Oblastní nemocnice Kolín, a. s. je vytvořit rozbor

finanční situace nemocnice a udělat si určitou představu o jejím hospodaření a posouzení vlivu vnitřního a vnějšího prostředí. Chceme odhalit silné a slabé stránky nemocnice a získané informace vyhodnotit takovým způsobem, aby finanční analýza mohla sloužit k řízení a rozhodování v podniku.

6.1. Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza slouží k lepšímu porozumění a prozkoumání účetních výkazů. Měla by se provádět v absolutní a relativním vyjádření.

6.1.1. Horizontální a vertikální analýza rozvahy Oblastní nemocnice Kolín, a.s. AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VK B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. VH běžného učetního období (+/-) B. CIZÍ ZDROJE B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení

Tab. 1 Zkrácená verze rozvahy

2009 919 604 0 641 998 2 432 639 566 0 277 436 18 430 0 142 795 116 211 170 170 919 604 702 656 876 800 6 539 0 -183 149 2 466 205 788 0 22 824 182 096 868 11 160 11 160

2008 901 494 0 625 684 3 794 621 890 0 275 471 19 231 31 84 013 172 196 339 339 901 494 698 473 876 800 4 821 0 -176 674 -6 474 184 460 0 20 401 161 949 2 110 18 561 18 561

2007 901 118 0 646 863 3 203 643 660 0 254 007 19 876 0 125 457 108 674 248 248 901 118 703 632 876 800 3 506 0 -29 438 -147 236 172 140 0 27 512 143 468 1 160 25 346 25 346

- 30 V následující tabulce je znázorněn horizontální rozbor rozvahy. Relativní změna vyjadřuje, o kolik procent se hodnota změnila oproti předcházejícímu roku a znaménko vyjadřuje zvýšení nebo snížení. Absolutní změna vyjadřuje rozdíl mezi po sobě následujícími roky v tisících Kč. Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D. D.I. A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C. C.I.

AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VL. KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA přechodné účty aktiv Časové rozlišení PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezerv. a ostatní fondy ze zisku HV minulých let HV běžného uč. období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci OSTATNÍ PASIVA přechodné účty pasiv Časové rozlišení

relativní změna (v %) absolut. změna (tis. Kč) 2009/2008 2008/2007 2009-2009 2008-2007 2,01% 0,04% 18110 376 0 16314 -1362 17676 0 1965 -801 -31 58782 -55985

0 -21179 591 -21770 0 21464 -645 31 -41444 63522 91 91 376 -5159 0 1315 0 -147236 140762 12320 0 -7111 18481 950 -6785 -6785

2,61% -35,90% 2,84%

-3,27% 18,45% -3,38%

0,71% -4,17% -100,00% 69,97% -32,51%

8,45% -3,25% -33,03% 58,45%

-49,85% -49,85% 2,01% 0,60% 0,00% 35,64%

36,69% 36,69% 0,04% -0,73% 0,00% 37,51%

3,66% -138,09% 11,56%

500,16% -95,60% 7,16%

11,88% 12,44% -58,86%

-25,85% 12,88% 81,90%

-169 -169 18110 4183 0 1718 0 -6475 8940 21328 0 2423 20147 -1242

-39,87% -39,87%

-26,77% -26,77%

-7401 -7401

Tab. 2 Horizontální analýza rozvahy V tabulce horizontální analýza rozvahy můžeme sledovat, že celková bilanční suma od roku 2007 vzrostla a to v roce 2008 o 0,04% a v roce 2009 o 2,01%.

- 31 Dlouhodobý majetek v roce 2008 klesl o 3,27%, v relativním vyjádření klesl o 21179 tis. Kč. A v roce 2009 znovu vzrostl, ale pouze o 2,61%, v relativním vyjádření vzrostl o 16314 tis. Kč.

V tabulce můžeme vidět vysoký pokles dlouhodobého nehmotného majetku v roce 2009, ale v relativním vyjádření jde pouze o částku 1.362 tis. Kč. Položka oběžných aktiv vzrostla v roce 2008 o 8,45% a v roce 2009 o 0,71%. Tato položka vykazuje v letech 2007 až 2009 poměrně stabilní rostoucí trend. Tento trend je dán v roce 2008 nárůstem finančního majetku o 58,45% a v roce 2009 nárůstem krátkodobých pohledávek o 69,97%.

Celková aktiva mají stejný vývoj jako celková pasiva, což je zřejmé z bilanční rovnice. Liší se potom ve vývoji jednotlivých položek. Základní kapitál zůstává v letech 2007 – 2009 nezměněn. Položku vlastního kapitálu ovlivňuje hospodářský výsledek minulých let a kapitálové fondy.

Hospodářský výsledek minulých let Oblastní nemocnice Kolín, a.s. se v roce 2008 zvýšil o 147.236 tis. Kč a v roce 2009 o 6.475 tis. Kč. Ztráta z let 2007 a 2008 se v roce 2009 změnila na mírný zisk. Na tom se nejvíce podílely tržby od zdravotních pojišťoven za provedené výkony, jejichž objem dosáhl 675.953 tis. Kč.

Naopak stoupající trend má položka cizích zdrojů. Cizí zdroje nejvíce ovlivňuje položka krátkodobých závazků, která se v roce 2008 zvýšila o 12,88%, v relativním vyjádření jde to částku 18.481 tis. Kč a v roce 2009 o 12,44%, což je v relativním vyjádření částka 20.147 tis. Kč.

- 32 Následující tabulka vyjadřuje změnu proporce položek aktiv a pasiv na celkové bilanční sumě. Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D. D.I. A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C. C.I.

AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv Časové rozlišení PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Časové rozlišení

% podíl na bilanční sumě 2009 2008 2007 100,00% 100,00% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 69,81% 69,41% 71,78% 0,26% 0,42% 0,36% 69,55% 68,98% 71,43% 0,00% 0,00% 0,00% 30,17% 30,56% 28,19% 2,00% 2,13% 2,21% 0,00% 0,00% 0,00% 15,53% 9,32% 13,92% 12,64% 19,10% 12,06% 0,02% 0,04% 0,03% 0,02% 0,04% 0,03% 100,00% 100,00% 100,00% 76,41% 77,48% 78,08% 95,35% 97,26% 97,30% 0,71% 0,53% 0,39% 0,00% 0,00% 0,00% -19,92% -19,60% -3,27% 0,27% 22,38% 0,00% 2,48% 19,80% 0,09% 1,21% 1,21%

-0,72% 20,46% 0,00% 2,26% 17,96% 0,23% 2,06% 2,06%

-16,34% 19,10% 0,00% 3,05% 15,92% 0,13% 2,81% 2,81%

Tab. 3 Vertikální analýza rozvahy

Z vertikální analýzy rozvahy je vidět, že největší podíl na celkových aktivech má položka dlouhodobého hmotného majetku. Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se pohybuje okolo 70%. Z pasiv je nevětší položkou základní kapitál, který představuje přes 95% z celkových pasiv. Základní kapitál činí 876.800 tis. Kč. Vertikální analýzu na straně pasiv ovlivňuje ztráta v letech 2007 a 2008 i

- 33 položka hospodářského výsledku minulých let, která je výrazně záporná. Vertikální analýza v podstatě odráží výsledky horizontální analýzy.

6.1.2. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Z výkazu zisku a ztrát vybereme pouze nejzákladnější úrovně. Nejdříve to budou výsledky hospodaření. Položka + PŘIDANÁ HODNOTA * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ * MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ *** Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2009 429 061 8 782 -3 807 0 2 466 4 975

2008 402 296 -4 367 -3 057 -1 -6 474 -7 425

2007 471 699 -20 528 -3 364 -123 208 -147 238 -147 100

Tab. 4 Vybrané položky výkazu zisků a ztrát

V následující tabulce je uvedena horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztrát. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka + PŘIDANÁ HODNOTA PROVOZNÍ VÝSLEDEK * HOSPODAŘENÍ FINANČNÍ VÝSLEDEK * HOSPODAŘENÍ MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK * HOSPODAŘENÍ *** HV za účetní období HV před zdaněním

relativní změna absolut. změna (tis. Kč) 2009/2008 2008/2007 2009-2008 2008-2007 6,65% -14,71% 26765 -69403 -301,10%

-78,73%

13149

16161

24,53%

-9,13%

-750

307

-100,00% -138,09% -167,00%

-100,00% -95,60% -94,95%

1 8940 12400

123207 140764 139675

Tab. 5 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát

Z horizontální analýzy výkazu zisku ztrát vidíme, že výsledek hospodaření za účetní období i výsledek hospodaření před zdaněním se v roce 2008 změnil o 95% a v roce 2009 o více než 130%. To bylo způsobeno vysokým nárůstem celkových výnosů. Na tom se nejvíce podílely tržby od ZP, růst tržeb lékárny díky zrušení

- 34 regulačních poplatků a dotace od zřizovatele. Pokud se zaměříme na absolutní změnu, je zřejmé, že největší podíl na změnách hospodářského výsledku má provozní část, proto je dobré analyzovat podrobněji provozní výsledek hospodaření.

V následující tabulce je znázorněna horizontální analýza části provozního hospodářského výsledku a to přidané hodnoty. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka I. Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané A. zboží + OBCHODNÍ MARŽE II. Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků 1. a služeb 2. Změna stavu zásob vlastní výroby 3. Aktivace B. Výkonová spotřeba 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby + PŘIDANÁ HODNOTA

relativní změna absolut. změna (tis. Kč) 2009/2008 2008/2007 2009-2008 2008-2007 35,54% -15,42% 24773 -12707 34,98% 38,27% 4,91%

-18,42% 3,06% -8,47%

20227 4546 36247

-13060 353 -68377

4,89%

-8,64%

5,79% 4,03% 3,77% 5,10% 6,65%

4,73% 0,40% 2,93% -9,04% -14,71%

35640 0 607 14028 10624 3404 26765

-68850 0 473 1379 8009 -6630 -69403

Tab. 6 Horizontální analýza přidané hodnoty

Přidaná hodnota se v roce 2008 snížila o 14,71% a v roce 2009 se zvýšila, ale jen o 6,65%. Výkony podniku se stejně jako přidaná hodnota v 2008 snížily a v roce 2009 zvýšily. Stejný trend má položka služeb, která se v roce 2008 snížila až o 9,04% a v roce 2009 se zase zvyšuje o 5,1%. Oproti tomu náklady (výkonová spotřeba) v obou letech rostou. V roce 2009 pouze o 0,4% a v roce 2009 o 4,03% díky zvyšujícím se investicím do vybavení nemocnice. Na vývoji přidané hodnoty se nejvíce podílí položka Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.

- 35 Následující tabulka znázorňuje zbývající položky ovlivňující provozní výsledek hospodaření a jejich změny. Položka C. 1. 2.

Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní 3. pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého 1. majetku 2. Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v G. provozní oblasti a komplexních nákladů přístích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provoz. nákladů * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

2009 413 830 309 872 238

2008 384 930 285 470 931

2007 459 655 338 643 1 082

101 607 2 113 73 43 899 786 21 765 1 255

97 519 1 010 53 42 551 1 383 235 1 148 1 191

118 776 1 154 5 621 52 367 2 401 13 2 388 2 232

491 764

54 1 137

0 2 232

0

0

0

41 175 3 183 0 0 8 782

31 797 11 118 0 0 -4 367

34 494 9 247 0 0 -20 528

Tab. 7 Struktura provozního hospodářského výsledku

- 36 Oblastní nemocnice Kolín, a.s. relativní změna absolut. změna (tis. Kč) Položka 2009/2008 2008/2007 2009-2008 2008-2007 C. Osobní náklady 7,51% -16,26% 28900 -74725 1. Mzdové náklady 8,55% -15,70% 24402 -53173 Odměny členům orgánů spol. a 2. družstva -74,44% -13,96% -693 -151 Náklady na sociální zabezpečení a 3. zdravotní pojištění 4,19% -17,90% 4088 -21257 4. Sociální náklady 109,21% -12,48% 1103 -144 D. Daně a poplatky 37,74% -99,06% 20 -5568 Odpisy dl. nehmot. a hmotného E. majetku 3,17% -18,74% 1348 -9816 Tržby z prodeje dl. majetku a III. materiálu -43,17% -42,40% -597 -1018 Tržby z prodeje dlouhodobého 1. majetku -91,06% 1707,69% -214 222 2. Tržby z prodeje materiálu -33,36% -51,93% -383 -1240 Zůstatková cena prod. dl.majetku a F. materiálu 5,37% -46,64% 64 -1041 Zůstatková cena prodaného 1. dlouhodobého majetku 809,26% 437 54 2. Prodaný materiál -32,81% -49,06% -373 -1095 Změna stavu rezerv a opravných G. položek v provozní 0 0 oblasti a komplexních nákladů přístích období 0 0 IV. Ostatní provozní výnosy 29,49% -7,82% 9378 -2697 H. Ostatní provozní náklady -71,37% 20,23% -7935 1871 V. Převod provozních výnosů 0 0 I. Převod provoz. nákladů 0 0 PROVOZNÍ VÝSLEDEK * HOSPODAŘENÍ -301,10% -78,73% 13149 16161

Tab. 8 Struktura provozního hospodářského výsledku a její změny – horizontální analýza

Z tabulky struktury provozního hospodářského výsledku můžeme lehce zjistit, že nejvýznamněji položku Provozní výsledek hospodaření ovlivňují mzdové náklady, které se v roce 2008 snížily o 15,7% a v roce 2009 zvýšily o 7,51%. Nárůst mzdových nákladů v roce 2009 způsobilo odstupné bývalým členům managementu a zvýšení průměrné mzdy.

- 37 Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka C. Osobní náklady 1. Mzdové náklady 2. Odměny členům orgánů spol. a družstva 3. Náklady na sociální zabezpečení a ZP 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu 1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v G. provozní oblasti a komplexních nákladů přístích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provoz. nákladů * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

2009 2008 2007 48,21% 48,24% 52,26% 36,10% 35,77% 38,50% 0,03% 0,12% 0,12% 11,84% 12,22% 13,50% 0,25% 0,13% 0,13% 0,01% 0,01% 0,64% 5,11% 5,33% 5,95% 0,09% 0,17% 0,27% 0,00% 0,03% 0,00% 0,09% 0,14% 0,27% 0,15% 0,15% 0,25% 0,06% 0,01% 0,00% 0,09% 0,14% 0,25% 0,00% 0,00% 4,80% 0,37% 0,00% 0,00% 1,02%

0,00% 0,00% 3,98% 1,39% 0,00% 0,00% -0,55%

0,00% 0,00% 3,92% 1,05% 0,00% 0,00% -2,33%

Tab. 9 Struktura provozního hospodářského výsledku a její změny – vertikální analýza

- 38 -

VI. J. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. *

Položka Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dl. finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podtstným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a podílů Výnosy z ostatního dl. finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

2009

2008

2007

0 0 7

0 0 21

0 0 16

0

0

0

0 7 0 0 0 0

0 21 0 0 0 0

0 16 0 0 0 0

0 683 64 0 4 433 0 0 -3 807

0 1 159 158 29 4 108 0 0 -3 057

0 1 262 143 163 4 662 0 0 -3 364

Tab. 10 Struktura finančního výsledku hospodaření

Finanční výsledek hospodaření je další důležitou součástí výkazu zisků a ztrát. Jak můžeme vidět v tabulce struktury finančního výsledku hospodaření, finanční oblast se pohybuje v téměř vyrovnaných minusových hodnotách. Toto absolutní vyjádření nám stačí ke zjištění, že výši finančního výsledku ovlivňuje několik málo položek a to mírně výnosové a nákladové úroky a nejvíce položka ostatních finančních nákladů. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 1. splatná 2. odložená MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK * HOSPODAŘENÍ

Tab. 11 Struktura mimořádného HV

2009 0 0

2008 0 1

2007 94 800 218 008

0 0

0 0

0 0

0

-1

-123 208

- 39 Mimořádný výsledek hospodaření zaznamenal v roce 2008 výrazný skok ze záporných 123.208 tis. Kč na téměř nulovou hodnotu. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka XIII. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady R. Daň z příjmů z mimořádné činnosti S. splatná 1. odložená 2. MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ *

relativní změna absolutní změna (tis. Kč) 2009/2008 2008/2007 2009-2008 2008-2007 -100,00% 0 -94800 -100,00% -100,00% -1 -218007

-100,00%

-100,00%

0 0 0

0 0 0

1

123207

Tab. 12 Změny struktury mimořádného HV

Ve vertikální analýze výkazu zisku a ztrát není jasně daná veličina, ke které budeme ostatní položky vztahovat. V rozvaze touto veličinou byla bilanční suma, ale u výkazu zisku a ztrát existuje několik možností. Nejčastěji je využívána buď položka Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb nebo Tržby za prodej zboží. V případě Oblastní nemocnice Kolín je položka tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb výrazně vyšší než Tržby za prodej zboží a proto jako vztahovou veličinu využijeme Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.

- 40 V následující tabulce jsou uvedeny položky výkazu zisku a ztrát ovlivňující tržby. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + OBCHODNÍ MARŽE II. Výkony 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Změna stavu zásob vlastní výroby 3. Aktivace B. Výkonová spotřeba 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby + PŘIDANÁ HODNOTA C. Osobní náklady 1. Mzdové náklady 2. Odměny členům orgánů spol. a družstva 3. Náklady na sociální zabezpečení a ZP 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu F. Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ** BĚŽNOU ČINNOST *** Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Tab. 13 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát

2009 11,01% 9,09% 1,91% 90,28% 88,99% 0,00% 1,29% 42,22% 34,05% 8,17% 49,98% 48,21% 36,10% 0,03% 11,84% 0,25% 0,01% 5,11% 0,09% 0,15% 4,80% 0,37% 1,02%

2008 8,74% 7,25% 1,49% 92,58% 91,26% 0,00% 1,31% 43,65% 35,29% 8,36% 50,41% 48,24% 35,77% 0,12% 12,22% 0,13% 0,01% 5,33% 0,17% 0,15% 3,98% 1,39% -0,55%

0,29%

-0,81%

0,29% 0,58%

2007 9,37% 8,06% 1,31% 91,77% 90,63% 0,00% 1,14% 39,45% 31,11% 8,34% 53,63% 52,26% 38,50% 0,12% 13,50% 0,13% 0,64% 5,95% 0,27% 0,25% 3,92% 1,05% -2,33%

-2,73% -0,81% 16,74% -0,93% 16,72%

- 41 Přepočítáme si tabulku jako poměr jednotlivých položek ve vztahu k tržbám. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka Výkony II. Tržby za prodej vlastních výrobků a 1. Změna stavu zásob vlastní výroby 2. Aktivace 3. Výkonová spotřeba B. Spotřeba materiálu a energie 1. Služby 2. PŘIDANÁ HODNOTA + Osobní náklady C. Mzdové náklady 1. Odměny členům orgánů spol. a družstva 2. Náklady na sociální zabezpečení a 3. Sociální náklady 4. Daně a poplatky D. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku E. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu III. Zůstatková cena prod. dl.majetku a F. Ostatní provozní výnosy IV Ostatní provozní náklady H. PROVOZNÍ VÝSLEDEK * VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ** Výsledek hospodaření za účetní období *** Výsledek hospodaření před zdaněním

2009 2008 2007 101,45% 101,44% 101,25% 100,00% 100,00% 100,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,45% 1,44% 1,25% 47,44% 47,83% 43,53% 38,26% 38,67% 34,33% 9,18% 9,16% 9,20% 56,16% 55,24% 59,17% 54,17% 52,85% 57,66% 40,56% 39,20% 42,48% 0,03% 0,13% 0,14% 13,30% 13,39% 14,90% 0,28% 0,14% 0,14% 0,01% 0,01% 0,71% 5,75% 5,84% 6,57% 0,10% 0,19% 0,30% 0,16% 0,16% 0,28% 5,39% 4,37% 4,33% 0,42% 1,53% 1,16% 1,15% -0,60% -2,58% 0,32% -0,89% -3,01% 0,32% -0,89% -18,47% 0,65% -1,02% -18,45%

Pokud budeme vztahovat k tržbám položky výsledku hospodaření, pak získanou veličinu můžeme nazvat jako rentabilitu tržeb. Největší podíl na tržbách činí přidaná hodnota a tento podíl se pohybuje okolo 55%. To ovlivňuje do jisté míry výkonová spotřeba. Mírný nárůst zaznamenaly ostatní provozní výnosy a oproti tomu náklady mírně klesají.

- 42 6.1.3. Horizontální a vertikální analýza výkazu cash flow Můžeme opět k horizontální a vertikální analýze použít zkrácenou verzi cash flow a to z toho důvodu, že jednotlivé položky mívají různá znaménka. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. 2009 Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na počátku P. období Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění Z. (+/-) Čistý peněžní tok z provozní činnosti před A.* zdaněním, změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami Čistý peněžní tok z provozní činnosti před A.** zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, respektive snížení peněžních F. prostředků Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na R. konci období

2008 2007

172 196

108 674

4 975

-7 424

48 725

33 945

0

2 448 557 -60 683 4 141

88 558 90 509 -21 191 -5 796

0 0 0 0

-55 985

63 522

0

116 211

172 196

0

Tab. 14 Zkrácený přehled o peněžních tocích Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Položka Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na počátku P. období Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění Z. (+/-) Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, A.* změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, A.** placenými úroky a mimořádnými položkami A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení, respektive snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků na konci období

Tab. 15 Horizontální analýza výkazu cash flow.

2009-2008

2008-2007

63522

108674

12399

-7424

0

0

14780

33945

0 -86110 -89952 -39492 9937 -119507 -55985

0 88558 90509 -21191 -5796 63522 172196

- 43 Stav peněžních prostředků na počátku období v roce 2009 velmi vzrostl. Jak můžeme vidět z absolutního vyjádření, stav vzrostl téměř na dvojnásobek roku 2008. Výsledek hospodaření se v roce 2009 velmi zlepšil, jak již bylo řečeno v předchozí kapitole. V letech 2007 i 2008 se Oblastní nemocnice Kolín potýkala se ztrátou. Ztráta byla zapříčiněna poklesem tržeb lékárny, snížením provozní dotace, zvýšení nákladů na léky, implantáty a reagencie. Další příčiny ztráty v letech 2007 a 2008 byl zapříčiněny nárůstem počtu výkonů a zaváděním nových metod v operacích a rozšířením operativy i do ostatních regionů. Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami má podobný vývoj jako Výsledek hospodaření. To znamená, že se také v roce 2009 zvýšil a úpravy o nepeněžní operace neovlivnily nijak významně tento trend. Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami ovlivňuje Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu a z toho nejvíce Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, která v roce 2009 dosahuje částky -58.582 tis. Kč a v roce 2008 41.322 tis. Kč. Čistý peněžní tok pak již jen mírně ovlivňuje položka Placené daně, ale jinak je v podstatě stejný jako Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami. Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti pak nejvíce ovlivňují Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv, které v roce 2009 dosahují hodnoty -60.213 tis. Kč a v roce 2008 -21.372 tis. Kč. Čistý peněžní tok z investiční činnosti tak v podstatě kopíruje položku výdajů spojených s pořízením stálých aktiv. Položkou ovlivňující Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti je Změna stavu dlouhodobých příp. krátkodobých závazků. Stav peněžních prostředků na konci období během obou let nejvíce ovlivnila položka Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv. Stav peněžních prostředků se snižuje z důvodu rozsáhlé rekonstrukce a modernizace Oblastní nemocnice Kolín, nákupem nových přístrojů a zřízením centrálních operačních sálů.

- 44 6.1.4. Analýza pracovního kapitálu

Čistý pracovní kapitál je rozdílem mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky v určitém okamžiku neboli přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem. V následující tabulce jsou uvedeny tři výpočty čistého pracovního kapitálu. ČPK I. je vypočítán jako rozdíl mezi oběžnými a krátkodobými závazky. ČPK I. = zásoby + krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek – krátkodobé závazky - krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci. Krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci jsou v našem případě nulové. ČPK II. zahrnuje i dohadné účty aktivní a pasivní. Tyto položky ovlivňují výpočet čistého pracovního kapitálu pouze v roce 2009, kdy dohadné účty pasivní dosahují hodnoty 28.923 tis. Kč. V letech 2007 a 2008 jsou položky dohadných účtů minimální. ČPK III. počítá i s příjmy a výdaji příštích období, ale ty jsou opět ve všech letech nulové, takže tento třetí způsob výpočtu je totožný s druhým výpočtem čistého pracovního kapitálu. Položka (v tis. Kč) C.I. Zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky 8. Dohadné účty aktivní C.IV. Finanční majetek 3. Příjmy příštích období B.III. Krátkodobé závazky 10. Dohadné účty pasivní 1. Výdaje příštích období ČPK I. ČPK II. ČPK III.

2009 18430 142795 0 116211 0 182096 28923 0 95340 66417 66417

2008 19231 84013 4480 172196 0 161949 3800 0 113491 114171 114171

2007 19876 125457 7742 108674 0 143468 158 0 110539 118123 118123

Tab. 16 Čistý pracovní kapitál

Ve všech případech výpočtu jsou položky kladné. V letech 2007 a 2008 se pohybují kolem 115.000 tis. Kč a v roce 2009 se čistý pracovní kapitál snižuje pod 100.000 tis. Kč. Je to zřejmé i například z vertikální analýzy rozvahy, kdy podíl oběžných aktiv na celkové bilanční sumě je všech třech sledovaných letech 30% a krátkodobé závazky se postupně zvyšují z 15% v roce 2007 na 20% v roce 2009.

- 45 -

6.2. Analýza poměrových ukazatelů Poměrová analýza poměřuje položky navzájem mezi sebou, ve vzájemných relacích. Na rozdíl od vertikální a horizontální analýzy, která sleduje jen jednu veličinu v čase nebo ke vztažné veličině. Poměrová analýza se vytváří pomocí soustavy ukazatelů. Tím se finanční situace podniku otvírá v dalších souvislostech. Podnik nemůžeme sledovat jen jedním ukazatelem, protože podnik je složitým organismem potřebujeme rozsáhlejší skupinu ukazatelů. Podnik by měl být rentabilní, likvidní a přiměřeně zadlužený. Do soustavy ukazatelů patří rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita, produktivita práce, kapitálový trh a hodnotová výkonnost.

6.2.1. Ukazatele rentability Rentabilita je nejsledovanějším ukazatelem. Sledují efekt, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Výnos/vložený kapitál. Při výpočtu ukazatele rentability je dobré doplňovat do čitatele a jmenovatele hodnoty, které jsou konsistentní, a existuje mezi nimi nějaký vztah. V následující tabulce jsou seřazeny ukazatele rentability s jejich rozkladem.

Ukazatele rentability (výnosnosti) 1

2009

2008

2007

0,55%

-0,81%

-16,31%

Rentabilita tržeb (EBIT/T)

0,59%

-0,91%

-16,71%

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

0,93

0,89

0,98

ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT)

2

ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VK+Dl.K))

0,69%

-1,01%

-20,07%

3

ROE - Rentabilita vl.kapitálu (ČZ / VK)

0,35%

-0,93%

-20,93%

0,29%

-0,81%

-16,74%

Obrat celk. aktiv (T/AKT)

0,93

0,89

0,98

Finanční páka (AKT/VK)

1,31

1,29

1,28

Rentabilita tržeb (ČZ/T)

4

Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF / VK)

6,60%

5,17%

-13,48%

5

Rentabilita tržeb (ČZ / T)

0,29%

-0,81%

-16,74%

6

Mzdová náročnost tržeb

36,10%

35,77%

38,50%

Tab. 17 Ukazatele rentability

- 46 Prvním ukazatelem je rentabilita celkových aktiv. ROA od roku 2007 do roku 2009 výrazně roste a to díky rostoucí rentabilitě tržeb. Obrat celkových aktiv mírně klesá a tak negativně ovlivňuje ROA, ale tento vliv není nijak výrazný. O tom, že tento vliv nemusíme vnímat jako negativní, se můžeme přesvědčit i v horizontální analýze. Společnosti rostou investice a tím i celková aktiva a tím se vytváří potenciál do budoucna. Velmi podobný je i vývoj ukazatele ROE. Ve sledovaných letech stoupá, přičemž ho velmi ovlivňuje rentabilita tržeb a mírně obrátkovost. Tento ukazatel ovlivňuje i finanční páka, která od roku 2007 mírně vzrostla a tím nepatrně zrychlila růst rentability vlastního kapitálu. Poslední ukazatele rentability mezd chápeme jako investici do mezd a tento podíl mezd na tržbách ve sledovaném období klesl z 38,5% na 35,8% a v roce 2009 se mírně zvýšil na 36,1%.

6.2.2. Ukazatele aktivity Tyto ukazatele měří to, jak management využívá aktiva podniku. Jsou vyjadřovány na několika úrovních, protože i aktiva podniku se člení na několik úrovní. Musíme je hodnotit vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Poměřuje se nejčastěji jako toková veličina ke stavové veličině a můžeme ho vyjádřit ve dvou modelech. „Obrátkovost vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli a doba obratu odráží počet dní, po které trvá jedna obrátka.“18 Ukazatele aktivity (doby obratu)

2009

2008

2007

0,93

0,89

0,98

46,58

41,50

44,25

385,65

406,68

368,81

7,73

8,68

8,13

1

Obrat aktiv (T / AKT)

2

Obrat zásob (T / zásoby)

3

Doba obratu aktiv (AKT / (T/360))

4

Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360))

5

Doba inkasa pohledávek (POHL /(T/360))

59,88

37,91

51,35

6

Doba splatnosti krátk. závazků(KZ /(T/360))

76,36

73,06

58,72

.

Tab. 18 Ukazatele aktivity

18

Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 32, C.H.Beck, 2008

- 47 Jak již bylo řečeno, u ukazatele rentability obrat celkových aktiv mírně klesl oproti roku 2007, opačný trend má obrat zásob, v roce 2009 dosahuje nejvyšší hodnoty. Třetí až šestý ukazatel je vyjádřen jako doba obratu ve dnech. Pokud se sníží obrátkovost aktiv, pak se zvyšuje počet dní, po který trvá obrátka. Například doba obratu aktiv se z 368 dní zvýšila na 406 a v roce 2009 se opět snížila na 385 dní. Doba inkasa pohledávek vyjadřuje průměrný počet dní, po které jsou nám odběratelé dlužni. Tento ukazatel se v roce 2008 výrazně snižuje na 38 dní. Doba splatnosti krátkodobých závazků se ve sledovaných letech postupně zvyšuje.

6.2.3. Ukazatele likvidity Tyto ukazatele hodnotí schopnost podniku dostát svým závazkům, platební schopnost podniku. Ukazatele platební schopnosti (likvidity)

2009

2008

2007

1

Pracovní kapitál, Working Capital (OAKT - KD)

95 340

113 491

110 539

2

Pracovní kapitál na aktiva ((OAKT-KD) / AKT)

10,37%

12,59%

12,27%

3

Ukazatel kapitalizace (DM / Dl.K)

0,88

0,87

0,88

4

Běžná likvidita (OAKT / KD)

1,52

1,70

1,77

5

Rychlá likvidita ((KrP+FM) / KD)

1,42

1,58

1,63

6

Peněžní likvidita (FM / KD)

0,64

1,06

0,76

7

Doba splatnosti krátk. závazků (KZ / (T/360))

76,36

73,06

58,72

Tab. 19 Ukazatele likvidity

Ukazatele čtyři až šest jsou klasické ukazatele, které měří likviditu různě likvidními krátkodobými aktivy a pasivy. Celková likvidita poměřuje celková oběžná aktiva a krátkodobé závazky. Běžná likvidita obsahuje pouze likvidnější části těchto aktiv a to krátkodobé pohledávky a finanční majetek. Tyto tři ukazatele mají klesající trend. Předtím, než budeme dělat nějaké závěry, je dobré porovnat hodnoty s konkurencí nebo odvětvím. Ukazatel kapitalizace dává do poměru celková dlouhodobá aktiva a celkové dlouhodobé zdroje. Pokud se ukazatel pohybuje okolo jedné, pak je dlouhodobý majetek plně kryt dlouhodobými zdroji. Pokud je ukazatel větší než jedna, pak je ke krytí dlouhodobých aktiv použit jiný než dlouhodobý kapitál.

- 48 Dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji, to v našem případě platí. Hodnota se pohybuje kolem 0,88.

6.2.4. Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele vyjadřují vztah cizích a vlastních zdrojů 2009

2008

2007

1

Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy (zadluženosti) Equity Ratio (VK / AKT)

76,41%

77,48%

78,08%

2

Debt Ratio I.

22,38%

20,46%

19,10%

3

Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT)

23,59%

22,52%

21,92%

4

Debt Equity Ratio (CZ / VK)

0,29

0,26

0,24

5

Úrokové krytí I. (EBIT / úroky)

78,73

-45,99

-1027,67

6

Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)

764,66

223,32

-661,47

7

Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360)

81,11

70,41

-198,41

(CZ / AKT)

Tab. 20 Ukazatele zadluženosti

Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech přesahuje 75%. Zbylých 20% připadá na cizí kapitál. Ukazatele jedna až čtyři vycházejí z rozvahy, ostatní jsou z výkazu zisku a ztrát. Ty vyjadřují skutečnou schopnost podniku krýt náklady na cizí úročený kapitál. Ukazatele pět až sedm dosahují poměrně vysokých hodnot, mínusové položky jsou ovlivněny záporným výsledkem hospodaření.

6.2.5. Ukazatele produktivity práce

Tato skupina ukazatelů vyjadřuje výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na jednoho zaměstnance. 1 2 3 4 5

Ukazatele produktivity práce Osobní náklady ku přidané hodnotě Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z tržeb Průměrná mzda - roční - měsíční Tab. 21 Ukazatele produktivity práce

2009

2008

2007

0,96 416 969 834 247 301 139 25 095

0,96 405 132 803 653 287 482 23 957

0,97 488 807 911 486 350 925 29 244

- 49 Z horizontální analýzy můžeme vidět, že se osobní náklady v roce 2008 snížily a v roce 2009 opět vzrostly. Stejný trend měla i přidaná hodnota, takže nákladovost přidané hodnoty se snížila pouze o 1%. Všechny ukazatele jsou v roce 2007 nejvyšší, v roce 2008 se snižují a v roce 2009 opět rostou. Ovlivňuje je přidaná hodnota, protože počet zaměstnanců se nijak výrazně nemění.

6.2.6. Ukazatele kapitálového trhu

Rozhodnutím Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 27. Června 2005 a na základě smlouvy o nájmu podniku byl Oblastní nemocnici Kolín, a. s. pronajat od 1.7.2005 podnik, který tvoří soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, které slouží k podnikání, který byl doposud provozován jako Nemocnice Kolín. Předmětem podnikání je poskytování zdravotní péče v rozsahu daném registrací nestátního zdravotnického zařízení a další činnosti dle koncesních listin a živnostenských oprávnění ONK, a.s. K datu 20. Září 2005 byly na základě rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje a uzavřených smluv o vkladu podniku do Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje vloženy podniky, které byly dříve provozovány jako Nemocnice a sdružení zdravotnických zařízení Nymburk, Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově. Zápis vkladu těchto podniků byl proveden 1.11.2006 na celkovou výši základního kapitálu 857.500.000 Kč. Dne 12.12.2006 byl základní kapitál zvýšen na 876.800.000 Kč neveřejným úpisem akcií jediného akcionáře – Středočeského kraje z titulu započtení pohledávky. Ke dni 29.6.2007 byla část podniku akciové společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., provozovna NsSZZ Nymburk prodána Městu Nymburk. Ke konci roku 2009 se Oblastní nemocnice Kolín sestávala ze dvou provozoven: Nemocnice Kolín a Léčebny dlouhodobě nemocných Na Vojkově. Základní kapitál tvoří 1 ks hromadné akcie v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 876.800.000 Kč.

- 50 -

6.3. Bonitní a bankrotní modely Znát finanční situaci firmy je velmi důležité například pro bankovní instituce, které podle ní mohou rozhodnout, jestli firmě půjčí nebo nikoliv. Proto si banky vytvářejí hodnocení bonity firem a tím zhodnotí riziko, které ponesou, jestliže se rozhodnou firmě poskytnout úvěr. Bonita firmy není důležitá jen pro bankovní instituce, ale také pro investory, management nebo vlastníky firmy. Modelů a metod hodnocení firem je mnoho. Nejjednodušší jsou modely pomocí ukazatelů, které přidělují body. V našem případě využijeme dva postupy – jednoduchý bodový Kralicův systém a Altmanův index důvěryhodnosti.

6.3.1. Kralickův test Z jednotlivých skupin ukazatelů jsou vybrány čtyři ukazatele a podle jejich výsledných hodnot se přidělují firmě body. První je kvóta vlastního kapitálu, která měří finanční sílu firmy podílem vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě. Doba splácení dluhu z cash flow je druhým ukazatelem, který vypovídá o tom, za jak dlouho by byl podnik schopen splatit své dluhy. Cash flow se zde počítá jako výsledek hospodaření plus odpisy plus změna stavu rezerv. Další ukazatel je rentabilita tržeb měřená cash flow a rentabilita aktiv vyjadřuje výdělečnou schopnost podniku. Výborně 1 Kvóta vlastního kapitálu › 30% Doba splacení dluzu z CF ‹ 3 roky Cash flow v tržbách › 10% ROA › 15% Ukazatel

Velmi dobře 2 › 20% ‹ 5 let › 8% › 12%

Tab. 22 Stupnice hodnocení ukazatelů

Dobře 3 › 10% ‹ 12 let › 5% › 8%

Špatně 4 › 0% › 12 let › 0% › 0%

Ohrožení 5 negativní › 30 let negativní negativní

- 51 V následující tabulce jsou vypočítané hodnoty jednotlivých ukazatelů podle Kralickova testu bonity. Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu vlastní kapitál / aktiva Doba splacení dluzu z CF (kr.+dl. Závazky) / CF CF = VH + odpisy + změna stavu rezerv Cash flow v tržbách cash flow / tržby ROA (HV po zdanění + úroky (1-t))/A

2009 76,41%

2008 77,48%

4,192822 5,191311

2007 78,08% -1,80486

5,68%

4,39%

-10,71%

0,55%

-0,81%

-16,31%

Tab. 23 Hodnoty pro Oblastní nemocnici Kolín

Nyní přidělíme jednotlivým hodnotám body podle tabulky č. 22 Ukazatel Kvóta vlastního kapitálu Doba splacení dluzu z CF Cash flow v tržbách ROA Průměr

2009 1 2 3 4 2,5

2008 1 2 4 5 3

2007 1 1 5 5 3

Tab. 24 Hodnocení Oblastní nemocnice Kolín

Průměr je ovlivněn nejvíce ukazatelem ROA, za který firma získá známku 5 v letech 2007 a 2008 kdy byl výsledek hospodaření záporný. V průměru firma získá známku 2,8. Celkově můžeme sledovat, že v roce 2009 došlo k mírnému zlepšení hodnot.

- 52 6.3.2. Almanův index Index profesora Almana nám pomocí diskriminační analýzy, jejímž výsledkem je rovnice, pomáhá předpovědět, zda jde o prosperující firmu nebo firmu, které hrozí bankrot.

„Prof. Altman s použitím pěti poměrových ukazatelů a diskriminační analýzy došel k následující rovnici, která nejlépe rozlišovala

mezi firmami, které

zbankrotovaly, a které přežily.“19

Z = 3,3 x X1 + 1 x X2 + 0,6 x X3 + 1,4 x X4 + 1,2 x X5

Následující tabulka znázorňuje poměrové ukazatele a vypočtený Z faktor pomocí vah. Pokud je Z faktor větší než 2,99, lze přepokládat uspokojivou finanční situaci což je právě příklad Oblastní nemocnice Kolín. Jak můžeme vidět, tak ve všech letech přesahuje Z faktor hodnotu 4. Ukazatel X1 EBIT/A

váha 3,3

2009

2008

2007

0,00541

-0,00824

-0,16324

X2 Tržby/A Tržní hodnoty VK/Cizí X3 zdroje

1 0,935198 0,888295 0,981432 0,6 3,414465 3,786582 4,087557

X4 Zadržený zisk/A

1,4

-0,20316

-0,19606

X5 ČPK/A Z FAKTOR

1,2 1,226507 1,203561 4,198468 4,292913

1,19118 4,0502

-0,19648

Tab. 25 Altmanův index

Hodnota faktoru se od roku 2007 mírně zvýšila, což je také pozitivní jev, protože pozorovat vývoj hodnoty Altmanova indexu v čase má větší vypovídací schopnost než hodnota samotná.

19

Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 79, C.H.Beck, 2008

- 53 -

6.4. Srovnání s odvětvím Po dokončení horizontální a vertikální analýzy můžeme zjistit, že informace získané o firmě touto cestou nejsou ještě dostačující. Výsledky těchto analýz je ještě třeba porovnat s prostředím, ve kterém se podnik nachází. Při mezipodnikovém srovnání je důležité si zvolit kritéria, podle kterých se budou podniky hodnotit a zároveň, aby tato kritéria byla navzájem nezávislá. Dále musíme zvážit, které podniky do porovnání zahrneme. Porovnávat bychom měli podniky, které jsou srovnatelné a mají určitá shodná kritéria. Výběr podniků a kritérií velice ovlivňuje výsledek mezipodnikového srovnání. Zde se zaměříme na nemocnice srovnatelné velikosti a stejného způsobu řízení společnosti. 6.4.1. Vybrané ukazatele nemocnic v ČR

Nejdříve se zaměříme na oblast počtu zaměstnanců ve zdravotnictví. Ve zdravotnictví obecně došlo k velmi výraznému úbytku zaměstnanců. V roce 2007 pracovalo ve zdravotnictví celkem 160.323 zaměstnanců a největší skupinu tvoří všeobecné sestry a porodní asistentky. A v roce 2008 se celkový počet zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví snížil o 3.461 zaměstnanců. K největšímu poklesu dochází u skupiny dělníků a provozních pracovníků, jejichž počet se snížil o 1.272. Další skupinou, kde dochází k úbytku je kategorie všeobecných sester, kde došlo k poklesu o 1.136 zaměstnanců. V dalších kategoriích se snižovaly počty zaměstnanců o stovky. V důsledku změny právní formy nemocnic na obchodní společnosti došlo k přesunu zaměstnanců z nepodnikatelské sféry do podnikatelské. V nepodnikatelské sféře se snížil počet zaměstnanců o 11.054 a v podnikatelské se zvýšil o 7.593.20 Nyní se budeme věnovat pouze průměrným hodnotám a budeme je srovnávat s hodnotami Oblastní nemocnicí Kolín, a.s.

20

URL: http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/01_2009/20.html, cit. 20.2.2011, online

- 54 kategorie

průměr ČR Oblastní nemocnice Kolín a.s.

lékaři sestry THP dělníci a provozní pracovníci ostatní celkem

128 380 92 120 277 997

178 442 98 154 151 993

Tab. 26 Průměrný počet zaměstnanců v nemocnicích v ČR21

Od průměrných hodnot se Oblastní nemocnice v zásadě neodlišuje. Pouze počet sester je výrazně vyšší než průměrná hodnota. Další kategorií, která se odlišuje, je kategorie ostatní, kde ale nemůžeme určit kdo přesně je v této kategorii zahrnut. V Oblastní nemocnici Kolín do této kategorie zahrnujeme 5 farmaceutů, 6 dalších vysokoškolských pracovníků a další bohužel blíže nespecifikované pracovníky. Mohli bychom předpokládat, že sem patří například pracovníci úklidu, údržby, jídelny a prádelny. Pro nemocnici přesahující 500 lůžek jsou tyto hodnoty naprosto odpovídající. Průměrné hodnoty pocházejí ze 100 nemocnic obdobné velikosti z roku 2008. Hodnoty pro Oblastní nemocnici Kolín pocházejí také z roku 2008.

Další oblastí, kterou můžeme porovnávat, je oblast průměrných mezd.

Následující tabulka obsahuje opět data z roku 2008.

kategorie lékaři sestry THP dělníci a provozní pracovníci ostatní

nepodnikatelská sféra

podnikatelská sféra

Oblastní nemocnice Kolín a.s.

44 067 Kč 23 261 Kč 22 697 Kč 12 844 Kč 23 520 Kč

42 447 Kč 19 643 Kč 25 410 Kč 12 449 Kč 23 776 Kč

50 200 Kč 22 560 Kč 27 510 Kč 13 300 Kč 18 650 Kč

Tab. 27 Průměrné měsíční mzdy v nemocnicích ČR22

21

URL: http://osz.cmkos.cz/, cit. 20.2.2011, online

22

URL: http://osz.cmkos.cz/, cit. 20.2.2011, online

- 55 Průměrné měsíční mzdy v Oblastní nemocnici Kolín jsou mírně nad celorepublikovým průměrem. Zvláště mzdy lékařů se od průměru podnikatelské sféry liší o 7.753 Kč, což je o 15% více. Pro srovnání v nemocnici v Kutné Hoře se platy lékařů pohybují v průměru okolo 77.000 Kč. Ředitel Oblastní nemocnice Kolín tento rozdíl zdůvodňuje tím, že Kutnohorská nemocnice zaměstnává nižší počet absolventů, kteří by průměrnou mzdu „naředili“.

Dále se zaměříme na hlavní ekonomické ukazatele nemocnic podle zřizovatele. Zřizovatelem Oblastní nemocnice Kolín, a.s. je kraj, proto vybereme pouze ekonomické výsledky týkající se nemocnic, kde je zřizovatelem kraj. V roce 2009 bylo takových nemocnic v České republice 2423 a z těchto hodnot si vytvoříme průměr.

v tis. Kč za rok 2009 Nemocnice kde je zřizovatelem kraj Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

Náklady

Výnosy

Hospodářský výsledek

Pohledávky z obchodních vztahů

Závazky z obchodních vztahů

272917

265542

-7375

51583

63792

8782

6316

2466

0

20346

Tab. 28 Ekonomické ukazatele vybraných nemocnic za rok 200924

Z tabulky je jasně vidět, že průměrné náklady i výnosy převyšují hodnoty Oblastní nemocnice Kolín, a.s. I pohledávky a závazky z obchodních vztahů jsou vyšší než naše hodnoty. Toto může být ovlivněno například jinou velikostí nemocnic ve výběru. Důležité pro nás může být to, že hospodářský výsledek je kladný na rozdíl od průměru vybraných nemocnic.

23

24

Odpovídá počtu nemocnic, které odevzdaly statistický výkaz

URL: http://www.uzis.cz , cit. 20.2.2011, online

- 56 Ještě můžeme použít průměrné hodnoty všech nemocnic v ČR bez rozdílu zřizovatele.

v tis. Kč za rok 2009

Nemocnice v ČR Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

Náklady

Výnosy

380341

381243

8782

6316

Pohledávky z obchodních vztahů 902 83908

Hospodářský výsledek

2466

0

Závazky z obchodních vztahů 97103 20346

Tab. 29 Ekonomické ukazatele nemocnic ČR25

Zde opět vidíme stejné výsledky jako v tabulce předchozí jen s tím rozdílem, že průměrný výsledek hospodaření všech nemocnic v ČR je kladný, ale opět je menší než výsledek hospodaření Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

25

URL: http://www.uzis.cz , cit. 20.2.2011, online

- 57 -

Závěr Hospodaření nemocnice je vyrovnané a úspěšné, v roce 2009 s mírným ziskem ve výši 1.450 tis. Kč. Oproti roku 2008 se celkové výnosy zvýšily o 65.849 tis. Kč, což je nárůst o 8,3%. Na tomto zvýšení se podílely tržby od zdravotních pojišťoven za výkony, jejichž objem dosáhl 675.953 tis. Kč. Dosti výrazně vzrostly i tržby lékárny a to asi o 40% díky zrušení regulačních poplatků. Dotace od zřizovatele vzrostly o 6.315 tis. Kč. Celkově se náklady oproti minulému roku zvýšily o 7%. Nejrychleji rostly osobní náklady z důvodu zvýšení průměrné mzdy. Náklady na léky, krev a speciální zdravotnický materiál se zvýšily o 3,6 % a náklady na služby zůstaly stejné jako v roce 2008. Náklady se zvyšují i kvůli zavádění nových metod v operacích, nárůst počtu výkonů a z důvodu otevření Centrálních operačních sálů se zvyšují náklady na energie. Při konstrukci propočtu VZP a nadhodnocením předpokládané úhrady za rok 2009, na jejímž základě byly stanoveny měsíční zálohy, bylo proúčtováno snížení výnosů od VZP o 12.000 tis. Kč. Do hospodaření nemocnice zasahuje velkou měrou i rozsáhlá rekonstrukce celého areálu nemocnice, stavební investiční akce a projekty, které od roku 2008 trvají dodnes. V roce 2008 proběhly investiční akce v celkových nákladech 13.313 tis. Kč a v roce 2009 65.340 tis. Kč.

To, že se hospodaření Oblastní nemocnice Kolín v roce 2009 zlepšilo, potvrzuje i rentabilita celkových aktiv. ROA od roku 2007 do roku 2009 výrazně roste a to díky rostoucí rentabilitě tržeb. Společnosti rostou investice a tím i celková aktiva a tím se vytváří potenciál do budoucna. I vývoj ukazatele ROE má stoupající tendenci ve sledovaných letech. Tento ukazatel ovlivňuje i finanční páka, která od roku 2007 mírně vzrostla a tím nepatrně zrychlila růst rentability vlastního kapitálu. Rentabilita mezd klesá v roce 2008 a v roce 2009 se mírně zvýšila což zapříčinilo navýšení mezd všech zdravotnických pracovníků. Jak již bylo řečeno, u ukazatele rentability obrat celkových aktiv mírně klesl

- 58 oproti roku 2007, opačný trend má obrat zásob, v roce 2009 dosahuje nejvyšší hodnoty. Počet dní, který uplyne od příjmu zboží do jeho zaplacení, se v roce 2008 výrazně snižuje na 38 dní. Doba splatnosti krátkodobých závazků se ve sledovaných letech postupně zvyšuje. Z 58,72 dní v roce 2007 až na 76,36 dní v roce 2009 Podnik v průměru více využívá krátkodobých závazků a doba splácení krátkodobých závazků je delší než doba splácení pohledávek. Ukazatele likvidity mají klesající trend. Dlouhodobý majetek je plně kryt dlouhodobými zdroji. Celkově se finanční úroveň Oblastní nemocnice Kolín, a.s. ve sledovaných letech zlepšila. Vyjadřují to všechny vypočítané ukazatele: Ukazatele rentability (výnosnosti) ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKT) ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VK+Dl.K)) ROE - Rentabilita vl.kapitálu (ČZ / VK) Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF / VK) Rentabilita tržeb (ČZ / T) Mzdová náročnost tržeb Ukazatele aktivity (doby obratu) Obrat aktiv (T / AKT) Obrat zásob (T / zásoby) Doba obratu aktiv (AKT / (T/360)) Doba obratu zásob (ZÁS. / (T/360)) Doba inkasa pohledávek (POHL /(T/360)) Doba splatnosti krátk. závazků(KZ /(T/360)) Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy (zadluženosti) Equity Ratio (VK / AKT) Debt Ratio I. (CZ / AKT) Debt Ratio II. ((CZ+OP) / AKT) Debt Equity Ratio (CZ / VK) Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360) Ukazatele produktivity práce Osobní náklady ku přidané hodnotě Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z tržeb

2009 0,0055 0,0069 0,0035 0,066 0,0029 0,361 2009 0,93 46,58 385,65 7,73 59,88 76,36

2008 -0,0081 -0,0101 -0,0093 0,0517 -0,0081 0,3577 2008 0,89 41,5 406,68 8,68 37,91 73,06

2007 -0,1631 -0,2007 -0,2093 -0,1348 -0,1674 0,385 2007 0,98 44,25 368,81 8,13 51,35 58,72

2009 0,7641 0,2238 0,2359 0,29 81,11 2009 0,96 416969 834247

2008 0,7748 0,2046 0,2252 0,26 70,41 2008 0,96 405132 803653

2007 0,7808 0,191 0,2192 0,24 -198,41 2007 0,97 488807 911486

- 59 Ale nejen finanční stránka se v posledních letech hodně zlepšuje. Přispívá k tomu hlavně rekonstrukce a modernizace celého areálu nemocnice, nákup nových přístrojů a tím zlepšení a zrychlení léčebních metod a postupů. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. tímto získala důvěru klientů a také zaměstnancům nemocnice se výrazně zlepšily podmínky pro výkon jejich povolání.

Seznam použité literatury 1. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 19, EKOPRESS, Praha, 2009 2. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 20, EKOPRESS, Praha, 2009 3. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 33, EKOPRESS, Praha, 2009 4. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 46, EKOPRESS, Praha, 2009 5. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 50, EKOPRESS, Praha, 2009 6. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 53, EKOPRESS, Praha, 2009 7. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 68, EKOPRESS, Praha, 2009 8. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 147, EKOPRESS, Praha, 2009 9. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 150, EKOPRESS, Praha, 2009 10. Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 29, C.H.Beck, 2008 11. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 79-80, EKOPRESS, Praha, 2009 13. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 88, EKOPRESS, Praha, 2009 14. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 112, EKOPRESS, Praha, 2009 15. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 114, EKOPRESS, Praha, 2009 16. Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 35, C.H.Beck, 2008 17. GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 153, EKOPRESS, Praha, 2009 18. Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 32, C.H.Beck, 2008 19. Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 79, C.H.Beck, 2008 20. URL: http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/01_2009/20.html, cit. 20.2.2011, online 21. URL: http://osz.cmkos.cz/, cit. 20.2.2011, online 23. URL: http://osz.cmkos.cz/, cit. 20.2.2011, online 24. URL: http://www.uzis.cz , cit. 20.2.2011, online 25. URL: http://www.uzis.cz , cit. 20.2.2011, online

-1-

Přílohy

-2-

-3-

-4-

-5-

-6-

-7-

-8-

-9-

- 10 -

- 11 -

- 12 -

- 13 -

- 14 -

- 15 -