VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ PODNIKATELSKÝ PLÁN KAVÁRNA

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Katedra Finančního účetnictví a auditingu Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku

Kamila Lapková

PODNIKATELSKÝ PLÁN „KAVÁRNA“

Vedoucí diplomové práce: Prof.Ing. Libuše Müllerová, CSc. 2008 (rok dokončení práce) Strana 0 (celkem 63)

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

„Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu.“

V Praze dne 04.01.2008

…………………………………… Kamila Lapková

Strana 1 (celkem 63)

OBSAH 1. Úvod

4

2. Základní informace 6 2.1. Obecný úvod 6 2.2. Právní forma podnikání 7 2.2.1. Výběr právní formy podnikání 7 2.2.2. Ohlášení živnosti řemeslné pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR 9 2.2.3. Právnická osoba 12 2.3. Identifikační údaje zamýšleného podniku 15 2.4. Provedené a plánované aktivity 15 2.4.1. Průzkum trhu a okolí 15 2.4.2. Získání základních informací o chodu kavárny 15 2.4.3. Podklady pro získání živnostenského listu 17 2.4.4. Zpracování nabídky do veřejné soutěže o nebytové prostory 17 2.4.5. Podpis smlouvy s městskou částí Prahy 18 2.4.6. Získání finančních prostředků 18 2.4.7. Zahájení rekonstrukce 19 2.4.8. Nábor zaměstnanců 19 2.4.9. Marketing 20 2.4.10. Otevření kavárny 22 2.5. Možná rizika 22 3. Poskytované služby 3.1. Popis služeb a jejich cílové skupiny 3.2. Tvorba vlastního image 3.3. Srovnání s konkurencí – silné a slabé stránky

23 23 27 28

4. Výběr místa zamýšleného podniku 4.1. Volba místa podnikání 4.2. Způsob získání místa podnikání 4.3. Podmínky veřejné soutěže

29 29 29 31

5. Projektová dokumentace, souhrnná technická zpráva a jednání s úřady 32 5.1. Projektová dokumentace 32 5.2. Souhrnná technická zpráva 32 5.2.1. Dosavadní využití prostor 33 5.2.2. Průzkumy, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu 33 5.2.3. Splnění podmínek regulačních plánů, územně plán.podkladů 33 5.2.4. Věcné a časové vazby na související a podmiňující stavby a jiná opatření 33 5.2.5. Předpokládaná lhůta výstavby a způsob provádění výstavby 33 5.2.6. Orientační cena, podlahová plocha 33 5.2.7. Urbanistické a architektonické řešení 34 5.2.8. Nosné konstrukce, obvodový plášť, okenní výplně, dveře, podlahy 34 5.3. Jednání s úřady 34


6. Organizační architektura podniku 6.1. Management malého a středního podnikání 6.2. Specifika finančního řízení nově zakládaných podniků 6.3. Vnitropodniková organizace a řízení podniku 6.3.1. Proč je potřeba organizovat 6.3.2. Organizace v malém podniku 6.4. Pojištění 6.5. Založení podnikatelského účtu 6.6. Daň z přidané hodnoty 6.7. Účetnictví a výkaznictví malých firem 6.8. Systém účetnictví a kontroly v zamýšleném podniku

36 36 37 39 39 40 41 42 42 43 45

7. Finanční plán 7.1. Zdroje a jejich užití 7.2. Investiční náklady 7.3. Provozní náklady 7.4. Výpočet předpokládaných tržeb 7.5. Tržby v jednotlivých obdobích 7.6. Testování finančního zdraví firmy obecně 7.7. Peněžní toky podniku

47 47 47 47 48 49 49 51

8. Způsob financování, potřebné zdroje 8.1. Vlastní zdroje 8.2. Cizí zdroje 8.3. Finanční leasing 8.4. Podpora malého a středního podnikání 8.4.1. Vládní organizace 8.4.2. Nevládní organizace

52 52 52 54 55 56 59

9. Závěr 9.1. Stručné shrnutí 9.2. Hlavní výsledky 9.3. Doporučení vyplývající z praxe

60 60 60 61

10. Seznam použité literatury

63

11. Přílohy Příloha č. 1 - Ceník nabízeného sortimentu s odhadem tržeb a zisků Příloha č. 2 – Výnosnost prodávaného sortimentu dle celkových tržeb Příloha č. 3 – Výnosnost prodávaného sortimentu na jeden kus Příloha č. 4 – Rozpočet a harmonogram prací (pro veřejnou soutěž o nebytové prostory na Staroměstském náměstí) Příloha č. 5 – Pokladny Sharp Příloha č. 6 – Kávovar La Cimbali


1. ÚVOD Hlavním cílem diplomové práce je ucelený popis podnikatelského plánu - založení kavárny. Práce je rozdělena do osmi popisných kapitol, dále následuje shrnutí, výčet použité literatury a přílohy. Práce není pouze teoretickým dílem, popisuje skutečně realizované činnosti. Výsledkem práce je komplexní podnikatelský plán, který bude sloužit jako podklad pro získání nebytových prostor, ať už v soutěži vypisované městskou částí Prahy anebo pro představení možným soukromým osobám, které nebytové prostory pronajímají. Po úvodu následuje kapitola druhá, která nám poskytuje základní informace o kavárně, jako je volba právní formy podnikání, identifikační údaje zamýšleného podniku, provedené a plánované aktivity a možná rizika. Nechybí ani základní představa o vzhledu a způsobu fungování kavárny. Třetí kapitola pojednává o poskytovaných službách, o představách zákazníků a o nabízeném sortimentu. Zaměřuje se i na silné a slabé stránky, propagační kampaň a na konkurenceschopnost podniku. Výběr místa zamýšleného podniku a způsob jeho získání je uveden v kapitole čtvrté, stejně tak jako osobní zkušenost z účasti ve veřejné soutěži o nebytové prostory. V páté kapitole přibližuji problematiku prováděcí dokumentace, souhrnné technické zprávy a jednání s úřady. V šesté kapitole se zaměřuji na organizaci a řízení. Kapitola obsahuje jak teoretickou část popisující management malého a středního podnikání a specifika finančního řízení nově zakládaných podniků, tak i konkrétní naplánování organizační architektury a pracovních sil zamýšleného podniku, koloběh dokladů a způsob vedení účetnictví. Komplexní finanční plán je zpracován v kapitole sedmé. Zahrnuje jak propočet nákladů, tak předpokládané obraty, zisky, cash flow a nechybí ani teoretická část pojednávající o testování finančního zdraví firmy.


Možné způsoby financování a jeho konečný výběr je rozebírán v kapitole osmé. V teoretické části uvádím možnost podpory malého a středního podnikání v obecné poloze. Diplomová práce je zakončena shrnutím, kde jsou popsány výsledky práce a doporučení pro praxi vyplývající z vlastních zkušeností.


2. ZÁKLADNÍ INFORMACE

2.1. OBECNÝ ÚVOD Jako obor podnikání jsem si vybrala hostinskou činnost – provoz kavárny. Bude se jednat o formu pultového prodeje rychlého občerstvení. Kavárna by se měla nacházet v oblasti s vysokým počtem kancelářských míst (jako jsou výškové administrativní budovy) a s možností posezení v blízkém okolí (například park, malá plocha zeleně). Druhou variantou je umístění kavárny v turistickém centru Prahy, nejlépe s možností posezení na již umístěných městských lavičkách. Kavárna bude nabízet široký výběr kvalitních kávových nápojů jak kofeinových tak i bezkofeinových, horkou čokoládu, čaje a kakao pro zimní měsíce, osvěžující nápoje jako jsou například ledová káva a ledový čaj pro letní měsíce. V dalším sortimentu kavárny budou čerstvé bagety a palačinky, toasty a sladkosti různého druhu. Detailní nabídka je v příloze č. 1 této práce. Konkurenční výhoda podniku spočívá jak v nabízeném sortimentu, tak i ve formě prodeje. Detailnější srovnávání s konkurencí zmiňuji v kapitole třetí. Nevýhodou je nedostatek vlastních finančních prostředků. Více informací o zdrojích financování je možné získat v kapitole osmé. Uvnitř kavárny je plánováno jen několik málo stolů k posezení pro případ špatného počasí. Klíčovými osobnostmi podniku jsou manager kavárny a obsluha. Plánováni jsou dva pracovníci obsluhy. Dle uskutečněných propočtů a zamýšlených plánů je odhadován měsíční obrat ve výši cca. 500 000 Kč, měsíční zisk cca. 390 000 Kč. Způsob financování, výše investičních nákladů aj. jsou řešeny v následujících kapitolách.


2.2. PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ

2.2.1.

VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

Před zahájením podnikání je nezbytné vybrat právní formu podnikání. V mém případě jsem uvažovala pouze o dvou formách: společnost s ručením omezeným nebo živnostenské podnikání fyzické osoby. Před konečným výběrem bylo nutné zvážit všechny výhody a nevýhody. Podnikání fyzické osoby zahrnuje následující negativa:

vysoké riziko podnikání – podnikatel ručí celým svým majetkem; ochranou proti tomuto riziku je pojištění proti zodpovědnosti nebo převádění vlastních aktiv na někoho jiného;

vysoké požadavky na odborné i ekonomické znalosti - co se týče odborných znalostí, hostinská činnost je řemeslnou živností (6 let praxe v oboru; výuční list z tříletého obdobného oboru + 3 roky praxe; maturita, tj. střední škola čtyřletého studia v oboru + 2 roky praxe; vysokoškolské vzdělání v oboru ať už magisterské či bakalářské studium a jeden rok praxe nebo jiné formy například přezkoušení před komisí, uznání kvalifikace k tomu určeným orgánem atd.);

omezený přístup k bankovním úvěrům - pokud se zaměříme na úvěry pouze pro začínající podnikatele či malé firmy, například Česká spořitelna, a.s. nabízí hypotéční úvěry jen pro právnické osoby, nebo leasing dopravní techniky jen pro právnické osoby;

omezená životnost podniku - je dána délkou života podnikatele.

Nevýhody podnikání společnosti s ručením omezeným:

dražší založení - fyzická osoba platí jen registrační poplatky, společnost s ručením omezeným potřebuje dále zakladatelskou smlouvu (nutnost právního poradenství) a každý rok notářsky ověřené zápisy z valné hromady;

podmínka počátečního kapitálu - min 200 000 Kč (pokud je společnost zakládána jedinou osobou, musí být základní kapitál splacen v plné výši, aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku); Strana 7 (celkem 63)

administrativně náročnější chod společnosti (minimálně ve vedení podvojného účetnictví);

dvojí zdanění - nejprve se zdaní zisk společnosti a poté i fyzické osoby jako vlastní příjem jednotlivce (ať už jako společníka anebo zaměstnance).

Výhody podnikání společnosti s ručením omezeným:

omezené ručení, což je důležitou výhodou při podnikání, kde může dojít k velkému zadlužení;

nižší efektivní důchodová daň než u příjmů fyzické osoby (bude se měnit v důsledku změn daňových zákonů a jednotné sazby daně).

Klady podnikání fyzické osoby:

osobní vlastník dostává veškerý rozdělený zisk avšak kryje i veškeré ztráty jak je uvedeno výše; v daňovém přiznání se veškeré příjmy majitele podniku projeví jako jeho osobní příjem (ne příjem společnosti), tj. při rozdělování zisku nedochází ke dvojímu zdanění;

jednodušší administrativa (vedení daňové evidence, tj. vedení údajů o příjmech a výdajích, o majetku a závazcích a provedení inventarizace k poslednímu dni zdaňovacího období);

nezdanitelné části základu daně: životní pojištění, penzijní připojištění, hypoteční úroky (jen do konce roku 2007), aj.;

možnost rozdělení příjmů na spolupracující osoby či výpočet daně ze společného základu daně manželů (společné zdanění manželů taktéž pouze do konce roku 2007).

Po zvážení všech uvedených výhod a nevýhod jsem volila formu živnostenského podnikání jako fyzické osoby. Hlavními důvody pro mé rozhodnutí byl nesporný fakt zdanění zisku pouze jednou a malé riziko zadlužení vzhledem k tomu, že zásobování kavárny budu uskutečňovat nákupem za hotové peníze (například nákupem ve velkoobchodním domě Makro), tzn. vždy budu muset nejprve vydělat na nakupované zásoby a zároveň i na provozní výdaje jako jsou mzdy, nájem, atd.


2.2.2.

OHLÁŠENÍ ŽIVNOSTI ŘEMESLNÉ PRO FYZICKÉ OSOBY S BYDLIŠTĚM NA ÚZEMÍ ČR

Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná: -

samostatně,

-

vlastním jménem,

-

na vlastní odpovědnost,

-

za účelem dosažení zisku a

-

za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Jak jsem se již zmínila, jedná se o provozování živnosti řemeslné, tzn. je třeba splnit určitou odbornou způsobilost. Co všechno potřebuji pro ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR? Podnikatel musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti, jimiž jsou: • dosažení věku 18 let, • způsobilost k právním úkonům, • bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů, • skutečnost, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání (FÚ), • skutečnost, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (PSSZ), • skutečnost, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na veřejném zdravotním pojištění (VZP). Ohlášení živnosti je možno podat osobně u příslušného obecního živnostenského úřadu dle bydliště nebo zaslat tomuto úřadu poštou. Ohlášení se provádí pomocí jednotného registračního formuláře se všemi potřebnými přílohami výše uvedenými a dále s přiložením: • dokladu prokazující odbornou způsobilost podnikatele, popř. jeho odpovědného zástupce,


• dokladu prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele, • dokladu o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost (v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem je to 10 000 Kč). Pomocí "Jednotného registračního formuláře pro fyzické osoby" (JRF) lze učinit na obecním živnostenském úřadu podání i k dalším úřadům, a to finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Formulář lze získat na jakémkoli obecním živnostenském úřadu, příp. je volně dostupný na internetových stránkách www.mpo.cz. V ohlášení fyzická osoba uvádí zejména tyto údaje: • jméno a příjmení, příp. obchodní firmu, • státní občanství, • bydliště, • rodné číslo, pokud bylo přiděleno, jinak datum narození, • prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění (podle § 58 odst. 2,3 nebo 4 živnostenského zákona), • provozuje-li se živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby (jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, údaj o tom, zda mu soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění), • předmět podnikání, • místo podnikání, • identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno, • provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, • datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění, • datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou, Strana 10 (celkem 63)

• údaj o tom, zda hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení, pokud jsou všechny náležitosti splněny. Právní předpisy vztahující se k podnikání: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Související předpisy vztahující se k podnikání: Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o konkursu a vyrovnání, zákon č. 328/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, Zákon o státní kontrole, zákon č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Trestní zákon, zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o přestupcích, zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Správní řád, zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o správních poplatcích, zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o správě daní a poplatků, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o ochraně spotřebitele, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o regulaci reklamy, zákon č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie Strana 11 (celkem 63)

a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ve znění pozdějších předpisů, Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Četné právní předpisy technického charakteru podle druhu provozované živnosti.

2.2.3.

PRÁVNICKÁ OSOBA

Subjekty oprávněné k ohlášení živnosti volné jsou v tomto případě právnické osoby se sídlem na území České republiky. Právnická osoba nemusí ustanovovat odpovědného zástupce. Ohlášení je možné podat osobně u místně příslušného obecního živnostenského úřadu centrální registrační místo (CRM) nebo zaslat tomuto úřadu poštou. Ohlášení se podá u živnostenského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby. Ohlašovatel překládá následující doklady při ohlášení živnosti: • ohlášení živnosti; • výpis z Rejstříku trestů České republiky odpovědného zástupce, je-li podnikatelem ustanoven. Je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského státu Evropské unie (včetně státních příslušníků jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarska), výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu. Pokud stát takový doklad nevydává, odpovědný zástupce předkládá prohlášení o bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) živnostenského zákona, učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Je-li odpovědný zástupce občanem jiného státu než výše uvedených, dokládá výpis z Rejstříku trestů ČR a odpovídající doklady vydané státem, jehož je občanem. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. Hodlá-li odpovědný zástupce doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů ČR a není-li k žádosti doložen, živnostenský úřad si jej sám od správce Rejstříku trestů vyžádá; • doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo Strana 12 (celkem 63)

pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden, výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší 3 měsíců; • doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, nebyl-li již tento doklad přiložen při zápisu do obchodního rejstříku nebo jiné evidence; • prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce již ustanoven. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem; • doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost (v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem je to 10 000 Kč); • v případě záměru právnické osoby provozovat živnost průmyslovým způsobem doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslový způsobem. Potřebným formulářem je opět "Jednotný registrační formulář pro právnické osoby" (JRF), prostřednictvím kterého lze učinit podání na obecním živnostenském úřadu i dalších úřadech, a to finančnímu úřadu a úřadu práce. Formulář lze získat na jakémkoli obecním živnostenském úřadu - centrální registrační místo (CRM), příp. je volně dostupný na internetových stránkách www.mpo.cz. V ohlášení právnická osoba uvádí zejména tyto údaje: • obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo) a jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a bydliště nebo adresu pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, a prohlásí, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u nich trvá jiná překážka provozování živnosti a způsob, jakým za právnickou osobu jednají, zda bylo této právnické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění (podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4 živnostenského zákona) a zda u ní trvá jiná překážka provozování živnosti; Strana 13 (celkem 63)

• údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li živnost jeho prostřednictvím provozována; • identifikační číslo, bylo-li přiděleno; • předmět podnikání; • provozovnu nebo provozovny, ve kterých bud provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění; • datum zahájení provozování živnosti; • datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou; • údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. V Jednotném registračním formuláři podnikatel dále uvede údaje nezbytné pro podání vůči dalším výše uvedeným úřadům. Živnostenský úřad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení, pokud podnikatel splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti. Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, vydá živnostenský úřad živnostenský list před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto právnickým osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodají-li návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů od doručení živnostenského listu nebo není-li návrhu vyhověno, musí živnostenský list neprodleně vrátit. Platnost živnostenského listu nesplněním uvedených podmínek zaniká. Právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, tímto dnem. Právnická osoba musí učinit ještě následující kroky: • přihlásit sebe a zaměstnance u místně příslušné správy sociálního zabezpečení(do 8 dnů); • přihlásit sebe a zaměstnance u zvolené zdravotní pojišťovny (do 8 dnů); • podat přihlášku k povinnému úrazovému pojišťění za zaměstnance(pokud má alespoň 1 zaměstnance).


2.3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAMÝŠLENÉHO PODNIKU Obchodní jméno:

Kamila Lapková – KÁVA U ONDŘEJE

Sídlo:

(zatím není určeno)

Zahájení podnikání:

(ihned po získání nebytových prostor)

Právní forma podnikání: fyzická osoba Tel.:

777 035 121

E-mail:

[email protected] (bude zřízeno až po založení živnosti)

Internet:

www.kavauondreje.cz (bude zřízeno až po založení živnosti)

Obory činnosti:

- hostinská činnost - výroba a prodej polotovarů, hotových jídel, lahůdek a cukrářských výrobků

2.4. PROVEDENÉ A PLÁNOVANÉ AKTIVITY PROVEDENÉ AKTIVITY 2.4.1.

PRŮZKUM TRHU A OKOLÍ

Hostinská činnost – provoz kavárny je velmi lukrativním podnikatelským oborem, jakmile je podnik umístěn na správném místě. Místo je nejdůležitějším kritériem. Dle výhodnosti umístění se odvíjí nejen nájem daného prostoru, ale i následné tržby. V oblastech s vysokou frekvencí chodců jsou obecně nájmy vysoké. Pokud je nájem znatelně nízký, je zřejmé, že kolemjdoucích potenciálních klientů nebude příliš mnoho. Pří výběru konkrétního nebytového prostoru se tedy zajímám nejen o daný prostor samotný, tj. o jeho celkové m2, současný stav a přípojky, ale provádím i průzkum nejbližšího okolí, tedy zjišťuji, zda se v něm nachází obdobný podnik a učiním základní propočet frekvence chodců kolem zamýšleného podniku. Příloha č. 1 obsahuje i propočet tržeb a předpokládané ziskovosti.

2.4.2.

ZÍSKÁNÍ ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ O CHODU KAVÁRNY

Před zahájením podnikatelských aktivit jsem nejprve absolvovala konzultace s odborníkem na provoz kavárny. Od něj jsem obdržela Strana 15 (celkem 63)

informace nezbytné pro základní provoz kavárny. Učinila jsem si vlastní představu o přístrojích nutných pro provoz, o základním sortimentu a cenách. Studiem internetových stránek jsem zjistila nabízené druhy kávových nápojů, jejich složení a způsob přípravy. Osobními návštěvami kaváren jsem prováděla průzkum v obdobných podnicích, kde jsem sledovala hlavně ceny, nabízený sortiment, počty pracovníků, vybavení zázemí a interiérovou architekturu podniku. Prodejní cenu jsem tedy tvořila dle cen na trhu, tzn. u konkurence. Ze získaných informací jsem usoudila, že nejobtížnějším úkolem bude nábor kvalitních a schopných pracovníků. Přístroje pro provoz kavárny: Odhadované pořizovací Vybavení prodejního pultu

ceny

Pracovní deska, úložné prostory

Kč

20 000

Dřez s vodovodní baterií

Kč

5 000

Chladicí vitrína stolní

Kč

30 000

Pokladna

Kč

10 000

Lednice na nápoje (vody, pivo, džusy, Pepsi, aj.)

Kč

20 000

Kávovar a mlýnek na kávu

Kč

150 000

Toaster

Kč

5 500

Palačinkovač

Kč

17 500

Salamandr

Kč

10 500

Prodejní pult

Kč

10 000

Vzduchotechnika na odtah par

Kč

20 000

Čtyřtrnový hot dog s nádobkou

Kč

10 500

Vaflovač

Kč

1 000

Prodejní pult celkem

Kč

310 000

tříděný odpad

Kč

20 000

Tři dřezy s vodovodní baterií

Kč

10 500

Tři malé lednice

Kč

18 000

Mrazák na led (Zanussi 50l)

Kč

5 000

Nářezový stroj

Kč

10 000

Přípravna celkem

Kč

63 500

Vybavení přípravny Tři oddělené pulty (paravánem) - s prostorem na


Přípravna je jedna místnost, která bude mít tři oddělené pulty. Každý z těchto pultů má svůj odpad, dřez a malou lednici. Přípravna slouží k přípravě jednoho druhu potravin – a) vajíčka, b) masné výrobky, c) zelenina.

2.4.3.

PODKLADY PRO ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO LISTU

Pro získání živnostenského listu bylo nezbytné doložit následující podklady: -

výpis z rejstříku trestů,

-

potvrzení, že nemám nedoplatky na ZP,

-

potvrzení, že nemám nedoplatky na SP,

-

potvrzení, že nemám nedoplatky u FÚ,

-

prohlášení odpovědného zástupce.

Veškeré uvedené podklady jsem doložila k žádosti o nebytové prostory. Jakmile dojde k podpisu smlouvy ohledně vybraných nebytových prostor, zažádám o živnostenský list.

2.4.4.

ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY DO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE O NEBYTOVÉ PROSTORY

Na internetových stránkách jednotlivých částí Prahy, jsou uvedeny podmínky pro účast ve veřejné soutěži o nebytové prostory. Nabídka pro I. stupeň výběrového řízení musí obsahovat: -

vyplněnou žádost o nebytové prostory,

-

VOR nebo ŽL pro předmět navrhovaného podnikání,

-

podnikatelský záměr,

-

podnikatelské a obchodní reference,

-

v případě, že subjekt začíná podnikat – uvést představu o provozovně,

-

prohlášení uchazeče, že souhlasí s podmínkami výběrového řízení,

-

hrubý rozpočet stavebních úprav nebytového prostoru a harmonogram prací,

-

čestné prohlášení, že proti uchazeči není vedeno žádné trestné stíhání,

-

čestné prohlášení, že uchazeč nemá závazky vůči ČR, hlavnímu městu Praze ani proti jeho částem, Strana 17 (celkem 63)

-

čestné prohlášení, že uchazeč viděl prostory a je seznámen s jejich stavem,

-

prohlášení o akceptaci vzorové nájemní smlouvy případně uvedení protinávrhů,

-

doklad o složení kauce.

Nabídka pro II. stupeň výběrového řízení musí obsahovat: -

vyplněnou žádost o nebytové prostory, která obsahuje výši nabízeného nájemného.

Nabídka musí být vložena do obálky, zalepena, řádně nadepsána a odevzdána v podatelně MČ Prahy do stanoveného data a hodiny. Rozhodujícími kritérii jsou podnikatelský plán a výše nabízeného nájemného.

PLÁNOVANÉ AKTIVITY 2.4.5.

PODPIS SMLOUVY S MĚSTSKOU ČÁSTÍ PRAHY

V případě výhry v soutěži o nebytové prostory dojde zhruba do jednoho měsíce k podpisu smlouvy. Od podpisu smlouvy je uchazeč povinen platit nájemné. Je na konkrétní dohodě mezi městskou částí a uchazečem na případném odečítání investičních nákladů z nájmu. Je v zájmu uchazeče provést veškeré opravy a rekonstrukci v co nejkratším termínu a otevřít podnik. V případě rekolaudace nebytového prostoru se vše samozřejmě mnohem více komplikuje a doba rekonstrukce se prodlužuje.

2.4.6.

ZÍSKÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Finanční prostředky plánuji z velké většiny zapůjčit od banky, zbytek budou tvořit půjčky od členů rodiny nebo blízkých přátel. Co se týče pořizování aktiv, aktiva v hodnotě nad 40 000 Kč budou pořizována na leasing, drobná aktiva budou kupována v hotovosti. Více informací k tomuto tématu je uvedeno kapitole „Způsob financování, potřebné zdroje“.


2.4.7.

ZAHÁJENÍ REKONSTRUKCE

Ihned po podpisu smlouvy je nájemce povinen platit nájemné. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby byly bez prodlení započaty veškeré práce na opravě a rekonstrukci prostor. Již v průběhu procesu podepisování smlouvy je třeba vyzískat aktuální plány prostor a zahájit práce na potřebných projektech a povoleních. Práce by měly být realizovány dle navrženého harmonogramu a rozpočtu, který byl součástí nabídky.

2.4.8.

NÁBOR ZAMĚSTNANCŮ

Nábor zaměstnanců je dalším z velmi důležitých kroků. Nejde o snadný úkol, a proto je taktéž třeba započít s náborem co nejdříve. Ideální doba je v průběhu rekonstrukce, abychom po dokončení všech prací měli se zaměstnanci již podepsanou pracovní smlouvu. Hledání uchazečů bude probíhat pomocí inzerátu v novinách a ve školách a dále pomocí osobních poptávek v okolí. Inzeráty v novinách, popřípadě osobní poptávka, by měly zajistit zaměstnance na plný úvazek. Inzeráty ve školách zajistí brigádníky na výpomoc pravidelnou či nepravidelnou (jak pro případ onemocnění stálých pracovníků, tak pro případy silné sezóny). V prvním kole budou přijímány pouze životopisy, ve druhém kole dojde k základnímu výběru na základě zaslaných informací a k pozvání vybraných uchazečů k ústnímu pohovoru. Se stálými zaměstnanci bude podepsána pracovní smlouva na plný úvazek se zkušební tříměsíční lhůtou. Jejich odměňování bude stanoveno pomocí pevného základu a procentního příplatku závislého od obratu kavárny. Tzn. zaměstnanci budou motivováni ke zvyšování obratu podniku. K výplatě bude pravděpodobně docházet 15. následujícího měsíce na účet zaměstnanců. Zálohy nebudou zpravidla vypláceny, pouze ve výjimečných případech a po vzájemné dohodě obou stran. Výplata bude vyplácena v české měně. Dále bude zaměstnancům nabídnuta možnost odběru stravenek s příspěvkem zaměstnavatele a finančního podílu zaměstnavatele na jazykových či jiných vzdělávacích kurzech, které budou přínosem pro práci v kavárně. S brigádníky bude podepsána dohoda o provedení práce, případně s nimi po vyčerpání limitu 150 hodin bude sepsána dohoda o Strana 19 (celkem 63)

pracovní činnosti. Brigádníci budou placeni stálou hodinovou sazbou. V případě jejich významného přínosu pro kavárnu obdrží jednorázovou odměnu. Základní požadavky na pracovníky: -

plnoletost,

-

bezúhonnost,

-

příjemné vystupování,

-

základní znalost cizího jazyka (aj, nj),

-

samostatnost a schopnost zorganizovat si práci,

-

společenské vystupování (práce s lidmi),

-

vyučení či praxe v oboru není podmínkou.

Při výběru pracovníka budu nejvíce sledovat organizační schopnosti, vystupování a smysl pro poctivost. Výběr a následný nábor pracovníků plánuji až po získání nebytových prostor, při zahájení rekonstrukce. Průměrný plat v této oblasti se pohybuje od 80 do 130 Kč čistého za hodinu. Při hodnocení pracovníků bude kladen důraz na jejich vztah k zákazníkům, zda byly vzneseny stížnosti na zaměstnance, atd. Dalším důležitým kritériem při hodnocení bude jejich výkonnost, tzn. výše obratu. V případě jejich zájmu bude zaměstnancům poskytnut příspěvek na odborné kurzy týkající se jejich práce, jako je například kurz komunikace, kurz cizího jazyka, kurz přípravy kávy, míchaných nápojů, aj.

2.4.9.

MARKETING

Marketingový mix zahrnuje oblast výrobků, cen, propagace a distribuce. Výrobková oblast nabízí následující konkurenční výhody oproti konkurenci: kvalitní druh kávy, rozmanitost kávových nápojů, nabídku čerstvých palačinek a další viz. kapitola 2.1. Cena byla stanovena dle cen konkurence, na základě průzkumu v terénu a průzkumu internetových stránek. Ziskovost cen se pohybuje okolo více než 50 % - viz. příloha č. 1 této práce.


Oblast propagace zahrnuje: Štít s názvem podniku Aby podnik prosperoval, musí přilákat klienty. Je proto třeba kavárnu pro kolemjdoucí zviditelnit. Důležitý je viditelný název kavárny na nemovitosti, kde se nacházejí pronajaté prostory. Písmo by mělo být dostatečně veliké a ve vkusné barevné kombinaci s pozadím. Na dveřích kavárny musí být umístěn název provozovatele, kontaktní údaj, identifikační číslo a údaje o otevírací době. Za výlohami do ulice budou umístěny stoly s židlemi, a proto je nezbytné soustředit se i na interiér podniku. Interiér podniku Jak bylo zmíněno, interiér podniku je taktéž velmi významným kritériem. Lidé přijdou do kavárny, pokud jim nabídne příjemné prostředí a lahodné nápoje. Je třeba volit teplé barvy a materiál, nejlépe co nejvíce dřeva v kombinaci s kovovými či skleněnými prvky. Interiér by měl na první pohled klienta zaujmout. Prostory kavárny budou odvětrávané, klimatizované a budou nekuřácké. Pro náruživé kuřáky bude veškerý sortiment kavárny nabídnut formou „to go“. Nekuřákům bude kromě formy prodeje „to go“ poskytnuto i několik málo stolů k posezení uvnitř kavárny. Venkovní upoutávka Před vstupem do kavárny bude umístěna venkovní upoutávka, například s druhem nabízené kávy a několika nejlepšími nápoji z nabídky kavárny. Výhodné nabídky Výhodné nabídky bych rozdělila na stálé a variabilní. Mezi stálé nabídky bude patřit například poskytnutí denního tisku ke kávě zdarma. Mezi variabilní nabídky by patřily nápoje „v akci“, tzn. zlevněné například pro daný týden. Výhodné nabídky budou vždy uvedeny na venkovní upoutávce, popřípadě ve výloze kavárny a taktéž na vnitřní tabuli v kavárně. Reklama Při rozpočtování startovního kapitálu bych neměla opomenout finanční rezervu na počáteční reklamu. O otevření kavárny je třeba informovat veřejnost. Dobrou reklamou jsou například vytištěné Strana 21 (celkem 63)

letáky a jejich vyvěšení v nejbližším okolí kavárny. Zákazník musí vědět, že kavárna existuje, kde existuje a co nabízí. Distribuční oblast pokrývá rozhodnutí, že se bude jednat o formu prodeje „to go“. V případě špatného počasí je k dispozici pár stolů k sezení.

2.4.10. OTEVŘENÍ KAVÁRNY Po splnění všech výše uvedených postupů, nákupu vybavení a zařízení a samozřejmě nákupu veškerého nabízeného sortimentu jsem připravena kavárnu otevřít. Nyní leží úspěch podnikání na managementu kavárny a hlavně na jeho zaměstnancích. Ráda bych zde zdůraznila důležitou roli zaměstnanců – obsluhy kavárny. Je nezbytné, aby obsluha působila na klienty pozitivně a vstřícně a aby si svou práci dovedli zaměstnanci řádně zkoordinovat. Budeme se řídit heslem „náš host, náš pán.“

2.5. MOŽNÁ RIZIKA S rozhodováním podnikatele ohledně jeho aktivit souvisí podnikatelské riziko. O riziku hovoříme proto, že podnikatel nezná budoucnost, rozhoduje v nejistotě. Rizika je možné rozdělit na interní a externí. Mezi interní rizika patří finanční situace podniku, organizace provozních činností, personalistika, aj. Interní rizika může podnikatel ovlivňovat, řídit. Mezi externí rizika patří ekonomické změny, změny v konkurenci, v požadavcích zákazníků, situace na trhu práce, aj. Podnikatel musí externí rizika respektovat, včas je analyzovat a přizpůsobit své jednání.


3. POSKYTOVANÉ SLUŽBY

3.1. POPIS SLUŽEB A JEJICH CÍLOVÉ SKUPINY Forma prodeje – pultový. Umístění – oblast výškových administrativních budov či turistické centrum Prahy. Základní sortiment: káva espresso piccolo - malý šálek, 7gr/40ml, silná aromatická káva káva espresso dopio - 1/2 velkého šálku, 14gr/80ml, dvojité espreso káva espresso ristretto - 1/2 malého šálku, 7gr/20ml, krátké extra silné espreso káva espresso lungo - 2/3 velkého šálku, 7gr/115ml, espresso a více vody (nebo ¾, jako americano) cappuccino -

velký šálek, 1/3 espresso piccolo (7gr/40ml), 1/3

horké mléko, 1/3 mléčná pěna sypaná kakaem či skořicí caffe latté - 1/3 espresso (7gr), 2/3 horké mléko caffe macchiato - espresso (7gr/40ml), trocha mléčné pěny latté macchiato - sklo, 1/3 horké mléko, 1/3 espresso (7gr/115ml), 1/3 mléčná pěna, 250-300ml káva latté macchiato correto - sklo, 1/3 horké mléko, 1/3 espresso (7gr/115ml), 1/3 mléčná pěna a cca 10ml vaječného likéru či jiné lihoviny café au lait - 1/2 filtrované kávy (7gr), 1/2 horkého mléka a trocha pěny vídeňská káva (překapávaná či instanční káva se šlehačkou, 150200ml) alžírská káva - vaječný likér 5cl, espresso přelité přes lžičku, šlehačka s kapkou likéru irská káva - espresso s třtinovým cukrem, 3cl irské whisky, zjemnění smetanou pozvolna vlévanou nakonec anebo šlehačkou frappe - rozpustná káva, cukr, a mléko se protřepou dohromady, a přelijí přes nadrcený led čokoláda - 27gr, smetanově krémová, extra hustá, originál Barbagliata


ochucená čokoláda -

tekutá čokoláda, horké mléko nebo voda,

šlehačka, sirup karamelový či oříškový, mléčná pěna sirupy s příchutí (porce) kakao (Granko) (500g cca 40Kč) 4g čaj ovocný (např. Dilmah) čaj bylinkový čaj zelený čaj černý čaj bez teinu plechovkové pivo Gambrinus 0,5 Aquila čaj zelený s citronem 0,5 pet Aquila jemně perlivá voda pet Aquila

perlivá voda pet

Aquila neperlivá voda pet coca cola 0,33 plech Fanta 0,33 plech Pepsi cola 0,33plech Pepsi light 0,33plech rozlévané džusy 0,2 rozlévané džusy 0,3 rozlévané džusy 0,5 grog (horká voda, cukr, 5cl rumu) 0,2 svařené víno nealko pivo Clausthaler 0,33plech becherovka 38%, 0,04 slivovice pravá 0,04 50%, Fleret hruškovice pravá 0,04 50%, Fleret meruňkovice pravá 0,04l 50%, Fleret třešňovice pravá 0,04l 50%, Fleret medovina zlatá 0,1 l griotka 20%, 0,04 Božkov vaječný likér 20%, 0,04 ouzo 40% 0,04 rum - Captain Morgan spiced 35%,0,04 rum - Bacardi Carta blanca 40%, 0,04 rum tuzemský - Božkov 37,5%, 0,04 whisky Four Roses Bourbon 40%,0,04 whisky Jameson 40%, 0,04 banán v čokoládě 50g čokoláda mléčná 50g Orion Strana 24 (celkem 63)

čokopiškoty PIMS malina Fidorka mléčná s kokosem kaštany ledové 50g lentilky 28g tyčinka Margot 50g miňonky smetanové brambůrky české tyčinky bohemia pletýnka - máslo, šunka, sýr, rajče, salát; tácek + ubrousek pletýnka - máslo, sýr, rajče, salát; tácek + ubrousek pletýnka - máslo, salám, kyselá okurka, salát; tácek + ubrousek toast - kečup, sýr, šunka, paprika, tavený sýr; tácek, ubrousek toast - kečup, sýr, paprika, tavený; tácek a ubrousek párek v rohlíku s hořčicí či kečupem, ubrousek palačinky s čokoládou + tácek palačinky s cukrem a skořicí + tácek palačinky s marmeládou + tácek

Z uvedené tabulky nabízeného sortimentu je patrné, že nabídka by měla uspokojit široký okruh potenciálních zákazníků: -

„fajnšmekři“ kávy: pro tyto cílové skupiny kavárna nabízí čisté kávové nápoje, malé i větší, silné i jemnější (picolo, doppio, ristretto, lungo);

-

konzumenti bezkofeinové kávy či čaje: tento okruh zákazníků je ve skutečnosti velmi široký, avšak ne každá kavárna nabízí možnost bezkofeinové kávy/čaje;

-

labužníci jemných kávových nápojů: příjemné posezení s přítelkyněmi u šálku napěněného kávového nápoje (cappuccino, caffe latté, caffe macchiato, latté macchiato, café au lait, vídeňská káva);

-

příznivci kávy s kapkou alkoholu: alžírská káva (s vaječným likérem), káva latté macchiato correto (taktéž s vaječným likérem či možno i s jinou lihovinou)a irská káva (s irskou whisky);


-

osvěžující kávové nápoje: nejen pro horké letní měsíce (frappe, iced coffee);

-

těhotné ženy, labužníci sladkých nápojů či děti: pro tyto cílové skupiny je nabízena vynikající horká čokoláda, možnost i ochucené horké čokolády karamelovým či oříškovým sirupem a kakao;

-

čaje: každý z výše uvedených potenciálních klientů jistě neodmítne v období dešťů, mrazů či jinak nepříznivého počasí horký čaj; v nabídce jsou čaje ovocné, bylinkové, zelené a černé;

-

pro případ žízně za jakéhokoliv počasí a pro jakéhokoliv zákazníka jsou v nabídce vody s příchutí i bez příchuti, perlivé, jemně perlivé či neperlivé, Coca Cola, Fanta, rozlévané džusy a čerstvé džusy, nealkoholické pivo;

-

z alkoholických nápojů jsou v nabídce pivo, víno, svařené víno; ze silnějšího sortimentu to jsou Becherovka, pálenky, medovina, griotka, vaječný likér, ouzo, rum a whisky;

-

turisté: tuto cílovou skupinu budou dle průzkumů nejvíce zajímat následující nápoje: pivo, svařené víno, čerstvé džusy, Becherovka, griotka.

Kromě nápojů zahrnuje nabídka kavárny taktéž nabídku sladkostí, sortiment pro mlsouny a na zahnání hladu: -

nabídka drobných sladkostí jako doplněk ke kávě či čaji, ke kakau anebo k samostatnému prodeji (banán v čokoládě, čokoláda, lentilky, aj.);

-

drobné slané občerstvení k vínu či pivu zahrnuje brambůrky či tyčinky;

-

pro mlsouny ať už velké nebo malé je v nabídce specialita podniku – palačinky s čokoládou, cukrem a skořicí, marmeládou; Strana 26 (celkem 63)

-

hlad zažene nabídka plněných pletýnek, toasty či párek v rohlíku.

Z uvedeného sortimentu je patrné, že neexistuje okruh potenciálních zákazníků, kteří by v kavárně nenašli uspokojení.

3.2. TVORBA VLASTNÍHO IMAGE Design slouží jako marketingový nástroj. Aby podnik vešel do podvědomí zákazníků, měl by na ně působit jednotným dojmem, vlastním image. Tento pojem zahrnuje nejen tvorbu webových stránek, vizitek, letáků a loga, ale i chování zaměstnanců, jejich vztah k zákazníkům, kvalitu nabízených služeb. Začněme od názvu podniku. Ten by měl zákazníkovi napovědět, jaké služby zde budou poskytovány, měl by být informující. Jakmile je zvolen název, můžeme přikročit k vyhledání vhodného grafika, který nám s dalšími návrhy pomůže. Je nutné si důkladně připravit veškeré podklady pro grafické zpracování. Logo bude provázet veškeré činnosti podniku. Bez vlastních webových stránek se v současnosti již neobejdeme. Protože je nutné co nejrychleji a nejúčinněji vejít do podvědomí potenciálních zákazníků, je nezbytné vytvořit i vlastní letáky s názvem podniku, stručnou charakteristikou podniku a s orientační mapkou. Dalšími důležitými artikly, které tvoří image podniku, jsou jídelní lístky a vizitky. Těmto bude také věnována důkladná příprava. V budoucnu je plánován i vlastní potisk pěnových termo kalíšků na horké nápoje, popřípadě i jiných nabízených produktů, jako jsou například sáčkovaný cukr a papírové pytlíky. Zaměstnanci obdrží pracovní ošacení ve formě jednotného trika s firemním potiskem. Do podnikové kultury spadá i vzdělávání zaměstnanců, odměňování, jejich vedení k poctivosti vůči zákazníkům (ale i majiteli) a vzájemná osobní pomoc. Toto vše je třeba důkladně zpracovat a ušít na míru konkrétnímu podniku, konkrétním prostorám a s profesionální pomocí grafika.


3.3. SROVNÁNÍ S KONKURENCÍ – SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY Mluvíme-li o kávě, předností nabízených kávových nápojů v zamýšlené kavárně je jejich kvalita a rozmanitost. Výběr kávy probíhá na základě osobních ochutnávek, konzultací v pražských kavárnách a ochutnávek z vybraných druhů kávy přímo nezávislými spotřebiteli kávy. Zamýšlená kavárna nabízí čtrnáct druhů kávových nápojů, a to nepočítáme možnost přidat si do kávy příchuť dle svého požadavku (čokoládová, oříšková, mandlová, atd.). V nabídce je i bezkofeinová káva, která jistě osloví těhotné ženy, matky na mateřské dovolené či jiné osoby, které nemohou požívat kofeinové či teinové nápoje. Prodej horké čokolády je lákadlem pro všechny věkové skupiny. Další konkurenční výhodou je forma prodeje nápojů a občerstvení. Neustále spěchající zaměstnanci výškových administrativních budov představují širokou potenciální síť zákazníků. Ranní či odpolední káva s palačinkou, ať už na cestě do práce či při odpolední pauze, je pro ně jistě neodolatelným lákadlem. Dalšími zákazníky budou ostatní kolemjdoucí, kteří raději posedí venku v malebném prostředí například v blízkosti zeleně. Pro matky s dětmi je v nabídce připravena bezkofeinová káva či horká čokoláda. Pokud to okolní prostředí umožní, ráda bych pro tyto cílové skupiny zákazníků vybudovala v blízkosti kavárny dětský koutek, například ve formě dětského hříště. Slabé stránky zakládaného podniku zahrnují nedostatek vlastních peněžních prostředků. Zapůjčené peníze budou tvořit většinu kapitálu, který bude k dispozici pro zahájení a rozjezd podnikání. Je zde tedy potenciální riziko, že nebudu schopna splácet půjčku s úroky. Vzhledem k ziskovosti tohoto druhu podnikání však nepředpokládám, že by toto riziko bylo aktuální.


4. VÝBĚR MÍSTA ZAMÝŠLENÉHO PODNIKU

4.1. VOLBA MÍSTA PODNIKÁNÍ Volba místa podnikání a výše nájmu jsou velmi důležitými kritérii. Pokud je nájem příliš levný, může to znamenat, že tudy neprojde žádný zákazník. Pokud je příliš vysoký, nemusí nám stačit obrat na jeho úhradu. Je proto velmi důležité věnovat volbě místa podnikání nejvyšší péči. Jde o základní kritérium úspěchu. Při výběru vhodného místa nás zajímá nejen velikost prostor, jejich stav, vybavení, umístění a frekvence chodců, ale i například dostupnost městské dopravy. Zajímá nás, zda se v okolí podniku nacházejí tramvajové či autobusové linky, nejlépe i stanice metra. Dalším aspektem je viditelnost – je podnik umístěn na dostatečně viditelném místě? Pokud ne, je možné podnik zviditelnit štítem s nápisem popřípadě reklamou? Abychom dosáhli co nejvyšších tržeb, je nutné znát i své okolí, tj. zda se v blízkém okruhu nacházejí obdobné podniky, konkurence, jaká je jejich nabídka a jaké jsou jejich ceny. Snažíme se získat prostory, které mají hlavní vchody směrem do frekventované ulice, nejlépe s velkými prosklenými výlohami. Východy je taktéž dobré umístit směrem do ulice, postranní uličky nebudí pocit jistoty a bezpečí. Další otázkou, kterou si klademe je, zda se podnik nachází na dopravní tepně či zda se jedná jen o nevýznamné stanice městské hromadné dopravy. Důležitými jsou pro nás i městské předpisy, které slouží jako vodítko k označení podniku. Všechny tyto aspekty musíme vzít v potaz při výběru nejvhodnějšího místa podnikání.

4.2. ZPŮSOB ZÍSKÁNÍ MÍSTA PODNIKÁNÍ Pokud máme k dispozici dostatek finančních prostředků na zahájení podnikání, je nejlepší volbou uvažovaný nebytový prostor zakoupit. Širokou nabídku zahrnují například internetové stránky. Dále je možné přímo navštívit realitní kancelář a požádat je o jejich profesionální pomoc. Tzn. že zaměstnanci realitní kanceláře uskuteční úzký výběr na základě konkrétních požadavků klienta. Po Strana 29 (celkem 63)

obhlídce prostor, výběru toho nejlepšího, zaplacení zálohy a odstupného realitní kanceláři je možné přistoupit k podpisu smlouvy. Pokud však na takovouto investici není dostatek finančních prostředků, je nezbytné volit pronájem nebytových prostor. Pronájem je možný od soukromého majitele anebo od města. Pronájem od soukromého majitele je možný na základě inzerátu konkrétní osoby, pomocí realitní kanceláře anebo osobního doporučení. Získání nebytových prostor na základě inzerátu konkrétní osoby je nejrizikovější a to z toho důvodu, že se jedná o neznámou osobu. Nevíme, zda nabídka je solidní, je třeba si prověřovat vlastnictví a získávat další ověřovací informace. Riziko je na kupujícím. Pokud využijeme služeb realitní kanceláře, riziko a veškeré získávání informací přebírá realitní kancelář. Za tyto služby je třeba uhradit kanceláři odměnu, většinou se pohybuje ve výši od jednoho do tří nájmů. Získání nebytových prostor na základě osobního doporučení je nejlepší variantou, avšak ne každému se naskýtá možnost takto výhodného kontaktu. V současnosti se snažím propracovat se mezi okruh osob, které se zabývají projektováním, výstavbou a nejlépe i obsazováním nové výstavby administrativních budov. Pokud se zaměříme na pronájem od městské části Prahy, domnívala jsem se, že výhodou je jakási jistota slušného zacházení, trvání smlouvy a výše nájmu. Po osobní zkušenosti a na základě osobních pohovorů s aktivními uživateli městských nebytových prostor si již za tímto názorem nestojím. Smlouvy jsou většinou uzavírány na dobu neurčitou, protože město takovéto druhy smluv upřednostňuje. Jednu z možností odstoupení od smlouvy si město vyhrazuje jako „bez udání důvodu“. Výpovědní lhůta je tříměsíční. Může tedy nastat situace, kdy pro město již nebude jakkoliv výhodné, aby Vám prostory nadále pronajímalo, a tak Vám smlouvu bez udání důvodu vypoví. Pak už nezbývá nic jiného, než vyklidit prostory, abychom nepřišli o vlastní majetek a vše popřípadě dále řešit soudní cestou. Jinak je pravda, že městské části Prahy nabízejí velmi lukrativní prostory například přímo v centru Prahy. Pokud se tedy přeci jen chcete zúčastnit veřejné soutěže o tyto nebytové prostory, Strana 30 (celkem 63)

uveřejňuje každá městská část svou nabídku na úřední desce – internetové adresy jsou www.praha1.cz, nebo www.Praha2.cz, atd. Nabídky vyvěšené na webových stránkách obsahují základní charakteristiky prostor, kontaktní osobu a datum veřejné prohlídky. Dále jsou zde obsaženy veškeré nutné podmínky účasti v soutěži. Základním předpokladem je zpracování vlastní nabídky. Osobně jsem se již takovéto veřejné soutěže zúčastnila. A jaká byla vlastní zkušenost s účastí?

4.3. PODMÍNKY VEŘEJNÉ SOUTĚŽE V nabídkách jsem si nalezla prostor, který mi pro můj podnikatelský záměr nejvíce vyhovoval a dostavila jsem se na veřejnou prohlídku. Jednalo se o malý prostor o rozměrech cca 52m2 přímo v centru města Prahy, na Staroměstském náměstí. Pro můj podnikatelský záměr ideální umístění. Prostory jsem si prohlédla a vyfotografovala. Následovalo 14 dní během nichž jsem měla čas na zpracování nabídky. Nabídka obsahovala všechny nezbytné podklady pro založení živnosti (jejich opisy), podnikatelský záměr, představu o provozovně, odhad investičních nákladů, harmonogram rekonstrukčních prací a samozřejmě i nabízené nájemné za užívání prostor. Dále bylo nutné složit nemalou kauci na účet města. V mém konkrétním případě činila 400 000 Kč. Kauce je vratná v případě neúspěchu. Hlavními kritérii soutěže jsou vždy předmět podnikání a výše nájemného. Nabídku jsem v termínu odevzdala a čekala na vyjádření městské části Prahy. Výsledek soutěže byl vyvěšen opět na úřední desce městské části. Obsahoval pouze jméno výherce a výši nabídnutého nájmu. Bohužel to jméno nebylo mé. Kauce mi byla vrácena na číslo mého účtu. V blízké době je plánováno zveřejnění nové nabídky prostor.


5. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE, SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA A JEDNÁNÍ S ÚŘADY

5.1. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Pro adaptaci získaných prostor je nutné zhotovit projektovou dokumentaci. Projektová dokumentace se skládá z výkresové části a části textové. Textová část obsahuje technickou zprávu, specifikaci zařízení a materiálu. Vzhledem k velkosti prostor (do cca 150 m2) je možné sloučit dva stupně projektové dokumentace dohromady a to část pro stavební povolení a prováděcí projekt – takovouto dokumentaci nazýváme dokumentací jednostupňovou. Skládá se z následujících částí: -

architektonické řešení,

-

stavební a statická část,

-

požárně bezpečnostní řešení,

-

zdravotně technické instalace,

-

elektro silnoproud a slaboproud,

-

vytápění,

-

chlazení,

-

vzduchotechnika,

-

měření a regulace,

-

projekt gastrotechnologie.

Jednotlivé části se po zhotovení předají příslušným úřadům ke schválení – viz. část 5.3.

5.2. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Technická zpráva je nedílnou součástí dokumentace pro provedení stavby nebo dokumentace pro stavební povolení a zahrnuje následující body:


5.2.1.

DOSAVADNÍ VYUŽITÍ PROSTOR

Popisuje, kde se předmětný prostor nachází (ulice, dům č., v jaké části domu, v jaké nebytové jednotce č.), způsob využití prostor a vlastníka prostor.

5.2.2.

PRŮZKUMY, NAPOJENÍ NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

Obsahují popis a kvalitu stávajícího zasíťování (voda, kanalizace, elektřina, strukturovaná kabeláž), jaké změny obsahuje nový návrh, jaké je dopravní řešení a seznam použitých výchozích podkladů (například katastrální mapa, zákres z webových stránek, konzultace se zástupcem majitele, obhlídka na místě, fotodokumentace, aj.).

5.2.3.

SPLNĚNÍ PODMÍNEK REGULAČNÍCH PLÁNŮ, ÚZEMNĚ PLÁN.PODKLADŮ

Zde se uvádí, zda se jedná pouze o drobné stavební úpravy interiéru a tudíž původní podmínky nebudou dotčeny anebo zda bude nutné uskutečnit změny územních plánů.

5.2.4.

VĚCNÉ A ČASOVÉ VAZBY NA SOUVISEJÍCÍ A PODMIŇUJÍCÍ STAVBY A JINÁ OPATŘENÍ

Tento odstavec uvádí, zda si majitel vyžádal nějakou související či podmiňující stavbu anebo opatření.

5.2.5.

PŘEDPOKLÁDANÁ LHŮTA VÝSTAVBY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ VÝSTAVBY

Již nadpis odstavce napovídá, že neobsahuje nic jiného než předpokládanou lhůtu výstavby a způsob provádění výstavby.

5.2.6.

ORIENTAČNÍ CENA, PODLAHOVÁ PLOCHA

Samozřejmostí je stanovení orientační ceny stavebních úprav v Kč a celkové podlahové plochy.


5.2.7.

URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Hovoří se zde o koncepci architektonického řešení návrhu interiéru, který vychází z podnikatelského záměru – kavárna s doplňkovým prodejem tepelně upravených polotovarů ze salamandru, studené kuchyně a cukrářských výrobků. Pokud se v budoucnu plánují nějaké úpravy či rozšíření, je nezbytné je zde uvést (například řešení předzahrádky). Dále tato část obsahuje popis prostor kavárny (počet úrovní, místností, barový pult, integrovaná prosklená vitrína pro doplňkový prodej a další potřebná zařízení pro chod kavárny jako jsou například prosklená lednice, výrobník ledu a kávovar. Podrobná specifikace těchto zařízení se bude nacházet v části gastrotechnologie, kde uvádím počet míst k sezení, zda bude mít kavárna bezbariérový vstup, kde je navrženo WC pro klienty, personální WC a zázemí pro personál. Nechybí zde ani barevnost a materiálové řešení, včetně výběru jednotlivých interiérových prvků, atd.

5.2.8.

NOSNÉ KONSTRUKCE, OBVODOVÝ PLÁŠŤ, OKENNÍ VÝPLNĚ, DVEŘE, PODLAHY

Tento odstavec obsahuje informace, zda budou dotčeny nosné konstrukce, z čeho je tvořen obvodový plášť, okenní výplně, dveře, podlahy a vnitřní příčky a zda nebude dotčeno životní prostředí (řešení odpadového hospodářství).

Dále v technické zprávě nesmí chybět informace o ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků, požární bezpečnost, ochrana proti hluku, zásady organizace výstavby, řešení vzduchotechniky a klimatizace, silnoproudé a slaboproudé rozvody.

5.3. JEDNÁNÍ S ÚŘADY Projektovou dokumentaci je nutné doručit ke schválení příslušným orgánům státní správy (POS). Vzhledem k povaze objektu a předpokládané lokalitě (Praha 1, 2, 3) se bude jednat o následující orgány:


-

Magistrát hl. města Prahy, odbor kultury cestovního ruchu a památkové péče;

-

Hygienická stanice hlavního města Prahy;

-

Hasičský záchranný sbor;

-

Magistrát hl. m. Prahy – odbor ochrany prostředí (OOP);

-

Úřad městské části – odbor životního prostředí a odbor dopravy.

Dále je potřeba poskytnout dokumentaci sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených. Tento úřad nespadá do POS, avšak k dokumentaci se vyjadřuje. Příslušné orgány státní správy mají na vyjádření jeden měsíc. V jednotlivých vyjádřeních se mohou vyskytovat připomínky jednotlivých úřadů, které je nutné do projektové dokumentace před podáním na příslušnou městskou část zapracovat. Poté je potřeba požádat o stavební povolení na úřadu příslušné městské části. Lhůta pro vyjádření městské části je 2 měsíce a po nabytí právní moci stavebního povolení je možné zahájit stavební práce. Před samotným započetím je nutné opět uvědomit stavební úřad o zahájení prací. Po dokončení stavby je nutné požádat o vydání kolaudačního souhlasu příslušný úřad městské části. Teprve po obdržení kladného kolaudačního rozhodnutí je možné začít s komerčním provozem.


6. ORGANIZAČNÍ ARCHITEKTURA PODNIKU

6.1. MANAGEMENT MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ „Chod a výsledky každé organizace ovlivňuje úroveň jejího managementu.“ [3, s. 104] Management vykonává rozhodování, plánování, organizování a kontrolu ohledně klíčových záležitostí týkajících se budoucnosti společnosti. Management musí aktivně reagovat na změny trhu. Management jako řídící aktivitu, lze členit na strategické, taktické a operativní řízení. Strategické řízení je prováděno vrcholným managementem. U malých podniků jde často o vlastníky podniku. Určuje základní směr podniku a má dlouhodobý charakter. Taktické řízení zahrnuje roční plány, rozpočty apod. Tyto aktivity se týkají hlavně finančního řízení firmy. Operativní řízení se týká aktivit s časovým horizontem ne delším než jedno čtvrtletí. Dále bychom mohli členit management například jako projektový, finanční, facility management, atd. Pro podnikání je nejdůležitější soustředit se na zákazníka, proto i management je třeba zaměřit na zákazníka. Je třeba respektovat jeho vkus, zájem o produkty, nepodceňovat projevy nespokojenosti, ba naopak zvyšovat spokojenost zákazníků. Management musí aktivně reagovat na jakékoliv změny potřeb zákazníka. Moderní je i zavedení e-business. Každý podnik v současnosti by měl mít své webové stránky. Tyto stránky jsou jakousi vizitkou podniku. Měly by plnit nejen úlohu informační, ale i nabízet možnost nákupu nebo alespoň uskutečnění objednávky a následné vyzvednutí zboží na místě. Kavárna by jako svou doplňkovou činnost mohla přijímat internetové objednávky na přípravu čerstvých baget či palačinek různých druhů. Objednávka by byla k vyzvednutí na přepážce kavárny.


6.2. SPECIFIKA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ NOVĚ ZAKLÁDANÝCH PODNIKŮ OBECNĚ Finanční řízení je spjato se zhodnocováním finančních prostředků. Zahrnuje zejména: -

zajišťování finančních zdrojů,

-

volbu optimální kapitálové struktury,

-

řízení a financování oběžného majetku,

-

investování do nákupu dlouhodobého majetku,

-

finanční plánování,

-

kontrola finančního zdraví podniku.

Při sestavování podnikatelského plánu je nezbytné zajistit peněžní prostředky na rekonstrukci prostor, na pořízení dlouhodobého a oběžného majetku, ale i na první dva až tři měsíce běžného financování. Kapitál podniku členíme na vlastní a cizí anebo dle času na krátkodobý a dlouhodobý. Vlastní kapitál je tvořen vklady zakladatelů a v průběhu podnikání se zvyšuje o vytvořený nerozdělený zisk, popřípadě se snižuje o vzniklou ztrátu. Kapitál cizí je dluh získaný z cizích zdrojů (banky či jiní věřitelé, akcionáři, atd.). Krátkodobý kapitál je splatný do jednoho roku a tvoří ho krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, závazky vůči zaměstnancům, státu a odběratelské úvěry. Pokud má kapitál splatnost delší než jeden rok jedná se o dlouhodobý kapitál, mezi nějž spadají dlouhodobé bankovní úvěry a dlouhodobé závazky. Krátkodobý kapitál slouží ke krytí provozního financování, dlouhodobý kapitál ke krytí financování investičního. Majetek podniku taktéž rozdělujeme na dlouhodobý a oběžný. Dlouhodobý majetek je užíván dlouhodobě (déle než jeden rok) a v nákladech se projeví postupně ve formě odpisů. Odpisy jsou nákladem, vyjadřují opotřebení a jsou zdrojem peněžních toků, protože nezpůsobují výdaj podniku. Oběžný majetek v podniku neustále obíhá a mění svou podobu. U těch, kteří vedou účetnictví, nalezneme přehled kapitálu a majetku v účetním výkazu zvaném rozvaha. Rozvaha nám ukazuje finanční situaci podniku, objem a strukturu majetku a kapitálu. Součet položek kapitálu a majetku se musí rovnat, jde o tzv. Strana 37 (celkem 63)

bilanční rovnici. U podnikatelů, kteří vedou daňovou evidenci, nalezneme výše uvedené v Přehledu majetku a závazků. Při finančním řízení dodržujeme tzv. Zlaté bilanční pravidlo, které říká, že dlouhodobý majetek má být financován z dlouhodobých zdrojů a krátkodobý majetek ze zdrojů krátkodobých. Pokud je oběžný majetek financován dlouhodobým kapitálem, jedná se o překapitalizování, tzn. máme více kapitálu, než potřebujeme. V případě financování dlouhodobého majetku majetkem krátkodobým jde o podkapitalizování, což znamená, že nakupujeme dlouhodobý majetek na obchodní úvěr. Podkapitalizování je rizikové, protože obchodní úvěr musíme splatit dříve než dlouhodobý majetek. U účetních jednotek nalezneme výsledek podnikání, tj. výnosy, a spotřebu vyjádřenou v penězích, tj. náklady, v účetním výkazu zvaném výsledovka. Rozdílem mezi těmito dvěma veličinami je výsledek hospodaření, který je taktéž zachycen ve výsledovce (výkazu zisku a ztráty). Výsledek hospodaření může být kladný, tzv. zisk, anebo záporný, tj. ztráta. V případě, že podnikatel vede pouze daňovou evidenci, hovoříme o příjmech a výdajích. Ty nám zobrazuje tzv. Přehled o příjmech a výdajích. Výkaz cash flow (peněžních toků) sestavujeme, abychom zjistili informace o pohybu a struktuře peněžních prostředků v podniku za určité období. Tento výkaz sestavujeme zejména z důvodu časového nesouladu mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, ziskem a peněžními prostředky. Výkaz cash flow lze sestavit dvěma způsoby, tj. přímou a nepřímou metodou. V případě přímé metody evidujeme příjmy a výdaje. V případě nepřímé metody se vychází z hospodářského výsledku, který je upraven o náklady nesouvisející s výdaji a o výnosy nesouvisející s příjmy. Sestavení výkazu o peněžních tocích nepřímou metodou: Počáteční stav peněžních prostředků zisk po daních a úrocích + odpisy + obdobné náklady jako odpisy (rezervy, opravné položky) + úbytek pohledávek +


přírůstek pohledávek úbytek zásob + přírůstek zásob úbytek krátkodobých závazků (dluhů) přírůstek krátkodobých dluhů + CF z provozní činnosti úbytek dlouhodobého majetku + přírůstek dlouhodobého majetku CF z investiční činnosti přírůstek dlouhodobých dluhů + úbytek dlouhodobých dluhů vklady do vlastního kapitálu + výplaty dividend CF z finanční činnosti CF celkem konečný stav peněžních prostředků (počáteční stav peněžních prostředků + CF celkem) [3, s. 139, tab. 4.2.] Abychom byli schopni řídit platební morálku společnosti, je třeba tvořit platební kalendář, který bude obsahovat splatné pohledávky a závazky řazené dle splatnosti. Takto dokážeme spočítat očekávané peněžní příjmy a očekávané peněžní výdaje za dané období.

6.3. VNITROPODNIKOVÁ ORGANIZACE A ŘÍZENÍ PODNIKU

6.3.1.

PROČ JE POTŘEBA ORGANIZOVAT

Pokud vlastník nechce anebo nemůže vzhledem k velikosti podniku řídit podnik sám, je třeba oddělit řízení od vlastnictví. Pravomoc je pak delegována na manažery, avšak ti musí respektovat zájmy vlastníků. Aby podnik fungoval efektivně, je třeba strukturu spolupráce zorganizovat, tzn. rozčlenit pracující osoby do okruhů dle dělby práce, jejich vzájemné provázanosti a zodpovědnosti. Manažer dokáže řídit jen určitý omezený počet osob, tzn. má omezené rozpětí řízení. Pokud jeho rozpětí řízení je široké, není třeba tolik organizačních úrovní, jedná se o plochou organizační strukturu. Strana 39 (celkem 63)

Při úzkém rozpětí je organizační struktura strmá.

Činnosti se dají seskupovat dle podnikových funkcí (výroba, prodej, správa…) anebo dle objektu (trh, výrobek, projekt…).

6.3.2.

ORGANIZACE V MALÉM PODNIKU

Aby prováděné práce byly efektivní, tzn. vynaložené s co nejnižšími náklady, v co nejkratším čase a s co nejvyšším ziskem, je třeba i v malém podniku naplánovat vnitropodnikovou organizaci. Nejprve si musíme rozmyslet, jaké činnosti budou v podniku vykonávány, v jakém časovém intervalu, kdo za ně bude zodpovídat a nakonec komu budou dané práce přiřazeny. Co se týče zamýšleného projektu kavárny, mohla by vnitřní organizace vypadat následovně: Majitel firmy = provozní = účetní

Obsluha kavárny

¾

Obsluha kavárny

Majitel firmy, provozní, účetní: při rozjezdu kavárny je nezbytné, aby majitel vykonával i funkci provozního v jedné osobě. Nejen z důvodu ušetření nákladů potřebných na rozjezd firmy, ale i proto, aby majitel co nejlépe poznal fungování společnosti, potřeby společnosti, její nedostatky, přínosy zaměstnanců, kvalitu jejich práce, atd. Bez získání těchto poznatků nelze úspěšně řídit podnik. Strana 40 (celkem 63)

V případě ziskového fungování společnosti, může majitel dle svého uvážení převést funkci provozního na jinou osobu. V mém případě bych prováděla také funkci účetní, protože chci mít veškeré finance pod svou kontrolou. S prací účetní mám letité zkušenosti, vedla jsem a vedu účetnictví společnosti s ručením omezeným a taky daňovou evidenci několika fyzickým osobám. Majitel firmy pobírá zisky z provozu kavárny (případně kryje ztráty), řídí a kontroluje činnost provozního, činí strategické plánování a rozhodnutí, inovuje. Provozní má na starosti řízení všech pracovníků obsluhy, vykonává taktické a operativní rozhodování a plánování co se týče prodeje sortimentu, provádí zásobování kavárny, aby nedošlo k vyčerpání zásob nebo naopak ke zbytečnému přebytku zásob, tzn. provádí nákupy a zodpovídá za ně. Účetní zodpovídá za správné zaúčtování veškerých operací, za kontrolu účetních dokladů a za optimalizaci daňového základu. V budoucnu bych i účetní práce předala další osobě. ¾

Obsluha kavárny: vzhledem k plánované velikosti kavárny budou obsluhu vykonávat dvě osoby. Tito zaměstnanci kavárny budou nejen obsluhovat hosty, ale i připravovat čerstvé bagety a toasty před zahájením své směny (k tomuto účelu slouží navrhované přípravny), smažit čerstvé palačinky v průběhu směny, provádět kontrolu prodeje za svou směnu (tzv. zrcadlo) a úklid prostor po ukončení směny.

6.4. POJIŠTĚNÍ V případě, že podnikatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Za zaměstnance se pro účely tohoto pojištění nepovažují osoby pracující na základě dohody o provedení práce. Dalšími druhy pojištění jsou pojištění nepovinná. Mezi ně patří: -

pojištění vztahující se k podnikateli, jako je například životní pojištění, důchodové životní pojištění a úrazové pojištění;


-

pojištění majetku podnikatele, například živelní pojištění, pojištění pro případ odcizení a vandalismu, skla, aj.;

-

pojištění rizik vyplývající z činnosti podnikatele, jako jsou pojištění právní ochrany a pojištění obecné odpovědnosti za škodu;

-

pojištění motorových vozidel.

V souvislosti s mým podnikáním uzavřu zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a dále pojištění životní, pojištění majetku a pojištění motorových vozidel.

6.5. ZALOŽENÍ PODNIKATELSKÉHO ÚČTU Podnikatelský účet bude založen v závislosti na poskytnutém úvěru, tzn. že podmínkou banky je, aby byl účet založen v bance, která mi poskytne finanční prostředky pro podnikání.

6.6. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou, protože plátce daně (osoba, která odvádí daň) není totožný s poplatníkem (osobou, která daň platí). Daň se odvádí z přidané hodnoty, tj. ze zvýšené hodnoty nakoupeného zboží a služeb, které plátce daně svou činností transformoval do zboží a služeb o vyšší hodnotě. Po uvážení všech výhod a nevýhod jsem se rozhodla, že se stanu plátcem daně z přidané hodnoty hned od počátku podnikání. Hlavním důvodem je výhodnost odpočtu DPH při rekonstrukci prostor a nákupu majetku. A nakonec i fakt, že při nákupu materiálu je DPH ve zvýšené sazbě, kdežto při pultovém prodeji mohu účtovat sazbu sníženou. Tímto bude nárok na odpočet vyšší než vlastní daňová povinnost, což je pro mne výhodnější. Vzhledem k tomu, že nechci zvyšovat ceny nabízených produktů, sníží se mi o sazbu DPH zisk z prodeje. Ziskovost v tomto oboru je však natolik dostačující, že to nijak nenaruší prosperitu podniku.


6.7. ÚČETNICTVÍ A VÝKAZNICTVÍ MALÝCH FIREM OBECNĚ Účetnictví vede pouze subjekt, který je účetní jednotkou. Dle zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví jsou účetní jednotkou: -

právnické osoby, které mají sídlo na území ČR,

-

zahraniční osoby, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost dle zvláštních právních předpisů,

-

organizační složky státu dle zvláštního právního předpisu,

-

fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku

-

fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají za bezprostředně předcházející kalendářní rok obrat vyšší než 15 milionů Kč,

-

fyzické osoby, které se rozhodnou vést účetnictví na základě svého rozhodnutí

-

fyzické osoby účastníci sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků je účetní jednotkou

-

fyzické osoby ostatní, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Subjekty, které nejsou účetní jednotkou, vedou daňovou evidenci. Vedení daňové evidence je mnohem jednodušší a mezi základní povinnosti patří vedení údajů o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a závazcích. Poplatník je také povinen archivovat doklady a provádět inventarizaci. Co se týče zakládané kavárny, povedu pouze daňovou evidenci. V případě, že subjekt vede účetnictví, účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasív, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Mezi základní předpoklady finančního účetnictví řadíme: ¾

koncept účetní jednotky - ekonomické jevy se vyjadřují za účetní jednotku;

¾

předpoklad trvání podniku - vycházíme z toho, že podnik bude v budoucnu i nadále pokračovat ve svých aktivitách;


¾

aktuální koncept - zaznamenání a vykázání operací se provede v období, s kterým věcně a časově souvisejí bez ohledu na výdej či příjem s ní spojený.

Mezi základní principy řadíme: ¾

opatrnost - do vykazování promítáme neurčitost a riziko (například očekávané ztráty či pouze realizované zisky);

¾

konzistence - stálost účetní metody, metody oceňování, odpisování, tvorby rezerv, aj., pro zajištění srovnatelnosti a kontinuity;

¾

obsah před formou - důležitější je ekonomická podstata než právní forma transakcí;

¾

princip uznání výnosů - pokud jsou realizovatelné a za řádně splněný úkol;

¾

princip přiřazování nákladů výnosům - k výnosům v daném období se přiřadí s nimi související náklady;

¾

princip věcné a časové souvislosti - vykazování věcně a časově souvisejících položek;

¾

princip pravdivého a věrného zobrazení - účetní výkazy jsou vyhotoveny za dodržení účetních předpokladů a principů; při vedení účetnictví nesmí docházet ke zkreslování informací; účetní by měl/a mít vlastnosti jako jsou spolehlivost, svědomitost, nepředpojatost, apod.

Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za jednotku jako celek, v české měně a českém jazyce, pomocí účetních dokladů, inventarizovat majetek a závazky a sestavovat účetní závěrku. Účetnictví musí být vedeno tak, aby dávalo věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést z právnických osob příspěvkové organizace, náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.


Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu znamená možnost účtovat pouze do úrovně účtových skupin. Není povinnost vést analytickou ani podrozvahovou evidenci, neprovádí se oceňování majetku a závazků ke konci rozvahového dne, netvoří se rezervy ani opravné položky (s výjimkou daňových), neoceňují se jednotlivé složky majetku a závazků reálnou hodnotou. Účetní závěrka se sestavuje dle prováděcího předpisu ve zjednodušeném rozsahu. Účetní závěrka obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu popřípadě i výkaz cash flow nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky účtují v deníku, hlavní knize, v knihách analytických a podrozvahových účtů. •

Deník: uspořádává účetní zápisy z chronologického hlediska.

•

Hlavní kniha: účetní zápisy jsou uspořádány z věcného hlediska.

•

Knihy analytických účtů: podrobnější zápisy z hlavní knihy.

•

Knihy podrozvahových účtů: účetní zápisy, které nejsou obsaženy v účetních knihách.

Směrná účtová osnova určuje upořádání a označení účtových tříd (popř.skupin). Účtový rozvrh obsahuje účty potřebné pro zaúčtování všech účetních případů včetně sestavení účetní závěrky.

6.8. SYSTÉM ÚČETNICTVÍ A KONTROLY V ZAMÝŠLENÉM PODNIKU Volba účetního software Pro zamýšlenou kavárnu bude zvoleno vedení daňové evidence za pomocí účetního systému Money S3. Tento výběr jsem uskutečnila proto, že sytém již vlastním, a tak nebudu mít další výdaje. Systém umožňuje vést i podvojné účetnictví (existuje možnost, že na vedení účetnictví budeme v budoucnu přecházet). Účetní software bude komunikovat s pořizovaným pokladním systémem, aby bylo zajištěno propojení toku informací. Vnitřní kontrolní systémy, oběhy dokladů Vzhledem k propojení pokladního systému se systémem účetním bude kontrolovatelnost mnohem jednodušší. Převody informací mezi těmito Strana 45 (celkem 63)

systémy budou zajišťovány vzdáleným chráněným přístupem přes internet. Vše bude zprovozněno tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší automatizace. Kontrola bude zajištěna od vzniku záznamu při prodeji až po konečné zaevidování v účetním software. Problém kontroly se tedy vyskytuje pouze při zaevidování uskutečněného prodeje. Mohlo by docházet k únikům pomocí nezaevidování prodeje a inkasování hotovosti do rukou zaměstnanců. Tomuto by mělo být zamezeno pomocí kamerového systému umístěného u prodejní přepážky a zároveň pomocí denní kontroly tržeb versus úbytek zásob. Co se týče nákupů zásob, tyto budou zajištěny a zaevidovány taktéž jednou osobu, tj. majitelem (provozovatelem) kavárny. Veškerá archivace daňové evidence (a v budoucnu případně účetních operací) bude zajištěna v řádných skladových prostorách, tak aby nebylo možné jejich zneužití, poškození, zničení, aby nedošlo k neoprávněné změně či přístupu k nim, ztrátou nebo odcizením.


7. FINANČNÍ PLÁN

7.1. ZDROJE A JEJICH UŽITÍ Plánované zdroje

2.050.000 Kč

Užití: investiční náklady

1.150.000 Kč

provozní náklady

900.000 Kč

Stadia zahájení podnikatelské činnosti a režimy financování: Založení firmy

Zahájení podnikatelské činnosti

Stabilizace podnikatelského prostředí

Režim financování ze startovního kapitálu

Režim běžného financování

Rozpočet potřeby startovního kapitálu

Rozpočet příjmů, výdajů a zisku

[3, s. 87, obr. 3.1.]

7.2. INVESTIČNÍ NÁKLADY (Tyto investiční náklady byly počítány na nabízený nebytový prostor na Staroměstském náměstí.)

1. náklady stavby

626.500 Kč

2. průzkumné práce, poplatky orgánům, stavební řízení, autorský dozor

150.000 Kč

3. vybavení interiéru kupováno na dodavatelský úvěr

223.500 Kč

4. vybavení interiéru pořizované na leasing či na splátky Investiční náklady celkem

150.000 Kč 1.150.000 Kč

7.3. PROVOZNÍ NÁKLADY (Tyto provozní náklady byly počítány na nabízený nebytový prostor na Staroměstském náměstí.)

1. mzdové náklady na první tři měsíce

190.000 Kč

2. ostatní provozní náklady na první tři měsíce Strana 47 (celkem 63)

(režie: voda, elektro…)

15.000 Kč

3. nákup surovin na první tři měsíce (káva, čaj, Čokoláda, víno, pečivo, aj.…)

280.000 Kč

4. splátky vybavení kupovaného na leasing či splátky za první tři měsíce

15.000 Kč

5. jistina na nebytové prostory

200.000 Kč

6. nájemné na první tři měsíce

200.000 Kč

Provozní náklady celkem

900.000 Kč

Zakladatelský rozpočet – rozpočet startovního kapitálu: Strana potřeb finančních prostředků

Strana potřeb finančních prostředků

Založení firmy Pořízení dlouhodobého majetku

Vlastní finanční prostředky podnikatele, resp.společníků Cizí zdroje úvěry, půjčky, leasing apod.

Pořízení oběžného majetku Zahájení podnikatelské činnosti

[3, s. 80]

7.4. VÝPOČET PŘEDPOKLÁDANÝCH TRŽEB (Předpokládané tržby byly počítány na nabízený nebytový prostor na Staroměstském náměstí.)

Pracovní doba: Po – Pá:

09:00 – 21:00

So – Ne:

10:00 – 22:00

předpoklad 360 hodin v měsíci (21 všedních dní; 9 sobot a nedělí) Předpokládané tržby viz. příloha č. 1. Výpočet je založen na porovnání pořizovacích nákladů s prodejní cenou. Při výpočtu jsem vycházela z optimistické a pesimistické varianty. Pro každou variantu jsem odhadla počty prodaných kusů. Výsledek jsem vynásobila koeficientem 0,7, čímž jsem vyjádřila 30% riziko.


7.5. TRŽBY V JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍCH Domnívám se, že v zimním období a při nepříznivém počasí je spotřeba kávy, čaje, grogu, svařeného vína a jiných nabízených nápojů vyšší než v období letním. Vzhledem k tomu, že tyto nápoje tvoří hlavní nabídku kavárny, projeví se tento vliv v tržbách za jednotlivé kvartály. Pro modelový výpočet tržeb jsem vycházela z údaje, že k otevření kavárny dojde v březnu 2008: I.

kvartál 2008: 20 % maximálních tržeb

130.900 Kč

II.


425.400 Kč

III. kvartál 2008: 50 % maximálních tržeb

327.300 Kč

IV.


654.500 Kč

I.


654.500 Kč

II.


425.400 Kč


327.300 Kč

IV.


654.500 Kč

I.


654.500 Kč

II.


425.400 Kč


327.300 Kč

IV.

654.500 Kč


Dle výpočtů v příloze č. 1 tvoří zisk cca 75 % tržeb.

7.6. TESTOVÁNÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ FIRMY OBECNĚ V případě, že podnik vede účetnictví, lze z účetních výkazů provádět finanční analýzu. Možnosti finanční analýzy popisuji níže. Pokud podnik vede pouze daňovou evidenci, nemá takové možnosti analýzy jako účetní jednotka. V případě daňové evidence lze evidovat pouze tržby, platby, obraty například dle středisek, činností či zakázek. Dále můžeme sledovat ziskovost ať už z časového hlediska (týdenní, měsíční) anebo dle středisek, zakázek, aj.


Finanční analýza, kterou mohou dělat pouze účetní jednotky, testuje finanční zdraví podniku. Jde o metodu, která poměřuje získané údaje z výkazů mezi sebou navzájem, a tak rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Umožňuje dospět k určitým závěrům, dle nichž pak přijmeme či zamítneme různá rozhodnutí. Uvedu ty nejzákladnější: •

ukazatelé rentability – poměřují zisk k jiné veličině; ROE rentabilita vlastního kapitálu, ROA rentabilita aktiv, aj.;

•

ukazatelé likvidity – říkají, jak je společnost schopna splácet své závazky; rozlišujeme běžnou likviditu (oběžná aktiva/krátkodobé závazky; cca 1,5-2,5), pohotovou likviditu (OA-zásoby/krátkodobé závazky; cca 1-1,5) a okamžitou likviditu (finanční majetek/krátkodobé závazky; cca 0,2);

•

ukazatelé aktivity – ukazují stupeň využití podnikových aktiv (tržby/aktiva); např. doba obratu zásob, pohledávek, obratovost hmotného investičního majetku, aj.;

•

ukazatelé zadluženosti – hodnotí finanční strukturu podniku; obecně platí, že čím vyšší je zadluženost, tím vyšší je riziko věřitelů; ukazatel celkového zadlužení (celkové závazky/celková aktiva), ukazatel úrokového krytí, aj.

Existuje taktéž tzv. pyramidová soustava ukazatelů (Du Pont analýza), která spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele (obvykle je to rentabilita vlastního kapitálu) na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Lze rozpoznat objektivní vazby mezi příčinnými ukazateli a vliv změn hodnot těchto ukazatelů na změnu hodnoty ukazatele rentability. Pyramidovou soustavu ukazatelů používáme k hodnocení časového vývoje nebo k mezipodnikovému srovnávání. Rentabilitu vlastního kapitálu lze popsat následovně = zisk po zdanění/vlastní jmění = (zisk po zdanění/tržby) x (tržby/celková aktiva) x (celková aktiva/vlastní jmění). Rozeznáváme horizontální analýzu účetních výkazů a vertikální analýzu účetních výkazů. Horizontální analýza zkoumá výši meziroční změny ukazatelů v absolutní výši nebo v procentním vyjádření k předchozímu roku. Ze změn v čase pak je možné odhadovat dlouhodobé trendy. Vertikální analýza se zabývá vnitřní Strana 50 (celkem 63)

strukturou absolutních ukazatelů, tedy podílem jednotlivých složek výkazu na určitém celku, hodnotě. Pomocí vertikální analýzy porovnáváme výkazy podniku v delším časovém horizontu se srovnatelnými podniky v oboru a bez vlivu inflace.

7.7. PENĚŽNÍ TOKY PODNIKU (VÝKAZ CASH FLOW) Pro finanční řízení je nezbytné mít stále aktuální informace o peněžních prostředcích za určité období, o pohybu peněžních příjmů a výdajů, a o příčinách těchto změn. Bez těchto informací bychom nemohli řídit platební schopnost podniku. V případě, že subjekt vede účetnictví, vyčte z rozvahy pouze stav peněžních prostředků k určitému okamžiku, nikoliv faktory, které tento stav ovlivnily. Výsledovka dává informace o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření bez ohledu na to, zda vznikají peněžní příjmy či výdaje (princip akruálního účetnictví). Výkaz cash flow může sestavovat jak účetní jednotka tak podnikatel, který vede daňovou evidenci. Obvykle rozlišujeme cash flow: -

z provozní činnosti,

-

z investiční činnosti,

-

z finanční činnosti,

-

celkem.

Jak již bylo v diplomové práci zmíněno, peněžní toky podniku zjišťujeme buďto přímou či nepřímou metodou. V případě přímé metody evidujeme přímo samotné příjmy a výdaje. V případě nepřímé metody se vychází z hospodářského výsledku účetní jednotky, který je upraven o náklady nesouvisející s výdaji a o výnosy nesouvisející s příjmy. Mezi základní otázky, které bychom si měli klást, jakmile skutečnost neodpovídá rozpočtu, jsou: - nezvyšují se částky od neplatících zákazníků? - nezvyšují se ceny od dodavatelů? - nejsou zásoby příliš vysoké? - …aj. Strana 51 (celkem 63)

8. ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ, POTŘEBNÉ ZDROJE

8.1. VLASTNÍ ZDROJE Jedná se o nejčastější způsob financování. Vnitřní kapitál může pocházet z následujících zdrojů: -

ze zisku,

-

z prodeje aktiv,

-

ze snížení provozního kapitálu,

-

z úvěru od dodavatelů,

-

z pohledávek.

V prvním období fungování společnosti plyne veškerý zisk zpátky do společnosti. Aby se v prvních letech nové společnosti ušetřilo co nejvíce hotových peněz, mělo by být každé aktivum raději v pronájmu (nejvhodnější je leasing s možností odkupu) než ve vlastnictví. Dalším krátkodobým zdrojem financování je snížení krátkodobých aktiv – zásob, hotovosti a dalších položek provozního kapitálu, dále úvěr od dodavatelů či rychlejší inkasování pohledávek. Co se týče provozu zamýšlené kavárny aktiva v hodnotě nad 40 000 Kč budou pořizována na leasing, drobná aktiva budou kupována v hotovosti. Krátkodobá aktiva budou snížena na minimum, zásoby budou doplňovány jakmile dosáhnou stanovenou minimální hranici. Úvěr od dodavatelů pravděpodobně využit nebude, vzhledem k tomu, že zásoby budou pořizovány nákupem v hotovosti ve velkoobchodech. Pohledávky nebude mít kavárna žádné, veškeré prodeje budou prováděny v hotovosti. Nejvíce využitým vlastním zdrojem budou půjčky od členů rodiny nebo přátel.

8.2. CIZÍ ZDROJE Pro získání externího kapitálu lze využít komerční banky, vládní programy či prodej akcií.


Nejprve se zaměříme na nejobvyklejší variantu, a to je půjčka od komerčních bank. Pro začínajícího podnikatele fyzickou osobu není příliš možností na získání úvěru. Jedinou možnou variantou je sestavit podnikatelský plán a získat ručitele, který se zaručí nemovitostí. Například u České spořitelny, a.s. mi jako jediná možnost byl nabídnut investiční úvěr 5 plus, ke kterému je třeba doložit nemovitost k zajištění úvěru a detailně propracovaný podnikatelský plán na čtyři roky. Je nezbytné vyplnit formuláře, podat žádost a do 14 dnů by měl být sdělen výsledek, zda peníze obdržíte. Pokud je úvěr schválen, dojde nejprve k zajištění nemovitosti bankou a potom k poskytnutí prostředků. Finanční prostředky poskytne banka maximálně do 80 % hodnoty nemovitosti. Jak vyhodnocují banky podnikatelský plán? Banky se zaměřují na následující fakta: -

podnikatelský záměr a jeho koncepce (například zda podnikatelský záměr vyplňuje mezeru na trhu),

-

přesvědčivost a srozumitelnost podnikatelského plánu,

-

jasný užitek pro zákazníka a konkurenční výhody (proč budou nakupovat právě u mě, znalost cílových zákazníků),

-

dostatečně velký trh pro produkt,

-

jak se produkt prosadí na trhu,

-

výhoda oproti konkurenci (jedinečnost, vlastnosti, přednosti),

-

marketingové strategie,

-

reálná fakta,

-

schopnost managementu.

Komerční banka žádnou možnost zapůjčení finančních prostředků začínajícímu podnikateli bez majetku nenabízí. Nejdosažitelnější možností získání úvěru se naskytuje u Volksbank. Volksbank nabízí možnost Americké hypotéky, což je spotřebitelský úvěr, který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Slouží především k nákupu spotřebního zboží, k financování různých služeb a může také sloužit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. Může být poskytnuta až do 70 % tržní hodnoty Strana 53 (celkem 63)

nemovitosti, maximálně však do 5ti milionů. Lze zvolit mezi variabilní úrokovou sazbou nebo sazbu zafixovat na libovolnou délku doby fixace. Úvěr může být předčasně splacen bez poplatků na konci doby fixace úrokové sazby. Maximální doba splatnosti úvěru je 15 let. Není třeba zpracovávat žádný podnikatelský plán. Je třeba mít opět ručitele, který bude ochoten ručit svou nemovitostí. Úrok se pohybuje kolem 7,6 %. Pro zaběhlé podnikatele existují i možnosti poskytnutí úvěru pomocí další hmotné garance. Pro zaručení návratnosti záleží na aktivech či peněžních tocích společnosti. Majetkovým základem mohou být pohledávky (úvěr až do 80 %), zásoby (u likvidních až do 50 %), zařízení(50-80 %) nebo nemovitosti (hypotéka až do 80 %). Dále existují úvěry podložené peněžními toky pro zavedené klienty (jako jsou úvěrové linky-úvěr na požádání a klient platí úroky, překlenovací úvěry k pokrytí nedostatku provozního kapitálu, přímé komerční úvěry-pro krytí sezónních výkyvů, osobní úvěry-společnost nemá aktiva, zaručení osobními aktivy žadatele nebo další osoby). Pro poskytnutí úvěru je důležitá historie výkazů a růst zisku.

8.3. FINANČNÍ LEASING Jedná se o druh pronájmu, kdy předmět leasingu po ukončení leasingové smlouvy a po splacení všech leasingových splátek přechází do majetku nájemce za předem dohodnutou cenu. Není vypověditelný a neposkytují se při něm servisní služby. Finanční leasing lze nastavit dle potřeb klienta, například výše akontace, doby splácení, zbytková hodnota, formy splácení, aj. Výhodou finančního leasingu je, že veškeré investice podporované touto formou pronájmu jsou mnohem více dosažitelné, tj. bez nutnosti držení vysoké finanční částky v jednom okamžiku. Finanční leasing tedy pomáhá rozvoji podnikání aniž by zvyšoval míru zadlužení společnosti. Zvyšuje se i likvidita podniku, protože majetek na leasing není součástí majetku nájemce. Jednou z dalších výhod je i možnost uplatnit leasingových plateb v nákladech, tudíž snižují zisk podniku pro účely zdanění.


Nevýhodou finančního leasingu je především fakt, že náklady s ním spojené jsou vyšší, než náklady spojené s pořízením z vlastních zdrojů. Některé společnosti také nabízejí koupi předmětu prodeje na splátky. Splátky jsou většinou vyšší a délka splatnosti je kratší. Přechod vlastnictví je většinou taktéž zajištěn až po splacení celé dlužné částky včetně úroku. Tento způsob však není daňově výhodný, protože do nákladů splátky půjčky zařadit nelze (maximálně pouze úroky z půjčky) a hmotná aktiva zařadíte do majetku až po přechodu vlastnictví, stejně tak i odpisování lze zahájit až po zařazení aktiva do majetku podniku.

8.4. PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Kdo je to drobný, malý a střední podnikatel dle vysvětlení ministerstva průmyslu a obchodu (dle směrnic EU): „1. Za středního podnikatele (MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.“ [1] Různé instituce nabízejí malým a středním podnikatelům zvýhodněnou informační či finanční podporu. Jedná se o instituce vládní či o nevládní organizace na bázi neziskových organizací.


8.4.1. VLÁDNÍ ORGANIZACE Klíčovými institucemi jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), které založilo řadu institucí poskytujících zvýhodněné poradenské služby. Dále je to Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MPR), které iniciuje programy podpory pro jednotlivé regiony. Je nezbytné zmínit i CzechInvest, který je zřízen MPO a podporuje restrukturalizaci průmyslu ČR, zjednodušení podnikatelského prostředí a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. Regionální poradenská a informační centra poskytují malým a středním podnikům cenově zvýhodněné úvodní konzultace a poradenství, zprostředkují bankovní úvěry, organizují vzdělávací semináře. Na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje se zaměřuje Národní vzdělávací fond. Jde o neziskovou organizaci založenou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vládní organizace poskytují podporu prostřednictvím programů schválených vládou České republiky. Konkrétní podoba podpory může mít formu: -

záruky na bankovní úvěry,

-

záruky na účast ve veřejné soutěži,

-

úvěry se sníženou úrokovou sazbou,

-

návratné finanční výpomoci,

-

příspěvky a dotace.

Typy programů a rozsah částek se v jednotlivých letech liší. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.(ČMZRB) realizuje běžné bankovní služby a zároveň i podpory ze strukturálních fondů. Vláda České republiky schválila v prosinci roku 2006 Národní programy podpory malého a středního podnikání pro rok 2007, které jsou realizovány prostřednictvím ČMZRB. Jedná se o programy Trh, Certifikace, Design, Aliance a Vývoj. Tyto programy končí k 31.12.2007. Vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že dojde k otevření obdobných programů i pro budoucí roky, zmiňuji se o nich a stručně je popisuji. Společně s programy Operačního programu Podnikání a inovace mezi něž patří program Progres, Záruka a Start, podporují projekty malých a středních podniků. Strana 56 (celkem 63)

„Program Trh je programem bezúročných úvěrů a záruk pro začínající a malé a střední podnikatele na území hl.m. Prahy – cílem programu je usnadnit na území hlavního města Prahy: - přístup k externímu financování pro projekty začínajících podnikatelů, - realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice. Podpora je poskytována ve formě: - bezúročného úvěru (splatnost max. 7 let, až do 90% výdajů projektu, f.o. s jedním členem do 750 000Kč) - zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru (do 80% jistiny, do 1,5mil.Kč), - zvýhodněné záruky. Bezúročný úvěr či zvýhodněnou záruku s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru lze poskytnout pouze drobnému začínajícímu podnikateli. Může mu být poskytnuta pouze jedna z těchto forem podpory a to pouze jednou.“ [8] „Program Certifikace - cílem programu je: - podpora malých a středních podnikatelů při získávání certifikace ISO a zapojování do Programu EMAS, - usnadnění účasti malých a středních podnikatelů v obchodních veřejných soutěžích a soutěžích o veřejné zakázky.“ [8] „Program Design - napomáhá zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů tvorbou špičkového designu, který zvyšuje konkurenční schopnost průmyslové produkce, ovlivňuje tvorbu pracovního a životního prostředí, podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společnosti a ve svých důsledcích spoluvytváří životní styl.“ [8] „Program Aliance - cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů na zahraničních trzích prostřednictvím: • podpory mezinárodních marketingových aktivit aliance, tj. seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti a které mají uzavřenu Dohodu o spolupráci v rámci programu Aliance; • prosazování myšlenky posilování spolupráce malých a středních podnikatelů v zahraničí. Strana 57 (celkem 63)

Jedná se zejména o následující podporované aktivity: a) zpracování studie vstupu sdružení na konkrétní zahraniční trh s výstupem konkrétních aktivit a potenciálních zákazníků, b) zpracování marketingových cizojazyčných materiálů aliance, c) prezentace aliance na veletrzích a výstavách.“ [8] „Program Vývoj - cílem programu je podpora účasti malých a středních podnikatelů (MSP) na řešení projektů výzkumu, technického rozvoje a demonstrací v rámci 7. rámcového programu (7. RP) zaměřených na zvýšení jejich konkurenceschopnosti.“ [8] „Program Progres - cílem programu je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů posilujících po dobu až 6 let kapitálové vybavení podnikatele umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů, pro které je bariérou získání externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru. Program má zároveň

pomocí podpory ve formě

finančního příspěvku k podřízenému úvěru motivovat tyto podnikatele ke zvyšování zaměstnanosti. Podpora se nevztahuje na podnikatele podnikající na území hlavního města Prahy.“ [8] „Program Záruka – cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru usnadňovat zejména realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů. Důraz je kladen na podporu projektů malých podnikatelů v regionech se soustředěnou podporou státu, podpora se nevztahuje na území hlavního města Prahy.“ [8] „Program Start - cílem programu je umožnit realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, a to poskytnutím podpory ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Podpora se nevztahuje podnikání na území hlavního města Prahy.“ [8]


8.4.2. NEVLÁDNÍ ORGANIZACE Poskytují informační služby, vzdělávací služby a poradenství, reprezentují zájmy svých členů. Jde o profesní kontrolní orgány. Patří mezi ně například: Hospodářská komora, Agrární komora, Sdružení podnikatelů ČR aj.


9. ZÁVĚR

9.1. STRUČNÉ SHRNUTÍ Tato diplomová práce podává ucelený popis podnikatelského plánu založení kavárny. Rozebírá veškeré nutné kroky od volby právní formy podnikání, přes získání finanční prostředků, nebytových prostor, jejich rekonstrukci a vybavení, až po otevření kavárny. Podnikatelský plán dává jasnou představu o vzhledu kavárny, její organizaci, nabízeném sortimentu a jeho cenách. Tento ucelený podnikatelský plán může sloužit jako podklad pro získání nebytových prostor a finančních prostředků pro jeho realizaci. V průběhu psaní diplomové práce vyvstaly z mého pohledu následující stěžejní body, jimž je nutné věnovat zvláštní péči: a) volba místa podnikání – tento bod se mi jeví jako nejdůležitější kritérium úspěchu, b) nábor schopných a loajálních zaměstnanců, c) zajištění dostatku finančních prostředků, d) image podniku, který bude tvořit jakousi vizitku v paměti každého zákazníka. Všemi těmito body nás diplomová práce provází a upozorňuje nás na možné komplikace.

9.2. HLAVNÍ VÝSLEDKY Během psaní diplomové práce jsem si ujasnila všechny nezbytné kroky, které je třeba učinit před zahájením podnikání, ale i v průběhu podnikání. Vytříbila jsem si své myšlenky ohledně podnikatelského záměru, vyjasnila svou představu o vzhledu a chodu kavárny. Součástí této práce je i konkrétní sortiment kavárny včetně jeho cen. Díky vlastním zkušenostem se zpracováním nabídky do veřejné soutěže o nebytové prostory jsem si ujasnila způsob další poptávky po volných nebytových prostorách. Nejvíce se soustředím na získání Strana 60 (celkem 63)

prostor v nově plánovaných a budovaných administrativních centrech na základě vlastních kontaktů a poptávek. Jako podružnou variantu zvolím zasílání nabídek do městských částí. Taktéž uvažuji o zadání vlastních požadavků realitní kanceláři. Upřesnění veškerých prací nutných pro rekonstrukci prostor včetně požadavků na gastrotechnologii mi umožnilo sestavit přibližný časový harmonogram rekonstrukce prostor. Pro toto období a minimálně pro dva měsíce po otevření kavárny je nezbytné zajistit dostatek finančních prostředků. Z finanční stránky se bude jednat o nejnáročnější období. Dalším výsledkem mé diplomové práce je i obeznámení se s problematikou hygienických a výrobních požadavků pro provoz kavárny s doplňkovým prodejem tepelně upravovaných polotovarů (viz. kapitola 2.4.2. a popis zřízení přípravny). Kapitola Podpora malého a středního podnikání mne navedla na myšlenku, zjistit možnosti zažádání o podporu z nově otevřených operačních programů pro následující roky u Českomoravské rozvojové banky. Budu se dotazovat na možnost bezúročného úvěru či zvýhodněné záruky. Posledním tématem, které mi v průběhu psaní této diplomové práce utkvělo nejvíce v paměti, jsou zaměstnanci kavárny. V případě realizace podnikatelského plánu se budu snažit o co nejvyšší spokojenost svých zaměstnanců a o jejich dostatečnou motivaci. Dále bude nezbytné, abych nepodcenila systém kontroly a zpětné vazby.

9.3. DOPORUČENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z PRAXE Vzhledem k tomu, že jsem ve fázi dokončení podnikatelského plánu, nemohu dávat doporučení vyplývající z praxe týkající se podnikání v oblasti kavárenství. Toto doporučení ráda poskytnu, pokud se mi podnikatelský plán podaří zrealizovat. Ráda bych však dala doporučení každému, kdo chce začít podnikat, aby si takovýto ucelený podnikatelský plán sestavil před zahájením jakýchkoliv činností týkajících se podnikání. Při sestavování Strana 61 (celkem 63)

podnikatelského plánu si pisatel utřídí a vyjasní všechny postupy a své myšlenky. Komplexní podnikatelský plán pak bude jeho vodítkem k úspěchu.


10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. www.mpo.cz 2. Hisrich, Robert D. a Peters, Michael P.: Založení a řízení nového podniku, 1.vydání, 502 stran, Victoria Publishing, a.s., Praha 1996, ISBN 80-85865-07-6 3. Veber, Jaromír a Srpová, Jitka a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy, 1.vydání, 304 stran, Grada Publishing, a.s., Praha 2005, ISBN 80-247-1069-2 4. Zákon o účetnictví v platném znění 5. Synek, Miloslav a kol.: Podniková ekonomika, 2.vydání, 456 stran, C.H. Beck, Praha 2000, ISBN 80-7179-388-4 6. Valach, Josef a kol.: Finanční řízení podniku, II.vydání, dotisk 2001, 2.dotisk 2003, 324 stran, EKOPRESS, s.r.o., Praha 1999, ISBN 80-86119-21-1 7. Kovanicová, Dana a kol.: Finanční účetnictví – světový koncept, III.vydání, 532 stran, POLYGON, Praha 2002, ISBN 80-7273-062-2 8. www.cmzrb.cz


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ PODNIKATELSKÝ PLÁN KAVÁRNA

Recommend Documents