VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2011
Bc. Tereza Hrejzková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ HLAVNÍ SPECIALIZACE: FINANCE
Ocenění podniku JIHOOBAL, s.r.o.
Diplomant: Bc. Tereza Hrejzková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Pavla Maříková, CSc.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny citace a parafráze řádně vyznačila v textu. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. V Praze, dne 3.1.2011 podpis diplomanta
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat doc. Ing. Pavle Maříkové, CSc. za odborné vedení diplomové práce a ochotné poskytnutí praktických informací potřebných k vypracování této práce.
OBSAH Úvod .................................................................................................................................................................................................... 1 1
2
Základní informace ................................................................................................................................................................. 2 1.1
Předmět, účel a datum ocenění ................................................................................................................................ 2
1.2
Úvodní informace o oceňovaném podniku ............................................................................................................ 2
1.2.1
Základní údaje .......................................................................................................................................................... 2
1.2.2
Charakteristika a historie společnosti ............................................................................................................... 2
Strategická analýza .................................................................................................................................................................. 3 2.1 2.1.1
Charakteristika trhu ............................................................................................................................................... 3
2.1.2
Vymezení relevantního trhu ................................................................................................................................. 5
2.1.3
Analýza atraktivity trhu .......................................................................................................................................... 9
2.1.4
Hlavní faktory ovlivňující vývoj trhu ................................................................................................................ 14
2.1.5
Prognóza relevantního trhu ............................................................................................................................... 16
2.2
3
Analýza vnějšího potenciálu ....................................................................................................................................... 3
Analýza vnitřního potenciálu .................................................................................................................................. 20
2.2.1
Analýza trţních podílů ......................................................................................................................................... 21
2.2.2
Identifikace hlavních konkurentů ...................................................................................................................... 22
2.2.3
Analýza faktorů konkurenční pozice podniku ............................................................................................... 24
2.2.4
Prognóza vývoje trţního podílu ........................................................................................................................ 26
2.3
Perspektivnost podniku a prognóza trţeb .......................................................................................................... 28
2.4
Vyhodnocení strategické analýzy ........................................................................................................................... 29
Finanční analýza...................................................................................................................................................................... 30 3.1
Analýza účetní politiky ............................................................................................................................................. 30
3.2
Analýza účetních výkazů .......................................................................................................................................... 30
3.2.1
Analýza rozvahy .................................................................................................................................................... 30
3.2.2
Analýza výkazu zisků a ztrát .............................................................................................................................. 34
3.2.3
Analýza výkazu cash flow ................................................................................................................................... 36
3.3
Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................................................................. 37
3.3.1
Ukazatele likvidity ................................................................................................................................................ 37
3.3.2
Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy .................................................................................................... 38
3.3.3
Ukazatele rentability ............................................................................................................................................ 39
3.3.4
Ukazatele aktivity ................................................................................................................................................. 40
3.4
Prostorové srovnání ................................................................................................................................................. 41
3.5
Zhodnocení finančního zdraví ................................................................................................................................ 43
4
3.5.1
Rychlý test .............................................................................................................................................................. 43
3.5.2
Altmanova analýza ................................................................................................................................................ 43
3.5.3
Analýza IN01 ......................................................................................................................................................... 44
3.6
EVA ............................................................................................................................................................................... 44
3.7
Závěrečné zhodnocení finanční analýzy ............................................................................................................... 46
Generátory hodnoty a finanční plán ................................................................................................................................. 48 4.1
Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná ...................................................................................... 48
4.2
Korigovaný provozní výsledek hospodaření....................................................................................................... 48
4.3
Generátory hodnoty ................................................................................................................................................ 49
4.3.1
Trţby ....................................................................................................................................................................... 49
4.3.2
Zisková marţe ....................................................................................................................................................... 49
4.3.3
Investice do provozně nutného pracovního kapitálu .................................................................................. 53
4.3.4
Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku ........................................................................... 58
4.4
5
Finanční plán ............................................................................................................................................................... 60
4.4.1
Plánovaný výkaz zisků a ztrát ............................................................................................................................ 61
4.4.2
Plánovaná rozvaha ................................................................................................................................................ 62
4.4.3
Plánovaný výkaz peněţních toků ...................................................................................................................... 63
4.4.4
Finanční analýza plánu ......................................................................................................................................... 64
4.4.5
Závěrečné zhodnocení generátorů hodnoty a finančního plánu .............................................................. 65
Ocenění ................................................................................................................................................................................... 66 5.1
Metoda DCF APV ..................................................................................................................................................... 66
5.1.1
Stanovení diskontní míry .................................................................................................................................... 66
5.1.2
Volné peněţní toky .............................................................................................................................................. 67
5.1.3
Hodnota první fáze .............................................................................................................................................. 68
5.1.4
Hodnota mezifáze ................................................................................................................................................ 68
5.1.5
Pokračující hodnota ............................................................................................................................................. 70
5.1.6
Výsledná hodnota podniku podle metody DCF APV ................................................................................. 71
5.2
Metoda trţního porovnání ...................................................................................................................................... 71
5.3
Výsledné ocenění podniku ...................................................................................................................................... 72
Závěr ................................................................................................................................................................................................. 73 Seznam pouţité literatury a zdrojů ............................................................................................................................................ 74 Přílohy ............................................................................................................................................................................................... 75
Úvod Cílem této diplomové práce je ocenění společnosti JIHOOBAL, s.r.o. k 1. 1. 2010, respektive nalezení trţní hodnoty společnosti k datu ocenění. „Trţní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náleţitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku.“1 Výsledná hodnota by měla co nejblíţe odpovídat ceně, za kterou by bylo moţno podnik k datu ocenění prodat potencionálnímu investorovi. Práce poslouţí managementu k posouzení finančního zdraví, perspektivám podniku a představě o trţní hodnotě podniku. Diplomová práce je strukturována do pěti částí. V první kapitole je uveden přehled základních informací o oceňovaném podniku. Následuje strategická analýza, jejímţ obsahem je zhodnocení vnějšího a vnitřního potenciálu podniku. Jedná se o vymezení relevantního trhu, na kterém oceňovaná společnost působí a analýza jeho minulého a budoucího vývoje. Na to navazuje rozbor trţního podílu podniku a jeho konkurence, kdy propojení závěrů z obou částí vyústí v prognózu trţeb podniku. Doplňující částí je kapitola finanční analýza, která má za úkol zhodnotit finanční zdraví oceňované společnosti v letech 2000 aţ 2009 a potvrdit tak nebo naopak vyvrátit předpoklad jejího nekonečného trvání. Nedílnou součástí ocenění je analýza a prognóza generátorů hodnoty, z nichţ je důraz kladen na trţby, ziskovou marţi, investice do pracovního kapitálu a investice do dlouhodobého majetku, na jejichţ základě je sestaven finanční plán. Poslední kapitola je věnována samotnému ocenění v souladu se zvolenými metodami. Při zpracování této diplomové práce je vyuţito veřejně dostupných účetních výkazů, výročních zpráv, závěrů auditora, dat z dostupných databází Spider a Amadeus. Pro doplnění potřebných údajů jsou vyuţity také informace z internetových zdrojů.
1
Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007, str. 22 1
1
Základní informace
1.1
Předmět, účel a datum ocenění Předmětem ocenění je podnik JIHOOBAL, s.r.o. se sídlem Dlouhé Pole 28, 256 01 Benešov, IČ:
62503367. Účelem ocenění je stanovení trţní hodnoty podniku k 1. 1. 2010.
1.2
Úvodní informace o oceňovaném podniku
1.2.1 Základní údaje Obchodní firma:
JIHOOBAL, s.r.o.
Datum vzniku:
12.12.1994
Sídlo:
Dlouhé Pole 28, 256 01 Benešov
IČ:
62503367
Právní forma:
Společnost s ručeným omezeným
Předmět podnikání:
1) Zpracování dřeva strojní pilou v rámci volné ţivnosti. 2) Koupě zboţí za účelem prodeje a prodej /mimo druhy vázané na zvláštní oprávnění/. 3) Strojní dřevovýroba, výroba obalového materiálu a palet ze dřeva včetně jejich oprav v rámci volné ţivnosti.
CZ-NACE Rev. 2:
1610 - Výroba pilařská a impregnace dřeva
OKEČ:
2010 – Výroba pilařská a impregnace dřeva
Základní kapitál:
14 942 000 Kč
1.2.2 Charakteristika a historie společnosti Společnost JIHOOBAL, s.r.o. se primárně zabývá zpracováním dřeva a následným prodejem řeziva určeného především k výrobě palet. Z tohoto procesu vznikají i jiné komodity jako například krajiny, piliny či odpadlá kůra, které se rovněţ prodávají, ale ty nedosahují takového objemu jako jiţ zmiňované řezivo. Původním záměrem při zakládání společnosti nebyla jen produkce řeziva, ale i výroba dřevěných palet, jak je moţné vidět z výpisu předmětu podnikání. Po zahájení provozu však od toho bylo upuštěno z důvodu nákladnosti jejich výroby. Společnost tak místo výroby poskytovala pouze opravu palet, která však po několika letech byla také ukončena kvůli malé poptávce. Společnost větší část své produkce (75 %) vyváţí do zahraničí, konkrétně do Itálie. Od roku 1999 do konce roku 2002 působili ve vedení společnosti jednatelé italské firmy, která byla a je většinovým odběratelem společnosti JIHOOBAL, s.r.o. Nevhodná obchodní politika a ne zcela čestné úmysly nových majitelů vedly k tomu, ţe společnost začala být výrazně ztrátová. Na začátku roku 2003 společnost získal zpět původní zakladatel firmy, který je nyní jediným společníkem a firma JIHOOBAL, s.r.o. začala znovu prosperovat. V posledních dvou letech se na výsledcích hospodaření společnosti projevila ekonomická krize, která ovlivnila všechna odvětví, nejen pilařskou výrobu. 2
2
Strategická analýza Význam strategické analýzy tkví v definování výnosového potenciálu zkoumaného podniku, který je
závislý na existujícím vnějším a vnitřním potenciálu podniku. Vnější potenciál vyjadřuje šance a rizika dané podnikatelským prostředím, ve kterém oceňovaný podnik působí. Vnitřní potenciál pak značí, do jaké míry je schopen vyuţít šance vnějšího prostředí, nebo jak je schopen odolat jeho rizikům. Cílem této analýzy je identifikovat a analyzovat všechny relevantní faktory, které podstatně ovlivňují výkonnost podniku, a lze o nich předpokládat, ţe budou mít vliv na splnění cílů i v budoucnosti. Důleţité je posoudit vzájemné vztahy, které mezi těmito faktory existují. To vše vyústí v prognózu trţeb oceňovaného podniku.
2.1
Analýza vnějšího potenciálu
2.1.1 Charakteristika trhu Oceňovaná společnost spadá svou produkcí do odvětví zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (CZ-NACE 16) a to konkrétně pod pilařskou výrobu (CZ-NACE 16.10). Odvětví se dělí na obory:
16.10 - výroba pilařská a impregnace dřeva;
16.21 - výroba dýh a desek na bázi dřeva;
16.22 - výroba sestavených parketových podlah;
16.23 - výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství;
16.24 - výroba dřevěných obalů;
16.29 - výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Dřevařský průmysl patří v České republice k odvětvím s nejstarší tradicí. Tvoří se zde „harmonický“
vztah mezi lesy, jako poskytovatelem suroviny z obnovitelných přírodních zdrojů, a dřevozpracujícím průmyslem. V České republice však dlouhodobě existují rozpory o způsobu zadávání a obsahu veřejných zakázek mezi státním podnikem Lesy ČR a společnostmi zajišťující lesnické práce. Podmínky tendrů jsou většinou schopny splnit jen velké společnosti a jsou zde vytvářeny tlaky na uzavírání smluv na delší časové období. Další stranou sporů je ekologická organizace Hnutí Duha, která se snaţí nejenom o transparentnost tendrů, ale hlavně o zlepšování zdravotního stavu lesů, které můţe být špatně nastavenými smlouvami značně poškozeno. V českých lesích se ročně vytěţí 11 aţ 14 mil. m3 dřeva, z toho přes 85% jehličnatého. Více neţ 90% vytěţeného surového dřeva se dále průmyslově zpracovává.2 Ve dřevozpracujícím průmyslu se vyuţívá kulatina, pro výrobu papíru a celulózy je hlavní surovinou vláknina. Dřevo má praktické vyuţití ve všech oblastech ţivota, např. v řemeslné dřevovýrobě, ve stavebnictví, v papírenství i v domácnostech.
2
http://www.szdp.cz, Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu 3
Významově a objemově jsou rozhodující zejména tři obory, které se podílejí zásadním způsobem na dosaţených trţbách, počtu pracovníků, vnitřním a zahraničním obchodě. Jedná se o pilařskou výrobu, výrobu dýh, desek a výrobu ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství. Na následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých oborů na celkových trţbách za prodej vlastních výrobků a sluţeb dřevozpracujícího odvětví pro rok 2009. Graf 2-1: Podíly oborů na trţbách za prodej vlastních výrobků a sluţeb v roce 2009
Zdroj: Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, vlastní úprava Objem trţeb dřevozpracujícího průmyslu patří spíše k těm niţším v porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu, zejména pak se strojírenstvím, automobilovým či elektrotechnickým průmyslem. Na zpracovatelském průmyslu ČR se v roce 2008 toto odvětví podílelo na trţbách za vlastní výrobky a sluţby cca 1,8%, na účetní přidané hodnotě (v běţných cenách) cca 1,9% a na počtu zaměstnanců cca 2,8%. 3 Podíl na exportu zpracovatelského průmyslu ČR za rok 2008 činil cca 1,3%, podíl na dovozu byl podstatně niţší 0,7%. Nejvíce se vyváţely výrobky pilařské výroby a aglomerované výrobky. Vývoj dřevozpracujícího průmyslu byl v minulých letech velmi příznivý. Od roku 2000 do roku 2007 stouply jeho trţby téměř o 70%, coţ bylo zapříčiněno zejména zvýšením objemu výroby a také produkcí kvalitnějších a draţších výrobků. Rok 2008 nebyl ve srovnání s dosavadním vývojem tolik úspěšný, spíše naopak. Jako téměř ve všech odvětvích po celém světě, tak i na trhu s řezivem se začaly projevovat negativní dopady hospodářské krize spolu s posilující korunou. Přičemţ pilařská výroba je na exportu silně závislá. Rovněţ došlo k poklesu poptávky po výrobcích dřevozpracujícího průmyslu, jenţ byl zapříčiněn mimo jiné i meziročním poklesem stavebních aktivit v Evropě. Všechny tyto faktory vedly k tomu, ţe někteří zpracovatelé dřeva začali sniţovat výrobu a v tomto trendu se pokračovalo i v roce 2009. Vichřice Kyrill v roce 2007 a následně vichřice Emma v roce 2008 vytvořily dostatek suroviny, avšak často dosti poškozené, tudíţ vhodné spíše pro výrobu aglomerovaných výrobků, méně pro pilařskou výrobu. 3
http://www.mpo.cz, Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2008 4
Pro dřevozpracující průmysl je typické, ţe většina společností spadá do kategorie mikropodniků (0–9 zaměstnanců) a malých podniků (10-49 zaměstnanců). Tyto společnosti se však vyznačují malou efektivitou způsobenou nízkou úrovní výrobního zařízení, náchylností k výkyvům na trhu a kapitálovou nedostatečností. Budoucnost odvětví je tak spatřována ve vyšším zastoupení společností v kategoriích středních a velkých podniků, které disponují moţností rychlejší obměny strojního parku a mají největší předpoklady ke zvýšení a zkvalitnění výsledků dřevařského průmyslu. Největšími pilařskými podniky jsou společnosti Mayr – Melnhof Holz Paskov s.r.o., Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ţdírci a v Plané, všechny 100% vlastněné rakouskými společnostmi a společnost LESS & TIMBER s.r.o. patřící do českého holdingu LESS.
2.1.2 Vymezení relevantního trhu Podstatou této kapitoly je jednoznačně vymezit trh oceňovaného podniku a to z hlediska:
produktu
území
zákazníků
konkurence Produktem oceňované společnosti není jen řezivo, ale i odpad vzniklý z výroby řeziva, jako je kůra a
piliny. Prodej jehličnatého řeziva však představuje nejvýznamnější podíl na objemu prodávaných produktů a celkových trţbách. Vzhledem ke skutečnosti, ţe aktivity oceňovaného podniku se podílejí jak na prodeji řeziva v České republice, tak na jejich exportu do Itálie, budou obě tyto teritoria brána za relevantní trh. Rozdílem mezi oběma trhy je, ţe u českého se bude posuzovat celý obor pilařské výroby, u italského pouze trh s jehličnatým řezivem, jelikoţ kůru a piliny společnost prodává pouze na českém území. Pilařské výrobky jsou meziproduktem pro další zpracování nebo konečným produktem zejména pro stavebnictví, hornictví a dopravní stavitelství. Konkurenční podniky jiţ byly zmíněny v obecné charakteristice trhu. 2.1.2.1 Český trh Cílem této části je odhadnout velikost relevantního trhu na základě velikosti poptávky. Sortiment pilařské výroby je rozmanitý a nelze ho vyjádřit ve stejných hmotných jednotkách. Jehličnaté řezivo však zaujímá největší podíl, a proto poslouţí alespoň k orientačnímu zhodnocení trhu ve fyzických jednotkách. Fyzickými jednotkami jsou m³ jehličnatého řeziva, peněţní jednotky představují souhrn trţeb za celý pilařský obor. Tabulka 2-1: Spotřeba jehličnatého řeziva v ČR, tis. m³ Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Výroba jehličnatého řeziva
3 782
3 559
3 500
3 502
3 648
3 730
4 830
5 187
4 409
3 800
Vývoz jehličnatého řeziva
1 701
1 596
1 394
1 413
1 568
1 710
1 943
2 262
1 897
1 615
Dovoz jehličnatého řeziva
219
226
248
256
270
380
355
389
387
558
Spotřeba jehličnatého řeziva 2 300
2 189
2 354
2 345
2 350
2 400
3 242
3 314
2 899
2 743
Meziroční index spotřeby 0,9517 1,0754 0,9962 1,0021 1,0213 1,3508 1,0222 0,8748 0,9462 Zdroj: Zelené zprávy, Ministerstvo zemědělství, vlastní úprava 5
Prodej řeziva na českém trhu se roku 2005 vyvíjel více méně stabilně s menšími výkyvy. V roce 2006 se zvýšila spotřeba jehličnatého řeziva o 35 %, coţ souviselo i se zvýšenými aktivitami v českém průmyslu, zejména ve stavebnictví. Zvýšení pořezu v roce 2007 bylo realizováno technickými opatřeními především na největších kapacitách odvětví, a to ve Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ţdírci a v Plané a také ve společnosti Mayr–Melnhof Holz Paskov s.r.o. Naopak v roce 2008 byl zaznamenán pokles způsobený nastupující hospodářskou krizí, která se naplno projevila v roce 2009. Trţby pilařské výroby pouze za ČR byly vypočítány na základě výkazů Ministerstva průmyslu a obchodu, kdy od trţeb celkem byly odečteny trţby za vývoz. Tabulka 2-2: Trţby pilařské výroby v ČR v mil. Kč Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Trţby celkem, mil. Kč 14 716 16 189 18 070 20 517 18 889 21 021 Trţby za vývoz, mil. Kč 9 479 8 719 7 323 8 213 9 723 9 648 Trţby ČR, mil. Kč 5 237 7 470 10 747 12 304 9 166 11 373 Meziroční index ČR 1,4263 1,4388 1,1449 0,7450 1,2407 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, vlastní úprava; * předběţná hodnota
2006 23 442 10 397 13 045 1,1471
2007 26 012 11 907 14 105 1,0813
2008 23 633 10 694 12 939 0,9173
2009* 21 122 8 140 12 982 1,0034
Vývoj trţeb dosahovaných v ČR vykazovaly kaţdý rok růst s výjimkou let 2004, 2008 a 2009. Zajímavá je předběţná hodnota v roce 2009, kdy celkové trţby sice klesly, ale vyplývající trţby za ČR nepatrně vzrostly, coţ se v ţádném jiném ze sledovaných let nestalo. Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněţ zveřejňuje vývoj cenových indexů za obor pilařské výroby, který je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 2-3: Vývoj cenových indexů výrobců v % 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 Cenový vývoj pilařské výroby 99,0 101,5 99,5 99,0 101,2 110,8 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, vlastní úprava; * předběţná hodnota
07/06 95,6
08/07 09/08* 89,5 99,5
Cenový index pilařské výroby se pohybuje na stabilní úrovni aţ do roku 2004 a dle komentářů odborníků4 jeho směr vývoje v zásadě odpovídá pohybu ceny řeziva. V průběhu roku 2005 se ceny řeziva začaly navyšovat aţ ke svému vrcholu na přelomu roku 2006 a 2007. V roce 2007 ve srovnání s předcházejícím rokem došlo ke zvýšení trţeb zejména proto, ţe byly ke zpracování vyšší objemy dřevní hmoty v důsledku vichřice Kyrill v lednu 2007. Avšak větrné kalamity obrovského rozsahu nejen v České republice, ale i ve Skandinávii, Rakousku a Německu v posledních letech způsobily postupné naplnění trhu s řezivem. V roce 2008 se navíc začaly projevovat dopady recese ve stavebnictví a ceny řeziva tak neustále klesaly. V současné době je dřevařský trh natolik globalizovaný, ţe i tyto zahraniční události silně ovlivňují cenovou situaci na českém trhu. 2.1.2.2 Italský trh Itálie je, hned po Velké Británii a Německu, třetí největší dovozce dřeva a dřevařských výrobků v EU, coţ představuje 12%5 dovozu do EU. Z následující tabulky vyplývá, ţe Itálie je závislá na dovozu řeziva, který v průběhu sledovaného období tvoří v průměru 90 % spotřeby řeziva v Itálii.
4
Ing. Foukal B.: Propad cen dříví, Lesnická práce 5/2008
5
CBI Market survey, The timber and timber products market in Italy 6
Tabulka 2-4: Vývoj spotřeby řeziva v Itálii v tis. m³ Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Produkce řeziva v tis. m³ 730 700 715 710 753 790 948 900 684 670 Import řeziva v tis. m³ 6 304 5 948 6 018 5 700 6 095 6 178 6 409 6 438 5 560 4 674 Meziroční index importu 0,9435 1,0117 0,9473 1,0693 1,0135 1,0375 1,0045 0,8636 0,8406 Export řeziva v tis. m³ 41 50 53 30 43 50 62 150 127 102 Spotřeba řeziva v tis. m³ 6 993 6 598 6 679 6 380 6 806 6 918 7 295 7 188 6 117 5 242 Meziroční index spotřeby 0,9435 1,0123 0,9552 1,0667 1,0164 1,0546 0,9853 0,8510 0,8570 Zdroj: UNECE, Timber database, www.timber.unece.org Spotřeba řeziva má do roku 2006 rostoucí trend. V roce 2007 došlo k mírnému poklesu v důsledku nastupující recese ve stavebnictví, ke které se v roce 2008 přidala světová hospodářská recese, jeţ vyvrcholila v roce 2009. Spotřeba se díky své silné závislosti vyvíjí stejně jako import, kromě roku 2007 kdy značně vzrostl export řeziva a domácí spotřeba se tak i přes mírně rostoucí dovoz sníţila. Dovoz řeziva v roce 2007 představoval 51%6 podíl na celkovém importu dřevařských výrobků do Itálie. Největším dovozcem řeziva je Rakousko (65,7%), dále Německo (13,8%) a na třetím místě Česká republika (4,7%).7 Vzhledem ke skutečnosti, ţe spotřeba ani produkce řeziva v Itálii nejsou evidovány v peněţních jednotkách, nelze spotřebu vyjádřit přímo. Import však v peněţních jednotkách k dispozici je, a proto byla spotřeba dopočítána vynásobením poměru spotřeby a dovozu v hmotných jednotkách. Uvedené vyjádření spotřeby není úplně přesné, ale vzhledem k malému podílu domácího řeziva na celkové spotřebě je tato odchylka minimální. Tabulka 2-5: Vývoj spotřeby řeziva v Itálii v mil. USD Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Import v mil. USD 950 837 936 1 075 1 253 1 214 1 463 1 672 1 427 1 076 Spotřeba v mil. USD 1 054 928 1 039 1 203 1 399 1 360 1 665 1 867 1 570 1 206 Meziroční index - trţby 0,8807 1,1197 1,1576 1,1630 0,9715 1,2247 1,1213 0,8411 0,7682 Meziroční index - m³ 0,9435 1,0123 0,9552 1,0667 1,0164 1,0546 0,9853 0,8930 0,8930 Meziroční index - ceny 0,9372 1,1073 1,2024 1,0963 0,9551 1,1702 1,1360 0,9481 0,8752 Zdroj: UNECE, Timber database, www.timber.unece.org Spotřeba řeziva v Itálii vyjádřená v peněţních jednotkách se od počátku sledovaného období do roku 2007 téměř kaţdým rokem navyšovala. Propady v letech 2001 a 2005 jsou reakcemi na evropské události, jako je ekonomický pokles a nepřízeň počasí, která ovlivňuje ceny vstupní kulatiny a následně ceny řeziva. Rok 2008 a zejména 2009 byl pro všechna odvětví výjimečný a i zde byl zaznamenán významný pokles. Kvůli vysokému podílu importu řeziva na celkové spotřebě je vhodné stručně zhodnotit i některé dovozce řeziva. A to Rakousko, z důvodu jeho pozice největšího dovozce řeziva do Itálie, a jelikoţ oceňovaný subjekt je český, tak i samozřejmě ČR.
6
CBI Market survey, The timber and timber products market in Italy
7
Market Statement For Italy, www.unece.org 7
Dřevařský průmysl v Rakousku je velmi koncentrovaný. Pilařská výroba zahrnuje cca 1200 společností, z nichţ většina spadá do kategorie malých podniků. 40 největších pil představuje přibliţně 90% celkové produkce, navíc 10 z těchto pilařských společností vyrobí 65% celkové produkce.8 Tabulka 2-6: Výroba řeziva a trţby za řezivo rakouských firem Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Produkce řeziva v tis. m³ 10 150 10 011 10 191 10 263 10 917 10 884 10 265 11 580 10 595 8 295 Meziroční index 0,9863 1,0180 1,0071 1,0637 0,9970 0,9431 1,1281 0,9149 0,7829 Trţby v mil. EUR 1 830 1 800 1 843 1 900 2 072 2 030 2 080 2 310 2 181 1 686 Meziroční index 0,9836 1,0239 1,0309 1,0905 0,9797 1,0246 1,1106 0,9440 0,7731 Zdroj: Austrian Market Report, UNECE Timber Comittee Pokles produkce řeziva v letech 2005 a 2006 byl způsoben nepříznivými přírodními podmínkami, zvláště pak v zimě na přelomu 2005/2006, kdy byl zaznamenán úbytek kulatiny. Trţby v roce 2006 však vzrostly, coţ bylo dáno zvyšujícími se cenami řeziva na trhu. V roce 2007 hurikány Kyrill, Emma a Paula způsobily naopak nadbytek dřevěné suroviny, který vedl k poklesu cen ke konci roku. Tak jako je Rakousko největším dovozcem řeziva pro Itálii, tak Itálie je hlavním teritoriem rakouského vývozu. Export do Itálie se jiţ dlouhou dobu pohybuje na stabilní úrovni 2/3 celkového vývozu. Tabulka 2-7: Vývoj exportu Rakouska v peněţních a hmotných jednotkách Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem mil. USD 983 895 992 1 218 1 447 1 397 1 509 1 987 1 776 1 292 Itálie mil. USD 655 597 661 812 965 859 990 1 171 1 038 786 Meziroční index 0,9105 1,1084 1,2278 1,1880 0,8900 1,1527 1,1831 0,8868 0,7571 Celkem tis. m³ 6 147 5 932 6 289 6 626 7 246 7 111 6 694 7 637 7 013 5 662 Itálie tis. m³ 4 098 3 955 4 193 4 417 4 720 4370 4 390 4 500 4 100 3 445 Meziroční index 0,9650 1,0602 1,0536 1,0685 0,9258 1,0046 1,0251 0,9111 0,8402 Zdroj: UNECE, Timber database, www.timber.unece.org; The Austrian Wood Industries, www.holzindustrie.at Z porovnání obou tabulek vyplývá, ţe Rakousko značnou část své produkce vyváţí do zahraničí. Vývoj exportu do Itálie je totoţný s vývojem exportu řeziva celkem. S výjimkou roku 2006, kdy celkový vývoz klesl, ale export do Itálie mírně vzrostl. Vývoz České republiky rovněţ tvoří velkou část produkce, za sledované období se pohybuje v průměru na úrovni 45%. Ovšem Itálie není hlavní destinací, i kdyţ postupem času se její podíl zvyšuje z 6% v roce 2000 na 9% v roce 2009.9 Tabulka 2-8: Vývoj exportu ČR v peněţních a hmotných jednotkách Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Vývoz celkem, mil. Kč 9 479 8 719 7 323 8 213 9 723 9 648 10 397 11 907 10 694 8 140 Itálie, mil. Kč 569 523 513 575 778 772 936 1 072 962 733 Meziroční index 0,9198 0,9798 1,1216 1,3530 0,9923 1,2123 1,1452 0,8982 0,7611 Vývoz celkem, tis. m³ 1 701 1 596 1 394 1 413 1 568 1 710 1 943 2 262 1 897 2 743 Itálie, tis. m³ 102 96 98 99 125 137 175 204 171 247 Meziroční index 0,9383 1,0190 1,0136 1,2682 1,0906 1,2783 1,1642 0,8386 1,4460 Zdroj: Zelené zprávy, Ministerstvo zemědělství; Panorama, Ministerstvo průmyslu a obchodu; vlastní úprava 8
CBI Market survey, The timber and timber products market in Austria
9
Panorama, Ministerstvo průmyslu a obchodu 8
Český export v hmotných jednotkách na rozdíl od tuzemského trhu vykazuje růst. V porovnání s Rakouskem mají hmotné jednotky stejný rostoucí trend, kromě roku 2005, kdy byla rakouská produkce ovlivněna nepříznivými přírodními podmínkami. Z tabulek vyplývá, ţe se oba trhy vyvíjejí zhruba stejně, jen český export vykazuje vyšší tempa růstu hmotných jednotek. Je to dáno tím, ţe Česká republika mírně navyšuje vývoz do Itálie, kdeţto Rakousko si jiţ několik let udrţuje v průměru stejný podíl.
2.1.3 Analýza atraktivity trhu Pro důkladnější posouzení relevantního trhu je provedena analýza atraktivity trhu (viz. Tabulka 2-11 a Tabulka 2-14), kdy oba trhy jsou hodnoceny zvlášť. V úvahu je bráno 9 různých kritérií, kterým je přiřazena váha od 1 do 3. Jednotlivým kritériím jsou dále přiřazeny body v rozmezí od 0 do 6 bodů. Výsledkem součinu přiřazených vah a bodů je konečná tabulka, která zobrazuje atraktivitu daného trhu. 2.1.3.1 Český trh Růst trhu - 5 Průměrné tempo růstu trţeb pilařské výroby za ČR mírně převyšuje průměrné tempo růstu HDP. Tuzemská spotřeba dřevěných výrobků však zaostává za celosvětovým trendem a roční spotřeba dřeva na jednoho obyvatele v USA a Japonsku je o 150%10 větší neţ v České republice. Navíc podíl vyuţití dřeva ve stavebnictví je oproti sousedním trhům Německa a Rakouska pouze pětinový. Pokud český trh naváţe na evropský trend vyššího vyuţití dřeva zejména ve stavebnictví, mohl by po oţivení ekonomiky vykazovat růst. Tabulka 2-9: Tempo růstu trţeb pilařské výroby za ČR a HDP 04/03
05/04
06/05
07/06
08/07
09/08
Průměrné tempo
Pilařská výroba 42,63% 43,88% 14,49% -25,50% HDP 7,45% 4,76% 4,59% 9,24% Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní úprava
24,07% 6,00%
14,71% 7,77%
8,13% 9,76%
-8,27% 4,50%
0,34% -1,80%
12,72% 5,81%
01/00
02/01
03/02
Velikost trhu - 2 Jak jiţ bylo zmíněno v charakteristice trhu, pilařská výroba je závislá na poptávce ze zahraničí, tudíţ velikost českého trhu je hodnocena spíše podprůměrně. Vyplývá to i z podílu na HDP v běţných cenách, který nedosahuje ani 1%. Tabulka 2-10: Podíl pilařské výroby na HDP ČR v b.c. 2000 2001 2002 2003 HDP, mld. Kč 2 189 2 352 2 464 2 577 Pilařská výroba, mil. Kč 5 237 7 470 10 747 12 304 Podíl na HDP 0,24% 0,32% 0,44% 0,48% Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní úprava
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2 815 2 984 3 216 3 530 3 689 3 649 9 166 11 373 13 045 14 105 12 939 12 982 0,33% 0,38% 0,41% 0,40% 0,35% 0,36%
Intenzita konkurence - 3 Intenzita konkurence je průměrná. Na trhu působí několik velkých konkurentů, zbývající většina je tvořena malými podniky. Postupná globalizace odvětví však intenzitu konkurence do budoucna bude zvyšovat.
10
Zelené zprávy, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 9
Průměrná rentabilita - 3 Rentabilita vlastního kapitálu v odvětví zpracování dřeva byla v roce 2009 6,60%. Rentabilita zpracovatelského průmyslu 6,45% a rentabilita všech nefinančních podniků (odvětví B aţ N) byla 9,80%.11 V letech 2007 a 2008 byly hodnoty ROE v porovnání s podniky v průmyslu a sluţbách na stejné úrovni či mírně vyšší. Bariéry vstupu - 4 V dřevařském průmyslu je evidováno v kategorii malých společností (10 aţ 49 zaměstnanců) 903 organizací a v kategorii středních podniků (50 aţ 249 zaměstnanců) 141 organizací. 12 Většina společností však nemá výrobní zařízení na špičkové úrovni a potřebuje zlepšit úroveň technického vybavení, aby mohla zvýšit produktivitu práce a kvalitu produkce. Prvotní náklady na vstup do odvětví tak nejsou vysoké, ale aby vstupující společnost byla alespoň trochu konkurenceschopná, je zapotřebí vytvářet dostatečný objem peněţních prostředků na inovace a modernizace. To se však často neděje, a proto tak jak rychle zejména mikropodniky a malé společnosti vznikají, tak rychle i zanikají. Citlivost na konjunkturu - 1 Graf 2-2: Růst HDP a trţeb pilařské výroby za ČR 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% Tempo růstu trţeb za ČR
10,00%
Tempo růstu HDP
0,00% -10,00%
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
-20,00% -30,00%
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní úprava Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe citlivost na konjunkturu je vysoká, kdy malé změny HDP jsou doprovázeny velkými výkyvy trhu pilařské výroby. Moţnosti substituce - 2 Kromě dřeva jako materiálu pro výrobu palet se v současné době pouţívá i plast. Plastové palety se vyznačují vyšší ţivotností, tzn. nízkými náklady na kaţdou obrátku a ve spojení s hygienickým provedením tvoří moderní způsob balení. Dřevo má však dlouholetou tradici a díky environmentálním výhodám zůstává stále
11
www.mpo.cz, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009
12
www.mpo.cz, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Panorama 2008 10
preferováno. Dřevěné palety jsou vyuţívány pro většinu dodávek (80 %)13, které jsou uskutečňovány prostřednictvím palet. Poptávka po nich neklesá a tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat. Situace se stavebním řezivem jen však opačná, můţe za to jiţ několikrát zmiňované nízké vyuţití dřeva ve stavebnictví, které je substituováno jinými stavebními materiály. Struktura zákazníků - 4 Mezi zákazníky patří zejména výrobci palet, stavební společnosti a truhláři. Malou část tvoří i domácnosti jako koneční spotřebitelé. Struktura zákazníků je tak dostatečně diverzifikovaná. Vlivy prostředí - 1 Mezi nejvýznamnější vlivy prostředí patří přírodní jevy, například silné sněţení, které způsobí nedostatek vstupní suroviny z nemoţnosti dostat se do lesů či větrné kalamity, které naopak dřevní hmotu rozlámou, a ta pak není po pilařskou výrobu vhodná. Hrozbou posledních let je i kůrovec. Rovněţ situace na zahraničních trzích výrazně ovlivňuje tuzemský trh. Tabulka 2-11: Analýza atraktivity českého trhu Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní Pozitivní Kritérium Váha 0
1
2
3
4
5 x
Váha x body 6
Růst trhu 3 15 x Velikost trhu 2 4 x Intenzita konkurence 3 9 x Průměrná rentabilita 2 6 x Bariéry vstupu 1 4 x Moţnosti substituce 1 2 x Citlivost na konjunkturu 1 1 x Struktura zákazníků 2 8 x Vlivy prostředí 1 1 Celkem 16 50 Dosaţený počet bodů 50 Maximální počet bodů 96 Hodnocení 52% Zdroj: Mařík, M.: Metody oceňování podniku. Proces ocenění – základní metody a postupy. Praha, Ekopress 2007, str. 66 Dosaţená hodnota 52% poukazuje na trh, který je průměrně atraktivní vzhledem k hodnoceným faktorům. 2.1.3.2 Italský trh Růst trhu – 2 Itálie neustále zvyšuje svoji spotřebu řeziva, jelikoţ dřevo je tradiční materiál pouţívaný v Itálii ve stavebnictví. Navzdory probíhající ekonomické krizi se směr vyuţívání dřeva v italském stavebnictví zdá pozitivní. Produkce dřevostaveb v posledních letech rostla dvou-místním tempem a i v prvním pololetí roku 13
Lejsalová, V.: Pouţití palet při přepravě zboţí, měsíčník Logistika 1-08, Economia, leden 2008 11
2009 se navyšovala tempem 2 – 3%.14 Důvodem je, ţe italští spotřebitelé a stavitelé stále více vnímají dřevo jako konkurenční materiál vzhledem k jeho ceně, vzhledu, rychlosti výstavby a vlastnosti úspory energie. Z porovnání temp růstu relevantního trhu a HDP je patrné, ţe pokud relevantní trh nebyl ovlivněn přírodními událostmi či stavební, popř. ekonomickou krizí, rostl stejným nebo dokonce vyšším tempem neţ HDP. Průměrné tempo růstu relevantního trhu však vzhledem k velkým výkyvům za HDP zaostává. Tabulka 2-12: Tempo růstu relevantního trhu v peněţních jednotkách a HDP v Itálii Relevantní trh HDP
01/00 -11,93% 1,61%
02/01 11,97% 9,38%
03/02 15,76% 23,45%
04/03 16,30% 14,57%
05/04 -2,85% 2,93%
06/05 22,47% 4,74%
07/06 12,13% 13,63%
08/07 -15,89% 8,88%
09/08 -23,18% -8,20%
Průměrné tempo 2,75% 7,89%
Zdroj: International Monetary Fund, www.imf.org, vlastní úprava Velikost trhu – 1 Itálie svým objemem poptávky po řezivu představuje atraktivní zemi pro vývoz. I kdyţ vyuţití dřeva narůstá kaţdým rokem, stále je zde mezera na trhu, která se bude postupně zaplňovat. Velikost relevantního trhu však v porovnání s HDP Itálie dosahuje velmi nízkých hodnot. Tabulka 2-13: Podíl relevantního trhu na HDP Itálie v b.c. Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
HDP, b.c. mld. USD
1 101
1 118
1 223
1 510
1 730
1 781
1 865
2 119
2 307
2 118
Relevantní trh, mil. USD
1 054
928
1 039
1 203
1 399
1 359
1 664
1 866
1 570
1 206
Podíl na HDP 0,10% 0,08% 0,08% 0,08% 0,08% Zdroj: International Monetary Fund, www.imf.org, vlastní úprava
0,08%
0,09%
0,09%
0,07%
0,06%
Intenzita konkurence – 2 Kromě českých subjektů jsou významnými konkurenty hlavně rakouské a německé společnosti, které vytvářejí nadnárodní skupiny a zvyšují tak intenzitu konkurence. Průměrná rentabilita - 3 Průměrná rentabilita vlastního kapitálu za všechna odvětví evropského regionu byla v roce 2009 9,94 15
% . Rentabilita dřevařského průmyslu v Evropě činila 8,75 %16. Bariéry vstupu - 4 Italský trh ovládají rakouské společnosti, které svou velikostí znesnadňují nově vzniklým subjektům působení na italském trhu. Vstoupit na trh není nemoţné, ale vytvořit tak významně konkurenceschopný podnik je obtíţné. Citlivost na konjunkturu – 3 Z níţe uvedeného grafu je patrné, ţe relevantní trh vykazuje obdobnou variabilitu jako HDP Itálie.
14
www.buyusa.gov, Italy: Green building market
15
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/
16
http://epp.eurostat.ec.europa.eu 12
Graf 2-3: Tempo růstu HDP a relevantního trhu
Zdroj: International Monetary Fund, vlastní úprava Moţnosti substituce – 3 Moţnosti substituce na italském trhu jsou stejné jako na českém s tím rozdílem, ţe Itálie jiţ teď akceptuje dřevo jako vhodný stavební materiál. Proces jeho začlenění a vyššího vyuţití začal v minulých letech a jeho preference nadále stoupají. Struktura zákazníků – 4 Struktura zákazníků se nijak nemění od struktury zmíněné na českém trhu, s výjimkou domácností, kdy importéři prodávají své řezivo výrobním společnostem a ne jednotlivcům. Koneční spotřebitelé však tvoří zanedbatelnou část zákazníků, takţe vyplývající hodnocení struktury je totoţné s českým trhem. Vlivy prostředí – 1 I zde působí zejména přírodní vlivy a v důsledku globalizace i okolní trhy. Tabulka 2-14: Analýza atraktivity italského trhu Kritérium Bodové hodnocení kritéria atraktivity Váha Negativní Pozitivní x Váha 0 1 2 3 4 5 6 body Růst trhu 3 x 6 Velikost trhu 2 x 2 Intenzita konkurence 3 x 6 Průměrná rentabilita 2 x 6 Bariéry vstupu 1 x 4 Moţnosti substituce 1 x 3 Citlivost na konjunkturu 1 x 3 Struktura zákazníků 2 x 8 Vlivy prostředí 1 x 1 Celkem 16 39 Dosaţený počet bodů 39 Maximální počet bodů 96 Hodnocení 41% Zdroj: Mařík, M.: Metody oceňování podniku. Proces ocenění – základní metody a postupy. Praha, Ekopress 2007, str. 66 13
Trh se na základě hodnocených faktorů jeví jako mírně podprůměrně atraktivní.
2.1.4 Hlavní faktory ovlivňující vývoj trhu Oba trhy si jsou velmi podobné, proto vybrané faktory budou pro obě teritoria stejné. Jelikoţ se jedná o zpracovatelské odvětví, jedním z hlavních faktorů bude HDP. Jako další bude testován časový vývoj a mezi významné faktory budou zařazeny i specifické vlivy, jako je způsob vyuţívání řeziva a jeho trendy do budoucna. 2.1.4.1 Český trh Česká republika ještě v září 2008 vykazovala příznivé makroekonomické výsledky, kdy se růst ekonomiky přirozeně zpomaloval z důvodu hospodářského cyklu. Ve 4. čtvrtletí 2008 byla Česká republika zasaţena světovou ekonomickou krizí, vstoupila do recese a v roce 2009 pokračoval hospodářský pokles. Predikce růstu HDP pro rok 2010 činí 1,9% a v roce 2011 by mělo dojít k mírnému zrychlení na 3,6%.17 Následující tabulka zobrazuje porovnání HDP a relevantního trhu a jejich procentní přírůstky v čase. Tabulka 2-15: Velikost HDP a trhu v ČR v běţných cenách Tempo Průměrné Rok HDP, mld. b.c. růstu tempo růstu Trh ČR, mil. Kč 2000 2 189 5 237 2001 2 352 7,45% 7 470 2002 2 464 4,76% 10 747 2003 2 577 4,59% 12 304 2004 2 815 9,24% 9 166 5,89% 2005 2 984 6,00% 11 373 2006 3 216 7,77% 13 045 2007 3 530 9,76% 14 105 2008 3 689 4,50% 12 939 2009 3 649 -1,08% 12 982 2010 3 718 1,89% 2011 3 852 3,60% 4,55% 2012 4 059 5,37% 2013 4 356 7,32% Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní úprava
Tempo růstu
Průměrné tempo růstu
42,63% 43,88% 14,49% -25,50% 24,07% 14,71% 8,13% -8,27% 0,34%
12,72%
Z tabulky je patrné, ţe český trh vykazoval v letech 2000 aţ 2009 vyšší tempo růstu neţ HDP. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky statistického testování závislosti trhu na HDP a časovém trendu. Jednotlivé koeficienty determinace u regresní analýzy mezi trţbami v ČR a HDP se téměř nelišily, proto byla vybrána funkce s nejvyšší hodnotou koeficientu. Podobná situace byla i u extrapolace časové řady. Logaritmická regresní funkce: Trh = -88502,18 + 12473,20*ln(HDP) Logaritmický časový trend: Trh = 5480,77 + 3676,00*ln(Rok) Tabulka 2-16: Závislost na HDP v b.c. a časovém trendu Tempo HDP Rok Trh ČR (mil. Kč) růstu Logaritmická 2000 5 237 7 432 2001 7 470 42,63% 8 328 17
Makroekonomická predikce, Ministerstvo financí ČR 14
Tempo růstu
Čas Logaritmická 5 481 8 029
Tempo růstu
Rok Trh ČR (mil. Kč) 2002 10 747 2003 12 304 2004 9 166 2005 11 373 2006 13 045 2007 14 105 2008 12 939 2009 12 982 2010 2011 2012 2013 Korelační koeficient Koeficient determinace Průměrné tempo růstu 2010-2013 Zdroj: vlastní výpočty
Tempo růstu 43,88% 14,49% -25,50% 24,07% 14,71% 8,13% -8,27% 0,34%
HDP Tempo Logaritmická růstu 8 908 9 467 10 569 11 296 12 230 13 392 13 942 13 806 14 039 8,14% 14 481 3,15% 15 134 4,51% 16 015 5,82% 0,84 70% 5,40%
Čas Tempo Logaritmická růstu 9 519 10 577 11 397 12 067 12 634 13 125 13 558 13 945 14 295 10,12% 14 615 2,24% 14 910 2,01% 15 182 1,83% 0,91 83% 4,05%
Z výsledků statistického testování vyplývá, ţe HDP vysvětluje pouze 70% variability trţeb pilařské výroby v ČR. Navíc průměrné tempo růstu trţeb v období předpovědi je vyšší neţ průměrné tempo růstu ekonomiky. Podobné hodnoty byly zjištěny i u vícenásobné regrese s HDP ve stálých cenách a inflací. Časový trend sice vykazuje vyšší hodnotu koeficientu determinace, pokud by se však měl trh pomalu stabilizovat, tempo růstu by bylo pravděpodobně podle logaritmické funkce menší neţ 2% a tím by bylo niţší neţ hodnota očekávané inflace.18 2.1.4.2 Italský trh Jelikoţ nejvěrohodnější a přímo vyjádřené údaje o italském trhu s řezivem jsou evidovány pouze v amerických dolarech, je i HDP pro potřeby porovnání, sledování vývoje a prognózy brán v USD. Tabulka 2-17: Velikost HDP Itálie a relevantního trhu v běţných cenách Průměrné Rok HDP, mil. USD Tempo růstu tempo růstu Trh, mil. USD Tempo růstu 2000 1 100 563 1 054 2001 1 118 318 1,61% 928 -11,95% 2002 1 223 236 9,38% 1 039 11,96% 2003 1 510 055 23,45% 1 203 15,78% 2004 1 730 095 14,57% 1 399 16,29% 7,89% 2005 1 780 781 2,93% 1 359 -2,86% 2006 1 865 112 4,74% 1 664 22,44% 2007 2 119 247 13,63% 1 866 12,14% 2008 2 307 429 8,88% 1 570 -15,86% 2009 2 118 264 -8,20% 1 206 -23,18% 2010 2 036 687 -3,85% 2011 2 054 902 0,89% 1,33% 2012 2 110 449 2,70% 2013 2 166 696 2,67% 2014 2 226 633 2,77% 18
www.img.org, International Monetary Fund 15
Průměrné tempo růstu
2,75%
Průměrné Rok HDP, mil. USD Tempo růstu tempo růstu 2015 2 288 866 2,79% Zdroj: International Monetary Fund, vlastní úprava
Trh, mil. USD
Tempo růstu
Průměrné tempo růstu
Zjišťování závislosti italského trhu s řezivem na HDP a časovém trendu bylo provedeno pomocí následujících statistických metod. Opět byly vybrány funkce s nejvyššími hodnotami koeficientu determinace. Logaritmická regresní funkce: Trh = - 11363,1 + 887,154*ln(HDP) Lineární časový trend: Trh = 818,78 + 104,73*Rok Tabulka 2-18: Závislost italského trhu na HDP v b.c. a časovém trendu HDP Rok Trh Itálie mil. USD Tempo růstu Logaritmická Tempo růstu 2000 1 054 978 2001 928 -11,95% 993 2002 1 039 11,96% 1 072 2003 1 203 15,78% 1 259 2004 1 399 16,29% 1 380 2005 1 359 -2,86% 1 405 2006 1 664 22,44% 1 446 2007 1 866 12,14% 1 560 2008 1 570 -15,86% 1 635 2009 1 206 -23,18% 1 559 2010 1 524 26,41% 2011 1 532 0,52% 2012 1 556 1,54% 2013 1 579 1,50% 2014 1 604 1,53% 2015 1 628 1,53% Korelační koeficient 0,81 Koeficient determinace 65% Průměrné tempo růstu 2010-2015 5,50% Zdroj: vlastní výpočty
Čas Lineární 924 1 028 1 133 1 238 1 342 1 447 1 552 1 657 1 761 1 866 1 971 2 076 2 180 2 285 2 390 2 494
Tempo růstu
63,42% 5,31% 5,05% 4,80% 4,58% 4,38% 0,91 82% 14,59%
I kdyţ logaritmická regresní funkce měla nejvyšší koeficient determinace, i tak je jeho hodnota dost nízká a prognóza trhu na základě HDP tak není spolehlivá. Průměrné tempo růstu v budoucnosti je opět vyšší neţ tempo růstu HDP, coţ je nereálné a u lineárního časového trendu je průměrné tempo růstu ještě vyšší.
2.1.5 Prognóza relevantního trhu Prognóza je rozdělena opět na český a italský trh, kdy v závěru této části budou obě prognózy sečteny. 2.1.5.1 Český trh K prognózám na základě HDP a časového trendu bude z výše uvedených důvodů spíše jen přihlíţeno. Při závěrech o budoucím vývoji budou hrát hlavní roli kvalitativní faktory a názory odborné veřejnosti. Za kvalitativní faktory jsou brány změny ve vyuţití dřeva a s tím související environmentální hlediska. O vyšším vyuţití dřeva zejména jako dřevěných konstrukcí se začalo hovořit jiţ na přelomu 70. a 80. let 20. století po celém světě. Důvodem byla začínající spolupráce velkých dřevařských společností s chemickým průmyslem, strojním a elektrotechnickým průmyslem, kdy se postupně objevovaly nové pilařské technologie, 16
nové stoje a přístroje na třídění řeziva, počítači řízené sušárny atd. Českou republiku tento trend „úspěšně“ míjel a ve vyuţití dřeva na jednoho obyvatele se ČR řadila v Evropské unii na jedno z posledních míst. Proto vznikla organizace Nadace pro dřevo, která si vytýčila za cíl šířit informace o významu bohatství lesů pro společnost, způsobech péče o ně a moţnostech šetrného a ohleduplného vyuţívání dřeva. Rovněţ největší vlastník lesů Lesy ČR, státní podnik odpověděl na otázku, jakým způsobem budou podporovat spotřebu dřeva v ČR následovně: „Uvaţujeme o marketingové kampani na podporu dřevostaveb a obecně uţití dřeva jako stavebního materiálu. Podporujeme Nadaci dřevo pro ţivot, která má přímo v popisu své práce podporu dřeva jako stavebního materiálu.“19 Nejen Nadace pro dřevo, ale i Ministerstvo zemědělství jiţ několik let ve svých Zelených zprávách upozorňuje na nevyuţitý potenciál dřevní hmoty v České republice. Situace se v posledních letech zlepšuje a ČR se spotřebou 0,37 m3/obyvatele20 se významně přibliţuje k evropským zemím a tempo meziroční změny nás řadí na špičku. Z environmentálního pohledu je důleţité, ţe ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, čímţ se stabilizuje jeho mnoţství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Na místě vykáceného lesa za několik desítek let vyroste nový les, který naváţe další tuny skleníkových plynů. Nespornou výhodou je moţnost recyklace pouţitého dřeva. V souvislosti s vyuţitím řeziva ve stavebnictví je vhodné uvést prognózu vývoje tohoto odvětví. V září 2009 Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS) vypracoval dokument Strategie ve stavebnictví pro krizové období 2009 aţ 2012, kde nastínil pravděpodobný vývoj stavební produkce v České republice, který je uveden v následující tabulce. Z údajů vyplývá, ţe i v roce 2010 je očekáván pokles stavební produkce, ale jiţ v roce 2011 má dojít k obratu a celkovému oţivení oboru. Ve SWOT analýze u příleţitostí trhu se SPS zaměřuje mimo jiné i na větší vyuţití dřevní hmoty ve stavebnictví. Tabulka 2-19: Prognóza vývoje stavební produkce v ČR Rok 2008 2009 Stavební produkce, mld. Kč 536,6 477,5 Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
2010 429,3
2011 445,4
2012 472,2
Organizace United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) zveřejnila krátkodobou předpověď pravděpodobné spotřeby jehličnatého řeziva v ČR: Tabulka 2-20: Prognóza spotřeby jehličnatého řeziva v ČR Rok 2009 2010 Předpokládaná spotřeba, tis. m3 2 743 2 500 Meziroční index 0,9114 Zdroj: UNECE, www.timber,unece.org
2011 2 560 1.0240
Podle odhadů se spotřeba jehličnatého řeziva v roce 2010 sníţí na úroveň 2 500 tis. m3 a následně v roce 2011 zvýší o 2,4%. Budoucí ceny řeziva jsou těţko predikovatelné. K dispozici je pouze krátkodobý výhled na první pololetí roku 2010 pro evropský region. Ceny by se měly postupně navyšovat a v červnu
19
Radek Drahný, Lesy ČR s.p., měsíčník Lesnická práce, číslo 5 (2008)
20
www.czechtimber.com, Apicon consulting 17
příštího roku by měly dosáhnout hodnoty 181 EUR/m3, přičemţ průměrná cena za rok 2009 byla 170 EUR/m3.21 V prvním roce prognózy dojde k mírnému růstu trhu, kdy plánovaná niţší spotřeba řeziva bude částečně kompenzována zvýšením jeho cen a v poslední době byl zaznamenán zvýšený zájem i o vedlejší produkty pilařské výroby, jako dřevní odpad pro výrobu peletek či pilin pro výrobu cihel, kdy i tyto produkty budou přispívat k růstu trhu. Z výše uvedených důvodů je prognóza pro český trh následující. Tabulka 2-21: Výsledná prognóza českého trhu Tempo Průměrné Rok Trh - ČR (tis. Kč) růstu tempo růstu 2000 5 237 2001 7 470 42,63% 2002 10 747 43,88% 2003 12 304 14,49% 2004 9 166 -25,50% 2005 11 373 24,07% 12,72% 2006 13 045 14,71% 2007 14 105 8,13% 2008 12 939 -8,27% 2009 12 982 0,34% 2010 13 060 0,60% 2011 13 400 2,60% 2,42% 2012 13 775 2,80% 2013 14 188 3,00% 2014 14 628 3,10% Zdroj: vlastní výpočty Délka první fáze byla stanovena na pět let vzhledem k postupnému oţivování celkové ekonomické situace i pilařské výroby. Průměrné tempo za minulost vykazovalo velmi vysokou hodnotu díky rokům 2001 a 2002. Pokud by tyto roky nebyly brány v úvahu, průměrné tempo by dosahovalo necelých 4 %. Ve druhé fázi bude trh růst podobným tempem jako v roce 2014. 2.1.5.2 Italský trh Výsledná prognóza italského trhu se rovněţ bude opírat o kvalitativní faktory, kdy závislost na HDP a časovém trendu bude konečné závěry korigovat. Itálii jiţ několikrát zasáhla zničující zemětřesení, po kterých se diskutuje obsah a dodrţování pravidel stávajícího stavebního zákonu. Nejinak tomu bylo i v dubnu 2009 po zemětřesení v L'Aquile, kdy byla vládou přislíbena novela stavebního zákona, která vstoupila v platnost 1. července 2009 a jeţ má vyřešit otázku bezpečnosti budov při zemětřesení. Druhotným efektem této novely je hlavní role dřeva při rekonstrukcích v seizmických zónách. Dále Itálie v roce 2009 implementovala do svého právního systému směrnici EU 91/200222, která zavádí povinnost splňovat certifikáty energetické náročnosti pro všechny budovy, nikoliv pouze pro nové stavby, coţ by mohlo stimulovat renovaci trhu s řezivem. Budoucí pravděpodobnou spotřebu řeziva v Itálii organizace UNECE vidí následovně:
21
www.czechtimber.com, Apicon consulting
22
www.buyusa.gov, Italy: Green Building Market, The U.S. Commercial Service 18
Tabulka 2-22: Prognóza spotřeby jehličnatého řeziva v Itálii Rok 2009 2010 Předpokládaná spotřeba, tis. m3 5242 5480 Meziroční index 1,0454 Zdroj: UNECE, www.timber,unece.org
2011 5644 1,0299
Jiţ v příštím roce je vidět výrazné zvýšení spotřeby jehličnatého řeziva v porovnání s ČR. Je to dáno vyšší mírou vyuţití dřeva a dřevěných výrobků a tlakem na jeho další zvyšování. Předpokládané ceny uvedené u českého trhu platí i pro italský trh, neboť se jedná o odhad cen v Evropě. Trh v peněţních jednotkách byl vymezen v USD, aby však oba trhy mohly být spojeny v rámci prognózy relevantního trhu celkem, je nutné americké dolary převést na české koruny. Dojde tak za minulé období ke zkreslení z důvodu posilování české měny. Pro konverzi byl pouţit průměrný kurz23 zveřejněný Českou národní bankou. Na základě předpovědi o zvýšení spotřeby řeziva a předpokládaném růstu cen v Evropě v prvním 24
pololetí , se relevantní trh v prvním roce prognózy zvýší o 6%. V následujících letech bude růst pokračovat, ale menším tempem, kdy se trh postupně bude vracet na úroveň před krizí. Tabulka 2-23: Výsledná prognóza italského trhu Tempo Průměrné Rok Trh - Itálie (tis. Kč) růstu tempo růstu 2000 40 675 421 2001 35 310 064 -13,19% 2002 34 025 466 -3,64% 2003 33 961 499 -0,19% 2004 35 963 606 5,90% 2005 32 554 984 -9,48% 2006 37 643 651 15,63% 2007 37 914 574 0,72% 2008 26 749 497 -29,45% 2009 22 988 638 -14,06% 2010 24 367 956 6,00% 2011 25 342 674 4,00% 3,76% 2012 26 102 954 3,00% 2013 26 859 940 2,90% 2014 27 638 878 2,90% Zdroj: vlastní výpočty Další vývoj trhu lze ztotoţnit s vývojem trhu českého v rámci globalizace jak na úrovni cen, tak ve zvyšující se poptávce po řezivu. Celkové porovnání průměrného tempa růstu trhu a HDP není zcela objektivní vzhledem k odlišným měnám a obtíţně proveditelné prognóze vývoje měnového kurzu. Uţ při porovnání budoucího průměrného růstu HDP v EUR a USD vznikají nepřesnosti, kdy v amerických dolarech je průměrné tempo jen 1,33%, údaje v eurech vykazují průměrný růst 3,32%. Oceňovaný podnik prodává své výrobky na italském trhu v měně EUR, tím se jeví vhodnější porovnání průměrného růstu HDP v této měně, ale stále zde zůstává zkreslení mezi českou měnou a měnou EUR. 23
www.cnb.cz, Česká národní banka
24
www.czechtimber.com, Apicon consulting 19
2.1.5.3 Trh celkem Pro vymezení relevantního trhu celkem se nyní obě dílčí prognózy spojí. Tabulka 2-24: Prognóza relevantního trhu celkem Tempo Rok Trh – ČR (tis. Kč) růstu Trh – Itálie (tis. Kč) 2000 5 237 100 40 675 421 2001 7 469 900 42,63% 35 310 064 2002 10 747 400 43,88% 34 025 466 2003 12 304 300 14,49% 33 961 499 2004 9 166 100 -25,50% 35 963 606 2005 11 372 700 24,07% 32 554 984 2006 13 045 100 14,71% 37 643 651 2007 14 105 100 8,13% 37 914 574 2008 12 938 700 -8,27% 26 749 497 2009 12 982 100 0,34% 22 988 638 2010 13 059 992 0,60% 24 367 956 2011 13 399 552 2,60% 25 342 674 2012 13 774 739 2,80% 26 102 954 2013 14 187 982 3,00% 26 859 940 2014 14 627 809 3,10% 27 638 878 Zdroj: vlastní výpočty
Tempo růstu -13,19% -3,64% -0,19% 5,90% -9,48% 15,63% 0,72% -29,45% -14,06% 6,00% 4,00% 3,00% 2,90% 2,90%
Trh - celkem 45 912 521 42 779 964 44 772 866 46 265 799 45 129 706 43 927 684 50 688 751 52 019 674 39 688 197 35 970 738 37 427 948 38 742 226 39 877 693 41 047 922 42 266 687
Tempo růstu -6,82% 4,66% 3,33% -2,46% -2,66% 15,39% 2,63% -23,71% -9,37% 4,05% 3,51% 2,93% 2,93% 2,97%
Oţivování pilařské výroby v ČR bude velmi pozvolné a bude navazovat na vývoj HDP a stavebnictví. Oproti tomu trh s jehličnatým řezivem na italském území se po prvotním nárůstu postupně stabilizuje a poroste jiţ menším tempem. Celkový relevantní trh bude po roce 2009 vykazovat růst, který se v roce 2014 ustálí na hodnotě 3% z důvodu, ţe trh nemůţe růst věčně a dlouhodobě tak přesahovat růst HDP. Graf 2-4: Vývoj relevantního trhu
Zdroj: vlastní úprava
2.2
Analýza vnitřního potenciálu Analýza konkurenční síly je součástí strategické analýzy, jejímţ cílem je odhadnout budoucí vývoj trţního
podílu společnosti JIHOOBAL, s.r.o. na relevantním trhu, jak na úrovni fyzických jednotek, tak i na úrovni korunového vyjádření. Dalším krokem této analýzy je identifikace hlavních konkurentů a analýza jejich trţních 20
podílů v minulých letech. V poslední části jsou analyzovány a hodnoceny faktory, které zásadním způsobem ovlivňují konkurenční pozici společnosti JIHOOBAL, s.r.o. na trhu.
2.2.1 Analýza trţních podílů Analýza trţních podílů společnosti JIHOOBAL, s.r.o. je rozdělena na dvě území a to na území České republiky a Itálie. V kaţdé části je analyzován trţní podíl jak na úrovni fyzických jednotek, tak i peněţních. 2.2.1.1 Český trh Tabulka 2-25: Trţní podíly společnosti JIHOOBAL, s.r.o. na českém trhu Podíl JIHOOBALU Tempo Podíl JIHOOBALU Rok (fyzické jednotky) růstu (peněţní jednotky) 2000 0,03% 0,20% 2001 0,07% 126,66% 0,38% 2002 0,07% 0,65% 0,25% 2003 0,17% 138,01% 0,26% 2004 0,44% 163,04% 0,54% 2005 0,12% -73,57% 0,19% 2006 0,14% 14,13% 0,20% 2007 0,14% 2,35% 0,21% 2008 0,13% -7,01% 0,18% 2009 0,10% -23,59% 0,12% Zdroj: vlastní výpočty
Tempo růstu 92,51% -35,53% 7,50% 104,05% -65,74% 8,60% 5,65% -16,81% -30,57%
Trţní podíly oceňované společnosti nedosahují na českém trhu významných hodnot. Jejich vývoj jak ve fyzických tak v peněţních jednotkách nevykazuje ţádný stabilní trend. V letech 2006 a 2007 se odráţí dobrá situace pro celé odvětví pilařské výroby, na kterou oceňovaná společnost reagovala navýšením podílu na spotřebovaném řezivu i na celkových trţbách z důvodu růstu cen. Ceny řeziva začaly v závěru roku 2007 klesat a v roce 2008 došlo k výraznému sníţení poptávky, které bylo prohloubeno hospodářskou krizí v roce 2009. 2.2.1.2 Italský trh Tabulka 2-26: : Trţní podíly společnosti JIHOOBAL, s.r.o. na italském trhu Podíl JIHOOBALU Tempo Podíl JIHOOBALU Rok (fyzické jednotky) růstu (peněţní jednotky) 2000 0,19% 0,17% 2001 0,29% 47,15% 0,17% 2002 0,27% -6,68% 0,16% 2003 0,26% -3,92% 0,15% 2004 0,15% -41,77% 0,10% 2005 0,21% 39,97% 0,15% 2006 0,21% 2,88% 0,14% 2007 0,26% 19,39% 0,19% 2008 0,31% 20,00% 0,25% 2009 0,34% 11,12% 0,27% Zdroj: vlastní výpočty
Tempo růstu 4,61% -6,50% -8,89% -34,27% 58,84% -7,55% 36,71% 29,44% 6,52%
Společnost od roku 2005 svůj podíl na hmotných jednotkách na italském trhu navyšuje. I kdyţ ani zde oceňovaný podnik nemá pozici významného subjektu na trhu, jeho trţní podíly jsou vyšší neţ na českém trhu, kde je spotřeba řeziva 2,5 krát menší neţ v Itálii. Dokonce i v letech 2008 a 2009, kdy se Itálie rovněţ potýkala 21
s poklesem poptávky po řezivu, dokázala společnost svůj podíl navýšit. Podobný vývoj je patrný i v peněţních jednotkách, který je však mírně zkreslený díky posilující koruně.
2.2.2 Identifikace hlavních konkurentů 2.2.2.1 Český trh Jedním z hlavních konkurentů je původem rakouská společnost Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., která je součástí holdingu Mayr-Melnhof Holz (osmý největší v Evropě) a v současnosti je povaţována za největší pilu v České republice. Pila byla uvedena do provozu v roce 2004 a v současnosti zpracovává dřevní hmotu o objemu 1 mil. m³ jehličnatého dřeva25, která pochází zejména z moravskoslezských Beskyd. Vedlejším produktem pily je tzv. štěpka, jenţ je důleţitou surovinou pro výrobu buničiny a je dováţena pomocí dopravního pásu do závodu na výrobu celulózy Biocel Paskov s.r.o., který sídlí v areálu paskovské pily. Zbytky dřevní hmoty jako jsou piliny a hobliny jsou zpracovávány v peletkárně Leitinger Bio Pellets Paskov s.r.o., ve společnosti vlastněné Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. (50 %) a Holzindustrie Leitinger (50 %). Tepelná energie, která je zapotřebí k vysoušení třísek a pilin, si společnost vyrábí ve vlastním zařízení na spalování kůry. Kulatinu nakupuje obchodní společnost WOOD Paskov s.r.o. sídlící přímo v místě, kterou rovným dílem vlastní společnosti Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. a Biocel Paskov s.r.o. Většina produkce směřuje na export. Hlavními vývozními trhy pro smrkové řezivo jsou západní Evropa, Japonsko a regionální trh. Dalšími významnými konkurenty jsou společnosti Stora Enso Timber Planá s.r.o. a Stora Enso Timber Ţdírec s.r.o. Jejich hlavní činností je pořez kulatiny. Jediným vlastníkem obou společností je Stora Enso Timber AG, Rakousko, která je součástí rakouské pilařské skupiny Stora Enso Timber, která zaujímá svým objemem výroby první místo v Evropě. Skupina Stora Enso Timber, která sdruţuje především pilařské závody, patří do koncernu Stora Enso, který vznikl v roce 1998 a v současnosti je druhým největším dřevařským koncernem na světě. Mezi významné konkurenty rovněţ patří společnost LESS & TIMBER s.r.o., jejíţ hlavní činnost jiţ od počátku spočívá v pilařské a dřevařské výrobě. Společnost je rozdělena na jednotlivé organizační sloţky, které tvoří samostatně fungující závody na zpracování dřeva rozmístěné teritoriálně na území celé republiky, a to ZZD Bohdaneč, ZZD Lány, ZZD Klášterec nad Orlicí, ZZD Dlouhá Ves a ZZD Vlachovice. Společnost k podpoře prodeje svých výrobků provozovala také prodejní místa v Havlíčkově Brodě, v Dlouhé Vsi a do října 2008 také v Klášterci nad Ohří. V roce 2008 společnost zahájila výstavbu nového výrobního závodu v Čáslavi, který má být nejmodernějším závodem na zpracování dřeva v České republice. Tabulka 2-27: Trţní podíly na českém trhu, peněţní jednotky Mayr-Melnhof Stora Enso Stora Enso Rok JIHOOBAL Holz Timber Planá Timber Ţdírec tis. Kč Podíl tis. Kč Podíl tis. Kč Podíl tis. Kč Podíl 2000 10 401 0,20% 233 318 4,46% 410 642 7,84% 2001 28 560 0,38% 242 759 3,25% 515 916 6,91% 2002 26 492 0,25% 297 754 2,77% 899 492 8,37% 2003 32 605 0,26% 336 366 2,73% 1 092 127 8,88% 25
Výroční zpráva společnosti Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. 22
LESS & TIMBER tis. Kč Podíl
Trh celkem mil. Kč 5 237 7 470 10 747 12 304
Mayr-Melnhof Rok JIHOOBAL Holz 2004 49 562 0,54% 54 014 0,59% 2005 21 067 0,19% 62 805 0,55% 2006 26 243 0,20% 154 573 1,18% 2007 29 978 0,21% 780 932 5,54% 2008 22 876 0,18% 661 362 5,11% 2009 15 935 0,12% 693 048 5,34% Zdroj: výroční zprávy, vlastní výpočty
Stora Enso Timber Planá 366 975 4,00% 374 049 3,29% 509 769 3,91% 692 971 4,91% 513 024 3,97% 356 340 2,74%
Stora Enso Timber Ţdírec 1 181 223 12,89% 1 232 213 10,83% 1 743 917 13,37% 1 899 026 13,46% 1 722 120 13,31% 1 471 307 11,33%
LESS & Trh TIMBER celkem 201 271 2,20% 9 166 253 716 2,23% 11 373 355 719 2,73% 13 045 610 758 4,33% 14 105 505 884 3,91% 12 939 591 122 4,55% 12 982
Z tabulky je patrná struktura odvětví, kdy součet podílů 4 největších společností dosahuje necelé
¼
trhu a ostatní podíly jsou rozděleny mezi velké mnoţství malých a středních podniků. Tabulka 2-28: Trţní podíly na českém trhu, hmotné jednotky Mayr-Melnhof Stora Enso Stora Enso Rok JIHOOBAL Holz Timber Planá Timber Ţdírec m³ Podíl m³ Podíl m³ Podíl m³ Podíl 2000 713 0,03% 3 421 0,15% 24 517 1,07% 2001 1 539 0,07% 2 293 0,10% 44 396 2,03% 2002 1 665 0,07% 3 572 0,15% 119 760 5,09% 2003 3 949 0,17% 5 965 0,25% 163 500 6,97% 2004 10 409 0,44% 17 500 0,74% 11 289 0,48% 177 963 7,57% 2005 2 810 0,12% 10 798 0,45% 22 254 0,93% 222 658 9,28% 2006 4 332 0,13% 27 873 0,86% 47 429 1,46% 277 431 8,56% 2007 4 532 0,14% 64 001 1,93% 66 436 2,00% 287 571 8,68% 2008 3 686 0,13% 96 992 3,35% 63 436 2,19% 309 624 10,68% 2009 2 665 0,10% 157 505 5,74% 36 922 1,35% 260 413 9,49% Zdroj: výroční zprávy, vlastní výpočty
LESS & TIMBER m³ Podíl
44 999 68 847 84 634 127 981 118 685 155 373
1,91% 2,87% 2,61% 3,86% 4,09% 5,66%
Trh celkem m³ 2 300 2 189 2 354 2 345 2 350 2 400 3 242 3 314 2 899 2 743
Zajímavý je vývoj trţních podílů společností Mayr-Melnhof Holz a LESS & TIMBER, které vstoupily na trh v roce 2004 a kaţdým rokem svůj podíl na trhu výrazně navyšují hlavně díky své kapitálové vybavenosti. V roce 2009 i přes krizi v odvětví a v celé ekonomice došlo u těchto společností k navýšení jejich podílu v hmotných jednotkách. Je to dáno právě jejich velikostí a postavením na trhu, kdy někteří zpracovatelé museli svoji výrobu ukončit a tyto stabilní společnosti přebraly jejich podíly. Obě společnosti ze skupiny Stora Enso přes postupně se zvyšující podíl na trhu v posledním roce mírně ztratily. 2.2.2.2 Italský trh Zhodnocení konkurentů na italském trhu je z nedostatku informací těţko proveditelné. Jak jiţ bylo zmíněno v charakteristice italského trhu, největšími dovozci jsou firmy z Rakouska. Na prvním místě v objemu vyrobeného řeziva v Rakousku je skupina Klausner Group, která v současné době vlastní dvě pilařské společnosti a několik prodejních firem. Skupina zaměstnává 1 200 pracovníků a její roční výrobní kapacita je 1 860 tis. m3, kdy 80% své produkce vyváţí, zejména do Evropy, ale i Severní Ameriky a Asie. Jakým objemem se podílí na italském trhu, není zjistitelné. Dalšími významnými společnostmi na rakouském trhu jsou dvě pily z koncernu Mayr-Melnhof Holz. První z nich se nachází ve městě Leoben, kde je současně i sídlo celého holdingu. Část produkce je zpracovávána v závodech nacházejících se v blízkém okolí a další část výroby je do celého světa exportována prostřednictvím společnosti Mayr-Melnhof Timber Trading, případně jinými obchodními cestami. Kůra, která 23
zde vzniká jako vedlejší produkt, je zpracovávána v teplárenském zařízení přímo v areálu závodu a slouţí k dodávce energie pro pobočku. Získaná tepelná energie se pouţívá jak pro vytápění sušících komor na pile, tak také k sušení pilin v zařízení na výrobu peletek společnosti Holzindustrie Leitinger, která se zde nachází. Vznikající piliny se kromě toho v sousedním závodě Novopan zpracovávají na dřevotřískové desky. Štěpka je dále zpracovávána v okolních továrnách na karton, buničinu a papír. Druhou společností je Mayr-Melnhof Holz Frankenmarkt, jejíţ kapacita pořezu je 800 000 m3 a disponuje moderním vybavením. Řezací zařízení, pilařská technika i nově vybudovaná třídící zařízení jsou na nejvyšší technické úrovni. Ve dvou hoblárnách, které se nacházejí přímo na místě, se po vysušení zpracovává velká část řeziva. Hobliny jsou ve Frankenmarktu zpracovávány na brikety. Je zřejmé, ţe oceňovaná společnost se svou velikostí, kapacitou pořezu a počtem zaměstnanců nemůţe těmto společnostem významněji konkurovat.
2.2.3 Analýza faktorů konkurenční pozice podniku Z důvodu nedostatků informací je pozice podniku porovnávána pouze s českými konkurenty. Podle teorie se faktory ovlivňující konkurenční pozici podniku dělí na přímé a nepřímé.26 Jako nepřímé byly vybrány:
kvalita managementu
výkonný personál
majetek a investice
finanční situace
Mezi přímé faktory, tedy faktory přímo vnímané zákazníkem, jsou zařazeny:
šíře nabízeného sortimentu
kvalita výrobků
ceny
image společnosti a reklama
2.2.3.1 Nepřímé faktory Kvalita managementu - 3 V současné době působí v oceňované společnosti jediný manaţer a to přímo vlastník společnosti. Tuto funkci zastává jiţ od okamţiku zaloţení firmy a díky tomu má bohaté znalosti a mnohaleté zkušenosti v oboru. Přínosem jsou rovněţ jeho dlouhodobé, velmi příznivé vztahy s obchodními partnery, které jsou dosti často zaloţené na osobních kontaktech. Vedení má jasnou vizi o budoucnosti spočívající v rozšíření nabízeného sortimentu a svého působení na dalších zahraničních trzích. Je zde zřetelné vymezení kompetencí. Negativum spočívá v tom, ţe nejvyšší vedení se skládá pouze z jedné osoby, která díky svým obchodním kontaktům tvoří velkou část přidané hodnoty a je těţce nahraditelná. Většina společností působících v oboru jsou malé či střední velikosti a tento systém řízení a vedení bývá obvyklý. Rozdíly jsou pouze u podniků, které jsou součástí 26
Mařík, M.: Metody oceňování podniku. Proces ocenění – základní metody a postupy. Praha, Ekopress 2007, str. 80 24
holdingů, kdy management není tak úzce spjat s danou společností a je obvykle dosazen ze zahraničí mateřskou společností. Výkonný personál - 3 Poţadovaná odbornost výkonného personálu souvisí s úrovní strojového vybavení. Většina pil v České republice vyrábí produkty s nízkou přidanou hodnotou, kdy vykonávaná práce představuje spíše manuální odběr a manipulaci s výrobky a nevyţaduje tak ţádné specifické znalosti. V případě, ţe společnost vyrábí sofistikovanější produkty, jsou tak nároky na pracovníky vyšší. Výkonný personál oceňované společnosti se v podstatě dělí na dvě skupiny. Menší část zastává provozně administrativní činnost, ta větší část se skládá z dělníků u linky. Z tohoto důvodu společnost není závislá na pracovnících se specifickou odborností a její personál splňuje kvalifikace vykonávané práce. Společnost si udrţuje stabilní počet zaměstnanců. Náklady na školení jsou sice minimální, ale adekvátní k vykonávané práci. Ve společnosti panuje všeobecná spokojenost. Majetek a investice - 3 Jak jiţ bylo zmíněno v hodnocení výkonného personálu, většina pilařských podniků prodává své produkty bez dalších úprav či zpracování a náročnost na majetek a investice je tak menší oproti pilařským koncernům, které působí jako celek, jenţ je schopný i z pilařského odpadu vyprodukovat elektrickou energii potřebnou pro další procesy zpracovávání. Oceňovaná společnost uskutečňuje jak udrţovací tak rozšiřovací investice. V roce 2007 rozšířila svůj majetek o novou pásovou pilu a s ní související nemovitost, která ji umoţnila rozšířit sortiment o stavební řezivo. V roce 2008 proběhla výměna staré třídicí linky za novou více vyhovující stávajícím podmínkám a dále nákup ostřičky a sámovky. Do budoucnosti společnost plánuje nákup dalších strojů umoţňujících rozšíření nabízených produktů. Finanční situace - 3 Ze závěrů finanční analýzy vyplývá, ţe finanční situace oceňované společnosti je v současnosti dobrá. V minulosti sice byly zaznamenány negativní hodnoty některých ukazatelů, další vývoj byl však pozitivní a společnost si udrţuje průměrnou pozici vůči podnikům v odvětví. 2.2.3.2 Přímé faktory Šíře nabízeného sortimentu - 3 Společnost JIHOOBAL, s.r.o. začala výrobu zaměřenou primárně na paletové přířezy, kdy při jejich výrobě vznikají druhotné produkty jako piliny, kůra a krajiny, které jsou následně prodávány. Po zakoupení nového strojního zařízení v roce 2007 společnost rozšířila svůj sortiment o stavební řezivo. V příštích dvou letech je naplánován nákup dalšího stroje, díky kterému bude sortiment obohacen o štěpku. V současnosti je nabízený sortiment standardem v odvětví. Kvalita výrobků - 3 Kvalita výrobků záleţí na kvalitě zpracovávané kulatiny a na úrovni strojního zařízení. Dobrý stav kulatiny zajišťuje dodavatel, úroveň strojů je podmíněna finančními moţnostmi podniku. Čím modernější stroje, tím vyšší přesnost pořezu a tím kvalitnější produkty. V roce 2007 společnost JIHOOBAL, s.r.o. nakoupila 25
pásovou pilu italské výroby a v roce 2009 bylo několik komponentů pily vyměněno za nové. Jde o běţný typ, který však svou krátkou opotřebovaností zajišťuje potřebnou kvalitu výrobků. Strojní vybavení a s tím spojená kvalita výrobků je v porovnání se čtyřkou největších společností na trhu o něco horší, avšak podle hodnocení managementu společnosti jejich výrobky dosahují oproti většině ostatních malých a středních podniků lepší kvality. Cenová úroveň - 3 Oceňovaná společnost není v pozici významného subjektu na trhu, který by si mohl diktovat ceny. Nutno říci, ţe tuto výsadu často nemají ani ty největší české společnosti. Pilařská výroba je závislá na exportu a ceny se tak přejímají z okolních trhů v závislosti na globální poptávce. Společnost JIHOOBAL, s.r.o. tak disponuje průměrnými cenami, obvyklými na trhu, coţ dokládá i následující tabulka. Uvedené ceny jsou orientační, vypočtené jako poměr součtu trţeb za řezivo za tuzemský a zahraniční trh a vyrobených m3. Tabulka 2-29: Vývoj ceny za m3 Rok 2000 Mayr-Melnhof Holz Stora Enso Timber Planá 6 361 Stora Enso Timber Ţdírec 5 543 LESS & TIMBER JIHOOBAL 4 956 Zdroj: výroční zprávy, vlastní výpočty
2001
2002
2003
6 410 4 996
4 825 4 503
5 072 4 467
3 242
3 092
3 064
2004 3 087 5 282 4 693 4 089 3 433
2005 5 748 4 535 4 032 3 416 3 469
2006 5 548 4 608 4 309 3 836 3 418
2007 5 804 4 457 4 206 3 860 4 001
2008 4 345 3 859 3 572 3 445 3 578
2009 4 452 3 821 3 605 2 972 3 440
Image a reklama - 3 Masivní propagace a velkoformátové reklamy nejsou v tomto odvětví typické. Společnost inzeruje v různých tištěných i internetových médiích. Pro objednávky spíše od konečných spotřebitelů je vyuţíván internetový server, přes který zákazníci posílají své konkrétní poţadavky. Společnost samozřejmě vlastní své webové stránky, které nejsou bohuţel často aktualizovány, ale disponují přehledným objednávkovým formulářem. Oceňovaná společnost tak vyuţívá komunikační a propagační kanály, které jsou pro toto odvětví obvyklé a v zásadě se od konkurence ničím neliší. Oceňovaný podnik, vzhledem ke struktuře odvětví, v konkurenci s nadnárodními společnostmi vykazuje nízkou konkurenceschopnost, avšak v porovnání se zbývající většinou malých a středních podniků dosahuje mírně nadprůměrného hodnocení. Je to dáno hlavně investicemi společnosti, které jsou pro toto odvětví tolik potřebné. Tyto protichůdné směry způsobují, ţe společnost je na základě provedených analýz hodnocena průměrně.
2.2.4 Prognóza vývoje trţního podílu 2.2.4.1 Český trh Vzhledem k velkým subjektům na českém trhu nelze předpokládat, ţe společnost JIHOOBAL, s.r.o. získá významnější podíl na trhu. V posledním sledovaném roce byl její podíl na trhu nejniţší, ze závěrů hodnocení konkurenční pozice však vyplývá, ţe společnost je schopna s ohledem na minulý vývoj svůj trţní podíl udrţet. Poslední dva roky byly hospodářskou situací neobvyklé. V příštích letech se očekává oţivení a 26
oceňovaný podnik díky svému postavení na trhu a hodnotám jeho trţních podílů v minulosti je schopen se k této úrovni přiblíţit. Tabulka 2-30: Trţní podíly společnosti JIHOOBAL, s.r.o. v ČR Podíl JIHOOBALU Tempo Podíl JIHOOBALU Rok (fyzické jednotky) růstu (peněţní jednotky) 2000 0,0310% 0,1986% 2001 0,0703% 126,66% 0,3823% 2002 0,0707% 0,65% 0,2465% 2003 0,1684% 138,01% 0,2650% 2004 0,4429% 163,04% 0,5407% 2005 0,1171% -73,57% 0,1852% 2006 0,1336% 14,13% 0,2012% 2007 0,1368% 2,35% 0,2125% 2008 0,1272% -7,01% 0,1768% 2009 0,0972% -23,59% 0,1227% 2010 0,0984% 1,27% 0,1253% 2011 0,1013% 2,95% 0,1292% 2012 0,1025% 1,18% 0,1317% 2013 0,1036% 1,07% 0,1334% 2014 0,1044% 0,77% 0,1350% Zdroj: vlastní výpočty
Tempo růstu 92,51% -35,53% 7,50% 104,05% -65,74% 8,60% 5,65% -16,81% -30,57% 2,08% 3,11% 1,93% 1,29% 1,20%
2.2.4.2 Italský trh Ačkoliv nejsou dostupné informace o tom, které firmy dováţí jehličnaté řezivo do Itálie, je jasné, ţe zastoupení nadnárodních firem bude vyšší, neţ je v ČR. Z tohoto hlediska je postupné navyšování trţních podílů oceňované společnosti velmi pozitivní, a jestliţe dokázala i v nepříznivých letech 2008 a 2009 svůj podíl na trhu výrazně zvýšit, je schopna si tento podíl udrţet i nadále. V současnosti jsou oba podíly jak v hmotných tak peněţních jednotkách nejvyšší za celé sledované období a vzhledem k postupné globalizaci odvětví bude společnost spíše podíly udrţovat či mírně zvyšovat, neţ aby dosahovala významnějšího růstu. Tabulka 2-31: Trţní podíly společnosti JIHOOBAL, s.r.o. v Itálii Podíl JIHOOBALU Tempo Podíl JIHOOBALU Rok (fyzické jednotky) růstu (peněţní jednotky) 2000 0,1938% 0,1651% 2001 0,2852% 47,15% 0,1727% 2002 0,2661% -6,68% 0,1615% 2003 0,2557% -3,92% 0,1472% 2004 0,1489% -41,77% 0,0967% 2005 0,2084% 39,97% 0,1537% 2006 0,2144% 2,88% 0,1420% 2007 0,2560% 19,39% 0,1942% 2008 0,3072% 20,00% 0,2514% 2009 0,3413% 11,12% 0,2677% 2010 0,3415% 0,05% 0,2679% 2011 0,3417% 0,06% 0,2681% 2012 0,3419% 0,06% 0,2683% 2013 0,3421% 0,06% 0,2685% 2014 0,3422% 0,03% 0,2686% Zdroj: vlastní výpočty 27
Tempo růstu 4,61% -6,50% -8,89% -34,27% 58,84% -7,55% 36,71% 29,44% 6,52% 0,06% 0,07% 0,07% 0,07% 0,04%
2.3
Perspektivnost podniku a prognóza trţeb Perspektivnost podniku je hodnocena na základě analýzy vnějšího a vnitřního potenciálu, především
vycházíme z atraktivity trhu a z konkurenční síly společnosti JIHOOBAL, s.r.o. Na základě analýzy atraktivity trhu se relevantní trh celkem jeví jako průměrně atraktivní vzhledem k hodnoceným faktorům. Tempo růstu tržeb = (Index růstu trhu * Index změny tržního podílu) – 1 2.3.1.1 Český trh Tabulka 2-32: Trţby společnosti JIHOOBAL, s.r.o. v ČR v tis. Kč Trţby v ČR Podíl JIHOOBALU Rok (tis. Kč) Růst trhu na trţbách v ČR Růst trţeb 2000 5 237 100 0,1986% 2001 7 469 900 42,63% 0,3823% 174,59% 2002 10 747 400 43,88% 0,2465% -7,24% 2003 12 304 300 14,49% 0,2650% 23,07% 2004 9 166 100 -25,50% 0,5407% 52,01% 2005 11 372 700 24,07% 0,1852% -57,49% 2006 13 045 100 14,71% 0,2012% 24,57% 2007 14 105 100 8,13% 0,2125% 14,23% 2008 12 938 700 -8,27% 0,1768% -23,69% 2009 12 982 100 0,34% 0,1227% -30,34% 2010 13 059 992 0,60% 0,1253% 2,69% 2011 13 399 552 2,60% 0,1292% 5,79% 2012 13 774 739 2,80% 0,1317% 4,79% 2013 14 187 982 3,00% 0,1334% 4,33% 2014 14 627 809 3,10% 0,1350% 4,34% Zdroj: vlastní výpočty
Trţby Průměrný JIHOOBALU růst trţeb 10 401 28 560 26 492 32 605 49 562 18,86% 21 067 26 243 29 978 22 876 15 935 16 364 17 312 4,39% 18 141 18 927 19 748
2.3.1.2 Italský trh Tabulka 2-33: Trţby společnosti JIHOOBAL, s.r.o. v IT v tis. Kč Trţby v IT Podíl JIHOOBALU Rok (tis. Kč) Růst trhu na trţbách v IT Růst trţeb 2000 40 675 421 0,1651% 2001 35 310 064 -13,19% 0,1727% -9,19% 2002 34 025 466 -3,64% 0,1615% -9,90% 2003 33 961 499 -0,19% 0,1472% -9,06% 2004 35 963 606 5,90% 0,0967% -30,39% 2005 32 554 984 -9,48% 0,1537% 43,79% 2006 37 643 651 15,63% 0,1420% 6,90% 2007 37 914 574 0,72% 0,1942% 37,69% 2008 26 749 497 -29,45% 0,2514% -8,68% 2009 22 988 638 -14,06% 0,2677% -8,46% 2010 24 367 956 6,00% 0,2679% 6,06% 2011 25 342 674 4,00% 0,2681% 4,08% 2012 26 102 954 3,00% 0,2683% 3,08% 2013 26 859 940 2,90% 0,2685% 2,98% 2014 27 638 878 2,90% 0,2686% 2,94% Zdroj: vlastní výpočty 28
Trţby Průměrný JIHOOBALU růst trţeb 67 168 60 997 54 959 49 979 34 788 1,41% 50 021 53 472 73 627 67 236 61 550 65 282 67 944 3,83% 70 034 72 119 74 238
2.3.1.3 Relevantní trh celkem Tabulka 2-34: Trţby společnosti JIHOOBAL, s.r.o. na relevantním trhu v tis. Kč Trţby JIHOOBALU Trţby JIHOOBALU Trţby JIHOOBALU Rok v ČR (tis. Kč) v IT (tis. Kč) celkem (tis. Kč) 2000 10 401 67 168 77 569 2001 28 560 60 997 89 557 2002 26 492 54 959 81 451 2003 32 605 49 979 82 584 2004 49 562 34 788 84 350 2005 21 067 50 021 71 088 2006 26 243 53 472 79 715 2007 29 978 73 627 103 605 2008 22 876 67 236 90 112 2009 15 935 61 550 77 485 2010 16 364 65 282 81 646 2011 17 312 67 944 85 256 2012 18 141 70 034 88 176 2013 18 927 72 119 91 046 2014 19 748 74 238 93 986 Zdroj: vlastní výpočty
Tempo růstu 15,45% -9,05% 1,39% 2,14% -15,72% 12,14% 29,97% -13,02% -14,01% 5,37% 4,42% 3,42% 3,26% 3,23%
Období je rozděleno na dvě fáze. První fáze je určena od roku 2010 do 2014, neboť i přes zvyšující se tempo růstu lze očekávat, ţe se trh a tím i trţby společnosti budou postupně stabilizovat. Druhá fáze neboli pokračující hodnota trvá do nekonečna. Pro druhou fázi je tedy tempo růstu trţeb stanoveno na úrovni 3% vzhledem k rostoucímu vývozu a podílu na relevantním trhu.
2.4
Vyhodnocení strategické analýzy Na základě strategické analýzy lze konstatovat, ţe relevantní trh bude do budoucna růst. Je to dáno hlavně
dlouholetou tradicí dřeva a jeho oblíbeností. V současnosti je nejen v České republice, ale hlavně v evropských zemích zmiňován i faktor ţivotního prostředí, kdy se jednotlivé státní i občanské instituce snaţí podporovat větší vyuţívání dřeva, především ve stavebnictví. Někde se to daří více někde méně, avšak tento trend je nesporný. Negativem pro oceňovanou společnost je postupná konsolidace odvětví, kdy největší společnosti na relevantním trhu patří povětšinou do rakouských holdingů a je tak velmi obtíţné zvyšovat svou pozici na trhu. Jedinou moţností, jak toho dosáhnout jsou neustálé modernizace a zvyšování kvality svých výrobků, coţ společnost splňuje. Konkurenční síla byla vyhodnocena jako průměrná, lze tedy konstatovat, ţe JIHOOBAL, s.r.o. splňuje předpoklad nekonečného trvání podniku, neboli going concern a má tedy do budoucna dobrou perspektivu.
29
3
Finanční analýza Finanční analýza rozšiřuje vypovídací schopnost účetních výkazů, umoţňuje komplexně zhodnotit finanční
situaci podniku a zároveň determinovat silné stránky a upozornit na hrozící nebezpečí. Cílem finanční analýzy je zhodnocení finančního zdraví podniku na základě podrobné analýzy historických dat a vyjádření se o jeho nejpravděpodobnější budoucnosti - existence podniku ve smyslu zásady going koncern.27 Druhou funkcí finanční analýzy je poskytnout základ pro finanční plán a pro prognózu generátorů hodnoty. Finanční analýza vychází z účetních závěrek podniku uveřejněných ve výročních zprávách v letech 2000 – 2009. Součástí finanční analýzy je analýza účetní politiky, vyuţití standardních metod horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výsledovky, rozbor cash flow a analýza poměrových ukazatelů. Důleţitou součástí finanční analýzy je srovnání podniku s jeho konkurenty a odvětvím celkově.
3.1
Analýza účetní politiky Ještě před samotným započetím finanční analýzy je nutné prověřit účetní politiku společnosti. Cílem je
zajistit co nejvyšší vypovídací schopnost - průkaznost a úplnost dat. Účetnictví společnosti JIHOOBAL, s.r.o. je vedeno a jeho účetní závěrka sestavena v souladu s platnými účetními předpisy v České republice (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví a prováděcí vyhláškou č. 500/2002 ve znění pozdějších předpisů). Dále se společnost řídí Českými účetními standardy pro podnikatele. Z vyjádření auditorské společnosti Organizační kancelář Praha spol. s r. o. vyplývá, ţe účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti a dle jejího názoru účetní výkazy společnosti JIHOOBAL, s.r.o. podávají věrný a poctivý obraz aktiv, závazků, vlastního kapitálu, finanční situace a výsledku hospodaření k datu 31.12.2009 (k datu ocenění).
3.2
Analýza účetních výkazů
Analýza účetních výkazů má za úkol zanalyzovat stav a vývoj údajů obsaţených v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a výkazu peněţních toků. Za jednu z moţností pro sestavení analýzy účetních výkazů můţe být zvolen procentní rozbor. Procentní rozbor absolutních ukazatelů představuje nejjednodušší techniku analýzy účetních výkazů a slouţí nám k prvotní orientaci v hospodaření podniku.28
3.2.1 Analýza rozvahy Následující tabulka zachycuje rozvahu ve zkrácené podobě za jednotlivé roky sledovaného období v absolutních částkách. Rozvaha v plné verzi je součástí přílohy.
27
spolu se zváţením výsledků strategické analýzy
28
Grünwald R., Holečková J.: Finanční analýza a plánování podniku, Praha, VŠE, 2006, str. 19 30
Tabulka 3-1: Rozvaha společnosti JIHOOBAL, s.r.o. 2000-2009, zkrácená verze v tis. Kč AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běţného období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
2000 37205 24327 24327 12674 5266 5788 1619 204 2000 37205 7734 14942
2001 2002 2003 2004 2005 2006 33753 26170 33116 34895 38109 37439 22423 18225 17092 16198 15047 14221 22423 18225 17092 16198 15047 14221 11146 7922 15986 18676 23029 23189 2622 1422 3792 1918 4679 5170 7672 4464 8671 7581 16522 12350 853 2036 3523 9178 1828 5669 184 23 39 21 34 30 2001 2002 2003 2004 2005 2006 33753 26170 33116 34895 38109 37439 5260 -580 6977 11566 14432 14960 14942 14942 14942 14942 14942 14942
0
0
-7208
-7208
0
2007 40302 20748 20748 19554 6431 11905 1219 1 2007 40302 14806 14942
2008 42693 26045 26045 16644 5415 7666 3562 4 2008 42693 15218 14942
2009 34372 25201 25201 9114 1090 5148 2876 57 2009 34372 13250 14942
0
756
756
756
756
756
756
-9682 -15522
-8721
-4132
-1265
-738
-892
-480
531 -2473 -5840 7556 4589 2867 527 -154 412 -1969 27118 24527 26304 26140 23329 23677 22479 25497 27475 21122 0 0 0 0 3000 3100 2753 1774 0 0 0 0 0 0 0 8521 3608 3608 3608 0 7688 8768 10022 13303 6824 9056 11118 8686 14226 13495 19430 15759 16282 12837 13505 3000 5000 11428 9640 7627 2353 3966 445 0 0 0 0 0 0 0
Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava Bilanční suma se v letech 2001 a 2002 sniţovala, avšak od následujícího roku jiţ vykazuje pozitivní trend růstu, s výjimkou let 2006 a 2009, kdy byl zaznamenán pokles. Společnost nevlastní ţádná dlouhodobá nehmotná ani finanční aktiva, dlouhodobý majetek je tak tvořen výlučně hmotnými aktivy. V pasivech převaţují cizí zdroje. Vývoj aktiv a pasiv je srovnáván jak z hlediska horizontálního, tj. vývoj jednotlivých poloţek v časové řadě, tak z hlediska vertikálního, tj. porovnání procentních podílu na bilanční sumě v jednotlivých letech. Snahou je vysledovat hlavní trendy, které vývoj, případně jeho změny, charakterizují.29 Tabulka 3-2: Horizontální analýza aktiv AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek pozemky budovy, haly a stavby samostatné movité věci nedokončený hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby materiál
29
2001 -9,3% -7,8% -7,8% 0,0% -2,7% 2,4% -55,8% -12,1% -50,2% -56,1%
2002 2003 -22,5% 26,5% -18,7% -6,2% -18,7% -6,2% 0,0% 0,0% -2,7% -2,8% -40,8% -20,0% -92,8% 0,0% -28,9% 101,8% -45,8% 166,7% -40,9% 252,0%
2004 5,4% -5,2% -5,2% 0,0% -2,8% -17,0% 0,0% 16,8% -49,4% -57,6%
2005 2006 2007 9,2% -1,8% 7,6% -7,1% -5,5% 45,9% -7,1% -5,5% 45,9% 0,0% 0,0% 107,2% -2,9% -26,9% -3,1% -31,0% -46,5% 1019,9% 0,0% 3615,8% -81,1% 23,3% 0,7% -15,7% 144,0% 10,5% 24,4% 217,7% 12,9% 23,8%
Grünwald, R.: Finanční analýza pro oceňování podniku. Praha, Oeconomica, 2004, str. 43 31
2008 5,9% 25,5% 25,5% 0,0% 18,3% 26,6% 138,0% -14,9% -15,8% -19,1%
2009 -19,5% -3,2% -3,2% 0,0% -3,9% 6,7% -81,3% -45,2% -79,9% -86,3%
nedokončená výroby a polotovary Krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodních vztahů pohledávky za společníky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
-38,2% -52,9% 32,6% -41,8% 33,7% -84,1% 0,0% 1536,5% -47,3% 138,7% -9,8% -87,5%
11,3% 94,2% 41,5% 53,2% 73,0% 69,6%
-2,1% -12,6% 96,3% -20,1% 160,5% -46,2%
-39,9% 117,9% 264,1% -9,7% -80,1% 61,9%
-20,9% -25,3% -50,3% 0,0% 210,1% -11,8%
35,2% 40,8% -16,1% -3,6% -35,6% -32,8% 29,6% -52,1% 36,0% 0,0% 0,0% -100,0% -78,5% 192,2% -19,3% -96,7% 300,0% 1325,0%
Zdroj: Vlastní výpočty Vývoj celkových aktiv je téměř po celé sledované období závislý na vývoji oběţných aktiv. Tak jak oběţný majetek roste (resp. klesá), tak rostou (resp. klesají) celková aktiva. Dlouhodobý majetek se do roku 2007 neustále sniţoval, jelikoţ společnost neuskutečňovala ţádné nové investice a její majetek tak zastarával. V průběhu roku 2006 však došlo k rozšiřování zpracovatelské kapacity ve stávajících prostorách firmy o novou pásovou pilu, uvedenou do provozu v roce 2007 a v roce 2008 byla nakoupena další strojní zařízení. I kdyţ tedy v letech 2007 a 2008 došlo k poklesu oběţných aktiv, i tak se suma celkových aktiv díky investicím nadále zvyšovala. V posledním sledovaném roce oběţný majetek výrazně poklesl a to hlavně z důvodu sníţení materiálových zásob. Pohledávky za společníkem byly vyrovnány s jinými dlouhodobými závazky. Vývoj jednotlivých sloţek oběţných aktiv je kolísavý, ale platí zde souvztaţnost mezi změnou zásob a pohledávek a současně opačnou změnou krátkodobého finančního majetku. Z důvodu poruchovosti pásové pily byla oceňovaná společnost v roce 2009 nucena některé její části prodat a pořídit nové, proto poloţka samostatných movitých věcí mírně vzrostla. Tabulka 3-3: Horizontální analýza pasiv PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běţného období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky závazky z obchodních vztahů Bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení
2001 -9,3% -32,0% 0,0%
2002 2003 -22,5% 26,5% -111,0% 1302,9% 0,0% 0,0%
2004 5,4% 65,8% 0,0%
2005 9,2% 24,8% 0,0%
2006 -1,8% 3,7% 0,0%
2007 7,6% -1,0% 0,0%
2008 5,9% 2,8% 0,0%
2009 -19,5% -12,9% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
100,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
-34,3%
-60,3%
43,8%
52,6%
69,4%
41,7%
-20,9%
46,2%
-565,7% -9,6% 0,0% 0,0% 14,0% 21,5% -18,9% 0,0% -18,9% 68,6%
-136,2% 7,2% 0,0% 0,0% 14,3% 5,0% 3,3% 100,0% -77,1% -88,8%
229,4% -39,3% -0,6% -10,8% 0,0% 100,0% 0,0% 0,0% 32,7% -48,7% 7,6% -46,3% -21,2% 5,2% -23,7% 0,0% -12,3% 21,1% -100,0% 0,0%
-37,5% 1,5% 3,3% 100,0% 32,7% 23,5% -77,8% -100,0% -21,8% 0,0%
-81,6% -5,1% -11,2% -57,7% 22,8% 27,7% 66,7% 0,0% 66,7% 0,0%
-129,2% 13,4% -35,6% 0,0% -21,9% -22,7% 128,6% 100,0% 0,0% 0,0%
367,5% -577,9% 7,8% -23,1% -100,0% 0,0% 0,0% -100,0% 63,8% -5,3% 74,7% -20,9% -15,6% -20,9% -27,8% -38,5% 0,0% -4,5% 0,0% 0,0%
Zdroj: Vlastní výpočty Celková pasiva se samozřejmě vyvíjejí stejně jako celková aktiva. Vlastní kapitál společnosti do roku 2002 klesal, navíc v tomto roce byl dokonce záporný, jelikoţ byla realizovaná velká ztráta. Od roku 2003 vlastní kapitál vykazuje růst, ale stále menším tempem s výjimkou let 2007 a 2009, kdy došlo k poklesu, jelikoţ společnost opět vykázala ztrátu. V roce 2004 se společnost rozhodla pro opravu výrobní haly a stávajících ploch kolem výrobní haly, konkrétně komunikací, a proto byly vytvořeny rezervy ve výši 3 mil. Kč. V letech 32
2006 aţ 2008 byly části rezerv čerpány z důvodu rekonstrukce majetku. V roce 2009 se sníţily všechny poloţky vykazované v cizích zdrojích. Došlo k vyrovnání jiných dlouhodobých závazků, nadále je splácen dlouhodobý bankovní úvěr, navíc se začalo se splácením revolvingového úvěru a poklesly závazky z obchodních vztahů. Tabulka 3-4: Vertikální analýza aktiv AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek pozemky budovy, haly a stavby samostatné movité věci nedokončený hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby materiál nedokončená výroby a polotovary Krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodních vztahů pohledávky za společníky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 65,4% 66,4% 69,6% 51,6% 46,4% 39,5% 38,0% 51,5% 61,0% 73,3% 65,4% 1,0% 39,9% 16,5%
66,4% 1,1% 42,8% 18,6%
69,6% 1,4% 53,7% 14,2%
51,6% 1,1% 41,2% 9,0%
46,4% 1,1% 38,0% 7,1%
39,5% 1,0% 33,8% 4,5%
38,0% 1,0% 25,1% 2,4%
51,5% 1,9% 22,6% 25,3%
61,0% 1,8% 25,3% 30,2%
73,3% 2,2% 30,1% 40,1%
8,1% 34,1% 14,2% 9,5%
3,9% 33,0% 7,8% 4,6%
0,4% 30,3% 5,4% 3,5%
0,3% 48,3% 11,5% 9,8%
0,3% 53,5% 5,5% 3,9%
0,2% 60,4% 12,3% 11,4%
9,4% 61,9% 13,8% 13,1%
1,7% 48,5% 16,0% 15,1%
3,7% 39,0% 12,7% 11,5%
0,9% 26,5% 3,2% 2,0%
4,6% 15,6%
3,2% 22,7%
1,9% 17,1%
1,7% 26,2%
1,6% 21,7%
0,9% 43,4%
0,7% 33,0%
0,9% 29,5%
1,2% 18,0%
1,2% 15,0%
15,0% 0,5%
22,1% 0,6%
4,5% 12,5%
5,1% 15,1%
9,5% 11,5%
31,6% 9,5%
16,0% 9,7%
19,2% 9,0%
8,7% 8,5%
14,7% 0,0%
4,4% 0,5%
2,5% 0,5%
7,8% 0,1%
10,6% 0,1%
26,3% 0,1%
4,8% 0,1%
15,1% 0,1%
3,0% 0,0%
8,3% 0,0%
8,4% 0,2%
Zdroj: Vlastní výpočty Na počátku sledovaného období převaţovala dlouhodobá aktiva nad oběţnými a jejich podíl na celkových aktivech činil 65 %, kdeţto podíl oběţných aktiv byl 34 %. V průběhu let se však podíl dlouhodobých aktiv zmenšoval díky zastarávajícímu majetku a naopak podíl oběţných aktiv se zvyšoval vlivem rostoucích zásob a krátkodobých pohledávek. Oběţná aktiva tak v letech 2004 – 2006 převaţovala nad dlouhodobými. Podíl dlouhodobých aktiv v posledních třech letech začal znovu převaţovat z důvodu uskutečněných investic a poklesu zásob i pohledávek. Časové rozlišení tvoří zanedbatelnou část celkových aktiv. Tabulka 3-5: Vertikální analýza pasiv PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běţného období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky závazky z obchodních vztahů
2000 100% 20,8% 40,2%
2001 100% 15,6% 44,3%
2002 100% -2,2% 57,1%
2003 100% 21,1% 45,1%
2004 100% 33,1% 42,8%
2005 100% 37,9% 39,2%
2006 100% 40,0% 39,9%
2007 100% 36,7% 37,1%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
2,2%
2,0%
2,0%
1,9%
1,8%
2,2%
-37,0% -46,9% -25,0% -10,8%
-3,4%
-1,8%
-2,1%
-1,4%
1,4% 60,0% 7,4% 9,6% 29,7% 25,3%
-0,4% 63,3% 4,4% 9,0% 21,6% 18,2%
-19,4% -21,4% 1,4% 72,9% 0,0% 0,0% 20,7% 21,9%
-7,3% -22,3% 72,7% 100,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 26,0% 38,3% 29,4% 39,8%
22,8% 78,9% 0,0% 0,0% 40,2% 33,8%
33
13,2% 66,9% 8,6% 0,0% 19,6% 17,2%
7,5% 62,1% 8,1% 22,4% 23,8% 19,5%
2008 2009 100% 100% 35,6% 38,5% 35,0% 43,5%
1,0% -5,7% 64,4% 61,5% 0,0% 0,0% 8,5% 0,0% 33,3% 39,2% 30,0% 25,7%
Bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení
52,2% 0,0% 52,2% 6,3%
46,7% 0,0% 46,7% 11,8%
62,2% 48,4% 13,8% 1,7%
38,8% 29,2% 9,6% 0,0%
38,7% 27,7% 11,0% 0,0%
7,9% 0,0% 7,9% 0,0%
13,4% 0,0% 13,4% 0,0%
28,4% 15,9% 12,4% 0,0%
22,6% 10,9% 11,7% 0,0%
22,2% 8,3% 13,9% 0,0%
Zdroj: Vlastní výpočty Největší část celkových pasiv tvoří cizí zdroje, jejichţ podíl se v posledních čtyřech letech drţí na stabilní úrovni kolem 63 %. Podíl vlastního kapitálu se také samozřejmě vyvíjí stejně stabilně, ale na úrovni 37 %. Největší poloţkou vlastního jmění je základní kapitál. U cizích zdrojů zpočátku převaţují bankovní úvěry a výpomoci, ale od roku 2005, kdy byl splacen dlouhodobý úvěr, dominují krátkodobé závazky. Pouze v roce 2007 se tento poměr opět obrátil v důsledku přijetí nového dlouhodobého úvěru na investice. Poloţky časového rozlišení se od roku 2003 na struktuře pasiv vůbec nepodílejí.
3.2.2 Analýza výkazu zisků a ztrát Následující tabulka zachycuje výkaz zisků a ztrát ve zkrácené podobě za jednotlivé roky sledovaného období v absolutních částkách. Výkaz zisků a ztrát v plné verzi je součástí přílohy. Tabulka 3-6: Výkaz zisků a ztrát společnosti JIHOOBAL, s.r.o. 2000-2009, zkrácená verze v tis.Kč 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Trţby za prodej zboţí 6866 3316 0 0 29 391 313 130 126 158 Náklady vynaloţené na prodané zboţí 6838 3316 49 0 0 364 282 138 77 12 Obchodní marţe 28 0 -49 0 29 27 31 -8 49 146 Výkony 70703 85579 80886 82642 84308 70478 79334 103566 90130 77247 Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb 70703 86241 81451 82584 84321 70697 79402 103475 89986 77327 Výkonová spotřeba 62509 73392 71151 62538 64088 55498 63184 89011 74458 63823 Přidaná hodnota 8222 12187 9686 20104 20249 15007 16181 14574 15721 13570 Osobní náklady 7002 9223 10420 10614 10376 9496 9497 11094 11476 10383 Daně a poplatky 37 93 58 61 53 35 45 47 40 70 Odpisy 4 3106 3481 1220 1244 1242 1151 2424 3649 5076 Zisk z prodeje DD majetku 0 0 -257 -35 95 50 -3136 375 40 0 Změna stavu rezerv a OP 0 0 0 0 3000 100 850 -4 -1425 -578 Provozní výsledek hospodaření 1054 -288 -5070 8436 5877 4274 1695 1535 2138 -909 Výnosové úroky 258 2162 4 3 6 357 72 4 8 4 Nákladové úroky 814 3725 1102 691 605 951 265 434 594 392 Finanční výsledek hospodaření -556 -1563 -816 -1033 -1288 -1407 -1095 -1493 -1767 -1060 Daň z příjmů za běţnou činnost 0 0 0 0 0 0 73 198 -41 0 VH za běţnou činnost 499 -1851 -5886 7402 4589 2867 527 -156 412 -1969 Mimořádný výsledek hospodaření 32 -622 46 153 0 0 0 2 0 0 VH za účetní období 531 -2473 -5840 7556 4589 2867 527 -154 412 -1969 VH před zdaněním 531 -2473 -5840 7556 4589 2867 600 44 371 -1969
Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava Nejniţší výsledek hospodaření byl zaznamenán v roce 2002, kdy byla realizovaná ztráta ve výši 5 840 tis. Příčinou byla nevhodná obchodní politika v té době působícího vedení. V roce 2003, kdy společnost přebírá původní vlastník, se situace rapidně mění a podnik vykázal naopak nejvyšší zisk ve výši 7 556 tis.
34
Tabulka 3-7: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
-51,7%
-100,0%
0,0%
100,0%
1248,3%
-19,9%
-58,5%
-3,1%
25,4%
-22,5%
-51,5%
-98,5%
-100,0%
0,0%
100,0%
-100,0%
-100,0%
100,0%
100,0%
-6,9%
21,0%
-5,5%
2,2%
2,0%
22,0%
-5,6%
1,4%
2,1%
Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb
-51,1%
-44,2%
-84,4%
14,8% -125,8%
712,5%
198,0%
-16,4%
12,6%
30,5%
-13,0%
-14,3%
-16,2%
12,3%
30,3%
-13,0%
-14,1%
Výkonová spotřeba
17,4%
-3,1%
-12,1%
2,5%
-13,4%
13,8%
40,9%
-16,3%
-14,3%
Přidaná hodnota
48,2%
-20,5%
107,6%
0,7%
-25,9%
7,8%
-9,9%
7,9%
-13,7%
Osobní náklady
31,7%
13,0%
1,9%
-2,2%
-8,5%
0,0%
16,8%
3,4%
-9,5%
Daně a poplatky
151,4%
-37,6%
5,2%
-13,1%
-34,0%
28,6%
4,4%
-14,9%
75,0%
77550,0%
12,1%
-65,0%
2,0%
-0,2%
-7,3%
110,6%
50,5%
39,1%
0,0%
0,0%
-86,4%
-371,4%
-47,4%
-6372,0%
-112,0%
-89,3%
-100,0%
0,0%
0,0%
0,0%
100,0%
-96,7%
750,0%
-100,5%
-35525,0%
59,4%
Odpisy Zisk z prodeje dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných poloţek Provozní výsledek hospodaření
-127,3%
-1660,4%
266,4%
-30,3%
-27,3%
-60,3%
-9,4%
39,3%
-142,5%
Výnosové úroky
738,0%
-99,8%
-25,0%
100,0%
5850,0%
-79,8%
-94,4%
100,0%
-50,0%
Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření
357,6%
-70,4%
-37,3%
-12,4%
57,2%
-72,1%
63,8%
36,9%
-34,0%
-181,1%
47,8%
-26,6%
-24,7%
-9,2%
22,2%
-36,3%
-18,4%
40,0%
100,0%
171,2%
-120,7%
100,0%
-81,6% -129,6%
364,1%
-577,9%
Daň z příjmů za běţnou činnost
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
-470,9%
-218,0%
225,8%
-38,0%
-37,5%
107,4%
232,6%
-100,0%
0,0%
100,0%
-100,0%
0,0%
-136,2%
229,4%
-39,3%
-37,5%
-81,6% -129,2%
367,5%
-577,9%
229,4%
-39,3%
-37,5%
-79,1%
743,2%
-630,7%
VH za běţnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření
-2043,8%
VH za účetní období
-565,7%
VH před zdaněním
-565,7%
-136,2%
0,0%
-92,7%
Zdroj: Vlastní výpočty Vývoj trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb je kolísavý a nenaznačuje ţádný lineární trend, coţ vlastně platí u všech poloţek výkazu zisků a ztrát. Pokles trţeb v letech 2008 a 2009 o 13 a 14 % není vzhledem k ekonomické situaci v ČR i ve světě závaţný. V posledním sledovaném roce vykazuje společnost záporný provozní výsledek hospodaření, který je způsoben například nárůstem odpisů. Některé poloţky dosahují v jednotlivých letech extrémních hodnot, jako například odpisy, zisk z prodeje dlouhodobého majetku či změna stavu rezerv a opravných poloţek. Je to způsobeno tím, ţe při výpočtu roční změny byla pouţita nízká základna, která v absolutním vyjádření nemá takovou váhu. Podíl jednotlivých poloţek ve vertikální analýze je vztaţen k objemu celkových trţeb, viz vzorec níţe: 100% = tržby za prodej zboží + tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tabulka 3-8: Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Trţby za prodej zboţí
8,9%
3,7%
0,0%
0,0%
0,0%
0,6%
0,4%
0,1%
0,1%
0,2%
Náklady vynaloţené na prodané zboţí
8,8%
3,7%
0,1%
0,0%
0,0%
0,5%
0,4%
0,1%
0,1%
0,0%
Obchodní marţe
0,0%
0,0%
-0,1%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,1%
0,2%
91,1%
95,6%
99,3% 100,1% 100,0%
99,1%
99,5% 100,0% 100,0%
99,7%
91,1%
96,3%
100,0%
99,4%
99,6%
99,8%
Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb
100,0%
100,0%
99,9%
99,9%
Výkonová spotřeba
80,6%
82,0%
87,4%
75,7%
76,0%
78,1%
79,3%
85,9%
82,6%
82,4%
Přidaná hodnota
10,6%
13,6%
11,9%
24,3%
24,0%
21,1%
20,3%
14,1%
17,4%
17,5%
Osobní náklady
9,0%
10,3%
12,8%
12,9%
12,3%
13,4%
11,9%
10,7%
12,7%
13,4%
Daně a poplatky
0,0%
0,1%
0,1%
0,1%
0,1%
0,0%
0,1%
0,0%
0,0%
0,1%
35
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Odpisy
0,0%
3,5%
4,3%
1,5%
1,5%
1,7%
1,4%
2,3%
4,0%
6,6%
Zisk z prodeje dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných poloţek
0,0%
0,0%
-0,3%
0,0%
0,1%
0,1%
-3,9%
0,4%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
3,6%
0,1%
1,1%
0,0%
-1,6%
-0,7%
Provozní výsledek hospodaření
1,4%
-0,3%
-6,2%
10,2%
7,0%
6,0%
2,1%
1,5%
2,4%
-1,2%
Výnosové úroky
0,3%
2,4%
0,0%
0,0%
0,0%
0,5%
0,1%
0,0%
0,0%
0,0%
Nákladové úroky
1,0%
4,2%
1,4%
0,8%
0,7%
1,3%
0,3%
0,4%
0,7%
0,5% -1,4%
Finanční výsledek hospodaření
-0,7%
-1,7%
-1,0%
-1,3%
-1,5%
-2,0%
-1,4%
-1,4%
-2,0%
Daň z příjmů za běţnou činnost
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,1%
0,2%
0,0%
0,0%
VH za běţnou činnost
0,6%
-2,1%
-7,2%
9,0%
5,4%
4,0%
0,7%
-0,2%
0,5%
-2,5%
Mimořádný výsledek hospodaření
0,0%
-0,7%
0,1%
0,2%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
VH za účetní období
0,7%
-2,8%
-7,2%
9,1%
5,4%
4,0%
0,7%
-0,1%
0,5%
-2,5%
VH před zdaněním
0,7%
-2,8%
-7,2%
9,1%
5,4%
4,0%
0,8%
0,0%
0,4%
-2,5%
Zdroj: Vlastní výpočty Trţby za prodej zboţí v posledních šesti letech netvoří ani 1 % z celkových trţeb, coţ u výrobního podniku není neobvyklé. Nejvyšší podíl na celkových trţbách mají výkony a výkonová spotřeba. Mezi další významnější poloţku patří osobní náklady s hodnotou okolo 12 %, které i přes zhoršující se situaci na trhu v posledních dvou letech navyšovaly svůj podíl. Od roku 2007 rovněţ odpisy zvyšují svůj podíl na celkových trţbách kaţdoročně o 2 %. Všechny ostatní poloţky zůstávají posledních deset let ve stejném poměru bez větších odchylek.
3.2.3 Analýza výkazu cash flow Výkaz cash flow odráţí skutečný pohyb peněţních prostředků, tak jak je podnik získával a pouţíval. Pokud společnost nedokáţe generovat kladný peněţní tok, můţe to způsobit problémy se splácením svých závazků, i kdyţ je podnik jinak ziskový. Tabulka 3-9: Výkaz cash flow v tis. Kč 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Stav peněţních prostředků na počátku období
1619
853
2036
3523
9178
1828
5669
1219
3562
Účetní výsledek hospodaření po zdanění
-2473
-5840
7556
4589
2867
527
-154
412
-1969
Úpravy o nepeněţní operace
3106
3738
1255
4149
1292
3940
1070
1835
5076
Odpisy stálých aktiv
3106
3481
1220
1244
1242
1151
2424
3649
5076 0
Změna stavu rezerv a opravných poloţek
0
0
0
3000
100
-347
-979
-1774
Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv
0
257
35
-95
-50
3136
-375
-40
0
Úpravy oběţných aktiv
3473
2302
-3757
-3497
-9483
5747
-3219
10792
6059
Změna stavu pohledávek a aktivních účtů čas. rozl.
2465
-1864
3369
-4223
1108
-8954
4176
474
4236
Změna stavu krátk. závazků a pasivních účtů čas. rozl.
2693
-2267
2836
-6479
2232
2062
-2432
5540
-731
Změna stavu zásob
2644
1200
-2370
1874
-2761
-491
-1261
1016
4325
Peněţní tok z provozní činnosti celkem
4106
200
5054
5241
-5324
10214
-2303
13039
9166
Nabytí dlouhodobého majetku
-1201
310
-122
-349
-92
-3500
-9006
-8948
-4231
Nabytí DHM a DNM
-1201
310
-122
-349
-92
-3500
-9006
-8948
-4231
0
150
0
95
50
40
431
40
0
Peněţní tok z investiční činnosti celkem
-1201
460
-122
-254
-42
-3460
-8575
-8908
-4231
Změna stavu dlouhodobých závazků a úvěrů
-3671
523
-3445
668
-1984
-2913
6428
-1788
-5621
0
12669
-3000
0
-9669
0
6428
-1788
-1788
-3671
-12146
-445
668
-836
2000
0
0
-225
0
0
0
0
8521
-4913
0
0
-3608
-3671
523
-3445
668
-1984
-2913
6428
-1788
-5621
Výnosy z prodeje DHM a DNM
Změna dlouhodobých úvěrů Změna stavu krátkodobých bankovních úvěrů Změna stavu dlouhodobých závazků Peněţní tok z finanční činnosti celkem
36
PENĚŢNÍ TOK CELKEM Stav peněţních prostředků na konci období
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
-766
1183
1487
5655
-7350
3841
-4450
2343
2009 -686
853
2036
3523
9178
1828
5669
1219
3562
2876
Zdroj: vlastní výpočty Peněţní tok z provozní činnosti je téměř po celé sledované období kladný, kromě let 2005 a 2007, kdy v prvním případě došlo k velkému nárůstu pohledávek a v druhém zmiňovaném roce došlo naopak ke sníţení závazků. Peněţní tok z investiční činnosti je ve všech letech záporný, vysoké hodnoty v posledních čtyřech letech svědčí o významných investicích, které společnost uskutečnila. Záporný peněţní tok z finanční činnosti byl povětšinou způsoben splácením úvěrů. Peněţní tok celkem vykazuje ve většině let kladné hodnoty, tak jako peněţní tok z provozní činnosti.
3.3
Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele pokrývají čtyři významné kapitoly finančních ukazatelů podniku: likvidita,
dlouhodobá finanční rovnováha, rentabilita a aktivita.
3.3.1 Ukazatele likvidity Tabulka 3-10: Výpočet ukazatelů likvidity a jejich doporučené hodnoty Ukazatel Výpočet Okamţitá likvidita (1. stupeň) Peněţní prostředky / krátkodobý cizí kapitál Pohotová likvidita (2. stupeň) (Oběţná aktiva - zásoby) / krátkodobý cizí kapitál Běţná likvidita (3. stupeň) Oběţná aktiva / krátkodobý cizí kapitál Čistý pracovní kapitál Oběţná aktiva - krátkodobý cizí kapitál Potřeba čistého pracovního kapitálu Obratový cyklus peněz x jednodenní náklady Zdroj: Mařík, M. a kolektiv: Metody oceňování podniku, 2007, vlastní úprava
Doporučená hodnota 0,2 0,9 - 1,1 1,5 - 2,5
Obratový cyklus peněz = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek z obchodního styku – doba obratu závazků z obchodního styku Výsledné hodnoty ukazatelů likvidity včetně velikosti pracovního kapitálu shrnuje následující tabulka. Tabulka 3-11: Hodnoty ukazatelů likvidity Okamţitá likvidita (1. stupeň) Pohotová likvidita (2. stupeň) Běţná likvidita (3. stupeň) ČPK, tis. Kč Potřeba ČPK, tis. Kč
2000 0,1 0,3 0,5 -14444 2652
2001 0,0 0,3 0,5 -13381 177
2002 0,1 0,5 0,6 -5713 -8153
2003 0,2 0,7 1,0 -485 -5160
2004 0,9 1,6 1,8 8016 -709
2005 0,2 1,5 1,9 10973 8701
2006 0,4 1,1 1,4 7071 1551
2007 0,1 1,0 1,4 5868 6789
2008 0,2 0,6 0,9 -2582 -3668
2009 0,2 0,4 0,5 -9126 -2778
Zdroj: Vlastní výpočty Okamţitá likvidita se téměř po celé sledované období pohybuje kolem doporučené hodnoty 0,2. Pouze v roce 2004 tuto hodnotu vysoce přesahuje z důvodu drţení vysokého objemu finančních prostředků. Pohotová likvidita se pohybuje, buď pod, nebo nad doporučeným rozmezí. Pouze v letech 2006 a 2007 vykazuje doporučené hodnoty. V roce 2008 opět klesla z důvodu sníţení pohledávek o 36 % a současného zvýšení závazků o 64 %. V posledním roce sice závazky mírně poklesly, ale oběţná aktiva se taktéţ sníţila a to o 45 %. Totoţný vývoj je patrný i u běţné likvidity. Záporná hodnota pracovního kapitálu nemusí vţdy představovat 37
velké nebezpečí. Přínosné je porovnat stav pracovní kapitálu s jeho potřebou. Čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně pracovního kapitálu podnik potřebuje. V případě společnosti JIHOOBAL, s.r.o. je potřeba pracovního kapitálu od roku 2002 niţší, neţ jakých hodnot dosahuje. V roce 2009 však výrazně klesá do mínusu. I zde je příčinou úbytek oběţných aktiv. Pro srovnání jsou v následující tabulce uvedeny hodnoty okamţité likvidity konkurenčních společností uvedených ve strategické analýze. Tabulka 3-12: Hodnoty okamţité likvidity konkurenčních společností Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Mayr-Melnhof Holz 0,7 0,4 Stora Enso Timber Planá 0,1 0,1 0,1 0,2 0,7 0,4 Stora Enso Timber Ţdírec 0,2 0,1 0,2 0,9 0,7 0,6 LESS & TIMBER 0,1 0,1 Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
2006 0,3 0,2 0,1 0,1
2007 0,2 0,2 0,1 0,1
2008 0,1 0,1 0,1 0,1
2009 0,1 0,1 0,1 0,1
Hodnoty okamţité likvidity oceňované společnosti se od konkurence příliš neliší. Pouze v posledních dvou letech je likvidita všech čtyř společností niţší neţ likvidita oceňovaného podniku.
3.3.2 Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy Tabulka 3-13: Výpočet ukazatelů dlouhodobé finanční rovnováhy Ukazatel Výpočet Zadluţenost Cizí zdroje / pasiva Podíl vlastního kapitálu na celkovém Vlastní kapitál / pasiva Úrokové krytí EBIT / nákladové úroky Průměrná doba splácení dluhů v letech Cizí zdroje / (zisk po zdanění + odpisy) Zdroj: Mařík, M. a kolektiv: Metody oceňování podniku, 2007, vlastní úprava Výsledné hodnoty ukazatelů dlouhodobé finanční rovnováhy shrnuje následující tabulka. Tabulka 3-14: Hodnoty ukazatelů dlouhodobé finanční rovnováhy Zadluţenost Podíl VK na celkovém Úrokové krytí Průměrná doba splácení dluhů
2000 72,9% 20,8% 1,7 50,7
2001 72,7% 15,6% 0,3 38,7
2002 100,5% -2,2% -4,3 -11,2
2003 78,9% 21,1% 11,9 3,0
2004 66,9% 33,1% 8,6 4,0
2005 62,1% 37,9% 4,0 5,8
2006 60,0% 40,0% 3,3 13,4
2007 63,3% 36,7% 1,1 11,2
2008 64,4% 35,6% 1,6 6,8
2009 61,5% 38,5% -4,0 6,8
Zdroj: Vlastní výpočty Celková zadluţenost se od roku 2002, kdy podnik byl předluţený, sníţila o 35 %. Vývoj poměru cizího a vlastního kapitálu je v posledních šesti letech více méně stabilní a pohybuje se kolem úrovně 63:37. Společnost v roce 2005 splatila dlouhodobý úvěr a od téhoţ roku vyuţívá výhodnější revolvingový úvěr. Tento úvěr umoţňuje čerpat peníze na financování oběţných prostředků, a je tedy ideálním prostředkem k financování pohledávek nebo nákupu zásob. Od roku 2007 je opět kromě krátkodobého úvěru vyuţíván rovněţ dlouhodobý bankovní úvěr z důvodu výše uvedených investic. Kladná hodnota ukazatele úrokového krytí znamená, ţe společnost je schopna hradit úroky z úvěrů a za pozitivní je obecně přijímána hodnota nad 3. Oceňovaná společnost toto kritérium od roku 2007 nesplňuje a v posledním roce je úrokové krytí dokonce záporné. Pokud se však ve výpočtu místo EBIT pouţije provozní cash flow, hodnoty se naopak zlepší a v roce 2009 se pohybuje kolem 15. 38
Následující tabulka zobrazuje hodnoty vybraných ukazatelů konkurenčních společností. Tabulka 3-15: Hodnoty zadluţenosti a úrokového krytí konkurenčních společností Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 51,5% 51,5% 45,0% 37,9% Mayr-Melnhof Zadluţenost Holz Úrokové krytí 7,9 7,8 7,0 7,9 Zadluţenost 65,9% 51,6% 46,6% 43,1% 23,3% 22,7% 20,8% 16,9% Stora Enso Timber Planá Úrokové krytí 5,7 5,0 6,5 11,0 59,1 3041,8 0,0 15540,6 Zadluţenost 53,4% 44,4% 44,0% 39,2% 31,4% 33,7% 32,2% 22,5% Stora Enso Timber Ţdírec Úrokové krytí 22,6 7,8 17,1 44,4 39,6 17,0 42,6 280281,0 Zadluţenost 63,1% 82,0% 90,1% 83,5% LESS & TIMBER Úrokové krytí -77,7 -7,6 23,0 9,5 Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
2008 43,2% -0,2 16,8% 0,0 31,1% 0,0 73,9% 84,0
2009 42,8% 10,0 23,4% 0,0 33,2% 0,0 79,8% 87,9
Úroveň zadluţení je u konkurenčních společností velmi rozdílná, od 20% po 80%. Úrokové krytí ve většině let přesahuje doporučenou hodnotu 3, ale opět jsou výsledky mezi jednotlivými společnostmi nekonzistentní. Navíc společnosti ze skupiny Stora Enso nevyuţívají bankovní úvěry a leasing vůbec či jen v malé míře, a proto jsou jejich nákladové úroky v některých letech nulové.
3.3.3 Ukazatele rentability Tabulka 3-16: Výpočet ukazatelů rentability Ukazatel Výpočet Rentabilita celkového kapitálu EBIT/celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu Zisk po zdanění / vlastní kapitál Rentabilita trţeb po dani (zisková marţe) Zisk po zdanění / trţby Rentabilita trţeb z provozního zisku Provozní VH / trţby Zdroj: Mařík, M. a kolektiv: Metody oceňování podniku, 2007, vlastní úprava Výsledné hodnoty ukazatelů rentability shrnuje následující tabulka. Tabulka 3-17: Hodnoty ukazatelů rentability Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita trţeb po dani (zisková marţe) Rentabilita trţeb z provozního zisku
2000 3,5% 6,9%
2001 2002 2003 2004 5,6% -18,3% 24,4% 14,9% -47,0% 1006,9% 108,3% 39,7%
2005 10,0% 19,9%
2006 2,1% 3,5%
2007 0,7% -1,0%
2008 2,4% 2,7%
2009 -4,6% -14,9%
0,7%
-2,8%
-7,2%
9,1%
5,4%
4,0%
0,7%
-0,1%
0,5%
-2,5%
1,4%
-0,3%
-6,2%
10,2%
7,0%
6,0%
2,1%
1,5%
2,4%
-1,2%
Zdroj: Vlastní výpočty Z výše uvedené tabulky, zobrazující výpočty jednotlivých typů rentabilit, je patrné, ţe veškeré hodnoty jsou odvozeny ze zisku, který podnik dosáhne, ať uţ jsou to výpočty s čistým ziskem nebo se ziskem před zdaněním a úroky. To zdůvodňuje totoţné pohyby ve stejných letech. Pokles v roce 2006 je způsoben ztrátou z prodeje dlouhodobého majetku. V roce 2007 přes růst trţeb došlo i k růstu spotřeby materiálu, mzdových nákladů a hlavně odpisů. Investiční činnost pokračovala i v dalších letech a odpisy tak nadále rostly a k mínusovým hodnotám v roce 2009 přispěl i záporný výsledek hospodaření. V následující tabulce jsou zobrazeny hodnoty vybraných rentabilit konkurenčních společností.
39
Tabulka 3-18: Hodnoty ROA a ROE konkurenčních společností Rok
2000 2001 2002 2003
Mayr-Melnhof Holz Stora Enso Timber Planá Stora Enso Timber Ţdírec LESS & TIMBER
ROA ROE ROA ROE ROA ROE ROA ROE
22,0% 410,2% 28,8% 42,7%
15,1% 20,1% 12,7% 13,0%
12,2% 14,6% 12,4% 15,2%
13,7% 16,3% 21,2% 24,7%
2004 11,9% 22,2% 27,0% 25,4% 17,3% 17,8% -1,3% -913,6%
2005 2006 9,4% 10,2% 17,2% 16,1% 11,7% 2,0% 11,1% 2,0% 6,7% 10,9% 7,3% 12,0% -13,2% 4,3% -68,9% 711,9%
2007 13,3% 18,9% 11,2% 10,4% 16,6% 17,2% 10,5% 1432,3%
2008 -0,4% -4,7% -1,0% -0,9% -0,6% -0,6% 1,2% 55080,1%
2009 8,8% 15,1% 9,3% 9,6% 13,3% 15,9% 1,1% 12316,6%
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností V období od roku 2003 aţ 2005 jsou obě rentability oceňovaného podniku srovnatelné s konkurenčními. Od roku 2006 jsou naopak niţší. Výjimkou byl rok 2008, kdy téměř všechny společnosti měly rentability záporné, ale rentability oceňovaného podniku byly kladné.
3.3.4 Ukazatele aktivity Tabulka 3-19: Výpočet ukazatelů aktivity Ukazatel Výpočet Obrat celkových aktiv Trţby / celková aktiva Doba obratu zásob Zásoby * 365 / trţby Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů Pohledávky z obchodních vztahů * 365 / trţby Doba obratu obchodních závazků Závazky z obchodních vztahů * 365 / výkonová spotřeba Doba obratu pohledávek z obchodního styku - doba obratu závazků Obchodní deficit z obchodního styku Zdroj: Mařík, M. a kolektiv: Metody oceňování podniku, 2007, vlastní úprava Výsledné hodnoty ukazatelů aktivity shrnuje následující tabulka. Tabulka 3-20: Hodnoty ukazatelů aktivity Obrat celkových aktiv Doba obratu zásob (dny) Doba obratu pohledávek z obch. vztahů (dny) Doba obratu obchodních závazků (dny) Obchodní deficit (dny)
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2,1 2,7 3,1 2,5 2,4 1,9 2,1 2,6 2,1 2,3 24,8 10,7 6,4 16,8 8,3 24,0 23,7 22,7 21,9 5,1 26,3 30,5 5,3 7,4 14,3 61,8 27,4 27,3 15,0 23,8 38,4 40,4 46,6 49,5 26,0 38,1 43,4 25,8 51,9 41,7 -12,1 -10,0 -41,3 -42,1 -11,7 23,6 -16,0 1,5 -36,9 -17,9
Zdroj: Vlastní výpočty Prvním uváděným ukazatelem je obrat aktiv. Obecně platnou minimální poţadovanou hodnotou tohoto ukazatele je 1, coţ podnik splňuje v kaţdém roce a po celé sledované období nevykazuje ţádné výrazné výkyvy. Naopak u doby obratu zásob jsou patrné do roku 2005 skokové změny. Od roku 2005 je vývoj doby obratu jiţ stabilní a vykazuje mírně klesající trend, coţ je obecně povaţováno za příznivé. V roce 2009 tento ukazatel klesá z 22 dnů na 5 z důvodu niţšího stavu zásob v porovnání s předchozími roky. Společnost má téměř ve všech sledovaných letech vyšší dobu obratu závazků neţ dobu obratu pohledávek a vyuţívá tak bezplatný cizí kapitál v podobě obchodního úvěru. Srovnání ukazatelů dob obratu jednotlivých poloţek s konkurenčními společnostmi bude provedeno v kapitole generátorů hodnoty.
40
3.4
Prostorové srovnání Důleţitou součástí finanční analýzy je srovnání podniku s jeho konkurenty jelikoţ to, co se na první
pohled můţe zdát jako negativní jev, se později můţe ukázat jen jako specifikum konkrétního odvětví. Prostorové porovnání umoţňuje určit, jak si podnik stojí v porovnání s konkurencí. Úkolem je stanovit, zda je podnik průměrný, podprůměrný nebo nadprůměrný v porovnání s ostatními. Přičemţ vypočtené hodnoty ukazatelů je vhodné porovnávat s mediánem odvětví, protoţe má vyšší vypovídací schopnost neţ průměr. Jelikoţ má společnost v předmětu podnikání uvedenou i výrobu palet, je tak nesprávně zařazována pod obor činnosti s označením OKEČ 2040 (resp. CZ-NACE 1624) – výroba dřevěných obalů. Avšak společnosti evidované pod tímto označením se absolutně nemohou se společností JIHOOBAL, s.r.o. srovnávat. Proto oceňovanou společnost budu porovnávat se společnostmi uváděnými pod označením OKEČ 2010 (resp. CZNACE 1610) – pilařská výroba a impregnace. Graf 3-1: Pavučinový graf za rok 2008 Obrátka zásob Obrátka pohledávek
ROE
ROS
200 175
Rentab. prov. činnosti
150 125 100
Obrátka aktiv
ROI
75 50 25 0
Podíl stálých aktiv
Dynamické krytí dluhů
Vlastní financování
Likvidita I.
Obrátka závazků Krytí stálých aktiv
Likvidita II. Kapitálový poměr
Likvidita III.
Median - 12/2008 - 201 JIHOOBAL, s.r.o. - 12/2008 - 204 - CZE
Zdroj: Databáze Spider Z pavučinového grafu vyplývá, ţe podnik ve většině aspektů převyšuje odvětví. Hodnoty ukazatelů finanční stability a aktivity dosahují nadprůměrných hodnot. Horší je to v kvadrantu likvidity, kde běţná i pohotová likvidita jsou naopak niţší, neţ je v odvětví běţné. Okamţitá likvidita však výrazně převyšuje medián odvětví a naznačuje tak, ţe podnik drţí více peněţních prostředků neţ je obvyklé. Nejhorší výsledky vykazuje rentabilita vlastního kapitálu (ROE), jejíţ hodnoty se pohybují pod standardem odvětví. Pro další porovnání byl vyuţit vývoj vybraných ukazatelů v čase a výsledné hodnoty byly opět porovnány s mediánem odvětví.
41
Graf 3-2: Vývoj běţné likvidity
Zdroj: Databáze Spider Z vývojového grafu běţné likvidity je patrné, ţe po špatném období končící rokem 2002, tento ukazatel dosahoval nadprůměrných hodnot a aţ v posledních dvou letech došlo k poklesu pod obvyklou hranici v odvětví. Oproti tomu pohotová a okamţitá likvidita se pohybují buď na úrovni či nad úrovní hodnot obvyklých pro sledované odvětví. Graf 3-3: Vývoj rentability vlastního kapitálu
Zdroj: Databáze Spider Jak jiţ bylo řečeno, rentabilita vlastního kapitálu vykazuje v posledním sledovaném roce zápornou hodnotu. Pokud se však podíváme na vývoj tohoto ukazatele, je zřejmé, ţe opět po problematickém počátku období nastává zvrat a po té vyrovnání hodnot na úroveň odvětví. Graf zobrazuje vývoj ROE od roku 2003, jelikoţ hodnoty v tomto roce byly příliš vysoké a omezovaly tak čitelnost grafu.
42
3.5
Zhodnocení finančního zdraví
3.5.1 Rychlý test Tabulka 3-21: Rychlý test podniku Ukazatel 1 2 3 4 5 Podíl vlastního kapitálu na celkovém > 30 % > 20 % > 10 % < 10 % záporný <5% Podíl provozního CF k trţbám > 10 % >8% >5% záporný Rentabilita celkového kapitálu > 15 % > 12 % >8% <8% záporná Doba splácení dluhů v letech < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Zdroj: Mařík, M.: Metody oceňování podniku. Proces ocenění – základní metody a postupy. Praha, Ekopress 2007, str. 110 V následující tabulce jsou znázorněny hodnoty ukazatelů pro společnost JIHOOBAL, s.r.o. a výsledné známky za jednotlivé roky. Tabulka 3-22: Vyhodnocení rychlého testu Podíl vlastního kapitálu na celkovém Podíl provozního CF k trţbám Rentabilita celkového kapitálu Doba splácení dluhů v letech Průměr
2000 2 3 4 5 3,5
2001 3 4 4 5 4,0
2002 5 5 5 5 5,0
2003 2 3 1 2 2,0
2004 1 3 1 2 1,8
2005 1 5 2 3 2,8
2006 1 1 4 4 2,5
2007 1 5 4 3 3,3
2008 1 1 4 3 2,3
2009 1 1 5 3 2,5
Zdroj: vlastní výpočty Po katastrofickém roce 2002, kdy všechny ukazatele dosahovaly nejhorších výsledků, společnost od roku 2003 vykazuje hodnoty lepšího průměru. Celkový výsledek v posledních třech letech „kazí“ rentabilita celkového kapitálu, která je niţší i v porovnání s odvětvím.
3.5.2 Altmanova analýza Vzorec pro výpočet Altmanova Z-score je následující: Z = 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,420 X4 + 0,998 X5, kde: X1- pracovní kapitál / celková aktiva X2 - nerozdělený zisk / aktiva X3- EBIT / aktiva X4- vlastní kapitál / cizí kapitál X5- trţby / aktiva Tabulka 3-23: Intervalové rozdělení výsledků Interval Výsledek Z > 2,90 finančně zdravé společnosti 1,21 < Z > 2,89 pásmo šedé zóny Z < 1,2 společnosti na pokraji bankrotu Zdroj: Synek, M.: Ekonomická analýza. Praha, Oeconomica, 2003 V následující tabulce jsou zobrazeny výsledné hodnoty Z-score pro společnost JIHOOBAL, s.r.o. 43
Tabulka 3-24: Výsledné hodnoty Z-score 2000 2001 2002 Z-score 2,10 2,70 2,47 Zdroj: Vlastní výpočty
2003 3,43
2004 3,49
2005 2,96
2006 3,00
2007 3,31
2008 2,72
2009 2,63
Výsledné hodnoty Altmanova indexu se do roku 2002 pohybují v šedé zóně. Od roku 2003 se oceňovaný podnik řadí mezi finančně zdravé společnosti. Pouze v posledních dvou letech hodnota indexu mírně klesá a opět spadá do pásma šedé zóny.
3.5.3 Analýza IN01 V podmínkách České republiky lze pouţít indexy IN, kdy vhodným se ukazuje index IN01, který spojuje indikaci bankrotu a bonity s indikací tvorby hodnoty. Tabulka 3-25: Intervalové rozdělení výsledků Interval Výsledek IN > 1,77 společnost tvoří hodnotu (s pravděpodobností 67 %) 0,75 < IN01 > 1,77 šedá zóna, bez prognózy, nelze jednoznačně určit IN < 0,75 podnik netvoří hodnotu a je na pokraji bankrotu (s pravděpodobností 86%) Zdroj: Synek, M.: Ekonomická analýza. Praha, Oeconomica, 2003 V následující tabulce jsou zobrazeny výsledné hodnoty indexu IN01 pro společnost JIHOOBAL, s.r.o. Tabulka 3-26: Výsledné hodnoty IN01 2000 2001 IN01 0,86 1,01 Zdroj: Vlastní výpočty
2002 -0,06
2003 2,20
2004 1,79
2005 1,33
2006 1,00
2007 0,93
2008 0,88
2009 0,39
V roce 2002, kdy byla společnost ve velké ztrátě, index IN01 klesl pod hranici určující moţnost bankrotu. Jiţ v příštím roce však společnost tvořila hodnotu. Index IN01 od roku 2003 klesá a společnost se do roku 2008 pohybovala v šedé zóně. V posledním roce opět klesá pod hranici, kdy podnik podle indexu netvoří hodnotu.
3.6
EVA Ekonomická přidaná hodnota (EVA) udává zhodnocení investovaného kapitálu ve vztahu k poţadované
výnosnosti. Je-li rovna nule, rentabilita investovaného kapitálu je na úrovni poţadované výnosnosti s ohledem na podstoupené riziko. Je-li EVA kladná, podnik tvoří hodnotu nad rámec poţadované výnosnosti a je-li EVA záporná, investovaný kapitál není zhodnocován adekvátně s ohledem na míru podstoupeného rizika. Náklady vlastního kapitálu (nVK) jsou vypočítány pomocí modelu CAPM. nVK = rf USA + * RPTUSA + RPZ + další přirážky nVK = náklady vlastního kapitálu rf USA = aktuální výnosnost 20-letých vládních dluhopisů USA = odvětvová nezadluţená beta USA RPT = riziková prémie trhu v USA 44
RPZ = riziková prémie země Za bezrizikovou úrokovou míru byla zvolena výnosnost do doby splatnosti 20-letých vládních dluhopisů USA30. Odvětvová nezadluţená beta je získána z internetových stránek prof. Damodarana, kde lze najít beta koeficienty podle odvětví, aby byla zachycena rozdílná rizikovost různých odvětví. Nezadluţená beta pro odvětví dřevařské výroby činí 0,4631. Pro přepočet na zadluţení oceňovaného podniku je pouţit následující vzorec, kde poměr cizího a vlastního kapitálu vychází z hodnot obvyklých pro odvětví32, a to 60:40. Tato kapitálová struktura se příliš neliší od struktury oceňovaného podniku a lze ji i povaţovat za strukturu cílovou.
Z N 1 1 d
CK VK
βZ = β zadluţeného podniku βN = β nezadluţeného podniku d = daňová sazba Riziková prémie trhu představuje rozdíl mezi výnosností rizikem zatíţeného trţního portfolia a výnosností bezrizikových aktiv a je zvolena na úrovni geometrického průměru od roku 192833. Riziková prémie země je opět získána z výše uvedených stránek za kaţdý rok34. Riziková přiráţka země je dále zvýšena o rozdíly v inflaci mezi Českou republikou a USA 35. Z dalších přiráţek je přičtena prémie za niţší obchodovatelnost ve výši 2 %, jelikoţ se jedná o podnik, který není veřejně obchodován. Tabulka 3-27: Výpočet nákladů vlastního kapitálu 2000 2001 2002 2003 Rf Nezadluţená beta Daň Zadluţená beta Riziková prémie trhu Riziková prémie země Rozdíl mezi inflacemi Přiráţka za niţší likviditu
nvk
2004
2005
2006
2007
2008
2009
5,59% 5,74% 4,83% 5,10% 4,85% 4,61% 4,91% 4,50% 3,05% 4,58% 0,55 0,54 0,56 0,61 0,55 0,50 0,57 0,69 0,60 0,46 31% 31% 31% 31% 28% 26% 24% 24% 21% 20% 1,12 1,10 1,14 1,24 1,14 1,06 1,22 1,48 1,31 1,01 5,51% 5,17% 4,53% 4,82% 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 3,88% 4,29% 1,20% 1,20% 1,50% 1,20% 1,20% 0,90% 1,05% 1,05% 2,10% 1,35% 0,54% 1,85% 0,22% -2,18% 0,14% -1,49% -0,73% -0,05% 2,46% 1,36% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 15,50% 16,47% 13,71% 12,10% 13,73% 11,08% 13,22% 14,57% 14,70% 13,63%
Zdroj: vlastní výpočty Náklady cizích zdrojů (nCK) jsou výsledkem poměru nákladových úroků a úplatných cizích zdrojů, neboť přesná výše úrokové sazby z bankovních úvěrů není známa. EVA je spočtena dle následujícího vzorce:
30
http://www.ustreas.gov/offices/domestic-finance/debt-management/interest-rate
31
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, Levered and unlevered betas by industry
32
Databáze Spider, databáze Amadeus
33
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, Historical returns on stocks, bonds and bills - United States
34
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, Risk premium for other markets
35
http://www.rateinflation.com, http://www.czso.cz 45
EVA = NOPAT – NOA x WACC NOPAT = zisk z hlavního provozu podniku po dani NOA = čistá operační aktiva WACC = průměrné váţené náklady kapitálu = nck x (1-daň) x CZ/K + nvk x VK/K Všechna aktiva podniku jsou provozně nutná, a proto není potřeba dále upravovat zisk z hlavního provozu. Podnik nepořizuje majetek na leasing a neuskutečňuje výdaje na marketing. Pro určení vah cizího a vlastního kapitálu byla pouţita struktura jiţ zmíněná u výpočtu zadluţené bety. Tabulka 3-28: Výpočet EVA Rok 2000 2001 Provozní VH 1054 -288 Daň 327 0 NOPAT 727 -288 VK 7734 5260 Úplatné CZ 19430 15759 NOA 27164 21019
nvk ncz
2002 -5070 0 -5070 -580 16282 15702
2003 8436 2615 5821 6977 12837 19814
2004 5877 1646 4231 11566 13505 25071
2005 4274 1111 3163 14432 3000 17432
2006 1695 407 1288 14960 5000 19960
2007 1535 368 1167 14806 11428 26234
2008 2138 449 1689 15218 9640 24858
2009 -909 0 -909 13250 7627 20877
14,70%
13,63%
15,50%
16,47%
13,71%
12,10%
13,73%
11,08%
13,22%
14,57%
4,19% WACC 7,67% EVA -1428 Zdroj: vlastní výpočty
23,64% 17,87% -3730
6,77% 7,37% -6371
5,38% 8,27% 4420
4,48% 8,53% 2370
31,70% 13,42% -64
5,30% 10,92% -250
3,80% 9,80% -817
6,16% 5,14% 11,23% 10,25% -498 -1562
Společnost od roku 2003 vytvářela hodnotu nad rámec poţadované výnosnosti, od roku 2005 je však EVA záporná. V roce 2006 to bylo způsobeno velkou ztrátou z prodeje dlouhodobého majetku. V letech 2007 a 2008 byl výsledek hospodaření sniţován vysokými odpisy z důvodu uskutečněných investic. Příčinou záporné EVY v roce 2009 je kromě odpisů i zhoršená ekonomická situace na trzích.
3.7
Závěrečné zhodnocení finanční analýzy I přes velmi špatné výsledky v prvních dvou a zejména ve třetím roce sledovaného období se společnost
JIHOOBAL, s.r.o. těšila dobrému finančnímu zdraví. Společnost dosáhla nejen zisku, ale i kladného peněţního toku i v roce 2008, kdy se jiţ začala projevovat finanční a hospodářská krize. Rok 2009 byl pro globální trh kritický, coţ se projevilo i ve finanční situaci společnosti JIHOOBAL, s.r.o. V porovnání s odvětvím dosahuje společnost v posledním sledovaném roce u některých ukazatelů nadprůměrných hodnot, u dalších je situace opačná. Jedná se zejména o ukazatele rentabilit, které jsou díky vykázané ztrátě záporné. Rychlý test a Altmanova analýza ilustrují průměrnou finanční stabilitu. Oceňovaná společnost v posledních letech dosahuje stabilních hodnot ukazatelů jednotlivých testů a nevyskytují se zde ţádné extrémy, ať uţ pozitivní nebo negativní. U testu IN01se situace kaţdým rokem zhoršuje. Co se týče tvorby hodnoty, ukazatel EVA je v posledních čtyřech letech záporný. V roce 2008 bylo zaznamenáno menší zlepšení, ale nepříznivý rok 2009 vývoj otočil. Na základě provedené finanční analýzy lze konstatovat, ţe společnost JIHOOBAL, s.r.o. je průměrné zdravý podnik. I přes špatné výsledky v roce 2009 je schopen platit své závazky a není nijak ohroţena jeho budoucí finanční situace. Znepokojující jsou však záporné výsledky ukazatele tvorby hodnoty, pokud však 46
společnost dokáţe po roce 2009 navázat na zlepšující se situaci v roce 2008, bude splněn předpoklad nekonečného trvání podniku. Spolu s výsledky strategické analýzy lze doporučit ocenění pomocí výnosových metod.
47
4
Generátory hodnoty a finanční plán Hlavním cílem generátorů hodnoty je vytvoření finančního plánu, který je potřeba pro celkové ocenění
podniku. Tyto generátory přibliţují samotné jádro hodnoty podniku, které je odvozeno od důleţitých podnikohospodářských veličin. Rozeznáváme základní čtyři generátory:
trţby a jejich růst,
zisková marţe provozního zisku,
investice do provozně nutného pracovního kapitálu,
investice do provozně nutného dlouhodobého majetku. Mezi další generátory patří diskontní míra, způsob financování a období, po které podnik vykazuje kladný
peněţní tok. Obvyklým úvodním postupem pro určení generátorů je rozdělení všech aktiv podniku na provozně nutná a provozně nepotřebná. Poté následuje krok určení korigovaného provozního výsledku hospodaření (KPVH) a analýza minulého vývoje samotných generátorů hodnoty, na kterou navazuje prognóza hodnot do budoucna. Vzniklý plán je následně finančně analyzován.
4.1
Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Smyslem tohoto rozdělení je vymezení aktiv, která jsou primárně určena pro hlavní provoz podniku.
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek není v aktivech společnosti zastoupen vůbec. To samé platí i pro dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý hmotný majetek je tvořen zejména budovami a samostatnými movitými věcmi a je potřebný v plné výši. Oběţný majetek Zásoby jsou nezbytnou poloţkou pro chod provozu, a proto jsou potřebné v celé výši. Dlouhodobé pohledávky se v rozvaze nevyskytují a krátkodobé pohledávky jsou provozně nutné. Na základě výpočtu okamţité likvidity ve finanční analýze, jejíţ hodnota se pohybuje kolem doporučené hranice 20%, veškerý krátkodobý finanční majetek spadá do potřebných aktiv. Tato hodnota bude do budoucna představovat limit pro provozně nutné peněţní prostředky. Rovněţ celá výše poloţky časového rozlišení bude povaţována za provozně nutnou. Všechna aktiva podniku jsou tedy zahrnuta jako provozně potřebná.
4.2
Korigovaný provozní výsledek hospodaření Pokud se z aktiv vyčlení některá poloţka jako provozně nepotřebná, je nutné následně upravit provozní
výsledek hospodaření o výnosy a náklady související s tímto majetkem. V případě společnosti JIHOOBAL, s.r.o. 48
nebyla vyřazena ţádná aktiva a tak není potřeba dělat zmíněné úpravy. Při odvozování KPVH se vychází z výkazu zisků a ztrát z poloţky provozní výsledek hospodaření a ten je dále upraven o zisk z prodeje majetku. Pro určení KPVH před odpisy a daní, který bude pouţit pro zjištění ziskové marţe, je potřeba hodnotu KPVH navýšit o odpisy dlouhodobého majetku. Tabulka 4-1: Korigovaný provozní výsledek hospodaření před odpisy a daní, tis. Kč Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Provozní VH 1 054 -288 -5 070 8 436 5 877 4 274 1 695 1 535 (-) Trţby z prodeje DM 0 0 150 0 95 50 40 431 (+) ZC prodaného DM 0 0 407 35 0 0 3176 56 (+) Odpisy 4 3106 3481 1220 1244 1242 1151 2424 KPVH před odpisy a daní 1 058 2 818 -1 332 9 691 7 026 5 466 5 982 3 584 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
4.3
2008 2 138 40 0 3649 5 747
2009 -909 0 0 5076 4 167
Generátory hodnoty
4.3.1 Trţby Růst trţeb v minulosti byl dost nepravidelný a průměrný růst tak byl díky velkým výkyvům jen 1,03% Tabulka 4-2: Analýza minulého vývoje trţeb, tis. Kč Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Trţby 77 569 89 557 81 451 82 584 84 350 71 088 Tempo růstu 15,45% -9,05% 1,39% 2,14% -15,72% Průměrný růst 1,03% Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2006 2007 79 715 103 605 12,14% 29,97%
2008 2009 90 112 77 485 -13,02% -14,01%
Prognóza trţeb je převzata ze strategické analýzy. Po počátečním zvýšení díky postupné obnově trhu po ekonomické krizi se tempo růstu mírně sníţí a bude si udrţovat stabilní úroveň. Růst trţeb pro druhou fázi je odhadnut na 3%. Tabulka 4-3: Prognóza trţeb, tis. Kč Rok 2010 Trţby za výrobky a zboţí 81 646 Tempo růstu 5,37% Průměrný růst Zdroj: vlastní výpočty
2011 85 256 4,42%
2012 88 176 3,42% 3,94%
2013 91 046 3,26%
2014 93 986 3,23%
4.3.2 Zisková marţe Provozní zisková marţe je definovaná jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy a daněmi k trţbám. Z vývoje provozní ziskové marţe, který je uveden v následující tabulce, je vidět, ţe od roku 2003 do roku 2007 kaţdoročně klesala. Obrat v roce 2008 byl vystřídán menším sníţením v roce 2009. Tabulka 4-4: Vývoj provozní ziskové marţe Rok 2000 2001 2002 2003 2004 KPVH 1 058 2 818 -1332 9 691 7 026 Trţby 77 569 89 557 81 451 82 584 84 350 Zisková marţe 1,36% 3,15% -1,64% 11,73% 8,33% Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava 49
2005 2006 2007 2008 2009 5 466 5 982 3 584 5 747 4 167 71 088 79 715 103 605 90 112 77 485 7,69% 7,50% 3,46% 6,38% 5,38%
V následující tabulce je uveden vývoj provozní ziskové marţe konkurenčních společností. Oceňovaná společnost dosahuje v některých letech srovnatelné úrovně, ve většině let je však její zisková marţe o něco niţší. Tabulka 4-5: Vývoj provozní ziskové marţe konkurenčních společností Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Mayr-Melnhof Holz 20,57% 15,77% 15,02% Stora Enso Planá 22,46% 16,72% 15,48% 12,79% 20,59% 13,08% 6,62% Stora Enso Ţdírec 14,21% 7,46% 7,58% 11,65% 10,46% 6,83% 7,05% LESS&TIMBER 1,84% -8,06% 3,41% Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností, vlastní úprava
2007
2008
2009
16,76% 12,64% 8,25% 8,66%
8,73% 4,20% 2,31% 1,12%
10,86% 7,64% 8,62% 1,93%
Následně budou provedeny dvě nezávislé prognózy ziskové marţe, tzv. prognóza shora a prognóza zdola, a obě budou postupně mezi sebou slaďovány. 4.3.2.1 Prognóza ziskové marţe shora Výběr hlavních faktorů působících na vývoj provozní ziskové marţe vychází z Porterova modelu, který předpokládá, ţe především intenzita konkurence zásadním způsobem ovlivňuje ziskovost daného oboru podnikání. Intenzita konkurence závisí na:
počtu a struktuře přímých konkurentů, odběratelů a dodavatelů a síle vazeb k nim,
stupni standardizace produktu,
stabilitě poptávky,
růstu trhu,
velikosti trţních bariér,
moţnosti pouţít substituty.36
Počet a struktura přímých konkurentů, odběratelů a dodavatelů a síla vazeb k nim Konkurentů působících v pilařském odvětví je velmi mnoho. Jak však vyplývá ze strategické analýzy, trţní podíly většiny společností na českém trhu dosahují velmi nízkých hodnot. Vymezení přímých konkurentů na italském trhu je velmi obtíţné, ale podle charakteristiky trhu v Rakousku je struktura konkurentů srovnatelná. Negativní vliv nadnárodních společností tak vyrovnává obstojná pozice oproti ostatním malým a středním podnikům, vliv na marţi je tak neutrální. Společnost disponuje dostatečně velkou a stálou základnou odběratelů, jak na českém tak italském trhu a není na ţádném z nich existenčně závislá. Rovněţ struktura dodavatelů je rozmanitá. Vyjednávací síla u jednotlivých dodavatelů a odběratelů je rozdílná, kdy je brán zřetel na délku obchodního vztahu a spolehlivost na obou stranách, konečný efekt je tak neutrální. Výše uvedené faktory mají spíše pozitivní vliv na ziskovou marţi. Stupeň standardizace produktu Produkty pilařské výroby se od sebe v zásadě neliší. Z důvodu vysokého stupně standardizace je vliv na 36
Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007, str. 129 50
ziskovou marţi negativní. Stabilita poptávky Pokud není ekonomika ovlivňována mimořádnými událostmi, jako je například celosvětová hospodářská krize, pak poptávka po výrobcích pilařské výroby je stabilní či spíše stabilně mírně roste s ohledem na tendence vyššího zapojování dřeva nejen ve stavebnictví. Tento faktor tedy působí na ziskovou marţi pozitivně. Růst trhu Na základě strategické analýzy je předpokládán růst trhu v průměru 3,28%, coţ má pozitivní vliv na ziskovou marţi. Velikost trţních bariér Pro vstup do odvětví pilařské výroby nejsou poţadována ţádná speciální povolení. Provoz však musí splňovat různá hygienická nařízení, zejména zamezení nadměrné hlučnosti. S tím souvisí výběr lokality, kdy okolí pily nesmí být omezováno hlukem, ale zároveň musí disponovat dobrou dopravní infrastrukturou pro zásobování pily kulatinou a následným odvozem výrobků, které je zajišťováno velkými nákladními automobily. Odvětví se rovněţ vyznačuje vysokými investicemi do strojového zařízení a doby, kdy banky byly ochotny půjčit i desítky milionů začínajícímu podniku37, jsou dávno pryč. Na druhé straně je třeba zmínit vliv nadnárodních společností, které disponují dostatečným kapitálem nejen k pořízení strojů, ale případně i k vybudování dopravních komunikací. Zmíněné faktory na sebe působí protichůdně a tak vliv velikosti trţních bariér bude na ziskovou marţi neutrální. Moţnost pouţít substituty Moţnost pouţití jiných materiálů neţ výrobků ze dřeva je zřejmá a tento faktor působí na ziskovou marţi negativně. V následující tabulce je zobrazen souhrnný přehled jednotlivých faktorů ziskové marţe. Tabulka 4-6: Faktory ziskové marţe Porterova analýza Konkurence, odběratelé a dodavatelé Standardizace produktu Stabilita poptávky Růst trhu Velikost trţních bariér Moţnost pouţít substituty Zdroj: vlastní úprava
↑ ↓ ↑ ↑ → ↓
Z analýzy výše uvedených faktorů vyplývá, ţe převaţují ty s pozitivním vlivem a zisková marţe bude do budoucna i vzhledem k ziskovým marţím konkurence vykazovat mírný růst. Tabulka 4-7: Prognóza ziskové marţe shora Rok 2010 2011 2012 Zisková marţe 7,05% 7,25% 7,28% 37
případ oceňovaného podniku 51
2013 7,36%
2014 7,43%
Trţby 81 646 KPVH 5 756 Zdroj: vlastní výpočty
85 256 6 181
88 176 6 419
91 046 6 701
93 986 6 983
4.3.2.2 Prognóza ziskové marţe zdola Při prognóze ziskové marţe zdola se vychází z analýzy provozních nákladů za minulost. Stanoví se podíl jednotlivých poloţek výkazu zisků a ztrát na trţbách a tento podíl bude prognózován na základě analýzy faktorů, které tyto veličiny ovlivňují. Tabulka 4-8: Analýza ziskové marţe zdola Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Trţby za zboţí
8,85%
3,70%
0,00%
0,00%
0,03%
0,55%
0,39%
0,13%
0,14%
0,20%
Náklady na zboţí
8,82%
3,70%
0,06%
0,00%
0,00%
0,51%
0,35%
0,13%
0,09%
0,02%
Obchodní marţe
0,04%
0,00%
-0,06%
0,00%
0,03%
0,04%
0,04%
-0,01%
0,05%
0,19%
Trţby za výrobky
91,15%
96,30% 100,00% 100,00%
99,97%
99,45%
99,61%
99,87%
99,86%
99,80%
Výkonová spotřeba
80,59%
81,95%
75,98%
78,07%
79,26%
85,91%
82,63%
82,37%
Přidaná hodnota
87,35%
10,60% 13,61% 11,89%
75,73%
24,34% 24,01% 21,11% 20,30% 14,07% 17,45% 17,51%
Osobní náklady
9,03%
10,30%
12,79%
12,85%
12,30%
13,36%
11,91%
10,71%
12,74%
13,40%
Daně a poplatky
0,05%
0,10%
0,07%
0,07%
0,06%
0,05%
0,06%
0,05%
0,04%
0,09%
ZS rezerv a opr. p.
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
3,56%
0,14%
1,07%
0,00%
-1,58%
-0,75%
Ostatní provozní V
0,06%
0,00%
0,00%
0,42%
0,27%
0,14%
0,26%
0,18%
0,17%
5,57%
Ostatní provozní N
0,21%
0,06%
0,66%
0,10%
0,03%
0,01%
0,02%
0,04%
0,04%
4,96%
7,69%
7,50%
3,46%
6,38%
5,38%
Zisková marţe 1,36% 3,15% -1,64% 11,73% 8,33% Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
Podíl trţeb za prodej zboţí a nákladů na toto zboţí vynaloţených je od roku 2002 velmi malý a nevykazuje ţádný trend. Přesto se tyto trţby budou v budoucnu určitě realizovat, avšak výraznější podíl nezískají, a proto do prognózy pro 1. fázi budou zahrnuty na úrovni hodnoty roku 2009. Podíl nákladů na zboţí bude rovněţ ponechán konstantní, a to v takové výši, aby byl zachován podíl obchodní marţe 0,04%. Dominantní jsou trţby za výrobky, které udrţují stabilní hodnotu po celé sledované období a nejinak tomu bude i v budoucnu. Výkonová spotřeba se v posledních dvou letech sniţovala, coţ je pozitivní trend. Její tempo růstu je téměř ve všech letech totoţné s tempem růstu trţeb. Na výkonovou spotřebu mají největší vliv ceny vstupní kulatiny, kdy se očekává její růst, který je zapříčiněn obavami zpracovatelů z nedostatku suroviny kvůli problémům s tendrem na těţební práce ve státních lesích. Další cenový vývoj se však nedá dobře odhadnout. Ceny řeziva budou dle informací zmíněných ve strategické analýze rovněţ vykazovat růst, proto podíl výkonové spotřeby se nebude zvyšovat. V letech 2003 aţ 2005 byly ceny kulatiny i řeziva více méně stabilní a výsledkem byly nejniţší podíly výkonové spotřeby za sledované období. Po vyřešení problémů s tendrem se očekává stabilizace cen a tím by se podíl na trţbách mohl opět přibliţovat k hranici 79%. Tempo růstu osobních nákladů je nekonzistentní a nevykazuje ţádný trend, v některých letech byl dokonce záporný. V příznivém období v letech 2006 a 2007 trţby rostly rychleji neţ osobní náklady, naopak
52
tomu bylo v posledních dvou letech, kdy se osobní náklady přes vyšší pokles trţeb sníţily minimálně či dokonce zvýšily. Osobní náklady si tak udrţují stabilní podíl na trţbách, který se předpokládá i v příštích letech. Tabulka 4-9: Analýza osobních nákladů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Osobní náklady 7 002 9 223 10 420 10 614 10 376 9 496 9 497 11 094 11 476 10 383 Tempo růstu 31,72% 12,98% 1,86% -2,24% -8,48% 0,01% 16,82% 3,44% -9,52% Podíl na trţbách 9,03% 10,30% 12,79% 12,85% 12,30% 13,36% 11,91% 10,71% 12,74% 13,40% Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava Daně a poplatky vykazují tak jako zbývající poloţky velmi malý podíl, a proto zůstanou na úrovni roku 2009. Změna stavu rezerv a opravných poloţek nebude plánována, jelikoţ neovlivňuje hodnotu podniku. Ostatní provozní náklady a výnosy sice v posledním roce významně vzrostly, ale podle auditora se jedná o jednorázový jev způsobený vzájemným započtením pohledávky za společníkem a jiných dlouhodobých závazků a v příštích letech se jejich podíl vrátí na předchozí úroveň. Tabulka 4-10: Prognóza ziskové marţe zdola Rok 2010 2011 Trţby za prodej zboţí 0,20% 0,20% Náklady na prodané zboţí 0,16% 0,16% Obchodní marţe 0,04% 0,04% Trţby za prodej výrobků 99,80% 99,80% Výkonová spotřeba 80,50% 80,30% Přidaná hodnota 19,30% 19,50% Osobní náklady 12,30% 12,30% Daně a poplatky 0,09% 0,09% ZS rezerv a opr. pol. 0,00% 0,00% Ostatní provozní výnosy 0,17% 0,18% Ostatní provozní náklady 0,03% 0,04% Zisková marţe 7,05% 7,25% Zdroj: vlastní výpočty
2012 0,20% 0,16% 0,04% 99,80% 80,00% 19,80% 12,55% 0,09% 0,00% 0,16% 0,04% 7,28%
2013 0,20% 0,16% 0,04% 99,80% 79,50% 20,30% 13,00% 0,09% 0,00% 0,17% 0,02% 7,36%
2014 0,20% 0,16% 0,04% 99,80% 79,00% 20,80% 13,40% 0,09% 0,00% 0,16% 0,04% 7,43%
4.3.3 Investice do provozně nutného pracovního kapitálu Pracovní kapitál v roli generátoru hodnoty se od jeho definice ve finanční analýze odlišuje ve dvou aspektech. Od oběţných aktiv se bude odečítat neúročený cizí kapitál namísto krátkodobého cizího kapitálu a všechny poloţky zahrnuté do pracovního kapitálu budou započítány jen v rozsahu provozně potřebném. Výpočet upraveného pracovního kapitálu je pak následující: 38 Krátkodobý finanční majetek (+) Zásoby (+) Pohledávky (-) Neúročené závazky (+) Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) (-) Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) = Pracovní kapitál 38
Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007, str. 132 53
Jako u předchozích generátorů i zde bude provedena analýza vývoje jednotlivých poloţek v minulosti. U krátkodobého finančního majetku bude namísto absolutních částek pouţita okamţitá likvidita, dále u zásob, pohledávek a neúročených závazků bude sledována doba obratu jednotlivých poloţek, u časových rozlišení budou ponechány absolutní hodnoty. V kapitole rozdělení aktiv byly všechny poloţky shledány provozně potřebné, a proto budou pro výčet upraveného pracovního kapitálu započítány v celé výši. Krátkodobý finanční majetek Výpočet běţné likvidity pro potřebu stanovení upraveného pracovního kapitálu se liší tím, ţe peněţní prostředky jsou vztaţeny pouze ke krátkodobým neúročeným závazkům. Ve většině let sledovaného období se její hodnota pohybuje kolem doporučené úrovně 0,2 a společnost se bude snaţit i do budoucnosti tuto hodnotu udrţet. Tabulka 4-11: Analýza okamţité likvidity Rok
2000
2001
2002
2003
2004
Okamţitá likvidita 0,21 0,10 0,20 0,26 1,34 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2005
2006
2007
2008
2009
0,20
0,51
0,14
0,25
0,21
Výše okamţité likvidity tak bude ve všech letech na stejné úrovni. Tabulka 4-12: Prognóza okamţité likvidity Rok Okamţitá likvidita Zdroj: vlastní výpočty
2010
2011
2012
2013
2014
0,20
0,20
0,20
0,20
0,20
Zásoby V rozvahové poloţce zásob je vykazován pouze materiál a nedokončená výroba. Doba obratu materiálu se od roku 2006 mírně sniţovala, v roce 2009 však došlo k výraznému poklesu z důvodu neobvykle nízké zásoby materiálu. Doba obratu nedokončené výroby je poměrně stabilní bez větších výkyvů. Tabulka 4-13: Analýza doby obratu zásob, ve dnech Rok 2000 2001 2002 2003 2004 Zásoby 24,7 10,7 6,4 16,8 8,3 Materiál 16,6 6,3 4,1 14,3 5,9 Nedokončená výroba 8,1 4,4 2,3 2,5 2,4 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2005 24,0 22,3 1,7
2006 23,7 22,5 1,2
2007 22,6 21,4 1,2
2008 21,9 19,9 2,0
2009 5,2 3,2 2,0
Doby obratu zásob jednotlivých konkurentů se mezi sebou odlišují, jejich srovnání je tak těţko proveditelné. Tabulka 4-14: Analýza doby obratu zásob konkurenčních podniků, ve dnech Rok
2000
2001
2002
2003
Mayr-Melnhof Holz
2004
2005
2006
2007
2008
2009
47,9
16,0
38,6
29,1
44,0
49,7
Stora Enso Planá
32,1
20,8
23,3
32,4
23,1
26,8
20,1
32,1
33,4
28,2
Stora Enso Ţdírec
26,8
21,2
24,1
22,5
18,2
20,6
13,9
15,5
19,3
17,9
LESS&TIMBER 74,5 Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností, vlastní úprava
61,9
65,0
53,2
59,0
58,8
54
Doba obratu materiálu se bude postupně navyšovat aţ na úroveň let 2005 aţ 2008. Doba obratu nedokončené výroby zůstane na hodnotě roku 2009. Tabulka 4-15: Prognóza doby obratu zásob, ve dnech Rok 2010 2011 2012 Zásoby 8,0 14,0 15,0 Materiál 6,0 12,0 13,0 Nedokončená výroba 2,0 2,0 2,0 Zdroj: vlastní výpočty
2013 17,0 15,0 2,0
2014 22,0 20,0 2,0
Pohledávky Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů se od roku 2006 sniţovala, v roce 2009 došlo k menšímu zvýšení, kdy někteří odběratelé poţádali o prodlouţení splatnosti z důvodu všeobecnému zhoršení platební morálky v době hospodářské krize. Doba obratu pohledávek za společníky se nijak výrazně neměnila, v posledním sledovaném roce je nulová, protoţe došlo k jejímu vyrovnání. U krátkodobých poskytnutých záloh se doba obratu v posledních třech letech postupně sniţovala a u jiných pohledávek je povětšinou nulová. Tabulka 4-16: Analýza doby obratu pohledávek, ve dnech Rok 2000 2001 2002 2003 Krátkodobé pohledávky 27,2 31,3 20,0 38,3 Pohledávky z obchodních vztahů 26,3 30,5 5,3 7,4 Pohledávky za společníky 0,9 0,8 14,7 22,2 Krátkodobé poskytnuté zálohy 0,0 0,0 0,0 8,7 Jiné pohledávky 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2004 2005 2006 2007 2008 2009 32,8 84,8 56,5 41,9 31,1 24,3 14,3 61,8 27,4 27,3 15,0 23,8 17,3 18,6 16,6 12,7 14,6 0,0 1,1 2,4 12,4 1,9 1,4 0,5 0,1 2,1 0,2 0,0 0,0 0,0
Vysoká úroveň doby obratu pohledávek od roku 2006 u společností ze skupiny Stora Enso je způsobena pohledávkami za řídící osobou, které svým objemem převyšují i pohledávky z obchodních vztahů. V porovnání s ostatními společnostmi a roky jsou (kromě let 2008 a 2009) jen o něco niţší. Větší společnosti jsou tak schopny nabídnout svým odběratelům delší doby splatnosti. Tabulka 4-17: Analýza doby obratu pohledávek konkurenčních podniků, ve dnech Rok
2000
2001
2002
2003
Mayr-Melnhof Holz
2004
2005
2006
2007
2008
2009
73,2
43,0
51,8
57,0
71,0
84,0
Stora Enso Planá
60,6
62,0
74,4
78,3
65,2
80,3
146,7
132,1
163,9
144,0
Stora Enso Ţdírec
31,9
39,8
39,0
35,2
41,4
52,0
74,6
73,6
97,4
88,7
LESS&TIMBER Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností, vlastní úprava
68,0
57,1
56,2
72,8
60,7
58,3
U většiny zahraničních odběratelů se uplatňuje měsíční splatnost, u českých naopak splatnost do 14 dnů. V některých případech je domluvena platba do 5 dní s poskytnutím určité slevy. Tento systém se bude s největší pravděpodobností dodrţovat i v příštích letech, proto doba obratu pohledávek z obchodních vztahů se bude jen mírně navyšovat, z důvodu moţnosti prodlouţení splatnosti spolehlivému odběrateli, ale neměla by přesáhnout hodnotu 30 dnů. Pohledávky za společníky se zřejmě v příštích letech opět v rozvaze vyskytnou, ale v menší míře neţ doposud. Naplánování doby obratu krátkodobých poskytnutých záloh bude uskutečněno na základě minulého vývoje a u jiných pohledávek zůstane doba obratu nulová. 55
Tabulka 4-18: Prognóza doby obratu pohledávek, ve dnech Rok 2010 2011 2012 Krátkodobé pohledávky 26,6 31,1 31,6 Pohledávky z obchodních vztahů 24,0 24,5 25,0 Pohledávky za společníky 2,0 6,0 6,0 Krátkodobé poskytnuté zálohy 0,6 0,6 0,6 Jiné pohledávky 0,0 0,0 0,0 Zdroj: vlastní výpočty
2013 32,1 25,5 6,0 0,6 0,0
2014 32,6 26,0 6,0 0,6 0,0
Neúročené závazky Vývoj doby obratu závazků z obchodních vztahů nevykazuje ţádný stabilní trend, průměrné se pohybuje kolem 40 dnů. Doba obratu závazků ke společníkům má rostoucí tendenci, závazky k zaměstnancům naopak klesající. Hodnoty doby obratu závazků ze sociálního a zdravotního pojištění jsou po celé období stabilní, doba obratu závazků vůči státu je ve všech letech záporná, u krátkodobých přijatých záloh je kromě roku 2009 nulová. Doba obratu dohodných účtů pasivních se od roku 2004 sniţuje a v posledních dvou letech je její hodnota nula, naopak doba obratu jiných závazků má mírně zvyšující se trend. Tabulka 4-19: Analýza doby obratu neúročených závazků, ve dnech Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Krátkodobé závazky 36,2 35,7 44,9 58,8 29,5 46,5 Závazky z obchodních vztahů 38,4 40,4 46,6 49,5 26,0 38,1 Závazky ke společníkům 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 Závazky k zaměstnancům 1,5 1,3 1,6 1,7 1,5 1,8 Závazky ze SP a ZP 0,9 0,8 0,8 1,3 1,1 1,1 Stát-daňové závazky a dotace -5,1 -7,3 -4,8 -0,8 -0,2 -4,4 Krátkodobé přijaté zálohy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Dohadné účty pasivní 0,0 0,0 0,0 6,3 0,4 4,7 Jiné závazky 0,4 0,5 0,7 0,8 0,7 0,7 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2006 50,9 43,4 7,1 1,3 1,1 -3,6 0,0 1,5 0,1
2007 30,6 25,8 5,9 1,0 1,4 -4,6 0,0 0,2 0,8
2008 57,6 51,9 8,9 1,0 1,3 -6,8 0,0 0,0 1,4
2009 63,6 41,7 23,8 1,0 1,3 -6,0 0,3 0,0 1,5
Doby obratu závazků konkurenčních podniků jsou srovnatelné s oceňovaným podnikem, kromě společnosti LESS&TIMBER, jejíţ hodnoty jsou trojnásobné. Tabulka 4-20: Analýza doby obratu neúročených závazků konkurenčních podniků, ve dnech Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Stora Enso Planá
85,8
63,5
62,8
94,6
67,3
53,4
42,4
26,9
41,0
48,4
31,1
46,4
45,5
36,9
46,6
61,5
Stora Enso Ţdírec
70,2
48,3
48,8
47,0
51,0
61,9
43,6
27,1
51,6
52,0
LESS&TIMBER Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností, vlastní úprava
105,6
86,5
106,9
179,5
160,9
186,3
Mayr-Melnhof Holz
Doba obratu závazků z obchodních vztahů se nebude nijak výrazně měnit a vzhledem k dobré platební morálce podniku jsou stálí dodavatelé ochotni mírně prodlouţit dobu splatnosti. Ač doba obratu závazků ke společníkům v posledním roce výrazně vzrostla, do budoucna se očekává jejich postupné splácení. Jelikoţ vývoj doby obratu daňových závazků a rovněţ jiných závazků v minulosti nevykazoval ţádné skokové změny, bude pouţita jejich průměrná hodnota. U doby obraty závazků k zaměstnancům, závazků ze sociální a zdravotního pojištění a dohadných účtů pasivních byly převzaty hodnoty roku 2009. Doba obratu krátkodobých přijatých záloh je vzhledem k jejímu vývoji v minulosti nulová. 56
Tabulka 4-21: Prognóza doby obratu neúročených závazků, ve dnech Rok 2010 2011 2012 Krátkodobé závazky 58,6 56,6 56,6 Závazky z obchodních vztahů 42,0 43,0 44,0 Závazky ke společníkům 18,0 15,0 14,0 Závazky k zaměstnancům 1,0 1,0 1,0 Závazky ze SP a ZP 1,3 1,3 1,3 Stát-daňové závazky a dotace -4,4 -4,4 -4,4 Krátkodobé přijaté zálohy 0,0 0,0 0,0 Dohadné účty pasivní 0,0 0,0 0,0 Jiné závazky 0,7 0,7 0,7 Zdroj: vlastní výpočty
2013 55,1 44,5 12,0 1,0 1,3 -4,4 0,0 0,0 0,7
2014 53,6 45,0 10,0 1,0 1,3 -4,4 0,0 0,0 0,7
Časové rozlišení Časové rozlišení aktivní vykazovalo od roku 2002 do roku 2006 stabilní hodnoty, poslední tři roky jeho hodnota výrazně kolísala. Pro jeho prognózu bude pouţita hodnota, kolem které oscilovalo ve zmiňovaném období stability. Časové rozlišení pasivní je od roku 2003 nulové a s tím je počítáno i do příštích let. Pracovní kapitál byl sice ve většině let kladný, ale od roku 2006 se kaţdoročně sniţoval a v posledním roce vykázal zápornou hodnotu. Celkový přírůstek pracovního kapitálu je záporný, to samé platí i pro trţby za sledované období, proto zde nemá smysl počítat koeficient náročnosti růstu trţeb na pracovní kapitál. Tabulka 4-22: Analýza provozně nutného pracovního kapitálu, tis. Kč Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Krátkodobý fin. majetek 1619 853 2036 3523 9178 1828 Zásoby 5266 2622 1422 3792 1918 4679 Krátkodobé pohledávky 5788 7672 4464 8671 7581 16522 Časové rozlišení aktivní 204 184 23 39 21 34 Krátkodobé závazky 7688 8768 10022 13303 6824 9056 Časové rozlišení pasivní 2353 3966 445 0 0 0 Pracovní kapitál 2836 -1403 -2522 2722 11874 14007 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2006 5669 5170 12350 30 11118 0 12101
2007 1219 6431 11905 1 8686 0 10870
2008 3562 5415 7666 4 14226 0 2421
2009 2876 1090 5148 57 13495 0 -4324
Na základě prognóz dob obratu jsou jednotlivé poloţky vyjádřeny v absolutních hodnotách. Provozně nutný pracovní kapitál se bude postupně navyšovat a po záporné hodnotě v roce 2010 jiţ bude plusový. Celkový přírůstek jak pracovního kapitálu, tak trţeb je kladný a výše koeficientu náročnosti růstu trţeb je 44,67%. Tabulka 4-23: Prognóza provozně nutného pracovního kapitálu, tis. Kč Rok 2010 2011 2012 2013 Krátkodobý finanční majetek 2622 2644 2735 2749 Zásoby 1789 3274 3624 4240 Krátkodobé pohledávky 5950 7279 7634 8007 Časové rozlišení aktivní 29 29 29 29 Krátkodobé závazky 13108 13221 13673 13744 Časové rozlišení pasivní 0 0 0 0 Pracovní kapitál -2718 5 348 1281 57
2014 2760 5665 8394 29 13802 0 3047
Rok 2010 Koeficient náročnosti růstu trţeb na pracovní kapitál Zdroj: vlastní výpočty
2011
2012
2013 44,67%
2014
4.3.4 Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Provozně nutným dlouhodobým majetkem se rozumí majetek, který je potřebný k hlavní činnosti podniku. Investice do dlouhodobého majetku jsou nutným předpokladem pro udrţování a následné zvyšování své konkurenceschopnosti. Dlouhodobý majetek oceňovaného podniku se do roku 2006 kaţdoročně sniţoval. Od následujícího roku podnik uskutečnil několik významných investic do strojového zařízení. Tou nejvýznamnější byla v roce 2007 linka Primultini, která umoţnila rozšířit nabízený sortiment. V tom samém roce byl nakoupen rovnací stůl Vollmer. V roce 2008 to byl kamerový systém, dále ostřička, sámovka a jedna z dalších větších investic třídící linka. V roce 2009 bylo provedeno technické zhodnocení třídící linky a bylo vyměněno několik komponentů linky Primultini. K výpočtu investiční náročnosti bude pouţit tzv. globální přístup, který je zaloţen na analýze vyuţití provozně nutného dlouhodobého majetku ve vztahu k trţbám. Výsledkem je výpočet ukazatele koeficientu náročnosti růstu trţeb na růst dlouhodobého majetku. Je vhodné počítat tento koeficient pro jednotlivé druhy dlouhodobého majetku zvlášť, neboť náročnost trţeb na investice do různých druhů majetku se bude jistě lišit. Hodnota pozemků se v posledních letech nemění a tak i zůstane do dalších let. Dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý finanční majetek se v rozvaze společnosti vůbec nevyskytuje. Koeficient náročnosti trţeb na investice do dlouhodobého majetku je moţné počítat v několika variantách. Vzhledem k celkovému poklesu trţeb se jako nejlepší jeví koeficient brutto, tj. součet investic brutto (investice netto + odpisy) za časovou řadu dělený součtem trţeb za stejné období. Tabulka 4-24: Analýza koeficientů náročnosti růstu trţeb na dlouhodobý majetek, tis. Kč Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Stavby Stav ke konci roku 14827 14434 14043 13654 13265 12878 9408 9115 10781 Odpisy 393 392 391 390 388 387 294 293 359 Investice netto -393 -391 -389 -389 -387 -3470 -293 1666 Investice brutto 0 0 1 0 0 0 0 2025 Koeficient 0,27% Samostatné movité věci Stav ke konci roku 6124 6274 3713 2970 2465 1701 910 10191 12900 Odpisy 2412 2685 3039 799 802 816 801 2131 3290 Investice netto 150 -2561 -743 -505 -764 -791 9281 2709 Investice brutto 2835 478 56 297 52 10 11412 5999 Koeficient 3,51% Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
2009 10360 421 -421 0
13769 4655 869 5524
Koeficient náročnosti trţeb u staveb je velmi nízký, jelikoţ investice do staveb oceňovaný podnik v podstatě vůbec neprovádí. U samostatných movitých věcí je vidět jiţ dříve zmíněný vývoj, kdy do roku 2007 významnější investice neprobíhaly. Koeficient náročnosti růstu trţeb na dlouhodobý majetek celkem je tak ve výši 3,78%. 58
Pro srovnání s konkurencí jsou uvedeny koeficienty pro společnosti zmíněné ve strategické analýze. Situace u společnosti Stora Enso Timber Planá je ještě o něco horší neţ u oceňovaného podniku, kdy investice do samostatných movitých věcí nejsou za celé období ţádné, ani v letech 2006 a 2007 tolik pro pilařskou výrobu příznivých. U staveb je vývoj totoţný s výjimkou roku 2005. Tabulka 4-25: Koeficient náročnosti růstu trţeb na dlouhodobý majetek Stora Enso Timber Planá Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Dlouhodobý majetek, tis. Kč Stav majetku 910938 824662 733232 670512 640253 600623 581761 507871 452832 421960 Odpisy 99455 94676 94051 93239 86670 90369 97734 100099 69209 36784 Investice netto -86276 -91430 -62720 -30259 -39630 -18862 -73890 -55039 -30872 Investice bruto 8400 2621 30519 56411 50739 78872 26209 14170 5912 Koeficient 1,59% Zdroj: Výroční zprávy společnosti Stora Enso Timber Planá, vlastní úprava O něco lepší je situace u společnosti Stora Enso Timber Ţdírec, neboť zde v letech 2004 aţ 2006 investice do dlouhodobého majetku probíhaly, od následujícího roku však tento majetek kaţdoročně klesá. Tabulka 4-26: Koeficient náročnosti růstu trţeb na dlouhodobý maj. Stora Enso Timber Ţdírec Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Dlouhodobý majetek, tis. Kč Stav majetku 578099 546192 589150 584454 679138 692706 706011 654066 610300 551682 Odpisy 26280 32988 41218 61970 52449 71501 77357 82685 77449 62243 Investice netto -31907 42958 -4696 94684 13568 13305 -51945 -43766 -58618 Investice bruto 1081 84176 57274 147133 85069 90662 30740 33683 3625 Koeficient 1,87% Zdroj: Výroční zprávy společnosti Stora Enso Timber Ţdírec, vlastní úprava Společnost Mayr-Melnhof Holz investovala do počátečního vybavení, zejména do strojního zařízení. Od roku 2006 jsou netto investice záporné. Tabulka 4-27: Koeficient náročnosti růstu trţeb na dlouhodobý majetek MM Holz Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Dlouhodobý majetek, tis. Kč Stav majetku 1623 1790 1771 1620 1451 1273 Odpisy 124 157 175 202 182 187 Investice netto 167 -19 -151 -169 -178 Investice bruto 324 156 51 13 9 Koeficient 3,96% Zdroj: Výroční zprávy společnosti Mayr-Melnhof Holz, vlastní úprava Nejlépe na tom je společnost LESS&TIMBER, která v průběhu období investovala spíše do staveb. Investice do samostatných movitých věcí se uskutečnily v letech 2006 a 2007, v posledních dvou letech nebyly ţádné. Celkový růst majetku je zapříčiněn právě investicemi do staveb, které nejsou pro toto odvětví zas tak obvyklé. Tabulka 4-28: Koeficient náročnosti růstu trţeb na dlouhodobý majetek LESS&TIMBER Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Dlouhodobý majetek Stav majetku 72 78 90 268 796 1223 Odpisy 5 6 8 9 10 12 Investice netto 6 12 178 528 427 59
Investice bruto 12 20 Koeficient 32,31% Zdroj: Výroční zprávy společnosti LESS&TIMBER, vlastní úprava
187
538
439
Z výše uvedených tabulek vyplývá, ţe situace oceňovaného podniku se nijak neliší od konkurenčních podniků, které jsou navíc špičkami ve svém oboru. U společností Stora Enso Timber Ţdírec a Mayr-Melnhof Holz jsou investice v posledních letech niţší neţ odpisy. U Stora Enso Timber Planá lze tento jev vidět v kaţdém roce. I kdyţ tato situace není podle teorie dlouhodobě moţná, společnost úspěšně působí na trhu dál. Pro výslednou prognózu je zvolen odhad brutto investic podnikovým managementem, kdy je naplánována průběţná modernizace staveb ve výši 2 milionů. Provedené investice do strojního zařízení v minulém období měly rozsáhlý charakter. V příštích letech se dále počítá s nákupem štěpkovače, který obohatí nabízený sortiment o další produkt. V plánu je modernizace vozového parku v podobě nakladačů a vysokozdviţných vozíků. Ostatní investice budou podle managementu spíše obnovovací a podnik se zaměří na vyuţití současných kapacit. V následující tabulce je zachycen průběh plánovaných investic. Stavby budou na základě odpisového schématu podniku v průměru odepisovány 38 let, samostatné movité věci 8 let. Tabulka 4-29: Prognóza provozně nutného dlouhodobého majetku, tis. Kč Rok 2009 2010 2011 2012 Stavby Původní odpisy 421 416 410 404 zůstatková hodnota 10 360 9 944 9 534 9 130 Nový investice netto -416 -410 96 investice brutto 0 0 500 pořizovací hodnota 0 0 500 odpisy (1/38) 0 0 0 Celkem odpisy 421 416 410 404 zůstatková hodnota 10 360 9 944 9 534 9 630 Samostatné movité věci Původní odpisy 4655 2957 2541 2057 zůstatková hodnota 13769 10812 8271 6214 Nový investice netto -2957 -2541 243 investice brutto 0 0 2300 pořizovací hodnota 0 0 2300 odpisy (1/8) 0 0 0 Celkem odpisy 4655 2957 2541 2057 zůstatková hodnota 13769 10812 8271 8514 Zdroj: vlastní výpočty
2013
2014
399 8 731 588 1000 1500 13 412 10 218
393 8 338 68 500 2000 39 432 10 286
1465 4749 47 1800 4100 288 1753 8561
1034 3715 -47 1500 5600 513 1547 8514
Koeficient náročnosti dlouhodobého majetku pro prognózované období je ve výši 1,77%, coţ znamená pokles oproti hodnotě za minulost, ale stále zůstává na obdobné úrovni jako u konkurence.
4.4
Finanční plán Na základě analýzy generátorů hodnoty bude následně sestaven finanční plán, který se skládá
z plánovaného výkazu zisků a ztrát, rozvahy a výkazu peněţních toků.
60
4.4.1 Plánovaný výkaz zisků a ztrát Trţby jsou převzaty ze strategické analýzy, ostatní poloţky korigovaného provozního výsledku hospodaření z generátorů hodnoty. Nákladové úroky jsou stanoveny na základě prognózy financování. V roce 2010 bude splacen dlouhodobý úvěr a zbude tak uţ jen krátkodobý, kdy společnost jiţ neuvaţuje o navyšování jak dlouhodobých, tak krátkodobých bankovních úvěrů. Úroková míra je prognózována na základě minulého vývoje ve výši 5%. Tabulka 4-30: Prognóza financování, tis. Kč Rok 2010 2011 Dlouhodobé bankovní úvěry 1064 0 Splátka 1064 0 Krátkodobé bankovní úvěry 3875 2975 Splátka 900 900 Nákladové úroky 381 247 Zdroj: vlastní výpočty
2012
2013
2014
0
0
0
0 2075 900 149
0 1175 900 104
0 275 275 59
Výnosové úroky jsou ponechány na úrovni roku 2009 a téměř po celé sledované období kolem této hodnoty oscilovaly. Ostatní výnosy a náklady z neprovozní činnosti jsou prognózovány na základě průměru minulých hodnot, které měly stabilní charakter. Mimořádný výsledek hospodaření bude do budoucna nulový. V příštích letech se očekává stabilní sazba daně ve výši 19%. Tabulka 4-31: Plánovaný výkaz zisků a ztrát, tis. Kč Hlavní činnost - náklady a výnosy spojené s provozním majetkem Rok 2009 2010 2011 Trţby za prodej zboţí 158 163 171 Náklady na prodané zboţí 12 131 136 Obchodní marţe 146 33 34 Trţby za prodej výrobků 77 327 81 483 85 085 Výkonová spotřeba 63 823 65 725 68 461 Přidaná hodnota 13 570 15 758 16 625 Osobní náklady 10 383 10 042 10 486 Daně a poplatky 70 73 77 Odpisy DD majetku 5 076 3 373 2 951 ZS rezerv a opr. pol. -578 0 0 Ostatní provozní výnosy 4 316 139 153 Ostatní provozní náklady 3 844 24 34 KPVH před daní -909 2 383 3 230 Náklady na cizí kapitál Rok 2009 2010 2011 Nákladové úroky 392 381 247 Vedlejší činnost - náklady a výnosy spojené s neprovozním majetkem Rok 2009 2010 2011 Trţby z prodeje dl. majetku a materiálu 0 0 0 ZC prodaného dl. majetku a materiálu 0 0 0 Výnosové úroky 4 4 4 Ostatní finanční výnosy 1 493 1 061 1 061 Ostatní finanční náklady 2 165 1 833 1 833 VH z neprovozního majetku -668 -768 -768 Celkový výsledek hospodaření Rok 2009 2010 2011 61
2012 176 141 35 87 999 70 540 17 459 11 066 79 2 461 0 141 35 3 958
2013 182 146 36 90 864 72 381 18 482 11 836 82 2 165 0 155 18 4 536
2014 188 150 38 93 798 74 249 19 549 12 594 85 1 979 0 150 38 5 004
2012 149
2013 104
2014 59
2012 0 0 4 1 061 1 833 -768
2013 0 0 4 1 061 1 833 -768
2014 0 0 4 1 061 1 833 -768
2012
2013
2014
Mimořádný VH Celkový VH před daní Daň Výsledek hospodaření po dani Zdroj: vlastní výpočty
0 -1 969 0 -1 969
0 1 234 234 999
0 2 215 421 1 794
0 3 041 578 2 464
0 3 664 696 2 968
0 4 177 794 3 384
4.4.2 Plánovaná rozvaha Dlouhodobý hmotný majetek je převzat z plánu investic. Poloţky dlouhodobého majetku, které nebyly v rámci generátorů hodnoty plánovány, jsou ponechány na úrovni roku 2009, Zásoby a pohledávky vyplývají z plánu pracovního kapitálu. Krátkodobý finanční majetek je převzat z výkazu peněţních toků, provozně nutné peněţní prostředky vycházejí z prognózy provozně nutného pracovního kapitálu. Rozdíl mezi krátkodobým finančním majetkem a provozně nutnými peněţními prostředky tvoří nepotřebné peníze. Tabulka 4-32: Plánovaná aktiva, tis. Kč Rok AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Nedokončený hmotný majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za společníky Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek - provozně nutné PP - nepotřebné PP Časové rozlišení aktivní Zdroj: vlastní výpočty
2010 32 295 21 827 21 827 773 9 944 10 812 298 10 439 1 789 1 342 447 5 950 5 368 447 134 0 2 700 2 622 78 29
2011 32 238 18 876 18 876 773 9 534 8 271 298 13 333 3 274 2 803 471 7 279 5 723 1 416 140 0 2 780 2 644 136 29
2012 33 454 19 215 19 215 773 9 630 8 514 298 14 510 3 624 3 140 483 7 634 6 039 1 449 145 0 2 953 2 735 218 29
2013 35 193 19 850 19 850 773 10 218 8 561 298 15 914 4 240 3 742 499 8 007 6 361 1 497 150 0 3 067 2 749 318 29
2014 37 134 19 871 19 871 773 10 286 8 514 298 18 234 5 665 5 150 515 8 394 6 695 1 545 154 0 3 175 2 760 415 29
Velikost základního kapitálu a rezervních fondů je ponechána na úrovni roku 2009. Výsledek hospodaření běţného roku je převzat z plánovaného výkazu zisků a ztrát. Velikost výsledku hospodaření minulých let je určena jako součet nerozděleného výsledku hospodaření v minulém roce a výsledku hospodaření za běţné období ke konci minulého roku, sníţený o výplatu vlastníkovi. Krátkodobé závazky vychází z prognózy generátorů hodnoty, dlouhodobé a krátkodobé bankovní úvěry z plánu financování. Rezervy a dlouhodobé závazky zůstanou nulové. Časové rozlišení pasivní není plánováno. Tabulka 4-33: Plánovaná pasiva, tis. Kč Rok 2010 PASIVA CELKEM 32 295 Vlastní kapitál 14 248 Základní kapitál 14 942
2011 32 238 16 043 14 942 62
2012 33 454 18 006 14 942
2013 35 193 20 874 14 942
2014 37 134 24 058 14 942
Rezervní a ostatní fondy VH minulých let VH za účetní období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze SZ a ZP Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Dlouhodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení pasivní Zdroj: vlastní výpočty
756 -2 449 999 18 047 0 0 13 108 9 395 4 026 224 291 -984 0 0 157 4 939 1 064 3 875 0
756 -1 450 1 794 16 196 0 0 13 221 10 044 3 504 234 304 -1 028 0 0 164 2 975 0 2 975 0
756 -455 2 464 15 748 0 0 13 673 10 629 3 382 242 314 -1 063 0 0 169 2 075 0 2 075 0
756 1 608 2 968 14 919 0 0 13 744 11 100 2 993 249 324 -1 098 0 0 175 1 175 0 1 175 0
756 3 976 3 384 14 077 0 0 13 802 11 587 2 575 257 335 -1 133 0 0 180 275 0 275 0
4.4.3 Plánovaný výkaz peněţních toků Stav peněţních prostředků na začátku období pro rok 2010 je převzat z rozvahy z roku 2009 z poloţky krátkodobý finanční majetek. Po konzultaci s managementem budou od roku 2012 vypláceny výplaty vlastníkům jakoţto reálný převis peněţních prostředků po úhradě závazků. Tabulka 4-34: Plánovaný výkaz peněţních toků, tis. Kč Stav PP na začátku období 177 Peněţní tok z provozní činnosti Rok 2010 KPVH před daní 2 383 Daň z KPVH 453 KPVH 1 930 Úpravy o nepeněţní operace 3 373 Odpisy DM 3 373 ZS rezerv a opr. pol. 0 Úpravy oběţných aktiv -1861 ZS pohledávek -774 ZS krátkodobých závazků -387 ZS zásob -699 ZS peněţních prostředků provozně nutných 77 CF z provozní činnosti 3 520 Investice do DM brutto 0 CF z investiční činnosti 0 CF z provozního majetku celkem 3 697 Náklady na cizí kapitál Rok 2010 Platba nákladových úroků -381 Peněţní tok z vedlejší činnosti Rok 2010 63
78
136
218
318
2011 3 230 614 2 616 2 951 2 951 0 -2701 -1329 112 -1484 -21 2 844 0 0 2 844
2012 3 958 752 3 206 2 461 2 461 0 -252 -355 453 -350 -99 5 325 -2800 -2800 2 525
2013 4 536 862 3 674 2 165 2 165 0 -919 -373 71 -617 -14 4 906 -2800 -2800 2 106
2014 5 004 951 4 053 1 979 1 979 0 -1754 -387 58 -1424 -12 4 267 -2000 -2000 2 267
2011 -247
2012 -149
2013 -104
2014 -59
2011
2012
2013
2014
Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Diference v platbě daně oproti dani z KPVH Ostatní finanční náklady CF z vedeljší činnosti Finanční činnost Rok ZS dlouh. bankovních úvěrů ZS krátk. bankovních úvěrů Výplaty vlastníkům CF z finanční činnosti CF celkem Stav PP provozně nenutných na konci období Zdroj: vlastní výpočty
4 1 061 218 -1 833 -550
4 1 061 193 -1 833 -575
4 1 061 174 -1 833 -594
4 1 061 166 -1 833 -602
4 1 061 157 -1 833 -611
2010 -1 788 -900 0 -2 688 -99 78
2011 -1 064 -900 0 -1 964 58 136
2012 0 -900 -800 -1700 82 218
2013 0 -900 -400 -1 300 100 318
2014 0 -900 -600 -1 500 97 415
4.4.4 Finanční analýza plánu Pohotová i běţná likvidita v posledním sledovaném roce měly nízké hodnoty, v příštím roce dojde k navýšení a postupnému návratu na obvyklé hodnoty. Podíl vlastního kapitálu se díky splácení úvěrů navýší. Oproti tomu doba splácení dluhů v letech se bude sniţovat. Vývoj rentabilit bude pozitivní a společnost tak dosáhne hodnot obvyklých pro trh, kdy v posledních třech byla podprůměrná. Doba obratu zásob se bude navyšovat, doby obratu pohledávek a závazků se zvýší jen nepatrně. Tabulka 4-35: Finanční analýza plánu Rok Likvidita (celkové peněţní prostředky) Okamţitá likvidita Pohotová likvidita Běţná likvidita Zadluţenost a finanční stabilita Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu Průměrná doba splácení dluhů v letech Rentabilita vypočtená z účetních hodnot kapitálu Rentabilita celkového kapitálu z EBIT Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita trţeb po dani (zisková marţe) Rentabilita trţeb z provozního zisku Rentabilita hlavního provozu Rentabilita trţeb z KPVH po odpisech a dani Rentabilita prov. nutného invest. kapitálu z KPVH Aktivita Doba obratu zásob ve dnech Doba obratu pohledávek z obch. vztahu ve dnech Doba obratu obchodních závazků ve dnech Zdroj: vlastní výpočty
2010
2011
2012
2013
2014
0,2 0,7 0,8
0,2 0,8 1,0
0,2 0,8 1,0
0,2 0,8 1,1
0,2 0,8 1,2
44,12% 4,1
49,76% 3,4
54,03% 3,2
59,01% 2,9
63,85% 2,6
4,28% 7,01% 1,22% 2,92%
6,33% 11,18% 2,10% 3,79%
7,63% 13,31% 2,79% 4,49%
8,44% 13,82% 3,26% 4,98%
8,84% 13,61% 3,60% 5,32%
2,36% 9,25%
3,07% 13,69%
3,64% 16,98%
4,04% 18,78%
4,31% 19,18%
8,0 24,0 42,0
14,0 24,5 43,0
15,0 25,0 44,0
17,0 25,5 44,5
22,0 26,0 45,0
Na závěr analýzy finančního plánu je proveden rozklad rentability investovaného kapitálu za minulost a plánované období.
64
Tabulka 4-36: Rentabilita investovaného kapitálu za minulost Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rentabilita investovaného kapitálu 3,97% -1,14% -17,0% 21,26% 12,04% 13,30% 15,11% 2,70% 6,82% Zisková marţe 0,94% -0,22% -4,08% 7,08% 4,94% 4,40% 4,61% 0,85% 1,84% Obrátka investovaného kapitálu 4,23 5,15 4,17 3,00 2,44 3,03 3,28 3,17 3,71 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava Rentabilita investovaného kapitálu vykazovala do roku 2003 nízké hodnoty. Poté došlo ke stabilizaci, která byla vystřídána rapidním sníţením. V dalších letech se bude pozvolna navyšovat a její úroveň pro další období bude diskutována v rámci ocenění u pokračující hodnoty. Tabulka 4-37: Rentabilita investovaného kapitálu za plánované období Rok 2010 2011 2012 Rentabilita investovaného kapitálu 9,25% 13,69% 16,98% Obrátka investovaného kapitálu 3,91 4,46 4,67 Zisková marţe z KPVH po dani 2,36% 3,07% 3,64% Zdroj: vlastní výpočty
2013 18,78% 4,65 4,04%
2014 19,18% 4,45 4,31%
4.4.5 Závěrečné zhodnocení generátorů hodnoty a finančního plánu Prognóza generátorů hodnoty a sestavený finanční plán potvrzují závěry strategické a finanční analýzy. Výsledky finančního plánu dokazují, ţe současná situace podniku je jen přechodným stavem. Podmínka nekonečné existence podniku bude i nadále splněna.
65
5
Ocenění Z předchozích analýz vyplynulo, ţe společnost JIHOOBAL, s.r.o. splňuje předpoklad nekonečného
trvání podniku, tzv. going concern, a proto pro ocenění byla vybrána metoda výnosová, konkrétně DCF APV. Metoda DCF (discounted cash flow) existuje v několika variantách, jejichţ správnou aplikací získáme identické výsledky.39 Metoda DCF APV je zvolena z důvodu, ţe není v ČR příliš vyuţívána, i kdyţ je často povaţována za metodu základní a měřítkem pro ostatní metody. 40 Výhodou této metody je absence slaďování kapitálové struktury. Jako doplňková metoda byla zvolena metoda zaloţená na analýze trhu. Metody trţní analýzy jsou diskutovány jako metody stěţejní, avšak v situaci nerozvinutého kapitálového trhu a nedostatku spolehlivých dat je jejich účelem spíše testovat výsledky metod výnosových.
5.1
Metoda DCF APV Metoda DCF APV je postavena na volném peněţním toku do firmy, který je k dispozici jak pro
vlastníky, tak pro věřitele (FCFF). Nejprve je vypočtena celková hodnota aktiv za předpokladu nulového zadluţení a poté je připočten vliv zadluţení na hodnotu podniku, neboli hodnota daňového štítu plynoucí z placených úroků. Hodnota netto (hodnotu vlastního kapitálu) je získána odečtením cizího kapitálu k datu ocenění. Pro určení hodnoty podniku je pouţita diskontní míra na úrovni nákladů vlastního kapitálu při nulovém zadluţení. Hodnota daňového štítu je zjištěna z ročních daňových úspor, přičemţ daňové úspory jsou diskontovány úrokovou mírou, která odpovídá nákladům cizího kapitálu.
5.1.1 Stanovení diskontní míry Nejprve jsou stanoveny náklady cizího kapitálu, které jsou pouţity pro výpočet současné hodnoty daňového štítu a následně náklady vlastního kapitálu nutných pro výpočet současné hodnoty peněţních toků. Náklady na cizí kapitál „Náklady na cizí kapitál jsou počítány jako váţený průměr z efektivních úrokových sazeb, které společnost platí z nejrůznějších forem cizího kapitálu.“41 Podnik vyuţívá jak dlouhodobý, tak krátkodobý bankovní úvěr, přičemţ oba dva jsou stejně úročeny. Výše úroku do budoucna je na základě minulého vývoje 5%. Náklady na vlastní kapitál Pro stanovení nákladů vlastního kapitálu je pouţita metoda CAPM. Jelikoţ údaje z českého kapitálového trhu nejsou dostupná, pro určení nákladů jsou vyuţity data z amerického kapitálového trhu, která se upraví o riziko dané země. Náklady na vlastní kapitál se vypočítají podle následujícího vzorce: nvk = rf usa + * RPT usa + RPZ + další přirážky 39
Koller, T., Goedhart, M., Wessels, D.: Valuation – Measuring and managing the value of companies, USA, McKinsey&Company, 2005, str. 101 40
Maříková, P., Mařík, M.: Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku, Praha, Oeconomica, 2008, str. 57
41
Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007, str. 212 66
nvk = náklady vlastního kapitálu rf usa = aktuální výnosnost 30-letých vládních dluhopisů USA = odvětvová nezadluţená beta USA RPT = riziková prémie trhu v USA RPZ = riziková prémie země Za bezrizikovou úrokovou míru byla zvolena výnosnost do doby splatnosti 30-letých vládních dluhopisů USA ve výši 4,63 %42. Další potřebnou sloţkou pro výpočet nákladů vlastního kapitálu pomocí modelu CAPM je beta koeficient. Tento údaj je získán z internetových stránek prof. Damodarana, kde lze najít beta koeficienty podle odvětví, aby byla zachycena rozdílná rizikovost různých odvětví. Nezadluţená beta pro odvětví dřevařské výroby činí 0,4643. Jelikoţ jsou zjišťovány náklady vlastního kapitálu pro metodu DCF APV, kde se hodnota podniku skládá z hodnoty nezadluţeného podniku a současné hodnoty daňového štítu, není třeba nezadluţenou betu dále upravovat. Riziková prémie trhu představuje rozdíl mezi výnosností rizikem zatíţeného trţního portfolia (představované nejčastěji vhodným akciovým indexem) a výnosností bezrizikových aktiv (nejčastěji státních dluhopisů). Riziková prémie trhu je zvolena na úrovni geometrického průměru za období 1928–2009 a to ve výši 4,29 %44. Riziková prémie země je opět získána z výše uvedených stránek, kde riziková prémie ČR k datu ocenění je 1,35 %45. Riziková přiráţka země je dále zvýšena o rozdíly v prognózované inflaci mezi Českou republikou a USA46. Z dalších přiráţek je přičtena prémie za niţší obchodovatelnost ve výši 2 %, jelikoţ se jedná o podnik, který není veřejně obchodován. Tabulka 5-1: Náklady vlastního kapitálu Rok 2010 Bezriziková úroková míra 4,63% Nezadluţená beta 0,46% Riziková prémie trhu 4,29% Riziková prémie země 1,35% Rozdíl mezi inflací USA a ČR 0,18% Přiráţka za niţší likviditu 2,00% Náklady VK 8,18% Zdroj: vlastní výpočty
2011 4,63% 0,46% 4,29% 1,35% 1,09% 2,00% 9,09%
2012 4,63% 0,46% 4,29% 1,35% 0,64% 2,00% 8,64%
2013 4,63% 0,46% 4,29% 1,35% 0,42% 2,00% 8,42%
2014 4,63% 0,46% 4,29% 1,35% 0,26% 2,00% 8,26%
5.1.2 Volné peněţní toky Volné peněţní toky (free cash flow to firm, FCFF) jsou peněţní toky, které je moţno odebrat z podniku, aniţ by byl narušen jeho předpokládaný vývoj. Tabulka 5-2: FCFF pro období 1.fáze, tis. Kč Rok Korigovaný provozní výsledek hospodaření Upravená daň
2010 2 383 453
2011 3 230 614
2012 3 958 752
2013 4 536 862
2014 5 004 951
42
http://www.ustreas.gov/offices/domestic-finance/debt-management/interest-rate/yield_historical_2009.shtml
43
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, Levered and unlevered betas by industry
44
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, Historical returns on stocks, bonds and bills - United States
45
http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, Risk premium for other markets
46
http://www.imf.org 67
Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úpravy o nepeněţní operace (změna rezerv) Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného pracovního kapitálu FCFF Zdroj: vlastní výpočty
1 930 3 373 0 0 -1 783 3 520
2 616 2 951 0 0 -2 723 2 844
3 206 2 461 0 -2800 -343 2 525
3 674 2 165 0 -2800 -933 2 106
4 053 1 979 0 -2000 -1 766 2 267
5.1.3 Hodnota první fáze Tabulka 5-3: Hodnota první fáze, tis. Kč Rok 2010 FCFF 3 520 Náklady na vlastní kapitál 8,18% Odúročitel 0,9244 Diskontované FCFF 3 254 Hodnota DFCFF k 1.1.2010 10 661 Daňový štít 47 Náklady na cizí kapitál 5% Odúročitel 0,9524 Diskontované daňové štíty 45 SH daňových štítů 99 Hodnota 1. fáze 10 760 Zdroj: vlastní výpočty
2011 2 844 9,09% 0,8403 2 390
2012 2 525 8,64% 0,7799 1 969
2013 2 106 8,42% 0,7237 1 524
2014 2 267 8,26% 0,6724 1 524
28 5% 0,9070 26
20 5% 0,8638 17
11 5% 0,8227 9
3 5% 0,7835 2
5.1.4 Hodnota mezifáze Při výpočtu hodnot jednotlivých parametrů pokračující hodnoty bylo zjištěno, ţe oceňovaný podnik není na konci první fáze plně stabilizovaný, a proto je nutné vloţit mezifázi, která zajistí potřebnou kontinuitu mezi jednotlivými obdobími. Jak vyplývá ze strategické analýzy, trţní podíl oceňovaného podniku se jiţ nebude po roce 2014 měnit, a tak je moţné růst trţeb ztotoţnit s růstem trhu na úrovni 3%. Při výpočtu rentability investic je pro zjednodušení předpokládáno, ţe se její výše pro další období bude rovnat rentabilitě investovaného kapitálu. Tabulka 5-4: Hodnoty parametrů za minulost Rok
2000
rk ri mi Zisková marţe Obrátka IK
2001 3,97% 3091,2% 0,94% 4,23
2002 -1,14% 50,83% 160,10% -0,22% 5,15
2003 2004 -17,01% 21,26% -172,3% -40,91% 70,33% 198,3% -4,08% 7,08% 4,17 3,00
2005 12,04% -12,56% 31,42% 4,94% 2,44
2006 13,30% 55,58% -74,41% 4,40% 3,03
2007 15,11% 102,1% 600,7% 4,61% 3,28
2008 2009 2,7% 6,82% 14,65% 75,65% -190,1% 1043,5% 0,85% 1,84% 3,17 3,71
Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava Rentabilita investovaného kapitálu se v minulosti vyvíjela kolísavě, sníţení v roce 2008 bylo vystřídáno růstem v posledním sledovaném roce. Průměrná rentabilita investovaného kapitálu za minulost je ve výši 6,34%. Tabulka 5-5: Hodnoty parametrů pro první fázi Rok 2010 rk 9,25% ri -35,02% mi -91,59% 68
2011 13,69% -38,81% -8,71%
2012 16,98% -258,92% 21,26%
2013 18,78% 68,67% 42,69%
2014 19,18% 24,18% 44,08%
Zisková marţe Obrátka investovaného kapitálu Zdroj: vlastní výpočty
2,36% 3,91
3,07% 4,46
3,64% 4,67
4,04% 4,65
4,31% 4,45
Rentabilita investovaného kapitálu v období první fáze má naopak rostoucí charakter a tomu odpovídá i průměrná hodnota ve výši 15,58%. Průměrná rentabilita za celé období minulosti a první fáze je 11,76%. Pro posouzení reálnosti rentability investovaného kapitálu je provedeno prostorové srovnání. Při výpočtu hodnoty ukazatele jsou z důvodu nedostatku údajů přijata určitá zjednodušení. KPVH je nahrazen provozním výsledkem hospodaření a investovaný kapitál je počítán jako součet dlouhodobého majetku a oběţných aktiv sníţených o krátkodobé závazky. Prostorové porovnání je provedeno na základě údajů z výročních zpráv společností zmíněných ve strategické analýze a databáze Amadeus. U zahraničních konkurentů se jednalo o data ze zemí Itálie, Německo, Rakousko, Finsko a Švédsko. Tabulka 5-6: Rentabilita investovaného kapitálu, prostorové srovnání Přímí konkurenti Konkurenti v ČR Rentabilita investovaného kapitálu 7,16% 12,01% Průměr 11,89% Zdroj: Výroční zprávy, databáze Amadeus
Konkurenti v zahraničí 16,76%
Konkurenční pozice oceňovaného podniku byla v rámci strategické analýzy zhodnocena jako průměrná, proto i rentabilita investovaného kapitálu by se měla dlouhodobě pohybovat kolem hodnoty 12%. Na základě získaných údajů se tak rentabilita investovaného kapitálu oceňovaného podniku bude postupně sniţovat a přibliţovat k průměrné úrovni za konkurenci. Pokles rentability investovaného kapitálu bude, díky vzájemným vazbám mezi rentabilitou, ziskovou marţí a obrátkou investovaného kapitálu, vytvářet tlak i na pokles ziskové marţe. Tabulka 5-7: Hodnoty parametrů pro mezifázi Rok 2015 2016 2017 Rentabilita investovaného kapitálu 17,40% 15,54% 14,11% Zisková marţe 4,00% 3,70% 3,40% Obrátka investovaného kapitálu 4,35 4,20 4,15 Zdroj: vlastní výpočty
2018 12,71% 3,10% 4,10
Na základě získaných hodnot je moţné dopočítat další důleţité veličiny jako korigovaný výsledek hospodaření, investice netto a následně volné peněţní toky. Korigovaný provozní výslede hospodaření pro první rok mezifáze je stanoven následovně:47 KPVHT+1 = TržbyT * (1 + g) * zisková marže z KPVH po odpisech a dani Investice netto jsou odvozeny ze vzorce: mi = Inetto/KPVH Tabulka 5-8: FCFF pro období mezifáze, tis. Kč Rok 2015 2016 2017 KPVH 3 872 3 689 3 492 Investice netto 668 712 742 47
2018 3 279 774
Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007, str. 190 69
FCFF 3 205 Zdroj: vlastní výpočty
2 977
2 749
2 505
Volné peněţní toky tak v jednotlivých letech mezifáze vypadají následovně: Tabulka 5-9: Hodnota mezifáze, tis. Kč Rok 2015 2016 FCFF 3 205 2 977 Náklady na vlastní kapitál 8,26% 8,26% Odúročitel 0,6210 0,5737 Diskontované FCFF 1 990 1 708 Hodnota mezifáze 6 381 Zdroj: vlastní výpočty
2017 2 749 8,26% 0,5299 1 457
2018 2 505 8,26% 0,4894 1 226
Krátkodobý bankovní úvěr bude v roce 2015 plně splacen, proto daňový štít pro druhou fázi jiţ nebude brán v úvahu.
5.1.5 Pokračující hodnota Pokračující hodnota začíná rokem 2019 a je vypočtena pomocí parametrického vzorce, který má následující podobu:48
g KPVH T 1 * 1 ri PH ik g PH = pokračující hodnota KPVHT+1 = korigovaný provozní VH po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy g = předpokládané tempo růstu ve 3.fázi ri = rentabilita čistých investic ik = průměrné náklady kapitálu (kalkulovaná úroková míra) T = poslední rok prognózovaného období Korigovaný provozní výsledek hospodaření pro první rok 3. fáze je stanoven stejným způsobem jako u mezifáze. Tempo růstu g bylo stanoveno jiţ ve strategické analýze ve výši 3%. Kalkulovaná úroková míra zůstává pro výpočet pokračující hodnoty stejná jako v posledním roce první fáze. Jak jiţ bylo zmíněno v mezifázi, rentabilita investovaného kapitálu ve třetí fázi se bude pohybovat kolem průměrné hodnoty za český a zahraniční trh, a to 12%. Rentabilita tak vzhledem k průměrnosti oceňovaného podniku mírně převyšuje náklady kapitálu (8,26%). Míra investic byla za minulé období velmi vysoká ve výši 547%. Tato hodnota však byla způsobena zápornou změnou investovaného kapitálu a současně záporným korigovaným provozním výsledkem hospodaření v některých letech. V plánovaném období je naopak velmi nízká z důvodu nízké investiční aktivity v prvních dvou letech. Pokud by se měřila míra investic aţ od roku 2012, kdy společnost plánuje provádět investice do strojů a modernizace staveb, její hodnota by byla 36,01%. V dalším období se s investicemi nadále počítá, ale spíše ve formě obnovovacích a míra investic tak poklesne na 25%. 48
Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007, str. 187 70
Odhad ziskové marţe z KPVH po odpisech a dani pro 3. fázi je stanoven jako podíl rentability investovaného kapitálu a obrátky investovaného kapitálu, kdy příslušné hodnoty vycházejí z průběhu mezifáze a jejich ustálení v následujícím období. Zisková marţe z KPVH po dani tak bude: 12% / 4 = 3% Následující tabulka rekapituluje parametry a výslednou hodnotu 3. fáze: Tabulka 5-10: Pokračující hodnota KPVH v prvním roce 3. fáze, tis. Kč Tempo růstu g Rentabilita investic Diskontní míra Pokračující hodnota, tis. Kč Současná hodnota PH Zdroj: vlastní výpočty
3 269 3% 12% 8,26% 46 606 22 816
5.1.6 Výsledná hodnota podniku podle metody DCF APV Tabulka 5-11: Výsledná hodnota podniku, tis. Kč Současná hodnota 1. fáze 10 760 Současná hodnota mezifáze 6 381 Současná hodnota PH 22 816 Provozní hodnota brutto 39 956 Úročený CK k datu ocenění 7627 Výsledná hodnota 32 329 Zdroj: vlastní výpočty Výsledná hodnota vlastního kapitálu společnosti JIHOOBAL, s.r.o. stanovená pomocí metody DCF APV je 32 329 tis. Kč.
5.2
Metoda trţního porovnání Jako druhá metoda pro ocenění byla vybrána metoda trţního porovnání, u které se rozlišují dva
základní přístupy, tj. přímé ocenění na základě dat z kapitálového trhu a ocenění metodou trţního porovnání. Přímé ocenění lze provést u akciových společností, jejichţ akcie jsou běţně obchodovány. Pokud je potřeba ocenit společnost s jinou právní formou nebo akcie podniku nejsou obchodovány, vyuţívá se metoda trţního porovnání. Pro nalezení srovnatelných podniků byla pouţita nejprve databáze Amadeus. Jiţ po základním vymezení odvětví (1610 – Sawmilling and planing of wood), území (EU 27) a výběru pouze veřejných společností zbylo 13 podniků, z nichţ srovnatelné co do rentability a rizika byly pouze 3 a dva z nich neměly k dispozici potřebné údaje. Dále byla pouţita databáze prof. Damodarana, kde byly vybrány společnosti z odvětví Paper/Forest products. Po detailnějším šetření bylo zjištěno, ţe většina společností, které měly potřebné údaje k posouzení srovnatelnosti, jsou pouze z papírenského odvětví. Z této databáze nakonec zbyla také pouze jedna společnost. Z těchto důvodů je provedeno alespoň orientační ocenění pomocí násobitelů získaných z databáze prof. Damodarana pro odvětví „Forest products“. Pro výpočet jsou zvoleny dostupné násobitele, které jsou vztaţeny k enterprise value.
71
Tabulka 5-12: Hodnoty násobitelů Odvětví
Počet podniků
Forest Products Zdroj: www.damodaran.com
16
EV/EBIT
EV/EBITDA
EV/Sales
18,81
7,25
0,85
Poslední dva roky sledovaného úseku byly díky hospodářské krizi neobvyklé, a proto jsou vztahové veličiny podniku počítány jako průměr za celé období. Veličiny EBIT a EBITDA jsou nahrazeny příslušným korigovaným výsledkem hospodaření. Tabulka 5-13: Průměrné hodnoty veličin Ukazatele
EBIT
EBITDA
Trţby
JIHOOBAL 2 161 4 421 83 752 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava Následuje závěrečný výpočet hodnoty vlastního kapitálu oceňovaného podniku podle enterprise value. Tabulka 5-14: Výpočet podle enterprise value Ukazatele EBIT EBITDA Odvětvový multiplikátor 18,81 7,25 EV 40 658 32 046 Váhy 0,3 0,5 EV váţená 12 197 16 023 Hodnota podniku brutto 42 458 Cizí zdroje úročené 7 627 Hodnota podniku netto 34 831 Zdroj: vlastní výpočty
Trţby 0,85 71 189 0,2 14 238
Výsledná hodnota vlastního kapitálu společnosti JIHOOBAL, s.r.o. stanovená pomocí metody trţního porovnání je 34 831 tis. Kč.
5.3
Výsledné ocenění podniku Výsledné hodnoty vlastního kapitálu podle jednotlivých metod:
Metoda DCF APV: 32 329 tis. Kč Metoda trţního porovnání: 34 831 tis. Kč Metoda trţního porovnání je obecně přijímána jako nejvhodnější metoda, avšak z důvodu nedostatků informací a spolehlivosti dat je pouţívána spíše jako doplňková k metodě výnosové. Nejinak tomu je i v případě ocenění podniku JIHOOBAL, s.r.o. a i zde je za stěţejní brána metoda DCF APV. Jednotlivá ocenění se však od sebe příliš neliší, a proto výsledná hodnota podniku můţe být stanovena jako interval: 32 329 tis – 34 831 tis Kč.
72
Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo stanovení trţní hodnoty vlastního kapitálu společnosti JIHOOBAL, s.r.o. k 1.1.2010. Ke stanovení této hodnoty byla pouţita výnosová metoda APV a jako podpůrná metoda bylo zvoleno trţní porovnání. Výsledná hodnota je koncipována jako intervalový odhad, kdy dolní hranice ocenění byla stanovena pomocí metody DCF APV a horní hranice intervalu metodou trţního porovnání. Hodnota podniku k 1.1.2010 se tak pohybuje v intervalu 32 329 tis. – 34 831 tis. Kč. Pro dosaţení těchto hodnot bylo potřeba provést několik na sebe navazujících kroků. Nejdůleţitější částí práce je strategická analýza. Jejím cílem je posouzení odvětví, ve kterém oceňovaný podnik působí, a definovat jeho konkurenční pozici. V závěru této kapitoly byla prognóza trţeb a vymezení trţního podílu. Jako relevantní trh byl stanoven trh český a italský. Trh byl hodnocen jako průměrně perspektivní, s mírným růstem do budoucna. Byli vymezeni hlavní konkurenti společnosti a popsána jejich charakteristika. V rámci této kapitoly byla oceňovaná společnost shledána bez nějakých významných konkurenčních výhod, coţ se odrazilo na téměř konstantním prognózovaném trţním podílu. Cílem finanční analýzy je posouzení finančního zdraví podniku. Analýzy prokázaly, ţe oceňovaná společnost má v oblasti finanční politiky slabiny, zejména v oblasti rentability. Toto bylo prokázáno i prostorovým srovnáním. Navzdory nízkým hodnotám rentability v posledních letech je společnost v ostatních ukazatelích poměřovaných pomocí prostorového srovnání nad mediánem odvětví. V budoucnu je očekáváno zlepšení situace. V rámci kapitoly bylo potvrzeno konstatování going koncern z předchozí kapitoly. Další část byla zaměřena na generátory hodnoty. Byla provedena jejich analýza a prognóza budoucího vývoje. Na této predikci byl pak postaven finanční plán. Plán byl zhotoven pro 1. fázi – tedy roky 2010 aţ 2014. Byla zde naplánovaná zisková marţe, pracovní kapitál a investice do dlouhodobého majetku. Na základě výsledků těchto ukazatelů byl sestaven finanční plán, který hraje klíčovou roli při závěrečném ocenění společnosti. Finanční plán se skládá z výkazu zisků a ztrát, rozvahy a výkazu o peněţních tocích. Na konci kapitoly byla provedena finanční analýza plánu, která potvrdila jeho reálnost a konstatování dříve zmíněného going concernu. Poslední část práce byla zaměřena na vlastní ocenění společnosti JIHOOBAL, s.r.o. Dříve byl stanoven a potvrzen going koncern, a proto byla pro ocenění pouţita výnosová metoda. Jako hlavní bylo zvoleno ocenění pomocí metody diskontovaného peněţního toku ve variantě APV – adjusted present value. Důleţitou součástí této metody je stanovení nákladů vlastního kapitálu, pro jejichţ propočet byl pouţit model CAMP. Po srovnání dosahované rentability investovaného kapitálu v posledním roce první fáze s průměrnou rentabilitou v odvětví vyplynulo, ţe oceňovaná společností není na konci první fáze plně stabilizovaná, proto byla vloţena mezifáze od roku 2015 do roku 2018. Jako alternativní metoda byla zvolena metoda trţního porovnání.
73
Seznam pouţité literatury a zdrojů Literatura [1] Grünwald R., Holečková J.: Finanční analýza a plánování podniku, Praha, VŠE, 2006 [2] Grünwald, R.: Finanční analýza pro oceňování podniku. Praha, Oeconomica, 2004 [3] Koller, T., Goedhart, M., Wessels, D.: Valuation – Measuring and managing the value of companies, USA, McKinsey&Company, 2005 [4] Mařík, M. a kol.: Metody oceňování podniku, Praha, Ekopress, 2007 [5] Maříková, P., Mařík, M.: Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku, Praha, Oeconomica, 2008 Tiskoviny [1] Ing. Foukal B.: Propad cen dříví, Lesnická práce 5/2008 [2] Lejsalová, V.: Pouţití palet při přepravě zboţí, měsíčník Logistika 1-08, Economia, leden 2008 Internetové zdroje www.cbi.eu - The Centre for the Promotion of Imports from developing countries www.cnb.cz – Česká národní banka www.czso.cz – Český statistický úřad www.czechtimber.com – Czech timber (Apicon) www.damodaran.com – Webové stránky prof. Damodarana www.epp.eurostat.ec.europa.eu - Eurostat www.holzindustrie.at - The Austrian Wood Industries www.imf.org - International Monetary Fund www.justice.cz – Obchodní rejstřík www.mfcr.cz – Ministerstvo financí České republiky www.mpo.cz – Ministerstvo průmyslu a obchodu www.mze.cz – Ministerstvo zemědělství www.patria.cz – Patria Online www.szdp.cz - Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu www.unece.org – United Nations Economic Commission for Europe Jiné prameny [1] Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o. [2] Výroční zprávy společnosti Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. [3] Výroční zprávy společnosti Stora Enso Timber Planá s.r.o. [4] Výroční zprávy společnosti Stora Enso Timber Ţdírec s.r.o. [5] Výroční zprávy společnosti LESS & TIMBER s.r.o. 74
Přílohy Příloha I: Aktiva, tis. Kč Příloha II: Pasiva, tis. Kč Příloha III: Výkaz zisků a ztrát, tis. Kč
75
Příloha I Aktiva, tis. Kč 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
AKTIVA CELKEM
37205 33753 26170 33116 34895 38109 37439 40302 42693 34372
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek
24327 22423 18225 17092 16198 15047 14221 20748 26045 25201
pozemky budovy, haly a stavby samostatné movité věci nedokončený hmotný majetek Oběţná aktiva
24327 22423 18225 17092 16198 15047 14221 20748 26045 25201 373
373
373
373
373
373
373
14827 14434 14043 13654 13265 12878
9408
6124
6274
3713
2970
2465
1701
3002
1326
95
95
95
95
773
773
9115 10781 10360
910 10191 12900 13769 3530
668
1590
298
7922 15986 18676 23029 23189 19554 16644
9114
Zásoby
5266
2622
1422
3792
1918
4679
5170
6431
5415
1090
materiál nedokončená výroby a polotovary
3536
1553
918
3231
1369
4349
4909
6078
4919
673
1730
1069
504
561
549
330
261
353
497
417
Krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodních vztahů
5788
7672
4464
8671
7581 16522 12350 11905
7666
5148
5588
7472
1188
1683
3303 12027
5981
7750
3710
5044
pohledávky za společníky krátkodobé poskytnuté zálohy
200
200
3276
5013
4003
3616
3616
3616
3616
0
1975
254
473
2700
541
343
106
21
406
53
-2
-3
-2
9178
1828
5669
1219
3562
2876
Časové rozlišení 204 184 23 39 21 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
34
30
1
4
57
jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek
12674 11146
773
1619
853
2036
3523
76
Příloha II Pasiva, tis. Kč 2000 PASIVA CELKEM Vlastní kapitál
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
37205 33753 26170 33116 34895 38109 37439 40302 42693 34372 7734
5260
-580
6977 11566 14432 14960 14806 15218 13250
Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běţného období (+/-)
14942 14942 14942 14942 14942 14942 14942 14942 14942 14942
Cizí zdroje
27118 24527 26304 26140 23329 23677 22479 25497 27475 21122
0
0
0
-7208
-7208
0 -9682 15522
531
-2473
-5840
7556
756
756
756
756
756
756
-8721
-4132
-1265
-738
-892
-480
4589
2867
527
-154
412
-1969
Rezervy
0
0
0
0
3000
3100
2753
1774
0
0
Dlouhodobé závazky
0
0
0
0
0
8521
3608
3608
3608
0
Krátkodobé závazky závazky z obchodních vztahů
7688
8768 10022 13303
6824
9056 11118
8686 14226 13495
8161
9916 10409 11200
6010
7424
9484
7333 12810
8846
Závazky ke společníkům
0
0
0
0
0
900
1546
1675
2196
5043
Závazky k zaměstnancům
324
328
350
378
350
345
281
276
236
212
Závazky ze SP a ZP Stát-daňové závazky a dotace
201
206
177
300
251
209
246
409
325
278
-1084
-1795
-1065
-173
-55
-860
-786
-1300
-1685
-1273
Krátkodobé přijaté zálohy
0
0
0
0
11
0
0
0
0
70
Dohadné účty pasivní
0
0
0
1425
102
909
329
61
6
0
86
113
151
173
155
129
18
232
338
319
19430 15759 16282 12837 13505
3000
5000 11428
9640
7627
Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé
9669
9669
0
0
6428
4640
2852
3168
3836
3000
5000
5000
5000
4775
Časové rozlišení 2353 3966 445 0 0 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
0
0
0
0
0
krátkodobé bankovní úvěry
0
0 12669
19430 15759
3613
77
Příloha III Výkaz zisků a ztrát, tis. Kč
Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe
2000
2001
2002 2003
2004
2005 2006
2007 2008
2009
6866
3316
0
0
29
391
313
130
126
158
6838
3316
49
0
0
364
282
138
77
12
28
0
-49
0
29
27
31
-8
49
146
Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb
70703 85579 80886 82642 84308 70478 79334 103566 90130 77247
Výkonová spotřeba
62509 73392 71151 62538 64088 55498 63184
70703 86241 81451 82584 84321 70697 79402 103475 89986 77327
Přidaná hodnota
8222 12187
Osobní náklady
7002
Daně a poplatky Odpisy Zisk z prodeje dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných poloţek
9686 20104 20249 15007 16181
9223 10420 10614 10376
9496
9497
89011 74458 63823 14574 15721 13570 11094 11476 10383
37
93
58
61
53
35
45
47
40
70
4
3106
3481
1220
1244
1242
1151
2424
3649
5076
0
0
-257
-35
95
50 -3136
375
40
0
0
0
0
0
3000
100
850
-4 -1425
-578
Ostatní provozní výnosy
46
0
0
343
230
99
204
185
152
4316
Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření
165
53
540
81
24
9
15
40
35
3844
-288 -5070
8436
5877
4274
1695
1535
2138
-909
1054
Výnosové úroky
258
2162
4
3
6
357
72
4
8
4
Nákladové úroky
814
3725
1102
691
605
951
265
434
594
392
Ostatní finanční výnosy
0
0
2270
614
453
385
386
679
1104
1493
Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření
0
0
1988
960
1143
1198
1288
1741
2286
2165
-556 -1563
-816 -1033 -1288 -1407 -1095
Daň z příjmů za běţnou činnost 0 0 0 0 0 Výsledek hospodaření za běţnou činnost 499 -1851 -5886 7402 4589 Mimořádný výsledek hospodaření 32 -622 46 153 0 Výsledek hospodaření za účetní období 531 -2473 -5840 7556 4589 Výsledek hospodaření před zdaněním 531 -2473 -5840 7556 4589 Zdroj: Výroční zprávy společnosti JIHOOBAL, s.r.o., vlastní úprava
78
-1493 -1767 -1060
0
73
198
-41
0
2867
527
-156
0
0
2
2867
527
-154
412 -1969
2867
600
44
371 -1969
412 -1969 0
0
