VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ katedra finančního účetnictví a auditingu hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku
Lenka Krajčová
Počítačové programy pro podporu auditu Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Vladimír Králíček, CSc.
2012
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Počítačové programy pro podporu auditu“ jsem vypracovala samostatně, a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu zdrojů. V Praze dne 31. května 2012 …………………………………………… Lenka Krajčová
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, doc. Ing. Vladimíru Králíčkovi, CSc., za cenné rady a připomínky během vzniku této práce. Dále bych chtěla poděkovat zástupcům všech společností, kteří mi poskytli podrobné informace o jimi vytvářených produktech - paní Radce Vykydalové, paní Lence Dudové a panu Ing. Martinu Buriánovi.
Obsah 1. Úvod .....................................................................................................................................................1 2. Audit a jeho právní regulace ................................................................................................................2 2.1. Definice auditu ..............................................................................................................................2 2.2. Povinný audit a jeho právní regulace ............................................................................................2 2.2.1. Povinný audit .........................................................................................................................2 2.2.2. Právní regulace auditu v ČR ..................................................................................................2 2.2.3. Cíle auditu ..............................................................................................................................3 2.2.4. Zpráva auditora ......................................................................................................................3 3. Auditorské postupy ..............................................................................................................................4 3.1. Průběh auditu ................................................................................................................................4 3.2. Činnosti před přijetím zakázky .....................................................................................................4 3.2.1. Posouzení rizika .....................................................................................................................4 3.2.2. Stanovení podmínek zakázky .................................................................................................5 3.3. Poznávání auditované společnosti.................................................................................................6 3.3.1. Proces poznání společnosti ....................................................................................................6 3.3.2. Oblast podnikání klienta ........................................................................................................6 3.3.3. Kontrolní prostředí .................................................................................................................7 3.3.4. Účetní systém .........................................................................................................................8 3.3.5. Předběžné analytické postupy ................................................................................................8 3.3.6. Stanovení hladiny významnosti .............................................................................................8 3.4. Sestavení plánu auditu...................................................................................................................8 3.4.1. Auditorské riziko ....................................................................................................................8 3.4.2. Auditorský přístup................................................................................................................10 3.4.3. Testy vnitřních kontrol .........................................................................................................10 3.4.4. Plán testů věcné správnosti ..................................................................................................10 3.4.5. Projednání plánu auditora s vedením ...................................................................................11 3.5. Provedení auditu .........................................................................................................................11 3.5.1. Testy spolehlivosti ...............................................................................................................11 3.5.2. Analytické testy věcné správnosti ........................................................................................11 3.5.3. Testy detailních údajů ..........................................................................................................11 3.6. Závěr auditu ................................................................................................................................12 3.6.1. Události po datu účetní závěrky ...........................................................................................12
3.6.2. Prohlášení vedení společnosti ..............................................................................................13 3.6.3. Náležitosti zprávy auditora ..................................................................................................13 4. Vedení auditu na počítači ..................................................................................................................13 4.1. Auditorské softwary ....................................................................................................................13 4.2. Software DATEV – AUDIT comfort .........................................................................................14 4.2.1. Společnost DATEV ..............................................................................................................14 4.2.2. DATEV – AUDIT comfort ..................................................................................................14 4.2.3. DATEV – BALANCE .........................................................................................................14 4.3. Software IDEA ............................................................................................................................14 4.3.1. Představení softwaru IDEA ..................................................................................................14 4.4. Auditorský systém FAUST ........................................................................................................15 4.4.1. Představení softwaru Faust ..................................................................................................15 4.4.2. Charakteristika softwaru FAUST .........................................................................................15 5. Srovnání programů pro vedení auditu ................................................................................................15 5.1. Stanovení kritérií pro srovnání ....................................................................................................15 5.2. Srovnání programů z hlediska importu dat .................................................................................16 5.2.1. Import dat do programu .......................................................................................................16 5.2.2. Import dat v DATEV – AUDIT comfort .............................................................................16 5.2.3. Import dat v softwaru IDEA ................................................................................................19 5.2.4. Import dat v systému FAUST ..............................................................................................21 5.2.5. Závěr srovnání......................................................................................................................22 5.3. Srovnání programů na základě analýzy dat.................................................................................23 5.3.1. Analýza dat ..........................................................................................................................23 5.3.2. Analýza dat v programu Datev – Audit comfort ..................................................................23 5.3.3. Analýza dat v softwaru IDEA ..............................................................................................33 5.3.4. Analýza dat v systému FAUST ............................................................................................46 5.3.5. Závěr srovnání......................................................................................................................47 5.4. Vedení auditorského spisu ..........................................................................................................48 5.4.1. Auditorský spis.....................................................................................................................48 5.4.2. Vedení auditorského spisu v programu DATEV – AUDIT comfort ...................................48 5.4.3. Vedení auditorského spisu v softwaru IDEA .......................................................................59 5.4.4. Vedení auditorského spisu v systému FAUST .....................................................................59 5.4.5. Závěr srovnání......................................................................................................................61 5.5. Soulad s legislativou ...................................................................................................................62 5.5.1. Soulad s legislativou jako kritérium srovnání ......................................................................62 5.5.2. Soulad s legislativou v programu Datev – Audit comfort ....................................................62
5.5.3. Soulad s legislativou v softwaru IDEA ................................................................................63 5.5.4. Soulad s legislativou v systému Faust ..................................................................................63 5.5.5. Závěr srovnání......................................................................................................................63 5.6. Přístup k uživateli........................................................................................................................63 5.6.1. Přístup k uživateli jako kritérium srovnání ..........................................................................63 5.6.2. Přístup k uživateli u programu Datev – Audit comfort ........................................................64 5.6.3. Přístup k uživateli u softwaru IDEA ....................................................................................64 5.6.4. Přístup k uživateli u systému Faust ......................................................................................64 5.6.5. Závěr srovnání......................................................................................................................64 5.7. Cena ............................................................................................................................................65 5.7.1. Cena jako kritérium srovnání ...............................................................................................65 5.7.2. Cena programu Datev – Audit comfort ................................................................................65 5.7.3. Cena softwaru IDEA ............................................................................................................67 5.7.4. Cena systému Faust ..............................................................................................................67 5.7.5. Závěr srovnání .....................................................................................................................67 5.8. Závěr srovnání.............................................................................................................................68 6. Průzkum mezi auditory ......................................................................................................................69 6.1. Cíle průzkumu ............................................................................................................................69 6.2. Provedení průzkumu ...................................................................................................................70 6.3. Výsledky průzkumu ....................................................................................................................70 6.3.1. Povědomí o programech ......................................................................................................70 6.3.2. Využívání programů Datev, IDEA a Faust ..........................................................................71 6.3.3. Jiné využívané programy .....................................................................................................72 6.3.4. Překážky pořízení programů Datev, IDEA a Faust ..............................................................73 6.3.5. Nejdůležitější funkce programů pro auditory.......................................................................74 6.3.6. Zájem o přednášky a školení týkající se programů Datev – Audit comfort, IDEA, a Faust 74 6.3.7. Práce samostatně nebo v týmu .............................................................................................76 6.3.8. Výše obratu za auditorskou činnost .....................................................................................77 6.4. Vyhodnocení průzkumu ..............................................................................................................78 7. Závěr ..................................................................................................................................................79 8. Zdroje .................................................................................................................................................80
1. Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila počítačové programy pro podporu auditu. Tohle téma mi přišlo zajímavé a praktické zároveň. Před tím, než jsem začala psát tuto práci, jsem se ještě nikdy s žádným softwarem pro auditory nesetkala. Právě proto, že jsem se o těchto programech chtěla něco dozvědět, jsem si pro svou diplomovou práci vybrala téma týkající se softwarů pro auditory. Cílem mé práce je provést vzájemné srovnání programů, které jsem si zvolila, a to z několika hledisek. Pro srovnání jsem si vybrala tři programy vyskytující se na trhu v České republice. Jedná se o program Datev – Audit comfort, software IDEA a auditorský systém Faust. První část mé práce se zabývá teorií auditu a jeho právní regulací. Zde je stručně vysvětleno, co znamená pojem „audit“, a jaký je rozdíl mezi „auditem“ a „povinným auditem“. Tato problematika je předmětem druhé kapitoly. Ve třetí kapitole své práce se věnuji průběhu auditu. Zde jsou stručně popsány jednotlivé, na sebe navazující postupy při provádění auditu. V následující části práce jsou představeny počítačové programy, které jsem si vybrala pro jejich vzájemné srovnání. Ve čtvrté kapitole jsou tedy stručně charakterizovány programy Datev – Audit comfort, software IDEA a auditorský systém Faust. Praktická část mé práce je složena ze dvou kapitol. První z nich obsahuje vzájemné srovnání vybraných počítačových programů dle stanovených kritérií. Předmětem druhé kapitoly je průzkum mezi auditory, který se týká softwarových nástrojů pro jejich činnost. Jako kritéria pro srovnání jsem stanovila import dat, analýzu dat, vedení auditorského spisu, soulad s legislativou, přístup k uživateli a cenu. Programy jsem vyhodnotila dle těchto kritérií, a v závěru provedla celkové srovnání. Účelem průzkumu bylo zjistit, jaká je míra využívání daných programů mezi auditory, jaké je jejich povědomí o těchto programech, případně jaké jiné programy používají pro svoji činnost. Výsledky a zhodnocení průzkumu jsou uvedeny v šesté kapitole.
1
2. Audit a jeho právní regulace 2.1. Definice auditu Pojem „audit“ se obecně chápe jako nástroj ověření kvality a stavu určitě skutečnosti. Audit provádí nezávislá osoba za účelem ujištění jiné osoby o kvalitě a správnosti zkoumaného objektu. Při takto obecně vymezeném pojmu „audit“ lze najít mnoho činností, které této definici odpovídají, například audit kvality, personální audit, nebo ekologický audit. V užším pojetí se pojmem „audit“ označuje ověření účetní závěrky nezávislým auditorem. Úkolem auditora je objektivně posoudit věrohodnost informací, které vedení účetní jednotky vykazuje v účetní závěrce. Auditor zhodnotí, zda účetní závěrka podává pravdivý obraz o finanční situaci účetní jednotky v souladu s účetními předpisy. Důvodem existence auditu je skutečnost, že zejména velké podniky jsou často řízeny jinými osobami než vlastníky. Akcionáři si najímají manažery, kteří mají pravomoc řídit společnost. Při oddělení vlastnictví od funkce řízení společnosti vznikne mezi manažery a akcionáři informační asymetrie. Vlastníci se informace o hospodaření společnosti dozvídají prostřednictvím finančních výkazů. Úkolem auditora je tedy prověřit, zda informace, které jsou vlastníkům prezentovány v účetní závěrce, představují pravdivý obraz o finanční situaci podniku.
2.2. Povinný audit a jeho právní regulace 2.2.1. Povinný audit
Každá společnost má možnost nechat si ověřit svoji účetní závěrku auditorem, ale některým společnostem tato povinnost vyplývá přímo ze zákona. V tomto případě se jedná o tzv. „povinný audit“. Přestože si společnost může nechat ověřit informace ve své účetní závěrce i bez zákonné povinnosti, bývá pojem audit zpravidla ztotožněn s povinným auditem, tj. auditem, ke kterému je společnost ze zákona povinna při splnění určitých kritérií. 2.2.2. Právní regulace auditu v ČR
Vzhledem k tomu, že činnost auditora je vysoce odborná a výsledky jeho práce slouží širší veřejnosti, je tato činnost právně regulována. V České republice reguluje audit Zákon 93/2009 Sb., o auditorech, který vychází ze Směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek. Tento zákon upravuje postavení a činnost auditorů, například vydávání auditorského oprávnění, průběžné vzdělávání, a postavení a působnost Komory auditorů a Rady pro veřejný dohled nad auditem.
2
Dle Zákona o auditorech jsou auditoři povinni provádět audit v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISA), které vydává Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), což je orgán Mezinárodní federace účetních (IFAC). Auditoři také musí dodržovat Etický kodex. Kritéria, při jejichž splnění společnosti V České republice podléhají povinnému auditu, jsou stanoveny v Zákoně č. 663/1991 Sb., o účetnictví. 2.2.3. Cíle auditu
Cílem auditu je posílit důvěryhodnost informací vykazovaných v účetní závěrce. Prostřednictvím auditorského výroku vyjadřuje auditor svůj názor na to, zda účetní závěrka zobrazuje věrně skutečnost. Auditor se snaží získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Přiměřené jistoty auditor dosáhne, pokud má k dispozici dostatečné důkazy, díky kterým sníží auditorské riziko na přijatelnou úroveň. Auditor nikdy nebude mít stoprocentní jistotu, jelikož všechny důkazy, které získá, jsou vyvratitelné. Během auditu auditor získává a posuzuje důkazy z různých zdrojů. Mezi zdroje informací patří například postupy prováděné během auditu, skutečnosti zjištěné při auditu v předcházejícím roce, nebo účetní záznamy. Důkazem může být i skutečnost, že vedení auditorovi určité informace odmítne poskytnout. Pokud se auditorovi podaří získat dostatek vhodných důkazů, díky kterým sníží auditorské riziko a dojde k jasným závěrům, vydá auditorský výrok. Zda jsou důkazy dostatečné pro to, aby auditor na základě nich vydal výrok, závisí na vlastním odborném úsudku auditora. Během auditu získává auditor důkazy, na základě kterých vydává auditorský výrok. Důkazní informace eviduje ve spisu auditora. Auditorský spis dokumentuje práci, kterou auditor v jednotlivých fázích auditu vykonal a závěry, ke kterým došel. Vedení auditorského spisu je pro auditory povinné. 2.2.4. Zpráva auditora Výsledkem provedení auditu je zpráva auditora, která obsahuje mimo jiné i výrok auditora. Svým výrokem vyjadřuje auditor svoje stanovisko, zda účetní závěrka podává pravdivý obraz o finanční situaci podniku v souladu s účetními předpisy. Výrok auditora je v ideálním případě bez výhrad, který auditor vydá, pokud je přesvědčen, že informace vykazované v účetní závěrce jsou v souladu s realitou. Pokud auditor usoudí, že účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti, nebo mu nebyl poskytnut dostatek důkazů, aby byl schopen posoudit, zda účetní závěrka obsahuje významnou nesprávnost, vydá modifikovaný výrok.
3
Existují tři druhy modifikovaného výroku. Prvním z nich je výrok s výhradou. Výrok s výhradou vydá auditor v případě, kdy účetní závěrka obsahuje významnou nesprávnost, která ale zásadně neovlivňuje účetní závěrku. V případě, že významné nesprávnosti mají rozsáhlý dopad na účetní závěrku, vydá auditor záporný výrok. Auditor odmítne výrok, pokud je natolik omezen v získávání důkazů, že není schopen vyjádřit svůj názor na pravdivost informací v účetní závěrce. Zpráva auditora se zveřejňuje, aby mohla sloužit uživatelům účetních informací, například akcionářům a bankám. Cílem auditu je tedy zvýšení důvěryhodnosti informací v účetní závěrce u společností, které povinně zveřejňují účetní závěrky a výroční zprávy. Kromě snahy o zvýšení důvěryhodnosti působí audit také jako prevence proti podvodům a chybám v účetnictví.
3. Auditorské postupy 3.1. Průběh auditu Průběh auditu lze členit do pěti etap. První etapa, která zahrnuje především posouzení rizika zakázky, probíhá ještě před uzavřením smlouvy s klientem. V průběhu druhé etapy auditu se auditor seznámí s oborem podnikání klienta, jeho účetním systémem a oblastí vnitřní kontroly. Třetí etapa spočívá v sestavení plánu auditu. Čtvrtá etapa představuje nejdůležitější část auditu, jelikož v této fázi je audit proveden dle plánu. Následuje závěrečná etapa, během které je sestavena zpráva auditora.
3.2. Činnosti před přijetím zakázky 3.2.1. Posouzení rizika
Dříve, než auditor přijme zakázku, měl by posoudit její riziko. Na základě velikosti rizika se auditor rozhodne, zda zakázku přijme. Riziko spočívá v tom, že auditor vydá nesprávný výrok. Pokud auditor vydá nesprávný výrok, může být ohrožena jeho dobrá pověst, proto je ve vlastním zájmu auditora, aby riziko zakázky vyhodnotil ještě před jejím přijetím. V zásadě existují dvě možnosti vydání nesprávného výroku. Prvním z nich je případ, kdy účetní závěrka podává pravdivý obraz o finanční situaci podniku a auditor vydá modifikovaný výrok. Druhou možností je situace, kdy auditor vydá výrok bez výhrad, zatímco účetní závěrka podává pravdivý obraz o finanční situaci podniku. Nicméně, dle mezinárodních auditorských standardů není součástí auditorského rizika riziko, že auditor vydá 4
modifikovaný výrok v případě, kdy by bylo správné vydat výrok bez výhrad. Mezinárodní auditorské standardy tedy považují za auditorské riziko pouze riziko, že auditor vydá výrok bez výhrad o účetní závěrce, která obsahuje významné nesprávnosti. Riziko zakázky by měl auditor vyhodnotit v co nejkratším čase, aby mohl co nejdříve rozhodnout o tom, zda zakázku přijme či nepřijme, jelikož během rozhodování auditora existuje nebezpečí, že klient předá zakázku jinému auditorovi. Na druhou stranu, pokud auditor nemá dostatek času na posouzení rizik zakázky, existuje nebezpečí, že v důsledku nedostatku potřebných informací přijme rizikovou zakázku. Jako výhodnější se však jeví varianta, kdy auditor vyhodnotí rizika co nejdříve i za cenu nedostatku potřebných informací, jelikož minimalizuje nebezpečí ztráty klienta v průběhu rozhodování. V případě, kdy auditor zjistí významné rizika až v průběhu auditu, může vydat modifikovaný výrok, čímž vyjádří svůj názor na rizika zakázky. Riziko, že auditor vydá nesprávný výrok, existuje u každé zakázky. Takové riziko se považuje za obvyklé riziko. Úkolem auditora je vyhodnotit, zda je riziko zakázky obvyklé nebo vyšší než obvyklé, což určí na základě posouzení některých charakteristik společnosti. Mezi tyto posuzované charakteristiky patří například důvěryhodnost vedení společnosti, vnitřní kontrolní systém, povaha podnikatelské činnosti. Důležitou charakteristikou je skutečnost, zda se vedení snaží omezit kontakt auditora s pracovníky, nebo omezit auditora v získávání informací. Případ, kdy se vedení snaží zamezit auditorovi přístup k informacím a pracovníkům, svědčí o vysoké pravděpodobnosti, že vedení společnosti uvádí ve své účetní závěrce záměrně nepravdivé údaje. Pokud auditor vyhodnotí riziko zakázky jako vyšší než obvyklé a i přesto se rozhodne zakázku přijmout, měl by toto riziko zohlednit při průběhu auditu pomocí některých opatření. Těmito opatřeními může být menší důvěra ve vnitřní kontrolní systém, nebo stanovení nižší hladiny významnosti. 3.2.2. Stanovení podmínek zakázky
Ve smlouvě o auditu by mělo být uvedeno, že smyslem auditu je vyjádřit názor na účetní závěrku prostřednictvím výroku auditora. Tím by se mělo zamezit tomu, aby klient měl o službách, které auditor poskytuje, jinou představu. Především by měl být klient srozuměn s tím, že auditor jej nezbaví odpovědnosti za vedení účetnictví. Podmínky zakázky by měl auditor sjednat s vedením účetní jednotky.
5
3.3. Poznávání auditované společnosti 3.3.1. Proces poznání společnosti
Po přijetí zakázky by se měl auditor seznámit s oblastí, ve které auditovaná společnost podniká, jejím kontrolním prostředím a účetním systémem, aby byl schopen určit riziko významné nesprávnosti. V neposlední řadě by měl auditor provést předběžné analytické postupy a stanovit hladinu významnosti. 3.3.2. Oblast podnikání klienta 3.3.2.1. Zdroje informací
Pro auditora je značným přínosem, pokud již u dané společnosti prováděl audit v minulém období, nebo alespoň v podniku s podobným předmětem podnikání. Ovšem i v tomto případě by měl auditor zůstat obezřetný, jelikož tržní prostředí i firma samotná se neustále mění. Aby mohl auditor sestavit plán auditu, měl by posoudit rizika, spojená s oblastí podnikání klienta. Auditor získává informace potřebné pro vyhodnocení rizika zakázky z několika zdrojů. Jedním ze zdrojů je vedení podniku, které může auditor navštívit, aby se dozvěděl o podstatných událostech ve společnosti (fúze, změna struktury vlastníků, změny v managementu) a další důležité skutečnosti. Dalším zdrojem informací pro auditora mohou být jednotlivé organizační složky podniku. Skutečnosti zjištěné od organizačních složek porovná auditor s informacemi od vedení. Dále může auditor využít například informace z médií či jiné externí zdroje. Z hlediska auditora je činnost společnosti ovlivňována vnitřními a vnějšími faktory. 3.3.2.2. Vnitřní faktory
Z vnitřních faktorů činnosti společnosti je důležitá především struktura vlastnictví a vedení společnosti, způsoby financování činností klienta, účetní metody a personální vztahy ve společnosti. Auditor by měl věnovat pozornost spřízněným stranám, jelikož mohou mít vliv na řízení společnosti. Spřízněnými stranami mohou být podniky, které mají podstatný vliv ve společnosti, nebo danou společnost ovládají, a podniky, které jsou danou společností ovládány. Spřízněnou osobou může být také fyzická osoba, která má ve společnosti podstatný nebo rozhodující vliv, nebo podniky, které jsou ovládány společně s danou společností. Auditor se seznámí se vztahy a transakcemi se spřízněnými osobami, aby byl schopen dojít k závěru, zda účetní závěrka věrně zobrazuje skutečnost s ohledem na případný vliv vztahů a transakcí se spřízněnými stranami. Prozkoumání vztahů a transakcí se spřízněnými stranami je pro auditora výhodné i z důvodu, že u transakcí se spřízněnými stranami existuje vyšší míra
6
rizika významné nesprávnosti. Důvodem vyššího rizika nesprávnosti u spřízněných stran je více příležitostí k podvodům, možnost uskutečňovat transakce bez vzájemného plnění, a vyšší složitost transakcí z důvodu velkého počtu vztahů a struktur mezi spřízněnými stranami. 3.3.2.3. Vnější faktory
Mezi vnější faktory činnosti klienta patří především stabilita podnikatelského prostředí, úroveň konkurence, a právní předpisy, které musí respektovat. 3.3.3. Kontrolní prostředí
Kontrolní prostředí je jedním z prvků vnitřního kontrolního systému účetní jednotky. Auditor by měl znát kontrolní prostředí společnosti, aby byl schopen odhadnout riziko významných nesprávností v účetní závěrce. Kvalita kontrolního prostředí účetní jednotky má velký vliv při vyhodnocování rizik významné nesprávnosti. V rámci hodnocení kontrolního prostředí auditor posoudí, zda vedení společnosti podporuje poctivost a etické chování zaměstnanců a zda kontrolní prostředí společnosti je dobrým podkladem pro ostatní prvky vnitřního kontrolního systému. Kvalitní kontrolní prostředí snižuje riziko podvodu. V případě nevyhovujícího kontrolního prostředí dochází ke snížení účinnosti vnitřních kontrol, čímž se zvyšuje riziko významné nesprávnosti. Příkladem snížení efektivity vnitřních kontrol v důsledku nekvalitního kontrolního prostředí je situace, kdy vedení společnosti nevěnuje pozornost zabezpečení v oblasti informačních technologií, čímž umožňuje neoprávněné změny v programech a datech. Kontrolní prostředí společnosti je tvořeno několika složkami. Jednou ze složek kontrolního prostředí je prosazování integrity a morálního chování ve společnosti. V případě, kdy vedení účetní jednotky nejedná čestně a poctivě, existuje vyšší pravděpodobnost nepravdivých údajů v účetní závěrce, k čemuž by měl auditor přihlédnout při provádění auditu. Na kontrolní prostředí mají významný vliv osoby pověřené správou a řízením společnosti. Jejich úkolem je posoudit, zda je účetní sestavena dle účetních pravidel a zda nedochází ke zkreslování účetních informací, například za účelem ovlivnění výše odměn. Dalším faktorem, který ovlivňuje kontrolní prostředí společnosti, je způsobilost pracovníků. Vedení účetní jednotky by mělo zajistit, aby zaměstnanci měly dostatečné znalosti a dovednosti potřebné pro dané pracovní místo. Kontrolní prostředí tvoří také způsob, jakým jsou stanoveny odpovědnosti a pravomoci ve společnosti. Struktura pravomoci a odpovědnosti a vztahů nadřízenosti a podřízenosti by měla být v souladu s organizační strukturou účetní jednotky. 7
Mezi další složky kontrolního prostředí patří například přístup společnosti k podnikatelským rizikům a zásady a postupy v oblasti lidských zdrojů. 3.3.4. Účetní systém
Auditor by se měl seznámit s účetním systémem klienta, aby mohl zhodnotit jeho spolehlivost a tím identifikovat rizika, která vznikají v souvislosti s účetním systémem. 3.3.5. Předběžné analytické postupy
Předběžné analytické postupy spočívají v použití metod finanční analýzy (analýza poměrových ukazatelů, analýza trendu). Auditor porovná zůstatky účtů za jednotlivé měsíce s jejich plánovanými hodnotami, případně s údaji za předchozí období. Pokud auditor během předběžných analytických testů zjistí neočekávané skutečnosti, měl by požádat vedení o vysvětlení. Výsledky těchto testů může auditor využít při hodnocení, zda účetní jednotka splňuje předpoklad nepřetržitého trvání. 3.3.6. Stanovení hladiny významnosti
Stanovením hladiny významnosti se zabývá mezinárodní auditorský standard (ISA) 320 – Významnost (materialita) při plánování a provádění auditu. Úkolem auditora je posoudit, zda účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Nesprávnosti se považují za významné, jestliže by mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů, kteří se rozhodují na základě informací v účetní závěrce. Stanovení hladiny významnosti je záležitostí odborného úsudku auditora. Významnost se nejčastěji určuje pomocí procenta z čistých aktiv, výnosů, obratu nebo jiných prvků účetní závěrky. Stanoví – li auditor hladinu významnosti například na 5% výnosů, znamená to, že chyby v účetní závěrce, které nedosahují 5% z výnosů, považuje za nevýznamné. Pokud existují transakce či zůstatky účtů, které nedosahují hladiny významnosti, ale jsou důležité z hlediska ekonomického rozhodování uživatelů účetní závěrky, pak auditor určí pro tyto položky nižší hladinu významnosti. Takovými položkami mohou být například odměny řídícím osobám.
3.4. Sestavení plánu auditu 3.4.1. Auditorské riziko
Auditorské riziko pro auditora spočívá ve vydání neodpovídajícího výroku o účetní závěrce, která obsahuje významné nesprávnosti. Auditor by měl naplánovat postup auditu tak, aby snížil auditorské riziko na přijatelnou úroveň. 8
Auditorské riziko lze rozložit na „riziko výskytu významné nesprávnosti“ a riziko „zjišťovací“. První část rizika vyjadřuje pravděpodobnost, že účetní závěrka je významně zkreslena, zatímco druhá část vyjadřuje možnost, že auditor tuto nesprávnost neodhalí. Úroveň zjišťovacího rizika může auditor snížit volbou vhodných auditorských postupů. Auditorské riziko a jeho složky lze vyjádřit následujícím vzorcem: AR = PR*KR* ZR AR = auditorské riziko v % PR = přirozené riziko v % KR = kontrolní riziko v % ZR = zjišťovací riziko % Zatímco úroveň zjišťovacího rizika může auditor ovlivnit, riziko výskytu významné nesprávnosti může ovlivnit pouze účetní jednotka, případně vnější okolnosti. Riziko výskytu významné nesprávnosti má dvě složky. Jednou ze složek je „přirozené riziko“, druhou složkou je „kontrolní riziko“. Přirozené riziko představuje pravděpodobnost vzniku nesprávnosti, která je významná sama o sobě, nebo současně s jinými nesprávnostmi při absenci kontrolních mechanismů. Některé položky v účetní závěrce mohou v sobě skrývat větší přirozené riziko než jiné položky, například položky vycházející z účetních odhadů. Kontrolní riziko představuje riziko, že nesprávnost, která je významná sama o sobě nebo v souhrnu s jinými nesprávnostmi, nebude vnitřní kontrolou odhalena a napravena. Velikost této složky rizika závisí na spolehlivosti vnitřní kontroly společnosti. Auditor sice nemůže ovlivnit výši rizika výskytu významné nesprávnosti, ale je povinen odhadnout jeho úroveň. Pokud auditor při odhadu vychází z předpokladu důvěryhodných vnitřních kontrol, měl by provést testy spolehlivosti vnitřních kontrol. V zájmu auditora je, aby auditorské riziko bylo na přijatelné úrovni. V případě, že ve společnosti existuje poměrně nízké riziko výskytu významné nesprávnosti, může auditor přijmout vyšší zjišťovací riziko. V opačném případě, kdy auditor usoudí, že riziko výskytu významné nesprávnosti je vysoké, například v důsledku přístupu vedení k vnitřní kontrole, mělo by být zjišťovací riziko co nejnižší, aby auditorské riziko bylo na přijatelné úrovni.
9
3.4.2. Auditorský přístup
Po vyhodnocení auditorského rizika naplánuje auditor testy vnitřních kontrol a testy věcné správnosti. Rozsah testů závisí na spolehlivosti vnitřního kontrolního systému klienta. Pokud se auditor rozhodne důvěřovat kontrolnímu systému klienta, vykoná testy věcné správnosti pouze v nutném rozsahu a navíc provede testy vnitřních kontrol. V případě, že auditor považuje kontrolní systém za nespolehlivý, využije testy věcné správnosti ve větším rozsahu. 3.4.3. Testy vnitřních kontrol 3.4.3.1. Vnitřní kontroly
Pokud se auditor rozhodne, že vnitřní kontrolní systém klienta bude považovat za důvěryhodný, měl by se ujistit, že systém vnitřních kontrol funguje efektivně a spolehlivě. Mezi složky vnitřního kontrolního systému patří „kontrolní činnosti“ a „monitorování kontrol“. 3.4.3.2. Kontrolní činnosti
Za kontrolní činnosti se považují stanovená pravidla a postupy, které zajišťují plnění pokynů vedení společnosti. Mohou to být například postupy při fyzické inventuře, nebo způsob oddělení pravomocí. Auditora zajímají pouze takové kontrolní činnosti, které jsou relevantní pro audit. Zda je daná kontrolní činnost relevantní pro audit určí auditor na základě svého odborného úsudku, soustředí se však především na takové kontrolní činnosti, které jsou důležité z důvodu vyššího rizika významné nesprávnosti. 3.4.3.3. Monitorování kontrol
Monitorování kontrol je proces, jehož cílem je posoudit účinnost vnitřních kontrol ve společnosti. Kontrolními činnostmi ve společnosti se zabývá interní auditor, který v případě nedostatků kontrolního systému předloží návrh na jeho zlepšení. Auditor posoudí způsob monitorování kontrol ve společnosti a postupy, které společnost využívá v případě nápravy chyb ve vnitřních kontrolách společnosti. 3.4.4. Plán testů věcné správnosti
Cílem testů věcné správnosti je určit významné nesprávnosti v účetní závěrce, které nebyly zachyceny vnitřním kontrolním systémem společnosti. Testy věcné správnosti lze rozlišit na testy detailních údajů a analytické testy. Rozsah testů závisí na míře spolehlivosti vnitřního kontrolního systému klienta. Na základě spolehlivosti vnitřního kontrolního systému lze rozsah testů členit do tří stupňů. Pokud se auditor nemůže spolehnout na kontrolní systém, a zároveň zjistil specifické riziko vzniku nesprávnosti, použije nejvyšší stupeň testů věcné správnosti. V případě, kdy auditor 10
nezjistí specifické riziko, ale zároveň se nemůže spolehnout na vnitřní kontroly, použije střední stupeň testů věcné správnosti. Jestliže auditor považuje vnitřní kontrolní systém klienta za spolehlivý, použije pouze základní stupeň testů věcné správnosti. 3.4.5. Projednání plánu auditora s vedením
Po sestavení plánu auditu projedná auditor základní prvky tohoto plánu s vedením společnosti a s ostatními členy auditorského týmu. Plán auditu zahrnuje rozsah auditorských postupů, které mají být provedeny. V případě, že auditor v průběhu auditu zjistí neočekávané skutečnosti, upraví plán auditu. Například pokud auditor během auditu zjistí, že auditorské riziko je vyšší než se domníval, přizpůsobí tomuto vyššímu riziku auditorské postupy a upraví plán auditu.
3.5. Provedení auditu 3.5.1. Testy spolehlivosti
Testy spolehlivosti vnitřních kontrol provede auditor v případě, kdy předpokládá, že tyto vnitřní kontroly fungují spolehlivě, nebo pokud testy věcné správnosti samy o sobě neposkytují dostatečné důkazní informace. Pokud testy potvrdí spolehlivost vnitřních kontrol, může auditor v rámci testů věcné správnosti provést pouze základní testy. 3.5.2. Analytické testy věcné správnosti
Testy věcné správnosti se používají k ověření věcné správnosti údajů v účetní závěrce. Analytické testy věcné správnosti provádí auditor, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Testy spočívají v porovnání finančních výsledků společnosti s jejich předpokládanými hodnotami a určení rozdílů mezi nimi, které je třeba prověřit. Předpokládanými hodnotami mohou být odhady auditora, prognózy, předběžné rozpočty, nebo srovnatelné údaje za minulé období. Rozsah testů věcné správnosti závisí na tom, do jaké míry se auditor může spolehnout na vnitřní kontrolní systém účetní jednotky. 3.5.3. Testy detailních údajů
Cílem testů detailních údajů je ověřit správnost zůstatků jednotlivých účtů. Testy detailních údajů se člení na tři typy dle jejich rozsahu. Jednou z možností provedení testů detailních údajů je testování všech položek, což je časové náročné, a proto se nejčastěji používá pouze pro velmi důležité soubory. Druhou z možností testování detailních údajů je provedení testu pouze pro vybrané položky. Vybrané položky jsou položky se shodnou charakteristikou,
11
například pohledávky po lhůtě splatnosti. Vzhledem k tomu, že jsou testovány pouze položky se shodnými charakteristikami, nelze závěry z testování vztahovat na všechny položky. Mezi nejčastěji požívaný typ testů věcné správnosti patří testování vzorku. Na základě testu vzorku je vyhodnocen celý soubor položek. Metodami výběru vzorku se zabývá Mezinárodní auditorský standard (ISA) 530 „Výběr vzorků“.
3.6. Závěr auditu 3.6.1. Události po datu účetní závěrky
Událostmi po datu účetní závěrka se zabývá Mezinárodní auditorský standard (ISA) 560 „Události po datu účetní závěrky“. Události po datu účetní závěrky jsou události, které nastaly v období mezi datem zprávy auditora a datem účetní závěrky, a také skutečnosti, které auditor zjistil až po datu zprávy auditora. Datum účetní závěrky je poslední den účetního období, za které se sestavuje účetní závěrka. Datum zprávy auditora je datum, které je uvedeno ve zprávě auditora. Zpravidla se rozlišují dva typy událostí po datu účetní závěrky. Prvním typem jsou události, které podávají důkaz o skutečnostech existujících již k datu účetní závěrky. Druhým typem jsou události, které podávají informace ke skutečnostem vzniklým až po datu účetní závěrky. Dle povinnosti auditora ve vztahu k těmto událostem lze události po datu účetní závěrky rozdělit na tři typy. Prvním z nich jsou události, které nastaly v období od data účetní závěrky do data zprávy auditora. Auditor posoudí, jestli tyto události, které vyžadují úpravu účetních výkazů, nebo alespoň zveřejnění v příloze účetní závěrky, byly v účetní závěrce správně zobrazeny. Pokud účetní závěrka nepodává informaci o těchto událostech, zváží auditor úpravu výroku. Druhým typem událostí po datu účetní závěrky jsou události, které se auditor dozví až po datu zprávy auditora, ale ještě před zveřejněním účetní závěrky. Pokud se auditor v tomto období dozví o skutečnostech, které vyžadují úpravu účetní závěrky a vedení společnosti účetní závěrku upraví, provede auditorské postupy týkající se úpravy účetní závěrky. Pokud vedení účetní závěrku neupraví a auditor se domnívá, že by měla být upravena, může modifikovat svůj výrok. Třetím typem událostí po datu účetní závěrky jsou události, které nastanou až po zveřejnění účetní závěrky. Pokud se auditor po zveřejnění účetní závěrky dozví o událostech, které existovaly k datu zprávy auditora a v případě, že by o nich věděl, mohly vést
12
k modifikovanému výroku, a vedení na základě těchto událostí upraví účetní závěrku, vykoná nezbytné auditorské postupy týkající se úpravy účetní závěrky. Pokud vedení účetní jednotky účetní závěrku neupraví, měl by se auditor snažit zamezit tomu, aby se třetí osoby na zprávu auditora spoléhaly. 3.6.2. Prohlášení vedení společnosti
Auditor by měl od vedení společnosti vyžadovat písemné prohlášení. Písemným prohlášením vedení společnosti potvrzuje, že účetní závěrka byla sestavena v souladu s účetní legislativou a uznává svoji odpovědnost za sestavení této závěrky. 3.6.3. Náležitosti zprávy auditora
V závěru auditu vydá auditor zprávu auditora. Náležitosti zprávy auditora jsou stanoveny v Mezinárodním auditorském standardu (ISA) 700 „Formulace výroku a zprávy auditora k účetní závěrce“. Zpráva auditora má písemnou formu. Z názvu zprávy auditora by mělo vyplývat, že se jedná o zprávu auditora a také by měl být uveden příjemce této zprávy. V úvodním odstavci zprávy by měla být vymezena auditovaná účetní jednotka. Dále by měly být uvedeny názvy výkazů, které jsou součástí závěrky a stanoveny data, ke kterým byly výkazy sestaveny. Ve zprávě auditora musí být popsána nejen odpovědnost vedení za sestavení účetní závěrky, ale i odpovědnost auditora za výrok k účetní závěrce. Mělo by být zdůrazněno, že auditor postupoval tak, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti.
4. Vedení auditu na počítači 4.1. Auditorské softwary V dnešní době je vedení účetnictví v účetních počítačových programech pro většinu firem zcela běžnou záležitostí. Proto není důvod, aby i auditoři nedali přednost specializovanému softwaru pro auditory před vedením auditu v počítači pomocí několika různých programů (textových editorů, programů pro zpracování dat). Software pro auditory může sloužit nejen k efektivní analýze dat, ale také k vedení auditorského spisu v elektronické podobě. V České republice existuje na trhu několik softwarů pro vedení auditu, pro účely své práce jsem si však vybrala jen tři z nich, které navzájem porovnám dle stanovených kritérií.
13
4.2. Software DATEV – AUDIT comfort 4.2.1. Společnost DATEV
Společnost DATEV.cz s.r.o. se zabývá poskytováním softwarů pro auditory, daňové poradce a další osoby pohybující se v oblasti auditu, daní či podnikové ekonomiky. Mateřskou společností firmy DATEV je německé družstvo DATEV eG, které vlastní několik dceřiných firem jak v Německu, tak v dalších evropských zemích. Česká dceřiná společnost DATEV.cz vznikla v roce 2001. 4.2.2. DATEV – AUDIT comfort
DATEV – AUDIT comfort je tvořen dvěma samostatnými aplikacemi. První z nich je software pro zpracování auditu DATEV – AUDIT a druhou aplikací je program DATEV – BALANCE, který slouží pro analytickou práci s daty. 4.2.2.1. Program DATEV – AUDIT
DATEV – AUDIT slouží ke kompletnímu zpracování auditu v jednom programu. Software pracuje s importovanými závěrkovými daty klienta a umožňuje přehledně vést a archivovat auditorský spis. Pokud auditor prováděl audit u klienta v předchozím roce, program automaticky převezme poznatky z posledního auditu do dalšího období. Software obsahuje předlohy dokumentů s názvem „Speciální auditorská dokumentace pro rizikově orientovaný audit“, které vycházejí z mezinárodních auditorských standardů a z příručky KAČR pro provádění auditu u podnikatelů. 4.2.3. DATEV – BALANCE
Program DATEV – BALANCE pracuje s daty klienta na úrovni jednotlivých účetních zápisů. Umožňuje nejen analýzu dat (filtrování, výběr vzorku), ale také sestavení výkazů dle české legislativy, IAS/IFRS a německé legislativy, což slouží pro kontrolu dat v účetní závěrce.
4.3. Software IDEA 4.3.1. Představení softwaru IDEA
IDEA je software pro analýzu dat. Je používán více než v 90 zemích světa nejen auditorskými a účetními firmami, ale i úřady a ministerstvy. Software IDEA využívají zejména finanční a interní auditoři, vyšetřovatelé podvodů a IT specialisté. Distributoři softwaru IDEA pořádají pravidelná školení pro své klienty.
14
Software IDEA byl vyvinut pro auditory. Vzhledem k tomu, že v důsledku stále větší automatizace procesů ve firmě vzrůstá objem transakcí a auditor musí pracovat s velkým objemem dat, potřebuje auditor pro svou práci nástroj pro datovou analýzu.
4.4. Auditorský systém FAUST 4.4.1. Představení softwaru Faust
Software FAUST byl vyvinut společností Fragaria s.r.o. v roce 2005 jako první ryze český software pro auditory. Od doby uvedení na trh vzniklo několik nových verzí programu, které znamenaly zdokonalení a rozšíření softwaru. Zatím poslední verze programu, Faust 2.9., byla vytvořena v roce 2011. 4.4.2. Charakteristika softwaru FAUST 4.4.2.1. Přístup k databázi
Software FAUST je instalován na serveru, ke kterému se jednotliví uživatelé připojují na základě svých přihlašovacích údajů přes internet nebo firemní síť. Tím se software Faust liší od programů DATEV a IDEA, které se instalují přímo do jednotlivých počítačů. V systému Faust jsou tedy data přístupná pomocí šifrovaného internetového připojení, které zajišťuje bezpečnost dat. Pokud auditor dočasně nemá k dispozici připojení na internet, lze využit aplikaci FAUST – Local, pomocí které auditor následně synchronizuje data ve svém počítači s databází na serveru. 4.4.2.2. Práce se softwarem FAUST
Auditorský software Faust je tvořen šesti moduly – Aplikace, Zakázky, Spis, Testy, Databáze a Audit.
5. Srovnání programů pro vedení auditu 5.1. Stanovení kritérií pro srovnání Za účelem vzájemného srovnání softwaru DATEV – AUDIT comfort, softwaru IDEA a systému FAUST jsem zvolila několik kritérií, na základě kterých tyto programy porovnám. Mezi tato kritéria patří import dat, analýza dat, vedení auditorského spisu, soulad s legislativou, přístup k uživateli a cena.
15
5.2. Srovnání programů z hlediska importu dat 5.2.1. Import dat do programu
Jako první kritérium srovnání jsem zvolila způsob a možnosti importu dat, jelikož úspěšné importování dat do softwaru je základním předpokladem pro další práci s daty. Auditorský software by měl umožňovat import dat, která jsou exportována z účetních programů. 5.2.2. Import dat v DATEV – AUDIT comfort 5.2.2.1. Import dat v DATEV - AUDIT
Do programu DATEV – AUDIT se importují závěrková data v podobě obratové předvahy ve formátu xls, csv, nebo txt. Obratová předvaha by měla obsahovat alespoň číslo účtu a jeho název, počáteční stav a obrat účtu. Aby předvaha mohla být importována, musí splnit několik podmínek. Číslo účtu nesmí obsahovat žádné nestandardní znaky, jako mezery a pomlčky, a musí být stanovena délka účtu. Všechny číslice musí mít číselný formát (nikoliv textový). Data, která splňují tyto podmínky, lze do programu přímo importovat. Pokud soubor tyto podmínky nesplňuje, je třeba data ještě před importem upravit. Úpravu dat lze provést buď v Excelu, nebo s využitím aplikace DATEV – KONVERTOR. Aplikace DATEV – KONVERTOR slouží k úpravě dat ještě před jejich importem. Závěrková data ve formátech xls a csv se pomocí konvertoru upraví takovým způsobem, aby mohla být importována do programu. Úprava spočívá v tom, že jednotlivým sloupcům v databázi uživatel přiřadí sloupec v programu DATEV – AUDIT comfort a upraví čísla účtů tak, aby se čísla účtů v databázi skládala pouze z numerických znaků. Pomocí konvertoru se tedy odstraní pomlčky, mezery a další znaky v číslech účtů. Následující snímky zobrazují úpravu databáze v aplikaci Datev – Konvertor. V tomto případě byla odstraněna pomlčka z čísla účtu. Upravenou databázi lze importovat do programu Datev – Audit.
16
Obrázek 1 - Datev -Konvertor - původní data
Obrázek 2 - Datev - Konvertor - přiřazení sloupců
17
Obrázek 3 - Data upravená konvertorem určená k importu do Datev - Audit
5.2.2.2. Import dat v DATEV – BALANCE
Program DATEV – BALANCE je určen pro zpracování účetních závěrek klientů a analýzu dat na úrovni jednotlivých účetních zápisů. Do programu jsou tedy importována data ve formátu csv., která zahrnují počáteční stavy účtů, účtovou osnovu a účetní deník klienta. Aby data mohla být bez problému importována, nesmí obsahovat součtové řádky a grafické oddělovače. Pro import dat je třeba definovat, v jaké podobě byla data z účetního software exportovaná, neboli definovat parametry importu dat a pojmenovat jednotlivé položky, které obsahuje účetní řádek. Uživatel tedy definuje, jaký formát má datum a co se v databázi používá pro oddělení polí (například středník), desetinné oddělovače a další parametry. Případné položky, které mají být importovány, je třeba označit, a položky, které nemají být importovány, je třeba označit jako prázdné. Struktura formátu dat se nadefinuje zvlášť pro všechny tři soubory (počáteční stavy, účtová osnova, účetní deník) a automaticky se uloží pro další importy dat z daného účetního softwaru. Těsně před importem lze provést kontrolu dat určených k importu. V případě, že data obsahují chybné záznamy (např. chybí údaj o datu), je třeba provést opravu, a potom mohou být data importována. 18
Některé účetní programy (například účetní software Money) umožňují automatický import přes programové rozhraní DATEV. V tomto případě probíhá import bez nutnosti nastavení formátu importu dat. Programové rozhraní mezi účetním softwarem a programy DATEV je možné vytvořit pro jakýkoliv účetní software při spolupráci společnosti DATEV s tvůrcem účetního softwaru. 5.2.3. Import dat v softwaru IDEA
Software IDEA umožňuje zpracovávat elektronická data v podstatě v jakémkoliv formátu. Mezi podporované formáty dat patří AS400, dBASE, Lotus, Microsoft Access, Microsoft Excel, ODBC, Rozšířený editor definice vět, SAP/AIS, Text, Tisková sestava a Adobe PDF, XML. Stejně jako import, podporuje software IDEA i export dat ze systému do jednoho z uvedených formátů. Do softwaru IDEA lze importovat jak závěrková data, tak data v podobě zápisů účetního deníku. IDEA nabízí velmi mnoho funkcí, pomocí kterých lze opravit nežádoucí prvky v importovaných datech a umožňuje importovat také data ve formátu pdf. s pomocí aplikace Report Reader, která je součástí softwaru IDEA. Pomocí vytváření virtuálních polí lze převádět textové formáty číslic na číselné a eliminovat oddělovače tisíců a desetinných míst, což je nezbytné pro další práci s databází. Prací s virtuálními poli se mimo jiné bude zabývat také kapitola 5.3.3.1. „Virtuální pole“. Data tedy není třeba před importem upravovat v Excelu nebo jiných programech. Následující příklad znázorňuje import dat do softwaru IDEA a úpravu těchto dat do potřebného formátu. 5.2.3.1. Import dat do softwaru IDEA – příklad
Pro import dat do softwaru IDEA je třeba zvolit soubor a formát dat, která budou importována (Microsoft Excel), jak znázorňuje následující snímek.
19
Obrázek 4 - IDEA - Import - 1
Dále je třeba potvrdit, aby prázdné buňky byly importovány jako 0 a označit, že první řádek obsahuje názvy polí, což je naznačeno na následujícím snímku. Obrázek 5 - IDEA - Import dat 2
Software IDEA má tři typy datových polí, a to znakové číselné a datumové. Tyto tři typy polí umožňují efektivní práci s daty. Například díky datumové podobě datového pole lze snadněji řešit úlohy týkající se stáří pohledávek. 20
Soubor, který byl importován, obsahuje sloupec s datem zaúčtování ve znakové podobě. Pro další analytickou práci s daty je vhodné převést tato pole do datumové podoby. Do databáze přidáme nové virtuální pole „Datum 1“ pomocí funkce @Ctod, což znázorňuje následující snímek. Obrázek 6 - IDEA . Import – datumové pole
Datum, které bylo importováno ve znakové podobě, bylo pomocí funkce @Ctod konvertováno do datumové podoby, což umožní efektivnější analytickou práci s daty. 5.2.4. Import dat v systému FAUST
Software Faust umožňuje importovat do modulu „Databáze“ účetní deník, který byl exportován z účetního programu klienta ve formátu xls., txt. a dbf. U každého sloupce je třeba před importem označit, co tento sloupce přestavuje, například částku, číslo účtu či datum. Pokud první řádek obsahuje nadpisy sloupců, lze jej vynechat a importovat až od druhého, případně jiného řádku. Číslice musí mít číselný formát. Postup importu je naznačen v následujících dvou snímcích.
21
Obrázek 7 - Faust - Import - 1
Obrázek 8 - Faust - Import 2
5.2.5. Závěr srovnání
Složitost a kvalita importu dat závisí především na účetním programu, ze kterého jsou data do softwaru importována. U všech tří srovnávaných softwarů je třeba před importem dat zadat názvy jednotlivých sloupců, oddělovače polí, a označit, že první řádek obsahuje nadpisy sloupců (případně tyto řádky neimportovat). Pokud jsou data z účetního programu 22
exportována přehledně a systematicky, mohou tato data být bez problému importována do všech tří softwarů. V případě, kdy data obsahují na příklad grafické oddělovače v číslech účtu, součtové řádky a další nestandardní znaky, nebo jsou číslice v textovém formátu, je třeba data před importem upravit. Úpravu dat je možné provést v Microsoft Excel, v případě DATEV – AUDIT comfort také s pomocí aplikace DATEV – KONVERTOR. Software IDEA umožňuje díky velkému množství funkcí import dat v jakýchkoliv formátech (včetně pdf.) a úpravu dat přímo v softwaru po importu. Funkce softwaru IDEA umožňují převod pole v textovém formátu na číselný formát a eliminaci grafických oddělovačů v číslech. U softwaru IDEA tedy není třeba, na rozdíl od ostatních srovnávaných softwarů, upravovat data ještě před importem v Microsoft Excel či v jiných programech, a to pří jakémkoliv formátu dat.
5.3. Srovnání programů na základě analýzy dat 5.3.1. Analýza dat
Jako jedno z kritérií pro srovnání programů jsem zvolila analýzu dat. Možnosti analýzy dat jsou významné pro správný výběr vzorku v auditu a další analytickou práci s daty. 5.3.2. Analýza dat v programu Datev – Audit comfort 5.3.2.1. Analýza dat v programu DATEV – AUDIT 5.3.2.1.1. Dokument 420 – Předběžné analytické postupy
Ke zpracování analýzy dat a zaznamenání jejich výsledků slouží dokument 420 – „Předběžné analytické postupy, jehož cílem je stanovit rizikové oblasti zakázky. Za účelem stanovení rizikových oblastí je třeba analyzovat závěrková data klienta. Dokument 420 umožňuje meziroční porovnání závěrkových dat. Rozdíly mezi aktuálním a předchozím obdobím jsou vyčísleny absolutně, i relativně. U každé položky výkazu lze zobrazit její strukturu, neboli účty, které tento řádek výkazu obsahuje. Na následujícím snímku je zobrazeno meziroční porovnání výkazů klienta.
23
Obrázek 9 – Datev – dokument 420 – Předběžné analytické postupy – Zjištění rizik
Položky, které se v porovnání s předchozím obdobím výrazně změnily, ať už absolutně nebo vzhledem k podílu na bilanční sumě, vytřídí uživatel v záložce „Hranice pro identifikaci rizik“. Hraniční hodnoty se stanoví zvlášť pro aktiva, pasiva a výkaz zisku a ztráty. Stanovení hraničních hodnot je zobrazeno na obrázku č. 33. Jako parametr bylo zvoleno rozmezí 2% až 10% podílu na aktivech, pasivech, nebo výkazu zisku a ztráty s desetiprocentní odchylkou vzhledem k předchozímu roku.
24
Obrázek 10 - Datev - Dokument 420 - Hranice pro identifikaci rizik
Položky, které překročí tyto stanovené parametry, jsou nyní v databázi označeny červeným nebo zeleným praporkem. Červené praporky signalizují překročení stanovené horní hranice, zatímco zelené praporky značí, že hodnota nedosahuje stanovené dolní hranice. Na obrázku jsou červeným praporkem označeny pohledávky z obchodních vztahů, jejichž hodnota se zvýšila téměř o 122%. Obrázek 11 - Datev - Dokument 420 - Zjištění rizik
25
Do dokumentu jsou zapracovány také základní ukazatele finanční analýzy (rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti) a také Altmanův model. Pro lepší orientaci uživatele jsou k vypočteným ukazatelům připojeny poznámky, které udávají rozmezí hodnot, ve kterých by se hodnoty ukazatelů měly ideálně pohybovat. Pokud jsou k dispozici závěrková data klienta za dva roky, lze data analyzovat meziročně. Následující snímek zobrazuje vypočtené hodnoty některých ukazatelů finanční analýzy v dokumentu 420. Obrázek 12 - Datev - Finanční analýza
Na základě provedených předběžných analytických postupů vyhodnotí uživatel oblasti, které považuje za rizikové, což se projeví při plánování auditu.
26
Obrázek 13 - Datev - Dokument 420 - Rizikové oblasti
5.3.2.1.2. Filtr dat
Filtrování umožňuje auditorovi vybrat data, která jsou z hlediska auditu důležitá. V programu DATEV – AUDIT lze vybírat položky dle různých kritérií. Mezi tato kritéria patří například číslo účtu, absolutní či relativní změna položky vzhledem k předchozímu účetnímu období, procentní podíl na aktivech, procentní podíl na jedné z položek závěrkových dat a další. Stanovená kritéria lze mezi sebou kombinovat. 5.3.2.1.2.1. Příklad - Filtrování závěrkových dat
Následující snímek softwaru zobrazuje část obratové předvahy, která obsahuje 273 účtů. Úkolem je vyfiltrovat položky, které se změnily o více než 10% vzhledem k předchozímu účetnímu období a zároveň je absolutní výše jejich změny oproti předchozímu účetnímu období vyšší než 10 000 Kč.
27
Obrázek 14 – Datev - Filtrování závěrkových dat - Zadání
Do programu byla zadána dvě kritéria filtrů. Kritéria byla propojena pomocí písmena „A“, což znamená, že obě kritéria musí platit zároveň. Výsledkem jsou položky, jejichž absolutní změna oproti předchozímu roku byla větší než 10 000 Kč a jejich relativné změna byla větší než 10% vzhledem k předchozímu roku. Na snímku je zobrazena pouze část vyfiltrovaných položek.
28
Obrázek 15 – Datev - Filtrování závěrkových dat - Řešení
5.3.2.1.3. Přeúčtování a opravy závěrkových dat
Program DATEV – AUDIT umožňuje provádění oprav a přeúčtování dat. Následující snímek zobrazuje opravu závěrkových dat, ve kterých bylo opomenuto zaúčtování odpisů automobilu. Označením políčka „Dodatečné zaúčtování“ bude odpis promítnut do účetních výkazů. Obrázek 16 - Datev - Přeúčtování a opravy závěrkových dat
29
Pokud by auditor zvolil políčko“účtování nezapisovat“, potom by se tato oprava nepromítla do účetních výkazů. Toto pole uživatel zvolí, pokud čeká na schválení úpravy někým jiným. 5.3.2.2. Analýza dat v programu DATEV – BALANCE 5.3.2.2.1. Filtrování dat
Program DATEV – BALANCE umožňuje filtrování importovaných dat dle kombinace různých kritérií. Na následujícím snímku je naznačeno vyfiltrování operací týkajících se analytických účtů k účtu 311 v účetním deníku klienta, za dané období a v dané částce. Filtr lze uložit jako šablonu a opětovně použít. Obrázek 17 – Datev – Balance – Filtr dat
Vybraná data lze dále filtrovat podle dalších parametrů (tzv. výběr z výběru). Další funkcí filtru dat je vyhledávání duplicit dle různých kritérií (například dle čísla dokladu) a speciální funkce, která umožňuje vyhledat konkrétní účetní operaci při zadání účtu a protiúčtu. Významnou funkcí analýzy dat je histogram, který umožňuje zobrazit počty záznamů v definovaném rozsahu. Histogram je zobrazen na obrázku č. 38. Z těchto uživatelsky definovaných rozsahů lze dále provádět výběry vzorků, nebo kombinovat s filtrem dat.
30
Obrázek 18 - Datev - Balance - Filtr dat - Histogram
5.3.2.2.2. Úprava dat
V programu DATEV – BALANCE lze upravovat importovaná data bez zásahu do účetnictví klienta. Do databáze lze doplňovat a opravovat účetní záznamy a vytvářet nové doklady. Všechny přidané záznamy jsou však rozeznatelné od záznamů importovaných. Odstraněním oprav a nově pořízených operací se lze kdykoliv vrátit k původním importovaným datům. Následující snímek zobrazuje přidání nové účetní operace do databáze, a to odúčtování 30 000 Kč.
31
Obrázek 19- Datev - BALANCE - úpravy dat 1
Účetní operace vytvořená v programu se od importovaných dat liší znakem původu, který je uveden v jednom ze sloupců databáze. Operace vytvořené v DATEV – BALANCE se značí znakem původu „JA“ a importovaná data se označují znakem původu „SV“, jak lze vidět na následujícím snímku. Obrázek 20 - Datev - Balance - úpravy dat 2
32
S použitím flitru podle znaku původu lze vytřídit data vytvořená v programu DATEV – BALANCE. Vytříděním těchto operací vznikne tzv. „Protokol změn“, který lze klientovi předložit jako návrh na úpravy v jeho účetnictví. 5.3.3. Analýza dat v softwaru IDEA
Software IDEA nabízí rozsáhlé možnosti práce s daty. Jednou z možností je přidávání nových virtuálních polí do databáze a definování parametrů tohoto pole, což usnadní řešení mnoha úloh. Dále jsou k dispozici další nástroje pro analýzu dat, například sumarizace, detekce mezer, přímý výběr, Benfordův test a další. 5.3.3.1. Virtuální pole
IDEA umožňuje vytvoření virtuálního pole ve znakové, číselné či datumové podobě. Vytvoření virtuálního pole může být vhodné například v případě, kdy se v databázi vyskytují pole vyjadřující číselnou částku, která jsou nikoliv v číselné, ale ve znakové podobě. Pro další práci s databází je vhodné vytvořit nová pole, která obsahují částku v číselné podobě. Práce s virtuálními poli bude předmětem následujícího příkladu. 5.3.3.1.1. Příklad - Kontrola DPH
Zadání: Následující snímek zobrazuje databázi vydaných faktur. Sloupec „DPH“ obsahuje částku zaúčtovaného DPH ve znakové podobě. Úkolem je zkontrolovat, zda zaúčtovaná částka DPH byla vypočtena správně.
33
.Obrázek 21 - IDEA - Kontrola DPH - Zadání
Řešení: 1. Podoba znakového pole Výběrem tlačítka „Data“ a následně „Práce s poli“ zjistíme, že data ve sloupci „DPH“ jsou ve znakové podobě. Tento postup zobrazují následující dva snímky. Obrázek 22 - IDEA - Podoba znakového pole 1
34
Obrázek 23 - IDEA - Podoba znakového pole 2
2. Vytvoření virtuálního pole s pomocí funkce @Curval Aby bylo možno zkontrolovat, zda byla výše DPH vypočtena správně, je třeba vytvořit nové virtuální pole s částkou DPH v číselné podobě. Bude tedy vytvořeno nové virtuální pole v číselné podobě s názvem DPH_OPR pomocí funkce @Curval. Postup je znázorněn na následujícím snímku.
35
Obrázek 24 - IDEA - Vytvoření virtuálního pole - funkce @Curval
Funkce @ Curval se používá v případě, kdy číslo, které bylo do softwaru IDEA importováno, je ve znakové podobě. IDEA vrátí toto pole do číselné podoby, a to i v případě, kdy číslo obsahuje nestandardní oddělení tisíců a desetinných míst, jako třeba tečku. 3. DPH v číselné podobě V databázi přibyl sloupec, který obsahuje částku DPH v číselné podobě, což je zobrazeno na snímku. Nyní lze provést kontrolu částky DPH.
36
Obrázek 25 - IDEA - DPH v číselné podobě
4. Vytvoření virtuálního pole Kontrola_DPH s funkcí @If Za účelem kontroly správné výše DPH bude vytvořeno pole KONTROLA_DPH. Pole bude definováno jako virtuální číselné pole a jeho parametrem bude funkce @if v číselné podobě. Databáze obsahuje položky „KOD_DPH“, která určuje sazbu, pomocí které bude DPH spočítáno. Databáze obsahuje tři druhy kódu – kód 1, kód 2, kód 3. V případě, že je kód DPH roven 1, používá se sazba ve výši 19% ze základu daně. Pokud je kód DPH roven 2, je DPH spočítáno jako 5% ze základu daně. Pokud je kód DPH roven 3, je transakce osvobozena od DPH. Funkce @If bude vložena v následující podobě: @If( KOD_DPH =1 ; ZÁKLAD_DANE / 100 * 19 ; @If(KOD_DPH = 2 ; ZÁKLAD_DANE / 100 * 5 ; 0)) Následující dva snímky zobrazují vytvoření číselného virtuálního pole a vložení funkce @If jako parametru nového pole.
37
Obrázek 26 – IDEA - funkce @If 1
Obrázek 27 - IDEA - funkce @If 2
5. Kontrola výše DPH Výši DPH ve sloupci „KONTROLA_DPH“ (vypočtená pomocí virtuálního pole s funkcí @If) porovnám s výší DPH ve sloupci „DPH_OPR“. Porovnání provedu pomocí nástroje „Přímý
38
výběr“. Budou vybrány položky, pro které platí, že rozdíl mezi položkami ve sloupcích „DPH_OPR“ a „KONTROLA_DPH“ je nenulový. Postup je zobrazen v následujícím snímku.
Obrázek 28 - IDEA - Kontrola DPH
6. Výsledek Snímek zobrazuje fakturu, kde výše vypočteného DPH neodpovídá jeho zaúčtované výši. Vzhledem k tomu, že kód DPH je 2, měla by být použita sazba ve výši 5%. DPH je však u této položky nulové, což znamená, že došlo k chybě. Tato chyba může mít několik příčin. Je možné, že daná položka je osvobozena od DPH a kód DPH je nesprávný (u osvobozených transakcí je kód DPH 0). Další možností je, že kód DPH je správný, ale výše DPH byla špatně vypočtena.
39
Obrázek 29 - IDEA - Kontrola DPH - Výsledek
5.3.3.2. Vytvoření virtuálního pole s dalšími funkcemi
V předchozím příkladu bylo znázorněno využití virtuálního pole s pomocí funkcí @Curval a @If. U virtuálních polí lze však jako parametry použít daleko více funkcí, od datumových, přes znakové, číselné, podmínkové, srovnávací, až po finanční. 5.3.3.2.1. Detekce mezer
Detekce mezer slouží k identifikaci chybějících položek v číselné řadě. Detekce mezer se tedy používá v případě, kdy se uživatel chce ujistit, že data jsou kompletní. Na následujícím snímku je zobrazena databáze faktur. Úkolem je zjistit, zda žádná faktura nechybí.
40
Obrázek 30 - IDEA -Detekce mezer - Zadání
1. Detekce mezer Zvolíme „Analýza“ a následně „Detekce mezer“. Vybereme možnost detekce dle čísla faktury. Postup ilustruje následující snímek. Obrázek 31 - IDEA - Detekce mezer - Řešení
41
2. Výsledek Provedením detekce mezer byla vytvořena nová databáze, která obsahuje chybějící faktury. Z následujícího snímku lze vyčíst, že například mezi fakturou č. V013 a fakturou č. V015 chybí 3 faktury, což znamená, že chybí faktury č.V013, V014 a V015. Obrázek 32 - IDEA . Detekce mezer - Výsledek
5.3.3.2.2. Detekce duplicit
Detekce duplicit se používá k vyhledávání duplicitních položek. Tato funkce se používá v případě, kdy je třeba se ujistit, zda některé faktury nebyly zaúčtovány více než jednou. Detekce duplicit lze použít také k vyhledávání položek, které duplicitní nejsou, za účelem kontroly rovnosti obratu na straně Má Dáti a na straně Dal. K dispozici je stejná databáze faktur jako v předcházejícím příkladu. Úkolem je zjistit, zda nebyly některé faktury zaúčtovány vícekrát. 1. Detekce duplicit Zvolíme tlačítko“Analýza“ a vybereme „Duplicitní klíč“ a následně „Detekce“. Jako klíč zvolíme číslo faktury. Postup ilustruje následující snímek.
42
Obrázek 33 - IDEA - Detekce duplicit - Zadání
2. Výsledek Výsledek je databáze vět, které se v poli CISLO_FAK vyskytují alespoň dvakrát. Obrázek 34 - IDEA- Detekce duplicit - Výsledek
3. Eliminace duplicit
43
Duplicity, které byly způsobeny tím, že storno faktury bylo vedeno pod stejným číslem jako stornovaná faktura, eliminujeme pomocí sumarizace a následného přímého výběru. Zvolíme sumarizaci dle čísla faktury a odběratele. Obrázek 35 - IDEA - Eliminace duplicit
Pomocí sumarizace se sjednotí položky se stejným číslem faktury a za stejným odběratelem a vznikne následující databáze. Nulový součet znamená, že faktura a její storno se navzájem vykompenzovaly.
44
Obrázek 36 - IDEA - Detekce duplicit - Sumarizace
Z databáze vyřadíme pomocí přímého výběru nulové položky. Obrázek 37 - IDEA- Detekce duplicit - Přímý výběr
4. Duplicitní věty Po provedení výběru nenulových položek získáme databázi duplicitních faktur (faktur vystavených pod stejným číslem).
45
Obrázek 38 - IDEA - Duplicitní faktury
5.3.4. Analýza dat v systému FAUST 5.3.4.1. Filtr dat
Analýza dat v softwaru Faust probíhá v modulu „Databáze“. Modul databáze pracuje s účetními deníky klientů. Pro každou databázi se zvolí hladina významnosti. Položky, které přesahují hladinu významnosti, jsou růžově podbarveny. Pomocí filtrování lze vytřídit data, která jsou z hlediska dané zakázky důležitá. Filtrů je možno aplikovat i více najednou. Použité filtry je možno uložit a v budoucnosti znovu použít. Filtrovat data lze i podle poznámek, které byly k položkám databáze doplněny. Kromě filtrování dat nabízí software FAUST u další možnosti práce s daty,například vyhledávání duplicitních řádků, zobrazení každého x–tého řádku a vygenerování konečných zůstatků z účetního deníku klienta a jejich import do finanční analýzy. Náhled modulu Databáze je zobrazen na následujícím snímku.
46
Obrázek 39 - Faust - Modul databáze
5.3.4.2. Finanční analýza
Modul Audit obsahuje finanční analýzu, která je sestavena na základě konečných zůstatků účtů, které byly vygenerovány z účetního deníku klienta v modulu Databáze. 5.3.5. Závěr srovnání
Při srovnání softwarů na základě analýzy dat poskytuje uživateli nejvíce možností software IDEA, jelikož se jedná o specializovaný software pro analýzu dat. Možnosti analýzy dat v softwaru IDEA jsou velmi rozsáhlé a bohužel není možné se v této práci všemi těmito funkcemi zabývat. Mezi výrazné vlastnosti softwaru IDEA patří možnost vytváření virtuálních polí, konverze znakových polí na číselné a datumové, a především velké množství funkcí, s jejichž pomocí lze zpřehlednit i téměř nečitelná data. V rámci programu DATEV – AUDIT comfort je možné analyzovat závěrková data v aplikaci DATEV – AUDIT a data na úrovni jednotlivých účetních zápisů v programu DATEVBALANCE. Analýza dat v programu DATEV – AUDIT probíhá v rámci dokumentu 420 – „Předběžné analytické postupy“, který mimo jiné obsahuje i finanční analýzu. Obě dvě aplikace programu DATEV – AUDIT comfort obsahují filtr dat. V programu DATEV – AUDIT lze jako kritéria filtru stanovit například absolutní či relativní změnu položky vzhledem k předchozímu účetnímu období, procentní podíl na aktivech nebo na jedné z položek závěrkových dat a další kritéria. 47
Program DATEV – AUDIT comfort umožňuje úpravy a přeúčtování dat. V aplikaci DATEV – BALANCE lze opravovat a přeúčtovávat importovaná data bez zásahu do účetnictví klienta a vytvářet nové doklady. Opravy jsou však rozeznatelné od původních importovaných dat a navíc se lze kdykoliv vrátit k původním datům. Pomocí filtru lze vytřídit pouze úpravy provedené v DATEV – BALANCE. Vytříděním těchto úprav dojde k vytvoření tzv. „Protokolu změn“, který může být předložen klientovi jako návrh na změny v účetnictví. Také v programu DATEV – AUDIT lze provádět úpravy dat. Například v případě opomenutí zaúčtování odpisů lze tuto operaci dodatečně doplnit, a úprava bude promítnuta do hospodářského výsledku. Systém FAUST umožňuje analytickou práci s účetním deníkem klienta v modulu „Databáze“. V modulu „Audit“ je k dispozici finanční analýza.“ V modulu „Databáze“ lze vyfiltrovat položky, které auditora zajímají. Tyto položky lze poté uložit do modulu „Audit“ jako „Vytipované položky“. Filtr dat umožňuje použití několika filtrů zároveň, uložení těchto filtrů pro další použití a vyhledávání duplicit. Jak již bylo výše napsáno, nejvyšší hodnocení v oblasti analýzy dat má software IDEA. Při srovnání programů DATEV - AUDIT comfort a FAUST poskytuje program DATEV – AUDIT comfort více možností pro analýzu dat. Na rozdíl od systému FAUST má uživatel v programu DATEV- AUDIT comfort možnost provádět úpravy dat klienta přímo v daném programu. Také možnosti filtrování dat jsou v programu DATEV – AUDIT comfort rozsáhlejší, než u systému FAUST.
5.4. Vedení auditorského spisu 5.4.1. Auditorský spis
Jako další kritérium srovnání jsem zvolila způsob vedení auditorského spisu, neboť auditor má povinnost provádět záznamy o provedených auditorských postupech a získaných důkazních informacích. Jednou z funkcí, které auditorský software poskytuje, může být vedení auditorského spisu v elektronické podobě. 5.4.2. Vedení auditorského spisu v programu DATEV – AUDIT comfort
5.4.2.1. Rizikově orientovaná auditorská dokumentace Auditorský spis je v programu DATEV – AUDIT comfort tvořen tzv. „Rizikově orientovanou auditorskou dokumentací.“
48
Rizikově orientovaná auditorská dokumentace je soubor vzorových dokumentů v programu, které se také označují jako „pracovní listy“. Tyto dokumenty byly vytvořeny společností DATEV v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (především s ISA 200) a slouží k vedení spisu klienta. Pracovní listy respektují jednotlivé fáze auditu (přijetí zakázky, stanovení rizika, testy spolehlivosti, analytické testy). Rizikově orientovaná auditorská dokumentace je tvořena cca 80 pracovními listy. Pracovní listy jsou tedy součástí auditorské dokumentace v programu DATEV – AUDIT. Mezi další části auditorské dokumentace patří také přílohy k pracovním listům, které jsou vedeny v kategorii „Spis“. Tato kategorie slouží k ukládání různých dokumentů klienta, například výpis z obchodního rejstříku. Následující snímek programu zobrazuje vzorové dokumenty pro rizikově orientovaný audit, které jsou součástí softwaru DATEV – AUDIT. Obrázek 40 – Datev - Rizikově orientovaná auditorská dokumentace
Míru rozpracovanosti jednotlivých fází auditu značí semafory u každé položky pracovního listu. Červeně svítící semafor znamená, že dokument ještě není zpracován, zeleně svítící semafor značí kompletní pracovní list. Kombinace zelené a žluté barvy znamená, že dokument je zpracován pouze částečně, nebo má uživatel k dokumentu připomínky. Pracovní list je tvořen dotazy, které auditor průběžně zpracovává. Odpovědi mohou být omezeny pouze na „ano“ a „ne, případně s připojením komentáře, nebo mohou být 49
vyžadovány odpovědi ve formě hodnocení v procentech (například u posuzování rizika zakázky). Pracovní listy jsou navzájem propojeny. Informace zadané do určitého pracovního listu se projeví i v dalších pracovních listech, pro které jsou tyto údaje relevantní. Například údaje zadané v dokumentu 100 – „Kmenová data“ se automaticky projeví v dokumentu 840 – „Zpráva o ověření účetní závěrky dle českých účetních předpisů“. V dalších kapitolách je popsáno zpracování některých dokumentů rizikově orientované auditorské dokumentace v jednotlivých fázích auditu. 5.4.2.1.1. Kmenová data
Kmenová data klienta a auditora obsahuje pracovní list 100 – Kmenová data. Tento pracovní list obsahuje základní informace o klientovi (název společnosti, předmět podnikání, představenstvo, statutární orgán), důležité dokumenty klienta (výpis z obchodního rejstříku, účetní závěrka) a údaje o auditorovi (jméno auditora, složení auditorského týmu). Informace obsažené v tomto dokumentu jsou automaticky přeneseny do dalších dokumentů auditorské dokumentace. Například informace o předmětu podnikání a vedení společnosti v dokumentu 100 se zároveň v navazujícím pracovním listu 210 – Posouzení rizika zakázky. Pokud dokument 100 není kompletní, zobrazí se v dokumentech, které jsou na něj napojeny upozornění o chybějících datech. Tato situace je znázorněna na následujícím snímku. Obrázek 41 – Datev – Kmenová data
50
5.4.2.1.2. Činnosti před uzavřením smlouvy
Činnosti před uzavřením smlouvy jsou předmětem pracovních listů 210 – Posouzení rizika zakázky, 220 – Předběžný rozpočet, 230 – Stanovení podmínek zakázky, 310 – Strategie auditu a 320 – Porozumění činnosti a oblasti podnikání klienta. Na základě činností před uzavřením smlouvy se auditor rozhoduje, zda zakázku přijmout či nepřijmout. Následující dvě kapitoly se budou zabývat zpracováním dokumentů 220 a 320. 5.4.2.1.2.1. 210 - Posouzení rizika zakázky
Dokument 210 vyjadřuje míru rizika zakázky. Pro hodnocení rizika lze využít třístupňovou škálu nebo desetistupňovou škálu, která je více přesná. Třístupňová škála rozlišuje riziko na nízké (33%), střední (66%) a vysoké (99%). Desetistupňová škála používá hodnoty mezi 0 a 99%. Snímek zobrazuje náhled softwaru v situaci, kdy auditor volí parametry výpočtu rizika. Obrázek 42 - Datev - Posouzení rizika zakázky 1
Jednotlivým oblastem podnikání klienta lze přiřadit váhu podle jejich důležitosti v hodnotách 1, 2, 3. Riziko se počítá aritmetickým průměrem, v případě přidělení vah váženým aritmetickým průměrem. Na snímku je zobrazeno hodnocení rizika jedné z oblastí podnikání klienta (Pravděpodobnost záměrného uvádění nepravdivých údajů), kdy je pomocí několika otázek odhadnuto riziko této oblasti na 10%.
51
Obrázek 43 - Datev - Posouzení rizika zakázky 2
5.4.2.1.2.2. Dokument 320 – Porozumění činnosti a oblasti podnikání klienta
Cílem dokumentu 320 – Porozumění činnosti a oblasti podnikání klienta je stanovit přirozené riziko. Celkové přirozené riziko se určuje na základě odpovědí na otázky týkající se různých oblastí podnikání klienta. Odpovědi, které byly zpracovány v některém z předchozích pracovních listů, jsou automaticky převzaty do daného dokumentu. Například v dokumentu 320 jsou odpovědi na otázky týkající se vedení společnosti převzaty z dokumentu 210, jak je znázorněno na následujícím snímku.
52
Obrázek 44 - Datev - Dokument 320
Kromě vedení společnosti se otázky dále týkají obchodních cílů, účetních metod, fluktuace a kvalifikace zaměstnanců, organizační struktury a dalších oblastí podniku. Výsledkem dokumentu je spočítané celkové přirození riziko. Auditor může tímto způsobem vypočtené riziko změnit, nebo potvrdit. Na následujícím obrázku je znázorněno vypočtené přirozené riziko dle dokumentu 320. Obrázek 45 - Datev - Dokument 320 - přirozené riziko
53
5.4.2.1.3. Činnosti v rámci fáze předauditu 5.4.2.1.3.1. Předaudit a dokumenty týkající se předauditu
Jako „předaudit“ se označují auditorské činnosti probíhající před datem účetní závěrky. Předaudit se zaměřuje zejména na prověření kvality vnitřních kontrol, hodnocení rizika a testy spolehlivosti. Fází předauditu se zabývají dokumenty 400 – Porozumění vnitřním kontrolám, dokumenty 410 - 418 týkající se transakčních cyklů, dokument 420 – Předběžné analytické postupy a dokument 430 – Princip Going concern. 5.4.2.1.3.2. Dokument 400 – Porozumění vnitřním kontrolám
Cílem dokumentu 400 – Porozumění vnitřním kontrolám je určení kontrolního rizika. Kontrolní riziko je hodnoceno dle několika oblastí, mezi které patří kontrolní prostředí, informační systém, monitorování kontrol, kontrolní činnosti a další. Například v oblasti kontrolní činnosti se otázky zaměřují na přezkoumání výsledků (zda jsou prováděny analýzy skutečných výsledků v porovnání s rozpočtem), zpracování informací (zda jsou prováděny kontroly účtů a předvah, duplicit a mezer v číselných řadách). Na následujícím snímku je zobrazeno vypočtené kontrolní riziko. Obrázek 46 - Datev - Dokument 400 - Kontrolní riziko
5.4.2.1.4. Plán auditu 5.4.2.1.4.1. Dokumenty plánu auditu
Plánováním auditu se zabývají dokumenty 500 – Celkové vyhodnocení rizika, 505 – Stanovení plánovací hladiny významnosti a dále dokumenty 510 – 585, které se týkají plánu 54
auditu pro jednotlivé položky účetní závěrky (dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob, pohledávek, rezerv, vlastního kapitálu a dalších položek). Tyto dokumenty navazují na činnosti auditora ve fázi předauditu, které se týkaly zejména spolehlivosti vnitřních kontrol a transakčních cyklů. V dalších kapitolách bude znázorněno zpracování dokumentu 500 – Celkové vyhodnocení rizika a dokumentu 510 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. 5.4.2.1.4. 2. Dokument 500 – Celkové vyhodnocení rizika
Dokument 500 – Celkové vyhodnocení rizika se zabývá celkovým rizikem, které bylo vypočteno na základě hodnoty přirozeného rizika, kontrolního rizika a rizika zakázky. Dochází tedy k propojení s dokumenty 210 – Posouzení rizika zakázky (riziko zakázky), 320 – Porozumění činnosti a oblasti podnikání klienta (přirození riziko) a 400 – Porozumění vnitřním kontrolám (kontrolní riziko). Cílem dokumentu je zvolit hodnotu zjišťovacího rizika, které zajistí nízké auditorské riziko. Obrázek 47 - Datev - Dokument 500 - Celkové riziko
5.4.2.1.4. 3. Dokument 510 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
Cílem dokumentu 510 je sestavení plánu auditu pro oblast dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku takovým způsobem, aby bylo auditorské riziko minimální. Při plánování auditu je třeba zohlednit výsledky předešlých dokumentů. Pokud je například oblast dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku hodnocena jako riziková na základě předběžných analytických postupů (dokument 420), bude auditor na tuto skutečnost 55
upozorněn v dokumentu 510 a přizpůsobí této skutečnosti plán auditu. Tato situace je znázorněna na následujícím snímku. Obrázek 48 - Datev - Dokument 510
Do dokumentu jsou také přeneseny hodnoty rizik dané oblasti vypočtené v předchozích dokumentech (rizika přirozeného, kontrolního a zjišťovacího). Tato rizika může auditor potvrdit, nebo na základě svého odborného úsudku změnit a v komentáři tuto změnu odůvodnit. Dokument obsahuje plán testů spolehlivosti a plán testů věcné správnosti. Pokud se auditor rozhodne považovat vnitřní kontroly za spolehlivé, naplánuje testy spolehlivosti, zejména stanoví konkrétní transakční cykly, které budou ověřovány. Testy věcné správnosti poté budou provedeny pouze v základním rozsahu. Následující snímek zobrazuje plánování testů spolehlivosti v oblasti účtování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. V rámci testů spolehlivosti bude prověřeno účtování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.
56
Obrázek 49 - Datev - Dokument 510 - plánování testů spolehlivosti
5.4.2.1.5. Testy spolehlivosti vnitřních kontrol
Testy spolehlivosti se zabývají dokumenty 610 – 660. Tyto dokumenty navazují na dokumenty 510 – 585, které obsahují informace o tom, zda bude auditor testy spolehlivosti provádět a informace o oblastech, kterých se testy budou týkat. Na následujícím snímku je zobrazen dokument 660 – „Test spolehlivosti – dlouhodobý majetek a závazky“.
57
Obrázek 50 - Datev - Dokument 660 - Test spolehlivosti - DHM a závazky
5.4.2.1.6. Analytické a detailní testy věcné správnosti
Analytické a detailní testy věcné správnosti se provádějí v rámci dokumentů 710 – 785, které se týkají jednotlivých položek účetní závěrky. Stejně jako u testů spolehlivosti jsou i do těchto dokumentů přeneseny informace z dokumentů týkajících se plánu auditu. Zjištěné nesprávnosti auditor zaznamená do dokumentu 790 – „Soupis neopravených nesprávností“. V tomto dokumentu jsou evidovány nesprávnosti, které nebyly opraveny, včetně jejich dopadu na výkaz zisku a ztráty a rozvahu. 5.4.2.1.7. Závěrečné činnosti a vydání zprávy auditora V závěrečné fázi auditu auditor posuzuje, zda získal dostatek vhodných důkazních informací pro formulování závěru a vydává zprávu auditora. Za účelem zhodnocení, zda byly získány dostatečné důkazy, obsahuje rizikově orientovaná auditorská dokumentace pracovní listy 800 – 825. Tyto dokumenty slouží jako pomůcka pro formulování názoru na účetní závěrku. Na následujícím snímku je zobrazen dokument 820 –„ Posouzení účetní závěrky“.
58
Obrázek 51 - Datev - Dokument 820 - Posouzení účetní závěrky
Dokumenty 830 – 880 obsahují vzory zprávy auditora, prohlášení vedení společnosti a dopisu vedení účetní jednotky. Dále je v dokumentaci obsažen dokument 900 – „Závěrečná shrnutí auditora“, ve kterém jsou koncentrovány všechny komentáře auditora z předchozích pracovních listů. Tyto vzory jsou s dokumentem 100 – „Kmenová data“. Data klienta jsou do zprávy auditora tedy přenesena automaticky. V případě modifikovaného výroku nelze použít vzor zprávy auditora z rizikově orientované dokumentace. Je tedy třeba použít vzor vlastní. Všechny vzory jsou sestaveny v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy. 5.4.3. Vedení auditorského spisu v softwaru IDEA
Software IDEA je především nástroj pro analýzu dat a neumožňuje tedy vedení auditorského spisu. 5.4.4. Vedení auditorského spisu v systému FAUST
V systému FAUST probíhá vedení spisu auditora v modulech Spis, Testy a Audit. Dokumenty spisu jsou členěny do několika kategorií. Spis obsahuje předlohy zprávy auditora, dopisu účetní jednotce, smlouvy na provedení auditu a další vzorové předlohy, a pro každou konkrétní zakázku lze přidávat další dokumenty do libovolné kategorie spisu, případně vytvářet nové kategorie.
59
U jednotlivých kategorií může auditor nastavit sdílení, povinnost a kopírovatelnost. Sdílení se využívá zejména pro kategorií spisu, které jsou společné pro všechny zakázky v rámci jednoho zákazníka, například společenská smlouva. Dokumenty, u kterých auditor nastaví parametr povinnosti, jsou pro auditora důležitě. Jako kopírovatelné se značí kategorie spisu, ve kterých jsou obsaženy vzorové dokumenty auditora, například vzor zprávy auditora. Pokud určitá kategorie spisu je kompletní, potvrdí auditor, že tato kategorie obsahuje všechny požadované dokumenty pomocí tlačítka „ověřit“. V přehledu kategorií je graficky znázorněno, zda je daná kategorie kompletní. Systém Faust obsahuje šablony dokumentů pro plánování a program auditu, které byly vydány KAČR. Při vytváření dokumentů z těchto šablon jsou známé údaje (například kmenová data klienta) již předvyplněny. Modul spis je zobrazen na následujícím snímku. Obrázek 52 - Faust - Modul Spis
V modulu testy jsou evidovány výsledky prováděných testů. Auditor definuje testy, které je třeba v rámci dané zakázky provést, a zaznamenává průběh testů a jejich výsledky. Výsledky testu jsou členěny a zobrazeny ve třech úrovních: splňuje, ucházející a nesplňuje. Dále je u testu uvedeno, kdo daný test ověřil. K výsledku lze připojit poznámku, nebo doplnit zápis o provedeném testu, který bude uložen do modulu Spis auditora. Modul Testy je zobrazen na následujícím snímku. 60
Obrázek 53 - Faust - Modul Testy
Druhý snímek modulu Testy zobrazuje hodnocení jednoho z provedených testů.
5.4.5. Závěr srovnání
Software DATEV – AUDIT comfort a systém FAUST umožňují vedení auditorského spisu. Systém Faust obsahuje vzorové předlohy některých dokumentů (zpráva auditora, dopis vedení), šablony dokumentů pro plánování a program auditu vydaných KAČR a také je 61
možné přidávat vlastní dokumenty dle konkrétní zakázky. U každého dokumentu ve spisu je přehledně označeno, zda obsahuje všechny požadované dokumenty a uživatele, který dokumenty ověřil. DATEV – AUDIT comfort obsahuje tzv. „Rizikově orientovanou auditorskou dokumentaci, která byla sestavena v souladu s Mezinárodními účetními standardy a Příručky k uplatňování mezinárodních auditorských standardů IFAC při auditu účetních závěrek malých a středních podniků. Tyto dokumenty se také označují jako pracovní listy. Auditorská dokumentace je tvořena zhruba osmdesáti pracovními listy, ve kterých je zaznamenáván průběh auditu. Nejvýraznější vlastností rizikové orientované auditorské dokumentace je vzájemná propojenost jednotlivých pracovních listů, která usnadňuje práci v týmu. V dokumentu se automaticky objevují informace z ostatních pracovních listů, které jsou relevantní pro daný dokument. V případě přenesení informací z jiného pracovního listu je auditor na tuto skutečnost vždy upozorněn. Rizikově orientovaná auditorská dokumentace je interaktivní. To znamená, že v případě, kdy účetní závěrka neobsahuje některou z položek (například dlouhodobý finanční majetek), a zadá tuto informaci do některého z pracovních listů, nebudou se uživateli zobrazovat v dalších dokumentech otázky týkající se této položky. Ve srovnání se systémem FAUST je vedení auditorského spisu softwaru DATEV – AUDIT comfort přehlednější a efektivnější, a to díky vhodně zpracovaným předlohám, které jsou součástí programu. Rizikově orientovaná auditorská dokumentace slouží auditorovi jako podklad při provádění auditu a poskytují přehled o jeho průběhu.
5.5. Soulad s legislativou 5.5.1. Soulad s legislativou jako kritérium srovnání
Dle Zákona 93/2009 Sb., o auditorech, jsou auditoři povinni provádět audit v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA). Proto jsem jako jedno z kritérií srovnání zvolila soulad s legislativou, neboli míru, s jakou daný software přispívá k vedení auditu v souladu s ISA. 5.5.2. Soulad s legislativou v programu Datev – Audit comfort
Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, program Datev – Audit comfort obsahuje tzv. „Rizikově orientovanou auditorskou dokumentaci“ (ROA), která byla vytvořena dle Mezinárodních auditorských standardů (ISA) a příručky Komory auditorů České republiky pro provádění auditu u podnikatelů. V těchto dokumentech (pracovních listech) jsou již 62
přednastaveny auditorské procedury tak, aby na sebe vzájemně navazovaly a respektovaly průběh auditu dle ISA. Dokumenty jsou vzájemně propojeny. V případě, kdy nějaká informace chybí, je na tuto skutečnost auditor upozorněn v dalších pracovních listech. Pracovní listy v podstatě kopírují průběh auditu dle ISA a proto je soulad s legislativou u programu Datev značný. 5.5.3. Soulad s legislativou v softwaru IDEA
Software IDEA slouží pro analýzu dat a nenabízí možnost vedení auditorského spisu, proto u něj nelze stanovit, jaký je soulad s legislativou. 5.5.4. Soulad s legislativou v systému Faust
Systém Faust poskytuje možnost vést auditorský spis. V modulu spis jsou obsaženy vzory zprávy auditora, prohlášení vedení společnosti, smlouvy o provedení auditu a dalších dokumentů. Program neobsahuje žádné předem nastavené procesy, které by podporovaly průběh auditu dle ISA. Na druhou stranu to však neznamená, že by auditor nemohl provádět audit dle ISA. 5.5.5. Závěr srovnání
Nejvíce v souladu s legislativou je program Datev – Audit comfort a to díky „Rizikově orientované auditorské dokumentaci“, která v podstatě kopíruje průběh auditu dle ISA s pomocí přednastavených procesů, které na sebe vzájemně navazují. Software IDEA a Faust neobsahují žádné podobné pracovní listy s předem nastaveným průběhem, které by podporovaly provádění auditu dle ISA. Programy tedy přímo nepodporují provádění auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy. To však rozhodně neznamená, že by auditor byl nějak omezen nebo nemohl provádět audit v dle ISA. V jakémkoliv z daných tří programů lze postupovat v souladu s legislativou, Datev pouze přikládá legislativě větší důležitost.
5.6. Přístup k uživateli 5.6.1. Přístup k uživateli jako kritérium srovnání
Jako jedno z kritérií srovnání softwarů jsem si vybrala způsob, kterým distributor softwaru přistupuje ke svým uživatelům. Přístupem k uživateli mám na mysli nejen školení, díky kterým se klient naučí se softwarem pracovat, ale také přístup při řešení různých problémů, které mohou během užívání programu nastat. Vzhledem k tomu, že při používání softwaru může dojít k různým problémům, od technických, až po potíže s porozuměním programu, je
63
důležité, aby společnost poskytující software byla ochotna svému klientovi pomoc při řešení těchto problémů. 5.6.2. Přístup k uživateli u programu Datev – Audit comfort
Společnost Datev poskytuje k nabízeným programům prvotní zaškolení a hot – line podporu. Školení může probíhat buď individuálně, nebo hromadně, maximálně však v počtu patnácti lidí. Poměrně velkým přínosem pro uživatele je tzv. „vzdálená pomoc“, pomocí které se produktový specialista může napojit přímo na PC klienta a pomoct mu vyřešit daný problém. 5.6.3. Přístup k uživateli u softwaru IDEA
Vzhledem k tomu, že IDEA je poměrně složitý software, pořádá společnost J + Consult pravidelná školení. Školení mají různou úroveň náročnosti. Některá jsou určena pro začátečníky, jiná pro pokročilé uživatele, kteří mají zájem naučit se ovládat složitější funkce softwaru IDEA. 5.6.4. Přístup k uživateli u systému Faust
Práce se systémem Faust je snadná a intuitivní. Pro zákazníky a zájemce o systém Faust je možné na webových stránkách společnosti shlédnout videoprezentaci, díky kterému se uživatel dozví, jak program funguje a jakým způsobem s ním lze pracovat. Videoprezentace znázorňuje práci uživatele s jednotlivými moduly systému. K zákazníkům má společnost vstřícný přístup, jsou ochotni řešit jakékoliv individuální požadavky a problémy (například problémy s instalací nebo s exportem dat z účetního softwaru v požadované podobě). 5.6.5. Závěr srovnání
V případě složitějších programů, jako Datev nebo IDEA, je třeba pořádat školení, aby se uživatel naučil se systémem efektivně pracovat. Ze všech tří softwarů je IDEA dle mého názoru nejvíce složitá, což je způsobeno především obrovským množstvím funkcí, které tento software nabízí. Uživatel, který s tímto programem chce efektivně pracovat, musí obětovat nějaký čas školením. Program Datev – Audit comfort je také docela složitý software, a je poměrně náročné naučit se s ním pracovat. Společnost Datev dává uživatelům k dispozici příručky pro práci s t tímto programem, kde jsou podrobně jednotlivé kroky při práci s programem Datev – Audit comfort.
64
Program Faust je uživatelsky jednodušší. V případě tohoto programu není třeba pořádat náročná školení, postačí stručně vysvětlit práci s jednotlivými moduly. Všechny tři společnosti mají vstřícný přístup k uživateli, jsou ochotny pomoci v případě jakýchkoliv problémů, a snaží se, aby práce s jejich programem byla pro klienta přínosem.
5.7. Cena 5.7.1. Cena jako kritérium srovnání
Jako jedno z kritérií srovnání počítačových programů pro podporu auditu jsem zvolila cenu, protože hraje poměrně významnou roli při rozhodování, zda daný software pořídit či ne. Informace o cenách jsem získala buď přímo od jednotlivých společností, nebo z jejich webových stránek. 5.7.2. Cena programu Datev – Audit comfort
Informace o ceně programu vycházejí z ceníků společnosti DATEV v roce 2011. Program Datev – Audit comfort lze uhradit buď jednorázově, nebo formou průběžné platby pravidelných měsíčních poplatků. Datev – Audit comfort se skládá z aplikací Datev- Audit, Datev – Balance a sady předloh ROA (Rizikově orientovaná auditorská dokumentace). Cenové podmínky těchto programů jsou znázorněny v následujících dvou tabulkách. V první tabulce (Ceník Datev 1) jsou zobrazeny informace o ceně programů Datev při jednorázovém zakoupení a úhradě ceny. Druhou možností, jak si pořídit program Datev – Audit comfort, je průběžná platba pravidelných měsíčních splátek, kterou znázorňuje druhá tabulka (Ceník Datev 2).
65
Ceník Datev 1 – jednorázová úhrady ceny Jednorázová úhrada ceny DATEV –
DATEV -
AUDIT
BALANCE
a) 1 PC
29 900 Kč
19 000 Kč
9850 Kč
58 750 Kč
b) další PC
4 900 Kč
3 900 Kč
980 Kč
9 780 Kč
Program
DATEV – ROA
Datev – Audit comfort
Cena licence
První schéma vyjadřuje cenu jednotlivých částí programu Datev – Audit comfort při jednorázové úhradě ceny. Ceny jsou uvedeny bez DPH. Druhý a každý další rok je k dispozici upgrade, jehož cena je stanovena na 30% ceny programu při zakoupení licence. Cena programu Datev – Audit comfort je 58 750 Kč pro jeden počítač. Za každý další počítač je třeba připlatit 9 780 Kč navíc.
Ceník Datev 2 – průběžná měsíční platba Průběžná platba pravidelných měsíčních poplatků Program
DATEV –
DATEV –
AUDIT
BALANCE
DATEV – ROA
DATEV – AUDIT comfort
Cena licence/měsíc
980 Kč
a) 1 PC
990 Kč
190 Kč
2 160 Kč
4 350 Kč (-11%) 1750 Kč (-65%)
950 Kč
7 050 Kč
b) 5 PC
5 880 Kč (-40%) 2 700 Kč (-73%)
1 900 Kč
10 480 Kč
c) 10 PC
7 170 Kč (-51%) 3 650 Kč (-75%)
2 850 Kč
13 670 Kč
d) 15 PC
8 440 Kč (-57%) 4 600 Kč (-78%)
3 800 Kč
16 840 Kč
e) 20 PC
Při průběžném placení pravidelných měsíčních splátek závisí cena programu na počtu počítačů, na kterých se programu používá. S přibývajícím počtem počítačů se cena snižuje. 66
Procento v závorce udává, o kolik je cena programu nižší při zakoupení pro větší počet počítačů. Na ROA (Rizikově orientovanou auditorskou dokumentaci) se množstevní sleva nevztahuje, cena je stanovena na 190 Kč za každý počítač. Cena programu Datev- Audit comfort vychází na 2 160 Kč měsíčně, pokud je zakoupena pro jeden počítač. V případě zakoupení licence pro více počítačů se cena zvyšuje. Za licenci pro pět počítačů je třeba zaplatit 7 050 Kč, pro deset počítačů 10 480 atd. Díky množstevní slevě ale není růst ceny úměrný rostoucímu počtu počítačů. 5.7.3. Cena softwaru IDEA
Cenová nabídka společnosti, která distribuuje software IDEA je vcelku jednoduchá. Licence softwaru IDEA stojí 26 500 Kč bez DPH a má neomezené trvání. Jedna licence se sice dá nainstalovat na více počítačů, ale dá se pracovat jen s jedním (tj. s tím, do něhož je zasunut hardwarový klíč). Dalo by se tedy říct, že každý počítač potřebuje svou vlastní licenci. V ceně je zahrnut i tzv. „program údržby“, který je klientovi poskytován po dobu dvanácti měsíců od okamžiku zakoupení licence. Program údržby spočívá v tom, že klientovi budou poskytnuty zdarma nové verze licence (upgrade, update), které se v té době objeví, a tzv. „hotline“, což jsou bezplatné konzultace pro klienty, kteří potřebují radu ohledně softwaru. Součástí programu údržby je také přístup na důvěrnou část webových stránek. 5.7.4. Cena systému Faust Cenová nabídka systému Faust je zveřejněna na webových stránkách společnosti Fragaria s.r.o. Cena není závislá na počtu počítačů, ale na počtu instalací, přičemž pro jednu firmu stačí software nainstalovat pouze jednou na server, a může mít k němu přístup více lidí z různých počítačů. Poslední verzi systému Faust (2.9.) lze pořídit za 37 000 Kč. Uživatelé, kteří již mají zakoupenou některou z předchozích verzí, kterou by chtěli funkčně rozšířit, si mohou objednat aktualizaci v ceně 4 000 Kč. 5.7.5. Závěr srovnání
Při vzájemném srovnání cen jednotlivých programů záleží především na tom, pro kolik počítačů chce uživatel daný program pořídit. Pokud se programy rozhodne pořídit auditor, který pracuje samostatně pouze na svém PC, budou jeho náklady následující. V případě pořizování programu pouze pro jeden počítač je nejdražší program Datev – Audit comfort, jehož cena za licenci je 58 750 Kč. Cena systému Faust pro jeden počítač je 37 000 Kč. Jako nejlevnější se jeví software IDEA, jehož licence stojí 26 500 Kč. 67
Pro srovnání cen jednotlivých programů v případě, kdy se jedná o firmu a program je třeba mít na více počítačích, budou výsledky následující. Pokud je ve firmě například pět počítačů, na které je třeba software nainstalovat, jeví se jako nejdražší software IDEA, který by v počtu pěti licencí vyšel na 132 500 Kč. Druhým nejdražším je program Datev – Audit comfort, jehož cena by byla 107 650 Kč (pokud bychom jej pořídili jednorázově a nevyužili možnosti splátek). Systém Faust by byl v případě instalace na pět počítačů stejně drahý jako v případě jednoho počítače, protože jeho cena není závislá na počtu počítačů. Systém Faust by v případě pěti počítačů stál 37 000 Kč. Vyvodit závěr z cenového srovnání daných programů není jednoduché, protože u programů Datev a IDEA závisí jejich cena na počtu počítačů, zatímco u systému Faust je cena stále stejná pro jakýkoliv počet počítačů. Program Datev - Audit comfort navíc umožňuje systém pravidelných splátek, což celé srovnání ještě více komplikuje (výše ceny je ovlivněna tím, kolik měsíců či let bude program používán). Z uvedených poznatků lze vyvodit závěr, že cenově nejvýhodnějším programem je systém Faust, jelikož jeho cena nezávisí na počtu počítačů, na kterých je program nainstalován. Program Datev - Audit comfort má poměrně vysokou cenu v případě jednorázového zakoupení licence na jeden počítač, ale při rostoucím počtu počítačů se cena zvyšuje pomalejším tempem. Software IDEA má naopak nejnižší cenu pro jednu licenci, ale při zvyšujícím se počtu počítačů roste cena úměrně. Pokud je třeba mít program na více než jednom počítači, vychází nejlevněji systém Faust. Díky ceně, která se nezávisí na počtu PC, je systém Faust cenově nejvýhodnější z daných programů. Programy Datev – Audit comfort a IDEA jsou v porovnání s programem Faust výrazně dražší.
5.8. Závěr srovnání Na základě vzájemného srovnání jednotlivých programů dle stanovených kritérií není možné jednoznačně určit, který z těchto tří programů je nejlepší. Záleží především na druhu práce, kterou auditor vykonává, jeho finančních možnostech, požadavcích a preferencích. Každý z těchto programů je vhodný pro jiné druhy činností. Za největší přednost programu Datev – Audit comfort lze označit přehledné a efektivní vedení auditorského spisu díky ROA (rizikově orientované auditorské dokumentaci), kterou jsem se zabývala v předešlých kapitolách. ROA obsahuje pracovní listy, díky kterým poskytuje auditorovi přehled o průběhu jeho činnosti a podporuje zpracování auditu v souladu s ISA. 68
Jeho možnosti v analýze dat jsou také rozsáhlé, i když ne do takové míry jako u softwaru IDEA, který je speciálně určen pro datovou analýzu. Aplikace Datev – Audit umožňuje filtrování dat a v aplikaci Datev – Balance lze provádět opravy, přeúčtovávat a vytvářet nové doklady bez zásahu do účetnictví klienta. Provedené opravy jsou rozeznatelné od původních naimporotovaných dat a k původním datům se lze kdykoliv vrátit. I přes poměrně vysokou cenu poskytuje program Datev – Audit nejlepší řešení pro vedení auditorské dokumentace v souladu s ISA. Největší předností softwaru IDEA jsou bezpochyby jeho možnosti analýzy a importu dat. Jedná se o vysoce specializovaný software, který je vhodný pro analytickou práci s velkým množstvím dat. Data lze importovat v podstatě v jakémkoliv formátu a díky rozsáhlým možnostem importu je upravit na požadovanou podobu. Pro analytickou práci s daty poskytuje software IDEA velké množství funkcí, díky kterým se mu v tomto ohledu žádný z ostatních programů nevyrovná. Na druhou stranu neumožňuje vedení auditorského spisu a jeho cena je vyšší. Naučit se pracovat s tímto softwarem je však trochu složitější a poměrně časově náročné. Software IDEA nejlépe využijí auditoři, kteří pracují s velkým objemem dat, například ministerstva a nejvyšší kontrolní úřady. Auditorský systém Faust je v porovnání s ostatními programy jednodušší a proto bych jej doporučila malým a středním podnikům. Jeho předností je, že je ze všech daných programů cenově nejvýhodnější, a že jeho cena nezávisí na počtu PC. I když jeho možnosti v analýze dat jsou o něco menší než u ostatních programů a ohledně vedení auditorského spisu nenabízí takové možnosti jako Datev – Audit comfort, pro malé a střední podniky je dle mého názoru ideální volbou. Navíc je program uživatelsky přívětivý a je poměrně snadné se s ním naučit pracovat.
6. Průzkum mezi auditory 6.1. Cíle průzkumu V rámci své diplomové práce jsem provedla průzkum mezi auditory. Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit, který z daných třech programů auditoři nejvíce používají pro svoji práci, případně co je odradilo od jejich pořízení. Dále jsem zjišťovala, jaké je povědomí mezi auditory o těchto programech, případně jestli by měli zájem se o tomto programu něco dozvědět.
69
Dalším cílem mého průzkumu bylo dozvědět se, jaké programy či nástroje auditoři používají pro svoji činnost, a zda platí, že větší firmy (s vyšším obratem) používají sofistikovanější, a tím pádem i dražší softwarové nástroje pro auditorskou činnost. Také bylo mým cílem zjistit, zda druh používaných nástrojů pro auditorskou činnost nějak závisí na tom, zda auditor pracuje v týmu nebo samostatně, a které funkce programu považují auditoři za nejdůležitější. 6.2. Provedení průzkumu Za účelem svého průzkumu jsem sestavila dotazník o jedenácti otázkách, které se týkaly především používaných softwarových nástrojů pro auditorskou činnost a povědomí o nich. Účelem dvou posledních otázek bylo rozdělit respondenty dle toho, jestli pracují samostatně nebo v týmu, a také dle dosaženého ročního obratu za auditorskou činnost. Tyto segmentační otázky sloužily ke zjištění existence závislosti mezi používaným softwarovým nástrojem a obratem za auditorskou činnost, závislosti mezi používaným nástrojem a tím, zda auditor pracuje samostatně nebo v týmu. Pro sběr dat svého průzkumu jsem využila služby Vyplňto.cz (služba pro online provedení průzkumu). Auditorům, na které jsem získala kontakt přes webovou stránku Komory auditorů České republiky, jsem rozeslala odkaz. Dotazník vyplnilo 171 auditorů. 6.3. Výsledky průzkumu 6.3.1. Povědomí o programech
U této otázky měl respondent samozřejmě možnost označit i více odpovědí. Na základě odpovědí auditorů lze vyvodit závěr, že převážná většina auditorů již někdy slyšela alespoň o jednom z daných programů. Z výsledků průzkumu vyplývá, že největší povědomí mají auditoři o programu společnosti Datev. O programu Datev už někdy slyšelo téměř 89 % auditorů, zatímco o ostatních dvou programech má povědomí výrazně menší procento auditorů – 56 % v případě softwaru IDEA 70
a necelých 51% u systému Faust. O žádném ze tří programů, kterými se ve své práci zabývám, nikdy neslyšelo téměř 6 % auditorů. 6.3.2. Využívání programů Datev, IDEA a Faust
Dle průzkumu nepoužívá většina auditorů ani jeden z programů, které jsou předmětem mé práce. Pro všechny tři programy platí, že je nepoužívá více než desetina auditorů. V rámci těchto tří programů je nejvíce používaný program Datev (10%), ale pouze s malým náskokem oproti programu IDEA (6%) a Faust (5%). Většina auditorů používá buď jiný počítačový program (43%) nebo nepoužívá žádný počítačový program (36%). Informace o tom, jaké jiné druhy programů používají auditoři pro svoji činnost je předmětem následující otázky.
71
6.3.3. Jiné využívané programy
Auditoři, kteří na předchozí otázku odpověděli, že používají pro svoji činnost jiný počítačový program než Datev, IDEA a Faust (cca 43% auditorů), měli v této otázce možnost uvést, který konkrétní program používají. Zhruba 63% z nich uvedlo, jaký konkrétní program používají. Nejčastěji byl zmiňován Microsoft Excel (16%), program AP Soft (14%), a Auditorský spis (11%). Dále se mezi uvedenými programy objevily programy vytvořené speciálně pro určité firmy, jako například APT – program sítě BDO(8%), nebo Aura (4%), což je vlastní program sítě PwC.
72
6.3.4. Překážky pořízení programů Datev, IDEA a Faust
Účelem této otázky bylo zjistit důvody, které auditory odradili od pořízení některého z programů, kterými se zabývám ve své práci. Respondent mohl zvolit jednu ze dvou nabízených odpovědí (žádný přínos a vysoká cena), nebo napsat odpověď vlastními slovy. Zhruba 37 % dotázaných nevidí v těchto programech žádný přínos nebo zjednodušení pro svou práci. Vysokou cenu označilo jako důvod pro nepořízení zhruba 18 % respondentů. Ostatní respondenti uváděli různé důvody, proč si tyto programy nepořídili. Poměrně často se jako důvod objevovala nemožnost ovlivnit software, se kterým pracují, protože je předepsán v rámci skupiny firem. Obvyklým důvodem byla také spokojenost s programem, který auditor v současné době používá, a proto neuvažuje o pořízení žádného jiného programu. Několik auditorů označilo jako důvod, proč si tyto programy nepořídili, složitou obsluhu, vysoký věk a neochotu učit se pracovat s těmito programy.
73
6.3.5. Nejdůležitější funkce programů pro auditory
Cílem této otázky bylo zjistit, jaké funkce softwaru pro auditory považují respondenti za nejdůležitější. Dotazovaný mohl u této otázky označit i více než jednu odpověď. Dle výsledů považují auditoři za nejdůležitější funkci programu vedení auditorského spisu (79%). 6.3.6. Zájem o přednášky a školení týkající se programů Datev – Audit comfort, IDEA, a Faust
74
Tato otázka zjišťovala, zda se auditoři někdy zúčastnily přednášky nebo školení o některém z daných programů, případně jestli by o toto školení měli zájem. Nejvíce auditorů se už někdy zúčastnilo přednášky o programu Datev, a to 55% dotázaných. Zhruba 36% auditorů se někdy zúčastnilo školení nebo přednášky týkající se softwaru IDEA a 26 % respondentů se zúčastnilo přednášky o softwaru Faust.
75
Zájem zúčastnit se školení je dle průzkumu poměrně malý a podobný u všech tří programů. Zájem zúčastnit se školení nebo přednášky o programu IDEA uvedlo 13% respondentů, zájem o přednášku týkající se programu Faust má 11% dotázaných, a 9 % auditorů uvedlo, že by se rádi zúčastnili přednášky o programu Datev. 6.3.7. Práce samostatně nebo v týmu
Dle uvedených odpovědí jsou mezi respondenty víceméně rovnoměrně zastoupeni samostatní auditoři a auditoři pracující v týmu.
76
6.3.8. Výše obratu za auditorskou činnost
Dle průzkumu má zhruba 46% respondentů obrat do 1 milionu Kč, dalších 29 % se pohybuje v rozmezí 1 – 6 milionu Kč, 16 % dotázaných má obrat nad 10 milionů Kč a 9 % auditorů se pohybuje v rozmezí 6 – 10 milionů Kč.
77
6.4. Vyhodnocení průzkumu Z výsledků průzkumu vyplývá, že největší povědomí mají auditoři o softwaru Datev. O něco méně auditorů zná software IDEA a Faust, o kterých už někdy slyšelo něco přes 50 % dotázaných. Zároveň však převážná většina auditorů ani jeden z těchto softwarů nepoužívá. Pouze 21% z dotázaných používá jeden z programů, kterými se ve své práci zabývám. Dle průzkumu nepoužívá 36 % z auditorů žádný software a přibližně 43% auditorů používá jiný softwarový nástroj. Po segmentaci respondentů na základě toho, zda pracují samostatně nebo v týmu, vyšlo najevo, že software IDEA je využíván především auditory pracujícími v týmu. U programů Datev a Faust nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v jejich využívání na základě toho, jestli respondent pracuje v týmu nebo samostatně. Respondenti, kteří označili, že používají jiný program, měli možnost vlastními slovy napsat, jaký software používají. Programy APT a Aura označili pouze respondenti pracující v týmu, což není překvapující, protože program APT i program Aura jsou vlastní programy firem zabývajících se auditem. Na druhou stranu, zhruba 83% auditorů využívajících Microsoft Excel pracuje samostatně. V souhrnu lze tedy říci, že lidé v týmu využívají spíše vlastní programy sítí firem zabývajících se auditem, zatímco samostatní auditoři využívají spíše Microsoft Excel. Na základě segmentace auditorů dle obratu firmy bylo zjištěno, že program Datev má největší zastoupení mezi auditory s obratem v rozmezí 1 – 6 mil. Kč a program Faust nejvíce využívají auditoři s obratem menším než 1 mil. Kč. Program IDEA měl nejvíce uživatelů ve dvou rozmezích obratu, a to v rozmezí 1 – 6 mil. Kč a při obratu nad 10 mil. Kč. V případě auditorů využívajících jiné programy lze říci, že firmy s obratem nad 6 mil. Kč dávají přednost vlastním firemním programům, zatímco v případě obratu do 1 mil. Kč byl častěji uváděn Excel, případně AP Soft.
78
7. Závěr Cílem mé práce bylo vzájemné porovnání vybraných počítačových programů pro podporu auditu. Pro srovnání jsem si vybrala program Datev – Audit comfort od firmy Datev.cz, software IDEA od společnosti J + consult a auditorský systém Faust od společnosti Fragaria. Jako kritéria srovnání jsem zvolila import dat, analýzu dat, vedení auditorského spisu, soulad s legislativou, přístup k uživateli a cenu. Každý z programů je jiný, a proto je odlišné i jejich hodnocení dle jednotlivých kritérií. Největší předností programu Datev – Audit comfort je způsob vedení auditorského spisu s pomocí Rizikově orientované auditorské dokumentace, která podporuje zpracování auditu v souladu s ISA. Program Datev má také rozsáhlé možnosti v analytické práci s daty, jedinou nevýhodou je vyšší cena. Software IDEA má ve srovnání s ostatními softwary jednoznačně největší možnosti v analýze dat, protože se jedná o specializovaný software pro datovou analýzu. Na druhou stranu neumožňuje vést auditorský spis a je poměrně finančně náročný. Předností auditorského systému Faust je především jednoduchost ovládání a výhodná cena, která se nezvyšuje s počtem počítačů, které program využívají. V rámci své diplomové práce jsem provedla také průzkum mezi auditory, jehož hlavním účelem bylo zjistit, jaká je míra využívání těchto programů mezi auditory, případně jaké jiné programy auditoři využívají. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že auditoři používají pro svoji činnost různé programy a pouze pětina z nich používá některý ze softwarů, které jsou předmětem mé práce. Na druhou stranu má většina auditorů povědomí o těchto programech. Z výsledku průzkumu jsem se také dozvěděla, jaké jiné programy auditoři využívají a zda zvolený program nějak souvisí se skutečností, jestli auditor pracuje samostatně nebo v týmu. Na základě výsledků srovnání nelze jednoduše určit, který z programů je nejlepší. Softwary se vzájemné odlišují, a proto záleží spíše na požadavcích, preferencích a finančních možnostech auditora, kterému z programů dá přednost. Program Datev – Audit comfort nabízí nejlepší řešení pro vedení auditorského spisu a podporu průběhu auditu v souladu s ISA. Software IDEA vyniká v analytické práci s daty a auditorský systém Faust je vhodným řešením pro malé a střední podniky díky rozumné ceně a uživatelské přívětivostí.
79
8. Zdroje Literatura: [1] KRÁLÍČEK, V. -- MÜLLEROVÁ, L. Auditing. 1. vyd. Praha: Svaz účetních, 1998. 220 s. [2] KRÁLÍČEK, V. Zákon o auditorech: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. ISBN 978-80-7357-464-2 [3] KRÁLÍČEK, V. Zvýšení kvality auditorské práce pomocí vhodně zvolených softwarových produktů (1.část). Auditor. 2004. sv. XI, č. 7, s. 11--18. ISSN 12109096. [4] KRÁLÍČEK, V. Zvýšení kvality auditorské práce pomocí vhodně zvolených softwarových produktů (2.část). Auditor. 2004. sv. XI, č. 9, s. 8--11. ISSN 1210-9096. Materiály poskytnuté společnostmi:
[5] Datev – Audit – podklady pro školení [6] Nabídka a informace o software pro vedení auditorského spisu Datev - Audit comfort [7] IDEA – školení [8] Základní prezentace auditorského systému Faust Internetové zdroje: [9] www.datev.cz [10] www.fragaria.cz [11] www.jconsult.cz
80