Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. Katedra veřejných financí

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Srovnávací studie daňových systémů Irska a Velké Británie

Autor diplomové práce: Bc. Kristýna Brdková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Alena Maaytová, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Srovnávací studie daňových systémů Irska a Velké Británie“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze, dne 16. ledna 2014 podpis

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Aleně Maaytové, Ph.D. za odborné vedení mé práce, rady a věcné připomínky.

Abstrakt Cílem této diplomové práce je na základě studia daňových systémů Irska a Velké Británie odvodit doporučení pro český daňový systém v oblasti daně z příjmů fyzických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitých věcí. V první a druhé kapitole je charakterizována aktuální úprava daňového systému Irska a Velké Británie. Třetí kapitola se zabývá komparací vybraných makroekonomických ukazatelů týkajících se zdanění. Ve čtvrté kapitole je provedena komparace irské a britské daně z příjmu fyzických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí a na základě této komparace jsou vyvozena doporučení pro český daňový systém.

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Daňový systém Irska ........................................................................................................... 9 1.1.

1.1.1.

Daň z příjmu fyzických osob (Income Tax).............................................................. 9

1.1.2.

Sociální pojištění......................................................................................................... 12

1.1.3.

Všeobecný sociální poplatek (Universal Social Charge)....................................... 13

1.1.4.

Korporátní daň (Corporation Tax)............................................................................ 14

1.1.5.

Daň z kapitálových výnosů (Capital Gains Tax) .................................................... 15

1.1.6.

Daň z kapitálových transferů (Capital Acquisitions Tax) ..................................... 16

1.1.7.

Kolkovné (Stamp duty) .............................................................................................. 17

1.1.8.

Místní daň z nemovitostí (Local Property Tax) ...................................................... 18

1.2.

2.

Přímé daně ................................................................................................................... 9

Nepřímé daně ............................................................................................................. 19

1.2.1.

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax) ............................................................ 19

1.2.2.

Spotřební daň (Excise) ............................................................................................... 20

1.2.3.

Daň za registraci motorového vozidla (Vehicle Registration Tax) ...................... 22

Daňový systém Velké Británie ......................................................................................... 24 2.1.

Přímé daně ................................................................................................................. 24

2.1.1.

Daň z příjmu fyzických osob (Income tax) ............................................................. 24

2.1.2.

Příspěvky na Národní pojištění (National Insurance Contributions) ................... 26

2.1.3.

Korporátní daň (Corporation Tax)............................................................................ 27

2.1.4.

Daň z kapitálových výnosů (Capital Gains Tax) .................................................... 29

2.1.5.

Daň dědická a darovací (Inheritance Tax)............................................................... 30

2.1.6.

Kolkovné (Stamp Duty) ............................................................................................. 31

2.1.7.

Kolkovné převodu akcií (Stamp Duty Reserve Tax) ............................................. 31

2.1.8.

Kolkovné pozemkové daně (Stamp Duty Land Tax)............................................. 31

2.1.9.

Daň z rezidenčních nemovitostí (Annual Residential Property Tax) .................. 33

2.1.10. Obecní daň (Council Tax) ......................................................................................... 34 2.2.

3.

2.2.1.

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax) ............................................................ 34

2.2.2.

Spotřební daně (Excise Duties) ................................................................................. 35

2.2.3.

Daň z motorových vozidel (Vehicle Excise Duty) ................................................. 36

2.2.4.

Daň z klimatických změn (Climate Change Levy) ................................................ 38

Makroekonomické ukazatele týkající se zdanění ............................................................. 39 3.1.

Daňová kvóta a její vývoj .......................................................................................... 39

3.1.1.

Struktura daňové kvóty .............................................................................................. 42

3.1.2.

Daňové určení ............................................................................................................. 43

3.2. 4.

Nepřímé daně ............................................................................................................. 34

Implicitní daňová sazba ............................................................................................. 44

Komparace vybraných daní .............................................................................................. 50 4.1.

Daň z příjmu fyzických osob ..................................................................................... 50

4.2.

Daň z přidané hodnoty ............................................................................................... 65

4.3.

Daň z nemovitosti ...................................................................................................... 74

Závěr......................................................................................................................................... 77 Zdroje: ...................................................................................................................................... 79

Úvod Daně jsou jedním ze zásadních příjmů veřejných rozpočtů. Schopnost plnit veřejný rozpočet není ale jediný požadavek na daňový systém. Dobře fungující daňový systém dále musí umět alokovat zdroje v případech, kdy toho tržní mechanismy nejsou schopny, zmírňovat rozdíly v důchodech a zajišťovat určitou míru solidarity mezi jednotlivci, zmírňovat cyklické výkyvy v ekonomice a v neposlední řadě stimulovat subjekty k chování, které je pro stát přínosné. Každý stát má jiné představy o tom, které z funkcí daní jsou více a které méně důležité a podle toho má nastaven svůj daňový systém. V současné době hraje při vytváření daňového systému velkou roli propojenost trhů a ekonomik. Tento fakt je velmi patrný zejména v rámci Evropské unie, která většinu oblastí v daňové sféře harmonizuje a koordinuje. Irská republika (dále jen Irsko) a Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen Velká Británie) jsou zeměmi, jejichž historie je silně provázaná, od roku 1801 do roku 1922 dokonce oficiálně vystupovaly jako jeden stát. V roce 1922 si Irsko vybojovalo nezávislost, kterou má dodnes. V roce 1973 obě země vstoupily do Evropského společenství. Obecně platí, že daňový systém země závisí na jejím historickém vývoji, náboženství, tradicích a národních zvyklostech, geografických a geopolitických faktorech. Z tohoto pohledu mají obě země mnoho společného, což by se mělo odrazit v podobnosti daňových systémů. Věcí, ve které si země příliš podobné nejsou, je jejich ekonomický vývoj, zejména v posledních dvou desetiletích minulého století. Irsko bylo ještě na začátku 90. let 20. století ekonomikou silně zaostávající za průměrem EU, na přelomu tisíciletí se ale situace změnila a stalo se nejrychleji rostoucí ekonomikou západní Evropy, takzvaným „keltským tygrem“. Hlavní zásluhu na tom měla nízká sazba korporátní daně a investiční pobídky pro nadnárodní společnosti. Irsko se tak stalo „závislé“ na investicích z USA a vývozu nadnárodních společností za oceán. Díky tomu na něj ekonomická krize v letech 2008 a 2009 dopadla velmi silně. V roce 2010 obdrželo záchranný finanční balíček od Mezinárodního měnového fondu a zahájilo krizové řízení spočívající v rozsáhlých vládních škrtech a zvyšování daní, za účelem snížení schodku státního rozpočtu. V současné době Irsko opustilo záchranný program finanční pomoci a díky provedeným škrtům se schodek státního rozpočtu začíná snižovat.

7

Velká Británie je druhou nejsilnější ekonomikou EU. Od 90. let 20. století zažívala období ekonomického růstu, které bylo přerušeno ekonomickou krizí v roce 2008. Ekonomika Velké Británie je v současné době ve fázi oživení, ale stále ještě nedosáhla předkrizové úrovně. Cílem této diplomové práce je na základě studia daňových systémů Irska a Velké Británie vyvodit doporučení pro český daňový systém v oblasti daně z příjmu fyzických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitých věcí. Dílčími cíli je charakterizovat aktuální úpravu daňového systému Irska a Velké Británie, porovnat vybrané makroekonomické ukazatele a analyzovat a komparovat mechanismus fungování a konstrukční prvky vybraných daní u obou zemí. První kapitola se zabývá charakteristikou daňového systému Irska. Kapitola je rozdělena do dvou částí, první se zabývá daněmi přímými, druhá nepřímými. Do každé z nich jsou zařazeny ty nejdůležitější a popsány. Druhá kapitola má obdobnou stavbu a zabývá se daňovým systémem Velké Británie. Třetí kapitola se věnuje popisu základních makroekonomických ukazatelů týkajících se zdanění (daňová kvóta, struktura daňové kvóty, daňové určení a implicitní daňová sazba). Porovnává sledované země mezi sebou, s ostatními zeměmi EU a s evropským průměrem. Pozornost je věnována také vývoji příslušných ukazatelů a možným důvodům jejich výkyvů. Čtvrtá kapitola se zabývá komparací tří daní. Daně z příjmu fyzických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí. Daň z příjmu fyzických osob má ze všech důchodových daní největší výnos, proto byla zvolena za jejich zástupce v komparaci. Daň z příjmu fyzických osob je obecně jednou z nejkomplikovaněji konstruovaných daní, proto jsou k porovnání mechanismu fungování této daně zvoleni tři modeloví poplatníci a je vypočtena jejich daňová povinnost. Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daní ze spotřeby jak v Irsku, tak ve Velké Británii. Tato oblast je výrazně harmonizována Evropskou unií, proto jsou rozdíly mezi oběma zeměmi minimální, přesto ale existují. Zástupcem majetkových daní byla zvolena daň z nemovitostí. V diplomové práci byly využity následující vědecké metody: v prvních dvou kapitolách jde především o charakteristiku jednotlivých daní, proto je použito metody deskripce. Ve třetí a čtvrté kapitole je jádrem porovnání jednotlivých ukazatelů a daní za účelem nalezení shodných nebo rozdílných znaků, je tedy použita metoda analýzy, syntézy a komparace.

8

1. Daňový systém Irska Výběr daní a poplatků v Irsku má na starosti Office of the Revenue Commissioners. Hlavním rysem irského daňového systému je pružnost, jednoduchost (díky minimu různých výjimek a úlev) a nízké sazby přímých daní. Dále je pro tento daňový systém typická nízká daňová kvóta, která je pátou nejnižší v Evropské unii a vysoká míra centralizace. Lokálním vládám připadá pouze 3,4 % celkových daňových příjmů, zatímco centrální vládě celých 80, 4 % (rok 2010). Největší část daňových příjmů plyne z nepřímých daní (41,4 % v roce 2010), na druhém místě jsou přímé daně (37,9 %) a na třetím sociální pojistné (20,7 %).

1.1.

Přímé daně

1.1.1. Daň z příjmu fyzických osob (Income Tax) Dani z příjmu fyzických osob jsou v Irsku podrobeni všichni, kdo mají statut rezidenta1 nebo mají na území Irska trvalý pobyt. Zdaňovací období pro daň z příjmu fyzických osob trvá od 1. ledna do 31. prosince. Předmětem daně z příjmů fyzických osob v Irsku je zdanitelný příjem, kterým jsou příjmy z úrokových plateb a dividend vyplácených v Irsku, obchodní příjmy, příjmy z výkonu profese, příjmy plynoucí ze zahraničních zdrojů, příjmy z pozemků, ostatní příjmy nebo příjmy jinak nezdaněné. Pro stanovení daně je nutné jednotlivé příjmy sečíst.2 Některé příjmy do základu daně nevstupují (benefity, výživné, určité příjmy z děl umělců, příjmy z chovatelských poplatků, příjmy z chovu chrtů, příjmy z patentů, příjmy pronájmu zemědělské půdy, příjmy z pronájmu pokoje ve vlastní nemovitosti pod 10 000 € a další)3, takže se z nich nemusí odvádět daň. Ke zdaňování příjmů existují v Irsku dva základní přístupy - PAYE a Self – assesment. Self – assesment (vlastní daňové přiznání) používají podnikatelé, systém PAYE (Pay As You Earn – plať v průběhu vydělávání) se používá ke zdaňování zaměstnanců. Zaměstnanci zaměstnavatel daň sráží v momentě, kdy mu vyplácí mzdu, což může být jednou týdně, 1

Statut rezidenta získávají osoby, které v Irsku tráví více než 183 dní ve zdaňovacím období nebo více než 280 dní ve dvou za sebou jdoucích zdaňovacích obdobích, přičemž v každém roce musí na území Irska strávit minimálně 30 dní. 2 Láchová, 2007 3 Reliefs and Exemptions, 2013

9

jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc. Zaměstnavatel potom jedenkrát měsíčně odvádí sraženou daň správci daně. V konstrukci irské daně z příjmu fyzických osob se nachází i prvek úplného osvobození. Příjmy do určitého limitu jsou od daně osvobozeny. Limit je diferencován podle počtu dětí, věku, rodinné situace. Pokud příjmy poplatníka uvedený limit překročí, může postupovat dvěma způsoby. Prvním je klasický způsob výpočtu daně, kde si nemůže odečíst částku osvobození, ale může využít systém daňových kreditů. Druhou možností pro poplatníka nad 65 let je, že svoje příjmy sníží o částku osvobození (z úplného osvobození se stane částečné) a takto snížené příjmy zdaní sazbou 40 %. V tomto případě ale poplatník daňových kreditů využít nemůže. Tabulka 1: Limity pro osvobození

Osobní poměry poplatníka

Limit pro osvobození 2013

Osoby svobodné, ovdovělé od 65 let*

18 000 €

Osoby žijící v manželství od 65 let*

36 000 €

Osoby svobodné, ovdovělé, žijící v manželství nad 65 let – příplatky za první a

575 €

druhé vyživované dítě* Osoby svobodné, ovdovělé, žijící v manželství nad 65 let – příplatky za každé

830 €

další dítě* Úleva mezní daňové sazby (osoby nad 65 let)

40%

*Platí i pro osoby žijící v registrovaném partnerství Zdroj: T1 - Tax Credits, Reliefs and Rates for the Tax Years 2012 and 2013. Revenue.ie [online]. [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/leaflets/it1.html

Pro výpočet daně se používají dvě sazby: základní 20% a zvýšená 41%. Poplatníci jsou rozděleni do tří skupin podle jejich osobní situace, přičemž v každé skupině je částka, která se zdaňuje základní sazbou, jinak vysoká:

4

•

svobodní/ ovdovělí 32 800 €,

•

neúplná rodina (jeden rodič) 36 800 €,

•

manželský pár 41 800 €.4

T1 - Tax Credits, Reliefs and Rates for the Tax Years 2012 and 2013, 2012

10

Suma, o kterou jsou případně limity překročeny, podléhá sazbě zvýšené. Pokud jsou v manželském páru dva zdanitelné příjmy, částka pro zdanění základní sazbou se zvyšuje buď o 23 800 €, nebo o částku, kterou pobírá ten z manželů, jehož příjem je menší. Která z těchto dvou možností bude použita, záleží na tom, která částka je nižší. Z toho vyplývá, že maximální částka zdaňovaná základní sazbou bude 65 600 €.5 V Irsku je využíván systém tzv. daňových kreditů. Daňový kredit je částka, o kterou je snížena výsledná daň poplatníka. Poplatníci jsou v závislosti na jejich osobní situaci rozděleni do několika skupin a každá skupina má přiřazenou určitou výši daňového kreditu. Daňové kredity jsou vyčísleny na roční bázi, pro použití se musí vydělit buď číslem 52 (pokud je příjem poplatníkovi vyplácen týdně) nebo číslem 12 (pokud je příjem vyplácen měsíčně). Tabulka 2: Příklady daňových kreditů 2013

Osobní situace

Výše daňového kreditu 2013 (v €)

Svobodné osoby

1 650

Osoby žijící v manželství*

3 300

Neúplné rodiny (s vyživovaným dítětem)

1 650

*Platí i pro osoby žijící v registrovaném partnerství Zdroj: T1 - Tax Credits, Reliefs and Rates for the Tax Years 2012 and 2013. Revenue.ie [online]. [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/leaflets/it1.html

V rámci daně z příjmu fyzických osob je nutné, aby poplatník podal daňové přiznání v případě, že má příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, které podléhají dani z příjmu fyzických osob a nespadají do systému PAYE. Poplatník, který musí podávat daňové přiznání je povinen každoročně nejpozději k 31. říjnu zaplatit takzvanou předběžnou daň (Preliminary tax). Tu stanoví odhadem, ve kterém zohlední jak daň z příjmů tak i platby sociálního pojištění. K 31. říjnu roku následujícího podá daňové přiznání, ve kterém uhradí případné nedoplatky. To znamená, že poplatník je povinen k 31. říjnu hradit jak předběžnou daň aktuálního zdaňovacího období, tak podat daňové přiznání a uhradit nedoplatky na dani za minulé zdaňovací období.6

5 6

Income Tax Summary Ireland 2012, 2012 Income Tax, 2013

11

1.1.2. Sociální pojištění Prakticky každá zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba od 16 do 65 let (včetně) přispívá v Irsku do systému sociálního pojištění, případně za ní hradí pojistné zaměstnavatel. Ze sociálního pojištění je hrazen jak příspěvek v na politiku zaměstnanosti a platby do povinného penzijního systému, tak i náklady zdravotní péče a léky. Tento systém se nazývá SIF (Social Insurance Fund – Fond sociálního pojištění). SIF je tvořen dvěma účty. První z nich – běžný účet – je spravován Ministerstvem sociálních věcí a je tvořen penězi vybranými od zaměstnanců a slouží k financování vyplácených dávek sociálního pojištění. Druhý – investiční účet – je účtem spořícím a je spravován Ministerstvem financí. Příspěvky (PRSI - Pay Related Social Insurance) musí odvádět zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a vypočítává se jako procento příjmů. Za zaměstnance odvádí příspěvek jeho zaměstnavatel. To, jak vysoký příspěvek do systému bude osoba platit, závisí na výši příjmu a povaze práce, kterou vykonává. Podle toho se přiřadí do určité třídy. Každá třída má svou vlastní sazbu. Tříd je v současné době (rok 2013) jedenáct a jsou označeny písmeny abecedy (A, B, C, D, E, H, J, K, M, S a P). Nejvýznamnějšími jsou následující tři: Třída A: většina osob - zaměstnanci ve sféře průmyslu, obchodu a služeb s platem nad 38 € týdně. Dále se sem řadí zaměstnanci státní správy zaměstnaní od 6. dubna 1995. Třída J: osoby s příjmem pod 38 € týdně a osoby nad 65 let nebo osoby vykonávající vedlejší pracovní poměr bez ohledu na jejich výdělek. Třída S: osoby samostatně výdělečně činné, některé ředitele společností a osoby s investičními příjmy a příjmy z nájemného. Každá třída je tvořena několika podtřídami. Jednotlivé třídy se od sebe liší tím, jak široký okruh plnění pojištění kryje a jak vysoké pojistně se u nich platí. Nejširší okruh plnění a zároveň nejvyšší pojistné je u třídy A, kde je pojištěna většina osob. V následující tabulce je vidět, jaké podtřídy třída A obsahuje a jaké sazby se s jednotlivými podtřídami pojí.

12

Tabulka 3: Sazby ve třídě A

Podtřída

A0 AX

AL

A1

Plat (v €)

Limit (v €)

Příspěvek

Příspěvek

zaměstnance -

zaměstnavatele

sazba

- sazba

38 - 352 včetně

Není

0%

8,50%

352,01 – 356

Prvních 127

0%

8,50%

včetně

Nad 127

4%

8,50%

356,01 – 500

Prvních 127

0%

10,75%

včetně

Nad 127

4%

10,75%

Prvních 127

0%

10,75%

Nad 127

4%

10,75%

Nad 500

Zdroj: Private and public sector employments. In: Department of Social Protection [online]. 2013 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.welfare.ie/en/Pages/4410_Class-A.aspx

Z uvedené tabulky plyne, že pokud má osoba zařazená ve třídě A plat pod 352 €, neodvádí zaměstnanec žádné pojistné (tento limit se uplatňuje u všech tříd). Zaměstnavatel odvádí svůj díl pojistného, ať je plat zaměstnance jakýkoli.

1.1.3. Všeobecný sociální poplatek (Universal Social Charge) Všeobecný sociální poplatek byl zaveden v roce 2011. Platí se z hrubého příjmu po odečtení daňových úlev, pokud přesáhne 10 036 € za rok. Osvobozeny jsou především příjmy vyplácené v rámci státní sociální podpory a příjmy již zdaněné srážkovou daní z úroků. Sazby daně jsou následující: •

2 % z prvních 10 036 €,

•

4 % z částky mezi 10 036 € a 16 016 €,

•

7 % z částky vyšší než 16 016 €.

V případě, že je osoba starší 70 let nebo je osobou s plným nárokem na zdravotní péči (tzv. držitelem zdravotní karty) a její roční příjmy nepřesahují 60 000 €, celý její příjem nad 10 036 € bude zdaněn sazbou 4 %. Daň je zaměstnancům strhávána z platu, osoby samostatně výdělečně činné ji platí v rámci předběžné daně. 13

1.1.4. Korporátní daň (Corporation Tax) Irsko má jednu z nejnižších sazeb korporátní daně v Evropě. Tato nízká sazba je taky jednou z příčin irského ekonomického zázraku v devadesátých letech. V současné době se ale Irsko potýká s finančními problémy. Některé evropské země (zejména Německo a Francie) na Irsko tlačí, aby svou nízkou daňovou sazbu – výměnou za záchranný finanční balíček - zvýšilo, což ale irská vláda odmítá a hledá jiné možnosti (například zvýšení DPH, daně z kapitálových výnosů, spotřební daně na cigarety, naftu a benzín atd.)7 Korporátní daň v Irsku je vybírána z celosvětových zisků rezidentských společností (sídlo nebo místo vedení v Irsku) a zisků společností nerezidentských (pobočka nebo zastoupení na území Irska). Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání podávají subjekty do devátého měsíce po skončení příslušného zdaňovacího období.8 Před koncem zdaňovacího období je nutné zaplatit předběžnou daň. Ta by se měla rovnat při nejmenším 90% výsledné daně za příslušné zdaňovací období. Malé a začínající společnosti, jejichž daňová povinnost nepřesáhne 200 000 €, mají z tohoto pravidla výjimku. Tyto společnosti platí předběžnou daň najednou 31 dní před koncem zdaňovacího období. Ostatní společnosti musí předběžnou daň platit ve dvou splátkách. První splátka proběhne v šestém měsíci zdaňovacího období a její výše je 50% daňové povinnosti minulého zdaňovacího období nebo 45% daně současného zdaňovacího období. Druhá splátka se uskuteční v jedenáctém měsíci a musí být tak vysoká, aby společně s první splátkou tvořila 90% daňové povinnosti.9 Vyměřit daň je možné do 4 let po skončení příslušného zdaňovacího období. Základem daně je celkový zisk společnosti snížený o daňově uznatelné náklady10 a další úlevy (např. daňová ztráta).11 Vedle toho, z daňového hlediska nelze nikdy uznat náklady na reprezentaci, dary jiným než vybraným subjektům a veškeré náklady, které jsou využity i jinak, než k dosažení zdanitelného příjmu.12Daňové ztráty je možné započítávat proti ziskům současného nebo předchozího období, do let budoucích mohou být přenášeny neomezeně, ovšem jen v tom případě, že subjekt nezměnil předmět podnikání.

7

Irsko: Finanční a daňový sektor, 2012 Láchová, 2007 9 Payment, 2013 10 Za daňově uznatelné lze pokládat pouze takové náklady, které souvisí se zdanitelnými příjmy. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze několik nákladů. Těmi jsou náklady na výzkum a vývoj (i když výzkum a vývoj nesouvisí přímo s předmětem podnikání), náklady, které vznikly 3 roky před zahájením podnikání (jsou uznatelné během prvního roku podnikání) a dary vybraným subjektům. 11 Skalická, 2008 12 Skalická, 2008 8

14

Další položkou snižující základ daně, jsou kapitálové úlevy (Capital Allowances). Tyto úlevy mohou být použity pouze na příjmy, které vznikly využitím nehmotného majetku nebo prodejem zboží či poskytováním služeb, převážně vytvořených pomocí nehmotného majetku.13

Sazby daně z příjmu právnických osob jsou dvě: •

standardní sazba 12,5% ,

•

zvýšená sazba 25%, která platí pro příjmy z oblasti zpracování nerostů a ropy, obchodování s nemovitostmi a určité speciální příjmy (příjmy ze zahraničí, nájemné z pozemků a budov atd.)14

1.1.5. Daň z kapitálových výnosů (Capital Gains Tax) Povinnost zaplatit daň z kapitálových výnosů vzniká při převodu kapitálových aktiv. Základem daně je zisk z prodeje neboli rozdíl mezi nabývací cenou aktiva a jeho prodejní cenou. Osvobození se vztahuje na prvních 1 270 € čistého zisku (zisku z převodu aktiv po odečtení uplatnitelných ztrát), a na specifické situace.15 Sazba daně z kapitálových výnosů je jednotná a lineární ve výši 33 %. Lhůta splatnosti daně závisí na tom, kdy v kalendářním roce převod proběhl. Během jednoho kalendářního roku proběhnou dvě období, která se nazývají počáteční a pozdější. Počáteční období (Initial Period) trvá od 1. ledna do 30. prosince, pozdější období (Later Period) od 1. prosince do 31. prosince. Pokud se převod uskuteční během počátečního období, je daň splatná do 15. prosince, pokud v pozdějším, je splatná do 31. ledna roku následujícího. Nejzazší termín pro podání daňového přiznání je ovšem jiný, i když daň musí být splacena ještě ten samý rok, kdy k převodu došlo (resp. do konce ledna), lhůta pro podání daňového přiznání běží až do 31. října následujícího roku. 13

Nejčastěji využívanými kapitálovými úlevami jsou úleva na stroje a strojní zařízení, motorová vozidla, software, energeticky úsporná zařízení (včetně vozidel na elektrický nebo alternativní pohon), průmyslové budovy a specifický nehmotný majetek. (Corporation Tax Deductions, 2013) 14 Corporation Tax Basis of Charge, 2013 15 Výnosy z prodeje nemovitosti trvale obývané poplatníkovými příbuznými nebo jím samým, výnosy sázkových kanceláří, výnosy z loterií, bonusy vyplácené National Savings Scheme, zisky z vládních obligací, výnosy z vládních úvěru a zástavních listů emitovaných určitými polostátními orgány, výnosy z prodeje majetku podléhajícího zkáze (např. motorová vozidla nebo zvířata), výnosy z životního pojištění, výnosy realizované jednotlivci na hmotném movitém majetku do určité výše. (Capital Gains Tax, 2013)

15

1.1.6. Daň z kapitálových transferů (Capital Acquisitions Tax) Do daně z kapitálových transferů se řadí daň dědická a darovací. Poplatníkem daně je osoba, která majetek nabývá, předmětem se může stát nejen veškerý majetek na území Irska, ale i majetek na území jiného státu, pokud je jeho dědicem nebo obdarovaným irský rezident. Základem daně dědické i darovací je cena nabytého majetku, která se snižuje o prokázané dluhy a cenu jiných povinností související s darem nebo dědictvím. U těchto daní jsou nastaveny prahové hodnoty, od kterých bude nabytý majetek podléhat dani. Tyto hodnoty se liší podle stupně příbuznosti mezi nabyvatelem a dárcem (popřípadě dědicem a zůstavitelem). Podle stupně příbuznosti jsou poplatníci rozděleni do tří skupin. Do skupiny A patří děti zůstavitelů nebo dárců (ať už vlastní, nevlastní či adoptované), do skupiny B patří rodiče, prarodiče, sourozenci, neteře a synovci. Skupina C zahrnuje všechny ostatní, kteří nepatří do předešlých dvou skupin. V současné době jsou výše limitů následující: •

skupina A: 225 000 €,

•

skupina B: 30 150 €,

•

skupina C: 15 075 €.

Z uvedených hodnot limitů je patrná snaha nezatěžovat daní převody majetku mezi příbuznými. Určité situace16 jsou od daně dědické a darovací osvobozeny bez ohledu na limity. Sazba daně dědické a darovací je 0% pro hodnoty základu daně do limitu a 33% pro hodnoty nad limit. 17

16

Dědictví nebo dar rezidenční nemovitosti, kde měla zemřelá osoba nebo dárce trvalé bydliště, dále jsou osvobozeny dary a dědictví od manželky/manžela, platby za náhradu škody, dary a dědictví určené pro charitativní organizace/plynoucí od charitativních organizací, výhry z loterií a sázek, dary a dědictví využité na pokrytí léčebných výloh zdravotně postižených osob, dar nebo dědictví majetku národního, historického či uměleckého zájmu (za podmínky zpřístupnění veřejnosti), dále pak jsou od daně osvobozeny dary a dědictví určitých cenných papírů. 17 Capital Acquisitions Tax, 2012

16

1.1.7. Kolkovné (Stamp duty) Kolkovné je vlastně daní z převodu majetku. Platí se při převodu vlastnických práv k nemovitosti, při dlouhodobém pronájmu nemovitosti a při převodu akcií a jiných cenných papírů. Nemovitosti podléhající této dani se dají rozdělit na dvě skupiny - nemovitosti rezidenčního charakteru (určeny k bydlení) a nemovitosti nerezidenčního charakteru. U převodu nemovitosti rezidenčního charakteru18 je základem daně cena sjednaná za převod, případně tržní cena nemovitosti, pokud je sjednaná cena nižší. Sazba daně je rozdělena do dvou pásem podle velikosti základu daně. První 1 000 000 € je daněn 1%, základ nad tuto částku podléhá 2%. Převod nemovitostí nerezidenčního charakteru podléhá jednotné sazbě 2%. Dani z převodu majetku podléhá i dlouhodobý pronájem nemovitosti, nezáleží při tom, zda je pronajímaná nemovitost rezidenčního či nerezidenčního charakteru. Záleží na době pronájmu. Pokud je pronájem dohodnut na dobu kratší než 35 let nebo na dobu neurčitou, je každoroční nájemné zdaňováno 1%. Ovšem pokud je roční nájemné nižší než 30 000 €, je pronájem od daně osvobozen. V případě, že je doba pronájmu smluvena od 35 do 100 let, je roční nájemné zdaněno 6% a pokud je doba pronájmu nad 100 let, sazba je 12%. Převod akcií a cenných papírů společností se sídlem v Irsku je podroben dani z převodu majetku se sazbou 1%, při čemž základem daně je cena, která byla za akcii zaplacena. Od kolkovného jsou určité transakce19 osvobozeny. Kolkovné musí být zaplaceno ještě před proběhnutím samotné transakce. Výpočet a úhradu provede notář. Poté, co finanční úřad obdrží od notáře platbu, vydá potvrzení o zaplacení kolkovného, které je nutné k zapsání změny vlastníka do katastru nemovitostí.

18

Nemovitost rezidenčního charakteru je taková budova nebo její část, která je určena k bydlení. Převody mezi manžely, ve skupině podniků, při sloučení společností, převody ve prospěch charitativních organizací. U nerezidenčních nemovitostí se může uplatnit takzvaná „příbuznostní“ úleva (Consanguinity relief), to znamená, při převodu mezi příbuznými jako jsou sourozenci (i nevlastní), rodiče a děti (i nevlastní a adoptovaní), tety a strýcové a jejich neteře a synovci, se uplatní pouze polovina sazby, kterou by byli nuceni platit za normálních okolností. (Stamp Duty, 2013) 19

17

1.1.8. Místní daň z nemovitostí (Local Property Tax) Od června 2013 je nutné v Irsku platit místní daň z nemovitostí. Předmětem daně jsou nemovitosti rezidenčního charakteru na území Irska. Zdaňovací období je rok, základem daně je tržní hodnota nemovitosti. Poplatníkem je vlastník nemovitosti a nezáleží na tom, zda v Irsku žije nebo nežije, dále pak může být poplatníkem nájemce, který má nemovitost v dlouhodobém nájmu (více než 20 let). Osvobozenými od daně jsou nové nemovitosti, které byly zakoupeny od zhotovitele mezi 1. lednem 2013 a 31. listopadem 2016. Takovéto nemovitosti budou podléhat zdanění až od konce roku 2016. Dále pak jsou osvobozeny nemovitosti ve vlastnictví developera nebo stavitele, které jsou určeny k prodeji, nemovitosti vlastněné charitou, domy s pečovatelskou službou, mobilní domy atd.20 K výpočtu daně je potřeba zjistit, do které kategorie poplatníkova nemovitost spadá. Kategorií je 20, rozděleny jsou podle výše základu daně – tj. podle tržní hodnoty nemovitosti. První kategorie je širší - od 0 € do 100 000 €, další kategorie členěny jsou po 50 000 €, takže druhá je od 100 001 € do 150 000 €, třetí od 150 001 € do 200 000 € atd. Poslední – dvacátá – kategorie je pro nemovitosti nad 1 000 000 €, u které se při výpočtu daně postupuje trochu jinak, než u předchozích devatenácti. U každé kategorie je stanovena střední hodnota, ze které je vypočtena daň, kterou bude poplatník odvádět. Sazba daně je 0,18 %. Například poplatníkova nemovitost má hodnotu 123 000 €, takže spadá do druhé kategorie, kde je střední hodnota 125 000. Střední hodnota se vynásobí sazbou (125 000 x 0,0018) a vyjde daň, kterou musí poplatník uhradit. U dvacáté kategorie se ale postupuje jinak, protože zde nelze stanovit žádnou střední hodnotu. Postupuje se tak, že základ daně do 1 000 000 € se vynásobí sazbou 0,18% a zbytek sazbou 0,25%.

20

Local Property Tax (LPT), 2013

18

1.2.

Nepřímé daně

Oblast nepřímých daní podléhá v rámci Evropské unie vysokému stupni harmonizace. V následujících kapitolách jsou proto rozebrány pouze ty oblasti, ve kterých je členským zemím ponechán prostor pro vlastní úpravu.

1.2.1. Daň z přidané hodnoty Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby. Je vybírána pomocí plátců registrovaných k dani. Subjekt je povinen registrovat se k dani pokud jeho roční obrat překročí u dodání zboží 75 000 € a u poskytování služeb 37 500 €. Tento limit ale neplatí pro zemědělce.21 Zdaňovací období může být buď dvouměsíční, nebo roční. V Irsku jsou v současné době platné čtyři sazby daně: •

standardní sazba 23% - pro všechna plnění, která nespadají pod níže uvedené sazby nebo nejsou osvobozena, patří sem například alkoholické nápoje, pohonné hmoty, kosmetika, tabákové výrobky, nábytek, zařízení domácnosti, CD, počítače, lednice, šperky, travní sekačky, krmiva pro domácí zvířectvo, stroje, kancelářské vybavení, hračky, nářadí atd.,

•

snížená sazba 13,5% - topná paliva, elektřinu, stavebniny, krátkodobý pronájem aut, úklidové a údržbové služby, veterinární poplatky, stavebniny a stavení práce,

•

(druhá snížená sazba 9% - pro aktivity spojené s turismem jako jsou restaurační a hotelové služby, kina, dále pak služby kadeřníků a noviny)22,

•

sazba na produkty živočišné výroby 4.8%.

Dále existuje ještě nulová sazba daně. Rozdíl mezi plněním zdaňovaným nulovou sazbou a osvobozeným plněním je ten, že pokud plátce poskytuje plnění v nulové sazbě, může si nárokovat vrácení DPH na vstupu, zatímco u plnění osvobozených si vrácení DPH na vstupu nárokovat nemůže. Mezi plnění s nulovou sazbou DPH patří vývozy, čaj, káva, mléko, chléb, knihy, dětské oblečení a obuv, orálně užívaná léčiva pro lidi i zvířata, pomůcky pro tělesně postižené, semena zeleniny a ovocných stromů, hnojiva, krmiva.

21 22

VAT, 2013 Nyní již neexistuje, její existence skončila s rokem 2013

19

Plněními osvobozenými jsou finanční, zdravotní a vzdělávací služby, divadelní a hudební představení (pokud se během nich nepodává občerstvení nebo nápoje).23

1.2.2. Spotřební daň (Excise) Podle Směrnice rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani je nutné, aby spotřební dani podléhaly následující výrobky: tabákové výrobky, alkohol a alkoholické nápoje a minerální oleje. Irsko navíc pod komodity podléhající spotřební dani řadí elektřinu, pevná paliva a zemní plyn, dále pak tzv. daň z odletů (Air Travel Tax) a daň ze sázkových her (Betting Duty). Posledním dvěma jmenovaným se ale následující odstavce věnovat nebudou. Mezi tabákové výrobky jsou zařazeny cigarety, doutníky, tabák – dýmkový, ke žvýkání, ke kouření. Pod alkohol se řadí všechny alkoholické nápoje vyrobené na území Irska nebo do Irska dopravené. Minerální oleje zahrnují motorový benzín, ostatní benzín, letecké pohonné hmoty a zkapalněné ropné plyny. Sazby, které se pojí s vybranými druhy výrobků, jsou uvedeny v tabulkách 4, 5 a 6.

23

Value Added Tax, 2012

20

Tabulka 4: Vybrané sazby spotřebních daní

Druh výrobku

Sazba Líh

Destiláty, lihoviny

36,85 €/l ethanolu Pivo

Pivo 0,5 - 1,2 (% obj.)

0 9,56 € za hl a každé % extraktu původní

Pivo 1,2 - 2,8 (% obj.)

mladiny 19,13 € za hl akaždé % extraktu původní

Pivo nad 2,8 (% obj.)

mladiny Víno

Tiché a šumivé do 5,5 (% obj.)

123.51 €/hl

Tiché 5,5 - 15 (% obj.)

370.64 €/hl

Tiché nad 15 (% obj.)

537.81 €/hl

Šumivé nad 5,5 (% obj.)

741.28 €/hl Minerální oleje

Motorové benzíny bezolovnaté

587.71 €/1 000 l

Motorové nafty

479.02 €/1 000 l

Zdroj: Excise Duty Rates. In: Revenue [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/excise/duties/excise-duty-rates.html

Tabulka 5: Sazby u tabáku a tabákových výrobků

Tabák a tabákové výrobky

Sazba pevná

Sazba procentní

Cigarety

237,69 €/1 000 ks

8,83 % z maloobchodní ceny

Doutníky

275.342 €/kg

-

Tabák k výrobě cigaret

248.608 €/kg

-

Ostatní tabák

191.022 €/kg

-

Zdroj: Excise Duty Rates. In: Revenue [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/excise/duties/excise-duty-rates.html

21

Tabulka 6: Sazby vybraných komodit spotřební daně

Zdanitelná komodita

Sazba Pro obchodní účely 0.50 €/MWh

Elektřina

Pro ostatní účely 1.00 €/MWh Pro obchodní účely 4.18 €/kg

Pevná paliva

Pro ostatní účely 8.36 €/kg

Zemní plyn (měřeno na základě spalného

3.70 €/MWh

tepla) Zdroj: Excise Duty Rates. In: Revenue [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/excise/duties/excise-duty-rates.html

1.2.3. Daň za registraci motorového vozidla (Vehicle Registration Tax) Každé motorové vozidlo v Irsku (kromě těch, které vlastní dočasní návštěvníci Irska) musí být uvedeno v registru, který vede Office of the Revenue Commissioners. Každé registrované vozidlo je potom povinno mít zaplacenou daň za registraci motorového vozidla (dále jen VTR). Vozidla jsou rozčleněna do šesti skupin.

22

Tabulka 7: Skupiny daně za registraci motorového vozidla

Skupina

Skupina zahrnuje

automobily, jeepy, A

minibusy (méně než 10 míst k sezení),

B

Základ daně

emise oxidu uhličitého,

modifikace

tržní cena

automobilů a jeepů,

vozidla.

Sazba daně

Od 14% do 36%

13,5%

Minimální daň

Od 280 € do 720 €

125 €

větší užitková vozidla, C

traktory, autobusy,

Jednotná daň 200 €

vozidla starší 30 let, vozy rychlé záchranné služby, hasičů, D

vozidla přepravující

-

0%

-

stroje pro práci na silnicích Motocykl

Motocykly, skútry,

Objem válců

2 € za každý ccm do 350 a 1

čtyřkolky.

motoru.

€ za každý ccm nad 350

Vozidla obsahující Motorové karavany a obytné vozy

pevně nainstalovaný: stůl a židle, lůžkovou část, úložné prostory a

Tržní cena vozidla

13,5%

-

kuchyňku Zdroj: Vlastní zpracování podle Guide to Vehicle Registration Tax, 2013

U motocyklů se navíc platí pouze určité procento daně podle jejich stáří. Například pro motocykly staré 3 až 12 měsíců se platí pouze 10% daně, naopak u těch starších než 30 let se platí 100%. Osvobození od této daně se týká vozidel upravených pro tělesně postižené, diplomatické vozy a vozidel, které jsou předmětem dědictví.

23

2. Daňový systém Velké Británie Správu daní má ve Velké Británii na starosti úřad - Her Majesty‘s Revenue and Customs (dále jen HMRC). Hlavní daňový příjem tvoří přímé daně (44,4 % z celkových daňových příjmů v roce 2010), hned za nimi následují nepřímé daně (36,9 %) a poslední jsou příspěvky sociálního zabezpečení (18,7 %). Co se týká míry centralizace, ta je ve Velké Británii ještě vyšší, než v Irsku. Centrální vládě plyne zhruba 94 % celkových daňových výnosů.

2.1.

Přímé daně

2.1.1. Daň z příjmu fyzických osob (Income tax) Daň z příjmu fyzických osob je ve Velké Británii největším zdrojem daňových příjmů. Této dani podléhají celosvětové příjmy rezidentů a příjmy nerezidentů ze zdrojů ve Velké Británii Zdaňovacím obdobím je 12 po sobě jdoucích měsíců, začíná vždy 6. dubna a končí 5. dubna roku následujícího. Předmětem daně je zdanitelný příjem nad určitou hranici. Zdanitelným příjmem je příjem ze závislé činnosti, příjem ze samostatné výdělečné činnosti, většina důchodových příjmů (důchody státní, osobní, firemní, starobní, vdovské atd.), většina úroků z úspor a investic, příjmy z pronájmu.24 Vedle příjmů zdanitelných existují ještě příjmy nezdanitelné. Mezi ně se řadí například státní příspěvky na pečovatelskou službu, příspěvky na děti nebo mateřská. Stejně jako v Irsku, i ve Velké Británii se při zdaňování příjmů ze závislé činnosti používá systém PAYE. Daň se v průběhu roku odvádí z měsíční mzdy a na konci roku může poplatník požádat správce daně o zaslání přehledu daně, kde jsou vyčísleny odvody, které za něj učinil zaměstnavatel. V případě, že je poplatník osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen podávat daňové přiznání, a to buď ve formě papírové25, nebo elektronické. I když poplatníkův příjem spadá do předmětu daně, nemusí být vždy zdaněn celý. Základ daně je možné snížit o takzvaný osobní 24 25

Income Tax - the basics, 2013 Daňové přiznání v papírové formě musí být podáno do 31. října, v elektronické podobě do 31. ledna.

24

odpočet (Personal Allowance). Ten je odstupňovaný podle věku a podle výše příjmu poplatníka. V období 2013/14 činí pro osoby do 64 let 9 440 £, pro osoby mezi 65 a 74 let 10 500 £ a pro starší 75 let 10 660 £. Osobní odpočet je snižován v závislosti na výši příjmu. Pokud je příjem vyšší, než 100 000 £, snižuje se odpočet o jednu libru na každé dvě libry přes stotisícovou hranici. Toto platí pro všechny věkové skupiny. Osobní odpočet může uplatnit i manželský pár (samozřejmě to platí i pro osoby žijící v registrovaném partnerství) nad 75 let, v tomto případě bude činit 7 915 £, nebo osoba nevidomá, která si odečte 2 160 £.26 Základ daně očištěný o odpočty je nutné vynásobit příslušnou sazbou. U daně z příjmu fyzických osob existují 4 sazby. To, která z nich bude použita pro výpočet daně, závisí na výši základu daně. Tabulka 8: Sazby daně z příjmů fyzických osob 2013/14

Výše základu daně

Sazba daně z ostatních

(v £)

příjmů

0 – 2 790

-

Výchozí sazba 10 %

-

0 - 32 010

Základní sazba 20 %

20 %

10 %

32 011 – 150 000

Zvýšená sazba 40 %

40 %

32,5 %

Nad 150 000

45 %

45 %

37,5 %

Sazba daně z úspor

Sazba daně z dividend

Zdroj: Income Tax rates and allowances. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/it.htm

Z tabulky je patrné, že kromě výše základu daně je nutné rozlišovat, jestli jde o příjem z úspor, dividend nebo o ostatní příjem27 U úspor je oproti ostatním příjmům jedna sazba navíc – a to výchozí sazba 10 %. Ta se používá v případě, že výše základu daně (bez příjmů z úspor) nepřekročí 2 790 £ a je možné ji použít pouze na příjmy z úspor. Pokud je limit překročen, s úsporami se zachází jako s ostatními příjmy. U dividend se používají zvláštní sazby, princip jejich použití je stejný jako u výchozí sazby u úspor. I ve Velké Británii je možné si vypočtenou daň snížit o slevy. Ty jsou ale pouze dvě a možnost jejich využití mají pouze někteří poplatníci.

26 27

Income Tax rates and allowances, 2013 Ostatními příjmy jsou myšleny ty, které nejsou ani příjmy z úspor ani dividendami.

25

První z nich je sleva 10 % z placeného výživného, kterou mohou uplatnit pouze ti poplatníci, kteří platí výživné na dítě nebo děti z předchozího manželství a jen v tom případě, že oni nebo jejich bývalí manželé jsou narozeni před 6. dubnem 1935. Druhou slevou je sleva pro manželské páry. Tu může využít poplatník, který žije v manželském svazku a s manželkou/manželem žijí dohromady a jeden z nich je narozen před 6. dubnem 1935. Výše slevy činí 10 % osobního odpočtu pro manželské páry.

2.1.2. Příspěvky

na

Národní

pojištění

(National

Insurance

Contributions) Příspěvky na Národní pojištění musí platit osoby vykonávající závislou nebo samostatně výdělečnou činnost od 16 let až do důchodového věku (60 let pro ženy a 65 let pro muže). Díky tomu mají nárok na určité státní sociální dávky a na státní důchod. Každý, kdo přispívá do systému Národního pojištění, má číslo Národního pojištění (National Insurance Number), pod kterým vystupuje a které mu zůstává celý život v nezměněné podobě. Ze systému Národního pojištění jsou financovány státní penze, dávky v nezaměstnanosti, pozůstalostní důchody, invalidní důchody, zdravotní péče a podpora při nízkém příjmu. Výše příspěvků se odvíjí od výše příjmu a od faktu, zda je poplatník zaměstnancem nebo je osobou samostatně výdělečně činnou. Podle toho se rozlišují 4 třídy pojištěnců: Třída 1: Do této třídy patří osoby vykonávající závislou činnost a jejich zaměstnavatelé. Příspěvek je vypočítáván a odváděn z hrubé mzdy zaměstnance zaměstnavatelem. Celkový odvod za zaměstnance se skládá z části hrazené zaměstnancem a části hrazené zaměstnavatelem. Kolik procent ze mzdy bude odváděno, se odvíjí od výše týdenní mzdy zaměstnance. •

Zaměstnanec: o 12 % z částky mezi 149 £ a 797 £, o 2 % z částky nad 797 £.

•

Zaměstnavatel: o 13,8 % z částky nad 148 £.

Podmnožinou třídy 1 je třída 1A. Pro ni platí sazba u zaměstnance 13,8 %. Do této třídy se řadí zaměstnanci, kteří dostávají od svého zaměstnavatele nějaký benefit (např. auto). 26

Třída 2: Sem spadají osoby samostatně výdělečně činné. V této třídě se platí příspěvek v pevné výši 2, 70 £. Existuje zde ale jedna výjimka. Pokud má osoba samostatně výdělečně činná příjem do 5 725 £ za rok, je to definováno jako tzv. výdělek malého rozsahu a takováto osoba nemusí platit příspěvek žádný. Třída 3: V případě, že určitá osoba nespadá do třídy 1, 2 nebo 4, neplatí povinné příspěvky, a tudíž nemá nárok na státní sociální dávky a státní důchod. Pokud ale tento nárok mít chce, může dobrovolně platit příspěvky ve třídě 3. Do této skupiny totiž spadají dobrovolní poplatníci. Těmi jsou například nezaměstnaní, kteří nepobírají sociální dávky, osoby žijící v cizině nebo zaměstnanci, jejichž příjem je příliš nízký na to, aby patřili do třídy 1.28 V této skupině se platí jednotný příspěvek 13,55 £ týdně. Ten může být hrazen buďto měsíčně nebo může být zaplacen jednou za čtvrtletí. Třída 4: Pokud příjmy osoby samostatně výdělečně činné přesáhnou určitou hranici, musí platit příspěvky nejen ve třídě 2, ale i ve třídě 4. Tato hranice činí 7 755 £ za rok. Sazby jsou v této třídě následující: •

sazba 9 % se použije pro základ mezi 7 755 £ a 41 450 £ za rok,

•

sazba 2 % se použije pro tu část základu, která přesahuje částku 41 450 £ za rok.

Může nastat situace, kdy osoba nebude schopna z nějakého důvodu (nemoc, péče o druhou osobu) platit příspěvky Národního pojištění a tak bude ohrožen její nárok na státní sociální dávky a na státní důchod. Pro takový případ existují v britském systému takzvané kredity Národního pojištění.

2.1.3. Korporátní daň (Corporation Tax) Korporátní dani podléhají příjmy plynoucí z činnosti podniku29. Poplatníky můžeme rozdělit na rezidenty (sídlo nebo místo vedení ve Velké Británii) a nerezidenty (ve Velké Británii

28

Voluntary National Insurance contributions - the basics, 2012 To znamená obchodní zisky, výnosy z investic, kapitálové výnosy z prodeje provozoven, pozemků, akcií nebo určitých cenných papírů, nehmotných aktiv atd.

29

27

nemá sídlo ani místo vedení). Rezidenti daní své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy nabyté na území Velké Británie. Zdaňovacím obdobím je takzvaný finanční rok - od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku. V případě, že se účetní období a finanční rok neshodují, jsou zisky přiřazovány do jednotlivých finančních let, podle toho, kam spadá to které účetní období.30 Daňové přiznání je nutné podat buďto do 12 měsíců po skončení účetního období, za které je přiznání podáváno, nebo do 3 měsíců ode dne, ve kterém byl subjekt upozorněn, že přiznání již mělo být podáno, anebo do 30 měsíců od začátku účetního období, pokud je delší než 30 měsíců. Zaplatit daň je nutno do 9 měsíců od skončení účetního období. U velkých společností (zisky nad 1,5 mil. £) je nutné daň platit ve 4 splátkách a to vždy k 14. dni 7., 10., 13. a 16. měsíce zdaňovacího období. Lhůta, po kterou je možno vyměřit daň je 6 let od konce příslušného účetního období. Jak již bylo zmíněno výše, předmětem korporátní daně jsou příjmy subjektu. Tyto příjmy se dělí do několika skupin podle toho, z jakých zdrojů vznikly: •

příjmy z podnikání,

•

příjmy z majetku,

•

příjmy z úvěrových vztahů,

•

příjmy z derivátových kontraktů a smluv,

•

příjmy plynoucí z nakládání s dlouhodobým nehmotným majetkem,

•

příjmy z prodeje know-how a patentových práv,

•

ostatní příjmy.

Po očištění příjmů o daňově uznatelné náklady vznikne základ daně. Daňově uznatelnými náklady jsou například úroky vynaložené za účelem podnikání placené ve Velké Británii, náklady spojené se zavedením patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, zákonné platby zaměstnancům, výdaje na výzkum a vývoj, opravné položky k nedobytným pohledávkám a další.31Některé náklady ovšem souviset s obchodní činností podniku mohou a přesto nejsou daňově uznatelné např. výdaje na firemní akce a dary, ostatní charitativní výdaje, daň z příjmů, úroky z prodlení a odpisy dlouhodobého majetku.

30 31

Skalická, 2008 Skalická, 2008

28

Fakt, že si subjekty podléhající korporátní dani nemohou snížit svůj základ daně o odpisy je kompenzován uplatněním tzv. kapitálových úlev (Capital Allowances). To, jak bude kapitálová úleva vysoká, je určeno druhem aktiva, ke kterému se vztahuje. Aktiva jsou totiž rozčleněna do několika skupin a u každé skupiny je stanovena výše kapitálové úlevy. Skupiny jsou následující: stroje a strojní vybavení, výdaje na těžbu nerostných surovin, výdaje na výzkum a vývoj, know-how, patenty, výdaje na hloubení a extrahování, zajištěné nájmy.32 Od základu daně je možné odečíst i daňovou ztrátu. Je ale nutné zjistit, ke které z výše uvedených skupin příjmů patří, protože uplatnit se může jen proti příjmům z této skupiny. Jedinou skupinou, kde se ztráty mohou neomezeně převádět do dalších období, jsou příjmy z podnikání.33 Sazby korporátní daně ve Velké Británii jsou dvě: •

20 % pro subjekty se zisky do 300 000 £,

•

hlavní sazba 23 % pro subjekty se zisky nad 300 000 £.

V případě, že se zisk subjektu pohybuje mezi 300 000 £ a 1 500 000 £, je možné použít tzv. mezní úlevu na dani. Díky tomu je potom výsledná daňová povinnost nižší, než 23 % základu daně. Z toho vyplývá, že plnou sazbu 23 % platí pouze subjekty se zisky nad 1 500 000 £.34

2.1.4. Daň z kapitálových výnosů (Capital Gains Tax) Kapitálové výnosy se mohou zdaňovat v rámci korporátní daně nebo v rámci daně z kapitálových výnosů. Předmětem této daně je prodej, převod nebo darování kapitálového majetku. Základem daně je rozdíl mezi jeho nabývací a prodejní cenou. Většina subjektů podléhající této dani má nárok na tzv. roční osvobozenou částku (Annual Exempt Amount). Daň tedy platí pouze ty subjekty, jejichž kapitálové výnosy po odečtení ztrát a nejrůznějších úlev, jsou větší než roční osvobozená částka. To znamená, že subjekty mohou dosáhnout určité výše kapitálových výnosů bez povinnosti je zdanit. Roční osvobozenou částku mohou využít jak osoby žijící ve Velké Británii, tak dědici po takových osobách i zmocněnci postižených osob35. Velikost osvobozené částky se liší právě 32

Capital Allowances Act 2001 Skalická, 2008 34 Corporation Tax rates, 2013 33

29

podle toho, kdo ji využívá. Osoby žijící ve Velké Británii a dědici mohou využít vyššího osvobození – 10 600 £, pro zmocněnce je osvobození nižší – 5 300 £.36 To, jakou sazbu subjekt použije, záleží na tom, do jaké skupiny patří: •

fyzické osoby: 18%,

•

zmocněnci a správci majetku po zemřelém 28 %,

•

osoby, které mají nárok na úlevu pro podnikatele (Entrepreneurs' Relief) 10 %.

U fyzických osob může nastat situace, že platí sazbu 28 % a to tehdy, že jejich základ daně navýšený o základ daně z kapitálových výnosů přesahuje pásmo základní sazby (vyšší, než 32 010 £). V takové situaci musí být ta část kapitálových výnosů, která se „vejde“ do pásma základní sazby zdaněna 18 % a ta část, která bude nad, se zdaní 28 %.

2.1.5. Daň dědická a darovací (Inheritance Tax) Předmětem této daně je majetek, majetková práva a finanční prostředky nabyté děděním. Poplatníkem je dědic, základem daně je cena nabytého majetku snížená o související dluhy a náklady spojené s pohřbem. Sazba daně je 40 %. Pokud hodnota majetku, který je předmětem dědictví, po odečtení souvisejících dluhů a nákladů spojených s pohřbem, je nižší, než 325 000 £, daň se nevybírá. V případě, že zemře jeden z manželů nebo registrovaných partnerů a druhý po něm dědí, je prahová hodnota, od které se dědická daň vybírá, vyšší. Činí 650 000 £.37 Při darování se daň platí pouze v případě, že dárce zemře do sedmi let od poskytnutí daru. Ne ve všech případech je ale nutné takové nabytí danit. Určité situace jsou totiž osvobozeny: •

dary mezi manželi (nebo registrovanými partnery),

•

dary registrovaným charitám,

•

dary po lhůtě 7 let,

•

dary do 3 000 £ ročně,

•

malé dary do 250 £ bez ohledu na jejich počet,

35

Postiženou osobou se zde rozumí duševně postižený jedinec nebo jedinec pobírající příspěvek na pečovatelskou službu nebo příspěvek na živobytí pro postižené. 36 Capital Gains Tax rates and annual tax-free allowances, 2012 37 Inheritance Tax - the basics, 2012

30

•

svatební dary.

2.1.6. Kolkovné (Stamp Duty) V současné době se kolkovné jako takové již nevztahuje na mnoho transakcí, ve většině případů se používá buďto kolkovné převodu akcií (při koupi akcií) nebo kolkovné pozemkové daně (při koupi nemovitostí). Kolkovné (ve smyslu Stamp Duty) se platí ve dvou případech: -při převodu listinných akcií - hodnota převáděných akcií je nižší než 1 000 £, není nutné kolkovné platit, ale kupující má povinnost převod oznámit HMRC. V případě, že je hodnota vyšší, použije se sazba 0,5 % a základem daně bude hodnota převáděných akcií. -při převodu nemovitostí, pouze v tom případě, že smlouva o převodu nemovitosti byla uzavřena před 10. Červencem 2003, ale dosud nevešla v platnost. Takovéto situace ale nejsou příliš časté, proto zde nebudou blíže rozebrány.

2.1.7. Kolkovné převodu akcií (Stamp Duty Reserve Tax) Kolkovné se platí při převodu akcií, které nemají papírovou podobu, pouze elektronickou. Předmětem daně je koupě akcií britských společností, akcií společností s registrem akcií ve Velké Británii, opcí ke koupi akcií a nákup práv k akciím již vlastněným. Základem daně je tržní cena akcie. Pokud je nákup uskutečněn pomocí systému CREST (systém vypořádávání a registrace akcií), je kolkovné sraženo a odesláno na účet HMRC automaticky. V případě, že je nákup akcií mimoburzovní, tudíž mimo CREST, kolkovné zpravidla odvádí makléř. Lhůta splatnosti je 7. den měsíce následujícího po měsíci, kdy se nákup uskutečnil. Sazba kolkovného je 0,5 %.38

2.1.8. Kolkovné pozemkové daně (Stamp Duty Land Tax) Při převodu nemovitosti v hodnotě nad určitou hranici na území Velké Británie je nutné platit kolkovné pozemkové daně (pokud nejde o případ, kdy se platí kolkovné) Hraniční tržní cena,

38

Stamp Duty Reserve Tax - the basics, 2012

31

od které je nutné platit kolkovné, je dána charakterem nemovitosti. Předmětem této daně je koupě pozemku, domu, bytu a ostatních budov. Základem daně je tržní cena nemovitosti. Kolkovné je třeba platit i v případě pronájmu. Určující je výše nájemného, pokud je nájemné vyšší než 125 000 £ u rezidenčních nemovitostí nebo vyšší než 150 000 £ u nerezidenčních nemovitostí39, kolkovné je nutné platit. Sazba je v tomto případě 1 % z hodnoty přesahující prahovou částku. Sazba daně je závislá na třech faktorech: tržní cena nemovitosti, rezidenční či nerezidenční povaha nemovitosti a to, zda je či není nemovitost ve znevýhodněné oblasti.

Tabulka 9: Sazby kolkovného pozemkové daně

Rezidenční nemovitost Tržní cena (£)

Sazba

0 – 125 000

0%

125 001 – 250 000

1%

250 001 – 500 000 500,001 – 1 mil. 1 mil. – 2 mil. Nad 2 mil. Nad 2 mil.koupená právnickou osobou

3% 4%

Nerezidenční a smíšená

Nemovitost ve

nemovitost

znevýhodněné oblasti

Tržní cena

Sazba

(£) Do 150 000 (roční nájemné méně než 1 000) Do 150 000 (roční nájemné více než 1 000) 150 000 – 250 000 250 001 – 500 000

Sazba

Do 150,000

0%

1%

150 000 -250 000

1%

3%

5% 7% 4%

15 %

(£)

0%

1%

Nad 500 000

Tržní cena

250 001 – 500 000 500,001 – 1 mil. 1 mil. – 2 mil. Nad 2 mil. Nad 2 mil.koupená právnickou osobou

3% 4% 5% 7% 15 %

Zdroj: Stamp Duty Land Tax rates. In: Gov.uk [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: https://www.gov.uk/stamp-duty-land-tax-rates

39

Nerezidenční nemovitostí se rozumí komerční nemovitost (obchody, kanceláře), zemědělská půda, lesy, nemovitosti neužívané jako obydlí a situace, kdy dojde ke koupi 6 a více rezidenčních nemovitostí najednou.

32

Osvobození se týká nemovitostí, které splňují určité předpoklady (např. domy splňující standard nulových emisí uhlíku „-zero carbon“ standards- jsou osvobozeny od daně do výše 500 000 £). Daň je splatná 30 dnů ode dne nabytí účinnosti transakce. Tímto dnem obvykle bývá den, kdy je transakce ukončena. Daň je platí na účet HMRC.40

2.1.9. Daň z rezidenčních nemovitostí (Annual Residential Property Tax) Tato daň byla zavedena 1. dubna 2013. Postihuje některé společnosti, které vlastní rezidenční nemovitosti, které se nacházejí ve Velké Británii, v hodnotě nad 2 000 000 £. Základem daně je hodnota nemovitosti.41 Od daně jsou osvobozeny nemovitosti držené pro charitativní účely, nemovitosti přístupné veřejnosti nejméně 28 dní v roce, nemovitosti určené pro využívání zaměstnanci za podmínky, že zaměstnanci nedrží ve společnosti více jak 5% podíl, zemědělské usedlosti, pokud jsou obývané osobami, které se zemědělství věnují na plný úvazek. Co se týká developerských společností, mohou být osvobozeny od této daně pouze v případě, že nemovitosti určené k obchodování jsou zapsané v obchodním majetku a nejsou nikým obývané.42 Roční výše daně jsou diferencované podle hodnoty nemovitosti: •

2 mil. £ – 5 mil. £: 15 000 £,

•

5 mil. £ – 10 mil. £: 35 000 £,

•

10 mil. £ – 20 mil. £: 70 000 £,

•

20 mil. £ a více: 140 000 £.

Pokud nemovitost splňuje náležitosti předmětu daně jen po část roku, roční daň se přepočítá v příslušném poměru.

40

How to pay Stamp Duty Land Tax, 2013 Annual residential property tax, 2013 42 Annual Residential Property Tax - the basics 41

33

2.1.10.

Obecní daň (Council Tax)

Obecní daň je vybírána na místní úrovni a je příjmem jednotlivých místních samospráv. Vybírá se z rezidenčních domů a bytů v závislosti na jejich hodnotě, počtu a situaci osob, které dům nebo byt obývají. Plnou obecní daň je třeba odvést v případě, že v nemovitosti žijí nejméně 2 dospělé osoby. Pokud žije dospělá osoba sama, může si zažádat o 25% slevu, další slevy je možné získat za osoby, které nejsou dospělé. Základem daně je hodnota nemovitosti k 1. dubnu 1991 (platí pro Anglii a Skotsko) nebo k 1. dubnu 2003 (platí pro Skotsko). Není podstatné, zda nemovitost od té doby změnila svou hodnotu. V případě, že byla nemovitost postavena po roce 1991 (resp. 2003), je zpětně oceněna k tomuto datu. Podle hodnoty je nemovitost zařazena do určitého pásma. Ta jsou označena písmeny A až H. Šíře pásem i ocenění nemovitostí se ale v každé zemi Velké Británie liší.

2.2.

Nepřímé daně

2.2.1. Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax) Stejně jako ve všech státech Evropské unie, i ve Velké Británii je vybírána daň z přidané hodnoty (dále jen DPH). Plátci DPH jsou registrované subjekty. Registrovat za plátce se musí takový subjekt, jehož obrat v 12 po sobě jdoucích měsících překročil 79 000 £. Zdaňovací období je nejčastěji čtvrtletní. Sazby DPH jsou ve Velké Británii tři: •

základní sazba 20 %,

•

snížená sazba 5 %,

•

a nulová sazba.

Pod základní sazbu spadá většina zboží a služeb (např. alkohol, balená voda, elektronika, CD, DVD, kazety, rychlé občerstvení, zmrzlina, čokoláda, elektřina, topný olej a tuhá paliva (pro podnikání), oblečení (pro osoby starší 14 let) a další.43 Které zboží a služby budou zařazeny do snížené sazby, záleží na jejich povaze a okolnostech prodeje. Patří sem například dětské autosedačky, elektřina, topný olej a tuhá paliva (pro 43

VAT rates explained: standard, reduced, zero, exempt, 2012

34

domácnosti a charitativní instituce), materiály na úsporu energie (pro domácnosti a charitativní instituce), pomůcky pro seniory, produkty pro odvykání kouření, hygienické prostředky atd.44 Do nulové sazby jsou zařazeny potraviny (ne jídla v restauracích a rychlých občerstveních), knihy a noviny, oblečení a boty (osoby do 14 let), veřejná doprava atd.45 Některé zboží a služby DPH nepodléhají a to buď z důvodu osvobození, nebo vynětí z předmětu daně. Vyňaté je poskytování služeb a dodávání zboží za jiným než obchodním účelem (např. prodávání známek ze soukromé sbírky za sběratelským účelem) a poplatky, které jsou stanoveny zákonem, jako je třeba mýtné, dále pak dary charitě, nástroje na budování tunelů, mostů a silnic, zboží a služby poskytované do třetích zemí, zboží a služby poskytované neregistrovaným subjektem. Od DPH jsou osvobozené například starožitnosti, hazard, poštovní služby, známky, finanční služby, vzdělání, výzkum, pohřby, kremace, zdravotní péče atd.

2.2.2. Spotřební daně (Excise Duties) Stejně jako DPH, i spotřební daně jsou v Evropské unii harmonizovány. Pomocí směrnic je vymezeno, co musí být předmětem daně, co být předmětem nemusí, co lze osvobodit a jaké musí být minimální sazby. Proto se v této oblasti mezi jednotlivými členskými státy nenachází mnoho rozdílů. Spotřební daní je ve Velké Británii zatížen tabák a tabákové výrobky, alkohol a minerální oleje. Plátcem této daně je osoba, která uvede zboží do volného oběhu. Sazby spotřební daně jsou pevné a diferencované podle druhu výrobku. U cigaret se používá kombinace sazby pevné a valorické. Sazby u některých výrobků jsou uvedeny v tabulce 10 a tabulce 11.

44 45

VAT rates explained: standard, reduced, zero, exempt, 2012 VAT rates explained: standard, reduced, zero, exempt, 2012

35

Tabulka 10: Vybrané sazby spotřebních daní

Druh výrobku

Sazba Líh

Destiláty, lihoviny

26.81 £/l ethanolu Pivo 19.51 £ za hl a každé % extraktu původní

Pivo (hlavní sazba)

mladiny Víno

Tiché víno a meziprodukty 1,2 – 4 (% obj.)

78.07 £/hl

Tiché víno a meziprodukty 4 - 5,5 (% obj.)

107.36 £/hl

Tiché víno a meziprodukty 5,5 - 15 (% obj.)

253.39 £/hl

Tiché víno a meziprodukty 15 - 22 (% obj.)

337.82 £/hl

Šumivé víno 5,5 – 8,5 (% obj.)

258,23 £/hl

Šumivé víno 8,5 – 15 (% obj.)

341,63 £/hl Minerální oleje

Motorové benzíny bezolovnaté

0.5795 £/l

Motorové nafty

0.5795 £/l

Zdroj: Vlastní zpracování na základě Alcohol Duty, 2012 a Hydrocarbon oils duty, 2012 [cit. 2013-03-18]

Tabulka 11: Sazby u tabáku a tabákových výrobků

Tabák a tabákové výrobky

Sazba pevná

Sazba procentní

Cigarety

167,41 £/1000 ks

16,5 % z maloobchodní ceny

Doutníky

208,83 £/kg

-

Tabák k výrobě cigaret

164,11 £/kg

-

Ostatní tabák a žvýkací tabák

91,81 £/kg

-

Zdroj: Vlastní zpracování na základě Tobacco Products Duty Rates, 2012 [cit. 2013-03-18]

2.2.3. Daň z motorových vozidel (Vehicle Excise Duty) Této dani podléhá většina vozidel používaných na komunikacích Velké Británie. Pro snadnou kontrolu toho, zda vozidlo daň zaplacenou, slouží tzv. daňová známka (Tax disc). V současné době je daň odvozena od množství oxidu uhličitého, které auto vyprodukuje na jeden ujetý kilometr. Podle toho je zařazeno do skupiny (A-M u osobních automobilů, A-G u nákladních 36

automobilů), kde je pevně stanovena roční daň. Daňová pásma a výši daně ilustruje následující tabulka. V této tabulce jsou uvedeny částky, které platí vozy poprvé registrované před 1. 4. 2010, pro vozy poprvé zaregistrované po tomto datu platí částky jiné.

Tabulka 12: Daň z motorových vozidel - osobní automobily

Pásmo

Množství CO2

Daň (£)

(g/km)

A

Do 100

0

B

101-110

20

C

111-120

30

D

121-130

100

E

131-140

120

F

141-150

135

G

151-165

170

H

166-175

195

I

176-185

215

J

186-200

250

K*

201-225

270

L

226-255

460

M

Nad 255

475

Zdroj: Vehicle tax rate tables. In: Gov.uk [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: https://www.gov.uk/vehicle-taxrate-tables

U jednostopých vozidel je základem daně zdvihový objem válců motoru v cm³. Určitá vozidla jsou od daně z motorových vozidel osvobozena. Těmi jsou vozidla na elektrický pohon, vozidla vyrobená před rokem 1973, tramvaje, policejní vozy, hasičské vozy, záchranářské vozy, vozidla ozbrojených sil a další.46

46

Vehicle Excise and Registration Act 1994

37

2.2.4. Daň z klimatických změn (Climate Change Levy) Tato daň je uvalena na spotřebu ekologického charakteru. To znamená na spotřebu, která zatěžuje energetické produkty a elektřinu. Jejím cílem je snížit spotřebu energie a tím emise oxidu uhličitého, který s největší pravděpodobností zapříčiňuje klimatické změny. Dani podléhá použití takzvaných zdanitelných komodit (elektřina, zemní plyn, LPG a pevná paliva) k výrobě světla, tepla nebo pohonu pro komerční účely. Naopak použití těchto komodit domácnostmi nebo charitami pro neobchodní účely zdanění podrobeno není. Pokud tedy subjekt používá zdanitelné komodity pro komerční účely, musí se k dani registrovat. Registrované subjekty jsou povinny každé 3 měsíce podávat hlášení o dani HMRC.47 Sazby daně jsou diferencované podle komodity a jsou specifické. U plynu a elektřiny jsou vyjádřeny v pencích za kilowatthodinu, u ostatních komodit v pencích na kilogram. Sazby platí pro všechny země v rámci Velké Británie s výjimkou Severního Irska, kde jsou sazby sníženy. Tabulka 13: Sazby daně z klimatických změn

Zdanitelná komodita

Sazba

Elektřina

0.524 pencí/kWh

Zemní plyn

0.182 pencí/kWh

LPG a jiné plynné uhlovodíky v kapalném

1.172 pencí/kg

stavu Ostatní zdanitelné komodity

1.429 pencí/kg

Zdroj: Climate Change Levy rates from 1 April 2012. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb=true&_pageLabel=pageLi brary_ShowContent&id=HMCE_PROD1_031183&propertyType=document

47

Climate Change Levy – introduction, 2011

38

3. Makroekonomické ukazatele týkající se zdanění zda ění V následujících subkapitolách budou popsány některé n vybrané makroekonomické ukazatele týkající se zdanění: daňová ňová kvóta, struktura daňové da kvóty, daňové určení čení a implicitní daňová da sazba. Tyto ukazatele jsou důležité dů pro mezinárodní srovnání daňové ňové politiky států stát a její analýzu.

3.1.

Daňová ňová kvóta a její vývoj

Daňová kvóta vyjadřuje řuje poměr pomě daňových výnosů k HDP. V této to subkapitole je zmíněna zmín jak jednoduchá, tak složená daňová ňová kvóta, která kromě krom daní zahrnuje i pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Graf 1: Vývoj složené daňové kvóty

2013 Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

Daňová ová kvóta Irska a Velké Británie se podstatně podstatn liší. „Britská kvóta“ je zhruba na úrovni průměru daňových kvót zemí EU, „irská „irsk kvóta“ je obvykle nižší o 5 %. Daňová ová kvóta Irska od propadu v roce 2002 pozvolna rostla do roku 2006, kdy dosáhla 32%. Růst byl zapříčiněnn zejména zvýšením příjmů p z DPH a kolkovného. Toto období se vyznačovalo ovalo vyšší ekonomickou aktivitou akti a spotřebitelskými výdaji způsobenou ůsobenou především p 39

rozmachem na trhu s nemovitostmi, což pozitivně ovlivnilo příjmy z DPH, dalším faktorem působícím na daňovou kvótu bylo zvýšení snížené sazby DPH v roce 2003 z 12,5 % na 13,5 %. V letech 2007 až 2009 ekonomická aktivita začala klesat, což mělo za následek snížení příjmů z DPH. Pokles vyvolaný zhoršením ekonomické situace zaznamenaly i výnosy daně z příjmu fyzických osob a korporátní daně. Daňová kvóta klesla na 28,2 %, což je hodnota roku 2002 (28,3 %).48 Britská vláda reagovala na začínající ekonomickou krizi dočasným snížením sazby DPH a zpomalením zvyšování některých daní.49 Díky tomu se britská daňová kvóta propadla z 37,9 % (2008) na 34,8 % (2009). Průměrná daňová kvóta EU v roce 2002 dosahovala 36,0 % a v celém sledovaném období se příliš neměnila. Svého vrcholu dosáhla v roce 2007, kdy se dostala na 37,1 %. V následujících letech vlivem ekonomické krize klesala až k 35,6 % v roce 2010. Graf 2: Složená daňová kvóta v roce 2010

50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 LT RO LV BG SK IE EL PT PL ES MT CZ EE IS EU UK CY LU HU SI DE NL AT FI IT FR NO BE SE DK 27

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

Při porovnání složených daňových kvót členských zemí EU z roku 2010 je patrné, že Irsko patří k zemím s nejnižší kvótou, nižší je jen na Slovensku (28,1 %), v Belgii (27,4 %),

48 49

Beesley, 2012 Cupalová, 2009

40

Lotyšsku (27,3 %), Rumunsku (27,2 %) a v Litvě (27,1 %). Velká Británie je zemí s daňovou kvótou (35,6 %) na úrovni vni průměru průmě EU. Podle složené daňové ové kvóty má Irsko páté nejnižší daňové da zatížení v EU, ovšem při p pohledu na jednoduchou daňovou ovou kvótu tomu tak není. Ve větší v části ásti sledovaného období byla irská jednoduchá daňová ová kvóta na úrovni průměru pr EU, britská byla okolo olo 4 % nad průměrem. pr Svého maxima dosáhla jednoduchá daňová da kvóta ve Velké Británii v roce 2008 (31 %), minima pak v r. 2009 (28 %). Oproti tomu v Irsku byla nejvyšší v roce 2006 (27,2 %) a nejnižší v r. 2009 (22,3 %). Graf 3: Vývoj jednoduché daňové ňové kvóty kvó

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. 2013 Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

Rozdíl v umístění ní obou zemí v žebříčku složené a jednoduché daňové ňové kvóty je zapříčiněn zap sociálním pojištěním, ním, které je jak v Irsku, tak ve Velké Británii velmi nízké (viz následující subkapitola). V případěě složené daňové da ové kvóty byla Velká Británie státem průměrným prů a Irsko silně podprůměrným, rným, u jednoduché je Irsko na průměru pr ru a Velká Británie nad ním.

41

Graf 4: Jednoduchá daňová ová kvóta v roce 2010

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. 2013 Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

daň kvóty 3.1.1. Struktura daňové Daňová ová kvóta je velmi rozšířeným rozšíř ukazatelem daňového ového zatížení, ale nepodává žádné informace o tom, jaký druh daní v zemi převažuje. Z tohoto důvodu je dalším uvedeným ukazatelem struktura daňové ňové kvóty. Graf 5 zobrazuje strukturu daňové daň kvóty Irska, Velké Británie a EU-27 v roce 2010 a v roce 2000. Rozdíl mezi oběma ěma pozorovanými zeměmi zem i průměrem rem EU je na první pohled patrný. Velká Británie je typickouu anglosaskou zemí spoléhající především p na přímé římé daně, dan které tvoří 44,4 % vybraných daní v zemi. Situace v Irsku i v EU-27 je opačná, čná, převážná část daňové kvóty je zde tvořena nepřímými římými daněmi dan (41,4 % v Irsku, 38,6 % v EU-27). 27). Věcí, Vě ve které jsou si obě porovnávané zeměě podobné, je podíl sociálního pojistného na celkových daních, který je velmi nízký. U Irska činí iní 20,7 %, u Velké Británie 18,7 %, což jsou zhruba dvě dv třetiny průměru Evropské unie. Při porovnání struktury daňové ňové kvóty roku 2010 a 2000 je patrná patrná snaha sledovaných zemí o přiblížení struktury daňové ňové kvóty k průměru ru EU. Oba státy zvýšily podíl sociálního pojistného na celkových daních. Irsko o 6,7 %, zejména na úkor přímých přímých daní, jejichž podíl se snížil oproti roku 2000 téměř ěř o 5 %. Zvýšení podílu podílu sociálního pojistného ve Velké Británii bylo mírnější, jší, pouze o cca 2 %. 42

Graf 5: Struktura daňové kvóty v roce 2000 a 2010

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013 2013-05-11]. 11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

3.1.2. Daňové ň určení čení Z hlediska daňového určení čení jsou obě ob země silně centralizované, míra centralizace u obou výrazně převyšuje průměr ů ěr EU-27. EU V EU-27 je průměrný rný podíl centrální vlády na daňových da výnosech v roce 2010 58,8 %, lokálních vlád 10,6 %, fondů fond sociálního zabezpečení zabezpe 29,9% a EU 0,8%. Irské centrální vládě náleželo 80,4 % všech daňových příjmů, ř ů, místním rozpočtům rozpo 3,4 %, fondům m sociálního zabezpečení zabezpe 15,2 % a EU připadlo ipadlo 0,9 %, což ukazuje na velmi vysokou míru centralizace. Ještě více centralizovaná je Velká Británie. Britské centrální vládě vlád připadá ipadá 94,1 % celkových daňových daň výnosů,, lokálním vládám 5 % a EU 1 %. Fondy sociálního zabezpečení ení se na daňových daňových výnosech ve Velké Británii nepodílejí.50 Při srovnání daňového určení čení v roce 2000 a 2010 je patrná snaha o decentralizaci, zejména v Irsku je nadprůměrná. V EU se podíl centrálních vlád snížil průměrně prů ěrně o 1,4 %, v Irsku o 4,4 % a ve Velké Británii o 0,2 %.

50

Taxation trends in the European Union, 2013

43

Graf 6: Vývoj daňového určení

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013 2013-05-11]. 11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

3.2.

Implicitní daňová daň sazba

Implicitní daňová ová sazba (dále ITR) je ukazatel, který (oproti statutárním sazbám) zobrazuje reálné zatížení ekonomických příjmů. p Pro výpočet et ITR je nutné celkové daňové da výnosy z každého druhu ekonomických příjmů p či aktivit vydělit lit potenciálním základem pro tuto daň, da 51 kterým je spotřeba, eba, náklady práce nebo kapitálové příjmy. p

Implicitní daňová ová sazba na práci je definována jako podíl daní a veřejnoprávního řejnoprávního pojistného (placeného jak zaměstnancem, stnancem, tak zaměstnavatelem) zam stnavatelem) a celkových nákladů práce.ITR na práci obou sledovaných zemí se dlouhodobě dlouhodob pohybuje okolo 8 % pod průměrem ů ěrem EU, v posledních letech tech se ale tento rozdíl pomalu zmenšuje. Co se týká Irska, implicitní daňová daň sazba na práci prodělala lala ve sledovaném období mnoho výkyvů. V roce 2000 pohybovala na úrovni 28,5 %, poté klesala až do roku 2003, kdy dosáhla 25 %. Tento pokles byl zapříčině říčiněn změnami ve zdanění příjmů fyzických osob, a to snížením základní i zvýšené sazby o 2 % v roce 2001, postupným zvyšováním hranice pásma

51

Láchová, 2007

44

zdaněného ného základní sazbou a zvyšováním daňových da kreditů. V roce 2004 se vyšplhala ITR na práci na 26,3 %. V následujících letech klesala zejména díky rozšiřování řování pásma základní sazby daně z příjmů fyzických osob a navyšování daňových da kreditů. ů. Rok 2008 znamenal pro irskou ITR na práci pokles na 24,6 %, což je její minimum ve sledovaném období. Od roku 2008 rostla, s největší pravděpodobností pravdě kvůli li zvyšování sazeb pojistného na sociální zabezpečení, a v roce 2010 vystoupala na 26,1 %. ITR na práci ve Velké Británii byla v roce 2000 na úrovni 25,9 %, do roku 2002 klesala až ke 24,7 %. Od tohoto roku rostla až do roku 2008, kdy dosáhla maxima 26,9 %, V letech 2009 a 2010 se její hodnota držela na 25,7 %. Tento propad se dá připsat p ipsat ekonomické krizi. Graf 1: Vývoj ITR na práci

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. 2013 Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

V porovnání s ostatními členskými zeměmi zem EU je jak v Irsku, tak ve Velké Británii daňové da zatížení práce nízké. ké. Nižší je pouze v Bulharsku, Portugalsku a Maltě. ě. Rozdíl mezi ITR na práci sledovaných zemí a Itálie, jejíž zatížení práce je ze všech všec státůů EU nejvyšší, je přes p 16 %. Důvodem vodem takto nízké ITR na práci je nízký podíl sociálního pojistného v obou zemích.

45

Graf 2: ITR na práci v roce 2010

2013 Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

Implicitní daňová ová sazba na spotřebu spot se zjišťuje uje jako podíl celkových příjmů př z daní ze spotřeby a celkovými konečnými čnými náklady domácností na spotřebu spot ebu na území daného státu.52 Velký vliv na velikost tohoto ukazatele má výše sazby DPH, menší pak spotřební spot spotř daně. Zatímco ITR na práci byla v obou státech poměrně vyrovnaná, ITR na spotřebu spot v Irsku je výrazně vyšší než ve Velké Británii a ve značné zna části ásti sledovaného období silně siln převyšuje i průměr EU-27. 27. Irská implicitní daňová da sazba ve srovnání s evropskou a britskou prodělala prod mezi lety 2000 a 2010 poměrně ěrně velké změny, ny, rozdíl mezi maximem a minimem činí 4,6 % (ve Velké Británii činí iní rozdíl pouze 1,9 % a v EU-27 1,6 %). V roce 2000 byla irská implicitní daňová da sazba na spotřebu ebu na úrovni 25,5 %, o rok později pozd klesla na 23,6 %, v následujících letech se daňové da zatížení spotřeby řeby zvyšovalo a roku 2006 dosáhla ITR na spotřebu řebu ebu hodnoty 26,2 %, což bylo její maximum. Od tohoto roku klesala, z důvodu vodu zavedení nulové sazby DPH na určité ur ité druhy zboží a služeb, až na hodnotu 21,6 % z roku 2009, kterou si udržela i pro rok následující. ITR na spotřebu ebu ve Velké Británii dosahovala 18,0 %, potom až do roku 2009 klesala a dosáhla hodnoty 17 %, v roce roc 2010 zaznamenala velký nárůst st na 18,4 %. Důvodem D byly změny v sazbách DPH. Na konci roku 2008 v reakci na začínající ínající ekonomickou krizi vláda 52

Láchová, 2007

46

snížila základní sazbu dočasně časně na 15 %, současně však zvýšila sazby u tabáku a alkoholu, aby vyrovnala účinky snížení žení DPH (to se ale u ITR na spotřebu spot příliš íliš nepromítlo, protože na jeho velikost má vliv hlavněě DPH). V roce 2010 byla sazba vrácena na původních ůvodních 17,5 %. Graf 3: Vývoj ITR na spotřebu

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. 2013 Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

V porovnání s ostatními členskými státy EU, Irsko zatěžuje zat spotřebu daněmi ěmi průměrně, pr Velká Británie spíše podprůměrně. ů ě ě. Rozdíl mezi oběma ob zeměmi mi je dán hlavně tím, že v Irsku je základní sazba DPH o 3,5 % a snížená dokonce o 8,5 %vyšší, %vyšší, než ve Velké Británii.

47

Graf 4: ITR na spotřebu v roce 2010

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. 2013 Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

Implicitní daňová sazba z kapitálu53 je poměr inkasa daní z výnosů úspor a investic domácností a firem a objemu celosvětových celosv výnosů z kapitálu a podnikání daňových da rezidentů dané země.54 Irsko má znatelně méněě daňově ňově zatížen kapitál než Velká Británie. Maxima dosáhlo v roce 2006, kdy se hodnota ITR z kapitálu vyšplhala na 21,8 %, poté klesala a v roce 2010 dosáhla 14 %. Britská implicitní daňová ňová sazba z kapitálu je oproti irské zhruba dvojnásobná (zejména díky vyšší korporátní dani) a v pozorovaném období více kolísá. Mezi lety 2001 a 2003 se propadla padla o 8 % (ze 43,9 % na 35, 9 %), poté (stejně (stejn jako irská) rostla až do roku 2006 (42,1%). V roce 2008 dosáhla svého maxima (44,3 %). V roce 2009 prudce poklesla na 36,9 %. ITR z kapitálu je díky možnosti prodlevy mezi vznikem zisku a jeho zdaněním zdan (např. využitím daňových ových ztrát) citlivá na pohyby hospodářského ského cyklu. Tato vlastnost ovlivňuje ovliv průběh křivek obou zemí.

53

Data k implicitní daňové sazběě z kapitálu některé členské lenské státy EU neposkytují, proto nejsou v Grafu 11 zobrazeny a aritmetický průměr ů ěr sazeb je vypo vypočten pouze ze států,, které data poskytují. Ze stejného důvodu d není v Grafu 9 zobrazena křivka průměru ů ěru EU-27. EU V roce 2010 neposkytla data k ITR z kapitálu ani Velká Británie, proto zobrazuje Graf 10 situaci v roce 2009. 54 Láchová, 2007

48

Graf 5: Vývoj ITR z kapitálu

2013 Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

zem EU je Irsko ve skupině s nejnižšími sazbami a Velká V porovnání s jinými členskými zeměmi Británie ve skupině se sazbami nejvyššími. Hlavním důvodem, d pročč je irská ITR z kapitálu pátá nejnižší, je velmi nízká sazba korporátní daně. dan Graf 6: ITR z kapitálu v roce 2009

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition ed [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. 2013 Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/index_en.htm

49

4. Komparace vybraných daní 4.1.

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob je v obou zemích zásadním příjmem státního rozpočtu. Je největší z přímých daní z hlediska jejího výnosu, proto byla zvolena za zástupce přímých daní pro komparaci. Při určování základu daně u zaměstnanců se postupuje u obou zemí podobně. Mezi položky zahrnované patří příjem ze zaměstnání (z hlavního i vedlejšího poměru) včetně náhrady mzdy, zaměstnanecké benefity, příspěvky v nezaměstnanosti, podpora při hledání práce, úroky z úspor na bankovních účtech, úroky ze stavebního spoření a příjmy z pronájmu. Zaměstnanecké benefity jsou v obou zemích zdaňovány jednak u ředitelů společnosti a jednak u zaměstnanců s příjmy nad určitou hranici. Tato hranice je ve Velké Británii několikanásobně vyšší, než v Irsku. Britskému zaměstnanci se zaměstnanecké benefity zdaňují v případě, že je jeho roční příjem vyšší než 8500 £, což je asi čtvrtina průměrné roční mzdy. Vedle toho irský zaměstnanec má benefity zdaněny v případě, že jeho roční příjem přesáhne 1 905 €, což je zhruba sedmnáctina roční průměrné mzdy. V tomto ohledu je tedy irský systém přísnější. Po určení toho, které položky do základu daně spadají, je ve Velké Británii nutné rozdělit základ daně do tří skupin (příjmy z úspor, dividend a ostatní příjmy) přičemž pro každou skupinu platí zvláštní sazba a výsledná daňová povinnost se zjistí součtem těchto skupin. Irský systém žádné takové rozdělení nevyžaduje, používá pouze jednu sazbu pro všechny položky v základu daně. Základ daně lze jak v Irsku, tak ve Velké Británii snížit o určitou sumu. V Irsku mohou toto osvobození využít pouze osoby, které dosáhly věku 65 let. To, kolik bude osvobození činit, závisí závislé na dalších okolnostech, které daná osoba splňuje, např. zda je svobodná nebo ovdovělá (18 000 €), žije v manželství (36 000 €) atd. Ve Velké Británii je systém osvobození nastaven trochu jinak. Základní částku osvobození 9 440 £ ročně může využít každý do 65 let. Od 65 let se částky osvobození zvyšují. Daň z příjmu fyzických osob nese v obou zemích prvky progresivního zdanění. Irsko uplatňuje dvě sazby – základní 20% a zvýšenou 41%. Limity pro použití zvýšené sazby se

50

určují podle rodinné situace poplatníka. Pokud je poplatník svobodný nebo ovdovělý, použije limit 32 800 €, což je zhruba hodnota průměrného ročního platu. Pro poplatníky žijící v neúplné rodině je limit 36 800 € a pro manželský pár 41 800 €, což je asi o čtvrtinu více, než je roční průměrný plat. Ve Velké Británii se uplatňují sazby tři – základní 20%, zvýšená 40% a sazba 45%. Limity jsou pro všechny poplatníky stejné, pro základní sazbu 32 010 £ (zhruba roční průměrný plate) a pro zvýšenou je horní limit 150 000 £, což je přibližně čtyřnásobek ročního průměrného platu. Z toho je patrné, že oba státy mají nastaven limit zvýšené sazby tak, aby jí byli zatíženi poplatníci s příjmy nad průměrem, poplatníci s podprůměrnými příjmy jsou vystaveni pouze sazbě základní. Velká Británie má navíc sazbu 45% pro poplatníky s vysokými příjmy. Rozdíl mezi irským a britským daňovým systémem je v možnosti využívání slev na dani. Zatímco ve Velké Británii na slevy není kladen takový důraz, v Irsku je poměrně rozsáhlá soustava slev na dani, které se nazývají daňové kredity. Ty snižují výslednou daňovou povinnost v závislosti na tom, v jaké situaci je poplatník (zda má děti, manžela/manželku, je svobodný, ovdovělý, je rodič samoživitel atd.). Velká Británie využívá pouze dvě slevy, a to slevu výživného na děti a slevu na manžela/manželku. Tyto slevy ale může využít jen omezená skupina lidí, a to konkrétně ti, kteří se narodili před 6. dubnem 1935. V obou zemích je při zdaňování příjmů ze zaměstnání využíván systém PAYE55, kdy je v závislosti na délce výplatního období zaměstnanci zaměstnavatelem srážena daň a ta je měsíčně odváděna správci daně. Při určitých druzích příjmu poplatníci systém PAYE nevyužívají, ale podávají vlastní daňové přiznání správci daně a to buď v papírové formě nebo on-line. Těmito druhy příjmů jsou zisky z nájemného, příjmy z investic, příjmy a důchody ze zahraničí, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a další. Lhůty pro podání vlastního daňového přiznání jsou v obou zemích různé, britští poplatníci jsou povinni daň přiznat a zaplatit do 31. října roku, ve kterém skončilo zdaňovací období (zdaňovací období končí 5. dubna), pokud podávají daňové přiznání v papírové formě. To znamená, že na to mají 6 měsíců. V případě, že podávají přiznání v elektronické podobě, lhůta se prodlužuje 3 měsíce, to znamená do 31. ledna roku následujícího. Irský daňový poplatník má na přiznání a zaplacení daně 10 měsíců a nezáleží na tom, v jaké podobě přiznání podává. Lhůta pro podání daňového přiznání a zároveň splatnost daně je 31. října. V Irsku navíc platí, 55

PAYE = Pay As You Earn – Plať v průběhu vydělávání

51

že osoby, které mají povinnost podávat daňové přiznání, musí platit předběžnou daň, v Británii tato povinnost není. Pro ilustraci jsou níže uvedeny výpočty daňové povinnosti modelových poplatníků. Prvním je svobodná, bezdětná osoba, druhým osoba žijící s manželem/manželkou a dvěma dětmi, přičemž manžel/manželka poplatníka je osobou v domácnosti bez vlastních příjmů. Třetím modelovým poplatníkem je ovdovělá osoba ve věku 65 let s příjmy ze závislé činnosti. V modelových situacích jsou použity tři úrovně příjmů poplatníka. První je minimální mzda, tak, jak ji uvádí jednotlivé země. Druhou je průměrná mzda podle statistik OECD. Třetí úrovní příjmů je pětinásobek průměrné mzdy. Takto vysoká částka byla zvolena proto, aby bylo dosaženo nejvyšší sazby daně z příjmu fyzických osob ve Velké Británii.

Poplatník 35 let, svobodný, bezdětný Prvním řešeným případem je situace svobodného poplatníka, který nemá žádné děti, ani na žádné neplatí výživné. V obou zemích je taková osoba podrobena nejvyšší dani.

52

Tabulka 14: Irsko – Poplatník 35 let, svobodný, bezdětný

Minimální mzda

Průměrná mzda

5x průměrná mzda

16 868

32 626

163 130

Sazba 20%

3 373,6

6 525,2

6 560

Sazba 41%

-

-

53 435,3

3 373,6

6 525,2

59 995

1650

1650

1650

1650

1650

1650

74

3 225

56 695

500

1 603

10 738

0

1 305

6 525

16 295

26 493

89 172

0,4 %

9,9 %

34,8 %

3,4 %

18,8 %

45,3 %

Hrubá roční mzda Daň

Daň celkem Daňové kredity Pro svobodného poplatníka PAYE kredit Daň po odečtení kreditů Všeobecný sociální poplatek PRSI?? Čistý příjem Daňové zatížení mzdy Daňové a pojistné zatížení mzdy

PRSI = Pay Related Social Insurance – Příspěvky na sociální pojištění Zdroj: Vlastní výpočty podle Income Tax. Revenue [online]. http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html

2013

[cit.

2013-12-21].

Dostupné

z:

Výpočet daňové povinnosti poplatníka v Irsku je poměrně přehledný a jednoduchý. Náročnější je pouze výpočet všeobecného sociálního poplatku, kde se musí vyměřovací základ „provést“ třemi pásmy sazeb, a u PRSI, kde jistou komplikaci představuje správné zařazení poplatníka do patřičné třídy a podtřídy. Bezdětný, svobodný poplatník v Irsku je oprávněn využít pouze dva typy daňových kreditů. Prvním je kredit pro svobodného poplatníka, druhým je kredit poplatníka, který odvádí daň pomocí systému PAYE. V dané situaci jich více využít nemůže. Oba kredity ale může v plné výši využít poplatník s vysokými, minimálními i průměrnými příjmy. Daňové zatížení mzdy roste s rostoucím příjmem poplatníka. Zatímco minimální mzda není zdaněna ani půl procentem, z pětinásobku průměrné mzdy je poplatník povinen státu odvést něco málo přes třetinu. Poplatník pobírající průměrnou mzdu státu odvede asi desetinu. 53

Daňové a pojistné zatížení příjmů irského poplatníka při minimální mzdě je 3,4 %. Je to způsobeno nastavením všeobecného sociálního poplatku., kdy se i minimální roční mzda dostane do posledního pásma (zatíženého sazbou 7 %). Pokud je poplatníkův příjem na úrovni průměrné mzdy, daně a pojistné mu ho sníží o 18,8 %, při pětinásobku průměrné mzdy ho sníží o 45,3 %. Tabulka 15: Velká Británie - Poplatník 35 let, svobodný, bezdětný

Minimální mzda

Průměrná mzda

5x průměrná mzda

12 070

35 883

179 415

9 440 2 630

9440 26 443

0 179 415

526,1 526,1

5 288, 6 5 288,6

6 402 47 196 13 236,8 66 834,8

518,7

3 376,2

6 802,9

11 025,7

27 218,2

105 777,3

4,4 %

14,7 %

59 %

8,7 %

24,1 %

69,6 %

Hrubá roční mzda Nezdanitelné položky Osobní odpočet Mzda po odpočtech Daň Sazba 20% Sazba 40% Sazba 45% Daň celkem Příspěvek na Národní pojištění Čistý příjem Daňové zatížení mzdy Daňové a pojistné zatížení mzdy

Zdroj: Vlastní zpracování podle Income Tax. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/index.htm

Při výpočtu daňové povinnosti ve Velké Británii je poplatník oprávněn využít nezdanitelnou položku – osobní odpočet, který je odstupňovaný podle věku poplatníka a u příjmů nad 100 000 £ ročně se snižuje. Daňové zatížení minimální mzdy je 4,4 %, průměrné mzdy 14,7 % a pětinásobku průměrné mzdy 59 %. Pokud se k daňovému zatížení přičte pojistné, poplatník s minimální mzdou odvádí 8,7 %, poplatník s průměrnou mzdou odvádí téměř čtvrtinu a poplatník s pětinásobkem průměrné mzdy odvádí něco málo přes dvě třetiny svých příjmů. Při porovnání modelových případů obou zemí je patrné, že struktura výpočtu se příliš neliší. Liší se ale výše daňového zatížení. Na první pohled je patrné, že Velká Británie své daňové

54

poplatníky zatěžuje více, než Irsko. Oba systémy jsou progresivní, britský je ale progresivní více. V Irsku může daňový kredit na svobodného poplatníka a PAYE kredit využívat osoba s libovolně vysokými příjmy, ale ve Velké Británii je možnost uplatnění osobního odpočtu omezena výší příjmu. Dále ve Velké Británii existuje daňová sazba 45 % pro vysoké příjmy nad 150 000 £ ročně. Daňové zatížení minimální mzdy je v Británii vyšší o 4 % a zatížení průměrné mzdy zhruba o 5 %, největší rozdíl je u pětinásobku průměrné mzdy. Oproti Irsku je v Británii zdaněna téměř dvojnásobně. Pojistné zatěžuje všechny zvolené úrovně příjmů v obou zemích. Ani v jedné zemi není nastaven strop pojistného, v obou ale existuje práh. Ve Velké Británii je to 7 748 £ ročně, u Irska je to 18 304 € ročně u PRSI, u všeobecného sociálního poplatku 10 036 € ročně. Pokud poplatník vydělává celý rok minimální mzdu, nepřekročí prahovou hodnotu jedině u irského PRSI. V podílu pojistného na celkových odvodech se porovnávané země téměř neliší. Celková zátěž příjmů poplatníka (tzn. daňová plus pojistná) je tedy mnohem vyšší ve Velké Británii než v Irsku.

Poplatník, 35 let, dvě děti, manželka v domácnosti bez vlastních příjmů Následující tabulky ilustrují výpočet daňové povinnosti poplatníka majícího dvě děti, které s ním žijí ve společné domácnosti, a manželku, která nemá vlastní příjmy.

55

Tabulka 16: Irsko - Poplatník, 35 let, dvě děti, manželka v domácnosti bez vlastních příjmů

Minimální mzda

Průměrná mzda

5x průměrná mzda

16 868

32 626

163 130

Sazba 20%

3 373,6

6 525,2

6 560

Sazba 41%

-

-

53 435,3

3 373,6

6 525,2

59 995

3 300

3 300

3 300

1 650

1 650

1 650

810

810

810

5 760

5 760

5 760

0

765

52 345

500

1 603

10 738

0

1 305

6 525

16 368

28 953

93 522

0%

2,3 %

32 %

3%

8,9 %

42,7 %

Hrubá roční mzda Daň

Daň celkem Daňové kredity Pro poplatníka žijícího v manželství PAYE kredit Kredit na osobu v domácnosti Kredity celkem Daň po odečtení kreditů Všeobecný sociální poplatek PRSI Čistý příjem Daňové zatížení mzdy Daňové a pojistné zatížení mzdy

Zdroj: Vlastní výpočty podle Income http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html

Tax.

Revenue

[online].

2013

[cit.

2013-12-21].

Dostupné

z:

Rozdíl mezi výpočtem daňové povinnosti bezdětného, svobodného poplatníka a poplatníka se dvěma dětmi a manželkou v domácnosti je v možnosti uplatnění daňových slev (nazývaných daňové kredity). Druhý jmenovaný si může od daně odečíst mnohem větší částku. Daňový kredit pro poplatníka žijícího v manželství je v tomto případě dvojnásobný, plus si může

56

odečíst kredit na osobu v domácnosti. Výpočtu všeobecného sociálního poplatku a PRSI se rodinná situace nedotýká. Daňové zatížení modelového poplatníka se odvíjí od výše jeho příjmů. Při minimální mzdě není zatížen daněmi vůbec, při průměrné 2,3 % a při pětinásobku průměrné mzdy odvede na daních zhruba třetinu příjmů. Daňové zvýhodnění poplatníků s dětmi a manželkou v domácnosti se nejvíce projeví u osob pobírajících průměrnou mzdu. Osoba svobodná a bezdětná odvádí na daních při průměrné mzdě zhruba čtyřikrát tolik, na daních ve spojení s pojistným asi dvakrát tolik. Při minimální nebo naopak velmi vysoké mzdě jsou rozdíly v daňovém zatížení osob v uvedených rodinných situacích malé. Co se týká zdanění poplatníka se dvěma dětmi a manželkou v domácnosti, Velká Británie nenabízí možnost uplatnění odpočtů nebo slev na děti nebo manžela/manželku v domácnosti pro tuto modelovou situaci (sleva na manžela/manželku je uplatnitelná pouze pro páry, kde je jeden narozen před 6. dubnem 1935). Výpočet daňové povinnosti pro poplatníka se dvěma dětmi a manželkou v domácnosti je totožný s výpočtem u poplatníka bezdětného a svobodného. Z tohoto důvodu zde není uvedena ilustrační tabulka pro tuto modelovou situaci. V současné době britská vláda přijala rozhodnutí zavést od dubna 2015 zvýhodnění pro manželské páry s nízkými příjmy, kde oba z páru podléhají základní sazbě daně z příjmů. Zvýhodnění by mělo fungovat tak, že částka, o kterou je příjem jednoho manžela nižší, než je částka osobního odpočtu, může být převedena na druhého z manželů. V praxi to znamená, že když bude jeden z páru vydělávat 9 000 £, může 440 £, které nevyužil u osobního odpočtu, převést na druhého a tím zvýšit jeho osobní odpočet. Takto převoditelná částka by měla činit maximálně 1 000 £ ročně. Díky tomu, že Velká Británie nenabízí v této modelové situaci žádné odpočty ani slevy navíc, příjmy jsou zatížené mnohem více, než v Irsku. V případě poplatníka s průměrnou mzdou je ve Velké Británii daňové zatížení šestinásobné (2,3 % v Irsku a 14,7 % ve Velké Británii). Pětinásobek průměrné mzdy je v Británii zdaněn téměř jednou tolik, než v Irsku. Celkové daňové a pojistné zatížení je rovněž v Irsku významně nižší, než ve Velké Británii. Rozdíly už ale nejsou tak zásadní. Irský poplatník je v tomto směru při minimální mzdě zatížen zhruba třetinou toho, co britský poplatník, stejně tak při průměrné mzdě. Při pětinásobku průměrné mzdy je britský poplatník napřed už asi jen o třetinu. Vdovec, 65 let, pracující 57

Dalším modelovým poplatníkem je vdovec, 65 let, který neživí žádné děti. Tabulka 17: Irsko – Vdovec, 65 let, pracující

Hrubá roční mzda Osvobození Daň Sazba 20 % Sazba 41 % (40 %) Daň celkem Daňové kredity Pro vdovu/vdovce bez vyživovaných dětí PAYE kredit Starobní kredit Kredity celkem Daň po odečtení kreditů Všeob. soc. popl. PRSI Čistý příjem Daňové zatížení mzdy Daňové a pojistné zatížení mzdy

Min. mzda

Průměrná mzda

5x průměrná mzda

16 868

32 626

163 130

18 000

-

18 000

-

18 000

0 -

6 525,2 -

5 850

6 560 53 435,3

58 052

0

6 525,2

5 850

59 995

58 052

-

2 190

-

2 190

-

0

1 650 245 4 085

-

1 650 245 4 085

-

0

2 440

5 850

55 910

58 052

500 0 16 368

1 603 1 305 27 278

1 603 1 305 23 868

10 738 6 525 89 957

10 738 6 525 87 815

0%

7,5 %

-

36,8 %

-

3%

16,4 %

-

44,9 %

-

0

Zdroj: Vlastní výpočty podle Income http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html

Tax.

Revenue

[online].

2013

[cit.

2013-12-21].

Dostupné

z:

Pokud má „vzorový“ poplatník celý rok minimální mzdu, daňová zátěž v Irsku je nulová. Celý jeho roční příjem se nachází pod hranicí osvobození, tudíž základ daně bude nula. Jediná platba, kterou bude odvádět povinně státu, je všeobecný sociální poplatek ve výši 500 €. Z toho vyplývá, že celkové zatížení jeho mzdy jsou pouhá 3 %. U poplatníka s průměrnými příjmy je situace jiná. Jeho příjem překračuje hranici pro osvobození, tudíž má dvě možnosti dalšího postupu. První je výpočet daně stejně, jako kdyby nedosahoval věkové hranice 65 let, to znamená žádné osvobození a využití daňových kreditů. Druhou možností je odečíst od mzdy částku osvobození a to, co zbude zdanit sazbou 40 %. V tomto případě ale poplatník nemůže využít snížení daně o kredity. V tabulce 17 je pro 58

zajímavost uvedena i tato varianta. Díky tomu je vidět, že pro poplatníka s průměrnými i vysokými příjmy je výhodnější využít prvně jmenovaného postupu, poplatník s minimální mzdou využije druhé možnosti. Irský poplatník pobírající průměrný příjem je zatížen 7,5 %, což je o 2,4 % méně, než svobodný poplatník pod 65 let. Jeho celkové zatížení je 16,4 %, což je opět o 2,4 % méně. Pokud bude mít poplatník příjem na úrovni pětinásobku průměrné mzdy, jeho daňová zátěž bude nižší o 2 %, než u svobodného poplatníka pod 65 let, v celkové daňové a pojistné zátěži se příliš lišit nebudou (pouze o 0,4 %). Výpočet daňové povinnosti u modelového poplatníka ve Velké Británii ilustruje tabulka 18. Tabulka 18: Velká Británie – Vdovec, 65 let, pracující

Minimální mzda

Průměrná mzda

5x průměrná mzda

12 070

35 883

179 415

10 500

9440

0

1 570

26 443

179 415

Sazba 20%

314

5 288, 6

6 402

Sazba 40%

-

-

47 196

Sazba 45%

-

-

13 236,8

314

5 288,6

66 834,8

0

0

0

11 576

30 594,4

112 580,3

2,6 %

14,7 %

59 %

2,6 %

14,7 %

59 %

Hrubá roční mzda Nezdanitelné položky Osobní odpočet Mzda po odpočtech Daň

Daň celkem Příspěvek na Národní pojištění Čistý příjem Daňové zatížení mzdy Daňové a pojistné zatížení mzdy

Zdroj: Vlastní zpracování podle Income Tax. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/index.htm

59

Pokud poplatník pobírá minimální mzdu, může si uplatnit osobní odpočet ve výši 10 500 £, tuto částku si ale může odečíst pouze poplatník, jehož příjmy nepřekročí 26 100 £ za rok. To znamená, že při průměrné mzdě lze odečíst pouze 9 400£. Při nadprůměrné roční mzdě si nelze odečíst nic. Co se týká příspěvku na Národní pojištění, poplatník nad 65 let žádné neplatí. Daňové zatížení mzdy britského poplatníka v uvedené situaci je při minimální mzdě zhruba poloviční než u svobodného, bezdětného poplatníka pod 65 let. Výpočet daňové povinnosti u poplatníka s průměrným a vysokým příjmem se v obou případech neliší, proto je i daňové zatížení stejné. Jedinou odlišností je nulový příspěvek na Národní pojištění u poplatníka nad 65 let. Při porovnání daňového zatížení uvedeného poplatníka v Irsku a ve Velké Británii je patrné, že Velká Británie odebírá z příjmu větší procento, než Irsko, a to ve všech zvolených příjmových kategoriích. V celkovém zatížení průměrné a minimální mzdy už tomu tak ale není. Díky nulové platbě pojistného zatěžuje Velká Británie tyto poplatníkovy příjmy méně než Irsko. Porovnání vývoje sazeb daně z příjmů fyzických osob Jak se v posledních 14 letech měnily sazby daně z příjmu fyzických osob, ukazují tabulky 19 a 20. Irsko se do žádných větších změn ve sledovaném období nepouštělo. Stále se drží použití dvou sazeb – základní a zvýšené. Základní sazbu drží na stejné hodnotě již třináctým rokem, zvýšenou sazbu postupně snižuje. Tabulka 19: Vývoj sazeb Irsko

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Základní sazba

22

20

Zvýšená sazba

44

42

41

Zdroj: Vlastní zpracování podle Income Tax. Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html

Velká Británie v roce 2008 zrušila výchozí sazbu daně (starting rate) a snížila základní sazbu (společně se zvýšením osobního odpočtu). Zvýšená sazba zůstává za celé sledované období 60

nedotčena. Druhá zvýšená sazba byla zavedena v roce 2010 na úrovni 50 %, v roce 2013 byla snížena o 5 %. Její zavedení bylo zdůvodněné snahou o zvýšení daňových příjmů. Tabulka 20: Vývoj sazeb Velká Británie

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Výchozí sazba

10

-

Základní sazba

22

20

Zvýšená 40

sazba II. zvýšená

-

50

45

sazba Zdroj: : Vlastní zpracování podle Income Tax. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/index.htm

Meziroční růst daňových příjmů z DPFO Meziroční růst výnosů daně z příjmů fyzických osob je v obou zemích až na malé výjimky podobný. První výjimkou je rok 2004, kdy v Irsku výnosy vzrostly o 17 %. Druhou výjimkou je rok 2011, kdy irské příjmy vzrostly o 22 %, zatímco britské jen o 3 %. Irsko v tomto roce začalo plnit závazek daný Mezinárodnímu měnovému fondu - snížit deficit státního rozpočtu, a proto zvýšilo některé daně, mezi nimi i DPFO. Zvýšení výnosu DPFO spočívalo ve snížení slevy na poplatníka z 1 830 € na 1 650 € ročně a všech dalších daňových kreditů o 10 %, dále pak ve snížení limitu pro uplatnění základní sazby daně pro svobodné poplatníky z 36 400 € na 32 800 € (tento limit platí dodnes). V době ekonomické krize se oba státy snažily bojovat proti jejímu působení zejména vyšším zdaněním „vysokopříjmových“ skupin obyvatelstva. Irsko zavedlo tzv. income levy, daň z hrubé mzdy před odečtením všech daňových kreditů, pro poplatníky s vysokými příjmy, Velká Británie přidala druhou zvýšenou sazbu pro poplatníky s příjmem nad 150 000 £ ročně. Za předpokladu nižšího mezního sklonu ke spotřebě u osob s vyššími příjmy, než u osob s nižšími příjmy, vede toto řešení k tomu, že spotřeba se nesníží o tolik, jako kdyby zdanění

61

vzrostlo u všech příjmových říjmových skupin obyvatelstva stejně. stejn . Omezení spotřeby spot by totiž neprospělo lo ekonomickému růstu, růstu který je vlivem krize nižší. Graf 73: Meziroční růst daňových příjm říjmů z DPFO

Zdroj: Vlastní zpracování podle Revenue Statistics - Comparative tables. OECD. OECD.StatsExtracts [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. 17]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=REV# http://st

Jak je vidět na grafu 13,, výnosy z osobní důchodové daně obou zemí kolísají, v Irsku byly změny výraznější. jší. To dokládá i hodnota variačního varia ního koeficientu, zobrazeného v tabulce 21. Variační ní koeficient byl zvolen z důvodu odlišné úrovně příjmů z DPFO v obou zemích. Vyjadřuje, jak se v průměru ů ěru odchylují příjmy p v jednotlivých letech od aritmetického průměru. pr

Tabulka 21: Variační koeficient příjmů říjmů z DPFO

Irsko

Velká Británie

15,8 %

14 %

Zdroj: Vlastní výpočty ty podle Revenue Statistics - Comparative tables. OECD. OECD.StatsExtracts [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. 17]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=REV#

Vývoj podílu daně z příjmů ř ů fyzických osob na HDP Podíl daně z příjmů fyzických osob na HDP je ve sledovaném období bez větších v odchylek. Irsko je země s nižším podílem této daně, dan i když u obou států je DPFO hlavním daňovým da zdrojem. V současné doběě se ale podíly daně dan v obou zemích začínají přibližovat. řibližovat. 62

Graf 14: Vývoj podílu daně z příjmu říjmu fyzických osob na HDP

Zdroj: Vlastní zpracování podle Revenue Statistics - Comparative tables. OECD. OECD.StatsExtracts [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. 17]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=REV#

Shrnutí a doporučení pro ČR Mechanismus fungování daně z příjmů fyzických osob je v obou státech přibližně p stejný. Mírné odlišnosti jsou pouze u uplatňování uplat daňových odpočtů,, osvobození a slev. Z hlediska daňové zátěže že jsou na tom „hůře“ „hůř britští poplatníci. Daňová zátěžž je zde vyšší, britský daňový da systém nenabízí mnoho možností, jak si daňovou da ovou povinnost snížit. Irsko je v tomto směru k poplatníkovi vstřícnější. ější. Daň z příjmu íjmu fyzických osob je nastavena tak, aby co nejvíce zohledňovala ovala sociální situaci poplatníka. Díky množství různých zných slev na dani je ale orientace v systému složitější. jší. Britský daňový daň systém zatěžuje poplatníky daně z příjmu říjmu fyzických osob více než ten irský, proto podíl výnosů výnos této daně na HDP je v Británii vyšší. Česká republika v současné časné době dob používá lineární sazbu daně v kombinaci s tzv. solidární daní. Solidární daň je ale pouze dočasnou do asnou záležitostí. Její existence končí kon v roce 2015. Progresivní sazba daně z příjmu říjmu fyzických osob fungovala v ČR R do roku 2007, poté byla nahrazena sazbou lineární, která v kombinaci se pojistným sociálního pojištění pojišt vytvářela od určité hranice zdanění ní spíše degresivního charakteru, kdy největší nejvě zátěži ěži byli podrobeni ti, jejichž příjmy íjmy se pohybovaly ve sféře sfé 30 až 100 tisíc korun měsíčně, č ě, od stotisícové hranice se míra zdanění ní snižovala. Stropy veřejného ve zdravotního pojištění ní byly pro roky 2013 až 2015 zrušeny. Tím byl v podstatěě učiněn uč ě krok ke větší progresivitě daně. 63

Co se týká doporučení pro daňový systém ČR, podle mého názoru by se mohl inspirovat v progresivní sazbě daně, kterou používá jak Velká Británie, tak Irsko. Jednou z výhod progresivní sazby daně je to, že vyhovuje lépe požadavkům na spravedlnost. Důvodem je fakt, že poplatník s vyššími příjmy je se stejnou újmou schopen nést větší relativní daňovou zátěž, než poplatník s nižšími příjmy. To je způsobeno zákonem klesajícího mezního užitku, který říká, že čím vyšší je příjem, tím nižší je mezní užitek z dodatečného příjmu. Progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob je mimo jiné efektivním nástrojem pro zmírňování výkyvů hospodářského cyklu. Ve fázi konjunktury, kdy se ekonomice „daří“ a rostou mzdy, posouvají se poplatníci do pásem s vyššími sazbami, takže odvádějí do státního rozpočtu více peněz. Ve fázi poklesu je tomu naopak. Argumentem pro zavedení progresivní sazby daně z příjmu fyzických osob také může být vyrovnání degresivního působení DPH. Obecně platí, že domácnosti s nízkými příjmy použijí valnou většinu svého příjmu na spotřebu. Pokud je spotřeba zatížena vysokými daněmi (snížená sazba DPH v ČR patří k těm vyšším), působí to hlavně na tyto domácnosti a jejich spotřeba je tím snížena. Progresivní sazba osobní důchodové daně může toto působení omezit. Irsko ani Velká Británie neuplatňují stropy u pojistného sociálního pojištění. Tyto země mají pojistné v porovnání s ČR velmi nízké a poněkud odlišně konstruované, ale podle mého názoru by našemu daňovému systému trvalé zrušení stropu u veřejného zdravotního pojištění prospělo tím, že by přineslo dodatečné finance do systému a omezilo degresivní působení daně z příjmu fyzických osob. Názory podporující existenci stropů se opírají především o fakt, že poplatník již za zdravotní péči odvedl dost a proto dále přispívat není nucen. Je to vlastně taková hranice, od níž už poplatník solidární s ostatními být nemusí. Otázkou je, zda je správné solidaritě – i když vynucené – hranice stavět.

64

4.2.

Daň z přidané hodnoty

V rámci Evropské unie, jejímiž členy obě země jsou, je daň z přidané hodnoty velmi silně harmonizována. Díky tomu se v této oblasti Irsko a Velká Británie příliš neliší. Evropská unie ve směrnici 92/77/EEC vymezuje minimální hodnoty sazeb DPH. U snížené je to 5 %, u základní 15 %. Použití dalších sazeb EU nepřipouští (například zvýšené), po přechodnou dobu ale dovoluje členským státům používat tzv. super sníženou sazbu – tedy sazbu nižší, než 5 %. Toto přechodné období je stále prodlužováno. Sníženou sazbu DPH využívají obě porovnávané země. Velká Británie ji má nastavenou na nejnižší možné úrovni, tedy na 5 %. Irská snížená sazba je 13,5 %. Směrnice 2006/112/ES udává, na které zboží a služby může být uvalena snížená sazba a je na státech, které položky tohoto seznamu do snížené sazby skutečně zahrnou. Zde tedy vzniká prostor pro odlišnosti mezi systémy jednotlivých zemí. Následující tabulka ukazuje, které zboží a služby zahrnují obě země do snížené sazby. Pro přehlednost jsou vynechány ty zboží a služby, které zařazují do snížené sazby obě země. Tabulka 22: Zboží a služby, u nichž aplikuje sníženou sazbu pouze jedna z porovnávaných zemí

Irsko

Velká Británie

Sociální bydlení

13,5

0; 5; 20

Čištění oken a úklid v domácnosti

13,5

20

Zboží a služby k zemědělské výrobě

13,5

20

13,5

0; 20

Drobné opravy (kola, obuv atd.)

13,5

20

Palivové dříví

13,5

20

Jídlo prodávané s sebou (take away)

13,5

0; 20

Služby barů a kaváren

13,5

20

Rostliny pro dekorativní použití

13,5

20

Zdravotní péče

13,5

osvobozeno

Úklid veř. komunikací a zpracování domovního odpadu

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_en.pdf

65

Z tabulky je patrné, že více využívá sníženou sazbu Irsko. Případ, že by zboží nebo službu do snížené sazby zařadila pouze Velká Británie a Irsko ne, se neobjevuje. Velká Británie u některých položek využívá možnosti zařazení do nulové sazby nebo osvobození. Například u jídla prodávaného „s sebou“. Pokud je takové jídlo koupeno v prostorách pro stravování, podléhá sazbě 20 %, pokud je zakoupeno mimo tyto prostory, je zdaněno nulovou sazbou. Osvobození aplikuje Velká Británie na zdravotní péči, kterou Irsko zdaňuje sníženou sazbou. V oblasti uvalování snížených sazeb existuje výjimka definovaná v roce 1992 směrnicí 92/77/EHS, která platí dodnes. Tato výjimka dovoluje použití snížené sazby – tzv. parking rate - i na zboží a služby, jež nejsou uvedeny v seznamu dodání zboží a služeb, které mohou být předmětem snížené sazby DPH. U zboží a služeb zdaňovaných parking rate se předpokládá, že budou v budoucnu zařazeny do základní sazby. Využít ji mohou státy, které k 1. lednu 1991 zdaňovaly sníženou sazbou zboží a služby, které nyní patří do sazby základní. Takových zemí je pouze pět (vedle Irska ještě Lucembursko, Rakousko, Portugalsko a Belgie). Irská sazba je z těchto pěti států nejvyšší a výčet zboží a služeb pod ní zahrnovaných nejvyšší. Irsko používá parking rate na následující zboží a služby: světelná a tepelná energie, movitý majetek využívaný k výstavbě a údržbě nemovitostí, dodání nemovitostí, služby spočívající v úklidu nemovitostí, opravy a údržba movitých věcí, služby vztahující se k péči o lidské tělo, některé služby související s turismem, fotografické služby, služby žokejů, umělecká díla a starožitnosti, krátkodobý pronájem (méně než 5 týdnů) motorových vozidel pro přepravu osob, lodí, člunů, sportovních a rekreačních plavidel, jachet, kánoí, závodních lodí, karavanů, mobilních domů, stanů, obytných přívěsů, dále pak autoškoly a veterinární služby.56 Irsko na rozdíl od Velké Británie aplikovalo ještě jednu sníženou sazbu na úrovni 9%. Ve kterých situacích tyto sazby používá, ukazuje následující tabulka. V tabulce je rovněž zobrazeno, jakou sazbu pro uvedené zboží nebo služby používá Velká Británie.

56

VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, 2013

66

Tabulka 23: Druhá snížená sazba v Irsku

Irsko

Velká Británie

Noviny a tištěná periodika

9

0

Vstupné na kulturní akce

9

20

Hotelové ubytování

9

20

Služby spojené se stravováním*

Osvobozeno; 9

20

Použití sportovního zařízení

9

20

Kadeřnické a holičské služby

9

20

* Služby spojené se stravováním Irsko osvobozuje jen v případě, že jsou poskytovány pacientům v nemocnicích nebo žákům ve školách. Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_en.pdf

Rok 2013 byl posledním rokem, kdy Irsko druhou sníženou sazbu používá. Druhá snížená sazba byla zavedena v roce 2011 a její existence končí 31. prosince 2013. Zboží a služby, které pod ní spadaly, se vrací pod sníženou sazbu 13,5 %. Ve srovnání s ostatními členskými státy uvalují Irsko i Velká Británie na poměrně široký okruh zboží a služeb nulovou sazbu DPH. V tabulce 24 jsou uvedeny zboží a služby, které spadají do nulové sazby pouze v jednom z porovnávaných států. Je vidět, že nulovou sazbu více využívá Velká Británie, Irsko uvaluje spíše sníženou sazbu nebo dané služby a zboží osvobozuje.

67

Tabulka 24: Uvalení nulové sazby

Irsko

Velká Británie

Rozvod vody

Osvobozeno; 23

0

Lékařské pomůcky

0; 23

0

Přeprava osob

Osvobozeno

0

Knihy

23

0; 20

Noviny a tištěná periodika

9

0

Sociální bydlení

13,5

0; 5; 20

13,5

0; 20

Osvobozeno

0

Úklid veř. komunikací a zpracování domovního odpadu Všechny druhy vnitrostátní dopravy

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_en.pdf

Jak již bylo uvedeno, Evropská unie určuje členským státům minimální úroveň základní a snížené sazby DPH. Pro státy, které kvůli tomu musely zvednout svou základní sazbu o více než 2 % oproti 1. lednu 1991 nebo k 1. lednu 1993 uvalovaly sazbu nižší, než 5 % pro zboží a služby, které nejsou uvedeny v seznamu dodání zboží a služeb, které mohou být předmětem snížené sazby DPH, platí určitá výjimka. Tato výjimka spočívá v možnosti uvalení sazby nižší než 5 % - takzvané super snížené sazby. Irsko zdaňuje super sníženou sazbou ve výši 4,8 % pouze produkty živočišné výroby. S daní z přidané hodnoty se pojí registrační limity. V Irsku se musí k DPH registrovat osoba, jejíž obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 75 000 € u dodání zboží a 37 500 € u poskytování služeb. Velká Británie má registrační limit pro zboží a služby jednotný, a to 79 000 £, což je v přepočtu 93 600 €57. Limit pro povinnou registraci za plátce DPH je ve Velké Británii jeden z nejvyšších nejen v EU, ale i na světě.

57

Kurz 1 £ = 1,1832 €

68

Porovnání vývoje sazeb DPH V tabulkách 25 a 26 jsou uvedeny sazby DPH v obou zemích a jejich vývoj od roku 2000. Velká Británie je zemí, která se sazbami DPH příliš nehýbe, snížená sazba se za sledované období nezměnila ani jednou, stále zůstává na nejnižší možné míře 5 %. Základní sazba byla v rámci protikrizových opatření snížena v roce 2009 na 15 %. Současně platnou sazbu 20 % zavedla britská vláda v roce 2011. Důvodem změny základní sazby bylo zvýšit daňové příjmy a tím snížit deficit státního rozpočtu. Tabulka 25: Vývoj sazeb DPH Irsko

Rok Základní sazba

2000

2001

21

20

Snížená

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2009

2010

21,

21

2011

2012

21

5

12,5

sazba

2008

2013

23

13,5

II. snížená

-

9

sazba Super snížená

4,2

4,3

4,4

4,8

sazba Zdroj: Guide to VAT. Revenue http://www.revenue.ie/en/tax/vat/index.html

[online].

2013

[cit.

2013-12-21].

Dostupné

z:

Tabulka 26: : Vývoj sazeb DPH Velká Británie

Rok

2000

2001

2002

2003

Základní sazba Snížená sazba Zdroj: VAT. HM Revenue and http://www.hmrc.gov.uk/vat/index.htm

2004

2005

2006

2007

2008

17,5

2009

2010

15

17,5

2011

2012

2013

20

5 Customs

[online].

2013

[cit.

2013-12-21].

Dostupné

z:

Vývoj irských sazeb DPH je oproti britskému zajímavější. Základní sazba se většinu sledovaného období držela na 21 %. Pro rok 2009 byla přechodně zvýšena na o 0,5 %, kvůli 69

zvýšení příjmů státního rozpočtu. rozpoč Ze stejného důvodu vodu byla provedena změna změ v roce 2012. V roce 2011 byla zavedena druhá snížená sazba 9 %. Byla uvalena zejména na zboží a služby související s turismem a Irsko se takto snažilo povzbudit cestovní ruch, v souvislosti s ním zvýšit zaměstnanost a přispět ř ět tak k hospodářskému oživení. Meziroční růst daňových příjm říjmů z DPH Graf 15: Meziroční růst daňových příjm říjmů z DPH

Zdroj: Vlastní zpracování podle Revenue Statistics - Comparative tables. OECD. OECD.StatsExtracts [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. 17]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=REV# http://stats.oecd.org/Index.aspx?Data

ční růst r daňových příjmů z DPH. Nejvyšší nárůst nár byl v Irsku Graf 15 zobrazuje meziroční zaznamenán v roce 2002 (18,21 %), ve Velké Británii v roce 2010 (20,32 %). Naopak nejvyšší pokles byl v obou zemích zaznamenán v roce 2009 a lze jej připisovat výpadkům výpadk daňových příjmů v důsledku ůsledku působení pů krize. Velká Británie navíc v roce 2009 poměrně pom razantně snížila základní sazbu DPH. Irsko žádné větší v změny v oblasti daně dan z přidané hodnoty neprovádělo, lo, pouze v roce 2009 zvýšilo sazbu základní sazbu DPH na 21,5 %, kterou o rok později opětt snížilo na původních p 21 %, což zmenšilo daňové ňové příjmy p z DPH o 167 mil. €.58 Při pohledu na graf 15 je zřejmé, řejmé, že daňové da příjmy z DPH v obou zemích značně zna kolísají. To dokládá i hodnota variačních čních koeficientů, koeficient které jsou uvedeny v tabulce 27. 27 Větší variabilitu vykazují příjmy íjmy Irska, britské jsou oproti nim stabilnější. stabiln 58

Taxation trends in European Union, 2010

70

Tabulka 27: Variační koeficienty příjmů z DPH

Irsko

Velká Británie

22,2 %

15,8 %

Zdroj: Vlastní výpočty podle Revenue Statistics - Comparative tables. OECD. OECD.StatsExtracts [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=REV#

Vývoj podílu příjmů z DPH na HDP Podíl příjmů z DPH na HDP se v obou zemích až do roku 2003 v podstatě nelišil. Od roku 2004 ale začaly irské příjmy růst a svého vrcholu dosáhly v roce 2006, od té doby klesaly rychleji, než HDP. Jednou z příčin bylo rozšíření výčtu zboží a služeb pod nulovou sazbou. Z grafu 16 je patrné, že změny sazeb v letech 2009 a 2010 nijak významně neovlivnily výnosy DPH. Velká Británie zažila největší propad daňových příjmů z DPH v roce 2009, kdy snížila základní sazbu DPH na 15 %, v roce 2010 sazbu opět vrátila na původní hodnotu a v dalších letech ji ještě zvýšila. Podíl příjmů z DPH na HDP se tak dostal na nejvyšší úroveň ve sledovaném období. Zatímco pohyby HDP jsou v obou zemích podobné, pohyby podílu příjmů z DPH se značně liší. Výnosy DPH v Irsku jsou v období mezi lety 2010 mnohem vyšší, než ve Velké Británii.

71

Graf 16: Vývoj podílu DPH na HDP

Zdroj: Vlastní zpracování podle Revenue Statistics - Comparative tables. OECD. OECD.StatsExtracts [online]. 2013 [cit. 2013-12-17]. 17]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=REV#

Shrnutí a doporučení pro ČR V oblasti daně z přidané idané hodnoty jsou mezi m oběma zeměmi určité čité rozdíly. Irsko využívá možnosti uvalení snížené sazby na mnohem více zboží a služeb, než Velká Británie. Také se sazbami mnohem častěji ěji hýbe a celkově celkov jich používá více, což činí iní systém méně mén přehledným a složitějším. Díky častým astým změnám změ sazeb výnosy daně v Irsku více kolísají. Inspirací pro ČR R by mohlo být použití nulové sazby na určité ur ité zboží a služby, jako jsou potraviny nebo léky, což by ulehčilo uleh hlavně sociálně slabším vrstvám obyvatelstva. Zavedení nulové sazby by se dalo zdůvodn ůvodnit it pouze snahou o sociální pomoc. Zvýšení spotřeby spot a tím vyšší tržby z jejich prodeje se totiž u položek, které EU umožňuje umož zařadit řadit pod nulovou sazbu, předpokládat edpokládat nedá. Pozitivní dopad zavedení nulové sazby pro obyvatelstvo by nastal v případě, kdy by cenaa položek nově nov zařazených azených pod nulovou sazbu nebyla obchodníky navýšena tak, že by se snížení DPH do ceny promítlo jen minimálně. minimálně. V tom případě by se zařazení azení pod nulovou sazbu minulo účinkem. ú inkem. Tento efekt ale potenciálně hrozí u každého snížení DPH. Limity pro povinnou registraci za plátce DPH jsou v Irsku i Velké Británii vyšší než v ČR. Velká Británie má dokonce jeden z nejvyšších registračních limitů v EU. Díky tomu jsou od povinnosti registrace za plátce DPH zproštěni zprošt ni mnozí drobní podnikatelé, což výrazně výrazn snižuje jejich administrativu. Zvýšení registračního registra limitu v ČR by jistěě drobní podnikatelé, jejichž 72

obrat přesahuje milion korun za 12 po sobě jdoucích měsíců, uvítali. Je ale nutné podotknout, že mezi zeměmi EU patří ČR k těm, kde je tento limit spíše nadprůměrný. Naopak z hlediska státního rozpočtu by bylo přínosné registrační limit snížit. Ve spojení s důraznější kontrolou by toto opatření mohlo zvýšit příjmy z DPH.59

59

MF: Výrazné snížení limitu pro platbu DPH je možné, 2011

73

4.3.

Daň z nemovitosti

Poslední daní, která je v této práci porovnávána, je z oblasti majetkových daní, konkrétně daň z nemovitostí. Význam této daně je spíše okrajový, což je jeden z důvodů, proč tuto oblast Evropská unie ponechává bez harmonizace. V Irsku byla daň z nemovitosti (Local Property Tax) implementována do daňového systému teprve nedávno – v červenci 2013. Hlavní příčinou byla nutnost zvýšit příjmy státního rozpočtu poznamenaného krizí. Její zavedení, stejně tak jako zavedení jejího předchůdce, se setkalo s vlnou nevole a četnými protesty. Daň z nemovitosti v Irsku je příjmem centrální vlády. Poplatníkem je každý, kdo vlastní rezidenční nemovitost60. Předchůdcem daně z nemovitosti byl tzv. poplatek za domácnost (Household Charge), plošný poplatek ve výši 100 € ročně za každou nemovitost k trvalému bydlení, který byl zaveden v roce 2012 zejména k financování místně poskytovaných služeb (provoz knihoven, parků, požárních stanic, čištění ulic atd.). Poplatku za domácnost předcházel poplatek, který musel platit každý, kdo vlastnil nemovitost, kde neměl trvalé bydliště. Tento poplatek byl opět plošný, ve výši 200 € a zaveden byl v roce 2009. Od roku 1983 do roku 1997 existovala na území Irska daň z rezidenčních nemovitostí, základem daně byla hodnota nemovitosti a sazba byla 1,5 %. V období mezi lety 1997 a 2009 Irové neplatili daň z nemovitosti žádnou. Ve Velké Británii se daň z nemovitosti označuje jako obecní daň (Council Tax) a je příjmem místních samosprávních celků. Ve výši daně je zohledněna nejen hodnota nemovitosti, ale i počet nebo sociální situace osob, které ji obývají. Pro porovnání mechanismu výpočtu daně z nemovitostí v obou zemích jsou použity dvě modelové situace. V první obývá nemovitost pouze jedna svobodná osoba, v druhé manželský pár se dvěma dětmi. Hodnota nemovitosti byla zvolena ve výši průměrné ceny domu v rozhodném roce v každé zemi61.

60

Rezidenční nemovitost – nemovitost užívaná jako obydlí Základem daně v obou zemích je hodnota nemovitosti v rozhodném roce. Rozhodný rok pro Irsko je rok 2013, pro Velkou Británii 1991. Pro výpočty v modelových příkladech pro Velkou Británii byla zvolena hodnota nemovitosti ve výši průměrné ceny domů v roce 1991, pro Irsko data za rok 2013 nejsou k dispozici, proto byla použita hodnota pro rok 2012. 61

74

Poplatník žijící sám ve svém vlastním domě V prvním případě žije modelový poplatník v Irsku, hodnota jeho nemovitosti odpovídá průměrné ceně domu v Irsku v roce 2012, tak jak ji vykazuje irský statistický úřad62. Základ daně tedy činí 249 132 €. Nemovitost spadá do čtvrté kategorie (200 001 – 250 000 €), ve které se platí daň 405 €. Za rok 2014 bude muset odvést tuto částku, za rok 2013 odvedl částku poloviční, protože daň je zavedena teprve od července. Ve druhém případě žije poplatník ve Velké Británii, konkrétně v Bristolu. Ve Velké Británii je daň příjmem jednotlivých územních samosprávných celků, které určují sazbu, proto je nutné uvést město, ve kterém se nemovitost modelového poplatníka nachází. Hodnota nemovitosti modelového poplatníka je ve výši průměrné ceny domu v roce 1991 podle statistik britské vlády63. Základem daně je tedy částka 62 455 £. V tabulce 28 je vidět, že nemovitost spadá do pásma C a příslušná daň je 1 419, 83 £. Vzhledem k tomu, že poplatník žije v nemovitosti sám, může si uplatnit slevu na dani ve výši 25 %. Díky tomu bude výsledná daň za rok 2013/2014 činit 1 064,87 £. Tabulka 28: Příklad pásem obecní daně ve městě Bristol

Pásmo

Rozsah pásma – hodnota nemovitosti (£)

Daň (£)

A

0 – 40 000

1 064,87

B

40 001 – 52 000

1 242, 34

C

52 001 – 68 000

1 419,83

D

68 001 – 88 000

1 597,30

Zdroj: Council tax charges and bands. Bristol City Council [online]. 2013 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.bristol.gov.uk/page/council-tax/council-tax-charges-and-bands

Manželé, 2 děti Ve druhé modelové situaci obývají stejnou nemovitost manželé se dvěma dětmi. Na výpočet irské daně z nemovitostí nemá tento fakt žádný vliv a proto je výsledná daň stejná, jako v příkladu výše, tedy 405 € za rok 2014, polovina za rok 2013. 62 63

House Prices,2013 Live tables on housing market and house prices, 2013

75

Ve Velké Británii se změna v počtu obyvatel domácnosti projeví tak, že bude nutné zaplatit celou částku daně, tedy 1 419, 83 £. To, že domácnost obývají i děti, nemá na výši daně žádný vliv. Pokud by žil v nemovitosti poplatník sám (bez manžela nebo manželky) se dvěma dětmi64, mohl by uplatnit slevu 25 %, protože děti se za obyvatele domácnosti pro účely této daně nepočítají.

Shrnutí a doporučení pro ČR Mechanismus výpočtu daně z nemovitosti se v obou zemích nijak významně neliší. V obou případech je základem daně hodnota nemovitosti k určitému datu, podle které se začlení do příslušného pásma s vypočtenou sazbou daně. Ve Velké Británii komplikuje postup pouze fakt, že každý samosprávný celek má sazby daní i daňová pásma nastaveny jinak. Obě země využívají osvobození určitých nemovitostí od daně, Velká Británie navíc ještě umožňuje v určitých situacích poplatníkům využít slevu na dani. Česká daň z nemovitých věcí se od té britské a irské podstatně liší. Jejím předmětem jsou nejen stavby, ale i pozemky. Předmět české daně z nemovitých věcí se dělí do několika skupin, přičemž základ daně se u skupin počítá odlišně. U daně ze staveb je v ČR základem daně výměra půdorysu stavby, v Irsku a Velké Británie je to tržní hodnota stavby k určitému datu. Sazby české daně jsou rozčleněny podle účelu využití stavby, sazby irské a britské daně jsou diferencovány podle hodnoty základu daně. Z tohoto povrchního srovnání plyne, že konstrukce české daně je mnohem komplikovanější, než konstrukce irské nebo britské. Podle mého názoru není nic, v čem by se ČR mohla u těchto dvou zemí v oblasti daně z nemovitých věcí inspirovat.

64

Dítětem je myšlena osoba do 18 let.

76

Závěr Irsko a Velká Británie jsou sousedící země, jejichž daňové systémy se v mnoha rysech shodují. Obě země vykazují nízký podíl pojistného na sociální zabezpečení na celkových daňových výnosech, což se odráží na reálném daňovém zatížení práce (ITR na práci), které je podprůměrné, obě jsou silně centralizované, takže valná většina daňových příjmů plyne co státního rozpočtu. V mnoha rysech se ale jejich daňové soustavy liší. Velká Británie přerozděluje pomocí veřejných rozpočtů větší procento HDP, než Irsko. Daňové příjmy Velké Británie jsou tvořeny hlavně daněmi přímými, Irsko spoléhá spíše na daně nepřímé. Reálné daňové zatížení spotřeby je v Irsku na průměru EU, Británie zdaňuje spotřebu podprůměrně. Reálné daňové zatížení kapitálu je v Irsku jedno z nejnižších v EU. Důvodem je velmi nízká sazba korporátní daně. Ve Velké Británii je situace opačná, reálné daňové zatížení kapitálu je zde jedno z nejvyšších v EU. Daň z příjmu fyzických osob hraje mezi daňovými příjmy větší roli ve Velké Británii, jelikož tato země je více orientovaná na přímé zdanění, než Irsko. Postup výpočtu daně je u obou zemí podobný. Sazba daně z příjmu fyzických osob je v obou případech progresivní, v Irsku existují dvě daňová pásma, v Británii tři. V Irsku lze daň snížit o tzv. daňové kredity, které fungují na principu slevy na dani. Daňových kreditů existuje velké množství, např. kredit pro svobodné osoby, osoby žijící v manželství, osoby v zaměstnaneckém poměru, osoby vyživující dítě apod. Velká Británie systém slev na dani nevyužívá. Poplatník si ale může základ daně snížit o odpočet. Obecně lze říci, že ve Velké Británii je daňové zatížení příjmu poplatníka vyšší, než v Irsku a britský poplatník nemá tolik možností, jak si snížit základ daně nebo výslednou daňovou povinnost. Irský systém více zohledňuje sociální situaci poplatníka, díky tomu je ale konstrukce irské osobní důchodové daně složitější. Česká republika v současné době používá lineární sazbu daně z příjmu fyzických osob dočasně v kombinaci s tzv. solidární daní. Podle mého názoru by se náš daňový systém mohl po vzoru v irského a britského zavést progresivní sazbu daně. Hlavní výhodu bych viděla v „sociálním působení“ takové daně. V současné době je rozpočet domácnosti s nízkými příjmy zatížen poměrně vysokou sníženou sazbou DPH. Progresivní zdanění by částečně redistribuovalo důchody a vyrovnávalo by degresivní působení DPH.

77

ČR by se také mohla inspirovat v irském a britském daňovém systému, kde neexistují stropy pojistného sociálního pojištění a natrvalo je zrušit u veřejného zdravotního pojištění. Při existenci stropů je totiž česká daň z příjmů fyzických osob od určité částky degresivní, jejich zrušením by se tato vlastnost alespoň částečně potlačila (částečně proto, že u sociálního zabezpečení strop při současném mechanismu výpočtu důchodů musí zůstat, aby stát nebyl v budoucnu nucen vyplácet příliš vysoké důchody). Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daní ze spotřeby u obou zemí. Vzhledem k vysokému stupni harmonizace se v mechanismu fungování daně u obou zemí nenachází žádné velké rozdíly. Prostor pro odlišnosti skýtá možnost volby výše sazeb a zboží a služeb, které se k jednotlivým sazbám řadí. Co se týká snížené sazby, Irsko ji využívá ve větším počtu případů než Velká Británie, snížená sazba jako taková je ale v Irsku daleko vyšší (o 8,5 %). Obě země mají také zavedenou nulovou sazbu DPH na potraviny, léky a další zboží a služby. Podle mého názoru by bylo zavedení nulové sazby pro ČR přínosem hlavně proto, že by se díky ní zlevnily základní potraviny a podobné zboží, což by ulehčilo zejména domácnostem s nejnižšími příjmy. Daň z nemovitostí je v Irsku zavedena teprve krátce a setkává se s velkou nevolí ze strany občanů. Ve srovnání s britskou daní z nemovitosti je několikanásobně nižší a její výpočet je jednodušší, protože pro všechny nemovitosti se použije pouze jedna tabulka s daňovými pásmy a daněmi. Ve Velké Británii si může určit rozsah pásem i daň každý územní samosprávný celek, což ztěžuje celkovou orientaci v dani. Určení základu daně je v Irsku i Velké Británii složité, protože poplatník musí odhadovat cenu své nemovitosti k určitému datu, pokud nemovitost k tomuto datu neexistovala, musí současnou cenu zpětně přepočítávat. Co se týká doporučení pro ČR, myslím, že česká daň z nemovitých věcí se od britské nebo irské nemá v čem inspirovat.

78

Zdroje: 1. Alcohol Duty. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/alcohol-duty.htm 2. Annual Residential Property Tax - the basics. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/arpt/basics.htm 3. Annual residential property tax. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-0319]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/179250/an nual_residential_property_tax.pdf.pdf 4. BEESLEY, Arthur. Ireland's tax revenue compared to GDP is second lowest in euro zone. The Irish Times [online]. 2012 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.irishtimes.com/news/ireland-s-tax-revenue-compared-to-gdp-is-secondlowest-in-euro-zone-1.523026 5. Capital Acquisitions Tax Manual: Part 3 – The Self-Assessment Tax Return [online]. 2011[cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/about/foi/s16/templates/capital-acquisitions-tax/ 6. Capital Acquisitions Tax. In: Revenue [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/cat/index.html 7. Capital Gains Tax rates and annual tax-free allowances. In: HM Revenues and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/cgt.htm 8. Capital Gains Tax. In: Citizens Information [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.citizensinformation.ie/en/money_and_tax/tax/capital_taxes/capital_gains_tax. html 9. Climate Change Levy - introduction. In: HM Revenue and Customs [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb =true&_pageLabel=pageLibrary&propertyType=document&id=HMCE_CL_001174 10. Climate Change Levy rates from 1 April 2012. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb =true&_pageLabel=pageLibrary_ShowContent&id=HMCE_PROD1_031183&propertyT ype=document 11. Corporation Tax Basis of Charge. In: Revenue [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/ct/basis-charge.html 12. Corporation Tax Deductions. In: Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/ct/deductions.html 13. Corporation Tax rates. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/corp.htm 14. Council tax charges and bands. Bristol City Council [online]. 2013 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.bristol.gov.uk/page/council-tax/council-tax-charges-and-bands 15. CUPALOVÁ, Marcela. Dopady světové ekonomické krize na veřejné rozpočty v zemích EU a vývoj českých veřejných financí. Praha, 2009. Studie. Parlamentní institut. 79

16. EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2010 edition [online]. 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures /index_en.htm 17. EVROPSKÁ KOMISE. Taxation trends in the European Union: 2013 edition [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures /index_en.htm 18. EVROPSKÁ KOMISE. VAT Rates Applied in the Member States of the European Union [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/r ates/vat_rates_en.pdf 19. Excise Duty Rates. In: Revenue [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/excise/duties/excise-duty-rates.html 20. FAQ: Aggregates Levy. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb =true&_pageLabel=pageExcise_FAQs&propertyType=document&id=HMCE_PROD_00 8552#P3_125 21. Guide to Vehicle Registration Tax. In: Revenue.ie [online]. 2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/vrt/vrt-guide.html 22. House Prices. StatCentral.ie [online]. 2013 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.statcentral.ie/viewStat.asp?id=50 23. How to pay Stamp Duty Land Tax. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/payinghmrc/stamp-land.htm 24. Hydrocarbon oils duty. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/hydro-oils.htm 25. Income Tax - the basics. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/basics.htm 26. Income Tax rates and allowances. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/rates/it.htm 27. Income Tax Summary Ireland 2012. In: Taxworld [online]. [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.taxworld.ie/taxes/it/current/summary 28. Income Tax. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/index.htm 29. Income Tax. Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html 30. Income Tax. Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/index.html 31. Inheritance Tax - the basics. In: HM Revenues and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-0313]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/inheritancetax/intro/basics.htm 32. Introduction to Insurance Premium Tax. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb 80

=true&_pageLabel=pageExcise_InfoGuides&propertyType=document&id=HMCE_CL_ 001224 33. Irsko. VALUE-ADDED TAX CONSOLIDATION ACT 2010. In: irishstatuebook.ie. 2010. 34. Irsko: Finanční a daňový sektor. In: BusinessInfo.cz [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/irsko-financni-a-danovy-sektor18927.html 35. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. ISBN 97880-7357-320-1. 36. Live tables on housing market and house prices. GOV.UK [online]. 2013 [cit. 2014-0106]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/statistical-data-sets/live-tables-onhousing-market-and-house-prices 37. Local Property Tax (LPT). In: Revenue.ie [online]. 2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/lpt/index.html 38. MF: Výrazné snížení limitu pro platbu DPH je možné. E15 [online]. 2011 [cit. 2014-0107]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/mf-vyrazne-snizeni-limitu-proplatbu-dph-je-mozne-2 39. Notice 550 Air Passenger Duty (APD). In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb =true&_pageLabel=pageExcise_ShowContent&id=HMCE_CL_000505&propertyType= document 40. Notice IPT 1 Insurance Premium Tax. In: HM Revenue and Customs [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://customs.hmrc.gov.uk/channelsPortalWebApp/channelsPortalWebApp.portal?_nfpb =true&_pageLabel=pageVAT_ShowContent&id=HMCE_CL_000194&propertyType=d ocument 41. Payment. In: Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: www.revenue.ie/en/tax/ct/payment.html 42. Private and public sector employments. In: Department of Social Protection [online]. 2013 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.welfare.ie/en/Pages/4410_Class-A.aspx 43. Reliefs and Exemptions. In: Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/reliefs/index.html 44. SKALICKÁ, Hana. Harmonizace zdaňování korporací v EU. [online]. Brno, 2008 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=21359. Disertační práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská. 45. Social insurance classes. In: Citizens Information [online]. 2013 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.citizensinformation.ie/en/social_welfare/irish_social_welfare_system/social_i nsurance_prsi/social_insurance_classes.html 46. Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Capital Allowances Act 2001. In: legislation.gov. 2001. Dostupné z: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2001/2/section/1#commentary-c1870962 81

47. Stamp Duty Land Tax rates. In: Gov.uk [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: https://www.gov.uk/stamp-duty-land-tax-rates 48. Stamp Duty Reserve Tax - the basics. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sdrt/intro/basics.htm 49. Stamp Duty. In: Revenue.ie [online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/stamp-duty/index.html 50. T1 - Tax Credits, Reliefs and Rates for the Tax Years 2012 and 2013. Revenue.ie [online]. [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/it/leaflets/it1.html 51. Taxable and non-taxable income at a glance. In: HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/taxableincome.htm 52. Tobacco Products Duty Rates. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/budget2012/tiin-0730.pdf 53. UK. Vehicle Excise and Registration Act 1994. In: Legislation.gov.uk. 1994. Dostupné z: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/1994/22/schedule/2 54. Value Added Tax. In: Citizens information [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.citizensinformation.ie/en/money_and_tax/tax/duties_and_vat/value_added_ta x.html 55. VAT rates explained: standard, reduced, zero, exempt. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/vat/formsrates/rates/rates.htm 56. VAT. In: Revenue.ie [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/vat/index.html 57. Vehicle tax rate tables. In: Gov.uk [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: https://www.gov.uk/vehicle-tax-rate-tables 58. Voluntary National Insurance contributions - the basics. In: HM Revenue and Customs [online]. 2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/ni/volcontr/basics.htm 59. Your guide to Local Property Tax & how to pay and file. In: Revenue [online]. 2013 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.revenue.ie/en/tax/lpt/index.html

82