Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra: bankovnictví a pojišťovnictví

Studijní obor: bankovnictví a pojišťovnictví

Bezkontaktní platby a jejich vývoj

Autor bakalářské práce:

Markéta Stádníková

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D.

Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Bezkontatkní platby a jejich vývoj“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 31. 5. 2012

Markéta Stádníková

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce panu doc. Ing. Petru Dvořákovi, Ph.D. za laskavou spolupráci, čas a rady, které mi poskytl a za jeho trpělivost. Dále mé poděkování patří mým rodičům a blízkým, kteří mě podporovali nejen v průběhu tvorby této bakalářské práce, ale i během celého studia.

Abstrakt

Tato práce se zabývá mobilními platbami na dálku prostřednictvím mobilních operátorů, či mobilního bankovnictví a platbami s využitím bezkontaktní technologie NFC. Cílem práce přinést ucelený pohled na tuto problematiku, analyzovat jednotlivé způsoby využití mobilních plateb a technologie NFC. Zhodnotit aktuální stav NFC plateb v ČR a porovnat tento stav s vybranými státy EU. Práci lze rozdělit do tří částí. První část představuje různé druhy mobilních plateb prostřednictvím mobilních operátorů. Druhá část prezentuje mobilní bankovnictví a situaci v jednotlivých bankách. Třetí část pojednává o bezkontaktních platbách pomocí technologie NFC. Neboť se jedná o systém, který se v některých zemích již osvědčil, bude zde kromě vývoje v ČR nastíněn také vývoj ve vybraných státech EU. Následně budou popsány výsledky testu bezkontaktních plateb v zemích EU a test použití bezkontaktní platby u nás. Čtenář by měl získat ucelenou představu o problematice mobilních plateb a technologii NFC. Získat pohled na aktuální situaci NFC plateb v České Republice a vývoj těchto plateb v určitých zemích Evropy. Zároveň by měl být schopen na základě daných informací posoudit, zda by tento způsob platby využíval.

Klíčová slova

mobilní platby, m-platby, mobilní telefony, mobilní bankovnictví, bezkontaktní platby, bezkontaktní platební karty, SMS platby.

Abstract

This work deals with mobile remote payments by mobile operators, mobile banking and payments using contactless NFC technology. The aim of this study is to provide a comprehensive view of this issue, analyze various ways how to use mobile payments and NFC technology. Assess the current state of NFC payments in the Czech Republic and compare this situation with selected EU countries. The work can be divided into three parts. The first part presents different types of mobile payments by mobile operators. The second part presents the mobile banking and the situation in individual banks. The third part discusses about contactless payments using NFC technology. Because this system have been already proved in some countries there will be in addition to development in the Czech Republic also outlined developments in selected EU countries. Subsequently, there will be described the test results of contactless payments in the EU and the test using contactless payments in our country. The reader of this work should gain a comprehensive understanding of the issue of mobi-

le payments and NFC technology. Get perspective on the current situation of NFC payments in the Czech Republic and the development of these payments in some European countries. In addition to that the reader should learn information, which is necessary to assess whether or not he would use these payment methods.

Keywords

mobile payments, m-payments, mobile phones, mobile banking, contactless payments, contactless payment cards, SMS payments.

Obsah 1 Úvod��4 2

2.1

Mobilní Platby��5 Mobilní platby operátorů��5

2.1.1 Historie��5 2.1.2 Platba��6 2.1.3

Placení platební Bránou��6

2.1.4

Premium SMS��7

2.1.4.2

Prémiové SMS typu MT��7

2.1.3.1 2.1.4.1

2.1.4.2.1 2.1.5

2.1.6

Postup placení��6 Prémiové SMS typu MO��7 Druhy služeb na jednotlivých číslech��8 Dárcovská SMS��8 Audiotextové služby��8

2.1.7

Výhody a nevýhody m-platby��9

2.2.1

Formy mobilního bankovnictví�� 10

2.2.1.2

SIM Toolkit (GSM banking)�� 10

2.2.1.4

Java banking�� 10

2.2

2.2.1.1

2.2.1.3 2.2.2 2.2.3

2.2.3.1

Mobilní bankovnictví��9

Standardní SMS�� 10

WAP banking�� 10 Situace dnes�� 11

Mobilní bankovnictví u nás – srovnání bank�� 11

Česká spořitelna��12

2.2.3.2 Citibank��12 2.2.3.3

Komerční banka��13

2.2.3.4

GE Money Bank��13

2.2.3.6

UniCredit Bank�� 14

2.2.3.8

Poštovní Spořitelna�� 14

2.2.3.5 Raiffeisenbank��13

2.2.3.7 ČSOB�� 14 3

NFC platby�� 16

3.1 NFC�� 16 3.2 Historie�� 16 3.3

Princip fungování�� 16

3.4

Porovnání s ostatními bezdrátovými technologiemi�� 17

3.5.1

Postup platby�� 18

3.7

Výhody bezkontaktních plateb�� 19

3.5

Průběh platby�� 17

3.6 Bezpečnost�� 18

3.8

NFC v ČR�� 19

3.8.2

Česká spořitelna��20

3.8.1

3.8.2.1

3.8.2.2

Plzeňská karta�� 19 Bezkontaktní karty��20 Mobilní telefony��20

3.8.3

Komerční banka a Citibank�� 21

3.8.3.1.1

Bezkontaktní karty�� 21

3.8.3.2

Komerční banka��22

3.8.4

Ostatní banky��22

3.9.1

Velká Británie��23

3.8.3.1 Citibank�� 21 3.8.3.1.2 3.8.3.2.1 3.9

3.9.1.1

3.9.1.2

Mobilní telefony��22 Mobilní telefony��22

NFC ve vybraných zemích Evropy��22 Bezkontaktní karty��23 Mobilní telefony��23

3.9.1.3 Ostatní��24 3.9.1.4 Terminály��25 3.9.2 Turecko��25 3.9.2.1

Mobilní telefony��25

3.9.2.2 Terminály��26 3.9.3 Polsko��26 3.9.3.1

3.9.3.2

Bezkontaktní karty��26 Mobilní telefony��27

3.9.3.3 Terminály��27 3.9.4 Maďarsko��28 3.9.4.1

Bezkontaktní karty��28

3.9.4.2

Mobilní platby��28

3.9.5.1


3.9.5 Rumunsko��28 3.9.5.2


3.9.6 Srbsko��29 3.9.6.1

3.9.6.2

Bezkontaktní karty��29 Mobilní platby��29

3.9.7 Německo��30 3.9.7.1


3.9.7.2


3.9.8.1

Bezkontaktní karty�� 31

3.9.8 Francie�� 31 3.9.8.2

Mobilní platby�� 31

3.9.9 Španělsko�� 32

3.9.9.1

3.9.9.2

Bezkontaktní karty�� 32 Mobilní platby��33

3.9.9.3 Terminály��34 3.9.10 Itálie��34 3.9.10.1

3.9.10.2

Bezkontaktní karty��34 Mobilní telefony��34

3.9.10.3 Terminály�� 35 3.9.11 Švýcarsko�� 35 3.9.11.1

3.9.11.2

Bezkontaktní karty�� 35 Mobilní telefony�� 35

3.9.12 Slovensko��36 3.9.12.1

3.9.12.1.1 3.9.12.2


Bratislavská městská karta��36 Mobilní platby��36

3.9.12.3 Terminály��36 3.10

3.10.1

Skutečnost v Evropě - test�� 37 Velká Británie�� 37

3.10.2 Turecko�� 37

3.10.3 Polsko��38 3.10.4 Maďarsko��38 3.10.5 Rumunsko��38 3.10.6 Srbsko��38 3.10.7 Německo��38 3.10.8 Francie�� 39 3.10.9 Španělsko�� 39 3.10.10 Itálie�� 39 3.10.11 Švýcarsko�� 39 3.10.12 Slovensko�� 39 3.10.13 3.11

Shrnutí testu��40 Test v ČR��40

4 Shrnutí��42

5 Závěr�� 45

6 Zdroje�� 47 7 Přílohy�� 53

1

Úvod

Mobilní telefony se staly v posledních letech neodmyslitelnou součástí každodenního života a proto byl také zaznamenán poměrně velký rozmach v m-platbách, tedy platbách realizovaných prostřednictvím mobilního telefonu. Mobilní platby na dálku prostřednictvím mobilních operátorů (jako například Premium SMS, dárcovské SMS aj.) či mobilní bankovnictví, jsou u nás známy již několik let. S novou generací mobilních telefonů přicházejí také nové funkce a možnosti. Jednou z možností jsou i platby. Platby na blízko (ať již mobilním telefonem či bezkontaktní kartou), tedy s využitím technologie NFC, jsou u nás poměrně novinkou. Zatímco v Evropě byly první bezkontaktní NFC platby zkoušeny již v roce 2007, konkrétně ve Velké Británii a Francii, k nám se tato technologie dostala až v roce 2009 a banky tuto technologie představují dokonce až v roce 2011. Ačkoliv je Česká Republika na prvních příčkách co se týká používání mobilních telefonů, potenciál mobilních plateb, ať již na dálku či na blízko, zde není ještě plně využit. V práci jsou představeny různé druhy mobilních plateb prostřednictvím mobilních operátorů, se kterými je dnes možné se setkat a nastíněny možnosti jejich využití. Dále je zde shrnutí situace v mobilním bankovnictví v jednotlivých bankách, které tuto službu nabízejí a představení služby, či technologie, které poskytují a které je možno využít. V neposlední řadě je zde pojednáváno o bezkontaktních platbách pomocí technologie NFC. Zde se nejedná již pouze o mobilní platby, ale také o bezkontaktní platby pomocí platební karty. Protože se jedná o relativně mladý způsob placení, je zde vysvětlen jak průběh platby, tak také otázka týkající se její bezpečnosti. Bezkontaktní platby jsou systémem, který se v některých zemích již osvědčil a je možno zde vidět rychlý rozvoj této technologie. Proto se tato část zabývá vývojem bezkontaktních plateb nejen u nás, ale také ve vybraných zemích Evropy. Rozšiřování mobilních plateb a využívání technologie NFC je reakcí na velký nárůst v používání mobilních telefonů a je relativní novinkou. Hlavním zdrojem informací proto byly informace z internetového prostředí. Toto téma jsem si vybrala díky jeho aktuálnosti a relativní neznalosti v oblasti NFC plateb. Cílem mé práce je analyzovat jednotlivé způsoby mobilních plateb a technologie NFC. Popsat je a vysvětlit na jakých principech (popřípadě technologiích) jsou tyto služby založeny. Udělat ucelený přehled o problematice mobilních a NFC plateb. Zhodnotit aktuální stav v ČR a porovnat tento stav s vybranými státy EU. Díky testu bezkontaktních plateb na závěr hodnotím vlastní zkušenost s tím, jak prezentují NFC platby banky na straně jedné a jaká je skutečnost bezkontaktních plateb z pohledu uživatele na straně druhé.

4

2

Mobilní Platby

Mobilní platba je převod finančních prostředků výměnou za zboží, nebo službu, kde mobilní telefon je zapojen jak v zahájení, tak v potvrzení o zaplacení. Kategorizace mobilních plateb: Vycházíme-li z kritéria účastník (vztah) a umístění, mohou platby probíhat mezi spotřebiteli (P2P nebo C2C platby), nebo mezi spotřebiteli a podniky (C2B platby). Mobilní Platby lze dále rozdělit do dvou kategorií - platby na dálku (pomocí SMS) a platby na krátkou vzdálenost, jimž bude v budoucnosti dominovat NFC. Proto můžeme rozlišit 4 kategorie mobilních plateb. Obr. 2.1: Kategorie mobilních plateb

Zdroj: www.innopay.com

2.1

Mobilní platby operátorů

2.1.1

Historie

O mobilních platbách se ve světě začalo mluvit již na počátku devadesátých let. V této době se sice příliš neprosadily, ale to se postupem času začíná měnit. Na jaře roku 2003 byla založena předními světovými operátory (Orange, Telefonica Moviles, T-Mobile a Vodafone) Asociace pro služby mobilní platby (Mobile Payment Services Association) s cílem definovat standard pro mobilní platby (m-platby). Nejednalo se však o jedinou skupina či projekt, který vznikl. Mobilní operátoři si uvědomují, že mobilní telefony mají velký potenciál. Mobilní platbu v Čechách představil na Invexu roku 1999 telefonní operátor Pegas (T-Mobile). Stal se tak jedním z prvních operátorů který uvedl mobilní platby do praxe. Využití nebylo v té době příliš velké, ale tato služba ukázala jednoduchost využití podobného typu plateb. Na počátku bylo možné takto platit v automatech CocaCola a myčkách Aral. V roce 2003 se T-Mobile přeorientoval na zboží v internetových obchodech, kde platby mobilem splňovaly jak kritérium rychlosti, tak prolomily bariéry některých bank, které omezovaly použití karet na internetu. 5

2.1.2

Platba

Operátoři začali stále více podporovat placení mobilem a 6.10.2010 byly spuštěny internetové stránky spojené s kampaní na podporu placení mobilem – „Plať mobilem“. Kampaň má za cíl rozšířit počet obchodníků nabízejících tuto službu. U obchodníků, podporujících tuto kampaň je umístěna oranžová nálepka a zákazník zde může za zboží či službu zaplatit prostřednictvím platební brány či odesláním prémiové SMS. U těchto plateb dochází ke dvěma druhům zúčtování. V případě tarifních zákazníků bude částka zaúčtována v měsíčním vyúčtování, je-li zákazník vlastníkem předplacené karty (kreditu) je částka okamžitě odečtena v okamžiku provedení platby z jeho kreditu.

2.1.3

Placení platební Bránou

Pomocí M-platby je možné platit za obsah, zboží a služby u vybraných obchodníků na internetu či WAPu. Tato služba podporuje jak jednorázové, tak i inkasní platby a formou nastavení si lze u některých operátorů pro větší bezpečnost stanovit denní limit. V případě překročení tohoto limitu k provedení platby nedojde. Další možností ochrany před zneužitím je informace o platbě formou SMS. Operátoři zde vystupují pouze jako zprostředkovatelé a za zprostředkování si berou poměrně vysokou provizi, což odrazuje některé obchodníky od zařazení tohoto způsobu placení mezi platební možnosti. Zprostředkovatelský poplatek lze najít v ceníku služeb příslušného operátora a činí až 7 % (bez DPH) z ceny produktu. Obchodník je navíc povinen zaplatit tzv. fixní provizi, pokud cena poskytnutých produktů nepřesáhla určitou stanovenou hranici (např. u T-Mobile je tato hranice stanovena na 60 000 Kč s DPH za rok).

2.1.3.1

Postup placení

Na stránce obchodníka se zvolí platba pomocí M-platby. V tomto okamžiku dojde k přesměrování na platební bránu příslušného operátora, nebo k vyzvání k zadání telefonního čísla. To se liší podle operátorů. Po zadání požadovaných informací je formou SMS doručeno jednorázové heslo (autorizační kód), které slouží pro identifikaci. Pokud dojde k úspěšnému přihlášení, je požádáno o potvrzení platby za produkt, který byl na stránkách obchodníka objednán. Proběhne-li transakce v pořádku, dojde k informování v okně prohlížeče a zároveň je zaslána potvrzovací SMS. Posledním krokem je zpětné přesměrování na stránky obchodníka.

6

Tab. 2.1: Srovnání limitů u jednotlivých operátorů Operátor Limit transakce

Denní limit

Měsíční limit

Vodafone 1200

x

5000

T-Mobile 1200 O2 1500

3000 x

10000 x

Zdroj: vlastní

2.1.4

Premium SMS

Jedná se o krátké textové zprávy, začínající vždy číslem 90, pomocí kterých lze zaplatit za zboží či služby prostřednictvím mobilního telefonu. Pro využívání této služby je nejprve nutná aktivace. Dle typu požadované služby lze zaplatit za zboží či službu v hodnotě od 1 do 99 Kč za odeslanou SMS a od 1 do 600 Kč za přijatou. Tyto SMS se proto dělí na 2 druhy:

2.1.4.1

Prémiové SMS typu MO

Prémiové SMS typu MO byly v české republice poprvé spuštěny v polovině roku 2003. Dochází k zpoplatnění zprávy kterou odesíláme. Před odesláním zprávy na sedmimístné číslo (například hlasování do televizních soutěží) je možné se cenu služby dozvědět podle posledního dvojčíslí. Tato zpráva má tvar 90z xy ab kde z značí typ Premium SMS služby, xy značí ID číslo provozovatele a ab cenu v celých korunách včetně DPH. Tab. 2.2: Výnosy poskytovatelů služeb z Premium SMS, které uvádí společnost SMSden

Zdroj: http://www.smsden.com/premium-sms-platby.html Od výnosů poskytovatele služby je ještě odečten poplatek 0,75 Kč za zpracování odchozí SMS a DPH. Rozdíl mezi konečnou cenou pro spotřebitele a výnosem poskytovatele je dán provizemi telefonním operátorům, technickému poskytovateli a provozovatelům služeb, což může činit přes polovinu z koncové částky pro zákazníka.

2.1.4.2

Prémiové SMS typu MT

Prémiové SMS typu MT jsou dostupné od podzimu roku 2005. Odesílá se zde zpráva na pětimístné telefonní číslo ve formátu 90z xy (viz výše). Odeslaná zpráva je zpoplatněna dle tarifu zákazníka. „Prémiová“ cena je placena až při příchozí zprávě z osmimístného čísla (např. sms jízdenka). Formát osmimístného čísla je 90z xy abc (viz výše) a abc značí cenu v celých korunách včetně DPH. 7

Další možností jsou zprávy typu MT, které chodí v pravidelných intervalech. Jedná se tedy o předplatné. Po odeslání SMS musí zákazník potvrdit, stejně jako u jednorázových zpráv nad 100 Kč, že o tuto službu má skutečně zájem. Po odeslání SMS je doručena zpráva z pětimístného čísla s informací o pravidelném zpoplatňování a s dalšími informacemi o službě. Zasláním odpovědi s textem „ANO“ opět na pětimístné číslo bude potvrzen souhlas a od této doby bude pravidelně doručována zpoplatněná SMS, tentokrát již z čísla osmimístného.

2.1.4.2.1 Druhy služeb na jednotlivých číslech SMS platba

Tyto služby jsou provozovány na číselných řadách 902 a lze je využít pro objednání speciálních služeb především v oblasti municipalit a veřejné zprávy. Jedná se zejména o služby typu zaplacení jízdenky, parkování, pojištění, poplatky u lékaře či na úřadech.

Klasické Premium SMS

Pro tyto služby jsou přiděleny číselné řady 900, 901, 903, 904, 907 a 908 a jedná se zejména o služby jako zasílání log, melodií, her, mobilních aplikací, účast v marketingových soutěžích, podávání inzerce či zpoplatnění přístupu na webové stránky.

Hlasovací Premium SMS

Jsou provozovány výlučně na číselných řadách 906. Tyto SMS lze využít pro hlasování v televizních či rozhlasových pořadech, kde je během relativně krátké doby potřeba zpracovat velké množství SMS.

Adult Premium SMS

Provozovány jsou výhradně na číselných řadách 909 a lze je využít pro objednání služeb soft-erotického charakteru.

2.1.5

Dárcovská SMS

Jedná se o odeslání SMS s textem (klíčovým slovem) na číslo 87777, kdy dochází k zaslání peněžních prostředků na účet některé neziskové organizace. Podporu lze poskytnout jednorázově, nebo ve formě měsíčního příspěvku po dobu jednoho roku. Odeslání zprávy je zdarma a účtována je teprve příchozí zpráva. Od 1.1.2006 se z těchto SMS již neplatí DPH. Z odeslaných 30 Kč, tak 27 Kč získá nezisková organizace a zbytek (3 Kč) se rozdělí na úhradu nákladů Fóra dárců, technického poskytovatele a mobilní operátory.

2.1.6

Audiotextové služby

Prostřednictvím volání na čísla se zvýšeným tarifem získá zákazník přístup k nějaké službě, či obsahu. Tato čísla mají speciální tvar: 90X AB CD ZZ, kde X určuje charakter poskytované služby a může nabývat hodnot 0,6,8,9, AB určuje cenu včetně DPH za 1 minutu hovoru vyjma čísel začínajících 908, tam značí cenu za celý hovor, CD ZZ představuje číslo 8

přidělené Českým telekomunikačním úřadem. Cena těchto služeb se pohybuje v rozmezí 6 Kč až 99 Kč.

2.1.7

Výhody a nevýhody m-platby

Jednou z největších výhod je rozšíření platebního prostředku, neboť mobilní telefon má denně k dispozici přes 90 % Čechů. Dalšími výhodami jsou snadnost použití, mobilita, jednoduchost procesu, rychlost a odpovídající míra zabezpečení díky možnosti nastavení denního limitu a informování o platbě prostřednictvím SMS. Nevýhodou je že, například na rozdíl od bank, nemají mezinárodní clearingový a zúčtovací systém.

2.2

Mobilní bankovnictví

Mobilní bankovnictví je další možností platby prostřednictvím mobilního telefonu na dálku. V tomto případě se však vyúčtování neobjeví na faktuře operátora (případně srážkou kreditu), ale na výpisu z bankovního účtu. Prostřednictvím mobilního bankovnictví je možné provádět jak aktivní1, tak pasivní 2 operace. V České Republice se spustilo roku 1998 ve spojení Expandia Banky (Raiffeisenbank) a mobilního operátora Paegas (T-Mobile). ČR se tak stala třetí zemí na světě, kde byla tato služba spuštěna. O dva roky později již mobilní bankovnictví velmi rozkvetlo. Výhodou pro uživatele je mobilita, neboť jediným omezením je signál operátora, a relativně nízké náklady na používání. Tab. 2.3: Přehled cen služeb ze sazebníků bank Banka Česká spořitelna ČSOB GE Money Bank Komerční banka Poštovní Spořitelna Raiffeisenbank UniCredit Bank

Měsíční cena služby

samostatně / balíček 25-100 Kč/ 0 Kč 20 Kč/ 0 Kč 49 Kč/0 Kč 19 Kč / 0 Kč 0 Kč 0-90 Kč/ 0 Kč 70 Kč/0 Kč

Příkaz k úhradě 2 Kč 3 Kč 0-6 Kč 0-6 Kč 0-1 Kč 4 Kč 6 Kč

Změna trvalého příkazu 0 Kč 6 Kč 0 Kč 0-6 Kč 0 Kč Nelze / zdarma 0 Kč

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-posilejte-bance-sms/; vlastní úpravy Zákazníkům nabídne mobilní bankovnictví možnost získání informací o účtu, či zadání dalších operací. Jakým způsobem je možné ho využívat záleží na prostředku, který umožní banka svým klientům používat. Prostředky mohou být: SMS, SIM Toolkit, Wap, nebo aplikace Java.

1 Aktivní operace je bankovní operace, v důsledku které se změní stav na účtu klienta. 2 Pasivní operace je taková bankovní operace, v důsledku které nemůže být dotčen stav účtu klienta. Řadíme sem jak údaje o bance a jejích produktech, tak i autorizované informace z informačního systému banky.

9

2.2.1

Formy mobilního bankovnictví

2.2.1.1

Standardní SMS

Probíhá-li operace prostřednictvím nešifrovaných SMS zpráv, je bankou vyžadováno jejich potvrzení tzv. autentizačním kalkulátorem. Zpráva má tvar „ZUST_číslo účtu*kód měny_Klientské číslo_autentizační kód“ a může vypadat například takto: ZUST_256348*11_056486_93597. Pro její zadávání je proto nutná zvýšená pozornost. U ostatních je možné zadat jen běžné informační požadavky jako je např. kurzovní lístek. Výhodou této formy je, že není potřeba mít technologicky speciálně vybavený mobilní telefon.

2.2.1.2

SIM Toolkit (GSM banking)

Jedná se o nejpoužívanější variantu, kde komunikace probíhá prostřednictvím zabezpečených SMS a přenos SMS zpráv je symetricky šifrovaný. Pro přečtení je nutné znát BPIN (MPIN) a je nezbytné vlastnit speciální SIM kartu s bankovní aplikací. BPIN je čtyřmístné

až osmimístné číslo, kterým se provádí autorizace plateb. Slouží tedy jako přístupové heslo prostřednictvím kterého se provádějí operace skrze službu GSM. Dojde-li k chybnému zadání třikrát po sobě následuje zablokování této služby a k jejímu odblokování je zapotřebí osmimístné číslo zvané BPUK. BPUK je speciální číselný kód, který je dodán spolu s bankovní SIM kartou a slouží pro aktivaci bankovní aplikace a zvolení vlastního BPINu. Použitý šifrovací klíč je uložen na SIM kartě klienta a v systému banky, což zajišťuje bezpečný přenos dat mezi telefonem a bankou. Tyto SMS je tedy schopna rozšifrovat pouze bankovní aplikace na SIM kartě a banka. Mobilní operátor tuto možnost nemá. Komunikace prostřednictvím kódovaných a šifrovaných zpráv tak patří k nejbezpečnějším.

2.2.1.3

WAP banking

Jde o službu umožňující spojení s bankovním účtem přes mobilní telefon vybavený technologií WAP (Wireless Application Protocol). Tato forma je mladší variantou internetového bankovnictví, kde se přes vestavěný prohlížeč mobilního telefonu lze dostat ke svému účtu. Pomocí mobilního telefonu a autorizačního klíče je možné následně využívat nabízené služby. K přenosu dat slouží standard GPRS (General Packet Radio Service). Dnes se vyskytuje pouze ojediněle, neboť byl nahrazen moderními prohlížeči, se kterými lze používat internet bez podstatného omezení.

2.2.1.4

Java banking

Patří mezi nejnovější formy mobilního bankovnictví a probíhá pomocí nahrané javové aplikace. Tuto aplikaci lze nainstalovat pouze do vybraných typů mobilních telefonů a jedná se o zmenšenou podobu internetového bankovnictví. Komunikace mezi klientem a bankou probíhá pomocí datových přenosů přes internetové rozhraní prostřednictvím technologie GPRS a E-GPRS, které javová aplikace vyžaduje. 10

2.2.2

Situace dnes

Tato služba je u nás dnes spíše doplňkem dalších kanálů přímého bankovnictví, avšak v zahraničí je mobilní bankovnictví neocenitelnou službou. Z přímého bankovnictví je nejpoužívanější internetové bankovnictví a nejméně používané telefonní bankovnictví (viz příloha 1). V poslední době přicházejí banky s mobilním bankovnictvím pro chytré telefony, které se stává poměrně využívaným a oblíbeným. V ostatních případech mobilní bankovnictví spíše stagnuje.

2.2.3

Mobilní bankovnictví u nás – srovnání bank

Tab. 2.4: Přehled nabízených služeb Banka Název Typ Nabízené služby Servis 24 GSM banking

GSM SIM Toolkit

Servis 24 Mobilní banka

Webová aplikace

Mobil Banka

GSM SIM Toolkit

Mobilní banka

Java

Mobilní banka 2

Java

Poštovní Spořitelna

Max Mobil

GSM SIM Toolkit

Raiffeisenbank

GSM bankovnictví

GSM SIM Toolkit

UniCredit

Smart Banking

Java, Webová aplikace

CitiBank

Citi Mobile

Webová aplikace, Java

ČSOB

Mobil 24

GSM SIM Toolkit

Česká spořitelna

GE Money Bank

Komerční banka

Zůstatek účtu, jednorázový/ trvalý příkaz k úhradě, kurzy měn, historie účtu s možností parametrického hledání, modelování vkladových účtů, prohlížení a archivování došlých zpráv, dobití předplacených karet. U Vodafone i M-platby. U T-Mobilu navíc volání na zelenou linku ČS. Zůstatek účtu, historie účtu, zadávání jednorázových příkazů, skenování a úhrada složenky, přímé kontaktování banky, hledání informací o pobočkách a bankomatech banky. Zůstatek účtu, příkaz k úhradě, historie účtu, zadání/zrušení trvalého příkazu, nastavení SMS servisu, hovor na zákaznickou linku, zjištění výše možné půjčky (kontokorent/spotřebitelský úvěr), kurzy měn, dobití předplacených karet. U Vodafone i M-Platby. Zůstatek účtu, transakční historie , blokace karetních transakcí, jednorázový/trvalý příkaz k úhradě, šablony pro zadaní opakujících se plateb, zasílání oznámení o provedených platbách, dobití předplacených karet všech operátorů, platby faktury operátorovi Vodafone Informace o bankomatech a pobočkách, přímé volání na důležité kontakty (zablokování platební karty, infolinka, a další), simulace spotřebitelského a hypotečního úvěru, kurzy měn, informace o podílových fondech. Zůstatek účtu, transakční historie, vyhledávání plateb dle částky nebo variabilního symbolu, jednorázový/trvalý příkaz k úhradě, konverze mezi vlastními účty, kurzy měn, dobití předplacených karet. O2 navíc úrokové sazby a Vodafone svolení k inkasu a M-Platby. Mohou využívat pouze klienti se sítí O2! Zůstatek účtu, poslední příjem/výdaj, založení termín. vkladu, příkaz k úhradě, odemknutí/stav/ zamknutí debetní karty, kurzy měn, úrokové sazby, u starších účtů dobití předplacené karty O2 (u nových již ne). Zůstatek účtu, transakční historie, příkaz k úhradě, zahraniční platby, konverze cizí měny mezi vlastními účty, trvalý příkaz, kurzy měn, přehled karet, nastavení zasílání informací, dobití předplacených karet, informace o pobočkách a bankomatech. Pohyby na běžném účtu, expresní platby, založení termínovaného vkladu, kurzy měn, informace o pobočkách a automatech. Zůstatek účtu, jednorázový/ trvalý příkaz k úhradě, kurzy měn, historie účtu, prohlížení a archivování došlých zpráv, dobití předplacených karet.

Zdroj: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/mobilni-bankovnictvi/pruvodce/ prehled-cen-a-parametru/; vlastní úprava

11

2.2.3.1

Česká spořitelna

SERVIS 24 GSM banking umožňuje obsluhu účtu prostřednictvím mobilního telefonu a zabezpečených SMS zpráv. Podmínky pro založení jsou mobilní telefon podporující aplikace SIM Toolkit, aktivované přijímání a odesílání SMS zpráv a bankovní SIM karta mobilního operátora v České republice. Komunikace s bankou je zabezpečena formou šifrovaných SMS zpráv - šifrou 3DES. Zabezpečit lze také transakce a to nastavením limitu účtu, který nelze prostřednictvím služby SERVIS 24 překročit. Od konce února 2012 je klientům nabízena Českou spořitelnou aplikace zvaná SERVIS24 Mobilní banka. Tato aplikace je určená pro mobilní telefony iPhone, pro iPad a iPod touch. Umožňuje spravovat a kontrolovat finance prostřednictvím mobilního telefonu. Pro využívání této služby je potřeba mít aktivní službu SERVIS 24 Internetbanking, osobní nebo firemní účet a zařízení s operačním systémem iOS 4.0 a vyšší. Tato aplikace, jako první v České republice, dává možnost naskenovat a zaplatit složenku3 prostřednictvím mobilního telefonu. Poplatky za jednotlivé transakce jsou totožné jako v internetovém bankovnictví. Aplikace se stala poměrně oblíbenou a během prvního týdne od spuštění si ji zdarma stáhlo z AppStore 10 tisíc4 zájemců a od uživatelů získala téměř nejvyšší možné hodnocení. Zabezpečení Mobilní banky je pomocí: • klientského čísla a hesla, přičemž heslo je možné kdykoliv měnit • zašifrované komunikace mezi mobilním zařízení a bankou • propojení unikátního výrobního čísla přístroje s účtem – z důvodu bezpečnosti není možno tuto aplikaci využívat na více zařízeních • denních a měsíčních limitů – automaticky nastavený denní limit pro transakce je 30 tisíc Kč a měsíční 200 tisíc Kč.

2.2.3.2

Citibank

Citibank Europe uvedla v říjnu 2011 službu Citi Mobile, která představuje komplexní bankovnictví jak pro „chytré telefony“, tak je dostupná na všech mobilních telefonech s připojením k internetu. Citibank Mobile je tedy ve dvou variantách: buď ve formě aplikace dostupné na internetu přes internetový prohlížeč telefonu, nebo ve formě aplikace instalované v telefonu. Přístup ke svému účtu je možné získat přihlášením pomocí SMS klíče doručeného na mobilní telefon, či pomocí osobního klíče. Přenášené informace jsou zakódovány a přenášeny pomocí SSL protokolu. Pro korporátní klientelu byla společností Citigroup uvedena služba CitiDirect BE Mobile, pomocí níž lze dostat SMS notifikace a autorizovat platby prostřednictvím svého mobilního telefonu. Tato aplikace, vyvinutá oddělením pro inovace v Dublinu, slouží ke správě firemních účtů z mobilního telefonu a je zástupnou možností pro přístup k účtu z osobního počítače. Dnes je tato aplikace k dispozici klientům ve 24 zemích. Kromě České republiky 3 Platba složenkou: V sekci platba je zapotřebí vybrat možnost Složenka. Po zvolení této možnosti je potřeba pomocí mobilního telefonu naskenovat složenku. Po kontrole údajů v platební příkaze stačí stisknout tlačítko „zaplatit“ a úhrada je provedena. 4 http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/news_ie_1523.xml

12

je nabízena například také v Argentině, Brazílii, Číně, Nigérii, Pákistánu, Peru, Spojených státech amerických aj.5

2.2.3.3

Komerční banka

Mobilní banka je službou přímého bankovnictví určená pro občany a podnikatele, kteří jsou klienty Komerční banky. Komunikace klienta s bankou probíhá v šifrované podobě formou protokolu AES a využívá datových přenosů prostřednictvím technologie GPRS a E-GPRS nebo vytáčeného připojení CSD. Přístup ke službě je možný po identifikaci a autentizaci uživatele. Tuto službu lze ovládat přes aplikaci staženou do mobilu a pro její využívání je nutné mít aktivovanou službu telefonního bankovnictví Expresní linka, mobilní telefon splňující technické parametry, nastaveny parametry datového připojení a mít aktivovány datové služby operátora. Při prvním přihlášení je nutné zadat vygenerovaný šifrovací klíč, nebo optický klíč a jednorázový aktivační kód. Služba Mobilní banka 2 je spíše informativní a je určena jak klientům, tak i neklientům, takže není nutné mít u Komerční banky účet. Pro využívání této služby je nutné mít mobilní telefon splňující technické parametry, nastaveny parametry datového připojení a mít aktivovány datové služby operátora. Do budoucna by mělo být spuštěno přímé bankovnictví pro mobilní telefony iPhone a telefony s operačním systémem Android a to během prvního pololetí roku 2012. Prostřednictvím telefonu pak bude možno kontrolovat transakce, sledovat zůstatek účtu, zadávat platební příkazy a další funkce.

2.2.3.4

GE Money Bank

Mobilní banka (GSM banking) je bankovní aplikace nahraná na SIM kartě, která umožňuje obsluhovat účet prostřednictvím šifrovaných SMS. Pro zřízení je zapotřebí mít běžný účet u GE Money Bank, mobilní telefon podporující SIM Toolkit a SIM kartu aktivní v síti mobilního operátora v ČR. Internet banka v mobilu je přizpůsobena pro použití v prohlížeči mobilního telefonu. Pro její používání je zapotřebí mít telefon s připojením k internetu a Internet Banku Mini nebo Internet Banku s mobilním klíčem. Přihlášení probíhá pomocí jména a hesla, popřípadě přes volitelný přihlašovací mobilní klíč. Přenos dat je šifrován SSL certifikátem a každá aktivní operace je potvrzována podpisovým klíčem. Převod prostředků je možný do výše nastaveného denního limitu.

2.2.3.5

Raiffeisenbank

Raiffeisen poskytuje klientům službu zvanou GSM bankovnictví. Díky této službě je možno požádat mimo jiné o zaslání aktuálního přehledu úrokových sazeb termínovaných vkladů emailem, či si objednat zasílání SMS zpráv o zůstatku a transakcích. Bezpečnost zpráv je zajištěna pomocí šifrování přenosu zpráv mezi uživatelem a bankou prostřednictvím 3DES 5 Tisková zpráva z 21.10.2011 http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer/ doc520.htm?icid=LINK-MEDIA-HP-FOOTER

13

certifikátu uloženého na SIM kartě. Podle SIM karty je též ověřována totožnost uživatele, neboť bankovní účet je spojen pouze s jedním telefonním číslem. Přístup do aplikace je obstarán bankovním PIN kódem. Produkt mohou získat majitelé běžného účtu, kteří navštíví pobočku banky, podepíší smlouvu o zřízení služeb přímého bankovnictví a splní technické podmínky. Technickými podmínkami se rozumí mobilní telefon podporující SMS Toolkit aktivovaný v síti O2, SIM karta s bankovní aplikací a bankovní PIN.

2.2.3.6

UniCredit Bank

Reakcí na úspěšné spuštění služby Online Banking a BusinessNet, neboli internetového bankovnictví v mobilním telefonu (na začátku března 2011), byla aplikace „Banka v mobilu – Smart Banking“. Tato služba nahradila stávající aplikaci GSM Banking. Vedení služby je zdarma a oproti pobočce je možné ušetřit i na poplatcích za jednotlivé transakce. Zabezpečení banky v mobilu je v podobě zabudovaného bezpečnostního klíče (tokenu). Po zadání PINu při přihlášení nebo odesílání plateb se generuje jedinečný a časově omezeným bezpečnostní kód ověřovaný bankou. Přenášená data jsou navíc šifrována pomocí SSL. Aplikace je podporovaná více než 1200 modely telefonů - od chytrých telefonů až po běžné mobilní telefony s přístupem na internet (Java). Banka v mobilu není závislá na mobilním operátorovi, takže je funkční i s novým telefonním číslem (novou SIM kartou). Požadavky pro aplikaci jsou mobilní telefon s přístupem na internet, minimální volná paměť v telefonu 350KB a konto u UniCredit bank.

2.2.3.7

ČSOB

Mobilní bankovnictví s názvem Mobil 24 využívá technologii SIM Toolkit. Je možné ho zřídit k libovolnému běžnému účtu na pobočce banky. Zřízením této služby je možné dostávat autorizační i informační SMS zašifrované, tudíž je pro jejich přečtení nutné zadat BPIN. Po přijetí zadaného požadavku je ze strany banky odeslána SMS zpráva, která se automaticky ukládá do došlých šifrovaných zpráv. Pro „chytré telefony“ a tablety je nabízena služba SmartBanking, která je k dispozici klientům majícím InternetBanking 24 s aktivovaným platebním klíčem k potvrzování platebních operací. Výhodou je vysoká bezpečnost díky zabezpečení aktivace osobním PINem a SMS klíčem, při přihlášení či provádění transakcí je nutné zadat PIN a veškerá komunikace s bankou je šifrována. Instalaci je možné provést v App Store, nebo v Android Marketu.

2.2.3.8

Poštovní Spořitelna

Pro zřízení Mobilního Bankovnictví Max Mobil je nutné vyplnit žádost o zřízení služby na kterémkoliv obchodním místě, mít účet u Poštovní spořitelny a mobilní telefon podporující SIM Toolkit. V případě mobilního operátora T-Mobile je nutné službu aktivovat osobně na některém z finančních center. Obsluha účtu probíhá formou šifrovaných SMS a pro větší zabezpečení je možno nastavit si limit transakce. Přístup k aplikaci je chráněn kódem, bez jehož zadání nelze z mobilního telefonu odesílat šifrované zprávy. 14

Era smartbanking je aplikace sloužící k ovládání účtu přes „smartphone“ nebo tablet. K založení je nutné vlastnit telefon s operačním systémem iOS 4.0 a vyšší, nebo Android 2.1 a vyšší, připojení k internetu a mít aktivovanou službu Max Internetbanking se SMS klíčem sloužícím k potvrzování platebních operací. Aplikace Smartbanking je zabezpečena spojením příslušného mobilního zařízení s přístupovými údaji oprávněné osoby. Z toho důvodu může být jedno mobilní zařízení s aplikací Smartbanking využíváno pouze jednou osobou. Proces aktivace služby je zabezpečen osobním PINem a SMS klíčem. Následná komunikace s bankou je šifrována a zadání každé platební operace je podmíněno autorizací osobním PIN kódem.

15

3

NFC platby

Je-li platebním prostředkem mobilní telefon, jedná se také o mobilní platby. Na rozdíl od mobilních plateb viz výše jde však o platby na krátkou vzdálenost. Platebním prostředkem však může být kromě mobilního telefonu také například platební karta.

3.1

NFC

NFC neboli NearFieldCommunication je komunikační technologie sloužící k bezdrátové komunikaci mezi elektronickými zařízeními. Tato komunikace probíhá na krátkou vzdálenost od 4 do 20cm, popřípadě dotyk (tj. přiložení obou přístrojů). Primárně je určena pro mobilní telefony, ale elektronickým zařízením může být i karta, hodinky, klíče aj. Nejpodstatnější částí tohoto způsobu placení je čip, který je možno dát vcelku kamkoliv. V kombinaci s integrací elektronické peněženky do mobilního telefonu nebo čipové karty, umožňuje NFC širokou škálu peněžních a nepeněžních transakcí.

3.2

Historie

Omezení RFIDu (Radio Frequency Identification) jako jednosměrného komunikačního standardu bylo vyřešeno v devadesátých letech společnostmi Philips a Sony, které společně vyvinuly standard pro obousměrnou bezkontaktní komunikaci nazývaný NFC. Organizací ISO byl tento standard uznán teprve roku 20036. O samotné technologii NFC se začíná hovořit v roce 2004. V tomto roce společnosti Nokia, Philips a Sony založili NearFieldCommunicationForum, které stojí za rozvojem a šířením této technologie. Prvním přístrojem podporující NFC technologii se stala Nokia 6131, která se objevila v roce 2006. K NFC fóru se postupem času přidávají noví partneři jako například společnosti Broadcom, Docomo, Google, Intel, LG, Marvell, Master Card, Microsoft, PayPal, Qualcomm, RIM, Samsung nebo Visa. S postupným vývojem dvojsměrné bezkontaktní komunikace je vidět značný pokrok v rychlosti převádění dat a v zabezpečení převáděných dat pomocí šifrování, který dal možnost využít tuto technologii také pro platby.

3.3

Princip fungování

Je tedy možné říci, že technologie NFC je určitým rozšířením dnes používaných RFID karet. S jejich pasivní variantou je pak dokonce kompatibilní. Konkrétní standard radiofrekvenční identifikace (RFID) umožňuje bezpečný bezdrátový přenos dat na krátké vzdálenosti mezi elektronickými přístroji a je používán například u cestovních pasů, knihoven, k identifikaci zvířat, aj. NFC komunikace mezi přístroji probíhá na rádiové frekvenci 13,56 MHz a přenos dat může dosahovat maximální rychlosti 424 kbit/s. Do budoucna budou možné i přenosy rychlostí až 848 kbit/s, které ovšem nebudou kompatibilní se všemi standardy7. Princip vzájemné komunikace může probíhat ve dvou variantách: 6 [56] 7 http://notebook.cz/clanky/technologie/2011/nfc-bezdratova-komunikace-blizke-budoucnosti

16

První možností je, že je možné rozdělit přístroje, které spolu komunikují na takzvané iniciátory a cíle. Iniciátor je aktivní, což znamená že sám generuje rádiové vysílání, čímž sděluje svůj požadavek. Oproti tomu cíl má roli pasivní, tedy pouze odpovídá na žádosti iniciátora a nepotřebuje k provozu žádné napájení. Druhou možností je takzvaná NFC Peer-to-Peer, což znamená že spolu vzájemně komunikují dvě rovnocenná zařízení, kdy obě mají napájení.

3.4

Porovnání s ostatními bezdrátovými technologiemi

Technologie se kterými bylo možné se dodnes setkat, zejména ve spojení s počítači, jako například Bluetooth, Wi-Fi, Wireless USB, atd. nemají být pro NFC konkurencí, ale partnerem, neboť byly vytvořeny za jiným účelem než NFC. Jejich posláním je především přenos větších objemů dat, případně bezdrátové připojení periferií. Odlišností od NFC je i to, že neumožňují dostatečné přizpůsobení koncových aplikací, provázání se SIM kartou a pro zamýšlené záměry nejsou dostatečně vyhovující. Blíže k NFC mají technologie typu RFID a bezkontaktní (smart) karty a to především podobným principem fungování a možností jejich využití. NFC však nabízí více možností, kde mezi nejdůležitější patří zejména napojení na SIM karty, tedy mobilní telefony. Obr. 3.1: Postavení NFC mezi ostatními bezdrátovými technologiemi

Zdroj: http://notebook.cz/clanky/technologie/2011/nfc-bezdratova-komunikace-blizke-budoucnosti

3.5

Průběh platby

Bezkontaktní platba je rychlejší než běžná platba kartou, ale v zásadě se neliší. Kromě možnosti rozdílného platebního prostředku je zde odlišnost pouze v přiložení mobilního telefonu, či bezkontaktní platební karty namísto vsunutí karty do terminálu. Proces placení můžeme, dle výše částky kterou chceme uhradit, rozdělit na dvě formy. Platíme-li například mobilním telefonem částku nižší než 500 korun stačí přidržet telefon u terminálu po dobu asi 2 sekund a platba proběhne. U vyšších částek je nutné v rámci bezpečnosti zadat takzvaný Passcode, který je umístěn v zabezpečeném prostoru SIM karty a je obdobou PIN kódu u platební karty. Teprve následně proběhne platba. 17

3.5.1

Postup platby

Platba pod 500 Kč: Po vyzvání oprávněnou osobou (např. pokladní/ho) se přiloží mobilní telefon nebo karta k terminálu. Následným pípnutím dojde k upozornění na provedení platby. Pak se již pouze vyčká na doklad o provedení platby z platebního terminálu. Při platbách do této výše obchodník nevydává účtenku automaticky, ale je nutné si o ní požádat. Přestože není vyžadován PIN má banka na svých kartách nastavené své bezpečnostní limity podle míry využití konkrétním majitelem a transakce jsou monitorovány. V případě opakovaných, po sobě následujících bezkontaktních transakcích je nutné vložit kartu do terminálu a transakci potvrdit zadáním PIN kódu. Tím je potvrzeno že je uživatel skutečně držitelem této karty. Platba nad 500 Kč: Po vyzvání oprávněnou osobou se přiloží mobilní telefon či karta k terminálu. Následným pípnutím dojde k upozornění na zahájení platby. V tuto chvíli se zadá na klávesnici mobilního telefonu (na terminálu) Passcode, který slouží pro autorizaci platby. Po následném přiložení zpět k terminálu dojde k dokončení platby. Pak se již pouze vyčká na doklad o provedení platby z platebního terminálu. Účtenka je tisknuta automaticky. Dle vlastního nastavení se o proběhlé platbě může zákazník dozvědět prostřednictvím došlé sms, či emailu. V případě platby mobilem se záznam vždy objeví na displeji telefonu a platbu je možné následně ověřit v elektronickém bankovnictví. Proběhlé zúčtování je totožné jako u platebních karet.

3.6

Bezpečnost

Protože se jedná o „novinku“ objevuje se otázka týkající se bezpečnosti. Je důležité, aby zúčastněné strany spolupracovaly. To zahrnuje zákazníky, kteří by měli chránit své zařízení PIN kódem, aplikace poskytovatelů a obchodníky, kteří by měli ochránit svůj systém před infekcí s malware a v neposlední řadě výrobci, kteří musí zajistit bezpečné šifrování a ověřovací protokoly do bezkontaktních telefonů. S využitím dostupných bezpečnostních opatření se bezkontaktní platba stává bezpečnější než platba kartou, neboť se platební prostředek nevydá z ruky. V případě ztráty je pak možná okamžitá blokace platební karty, či mobilní aplikace. Při nevyužití dostatečných bezpečnostních opatření, jako je například nastavení automatické předvolby kdy lze po spuštění aplikace ihned platit, je bezpečnost omezena. V případě krádeže pak není problém až do okamžiku blokace zařízením s bezkontaktní technologií platit. Proto je například u mobilních telefonů mnohem bezpečnější zvolit možnost zadávání Passcodu při jakékoliv platbě, popřípadě ještě chránit celou aplikaci heslem. Na tiskové konferenci konané 20.7.2011 padlo několik informací týkající se bezpečnosti u plateb mobilním telefonem: • Jako ochranu před zcizení telefonu je dobré nastavit si zadání bezpečnostního kódu ještě před použitím aplikace k zaplacení. • NFC má možnost volby mezi třemi režimy: vypnuto, pasivní, aktivní/zapnuto. V pasivním stavu je nutno zadávat passcode vždy, bez ohledu na výši platby (tedy i u částek nižších než 500 Kč). V aktivním stavu je pak passcode vyžadován pouze u částek nad 500 Kč.

18

• Takzvaný secure element (obsahující digitální ID) je uložen na SIM kartě (popřípadě může být uložen na microSD kartě) a tudíž není závislý na konkrétním telefonu. Jeho blokace je obdobná jako u platební karty a to formou zavolání na zákaznickou linku pro zablokování ID. Existují tři bezpečnostní limity bezkontaktních karet, po jejichž dosažení už není možné daný den zaplatit bezkontaktně a je nutné použít čip nebo magnetický proužek: • Soft limit pro online terminály – pro kartu je nastaven počet transakcí, které lze provést na online terminálech. Po vyčerpání tohoto počtu se další transakce automaticky zamítne. • Soft limit pro offline terminály – pro kartu je nastaven počet transakcí, které lze provést na offline terminálech. Po vyčerpání tohoto počtu se další transakce automaticky zamítne. • Hard limit – pro kartu je nastaven celkový počet bezkontaktních transakcí, po jehož vyčerpání se další transakce automaticky zamítne. Jiným druhem bezpečnostních limitů jsou takzvané územní limity, které jsou pro každou zemi jiné (viz příloha 2) a jedná se o maximální limit bez nutnosti zadat PIN. Tyto limity mohou být bankami sníženy na úroveň odpovídající bezpečnosti země.

3.7

Výhody bezkontaktních plateb

Jednoduchost – nákupy do 500 Kč bez nutnosti zadávat PIN jsou mnohem rychlejší Rychlost – nová technologie zrychluje placení a samotná transakce se uskuteční za méně než vteřinu. Pohodlí – není nutnost sebou nosit hotovost Bez poplatků – banky za bezkontaktní platby klientům neúčtují žádné poplatky stejně jako u stávajících plateb kartou.

3.8

NFC v ČR

3.8.1

Plzeňská karta

Prvním projektem v České Republice využívajícím NFC technologii se stala Plzeňská karta v mobilním telefonu, která vznikla ve spolupráci Plzeňských dopravních podniků a společnosti Telefónica O2. Zkušební provoz byl spuštěn v dubnu roku 2009 a zúčastnilo se ho 50 lidí. Výhodu spatřovali především v možnosti zobrazení všech informací přímo na displeji telefonu, což je možné díky Java aplikaci. K používání této karty je zapotřebí mobilní telefon podporující NFC technologii a potřebný kredit. Jsou-li tyto podmínky splněny, pak mobilní telefon zastane funkci elektronické peněženky (viz příloha 3) Plzeňské karty. V současnosti slouží Plzeňská karta už nejen pro odbavení v tamní integrované veřejné dopravě (prostřednictvím předplatného kupónu nebo elektronické peněženky), ale lze ji použít i jako platební nástroj za zboží či služby u smluvních partnerů, k zakoupení vstupenek na kulturní akce či jako průkaz do Knihovny města Plzně. Dalšími možnostmi využití je například

19

odběr stravy v jídelnách základních a středních škol, nebo zaměstnanecký průkaz pro evidenci docházky.

3.8.2

Česká spořitelna

Technologický vývoj u ČS: 1989 magnetický proužek, 2006 i čip, 2011 bezkontaktní čip, 2012 karta v mobilu.

3.8.2.1

Bezkontaktní karty

Pilotní projekt bezkontaktních NFC plateb byl představen Českou Spořitelnou ve spolupráci se společností Visa Europe na začátku března 2011. Kvůli nedostatečnému množství mobilních telefonů podporujících technologii NFC přistoupily k testování bezkontaktních plateb pomocí platební karty. Platební karty Visa České Spořitelny jsou duální8 a mají stejnou úroveň ochrany jako běžné platební karty. U bezkontaktních plateb, kde není nutné zadání PINu, je při dodržení podmínek banky v případě zneužití Českou Spořitelnou garantována kompenza-

ce zneužitých prostředků v plné výši. Klientům začaly být tyto karty vydávány v říjnu 2011 a bylo možné s nimi platit například v síti Spar ČOS, C&A, bauMax, Cinema City a pražských prodejnách Kauflandu. Od října do konce ledna 2012 vydala Česká spořitelna přes 259 tisíc bezkontaktních karet, kterými bylo provedeno přes 40 tisíc transakcí o celkovém objemu 14 miliónu korun s průměrnou výší transakce ve výši 360 Kč9. Bezkontaktní kartu je možné získat při automatické výměně, nebo si o její výměnu požádat na pobočce banky. V současné době je 88 % nově vydaných debetních karet vybavených bezkontaktní technologií a stále se zvětšuje množství terminálů a možnost platby u dalších obchodníků, což by mělo zvýšit počet i objem transakcí. Česká spořitelna očekává, že během 3 let již bude většina jejich debetních karet bezkontaktních. Vydávanými bezkontaktními kartami jsou debetní karty soukromé – Visa Classic, Visa Gold, služební – Visa Business, Visa Business Plus, Visa Business Gold a soukromá kreditní karta Visa Infinite. Tyto duální karty umožňují všechny způsoby placení, tedy kontaktní platby v obchodech doma i v zahraničí, bezkontaktní platby ve vybraných obchodech, nákupy na internetu a výběry hotovosti z bankomatu.

3.8.2.2

Mobilní telefony

S rozvojem bezkontaktních plateb se ve druhém čtvrtletí roku 2012 Česká spořitelna rozhodla vytvořit aplikaci pro mobilní telefony iPhone 4 a 4S. Tato služba bude zpočátku dostupná pouze pro zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a přátele. Vybraným klientům

8 Lze je používat jak bezkontaktně, tak i kontaktně. Jsou vybaveny bezkontaktním čipem díky kterému je možno provést bezkontaktní platbu pouhým přiložením k terminálu, avšak není-li platební terminál bezkontaktní technologií vybaven obsahují také magnetický proužek a čip, takže lze kartu použít jako běžnou platební kartu („vsunutím“ do terminálu). 9 http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/news_ie_1511.xml?archivePage=news_archive_ subportal03&navid=

20

pak bude nabídnuta během léta a dále testována. Teprve následně bude rozhodnuto o jejím rozšíření. Díky této aplikaci, fungující jako karta v mobilu, bude možné platit bezkontaktně prostřednictvím mobilního telefonu na místech kde jsou akceptovány bezkontaktní karty Visa. Kromě stažení aplikace Visa Mobile z App Store je nutné na iPhone přilepením nasadit ochranný rámeček iCarte10.

3.8.3

Komerční banka a Citibank

V rámci pilotního projektu bezkontaktních mobilních plateb se v Česku poprvé platilo mobilem na konci července 2011 a zúčastnily se ho společnosti Komerční banka, Citibank, Globus, Visa Europe a Telefónica. Tento projekt testoval bezkontaktní mobilní platby prostřednictvím 400 zákazníků, kteří takto mohli platit ve čtyřech hypermarketech Globus (na 49 pokladnách), které byly vybaveny terminály pro akceptaci plateb mobilním telefonem, a trval po dobu šesti měsíců. Z těchto 400 zákazníků bylo 200 společných klientů společností Telefónica a Citibank a 200 společných klientů společností Telefónica a Komerční banka. Testovacím zařízením se stal přístroj Samsung Star 5230 a použitou mobilní aplikací byla aplikace zvaná O2 Wallet, která byla poskytnuta karetní asociací Visa Europe a původně pochází z Velké Británie. Tyto mobilní platby jsou založeny na NFC technologii a implementaci antény zabudované výrobcem přímo do telefonu, nebo na SD kartu. Cílem projektu bylo získání zkušeností a znalostí z reálného použití bezkontaktních mobilních plateb a přichystání solidní základny pro komerční spuštění této služby. Od spuštění pilotního projektu bylo provedeno klienty Citibank přes 2500 platebních transakcí přesahujících částku 1 milion korun. Průměrná výše připadající na jednu transakci byla okolo 400 Kč. V rámci klientů Komerční banky to bylo dokonce 4500 transakcí11.

3.8.3.1

Citibank

3.8.3.1.1 Bezkontaktní karty Do provozu byla společností Citibank uvedena první bezkontaktní karta Shell MasterCard již 20.6.2011. V této době mohla být používána pouze v zahraničí, neboť obchodníci v České republice nebyli vybaveni terminály. Postupem času ji bylo možno používat i u nás. Tato karta je vydávána společností Citibank ve spolupráci se společností MasterCard. Výsledkem spolupráce CitiBank Europe a Metropole Zličín se stala mezinárodní bezkontaktní kreditní karta Citi Life Metropole. Tato karta umožňuje připsat na Citi Life Prémiový účet částku až 2000 Kč formou 2 % prémie z hodnoty nákupu u všech obchodníků v České republice, v zahraničí a na internetu. Tyto prémie mohou být čerpány ve formě poukazů 10 ICarte od společnosti Wireless Dynamics obsahuje anténu, která komunikuje s terminálem a zároveň vloženou zabezpečovací složku Secure Element v níž je bezpečně umístěna mobilní karta Visa. Tento rámeček je kompatibilní s operačním systémem iOS 4.0 a vyšším a je plně certifikován společností Visa. 11 tisková zpráva z 12.12.2011: http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer /doc520.htm

21

v hodnotách 500 a 1000 Kč na nákup v Metropoli Zličín, nebo mohou být použity na úhradu poplatku za roční vedení Citi kreditní karty. Kromě dalších výhod platí stejně jako u ostatních kreditních karet City bezúročné období až 55 dní. V České republice jde o první spolupráci tohoto typu.

3.8.3.1.2 Mobilní telefony Na konci října 2011 bylo doplněno portfolio produktů o „bezkontaktní nálepky“ o které si mohou klienti požádat zdarma na zákaznické lince. Tuto nálepku, umožňující platit bezkontaktní metodou, je možné umístit obecně kamkoliv, například na mobilní telefon.

3.8.3.2

Komerční banka

3.8.3.2.1 Mobilní telefony Komerční banka se ve spolupráci se společností Visa Europe chystá v polovině roku

2012 zahájit bezkontaktní mobilní platby pro telefony iPhone a iPhone 4S, které bude možné provést na všech místech akceptujících bezkontaktní karty Visa. Tyto platby by měly probíhat prostřednictvím ochranného rámečku iCarte a doprovodné aplikace Visa Mobile pro iCarte App. Po aktivaci mobilní karty Visa lze nakupovat pouhým spuštěním aplikace a následným přiložením iPhonu k libovolnému platebnímu terminálu v Evropě, akceptujícímu bezkontaktní karty. Zatím je v rámci pilotního projektu k dispozici pro klienty pouze omezená edice NFC rámečků.

3.8.4

Ostatní banky

Raiffeisenbank, GE Money a UniCredit Bank se spolu s telefonními operátory chystají spustit bezkontaktní platby prostřednictvím mobilu. U UniCredit Bank a Raiffeisenbank je oddálení zavádění bezkontaktních karet způsobeno chystaným přechodem na nový bankovní systém, který je pro obě banky prioritou. ČSOB pracuje na realizaci bezkontaktních platebních karet, jejichž komerční spuštění by mělo být v průběhu roku 2012.

3.9

NFC ve vybraných zemích Evropy

Na konci roku 2010 vydaly tuzemské banky téměř 9,3 milionů platebních karet, kterými byly provedeny transakce za více než 203 miliard korun12. Na konci roku 2011 bylo v Evropě vydáno již přes 25 milionů bezkontaktních platebních karet, které přijímá přes 150 tisíc platebních terminálů13. Toto svědčí o velmi rychlém rozvoji bezkontaktních plateb (viz příloha 4). Výchozím pro vytvoření dvou podob platebního trhu – trhu internetových plateb (e-plateb) a mobilních plateb (m-plateb) by se mohl stát projekt SEPA (viz příloha 5). Tento projekt se zaměřuje na maloobchodní nástroje mezi které mimo jiné patří například platební karty a 12 tisková zpráva z 24.3.2011 http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer/doc520. htm?icid=LINK-MEDIA-HP-FOOTER 13 tisková zpráva z 12.12.2011 http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer/doc520. htm?icid=LINK-MEDIA-HP-FOOTER

22

mohl by tak výrazně ovlivňovat platby (ať už s pomocí mobilního telefonu či bez něj) využívající NFC technologii.

3.9.1

Velká Británie

Bezkontaktní platební technologie byla v Evropě poprvé uvedena roku 2007 právě ve Velké Británii, konkrétně v Londýně. V tomto roce se objevují i první „smart posters“ (na stanici Blackfriars) umožňující cestujícím získat do mobilního telefonu například mapy. Dnes je podle karetní společnosti Visa Europe Británie zemí, kde dochází k největšímu růstu trhu vydaných karet.

3.9.1.1

Bezkontaktní karty

První bezkontaktní karta byla představena v září roku 2007 společností Barclaycard se zahájením produktu zvaného Barclaycard OnePulse, který obsahoval 3 karty v jednom: Oyster kartu, kreditní kartu a bezkontaktní kartu. V březnu 2009 začala Barclaycard spolupracovat se

společnostmi Orange se snahou rozšířit bezkontaktní služby, kromě plateb za zboží a služby u obchodníků, také v rámci letenek a dopravy. V lednu 2010 představila se společností Orange bezkontaktní kreditní kartu a v březnu byl zvýšen limit transakce bez nutnosti zadávat PIN z 10 na 15 liber (465 Kč). V tuto dobu vydala Beclaycard již 2 miliony bezkontaktních debetních karet a 4 miliony bezkontaktních kreditních karet14. MasterCard představil v roce 2008 řešení zvané MasterCard Paypass, které umožňuje členským bankám nabízet NFC služby svým klientům a banka Barclays si dává za cíl zavést bezkontaktní technologii do všech kreditních i debetních karet. Na konci roku 2009 mělo být vybaveno bezkontaktní debetní kartou již 3 miliony klientů a zbytek do konce roku 201115. Barclays je následována bankou HBOS, která roku 2009 prezentuje vlastní debetní bezkontaktní kartu.

3.9.1.2

Mobilní telefony

První pilotní NFC projekt začal v roce 2007 za účasti společnosti Transport for London (TfL)16. Projekt trval po dobu šesti měsíců, probíhal pomocí 500 mobilních telefonů se zabudovanou technologií Oyster karty a měl za cíl zjistit zájem spotřebitelů o používání platební a cestovní karty prostřednictvím mobilního telefonu vybaveného NFC technologií. V srpnu 2008 měla TfL vypršet smlouva s TranSys o dodávce systému Oyster a již v říjnu byla společnost připravena nahradit předplacený systém bezkontaktních karet Oyster kompatibilním řešením bankovních karet s technologií NFC17. V listopadu se jim však podařilo získat plnou kontrolu nad značkou Oyster a tak se náhrada neuskutečnila. V roce 2011 se TfL zavázal k 14 http://www.nfcworld.com/2010/03/04/32911/barclays-increases-contactless-transaction-limit-by-50/ 15 http://www.nfcworld.com/2009/03/09/3837/orange-and-barclaycard-partner-to-launch-nfc-in-the-uk/ 16 Ve spolupráci s O2, Barclaycard, Nokia, Transys, Visa and AEG. 17 Díky rozšiřující se technologii měl fungovat na čipové karty (jako Oyster), nebo formou telefonu či bankovní karty.

23

akceptaci bezkontaktních karet v 8000 Londýnských autobusech. Zbytek veřejné dopravy má být touto technologií vybaven do konce roku 201218. V lednu 2009 byl dokončen šestiměsíční test v severozápadní Anglii, kde si pomocí mobilního telefonu s NFC mohlo 36 cestujících kupovat jízdenky u 2 autobusových dopravců. Cílem bylo prokázat funkčnost telefonu s NFC jako nosiče pro jízdenky ITSO, která byla prokázána. Společnost Barclaycard se od bezkontaktních karet zaměřila také na bezkontaktní telefony a v lednu 2011 oznámila, že bude možné využívat mobilní telefon k platbám v obchodech z MasterCard PayPass předplaceného účtu19. V květnu byla se společností Orange představena aplikace umožňující tyto bezkontaktní platby provádět. Samsung a Visa vytvořily v březnu 2011 partnerství s cílem přinést na Londýnské Olympijské hry 2012 NFC platby pomocí speciálního mobilního telefonu. Následně byla Lloyds TSB jmenována partnerskou bankou pro mobilní platby na těchto hrách. V únoru 2012 bylo již 200 000 britských zákazníků vybaveno mobilním telefonem s NFC technologií 20.

3.9.1.3

Ostatní

Na konci prosince 2009 bylo oznámeno ministerstvem dopravy, že poskytne 20 milionů liber21 na příštích 5 let, aby 9 největších Britských měst 22 přešlo na NFC kompatibilní systém jízdenek. Všichni by na nový systém mohly přejít do roku 2020. Do začátku roku 2010 měl být předložen jednotlivými oblastmi plán výdajů. Hlavním cílem pro rok 2012 je bezkontaktní technologií vybavit olympijský stadion, všechna obchodní místa v prostorách olympijských her včetně automatů a O2 arenu, která je jednou z nejúspěšnějších zábavních arén v Evropě.

18 Londýn se tak stane prvním městem na světě, kde celá síť veřejné dopravy přijímá bezkontaktní platební karty. 19 Účet bude uložen na SIM kartě dodávané společností Gelmato se službami TSM (Trusted Service Management), která umožňuje bezpečné nasazení a správu mobilních bezkontaktních plateb. 20 http://w w w.nfcworld.com /2012/02/24/313725/orange-uk-announces-quick-tap-treats-for-200000-nfc-customers/ 21 http://www.nfcworld.com/2009/12/17/32494/uk-government-to-fund-switch-to-nfc-compatible-transport-ticketing/ 22 Greater Manchester, the West Midlands, Tyne and Wear, Merseyside, South Yorkshire, West Yorkshire, Nottingham, Leicester a Bristol

24

3.9.1.4

Terminály

V roce 2007 bylo v nejobydlenějších částech Londýna nainstalováno již 9000 terminálů . V březnu 2010 se počet terminálů rozšířil již na 20 00024. Na počátku roku 2011 bylo již 42 500 terminálů 25 a do konce března se tento počet zvýšil na 60 00026. 23

3.9.2

Turecko

Turecko je podle společnosti Visa známé nejvíce použitími na držitele karty a patří mezi nejvyspělejší země na světě, pokud jde o NFC připravenost trhu. První bezkontaktní projekt zde byl spuštěn na začátku roku 2009 a byl řízen karetním zúčtovacím centrem BKM.

3.9.2.1

Mobilní telefony

V lednu 2009 byl spuštěn jednoletý pilotní projekt mobilních plateb s několika tisíci zákazníky řízený národním karetním zúčtovacím centrem BKM (Bankalararasi Kart Merkezi). Tohoto projektu se účastnilo 9 bank a 2 mobilní operátoři. Následně v září byl největší

tureckou bankou Akbank a mobilním operátorem Turkecell spuštěn tříměsíční projekt NFC plateb v Istanbulu 27. Mobilní telefony využívají podporu SWP (Single Wire Protocol) standardů. V polovině února 2012 se BKM připojilo k NFC fóru a ukázalo, že další čtyři banky (Halkbank, Isbank, Vakifbank a Ziraat Bank) jsou připraveny na zavedení NFC služby. Mobilní operátor Avea ve spolupráci s Garanti Bank vydal v červenci 2010 NFC SIM a anténu od společnosti Gelmato pro 100 000 zákazníků, kteří měli k dispozici aplikace jak pro kreditní, tak i pro předplacené karty. Reakcí bylo oznámení operátora Turkcell 28, že se chystá představit NFC ve formě mobilní peněženky do konce roku 2010. Kvůli nedostatečnému množství telefonů vybavených NFC technologií viděl jako prozatímní řešení podporu antény, micro SD karty a externího zařízení. Od Garanti Bank je pro veřejnost k dispozici Gemalto N-Flex SIM a anténa s předplacenou kartou MasterCard PayPass již od konce roku 2010. Vivotech a DeviceFidelity29 se v říjnu 2010 staly partnery testování In2Pay30 microSD technologie. Po připojení In2Pay microSD do smartphonu si mohou spotřebitelé stáhnout kreditní nebo debetní karty. 23 http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/20110308_visa_bezkontaktni.pdf?archivePage=tisk_archive&navid=nav20107_info_plus 24 http://www.nfcworld.com/2010/03/04/32911/barclays-increases-contactless-transaction-limit-by-50/ 25 http://www.nfcworld.com/2011/01/27/35762/orange-and-barclaycard-set-date-for-uks-first-commercial-nfc-service/ 26 http://www.nfcworld.com/2011/03/31/36779/samsung-and-visa-to-bring-nfc-payments-to-the-london-2012-olympics/ 27 Proces byl zahájen ve spolupráci s MasterCard, E-Kart, Giesecke & Devrient a Venyon, kteří poskytují TSM služby, díky kterým bylo možné poskytovat účastníkům NFC SIM karty od společnosti Giesecke & Devrient s aplikací MasterCard PayPass. 28 spolupracujícího s Garanti Bank a Akbank 29 ve spolupráci se společnostmi Visa, Wells Fargo, Bank of America, US Bank a Akbank. 30 In2Pay zahrnuje anténu i průmyslový standard rozhraní bezkontaktní karty s čipem a může být načten certifikovanou platební aplikací od Visy, nebo MasterCardu.

25

Spolupráce Yapi Kredi Bank and Turkcell přinesla v roce 2011 na trh iCarte technologii. Turkecell pak ve stejném roce představil službu mobilní peněženky zvanou Turkcell Cep-T Cüzdan, která umožňuje zákazníkům pomocí NFC telefonu, nebo SIM a antény provádět transakce mobilním telefonem. K poskytování této služby se připojila Yapi Kredi banka jejíž zákazníci mají možnost nahrát své MasterCard kreditní karty na SIM karty telefonů s NFC a provést bezkontaktní transakce pro platby až do výše 35TL (přibližně 350 Kč). V roce 2012 se ke službě Cep-T Cüzdan, která měla na začátku března 50.000 aktivních uživatelů31 připojily Garanti Bank a Akbank, následně také Denizbank. Na konci ledna 2012 pak Turkecell nabídl jako první na světě možnost platby s telefony BlackBerry, neboť byla přidána podpora aplikace pro BlackBerry Bold 9900. Stal se také prvním mobilním operátorem na světě poskytující podporu pro více než jednu bankovní aplikaci v podobě peněženky na mobilní telefon a na počátku března bylo NFC telefony vybaveno přes 300 000 jeho zákazníků.

3.9.2.2

Terminály

Na počátku roku 2009 bylo v Turecku již 5000 bezkontaktních terminálů32. V květnu 2010 se tento počet rozšířil na 15 00033 a na konci roku jich bylo již 35 00034. V polovině roku 2011 bylo možné platit již na 40.000 terminálech35 a na počátku roku 2012 se počet terminálů zvýšil na 60 00036.

3.9.3

Polsko

V Polsku je výborná koordinace a rychlý růst bezkontaktní technologie, která byla poprvé uvedena v roce 2010.

3.9.3.1

Bezkontaktní karty

PKO Bank Polski, největší emitent debetních karet, se rozhodla od poloviny roku 2010 nahrazovat všech svých 6,5 milionů debetních karet bezkontaktními kartami PayWave37. Ve třetím čtvrtletí roku 2011 testovalo NFC platby již šest polských bank - PKO Bank Polski, Bank Zachodni WBK, Citi Handlowy, MultiBank, mBank a ING Bank Slaski. Tyto platby byly následně připraveny během čtyř měsíců. V září 2011 bylo v Polsku vydáno více než 3,8 milionu Visa bezkontaktních karet38. 31 http://www.nfcworld.com/2012/03/07/314263/turkcell-signs-up-50k-wallet-users/ 32 http://www.finextra.com/news/fullstory.aspx?newsitemid=19172 33 http://www.nfcworld.com/2010/05/14/33657/garanti-bank-and-avea-to-launch-commercial-nfc-service-in-turkey-in-july/ 34 http://www.nfcworld.com/2010/12/10/35424/avea-and-garanti-bank-launch-commercial-nfc-service-in-turkey/ 35 http://www.nfcworld.com/2011/05/05/37235/turkcell-launches-commercial-nfc-payments-with-yapi-kredi-bank/ 36 http://www.nfcworld.com/2012/01/23/312610/turkcell-launches-nfc-payments-on-blackberry-phones/ 37 Šlo o významný posun vedoucí k bezkontaktním kartám a terminálům akceptujícím NFC. 38 http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/110930_visa.pdf?archivePage=tisk_archive&navid=nav20107_info_plus

26

3.9.3.2

Mobilní telefony

Mobilní operátor PTC ve spolupráci s Inteligo, online bankou PKO Bank Polski a společností MasterCard spustil pilotní projekt NFC plateb, který začal v květnu 2010 a trval 4 měsíce. Projektu se zúčastnilo 100 zákazníků Inteligo a PTC Era mobilní služby, kteří byli vybaveni NFC telefonem Samsung Avila. Bez zadání PINu bylo možné provádět transakce do výše 50 PLN (300 Kč). PTC ve spolupráci s Polbank EFG následně představili bezkontaktní nálepky PayPass, které obsahují kartu spojenou s běžným účtem a nabízí standardní funkce debetní karty. PTC byl následován mobilním operátorem Polkomtel ve spolupráci s Bank Zachodni WBK (BZ WBK) bankou, kteří spustily pilotní projektu NFC mobilních plateb ve Varšavě, Vratislavi a Poznani. Pilot začal v červnu 2010 a 500 zákazníků obdrželo NFC telefon Samsung S523039 s aplikací Visa PayWave na dvoutýdenní test. Mobilní operátor Orange zahajuje ve spolupráci s BZ WBK a MasterCard na konci března 2011 NFC platby prostřednictvím 2000 svých zákazníků, kterým byla dána možnost provádět platby pomocí PayPass systému bez zadání PINu do výše 50 PLN. Roli důvěryhodného servisního manažera pro studii, která umožňuje stažení aplikace NFC plateb na kompatibilní mobilní telefony, získala firma Gelmato. P TK Centertel a Orange Group začaly v červnu 2011 zavádět NFC mobilní platby. Zpočátku však byla tato služba dostupná pouze několika tisícům uživatelům40. Visa Europe a BRE Bank spustili na konci listopadu 2011 pilotní projekt, jehož účastníci testovali iCarte. Po stažení aplikace a spojení zařízení s jejich platební kartou mohli provádět platby až 50PLN bez nutnosti zadat PIN. První etapa projektu probíhala po dobu tří měsíců a mobilní platební služby byly dány k dispozici zákazníkům a zaměstnancům MultiBank, BRE Bank a mBank. V polovině února 2012 byla zahájena druhá fáze NFC pilota a pozvání k testování obdrželi ti, kteří vstoupili prostřednictvím webových stránek bank do soutěže.

3.9.3.3

Terminály

V polovině roku 2010 bylo v Polsku 10 000 Paypass terminálů41. V červnu 2011 bylo k využití již 35000 bezkontaktních PayPass míst42 a 30 000 Visa terminálů43. Očekává se že na konci roku 2015 vzrostou bezkontaktní terminály na více než 200.00044.

39 V Polsku označován jako Avila. 40 TSM služby, NFC software a aplikace uživatelského rozhraní dodaného prostřednictvím SIMS NFC poskytuje pro tento projekt společnost Gelmato 41 http://www.nfcworld.com/2010/06/10/33916/ptc-inteligo-and-mastercard-test-nfc-payments-in-poland/ 42 http://www.nfcworld.com/2011/06/21/38154/orange-nfc-payments-poland/ 43 http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/110930_visa.pdf?archivePage=tisk_archive&navid=nav20107_info_plus 44 http://www.nfcworld.com/2012/02/14/313223/polish-banks-expand-nfc-trial/

27

3.9.4

Maďarsko

Maďarsku bylo spuštění NFC plateb v září 2009 a počet terminálů dosáhl na konci V října počtu 35045.

3.9.4.1

Bezkontaktní karty

Maďarská OTP Bank ve spolupráci s MasterCard začala v září 2009 vydávat bezkontaktní platební karty, kterými lze platit bez zadání PINu nákup do 3000HUF (300 Kč). Její partner INPAS International Kft, dodává bance bezkontaktní verzi PINpad 1000SE, která nabízí rychlý a jednoduchý způsob přijetí jak kontaktní platby založené na PINu, tak bezkontaktní platby. Oberthur Technologies posílila roku 2011 propojení s OTP Bank s cílem poskytnout bezkontaktní platební městské karty občanům ve městě Pécs. Občanská karta je mezinárodní bankovní karta sloužící pro placení, ale i jiné transakce a je přijímána obchodníky akceptujícími Maestro. Karta je vydávána formou předplacené karty a může být snadno dobita prostřednictvím internetu nebo na pobočce OTP banky. Festival Sziget s Vodafonem poskytl návštěvníkům v roce 2011 zdarma bezkontaktní platební kartu Sziget, kterou bylo možno nabít na řadě míst festivalu. V říjnu 2011 začala banka Magyar Cetelem vydávat bezkontaktní kreditní karty s technologií PayPass. Výrobu EMV46 duálního rozhraní karet, personalizaci karet a správu karet má na starosti společnost Morpho (Safran Group). Maďarská Erste Bank začala na konci roku 2011 vydávat bezkontaktní kreditní karty s technologií PayPass, kdy při nákupu do 5000 HUF (500 Kč) nebude nutné zadávat PIN. Kartu lze použít také k výběru hotovosti a ukládání věrnostních bodů. Zpočátku bude tato technologie vyhrazena pouze pro SuperShop.

3.9.4.2

Mobilní platby

Na festivalu Sziget v roce 2011 proběhly první mobilní platby v Maďarsku přes mobilní NFC telefon, který nabídla některým účastníkům festivalu společnost Vodafone. V červnu 2011 se Magyar Telekom, Telenor a Vodafone spojili s MasterCard, OTP Bank a SuperShop s cílem vytvořit technickou a provozní infrastrukturu pro NFC mobilní platby v Maďarsku a založili „Hungarian Mobile Wallet Association“. První pilotní projekty začaly v roce 2011 a komerční nasazení služby se chystá v roce 2012.

3.9.5 2008.

Rumunsko

První bezkontaktní platební prostředek byl v Rumunsku představen již na konci roku

45 http://www.realdeal.hu/20090925/otp-bank-first-in-hungary-to-issue-mastercard-paypass-cards/ 46 EMV (Europay, MasterCard and VISA) je celosvětový standard vyvinutý třemi finančními institucemi s cílem zajistit, aby všechny Europay, MasterCard a VISA čipové karty a všechny POS terminály na „chytré karty“ a bankomaty spolupracovaly a poskytovaly tu nejvyšší úroveň bezpečnosti

28

3.9.5.1

Bezkontaktní karty

Banca Comerciala Romana (BCR), Visa a dopravní podnik RATB Bukurešť vyvinuly v květnu 2011 komplexní platební prostředek - ZAMBET BCR kartu47. Jde o bezkontaktní debetní kartu s vloženou dopravní aplikací, kterou lze použít jak pro platby a bankomatové transakce, tak přímo v systému veřejné dopravy na elektronických ověřovacích strojích. ZAMBET BCR karta je nabíjena automaticky z bankovního účtu.

3.9.5.2

Mobilní platby

Na konci listopadu 2008 uvedla Garanti Bank na trh bezkontaktní platební zařízení vybavené PayPass technologií. Bezkontaktní platební prostředek obsahuje bezkontaktní čip, který umožňuje platby až do výše 25 EUR (625 Kč). Pro první fázi byly k dispozici bezkontaktní nálepky a platby bylo možné realizovat v deseti restauracích KFC. V pozdější fázi je čip nabízen ve formě přívěšku na klíče, hodinek či standardní kreditní karty. Na konci roku 2008 byla bankou ING a společností MasterCard v Bukurešti spuštěna studie zahrnující 500 klientů banky. Testována byla mobilní verze MasterCard Maestro PayPass předplaceného platebního produktu určeného pro malé nákupy48. Účastníci byli vybaveni NFC telefonem Nokia 6212, kterým bylo možné platit nákup do výše 80 RON (500 Kč) přibližně na 30 prodejních místech. První fáze trvala 6 měsíců. Na začátku roku 2012 zahájila Visa jednání s několika rumunskými bankami, ohledně nabízení NFC služby přes mobilní platby. Společnost chce mobilní platby spustit již letos, nebo nejpozději příští rok.

3.9.6

Srbsko

3.9.6.1

Bezkontaktní karty

Společnost Gemalto uvedla roku 2009 první multi-aplikační elektronické studentské karty. Kromě digitální identifikace studentů, je karta určena také pro debetní platby přes bezpečný kontaktní mikroprocesor v průkazu. Nositelé karty můžou platit například ve studentských restauracích a na ubytovně.

3.9.6.2

Mobilní platby

Mobilní operátor Telekom Srbija zahájil v dubnu 2012 ve spolupráci s Banca Intesa pilotní projekt NFC plateb. Účastníci používají NFC telefony BlackBerry Bold 9900 s aplikací MasterCard PayPass.

47 Dalšími partnery jsou UTI (poskytovatel dopravní aplikace), Euronet Worldwide (poskytovatel softwaru karty), Inform Lykos/AustriaCard (poskytovatel multifunkčních karet). 48 Systém byl vyvinut ve spolupráci s Collis, Venyon a Toro.

29

3.9.7

Německo

První projekt bezkontaktních plateb, přesněji pilot železničních jízdenek zde byl spuštěn již v únoru 2008.

3.9.7.1

Bezkontaktní karty

Visa Europe ve spolupráci s Landesbank Berlin (LBB) a společností Gemalto zavedla v srpnu 2008 pilotní provoz bezkontaktních plateb prostřednictvím karty Visa PayWave a do výše 20 euro (cca 500 Kč) není nutné zadávat PIN. Německé spořitelny a Giro asociace (DSGV) převádí v roce 2012 debetní karty svých zákazníků na bezkontaktní. DSGV začala s pilotním projektem zahrnujícím 900,000 karet v Braunschweigu, Wolfsburgu a Hannoveru a plánuje převést všechny své karty na bezkontaktním do konce roku 2015. Banka Sparkasse spustila na začátku roku 2012 pilotní projekt bezkontaktních plateb kreditní kartou. Banky představily bezkontaktní systém „Girogo“49, který je podobný bezdotykovým platebním systémům používaných ve vybraných oblastech Spojeného království a USA. První zavedení bylo v dubnu v regionu Hannover-Braunschweig-Wolfsburg a Hanau, Leverkusen, Krefeldu a Erfurtu. V polovině roku 2012 by mělo šest německých bank zavést bezkontaktní platby s Visa PayWave. Jedná se o banky BW Bank, Comdirect, DKB, Landesbank Berlin, TARGOBANK a Volkswagen Bank.

3.9.7.2

Mobilní platby

V únoru 2008 byla spuštěna první fáze Touch & Travel NFC pilotu železničních jízdenek společností Vodafone, T-Mobile a Deutsche Bahn (DB) s 200 uživateli na lince Hannover- Berlín. Počet účastníků se v prosinci rozšířil na 500. Druhý test byl proveden na jaře roku 2009 v oblasti regionu Schleswig Holstein na trase mezi městy Kiel a Lübeck a městské oblasti Eutin a rozšířil se na 2500 účastníků. Do projektu se v srpnu zapojil také mobilní operátor Telefónica O2 a byl rozšířen na dálkové vlaky mezi Hannoverem a Frankfurtem. V lednu 2010 se tento projekt rozšířil o 3000 pasažérů v oblasti Porýní (včetně města Kolín nad Rýnem) - Frankfurt, Hannover a Berlín. Koncept50 funguje přiložením mobilního telefonu k Touchpointu na začátku cesty a poté znovu na konci cesty. Jízdné je vypočítáno automaticky na vrub Deutsche Bahn účtu, který je na měsíční bázi prostřednictvím přímého inkasa. V roce 2011 Deutsche Bahn dohodl s dopravcem Rhein-Main-Verkehrsverbund (RMV) na vytvoření jednotného NFC systému prodeje jízdenek a spojili stávající Touch & Travel a HandyTicket služby.

49 Girogo bankovní karta je duální karta a lze s ní tedy platit kontaktně i bezkontaktně. K platbám slouží integrovaný bezpečnostní čip od společnosti Infineon Technologies 50 Koncept byl vyvinut ve spolupráci s technologickými partnery Atron, Giesecke & Devrient a NXP.

30

Německá Landesbank Berlin začala na začátku roku 2012 testovat NFC platby pomocí iPhonů vybavených iCaisse NFC pouzdrem51. Služby budou nabízeny na vnitrostátní úrovni v příštím roce.

3.9.8

Francie

Francie spustila první zkušební provoz bezkontaktních plateb v listopadu 2007 a nyní se připravuje na celostátní rozšíření NFC plateb.

3.9.8.1

Bezkontaktní karty

Carrefour začal na počátku roku 2009 s převodem vlastní kreditní/věrnostní karty na bezkontaktní. STIF spustil v roce 2010 šestiměsíční testovací projekt NFC jízdenek pomocí speciálního přístroje vyvinutého Neowave52 u příměstských vlaků provozovaných Transilien SNCF v pařížském regionu. Société Générale podepsala smlouvu s Oberthur Technologies s cílem zajistit TSM služby pro bankovní spuštění NFC plateb, které se má konat v letošním roce.

3.9.8.2

Mobilní platby

Francouzský obchodní řetězec Carrefour a tři mobilní operátoři Orange, SFR a Bouygues Telecom se spojili v roce 2008 pod názvem Ergosum aby zavedli NFC mobilní platby. Postupně se přidávaly další obchody a poskytovatelé finančních služeb. AEPM53 zveřejnila roku 2009 funkční a technické specifikace pro Payez Mobile, NFC řešení od předních francouzských bank a mobilních operátorů. Zkušební provoz byl ve francouzských městech Caen a Štrasburk od listopadu 2007 a bylo do něj zapojeno šest bank a čtyři mobilní operátoři ve spolupráci s Visa a Mastercard. V červnu 2009 získalo město Nice dotace pro předobchodní fázi testování NFC jehož se zúčastní místní dopravce Veolia a 3 mobilní operátoři - Orange, SFR and Bouygues Telecom. Od jara 2010 platilo 3000 obyvatel za tramvajové a autobusové jízdenky s využitím NFC telefonů. Doplňkové služby založené na NFC mají být k dispozici v místních muzeí, na kulturních akcí a na kampusu univerzity v Nice Sophia Antipolis. V květnu 2010 byl zahájen předobchodní NFC pilot pod značkou Cityzi. Projekt koordinuje sdružení Association Française pour le Sans Contact Mobile (AFSCM)54. Města Paříž, Bordeaux, Caen, Lille, Marseille, Rennes, Štrasburk a Toulouse se v roce 2011 připojily k Nice v další fázi francouzských plánů na vytvoření NFC národní infrastruktury. Pro nasazení NFC inovativních služeb získá každé 51 ve spolupráci s Visa Europe a Swiss Post Solutions 52 Neowave je Weneo zařízení kombinující technologii NFC a USB, což mu umožňuje použití jako bezkontaktní karty, která může být dobita prostřednictvím internetu. 53 AEPM (Association Européenne Payez Mobile), členství se skládá z BNP Paribas, Crédit Agricole - LCL, Crédit Mutuel-CIC, Banque Postale, Groupe Banque Populaire, Groupe Caisse d‘Epargne a Société Générale na bankovní straně a Bouygues Telecom, NRJ Mobile, Orange a SFR na straně mobilních operátorů. 54 AFSCM sdružuje provozovatele mobilních sítí Orange, Bouygues Télécom a SFR, veřejného dopravce Veolia a banky Crédit Mutuel, Société Générale a BNP Paribas.

31

z těchto měst finanční prostředky od francouzské vlády. Nový NFC pilotní projekt55 byl zahájen na začátku března ve městě Bordeaux a navazuje na stávající městské čipové karty. Projekt trval šest měsíců a zahrnoval 300 dobrovolníků, kterým byly poskytnuty bezkontaktní karty, bezkontaktní USB klíče nebo NFC telefon Samsung Tocco Lite. Dostupné služby závisely na typu zařízení. Provozovatelé autobusů, vlaků a metra v Paříži a okolí Île-de-France56 umožnili v roce 2010 přijímat NFC mobilní platby za jízdenky prostřednictvím svého řídícího orgánu SFDI (Syndicat des transporty d‘Ile de France). Projektu se zúčastní také mobilní operátoři Orange, Bouygues Telecom and SFR. Bankovní skupina BPCE se spojila v roce 2011 se společností Visa, aby provedly pilotní test NFC microSD karet ve městech Nice a Štrasburk. Zkušebního provozu se zúčastnilo 500 klientů vybavených MicroSD. Účastníci museli mít iPhone, Samsung Galaxy S nebo Blackberry Bold 9700/9780. Mobilní síť operátorů Orange, SFR, Bouygues Telecom a NRJ Mobile spolu s bankami BNP Paribas, Crédit Mutuel, CIC a Credit Agricole jsou odhodláni začít poskytovat komerční NFC služby na národní úrovni od počátku roku 2013. Město Grenoble investovalo 1,3 milionu EUR 57 do „Mobi‘Alpes“, NFC platebního systému, který umožní občanům a návštěvníkům s NFC telefony zaplatit jízdné tramvají, sledovat turistické stezky či platit za skipas. Systém byl vyvinut městem Grenoble, dopravcem SMTC a místním turistickým úřadem. Služba by měla začít koncem roku 2014.

3.9.9

Španělsko

Španělsko, které spustilo první pilotní projekt v březnu 2009, má podle společnosti Visa inovativní a populární pilotní programy.

3.9.9.1

Bezkontaktní karty

Banka La Caixa nainstaluje v roce 2012 v Barceloně 15,000 terminálů a 500 bankomatů s vestavěnou bezkontaktní čtečkou a vybaví milion zákazníků bezkontaktními kartami. Padesáti procentům zákazníků v Barceloně byly rozeslány karty do konce února a nasazení bude dokončeno do konce druhého čtvrtletí. V Madridu zatím banky BBVA a Bankia pracují společně na zahájení projektu ‚Madrid Contactless‘ s cílem poskytnout obchodníkům v Madridu bezkontaktní platební terminály. V první fázi projektu nainstalují 7000 bezkontaktní platební terminálů 58 v obchodech nacházejících se ve vnitřním okruhu Madridu tzv. M-30. Systém bude využívat 1 milion zákazníků. Druhá fáze má být dokončena v průběhu roku 2012 a rozšíří projekt na další oblasti Madridu. Cílem je dosáhnout 2 milionů zákazníků do konce roku. Všechny tři banky spolupracují na projektu se společností Visa Europe. 55 Test probíhá se spoluprácí Orange Business Services, Moneo Payment Solutions and Applica. 56 Optile, SNCF a RATP Transilien 57 http://www.nfcworld.com/2012/04/04/314972/grenoble-builds-nfc-system/ 58 http://www.nfcworld.com/2012/01/12/312406/spanish-banks-prepare-barcelona-and-madrid-for-mobile-payments/

32

3.9.9.2

Mobilní platby

Mobilní operátor Telefónica España zahájil v březnu 2009 pilotní projekt NFC mobilních plateb ve spolupráci se společnostmi Sermepa a ServiRed. Účastníci si uložily finanční karty na SIM a prostřednictvím mobilní aplikace virtuální peněženky si mohli vybrat, kterou kartu chtějí použít. Telefónica dále ve spolupráci s bankou La Caixa a společností Visa spustila v květnu 2010 NFC pilotní projekt ve španělském letovisku Sitges, který trval 6 měsíců a umožnil 1500 spotřebitelům používat k platbám mobilní telefon Samsung S523059. Ve spolupráci se španělskými bankami La Caixa, BBVA a Bankinter60 se v dubnu 2011 Telefónica účastnila projektu bezkontaktních mobilních plateb. V první fázi byly NFC telefony k dispozici pouze 1000 zaměstnancům společnosti Telefónica. Tento počet se však má postupně rozšířit až na 12500. V polovině roku 2010 byl společnostmi Bankinter a Empresa Municipal de Transportes de Madrid (EMT) spuštěn v Madridu mobilní pilot NFC autobusových jízdenek61. V březnu 2011 se mobilní operátor Vodafone spojil s regionální vládou v Murcia, aby zavedli platební systém veřejné dopravy na bázi NFC. Iniciativa, kterou podporuje Entidad Pública del Transporte, umožňuje zákazníkům Vodafonu platit za cestování autobusem NFC telefony. V říjnu 2011 začal železniční dopravce Renfe ve spojení s Vodafone pilotní projekt NFC lístků železniční sítě na bázi SIM karty. Provozovatel veřejné dopravy EMT ve spojení s mobilním operátorem Orange zahájil v únoru 2012 pilot NFC lístků ve městě Malaga. Účastníci využívají službu ke koupi jízdenky přes jejich NFC telefon, zjištění zůstatku na jejich cestovní „kartě“, prohlížení historie cestování a získávání informací o jízdních řádech pomocí inteligentních plakátů na autobusových zastávkách. Banco Santander uvedla v únoru 2012 platební službu umožňující uživatelům nahrát kreditní i debetní karty vydané od Visa a MasterCard na svůj mobilní telefon62. Služba je při pilotním testování dostupná v komplexu sídla banky Ciudad Grupo Santander v Madridu a v obchodech ve městě Boadilla del Monte. Účastníci pilotu jsou vybaveni NFC telefony BlackBerry.

59 K projektu se přidali také Gemalto, Giesecke & Devrient, Samsung, Ingenico a městská rada Sitges. 60 Společně s Visa, Samsung, Oberthür, Autogrill a Giesecke & Devrient. 61 Projekt používal TSM řešení vyvinuté společností Ericsson. 62 Systém byl vyvinut ve spolupráci s mobilním operátorem Orange, Oberthur Technologies, RedSys, Ingenico, RIM, Visa a MasterCard.

33

3.9.9.3

Terminály

Na začátku roku 2010 bylo k dispozici 500 PayPass terminálů63. V září 2011 byl terminálů, kde bylo možno platit pomocí technologie PayWave 4000 a na začátku roku 2012 se rozšířil na 410064.

3.9.10

Itálie

První pilotní test byl v Itálii spuštěn v roce 2009 bankou Valtellina.

3.9.10.1 Bezkontaktní karty Banka Valtellina se společností Visa Europe testovala v září 2009 NFC technologii prostřednictvím bezkontaktní karty Visa PayWave v provincii Sondrio pod názvem Tellcard a pilot zahrnoval 50 zaměstnanců banky. Intesa Sanpaolo se stala první bankou která se v lednu 2010 zavázala k implementaci bezkontaktní technologie. Projekt běžel ve spolupráci s MasterCard a Gemalto. Technologie byla zaváděna nejprve v oblasti Milána a postupně se rozšiřuje na celostátní úroveň.

3.9.10.2 Mobilní telefony Telecom Italia a městská dopravní společnost ATM v Miláně podepsaly v dubnu 2009 dohodu o partnerství umožňující zákazníkům využívat NFC mobilní telefon k přístupu na síť veřejné dopravy a zakoupení jízdenky. Šestiměsíční pilot NFC lístků byl spuštěn v dubnu 201165. Účastníci byli vybaveni NFC telefonem Samsung S5230 s softwarovou jízdenkovou aplikací vyvinutou Telecomem Italia66. Zavedení komerčního provozu bylo na konci roku. Intesa Sanpaolo začala v lednu 2012 testovat NFC platební službu s názvem „Move and Pay“ na bázi SIM karty67. Testu se účastní 600 zaměstnanců a zákazníků Intesa Sanpaolo a akademici z Polytechnic Institute ve městech Miláně a Turíně. U nákupů do 25eur (625 Kč) není třeba zadat PIN a každý účastník dostane Noverca SIM, NFC telefon Samsung Wave 578 a Superflash kartu68. Italský mobilní operátor Wind začal v březnu 2012 ve spolupráci se společností Samsung interní NFC pilot. Zaměstnanci společnosti účastnící se procesu jsou vybaveni NFC telefonem

63 http://www.nfcworld.com/2010/02/11/32661/telefonica-announces-nfc-trial-in-sitges-spain/ 64 http://www.csas.cz/static_internet/cs/Komunikace/Tiskove_centrum/Prezentace_novinari/Prilohy/120217_visa_bezkontaktni.pdf 65 Mobile Pass služba umožňuje cestujícím autobusů, tramvají a metra v Miláně nákup jízdenky NFC telefonem. 66 Revizoři kontrolují platnost jízdenek přiblížením jejich palmtop počítače k zákazníkovu mobilnímu telefonu. 67 Technologie používaná v procesu byla vyvinuta Intesa Sanpaolo se Setefi. SIM karty jsou vydané společností Noverca - MVNO (mobile virtual network operator). 68 Jde o dobíjitelnou předplacenou kartu vydanou Intesa.

34

Samsung Galaxy S II, který nahrazuje tradiční firemní ID odznak a lze ho použít pro přístup do sídla společnosti v Římě a k nákupu nápojů a občerstvení v prodejních automatech69.

3.9.10.3 Terminály V roce 2012 je v Itálii 3000 platebních terminálů70.

3.9.11

Švýcarsko

Ve Švýcarsku byla první studie bezkontaktních plateb spuštěna na konci roku 2008 a dnes zde s bezkontaktním placením není sebemenší problém.

3.9.11.1 Bezkontaktní karty Credit Suisse spustila na konci roku 2008 studii s PostFinance, SIX Multipay, SwissCard, Swisscom a Visa Europe. Studie se zúčastnilo 171 zaměstnanců Credit Suisse, SwissCard a SIX Multipay a běžela od září do listopadu. Účastníci mohli provádět platby v zaměstnanecké

restauraci bezkontaktní kreditní kartou Visa nebo NFC telefonem s aplikací Visa PayWave. Platba byla účtována prostřednictvím pravidelného výpisu z kreditní karty. Cílem tohoto pilotního projektu bylo ověřit technickou a provozní proveditelnost. Pro komercializaci byl však nutný široký výběr NFC mobilních telefonů a hustá síť akceptačních míst, které dosud nebyla.

3.9.11.2 Mobilní telefony Telekomunikační společnosti Orange, Sunrise a Swisscom vytvořily v roce 2009 společnou pracovní skupinu na podporu mobilního telefonu jako platebního prostředku. Sestavily soubor norem pro zavedení plateb na bázi NFC, elektronických jízdenek a elektronických aplikací pro kontrolu přístupu s cílem usnadnit poskytovatelům služeb přijetí NFC technologie. Prvním krokem bylo zpracování přehledu o současném trhu a požadavků uživatelů v průběhu příštího roku. Analýza byla použita pro identifikaci a rozvíjení platné normy a klíčových faktorů úspěchu mobilních plateb a bezkontaktní mobilní služby. Cílem bylo zjištění schopnosti poskytnout modely na podporu elektronických služeb bankám, dopravním a obchodním společnostem do konce roku 2010. Mobilní poskytovatel softwaru Sicap a Swisscom představili v dubnu 2011 další bezkontaktní in-store NFC kiosky, které umožňují zákazníkům nabít standardní i NFC telefony vybavené RFID štítkem, aniž by bylo potřeba zadat telefonní číslo. První kiosek byl představen v říjnu 2010 v Bernu. Nyní byl rozšířen na další dvě města: Curych a Lausanne. Švýcarský mobilní operátor Sunrise spustil ve spolupráci s Oberthur Technologies v březnu 2012 pilot NFC plateb. NFC studie na bázi SIM karty umožní účastníkům účtovat platby s NFC telefonem na účet jejich kreditní karty. U plateb do 40CHF (820 Kč) není nutné zadávat PIN. 69 NFC SIM používané v telefonech byly dodány společností Gemalto, zatímco Thales Italy vytvořila systém kontroly přístupu a lidských zdrojů. 70 http://www.m2mnow.biz/2012/03/19/4579-italys-first-mobile-payment-pilot-project-uses-nfc-enabled-sims-from-gd/

35

3.9.12

Slovensko

Na Slovensku byly bezkontaktní karty představeny poprvé roku 2008 a dnes hlásí dynamický nárůst bezkontaktních karet.

3.9.12.1 Bezkontaktní karty Společnost MasterCard ve spolupráci s Volksbank Slovensko a First Data spustili v polovině roku 2008 pilotní projekt v rámci kterého mohou klienti realizovat bezkontaktní platby pomocí technologie Paypass. Od půlky ledna 2011 je navíc k dispozici předplacená bezkontaktní karta od Volksbank s kreditem 25 nebo 50 euro. Tatrabanka začala vydávat od října 2010 bezkontaktní platební karty od společnosti Visa a na začátku roku 2011 začala vydávat také bezkontaktní platební karty od společnosti MasterCard. V březnu 2011 bylo na Slovensku vydáno již 50 000 PayPass karet71. Na konci září 2011 přináší VÚB Banka bezkontaktní kartu s technologií Visa PayWave.

3.9.12.1.1 Bratislavská městská karta Bratislavská městská karta je elektronická mezinárodní předplacená platební karta, prostřednictvím které lze provádět bezhotovostní platby za zboží a služby u obchodníků akceptujících Maestro a Maestro PayPass. (viz příloha 6)

3.9.12.2 Mobilní platby UniCredit zahájil v červenci 2011 placení pomocí bezkontaktních nálepek Optelio od společnosti Gelmato. Optelio nálepky na bázi mikroprocesoru je možné připojit na zadní stranu mobilního telefonu a použít je k platbě do 20 euro (500 Kč) bez zadání PINu. Nálepka fungující na systému PayPass je pojmenována jako StickAir, není vázána k běžnému účtu a lze ji nabít převodem z účtu kterékoliv banky, nebo na pobočce UniCredit bank. Tatrabanka se společností Visa Europe uvede v první polovině roku 2012, jako první na Slovensku, mobilní bezkontaktní platby prostřednictvím přídavného zařízení iCarte.

3.9.12.3 Terminály V červenci 2011 bylo na Slovensku 3000 platebních terminálů72 a na konci roku šlo platit bezkontaktně již u více než 4000 obchodníků73. Na konci března 2012 se počet bezkontaktních terminálů zvýšil na 430074. 71 http://finexpert.e15.cz/mastercard-je-leadrem-v-bezkontaktnich-platbach-na-stredoevropskem-trhu 72 http://www.nfcworld.com/2011/07/11/38502/unicredit-launches-mobile-contactless-payments-service-in-slovakia/ 73 http://finance.idnes.cz/bezkontaktni-platby-se-konecne-dostaly-i-k-ceskym-zakaznikum-pt6-/bank. aspx?c=A111005_121618_bank_zuk 74 http://www.tatrabanka.sk/cms/sk/tlacova-sprava/1432916/Tatra-banka-prinasa-mobilne-bezkontaktne-platby-na-Slovensko.html

36

Skutečnost v Evropě - test

3.10

Banky a karetní společnosti hovoří o přijímání bezkontaktních karet statisíci obchodníků, avšak ne vždy tomu tak skutečně je. Během srpna 2011 proběhl test použitelnosti bezkontaktní technologie v různých zemích Evropy. Obchodníky s bezkontaktními terminály lze najít na stránkách www.PayPass.com, nebo prostřednictvím aplikace pro android MasterCard PayPass Locator75. Celkem bylo provedeno 150 bezkontaktních transakcí (viz příloha 7) ve 14 zemích. Partnery projektu byli Citibank Europe plc a mBank (BRE Bank S.A.), kteří povolili neomezený počet bezkontaktních transakcí, aby se vyloučily chyby způsobené bezpečnostním limitem při autorizaci.

3.10.1

Velká Británie

Ve Velké Británii probíhal test ve městech Londýn a Dover. Bezkontaktní nástroje byly přijímány především v menších prodejnách jako jsou kavárny, pekárny atd. Ve velkých obchodech jako je například Tesco bezkontaktně platit nelze. Výjimku tvoří McDonald´s a řetězec drogerií Boots. Občasným problémem je v některých prodejnách minimální limit transakce 5 GBP (cca 145 Kč), avšak jinak probíhaly platby bez problémů. Všechny obchody zde byly náležitě označeny bezkontaktním logem.

3.10.2

Turecko

Městy testu se stalo Edirne, Istanbul a Kesan. V Edirne terminály fungovaly pouze na dvou místech, přestože je jimi vybaveno obchodníků víc. V první prodejně Burger King proběhla platba hladce a šlo platit všemi technologiemi, v druhé prodejně byl problém a bezkontaktně platit nešlo (přestože v provozovně Popeyes, patřící stejné společnosti, o 3 metry dál problém nebyl). Po nastudování návodu obsluhou bylo možné zaplatit také v prodejně MiGROS, avšak pokladní odmítla provést nadlimitní transakci, přestože ji karta umožňovala. V Carrefouru terminály měly, ale prý už dlouho nefungují. V autobusech v Edirne bylo možné používat bezkontaktní karty, ale pouze místního dopravce (nikoliv bankovní). Istanbulská městská doprava na tom nebyla o mnoho lépe. Přestože byla označena symboly bezkontaktních plateb, bankovní karty nebylo možné použít. Jedinou výjimkou byla lodní přeprava mezi přístavy Eminönü a Üsküdarem, kde byl jeden z turniketů vybaven snímačem pro bezkontaktní karty MasterCard a Visa, který ovšem občas nefungoval. Navíc informovanost turků o tom, že se jedná o bezkontaktní snímač byla nulová. V prodejnách Burger King a McDonald´s v Istanbulu bezkontaktně platit nešlo, přestože byly bezkontaktními terminály vybaveny. V prodejně MiGROS v Kesanu se opět objevil pro75

Testovacími nástroji se staly: Shell MasterCard od Citibank (PayPass), O2 kreditní karta Visa (Pay-

Wave), Mobilní telefon Samsung GT-S5230N s aplikací O2 Wallet (NFC Visa), debetní bezkontaktní karta v podobě přívěšku zvaná „Brelok“ k polskému účtu mBank, bezkontaktní hodinky Watch2Pay jejichž součástí je i bezkontaktní karta MasterCard, obojí od polské Bank Zachodni WBK, předplacená bezkontaktní karta MasterCard v podobě nálepky zvanou sticker od Volksbank Slovensko (viz příloha 8).

37

blém s obsluhou, která tvrdila, že bezkontaktně platit nejde. Po naléhání a nastudování návodu byla nakonec platba provedena. Oproti tomu v místním Burger Kingu vše proběhlo hladce a možné bylo platit všemi prostředky. Jednalo se však pouze o výjimku.

3.10.3

Polsko

Test byl uskutečněn ve městech Katowice a Racibórz. První etapa probíhala na OFF festivalu, který byl ve znamení bezkontaktních karet a ve všech stáncích bylo možné platit bezkontaktně kartami MasterCard (Visa zde nebyla podporována). Platby byly bezproblémové a bezkontaktní kartu měl přibližně každý třetí člověk. Při druhé etapě v centru Katowic proběhly platby také hladce stejně jako ve městě Racibórz. Obchody byly všude řádně označeny příslušným logem.

3.10.4

Maďarsko

Testováno bylo v městech Györ, Komárom a Nyiregyháza. V Györuv hypermaketu

Tesco při pokusu o bezkontaktní platbu dávala pokladní automaticky kartu do čipového terminálu a tvrdila, že bezkontaktní transakci není možné provést, neboť to nefunguje. Po lpění na bezkontaktním způsobu placení proběhla transakce za pomoci dalších 3 kolegyň po 12 minutách. Ve městě Nyiregyháza bylo praktické využití mizivé. Často obchodníci podmiňovali bezkontaktní platbu minimální transakcí 1000 HUF (cca 100 Kč). V některých prodejnách byl terminál odpojený, v jiných obsluha viděla bezkontaktní kartu poprvé.

3.10.5

Rumunsko

Test probíhal ve městech Iasi a Brasov. Bezkontaktní karty ve městě Iasi měly být akceptovány v prodejně KFC, avšak terminál zde byl odpojený a i po pokusu terminál zapojit se z důvodu jeho nefunkčnosti platba nezdařila. V Brasově v KFC byl terminál také vypnutý, avšak obsluha ho uměla ovládat a tak k platbě nakonec došlo. Přestože zde bylo logo bezkontaktních karet Visa, platit s nimi nešlo. Problém byl i u přívěšku mBank.

3.10.6

Srbsko

Test probíhal ve městech Michajlovac, Novi Sad a Vladičin Han, kde jsou bezkontaktní terminály na čerpacích stanicích Lukoil. V obci Michajlovac s placením problém nebyl. V obci Vladičin Han obsluha nevěřila, že bezkontaktní transakce bude fungovat. Naopak ve městě Novi Sad obsluha věděla o co jde, ale terminál jim nefungoval.

3.10.7

Německo

Testována byla města Friedland a Drážďany. Na čerpacích stanicích v Německu probíhaly platby bez problému s výjimkou jedné stanice, kde při nadlimitní platbě obsluha neměla tzv. PINpad, kde by bylo možné zadat PIN. Při jedné platbě přívěskem (od mBank) chtěla obsluha podpis na stvrzenku, což je díky nemožnosti kontroly podpisu, například při platbě mobilem, nesmyslné. S označením obchodů logem bezkontaktních plateb zde nebyl problém.

38

3.10.8

Francie

Místa testování byla Bray Dunes, Dunkerque, Fenioux, Rousset, Saint Pol sur Mer a Téteghem. Bezkontaktní terminály byly nalezeny pouze v obchodním řetězci Carrefour. Nebyly-li použity samoobslužné pokladny, byla platba problematická, neboť obsluha často podmiňovala transakci částkou minimálně 5 EUR (125 Kč) a zpravidla neuměla terminál obsluhovat. Na mnoha místech terminál dokonce vůbec nefungoval. V Dunkerque a jeho okolí se obsluha tvářila že bezkontaktní karty neznají a neberou, avšak při snaze platit zboží čipovou kartou přešel terminál automaticky na bezkontaktní platbu a někdy se podařilo i úspěšně bezkontaktně zaplatit. Byl zde problém s přívěškem od mBank, který nefungoval. Obchody zde nebyly bezkontaktním logem vůbec označeny.

3.10.9

Španělsko

Místem testu se stal Madrid. Problémem bylo, že údaje v MasterCard PayPass lokátoru byly nepřesné a tudíž bylo obtížné obchodní místa najít. Navíc obchodní místa nebyla řádně označena bezkontaktním logem. Po jejich nalezení však nebylo možné platit bezkontaktně, neboť obchodníci terminály neměli či byly odpojené, zaprášené a schované. Pokus jeden snímač zapojit se stal neúspěšný, neboť chyběly kabely a navíc platební terminál ani nefungoval. V celém Madridu se podařilo zaplatit pouze na jednom místě, kde šlo ovšem platit pouze přívěskem od mBank. Ostatní zařízení nefungovala. Ačkoliv v Barceloně probíhají technologicky zaměřené veletrhy, v Madridu šlo bezkontaktně platit téměř nejde. Terminály neexistovaly (přestože tam měly být), nebo nefungovaly.

3.10.10 Itálie Test probíhal ve městech Cesano Boscone, Corsico a Milano. V řetězci McDonald´s probíhala marketingová akce v podobě 4 kuřecích nugetů, nebo kávy zdarma při platbě bezkontaktní kartou. V prodejně Decathlon ve městě Corsico bylo nutné proškolit obsluhu, neboť nevěděla, jak platbu provádět. Platby probíhaly v pořádku, avšak občas bylo nutné terminály hledat. Ať už z důvodu že některý nefungoval, nebo protože byly zastrčené.

3.10.11 Švýcarsko Místy testu se stala města Colderio, Buchs a Chur. Terminály na bezkontaktní platby byly především v provozovnách McDonald´s. Bezkontaktní transakce byly pro obsluhu samozřejmostí a byly na ně skvěle připraveni. Co se týká funkčnosti, nebyl zde žádný problém.

3.10.12 Slovensko Testována byla města Bratislava, Šamorín, Senec a Žilina. V obci Šamorín šlo platit bez problémů, akorát občas bylo nutné malé zaškolení obsluhy. Ve městě Žilina, konkrétně v potravinách Elba, fungoval bezproblémově pouze přívěšek od mBank. U všech plastových karet vyžadoval terminál pokaždé PIN. PIN byl vyžadován i u předplacené karty v podobě stickeru, 39

přestože tato karta PIN nemá. Sticker byl navíc zakoupen u Volksbank Slovensko a nebylo s ním možné platit na jejich vlastním bezkontaktním terminálu.

3.10.13 Shrnutí testu Bezkontaktní platbu je možné provést pouze tam, kde je funkční terminál a obsluha je s bezkontaktní technologií seznámena. V těchto dvou faktorech však byl často problém. Problémy s obsluhou: Obsluha neměla ponětí, že na provozovně mají bezkontaktní terminál (Francie, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Turecko), neuměla ho obsluhovat (Německo, Francie, Maďarsko, Španělsko, Srbsko, Turecko), požadovala minimální výši transakce (Maďarsko, Polsko, Spojené království), bezkontaktní karty viděla poprvé v životě a měla z nich strach (Srbsko), odmítla provést nadlimitní transakci (Turecko). Problémy s bezkontaktním terminálem: terminál nebyl zapojený (Itálie, Rumunsko, Srbsko, Španělsko), byl zapojený, ale nefungoval (Francie, Rumunsko, Španělsko, Turecko), zamítal všechny transakce (Francie), vyžadoval PIN u každé transakce (Slovensko), nebo přijímal pouze jediný typ bezkontaktní karty (Španělsko). Další problémy: Karty Visa nebyly přijímány přestože na terminálu logo bylo (Rumunsko, Slovensko, Srbsko). Bezkontaktně šlo platit automaticky a bez problémů pouze v Polsku, Slovensku, Velké Británii a Švýcarsku. V ostatních zemích v případě funkčního terminálu bylo nutné obsluze asistovat a v lepším případě jí jen pomoci, v horším jí bylo nutné přesvědčovat.

3.11

Test v ČR

Test proběhl v květnu 2012 a testovacími prostředky se stala karta Visa Classic od České spořitelny a Shell MasterCard od Citibank. První fáze testu probíhala v prodejně Kaufland, kde bylo možné platit bezkontaktně na všech pokladnách. Bylo zde uskutečněno 14 po sobě následujících bezkontaktních transakcí pod 500 Kč kartou Visa. Transakce byly ve výši od 10 Kč do 80 Kč a průměrná výše transakce byla 44,5 Kč. Ani po těchto 14 transakcích však nedošlo (z důvodu bezpečnosti) k vyzvání vložit kartu do kontaktní části platebního terminálu a transakci potvrdit zadáním PINu, pro potvrzení, že jsem jejím skutečným majitelem. Ohledně tohoto „problému“ byl vznesen dotaz na Českou spořitelnu. Následně mi bylo oznámeno, že počet transakcí po kterých bude PIN vyžadován nemají k dispozici, neboť je generován náhodně. Tento mechanismus ovlivňuje i použití karty pro výběr z bankomatu či zaplacení částky vetší než 500 Kč. Tyto operace jsou autorizovány PINem, tedy i z tohoto důvodu nemusí být PIN, při úhradě nižších částek, vyžadován. Takovéto operace však provedeny nebyly. V této prodejně probíhal test i s kartou MasterCard. Konkrétně s ní byly provedeny 4 platby v průměrné výši 53 Kč. Zde jsem také nebyla vyzvána k zadání PINu. Zde prý také není omezení kdy a po kolikáté transakci bude nutné PIN zadávat. Zároveň to není ovlivněno ani částkou. Platby oběma bezkontaktními kartami probíhaly totožně. Nebyl zde žádný rozdíl. Bezkontaktní platbu bylo nutné při placení nahlásit, aby obsluha aktivovala platební terminál. U

40

všech pokladen byla obsluha řádně vyškolena, věděla o co se jedná a v bezkontaktní platbě nebyl sebemenší problém. Platby probíhaly hladce a velmi rychle. Po přiložení bylo nutné počkat pár vteřin kvůli autorizaci, ale dalo by se říct, že zaplaceno bylo téměř okamžitě. Když si člověk počkal ještě o chvilku déle, byla mu vydána i účtenka. Ani v prodejně Interspar nebyl s kartou Visa zaznamenán jediný problém. Pokladní věděla co má dělat a platba proběhla korektně. Dalším terčem testování se stala prodejna C&A. Zde byla vyzkoušena s kartou Visa jak platba do 500 Kč, tak také platba nadlimitní (tedy nad 500 Kč). Obě platby proběhly bez problému. U nadlimitní platby bylo nutné zadat PIN a teprve poté platba proběhla. Tato platba trvala kvůli zadávání PINu déle, než bezkontaktní platba do 500 Kč, ale doba byla srovnatelná s dobou při platbě klasickou kontaktní kartou. Českým bankám se v čele s Českou spořitelnou povedl evropský originál. Vznikla pracovní skupina, která vymezila nastavení pravidel a parametrů pro to, aby bezkontaktní platby jakoukoliv kartou fungovaly bez rozdílů. Tento požadavek byl sdělen karetním společnostem

(Visa a Mastercard). Po vzájemné shodě spustila Česká spořitelna bezkontaktní terminály. Platby bezkontaktními kartami Visa, MasterCard či mobilními telefony se u nás chovají stejně a je možné s nimi zaplatit i nadlimitní transakce. To v jiných zemích Evropy běžné není a obyčejně se stane, že při placení kartou Visa se platba bude chovat rozdílně než při použití karty MasterCard. Při překročení částky 500 Kč pak s kartou Visa v zahraničí není možné zaplatit bezkontaktně.

41

4

Shrnutí

K rozvoji mobilních plateb prostřednictvím mobiliních operátorů v nejbližsí době pravděpodobně nedojde. Je to způsobeno především vysokými provizemi operátorům a neuniverzálností těchto plateb. U mobilního bankovnictví lze očekávat mírné rozšíření, neboť vychází vstříc „chytrým“ telefonům a zavádí mobilní bankovnictví pro smartfony, které se stává poměrně oblíbeným. Největší rozvoj plateb by měl však nastat v bezkontaktních platbách na blízko pomocí NFC technologie. NFC platby jsou takové platby, kde fyzický dotek mezi platícím nástrojem a platebním terminálem není potřebný. Pro tyto platby se nejčastěji používají nástroje v podobě bezkontaktních platebních karet, speciálně upravených mobilních telefonů nebo dalších zařízení, která v sobě mají anténu sloužící ke komunikaci s bezkontaktním snímačem. Bezkontaktními kartami jsou platební karty jak bankovních, tak také nebankovních vydavatelů sloužící k placení za zboží a služby na bezkontaktním terminálu. V současné době existují 2 platební metody a to pomocí technologie PayPass (která je v Evropě více „oblíbená“) a payWave76. Díky této technologii je platební transakce uskutečněna za méně než 5 sekund a do určitého limitu (který se liší podle zemí) není potřeba zadávat PIN. Stačí pouhé přiložení platebního nástroje ke čtečce, která je schopná přečíst data na bezdotykové bázi. Mobilní bezkontaktní platby pak představují komplexní a systémově provázaný ekosystém s mnoha subjekty mezi něž patří mobilní operátoři, výrobci mobilních telefonů, finanční instituce včetně velkých bank a emitentů kreditních karet, obchody, vládní agentury, poskytovatelé aplikací a spotřebitelé. Úspěch je závislý na společné akci všech subjektů. Zatímco tuzemské banky vydaly na konci roku 2010 téměř 9,3 milionů platebních karet na celém světě bylo vydáno více než 27 milionů nosičů technologie PayPass a okolo 24 miliónů payWave77 . Velký podíl na tom mají státy Japonsko, Severní Korea a Severní Amerika. Co se týká nasazení a přijetí mobilních bezkontaktních plateb patří Japonsko a Severní Korea ke světové špičce. V Americe byl pro změnu zahájen vůbec první NFC projekt společností Cingular již v roce 2005. Tato společnost vybavila odpovídajícími zařízeními Philips Arenu v Atlantě. Vzhledem k vysokým počátečním nákladům se tato technologie rozvíjí pomaleji než se původně očekávalo. Do Evropy se bezkontaktní technologie dostává o něco později. Prvním pilotní projekt zde byl spuštěn v září 2007 ve Velké Británii a za následující dva měsíce byl první pilotní projekt spuštěn také ve Francii. Tyto státy byly následovány dalšími a v roce 2008 provádí první testy také například Německo, Švýcarsko, Rumunsko či Slovensko. Nejvíce nových států se k testování připojuje v roce 2009 a patří mězi ně například Turecko, Rakousko, Maďarsko, Španělsko, Itálie a další. V dalších letech se bezkonaktní technologie rozšiřovala do mnoha dalších států. Přestože NFC mobilní telefony nebyly v předchozích letech příliš rozšířeny (bylo to způsobeno především malým množstvím telefonů podporujících NFC), spousta pilotních

76 Licenci k bezkontaktní technologii PayPass vlastní společnost MasterCard. Tato licence je dále využívána společností Visa s názvem payWave. Pro snímače PayPass i payWave je nutná pouze softwarová podpora. Hardwarově jsou kompatibilní. 77 http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/

42

testů probíhala právě pomocí mobilních plateb. Jedním z důvodů proč tomu tak bylo je snaha operátorů být do bezkontaktních plateb zapojeni. Testy proto probíhaly s jejich podporou. NFC platby nejsou využívány pouze za placení za zboží či služby v obchodech. Významnou roli hrají například také v dopravě. Státy využívají NFC platby ať už v městské dopravě (Např. Velká Británie, Turecko, Rumunsko, Francie, Španělsko či Itálie) či v dálkové dopravě (Např. Německo, Francie, Rakousko). Jinou možností využití této technologie jsou městské karty, se kterými se můžeme setkat v Maďarsku (ve městě Pécs) či na Slovensku (Bratislavská karta). U nás se NFC technologie poprvé objevila v roce 2009 v podobě městské karty v mobilním telefonu zvané Plzeňská karta. Banky přichází s pilotními testy až v roce 2011. Česká spořitelna spouští projekt bezkontaktních karet a Citibank s Komerční bankou projekt mobilních plateb. Zatímco první bezkontaktní karty u nás byly vydány již v roce 2011, na mobilní platby je nutné si počkat pravděpodobně až do poloviny roku 2012. Další české banky se na zavedení bezkontaktní technologie teprve chystají.

Přestože banky či karetní společnosti hovoří o rozsáhlém přijímání, ne vždy je to pravda. V některých státech (či městech) se objevují problémy s funkčností terminálu, či neznalostí bezkontaktní technologie u obsluhy. Zatímco u nás probíhaly bezkontaktní platby bez problémů, v Evropě se stejným „úspěchem“ mohou chlubit pouze v Polsku, ve Velké Británii a ve Švýcarsku. Postavení bezkontaktních plateb je možné přirovnat k počátku platebních karet. První platební karta byla vydána v roce 1950 společností Diners a na konci 20. století již byly k dispozici platební karty jak je známe dnes78. Jejich úspěch souvisí s jednoduchostí použití a výhodami, které poskytují. Přestože meziroční nárůst bezkontaktních terminálů je poměrně vysoký, bude těžké v tomto segmentu prosadit nová alternativní řešení. Primárně je však NFC technologie určena pro mobilní telefony. Kvůli jejich širokému rozšíření se jeví jako vhodné médium kam integrovat platební funkcionalitu. Díky možnosti autentifikace a autorizace uživatele je možné do budoucna využívat mobilní telefon kromě platebních, věrnostních a jiných karet, či náhrady za hotovost přes „walet aplikace“ také například jako klíč od hotelového pokoje, bytu či auta, místo identifikačních dokladů (cestovní pas, řidičský průkaz), nebo jako elektronický klíč k přístupu na workspace počítače. V bankovnictví je přidaná hodnota NFC plateb v mobilu především v aplikacích. Může jimi být například úvěrová kalkulačka, která poskytne předschválený úvěr na kliknutí už v době nákupu v obchodě, zaintegrování plateb do kalendáře, nebo dobíjení „wallet“ kreditu. Dále umožní uplatňování a vyplácení věrnostních bodů během platby (bude doporučena karta nabízející u daného prodejce největší slevu), zobrazí možnosti využití nasbíraných bodů nebo pošle elektronicky podepsanou žádost o úvěr, novou kartu či pojištění. Dalo by se říci, že NFC ve spojení s mo-

78

u nás byla první platební karta vydána Živnostenskou bankou roku 1988

43

bilním telefonem je čtvrtou generací plateb79. Na moment kdy v mobilních platbách nastane bod zvratu80 si však budeme muset ještě nějaký čas počkat. Je k němu ovšem dobře našlápnuto.

79 80

po mincích, bankovkách a platebních kartách okamžik kdy se jev který nebyl dříve příliš častý, se rychle stává naprosto běžným

44

5

Závěr

V České republice jsou z plateb prostřednictvím mobilních operátorů dnes nejvíce rozšířeny SMS se speciálním tarifem (nebo-li premium SMS). Ty jsou využívány zejména pro nákup jízdenky MHD, či k hlasování v soutěžích. Své místo mají i dárcovské SMS, jejichž prostřednictvím můžeme přispět neziskovým organizacím. Ačkoliv předností těchto plateb je jednoduchá ovladatelnost, slouží SMS platby pouze jako doplňkové služby. Jedním z důvodů proč tomu tak je, je že nejsou univerzální, a proto mohou být využívány pouze omezeným počtem obchodníků. Zprostředkovatelé a mobilní operátoři si navíc nastavují poměrně vysoké marže, což vede k odrazování obchodníků k zavedení této možnosti placení. Mobilní bankovnictví na tom není o mnoho lépe. Dnes je spíše doplňkem dalších kanálů přímého bankovnictví a stojí v pozadí za mnohem více využívaným internetovým bankovnictvím. V dnešní době spíše stagnuje a novými bankami není zaváděno, neboť zavádění představuje „zbytečné“ náklady. Výjimkou je mobilní bankovnictví pro chytré telefony, které se stává poměrně oblíbeným. To je částečně způsobeno větší velikostí displeje a s tím spojené větší pohodlnosti ovládání. Budoucnost mobilních plateb by však mohla být v platbách na blízko pomocí technologie NFC. Jejich výhodou je univerzálnost, neboť se účastní větší množství subjektů. Jde o spolupráci bank, mobilních operátorů a obchodníků, ale také výrobců mobilních NFC telefonů, či vývojářů aplikací. Spolupráce těchto subjektů je spolu se správným nastavením platebního modelu jedním z nejdůležitějších aspektů. Přestože v některých Evropských státech začaly bezkontaktní platby již před několika lety a banky, mobilní operátoři či jiné společnosti (například dopravní) se neustále snaží pomocí různých pilotních projektů bezkontaktní platby rozšiřovat, uživatelské použití je v některých státech(městech) stále obtížné. První testy bezkontaktních plateb pomocí NFC technologie se v Evropě objevily v září 2007 ve Velké Británii a o dva měsíce později ve Francii. Zatímco ve Velké Británii dnes probíhají NFC platby bez problémů (pokud není požadován minimální limit transakce), ve Francii tomu tak není. Kromě podmiňování platby minimální výší se při testu objevoval problém s tím, že obsluha neuměla terminál obsluhovat, odmítala provést bezkontaktní platbu, nebo terminál vůbec nefungoval. Navíc obchody zde vůbec nebyly označeny bezkontaktním logem. Problém byl například také v Turecku, které provedlo první testy v roce 2009. Přestože například městská doprava je označena bezkontaktním symbolem a banky ubezpečují, že zde bezkontaktně platit lze, opak je pravdou. Kromě městské lodní dopravy mezi dvěma přístavy zde bezkontaktně platit nelze. Bezkontaktně šlo platit automaticky a bez problémů pouze v Polsku, Velké Británii a Švýcarsku. V jiných zemích se objevovaly problémy s funkčností terminálu, či neseznámeností obsluhy s touto technologií. Česká republika má v použitelnosti a rozšíření bezkontaktních plateb dobře našlápnuto. I když na český trh tato technologie přišla v porovnání s Evropou s mírným zpožděním, díky vymezení pravidel a parametrů pro bezkontaktní platby je platební model v ČR evropským unikátem, neboť platby jakýmkoliv platebním prostředkem se chovají totožně a lze s nimi provést i nadlimitní platby, což potvrdil i test. Jediným „problém“ bylo, že se karta ani po 14 transakcích pod 500 Kč „nezablokovala“ a nevyžadovala PIN. V případě zneužití

45

je však při těchto platbách garantována (při dodržení podmínek banky) Českou Spořitelnou kompenzace zneužitých prostředků v plné výši. Proto zde nemusí být velký důvod k obavám. Bezkontaktní platby dnes mají podobnou pozici jako v 90. letech 20.stol platební karty. Mezi veřejností nejsou ještě příliš známými a rozšířenými a nezískali si zatím příliš velkou důvěru. Proto je nejprve důležité s nimi veřejnost seznámit a přesvědčit ji o jednoduchosti jejich používání a bezpečnosti. Důležité je také zapojení obchodníků do tohoto procesu, neboť díky instalaci terminálů a akceptaci bezkontaktních plateb přispívají k rozšíření této technologie. Platba pro ně tedy musí být přínosem ať už v rychlosti odbavování či ve větším množství spokojených zákazníků. Díky rychlosti transakce se mohou prodejní místa s akceptací platební karty rozšířit také do obchodů s vysokou frekvencí transakcí a platbou nízkých částek jako jsou například rychlá občerstvení, trafiky či městská hromadná doprava.

46

6

Zdroje [1] Piják, Michal. Platit z mobilu jde stále snadněji [online]. 14.10.2003 [Citace 3.5.2012]. Do-

stupné z: http://www.mesec.cz/clanky/platit-z-mobilu-jde-stale-snadneji/

[2] Klimánková, Gabriela. Přes mobil se dostanete jen do šesti bank, pro banky je služba drahá [on-

line]. 21.4.2010 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-posilejte-bance-sms/

[3] Chvátal, Dalibor Z. Jak do banky přes mobil [online]. 27.11.2007 [Citace 3.5.2012]. Dostupné

z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-do-banky-pres-mobil/

[4] Tisková zpráva t-mobile. T-Mobile m-platba v novém – další šance pro internetové obchod-

níky [online]. 7.9.2004 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/tmobile-mplatba-v-novem/

[5] Tisková zpráva MasterCard. MasterCard je leadrem v bezkontaktních platbách na středoevrop-

ském trhu [online]. Praha. 8.3.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/mastercard-je-leadrem-v-bezkontaktnich-platbach-na-stredoevropskem-trhu

[6] Měšec. Bezpečnost bezkontaktních plateb [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://

www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/bezpecnost-bezkontaktnich-plateb/

[7] Evropská komise. ZELENÁ KNIHA: Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb pro-

váděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu [online]. Brusel. 11.1.2012 [Citace 3.5.2012].

Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0941:FIN:CS:PDF

[8] Ihned. Expert na platební karty: O budoucnosti bezkontaktních karet rozhodnou zákazníci a ob-

chodníc [online]. 6.10.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-53114370-expert-na-platebni-karty-o-budoucnosti-bezkontaktnich-karet-rozhodnou-zakaznici-a-obchodnic

[9] Měšec. Telefonní bankovnictví [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.

mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/telefonni-bankovnictvi/pruvodce/

[10] Česká Spořitelna. Akceptace platebních karet [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_7914.xml

[11] Materna, Petr. Mobilní platby: přítel či nepřítel? [online]. 18.6.2009 [Citace 3.5.2012]. Do-

stupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-37477270-mobilni-platby-pritel-ci-nepritel

[12] Telefónica O2. SMS, MMS [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.

o2.cz/osobni/203283-sms_mms/

[13] Telefónica O2. O2 GSM Banking [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.

o2.cz/osobni/203289-penezni_sluzby/36561-o2_gsm_banking.html

[14] T-Mobile. Plať mobilem [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.t-mobile.

cz/web/cz/residential/tarifysluzby/mobilniplatby

[15] APMS. Operáoři podporují placení mobilem [online]. 15.10.2010 [Citace 3.5.2012]. Dostup-

né z: http://www.apms.cz/news/message/detail/id/41/lang/cs

[16] Flamík, Martin. Bezpečnost v elektronickém bankovnictví. Bakalářská práce. Pardubice:

Univerzita pardubice, Fakulta ekonomicko-správní. Vedoucí bakalářské práce Ing. Jana Filipová.

47

30.4.2010 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36217/1/FlamikM_ Bezpecnost%20v%20elektronickem_JF_2010.pdf

[17] Struska, Zdeněk. GSM Banking, bez běhání do banky [online]. 29.10.2001 [Citace 3.5.2012].

Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/gsm-banking-bez-behani-do-banky/

[18] Citibank. Tiskové zprávy: 24.3.2011 - Bezkontaktní mobilní platby v ČR: pilotní projekt od-

startuje již v polovině letošního roku; 20.6.2011 - Klienti Citibank Europe plc mohou jako první platit bez-

kontaktními Citi kreditními kartami vydanými v České republice, 3.10.2011 - Citibank představuje mobilní

bankovnictví dostupné pro všechny chytré telefony, 5.10.2011 - Citibank a Metropole Zličín uvádějí společně na český trh novou bezkontaktní kreditní kartu, 21.10.2011 - Citi představila mobilní bankovnictví pro korporátní klientelu, 12.12. 2011 - Půlroční pilotní projekt mobilních plateb [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer/doc520.htm

[19] Citibank. Mobilní bankovnictví Citi Mobile [online]. 2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z:

http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/static/mobil_bankovnictvi.htm?icid=LINK-MBOL-HP-BOTBOX1

[20] Pospíšil, Aleš. Jak uhlídat účet aneb Premium SMS pod drobnohledem [online]. 27.7.2010 [Ci-

tace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/jak-uhlidat-ucet-aneb-premium-sms-poddrobnohledem/sc-3-a-1125782/default.aspx

[21] APMS. Jak platit [online]. 2010 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://platmobilem.cz/pro-

-verejnost/jak-platit.aspx

[22] T-Mobile. Plať mobilem [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.t-mobile.

cz/web/cz/partnership/produkty.pro.partnery/plat.mobilem

[23] Měšec. Mobilní bankovnictví [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.

mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/mobilni-bankovnictvi/pruvodce/

[24] Finance a bankovnictví. e-Banka – Transakce [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z:

http://uceni-finance-bankovnictvi.blogspot.com/2009/05/ebanka-transakce.html

[25] Zlatá koruna. Co byste měli vědět o elektornickém bankovnictví [online]. 2012 [Citace

3.5.2012]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/clanky/21-2-elektronicke-bankovnictvi/14561-co-byste-meli-vedet-o-elektronickem-bankovnictvi

[26] Shopcentrik. Elektronická peněženka [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://

www.shopcentrik.cz/slovnik/elektronicka-penezenka.aspx

[27] UniCredit Bank. Banka v mobilu [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.

bankavmobilu.cz/

[28] Ezel, Stephen. Contactless Mobile Payments [online]. 11.2009 [Citace 3.5.2012]. Dostupné

z: http://www.itif.org/files/2009-Mobile-Payments.pdf

[29] Srb, Jindřich. Plzeňská karta je nyní v mobilu díky technologii NFC [online]. 19.5.2010 [Ci-

tace 3.5.2012]. Dostupné z: http://mobilizujeme.cz/clanky/plzenska-karta-je-nyni-i-v-mobilu-diky-technologii-nfc

[30] Kohoutová, Zuzana. Bezkontaktní platby se konečně dostaly i k českým zákazníkům [online].

6.10.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/bezkontaktni-platby-se-konecne-dostaly-i-k-ceskym-zakaznikum-pt6-/bank.aspx?c=A111005_121618_bank_zuk

48

[31] Tatra Banka. Tatra banka prináša mobilné bezkontaktné platby na Slovensko [online]. 12.3.2012

[Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.tatrabanka.sk/cms/sk/tlacova-sprava/1432916/Tatra-banka-prinasa-mobilne-bezkontaktne-platby-na-Slovensko.html

[32] Volksbank Slovensko. Slovensko svedkom prvej bezkontaktnej transakcie MasterCard® Pay-

Pass™ [online]. 31.7.2008 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.volksbank.sk/servlet/vbsk?MT=/ Apps/WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_1863070F7D5D609AC1257520004C1217_SK&OpenDocu-

ment=Y&LANG=SK&VM=20-none&SC=110&TG=BlankMaster&URL=/Apps/WEB/webnews. nsf/vw_ByID/ID_F1F3A5FF5CEB9FD6C12576160044322D;

[33] Volksbank Slovensko. Medzinárodná bezkontaktná predplatená platobná karta WAU CARD

[online]. 13.1.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.volksbank.sk/servlet/vbsk?MT=/Apps/

WEB/main.nsf/vw_ByID/ID_1863070F7D5D609AC1257520004C1217_SK&OpenDocumen-

t=Y&LANG=SK&VM=10-none&SC=110&TG=BlankMaster&URL=/Apps/WEB/webnews.nsf/ vw_ByID/ID_ECA6AA56AC7268E4C125781700522F2F

[34] UniCredit Bank. Bezkontaktná platobná nálepka StickAir [online]. 2011 [Citace 3.5.2012].

Dostupné z: http://www.unicreditbank.sk/page/sk/Obcania/Predplatene-karty/Bezkontaktna-platobna-nalepka-StickAir.html

[35] Bratislava. O projekte Bratislavská mestská karta [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné

z: http://karta.bratislava.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700024&id=1140&p1=907

[36] MTI Econews. OTP Bank first in Hungary to issue MasterCard “PayPass” cards [online].

25.9.2009 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.realdeal.hu/20090925/otp-bank-first-in-hungary-to-issue-mastercard-paypass-cards/

[37] Erste Bank. Erste introduces contactless bankcards [online]. Budapest. 8.11.2011 [Citace

3.5.2012]. Dostupné z: http://erstebank.hu/file/111108_Pay_Pass_az_Erstetol_ENG.pdf

[38] Oberthur Technologies. Oberthur partners Hungary‘s OTP Bank on contactless [online].

4.5.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.finextra.com/news/announcement.aspx?pressreleaseid=39007

[39] Gtnews. OTP Bank Rolls Out Hungary‘s First Contactless Payment System [online]. 9.2.2010

[Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.gtnews.com/news.cfm?id=11180

[40] Saphran Morpho. Morpho supplies Hungary’s first MasterCard PayPass credit card [online].

17.11.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.morpho.com/evenements-et-actualites-348/ presse/morpho-supplies-hungary-s-first-mastercard-paypass-credit-card

[41] GarantiBank. Garanti Bank launches the first contactless payment device in Romania [online].

21.11.2008 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://garantibank.ro/en/about_us/news/15.html

[42] BCR. BCR and RATB partnership = Bucharest is a trendsetter alongside London, Hong Kong

and Singapore [online]. Bucharest.18.5.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.bcr.ro/en/press/press-release/press-archives/2011/quarter-2/BCR-and-RATB-partnership-Bucharest-is-a-trendsetter-alongside-London-Hong-Kong-and-Singapor

[43] Telecompaper. Visa in talks with Romanian banks over NFC m-payment [online]. 25.1.2012

[Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.telecompaper.com/news/visa-in-talks-with-romanian-banks-over-nfc-m-payment

49

[44] Gelmato. Gemalto Provides First Electronic Student Card in Serbia [online]. Amsterdam.

26.3.2009 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.gemalto.com/php/pr_view.php?id=514

[45] Zatloukal, Jiří. VISA uvedla bezkontaktní platby v Německu [online]. 26.11.2008 [Citace

3.5.2012]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/visa-uvedla-bezkontaktni-platby-v-nemecku

[46] Visa. Six German banks to introduce contactless payment with Visa payWave in 2012 [online].

Frankfurt. 29.11.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.visaeurope.com/en/newsroom/ news/articles/2011/6_german_banks_launch_contclss.aspx

[47] Sparkasse. Kontaktlos bezahlen mit girogo [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z:

http://www.sparkasse.de/firmenkunden/konto-karte/girogo.html

[48] Infineon. Cappuccino and Croissant? Just Tap and Go: Infineon’s Security Chip for Europe’s

Biggest Contactless Bank Card Project [online]. Neubiberg. 17.4.2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.infineon.com/cms/en/corporate/press/news/releases/2012/INFCCS201204-035.html

[49] CaixaBank. “ la Caixa” and Visa to make Barcelona the first major city in Europe to operate

contactless payments in ATMs and shops [online]. Barcelona. 12.1.2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z:

http://press.lacaixa.es/caixabank/press-releases/la-caixa-and-visa-to-make-barcelona-the-first-major-city-in-europe-to-operate-contactless-payments-in-atms-and-shops__1775-c-15461__.html [50] Bankia. BBVA and Bankia revolutionise payment systems with their launch of

‚Madrid Contactless‘ [online]. 10.1.2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.bankia.com/

BKGeneradorPdf?idc=08148545-4BD25419763575940&idv=08148545-4376BAAF02C7E99E3&idp=08148545-4BE1BD01284D5764E

[51] Cowan, Jeremy. Italy’s first mobile payment pilot project uses G&D’s NFC-enabled SIMS in

cafes and stores [online]. Munich. 19.3.2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.m2mnow.biz/2012/03/19/4579-italys-first-mobile-payment-pilot-project-uses-nfc-enabled-sims-from-gd/

[52] Credit Suisse. Contactless payment by mobile phone - technically possible, work continues on re-

quirements for commercial use [online]. Zurich. 29.4.2009 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: https://www. credit-suisse.com/news/en/media_release.jsp?ns=41155

[53] NFC World. NFC trials, pilots, tests and live services around the world [online]. 2012 [Ci-

tace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.nfcworld.com/list-of-nfc-trials-pilots-tests-and-commercial-services-around-the-world/

[54] Mlčoch, Zbyněk Ing. Platba kartou nebo mobilem přiložením ke čtečce - výhody, nevýhody,

bezpečnost, informace [online]. 6.6.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.zbynekmlcoch. cz/informace/texty/technika/platba-kartou-nebo-mobilem-prilozenim-ke-ctecce-vyhody-nevyhody-bezpecnost-informace

[55] Contactless News. RGB to launch Austria‘s first contactless credit cards [online]. 20.7.2011

[Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.contactlessnews.com/2011/07/20/rgb-to-launch-austrias-first-contactless-credit-cards

[56] Bel, Jeroen de – Gâza, Monica. Mobile Payments 2012 - My mobile, my wallet? [online].

Version 1.0 1. Amsterdam: září 2011. 100 stran. ISBN: 978-94-90587-00-0. Dostupné z: http://www. innopay.com

[57] Louda, Pavel. Bezkontaktní mobilní platby NFC zprovozní O2 spolu s firmami Visa, Globus a

některými bankami [online]. 28.3.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://computerworld.cz/aktu-

50

ality/bezkontaktni-mobilni-platby-nfc-zprovozni-o2-spolu-s-firmami-visa-globus-a-nekterymi-bankami-43017

[58] Kočička, Pavel. Placení nikdy nebylo snazší [online]. 30.8.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné

z: http://byznys.ihned.cz/c1-52658350-placeni-nikdy-nebylo-snazsi

[59] Volf, Tomáš. Zaplatit mávnutím mobilu u pokladny jde už i v Česku. Do 500 korun bez kódu

[online]. 21.7.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-52350010-zaplatit-mavnutim-mobilu-u-pokladny-jde-uz-i-v-cesku-do-500-korun-bez-kodu

[60] Česká Spořitelna. Přímé bankovnictví [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://

www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/prime-bankovnictvi-d00013324

[61] Česká spořitelna. Prezentace z tiskových konferencí a setkání s novináři [online]: 8.3.2011

- Revoluce na tuzemském bankovním trhu! Bezkontaktní technologie na platebních kartách.; 30.9.2011 Bezkontaktní platby kartou? Seznamte se!. [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.csas.cz/

banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true& _windowLabel=T20200517171275899861936

&T20200517171275899861936_actionOverride=%2Fportlets%2Fnews_archive%2Fsearch&_pageLabel=tisk_archive

[62] Česká Spořitelna. Aktuality [online]: 8.3.2011 - Česká spořitelna umožní klientům platit kar-

tami s bezkontaktní platební technologií; 30.9.2011 - Česká spořitelna zahajuje v ČR éru bezkontaktních karet – od října nabízí karty i terminály; 20.2.2012 - Česká spořitelna vydala již více než 259 tisíc bezkontaktních platebních karet, klienti bezkontaktně zaplatili nákupy za více než 14 mil. Kč. [Citace 3.5.2012].

Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_windowLabel=T18

411458901274358356348&T18411458901274358356348_actionOverride=%2Fportlets%2Fnews_archive%2Fsearch&_pageLabel=news_archive_subportal03

[63] Kůžel, Filip. Google Wallet: telefon se mění v peněženku [online]. 27.5.2011 [Citace 3.5.2012].

Dostupné

z:

http://www.mobilmania.cz/clanky/google-wallet-telefon-se-meni-v-penezenku/sc-

-3-a-1316384/default.aspx

[64] Citibank. Mobilní bankovnictví Citi Mobile [online].2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z:

http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/static/mobil_bankovnictvi.htm?icid=LINK-MBOL-HP-BOTBOX1

[65] Komerční Banka. Mobilní banka [online]. 2010 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.

kb.cz/cs/lide/obcane/mobilni-banka.shtml

[66] Komerční Banka. Mobilní banka 2 [online]. 2010 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://

www.kb.cz/cs/lide/obcane/mobilni-banka-2.shtml

[67] Komerční banka. Tiskové zprávy [online]: 24.3.2011 - Bezkontaktní mobilní platby v ČR:

pilotní projekt odstartuje již v polovině letošního roku; 20.7.2011 - Začal pilotní projekt bezkontaktních mobilních plateb: První Češi dnes zaplatili v obchodě mobilem; 17.2.2012 - Komerční banka a Visa Europe

zahajují mobilní platby pomocí iPhone. [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/ tiskove-centrum/tiskove-zpravy/index.shtml

[68] GE Money Bank. Banka v mobilu [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://

www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/banka-v-mobilu

[69] Raiffeisen Bank. GSM Bankovnictví [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://

www.rb.cz/osobni-finance/bezne-ucty/prime-bankovnictvi/gsm-bankovnictvi/

51

[70] UniCredit Bank. Banka v mobilu – Smart Banking [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostup-

né z: http://www.unicreditbank.cz/cz/svobodna-povolani/prime-bankovnictvi/smart-banking.html

[71] Československá obchodní banka, a.s. Era mobilní bankovnictví [online]. 2012 [Citace

3.5.2012]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/Fyzicke-osoby/Ostatni/Stranky/Mobilni-bankovnictvi/popis-produktu.aspx

[72] Československá obchodní banka, a.s. Era Smartbanking [online]. 2012 [Citace 3.5.2012].

Dostupné z: https://www.erasvet.cz/fyzicke-osoby/ostatni/stranky/smartbanking/popis.aspx

[73] Doupal, František. NFC - bezdrátová komunikace blízké budoucnosti? [online]. 17.8.2011 [Ci-

tace 3.5.2012]. Dostupné z: http://notebook.cz/clanky/technologie/2011/nfc-bezdratova-komunikace-blizke-budoucnosti

[74] Streit, Richard. NFC a budoucnost bezkontaktních plateb v Čechách [online]. 27.10.2011 [Ci-

tace 3.5.2012]. Dostupné z: http://smartmania.mobilmania.cz/clanky/nfc-a-budoucnost-bezkontaktnich-plateb-v-cechach-1515

[75] Kostka, Michal. Placení přes NFC v Česku realitou: díky O2 zaplatíte v Globusu [online].

21.7.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://mobilenet.cz/clanky/placeni-pres-nfc-v-cesku-realitou-diky-o2-zaplatite-v-globusu-7338

[76] Procházka, Martin. V obchodech v Česku se poprvé platilo mobilem [online]. 21.7.2011 [Citace

3.5.2012]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/239612-v-obchodech-v-cesku-se-poprve-platilo-mobilem.html

[77] Šesták, Jan. Platba mobilním telefonem s NFC v prvních obchodech už i v Česku [online].

20.7.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/platba-mobilnim-telefonem-s-nfc-v-prvnich-obchodech-uz-i-v-cesku-video-201107

[78] Peterka, Jiří. Budete mít své platební karty v mobilu? [online]. 21.7.2011 [Citace 3.5.2012].

Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b11/b0721001.php3

[79] Měšec. Bezkontaktní platby [online]. 2012 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.me-

sec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/

[80] Chvátal, Dalibor Z. Bezkontaktní platby kartou: smrtící jed pro hotovost [online]. 1.2.2008

[Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktni-platby-kartou-smrtici-jed/

[81] Chvátal, Dalibor Z. Bezkontaktní platby v západní Evropě: Boj a přesvědčování obsluhy

(TEST) [online]. 18.10.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktni-platby-test-vychodni-evropa/

[82] Chvátal, Dalibor Z. Bezkontaktní karty v praxi: Jak fungují v Evropě? (MEGA TEST) [on-

line]. 19.9.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktni-karty-v-praxi/

[83] Chvátal, Dalibor Z. Bezkontaktní platby v Evropě: Slované jsou vzorem, ostatní začátečníci

(TEST) [online]. 19.10.2011 [Citace 3.5.2012]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktni-platby-test-vychodni-evropa/

[83] Hynek, Milan. NFC: Budoucnost, anebo jen módní trend? [online]. 30.3.2012 [Citace

3.5.2012]. Dostupné z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-55227450-nfc-budoucnost-anebo-jen-modni-trend

52

7

Přílohy Příloha 1

Telefonní bankovnictví

Telefonní bankovnictví (telebanking či phone banking) je jednou z variant přímého bankovnictví. Nabízí služby srovnatelné s internetovým bankovnictvím, například získat informace o svém bankovním účtu, zadávat příkazy k úhradě, informovat se o kurzech měn, úrokových sazbách nebo založit termínovaný účet. K jeho využití stačí jakýkoliv telefon s tónovou volbou. Po vytočení telefonního čísla banky je nutné zadat přihlašovací údaje. Autentizace probíhá prostřednictvím identifikačního čísla a PINu. Pro zvýšení bezpečnosti používají některé banky třístupňové přihlašování do systému (identifikační číslo, PIN a heslo). Transakce navíc bývá potvrzována formou jednorázového transakčního hesla TAN. Hovory jsou na těchto linkách nahrávány. Tyto služby nabízí k osobním účtům téměř všechny tuzemské banky. Telefonní bankovnictví lze rozdělit na dva typy podle toho, jak jsou přijímány klientské údaje ke zpracování. Rozlišujeme: • Call centrum, neboli telefonní bankéř. Tento typ nabízí větší rozsah nabízených služeb a využívá se pro složitější operace (například provádění platebních operací). • IVR systém (Interactive Voice Response), neboli hlasový automat. Ten je možno použít pro jednodušší operace, zejména pro pasivní. Jeho výhodou je anonymita a bývá zpravidla levnější jak pro banku, tak pro klienta. Obr 7.1: Struktura automatické hlasové služby – Servis 24 od ČS

zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/S24_IVR.pdf

53

Příloha 2: Tab. 7.1: Územní limity všech zemí Zdroj: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/

bezpecnost-bezkontaktnich-plateb/ Příloha 3:

Elektronická peněženka

Elektronická peněženka je multifunkční zařízení na kterém je uložena hotovost. Její funkce jsou provádění transakcí, identifikace a ověřování a komunikační funkce. Slouží především k platbám menších částek na internetu a jednou z jejích vlastností je, že není vázána k účtu (běžnému, či spořícímu). Z účtu v libovolné bance ji však lze dobít a peníze jsou zde pak uloženy v elektronické podobě. Díky administračnímu rozhraní je možno peněžní prostředky kdykoliv kontrolovat a je možné vidět jejich zůstatek a provedené transakce. Při platbách je potřeba zadat pouze přihlašovací jméno a heslo. Elektronické peněženky konkurují mobilním telefonům a bezkontaktním kartám, neboť chtějí plně nahradit klasické peněženky se schopností platit bezkontaktně.

54

Výhodou této peněženky je, že obsahuje pouze omezenou sumu peněžních prostředků a tím se snižuje riziko v případě zneužití. Dalším bezpečnostním prvkem je možnost nastavení limitu při kterém je nutno platbu autorizovat prostřednictvím mobilního telefonu. Příloha 4:

Porovnání nárůstu platebních karet Visa Obr. 7.2: Karty v Evropě - březen 2011

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Komunikace/Tiskove_centrum/Prezentace_novinari/ Prilohy/20110308_visa_bezkontaktni.pdf Obr. 7.3: Karty v Evropě – únor 2012:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Komunikace/Tiskove_centrum/Prezentace_novinari/ Prilohy/120217_visa_bezkontaktni.pdf Příloha 5:

SEPA

Tento projekt se zaměřuje na podstatné maloobchodní platební nástroje jako jsou příkaz k úhradě, příkaz k inkasu a platební karty. Z tohoto hlediska by se mohl stát výchozím pro vytvoření dvou podob platebního trhu.

55

Výhody větší integrace trhu by souvisely zejména s: • Větší konkurencí – Díky společným a otevřeným normám by poskytovatelé služeb mohli své platební služby nabízet ve více státech. Rozšířením své odbytové základny by postupně došlo k snížení nákladů a cen poskytování plateb a vytvořil by se tlak pro další inovaci. Zvýšením konkurence by mohlo také dojít k snížení převahy dvou mezinárodních karetních systémů na trhu platebních karet. • Širší výběrem a větší průhledností pro spotřebitele – díky širší nabídce služeb by si spotřebitelé mohli vybrat platební nástroje, které nejlépe odpovídají jejich potřebám. Zároveň by větší průhlednost zajistila, aby kvůli skrytým nákladům nebyla používána dražší platební metoda a aby si byl spotřebitel vědom všech nákladů spojených s daným způsobem platby. Integrovaný a transparentní trh by tak pomáhal spotřebiteli vybrat si nejúčinnější platební nástroje. • Více inovacemi – integrovaný trh by měl zvýšit úspory z rozsahu a tím dát možnost účastníkům snížit jejich náklady. Vstupem nových subjektů na trh by navíc došlo k růstu

motivace k inovaci. • Větším zabezpečením a důvěrou – integrovaný trh by zvýšil zabezpečení platebních transakcí na dálku (e-platby, m-platby), což by bylo spojeno s bezpečnými a zabezpečenými platbami v prodejním místě. Trh maloobchodních plateb v eurech představuje jeden z největších na světě. Statistiky ECB uvádějí, že v roce 2009 bylo v eurozóně uskutečněno 58 miliard maloobchodních platebních transakcí81. Obr. 7.4: Bezhotovostní platby v EU – objem podle platebního nástroje

Zdroj: ECB, srovnávací tabulky, maloobchodní transakce Aktuální míra integrace plateb na úrovni EU je u jednotlivých platebních nástrojů (např. platební karty) a kanálů (např. m-platby) používaných k provádění plateb velmi odlišná. Z hlediska počtu transakcí představovaly platby kartou v roce 2009 třetinu všech maloobchodních plateb. V EU se tehdy používalo přibližně 726 milionů platebních karet, což představuje 1,45 karty na obyvatele. Průměrná útrata byla 2 194 EUR na kartu ve 43 transakcích kartou v prodejních místech. 81

Maloobchodní platby jsou platební transakce, kde alespoň jedna strana není finanční institucí.

56

Tab. 7.2: Platby kartou v EU (2009)

Zdroj: Statistiky platebního cyklu ECB, únor 2011. Pozn: Transakce v místě prodeje; zahrnují transakce na terminálech nacházejících se v členském státě nebo mimo jeho území. Co se týká platebních metod, je dnes objem plateb realizovaných prostřednictvím mobilních telefonů nejrychleji rostoucí oblastí. Za tímto vývojem stojí rozšiřování „chytrých telefonů“ s možností instalace platebních aplikací. Společnost Juniper Research předpovídá, že se v letech 2010-2012 zvýší hodnota veškerých m-plateb ze 100 miliard USD na dvojnásobek.

57

Dle dalších studií se předpokládá že v roce 2014 překročí hodnota m-plateb v Evropě 1 bilion USD a v Evropě dosáhne hodnoty 350 miliard82. Na rozdíl od Asie a Tichomoří má v EU vstupování m-plateb na trh velký potenciál. Odhady výzkumné společnosti Gatner uvádějí že v západní Evropě bylo v roce 2010 pouze 7,1 milionu uživatelů mobilních plateb a v oblasti Asie a Tichomoří to bylo 62,8 milionu uživatelů (velký podíl připadal na Japonsko). Jedním z důvodů pro pomalejší zavádění těchto plateb v Evropě je fragmentovaný trh mobilních plateb. V současné době se snahy o integraci vyvíjejí na samoregulačním základě. Spojitost s tím má spolupráce Evropské rady pro platební styk (EPC) se světovou asociací mobilních operátorů (GSMA). ECP vydal v červenci 2010 bílou knihu o mobilních platbách, která se zaměřuje na mobilní platby prostřednictvím platebních karet. Příloha 6:

Bratislavská městská karta

V roce 2007 vyzvalo město Bratislava společnost MasterCard a následně i společnost Visa, aby přezkoumali možnost spojení bankovního karetního systému s technologií na čipové dopravní kartě, kterou v rámci města využívá Dopravní podnik Bratislava. Koncem roku 2009 byla uzavřená dohoda o spolupráci mezi Bratislavou a bankou Volksbank Slovensko se společností First Data Slovakia. Účelem pilotního projektu bylo nastavit a testovat společný produkt města a banky. Do konce roku 2010 byly uzavřeny smlouvy s bankami OTP Banka, UniCredit Bank, Všeobecnou úverovou bankou a Slovenskou sporiteľňou. V březnu 2011 přistoupila banka Volksbank a v květnu Poštová banka. Spojení města a bankovního sektoru přineslo dopravní aplikaci vyvinutou firmou EMtest-SK a společností Austria Card. Bratislavská karta je vydávána jako debetní karta k účtu a nebo ve formě předplacené karty ke které se neotvírá ani nevede účet v bance (tuto formu vydává zatím pouze UniCredit Bank). Na kartě jsou umístěny bankovní i nebankovní aplikace a to: Standardní bankovní platební funkce, bezkontaktní technologie PayPass, předplacený cestovní lístek a identifikátor, který umožňuje využívat kartu jako knihovní průkaz nebo elektronickou vstupenku.

82 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0941:FIN:CS:PDF

58

Příloha 7: Obr 7.5: Bezkontaktní zařízení k testu

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktni-karty-v-praxi/

59

Příloha 8: Tab 7.3: Typy bezkontaktních karet a počet transakcí Banka Citibank (CZ)

Marketingový název karty Shell MasterCard

Master-

od Citibank

Card

O2 Citi kreditní karta O2 Citi kreditní karta mBank (PL) Bank Zachodni WBK (PL)

(SK)

Visa

Visa

Brelok PayPass

Card

Wau Card

kreditní kreditní

klasická plastová karta klasická plastová karta

42 13

kreditní

(Samsung GT-

15

S5230N) Master-

Watch2Pay

Typ karty

Počet transakcí

NFC mobil

MasterCard Debit

Watch2Pay Volksbank Slovensko

Brand

Typ contactless

MasterCard MasterCard MasterCard

debetní předplacená

přívěšek klasická plastová karta

40 12

předplacená

hodinky

20

předplacená

nálepka

8

Celkem bezkontaktních

150

transakcí

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktni-karty-v-praxi/

60

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Recommend Documents