Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví DIPLOMOVÁ PRÁCE Kateřina Valentová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2014

Kateřina Valentová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra: Bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví

Význam a užití povodňových map v českém pojišťovnictví

Autor diplomové práce: Bc. Kateřina Valentová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Význam a užití povodňových map v českém pojišťovnictví“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne podpis

Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o povodňových mapách a jejich využití v českém pojišťovnictví. Cílem práce je zjistit, jak byly tyto mapy vytvořeny, v jaké oblasti pojišťovnictví jsou využity, jak k nim tuzemští pojistitelé přistupují a zda je jejich využití dostatečně efektivní. První část práce se zabývá teorií majetkového pojištění a tvorbou map povodňového rizika. Druhá část se věnuje užití povodňových map v současné pojišťovací praxi. Ve třetí části jsou nastíněna možná řešení současné problematické situace v této oblasti. V závěru je uvedeno shrnutí celé práce a jednotlivá doporučení.

Poděkování Děkuji panu prof. Ing. Jaroslavu Daňhelovi, CSc. za pomoc při vedení diplomové práce. Mé poděkování patří také Marcele Beníčkové a Jaroslavě Dušejovské za spolupráci při získávání údajů pro praktickou část práce.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 3 1.

Význam a užití povodňových map ......................................................................... 4

2.

Vznik a vývoj povodňových map ......................................................................... 11

3.

Mapování povodňových rizik v České republice ................................................ 13 3.1.

Povodňové riziko ............................................................................................. 13

3.2.

Stanovení povodňových rizik ........................................................................... 15

3.3.

Mapa povodňového rizika ................................................................................ 17

3.4.

Mapy povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika ............................................ 19

4.

Propojení povodňových map s českým pojišťovnictvím.................................... 23

5.

Aktuální situace v pojišťovací praxi .................................................................... 28 5.1.

Všeobecné údaje............................................................................................... 28

5.2.

Pojištění dvou shodných objektů s různou pravděpodobností nastání povodně 30

5.2.1. Domácnost a stavba .................................................................................. 30 5.2.2. Rekreační domácnost a stavba .................................................................. 32 5.3. Případ nepojistitelného objektu ........................................................................ 34 5.4. 6.

Případ převodu klientova majetku do jiné rizikové zóny................................. 35

Problémy současného stavu tvorby a využití povodňových map ...................... 39 6.1.

Problém rozdílných povodňových map u jednotlivých pojistitelů .................. 39

6.2.

Otázka přirážky k základní výši pojistného ..................................................... 43

6.3.

Je třeba pojišťovnám sjednocení postupů v užívání povodňových map nařídit? 45

6.4.

Pojistit všechno a všechny? .............................................................................. 46

6.5.

Dostatečně konkurenční prostředí .................................................................... 48

6.6.

Aktuálnost mapy .............................................................................................. 48

6.7.

Přesnost map .................................................................................................... 49

6.8.

Povodňové mapy z pohledu pojišťovny ........................................................... 50

6.9.

Problém rostoucího povodňového rizika ......................................................... 50

6.10. Problém podpojištění a ochoty pojistit se ........................................................ 51

6.11. Nejdůležitější je protipovodňová ochrana ........................................................ 52 7.

Průběh sjednání pojištění domácnosti či stavby z hlediska povodňového rizika

po sjednocení povodňových map ................................................................................. 54 7.1.

Průběh sjednání pojištění u nezávislého finančního poradce ........................... 54

7.1.1. Sjednání pojištění z pohledu klienta ......................................................... 54 7.1.2. Sjednání pojištění z pohledu nezávislého finančního poradce ................. 54 7.2. Průběh sjednání pojištění u pojišťovny ............................................................ 54 7.2.1. Sjednání pojištění z pohledu klienta ......................................................... 54 7.2.2. Sjednání pojištění z pohledu pojišťovny .................................................. 55 Závěr .............................................................................................................................. 56 Seznam zdrojů ............................................................................................................... 60

Úvod Ač se může na první pohled zdát propojení dvou tak rozdílných kategorií jako je vodohospodářství a pojišťovnictví jako nesmyslné, na pohled druhý zjistíme, že na tom vlastně nic zvláštního není. Pojištění, a to zejména neživotní, je již od pradávna nerozlučitelně spojeno s působením přírodních katastrof na člověka a jeho majetek. Jako logické se nám jeví, že pokud vlastníme nějaký druh majetku (zejména nemovitý), je tento majetek ohrožen vnějšími silami (zde myšleno hlavně přírodními), které vznikají bez našeho přičinění a tudíž bychom se před nimi chtěli chránit. Obranných řešení je mnoho, my se však zaměříme pouze na řešení finanční. Důležitým aspektem při volbě finanční ochrany našeho majetku je pravděpodobnost výskytu rizika a jeho případná velikost. Vzhledem k tomu, že přírodní živly působí na celém světě škody extrémního rozměru a jejich výskyt je více méně náhodnou veličinou, nemáme takřka šanci si na tento boj sami vytvořit dostatečný finanční polštář. Jako lepší možnost se nám jeví spoléhat na stát, ve kterém žijeme a platíme daně, a doufat, že se o nás na oplátku postará. V současnosti se však toto uvažování zdá poněkud naivní. A to hraje do karet pojišťovnám, které nám nabízejí požadovanou ochranu šitou na míru. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o komerční subjekty, nelze očekávat příliš vysokou solidaritu a služby „zadarmo“. Pojišťovny tedy musí fungovat na principu ohodnocení míry podstupovaného rizika u jednotlivých klientů (subjektů) a posouzení, zda je klient pojistitelný či nikoliv. Je zřejmé, že co se týče rizika povodně či záplavy, nastávají mezi klienty diametrální rozdíly způsobené rozdílnou lokací jejich majetku. Musí tedy existovat systém, který by z hlediska povodňového rizika rozlišoval např. to, zda klient žije v dřevěné chaloupce u řeky či v šestém poschodí panelového domu uprostřed sídliště. Existují také místa, která pokaždé když hrozí povodně, jsou téměř jistými adepty na zásah této pohromy. Lze tedy očekávat, že majitel výše zmíněné dřevěné chaloupky, či obyvatel pravidelně zaplavené oblasti, budou „odměněni“ vyšší sazbou pojistného či dokonce nemusejí být pojištěni vůbec. Ať tak či tak, v těchto i dalších případech, hrají velkou roli právě povodňové mapy. Pomáhají pojišťovnám zjistit, v jaké záplavové zóně se daný majetek nachází a jaký tedy bude postup při kalkulaci pojistného pro tyto objekty. Důležité je také vědět to, kdy dochází ke změnám povodňových map a jak se tyto změny projeví ve výši pojistného.

3

1. Význam a užití povodňových map Povodňové mapy slouží k vyhodnocování pravděpodobnosti výskytu povodní na území České republiky, tedy k zobrazení a ohodnocení rizika povodně v dané oblasti. Riziko povodně či záplavy je z hlediska pojištění důležité řešit v rámci kategorie pojištění majetku. Ve středu našeho zájmu se tak ocitá pojištění domácnosti, bytu či domu, chaty nebo chalupy a dalších movitých věcí (či souboru movitých věcí jako je např. sportovní vybavení). Pojištění věcí i nadále přestavuje velmi významnou kategorii pojištění jako takového. Je tomu tak nejen co se týče objemu přijatého pojistného, ale i poskytnutého pojistného plnění. Pojištěním majetku může být rovněž věc hromadná (soubor věcí movitých či nemovitých), kde typickým představitelem souborů věcí movitých je soubor „zařízení domácnosti“. Pojištění věcí či souboru věcí je možné sjednat pouze jako pojištění škodové. Z toho vyplývá i účel tohoto pojištění, tedy náhrada škody vzniklé pojistnou událostí. Důležité tedy není získání předem dohodnuté finanční částky, nezávislé na vzniku nebo rozsahu škody (obnosové pojištění). Na této skutečnosti se nic nemění ani v tom případě, že i v rámci pojištění věcí či souboru věcí bývá často oprávněné osobě poskytnuto plnění, které nelze považovat za přímou náhradu škody. Ve svých počátcích bylo tradičním krytým rizikem v rámci pojištění majetku pouze riziko požáru, postupem času si však klienti přáli krytí více rizik, což vedlo až ke vzniku kategorie pojištění rizik živelních. Mezi pojistitelné živly nejčastěji řadíme požár, výbuch, bezprostřední úder blesku, vichřici, povodeň nebo záplavu, krupobití, sesouvání půdy, zřícení skla nebo zemin, sesouvání nebo zřícení lavin, pád stromů nebo stožárů, eventuálně riziko vandalismu, u pojištění budov bývá zahrnován i náraz dopravních prostředků. Dále pak bývá případně pojistitelné zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy. Právo na pojistné plnění může pojištěnému vzniknout, i pokud došlo k odcizení nebo ztracení pojištěné věci v přímé souvislosti s událostí způsobenou některým z výše uvedených živlů. Pojišťovny však ve svých konkrétních produktech tíhnou k tomu některá zvláště nebezpečná živelní rizika vylučovat, nebo je připojišťovat za zvláštní sazby (např. tsunami). Tyto živelní události mohou mít až katastrofický charakter. 4

V pojištění majetku se také tradičně stává předmětem pojištění soubor věcí. Z hlediska jeho povahy, je třeba mít vyřešeno i to, jak je dobré postupovat v případě, kdy v rámci tohoto souboru věcí dojde v pojistné době ke změnám vedoucích ke změně pojistné hodnoty soboru věcí v pojištění. Obtížněji se zde však sleduje korelace pojistné hodnoty a pojistné částky (než je tomu u pojištění jednotlivé věci). V případě pojištění souboru věcí se pojištění vztahuje na všechny věci, které k souboru náleží v okamžiku, kdy vznikne pojistná událost. Pojištění se tedy vlastně vztahuje i na věci, které se staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Naopak pojištění se nevztahuje na věci, které součástí toho souboru již nejsou. Ke změnám, ke kterým došlo v pojistné době před anebo po vzniku pojistné události, se nepřihlíží (zde myšleno změny v pojištěném soboru věcí). To je samozřejmě logické, neboť v případě nastání pojistné události bude danou pojišťovnu (a jejího likvidátora) zajímat majetek nacházející se na daném místě v době nastání pojistné události a ne např. o deset let dříve. Existují však i některé výjimky z tohoto pravidla. Časté jsou dohody o pravidelném (např. měsíčním) vyúčtování změn, které jsou motivovány snahou o řádné zjištění pojistné hodnoty souboru věcí v pojistné době. Mají ale vliv i při zjišťování toho, zda konkrétní věc, která nás z daného souboru zajímá, k tomu souboru náležela při vzniku pojistné události. Velmi významnou součástí pojištění majetku je tedy pojištění domácností a budov. Významnost pojištění domácnosti je dána skutečností, že prakticky každý je spojen s existencí nějaké domácnosti. Existuje tedy soubor věcí (vybavení domácnosti), které si klient přeje pojistit. V tomto pojištění je však nutné připojistit předměty, které se svou povahou vymykají ze standardního vybavení domácnosti nebo přesahují pojistnými podmínkami stanovený cenový rámec. Od běžného pojištění domácnosti bývá obvykle odlišeno tzv. pojištění rekreační domácnosti. Pokud si tedy budete chtít pojistit chatu či chalupu, počítejte s jinými pojistnými sazbami. A to zejména proto, že rekreační domácnost nebývá trvale obydlena, což vyvolává větší možnost vzniku škod a eventuální zvětšování jejich objemu. Z tohoto důvodu jsou z pojištění rekreační domácnosti některé výluky, např. odcizení cenností. Dále je však třeba brát v potaz, že chalupa většinou bývá i méně luxusně vybavena. Zvýšené sazby se ale často dotýkají pouze krytí rizika odcizení či vandalismu.

5

Pojistně-technicky je pojištění domácnosti konstruováno jako pojištění na plnou hodnotu. Kromě pojistné částky nás tedy ještě zajímá tzv. pojistná hodnota. Je-li sjednaná pojistná částka větší či rovna pojistné hodnotě, poskytne pojišťovna plné pojistné plnění ve výši škody. Odškodné získané klientem od pojišťovny se tak rovná škodě a pojistná ochrana je dokonalá. Pokud je pojistná částka nižší než hodnota pojištěného majetku (pojistná hodnota), pak dochází k tzv. podpojištění. Odškodné je nižší než škoda a tedy pojistná ochrana není dokonalá, jak by klient jistě očekával.1 Odškodné je stanoveno vynásobením výše škody poměrem pojistné částky a pojistné hodnoty. Podpojištění je značným problémem na českém pojistném trhu. Odhaduje se, že okolo tří čtvrtin sjednaných majetkových pojištění obyvatelstva je spojeno s podpojištěním. Veliký problém představují pojistné smlouvy, které nebyly dlouhou dobu aktualizovány, a tudíž pojistné částky v nich uvedené neodpovídají aktuálnímu stavu a ocenění daného majetku. Obzvlášť kvalitní stavby lze u vybraných pojistitelů pojistit i na novou hodnotu, nicméně není to častým jevem.2 Jak již bylo řečeno, v průběhu několika desetiletí si klienti svojí poptávkou po krytí stále širší škály rizik vynutili vznik pojistné ochrany v kategorii živelních rizik. K živelním událostem, které znamenají nejvýznamnější dopady, patří zejména povodně, záplavy, vichřice. Existuje rozdíl mezi povodní a záplavou. Odborná literatura ho vidí v tom, že „o povodeň se jedná, pokud dojde k zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo nádrží, nebo tyto břehy a hráze protrhla, nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku. Záplavou je míněno vytvoření souvislé vodní plochy, na které bude voda delší dobu stát, případně po ní proudit.“3

1

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0. 2 DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012. ISBN 978-80-7431-078-2. 3 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005, str. 121. ISBN 80-86119-92-0.

6

Na území České republiky se v posledních letech změnila situace ve výskytu i dopadech přírodních událostí. Česká republika byla zasažena zejména povodněmi a záplavami. Hlavním důvodem, proč docházelo v minulých letech k povodním v Čechách a na Moravě, byly enormní srážky. Celkové finanční škody z povodní v 80. letech minulého století činily v průměru ročně 500 mil. Kč, v roce 1980 to však bylo již přes 1 mld. Kč. V devadesátých letech minulého století se stalo pojištění běžnou součástí majetkových pojištění, která v roce 1996 provozovalo 21 pojišťoven. Podstatné je to proto, že taková praxe pojišťování nebyla a stále není běžná ve všech členských státech EU. V roce 1997 byla Česká republika, a zejména území Moravy, postižena mimořádně rozměrnou povodní. Celkové ekonomické škody činily 63 mld. Kč a vyplacená pojistná plnění 9,7 mld. Kč. Mírnější povodně zasáhly území České republiky hned v letech následujících (1998, 2000). U těchto povodní výplaty pojistných plnění činily 0,6 mld. Kč, resp. 1,6 mld. Kč. Další povodně nastaly v roce 2002. Co se týče velikosti škod je lze srovnat s povodní v roce 1997. Finanční ztráty v roce 2002 činily 73 mld. Kč. Rozdíly se ale ukazují v pojištění. Vyplacená pojistná plnění byla ve výši téměř 33 mld. Kč, což je značný rozdíl oproti výše zmíněnému roku 1997. V roce 2002 byly zasaženy velké oblasti Čech, průmyslová centra, velká města včetně Prahy, kde byly zaplaveny průmyslové podniky a metro. Pojišťovny se úspěšně vyrovnaly s likvidací pojistných událostí. K 30. červnu 2004 dosáhla vyplacená pojistná plnění k hodnotě nahlášených škod 97,5 % pojištění občanů a 93,6 % u pojištění podnikatelů. Povodně 2002 byly druhou velkou povodní během pěti let, o kterých lze hovořit jako o povodních se stoletou vodou.4 Výskyt povodní měl bezprostřední dopad na český pojistný trh, avšak uplynulých 20 let ukázalo, že pojistný trh byl finančně stabilní. Vypořádal se totiž i s finančními dopady těchto katastrofických událostí. V posledních letech představují povodně a záplavy v českých podmínkách každoročně se opakující přírodní nebezpečí. V souvislosti s růstem počtu přírodních katastrof a zvětšováním jejich dopadů, mají tyto katastrofy stále větší vliv na pojistné trhy.

4

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012. ISBN 978-80-7431-078-2.

7

V souvislosti s uplatňovanými regulačními opatřeními, dochází k omezování možností pojistitelů při krytí dopadů přírodních katastrof. To vede k tomu, že pojistitelé ve stále větší míře uplatňují různá omezení, limity, výluky a také přehodnocují podmínky pojistitelnosti daných rizik. V některých případech limity pojistného plnění představují pouze velmi malou část možných škod v souvislosti s realizací škod přírodního charakteru. Dalším nástrojem, který reaguje na změnu situace ve výskytu přírodních nebezpečí, jsou spoluúčasti, které jsou také využívány ve stále větší míře. To vše vypovídá o tom, že pojištění jako nástroj řešící negativní dopady nahodilých událostí, svoji roli hraje stále méně. Proto je důležité hledat i jiné zdroje pro krytí dopadů rizik, např. veřejné finance či nástroje kapitálového trhu. Důležitým a základním faktorem je také výběr lokality k bydlení. Např. pokud si zvolíme jako své dům v blízkosti řeky, lze očekávat zvýšené riziko povodně.

Pojišťovny, jež jsou členy ČAP, využívají systém při stanovení pojistných nebezpečí a kalkulaci cen pojistného u majetkového pojištění v místě polohy objektu. Vyhodnocením, zda se vaše nemovitost nachází v povodňové oblasti, získáte informaci o reálné možnosti pojištění objektu, resp. indikaci možného navýšení ceny pojistného.5 Na základě tzv. Geografického informačního systému jsou jednotlivé oblasti rozděleny do 4 povodňových zón výskytu povodní a záplav: Zóna 1 – oblast se zanedbatelným nebezpečím výskytu povodně, Zóna 2 – oblast s nízkým nebezpečím výskytu povodně, Zóna 3 - oblast se středním nebezpečím výskytu povodně, Zóna 4 - oblast s vysokým nebezpečím výskytu povodně.6 Součástí informačních materiálů, které Česká asociace pojišťoven v souvislosti se spuštění avizovaného portálu zveřejnila, jsou statistiky o rozložení jednotlivých povodňových zón podle krajů ČR. Jak je z grafu číslo 1 patrné, mezi regiony s

5

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Povodňové mapy. In: Cap.cz [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://cap.cz/Item.aspx?item=Povod%C5%88ov%C3%A9+mapy&typ=HTML 6 DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012. ISBN 978-80-7431-078-2.

8

největším procentem rizikových zón patří Zlínský a Olomoucký kraj. Naopak nejméně rizikovou oblastí je Hlavní město Praha. Rozložení povodňových zón dle krajů (%) 17

Co se týče pojistitelnosti majetkových hodnot nacházejících se v zóně tři a zejména čtyři, je to velmi problematické. Pokud je majetek umístěný v povodňové zóně jedna, pojišťovny nemívají s pojištěním takového majetku žádný problém (ovšem pokud jde pouze o tuto stránku věci). V případě umístění majetkové hodnoty v zóně dvě, může pojišťovna zvýšit cenu pojištění o rizikový příplatek. V povodňové zóně tři se pojišťovny chovají odlišně. Platí ale pravidlo obezřetného přístupu ke krytí rizik. Pojišťovny také hodnotí frekvenci výskytu povodně na daném území. Pokud se v dané oblasti již během předchozích let vyskytla povodeň, označí obvykle objekt za nepojistitelný, i přesto nachází-li se v povodňové zóně tři. V souvislosti s umístěním majetku v této zóně bývají také často uplatňovány již zmíněné nástroje pro snížení dopadů naplnění rizika povodně na pojišťovnu (spoluúčasti, limity, výluky). Někdy však bývají limity až příliš omezující, což značně snižuje pojistnou ochranu poskytovanou pojistitelem. Majetek, umístěný v povodňové zóně čtyři, bývá většinou zcela nepojistitelný. Někdy lze přistoupit k individuálnímu hodnocení situace.

7

SVAČINA, Luboš. Dosáhne povodeň až k vašemu domu?. In: Hypoindex.cz [online]. 15. 1. 2009 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/dosahne-povoden-az-k-vasemu-domu/

9

Při řešení potřeby krytí důsledku živelních rizik ze strany jednotlivých subjektů prostřednictvím komerčního pojištění je třeba v současnosti počítat s větší nákladností tohoto pojištění, neboť zvýšené rizikovosti musí odpovídat vyšší cena pojištění. Je tedy třeba si uvědomit, že riziko povodně je nedílnou součástí rizik krytých pojištěním. Povodeň či záplava mohou ohrozit náš majetek, ať už ve formě souborů věcí jakožto vybavení naší domácnosti, rekreační domácnosti či přímo nemovitost, ve které žijeme. Nastání povodně či záplavy mívá katastrofické dopady do životů lidí z řady důvodů, tedy i z hlediska finančního. Proto je nutná existence účinného nástroje pro vypořádání se s touto hrozbou. Tím pojištění proti povodni či záplavě beze sporu je. Nicméně je potřeba brát v potaz řadu podmínek, za nichž je možné perfektní ochrany dosáhnout, a to např. umístění v povodňové zóně, nejlépe s nejnižší pravděpodobností nastání daného rizika, či správného finančního ohodnocení pojištěného majetku včetně pravidelných aktualizací. Správné ohodnocení rizika povodně je v České republice obzvlášť podstatné, neboť ohrožuje území našeho státu se skálopevnou pravidelností a vytváří čím dál závažnější finanční ztráty.

10

2. Vznik a vývoj povodňových map V návaznosti na již zmiňované povodně v roce 1997 a 1998, jež zasáhly Českou republiku, zejména pak území Moravy, vznikl dokument Strategie ochrany před povodněmi. Jednalo se u nás o první dokument tohoto typu. Z „strategie“ pak vychází i Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách, též zvaný vodní zákon. Až do roku 2010 byl toto jediný zákon zabývající se problematikou povodní. Evropská Unie, jež si je velmi dobře vědoma nebezpečí, které povodně na jejím území představují, vydala dne 23. Října 2007 prostřednictvím Evropského Parlamentu Směrnici 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice“). Principy této směrnice byly transponovány v roce 2010 do zákona č. 150/2010 Sb., kterým se mění vodní zákon a do vyhlášky č.24/2011 S., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Česká republika se tak zavázala ke splnění tří hlavních úkolů, a to: 1. Provést vyhodnocení povodňových rizik (na základě dostupných či snadno odvoditelných informací) do 22. prosince 2011. Cílem je identifikovat území s významným povodňovým rizikem. 2. Zpracovat mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik (s důrazem na území s významným povodňovým rizikem) do 22. prosince 2013. 3. Zpracovat plány pro zvládání povodňových rizik se zaměřením na prevenci, ochranu, připravenost a podporu udržitelného využívání dané lokality, a to pro území s významným povodňovým rizikem do 22. prosince 2015. První i druhý krok lze nyní považovat za splněný, krok třetí se momentálně nachází ve fázi realizace. Co se týče první fáze, předběžného vymezení povodňových rizik, byla využita data Českého statistického úřadu, konkrétně výsledky sčítání lidu, domů a bytů a hodnoty majetku (fixních aktiv) dotčených projevy povodňového ohrožení v záplavových územích v České republice. Dále pak byla využita data Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V případě dat o hodnotě majetku se počítalo s hodnotou majetku jako celku, ne pouze zaplavených částí nemovitostí. Uvažovala se tedy hodnota majetku v případě zaplavení celého 11

objektu i v případě, že se v dané situaci jednalo pouze o zaplavení jednoho patra domu. V tomto případě probíhala analýza rizika kvantitativně, šlo tedy o kalkulaci údajů v peněžních jednotkách či ztrátách na životech. Druhým krokem plnění povodňové směrnice je zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik. Mapy by měly existovat pro tři scénáře lišící se pravděpodobností výskytu povodně. Konkrétně se jedná o scénář s nízkou, střední a vysokou pravděpodobností nastání povodně na daném území. Evropská Unie stanovila pro každý scénář dobu opakování povodně na daném území, jedná se o pětiletou, dvacetiletou a stoletou vodu. Pro Českou republiku byla provedena drobná úprava s „bonusovým“scénářem na pětisetletou vodu. Byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika. Česká republika se také potýká s nebezpečím přívalových srážek a z nich vzniklých povodní (např. povodně v roce 2009 na Novojičínsku). U tohoto zdroje povodní je ale problém stanovit dobu opakování. Pro mapování byla vytvořena speciální metoda kritických bodů, kterou lze brát pouze jako výchozí pro analýzu daného území, neboť v případě tohoto typu vzniku povodně hraje významnou roli řada faktorů souvisejících s konkrétní lokalitou. V tomto kroku byla provedena analýza rizika semikvantitativní metodou za použití barevné škály a některých kvantitativních údajů. Třetí fáze zatím není kompletní, nicméně již probíhá. Je zde využíván kvantitativní přístup k analýze povodňového rizika. Pro vyjádření potenciálních škod je využit přístup z hlediska nákladů a užitků. Rozhodování o vybudování protipovodňových opatřeních v dané lokalitě tak závisí na porovnání finanční částky, která má být investována, s hodnotou chráněného majetku. Toto rozhodování si lze představit tak, že by nebylo optimální provést investici do ochrany proti povodním ve výši 10 mil. Kč u objektu s hodnotou 2 mil. Kč. V praxi ovšem není rozhodování takto jednoduché, roli hrají další faktory.8

8

Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. In: Ministerstvo životního prostředí [online]. prosinec 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/sber_sprava_vystupnich_dat/$FILE/OFEUDALSI_INFORMACE-20100609.pdf

12

3. Mapování povodňových rizik v České republice V problematice povodní a tvorby povodňových map se neobejdeme bez znalosti základní terminologie. Důležité pro nás budou pojmy jako povodňové riziko, expozice, ohrožení, zranitelnost území atd.

3.1. Povodňové riziko Nastání povodňového rizika je podmíněno uskutečněním tří dalších průvodních jevů, a to povodňového nebezpečí, expozice a zranitelnosti, viz fiktivní trojúhelník.

Povodňové nebezpečí lze chápat jako hrozbu povodně na daném území. Může být kvantifikováno na základě charakteristik průběhu povodně (hloubka, rychlost). Ovlivnit jej je možné pouze v odtokové fázi, vzhledem k tomu, že srážky řídit neumíme. Vystavení riziku (expozice)- v tomto případě se jedná o majetek a přírodní prostředí, jež je ohroženo povodní. Vzhledem k tomu, že využití možného prostoru k výstavbě (např. našich obydlí) se neustále zvyšuje a protože i hodnota majetku vystaveného riziku neustále roste, lze pokládat snížení této složky povodňového rizika za velmi obtížné. Pouze pomocí ekonomických nástrojů (daně, výše pojistného) lze uskutečnit změny ve struktuře majetku. Pokud se po delší dobu neobjeví na daném území povodeň či záplava, mohou být požadovány změny územních plánů. Postupem času je stále více riziko povodně opomíjeno a do popředí vstupují spíše jiné priority a společenské zájmy. Pokud se na daném území povodeň přeci jen vyskytla, ale nevedla přímo k zhroucení systému protiopatření, tak to na obyvatele nemuselo nijak zapůsobit. V této souvislosti lze hovořit o jistém zanedbání, co se týče obezřetného přístupu k povodním. 13

Zranitelnost lze považovat za míru schopnosti odolávat povodním. S povodní si lépe poradí povodí, kde v dřívějších dobách i současnosti, méně zasahoval člověk. Stejně tak při povodni lépe obstojí panelový dům než dřevěná chata. Můžeme říci, že čím více se ráz a užití dané přírodní oblasti vzdaluje od jejího původního naturálního využití, tím je prostředí náchylnější k přírodním katastrofám a škody bychom měli očekávat znatelně větší. Zranitelnost může být posuzována z hlediska dopadů na majetek či na obyvatele. Pokud dojde k naplnění všech těchto složek, lze hovořit o povodňovém riziku. Našim cílem by mělo být snížení tohoto rizika, a tudíž bychom měli usilovat o snížení alespoň jedné ze stran tohoto fiktivního trojúhelníka. Bohužel se ale při analýze rizik setkáváme s existencí nejistot. Nejistoty v složce nebezpečí souvisejí s povodní jako přírodní událostí, která je zcela náhodná, a tedy není možné, aby byl jakýkoliv deterministický model schopen naprosto spolehlivě určit, kdy a kde povodeň udeří. Při volbě protipovodňových opatření se vychází z hodnot návrhových průtoků. „Ty jsou stanoveny dle frekvenční analýzy v rámci pozorování povodňových stavů, tvořících časovou řadu dané lokality.“9 Nejistoty zde vyplývají hlavně z volby příslušné časové řady. Snížení složky nebezpečí tak lze docílit vhodným protipovodňovým opatřením, jež může být technického rázu (vystavění hráze) či ve formě plánu (např. povodňová mapa). Opatření mohou být preventivní (zde by se jednalo také o povodňové mapy), operativní či následná. Nejistoty ve složce vystavení riziku souvisejí s vývojem struktury majetku v oblastech postižených povodní. Nejistoty zde vznikají v důsledku nahodilosti časového výskytu povodní a záplav. V průběhu uvažované životnosti protipovodňových opatření se hodnota ohroženého majetku mění a lze ji odvodit pouze na základě modelu prognózy ekonomického růstu v záplavové oblasti. Vývoj počtu a charakteru objektů v záplavovém území by se měl odvíjet v souladu s výhledy plánu územního rozvoje. Jeho součástí by mělo být i vymezení aktivní zóny záplavové oblasti. Postupem času se s rostoucí hodnotou majetků zvyšuje míra akceptovatelného rizika. ČAMROVÁ, Lenka a Jiřina JÍLKOVÁ. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení. Vyd. 1. Praha: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, s. 228. ISBN 80-86684-35-0. 9

14

Nejistoty ve složce rizika zranitelnost území pramení z určité nepřesnosti v jejím vymezení. Jako kvantitativní indikátor se často vybírá rozsah konstrukčního poškození objektu. Ke snížení rizika povodně přes složku zranitelnost může dojít protipovodňovým přizpůsobením daného objektu.

3.2. Stanovení povodňových rizik Při stanovení povodňového rizika vycházíme ve složce nebezpečí z rysů typických pro povodeň. Jsou to: 1. Hloubka vody 2. Zvýšení hladiny 3. Rychlost proudění vody 4. Doba zaplavení území 5. Kvalita vody 6. Usazeniny a naplaveniny 7. Síla a směr větru 8. Další meteorologické podmínky V rámci složky expozice jsou brány v potaz tyto územní charakteristiky: 1. Obyvatelstvo 2. Budovy 3. Využití území 4. Možnost varování (evakuace) 5. Možnosti záchrany (pomoci) 6. Infrastruktura 7. Rozloha oblasti10 Složka zranitelnost je charakterizována pro jednotlivé objekty: Oblasti míry rizika

ČAMROVÁ, Lenka a Jiřina JÍLKOVÁ. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení. Vyd. 1. Praha: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, s. 229. ISBN 80-86684-35-0. 10

15

Klíčové vlastnosti povodně jsou v různých místech ohrožené zóny odlišné. Proto jsou určeny oblasti rizika, které jsou pro jednotlivé typy objektů charakterizovány ve stupních intenzity. Intenzita bývá určována ve vazbě na hloubku (hlavně při použití výsledků 1D modelů) nebo na kombinaci hloubky a rychlosti (použití 2D modelů). Potenciální škody Stanovují se průměrné roční škody založené na potenciálních povodňových škodách pro jednotlivé ohrožené objekty a návrhové situace. K určení potenciálních povodňových škod jsou využívány křivky škod, které byly odvozeny pro jednotlivé typy objektů buď dle hloubky (1D modely) nebo kombinace hloubky a rychlosti ( 2D modely), případně dalších charakteristik konkrétní povodně. Pro stanovení povodňového nebezpečí je využito matematické (numerické) modelování pro čtyři scénáře. Je třeba mít na paměti, že se jedná o zjednodušení reality. Schematizace je provedena ve formě 1D či 2D modelu a povodeň je považována za stacionární. Reálná povodeň se v čase mění, tudíž nelze předpokládat konstantní kumulační průtok jako v případě modelu. Rozhodně také nelze považovat za reálný 2D nebo dokonce 1D model, neboť v realitě hrají roli další faktory.11

ČAMROVÁ, Lenka a Jiřina JÍLKOVÁ. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení. Vyd. 1. Praha: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, s. 232. ISBN 80-86684-35-0. 11

16

3.3. Mapa povodňového rizika Klíčové charakteristiky povodní, je možné zobrazit na mapě povodňového rizika. Tato mapa zobrazuje dané nebezpečí podle úsudku odborníka. Měla by sloužit jako podklad pro rozhodování všem subjektům, které potřebují znát míru povodňového rizika pro danou oblast. Může se například jednat o občana, jehož majetek se v dané lokalitě nachází a může být předmětem pojištění majetku. Dále může sloužit pro účely pojišťoven či úřadům odpovědným za územní plánování. Mapa povodňového rizika nám říká, jaká území jsou pro různá funkční využití částečně či zcela nevhodná. Tvoří tedy odborný podklad pro: 

stanovení záplavových území a jeho aktivní zóny,



stanovení potenciální povodňových škod,



plánování protipovodňových opatření ke snížení škod,



územní plánování,



tvorbu povodňových plánů.

Mapa je sestavována zásadně dle vědeckých kritérií. To, jak bude mapa detailní, závisí na potenciálním povodňovém riziku a potenciálních škodách, způsobených danou povodní. U pojistných smluv byla výše zmíněna nutnost aktualizace (zejména výše pojistné částky a často i pojistného), nejinak je tomu v případě povodňových map. Pokud dojde k zásadním událostem, které mění charakter potenciálně zaplaveného území, je třeba přistoupit ke změnám v mapě. Příkladem může být vybudování ochranných staveb, kdy se situace mění k lepšímu. Hlavní cíl studií, na jejichž základě vznikají mapy povodňových rizik, je individualizace situací povodňového nebezpečí a záplavových oblastí s rozdílnou pravděpodobností výskytu povodně. Vytváření map je rozděleno do několika dílčích etap, jejichž součástí je: 1. sběr dat, 2. určení povodňového průtoku pro požadovanou dobu opakování prostřednictvím analýzy frekvence povodní. To však pouze za případu, jsou-li k dispozici měřené záznamy o průtoku. Pokud data nejsou dostupná, je nutné použít srážkoodtokový model. 17

3. Určení průběhu hladiny toku, jež je uskutečnitelné za předpokladu ustáleného, postupně se měnícího nerovnoměrného proudění. 4. Určení záplavového území a jeho aktivní zóny, 5. určení úrovně rizika pro jednotlivé kategorie (objekty, obyvatele). Používané typy map povodňových rizik jsou 

hranice záplavového území,



mapa hloubek,



mapa velikosti rychlostí,



mapa směrů proudění (vektorů),



mapa trvání záplavy,



mapa povodňového ohrožení v závislosti na hloubce a rychlosti proudění,



evakuační mapy,



mapa funkčního využití objektů v záplavovém území,



mapa potenciálů škod na jednotlivých objektech,



tematické mapy orientované na infrastrukturu.12

Ke změnám map povodňového rizika dochází při změnách v říčním korytě nebo v inundačním území, což je území přilehlé k vodnímu toku, zaplavované vylitím vody z koryta, vymezené záplavovou čárou největší známé nebo navrhované úrovně vodního stavu. To jsou např. stavební úpravy, úpravy říčního koryta a inundační území v partiích horního toku, nové stavby, změny v užívání pozemků, změny vodních stavů a průtokových rychlostí.13 Abychom mohli hovořit o nastání rizika povodně, je důležité, aby došlo k realizaci všech jeho dílčích aspektů. Je tedy nezbytné, aby území, o kterém je řeč, bylo k povodni či záplavě náchylné, aby na něm povodeň bezprostředně hrozila z hlediska rychlosti proudění a hloubky toku a aby dané přírodní prostředí vytvářelo podmínky pro nastání takové události. To, jak je daná oblast povodní či záplavou ohrožena, lze vyčíst

ČAMROVÁ, Lenka a Jiřina JÍLKOVÁ. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení. Vyd. 1. Praha: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, s. 232-235. ISBN 80-86684-35-0. 13 ADAMJAK, Roman. Slovník cizích slov. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/inundacni-uzemi 12

18

z povodňových map, jejíž tvorba z těchto základních charakteristik povodňového rizika vychází.

3.4.

Mapy povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika

Je nutné odlišit tyto tři hlavní typy povodňových map. Hodnocení povodňového rizika záplavových území je provedeno pomocí tzv. metody matice rizika. Tato metoda je jednou z nejjednodušších metod využívaných k tomuto účelu. Postup metody je: 1. kvantifikace povodňového nebezpečí-výpočet intenzity povodně, 2. stanovení povodňového ohrožení pomocí matice rizika, 3. určení ploch s nepřijatelným rizikem. Nejprve je sestavena mapa povodňového nebezpečí. Vstupními daty jsou hloubka a rychlost proudění vody pro scénáře s dobou opakování 5, 20,100 a 500 let. Intenzita povodně je chápána jako měřítko toho, jak je povodeň ničivá. Výpočet intenzity povodně se provádí pro všechny sledované scénáře povodňového rizika. Výsledkem výpočtu jsou rastrová data. V případě matice povodňového rizika každá buňka rastru obsahuje údaj o intenzitě povodně pro jednotlivé povodňové scénáře. Mapy povodňového nebezpečí lze rozlišit na mapy rozsahu (jedna mapa pro čtyři scénáře), hloubky (čtyři mapy) a rychlosti povodně (také čtyři mapy). K určení povodňového nebezpečí dané lokality tak potřebujeme devět map, což lze považovat za hlavní důvod toho, proč nejsou tyto mapy příliš využívané a slouží jako podklad pro stanovení povodňového ohrožení. Povodňové ohrožení je stanoveno na základě intenzity a četnosti výskytu povodně. Mapa ohrožení nám tedy říká, s jakou četností se na daném území vyskytuje povodňové nebezpečí. Výsledkem je jedna rastrová vrstva obsahující maximální hodnoty ohrožení v dané oblasti. Výsledné maximální hodnoty ohrožení se znázorní prostřednictvím barevné stupnice. Daná záplavová oblast je tak rozčleněna z hlediska hrozícího povodňového nebezpečí. Toto členění není podstatné v současné době, avšak může být důležité pro posouzení vhodnosti funkčního využití daného území v budoucnosti. Je dána hodnota ohrožení, kategorie ohrožení (reziduální, nízká, střední a vysoká) a 19

k jednotlivým kategoriím jsou stanovena doporučení. Jako příklad lze uvést, že pro kategorii vysokého ohrožení se nedoporučuje povolení nové výstavby či rozšiřování té stávající. Výsledky mapy ohrožení je třeba brát opravdu jen jako doporučující, nicméně by měly hrát významnou roli v rozhodování se o využitelnosti daného území. Mapa povodňového rizika vychází z mapy povodňového ohrožení, navíc však v sobě obsahuje složku zranitelnosti tohoto území. Prakticky je mapa povodňového rizika sestavena překrytím mapy ohrožení územním plánem dané lokality. Pro třídy zranitelnosti území je vymezena míra přijatelného rizika. Účelem je zobrazit zejména plochy, kde je tato míra překročena. V těchto lokalitách lze hovořit o nastání povodňového rizika a o nutnosti vybudování protipovodňových opatření.

Přijatelné riziko

Kategorie zranitelnosti území

vysoké

lesy, zemědělská půda, zeleň

střední

sport a hromadná rekreace bydlení, smíšené plochy, občanská

nízké

vybavenost, technická a dopravní infrastruktura, výrobní plochy a sklady.

Mapy povodňového rizika zachycují plochy jednotlivých tříd využití území, u kterých je překročena míra přijatelného povodňového rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v barevné stupnici odpovídající výše zobrazené tabulce. U jednotlivých kategorií zranitelnosti území lze očekávat jinou míru přijatelného rizika, tedy takové riziko, které není únosné v obydlené oblasti, může být naopak únosné např. v parku. U sportovních ploch je třeba individuálního posouzení provedeného terénním šetřením, neboť termín sportovní plocha si lze představit různě.14

14

Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. In: Ministerstvo životního prostředí [online]. prosinec 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/sber_sprava_vystupnich_dat/$FILE/OFEUDALSI_INFORMACE-20100609.pdf

20

V mapě povodňového rizika se také nachází tzv. citlivé objekty. Jedná se o objekty, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se např. o objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel, kteří jsou náročnější na přepravu, tedy může jít o nemocnice, školy, dále jde např. o zdroje znečištění, objekty nemovitých kulturních památek atd. Při práci s mapou je důležité zohlednit nejistoty (brát mapu jako zjednodušení reality) a posoudit aktuálnost výsledku. Je třeba brát v potaz, že dané území se vyvíjí (např. nová protipovodňová opatření). Aktualizace map probíhá po šesti letech, neboť je to vyžadováno povodňovou směrnicí. Častější aktualizaci map není bráněno, ovšem obce by ji museli platit z vlastních prostředků. Podle uvedených postupů probíhá v České republice mapování povodňových rizik, které je financováno z Operačního programu životního prostředí v rámci kategorie Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Mapování povodňových rizik je prováděno v oblastech s cca 3 tisíci km úseků vodních toků. Výsledky tohoto mapování jsou například podkladem pro tvorbu plánů zvládání povodňových rizik, jejichž návrhy by měly být předloženy již do prosince 2014.15 Nutno podotknout, že v České republice je dodržování plánu povodňové směrnice na velmi vysoké úrovni. Všechny předchozí kroky byly splněny a lze tedy očekávat i včasné plnění kroku posledního. Celý proces tvorby map povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika lze dobře vidět na následujícím schématu.

15

Seminář - Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik - jejich vznik a uplatnění

v praxi pořádaný MŽP ČR

21

Obrázek 116

Schématické znázornění celého procesu tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. In: DIBAVOD: Oddělení geografických informačních systémů a kartografie[online]. 2011 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/74/mapy-povodnoveho-nebezpeci-amapy-rizik.html 16

22

4. Propojení povodňových map s českým pojišťovnictvím Systém rizikových zón záplav vyvinula Česká asociace pojišťoven (ČAP) ve spolupráci s Intermap Technologies v letech 2002-2003 pro účely posuzování rizika povodní svých členských pojišťoven. Na tvorbě rizikových zón se podílela i zajišťovna SwissRe. Mapové podklady a datové údaje v aplikaci jsou pravidelně aktualizovány tak, aby byly v souladu s informacemi používanými členskými pojišťovnami ČAP. Mapy povodňových zón do roku 2009 mohly využívat pouze členské pojišťovny. Klienti pojišťoven díky zpřístupnění aplikace mají nyní možnost zjistit, jak pojišťovny vyhodnocují riziko povodně pro danou lokalitu. Prvním impulzem pro vznik povodňových map byly záplavy na Moravě v roce 1997. Rozsah pojistných škod neměl v moderní historii českého pojišťovnictví obdoby a pojišťovny, bez detailní znalosti potenciálních škod ve svých portfoliích, potřebovaly nástroj na správu povodňových rizik. V té době společnost MultiMedia Computer, předchůdce Intermap Technologies, vytvořila první nástroj, mapu rizikových území. Po pěti letech, v roce 2002, však další ničivá povodeň postihla území Čech a mezi pojišťovnami a jejich zajišťovnami to začalo vřít. Zajišťovny započaly po pojišťovnách vyžadovat dokonalejší nástroje pro řízení rizika vzniku škod způsobených povodní nebo záplavou. Na základě zkušeností pojišťoven z povodní v roce 2002, a s využitím technologie GIS, vytvořila společnost Intermap Technologies jeden z nejdokonalejších systémů. Na vývoji systému se také podílela švýcarská zajišťovna SwissRe, díky které systém umožňuje mimo jiné také modelování pravděpodobnostních záplavových zón.

Povodňové riziko svého obydlí lze zjistit jednoduše na veřejně přístupných webových stránkách ČAP pomocí tlačítka:17

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Povodňové mapy. In: Cap.cz [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://cap.cz/Item.aspx?item=Povod%C5%88ov%C3%A9+mapy&typ=HTML 17

23

Po potvrzení, že následující webové stránky využijete pouze pro své vlastní účely, získáváte možnost zjistit si povodňové riziko pro jakýkoliv objekt v ČR. Pro volbu lokality zvolíte jednu ze dvou možností zjištění nebezpečí výskytu povodně, a to přes vyhledání adresy (vyhledané místo je možné zobrazit na mapě) či označením polohy na mapě. Po zvolení první možnosti, vyplníte do prázdného okénka název obce nebo části obce, kde žijete nebo jejíž povodňová rizikovost vás zajímá. Ať už se jedná o menší či větší město, ve většině případů, se po stisknutí příkazu „najdi“, objeví detailnější rozpis dané obce, tedy jednotlivé části obce a ulice. Po výběru konkrétní části obce, se nám zúží výběr ulic pouze na ty, jež náleží dané části obce a objeví se další tabulka s konkrétními čísly domů. Po výběru ulice, dojde k opětovnému zúžení výběru, tentokrát co se týče popisných čísel jednotlivých budov. Po výběru konkrétní budovy se nám zobrazí již výsledná povodňová mapa. S mapou lze dále pracovat ve smyslu přiblížení, oddálení atd. Pokud vybereme druhou možnost zjištění povodňového rizika, označení na mapě, zobrazí se nám mapa České republiky, kde pomocí přibližování, oddalování a posouvání mapy postupně najdeme místo, které nás zajímá. Práce s mapou je tedy obdobná jako v prvém případě. Na obrázcích níže lze vidět, jak v současnosti vypadá obrazovka pro výběr adresy a jak výsledná mapa. Hledaná adresa je: Kosmonautů 6 v obci Jindřichův Hradec. Jedná se o panelový dům na kopci. Lze se tedy na mapě přesvědčit, že povodeň na tomto místě není pravděpodobná. V potaz je třeba brát fakt, že tato mapa představuje pouze mapový podklad. Rizikové zóny se zobrazí spolu s mapovým podkladem v reportu, který obdržíte po zadání Vašeho emailu a kódu z obrázku v dalším kroku. V mapovém okně, které vidíte, se zobrazí rizikové zóny od měřítka 1 : 96 000 pro základní orientaci (dále tedy použijte oddálení mapy).18 Takto si tedy lehce zjistíte, jak ne na tom z hlediska povodňového rizika lokalita, v níž se nachází např. vaše bydliště. Je však třeba brát v potaz, že výsledek je pouze orientační. Může se stát, že pokud bude klient chtít svůj majetek pojistit u některého z tuzemských pojistitelů, bude mu sděleno, že se lokalita, v níž se daný majetek nachází, již řadí k oblastem s vyšší pravděpodobností nastání povodně, než jak mu bylo vyhodnoceno na webových stránkách ČAP. Samozřejmě bude záležet na konkrétní Povodňové mapy. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Česká asociace pojišťoven [online]. 2010. vyd. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: https://riskportal.intermap.cz/Intermap.ISF.Web.UI/Views/CS/CAP_Public/MainWizard.aspx?c ulturename=cs 18

24

situaci, ale podstatné je, že výsledky zjištěné na uvedených webových stránkách nelze považovat za jisté. Pokud by klienta zajímalo nejen území České republiky, lze využít webovou stránku http://www.floodmap.net/, kterou tvoří v podstatě pouze povodňová mapa celého světa. Opět pomocí přiblížení, oddálení a posunů vyhledáme požadovanou oblast. Možné je také postupovat pomocí okénka pro lokaci. Dále se na stránce nachází pouze výčet toho, k čemu může mapa sloužit, což již bylo zmíněno výše. Tvůrci připouští jisté nepřesnosti. Obrázek 219

Průvodce pro zjištění nebezpečí výskytu povodně. In: Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: https://riskportal.intermap.cz/Intermap.ISF.Web.UI/Views/CS/CAP_Public/MainWizard.aspx?c ulturename=cs# 19

25

Obrázek 320

A jak mohou vypadat další povodňové mapy, kde již není situace tak růžová? To lze spatřit níže na příkladu povodňové mapy okolí Přerova či dvou podrobnějších mapách Pardubic. Obrázek 421

Průvodce pro zjištění nebezpečí výskytu povodně. In: Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: https://riskportal.intermap.cz/Intermap.ISF.Web.UI/Views/CS/CAP_Public/MainWizard.aspx?c ulturename=cs# 21 POPELKA, Stanislav. Povodňové mapy na webu ČAP. In: Gisportal.cz [online]. 12.8.2011 v 7:00 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.gisportal.cz/2011/08/povodnove-mapy-nawebu-cap/ 20

26

Obrázek 522

Obrázek 623

Povodňové mapy typu mapa povodňového nebezpečí, ohrožení či rizika jsou mapami, které byly vyvinuty pro potřeby územních samosprávních celků České republiky v rámci plnění povodňové směrnice. Mapy, využívané v pojišťovnictví lze od těchto map odvodit. Mapa České Asociace Pojišťoven však byla vyvinuta o několik let dříve v reakci na povodně v letech 1997 a 1998. Dochází zde k pravidelným aktualizacím.

BAREŠ, Michal. Povodňové mapy nově zdarma: Porovnání map záplavových území. In: Rady v nouzi [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://radyvnouzi.cz/povodnove-mapy-nove-zdarma 23 BAREŠ, Michal. Povodňové mapy nově zdarma: Porovnání map záplavových území. In: Rady v nouzi [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://radyvnouzi.cz/povodnove-mapy-nove-zdarma 22

27

5. Aktuální situace v pojišťovací praxi 5.1. Všeobecné údaje Jak již bylo řečeno, povodňové riziko hraje v oblasti pojišťovnictví významnou roli. Hlavně co se týče pojištění budov a domácností. V současnosti si je již téměř každý občan potřeby pojištění domácnosti dobře vědom. Nejinak je tomu v případě pojištění rekreačních domácností. V České republice však stále pojištění domácností nedosahuje takové výše jako pojištění staveb. Obě tato pojištění mají, co se týče předepsaného pojistného, mírně rostoucí tendenci. Z následující tabulky a grafu je toto zřejmé.24 Typ majetkového pojištění

Předepsané pojistné (v tis. Kč) 2010

2011

2012

Pojištění domácností

2 561 935

2 674 053

2 773 725

Pojištění staveb

4 208 507

4 439 503

4 654 376

Pojištění staveb a domácností 5 000 000

Předepsané pojistné (v tis. Kč)

4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 Pojištění domácností

2 500 000

Pojištění staveb

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2010

2011

2012

čas

Česká asociace pojišťoven: Výroční zprávy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://cap.cz/Fohttp://cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BD ro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vylder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%C3%BD +trh 24

28

Vzhledem k tomu, že povodňové riziko bývá zohledněno u obou těchto pojištění, budeme se jim nadále věnovat. Dále je si třeba uvědomit rozdíl mezi těmito dvěma typy pojištění. Pojištění domácnosti se vztahuje na vybavení dané domácnosti, tedy laicky řečeno, na vše co máme uvnitř domu či bytu (nábytek, koberce, knihy, oblečení atd.). Pojištění staveb lze popsat jako pojištění obalu domu či bytu. Jedná se tedy o pojištění zdí, střechy, oken atd. Součástí pojištění staveb bývá i pojištění staveb vedlejších, tedy staveb, které k domu náleží, ale netvoří s ním jeden celek (např. garáž či studna). Z faktu, že pojištění budov stále převyšuje nad pojištěním domácností, lze usoudit, že vybudovat novou stavbu je z finančního hlediska náročnější než zařídit novou domácnost a tudíž se klientovi vyplatí do tohoto pojištění vložit více finančních prostředků než do pojištění domácností. Tento fakt lze doložit i na velikosti pojistných částek, které bývají stanovovány k danému pojištění. V našem následujícím příkladu máme stanovenou pojistnou částku na pojištění domu ve výši 2 mil. Kč a pro pojištění domácnosti pouze 300 tis. Kč. Co se týče rizika povodně, lze také říci, že pokud dojde k jeho naplnění, bývá nemovitost jako taková ohrožena více, neboť pokud dochází pouze k částečnému zaplavení, lze si jistě dobře představit, že vybavení domácnosti může být přesunuto do vyšších pater objektu. Může tak dojít k realizaci rizika povodně pouze na dané stavbě, nikoliv však na vybavení domácnosti (viz následující příklad). Lze si však představit situace, kdy naopak dojde k vyšší finanční újmě na souboru věcí jakožto vybavení domácnosti než na dané stavbě. Musíme brát v potaz fakt, že např. střecha nebývá příliš často povodní zasažena (pokud se ovšem jedná o povodeň způsobenou vylitím se vody z koryt řek, ne v případě dlouhotrvajících srážek). Nejhorší variantou je destrukce jak nemovitosti, tak klientova majetku nacházejícího se uvnitř.

29

5.2. Pojištění dvou shodných objektů s různou pravděpodobností nastání povodně Pokud se klient rozhodne pojistit si domácnost, byt, dům či chatu proti povodňovému riziku, lze očekávat, že jako jednu z prvních informací, kterou po něm bude pojišťovna vyžadovat, bude jeho adresa. Ta, jak již bylo výše uvedeno, je naprosto klíčová pro určení povodňového rizika. Pokud jsme se ke sjednání pojištění dostavili na přepážku pojišťovny, budeme na toto dotázáni přímo pracovníkem pojišťovny, který má při ruce buď příslušný papírový či elektronický formulář. Při použití elektronického formuláře je jasnou výhodou to, že po zadání adresy klienta, bývá potencionální objekt pojištění buď okamžitě, nebo s menším časovým zpožděním, zařazen do příslušné povodňové zóny a následně dochází k vyhodnocení pojistitelnosti daného objektu. Od toho se pak také odvíjí výše pojistného, která je ovšem generována i na základě jiných skutečností. Jedná se například o rozlohu obytné plochy objektu, počtu místností, zabezpečení domácnosti atd. Nicméně, geografická poloha dané majetkové hodnoty je klíčová. Lze tedy říci, že stačí pár kliknutí na počítači a klient se může dozvědět, kolik by měl eventuálně za pojistnou ochranu svého majetku zaplatit. To by zajisté nebylo možné bez existence povodňových map a jejich propojení do počítačových systémů pojišťoven. Odlišnost povodňových zón se tak přímo projevuje ve velikosti pojistného.

5.2.1. Domácnost a stavba Uveďme si tedy příklad, kdy klient A je majitelem domu v záplavové zóně 1, klient B vlastní dům v záplavové zóně 2. Jedná se o zcela identické objekty s odlišnou geografickou polohou. Klienti A i B se rozhodnou navštívit svého finančního poradce a požádat ho o pomoc s pojištěním jejich domu. Hodnota domu je 2 600 000 Kč, hodnota domácnosti pak 300 000 Kč. Celková hodnota tedy 2 900 000 Kč, nicméně ve smlouvě budou tato pojištění oddělena. Spoluúčast pro stavbu je 1 000 Kč a pro domácnost 500 Kč, jak pro základní pojištění, tak i pro riziko povodně a záplavy, což odpovídá běžné situaci v praxi. Základní pojištění (jak stavby, tak i domácnosti) obsahuje pojištění pádu letadla, zemětřesení, asistenční služby, pád stromů a stožárů, tíhu sněhu nebo námrazy, vodovodní škody, kouř nadzvukovou vlnu, sesuv půdy a lavin, náraz vozidla, požár, výbuch, úder blesku, krupobití, vichřici, zkrat a přepětí a sklo all risk. Jedná se tedy o 30

komplexní a nejlepší (exkluzivní) variantu pojištění stavby a domácnosti. Navíc je sjednáno pojištění odcizení a vandalismu. Jediný rozdíl v těchto dvou smlouvách (pokud nebereme v potaz nacionále) bude velikost rizika povodně. Oba domy považujeme za identické, co se týče všech parametrů kromě pravděpodobnosti nastání povodně, a to i v takových oblastech jako je zabezpečení proti vloupání a krádeži. Postup zpracování smlouvy a výpočet pojistného bude u všech pojistitelů obdobný. Finanční poradce, ze svého postavení, má možnost zvolit jednu ze tří možností povodňových zón. U jednotlivých pojišťoven se opět liší. Jedna pojišťovna může mít zóny pojmenované jako A, B, C, jiná 1, 2 3, u další je pak voleno, jestli se povodeň nevyskytla, vyskytla jednou, či vyskytla vícekrát (adresa tak nemusí hrát takovou roli jako samotná četnost nastání povodně). Finanční poradce musí zavolat na příslušnou pojišťovnu a informovat se o dané lokalitě, do jaké zóny ji má zařadit. To poté provede. Výsledky se u jednotlivých pojišťoven liší. Obecně však lze říci, že klient B zaplatí v konečném důsledku vyšší pojistné než klient A. Následující tabulka ukazuje, jak může rozdíl v pojistném vypadat. Typ pojištění

Klient A

Klient B

Dům základní

2 272

2 272

Odcizení a vandalismus

494

494

Povodeň a záplava

988

2 470

Domácnost základní

642

642

Odcizení a vandalismus

201

201

Povodeň a záplava

217

217

4 814

6 296

Pojistné celkem

Roční pojistné klienta A tak celkem činí 4 814 Kč a roční pojistné klienta B 6 296 Kč. Rozdíl tak činí 1 482 Kč. U této konkrétní pojišťovny se pro stupeň zvýšeného rizika povodně uvažuje odděleně zasažení stavby a domácnosti. V našem případě uvažujeme pouze zasažení stavby.

31

5.2.2. Rekreační domácnost a stavba V případě rekreační domácnosti bude postup obdobný, jen musí být zohledněna skutečnost, že domácnost není trvale obydlena. Na druhou stranu se však v rekreační domácnosti nenachází takové cennosti jako v domácnosti každodenně užívané. Co se týče rizika povodně, neměl by ale nastat žádný rozdíl, neboť frekvence obývání domácnosti s tímto rizikem v žádném případě nesouvisí. Klient A vlastní dřevěnou chatu v zóně 1, klient B vlastní tutéž chatu v zóně 2. Klient B opět zaplatí více. Typ pojištění

Klient A

Klient B

Dům základní

2 272

2 272

Odcizení a vandalismus

642

642

Povodeň a záplava

988

2 470

Domácnost základní

642

642

Odcizení a vandalismus

201

201

Povodeň a záplava

217

217

4 962

6 444

Pojistné celkem

Pojistné, které zaplatí klient A, činí 4 962 Kč. Klient B zaplatí 6 444 Kč. Rozdíl opět činí 1482. Na rozdíl v pojistném tedy nemá vliv, zda se jedná o pojištění domu a domácnosti trvale obydlených či pouze občasně využívaných. Lze tedy říci, že to, zda je chata určena k trvalému obývání či nikoliv, nehraje u ocenění rizika povodně žádnou roli. Nicméně je třeba podotknout, že estetické uspokojení z obývání nemovitosti poblíž vodního toku, bývá u rekreační domácnosti vyšší, neboť je taková nemovitost nejčastěji využívána k odpočinku a relaxaci. Chaty a chalupy také bývají častěji zhotoveny z méně odolných materiálů (jako je např. dřevo) než nemovitosti určené k trvalému bydlení. Proto tak mohou být rekreační domácnosti k povodňovému riziku náchylnější.

32

Klient A tak celkem zaplatí téměř o 3 000 Kč ročně méně než klient B pouze z toho důvodu, že se jeho nemovitosti nachází v oblasti s nižší pravděpodobností výskytu povodně. Existují i takové případy, kdy dvě nemovitosti, které leží v těsné blízkosti, jsou z hlediska pravděpodobnosti nastání povodně odlišné, a tudíž tyto nemovitosti spadají do rozdílných povodňových zón. Lze se setkat se situací, kdy nemovitost A ležící v blízkosti říčního toku sousedí s nemovitostí B nacházející se na vrcholu kopce a tudíž se budou tyto nemovitosti lišit i výší pojistného, které klienti zaplatí (ovšem pouze v případě stejných ostatních parametrů pojištění včetně konkrétní pojišťovací instituce). Propočty pojistného vznikají v podstatě závislosti na výši postupovaného rizika. Z výše uvedeného vyplývá, že povodňové mapy musí být zapracovány do systémů jednotlivých pojišťoven, členů ČAP, jež se na tvorbě map podílela. Jednotlivé tuzemské pojišťovny však k těmto mapám přistupují různě. Pokud by klient B nebyl spokojený s výší pojistného a navštívil by proto jinou pojišťovnu, každý by jistě očekával, že se výše pojistného z titulu povodňového rizika nebude lišit, neboť by povodňové riziko mělo být stejně ohodnoceno u jakékoliv tuzemské pojišťovny. To bohužel není zcela pravdivé tvrzení. Může se lehce stát, že pokud se nemovitost nachází u jednoho pojistitele v zóně s nižší pravděpodobností nastání povodně či záplavy, u jiné pojišťovny se můžete dostat i do zóny s vyšší pravděpodobností výskytu tohoto nebezpečí. Budete tak danou pojišťovnou považován za rizikovějšího klienta, a to se zcela jistě promítne i ve výši pojistného. U Klienta B by tomu tedy mohlo být naopak. U jiné pojišťovny by nebyl považován za tak rizikového a mohl by být odměněn platbou nižšího pojistného. Většina pojišťoven v České republice vychází při odvozování povodňových zón z jedné, základní povodňové mapy, nicméně dle různých rozlivů řek se mohou jednotlivá území povodňových pásem u různých pojišťoven lišit v řádu metrů, i stovek metrů. Což je velmi důležitým faktorem, hlavně pokud se klientova nemovitost nachází v blízkosti vodního toku. Je také ale nutné poznamenat, že každá pojišťovna neustále vyvíjí své systémy pro ověřování rizika na základě předchozích škod a srážkových úhrnů. Dále je také podstatným faktem existence výluky na n-letou vodu, kterou může mít každá pojišťovna jinou. To, jak má pojišťovna vytvořené své povodňové mapy, bude také 33

vycházet z její minulé likvidace. Místo, kde již proběhla povodeň a pro pojišťovnu to znamenalo nastání pojistné události a následnou likvidaci, označí za rizikové. Pojistné sazby, určené pro rizikovější objekty, respektive pro objekty v rizikovější oblasti s ohledem na povodňové riziko, jsou stanoveny u každého pojistitele jinak. Pojišťovny mají 2-3 pojistné sazby podle toho, kolik uvažují povodňových pásem. Většinou bývají tři. Povodňová zóna A se sníženým rizikem povodně, v níž bývá majetek přijat do pojištění za základní sazbu, dále zóna B, která pro pojistitele představuje zvýšené riziko a tudíž bývá majetek v ní pojišťován za vyšší sazbu a konečně zóna C, ve které je riziko povodně zcela nepojistitelné. Přirážka pro povodňovou zónu bývá od 30 do 150%. To lze vidět i v našem případě, kdy přirážka k pojistnému pro klienta A činí zhruba 31 %. Pokud bychom uvažovali existenci klienta C, jehož majetek by se nacházel v oblasti s tak vysokým rizikem, že by nebyl pojistitelný, cena pojištění by pro něj byla stejná jako pro klienta A. Údaje o pojištění domácnosti, stavby a rekreační domácnosti viz přílohy 1-4.

5.3. Případ nepojistitelného objektu Pokud se klientova nemovitost nachází v těsné blízkosti vodního toku či jakékoliv vodní plochy, lze tušit, že se jedná o oblast rizikovou a je třeba počítat i se situací, že tato nemovitost pojistitelná nebude, resp. povodňové riziko bude z pojištění vyloučeno a na krytí jiných rizik v rámci pojištění domácnosti či stavby to nebude mít žádný vliv. Je však nutné se zamyslet nad tím, která rizika, resp. jejich krytí, jsou pro nás důležitá. Pokud jsme se chtěli zajistit právě proti finančním ztrátám vzniklých příčinou povodně či záplavy, nemá pro nás pojištění našeho majetku s výlukou právě tohoto nebezpečí příliš velký smysl. Je možné, že také dojde k situaci, kdy pojišťovna bude ochotná daný majetek pojistit, avšak za vyšší pojistné či při vysoké míře spoluúčasti klienta. Může se také stát, že klientův majetek pojištěný bude, ale je třeba zvážit, za jakou cenu je toto klient ochoten podstoupit.

34

Uvažujme tedy následující situaci. Klient navštíví pojišťovnu A s přáním pojištění své domácnosti či nemovitosti proti povodňovému riziku a bude mu řečeno, že majetek je nepojistitelný (resp. pojistitelný s výlukou povodňového rizika či pojistitelný s vyšším pojistným, pro klientovi finance neúnosným), má možnost se obrátit na pojišťovnu jinou. Nelze zcela určitě říci, že bude tato pojišťovna ochotna přistoupit na jiné podmínky než pojišťovna A, nicméně vyloučit to nelze a tak se klientovi jistě vyplatí to vyzkoušet. Nejlepší variantou by pro klienta mohla být návštěva nezávislého finančního poradce či pojišťovacího makléře, který má přehled o nabídkách více pojišťovacích institucí a měl by klientovi v této situaci pomoci nalézt nejvhodnější řešení. Pokud tedy bude klientova nemovitost u pojišťovny A z hlediska povodňového rizika nepojistitelná a u jiné pojišťovny naopak bude možnost toto riziko do pojištění zahrnout, klient by neměl váhat a u druhé pojišťovny se pojistit. Opět však záleží na dalších faktorech, jako je např. cena pojištění. Dále také tento klient musí počítat s tím, že bude v pojišťovně B dotazován na výskyt povodně v dané lokalitě. Může nastat situace, kdy povodňová mapa v pojišťovně B „říká“, že klient je pojistitelný, resp. lze jej zařadit do zóny s nižší pravděpodobností výskytu povodně, nicméně povodeň v dané lokalitě se v posledních letech objevila. Klient by pak měl odpovědět pravdivě. Pokud by lhal, je jeho výrok při případné realizaci pojistné události napadnutelný a pojistné plnění nemusí být vyplaceno. Je však všeobecně známo, že pokud by chtěl klient proti dané pojišťovně zahájit soudní řízení, zřejmě by uspěl, neboť právní systém České republiky je zcela jistě na straně klientů. Soudní proces je ovšem náročný z hlediska finančního, psychického i časového, tudíž klient by neměl takovým způsobem uvažovat již při uzavírání pojistky. Pokud klient odpoví pravdivě, a to že se povodeň na daném území vyskytla, bude ještě dotazován podrobněji. Je možné, že taková nemovitost či domácnost nebude z tohoto důvodu nakonec pojistitelná ani u pojišťovny B. V případě, že na daném území povodeň v posledních letech neproběhla, má klient šanci na pojištění daného objektu.

5.4. Případ převodu klientova majetku do jiné rizikové zóny Situace by byla obdobná v případě, že by klient byl již u pojišťovny A pojištěný a zasáhla by ho povodeň. Nejpravděpodobnější scénář bude vypadat tak, že mu 35

pojišťovna pravděpodobně vyplatí škodu, ale poté od smlouvy odstoupí z důvodu vysokého škodného průběhu a odmítne další pojištění. Nebo může nabídnout pokračování v pojistné smlouvě ale s přirážkou k pojištění. Klient opět může oslovit jiného pojistitele, a ten bude vycházet z údajů povodňových map ke dni vzniku pojistného zájmu. To znamená, že může toto území již být zahrnuto v rizikovějším povodňovém pásmu a tedy s přirážkou, případně se může situace natolik zhoršit, že nemovitost bude v nejvyšším povodňovém pásmu a nebude přijata do pojištění nikým. V současné době jsou systémy pojišťoven tak propracované, že stačí v libovolné pojišťovně či u finančního poradce nadiktovat svojí adresu a je klientovi okamžitě sděleno, v jaké povodňové zóně se jeho nemovitost nachází. Individuální posouzení se dějí v případě, že se klient s rozhodnutím pojišťovny o zařazení svého majetku do příslušné povodňové zóny neztotožňuje. Vše pak závisí na posouzení rizikového oddělení dané pojišťovny. To zjišťuje, zda by klient byl pro pojišťovnu příliš rizikový či nikoliv. Může dojít např. k závěru, že daný majetek pojistit lze, ovšem s výlukou na riziko povodně a záplavy. Jedná se o dopředně zhodnocené riziko povodně a záplavy. Klient by měl tedy postupovat tak, že začne s danou pojišťovnou vyjednávat sám (či přes svého finančního poradce). Vyjednávání je na místě zejména v případě, kdy je daná nemovitost označena za nepojistitelnou. To potvrzuje také Tomáš Síkora z České asociace pojišťoven, který uvádí: "Jednotlivé pojišťovny se však nechovají k mapám rizika povodně jako k něčemu neměnnému. Předloží-li klient pojišťovně relevantní argumenty svědčící proti mapám v daném místě, pojišťovna je zpravidla akceptuje."25 V pojišťovací praxi to probíhá tak, že je klientovi na pojišťovně na požádání předložena povodňová mapa příslušné lokality a klient vyznačí místo, na kterém se jeho majetek nachází. Může jít o příklad, kdy je daná oblast rizikovější, avšak daný majetek se nachází na vyvýšeném místě, což v mapě u dané pojišťovny nebylo zohledněno. Klient se tak po označení místa, kde leží jeho majetek a po stvrzení svým podpisem, dostává do „lepší“ povodňové zóny. Příslušná mapa je pak přiložena k pojistné smlouvě.

SVAČINA, Luboš. Dosáhne povodeň až k vašemu domu?. In: Hypoindex.cz [online]. 15. 1. 2009 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/dosahne-povoden-az-k-vasemudomu/ 25

36

Pokud následně dochází ke sjednání pojištění, tedy souhlasu klienta s danou smlouvou, potvrzeným klientovým podpisem, začíná běžet pojistná doba. Součástí pojistné doby také často bývá doba čekací. V oblasti životního pojištění je známá např. u pojištění vážných onemocnění, kde je nutné, aby daná nemoc nepropukla u klienta po určitou dobu od sjednání pojištění. Podobně tomu tak může být např. i s úrazem u úrazového pojištění. U pojištění budov a staveb, domácností a rekreačních domácností se také můžeme s čekací dobou setkat. Z hlediska pojistné teorie lze označit čekací dobu za časovou franšízu, tedy jednu z doplňkových forem pojištění, od ostatních se ale diametrálně liší, neboť díky ní nedochází ke snížení částky pojistného plnění, jak je tomu u ostatních (excedentní franšíza, integrální franšíza, procentní spoluúčast), ale ke krácení pojistného plnění z hlediska časového. Bývá vlastně určena doba, po kterou pojišťovna nebude klientovi v případě pojistné události vyplácet pojistné plnění.26 Čekací dobu si stanovuje každá pojišťovna sama, bude se tedy u jednotlivých pojišťoven lišit. Určitě lze říci, že kratší čekací doba je pro klienta atraktivnější, nicméně opět je třeba posoudit, zda je to pro klienta tak zásadní, že je ochoten kvůli tomu platit vyšší pojistné. Čekací doba bývá tedy zaváděna na riziko povodně, jinak tedy lze říci, že po určitou dobu, je riziko povodně z pojištění vyloučeno. Některé tuzemské pojišťovny s čekací dobou v tomto případě nepracují vůbec, některé ji naopak mají zavedenou již delší dobu a nebývá dlouhá (např. ČSOB od roku 2010). Portál studentské finance.cz uvádí, že čekací doba byla zavedena po povodních, které zasáhly území České republiky v roce 2013, a že je obvykle stanovena na třicet dní.27 V praxi ovšem tuzemské pojišťovny k takovému kroku hromadně nepřistoupily. Musely by změnit své pojistné podmínky. Pokud tedy čekací dobu v pojištění domácnosti, staveb či rekreačních objektů mají, měly ji nejspíš zavedenou již před posledními povodněmi. Je třeba si také uvědomit, že pojistné neživotního pojištění v České republice v posledních letech roste (viz níže). Je tomu tak mimo jiné z důvodu růstu počtu provedených pojistných podvodů. Dále však také díky povodním. Ty, po delší proluce,

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vydání druhé. Praha: Ekopress, s.r.o., 2005, str. 49. ISBN 80-86119-92-0. 27 KADLECOVÁ, Michaela. Jak se změnil trh s pojistným nemovitostí po povodních?. In: Studentské finance: Víme, co vám ve škole neřeknou [online]. 31. 1. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/410187-jak-se-zmenil-trh-s-pojistnymnemovitosti-po-povodnich-/ 26

37

opět v loňském roce zasáhly území České republiky. Zvýšené riziko na českém pojistném trhu vedlo zejména k růstu zajistného, což se muselo odrazit i ve výši pojistného účtovaného konečných spotřebitelů. Je třeba si uvědomit, že pojišťovna je v podstatě podnikatelem na poli pojišťovnictví a nefunguje na principu solidarity. Proto pokud od pojišťovny něco požadujeme, musíme za to zaplatit a pokud pro pojišťovnu představujeme vyšší riziko, musíme zaplatit více. Minulý rok byl klíčový, co se týče rapidního nárůstu cen pojistného zejména v oblastech, kde se povodně právě v minulém roce vyskytly či v oblastech, ve kterých se povodně objevují opakovaně. Některé objekty se staly až nepojistitelnými. Vše se dělo zejména z důvodu zpřesnění povodňových map. Je třeba neopomíjet fakt, že povodňové riziko hrozí nejen v blízkosti řeky, ale např. i v blízkosti potoka, což se ukázalo u loňských povodní, zejména v Praze v okolí potoku Botič, jako zásadní.28 Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %)29

KADLECOVÁ, Michaela. Jak se změnil trh s pojistným nemovitostí po povodních?. In: Studentské finance.cz: Víme, co vám ve škole neřeknou [online]. 31. 1. 2014 [cit. 2014-0329]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/410187-jak-se-zmenil-trh-s-pojistnymnemovitosti-po-povodnich-/ 29 Česká asociace pojišťoven: Pojistný trh. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%C3%BD+trh 28

38

6. Problémy současného stavu tvorby a využití povodňových map 6.1. Problém rozdílných povodňových map u jednotlivých pojistitelů Hlavní problém vidím v rozdílných mapách jednotlivých pojistitelů působících na tuzemském trhu. Jak se tato komplikace promítá do života běžného klienta libovolné pojišťovny? Klienty bychom si mohli rozdělit do dvou skupin. První skupina klientů je dostatečně finančně gramotná a je s problematikou rizika povodně v rámci pojištění své nemovitosti dostatečně seznámena. Druhá skupina klientů finanční gramotností neoplývá a spoléhá se na to, že jí některý z odborníků správně poradí. Finanční gramotnost lze chápat jako znalosti občana určené k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný člověk se orientuje v problematice peněz, cen a je schopen odpovědně spravovat vlastní či rodinný rozpočet.30 Skupina finančně gramotných klientů má tak jasnou výhodu. Co takový klient ale udělá, je-li si vědom problému s nestejnorodostí povodňových map u jednotlivých pojistitelů? Pravděpodobně vyhledá nezávislého finančního poradce, který pro něj nalezne nejvhodnější řešení. Důležitý je tento krok zejména v případech, kdy je konkrétní nemovitost u jednoho či více pojistitelů nepojistitelná. Majitel tohoto objektu pojištění pak ze své gramotnosti v oblasti financí značně těží. Ovšem za předpokladu, že je s nabídkou dané pojišťovny spokojen. V potaz je také třeba brát pomoc finančního poradce, který klientovi vše značně usnadní, neboť nemusí klient sám navštívit více institucí, ale vše je mu zařízeno na jednom místě. To je v dnešní uspěchané době považováno za značnou výhodu. Pokud uvažujeme, že je náš klient součástí skupiny finančně negramotných, nastává problém, a to takový, že klient nemusí mít o existenci více povodňových map ani ponětí. Je třeba poznamenat, že taková situace může nastat velice často, neboť pojišťovny samy od sebe veřejně takové informace neposkytují. Je třeba se na takovou informaci vyloženě přímo zeptat, což vyžaduje už také jistou povědomost o této HESOVÁ, Alena. Finanční gramotnost. In: Metodický portál RVP: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 22. 4. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2939 30

39

problematice. Klienta tedy považujeme za naprosto neznalého této problematiky. Takový klient např. navštíví pobočku libovolného pojistitele nebo se nechá zlákat nabídkou podomního prodejce pojištění a odhodlá se svůj nemovitý majetek pojistit. To se mu jistě podaří, ovšem za jakou cenu? Bude se jednat o nejlevnější a nejlepší pojištění na trhu? Možné to je, ovšem málo pravděpodobné. Samozřejmě absence možnosti porovnání s konkurencí se týká i pojištění jiných rizik, v této situaci je ovšem vše komplikováno právě existencí rozdílných povodňových map. Pojištění tak může být u konkurence jiné z kvantitativního i kvalitativního hlediska a to i se značnými rozdíly, zejména v případech nepojistitelnosti daného objektu. Zajímavá by byla situace, kdyby finančně negramotný klient zjistil, že je jeho dům u daného pojistitele nepojistitelný. Jak by reagoval? Navštívil by pojistitele jiného? A pak dalšího a dalšího, dokud by nenašel takového, který by riziko povodně za určitou cenu podstoupil? Pravděpodobně by záleželo na vůli klienta se pojistit, avšak těžko si takovou situaci představit. Takový klient, který nemá o existenci více povodňových map ani zdání, se zřejmě smíří s tím, co mu bude řečeno u prvního pojistitele, kterého navštíví. Jeho hledání ideálního pojištění proti povodním, tak může skončit rychleji, než započalo. Záleží ovšem na konkrétním klientovi, jak bude ochoten se s informací o nepojistitelnosti jeho obydlí smířit. Situace může mít řešení. Zejména díky existenci mnoha finančních poradců, kteří jsou pro některé klienty jako vzdálení příbuzní, lze říci, že dříve či později klienti vyhledají jejich pomoc a stanou se tak díky nim gramotnějšími v této oblasti. A možná se jim povede nalézt pojistitele, který bude ochoten to riziko podstoupit. Z výše uvedeného můžeme soudit, že současnou situaci lze považovat za značně komplikovanou. Nebylo by proto lepší se pokusit nalézt řešení? To se nabízí téměř samo. Pokud existuje více neefektivních objektů, proč je nesjednotit do jednoho efektního? Tak by se přeci dal vyřešit i tento problém. Nejlepším východiskem by tedy mohlo být mapy jednotlivých pojišťoven sjednotit a vytvořit jednu povodňovou mapu. K té by samozřejmě měly všechny pojišťovny přístup. V současné době, kdy si neumíme představit náš život bez internetu a neustálého sdílení informací, by se tak jevila nejlepší varianta jako sdílení této mapy přes internet či konkrétně přes webovou stránku České asociace pojišťoven. Přístup přes internet je jednodušší zejména kvůli případným aktualizacím. Proti tomuto řešení lze namítnout, že taková mapa již existuje a dokonce je dostupná na zmíněné webové stránce ČAP. Nicméně, jak již bylo uvedeno, tato mapa je spíše brána 40

jako výchozí a nevypovídá zcela o reálné aktuální situaci na pojistném trhu. Řešením tak může být propracování mapy této mapy. Na té si klienty zjistí, v jaké povodňové zóně se daná nemovitost nachází a tedy i to, zda je vůbec pojistitelná. Pojišťovny by tak měly mít jednotně stanovené i typy povodňových zón včetně jejich označení. Klient by se tak rovnou dozvěděl přímo „název“ dané rizikové zóny a mohl by pak libovolnou pojišťovnu navštívit již s touto znalostí. U pojistitele, kterého navštíví, by neměl být problém s dodržením parametrů pojištění, co se týče umístění objektů do dané povodňové zóny. A to u všech pojistitelů, kteří se neživotním pojištěním tohoto typu zabývají. Pojistitelům by měla být ale ponechána svoboda v oblasti stanovení výše pojistného za pojištění rizika povodně a záplavy. Ukázalo by se tak, které pojišťovny opravdu dobře hospodaří. Finančně gramotný klient by měl o starost méně a tak by ho zajímala pouze cena za krytí tohoto rizika u jednotlivých pojistitelů. Tu by opět zjistil nejspíš u finančního poradce nebo by se sám rozhodl vyhledat nejlevnější a nejlepší pojišťovnu na tuzemském trhu nabízející krytí tohoto rizika. Finančně negramotný klient by postupoval obdobně jako v případě existence více povodňových map. A to tak, že by svou pouť započal i skončil u téhož pojistitele. To, co v současnosti vcelku funguje, je princip řazení daných lokalit do rizikovější povodňové zóny v důsledku likvidace daného pojistitele. Tedy pokud nastane pojistná událost spjatá s rizikem povodně či záplavy, dochází ke zpřísnění podmínek pojištění v dané lokalitě. Prakticky jde o přeřazení území (a objektů v něm), do rizikovější povodňové zóny. Tento systém by nadále mohl být zachován. Došlo by pouze k úpravě celonárodního sdílení informací o provedených likvidacích, což si lze v praxi představit jako provedení aktualizace v jednotné povodňové mapě. Po sloučení do jedné povodňové mapy, by také mohlo dojít k pozitivnímu efektu z hlediska návštěvnosti pojišťoven. Klienti by věděli, že již nepotřebují finanční poradce na to, aby jim sdělili, kde bude jejich nemovitost z hlediska povodňového rizika pojištěna za nižší pojistné. Věděli by tak, že mezi pojišťovnami nejsou žádné rozdíly z hlediska tohoto rizika. Ovšem je třeba brát v potaz, že pojištění domácnosti, bytu, 41

domu či chaty nesouvisí pouze s krytím rizika povodně či záplavy, a tak může roli hrát řada dalších faktorů. Pokud se však stávající situace nezmění a klienti budou informováni o tom, jak to vlastně s povodňovými mapami je (což je pouze otázkou času), mohli by začít pojišťovny opouštět a přesouvat se do péče nezávislých pojišťovacích makléřů či finančních poradců. Toto bych viděla jako problém spíše u mladší generace, neboť starší lidé jsou v tomto ohledu více konzervativní a „své“ pojišťovny neopouštějí. Při přechodu dané nemovitosti z pojistitelných do nepojistitelných by se však tato problematika mohla týkat všech, bez ohledu na věk. Po zavedení jednotné mapy, bych také viděla jako krok kupředu zpřístupnění této mapy nezávislým finančním poradcům. V současnosti je situace opravdu značně komplikovaná. Poradci získávají přístup do systémů jednotlivých pojišťoven, ty se ovšem značně liší. Ve valné většině případů musí poradci telefonicky kontaktovat pobočku pojistitele a informovat se, v jaké povodňové zóně se určitá nemovitost nachází. Pokud dochází ke komplikovanějším situacím (jako je například konflikt klienta s pojišťovnou o (ne)pojistitelnosti daného objektu, kdy se přistupuje k přezkoumání dané lokality z hlediska povodňového rizika), dochází dokonce k tomu, že je poradcům zasílána mapa papírová. Dokonce nastávají i takové případy, kdy ani na pobočkách pojišťovny informace k povodňovým mapám neposkytují, resp. nic o nich nevědí. Pracovníci na pobočce jsou si vědomi existence povodňové mapy a jednotlivých povodňových zón, konkrétní informace ovšem nečekejte. Problém není v tom, že by informace měli a nesměli je sdělovat, ale v tom, že takové informace ani nemají. Takové případy nastávají zejména v menších městech. Poradci poté nezbývá nic jiného než telefonicky kontaktovat pobočku v krajském městě. Nejčastěji je však odkazován přímo na centrální pracoviště. Konkrétní případ může vypadat tak, že pokud klient navštíví svého finančního poradce v Jindřichově Hradci a dotazuje se na povodňové mapy, finanční poradce se ihned telefonicky informuje na pobočce dané pojišťovny v Jindřichově Hradci. Pracovník pobočky ho v případě neznalosti dané informace odkáže na pobočku v Českých Budějovicích, poradce tedy volá tam. Poté může nastat situace, kdy je odkázán na centrální pracoviště v Praze a nebude mu ponechána jiná možnost, než se obrátit právě tam. Další otázkou, s tímto tématem spjatou, je přístupnost dané mapy. Měla by být bezplatně dostupná pro veřejnost? Nejednalo by se již o překročení přiměřené míry transparentnosti pojišťoven? Za prvé, by jistě měla být veřejně přístupná, stejně jak je 42

tomu v případě mapy na webových stránkách ČAP. Ovšem s tím rozdílem, že by klienta v pojišťovně či u finančního poradce nečekalo překvapení ve formě informace o jiné povodňové rizikovosti dané lokality. Systém bude funkční v případě, pokud si klient před návštěvou pojistitele vyhledá podle adresy potenciálně pojištěné nemovitosti, v jaké rizikové zóně se nachází a u pojistitele mu pak bude oznámena informace naprosto identická. Tato mapa by měla být zcela jistě zpřístupněna bezplatně, neboť by i pojistitelé informace o povodňových stupních měli poskytovat docela zdarma.

6.2. Otázka přirážky k základní výši pojistného Systém, který navrhuji, však také skýtá řadu problémů. Pojišťovny mají své systémy důkladně propracovány, pojistné perfektně propočítáno a taková změna by pro řadu z nich, ne-li pro všechny, představovala značný problém. Uvažujme nejprve finančně gramotného klienta (klient A) a finančně negramotného klienta (klient B). Nacházíme se v situaci, kdy je všeobecně známo, že existuje pouze jedna povodňová mapa pro všechny pojišťovny (obeznámen s tímto faktem je i klient A). Navštíví-li klient A pojistitele, u kterého mu je sděleno, že bude pojištěn pouze za příliš vysokou cenu (resp. bude nepojistitelný), myslí si, že žádná jiná pojišťovna mu nic lepšího nenabídne. Vždyť existuje pouze jedna povodňová mapa, říká si. Pojistí se tedy u první pojišťovny, kterou navštíví (nebo se nebude moci pojistit vůbec). Takovému klientovi je tedy vlastně jedno, zda k nějaké změně v systému povodňových map došlo či nikoliv. Jen je to pro něj další zbytečná informace navíc, neboť ji nedokáže využít ve svůj prospěch. Naproti tomu Klient B je spokojený, že došlo ke změně k lepšímu a neváhá si pečlivěji vybrat pojišťovnu. Jak si ale může klient B být jistý, že lze najít lepšího (např. levnějšího) pojistitele pro ochranu jeho majetku před povodňovým rizikem? Odpověď je snadná. Je to díky existenci rozdílných pojistných sazeb. Sazby jsou v podstatě přirážky k základnímu pojistnému za to, že se klientův majetek nachází v zóně se zvýšeným rizikem povodně. Vzhledem k tomu, že se jedná o součást kalkulace pojistného, je potřeba ponechat možnost volby příslušných sazeb na pojistitelích samotných. Kam až ale pojistitelé půjdou, když se již nyní sazby rovnají až 150% základní výše pojistného?

43

Lze tak říci, že sloučení více povodňových map do jedné může mít pozitivní vliv zejména na klienty finančně gramotné, kteří jsou si dobře vědomi toho, jaké možnosti pro ně změna skýtá. Těžko také můžeme odhadnout, jak se na danou změnu budou „tvářit“ pojišťovny. Jak jsem již předeslala, jednalo by se pro ně o velkou změnu. Došlo by k tomu, že pojišťovna, která klientovi nabídla zařazení jeho majetku do povodňové zóny s nižší pravděpodobností nastání povodně, měla v tomto jistou konkurenční výhodu. Klient se nemohl pojistit u jiného pojistitele a z toho právě daná pojišťovna těžila. Nicméně je třeba si uvědomit, že pojišťovna tak podstoupila vyšší riziko, ať už vědomě či nevědomě. V systému jednotné mapy povodňového rizika nebude pro takovou konkurenční výhodu ani vyšší riziko prostor a lze tak říci, že pojišťovny si budou rovny. Ne všem však musí tak rovnostářský přístup vyhovovat. Pojišťovny, které může tato změna z finančního hlediska negativně zasáhnout, budou mít zájem na tom si zisky kompenzovat v jiné oblasti pojištění. Klienti tak v konečném důsledku nemusí vůbec pozitivní důsledky takovéto změny pocítit. Další otázkou je také bezesporu to, zda po zahájení užívání jednotné mapy nedojde i ke sjednocení pojistných sazeb. Myslím si, že k úplnému sjednocení jistě nedojde, nicméně může nastat vzájemné přiblížení. Klienti pojišťoven by zřejmě nebyli ochotni tolerovat takové rozdíly v sazbách jako doposud. Dále je nutné si uvědomit, že stanovení sazeb je spjato s problematikou oceňování rizik danou pojišťovnou. V tom se jednotliví pojistitelé liší. Přitáhne tak pojišťovna s nižšími sazbami více klientů? Ne nutně. Pro klienty nemusí být výše sazeb vůbec rozhodující a věnují svou pozornost spíše jiným faktorům (např. dobré jméno pojišťovny, krytí jiných rizik v rámci daného pojištění atd.). Pro klienty mhou být nižší sazby atraktivní zejména tehdy, pokud pojišťovny využijí tuto skutečnost ve svůj prospěch. To znamená, že budou ochotny investovat do marketingové kampaně s cílem nalákat potenciální klienty právě na nízké sazby pro rizikovější oblasti s ohledem na riziko povodně a záplavy.

44

6.3. Je třeba pojišťovnám sjednocení postupů v užívání povodňových map nařídit? Jen těžko si můžeme představit, že by pojišťovny ke sjednocení povodňových map přistoupily zcela dobrovolně. Tato skutečnost by nevedla k vyšším ziskům pojišťoven, naopak by vyžadovala značnou časovou a jistě i finanční náročnost. Otázkou tedy zůstává, jakou formou pojišťovnám „poručit“, aby se uchýlili k takové změně. Jako nejlepší řešení se může jevit zapracování takového požadavku do libovolného právního předpisu. To však skýtá řadu komplikací. Problémem také může být to, jak bude takové rozhodnutí vnímáno ze strany pojišťoven. Jednalo by se totiž o nařízení, které by svým způsobem sjednotilo jejich postupy v jisté oblasti a nedávalo by prostor pro vznik zdravé konkurence. To je zejména ve státech bývalého komunistického režimu velice negativně vnímáno a naopak díky mnohaleté negativní zkušenosti se znárodňováním podniků apod. se právě zdravá konkurence podporuje. Podniky si již naštěstí uvědomují potřebu regulace, zejména v souvislosti s nedávným propuknutím finančních krizí, nicméně nové změny v regulaci nejsou většinou přijímány s nadšením, neboť bývají doprovázeny řadou změn dalších. Regulátoři finančního, a konkrétně pojistného, trhu by však měli dostát plnění svých cílů, za což lze považovat stabilitu finančního sektoru a hlavně ochranu spotřebiteleklienta pojišťovny. 31 Na první pohled se může zdát, že by něčeho takového mohlo být naším opatřením dosaženo. Klient by byl chráněn tak, že by lokalita, ve které se jeho nemovitý majetek nachází, byla stejně (ne)pojistitelná ve všech pojišťovnách. Ochrana klienta by však tvrdě narazila v případě již zmíněných sazeb pojistného. Také vidina toho, že se pojišťovny mohou uchýlit ke zvyšování pojistného v jiných pojistných kategoriích, příliš o vyšší ochraně klienta nevypovídá. A bylo by dosaženo vyšší stability finančního (pojistného) trhu? Zdá se, že s růstem transparentnosti pojišťoven by tomu tak mohlo být, ale zdání může klamat. Na jednu stranu bychom viděli snižování rizika povodně u jednotlivých pojišťoven, avšak u tuzemských pojišťoven jako jednoho celku bychom změnu nepozorovali. Nebezpečí povodně či záplavy by hrozilo stále naprosto stejné, neboť by stále nebylo jasné, kde, Regulace finančních trhů. In: Magnet Mania: Znalosti [online]. 22. 5. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/regulace-financnich-trhu 31

45

kdy a v jaké výši bude toto riziko realizováno. Změna, spočívající ve snížení rizika povodně a z ní vyplývající zvýšené stability pojistného trhu, by tak nastala z příčiny, že riziko, které některé pojišťovny podstupovaly, z důvodu pojištění jinde nepojistitelných objektů, by zcela zaniklo. Shodná situace by nastala v případě zařazení objektů do zóny s nižším povodňovým rizikem, než činily ostatní pojišťovny. Pokud dochází ke změnám v pojistných podmínkách, bývá obvyklé uspořádat školení pracovníků pojišťovny (či finančních poradců) týkající se dané problematiky. V této souvislosti by se jednalo o nezbytný krok, neboť sjednocení map by znamenalo pro celé pojišťovnictví zásadní změnu. Pozitivním efektem takového školení by bylo zvýšení gramotnosti jeho účastníků v této problematice. Pracovníci poboček či pojišťovací zprostředkovatelé by tak uměli svým klientům daný problém dostatečně objasnit.

6.4. Pojistit všechno a všechny? Nejedná se o nedostatek typický pouze pro tuto kategorii pojištění. Lze to považovat za problém celého současného pojišťovnictví. Pojištění je všeobecně považováno za jednu z možností krytí finančních ztrát v důsledku vzniknu negativních nahodilých událostí a mělo by k tomuto účelu také sloužit. Pokud však klient v současné době navštíví pojišťovnu se zájmem např. o životní pojištění, bude za jistých okolností (zejména při vyšší pojistné částce) nucen vyplnit zdravotní dotazník. Pokud do zdravotního dotazníku klient vyplní např. prodělání úrazu kolene, bude mu z pojistné ochrany toto riziko vyškrtnuto. U pojištění majetku si lze to samé představit právě s rizikem povodně. Pokud klient pojišťovně sdělí, že jeho majetek byl již povodní zasažen, pojišťovna ho pravděpodobně proti tomuto riziku nepojistí. A jde to dohromady s cílem pojištění chránit klienty proti dopadům hrozících rizik? Představme si klienta bydlícího u řeky v době, který je absolutně chráněn bezpečnostním systémem proti krádeži. Na co mu bude, že mu pojišťovna je ochotna krýt riziko vandalismu a odcizení a ne riziko povodně, když právě to bezprostředně klientův majetek ohrožuje? Jaký význam pak pojištění má, když klient platí za něco, co v podstatě nepotřebuje? Tato situace je z pohledu klienta opravdu nešťastná. Pokud se na to podíváme ze strany pojišťovny, lze se do její situace alespoň trochu vžít. Jakožto komerční subjekt nevidí v pojištění této nemovitosti proti povodním žádný 46

užitek. Naopak si umí představit až příliš velké riziko, které by pro ni z pojištění takového objektu vyplývalo. Riziko můžeme považovat za vyšší zejména právě z toho důvodu, že pojistná událost v dané lokalitě již nastala. Má tedy v současnosti nějaký smysl se pojišťovat? Jistě má, neboť nám hrozí i řada rizik, jejichž existenci si zatím neuvědomujeme. Lze si představit, že i klient, který zprvu nejeví zájem o pojištění proti odcizení a vandalismu, může být nakonec rád, že toto pojištění má. Nicméně si myslím, že pojistitelné by mělo být riziko povodně u každé nemovitosti či domácnosti. Pojistné by jistě bylo značně vysoké, ale klient by měl mít možnost do pojištění vstoupit a pojišťovna by měla ponechat toto rozhodnutí na něm. Pojistná ochrana by pak byla efektivní. Může se stát, že klient by vysokou cenu odmítl, ale to už není starostí pojišťovny. V praxi si aplikaci tohoto názoru představím ve formě individuálního přístupu ke klientům. Významnou roli by hráli pojistní matematici pojišťoven a také jejich riziková oddělení. Výpočet by také mohl probíhat na podobném principu jako výpočet sazby (přirážky) pro zónu s vyšším povodňovým nebezpečím. Jednalo by se tedy pouze o dalším zónu s ještě vyšším povodňovým nebezpečím (např. zónu C), to by ale bylo značně problematické a pro pojišťovnu velmi rizikové. Doporučila bych proto individuální přístup. Pokud by nedošlo ke sjednocení povodňových map nebo by nebyla vyřešena otázka (ne)pojistitelnosti nemovitostí z hlediska povodňového rizika, tak je také otázkou času, kdy minimálně jeden z pojistitelů na tuzemském trhu „využije“ tuto situaci ve svůj prospěch z hlediska marketingu. Daný pojistitel by mohl přijít s reklamou typu: „Pojistíme i nepojistitelné“ či „S námi pouze v první povodňové zóně“. Tomuto pojistitelovi by jistě přibyli klienti, bohužel ale i značné riziko s takovým krokem spjaté. Lze u takového pojistitele také očekávat vyšší ceny. V současné době platí, že ten klient, který by chtěl svůj nepojistitelný objekt pojistit, by musel splnit řadu technických kritérií a uspět pak při posouzení expertem z pojišťovny, což je snáze proveditelné u novějších nemovitostí. „Rizikové části domu pak mívají

47

například speciální konstrukci a nejsou určené k obývání. Využívají se pak třeba jako parkovací stání či úložné prostory.“32

6.5. Dostatečně konkurenční prostředí Extrémní situace by mohla nastat v případě, kdy by opravdu došlo v oblasti krytí povodňového rizika k postupnému sjednocování a neustálému snižovaní pojistných sazeb. Spolu s nařízením pojistitelnosti veškerých objektů a sjednocením povodňových zón, by mohlo docházet k výraznému zmenšování konkurenčního prostředí na pojistném trhu. Podobný jev lze spatřit v oblasti povinného ručení, kde jsou důsledkem právě příliš nízké pojistné sazby, jejichž výše je u jednotlivých pojistitelů podobná. V loňském roce dokonce skončili pojišťovny v rámci tohoto produktu ve ztrátě, což bychom u tak výdělečného odvětví, jako je pojišťovnictví, určitě nečekali.33 Tomu předcházel zásah státu výrazně snižující konkurenceschopnost pojišťoven v rámci tohoto pojistného produktu. V daném extrémním případě by pak ani nemuselo platit pravidlo, že se klient většinou rozhoduje podle výsledné ceny a parametrů pojištění, neboť ty by mohly být u všech pojistitelů velmi podobné, až stejné, a opět by roli hrály spíše další faktory.

6.6. Aktuálnost mapy Samozřejmě také platí nutnost aktualizací povodňové mapy. Aktualizace mapy by měla probíhat po každé změně, která nastane. Nelze tedy jednoznačně říci, že čím častěji aktualizace proběhnou, tím lépe. Může se stát, že aktualizací nebude po delší období potřeba. Aktualizace by měly být prováděné v závislosti na likvidaci pojistných událostí jednotlivých pojišťoven, tak aby všichni tuzemští pojistitelé měli přístup k aktuálním informacím. Pro zanesení a zveřejnění nových informací v mapě by bylo dobré zavést maximální lhůtu.

TŮMOVÁ, Věra. Povodně? Desetkrát dražší pojistka ochrání zlomek věcí. In: Aktuálně.cz [online]. 3. 7. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/bydleni/povodne-desetkrat-drazsi-pojistka-ochranizlomek-veci/r~i:article:782650/ 33 Povinné ručení vloni skončilo ve ztrátě, letos by mohlo dojít ke stabilizaci. In: Česká asociace pojišťoven [online]. 15. 4. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.cap.cz/tiskovecentrum/tiskove-zpravy-a-informace/tiskove-zpravy/1259-povinne-ruceni-vloni-skoncilo-veztrate-letos-by-mohlo-dojit-ke-stabilizaci 32

48

Bohužel je třeba sledovat i jiné faktory než nastání povodně či záplavy. Může dojít k situaci, kdy na daném území povodeň nenastane (nevznikne tedy ani pojistná událost a neproběhne ani její likvidace), a přesto by mělo dojít k přehodnocení povodňového nebezpečí v dané oblasti. Nutné je v potaz brát změny přírodního prostředí. Ty mohou zvyšovat či snižovat pravděpodobnost nastání povodně na daném území či mohou zvýšit či snížit škody vyplývající z realizace povodně. Může se jednat o změnu v užívání určité přírodní plochy. Pokud např. dojde ke změně v užívání určité plochy z lesní na ornou, má daná oblast větší sklon k realizaci nebezpečí povodně. Samozřejmě není v odborné působnosti pojistitelů a jejich pracovníků, aby takové situace mapovali, proto je vhodná spolupráce s odborníky, kterými jsou bezesporu zaměstnanci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

6.7. Přesnost map Značně krkolomným lze shledávat postup v situaci, kdy klient nesouhlasí se zařazením své nemovitosti do příslušné povodňové zóny. Zasílání papírových map danému finančnímu poradci je v dnešní době dosti nesmyslné. Představme si situaci, kdy klientova nemovitost stojí v kopci poblíž říčního toku. Stavbě, která se nachází pod kopcem, jistě hrozí větší povodňové nebezpečí než stavbě na kopci. Jak je tomu ale u stavby v kopci? Situace by měla být posouzena individuálně, nicméně lze říci, že bychom danou stavbu neměli považovat z hlediska povodně za rizikovou. Pokud je stavba evidovaná jako nepojistitelná, jedná se o chybu a je třeba, aby klient po pojišťovně požadoval přezkoumání dané situace. Takový proces je pro klienta jistě vyčerpávající. Klient neví, proč by měl „pikat“ za nepropracovanost povodňových map. A má pravdu. Povodňové mapy v rámci pojištění domácností a staveb jsou využívány už delší dobu a stále se i v současnosti setkáváme s obdobnými případy. Bylo by tedy jistě v zájmu všech, aby takové situace nenastávaly a mapy (mapa) byly plně funkční a přesné. Jisté nuance jsou samozřejmě přípustné, nicméně situace, kdy je objekt dle povodňové mapy daného pojistitele nepojistitelný a ve skutečnosti žádné povodňové riziko nehrozí, již přípustné nejsou. Ve prospěch současného stavu povodňových map ale hovoří fakt, že dříve se pojišťovna musela spolehnout v podstatě pouze na zkušenosti klientů s povodněmi na daném území, což bylo značně nepřesné a nebyla zde jistota, že klient vypovídá zcela pravdivě.

49

6.8. Povodňové mapy z pohledu pojišťovny Sjednocení povodňových map, které používají jednotliví tuzemští pojistitelé, do jedné funkční mapy zpřístupněné veřejnosti, by bylo pro klienty těchto pojistitelů jasnou výhrou. Jak se na takové sjednocení ale dívají samotné pojišťovny? Měly by se o něco takového aktivně zajímat? A co jim takový akt vlastně přinese? Bohužel pro pojišťovny by takové řešení nepřineslo nic, kvůli čemu by do takové změny měly samy a dobrovolně investovat své finanční prostředky. Zisky by se jim rozhodně nezvýšily a o přívalu nových klientů lze také těžko hovořit. Pojišťovny by také jistě nesouhlasily s tvrzením, že každý objekt by měl být pojistitelný. Naopak by jistě preferovaly snížení pojistitelnosti rizikových objektů. To je vidět i z kroků, které učinily po povodních v roce 2013. Došlo naopak ke zvýšení pojistného a k nepojistitelnosti řady do té doby pojistitelných objektů.34 Opět tak dochází ke snižování krytí ze strany pojišťoven, a tedy i k neplnění jejich prvotního cíle, a to ochrany klientů před nežádoucími dopady nepředvídatelných událostí. Do budoucna od pojišťoven nelze očekávat nic jiného. S tím ovšem souvisí další problém.

6.9. Problém rostoucího povodňového rizika V České republice je otázka rizika povodně stále aktuálním tématem. V podstatě každoročně zasáhne území našeho státu ničivá povodeň. Povodně nemusí napáchat takové škody jako v roce 2002, nicméně jejich výskyt je zcela náhodný a mnohdy zcela nečekaný. Povodeň je schopna zničit vše co se jí postaví do cesty, ať už vznikla vylitím koryta řeky či potoka. Pokud dojde k zasažení nemovitého majetku pojištěného, je daná pojistná událost „zlikvidována“ a dále se přistoupí k vynětí rizika povodně z „balíčku“ krytých rizik. Vzhledem k tomu, že se tato situace odehrává postupně v různých částech ČR a počet nepojistitelných objektů neustále stoupá, lze si představit, že v budoucnu mohou

TŮMOVÁ, Věra. Povodně? Desetkrát dražší pojistka ochrání zlomek věcí. In: Aktuálně.cz [online]. 3. 7. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/bydleni/povodne-desetkrat-drazsi-pojistka-ochranizlomek-veci/r~i:article:782650/ 34

50

nepojistitelné objekty dosáhnout velmi vysokého čísla. Před povodněmi 2013 představovalo nepojistitelné objekty zhruba 90 tisíc nemovitostí.35 Po razantním kroku pojišťoven (nepojistitelnost, zdražování) se toto číslo pravděpodobně vyšplhá ještě výše. Je zřejmé, že takovéto opatření je z pohledu pojistitelů zcela na místě. Pojistitelé si velice dobře problém rostoucího povodňového rizika uvědomují a podnikají v tomto ohledu patřičné kroky. Kam až ale může toto chování pojišťoven zajít? Lze si představit, že za pár let bude celé území našeho státu povodňovou zónou dva až čtyři? V zásadě by tomu tak být mohlo vzhledem k neustále rostoucímu povodňovému riziku, avšak jaký by mělo smysl, kdybychom za vše platili neustále víc a víc?

6.10.

Problém podpojištění a ochoty pojistit se

Bohužel ne každý jedinec si v současnosti uvědomuje, že je pojištění domácnosti a stavby zcela nedílnou součástí našich životů. Mohou se proto vyskytnout lidé, kteří si svůj vlastní dům nepojistí nebo bydlí v pronajatém bytě či domě a ani oni, ani majitel domu, nejeví o pojištění zájem. Takové chování lze považovat za typičtější pro starší generaci, která se zabývá hlavně výdaji v současnosti, ale již nebere v potaz možné výdaje v budoucnosti, rozuměj finanční prostředky takové výše ani nemá k dispozici. Pokud by klient A z našeho příkladu neoželel 4814 Kč ročně (tedy zhruba 400 Kč měsíčně) a Klient B 6296 Kč ročně (524 Kč měsíčně) za stavbu i domácnost, museli by počítat s případnými budoucími výdaji ve výši až několika milionů Kč. Otázkou však zůstává, zda při vysokém počtu finančně negramotných obyvatel našeho státu, existuje všeobecné povědomí o této problematice. Možností, jak zabránit nastávání takovýchto případů, je zavedení podobného principu jako funguje u povinného ručení, a to ve formě povinného pojištění proti povodni v případě vlastnictví nemovitosti. Pojišťovnám by jistě takové rozhodnutí hrálo do karet z důvodu růstu tržeb. Lze takové řešení ale považovat za optimální? Nejspíše ne, neboť

SVOBODA, Jakub. Nepojistitelných je 90 tisíc objektů. A po povodních může být hůř. In: Novinky: Finance [online]. 6. 6. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/304047-nepojistitelnych-je-90-tisic-objektu-a-po-povodnichmuze-byt-hur.html 35

51

bychom obdobným způsobem mohli uvažovat o téměř každém typu pojištění. Rozhodnutí o tom, zda k pojištění majetku občana dojde, by tedy mělo být nadále ponecháno na něm. Na škodu by ovšem nebylo zavést jistý systém bonusů a malusů pro stav protipovodňové ochrany dané nemovitosti či např. jistou formu daňového zvýhodnění pro vlastníky nemovitostí pojištěných proti povodním. Netřeba zdůrazňovat, že pokud je objekt pojištěný proti povodni a navíc je proti povodni chráněn technicky, bude v případě nastání povodně situace pro pojištěného mnohem snazší, alespoň co se týče z finančního hlediska. Většina obyvatel však danou situaci nepodceňuje a proti riziku povodně se ochotně pojistí. Často řeší však problém jiný, a to „na kolik“ mají svou domácnost a dům (byt) vlastně pojistit, neboť je pro ně velice těžké si uvědomit jeho hodnotu. Nejlepším řešením v takové situaci je projít celou domácnost a spočítat si, kolik nás jednotlivé věci stály. Vše pak sečteme a zjistíme hodnotu našeho obydlí. Zamezíme tak vzniku nechtěného podpojištění. V dnešní uspěchané době však na takovéto procházení bytu a počítání nemá většina lidí čas, a proto často pouze kývnou poradci či pracovníkovi pojišťovny na navrhovanou částku. Pro tuzemské klienty je většinou rozhodující cena, a nejinak je tomu v tomto případě. Proto jsou ochotni stanovit hodnotu svého majetku pod její skutečnou úroveň, jen aby dosáhli nižšího pojistného. Neuvědomují si však, že takovým jednáním obírají pouze sami sebe. V případě nastání pojistné události, zde myšleno povodně, jim bude pojistné plnění v příslušném poměru zkráceno a jim zůstanou pouze oči pro pláč. Odvážnější se patrně začnou s pojišťovnou soudit, neboť jakožto finančně negramotní klienti mají značnou naději na výhru.

6.11.

Nejdůležitější je protipovodňová ochrana

Pokud se stane, že systém povodňových map bude plně funkční a klienti tuzemských pojistitelů budou v dostatečné míře chráněni proti finančním dopadům způsobených povodněmi či záplavami, lze to považovat za pozitivní fakt. Nicméně jako lepší řešení se jeví zamezení vzniku daného rizika než ochrana proti finančním dopadům jeho realizace. V tomto případě se dá říci, že se nejedná o nedosažitelný cíl, ovšem pouze v určité míře. Aktivní snižování míry rizika však není v kompetenci pojistitelů, nýbrž samotných klientů, státu či územních samosprávných celků. Měli bychom se tak hlavně zamyslet nad tím, zda jsme proti povodňovému riziku dostatečně chráněni a až poté 52

řešit pojistné krytí. Stejně tak obec, ve které žijeme, by měla usilovat o zlepšování preventivní protipovodňové ochrany.

53

7. Průběh sjednání pojištění domácnosti či stavby z hlediska povodňového rizika po sjednocení povodňových map 7.1. Průběh sjednání pojištění u nezávislého finančního poradce 7.1.1. Sjednání pojištění z pohledu klienta Klient se po rozhodnutí o pojištění domácnosti, stavby, či rekreační domácnosti dostaví za svým finančním poradcem. Sdělí mu parametry dané nemovitosti. Vzhledem k tomu, že si již zjistil, v jaké povodňové zóně se daný objekt nachází, není sdělením finančního poradce překvapen. Objekt je zcela jistě pojistitelný a výše pojistného v případě krytí rizika povodně je odvozena od povodňové zóny, ve které se objekt nachází. Poradce vybere klientovi nejvhodnější variantu pojištění u libovolné pojišťovny. Rozdíl mezi pojišťovnami v krytí tohoto rizika není. Sjednání pojištění tak může proběhnout znatelně rychleji. Klient se tedy dále rozhoduje podle jiných kritérií. Dochází k vypracování návrhu smlouvy a poté ke sjednání pojištění. Klient nejspíše dá na radu poradce, co se týče výběru pojištění nebo se sám bude řídit dle vlastních požadavků.

7.1.2. Sjednání pojištění z pohledu nezávislého finančního poradce Pro poradce je situace také značně jednodušší. Ve svém počítači má automaticky přístup k mapě povodňového rizika nebo má danou mapu zpřístupněnou přes systémy jednotlivých pojišťoven. Nemusí se tedy nikoho na aktuální povodňovou mapu dotazovat a vše proběhne znatelně rychleji. Porovnává jednotlivé pojišťovny na základě klientových požadavků a vybírá nejvhodnější variantu.

7.2. Průběh sjednání pojištění u pojišťovny 7.2.1. Sjednání pojištění z pohledu klienta Klient si opět nejprve zjistí na příslušných webových stránkách, v jaké povodňové zóně se nachází nemovitost, jejíž rizika by chtěl pojištěním pokrýt. Poté navštíví pobočku libovolného pojistitele. Pojištění domácnosti lze sjednávat i přes internet. Celý proces sjednání pojištění trvá v podstatě stejně dlouho, jako tomu bylo v případě nesjednocených map. Klienta však nečeká překvapení v podobě zařazení dané oblasti do povodňových zón s jiným nebezpečím výskytu povodně. Rozhodování o pojištění tak opět probíhá pouze v oblasti krytí jiných rizik než rizika povodně a záplavy. 54

7.2.2. Sjednání pojištění z pohledu pojišťovny Pro pracovníka pojišťovny se situace v podstatě nemění. Jako obvykle vybírá mezi jednotlivými variantami (základní pojištění, exkluzivní varianta apod.) a dojednává jednotlivé body pojištění (např. spoluúčast). Poté smlouvu uzavírá.

Z výše uvedeného lze odvodit závěr, že nový systém použití povodňových map by představoval pozitivní změny pro klienty pojišťoven a zjednodušení vyhledávání vhodného řešení nezávislých finančních poradců. Pro pracovníky pojišťoven by z hlediska sjednání pojištění k žádné výraznější změně nedošlo.

55

Závěr Riziko povodně je nedílnou součástí rizik krytých v rámci pojištění domácnosti, rekreační domácnosti či stavby. Když na území daného státu nastane povodeň, znamená to pro obyvatele daného státu, pojistitele i pro stát samotný, nepředstavitelné škody. Jak Česká republika, tak i celá Evropa se v posledních letech potýká s rostoucím povodňovým rizikem. Z toho důvodu došlo k vytvoření povodňových map. Ty pomáhají pojistitelům (a nejen těm) správně zanalyzovat riziko povodně na daném území. Ač povodně sužují lidstvo již od pradávna a ač je toto riziko pojišťovnami kryto v podstatě stejně dlouho, k vytvoření tak účinného nástroje jako jsou povodňové mapy, bylo přikročeno teprve v nedávné době. Povodňové mapy, které používají tuzemští pojistitelé, nejsou bohužel dokonale funkční a s jejich užíváním je spjata řada problémů. Tyto problémy je třeba řešit, zejména z důvodu četného nastávání povodní a tedy se stále rostoucím počtem objektů nepojistitelných proti riziku povodně. K jistým změnám přikročili pojistitelé teprve na začátku letošního roku. Hlavním impulzem k jejich jednání se staly povodně, které v létě roku 2013 překvapivě zasáhly území našeho státu. Překvapení spočívalo zejména v zasažení oblastí, kde by povodeň nikdo neočekával. Tato situace opět utvrdila obyvatele České republiky v tom, že povodeň je nevyzpytatelný živel, který může zaútočit v podstatě kdykoliv a v kterékoli lokalitě. Paradoxně tak došlo k dvěma protisměrným stavům, kdy si na jedné straně obyvatelé začali více uvědomovat potřebu pojištění svých nemovitostí a na straně druhé si pojistitelé uvědomili růst rizika nad přijatelnou úroveň. Proto přikročily k zpřísnění povodňových map, v jehož důsledku bylo dosaženo vyloučení některých (dříve pojistitelných) objektů z pojištění. U některých pojistitelů také mohlo dojít ke zvýšení pojistného a obecně ke zpřísnění podmínek poskytnutí pojištění majetku proti povodňovému riziku. Tyto změny ovšem lze jen těžko považovat za dostatečné. Jedná se zejména o kroky ku prospěchu pojišťoven, nikoliv klientů. Tyto postupy pojistitelů se již v podstatě neslučují s jejich prvotním cílem chránit klienty proti finančním dopadům při realizaci povodňového rizika. Lze tedy polemizovat o roli pojištění jako takového. Ku prospěchu klientů by tak bylo, kdyby se tuzemské pojišťovny ubíraly naprosto opačným směrem. 56

Zejména sjednocení postupů všech tuzemských pojistitelů při tvorbě map a vytvoření tak jediné funkční povodňové mapy se jeví jako ideální řešení. Klienti pojišťoven by po „návštěvě“ určité webové stránky zjistili, v jaké povodňové zóně se jejich nemovitost nachází a u finančního poradce či na pobočce libovolného pojistitele by se jim dostalo ztvrzení tohoto faktu. Povodňová zóna dané lokality by byla u všech pojistitelů shodná, což by značně znemožňovalo konkurenční boj mezi tuzemskými pojistiteli v rámci povodňového rizika. Pojistitelům by však měla být ponechána jistá míra samostatnosti a to zejména v oblasti stanovení výše pojistného, konkrétně pojistných sazeb pro rizikovější oblasti. Pojišťovny by tak mohly zahájit konkurenční boj doprovázený marketingovou kampaní využívající přednosti nižších pojistných sazeb. Lze říci, že jednotná mapa již existuje a je dostupná na webových stránkách České Asociace pojišťoven. Teoreticky by tato mapa měla být jedinou používanou povodňovou mapou všemi pojistiteli, reálná situace tomu však nenasvědčuje. Pojišťovny využívají tuto mapu pouze jako výchozí a jednotlivé povodňové stupně tvoří na základě vlastních zkušeností. Zkušenost zde představují u jednotlivých pojistitelů likvidace jejich pojistných událostí, rozuměj zasažení pojištěné nemovitosti povodní či záplavou. Může tedy nastat i taková situace, kdy mají pojistitelé rozdílné názory na zařazení příslušné oblasti do dané povodňové zóny. Na praktickém příkladu bylo poukázáno, jak diametrálně se může lišit cena pojištění shodné nemovitosti v rozdílných povodňových zónách. Pro klienty je tak zařazení do zóny s co nejnižším možným povodňovým rizikem zcela zásadní. Fakt, že jednotlivé pojišťovny používají odlišné postupy, může vyvrcholit až v situaci, kdy klienti znalí této problematiky začnou upřednostňovat návštěvu nezávislého finančního poradce, který jim vyhledá optimální variantu majetkového pojištění nejen z hlediska ostatních parametrů, ale zejména právě z hlediska zařazení majetku do povodňové zóny. Tuzemští pojistitelé by si měli tento fakt uvědomit. Navrhovanou změnou by mělo být především sjednocení postupů pojišťoven při práci s povodňovou mapou a samotné sjednocení jednotlivých map do mapy jedné, která by k danému účelu sloužila všem pojistitelům. Taková změna by ovšem znamenala nemalý zásah do hospodaření tuzemských pojišťoven. Nelze také předpokládat, že by pojišťovny takovou změnu iniciovaly samy (snad jen v případě uvědomění si hrozícího 57

odlivu klientů do kanceláří finančních poradců), a proto je na místě otázka, jakou formou pojišťovnám sjednocení map nařídit. Po uplatnění daného nařízení je jen otázkou času, jak pojišťovny zareagují, obecně lze očekávat negativní reakci a pravděpodobně i kompenzaci ušlých zisků jinou cestou. Nelze tedy jednoznačně říci, zda by v konečném důsledku byl tento krok ku prospěchu klientů. Současnému systému lze také vytknout značnou nepřesnost. Běžné jsou případy, kdy se nemovitost zájemce o pojištění proti povodni nachází v kopci, ale pojistitel (či pojistitelé) ji vyhodnotí jako nepojistitelnou nebo čelící zvýšenému nebezpečí povodně pouze z toho důvodu, že se blízkosti nachází vodní tok. Zájemci o pojištění pak musí sami dokládat, jaká je reálná situace. Takové případy by měly být do budoucna eliminovány na nejnižší možnou úroveň. Zoufalými lze nazvat případy těch klientů, kterým je po nastání pojistné události, rozuměj povodně, vyplaceno pojistné plnění a riziko povodně již nadále není v rámci pojištění kryto. Dochází tak k absurdní situaci, kdy se klientova potřeba pojištění zvyšuje, na druhou stranu však roste jeho rizikovost a pro pojišťovnu by tak v případě další pojistné události představoval příliš velké finanční náklady. Do budoucna by měly být tyto případy individuálně posuzovány a měla by jim být ponechána možnost se pojistit, ovšem za vyšší pojistné, které by mohlo převyšovat základní sazbu pojistného až o několik set procent. Ve většině případů vycházíme z myšlenky, že obyvatelé České republiky mají o pojištění nemovitostí proti povodni zájem. Bohužel však existují případy, kdy se lidé domnívají, že pojištění je pro ně drahou a zbytečnou záležitostí a neuvažují možné finanční dopady v důsledku realizace povodně. Bohužel zůstává na každém jednotlivci, zda do pojištění vstoupí či nikoli. Do budoucna by mohlo být řešeno pomocí daňového zvýhodnění majitelů nemovitostí s pojištěním proti povodni či dostatečnou protipovodňovou ochranou. Lze také řešit pomocí bonusů a malusů obdobně jako u povinného ručení. V současné době však častěji narazíme na případy, kdy si lidé plně riziko povodně uvědomují, ale nejsou schopni střízlivě odhadnout hodnotu svého majetku. Lidé tak svůj majetek nevědomě „podpojišťují“ a v případě výplaty pojistného plnění dochází k nepříjemnému procitnutí. Vhodným řešením je věnovat stanovení

58

hodnoty majetku vstupujícího do pojištění více času a nerozhodovat se pouze dle výše pojistného. Podstatné je tedy zejména to, aby si obyvatelé České republiky uvědomili možný destruktivní charakter povodně a důležitost pojištění se proti tomuto živlu. Pro pojistitele by mělo být prioritou důkladnější propracování povodňových map. Kýženého efektu však nelze dosáhnout bez zdokonalení preventivní protipovodňové ochrany. Ta ovšem v kompetenci pojistitelů není.

59

Seznam zdrojů Literatura ČAMROVÁ, Lenka a Jiřina JÍLKOVÁ. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení. Vyd. 1. Praha: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, s. 228. ISBN 80-8668435-0. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012. ISBN 97880-7431-078-2. Internetové zdroje ADAMJAK, Roman. Slovník cizích slov. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/inundacni-uzemi

BAREŠ, Michal. Povodňové mapy nově zdarma: Porovnání map záplavových území. In: Rady v nouzi [online]. 10. 5. 2010 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://radyvnouzi.cz/povodnove-mapy-nove-zdarma

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Povodňové mapy. In: Cap.cz [online]. [cit. 201403-29]. Dostupné z: http://cap.cz/Item.aspx?item=Povod%C5%88ov%C3%A9+mapy&typ=HTML Česká asociace pojišťoven: Výroční zprávy. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://cap.cz/Fohttp://cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%

60

C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vylder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fP ojistn%C3%BD+trh Česká asociace pojišťoven: Pojistný trh. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://cap.cz/Folder.aspx?folder=Lists%2fMenu%2fPojistn%C3%BD+trh

KADLECOVÁ, Michaela. Jak se změnil trh s pojistným nemovitostí po povodních?. In: Studentské finance: Víme, co vám ve škole neřeknou [online]. 31. 1. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://student.finance.cz/zpravy/finance/410187-jak-sezmenil-trh-s-pojistnym-nemovitosti-po-povodnich-/ Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. In: Ministerstvo životního prostředí [online]. prosinec 2009 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/sber_sprava_vystupnich_dat/$FILE/OFE U-DALSI_INFORMACE-20100609.pdf POPELKA, Stanislav. Povodňové mapy na webu ČAP. In: Gisportal.cz [online]. 12. 8. 2011 v 7:00 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.gisportal.cz/2011/08/povodnove-mapy-na-webu-cap/ Povinné ručení vloni skončilo ve ztrátě, letos by mohlo dojít ke stabilizaci. In: Česká asociace pojišťoven [online]. 15. 4. 2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.cap.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-a-informace/tiskove-zpravy/1259povinne-ruceni-vloni-skoncilo-ve-ztrate-letos-by-mohlo-dojit-ke-stabilizaci

Regulace finančních trhů. In: Magnet Mania: Znalosti [online]. 22. 5. 2013 [cit. 201404-22]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/regulace-financnich-trhu Schematické znázornění celého procesu tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. In: DIBAVOD: Oddělení geografických informačních systémů a kartografie[online]. 2011 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/74/mapy-povodnoveho-nebezpeci-a-mapy-rizik.html 61

SVAČINA, Luboš. Dosáhne povodeň až k vašemu domu?. In: Hypoindex.cz [online]. 15. 1. 2009 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/dosahne-povodenaz-k-vasemu-domu/ SVOBODA, Jakub. Nepojistitelných je 90 tisíc objektů. A po povodních může být hůř. In: Novinky: Finance [online]. 6. 6. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/304047-nepojistitelnych-je-90-tisic-objektu-a-popovodnich-muze-byt-hur.html TŮMOVÁ, Věra. Povodně? Desetkrát dražší pojistka ochrání zlomek věcí. In: Aktuálně.cz [online]. 3. 7. 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/bydleni/povodne-desetkrat-drazsi-pojistkaochrani-zlomek-veci/r~i:article:782650/

www.floodmap.net Jiné zdroje seminář – „Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik - jejich vznik a uplatnění v praxi“ pořádaný Ministerstvem životního prostředí České republiky konzultace s finančními poradkyněmi Marcelou Beníčkovou a Jaroslavou Dušejovskou

62