Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví

Název diplomové práce:

Finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny

Autor diplomové práce: Markéta Vaňková Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. Rok obhajoby: 2010

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze, dne 20. 5. 2010

Markéta Vaňková 2

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní prof. Ing. Evě Ducháčkové, CSc. za odborné rady a vstřícné vedení mé diplomové práce. Dále bych také chtěla poděkovat finančnímu řediteli Hasičské vzájemné pojišťovny panu Ing. Marcelovi Marešovi, který mi pomohl objasnit určité oblasti z finančního hospodaření Hasičské vzájemné pojišťovny.

Děkuji. 3

Anotace: Diplomová práce pojednává o finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny za pětileté období 2004 až 2008. Skládá se ze dvou částí- teoretické a praktické. Předmětem první (teoretické) části je vypracovat vhodný postup finanční analýzy pojišťovny vzhledem k specifickým rysům pojišťovací činnosti. Mezi klíčová specifika hospodaření pojišťoven patří především obtíže spojené se stanovením ceny pojistného, výrazné odlišnosti v účetnictví pojišťoven, ale i další faktory, které působí na celkový pojistný trh. Na základě analyzovaných specifik hospodaření pojišťoven jsou vybrány ukazatele finanční analýzy, které jsou přijatelné pro pojišťovny. Druhá (praktická) část diplomové práce tyto vypracované metody aplikuje na konkrétní pojišťovnu- Hasičskou vzájemnou pojišťovnu a posuzuje finanční situaci pojišťovny vzhledem k celkovému pojistnému trhu. Výsledky finanční analýzy hodnotí Hasičskou vzájemnou pojišťovnu jako pojišťovnu stabilní a důvěryhodnou.

4

Obsah Obsah .........................................................................................................................................5 Úvod...........................................................................................................................................6 1. Finanční analýza v oblasti pojišťovnictví.............................................................................7 1.1. Obecná definice finanční analýzy ................................................................................7 1.2. Uživatelé finanční analýzy...........................................................................................8 1.3. Základní zdroje informací pro finanční analýzu .........................................................10 1.4. Specifika pojišťovací činnosti....................................................................................11 1.4.1. Společné znaky pojišťovny s podnikatelskou činností ........................................11 1.4.2. Odlišnosti pojišťovací činnosti...........................................................................12 1.4.3. Dopad odlišností na hospodaření pojišťoven ......................................................15 1.5. Základní ukazatele finanční analýzy ..........................................................................22 1.5.1. Analýza stavových (absolutních) ukazatelů ........................................................23 1.5.2. Analýza rozdílových ukazatelů ..........................................................................24 1.5.3. Analýza poměrových ukazatelů..........................................................................25 1.6. Ukazatele typické pro pojišťovny ..............................................................................35 1.6.1. Finanční ukazatele hodnotící solventnost pojišťovny..........................................35 1.6.2. Finanční ukazatele hodnotící technické rezervy pojišťovny................................37 1.6.3. Finanční ukazatele hodnotící investiční aktivity pojišťovny ...............................38 1.6.4. Další finanční ukazatele měřící změny v čase.....................................................39 2. Finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny ...............................................................42 2.1. Vnější podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny .......................................................43 2.1.1. Makroprostředí ..................................................................................................43 2.1.2. Tržní prostředí ...................................................................................................44 2.1.3. Operační prostředí pojišťovny............................................................................47 2.2. Vnitřní podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny......................................................50 2.2.1. Základní informace o Hasičské vzájemné pojišťovně .........................................50 2.2.2. Historie Hasičské vzájemné pojišťovny..............................................................51 2.2.3. Zvolená strategie Hasičské vzájemné pojišťovny ...............................................51 2.2.4. Personál Hasičské vzájemné pojišťovny.............................................................53 2.3. Vlastní finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny ............................................54 2.3.1. Výpočty základních ukazatelů finanční analýzy .................................................55 2.3.2. Výpočty ukazatelů typických pro pojišťovnu .....................................................59 2.4. Zhodnocení finančního zdraví pojišťovny..................................................................65 Závěr ........................................................................................................................................68 Seznam použité literatury a pramenů:........................................................................................71 Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek:..............................................................................73 Seznam příloh: ..........................................................................................................................74

5

Úvod V současnosti dochází v lidské společnosti k neustálým změnám, které mohou mít charakter technický, ekonomický, přírodní, demografický, ale i jiný. Veškeré tyto změny se odrážejí ve vývoji na pojistných trzích. Jednak se zvyšují rizika pojišťoven, ale zároveň s nimi i rizika věřitelů (v tomto případě klientů pojišťoven). Proto je v dnešní době nutné kontrolovat finanční zdraví pojišťovny více než kdy jindy. Informace o finanční situaci pojišťovny jsou důležité nejenom pro finanční a jiná podniková rozhodování manažera pojišťovny, ale i pro zájmy pojištěných (příp. pojistníků či oprávněných osob). Nejlepším způsobem, jak komplexně zjistit a vyhodnotit finanční situaci podniku, v našem případě pojišťovny, je finanční analýza. Kterýkoliv informační zdroj nám poskytne velké množství informací o podstatě finanční analýzy a o základním postupu práce. Problém ovšem nastává v případě, kdy chceme aplikovat finanční analýzu na pojišťovnu, jelikož tato problematika není nikde uceleně zpracována.

Z těchto důvodů jsem se rozhodla zabývat se finanční analýzou pojišťovny ve své diplomové práci. Jak už vyplývá z názvu práce, mým úkolem bude zpracovat finanční analýzu malé české pojišťovny- Hasičské vzájemné pojišťovny. Abych ovšem mohla přistoupit k samotné finanční analýze pojišťovny, musím nejprve vypracovat takové postupy práce finanční analýzy, které by nejvěrněji vypovídaly o finančním zdraví pojišťovny. Vzhledem k tomu, že obor pojišťovnictví se do značné míry liší od ostatních druhů podnikání, musím nejprve analyzovat specifika pojišťovací činnosti. Na jejich základě pak můžu určit jejich dopad na hospodaření pojišťoven a teprve potom budu moci zpracovat náležitý postup práce finanční analýzy pojišťoven. Diplomová práce by tak měla splnit dva následující cíle. Na jedné straně bych měla vypracovat správný způsob práce při rozboru finanční analýzy pojišťoven. Na straně druhé bych tyto vypracované metody měla aplikovat na konkrétní pojišťovnu- Hasičskou vzájemnou pojišťovnu a posoudit finanční situaci pojišťovny. Diplomová práce se proto skládá ze dvou částí; teoretické, zvané Finanční analýza v oblasti pojišťovnictví a praktické, zvané Finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny.

6

1.

Finanční analýza v oblasti pojišťovnictví

1.1.

Obecná definice finanční analýzy

V oblasti teorie a praxe se vykytuje velké množství rozlišných definic finanční analýzy. Například p. Eva Kislingerová definuje finanční analýzu pouze jednou větou: „Finanční analýzu lze chápat jako soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku.“1 Naproti tomu p. Rolf Grünwald vysvětluje finanční analýzu složitěji- v užším a širším pojetí. „Finanční analýza v užším pojetí spočívá v hodnocení stavu a minulého vývoje financí podniku na základě rozboru účetních výkazů. Jejím úkolem je osvětlit obsah účetní závěrky pro potřeby různých zájemců, zjistit souvislosti vykazovaných údajů a určit, zda je podnik spravován podle zásad zdravého a racionálního podnikání. Standardní analýza účetních výkazů zahrnuje analýzu výnosnosti, analýzu rizik ztráty, analýzu likvidity, analýzu finanční stability, analýzu finančního chování, a to z hlediska stavu v běžném roce a vývoje za uplynulý rok. Analýza účetních výkazů ústí do komplexního hodnocení financí podniku z hlediska jejích uživatelů. Finanční analýza v širším pojetí aspiruje na předpověď budoucího vývoje podnikových financí. Navazuje na výsledky analýzy účetních výkazů a posuzuje vyhlídky podniku na pokračující a výnosnou existenci se zřetelem k jeho dosavadní výkonnosti a tržním očekáváním. Předpověď je založena buďto na extrapolaci minulého vývoje financí podniku, nebo na chování kapitálového trhu.“2 Pro srovnání zde ještě uvedu, jak lze chápat finanční analýzu podle p. Mrkvičky: „Finanční analýza je chápána jako rozbor finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu. Při tomto rozboru jsou využívány účetní a statistické informace ze vzdálenější nebo bezprostřední minulosti, na druhé straně se pracuje i se současnými tendencemi a v některých případech i s predikcemi. Finanční analýza interpretuje finanční informace při posouzení výkonnosti a perspektivy podniku.“3

Jak vidíme, definicí existuje mnoho a může se zdát, že se značně liší, ať už svým rozsahem (p. Kislingerová vs. p. Grünwald) nebo obsahem. Ovšem pravda je taková, že podstata zůstává vždy stejná. 1

Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 21 Grünwald R., FINANČNÍ ANALÝZA- METODY A VYUŽITÍ, str. 3 3 Mrkvička J., Kolář P., FINANČNÍ ANALÝZA, str. 40 2

7

Když bych měla definovat finanční analýzu svými slovy, řekla bych, že prostřednictvím finanční analýzy získáme z informací účetních,(tj. informací vypovídajících o vývoji podniku v minulosti), takové informace, které se vztahují k současnému fungování podniku, ale dokonce i k jeho budoucímu vývoji. Jinými slovy, cílem finanční analýzy je poznat a ohodnotit finanční situaci podniku v minulosti, současnosti ale i potenciální situaci do budoucna. V praxi ovšem s definicemi příliš nevystačíme. Totiž finanční analýza (na rozdíl od účetnictví) nemá přesná pravidla a postupy, podle kterých bychom se mohly řídit ve všech případech stejně. Vznikají sice určité metody a přístupy k finanční analýze, ale je třeba si uvědomit, že pro každé odvětví, ale i pro každý konkrétní podnik se případ od případu liší. Proto zřejmě nejobtížnějším bodem finanční analýzy je nalézt správný systém posuzování finančního zdraví podniku, který by měl nejlepší vypovídací schopnost o celkovém hospodaření a finanční situaci daného podniku. A to je v zásadě můj hlavní úkol- nalézt správný systém finanční analýzy, který bych mohla aplikovat na konkrétní pojišťovnu tak, aby podávala „věrný obraz“ její finanční situace.

1.2.

Uživatelé finanční analýzy

Obecně se uživatelé finanční analýzy podniku rozlišují na uživatele interní a externí. K externím uživatelům finanční analýzy patří zejména investoři, banky a jiní věřitelé, stát a jeho orgány, obchodní partneři (zákazníci a dodavatelé), konkurence apod. K interním uživatelům se přiřazují především manažeři podniku, odboráři a zaměstnanci. 4

U pojišťoven se uživatelé informací o hospodářské a finanční situaci pojišťovny přeci jen trochu liší. Výčet uživatelů finanční analýzy pojišťoven zůstává stejný, konkrétně; vedení pojišťovny, odborové svazy, zaměstnanci, konkurenční pojišťovny, dodavatelé, zákazníci, stát, věřitelé, banky příp. další investoři. V čem se tedy uživatelé finanční analýzy pojišťoven odlišují od ostatních uživatelů? Nejvýznamnější rozdíl spočívá v odlišných potřebách a zájmech uživatelů. Jiné potřeby mají zákazníci klasického podniku a jiné potřeby mají zákazníci pojišťoven (tj. pojištění, resp. pojistníci). V klasickém podniku získává zákazník zboží (či službu) vzápětí nato, co za něj zaplatí. Ovšem klienti pojišťoven platí pojišťovnám za pojistnou ochranu předem. Zákazník si zde nekupuje žádné konkrétní zboží, musí sice zaplatit předem, ale není jisté, zda-li nastane pojistná 4

Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 22

8

událost, při které by pojišťovna byla povinna poskytnout protihodnotu ve formě pojistného plnění. Jde tedy o dlouhodobou, ale zároveň o rizikovou záležitost. Proto by mělo být hlavním zájmem klientů, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům v budoucnu v případě realizace pojistného rizika. Dalším uživatelem, který má mnohem větší zájem na zkoumání finančního zdraví pojišťoven oproti jakémukoliv jinému podniku, je stát. Stát se zajímá o výsledky finanční analýzy podniků z mnoha důvodů; např. pro různá statistická měření, pro kontrolu plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finančních výpomocí (dotace, subvence, garance úvěrů atd.), získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou.5 U pojišťoven mimo těchto zmíněných důvodů existuje ještě jeden a to mnohem důležitější důvod, který vyplývá už z charakteru pojišťovací služby. Totiž jak jsem se zmínila výše, klienti platí pojišťovnám pojistné předem, za které si kupují finanční krytí důsledků událostí, které mají náhodný charakter a nastanou v budoucnu. Díky tomu dochází k časovému rozdílu mezi placením pojistného a výplatou pojistného plnění, což může vést ke skutečnostem, které by mohly mít negativní dopad na klienta. Z tohoto důvodu je snahou státu tento možný negativní dopad zmírnit prostřednictvím regulace6. Pokud bychom chtěli vědět, jak tuto problematiku upravují legislativní normy České republiky, našli bychom v Zákonu o pojišťovnictví (mimo jiné) následující předpis; „Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka zejména v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven.“ 7 Z této právní úpravy vyplývá, že stát je skutečně povinen chránit zájmy pojištěných subjektů, a proto jsou informace o finanční situaci pojišťoven pro stát důležité více než informace jakéhokoliv jiného podniku.

5

Grünwald R., FINANČNÍ ANALÝZA- METODY A VYUŽITÍ, str. 25 Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 153 7 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (Část třetí, Dohled nad pojišťovnictvím §84) 6

9

1.3.

Základní zdroje informací pro finanční analýzu

Finanční analýza bývá z největší části zpracovávána na základě dat obsažených v účetních výkazech, tj. v rozvaze, výkazu zisků a ztrát a v přehledu o peněžních tocích. Veškeré výkazy finančního účetnictví spolu s přílohou k účetním výkazům najdeme v účetní závěrce. Účetní závěrka bývá spolu s výroční zprávou, která je dalším důležitým zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy, povinně zveřejňována v obchodním rejstříku. O čem vypovídají dané dokumenty nastíním pomocí definic vybraných z různé literatury. „Finanční účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí a majetku ve všech jejich formách a ve všech fázích podnikové činnosti.“8 „Standardními účetními výkazy, které tvoří součást účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. Údaje zjištěné z rozvahy charakterizují stav ekonomické veličiny, resp. stav majetku a zdrojů podniku k určitému datu. Jedná se o tzv. okamžikové, stavové ukazatele. Smyslem výkazu zisků a ztrát je informovat o úspěšnosti práce podniku, o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. Tyto informace mají podobu tokových ukazatelů. Výkaz cash flow informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Zobrazuje tedy skutečný pohyb peněžních prostředků, je tak doplňkem dvou výše uvedených výkazů.“9 „Účelem přílohy je podat doplňující a vysvětlující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát.Její klíčový význam spočívá především v poskytnutí obrazu o majetku, závazcích a vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku.“ 10 „Výroční zpráva slouží k informaci vlastníků podniku, tak ostatních externích uživatelů účetních informací o finanční pozici a výsledcích finančního hospodaření podniku.“11 Přestože jsou všechny tyto principy obecně platné, je zřejmé, že účetnictví pojišťoven, se musí značně lišit od účetnictví klasického podniku. Nejen v povaze podnikatelské činnosti, ale také v účetních výkazech budou značné rozdíly, které se logicky musí promítnout i do odlišného přístupu k finanční analýze pojišťoven. Této problematice bude proto věnována poslední část následující kapitoly, ve které se zaměřím na zvláštnosti účetních výkazů pojišťoven, na jejichž základě vysvětlím dopad těchto odlišností na hospodaření pojišťoven (viz. subkapitola 1.4.3).

8

Grünwald R., FINANČNÍ ANALÝZA- METODY A VYUŽITÍ, str. 7 Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 26, 40, 47 10 Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 50 11 Mrkvička J., Kolář P., FINANČNÍ ANALÝZA, str. 31 9

10

1.4.

Specifika pojišťovací činnosti

To že se pojišťovací činnost do značné míry liší od ostatních podnikatelských činností, je zřejmé už z toho, co bylo popsáno výše v mé diplomové práci. Pro úplnost bych však chtěla tuto problematiku shrnout a zkategorizovat ji do bodů, které jsou s jinými podnikatelskými činnostmi obdobné a které se naopak značně liší.

1.4.1.

Společné znaky pojišťovny s podnikatelskou činností

Na začátek uvedu nejprve znaky, které jsou pro pojišťovnu typické, abych na jejich základě, mohla následně ukázat, čím se pojišťovny liší od ostatních podniků. Proto nejprve uvedu definici pojišťovny, kde budou tyto (stěžení) znaky zvýrazněny a v návaznosti na to tyto jednotlivé znaky rozeberu a pokusím se posoudit, do jaké míry se liší od znaků obvyklých podniků. Za nejvíce výstižnou definici jsem považovala následující; „Pojišťovny jsou instituce, které na komerční bázi, tzn. za úplatu, s cílem dosáhnout zisku, poskytují podnikatelům, ale i občanům ochranu před rizikem.“12 Nyní tedy k prvnímu zvýrazněnému znaku pojišťovny. Současný tržní mechanismus vystavuje pojišťovny stále rostoucí konkurenci, proto jejich jedinou možností, jak se udržet v tvrdých podmínkách tržní ekonomiky je podnikat na trhu (resp. na pojistném trhu). Proto jsou pojišťovací instituce stejně jako ostatní podniky nuceny se chovat jako společnosti komerční.13 K dalšímu znaku mi přišlo vhodné uvést přesnou definici pojmu podnikání, aby bylo na první pohled vidět, že i v podniku je jeden z nejdůležitějších znaků účel dosažení zisku. Definici jsem použila z obchodního zákoníku. „Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“14 Jak je tedy vidět, i v tomto případě se pojišťovny s běžnými podniky shodují. I když musím upřesnit, že pojišťovny mají kromě dosahování zisku i další důležité cíle a úkoly jako; zajistit pojistnou ochranu klienta, přispět k stabilizování výkyvů tržní ekonomiky vlivem realizace pojistných událostí a mnoho dalších. Ani v posledním ztučněným znaku nebudou pojišťovny v rozporu s podniky, protože stejně tak jako podniky nabízí svým zákazníkům svůj výrobek (službu, zboží apod.) i pojišťovna nabízí svým klientům specifický druh zboží, v tomto případě peněžní službu- konkrétně pojistnou ochranu. 12

http://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD Majtánová A., Pelikánová D., POISTNÝ TRH A EKONOMIKA POISŤOVNICTVA, str. 10 a str. 85 14 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (Část první, § 2 Podnikání) 13

11

Je tedy zřejmé, že v jádru věci se pojišťovny od ostatních komerčních podniků příliš neliší. Jak totiž můžeme vidět z výše uvedené definice pojišťovny, v ničem se nevylučuje od klasických podniků.

1.4.2.

Odlišnosti pojišťovací činnosti

Teprve nyní je příhodné ukázat, v čem se pojišťovací činnosti odlišují od zbylých podnikatelských činností. Jak už bylo v mé práci poznamenáno několikrát, princip pojištění spočívá v tom, že pojišťovny vybírají pojistné od svých klientů předem a toto inkasované pojistné shromažďují a spravují pro případ, že by musely na základě nastání pojistné události vyplatit svým klientům pojistné plnění. Pojišťovny tak podstupují riziko nahodilosti a zároveň se musí vyrovnat s dlouhodobým časovým nesouladem mezi inkasem pojistného a výplatou pojistného plnění. Z těchto důvodů pojišťovny vytváří z vybraného pojistného pojistně technické rezervy, které jsou právně upraveny v Zákonu o pojišťovnictví15. Pojistně technické rezervy jsou tak další exkluzivitou pojišťovací činnosti. Zjednodušeně se dá říci, že technické rezervy ve své podstatě zahrnují peněžní prostředky, které pojišťovny budou potřebovat v následujících obdobích na výplatu pojistných plnění. Jejich tvorba se však liší podle charakteru pojištění (viz příloha č.1). U rezervotvorných pojištění se vytváří pojistně technické rezervy z celého přijatého pojistného, kde se akumuluje pojistné pro nashromáždění potřebné částky na výplatu sjednané pojistné částky. Zatímco u rizikových pojištění se vytváří pojistně technické rezervy z přiměřené části inkasovaného pojistného a technické rezervy tak slouží k vyrovnávání časových, místních a věcných výkyvů ve výplatách pojistného plnění. Je zřejmé, že s problémem nahodilosti se spíše setkáváme v případě rizikového pojištění. V rámci rezervotvorného pojištění se naopak řeší spíše problém dlouhodobého časového nesouladu mezi inkasem pojistného a výplatou pojistného plnění. Ovšem jak je vidět, obě tyto záležitosti řeší pojišťovny pomocí pojistně technických rezerv, třebaže různým způsobem tvorby.16 Jak už jsem zmínila, v

časovém prostoru se musí pojišťovna o vložené peněžní

prostředky klientů starat a vhodně je reinvestovat. Proto je vhodné, dočasně volné prostředky

15 16

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (Část druhá, Hlava IV: Díl 1: Technické rezervy) viz. příloha č. 1 Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 59

12

technických rezerv dlouhodobě investovat na finančním trhu, které tvoří základ investičního portfolia pojišťovny17. Zejména jde o prostředky pojistně technických rezerv životního a důchodového pojištění, které mají dlouhodobý charakter a díky tomu jsou vhodné k dlouhodobému investování. V subkapitole 1.2. jsem již představila důvody, proč musí být pojistný trh do značné míry regulován. Do působnosti státního dozoru v podmínkách České republiky spadá činnost povolovací, kontrolní, legislativní. Navíc pojišťovnám zákon o pojišťovnictví18 určuje možné způsoby investování pojistně technických rezerv (viz příloha č.2). Pojišťovny by se měli držet při investovaní pojistně technických rezerv zásady bezpečnosti, likvidity, rentability, diverzifikace, přiměřeného rozložení. Pojišťovna dále musí zvládnout management portfolia pojistek, na které působí riziko vzniku škod, jež se dá předvídat jen s určitou pravděpodobností. Pojišťovny mohou škodovost ovlivňovat jen do jisté míry, například využíváním preventivních opatření, stanovením optimálního vlastnímu vrubu a s tím spojený náležitý výběr formy zajištění apod. Spolu s technickými rezervami úzce souvisí solventnost pojišťoven. Důkazem může být i fakt, že je upravena Zákonem o pojišťovnictví pod stejnou hlavou jako technické rezervy19. Solventností rozumíme schopnost pojišťovny dostát řádně a včas svým závazkům, které vyplývají z uzavřených smluv a ostatních závazků pojišťovny. Solventnost bývá sledována pojišťovnami, ale současně i státními dozory. Nutnost kontrolovat solventnost pojišťoven, vyplývá opět z charakteristického rysu pojištění, kterého jsem se ve své práci dotkla už několikrát- časový nesoulad mezi inkasováním pojistného a poskytnutím pojistného plnění. Státní dozor prostřednictvím vykazování solventnosti může posuzovat, zda je pojišťovna schopna dostát svým závazkům a v případě problémů se solventností může vyžadovat po pojišťovně určitá přiměřená opatření. Ze strany státu je také vyvíjena snaha inovovat nové přístupy k měření solventnosti zavedením projektu Solvency II. Cílem tohoto nového projektu je především co nejvěrněji ohodnotit kapitálové vybavení pojišťovny na základě podrobnějšího rozlišování a řízení rizik. Tvorba projektu Solvency II byla inspirována projektem bankovního sektoru Basel II. Solvency II stejně jako Basel II

se skládá ze tří pilířů, které řeší kvalitativní požadavky,

kvantitativní požadavky a vykazování a zveřejňování informací.

17

Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 59 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (Část druhá, Hlava IV: Díl 3: Finanční umístění) viz příloha č. 2 19 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (Část druhá, Hlava IV: Technické rezervy, finanční umístění a solventnost pojišťovny a zajišťovny) 18

13

Více se projektem Solvency II nebudu zabývat, jelikož jeho problematika je velice rozsáhlá, ale zejména proto, že úkolem mé práce je vypracovat finanční analýzu pojišťovny podle aktuálních podmínek, kterým je pojišťovna vystavena. Projekt Solvency II je však záležitostí budoucnosti, proto se raději zaměřím na otázku, jak řeší problém hodnocení solventnosti pojišťoven současná právní úprava ČR, tj. Zákon o pojišťovnictví20. Zákon o pojišťovnictví přesně vymezuje postup při výpočtu solventnosti (viz. příloha č.3). Problematika solventnosti je sice tak široká, že by vystačila na samostatnou diplomovou práci, přesto se jí budu alespoň ve stručnosti věnovat, protože solventnost je jeden z nejdůležitějších ukazatelů finanční stability pojišťoven. Když bych měla shrnout, jak Zákon o pojišťovnictví upravuje solventnost pojišťoven, začala bych tím, že vykazování solventnosti se počítá zvlášť pro životní a neživotní pojištění. Důvod je zřejmý, opět vyplývá z odlišného charakteru těchto druhů pojištění. Aby mohla být pojišťovna považována za solventní, musí udržovat po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti (tj. DMS ≥ PMS). Kde disponibilní mírou solventnosti se rozumí upravená výše vlastních zdrojů pojišťovny a požadovanou mírou solventnosti se rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti. Oba ukazatele se počítají z položek a způsobem stanovených vyhláškou21. Kromě toho vyhláška dále vyjmenovává položky, které lze do výpočtu zahrnout nebo odečíst (viz příloha č. 4 a č. 5). Pojišťovna, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, musí včas sdělit České národní bance poměrné rozdělení základního kapitálu mezi životní a neživotní pojištění na následující kalendářní rok a po tento rok musí nahlášený poměr zachovat. Právní úprava solventnosti se dále zabývá tzv. garančním fondem, který představuje jednu třetinu požadované míry solventnosti (tzn. GF = 1/3 MMS). Zákon dále stanovuje absolutní hranice, pod které garanční fond nesmí klesnout. Přičemž minimální výše garančního fondu je dána druhem pojistných odvětví, která daná pojišťovna provozuje.22 V následující tabulce je znázorněn přehled finančních ukazatelů, které slouží k hodnocení solventnosti pojišťoven. Jejich výpočtů využiji i dále ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny.

20

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (Část druhá, Hlava IV: Díl 4: Solventnost pojišťoven a zajišťoven) viz příloha č. 3 21 Od 1.1.2010 je účinná vyhláška 434/2009 Sb. 22 V České republice se v současnosti minimální výše GF pohybuje od 90mil.Kč do 120mil. Kč

14

Tabulka 1: Soubor finančních ukazatelů sloužících k hodnocení solventnosti pojišťovny 1. solvency ratio =

vlastní kapitál netto zasloužené pojistné

2. retention ratio =

netto pojistné brutto pojistné

3. liquidity ratio =

likvidní aktiva technické rezervy

4. technical coverage ratio = průměrný stav technických rezerv+ průměrný vlastní kapitál netto zasloužené pojistné 5. expense ratio =

pořizovací náklady + režijní náklady brutto pojistné

náklady na pojistná plnění + změna stavu rezervy na pojistná plnění brutto zasloužené pojistné Zdroj: Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 92

6. claims ratio =

1.4.3.

Dopad odlišností na hospodaření pojišťoven

Tato kapitola bude věnována dopadu specifik pojišťovací činnosti na hospodaření pojišťoven. Na začátek se budu věnovat problému správného stanovení pojistného, který je spojen s typickými znaky pojišťovnictví; nahodilostí a dlouhodobým časovým nesouladem mezi inkasem pojistného a výplatou pojistného. V další části kapitoly se budu zabývat problémy spojenými s faktory ovlivňující pojistný trh, zejména

změnami v demografické struktuře,

dopadem finanční krize na pojistný trh a zvyšujícím se výskytem katastrof. Nakonec budu řešit anomálie účetnictví pojišťoven a jejich dopad na hospodaření pojišťoven.

Problém se stanovením pojistného V rámci hospodaření pojišťoven nastává v první řadě problém se stanovením optimální velikosti pojistného. Hlavní obtíže při stanovování výše pojistného vycházejí ze zvláštností oblasti pojišťovnictví, které jsem uvedla záměrně na začátek předchozí kapitoly (1.4.2. Odlišnosti pojišťovací činnosti), tedy problematika nahodilosti a dlouhodobého hlediska. Optimální výše pojistného se posuzuje na základě nákladů spojených s budoucími pojistnými plněními, jejichž velikost není v současnosti známá. Určení optimální ceny pojištění vychází z minulého vývoje „škodovostí“. Pojišťovny tedy musí využít pojistně-matematických modelů, pomocí kterých alespoň zhruba odhadují pravděpodobný škodní průběh a z něho tak i pravděpodobný objem výdajů na pojistná plnění v budoucnosti. Na hospodaření pojišťoven má dopad jak dlouhodobý časový nesoulad mezi inkasem pojistného a výplatou pojistného plnění tak i dopad neschopnosti pojišťoven určit přesnou výši

15

budoucích pojistných plnění. Pojišťovny tyto „překážky“ podnikání v oblasti pojišťovnictví překonávají díky takzvanému statistickému zákonu velkých čísel. „Pro jednotlivé subjekty a i pro malé skupiny subjektů jsou ztráty přirozeným vyústěním situací v nejistých podmínkách. Avšak ve velkém (nebezpečenském) kolektivu je podíl subjektů, které utrpí ztráty, v zásadě stálý a v jisté míře předvídatelný. Tato vlastnost statistického zákona velkých čísel subjektům umožňuje, aby riziko diverzifikovaly tím, že se budou sdružovat.“23 A právě na tomto principu je postaveno podnikání v oboru pojišťovnictví. Na stanovení ceny pojištění je třeba se podívat i z jiného úhlu. Už v kapitole 1.4.1 jsem poznamenala, že jsou pojišťovny stejně jako ostatní podniky vystaveny silné konkurenci. Chce-li pojišťovna určit cenu pojistného produktu, nestačí se zaměřit na pravděpodobné budoucí výdaje, ale musí se také ohlížet na ceny svých konkurentů. Totiž stejně tak jako ostatní trhy i pojistný trh je tvořen poptávkou a nabídkou pojistných produktů.

Problémy spojené s faktory ovlivňující pojistný trh Pojistný trh je ovlivňován různými faktory. Já se ve své práci zaměřím na změny v demografické struktuře, dopad finanční krize, vývoj škodovosti (tj. terorismus, potopy..) a v neposlední řadě vývoj makroekonomických ukazatelů České republiky (zejm. HDP, inflace, nezaměstnanost).

V poslední době často slýcháme o prudkém stárnutí obyvatelstva, čímž je míněno zvyšování podílu populace ve starších věkových kategoriích. Věková struktura populace se tímto směrem nepohybuje jen v České republice, ale ve všech vyspělých zemích. Čím se ale Česká republika od vyspělých zemí liší (ne zrovna pozitivně) je princip fungování sociálního důchodového systému. Současný důchodový systém nutí pracující generace platit na současné penzisty. V budoucnu, kdy lidí v produktivním věku bude menšina, si můžeme stěží představit, že pracující lidé uživí početnou skupinu lidí v postproduktivním věku. Z těchto důvodů zde nastupují pojišťovny s důležitou úlohou. Snaží se přesvědčit stávající či potenciální klienty, že jediným řešením tohoto problému, je spoření na stáří v rámci životního pojištění či penzijního fondu. Díky tomu pojistný trh prochází trendem zvyšování podílu životního pojištění.24

23

Majtánová A., POISŤOVNICTVO: TEÓRIA A PRAX= TEORIE A PRAXE POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 33 Této problematice jsem se věnovala ve své bakalářské práci s názvem: Aktuální otázky řešení potřeb lidí ve stáří v podmínkách ČR 24

16

S čím se dále častokrát setkáváme v médiích, jsou nesnáze vyvolané světovou finanční krizí. Finanční krize neovlivnila pouze bankovní sektor, ale měla dopad i na některé pojišťovny. Pojišťovny však narozdíl od bank mají jinou strukturu bilance, kde jsou dlouhodobé vklady klientů kryty dlouhodobými aktivy pojišťovny. Díky tomu pojišťovny nebyly postiženy v takovém rozsahu jako banky a finanční potíže potkaly především pojišťovny, které poskytovaly svým klientům spolu s pojistnými službami i služby bankovní. Finanční krize se stihla projevit v klesajících cenách akcií pojišťoven, ale bohužel podle různých průzkumů také v ubývající důvěře klientů v pojišťovny. Zda se finanční krize rovněž projevila i ve finančních výsledcích pojišťoven, zjistíme v druhé časti diplomové práce, kde budu analyzovat výsledky pojišťoven působících na českém pojistném trhu za období posledních pěti let.

Dalším faktorem, který ovlivňuje pojistný trh a tím i hospodaření pojišťoven, je výskyt pojistných událostí katastrofického rozsahu. Není snad jediný den, abychom ve večerních zprávách neslyšeli o nějaké pohromě, tragédii či kalamitě. V poslední době dochází stále k většímu počtu katastrof, které jsou doprovázeny zvětšujícími se rozměry těchto katastrof a to opět platí nejen pro ČR, ale i pro ostatní vyspělé země. Na přírodních katastrofách se nejvíce podílejí záplavy a povodně, zemětřesení, hurikány apod., u katastrof způsobených lidským zaviněním jsou typické výskyty terorismu, letecká a silniční neštěstí, požáry atd. Míru dopadu výše zmíněných katastrofálních pojistných událostí, mohou měřit pojišťovny pomocí ukazatele škodovosti, kterému bude věnována pozornost v druhé části diplomové práce. Posledními zmíněnými faktory, které mají vliv na pojistný trh (resp. hospodaření pojišťoven) jsou makroekonomické ukazatele celkové české ekonomiky. Protože každá ratingová agentura ještě před vlastními výpočty finančních ukazatelů nejprve analyzuje prostředí, ve kterém pojišťovna podniká a v rámci finanční analýzy (mimo jiné) nejprve zkoumá vlivy makroekonomických ukazatelů na vývoj pojistného trhu, tak z těchto důvodů i já se těmto vnějším faktorům pojistného trhu budu věnovat až v druhé části své diplomové práce.

17

Problémy spojené s účetnictvím pojišťoven Konečným, ne však méně důležitým, rozdílem pojišťoven oproti jiným podnikům spočívá v účetnictví pojišťoven. Jaký dopad na hospodaření pojišťoven mají anomálie účetnictví nejlépe doložím na základě účetních výkazů pojišťoven. V kapitole 1.3 jsem již naznačila, že se budu ve své práci věnovat rovněž problematice účetních výkazů pojišťoven. Pro srozumitelnost nejdříve zobrazím hrubou strukturu výkazů pojišťovny; konkrétně rozvahu a výkaz zisků a ztrát. A posléze budu hledat společné a rozdílné znaky účetních výkazů pojišťovny a ostatních podniků.

Rozvaha pojišťovny

A. B.

C. D. E. F. G.

Tabulka 2: Obecná struktura bilance pojišťovny Nehmotná aktiva A. Základní kapitál a fondy Finanční umístění (investice) Základní kapitál Pozemky a stavby Emisní užil Finanční účasti a jiné cenné papíry Jiné kapitálové účty Vklady Rezervní fond na nové ocenění Ostatní Zákonný rezervní fond Finanční umístění jménem držitelů životní Ostatní fondy pojistky, kteří nesou riziko s nimi souvisící B. Technické rezervy Pohledávky C. Rezervní fond na ostatní rizika a ztráty Ostatní části aktiva D. Závazky ze složených depozit Přechodné účty aktiv E. Podřízená pasiva Ztráta z minulých let, z běžného období F. Závazky G. Přechodné účty pasiv H. Nerozdělený zisk minulých let, z běžného období Zdroj: Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 84

Na první pohled se může zdát, že až na malé rozdíly ve struktuře se bilance pojišťoven nijak významně neliší od rozvahy ostatních podniků. Přece ale najdeme položky aktiv i pasiv, s kterými se u běžných podniků nesetkáme. Na straně aktiv si můžeme všimnout položky finančního umístění, která není obvyklá u ostatních podniků v této formě a především v takovém objemu, protože tato položka zastává největší podíl na celkových aktivech pojišťovny. Finanční umístění

představuje investiční

portfólio pojišťovny, o kterém bylo už pojednáno výše. Podle toho jak je investiční portfólio sestaveno, má pak dopad na celkové hospodaření pojišťovny. Pojišťovny investují své volné peněžní prostředky především do dluhových cenných papírů (zejm. do dluhopisů vydaných státem či centrální bankou), dále investují do vkladů, majetkových cenných papírů. Jen malé množství svých investic vkládají pojišťovny do ostatních aktiv jako nemovitosti, směnky, deriváty apod. 18

Pod položkou finančního umístění jménem držitelů životní pojistky, kteří nesou riziko s nimi související, se skrývají takové investice, které vycházejí z investičního životního pojištění. U investičního životního pojištění vytvářejí pojišťovny speciální fondy (akciové peněžní apod.), do kterých pak ukládají peněžní prostředky svých klientů, kteří si investiční riziko nesou sami. Další položkou, která se svým obsahem liší, jsou pohledávky nazývané také jako dlužníci. Míní se jimi jak skupina pohledávek společná pro všechny podniky, např. pohledávky za zaměstnanci, tak ale i skupina pohledávek typických pouze pro pojišťovny, tj. pohledávky za zprostředkovateli, pohledávky za pojistníky, pohledávky za zajistiteli. Identicky můžeme postupovat na straně pasiv u položky závazků. Závazky z přímého pojištění a zajištění nazývají pojišťovny jako věřitelé. Věřitelé zahrnují závazky vůči pojištěným, zprostředkovatelům, zajistitelům a také ostatní závazky. Mezi ostatní závazky patří např. emitované dluhopisy, bankovní úvěry, půjčky zaručené dluhopisem, daňové závazky, závazky ze sociálního a zdravotního pojištění. Stejně jako v aktivech tvořilo největší část finanční umístění, na straně pasiv představují rozhodující část technické rezervy. U neživotních pojišťoven je podíl technických rezerv na celkových pasivech okolo 60 %. U životních pojišťoven je podíl technických rezerv v pasivech dokonce vyšší až 80 %.25 Tento rozdíl vyplývá z charakteru technických rezerv, kterému jsem se věnovala v předchozí kapitole (viz. kapitola 1.4.2). Pokud technické rezervy představují více než polovinu z celkových pasiv, je zřejmé, že na vlastní kapitál velký podíl na pasivech nezbude. Jde o další významný rys bilance pojišťoven, kde pojišťovna je financována ve větší míře z cizích zdrojů a vlastní zdroje tvoří jen malou část pasiv.U většiny podniků to bývá naopak, ale například bankovní instituty jsou na tom obdobně. Položka základní kapitál a fondy má stejnou strukturu jako v běžných podnicích. Jediným rozdílem je, že minimální hranice výše základního kapitálu pojišťoven musí být vyšší než určitá hranice, která se pohybuje od 60 mil. Kč do 200 mil.Kč, podle toho jaká pojistná odvětví pojišťovna provozuje. Přesné hodnoty najdeme v Zákonu o pojišťovnictví26 . S jakými souhrnnými položkami se v rozvaze pojišťoven na rozdíl od jiných rozvah nesetkáme jsou např. oběžná aktiva. Samozřejmě, že i pojišťovna disponuje oběžnými aktivy, ale nevyhrazuje si pro ně zvláštní položku. Pojišťovna nečlení svůj majetek podle likvidnosti, ale

25 26

Zdroj: Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 85 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (Část první, Hlava II, § 9 Základní kapitál)

19

dává přednost členění podle účelu. Rozlišuje zvlášť položku finančního umístění, dlužníků a část z ostatních aktiv, které tvoří peněžní prostředky. V rámci oběžných aktiv nespatříme např. položku zásob a to především z důvodu jiného charakteru podnikání v pojišťovnictví. Je jisté, že pojišťovna nedisponuje téměř žádnými zásobami, výrobky či zbožím, jelikož (jak už jsem uvedla) předmětem podnikání pojišťovny je nabízet, prodávat a poskytovat pojistnou ochranu, která je nehmotného charakteru. Nakonec bych ještě zdůraznila, že ani závazky pojišťovny nerozdělují na krátkodobé a dlouhodobé, jsou proto sloučeny do položky „věřitelé“.

Výkaz zisků a ztrát pojišťovny

Tabulka 3: Technický účet k neživotnímu pojištění Zasloužené pojistné, očištěné (+) Výnosy z finančního umístění z netech. účtu (+) Ostatní technické výnosy, očištěné (+) Náklady na pojistná plnění, očištěné (-) Změny stavu ostatních technických rezerv, očištěné(-) Prémie a slevy, očištěné (-) Čistá výše provozních nákladů (-) Ostatní technické náklady, očištěné (-) Změna stavu vyrovnávacích rezerv (-)

Tabulka 4: Technický účet k životnímu pojištění Zasloužené pojistné, očištěné (+) Výnosy z finančního umístění (+) Nerealizované přírůstky hodnoty fin. umístění (+) Ostatní technické výnosy, očištěné (+) Náklady na pojistná plnění, očištěné (-) Změna stavu ostatních rezerv (-) Prémie a slevy, očištěné (-) Čistá výše provozních nákladů (-) Náklady na finanční umístění (-) Nerealizované úbytky hodnoty finančního umístění (-) Ostatní technické náklady, očištěné (-) Převod výnosů na netechnický účet (-) Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění Výsledek technického účtu k životnímu pojištění Zdroj: Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 84

Tabulka 5: Netechnický účet Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění (+) Výsledek technického účtu k životnímu pojištění (+) Výnosy z finančních umístění (+) Převedené výnosy z finančního umístění z technického účtu k životnímu pojištění (+) Náklady na finanční umístění (-) Převod výnosů z finančního umístění na technický účet k neživotnímu pojištění (-) Ostatní výnosy(+) Daň z příjmů z běžné činnosti (-) Hospodářský výsledek po zdanění (mezisoučet) Mimořádné výnosy (+) Mimořádné náklady (-) Mimořádný hospodářský výsledek (mezisoučet) Daň z příjmů z mimořádné činnosti (-) Ostatní daně a poplatky (-) Hospodářský výsledek za účetní období Zdroj: Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 84

20

Výkaz zisků a ztrát má za úkol informovat pojišťovny či jiné podniky o jejich finanční výkonnosti. Poskytuje tak informace nejen o hospodářském výsledku, ale počítá i s obchodní marží a přidanou hodnotou. Stejně jako bilance i výkaz zisků a ztrát bude u pojišťoven něčím specifický. Nejdůležitějším rysem je to, že zatímco bilance byla pro životní a neživotní pojišťovny jen jedna, výkaz zisků a ztrát se rozlišuje podle typu pojištění na technický účet k životnímu pojištění, technický účet k neživotnímu pojištění a netechnický účet, který je společný životnímu i neživotnímu pojištění. Ve výše uvedených tabulkách o výkazu zisků a ztrát pojišťovny jsem uvedla ke každé položce znaménko, aby bylo na první podhled patrné, které položky se do výsledků hospodaření zahrnují a které se naopak odečítají. Provozuje-li pojišťovna souběžně životní a neživotní pojištění, musí vést všechny tři účty. Zvlášť zjišťuje výsledek technického účtu k životnímu a neživotnímu pojištění. V technickém účtu k neživotnímu pojištění představují na celkových nákladech největší podíl náklady na pojistná plnění očištěná od zajištění a největší podíl tržeb zasloužené pojistné, očištěné od zajištění. Zbylou část tržeb tvoří výnosy z finančního umístění z netechnického účtu a ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění. Položka výnosů z finančního umístění z netechnického účtu se nezahrnuje do celkového hospodářského výsledku pojišťovny, proto se v netechnickém účtu tato položka odčítá. U životního pojištění je tomu přesně obráceně, protože položka převod výnosů z finančního umístění na netechnický účet27 se v technickém účtu k životnímu pojištění odečítá a v do celkového hospodářského výsledku se naopak zahrnuje (proto znaménko (+)). V technickém účtu k životnímu pojištění představují na celkových nákladech největší podíl (stejně jako u neživotního pojištění) náklady na pojistná plnění očištěná od zajištění a největší podíl tržeb zasloužené pojistné, očištěné od zajištění. Zjednodušeně se dá říci, že výsledky technických účtů k životnímu a neživotnímu pojištění jsou převedeny na netechnický účet a dále jsou upraveny o výnosy a náklady, které s pojišťovací činností přímo nesouvisí. Účetní pojišťoven vlastně zjišťují hospodářský výsledek v netechnickém účtu obdobně jako při zpracování obvyklé výsledovky.

27

Vyhláška 502/2002 http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/leg_pojistovny/download/vyhl_502_2002.pdf

21

Nyní, když jsem vykreslila kuriozity účetních výkazů pojišťoven a další specificka podnikání v oboru pojišťovnictví, je zjevné, že se musí zobrazit i do postupu zpracování finanční analýzy pojišťoven. V souvislosti s tím vzniká otázka, jaké ukazatele je vhodné pro finanční analýzu pojišťovny použít, a naopak, které ukazatele bychom v rámci pojišťoven měli vynechat. V první fázi se podívám na ukazatele, které bývají běžně používány při finanční analýze podniku a pokusím se zhodnotit, zda-li jsou tyto ukazatele vyhovující i pro finanční analýzu pojišťovny. V druhé fázi přidám ukazatele, které klasické podniky při své finanční analýze nepoužívají, ale jsou důležité pro finanční analýzu pojišťovny vzhledem k jejímu rozlišnému přístupu k podnikání.

1.5.

Základní ukazatele finanční analýzy

Existuje více možností, jak jsou členěny a popisovány základní metody finanční analýzy podniku. Pro mě bylo nejvýstižnější rozdělení a vysvětlení metod finanční analýzy v odborné literatuře od

Evy Kislingerové „Manažerské finance“, proto jsem informace o základní

ukazatelích finanční analýzy čerpala především z tohoto zdroje28.

Na začátek nastíním stručnou osnovu základních metod finanční analýzy podniku; 

analýza stavových (absolutních) ukazatelů

+ horizontální analýza + vertikální analýza



analýza rozdílových ukazatelů

+ čistý pracovní kapitál netto + čistý pracovní kapitál brutto



analýza poměrových ukazatelů

+ ukazatele rentability + ukazatele likvidity + ukazatele aktivity + ukazatele zadluženosti + ukazatele tržní ceny

28

Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 52

22

1.5.1.

Analýza stavových (absolutních) ukazatelů29

Ve finanční analýze se zpravidla aplikují dvě rozborové techniky; takzvaný procentní rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou technik jsou absolutní ukazatele (stavové i tokové), jejichž obsah najdeme v účetních výkazech, které byly rozebrány v předešlé kapitole. Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální (tj. procentní rozbor) a horizontální (tj.výpočet rozdílů a indexů) struktury účetních výkazů.

Rozbor horizontální struktury účetních výkazů Rozbor horizontální struktury účetních výkazů zjednodušeně znamená, že hledáme odpověď na dvě klíčové otázky:

+ O kolik jednotek se změnila určitá položka v čase? + O kolik procent se změnila určitá jednotka v čase?

Rozbor může být zpracován buď meziročně, kdy porovnáváme dvě po sobě jdoucí období, nebo za několik účetních období. Hlavním úkolem horizontální analýzy je změřit pohyby jednotlivých veličin, a to absolutně i relativně.

Analýza vertikální struktury účetních výkazů Vertikální analýza má za úkol zjistit, jak se jednotlivé položky rozvahy podílely na bilanční sumě. Máme-li k dispozici minimálně dvě nebo více časových období, můžeme identifikovat změny v majetkovém portfoliu nebo portfoliu kapitálu. Další výhodou vertikální analýzy je, že můžeme provést porovnání se srovnatelnými firmami, konkurencí nebo dokonce i odvětvové porovnání.

Použití ve finanční analýze pojišťovny: Protože obě techniky vycházejí z absolutních ukazatelů, nejsou ničím v rozporu s podnikáním v oblasti pojišťovnictví. Proto považuji za příhodné, použít horizontální i vertikální analýzu struktury účetních výkazů i pro finanční analýzu pojišťovny. Pomocí této analýzy můžeme snadno kontrolovat, zda nedochází u pojišťovny k velkým výkyvům určitých položek ve výkazech, zda-li je hospodaření pojišťovny stabilní, ale také můžeme pomocí relativních ukazatelů porovnat pojišťovnu s konkurencí na trhu. Jediným rozdílem u pojišťoven je, že se sleduje vývoj jiných položek výkazů než u finanční analýzy ostatních podniků. U pojišťoven bychom se měli zaměřit především na položky 29

Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 53

23

výkazů, které byly popsány výše, tedy technické rezervy, zasloužené pojistné, náklady na pojistná plnění apod. Ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny nebudu vyhrazovat pro vertikální a horizontální analýzu samostatnou kapitolu, ale budu zkoumat vývoj určitých položek výkazů pojišťovny v čase a to v rámci kapitoly Ukazatele typické pro pojišťovny. Zaměřím se na meziroční změny položek předepsaného hrubého pojistného, nákladů na pojistná plnění, výsledku hospodaření.

1.5.2.

Analýza rozdílových ukazatelů

Nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelem je pracovní kapitál (Working Capital). Pod pracovním kapitálem si můžeme představit objem volných prostředků, které zůstanou podniku poté, co uhradí všechny své běžné krátkodobé závazky. Protože pracovní kapitál je v absolutním vyjádření, nemůžeme ho použít pro srovnání např. s konkurencí. Na druhé straně pomocí pracovního kapitálu, můžeme posoudit pozici podniku (čím větší pracovní kapitál, tím lépe). Rozlišujeme netto a brutto pracovní kapitál, jejich výpočty jsou následující.

pracovní kapitál brutto= oběžná aktiva celkem pracovní kapitál netto= oběžná aktiva - krátkodobé závazky.

Použití ve finanční analýze pojišťovny: Ze vzorců vyplývá, že zdrojem informací pro zjištění hodnoty pracovního kapitálu bude účetní rozvaha podniku. Když se vrátíme k problematice účetní bilance pojišťoven, připomeneme si, že souhrnnou položku oběžných aktiv ani položku krátkodobých závazků v rozvaze

pojišťoven

nenajdeme

z důvodů

jiného

charakteru

podnikatelské

činnosti

v pojišťovnictví. Ukazatel pracovního kapitálu proto nepovažuji za adekvátní použít při zjišťování finančního zdraví pojišťovny. Z těchto důvodu ve své finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny ukazatel pracovního kapitálu nevyužiji.

24

1.5.3.

Analýza poměrových ukazatelů30

Na analýzu absolutních vstupních dat navazují výpočty poměrových ukazatelů. Prostřednictvím poměrových ukazatelů se posuzuje výkonnost podniku. Uspořádání, počet i konstrukce se liší s ohledem na cíl analýzy a s tím spojený okruh uživatelů, pro něž je analýza zpracována. Nejpoužívanějšími ukazateli jsou; ukazatel rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. I tady bych měla zvážit, která soustava ukazatelů je pro analýzu pojišťovny nejpřínosnější, proto pro každý okruh ukazatelů posoudím, které výpočty ukazatelů jsou pro finanční analýzu pojišťovny nejvýstižnější a pro upřesnění pak vypíši jejich vzorce (tyto vzorce budou pro přehlednost očíslovány).

Ukazatele rentability31 Ukazatele rentability (Profitability Ratios) někdy označované jako ukazatele výnosnosti, návratnosti, dávají do poměru celkový zisk se zdroji, které byly investovány k dosažení tohoto zisku. Všechny ukazatele tedy mají podobnou vypovídací schopnost, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Nečastěji se využívá ukazatelů rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb.

Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv (Basic Ernings Power)

je nejdůležitějším měřítkem rentability.

Poměřuje zisk s celkovým vloženým kapitálem(vlastním i cizím). Nejobvyklejší výpočet;

ROA= zisk/aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu je jedním z klíčových ukazatelů, na který soustřeďují pozornost především akcionáři, společníci a další investoři, protože informuje o výkonnosti vloženého kapitálu vkladateli. Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem.

ROE= zisk/vlastní kapitál

30 31

Kislingerová E. a kol., MANAŽERSKÉ FINANCE, str. 71 Vzorce jsou čerpány z: Cardová Z., Pelák J., FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ- CVIČEBNÍ TEXTY, str. 144

25

Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že analytik zjistí problémy u tohoto ukazatele, lze se domnívat, že budou problémy ve všech dalších oblastech. Ukazatel určuje, kolik Kč čistého zisku připadá na 1 Kč.

ROS= zisk/tržby

Použití ve finanční analýze pojišťovny: Výše uvedené ukazatele rentability jsou důležité i pro finanční analýzu pojišťoven, protože stejně jako ostatní podniky i pojišťovna má své akcionáře, společníky a další investory, kteří chtějí vědět, do jaké míry jsou jejich investice výnosné, resp. návratné. Jelikož ukazatele rentability v zásadě hodnotí podnikatelskou činnost, je účelné využít informace z výpočtů rentability i v tomuto smyslu. Proto problematiku rentability budu řešit ve své finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny a použiji následující vzorce;

1.

Rentabilita aktiv pojišťovny

ROA= zisk/ aktiva

2.

Rentabilita vlastního kapitálu pojišťovny

ROE= zisk/vlastní kapitál

3.

Rentabilita tržeb pojišťovny

ROS= zisk/tržby

Kde tržby budou představovat hrubé předepsané pojistné pojišťovny.

Ukazatele likvidity K tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen přiměřeně rentabilní, ale musí být zároveň schopen uhradit své potřeby. Likvidita je nezbytná pro dlouhodobou existenci podniku, ale současně je v přímém protikladu právě s rentabilitou podniku, neboť k tomu, aby byl podnik likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběžných aktivech, která neprodukují žádný zisk. Kromě výše krátkodobých závazků má na likviditu vliv také vývoj vnějšího ekonomického prostředí (čím je proměnlivější, tím vyšší likviditu by měl podnik udržovat). Dále zde působí příslušnost k odvětví a z ní plynoucí specifika spojená s délkou výrobního cyklu, strukturou odvětví. 26

Jaká specifika obnáší odvětví pojišťovnictví bylo řečeno v kapitole 1.4.2. Nyní

na

základě těchto specifik vyvodím, jak bychom měli přistupovat k likviditě speciálního podnikupojišťovny. Předtím ještě předvedu, jak s výpočty likvidity pracují ostatní podniky.

Likvidita je obvykle spojována se třemi základními poměrovými ukazateli: běžnou likviditou pohotovou likviditou hotovostní (peněžní) likviditou

Běžná likvidita Běžná likvidita (Current ratio) měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Jedná se proto o ukazatel, který je centru pozornosti věřitelů.

běžná likvidita= oběžná aktiva/krátkodobé závazky

Pohotová likvidita Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid Test) je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv(= zásoby) z ukazatele běžné likvidity.

pohotová likvidita= (oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky

Hotovostní likvidita Tento ukazatel hodnotí likviditu nejpřísněji, protože uvažuje pouze pohotové platební prostředky, tj. suma prostředků na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod.

hotovostní likvidita= peněžní prostředky/krátkodobé závazky

27

Použití ve finanční analýze pojišťovny: Pojišťovnictví je specifický obor podnikání, pro který je likvidita důležitější než u jiných podniků. Totiž důvodem, proč pojistník uzavírá pojištění, je následující; v případě, že nastane pojistná událost, pojištěná osoba se tak může dostat do hmotné nouze, jejíž negativní důsledky by měla odstranit pojišťovna. Pokud by se tak nestalo, jelikož by pojišťovna neudržovala dostatečnou likviditu, mohlo by to vést k dalekosáhlým negativním následkům a to nejen pro oprávněnou osobu. Hlavní smysl výše předložených ukazatelů likvidity spočívá v tom, že pro úspěšnou činnost podniku má zásadní význam úhrada krátkodobých závazků z odpovídajících položek aktiv. Už když jsem zkoumala vhodnost použití pracovního kapitálu ve finanční analýze pojišťoven, usoudila jsem, že pokud pojišťovny nepovažují za nutné vyhradit si v bilanci souhrnnou položku oběžných aktiv a zároveň nerozlišují své závazky na krátkodobé a dlouhodobé, nebude mít pro ně podstatný význam ani informace o výpočtech zjištěných z těchto položek. Z těchto důvodů pojišťovny využívají rozdílné výpočty likvidity. Už víme, jaké položky v bilanci nejsou pro pojišťovny důležité, proto musíme najít jiné (pro pojišťovnu klíčové) veličiny, z kterých bychom mohli likviditu posoudit. Obvykle se pro měření likvidity používají u pojišťoven ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků, ukazatel schopnosti pojišťovny uhradit všechny své závazky.32

1.

Ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků

Ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků dává do poměru technické rezervy a likvidní prostředky pojišťovny. Jelikož jsou technické rezervy nejvýznamnější částí pasiv bilance pojišťovny a jsou pro ní velice důležitým cizím zdrojem, je příhodné tuto položku rozvahy promítnout do hodnocení likvidity. Další obsaženou položkou ve vzorečku jsou místo oběžných aktiv zahrnuty likvidní prostředky pojišťoven. Likvidními prostředky jsou míněny následující položky; hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně, finanční umístění v podnikatelských seskupeních, jiná finanční umístění (bez položek ostatní půjčky a ostatní finanční umístění).

ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků= technické rezervy/likvidní prostředky 32

Majtánová A., POISŤOVNICTVO: TEÓRIA A PRAX= TEORIE A PRAXE POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 246

28

2.

Ukazatel schopnosti pojišťovny uhradit své závazky

Ukazatel posuzuje schopnost pojišťovny uhradit své splatné závazky z likvidních prostředků. Ve vzorečku se už nesetkáváme pouze s krátkodobými závazky, jako tomu bylo u běžných ukazatelů likvidity, ale protože pojišťovny ve svých bilancích nerozlišují krátkodobé a dlouhodobé závazky, poměřují své likvidní prostředky s celkovými závazky.

ukazatel schopnosti pojišťovny uhradit své závazky= závazky/likvidní prostředky

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity informují o tom, jak podnik využívá určité druhy majetku tak, že vyjadřují, kolikrát se obrátí jednotlivé druhy majetku za určitou dobu. Pomocí ukazatelů aktivity můžeme dále posoudit, zda podnik disponuje přebytečnými kapacitami, které zatím nejsou příliš využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může vypovídat o nedostatku produktivních aktiv, který by mohl mít za následek, že z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít pojišťovna šanci pro jejich realizaci.

Obrat aktiv Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových finančních zdrojů. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Obrat aktiv by měl být minimálně na úrovni hodnoty 1. Jinak je pro objektivizaci výsledků vhodné především odvětvové srovnávání.

obrat aktiv= tržby/aktiva

Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku(Fixed Assets Turnover) měří intenzit využívání budov, strojů, zařízení a jiného dlouhodobého majetku. Udává kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za rok. Obrat dlouhodobého majetku tvoří významnou součást podkladů pro úvahy o nových investicích.

obrat dlouhodobého majetku= tržby/dlouhodobý majetek

29

Obrat zásob Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) měří rychlost průchodu zásob podnikem. Udává kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.

obrat zásob = tržby/zásoby

Doba obratu zásob Doba obratu zásob (Inventory Turnover) vyjadřuje průměrný počet dnů, kdy jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby či prodeje. Pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, pak je situace podniku dobrá.

doba obratu zásob= zásoby/(tržby/360)

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek, resp. splatnosti pohledávek (Average Collection Period, DSODays Sales Outstanding) dává v zásadě do poměru průměrný stav pohledávek a průměrné denní tržby. Doba splatnosti pohledávek tím měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso tržeb zadrženo v pohledávkách. Při stanovování optimální doby splatnosti pohledávek , je nutné brát v úvahu zvyklosti dané země, ale i velikost podniku a jeho postavení na trhu.

doba splatnosti pohledávek= pohledávky/(tržby/360)

Doba obratu krátkodobých závazků Doba obratu, resp. splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period) udává časový interval, po který zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr. Po odečtení doby splatnosti pohledávek od doby úhrady krátkodobých závazků zjistíme počet dnů, které je nutno profinancovat.

doba splatnosti krátkodobých závazků= krátkodobé závazky/(tržby/360)

30

Použití ve finanční analýze pojišťovny: Mám-li posoudit vhodnost použití jednotlivých ukazatelů aktivity pro posouzení finančního zdraví pojišťovny, podívám se opět na veličiny, které jsou ve výpočtech použity.

1.

Obrat aktiv pojišťovny

Obrat aktiv má ve svém vzorci položku z výkazu zisků a ztrát- tržby a položku z bilancecelková aktiva. Velikost tržeb je pro pojišťovny jedním z nejdůležitějších měřítek prosperity podnikání stejně tak jako pro ostatní podniky, protože jak už bylo několikrát řečeno, i pojišťovny podnikají na komerční bázi.

obrat aktiv= tržby/aktiva

2.

Obrat finančního umístění pojišťovny

Jelikož pojišťovny nerozlišují celková aktiva na stálá a oběžná, resp.dlouhodobá a krátkodobá, nemá zásadní význam propočítávat hodnotu obratu dlouhodobého majetku. Nejvýznamnější část aktiv pojišťoven tvoří finanční umístění, proto považuji za výstižnější

zkoumat obrat finančního umístění, tj. vztah finančního umístění k celkovým

aktivům pojišťovny.

obrat finančního umístění= tržby/ finanční umístění

3.

Doba obratu finančního umístění pojišťovny

Z obratu finančního umístění jednoduše zjistíme časový interval ve dnech, za které se investice ve finančním umístění navrátí.

doba obratu finančního umístění= finanční umístění/(tržby/360)

Obrat zásob a dobu obratu zásob Zkoumat obrat zásob a dobu obratu zásob u pojišťovny považuji za irelevantní z jednoho prostého důvodu; zásoby pojišťoven jsou zanedbatelné. Proč tomu tak je, bylo už vysvětleno při rozebírání bilance pojišťoven v kapitole 1.4.3. Proto ve své finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny zcela vypustím ukazatele vycházející z položek zásob.

31

4.

Doba splatnosti pohledávek pojišťovny

Doba splatnosti pohledávek se u pojišťoven počítá snadno jako u ostatních podniků,tj.;

doba splatnosti pohledávek= pohledávky/(tržby/360) 5.

Doba splatnosti celkových závazků pojišťovny

Stejně jako má pojišťovna určité pohledávky, má i své závazky vůči různým věřitelům. Pojišťovna sice nedělá rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými závazky, takže si nespočítá dobu obratu krátkodobých závazků, ale může si změřit dobu splatnosti svých celkových závazků.

doba splatnosti celkových závazků= závazky/(tržby/360)

Ukazatele zadluženosti Pojem zadluženosti se zabývá skutečností, že podnik používá k financování svých aktiv cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje výnosnost investic akcionářů, ale také riziko podnikání. Hlavním motivem financování svých činností cizími zdroji je relativně nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními.33 Ve finanční analýze podniku se nejčastěji používají následující čtyři ukazatele;

Ukazatel věřitelského rizika Ukazatel věřitelského rizika lze počítat následovně;

ukazatel věřitelského rizika= cizí zdroje/aktiva

Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována kapitálem akcionářů. Zadluženost měřená výše uvedenými ukazateli se pohybuje v intervalu <0;1>, tj. zadluženost roste lineárně, maximálně však do 100%.

poměr vlastního kapitálu a aktiv= vlastní kapitál/aktiva

33

Nižší cena, náklady na kapitál věřitelů, je dána tzv. daňovým štítem, který vzniká v důsledku možnosti započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.

32

Poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů Jedná se o klíčový ukazatel, pomocí kterého můžeme změřit míru finančního rizika spojeného s podnikatelskou činností. Na rozdíl od ukazatele věřitelského rizika se tento ukazatel může pohybovat od 0 do nekonečna.

poměr kapitálu věřitelů a akcionářů= závazky/vlastní kapitál

Ukazatel úrokového krytí Výše ukazatele úrokového krytí vypovídá o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. S touto klíčovou charakteristikou pracují například i jednotlivé ratingové agentury.

úrokové krytí= zisk+nákladové úroky/nákladový úrok

Použití ve finanční analýze pojišťovny: Jediný problém, na který jsem narazila při posuzování vhodnosti použití ukazatelů zadluženosti ve finanční analýze pojišťoven, vznikl v souvislosti s posledním ukazatelem zadluženosti, tj. ukazatelem úrokového krytí. Při jeho analýze se naskýtá otázka, do jaké míry a jestli vůbec pojišťovnám nějaké nákladové úroky vznikají. Většina pojišťoven totiž úrokové náklady ve svém výkazu zisků a ztrát neuvádí (ani Hasičská vzájemná pojišťovna), ale pouze je vykáže v souhrnné položce náklady na finanční umístění. Proto tento ukazatel ve své finanční analýze vynechám a využiji pouze následující; 1.

Ukazatel věřitelského rizika pojišťovny

= cizí zdroje/aktiva

2.

Poměr vlastního kapitálu a aktiv pojišťovny

= vlastní kapitál/aktiva

3.

Poměr kapitálu věřitelů a akcionářů pojišťovny = závazky/vlastní kapitál

Ukazatele tržní hodnoty Ukazatele tržní hodnoty zajímají především stávající či potenciální investory, kteří se chtějí dozvědět, zda jsou jejich investice výnosné. Pro podniky jsou tyto ukazatele důležité zejména tehdy, pokud chtějí získat zdroje financování na kapitálovém trhu. Má-li totiž podnik dobré tržní parametry, může emitovat akcie nebo dluhopisy jako alternativní zdroje financování dalšího rozvoje. 33

Jelikož pojišťovny na kapitálovém trhu představují především nabídku a v mnohem menší míře poptávku po kapitálu, nepovažuji za nezbytně nutné, počítat hodnoty ukazatelů tržní hodnoty pojišťoven. Navíc i zájmy investorů jsou v oblasti pojišťovnictví až druhořadé, protože v první řadě jsou klíčové zájmy klientů pojišťoven. Z těchto důvodu nevyužiji ukazatelů tržní hodnoty ani při finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny.

Shrnutí poměrových ukazatelů využitelných k finanční analýze pojišťoven Protože analýza poměrových ukazatelů je poněkud rozsáhlejší a složitější, tak pro přehled na závěr udělám shrnutí veškerých použitelných poměrových ukazatelů pro finanční analýzu pojišťoven.

Tabulka 6: Shrnutí vybraných poměrových ukazatelů pojišťovny Ukazatel rentability rentabilita aktiv= Zbo/A rentabilita vlastního kapitálu= Zbo/VK rentabilita tržeb= Zbo/T Ukazatel likvidity ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků= TR/LP ukazatel schopnosti uhradit své závazky= Z/LP Ukazatele aktivity obrat aktiv= T/A obrat finančního umístění= T/FU doba obratu finančního umístění= FU/(T/360) doba splatnosti pohledávek= P/(T/360) doba splatnosti celkových závazků= Z/(T/360)

Vysvětlivky: Zbo.. Zisk běžného období A.. Aktiva celkem T.. Tržby Z.. Závazky P.. Pohledávky CZ.. Cizí zdroje

Ukazatele zadluženosti ukazatel věřitelského rizika pojišťovny= CZ/A poměr vlastního kapitálu a aktiv pojišťovny= VK/A poměr kapitálu věřitelů a akcionářů pojišťovny= Z/VK Zdroj: Vlastní práce

VK.. Vlastní kapitál TR.. Technické rezervy LP.. Likvidní prostředky FU.. Finanční umístění

34

1.6.

Ukazatele typické pro pojišťovny

V kapitole, věnované odlišnostem pojišťovací činnosti, jsme se mohli přesvědčit, že odlišností v oblasti pojišťovnictví existuje mnoho a je tedy evidentní, že musí existovat ve finanční analýze i takový druh ukazatelů, který není využíván ve finanční analýze obvyklého podniku, ale je aplikován pouze u pojišťoven. Právě těmto ukazatelům bude věnována tato kapitola, ve které budou rozebrány ukazatele, které nejvýstižněji popisují finanční zdraví pojišťoven. Podle toho, na jakou problematiku se dané ukazatele zaměřují, jsem je utřídila do jednotlivých podskupin, konkrétně: finanční ukazatelé sloužící k hodnocení solventnosti pojišťovny, finanční ukazatele sloužící k hodnocení technických rezerv pojišťovny, finanční ukazatele sloužící k hodnocení investičních aktivit pojišťovny, další finanční ukazatele měřící změny v čase. Ke každé podskupině jsem vložila do poznámky zdroj, z kterého jsem dané ukazatele čerpala. Na závěr jsem opět pro přehlednost udělala shrnutí všech ukazatelů, které se používají ve finanční analýze pojišťoven.

Finanční ukazatele hodnotící solventnost pojišťovny34

1.6.1.

Solvency ratio Tento

ukazatel

solventnosti

poměřuje

kapitálové

fondy

pojišťovny

k

předepsanému čistému pojistnému, které zde oceňuje celkovou výši rizika pojišťovny. Čím vyšší hodnotu má tento ukazatel, tím pojišťovna disponuje větším kapitálem, který kryje budoucí závazky. Solvency ratio má však sám o sobě malou vypovídací schopnost. Může se totiž stát, že i přes vysokou hodnotu ukazatele solventnosti nemusí mít pojišťovna solventnost v pořádku, pokud budou její technické rezervy nedostatečné. Proto není vhodné posuzovat ukazatele solventnosti izolovaně, ale v souvislosti s ukazatelem technických rezerv (tj. reserves ratio). Dokonce se ukazatele technických rezerv a solventnosti mohou sčítat.35 Podle agentury Standard & Poor’s by se měla hodnota solvency ratio pohybovat od 30 % do 50 %.

solvency ratio= vlastní kapitál/ netto zasloužené pojistné

34 35

Vzorce z: Ducháčková E., PRINCIPY POJIŠTĚNÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 92 Cipra T.,KAPITÁLOVÁ PŘIMĚRENOST VE FINANCÍCH A SOLVENTNOST V POJIŠŤOVNICTVÍ, str.189

35

Retention ratio Netto pojistné představuje brutto pojistné očištěné o část pojistného, které patří zajistiteli. Z podílu předepsaného čistého pojistného a předepsaného hrubého pojistného tak lze snadno ukázat, jaký podíl mají zajišťovny na celkovém předepsaném pojistném, proto bývá ukazatel také nazýván jako zadržovací poměr.

retention ratio= netto pojistné/ brutto pojistné

Pojišťovna by měla náležitě posoudit, jakou část rizika bude schopna sama unést a jakou část rizika by měla postoupit zajistiteli. V praxi se pojišťovny zajišťují zejména u neživotního pojištění a naopak u pojištění životního zajištění téměř nevyužívají, což vyplývá především z rozdílného charakteru životního a neživotního pojištění. Neživotní pojištění má totiž mnohem více nepředvídatelná rizika ve srovnání s pojištěním životním.

Liquidity ratio Jak jsem již zmínila v předchozí kapitole, technické rezervy představují peněžní prostředky, které pojišťovny budou potřebovat v následujících obdobích na výplatu pojistných plnění.

liquidity ratio= likvidní aktiva/technické rezervy

Protože liquidity ratio je obdobou (pouze převrácenou hodnotou) ukazatele přiměřenosti likvidních prostředků pojišťovny, který byl již rozebrán v rámci ukazatelů likvidity pojišťovny, nebudu vzorce liquidity ratio znovu využívat.

Technical coverage ratio Ukazatel zvaný „technical coverage ratio“ pomáhá zjistit, zda-li má pojišťovna dostatek vlastních i cizích zdrojů na krytí závazků vůči svým klientům. Doporučená hodnota ukazatele podle Standard & Poor’s by neměla být nižší než 150 %, znamenalo by to totiž, že pojišťovna nemá dostatek vlastních i cizích zdrojů na krytí svých závazků.

technical coverage ratio= (průměrný stav technických rezerv+ prům. vlastní kapitál)/ netto zasloužené pojistné

36

Expenses ratio Ukazatel expenses ratio dává do poměru náklady a brutto pojistné pojišťovny. Čím je hodnota ukazatele nákladovosti vyšší, tím více pořizovacích či režijních nákladů na pojišťovnu připadá a tím se její výkonnost může snižovat.

expenses ratio= (pořizovací náklady+režijní náklady)/brutto předepsané pojistné

Claims ratio Prostřednictvím ukazatele claims ratio mohou pojišťovny hodnotit škodní průběh během určitého sledovaného období, proto bývá také nazýván jako škodní procento.

claims ratio= (náklady na pojistná plnění+změna stavu rezervy na pojistná plnění)/ brutto zasloužené pojistné

Z jednoduché matematické úvahy vyplývá, že pokud sečteme ukazatel náladovosti s ukazatelem škodního procenta, dostaneme poměr celkových nákladů pojišťovny k jejím tržbám. Můžeme tak lehce zjistit, do jaké míry je pojišťovna zisková, resp. ztrátová.

1.6.2.

Finanční ukazatele hodnotící technické rezervy pojišťovny36

Reserve ratio Reserve ratio, označován také jako ukazatel technických rezerv, měří adekvátnost technických rezerv. Abychom mohli říci, že pojišťovna má vhodně stanovený objem technických rezerv měla by se hodnota reserve ratio pohybovat od 100 % do 150 % (opět podle ratingové agentury Standard & Poor’s).

reserve ratio= technické rezervy/ čisté zasloužené pojistné

36

Majtánová A., POISŤOVNICTVO: TEÓRIA A PRAX= TEORIE A PRAXE POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 246

37

Podíl technických rezerv na vlastním jmění Podíl technických rezerv na vlastním jmění by podle ratingové agentury Standard & Poor’s neměl být vyšší než 350 %, protože by to znamenalo, že pojišťovna udržuje zbytečně velký objem technických rezerv vzhledem k velikosti vlastního kapitálu.

podíl technických rezerv na vlastním jmění= technické rezervy/vlastní kapitál

1.6.3.

Finanční ukazatele hodnotící investiční aktivity pojišťovny37

Podíl investic na celkových aktivech Podíl investic na celkových aktivech ukazuje výši investic v souvislosti s celkovými aktivy pojišťovny. Pro tento ukazatel ratingová agentura Standard & Poor’s nestanovuje doporučený limit.

podíl investicí na celkových aktivech= investice/aktiva

Asset leverage Ukazatel asset leverage poměřuje investice pojišťovny k celkovému netto zaslouženému pojistnému. Ani pro tento ukazatel ratingová agentura Standard & Poor’s nedoporučuje optimální hodnotu, jen podotýká, že čím vyšší bude hodnota ukazatele asset leverage, tím lépe pro pojišťovnu.

asset leverage= investice/netto zasloužené pojistné

Podíl investic na technických rezervách Podíl investic na technických rezervách nás informuje o tom, jak velké jsou investice pojišťovny v porovnání s jejími technickými rezervami. Investice by měly být vyšší než objem technických rezerv, proto by logicky i hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší než 100 %.

podíl investicí na technických rezervách= investice/technické rezervy

37

Majtánová A., POISŤOVNICTVO: TEÓRIA A PRAX= TEORIE A PRAXE POJIŠŤOVNICTVÍ, str. 288

38

1.6.4.

Další finanční ukazatele měřící změny v čase38

Doposud jsem uvedla ukazatele finančního zdraví pojišťovny, které jsou poměrového charakteru. Dalšími ukazateli, které jsou pro pojišťovny důležité, jsou ukazatele, které zkoumají absolutní hodnoty výkazů pojišťovny v čase. Jedná se především o ukazatele vývoje předepsaného pojistného a nákladů na pojistná plnění, jejichž vztah nám vypovídá o rozsahu škodovosti pojišťovny. Jelikož jsou pojišťovny podnikatelského charakteru zajisté se také zajímají o velikost výsledku hospodaření a jeho změny během provozu pojišťovny.

Výsledek hospodaření Může se zdát, že velikost výsledku hospodaření pojišťoven není až tak důležitý pro klienty pojišťovny, ale pouze pro její vlastníky respektive akcionáře. Ovšem pravdou je, že pokud pojišťovna časem dosahuje stále vyššího zisku, je to pozitivní informace pro všechny ostatní uživatele finanční analýzy.

meziroční růst výsledku hospodaření= (výsledek hospodaření v běžném rocevýsledek hospodaření v předchozím roce)/ výsledek hospodaření v předchozím roce

Předepsané hrubé pojistné Pojistné z pohledu účetního a vykazovacího rozlišujeme: - předepsané hrubé pojistné - zahrnuje veškeré částky pojistného splatné podle pojistných smluv během účetního období, přestože se částky mohou vztahovat k následujícím účetním obdobím; - předepsané netto pojistné

- předepsané brutto pojistné očištěné o část pojistného, které

pojišťovna postupuje zajistiteli; - zasloužené pojistné – představuje část předepsaného pojistného podle pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, nezávisle na skutečnosti, zda bylo pojistné zaplaceno; - nezasloužené pojistné – představuje část předepsaného pojistného podle pojistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, nezávisle na skutečnosti, zda bylo pojistné zaplaceno.39

meziroční růst předepsaného brutto pojistného=( předep. brutto pojistné v běžném rocepředep. brutto pojistné v předchozím roce)/ předep. brutto pojistné v předchozím roce 38 39

Ukazatele používané ratingovou agenturou Standard & Poor’s a další Slovník ČNB: http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html

39

Pro měření výkonnosti pojišťovny se nejčastěji využívá informací o předepsaném brutto pojistném a zjišťuje se meziroční růst předepsaného brutto pojistného pomáhá pojišťovně. Ratingová agentura Standard & Poor’s doporučuje pohyb mezi – 10 % až 30 %.

Náklady na pojistná plnění V případě nastání pojistné události je pojistitel povinen vyplatit oprávněné osobě pojistné plnění (nejčastěji ve formě peněžní, ale může jít i o formu naturální). Stejně tak jako předepsané brutto pojistné představovalo největší část tržeb pojišťovny, tak objem vyplacených pojistných plnění, tvoří největší část nákladů pojišťovny. Už bylo řečeno, že u nákladů na pojistná plnění existuje i problém jejich odhadování. Opět budeme sledovat jejich vývoj v čase, a to podle následujícího vzorce;

meziroční růst nákladů na pojistná plnění=( náklady na poj. plnění v běžném rocenáklady na poj. plnění v předchozím roce)/ náklady na poj. plnění v předchozím roce

Škodovost Ukazatel škodovosti vyjadřuje poměr mezi výškou poskytnutých pojistných plnění a výškou předepsaného brutto pojistného. Jeho hodnota by měla být menší než netto pojistné v % a v žádném případě by neměla dosahovat 100 % pojistného. V případě, že je vyšší než netto pojistné nebo dokonce jako brutto pojistné, jde o ekonomicky nevyrovnané pojistné, které přináší pojišťovně jen ztrátu.40

škodovost=náklady na pojistná plnění/předepsané brutto pojistné

Přestože u tohoto ukazatele se nezkoumá meziroční růst, ale jde opět o poměrový ukazatel, zařadila jsem ho do této skupiny ukazatelů, protože s nimi úzce souvisí,

40

Pojmy z pojišťovnictví: http://www.pojisteni.cz/cs/pojmy.html

40

Shrnutí vybraných ukazatelů typických pouze pro pojišťovny Pro přehlednost jsem na závěr kapitoly 1.6.4. vytvořila tabulku vybraných ukazatelů, které jsou použitelné pouze ve finanční analýze pojišťoven. Uvedené ukazatele budou použity i v praktické části diplomové práce, tj. ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny. Tabulka 7: Shrnutí vybraných ukazatelů typických pouze pro pojišťovnu Ukazatele solventnosti solvency ratio= VK/ NZP retention ratio= NPP/ BPP technical coverage ratio= (prům.TR+ prům.VK)/ NZP expenses ratio= (PN+RN)/ BPP Vysvětlivky: claims ratio= (NnaPP+ZRnaPP)/BZP NZP.. Netto zasloužené pojistné BZP.. Brutto zasloužené pojistné

Ukazatele technických rezerv Reserve ratio= TR/ NZP podíl technických rezerv na vlastním jmění= TR/VK

NPP.. Netto předepsané pojistné BPP.. Brutto předepsané pojistné t0.. Základní období t1.. Běžné období

Ukazatele investic podíl investicí na celkových aktivech= I/A asset leverage= I/NZP podíl investicí na technických rezervách= I/TR

VK.. Vlastní kapitál LA.. Likvidní aktiva TR.. Technické rezervy I.. Investice A.. Aktiva celkem

Ukazatele meziročního růstu meziroční růst VH= ( VHt1-VHt0)/VHt0 meziroční růst BPP= ( BPP t1-BPPt0)/BPPt0 meziroční růst NnaPP= ( NnaPPt1-NnaPPt0)/NnaPPt0 škodovost= NnaPP/BPP Zdroj: Vlastní práce

PN.. Pořizovací náklady RN.. Režijní náklady VH.. Výsledek hospodaření ZRnaPP.. Změna stavu rezerv na pojistná plnění NnaPP.. Náklady na pojistná plnění (brutto)

41

2.

Finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny

Jestliže je mým úkolem ohodnotit finanční zdraví pojišťovny, dalo by se říci, že bych měla postupovat obdobně jako ratingové společnosti, jejichž cílem je posoudit schopnost a ochotu hodnoceného subjektu dostát včas a v plné míře svým závazkům. Protože jak jinak by měly ratingové společnosti splnit tento cíl, než- li prostřednictvím analýzy finančního zdraví subjektu. Ratingové společnosti při zpracování informací nezačínají, jak by se mohlo zdát, analýzou podniku jako takového, ale nejdříve se zaměřují na jeho okolní prostředí a teprve potom, co analyzují všechny vnější faktory, které na podnik působí, řeší otázku finančních výsledků podniku. Konkrétní postup při zpracování ratingu můžeme vidět na níže uvedeném obrázku, kde je směr postupu hodnocení informací naznačen šipkou. 41 Obrázek 1: Pyramida hodnocených informací

Zdroj: Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str. 234

Této pyramidy hodnocených informací se budu držet i já ve své práci, proto se nejprve budu zabývat vnějšími a vnitřními podmínkami pojišťovny a teprve potom se zaměřím na vlastní analýzu finančních výsledků Hasičské vzájemné pojišťovny.

41

Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str. 235

42

2.1. 2.1.1.

Vnější podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny Makroprostředí

Jak je vidět na předchozím obrázku č. 1, ratingové společnosti začínají při zpracování informací u makroprostředí. Prostřednictvím ratingové analýzy jsou zkoumány legislativní a kontrolní podmínky, v kterých podnik (resp. pojišťovna) podniká, ale dále i specifika daného trhu.42 S jakými zvláštnostmi se setkáváme v oblasti pojišťovnictví jsem zmínila, už v subkapitole 1.4, proto se jimi nebudu více zabývat. Pro zřetelnost zde některé faktory, které ovlivňují pojistný trh, pouze připomenu; problematika nahodilosti a dlouhodobého hlediska při stanovování ceny pojištění, problém stárnutí populace, dopad světové finanční krize, zvyšování výskytu pojistných událostí katastrofického rozsahu. V analýze makroprostředí pojišťovny se tedy spíše zaměřím na legislativní a kontrolní parametry, kterým pojišťovny v současnosti podléhají.V České republice můžeme legislativní rámec rozdělit na dvě oblasti; průřezový a odvětvový. Odvětvový rámec zahrnuje především Zákon o pojišťovnictví č. 39/2004, který tvoří rámec pro podnikání pojišťoven. Tento zákon byl 1.4.2004 pozměněn v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. V průřezovém rámci najdeme Zákon o pojistné smlouvě č. 37/2004 a Zákon o pojistných zprostředkovatelích č. 38/2004. Oba tyto zákony platí od ledna 2005. Od 1.5.2004 byl pozměněn Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla č. 47/2004, kde se změnily především výše limitů odškodňování. S oborem pojišťovnictví souvisí také další právní předpisy jako Zákonné pojištění na pracovní úraz, ale i například daňový zákon, obchodní zákon apod. Funkci dozoru má v kompetenci od 1.4.2006 Česká národní banka, která dozoruje nad celým finančním trhem. Legislativa ovšem zůstává v rukou Ministerstva financí.

42

Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str. 235

43

2.1.2.

Tržní prostředí

Analýza dále pokračuje hodnocením tržního prostředí, ve kterém se podnik nachází a podniká. Při analýze tržního prostředí se pohlíží zejména na odvětví jako celek a tedy jejím hlavním úkolem je nalézt aktuální situaci odvětví a jeho vývojové tendence.43 Pokud mám posuzovat tržní prostředí pojišťovny, je zřejmé, že oblast, na kterou se zaměřím, bude pojistný trh. V kapitole 1.4.3 jsem již odhalila faktory, které na pojistný trh působí. Zároveň jsem naznačila, že na pojistný trh mají dále vliv makroekonomické ukazatele, kterými se budu zabývat nyní v rámci finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny.

Vývoj HDP Prvním a řekla bych nejdůležitějším ukazatelem národní ekonomiky je vývoj HDP. Pravděpodobně proto bývá vývoj pojistného trhu sledován nejčastěji prostřednictvím ukazatele globální pojištěnosti, který poměřuje celkovou velikost pojistného a velikost hrubého domácího produktu dané země. Globální pojištěnost bývá sledována pro trh jako celek, ale také odděleně pro trh životního a neživotního pojištění.

ukazatel globální pojištěnosti= pojistné/hrubý domácí produkt

V níže uvedeném grafu můžeme vidět meziroční změny ve vývoji pojistného trhu (resp. ve vývoji předepsaného pojistného vzhledem k hrubému domácímu produktu). Z grafu jsou viditelné v posledních letech mírné rostoucí tendence (meziroční změna okolo 5 %), přičemž rostoucí tendence převažují především u životního pojištění Dále můžeme z grafu vyčíst, že jestliže křivka meziročního růstu HDP leží pod křivkami pojistného trhu, znamená to, že dynamika růstu pojistného trhu je téměř po celou sledovanou dobu rychlejší, nežli ekonomický růst. V roce 2009 se meziroční změna HDP dostává do záporných hodnot, což indikuje meziroční pokles HDP. Pojistný trh na tom však také není nejlépe- neživotní pojištění se dokonce v roce 2009 oproti předešlému roku téměř vůbec nezměnilo. Tento nepříliš příznivý vývoj můžeme přičíst především již zmiňované světové finanční krizi, která nás postihla v posledních letech a z níž jsme se ještě úplně nedostali. Na rok 2010 byly zpracovány predikce makroekonomických ukazatelů ministerstvem práce a sociálních věcí44. Meziroční růst HDP předpokládají na úrovni 0,5 % až 1,5 %.

43 44

Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str. 235 http://www.mpsv.cz/cs/869

44

Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %)

Zdroj: http://cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%c3%bd+trh

Vývoj Inflace Druhým důležitým makroekonomickým ukazatelem je míra inflace. Pod pojmem inflace si můžeme zjednodušeně představit procentní růst cenové hladiny v čase. Jak se vyvíjela inflace České republiky v posledních třinácti letech, vidíme v následující tabulce. V roce 2008 je viditelný skok inflace oproti minulému období, který byl zapříčiněn markantním nárůstem cen. Naopak v roce 2009 je patrný seskok dolů až na 1 %, který způsobilo snížení úrokové sazby Českou národní bankou. Tyto výkyvy v posledních letech můžeme opět přičíst „všudypřítomné“ finanční krizi. Průměrnou meziroční míru inflace na rok 2010 předpovídá ministerstvo práce a sociálních věcí okolo 1,3 % až 2,3 %.

Rok Inflace

Tabulka 8: Průměrná meziroční míra inflace v % 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1 Zdroj: www.czso.cz

Inflace ovlivňuje především sektor životního pojištění tím, že snižuje zhodnocení vložených prostředků klientů. Nejefektivnějším ochranou před inflací je indexace.

45

„Indexace představuje pojistně-technický nástroj, který umožňuje zachovat reálnou hodnotu sjednané pojistné částky. Jednoduše, indexace znamená „přikoupení“ dalšího pojištění. S tímto přikoupením je spojen nárůst pojistného o určité procento. Toto procento si pojišťovny pevně stanovují (např. 5 %) nebo se odvíjí od stanoveného kritéria.“45 Nízká inflace, s kterou můžeme s nejvyšší pravděpodobností počítat v roce 2010, by měla mít na pojistný trh spíše pozitivní dopad.

Vývoj nezaměstnanost S problémem rostoucí míry nezaměstnanosti se opět díky finanční krizi setkáváme denně. Na rok 2010 ministerstvo práce a sociálních věcí dokonce predikuje míru nezaměstnanosti mezi 9 % a 10 %. To by byla rekordní hodnota za poslední dekádu, jak můžeme vidět z následující tabulky. Přestože si nemyslím, že by míra nezaměstnanosti ovlivňovala pojistný trh nějak výrazně, určitě se ale oblasti pojišťovnictví také dotkne. Je totiž zřejmé, že pokud člověk (tedy potenciální klient pojišťovny) ztratí své pracovní místo a přijde tak o své stabilní příjmy, stěží si dá na stranu peníze, které by za normálních okolností vložil do pojištění. Proto se domnívám, že pokud míra nezaměstnanosti v budoucnu skutečně ještě poroste, bude to mít negativní dopad na pojistný trh.

Tabulka 9: Průměrná míra nezaměstnanosti v % Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Nezaměstnanost 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 Zdroj: www.czso.cz

Vývoj salda státního rozpočtu Posledním makroekonomickým ukazatelem, kterým se budu zabývat v rámci jeho dopadu na pojistný trh, je saldo státního rozpočtu. Vývoj státního deficitu nebude výjimkou ve smyslu negativních důsledků finanční krize. V roce 2009 můžeme vidět opět alarmující hodnotu tentokrát salda státního rozpočtu -192,4 mld. Kč.

Tabulka 10: Saldo státního rozpočtu v mld. Kč Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 SSR -15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1 -93,7 Zdroj: www.czso.cz

45

2005 -56,3

2006 -97,6

2007 -66,4

2008 -19,4

2009 -192,4

http://finance.idnes.cz/proc-se-zdrazuji-zivotni-pojistky-dtl-/poj.asp?c=A030401_161540_fi_osobni_jlo

46

Mohly bychom předpokládat, že stejně jako tomu bylo u předchozího ukazatele, i rostoucí saldo státního rozpočtu nám může napovídat o negativním dopadu finanční krize na pojistný trh. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že pojistnou ochranu si člověk kupuje z důvodu nejistoty, která roste spolu se zvyšujícím se zadlužením vlády. Je tedy otázkou, jakým směrem statní deficit ovlivní pojistný trh a tím i hospodaření pojišťoven.

Mám-li po analýze tržního prostředí posoudit, jaká je aktuální situaci odvětví pojišťovnictví a jaké jsou jeho vývojové tendence, shrnula bych to do jediné věty. Světová finanční krize měla, má a bude mít negativní dopad na celou národní ekonomiku, který se musí promítnout i v oblasti pojišťovnictví. Proto by měly být pojišťovny, podle mého názoru, v současnosti opatrnější než kdy jindy.

2.1.3.

Operační prostředí pojišťovny

Nyní už se pomalu dostáváme ke konkrétnímu sledovanému podniku (pojišťovně), ale předtím se ještě podíváme na subjekty, které jsou v nějakém vzájemném vztahu s hodnoceným podnikem. Jelikož mým hodnoceným podnikem je pojišťovna, budu se ve své práci soustředit především na konkurenční pojišťovny, dále na klienty pojišťovny a v neposlední řadě na zajišťovny.

Konkurence V České republice k datu 31.12.2009 provozovalo pojišťovací činnost 52 pojišťoven, z toho pouze 11 pojišťoven s rozhodující českou účastí. Tuto skutečnost bych přičetla především vstupu České republiky do Evropské unie, který si s sebou přinesl princip Jednotného evropského pojišťovacího trhu. Princip jedné licence měl pro české pojišťovny za následek rostoucí konkurenci a to ať už v podobě zahraničních pojišťoven či poboček zahraničních pojišťoven. Pokud bych měla vyjádřit konkurenci Hasičské vzájemné pojišťovny v číslech, jevilo se mi nejvýstižnějším porovnat předepsané pojistné Hasičské vzájemné pojišťovny vzhledem k celkovému předepsanému pojistnému (protože jsem čerpala z informací uveřejněných Českou asociací pojišťoven, jde o celkové předepsané pojistné pojišťoven, které jsou členy této asociace).

47

Z tabulky č. 11 je patrné, že Hasičská vzájemná pojišťovna za rok 2009 zaujímá na pojistném trhu nepříliš podstatný podíl 0,4 %. Naprostými lídry zde jsou Česká pojišťovna a pojišťovna Kooperativa. Společně představují téměř polovinu pojistného trhu. Na druhou stranu v porovnání s ostatními pojišťovnami, které jsou členy České asociace pojišťoven, si Hasičská vzájemná pojišťovna nevede zas tak špatně, protože z jednatřiceti pojišťoven zaujímá osmnácté místo. Oproti roku 2008 si dokonce polepšila o celou desetinu procenta.

Tabulka 11: Předepsané pojistné k 31.12. 2009- Objemy Předepsané pojistné (v tis. Kč)-objemy Celkem- pojistné NŽP- pojistné ŽP- pojistné HVP 541 607 529 761 11 846 Celkem 139 915 353 80 761 345 59 154 008 Podíl v % 0,4 0,7 0,0 Zdroj: cap.cz (1-12/2009 Vývoj pojistného trhu)

Na závěr bych se ještě chtěla dotknout toho, jak si vede Hasičská vzájemná pojišťovna v porovnání s konkurencí vzhledem k dynamice pojistného trhu. V tabulce č.12 je v roce 2009 znatelný meziroční růst předepsaného pojistného Hasičské vzájemné pojišťovny o 35 % oproti roku 2008, což je o dost rychlejší tempo růstu než u celkového pojistného trhu. Hasičská vzájemná pojišťovna zaujímá s tímto meziročním růstem v roce 2009 deváté místo.

Tabulka 12: Předepsané pojistné k 31.12.2009- Indexy Předepsané pojistné (v tis. Kč)- Indexy Celkem NŽP ŽP pojistné 08 pojistné 09 Index pojistné 08 pojistné 09 index pojistné 08 pojistné 09 index 1,353 387 302 HVP 400 310 541 607 529 761 1,368 13 008 11 846 0,911 Celkem 136 519 277 139 915 000 1,025 80 242 786 80 761 345 1,006 56 276 491 59 154 008 1,051 Zdroj: cap.cz (1-12/2009 Vývoj pojistného trhu)

Klienti Jelikož Hasičská vzájemná pojišťovna zaštiťuje životní i neživotní pojištění, může být jejím potenciálním klientem prakticky kdokoliv. Pokud nahlédneme do výkazu zisku a ztrát Hasičské vzájemné pojišťovny z roku 2008 (viz. příloha č. 7), můžeme v technickém účtu k neživotnímu pojištění vidět, že téměř 60% z předepsaného hrubého pojistného tvoří pojištění majetku. Naopak nejmenší část

předepsaného hrubého pojistného k neživotnímu pojištění

představuje pojištění Kasko-kargo.

48

Přitom z výroční zprávy České asociace pojišťoven je zřejmé, že havarijní pojištění se u ostatních pojišťoven pohybuje okolo 20 % a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dosahuje dokonce 30 % z celkového pojistného v neživotním pojištění. Je nutné ovšem podotknout, že pojištění odpovědnosti z provozu vozidla začala Hasičská vzájemná pojišťovna nabízet teprve od 1. června 2008. Podle výroční zprávy pojišťovny tak Hasičská vzájemná pojišťovna stihla do konce roku 2008 pojistit 13000 vozidel a kromě toho předpokládá, že nastavené tempo bude mít vzestupnou a dynamickou tendenci. Kde má však, dle mého názoru, Hasičská vzájemná pojišťovna největší rezervy, je pojištění životní. V současnosti životní pojištění zaujímá v České republice čtyřicetiprocentní podíl na celkovém pojištění, přičemž jeho tempo růstu je rychlejší nežli tempo růstu neživotního pojištění. V současnosti jsou tedy viditelné rostoucí tendence významu životního pojištění, a proto by ho pojišťovny neměly podceňovat. To je ovšem případ Hasičské vzájemné pojišťovny, protože z technického účtu k životnímu pojištění (viz. příloha č. 7) je vidět, že v roce 2008 podíl předepsaného hrubého pojistného z životního pojištění na celkovém pojištění činí pouze 3,25 %. Proto by měla Hasičská vzájemná pojišťovna věnovat větší pozornost životnímu pojištění než-li doposud.

Zajišťovny Zajištění pojišťovací činnosti Hasičské vzájemné pojišťovny zabezpečují HSBC Insurance Brokers Ltd., kde hlavními zajišťovateli jsou: Partner Re, SCOR, Hannover RE, a New Re. Z položek výkazu zisků a ztrát Hasičské vzájemné pojišťovny můžeme dále vyčíst, jakou část z předepsaného hrubého pojistného postupuje pojišťovna zajišťovnám. U životního pojištění si Hasičská vzájemná pojišťovna ponechává veškerá rizika, tedy zajišťovnám žádné pojistné nepostupuje. U neživotního pojištění v roce 2008 Hasičská vzájemná pojišťovna postoupila zajišťovnám 35,5 % pojistného. Pro srovnání bych jen poznamenala, že se v zajištění Hasičská vzájemná pojišťovna nijak výrazně neodlišuje od ostatních pojišťoven. Česká národní banka totiž zveřejnila k 31.12.2009 výkaz zisku a ztrát celkem pro všechny pojišťovny v ČR (viz. příloha č. 6), kde se můžeme přesvědčit, že v roce 2008 podíl postoupeného pojistného v průměru za všechny pojišťovny se pohybuje okolo 2,6 % u životního pojištění a u neživotního pojištění okolo 28,20 %.

49

2.2. 2.2.1.

Vnitřní podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny Základní informace o Hasičské vzájemné pojišťovně46

Obchodní jméno: Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Sídlo společnosti: Praha 2, Římská 45 Identifikační číslo: 46973451 Právní forma: akciová společnost Základní kapitál: 247 968 000 Kč (k 31.12.2008) Předmět podnikání: pojišťovací činnost, zajišťovací činnost, činnost související pojišťovací a zajišťovací činností, zábranná činnost Zajištění pojišťovací činnosti:

zajištění zabezpečuje HSBC Insurance Brokers Ltd.,

hlavními zajišťovateli jsou: Partner Re, SCOR, Hannover RE, a New Re. Zastoupení akcionářů: Tabulka 13: Zastoupení akcionářů Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. k 31.12. 2008 Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska 2 214 130 ks 185 986 920 Kč Varinvest, a. s. (v likvidaci) 330 000 ks 27 720 000 Kč Banka Moravia, a. s. (v likvidaci) 210 000 ks 17 640 000 Kč Ostatní akcionáři 197 870 ks 16 621 080 Kč Celkem 2 952 000 ks 247 968 000 Kč Zdroj: Výroční zpráva 2008 Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s.

75,01% 11,18% 7,11% 6,70% 100,00%

Nabízené produkty pojišťovnou: Pojištění občanů  pojištění staveb  pojištění domácnosti  pojištění odpovědnosti  havarijní pojištění  povinné ručení  úrazové pojištění  cestovní pojištění  životní pojištění

46

Pojištění podnikatelů  pojištění majetku  pojištění odpovědnosti  zemědělské pojištění  pojištění přepravy

Výroční zpráva Hasičské vzájemné pojišťovny 2008

50

2.2.2.

Historie Hasičské vzájemné pojišťovny47

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. je v České republice jedna z nejstarších pojišťovacích institucí. Už z názvu můžeme vyvodit, že zprvu šlo o pojišťovnu ve formě vzájemných pojišťoven, jejíž pojistným odvětvím bylo především pojištění požární. O založení Hasičské vzájemné pojišťovny se zasloužil Titus Krška, díky jehož dvacetileté houževnaté práci mohla Hasičská vzájemná pojišťovna zahájit provoz již 1.července 1900 v Brně. Nejvýznamnějším druhem pojištění bylo pojištění staveb proti požáru. V roce 1914 pojišťovna zavedla pojišťování zákonného povinného ručení a navíc vznikly odbory – proti krádeži, vloupání, pojišťování tabulového skla, ale i pojištění požárních přípřeží. Po roce 1945 při znárodňování akciových bank a soukromých pojišťoven se stala Hasičská vzájemná pojišťovna součástí První československé pojišťovny. Teprve v roce 1991 byl schválen nový zákon o pojišťovnictví, který opět umožnil podnikání v oboru pojišťovnictví. Hasičská vzájemná pojišťovna tak zahájila svou pojišťovací činnost (nyní už ve formě akciové společnosti) zápisem do obchodního rejstříku dne 11. listopadu 1992 v Brně a o dva roky později rozšířila Hasičská vzájemná pojišťovna svou pojišťovací činnost také o životního pojištění.

2.2.3.

Zvolená strategie Hasičské vzájemné pojišťovny48

Na základě veškerých poznatků o vnějších a vnitřních podmínkách pojišťovny si její management tvoří svůj business plán a formuluje následně i své strategie, jak být na trzích při daných podmínkách dlouhodobě prosperující. 49 Informace o tom, jakou strategii si zvolila Hasičská vzájemná pojišťovna pro rok 2008, jsem čerpala z výročních zpráv Hasičské vzájemné pojišťovny, a to především z Výroční zprávy 2008. Bohužel Hasičská vzájemná pojišťovna doposud nezveřejnila svou Výroční zprávu za rok 2009.

47

Tausch J., Staněk J., HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA 100 LET OD ZALOŽENÍ, str.36 Výroční zpráva Hasičské vzájemné pojišťovny 2008 49 Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str. 235 48

51

Podle předsedy představenstva Hasičské vzájemné pojišťovny (Ing. Josef Kubeš) došlo v roce 2008 oproti předešlému roku k výraznému nárůstu obchodní činnosti pojišťovny. Tuto skutečnost v první řadě přikládá úspěšnému zavedení nového produktu, tj. povinného ručení, u kterého Hasičská vzájemná pojišťovna očekává ještě další vzestupné a dynamické tendence, jak už jsem se zmínila při rozboru pojistných produktů pojišťovny (viz. kapitola 2.1.3). Dále se také vedení Hasičské vzájemné pojišťovny domnívá, že licence povinného ručení podporuje i uzavírání pojistných smluv s organizacemi a podnikateli a tím by se Hasičské vzájemné pojišťovně mělo dařit komplexně rozvíjet i neživotní pojištění. Na druhou stranu pan Ing. Kubeš (ve Výroční zprávě 2007) přiznává, že životní pojištění nepřináší takový efekt, jaký by si Hasičská vzájemná pojišťovna představovala. Jelikož Česká asociace pojišťoven zveřejnila informace o předepsaném pojistném všech svých členů a tedy i Hasičské vzájemné pojišťovny, můžeme se přesvědčit, zda predikce pana Ing. Kubeše pro rok 2009 byly správné. Z níže uvedené tabulky je na první pohled zjevné, že zavedení nového pojistného produktu- povinného ručení skutečně úspěšně pokračovalo i v roce 2009. Oproti předešlému roku vzrostl objem předepsaného pojistného téměř na sedminásobek. Na celkovém předepsaném pojistném neživotního pojištění se povinné ručení podílí dokonce z 26 %, a to i přesto, že jej pojišťovna nabízí pouze rok a půl. I v otázce životního pojištění se předseda představenstva Hasičské vzájemné pojišťovny nemýlil, protože jak můžeme vidět v tabulce, tempo růstu předepsaného pojištění dokonce kleslo o necelých 9%.

Tabulka 14: Meziroční růst předepsaného pojistného Hasičské vzájemné pojišťovny k 31.12 2009 Druh pojištění 2008 2009 Index Neživotní pojištění 387 302 tis. Kč 529 761 tis. Kč 136,8 683,3 Povinné ručení 20 352 tis. Kč 139 075 tis. Kč Havarijní pojištění vozidel 24 646 tis. Kč 36 159 tis. Kč 146,7 Podnikatelská pojištění 156 437 tis. Kč 171 728 tis. Kč 109,8 Životní pojištění 91,1 13 008 tis. Kč 11 846 tis. Kč Zdroj: cap.cz (1-12/2009 Vývoj pojistného trhu)

Čím se dále Hasičská vzájemná pojišťovna ve své Výroční zprávě 2008 pyšní je skutečnost, že má veškerá svá aktiva umístěna v bezpečných komoditách, kterými jsou zejména státní dluhopisy, peníze na termínovaných účtech a nemovitosti, přičemž nevlastní žádné veřejně obchodovatelné akcie. 52

I v roce 2009 měla pojišťovna v plánu navyšovat zejména podíl obligací garantovaných státem a trvalé vklady, jež se jeví jako nejbezpečnější komodity. Právě jimi lze krýt závazky navenek, a tím opět více stabilizovat pojišťovnu. Nebývalý pokrok udělala pojišťovna také v zavádění nových technologií při sjednávání pojistných smluv, a to pojišťováním po internetu. Hasičská vzájemná pojišťovna vybavila své agenty mobilní výpočetní technikou, díky níž tři čtvrtiny veškerých pojistných smluv přichází do pojišťovny v elektronické podobě. Předseda představenstva Hasičské vzájemné pojišťovny je přesvědčen, že ve výsledcích hodnoceného roku 2008 prokázala Hasičská vzájemná pojišťovna, že je na dobré cestě zařadit se mezi nejlepší komerční pojišťovny na českém pojistném trhu.

2.2.4.

Personál Hasičské vzájemné pojišťovny50

Nakonec se dostáváme k personálním charakteristikám dané pojišťovny. Je všeobecně známé, že hodnotu jakéhokoliv podniku spoluvytvářejí lidé, a proto je důležitá i analýza personální situace, personálního vybavení subjektu a možnosti jeho zlepšení.51 Hasičská vzájemná pojišťovna provozuje pojišťovací činnost po celé České republice. K tomu je organizačně členěna na devět poboček a ústředí pojišťovny. V rámci poboček jsou dále zřizována obchodní místa, kde pojišťovací zprostředkovatelé propagují, nabízejí a prodávají jednotlivé druhy pojištění, předávají informace a rady současným i budoucím klientům. Pojišťovna provozuje celkem 74 obchodních míst a celkový stav zaměstnanců k 31. 12. 2008 ve fyzických osobách činil 133. Pojišťovací činnost Hasičské vzájemné pojišťovny je dále zabezpečena sítí pojišťovacích agentů a nedílnou součástí zkvalitňovaní obchodní sítě jsou i produktová školení pojišťovacích zprostředkovatelů.Hasičská vzájemná pojišťovna dále spolupracuje i s mnoha pojišťovacími makléři, nabídka z jejího pojistného portfolia vyhovuje i jejich náročným kritériím. Tabulka 15: Síť pojišťovacích agentů a makléřů Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. k 31.12.2008 Provozovatel pojišťovací činnosti Fyzická osoba Právnická osoba Celkem Podíl v % Makléř 13 160 173 31,51 Výhradní pojišťovací agent 265 2 267 48,63 Vázaný pojišťovací zprostředkovatel 0 13 13 2,73 Pojišťovací agent 0 96 96 17,49 Celkem – osoby 278 271 549 100 Zastoupení v % 50,64% 49,36% X 100% Zdroj: Výroční zpráva Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. 2008 50 51

Výroční zpráva Hasičské vzájemné pojišťovny 2008 Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str. 235

53

Na závěr bych ještě pro úplnost uvedla členy představenstva a dozorčí rady Hasičské vzájemné pojišťovny.

Tabulka 16: Orgány Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. k 31.12.2008

Představenstvo: Předseda: Ing. Josef Kubeš Místopředseda: Ing. Jan Jonáček Členové: Ing. Petr Bratránek

Dozorčí rada: Předseda: Ing. Karel Richter Místopředseda: Ing. Ivan Jirota Členové: JUDr. Zdenka Čížková Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Ing. Jitka Sdiriová Radim Doležal

Zdroj: Výroční zpráva 2008 Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s.

2.3.

Vlastní finanční analýza Hasičské vzájemné pojišťovny

Do této chvíle byly rozebírány takzvané kvalitativní ukazatele Hasičské vzájemné pojišťovny, jako postavení na trhu, síla distribučních kanálů, skladby produktového portfolia a jeho podíl na tržbách a zisku společnosti, strategie managementu apod. Abychom zjistili celkový obraz o finanční stabilitě Hasičské vzájemné pojišťovny, zbývá rozebrat

ještě ukazatele kvantitativní, které zobrazují hospodaření dané pojišťovny (např.

stabilita vývoje rentability, zadluženosti, solventnost, apod.).52 A právě této oblasti budu věnovat poslední kapitolu své diplomové práce. V první části budu počítat hodnoty základních ukazatelů finanční analýzy, které jsou společné s ukazateli ostatních podniků. Část druhá bude věnována ukazatelům typickým pro pojišťovny. Použiji ukazatele, které byly vybrány a rozebrány v teoretické části práce, konkrétně ukazatele shrnuté na konci kapitol 1.5. a 1.6. Abych mohla výsledky finančních ukazatelů Hasičské vzájemné pojišťovny nějakým způsobem interpretovat

a hodnotit, je potřeba vymezit optimální výše těchto ukazatelů.

Ratingové agentury sice doporučují optimální hodnoty některých finančních ukazatelů pojišťoven, ale u většiny ukazatelů doporučené hodnoty neuvádějí. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro následující způsob určení optimálních hodnot. Budeme-li předpokládat, že chování pojistného trhu je dokonalé (resp. alespoň se mu blíží), můžeme říci, že ideální výsledky ukazatelů finanční analýzy pojišťoven budou odpovídat výsledkům celkového trhu.

52

Daňhel J a kol., POJISTNÁ TEORIE, str.238

54

Proto provedu finanční analýzu pro všechny pojišťovny celkem, abych na jejím základě mohla posoudit, zda jsou výsledky finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny uspokojivé nebo naopak nepříznivé. Použiji výkazy zveřejněné Českou národní bankou, které vypovídají o finančních výsledcích pojišťoven, které působí na českém pojistném trhu. U Hasičské vzájemné pojišťovny budu vycházet z výkazů uveřejněných ve výročních zprávách. Finanční analýza bude zpracována na šestileté období. Protože však Hasičská vzájemná pojišťovna doposud nezveřejnila svou Výroční zprávu za rok 2009, nebudu mít tak potřebná data k výpočtům ukazatelů finanční analýzy za rok 2009. Proto zpracuji finanční analýzu Hasičské vzájemné pojišťovny pouze na období pětileté. Pro rok 2009 se mi podařilo dohledat na stránkách České asociace pojišťoven informace o předepsaném pojistném pojišťoven, které jsou členy asociace. Protože Hasičská vzájemná pojišťovna je členem České asociace pojišťoven, mohla jsem zjistit výši předepsaného pojistného Hasičské vzájemné pojišťovny za rok 2009. Informace o předepsaném pojistném za rok 2009 budou využity v rámci výpočtů meziročního růstu předepsaného hrubého pojistného.

2.3.1.

Výpočty základních ukazatelů finanční analýzy

Ukazatele rentability Ukazatel rentability nám vypovídá o výnosnosti nebo také o návratnosti investic vložených do pojišťovny. Takové informace jsou důležité nejen pro investory, ale protože nám ukazatel rentability vypovídá také o prosperitě podnikatelské činnosti, mohou být zajímavé i pro další uživatele finanční analýzy.

Tabulka 17: Ukazatele rentability Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatelé rentability 2004 2005 2006 2007 ROA 0,0303 0,0185 0,0205 0,0051 Zbo/A ROE 0,0663 0,0329 0,0364 0,0103 Zbo/VK ROS 0,0512 0,0285 0,0310 0,0094 Zbo/T Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,0206 0,0387 0,0309

2009

Tabulka 18: Ukazatele rentability pojišťoven ČR Ukazatelé rentability 2004 2005 2006 ROA 0,0369 0,0251 0,0441 Zbo/A ROE 0,2041 0,1341 0,2477 Zbo/VK ROS 0,0964 0,0685 0,1172 Zbo/T Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,0256 0,1459 0,0677

2009 0,0391 0,2093 0,1076

2007 0,0359 0,2130 0,0936

55

Prvními uvedenými ukazateli v tabulkách jsou ukazatele rentability aktiv (ROA). Zatímco na pojistném trhu se pohybují hodnoty ukazatele rentability mezi 2,5 % a 4,4 %, u Hasičské vzájemné pojišťovny okolo 0,5 %- 3 %. Přestože nejde o markantní rozdíl, je zřejmé že Hasičská vzájemná pojišťovna vykazuje vzhledem k pojistnému trhu poměrně nízký zisk. Pro ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) agentura Standard & Poor's doporučuje hodnoty vyšší než 5 %. Hasičská vzájemná pojišťovna se tímto doporučením neřídí, protože kromě roku 2004 je ukazatel rentability vlastního kapitálu pojišťovny pod úrovní 5 %. Jde o velice nízké hodnoty, protože jak můžeme vidět, hodnoty pojistného trhu se pohybují až okolo 20 %. Přestože je odchylka značná, nijak významně by neměla ohrožovat pojišťovnu a její klienty. Jde spíše o negativní informaci pro akcionáře a další investory Hasičské vzájemné pojišťovny, protože výnosnost jejich vložených prostředků je téměř třikrát nižší, než je v průměru u ostatních pojišťoven. Ani ukazatel rentability tržeb (ROS) neukazuje Hasičskou vzájemnou pojišťovnu v pozitivním světle, jelikož nedosahuje ani poloviční výše vykazované pojistným trhempřibližně 10 %.

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vypovídají o tom, jak pojišťovna využívá určité druhy majetku. Ve výpočtech se na jedné straně setkáváme s určitými položkami z aktiv pojišťovny a na straně druhé s tržbami.

Tabulka 19: Ukazatele aktivity Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatelé aktivity 2004 2005 2006 2007 OA 0,5923 0,6508 0,6627 0,5427 T/A OFU 0,8148 0,8666 0,9084 0,6416 T/FU DOFU 441,80 415,40 396,29 561,07 FU/(T/360) DSP 120,05 87,30 99,24 61,88 P/(T/360) DSZ 106,38 85,29 71,48 152,62 Z/(T/360) Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,6655 0,7893 456,12 60,16 81,67

2009

Tabulka 20: Ukazatele aktivity pojišťoven ČR Ukazatelé aktivity 2004 2005 OA 0,3831 0,3657 T/A OFU 0,4349 0,4145 T/FU DOFU 827,75 868,49 FU/(T/360) DSP 70,28 74,14 P/(T/360) DSZ 85,28 83,18 Z/(T/360) Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,3781 0,4202 856,66 56,96 63,23

2009 0,3631 0,3994 901,41 48,29 55,60

2006 0,376 0,4172 862,98 54,05 55,35

2007 0,3833 0,4255 846,03 53,20 52,67

56

Obrat aktiv (OA) nám ukazuje, kolikrát se vložený kapitál do pojišťovny (vlastní i cizí) obrátí za rok. U běžných podniků se doporučuje hodnota obratu aktiv na úrovni 1. Jelikož zkoumám specifické odvětví, nebudu se touto hodnotou řídit a spíše se podívám, jakých hodnot dosahuje celkový pojistný trh. Obrat aktiv pojišťoven ČR je na úrovni 0,37. Hasičská vzájemná pojišťovna vykazuje hodnoty obratu aktiv na úrovni 0,6 a je tak na tom téměř o polovinu lépe než její celková konkurence. S ukazatelem doby obratu finančního umístění (DOFU) se u běžných podniků sice nesetkáme, ale pro pojišťovnu může být tento ukazatel důležitý. Informuje nás totiž o tom, za jak dlouho se investice pojišťovny obrátí v tržby. Hasičská vzájemná pojišťovna obrátí své investice přibližně za rok a tři měsíce. Pojistnému trhu trvá obrácení investic v tržby dvakrát déle přibližně dva roky a čtyři měsíce. Doba splatnosti pohledávek (DSP) a doba splatnosti závazků (DSZ) se u pojišťoven ČR k sobě přibližují. U Hasičské vzájemné pojišťovny dochází k určitým výkyvům a to především v roce 2007, kdy doba splatnosti závazků je více jak dvakrát delší než doba splatnosti pohledávek. To je pro klienty pojišťovny spíše negativní zpráva. Delší doba obratu závazků naznačuje, že pojišťovně trvá mnohem déle vypořádat se svými závazky. Kratší doba obratu pohledávek naopak znamená, že klienti by měli zaplatit pojistné (resp. další závazky vůči pojišťovně) v kratším období.

Ukazatele likvidity Jak už bylo, řečeno v teoretické části, přestože je likvidita pro pojišťovny velice důležitá, aktiva pojišťoven se podle likvidity nerozlišují. Proto se také u pojišťoven setkáváme s jinými vzorci než by tomu bylo u jiných podniků.

Tabulka 21: Ukazatele likvidity Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatelé likvidity 2004 2005 2006 2007 2008 UPLP 0,4686 0,6954 0,7824 0,7327 0,9353 TR/LP USUZ 0,3739 0,3802 0,3422 0,6105 0,4559 Z/LP Zdroj: Vlastní výpočty Tabulka 22: Ukazatele likvidity pojišťoven ČR Ukazatelé likvidity 2004 2005 2006 2007 UPLP 0,8429 0,8523 0,9006 0,9431 TR/LP USUZ 0,1129 0,1050 0,0709 0,0708 Z/LP Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,9173 0,0830

2009

2009 0,9348 0,0719

57

Ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků závazkům z pojistné činnosti (UPLP) by podle ratingové agentury Standard & Poor's neměl být vyšší než 100 %. To potvrzují i výsledky pojistného trhu, který si drží ukazatel přiměřenosti likvidních prostředků okolo 90%. Hasičská vzájemná pojišťovna se také drží pod hodnotou 100 % a vede si dokonce i lépe než celkový pojistný trh. Pro ukazatele schopnosti pojišťovny uhradit všechny své splatné závazky (USUZ) nemá ratingová agentura žádné doporučení, proto opět využiji výsledků celkového pojistného trhu ČR, které leží v intervalu 7 %-11 %, přičemž platí, že čím nižší hodnota tím lépe pro pojišťovnu. Hasičská vzájemná pojišťovna už si u tohoto ukazatele tak dobře nevede, hodnoty jsou totiž čtyřikrát vyšší než u pojistného trhu. Hasičská vzájemná pojišťovna by měla vzhledem ke svým závazkům držet čtyřikrát větší objem likvidních prostředků.

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří v zásadě vztah mezi cizími a vlastními zdroji pojišťovny. Jak už bylo řečeno, používání cizích zdrojů ovlivňuje výnosnost investic akcionářů, ale také riziko podnikání.

Tabulka 23: Ukazatele zadluženosti Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatelé zadluženosti 2004 2005 2006 2007 UVR 0,5431 0,4375 0,4359 0,5090 CZ/A PVKA 0,4569 0,5625 0,5641 0,4910 VK/A PKVaA 0,3831 0,2741 0,2332 0,4686 Z/VK Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,4688 0,5312 0,2842

2009

Tabulka 24: Ukazatele zadluženosti pojišťoven ČR Ukazatelé zadluženosti 2004 2005 2006 UVR 0,8190 0,8131 0,8220 CZ/A PVKA 0,1810 0,1869 0,1780 VK/A PKVaA 0,5013 0,4522 0,3248 Z/VK Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,8246 0,1754 0,3786

2009 0,8133 0,1867 0,3004

2007 0,8315 0,1685 0,3328

Z prvních dvou ukazatelů (UVR) a (PVKA) je patrné, že pojišťovny na českém pojistném trhu financují svá aktiva z 80 % cizím kapitálem a pouze necelých 20 % aktiv je financováno vlastním kapitálem. Hasičská vzájemná pojišťovna financuje svůj rozvahový majetek z poloviny vlastním kapitálem a z poloviny cizími zdroji. Na první pohled se může zdát, že čím má pojišťovna vyšší vlastní jmění, tím se stává pro klienty bezpečnější a tím i atraktivnější. Musíme si ale uvědomit, že financování aktiv vlastními zdroji je relativně dražší ve srovnání se zdroji cizími. To se může odrazit ve výsledcích pojišťovny a následně i do jejího hospodaření, což může mít dopad i na klienty. 58

Proto by se měla pojišťovna řídit výsledky pojistného trhu, které vygeneroval tržní mechanismus, tedy optimálním financováním aktiv z 20 % vlastním kapitálem a z 80 % cizími zdroji. Poslední poměrový ukazatel zadluženosti, takzvaný poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů (PKVaA) měří míru finančního rizika spojeného s podnikatelskou činností. Na pojistném trhu se hodnoty pohybují v rozmezí 30 % a 50 %. Tentokrát se tedy Hasičská vzájemná pojišťovna s hodnotami mezi 23 %- 47 % k pojistnému trhu přibližuje. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že pokud je vlastní kapitál Hasičské vzájemné pojišťovny dvakrát vyšší než jeho doporučená hodnota a zároveň poměr závazků a vlastního kapitálu je v normě, znamená to, že závazky pojišťovny musí být také dvakrát vyšší než je jejich optimální hodnota.

2.3.2.

Výpočty ukazatelů typických pro pojišťovnu

Ukazatele solventnosti Solventnost bývá sledována nejen pojišťovnami, ale současně i státními dozory a to z mnoha důvodů, které byly zmíněny v teoretické části diplomové práce, kvůli nimž informace o solventnosti nesmí ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny chybět.

Tabulka 25: Ukazatele solventnosti Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatele solventnosti 2004 2005 2006 solvency ratio 1,2733 1,3484 1,2256 VK/ NZP retention ratio 0,6018 0,6213 0,6729 NPP/ BPP technical coverage ratio (TR+VK)/ NZP 1,8846 2,0244 1,8791 expenses ratio 0,4028 0,4443 0,3954 (PN+RN)/ BPP claims ratio 0,1762 0,2733 0,3671 (NnaPP+ZRnaPP)/BZP Zdroj: Vlastní výpočty

2007 1,7385 0,6342 2,7162 0,4021 0,3023

2008 1,1832 0,6567 1,8730 0,3929 0,3492

2009

Tabulka 26: Ukazatele solventnosti pojišťoven ČR Ukazatele solventnosti 2004 solvency ratio 0,6286 VK/ NZP retention ratio 0,7424 NPP/ BPP technical coverage ratio (TR+VK)/ NZP 2,9806 expenses ratio 0,2509 (PN+RN)/ BPP claims ratio 0,4999 (NnaPP+ZRnaPP)/BZP Zdroj: Vlastní výpočty

2007 0,5397 0,8291 2,9321 0,2609 0,4296

2008 0,5699 0,8226 2,9530 0,2610 0,4539

2009 0,6155 0,8321 3,0200 0,2644 0,4851

2005 0,6828 0,7485 3,1901 0,2413 0,4041

2006 0,5980 0,8019 3,0664 0,2505 0,4038

Prvním ukazatelem solventnosti pojišťoven je solvency ratio, který na pojistném trhu ČR dosahuje úrovně okolo 60 %. Zajímavé je, že agentura Standard & Poor’s doporučuje interval nižší mezi 30 % a 50 %.

59

Jelikož Hasičská vzájemná pojišťovna je financována vlastním kapitálem z dvakrát větší výše, než-li je přiměřené, muselo se to odrazit i do ukazatele solvency ratio, který představuje dvakrát vyšší hodnoty než v průměru celkový pojistný trh. Ukazatel retention ratio nám napovídá, do jaké míry je Hasičská vzájemná pojišťovna závislá na zajištění. Už v kapitole 2.1.3. (Operační prostředí pojišťovny) bylo řečeno, že u životního pojištění si Hasičská vzájemná pojišťovna ponechává veškerá rizika, tedy zajišťovnám žádné pojistné nepostupuje. U neživotního pojištění pojišťovna zajištění využívá a postupuje zajišťovnám 35 % pojistného. Pokud vztáhneme zajištění k celkovému pojištění Hasičské vzájemné pojišťovny (tj. životní + neživotní pojištění), vidíme že míra zajištění Hasičské vzájemné pojišťovny osciluje okolo 35 %. Celkový trh se sice zajišťuje méně (okolo 20 %), ale musíme si uvědomit, že Hasičská vzájemná pojišťovna je spíše zaměřená na neživotní pojištění, které využívá zajištění v mnohem větším rozsahu. Ukazatel technical coverage ratio nás informuje o tom, zda je Hasičská vzájemná pojišťovna podkapializovaná či podrezervovaná. Už z ukazatelů zadluženosti víme, že Hasičská vzájemná pojišťovna podkapitalizovaná určitě není díky svému vysokému podílu vlastního jmění na celkových aktivech. Přesto v porovnání s pojistným trhem je ukazatel technical coverage ratio menší, je tedy otázkou, zda-li by objem technických rezerv Hasičské vzájemné pojišťovny neměl být vyšší. Na druhou stranu agentura Standard & Poor's radí pojišťovnám udržovat ukazatel technical coverage ratio na úrovni 150 %, které se přibližuje spíše Hasičská vzájemná pojišťovna než v průměru ostatní pojišťovny ČR. Poslední dva ukazatelé vypovídají o nákladech Hasičské vzájemné pojišťovny v porovnání s pojistným. Ukazatel expense ratio má sice Hasičská vzájemná pojišťovna dvakrát vyšší větší než v průměru pojistný trh, ale na druhou stranu ukazatel nákladů claims ratio má Hasičská vzájemná pojišťovna naopak o polovinu nižší než ostatní pojišťovny. Proto se domnívám, že hospodaření Hasičské vzájemné pojišťovny s náklady je uspokojivé.

Ukazatele technických rezerv Se solventností úzce souvisí tvorba technických rezerv, proto i této problematice musí být věnována pozornost ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny. Tabulka 27: Ukazatele technických rezerv Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatele technických rezerv 2004 2005 2006 2007 Reserve ratio 0,6113 0,6760 0,6535 0,9778 TR/NZP podíl TRa VK 0,4801 0,5013 0,5332 0,5624 TR/VK Zdroj: Vlastní výpočty

2008 0,6898 0,5830

2009

60

Tabulka 28: Ukazatele technických rezerv pojišťoven ČR Ukazatele technických rezerv 2004 2005 Reserve ratio 2,3520 2,5073 TR/NZP podíl TR a VK 3,7414 3,6720 TR/VK Zdroj: Vlastní výpočty

2006 2,4684 4,1274

2007 2,3924 4,4329

2008 2,3832 4,1820

2009 2,4045 3,9066

Oba ukazatele technických rezerv Hasičské vzájemné pojišťovny jsou viditelně nižší než ukazatele pojistného trhu. Výši ukazatele reserve ratio doporučuje ratingová agentura Standard & Poor's v rozmezí 100 %- 150 %, z čehož vyplývá, že Hasičská vzájemná pojišťovna má nedostatečný objem technických rezerv vzhledem k čistému zaslouženému pojistnému a pojistný trh naopak vytváří zbytečně velké technické rezervy. Ukazatel podílu technických rezerv a vlastního kapitálu by měl být podle agentury Standard & Poor's nižší než 350 %. Celkový pojistný trh tuto podmínku ani v jednom zkoumaném roce nesplňuje a mírně ji překračuje. Naopak Hasičská vzájemná pojišťovna se drží hluboko pod limitem, což vysvětluje již několikrát zmíněný vysoký podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech.

Ukazatele investic Pro ratingové agentury jsou také důležité informace o investičních činnostech pojišťoven, proto i já se budu některými ukazateli investic zabývat ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny. Tabulka 29: Ukazatele investic Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatele investic 2004 2005 2006 podíl I a A 0,7269 0,7509 0,7295 I/A asset leverage 2,0256 1,8000 1,5848 I/NZP podíl I a TR 3,3138 2,6627 2,4251 I/TR Zdroj: Vlastní výpočty

2007 0,8459 2,9948 3,0630

2008 0,8432 1,8781 2,7226

2009

Tabulka 30: Ukazatele investic pojišťoven ČR Ukazatele investic 2004 podíl I a A 0,8808 I/A asset leverage 3,0591 I/NZP podíl I a TR 1,3006 I/TR Zdroj: Vlastní výpočty

2007 0,9008 2,8855 1,2061

2008 0,8998 2,9234 1,2267

2009 0,9093 2,9979 1,2468

2005 0,8823 3,2241 1,2859

2006 0,9013 3,0286 1,2270

Ukazatele podílu investic a aktiv naznačují, že Hasičská vzájemná pojišťovna má ve srovnání s ostatními pojišťovnami přiměřený objem investic. I druhý ukazatel investic Hasičské vzájemné pojišťovny asset leverage se od pojistného trhu příliš neliší. K rozdílu však dochází při výpočtech ukazatele podílu investic a technických rezerv opět se zde totiž odráží nepřiměřená výše technických rezerv Hasičské vzájemné pojišťovny. 61

Ukazatele meziročního růstu Pomocí ukazatelů meziročního růstu jednotlivých veličin můžeme sledovat, jak se tyto vybrané veličiny měnily v čase. Sledovat můžeme jakoukoliv veličinu, já budu ve finanční analýze Hasičské vzájemné pojišťovny pozorovat vývoj veličin, které jsem považovala za klíčové, tedy meziroční růst výsledku hospodaření pojišťovny, meziroční růst nákladů na pojistná plnění a meziroční růst předepsaného brutto pojistného pojišťovny. Pozorování změn jednotlivých veličin za určité období je vždy nejlépe vidět z grafu, proto jsem pro následující ukazatele meziročního růstu vytvořila kromě strohých výpočtů také grafy.

Tabulka 31: Ukazatele meziročního růstu Hasičské vzájemné pojišťovny Ukazatele meziročního růstu 2004/05 2005/06 2006/07 meziroční růst VH -0,4723 0,0971 -0,7001 ( VHt1-VHt0)/VHt0 meziroční růst BPP -0,0514 0,0079 -0,0074 ( BPP t1-BPPt0)/BPPt0 meziroční růst Nnapp 0,3089 0,4208 -0,1258 ( NnaPPt1-NnaPPt0)/NnaPPt0 Ukazatel škodovosti 2004 2005 2006 Škodovost 0,1746 0,2409 0,3397 NnaPP/BPP Zdroj: Vlastní výpočty

2007/08 2,9382 0,1935 0,2086 2007 0,2992

2008/09 X X 0,3530 X X 2008 2009 0,3029

Tabulka 32: Ukazatele meziročního růstu pojišťoven ČR Ukazatele meziročního růstu 2004/05 2005/06 meziroční růst VH -0,2610 0,7669 ( VHt1-VHt0)/VHt0 meziroční růst BPP 0,0399 0,0329 ( BPP t1-BPPt0)/BPPt0 meziroční růst Nnapp -0,0831 0,0794 ( NnaPPt1-NnaPPt0)/NnaPPt0 Ukazatel škodovosti 2004 2005 Škodovost 0,4218 0,3719 NnaPP/BPP Zdroj: Vlastní výpočty

2007/08 -0,2358 0,0572 0,1302 2007 0,3943

2008/09 0,6428 0,0334 0,1085 2008 0,4215

2006/07 -0,1289 0,0909 0,1067 2006 0,3886

X X X X 2009 0,4521

Graf 2: Meziroční růst výsledku hospodaření v % Vývoj výsledku hospodaření

meziroční růst

400% 300% 200% 100% 0% -100%

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

období Pojistný trh

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

Zdroj: Vlastní práce

62

Prvním sledovaným ukazatelem je meziroční růst výsledku hospodaření. Z výše uvedeného grafu č. 2 je na první pohled zřejmé, že v průměru má Hasičská vzájemná pojišťovna nižší výsledek hospodaření než ostatní pojišťovny ČR, protože její křivka leží pod křivkou pojistného trhu. Na druhou stranu v roce 2008 můžeme vidět prudký nárůst výsledku hospodaření a to až na trojnásobek oproti neúspěšnému roku 2007.

Graf 3: Meziroční růst předepsaného hrubého pojistného v % Vývoj předepsaného hrubého pojistného

meziroční růst

40% 30% 20% 10% 0% -10%

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

období Pojistný trh

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

Zdroj: Vlastní práce

Narozdíl od vývoje výsledku hospodaření, u kterého docházelo k větším výkyvům, u meziročního růstu předepsaného hrubého pojistného křivka pojistného trhu osciluje okolo pětiprocentního růstu, což potvrzuje fakt, ke kterému jsme dospěli v kapitole 2.1.2, tj. že poptávka po pojištění každým rokem roste o 5 %. Hasičská vzájemná pojišťovna tento růst bohužel nevykazovala, ale opět si to vynahradila v roce 2008, kdy vzrostl objem předepsaného pojistného oproti předešlému roku téměř o 20 %. V tabulce můžeme vidět, že u Hasičské vzájemné pojišťovny je výjimečně vyplněna kolonka s meziročním růstem předepsaného hrubého pojistného v roce 2009 oproti roku 2008. Tyto data jsem získala ze stránek České asociace pojišťoven. Z níže uvedeného grafu jsou tak viditelné rostoucí tendence Hasičské vzájemné pojišťovny i pro rok 2009, kdy objem předepsaného hrubého pojistného vzrostl o necelých 40%.

63

Graf 4: Meziroční růst nákladů na pojistná plnění v % Vývoj nákladů na pojistná plnění 50% meziroční růst

40% 30% 20% 10% 0% -10%

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

-20% období Pojistný trh

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

Zdroj: Vlastní práce

Posledním ukazatelem zkoumajícím dynamiku pojistného trhu a Hasičské vzájemné pojišťovny je meziroční růst nákladů na pojistná plnění. Vidíme, že od roku 2006 začal doprovázet pojistný trh trend rostoucích nákladů na pojistná plnění a to dokonce desetiprocentním meziročním růstem. U Hasičské vzájemné pojišťovny dochází opět ke značným výkyvům ve vývoji nákladů na pojistná plnění a to především směrem nahoru. V roce 2006 vzrostly tyto náklady Hasičské vzájemné pojišťovny o 40 %.

Na závěr uvedu ukazatel, který sice neměří meziroční změny jednotlivých veličin, ale jedná se o poměrový ukazatel škodovosti, který poměřuje náklady na pojistná plnění s předepsaným hrubým pojistným pojišťovny. České pojišťovny pracují v průměru se škodovostí okolo 40 %, tj. 40 % z předepsaného hrubého pojistného pojišťovny vyplatí na úhradu pojistných plnění. Hasičská vzájemná pojišťovna je na tom podstatně lépe, protože vyplácí na pojistná plnění pouze mezi 20 %- 30 % z předepsaného hrubého pojistného. Ukazatel škodovosti nám napovídá, že i když na jednu stranu je u Hasičské vzájemné pojišťovny meziroční růst nákladů na pojistná plnění v průměru podstatně vyšší než u ostatních pojišťoven, tak na stranu druhou poměříme-li náklady na pojistná plnění vzhledem k předepsanému hrubému pojistnému, výsledek Hasičské vzájemné pojišťovny není vůbec špatný.

64

2.4.

Zhodnocení finančního zdraví pojišťovny

Nyní když jsem již rozebrala všechny patřičné oblasti finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny, tj. vnější a vnitřní podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny a vlastní výpočty ukazatelů finanční analýzy, zbývá ještě poslední úkol a to sjednotit a zhodnotit zjištěné poznatky. Budu se snažit posoudit finanční zdraví Hasičské vzájemné pojišťovny tím, že odhalím její silné a slabé stránky a v souvislosti s nimi se také pokusím doporučit Hasičské vzájemné pojišťovně, jak a v které oblasti by se měla pojišťovna zdokonalovat. S objasněním některých otázek, týkajících se hospodaření pojišťovny, mi velice pomohl finanční ředitel Hasičské vzájemné pojišťovny pan Ing. Marcel Mareš.

Vezmeme-li v úvahu okolnosti, které působí na pojišťovnu z vnějšího prostředí, nejsou pro Hasičskou vzájemnou pojišťovnu (ale stejně tak i pro ostatní pojišťovny) zcela uspokojivé. Na pojistný trh totiž mají negativní dopad proměny v lidské společnosti, ke kterým v posledních letech dochází. Tím jsou míněny problémy spojené se stárnutím populace, se světovou finanční krizí, se zvyšováním výskytu pojistných událostí katastrofického rozsahu a další. Ani vývoj makroekonomických ukazatelů, měřících prosperitu ekonomiky České republiky, pojistnému trhu příliš neprospívá. Ekonomika České republiky v poslední době viditelně pokulhává a tím vystavuje pojišťovny (ostatně jako i ostatní podnikatelské subjekty) nepříznivým podmínkám pro své podnikání. Je však také nutné podotknout, že přestože jsou v současnosti podmínky podnikání nepochybně obtížné, pojišťovny si drží své přiměřené tempo růstu na pěti procentech za rok. Je tedy otázkou, zda se tento trend podaří pojišťovnám a zejména analyzované Hasičské vzájemné pojišťovně udržet i přes tyto nesnadné podmínky, kterým jsou dnes, ale s nejvyšší pravděpodobností i v nejbližší budoucnosti, pojišťovny vystaveny. Hasičská vzájemná pojišťovna navíc podléhá velké konkurenci, které dominují dvě silné pojišťovny, konkrétně pojišťovna Kooperativa a Česká pojišťovna. I přesto je nutné podotknout, že Hasičská vzájemná pojišťovna je jednou z nejstarších pojišťoven České republiky. Díky tomu můžeme předpokládat, že pokud se pojišťovna dokázala udržet na pojistném trhu po tak dlouhé období, bude s nejvyšší pravděpodobností schopna čelit tvrdým podmínkám pojistného trhu i v budoucnu. Na této skutečnosti by měla Hasičská vzájemná pojišťovna postavit svůj marketing a měla by vyzdvihovat fakt, že je nejstarší pojišťovací institucí na českém pojistném trhu, která navíc byla vždy schopna dostát svým závazkům vůči svým klientům a je tedy velice spolehlivá. 65

Po rozboru klientů Hasičské vzájemné pojišťovny a jim poskytovaných pojistných produktů se ukázalo, že se Hasičská vzájemná pojišťovna soustřeďuje především na pojištění majetku. Tím by se mohlo zdát, že pojišťovna zanedbává ostatní pojistné produkty. Pravda je ovšem taková, že se Hasičská vzájemná pojišťovna snaží rozšířit svou nabídku pojistných produktů o další produkty neživotního pojištění. Příkladem může být nově zavedené povinné ručení v roce 2008, které mělo vynikající výsledky i v roce 2009. Kterou oblast však Hasičská vzájemná pojišťovna bezpochyby podceňuje, je životní pojištění jako celek. V roce 2009 tempo růstu životního pojištění Hasičské vzájemné pojišťovny kleslo dokonce o 9%, a to i přesto, že význam životního pojištění v oblasti pojišťovnictví neustále roste. Stejného názoru je i předseda představenstva Hasičské vzájemné pojišťovny (Ing. Josef Kubeš), který sám přiznává, že životní pojištění nepřináší takový efekt, jaký by si Hasičská vzájemná pojišťovna představovala. Z těchto důvodů jsem přesvědčená, že zde má pojišťovna určité rezervy a měla by se na tyto potenciální klienty více soustředit (například zdokonalit marketing, či zaujmout klienty poskytnutím různých slev a výhod). Jak se k této záležitosti staví Hasičská vzájemná pojišťovna v současnosti, mi odhalil finanční ředitel Hasičské vzájemné pojišťovny pan Ing. Marcel Mareš, který mě ujistil, že pojišťovna v blízké budoucnosti neplánuje podpořit svou nabídku životního pojištění, ale naopak se bude větší měrou koncentrovat na již úspěšně zaběhlé produkty, tedy pojištění majetku a povinné ručení. Investiční aktivity Hasičské vzájemné pojišťovny dodržují zásadu bezpečnosti, jelikož veškerá aktiva pojišťovny jsou umístěny do bezpečných komodit, kterými jsou zejména státní dluhopisy, peníze na termínovaných účtech a nemovitosti, přičemž nevlastní žádné veřejně obchodovatelné akcie. Personální otázky Hasičská vzájemná pojišťovna řeší vzhledem ke své velikosti přiměřeně. V roce 2006 navíc pojišťovna usnadnila práci svým zaměstnancům zavedením nových technologií při sjednávání pojistných smluv, a to pojišťováním po internetu.

V poslední části finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny jsme se mohli přesvědčit, že finanční výsledky pojišťovny jsou za období 2004 až 2008 v zásadě uspokojivé. První, o čem bych se chtěla zmínit, je otázka zadluženosti Hasičské vzájemné pojišťovny, a to i přesto, že bývá tento ukazatel u obecných finančních analýz řazen až nakonec. Při zkoumání zadluženosti Hasičské vzájemné pojišťovny, jsem totiž dospěla k závěru, že 66

pojišťovna má nepřiměřeně velké vlastní jmění, což má dopad i na výsledky ostatních finančních ukazatelů. Téměř polovina aktiv Hasičské vzájemné pojišťovny je financována vlastním kapitálem a přitom ostatní pojišťovny financují svá aktiva v průměru osmdesáti procenty kapitálem cizím. Co se týká výnosnosti pojišťovny, vykazuje Hasičská vzájemná pojišťovna o něco menší zisk než ostatní pojišťovny a to se samozřejmě promítá i do ukazatelů rentability pojišťovny. Naopak výše tržeb Hasičské vzájemné pojišťovny jsou (narozdíl od zisku pojišťovny) více než uspokojivé, protože dosahují dvakrát vyššího objemu než průměrný pojistný trh. Ukazatele aktivity tak díky vysokým tržbám reprezentují Hasičskou vzájemnou pojišťovnu v pozitivním světle a naznačují, že pojišťovna efektivně využívá určité druhy svého majetku. Na základě těchto výsledků vzniká otázka, jak je možné, že má Hasičská vzájemná pojišťovna tak nízký zisk, a to i přesto, že má dvakrát vyšší tržby než jiné pojišťovny a zároveň přijatelně vysoké náklady na pojistná plnění. Tuto nejasnost mi pomohl objasnit pan Ing. Mareš, který mi vysvětlil, že hlavní příčinou skrovného výsledku hospodaření jsou nízké výnosy z finančního umístění pojišťovny. Hasičská vzájemná pojišťovna je totiž jedna z mála pojišťoven, která není ve spojení se spřátelenou bankou, která by jí poskytla přednostně výhodné podmínky. Ukazatele solventnosti navazují opět na skutečnost, že je Hasičská vzájemná pojišťovna překapitalizovaná a tím i dostatečně solventní. Z výpočtů ukazatelů technických rezerv by se mohlo zdát, že Hasičská vzájemná pojišťovna tvoří technické rezervy v nedostatečné výši vzhledem k celkovému pojistnému trhu. Pan Ing. Mareš mě však ubezpečil, že Hasičská vzájemná pojišťovna dodržuje zákonem předepsané limity technických rezerv a dokonce je i přesahuje. Ukazatel reserve ratio je tak pouze zkreslen dvojnásobnou výší tržeb pojišťovny. Výsledky hodnotící investiční aktivity pojišťovny svědčí o přiměřeném objemu investic Hasičské vzájemné pojišťovny . A konečně, ukazatele zkoumající dynamiku výsledku hospodaření a předepsaného pojistného signalizují rostoucí tendence pojišťovny, přičemž vývoj nákladů na pojistná plnění vzhledem k předepsanému hrubému pojistnému je také uspokojivý.

Kdybych měla jednou větou vyjádřit své hodnocení finanční situace Hasičské vzájemné pojišťovny, řekla bych, že Hasičská vzájemná pojišťovna v zásadě ničím významným nevybočuje od celkového pojistného trhu a je tak podle mého názoru pojišťovnou stabilní a důvěryhodnou. 67

Závěr Cílem diplomové práce bylo vypracovat vhodný postup při zpracování finanční analýzy, který by měl nejvýstižnější vypovídací schopnost o finančním zdraví pojišťovny vzhledem k specifickým rysům pojišťovací činnosti. V návaznosti na to jsem v druhé části své práce měla provést podle těchto vypracovaných postupů finanční analýzu konkrétní pojišťovny- Hasičské vzájemné pojišťovny.

První část diplomové práce v zásadě hledá odpovědi na následující otázky: Jakých ukazatelů by měly pojišťovny ve finanční analýze využívat? Které oblasti finanční analýzy nelze aplikovat na pojišťovnu? Naopak které ukazatele bychom měli pro finanční analýzu pojišťovny využít, přestože se s nimi v obecné finanční analýze nesetkáme? Odpovědi čtenář získává teprve potom, co pochopí, jaký dopad mají odlišnosti pojišťovací činnosti na hospodaření pojišťoven. Při analýze specifik pojišťovací činnosti se čtenář dozvídá, že do hospodaření pojišťoven se značně promítají obtíže se stanovením ceny pojistného. Optimální výši pojistného totiž stanovují pojišťovny na základě nákladů spojených s budoucími pojistnými plněními, jejichž výši pojišťovny dopředu neznají. Na fungování pojišťoven mají rovněž vliv faktory, které působí na celkový pojistný trh. V současnosti pojišťovny nejčastěji naráží na problémy s rostoucím výskytem pojistných událostí katastrofického rozsahu a problémy spojené se stárnutím obyvatelstva. V poslední době musí pojišťovny čelit důsledkům světové finanční krize, které se odrážejí v celé národní ekonomice tedy i ve vývoji makroekonomických ukazatelů České republiky (zejm. HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo státního rozpočtu). Poslední analyzovanou problematikou, která se promítá do finančních výsledků pojišťovny, je specifičnost účetnictví pojišťoven. Jaký dopad na hospodaření pojišťoven mají anomálie účetnictví pojišťoven, pochopí čtenář na základě odhalení odlišností účetních výkazů pojišťoven. Účetní výkazy pojišťoven se od běžných výkazů liší nejen ve struktuře, ale také v rozdílných objemech položek výkazů. Významným rysem bilance pojišťoven je skutečnost, že jsou pojišťovny financovány ve větší míře z cizích zdrojů a vlastní zdroje tak tvoří jen malou část pasiv. Největší podíl na pasivech tvoří technické rezervy. Dále se v pasivech setkáváme s položkou věřitelé, která představuje závazky pojišťovny.

68

Na straně aktiv je zajímavé, že pojišťovny ve své bilanci nerozlišují majetek podle likvidity, ale podle účelu. Největší část aktiv tvoří položka finančního umístění, v které jsou zahrnuty investice pojišťovny. Pohledávky v aktivech pojišťovny najdeme pod názvem dlužníci. Výkaz zisků a ztrát pojišťoven se skládá ze tří částí. Podle typu pojištění je výkaz zisků a ztrát rozlišován na technický účet k životnímu pojištění, technický účet k neživotnímu pojištění a netechnický účet, který je společný životnímu i neživotnímu pojištění. Provozuje-li pojišťovna souběžně životní a neživotní pojištění, musí vést všechny tři účty. Zvlášť zjišťuje výsledek technického účtu k životnímu a neživotnímu pojištění. Účetnictví pojišťoven v sobě zahrnuje i další zvláštnosti, které jsou v diplomové práci podrobněji rozebrány. V souvislosti s objasněním kuriozit účetních výkazů pojišťoven a dalších specifik podnikání v oboru pojišťovnictví, posléze získává čtenář odpovědi na výše uvedené otázky. Zjišťuje, jaké ze základních ukazatelů finanční analýzy podniku jsou přijatelné pro finanční analýzu pojišťoven a zároveň se čtenář dozví, o jaké další ukazatele je vhodné doplnit finanční analýzu pojišťoven.

Druhá část diplomové práce je věnována praktické aplikaci vypracovaného postupu finanční analýzy pojišťovny na konkrétní pojišťovnu- Hasičskou vzájemnou pojišťovnu. Při zpracování finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny jsem se inspirovala způsobem práce ratingových agentur, které postupují při vyhodnocování informací od ukazatelů kvalitativních směrem k ukazatelům kvantitativním. Kvalitativní ukazatele pojišťovny naznačují, že v současnosti nejsou podmínky pro podnikání nejpříznivější a to se samozřejmě odráží také do sektoru pojišťoven. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že si pojišťovny zatím udržují své přiměřené tempo růstu okolo pěti procent a tak je otázkou, zda si tento trend dokáží pojišťovny udržet i do budoucna. Hasičská vzájemná pojišťovna je jedna z nejstarších pojišťovacích institucí v České republice. Přesto však na trhu nemá velký podíl a je tak vystavena velké konkurenci. Své aktivity pojišťovna soustřeďuje především na pojištění majetku a na nově zavedené povinné ručení. Životnímu pojištění pojišťovna nepřikládá velký význam. Ani v nejbližší budoucnosti Hasičská vzájemná pojišťovna nezamýšlí podpořit produkty životního pojištění, a to i přestože pojistný trh naznačuje tendence zvyšování významu životního pojištění. Poslední část finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny se zabývala kvantitativními ukazateli, které byly vybrány v teoretické časti diplomové práce. Zda-li jsou výsledky finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny přijatelné, jsem posuzovala na základě výsledků

69

celkového pojistného trhu. Proto jsem ve své diplomové práci počítala ukazatele finanční analýzy nejen pro Hasičskou vzájemnou pojišťovnu, ale také pro všechny pojišťovny celkem. Z výpočtů ukazatelů finanční analýzy vyplynulo, že Hasičská vzájemná pojišťovna je financována do značné míry vlastním kapitálem. Navíc vykazuje pojišťovna relativně nízký hospodářský výsledek, který je způsoben nevelkými výnosy z finančního umístění pojišťovny. Nízký zisk se tak odráží ve výpočtech ukazatelů rentability, které nám naznačují, že výnosnost investic Hasičské vzájemné pojišťovny není zcela uspokojivá. Ukazatele aktivity naopak signalizují, že díky vysokým tržbám Hasičská vzájemná pojišťovna efektivně využívá určité druhy svého majetku. Podle dalších finančních ukazatelů je Hasičská vzájemná pojišťovna dostatečně solventní a výsledky hodnotící investiční aktivity pojišťovny svědčí o přiměřeném objemu investic Hasičské vzájemné pojišťovny. Z hlediska dynamiky je Hasičská vzájemná pojišťovna na dobré cestě, protože ukazatele meziročního růstu předepsaného hrubého pojistného a meziročního růstu hospodářského výsledku naznačují zpravidla rostoucí tendence. Prostřednictvím kompletní finanční analýzy Hasičské vzájemné pojišťovny jsem dospěla k závěru, že ačkoliv Hasičská vzájemná pojišťovna nepředstavuje velký podíl na pojistném trhu, je pojišťovnou stabilní a spolehlivou. Jelikož se Hasičská vzájemná pojišťovna pyšní dlouholetou úspěšnou tradicí, můžeme předpokládat, že bude s nejvyšší pravděpodobností schopna čelit tvrdým podmínkám pojistného trhu i v budoucnu.

Nakonec bych chtěla ještě poznamenat, že pojišťovny nezveřejňují všechny své údaje a proto nemohu považovat svou finanční analýzu Hasičské vzájemné pojišťovny za úplnou. V diplomové práci má tak finanční analýza pojišťovny pouze formu informativní.

70

Seznam použité literatury a pramenů: Literatura: 1. BÖHM, Arnošt, Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie, Praha: ASPI, 2004, ISBN 80-7357-020-3 2. CARDOVÁ, Zdenka, PELÁK, Jiří, Finanční účetnictví- cvičební texty, 2.vyd. Praha: Oeconomica, 2005, ISBN 80-245-0849-4 3. CIPRA Tomáš, Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví, 1.vyd. Praha: Ekopress, 2002, ISBN 80-86119-54-8 4. CIPRA Tomáš, Pojistná matematika- teorie a praxe, 1.vyd. Praha: Ekopress, 1999, ISBN 80-86119-17-3 5. DAŇHEL, Josef a kol., Pojistná teorie, 1.vyd. Praha : Professional Publishing, 2005, ISBN 80-86419-84-3 6. DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví, 2.vyd. Praha: Ekopress, 2005, ISBN 80-86119-92-0 7. GRÜNWALD, Rolf, Finanční analýza- metody a využití, Praha: VOX Consult, 1995 8. KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance, 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2004, ISBN 80-7179-802-9 9. MAJTÁNOVÁ, Anna, Poisťovníctvo: teória a prax= Teorie a praxe pojišťovnictví, 1.vyd. Praha: Ekopress, 2006, ISBN 80-86929-19-1 10. MAJTÁNOVÁ, Anna, PELIKÁNOVÁ Dagmar, Poistný trh a ekonomika poisťovníctva, 1.vyd. Bratislava: Vysoká škola ekonomická, 1992, ISBN 80-225-0341-X 11. MRKVIČKA, Josef, KOLÁŘ, Pavel, Finanční analýza, 2.vyd. Praha: ASPI, 2006, ISBN 80-7357-219-2 12. TAUSH Jaromír, STANĚK, Jan, Hasičská vzájemná pojišťovna 100 let od založení, 1.vyd. Praha: Fire Edit s.r.o., 2000, ISBN 80-85602-18-0

71

Výkazy Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s.: 1. 2. 3. 4. 5.

http://www.hvp.cz/zpravy/vz2008.pdf http://www.hvp.cz/zpravy/vz2007.pdf http://www.hvp.cz/zpravy/vz2006.pdf http://www.hvp.cz/zpravy/vz2005.pdf http://www.hvp.cz/zpravy/vz2004.pdf

Výkazy pojišťoven celkem: 1. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/archiv/pojistovny/download/2004_vyrocni_zprava_poj.pdf 2. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/archiv/pojistovny/download/vz_pojistovny_2005.pdf 3. http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/pojistovny/index.html

Jiné internetové zdroje: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

http://www.cap.cz http://www.czso.cz http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html http://www.pojisteni.cz/cs/pojmy.html http://www.mpsv.cz/cs/869 http://finance.idnes.cz/proc-se-zdrazuji-zivotni-pojistky-dtl/poj.asp?c=A030401_161540_fi_osobni_jlo 7. http://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD

Právní předpisy: 1. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví 2. Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví 3. Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami 4. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

72

Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek: Obrázek 1: Pyramida hodnocených informací ...........................................................................42

Tabulka 1: Soubor finančních ukazatelů sloužících k hodnocení solventnosti pojišťovny ..........15 Tabulka 2: Obecná struktura bilance pojišťovny........................................................................18 Tabulka 3, 4: Technický účet k neživotnímu a neživotnímu pojištění ........................................20 Tabulka 5: Netechnický účet .....................................................................................................20 Tabulka 6: Shrnutí vybraných poměrových ukazatelů pojišťovny..............................................34 Tabulka 7: Shrnutí vybraných ukazatelů typických pouze pro pojišťovnu .................................41 Tabulka 8: Průměrná meziroční míra inflace v % ......................................................................45 Tabulka 9: Průměrná míra nezaměstnanosti v % .......................................................................46 Tabulka 10: Saldo státního rozpočtu v mld. Kč .........................................................................46 Tabulka 11: Předepsané pojistné k 31.12. 2009- Objemy ..........................................................48 Tabulka 12: Předepsané pojistné k 31.12.2009- Indexy .............................................................48 Tabulka 13: Zastoupení akcionářů HVP k 31.12. 2008..............................................................50 Tabulka 14: Meziroční růst předepsaného pojistného HVP k 31.12 2009 ..................................52 Tabulka 15: Síť pojišťovacích agentů a makléřů HVP k 31.12.2008..........................................53 Tabulka 16: Orgány Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s. k 31.12.2008.....................................54 Tabulka 17: Ukazatele rentability Hasičské vzájemné pojišťovny .............................................55 Tabulka 18: Ukazatele rentability pojišťoven ČR ......................................................................55 Tabulka 19: Ukazatele aktivity Hasičské vzájemné pojišťovny .................................................56 Tabulka 20: Ukazatele aktivity pojišťoven ČR ..........................................................................56 Tabulka 21: Ukazatele likvidity Hasičské vzájemné pojišťovny ................................................57 Tabulka 22: Ukazatele likvidity pojišťoven ČR.........................................................................57 Tabulka 23: Ukazatele zadluženosti Hasičské vzájemné pojišťovny..........................................58 Tabulka 24: Ukazatele zadluženosti pojišťoven ČR...................................................................58 Tabulka 25: Ukazatele solventnosti Hasičské vzájemné pojišťovny...........................................59 Tabulka 26: Ukazatele solventnosti pojišťoven ČR ...................................................................59 Tabulka 27: Ukazatele technických rezerv Hasičské vzájemné pojišťovny ................................60 Tabulka 28: Ukazatele technických rezerv pojišťoven ČR.........................................................61 Tabulka 29: Ukazatele investic Hasičské vzájemné pojišťovny .................................................61 Tabulka 30: Ukazatele investic pojišťoven ČR..........................................................................61 Tabulka 31: Ukazatele meziročního růstu Hasičské vzájemné pojišťovny .................................62 Tabulka 32: Ukazatele meziročního růstu pojišťoven ČR ..........................................................62

Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %) ....................................45 Graf 2: Meziroční růst výsledku hospodaření v % .....................................................................62 Graf 3: Meziroční růst předepsaného hrubého pojistného v % ...................................................63 Graf 4: Meziroční růst nákladů na pojistná plnění v % ..............................................................64

73

Seznam příloh: Příloha č. 1................................................................................................................................75 Příloha č. 2................................................................................................................................75 Příloha č. 3................................................................................................................................76 Příloha č. 4................................................................................................................................78 Příloha č. 5................................................................................................................................81 Příloha č. 6................................................................................................................................82 Příloha č. 7................................................................................................................................86

74

Přílohy: Příloha č. 1 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Část druhá Hlava IV: Technické rezervy, finanční umístění a solventnost pojišťovny a zajišťovny Díl 1: Technické rezervy § 51 Technické rezervy tuzemské pojišťovny (1) Tuzemská pojišťovna vytváří k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost. (2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné, b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu pojistného životních pojištění, d) rezervu na prémie a slevy, e) rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, f) rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, g) rezervu pojistného neživotních pojištění, h) jinou rezervu. (3) Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří tuzemská pojišťovna tyto technické rezervy: a) rezervu na nezasloužené pojistné, b) rezervu na pojistná plnění, c) rezervu na prémie a slevy, d) vyrovnávací rezervu, e) rezervu pojistného neživotních pojištění, f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla19), g) jinou rezervu. (4) Tuzemská pojišťovna, která současně s pojišťovací činností provozuje i zajišťovací činnost, vytváří technické rezervy odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z jí uzavřených zajišťovacích smluv; technické rezervy podle odstavců 2 a 3 vytváří v závislosti na charakteru závazků vyplývajících z těchto smluv a na základě metod jejich výpočtu uvedených v obchodním plánu podle § 37 odst. 3.

Příloha č. 2 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Část druhá Hlava IV: Technické rezervy, finanční umístění a solventnost pojišťovny a zajišťovny Díl 3: Finanční umístění § 70 Skladba finančního umístění 1)Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou, b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi, d) pokladniční poukázky, e) kótované komunální dluhopisy, f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, g) směnky,

75

h) nemovitosti na území členských států, i) hypoteční zástavní listy, j) kótované akcie, k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, n) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropského společenství, o) cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropského společenství, p) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti, s) vratky daní, t) pohledávky vůči garančnímu fondu23). 2)Finanční umístění dále zahrnuje a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu8) členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, c) zajišťovací deriváty, d) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 včetně podílu zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči zajistiteli. 3)Zajišťovacím derivátem se pro účely tohoto zákona rozumí opce, termínový obchod nebo swap přispívající ke snižování investičních rizik nebo usnadňující efektivní správu portfolia.

Příloha č. 3 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Část druhá Hlava IV: Technické rezervy, finanční umístění a solventnost pojišťovny a zajišťovny Díl 4: Solventnost pojišťoven a zajišťoven § 76 Disponibilní a požadovaná míra solventnosti (1) K zabezpečení schopnosti uhradit závazky vyplývající z uzavřených pojistných a zajišťovacích smluv tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti. Pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu udržuje po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na rozsah své činnosti na území České republiky, v případě pojišťovny z třetího státu, kdy je Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, včetně své činnosti na území jiných členských států. (2) Disponibilní mírou solventnosti se rozumí upravená výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny. Požadovanou mírou solventnosti se rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti. (3) Disponibilní míra solventnosti a požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu se vypočte z položek a způsobem stanovených vyhláškou 434/2009 Sb.,53 včetně položek, které lze do výpočtu zahrnout nebo odečíst pouze při splnění podmínek stanovených vyhláškou. (4) Tuzemská pojišťovna, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, a) sdělí České národní bance nejpozději do 30. listopadu kalendářního roku poměrné rozdělení základního kapitálu mezi životní a neživotní pojištění na následující kalendářní rok pro potřeby výpočtu disponibilní míry solventnosti a rozdělení položek disponibilní míry solventnosti, které nelze přiřadit podle původu jejich vzniku podle § 17 odst. 2 písm. c), v souladu s nahlášeným poměrem pro rozdělení základního kapitálu,

53

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/09-434.htm

76

b) zachovává poměr nahlášený podle písmene a) v průběhu kalendářního roku, na který se toto poměrné rozdělení základního kapitálu aplikuje; Česká národní banka může pojišťovně na základě její žádosti vydat souhlas se změnou poměrného rozdělení vlastních zdrojů mezi odvětví životních a neživotních pojištění v průběhu kalendářního roku, a to pouze ve výjimečných případech na základě písemné žádosti pojišťovny, v níž tyto změny zdůvodní. (5) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, která provozuje současně pojišťovací a zajišťovací činnost vykazuje svoji disponibilní a požadovanou míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací a zvlášť pro zajišťovací činnost, pokud její zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a). Odstavec 4 platí v takovém případě obdobně. (6) Pokud je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti tuzemské pojišťovny, která provozuje současně činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočítaná zvlášť pro činnosti provozované podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, uloží Česká národní banka opatření k nápravě bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na druhou. To platí obdobně i v případě tuzemské pojišťovny podle odstavce 5. (7) Formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu podle odstavce 4 písm. a) a náležitosti žádosti podle odstavce 4 písm. b) stanoví vyhláška. § 77 Garanční fond (1) Jedna třetina požadované míry solventnosti představuje garanční fond, přičemž garanční fond však nesmí být nižší než a) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, b) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, c) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než uvedených v části B bodech 10 až 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, d) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v životním zajištění, e) 120 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost v neživotním zajištění, f) 40 000 000 Kč, jestliže je provozována zajišťovací činnost podle písmene d) nebo e) kaptivní zajišťovnou. (2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) a c) stanoveny rozdílné výše garančního fondu, činí výše garančního fondu nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka. (3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro pojistná odvětví životních a neživotních pojištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění. (4) Je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním a neživotním zajištění, výše garančního fondu odpovídá součtu částek stanovených pro životní a neživotní zajištění podle odstavce 1 písm. d) a e). (5) Vyhláška stanoví výčet položek, které lze zahrnout do garančního fondu. § 78 Výše garančního fondu při souběhu pojišťovací a zajišťovací činnosti Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí výše garančního fondu tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nejméně částku a) stanovenou podle § 77 odst. 1 písm. a) až c) a § 77 odst. 2 a 3, jestliže 1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného, 2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1 350 000 000 Kč a 3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv, b) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. a) a d), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v životním pojištění a v životním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a), c) odpovídající součtu částek stanovených podle § 77 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 77 odst. 2 a částky stanovené podle § 77 odst. 1 písm. e), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost v neživotním pojištění a v neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),

77

d) odpovídající součtu částek stanovených podle písmen b) a c), je-li provozována pojišťovací a zajišťovací činnost jak v životním, tak i v neživotním pojištění a v obou typech zajišťovací činnosti a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a). § 79 Zvláštní ustanovení k solventnosti pojišťovny a zajišťovny (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), vykazuje České národní bance výpočet upravené míry solventnosti. Způsob výpočtu upravené míry solventnosti stanoví vyhláška. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty všechny ovládané nebo přidružené osoby této pojišťovny nebo zajišťovny, všechny osoby mající účast v této pojišťovně nebo zajišťovně a všechny ovládané a přidružené osoby osob, které mají účast v této pojišťovně nebo zajišťovně, nejedná-li se o osobu z výkonu dohledu vyloučenou. (2) Jestliže upravená výše míry solventnosti vykazuje záporný výsledek, Česká národní banka uloží opatření k nápravě. (3) Pojišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky pojišťovací činnost, popřípadě současně i zajišťovací činnost, a zajišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky zajišťovací činnost, je povinna mít disponibilní míru solventnosti v celkové hodnotě odpovídající té části požadované míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací, popřípadě zajišťovací, činnosti na území České republiky, v případě pojišťovny z třetího státu, je-li Česká národní banka příslušným orgánem dohledu podle § 35, činnosti na území jiných členských států, nejméně však polovině garančního fondu podle § 77 odst. 1. Aktiva nejméně ve výši garančního fondu tato pojišťovna nebo zajišťovna umístí v České republice, ostatní aktiva až do výše požadované míry solventnosti musí být umístěna v jiném členském státu nebo ve více jiných členských státech. Tím není dotčen § 35 odst. 1. (4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu vykazuje České národní bance svoji solventnost a upravenou míru solventnosti do 15 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost České národní banky, a to do 30 dnů ode dne jejího doručení nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne, ke kterému má být solventnost vykázána. Způsob předkládání, formu tohoto výkazu a jeho náležitosti stanoví vyhláška. (5) Česká národní banka nepovolí snížení požadované míry solventnosti tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu o položky týkající se přenosu jí převzatého pojistného nebo zajistného rizika do zajištění, o které tato zajišťovna požádá, nebo výši těchto položek podstatně sníží, zejména jestliže a) se od posledního účetního období podstatně zhoršila povaha nebo kvalita zajišťovacích smluv týkajících se přenosu převzatého pojistného nebo zajistného rizika do zajištění, nebo b) převzaté riziko není přeneseno do zajištění nebo je jeho přenos nepodstatný. To platí obdobně v případě výpočtu požadované míry solventnosti tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu, která provozuje zajišťovací činnost. (6) Česká národní banka může snížit hodnotu položek disponibilní míry solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 4, jestliže od posledního účetního období došlo k podstatné změně hodnoty těchto položek nebo jestliže by jinak došlo ke zkreslení skutečné výše disponibilní míry solventnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny.

Příloha č. 4 Vyhláška č. 434/2009 Sb., o pojišťovnictví Část jedenáctá Hlava I: Disponibilní míra solventnosti § 16 (1) Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočte disponibilní míru solventnosti zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu pro provozování každé této činnosti. Disponibilní míra solventnosti tuzemské zajišťovny se vypočte společně za životní a neživotní zajištění. Disponibilní míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Tuzemská pojišťovna se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro pojišťovací činnost a část základního kapitálu do

78

výpočtu disponibilní míry solventnosti pro zajišťovací činnost tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem o pojišťovnictví pro provozování každé této činnosti. (2) Disponibilní míra solventnosti se vypočte z těchto položek a) splacený základní kapitál a, nemá-li tuzemská pojišťovna právní formu družstva, též emisní ážio, b)ostatní kapitálové fondy, rezervní fond a ostatní fondy ze zisku, c)nerozdělený zisk minulých účetních období a běžného období po odečtení části zisku určeného k vyplacení akcionářům nebo družstevníkům, d) jiné položky podle odstavce 4, e)hodnota nehmotného majetku, f)vlastní akcie, má-li tuzemská pojišťovna právní formu akciové společnosti, g) podíly v přidružených nebo ovládaných osobách, které jsou pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz10), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank11), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby nebo položky podle odstavce 4 věty první ve vztahu k těmto osobám. (3) Disponibilní míra solventnosti se vypočte jako součet položek uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) snížený o položky uvedené v odstavci 2 písm. e) až g). (4) Jinými položkami se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti3) (dále jen "podřízený dluh"), a cenné papíry bez stanovené doby splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z jiné položky mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku. (5) Podřízený dluh lze zahrnout do jiných položek podle odstavce 4, jestliže a) peněžní prostředky byly skutečně poskytnuty, b) u dluhů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti předloží tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna České národní bance plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti a Česká národní banka tento předložený plán neodmítne ve lhůtě do 1 měsíce od jeho předložení; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Česká národní banka může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to dluhující tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, c)u dluhů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud tyto dluhy nejsou součástí disponibilní míry solventnosti nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, d) smlouva upravující podřízený dluh ani její dodatky neobsahuje ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti, e) záměr zahrnovat podřízený dluh do jiných položek, včetně podmínek tohoto dluhu a jeho výše, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne a f) smlouva upravující podřízený dluh může být změněna pouze tehdy, jestliže Česká národní banka nesdělí do 1 měsíce od doručení této změny své námitky. (6) Cenné papíry bez stanovené doby splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek podle odstavce 4 za předpokladu, že a)nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s

79

uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, b) smlouva upravující emisi těchto cenných papírů nebo emisní podmínky umožňují tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odklad platby úroků z dlužné částky, c)pohledávky držitele tohoto cenného papíru vůči tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů, d)doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků, přičemž tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně musí být umožněno pokračovat v její činnosti, e)tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna obdržela peněžní prostředky z emise a f) záměr zahrnovat cenné papíry bez stanovené doby splatnosti do jiných položek, včetně emisních podmínek nebo prospektu těchto cenných papírů a jejich hodnota, ve které mají být zahrnuty do jiných položek disponibilní míry solventnosti, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty těchto cenných papírů tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne. (7) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud tyto podíly tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jsou vlastněny dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení nebo záchrany této osoby a pokud záměr neodečítat položku podle odstavce 2 písm. g) byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení tento záměr odmítla. (8) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud a) jde o osobu, která je bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz10), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank11), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby, b) při výpočtu se aplikuje přiměřeně metoda výpočtu doplňkového kapitálového požadavku upravená v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech12), c) metoda uvedená v písmenu b) je používána konzistentně po celou dobu vykazování. (9) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna aplikuje metodu účetní konsolidace upravenou v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, musí nejdříve České národní bance prokázat existenci integrovaného řídicího a kontrolního systému13) pro osoby, které budou touto metodou konsolidovány. (10) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhá dohledu ve skupině podle § 87 až 92 zákona o pojišťovnictví nebo doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech14) a b)dohled uvedený v písmenu a) zahrnuje i osobu uvedenou v odstavci 2 písm. g). (11) K disponibilní míře solventnosti vypočtené podle odstavce 3 lze přičíst nejvýše a) polovinu nesplaceného základního kapitálu, jestliže splacená část již dosáhla 25 % základního kapitálu, nejvýše však do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti, b) rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou rezervou a rezervou zillmerovanou sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném v případě nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném, nejvýše však do výše 3,5 % nezáporného rizikového kapitálu u smluv, pro něž je zillmerování možné, dále sníženého o částku neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsaženou v aktivech,pokud byl tento záměr, včetně výpočetních podkladů, oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podkladů tento záměr odmítne. (12) Při výpočtu disponibilní míry solventnosti v průběhu účetního období se postupuje podle odstavců 1 až 11 obdobně.

80

Příloha č. 5 Vyhláška č. 434/2009 Sb., o pojišťovnictví Část jedenáctá Hlava II: Požadovaní míra solventnosti § 17 (1) V případě pojišťovny se smíšenou činností se požadovaná míra solventnosti počítá zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro životní zajištění a požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro neživotní zajištění se počítá obdobně jako požadovaná míra solventnosti pro neživotní pojištění. Pokud tuzemská zajišťovna provozuje zajišťovací činnost pro životní a neživotní zajištění, počítá se její požadovaná míra solventnosti jako součet požadované míry solventnosti pro životní zajištění a požadované míry solventnosti pro neživotní zajištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která nepřekročí ani jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte dohromady za pojišťovací i zajišťovací činnost, přičemž pro potřeby tohoto výpočtu se přijaté zajistné považuje za přijaté pojistné. (2) V neživotním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna vyššímu ze dvou výsledků, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části I. přílohy č. 3 k této vyhlášce. (3) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2 nižší než požadovaná míra solventnosti za předchozí rok, rovná se požadovaná míra solventnosti nejméně požadované míře solventnosti za předchozí rok vynásobené poměrem částky technických rezerv na pojistná plnění na konci posledního účetního období a částky technických rezerv na pojistná plnění na začátku posledního účetního období. Tento poměr nesmí být vyšší než 1. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí od zajištění. (4) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 3 nižší než požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2, je požadovaná míra solventnosti rovna požadované míře solventnosti vypočtené podle odstavce 2. (5) V životním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna součtu výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části II. přílohy č. 3 k této vyhlášce. (6) Požadovaná míra solventnosti v průběhu účetního období je sestavována z údajů platných k poslednímu dni předcházejícího účetního období. § 18 Položky uvedené v § 16 odst. 2 písm. a) až d) lze zahrnout do garančního fondu po odečtení položek uvedených v § 16 odst. 2 písm. e) až g).

81

Příloha č. 6 Výkazy pojišťoven celkem:

82

83

84

85

Příloha č. 7 Výkazy Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s.:

86

87