Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Jana Konupková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Finance
Současná pozice produktů investičního životního pojištění
Autor diplomové práce: Jana Konupková Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jaroslav Daňhel, Csc. Rok obhajoby: 2013
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Současná pozice produktů investičního životního pojištění“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další materiály jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
Ve Veselí nad Lužnicí dne ……………………………….. Podpis
Poděkování Děkuji panu prof. Ing. Jaroslav Daňhelovi, CSc. za jeho ochotu a vedení práce. Dále děkuji rodině za trpělivost.
Abstrakt Tématem této diplomové práce je problematika investičního životního pojištění. Práce je zaměřená především na dynamiku tohoto institutu, konkrétně na vývoj pojištění od začátku současné globální finanční krize až do současnosti.
Abstract The aim of the diploma thesis is the problem of Unit Linked Insurance Plan. The main issue is the dynamic development of this institute, specifically the development of this insurance from the beginning of present Global financial crisis until now.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 7 I.
Životní pojištění ..................................................................................................... 9 I.1. Vývoj životního pojištění .................................................................................. 9 I.2. Funkce a důvody sjednání životního pojištění ................................................ 11 I.3. Druhy životního pojištění ................................................................................ 13
II. Investiční životní pojištění .................................................................................. 16 II.1. Důležité mezníky ve vývoji investičního životního pojištění ......................... 16 II.2. Principy investičního životního pojištění ........................................................ 17 II.2.1. II.2.2. II.2.3. II.2.4.
Průběh pojistného vztahu.............................................................................................................18 Základní pojmosloví ....................................................................................................................18 Konstrukce investičního životního pojištění................................................................................19 Problematika investičních fondů .................................................................................................21
II.3. Srovnání s alternativními finančními nástroji ................................................. 24 II.4. Shrnutí - výhodnost investičního životního pojištění...................................... 25 III. Současná pozice produktů investičního životního pojištění ............................ 28 III.1. Úvod do analýzy.............................................................................................. 28 III.1.1. III.1.2. III.1.3.
Časové rozmezí analýzy ..............................................................................................................28 Statistická data.............................................................................................................................28 Metodika práce ............................................................................................................................29
III.2. Analýza současné pozice investičního životního pojištění ............................. 30 III.2.1. III.2.2. III.2.3. III.2.4. III.2.5. III.2.6.
Investiční životní pojištění z pohledu institucionálního zajištění ................................................30 Investiční životní pojištění z pohledu vývoje předepsaného pojistného ......................................33 Investiční životní pojištění z pohledu podílu předepsaného pojistného na HDP .........................46 Investiční životní pojištění z pohledu podílu předepsaného pojistného na počtu obyvatel .........50 Investiční životní pojištění z pohledu podílu předepsaného pojistného na průměrné mzdě ........51 Investiční životní pojištění z pohledu počtu uzavřených pojistných smluv.................................52
IV. Vliv krize na oblibu produktů investičního životního pojištění ...................... 53 IV.1.1. IV.1.2.
Průběh a důsledky krize pro finanční systém ..............................................................................53 Vliv krize na pojistný trh .............................................................................................................54
V. Dynamika jednorázově placených produktů investičního životního pojištění ....... 61 V.1. Pojem jednorázově placeného produktu.......................................................... 61 V.2. Jednorázově placené produkty životního pojištění.......................................... 62 V.3. Jednorázově placené produkty investičního životního pojištění ..................... 65 V.4. Shrnutí ............................................................................................................. 75 VI. Prognóza dalšího vývoje...................................................................................... 77 VI.1. Faktory ovlivňující investiční životní pojištění............................................... 77 VI.2. Možný směr vývoje investičního životního pojištění...................................... 81 Závěr............................................................................................................................. 83 Seznam použité literatury a pramenů ....................................................................... 85 Seznam tabulek............................................................................................................ 91 Seznam grafů ............................................................................................................... 91
Úvod Produkty investičního životního pojištění představují v současnosti velmi rozšířený druh pojistných produktů. Jsou výsledkem snahy překonat útlum v oblasti životního pojištění v druhé polovině 20. století. Stejně jako další produkty moderních pojistných odvětví, obsahují i ony některé nové prvky, jež do té doby nebyly použity. Odrážejí nový přístup k pojištění.
Cílem diplomové práce je analyzovat aktuální pozici těchto produktů na pojistném trhu, včetně specifik jednorázově placených produktů investičního životního pojištění, a případně předložit prognózu jejich budoucího vývoje.
Osobně považuji úkol charakterizovat pozici produktů investičního životního pojištění za velmi zajímavý, neboť se nabízí vícero postupů pro řešení této úlohy, kdy každý poskytuje zcela jiný pohled na tutéž situaci.
Diplomová práce bude rozdělena do šesti kapitol s množstvím dílčích kapitol, což by mělo přispět k lepší přehlednosti práce.
První dvě kapitoly budou převážně teoretické. První kapitolu bych věnovala výkladu životního pojištění, především jeho funkci a systematice. Druhá kapitola by pak již patřila výlučně investičnímu životnímu pojištění. V ní bych chtěla podrobněji popsat principy investičního životního pojištění, porovnat jej s některými alternativními nástroji a na závěr shrnout jeho případné výhody a nevýhody.
Název třetí kapitoly bude totožný s tématem diplomové práce, tj. Současná pozice produktů investičního životního pojištění. Zde se budu snažit co nejlépe vystihnout úlohu těchto produktů v současné době, a to často pomocí srovnání s produkty ostatních pojistných odvětví životního pojištění a s odkazem na úvodní pasáž věnovanou vývoji celého životního pojištění. Pro účely analýzy jsem se rozhodla využít nejvýznamnější ukazatele úrovně pojistného trhu, zejména ukazatele předepsaného pojistného a indikátor pojištěnosti.
7
Ve čtvrté kapitole bych stručně shrnula průběh krize a popsala její možný vliv na oblibu produktů investičního životního pojištění.
Předmětem páté kapitoly pak budou jednorázově placené produkty, a to především produkty investičního životního pojištění, které zaznamenaly v posledních letech výrazný vzestup. Zároveň se pokusím nalézt příčiny tohoto jevu.
V závěrečné šesté kapitole zamýšlím uvést faktory ovlivňující investiční životní pojištění a představit osobní pohled na budoucí vývoj produktů investičního životního pojištění.
V práci bych rovněž chtěla ověřit existenci vztahu mezi vývojem předepsaného pojistného z investičního životního pojištění a velikostí hrubého domácího produktu.
8
I. Životní pojištění Životní pojištění patří mezi nejstarší odvětví pojištění. Představuje důležitý nástroj krytí rizik spojených s lidským životem. Jeho prostřednictvím subjekty přenášejí na pojišťovnu specifická rizika, která nejsou ony ochotny - vzhledem ke svému stupni rizikové averznosti – samy nést.
Dle současného pojetí spadá do tohoto odvětví pojištění pokrývající události smrti a dožití se určitého věku, se kterými je spojena výplata pojistného plnění. Ne vždy tomu ale tak bylo.
I.1. Vývoj životního pojištění Historie životního pojištění časově začíná už v období starého Egypta, asi 2500 př. n. l., kdy tehdejší kameníci uzavírali dohody o vzájemném krytí nákladů spojených se smrtí některého ze členů.1 Na podobném principu fungoval zvláštní pohřební spolek mezi vojáky známého římského vojevůdce Caiua Maria, který nechal vytvořit v roce 100 př. n. l.. Když zemřel nějaký z jeho členů, nesli náklady na jeho pohřeb ostatní vojáci. Posléze začaly vznikat obdobné spolky mezi obyvateli, neboť akt pohřbení měl u Římanů zvláštní symboliku a vyžadoval komplikovanou (a zároveň nákladnou) proceduru. Nově byla vyplácena zároveň i určitá plnění pro pozůstalé.2 Po zániku římské říše se však vývoj životního pojištění až na určité výjimky (začátky důchodového pojištění v Holandsku, Anglii a Flandrech) na dlouhou dobu přerušil.
Ke „znovuobnovení“ tohoto odvětví velkou měrou přispěl John Graunt, profesí londýnský soukeník, který si koncem 17. století všiml existence jistých předvídatelných vzorců dlouhověkosti a smrti v dané skupině lidí, a to bez ohledu na nejistotu ohledně dožití se daného věku jednotlivou osobou. Tím vytvořil podklad pro konstrukci dodnes používaných tzv. úmrtnostních tabulek sloužících k vyjádření míry rizika úmrtí, ze
1
www.ingpojistovna.cz [online]. 2010 [cit. 2013-01-01]. Abeceda životního pojištění. 1. díl: Historie životního pojištění. Dostupné z WWW: < http://www.ingpojistovna.cz/files/cz/tiskovecentrum/magazin/ing-magazin-02-cze.pdf>. 2 www.lifehealthpro.com [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Timeline: The History of Life Insurance. Dostupné z WWW:
.
9
kterých se odvozuje výše pojistného v životním pojištění.3 Do konce téhož století se datuje založení první životní pojišťovny, fungující na komerčním principu – Společnosti pro pojišťování vdov a sirotků (v Londýně roku 1699), která vzniká z kavárny E. Lloyda, známého v souvislosti s námořním pojištěním.4
Počínaje 18. stoletím dochází k masivnímu rozvoji pojišťovnictví – vytváří se desítky životních pojišťoven (leč mnohé posléze zaniknou), rozšiřuje se okruh pojištěných nebezpečí i nabídka pojistných produktů. Trendem je nahrazování vzájemných pojišťoven akciovými společnostmi. Životní pojištění se stává běžným u širších vrstev společnosti.
Naproti tomu v českých zemích nemá pojištění, a zvláště životní pojištění, dlouhou tradici. Sice na konci 18. století byl zřízen pojišťovací ústav proti škodám způsobeným ohněm (oblast neživotního pojištění), nicméně jeho činnost byla brzy ukončena.5 Z doby vlády Habsburské dynastie na našem území stojí za zmínku skutečnost, že pojišťovnictví zůstalo i nadále v rukou soukromých pojišťoven a ne v područí státu. Je to podle mého názoru až s podivem - vzhledem k absolutistickému způsobu vládnutí, navíc když v blízkém německém systému mělo pojišťovnictví veřejný charakter. Státní orgány v rakouském systému tak plnily roli pouze kontrolní a dozorčí.6
Za významný okamžik v historii životního pojištění lze označit rok 1869, ve kterém byly založeny dvě ryze české pojišťovny – Pojišťovna Slavia, vzájemná pojišťovací banka a Pojišťovna Praha.7 Zatímco Slavia krátce po svém založení expandovala do okolních zemí (jihovýchodní Evropy, Srbska a Ruska), Pojišťovna Praha se soustředila na vybraný segment obyvatelstva, a tudíž nedosahovala na trhu takového 3
První úmrtnostní tabulku zkonstruoval Edmond Halley (profesí astronom) v roce 1693. Začátkem druhé poloviny 18. století ji přepracoval James Dodson, přičemž tzv. dodsonův princip se využívá v pojišťovnictví dodnes. 4 www.lifehealthpro.com [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Timeline: The History of Life Insurance. Dostupné z WWW: . 5 SCHELLE, K., ZÁRYBNICKÁ, J. Die Haftpflichtversicherung in der Tschechischen Republik: Geschichte und Gegenwart. 1. vydání. Norderstedt Germany: Books on demand GmbH, str. 9, s. 2011. ISBN 878-3-656-06227-1. 6 Podklad pro tuto skutečnost představovalo rozhodnutí císaře Františka I. z roku 1819. SCHELLE, K. Geschichte der Rechtsregelung des tschechischen Versicherungswesens. 1. vydání. GRIN Verlag, 2009. str. 24 – 25, 120 s. ISBN 978-3-640-40227-4. 7 is.vsfs.cz [online]. 2007/08 [cit. 2013-01-01]. Historie pojišťovnictví Dostupné z WWW: ., edu.uhk.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Historie pojišťovnictví Dostupné z WWW:
10
zastoupení. Skutečně „moderní“ životní pojištění však začalo být nabízeno až později (konkrétně od roku 1909) První českou vzájemnou pojišťovnou v Praze. 8
V následujícím období došlo na zdejšímu pojistnému trhu k řadě zvratů. Podmínky po rozpadu Rakouska-Uherska a prakticky až do období Protektorátu byly pro pojišťovnictví velmi příznivé, a to i v době hospodářské stagnace po roce 1929. Tento vývoj lze přičítat uvědomělému přístupu obyvatelstva k životním rizikům. Svou činnost tehdy zahájila řada pojišťoven, jmenujme alespoň Čechoslavii, lidovou pojišťovnu, Národní pojišťovnu a Akciovou dopravní a živelní pojišťovnu v Praze. Na pojistném trhu rovněž působily pojišťovny ze zahraničí, přičemž mezi nejvýznačnější se řadily italská pojišťovna Assicurazioni Generali a Riunione adriatica di sicurta a pojišťovna Helvetia, původem ze Švýcarska.9
Uvádí se, že před rokem 1939 působilo na území Československa 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků.10 Druhá světová válka však zapříčinila krizi v celém odvětví, již ještě umocnilo přijetí poválečného dekretu prezidenta republiky z října 1945. Jeho důsledkem bylo znárodnění pojišťovnictví za následného vzniku monopolu jediné pojišťovny – Československé pojišťovny, národního podniku. Tento nepříznivý stav trval až do vydání zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který vedl k liberalizaci pojistného trhu a započetí etapy růstu. Současné postavení životního pojištění je velmi silné.
I.2. Funkce a důvody sjednání životního pojištění Z výše nastíněného historického vývoje životního pojištění je patrné, že původním posláním životního pojištění bylo krýt především riziko úmrtí. Šlo o způsob vypořádání se s negativními důsledky spojenými se smrtí či event. ztrátou výdělečné
8
is.vsfs.cz [online]. 2007/08 [cit. 2013-01-01]. Historie pojišťovnictví Dostupné z WWW: ., edu.uhk.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Historie pojišťovnictví Dostupné z WWW: 9 tamtéž 10 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.
11
schopnosti živitele rodiny, na kterém byli ostatní členové rodiny materiálně závislí.11 Následně vyplacené pojistné plnění pak mělo krýt část těchto nákladů. Nešlo tedy o velkou sumu finančních prostředků, která by zabezpečila rodinu na řadu let, ale spíše o částku pokrývající náklady pohřbu. Proto se někdy používá v této souvislosti termín „pohřební pojištění“.12
Později došlo k rozšíření pojistného nebezpečí – vedle události smrti lze pojištěním nově řešit také událost dožití se určitého věku. To znamenalo značný posun v konstrukci životního pojištění, kdy se k čistě rizikotvornému pojištění přidal (při sjednání krytí i rizika dožití) navíc aspekt tvorby rezervy, ze které bude vypláceno plnění v pozdějším věku. Současné produkty obě zmíněná rizika běžně spojují, v důsledku čehož je pojišťovna povinna vyplatit pojistné plnění v případě každé pojistné smlouvy.13 Lze si rovněž sjednat tzv. připojištění.14 To mi připadá zajímavé hned ze dvou důvodů. Připojištění přináší subjektům možnost pokrýt širší spektrum pojistných nebezpečí v rámci jednoho kontraktu, díky čemuž dochází ke zvýšení jejich pojistné ochrany. Z pohledu pojistné teorie jde (ve většině případů) o situaci, kdy dochází ke kombinaci odvětví pojištění životního s neživotním. Příkladem připojištění je kupříkladu úrazové pojištění, pojištění dlouhodobé pracovní neschopnosti či pojištění dlouhodobé ztráty zaměstnání.
S funkcí životního pojištění úzce souvisí důvody sjednání životního pojištění. Hlavní by měl být z povahy věci motiv krytí rizika, ve smyslu finančního zajištění, jehož posláním je eliminace nechtěných důsledků nahodilých skutečností. A to jak ve vztahu k vlastní osobě (v případě krytí rizika dožití se sjednaného věku), tak ve vztahu k ostatním osobám ohrožených smrtí pojistitele (při krytí rizika úmrtí). Smyslem pojištění je v tomto případě náhrada nákladů a kompenzace sníženého osobního příjmu. Možný je podle mého názoru také úmysl vytvořit tímto způsobem dědictví. Za značnou výhodu pro tyto „dědice“ lze považovat rychlost vypořádání nároků z titulu pojištění oproti 11
Vývoj pojištění viz: www.lifehealthpro.com [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Timeline: The History of Life Insurance. Dostupné z WWW: 12 DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E. Teorie pojistných trhů. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2010. str. 135, 288 s. ISBN 978-80-7431-015-7. 13 Pokud jde o prvek nahodilosti, který představuje obligatorní rys každého pojištění, tak je i zde přítomen v podobě faktoru času. Dopředu totiž není znám okamžik výplaty pojistného plnění. 14 DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 202, 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
12
častým průtahům dědického řízení. Dalšími důvody mohou být daňové aspekty15 nebo výhodnější postavení žadatele o úvěr ve vztahu k bance16. Velmi důležitým se ukazuje rovněž motiv tvorby úspor nebo dokonce jistá forma investice. Jeho rol se podle mého názoru značně liší u jednotlivých pojistných odvětví životního pojištění, což bych ráda rozvedla v pozdějším výkladu.
Kromě toho přináší životní pojištění důležité národohospodářské efekty. V důsledku placení pojistného, ve kterém lze spatřovat určitou analogii se spořením, jsou vyvíjeny nižší inflační tlaky, odevzdané prostředky mohou následně použít firmy pro rozvoj podnikání, stát profituje ze zdanění výsledku hospodaření pojišťoven a event. určitých peněžních plnění. V neposlední řadě může životní pojištění vhodně doplňovat státní důchodový systém, čímž lze částečně vyřešit problém zhoršující se demografické struktury.17
I.3. Druhy životního pojištění Přestože název práce obsahuje pouze „investiční“ životní pojištění, nelze podle mého názoru hodnotit jeho pozici bez vztahu k ostatním odvětvím životního pojištění. Proto důvodu bych ještě v této úvodní kapitole ráda uvedla několik informací o systému životního pojištění. Pokud jde o samotný vznik pojistných odvětví, tak jej lze podle mého názoru chápat jako určitou reakci na přirozený vývoj společnosti, její potřeby. V současnosti se nesetkáváme pouze s výše zmíněným pohřebním pojištěním nebo pojištěním pro případ dožití se sjednaného věku, ale i s různými modifikacemi pojištění těchto dvou pojistných nebezpečí. Zákon o pojišťovnictví18 přitom rozlišuje následující pojistná odvětví: 1. pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného, 15
Jedná se o daňové zvýhodnění, jež umožňuje snížení základu daně z příjmů o zaplacené pojistné v maximální výši 12 000 Kč za zdaňovací období, přičemž jednorázové pojistné se rozpočítává na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Pro uplatnění tohoto zvýhodnění se vyžaduje splnění řady podmínek, krom jiného i požadavek na délku trvání pojistné smlouvy - viz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (§ 15). 16 Sjednané životní pojištění může být i samotnou podmínkou pro sjednání úvěrové smlouvy, např. hypotečního úvěru. 17 KOLEKTIV AUTORŮ z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s. r. o., 2002. str. 11, 104 s. ISBN 80-247-0146-4. 18 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů
13
2. svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí, 3. důchodové pojištění, 4. pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem, 5. kapitálové činnosti, blíže specifikované, 6. pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.
Další pojistná odvětví můžeme najít ve směrnicích Evropské unie – aktuálně ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, o zahájení a provozování podnikatelské činnosti v oblasti pojištění a zajištění (Solvency II).19 Jde například o: -
pojištění pro případ narození,
-
doplňkové pojištění k životnímu pojištění (kupříkladu pojištění invalidity následkem úrazu nebo nemoci) nebo
-
zvláštní druhy trvalého zdravotního pojištění (používané v Irsku či Velké Británii).
V odborné literatuře se můžeme setkat s jiným rozdělením. Ohledně jednotlivých kategorií ovšem nepanuje všeobecná shoda. Nicméně v praxi tato skutečnost nepůsobí potíže, neboť ani u konkrétních pojistných produktů pojišťovny často neuvádí, o jaký konkrétní druh pojištění jde. Názvy nabízených pojistných produktů mají totiž především za cíl oslovit potenciálního klienta pojišťovny, a co se týče doprovodných informací, patrně se předpokládá převažující neznalost termínů jako „investiční“, „kapitálové“ či „univerzální“ životní pojištění a dává se přednost výčtu jejich charakteristických vlastností. Členit životní pojištění tak lze například na dočasné pojištění pro případ smrti, trvalé pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití nebo, jejich kombinací vzniklé, smíšené pojištění; dále pojištění důchodové, pojištění rodinné, věnové, stipendijní, či pojištění dětí a mládeže a méně často zmiňovaná speciální pojištění využívaná v podnikání. Speciální kategorii zde představuje tzv. investiční životní pojištění tvořící předmět diplomové práce.20
19
20
Konkrétně jde o článek 2 této směrnice. KOLEKTIV AUTORŮ z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s. r. o., 2002. str. 23, 104 s. ISBN 80-247-0146-4.
14
Pojištění se může týkat pouze jednotlivce, ale i celé skupiny jedinců. Pak hovoříme o pojištění více životů nebo o skupinovém pojištění.
Důležité je rovněž zmínit, že v rámci životního pojištění se setkáváme s různým přístupem k tvorbě rezervy, dle kterého lze rozdělit pojištění na rezervotvorná a rizikotvorná. V případě prvně jmenovaných se vytváří rezerva na pojistné plnění, které se vždy vyplácí. Typicky je tomu tak u smíšených pojištění (pojištění pro případ smrti a dožití) nebo u pojištění pouze pro případ dožití se sjednaného věku. Naopak u rizikotvorných pojištění obdobnou rezervu vztahující se k jednotlivé pojistné smlouvě nenajdeme. Této podoby nabývá pouze pojištění pro případ smrti. Investiční životní pojištění tudíž spadá do skupiny rezervotvorných pojištění z titulu pojištění smíšeného.
Pro účely této práce mi však připadá nejvhodnější vycházet z dělení produktů životního pojištění na tradiční a moderní. Mezi tzv. tradiční pojistné produkty řadíme pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití anebo pojištění pro případ obou pojistných nebezpečí, dále svatební pojištění a pojištění prostředků na výživu dětí a taktéž důchodové pojištění.21 Za tradiční jsou považovány z důvodu okamžiku svého vzniku a obvykle konstantní výše pojistného. Tyto produkty mohly jistě po určitou dobu přinášet pojišťovnám plné uspokojení jejich potřeb. V pojišťovnictví ovšem, obdobně jako v jiných oborech, existuje snaha neustále inovovat nabízené produkty či rozšiřovat předmět činnosti, díky čemuž může dojít ke zlepšení hospodářské pozice pojišťovny a nezaostávání za konkurencí. Přestože se možnosti životního pojištění zdály být v určitém momentě již vyčerpány, objevila se na trhu nové pojistná odvětví životního pojištění. Mezi tato moderní pojistná odvětví řadíme pojištění závažných onemocnění, univerzální životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče a investiční životní pojištění. 22
21
DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 195, 332 s. ISBN 80-86419-84-3. 22 DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 191 – 224, 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
15
II. Investiční životní pojištění Jak již bylo na závěr první kapitoly zmíněno, investiční životní pojištění řadíme společně s univerzálním životním pojištěním, pojištěním závažných onemocnění a pojištěním dlouhodobé péče do skupiny pojistných odvětvích označovaných jako „moderní“. Nejedná se však o pouhý důsledek umělého teoretického roztřídění či líbivé marketingové heslo, ale o, podle mého názoru, vhodné označení pro tato odvětví.
Z hlediska systematiky bych se v této kapitole ještě jednou vrátila do historie a uvedla nejvýznamnější události ve vývoji investičního životního pojištění, navázala bych jeho charakteristikou, s detailnějším pohledem na investiční fondy. Na závěr kapitoly bych ráda provedla srovnání investičního životního pojištění s některými alternativními nástroji a zhodnotila výhody a případné nevýhody investičního životního pojištění.
II.1. Důležité mezníky ve vývoji investičního životního pojištění Oproti životnímu pojištění jako celku představuje investiční životní pojištění pojistné odvětví s poměrně krátkou historií. Jeho utváření ovlivnil článek H. E. Raynese „The place of ordinary stocks and shares in the investment of life assurance funds“ („Místo kmenových akcií a podílů v investování fondů životního pojištění“), otisknutý v roce 1928 časopisem Journal of the Institute of Actuaries.23 Pod vlivem zjištěných skutečností došlo k vytvoření produktu kombinujícího životní pojištění s investicemi do kmenových akcií.
Vznik produktu majícího znaky současného investičního životního pojištění se však datuje k pozdějšímu období – k roku 1957, kdy byly veřejnosti představeny tzv. unitlinked policies. K jejich rozšíření velkou měrou přispěl požadavek britské vlády, aby byly podílové fondy nabízeny pouze přes zprostředkovatele či novinovou inzerci, a to
23
Raynes sledoval investování vybraných fondů životního pojištění mezi lety 1912 - 1927. Na základě zpracování dat dospěl k závěru, že lepší výsledky byly dosaženy při investicích do kmenových akcií či pevně úročených dluhopisů. Důvod spatřoval ve fixním úročení a zajištění proti měnovému znehodnocení. (Článek v originálním znění dostupný: www.actuaries.org.uk [online]. 2012 [cit. 2013-0101]. Document Resources Dostupné z WWW: http://www.actuaries.org.uk/research-andresources/documents/place-ordinary-stocks-and-shares-investment-life-assurance-funds.)
16
při velmi nízké komisi, což přineslo velké problémy pro manažerům fondů. A právě ony, nově vzniklé unit-linked policies, se osvědčily jako účinný nástroj pro řešení jejich svízelné situace. Subjekty totiž jejich prostřednictvím pravidelně investovaly do podílového fondu, ovšem neměly v něm přímý podíl, a tudíž se uplatňovala stejná regulace jako u ostatních forem životního pojištění – prodej možný přímo na veřejnosti obchodníky a vyšší provize.24
V další významné ekonomice, ekonomice Spojených států amerických, se investiční životní pojištění objevilo spolu s univerzálním životním pojištěním v polovině 70. let 20. století. V této době už slavily unit-linked produkty úspěch nejen ve Velké Británii, ale také v Kanadě a Nizozemí. V USA sloužily tyto produkty především ke zmírnění nepříznivých důsledků inflace na pojistné plnění z pojištění pro případ smrti.25
Během následujících let se investiční životní pojištění rozšířilo i do dalších zemí, včetně České republiky.
Historie investičního životního pojištění na našem území se datuje k roku 1997, kdy jako první začala investiční životní pojištění nabízet pojišťovna Nationale–Nederlanden. Od konce téhož roku jí začala svou nabídkou konkurovat investičního životního pojištění Commercial Union, od roku 2002 působící pod názvem Aviva.26
Současnému postavení investičního životního pojištění se budu věnovat v samostatné kapitole.
II.2. Principy investičního životního pojištění Podstata investičního životního pojištění spočívá v propojení rizikotvorného pojištění s investováním prostřednictvím podílového fondu.27 Po právní stránce jde o pojistnou smlouvu, kterou se zakládá pojištění pro případ smrti nebo dožití, tj. smíšené pojištění.
24
www.alliancegroup.com.hk [online]. 2009 [cit. 2013-01-01]. Technical Savings and Investments Information Dostupné z WWW: . 25 tamtéž 26 fpweb.ihned.cz [online]. 2004 [cit. 2013-01-01]. FP – Finanční poradce Dostupné z WWW: . 27 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 5, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.
17
Oproti běžnému smíšenému pojištění ovšem nezávisí výše pojistného plnění na velikosti předem sjednané pojistné částky, ale odvíjí se od míry zhodnocení části vložených prostředků ve formě pojistného.28 Výnos z pojištění (ve smyslu pojistného plnění vypláceného v případě realizace pojistné události) proto nelze a priori přesně stanovit. Klíčovou osobou ovlivňující výši plnění zde představuje samotný pojistník, neboť on rozhoduje o alokaci daných prostředků.
Pro přehlednost nyní naznačím průběh pojistného vztahu, vysvětlím základní pojmy s ním související a v samostatných podkapitolách se pokusím popsat způsob fungování pojištění. Na závěr kapitoly věnované základním principům pojištění bych ráda uvedla několik informací vztahujících se k investičním fondům.
II.2.1. Průběh pojistného vztahu Etapy investičního životního pojištění: 1. předsmluvní fáze (shromažďování informací, porovnání nabídek jednotlivých pojišťoven, výběr vhodného produktu), 2. sjednání pojištění – uzavření pojistné smlouvy, 3. platba pojistného – jednorázové či běžné, 4. výplata pojistného plnění, 5. případná změna pojistné smlouvy, 6. zánik pojištění.
Na první pohled se tento hrubě nastíněný průběh investičního životního pojištění neliší od ostatních forem pojištění - s výjimkou výplaty pojistného plnění, která (jako u všech smíšených pojištění) nastává v každém případě. Rozdíl však spočívá v konstrukci pojištění, především jeho propojenosti s investičními fondy.
II.2.2. Základní pojmosloví Pojišťovnictví se jako většina jiných odvětví vyznačuje specifickou terminologií, jejíž neznalost znesnadňuje či někdy i úplně znemožňuje pochopení podstaty jednotlivých institutů. Často zbytečně vytváří bariéru mezi klientem a pojišťovnou. Proto bych ráda
28
Upřesnění viz dále.
18
před samotným popisem fungování investičního životního pojištění stručně vysvětlila pět stěžejních pojmů.29 • Korunový účet (nebo také peněžní fond) – druh účtu vedený pojišťovnou, tvořený zejména zaplaceným pojistným, které nebylo alokováno do podílových listů. • Podílový účet (podílový fond) – účet obsahující podílové jednotky daného klienta. Pojistník ovlivňuje svým rozhodnutím jeho obsah, hodnotu však pouze nepřímo. • Podílové jednotky (unit) – částka vyjadřující nárok na část určitého investičního fondu, do kterého byly alokovány prostředky z korunového účtu (pozn. nejde o výše zmíněný podílový fond). • Alokační procento – v procentech vyjádřená část pojistného, kterou pojišťovna posléze umisťuje do vybraných fondů. Jeho výše se může v průběhu pojistného vztahu měnit. • Alokační poměr – vypovídá o poměru podílů klienta v jednotlivých investičních fondech.
II.2.3. Konstrukce investičního životního pojištění Na tomto místě bych chtěla popsat princip fungování tohoto pojištění, zejména způsob alokace pojistného.
V pojistné smlouvě se pojistník zavazuje k hrazení pojistného. Ze zaplaceného pojistného se zprvu uhradí administrativní náklady pojišťovny, není-li použitý druhý model (viz dále), a s takto očištěným pojistným pojišťovna dále nakládá v souladu se smlouvou. V závislosti na alokačním procentu se netto pojistné rozpadne na dvě části. První část pojistného se dále nealokuje do fondů, nýbrž je připsána na korunový účet klienta. Zbylou částku pojišťovna investuje podle určení klienta do různých investičních
29
Vycházím přitom z terminologie použité v DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 7, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4 a DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 213, 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
19
fondů. Děje se tak formou nákupu podílových jednotek, které pak tvoří obsah podílového účtu.
Stav obou účtů se neustále mění v závislosti na peněžních tocích. Hodnotu podílového účtu ovlivňují následujícími faktory: -
výše alokovaného pojistného,
-
druh a počet zakoupených podílových jednotek,
-
vývoj trhu a
-
výše rizikového pojistného a případně poplatků,
přičemž první tři faktory spolu těsně souvisí. Za pojistné určené k alokaci do fondů pojišťovna zakoupí podílové jednotky, což se děje za aktuální cenu na trhu. Hodnota následně vzniklého portfolia se poté v průběhu pojistného vztahu dále mění v závislosti na endogenních proměnných (nákup či prodej podílových jednotek, změna investiční strategie) i na ryze exogenních veličinách (pohyb tržní ceny podílových jednotek). Posledně zmiňovaný faktor odráží vztah mezi oběma účty. Z podílového účtu klienta pojišťovna strhává tzv. rizikové pojistné, které slouží ke krytí rizika smrti a případně dalších rizik krytých připojištěním30, a eventuálně také ony poplatky. O tyto prostředky se navyšuje hodnota korunového účtu.
Naproti tomu hodnota korunového účtu závisí pouze na stranami ovlivnitelných skutečnostech – na velikosti nealokovaného pojistného (odráží alokační procento), rizikového pojistného a na výši správních nákladů. Tyto položky představují příjem korunového účtu.31
Pro pochopení investičního životního pojištění je důležité zmínit také postupy související s určitými skutečnostmi, zejména nastáním pojistné události, neboť rovněž bezprostředně ovlivňují hodnotu obou účtů.
30
KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kolektiv. Pojišťovací právo. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2010. str. 279, 352 s. ISBN 978-80-87212-45-5 31 Správní poplatky jsou však z tohoto účtu převedeny ve prospěch pojišťovny, a tudíž se řadí zároveň mezi položky snižující hodnotu účtu.
20
Pro případ smrti se můžeme setkat nejčastěji s tzv. garantovaným pojistný plněním.32 V tomto případě je oprávněné osobě v případě smrti pojištěného vyplacena minimálně tato předem sjednaná částka. Vyšší plnění nastane v situaci příznivého vývoje hodnoty podílového fondu, kdy bude jeho hodnota vyšší než garantované plnění. Pro případ dožití se určitého věku se s garantovaným pojistným plněním nesetkáme33 – v případě nastání pojistné události se oprávněné osobě vyplácí přímo plnění ve výši hodnoty podílového fondu. A to může být teoreticky velmi malé. Tuto skutečnost vystihuje věta: „… investiční riziko nese pojistník“.34 Pojistník může velikost pojistného plnění ovlivnit pouze prostřednictvím alokačního poměru. Na toto riziko by měl být podle mého názoru každý zájemce o pojištění řádně upozorněn. (Obdobně se postupuje při výplatě odkupného, kdy klient využívá svého práva na odkup před samotnou realizací pojistného nebezpečí. Také zde se neuplatňuje žádná garance sjednané částky, naopak pojišťovny běžně tento postup sankcionují.)
Pojistné plnění vyplývající z případného připojištění nabývá podoby dojednané v pojistné smlouvě.
Ve všech případech dochází k pohybu peněžních částek na účtech klienta. Pojistné plnění i odbytné je vypláceno vždy z korunového účtu, přičemž v případě výplaty pojistného plnění dochází ještě navíc ke zpeněžení podílových jednotek z podílového účtu a k převodu získaných prostředků na účet korunový.
II.2.4. Problematika investičních fondů Investiční životní pojištění spojuje pojištění s investováním, jež je realizováno prostřednictvím tzv. investičních fondů35. Fondem se zde rozumí určitý soubor majetku, který nemá právní subjektivitu. (Tím se liší od „investičních fondů“ zřízených
32
DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 213, 332 s. ISBN 80-86419-84-3. Další možnosti uvádí DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 33 Myšleno v původním pojetí investičního životního pojištění (upřesnění viz dále). 34 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 6, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 35 V literatuře se používá také označení „podílové fondy“. Z důvodu možného zaměnění s fondy kolektivního investování, budu ve své práci používat raději termín „investiční fondy“.
21
na základě zákona o kolektivním investování36.) Majetek tvoří zaplacené pojistné, jež je určené k alokaci, zpravidla od vícera pojistníků. Následně je pojišťovnou vhodně umisťován do různých finančních nástrojů v souladu se specifikací daného fondu. Nejčastěji se můžeme setkat s následujícími druhy fondů: akciový fond, fond obligací, peněžní fond, fond státních cenných papírů, fond cizích měn a smíšené fondy.37 Navzájem se od sebe liší mírou výnosnosti i stupněm rizikovosti. Vlivem globalizace a propojování trhů se nabídka možných nástrojů dále rozšířila o zahraniční aktiva či finanční deriváty.
Zákon o pojišťovnictví nestanovuje množství ani povinné zastoupení jednotlivých fondů, a proto záleží pouze na rozhodnutí pojišťoven, jaké fondy potenciálním klientům nabídnou. Podle mého názoru by měl přitom jejich rozhodovací proces vykazovat rysy standardní ekonomické úvahy, kdy pojišťovna bere v potaz veškeré výnosy a náklady spojené s tou kterou variantou. Výše předpokládaného zisku přitom závisí na řadě faktorů, především na nastavených parametrech konkrétního pojistného produktu a dále na schopnosti oslovit jím co nejvíce osob. Domnívám se, že mezi důležité aspekty, které s touto problematikou souvisí, patří: -
situace na trhu aktiv,
-
charakteristika klientů,
-
tradice a zkušenosti.
Pod první odrážkou rozumím samotnou existenci daných nástrojů finančního trhu, které budou za poskytnuté pojistné zakoupeny, jejich obchodovatelnost a v neposlední řadě také dosahovanou výnosnost fondu, jež determinuje výši případného pojistného plnění (závislé na hodnotě podílového účtu v den výplaty). Určitou roli podle mě hraje i jistá statičnost, neboť struktura nabízených fondů se v krátkém horizontu příliš nemění (což eliminuje dodatečné náklady), a dále zkušenosti s určitými druhy fondů, a to ať vlastní, tak odpozorované u konkurence.
Ke stěžejním faktorům ovlivňujícím rozhodnutí o výsledné podobě fondu bych však zařadila představu pojišťovny o preferencích klientů, resp. zájemců o pojištění. 36
37
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 7, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.
22
Zaměření a množství nabízených fondů totiž může zásadně ovlivnit jejich rozhodnutí o výběru samotné pojišťovny.38 Na trhu s převažujícím počtem velmi konzervativních subjektů se jeví racionálnější nabízet spíše fondy peněžního trhu než fondy akciové či derivátové. Tato skutečnost ovšem nevylučuje eventuální úspěch „riskantního“ fondu.
Nepřímým faktorem ovlivňující výběr pak může být například stávající fáze hospodářského cyklu – období konjunktury či recese totiž ovlivňuje jak dosahovanou, tak i předpokládanou výnosnost investice, a tím zároveň i rozhodování klienta či zájemce o pojištění.
Pojišťovna stojí dále před otázkou, zda bude investiční fondy obhospodařovat sama, či svěří správu jiné instituci.39 Lze se však setkat i s kombinací obou variant.40
Pro úplnost bych chtěla připomenout, že volba fondu, do kterého bude vloženo pojistné určené k alokaci, přísluší klientovi. Záleží přitom na jeho rizikové averznosti, požadavku na míru výnosnosti a stupni likvidity (resp. době uložení prostředků v pojišťovně). Lze zvolit fond jediný nebo vytvořit portfolio z podílových jednotek různých fondů. Řada pojišťoven navíc nabízí nejen jednotlivé investiční fondy, ale rovněž „investiční strategie“ či „investiční programy“. Jako příklad palety investičních programů lze uvést nabídku životní pojišťovny Aviva: Konzervativní+, Kombinovaný+, Dynamický+ a Agresivní multibrand.41 U každého programu je vždy specifikováno, do jakých aktiv pojišťovna investuje (typicky v procentním vyjádření). Pomocí těchto investičních strategií lze rozhodování klienta výrazně usnadnit, neboť nemusí sledovat míry výnosnosti jednotlivých fondů a hledat nejvýnosnější kombinaci zohledňující jeho vztah k riziku.
38
Například pokud dotyčný subjekt předpokládá růst akcií významných japonských podniků, může existence fondu zaměřeného speciálně na index těchto akcií rozhodnout o výběru pojišťovny. (viz investiční fond české spořitelny ESPA STOCK JAPAN - www.pojistovnacs.cz [online]. 2012 [cit. 201301-01]. ESPA Stock Japan Dostupné z WWW: http://www.pojistovnacs.cz/flexi/espa-stock-japan/.) 39 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. str. 7, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 40 Pokud bychom zůstali u nabídky investičního životního pojištění výše zmíněné České spořitelny, pak část fondů spravuje investiční společnost Erste Sparinvest, jiné Investiční společnost ČS a fond nemovitostí obhospodařuje společnost REICO ČS. (www.pojistovnacs.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Investiční fondy a strategie Dostupné z WWW: ) 41 www.aviva-pojistovna.cz [online]. 2012 [cit. 2012-09-08]. Programy investování Dostupné z WWW: .
23
II.3. Srovnání s alternativními finančními nástroji Jednotlivé finanční nástroje se prolínají a vykazují často řadu podobných znaků. Investiční životní pojištění se svou povahou nejvíce blíží kapitálovému životnímu pojištění,
investování do otevřených podílových fondů a běžnému spoření
prostřednictvím bankovních vkladů. Vzhledem k předmětu práce bych zmínila jen některé aspekty jejich vzájemného vztahu, přičemž otázce vztahu investičního životní pojištění a spoření bych se věnovala později. •
Investiční životní pojištění vs. kapitálové životní pojištění
Kapitálové životní pojištění vývojově předchází investičnímu životnímu pojištění. Řadí se do stejné kategorie, tj. smíšeného životního pojištění pro případ smrti či dožití.42 Hlavní rozdíl oproti investičnímu životnímu pojištění představuje absence složky investování. U tohoto druhu pojištění je oprávněné osobě v případě dožití se sjednané doby pojištění garantováno minimální plnění v podobě předem dohodnuté pojistné částky. Výše plnění proto nezávisí na vývoji hodnoty podílového účtu (zde nepřítomného), čímž dochází ke snížení celkové míry nejistoty spojené s pojištěním.43 Kapitálové životní pojištění tak může být v řadě případů výhodnější než investiční životní pojištění. Příkladem může být období klesajících kurzů akcií v průběhu finanční krize, kdy podílové fondy, investující značnou část prostředků do těchto nástrojů, zaznamenaly až dvojciferný pokles hodnoty podílových listů.44 Malé, či dokonce záporné zhodnocení vložených prostředků je rovněž nepříjemné pro pojišťovnu, neboť zveřejnění nepříznivých výsledků hospodaření může odradit řadu potenciálních klientů.
Z výše uvedeného vyplývá, že investiční životní pojištění lépe splňuje požadavky spíše rizikově méně averzních subjektů, kterým nižší míra jistoty, vykoupená možností dosažení většího zhodnocení vkladu (pojistného), přináší vyšší stupeň užitku než subjektům preferujícím méně rizikové projekty. Další podle mého názoru vhodnou skupinu tvoří „spekulující“ klienti, kteří chtějí přizpůsobovat své portfolio v závislosti na vývoji trhu. 42
HRADEC, M., KŘIVOHLÁVEK, V., ZÁRYBNICKÁ J. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2005. str. 108, 215 s. ISBN 80-86754-48-0 43 Ne však k úplné eliminaci, neboť prvek nejistoty je imanentním znakem pojištění. 44 Například celkové zhodnocení investičního fondu PCS FOND AKCIOVÝ od jeho založení dosahuje hodnoty – 4,97 % p. a. (viz: www.pojistovnacs.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. PCS Fond akciový Dostupné z WWW: .)
24
Za neméně důležitý pokládám aspekt větší transparentnosti investičního životního pojištění.45 Projevuje se především v oblasti stanovení poplatků a ve stálém přehledu o hodnotě uložených prostředků. •
Investiční životní pojištění vs. kolektivní investování
Investiční životní pojištění se rovněž velmi podobá jednomu druhu kolektivního investování, a to investování prostřednictvím otevřených podílových fondů. Odlišnosti však existují jak v oblasti výše poplatků46, tak v rovině práva. Posledně jmenovaná skutečnost vyplývá z rozdílné právní úpravy, neboť obor pojišťovnictví upravuje zákon o pojišťovnictví, zatímco problematiku podílových fondů řeší zákon o kolektivním investování (zákon č. 189/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V důsledku toho například nenajdeme v pojišťovnictví institut depozitáře, povinné zveřejňování statutu fondu či státní dohled nad provozováním fondů.47 Domnívám se, že se rovněž liší osobou vlastníka podílových jednotek či listů podílových fondů. Zákon o kolektivním investování totiž podílovým fondem rozumí „soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen „podílníci“)…“. Oproti tomu podílové jednotky jsou podle mého názoru „pouze“ účetní záležitostí, a nelze tedy hovořit o majetku pojistníka. Významné rozdíly bychom našli také v oblasti daní.
II.4. Shrnutí - výhodnost investičního životního pojištění Přínos investičního životního pojištění do velké míry koresponduje s důvody sjednání životního pojištění, které jsem zmiňovala na začátku práce. Proto se na tomto místě omezím na uvedení předností spojených podle mého názoru pouze s tímto druhem pojištění: -
vlastní volba investiční strategie,
-
flexibilita pojištění, ve smyslu větší možnosti měnit následně parametry pojistné ochrany – pojistník může upravovat portfolio změnou alokačního poměru, sjednat dodatečně připojištění či vložit mimořádný vklad,
45
DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 210, 332 s. ISBN 80-86419-84-3. 46 Platí, že vyšší poplatky zatěžují investiční životní pojištění. www.penize.cz [online]. 2005 [cit. 201301-01]. Nové trendy v kolektivním investování Dostupné z WWW: . 47 tamtéž
25
-
časté osvobození vkladu mimořádného pojistného od poplatků (což zvýhodňuje případnou investiční příležitost),48
-
možnost investovat i do finančních nástrojů běžným subjektům jinak těžko dosažitelných,
-
profitování z případné příznivé tržní situace, vedoucí ke zvýšení hodnoty podílových jednotek na podílovém účtu.
Naproti tomu hlavní nevýhody lze spatřovat především v následujících skutečnostech: -
v již zmíněné vyšší nákladovosti, kterou pojišťovna vyvažuje svou neparticipaci na růstu hodnoty vytvořeného portfolia a
-
v podobě pojistného plnění v případě dožití se sjednaného věku, kdy se výše pojistného odvíjí čistě od hodnoty podílového účtu.
Posledně uvedená, předem nejistá, výše budoucího plnění mohla odradit řadu subjektů, které nebyly ochotny podstupovat takové riziko. Pojišťovny však našly způsob, jak uspokojit i tyto klienty – svou nabídku produktů rozšířily o moderní investiční životní pojištění. Tento nově vytvořený produkt stále obsahuje investiční složku, ale navíc přináší garanci minimálního pojistného plnění v případě dožití se sjednaného věku. Subjekt má tedy zaručenou výplatu jisté částky v případě realizace obou pojistných událostí – pevně stanovenou pojistnou částku pro případ smrti a nově i minimální výši plnění v případě dožití. „Minimální velikost“ znamená, že plnění bude vyplaceno buď v této výši, nebo v hodnotě, kterou dosáhne podílový účet v den nastání pojistné události, pokud je vyšší. Osobně mi postavení oprávněné osoby v moderním investičním životním pojištění vzdáleně připomíná pozici držitele long call opce. Majitel takové opce totiž realizuje vyšší zisk při růstu spotové ceny (v případě pojištění hodnoty podílového účtu), přičemž výše ztráty je omezená velikostí zaplacené opční prémie (paralelou u pojištění by mohlo být jednorázově zaplacené pojistné). Bonusem pojištění je nadto poskytnutá pojistná ochrana pro případ smrti.
48
S touto výhodou se lze setkat například u pojišťovny GE Money (viz Pojistné podmínky www.gemoney.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Pojistné podmínky ING Dostupné z WWW: .) Naopak u České pojišťovny je mimořádný vklad zpoplatněn (viz www.ceskapojistovna.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Přehled poplatků Dostupné z WWW: .)
26
S ohledem na výše uvedené výhody a nevýhody si troufám tvrdit, že investiční životní pojištění nelze, stejně jako ostatní finanční instrumenty, obecně označit za „výhodný produkt“. Při jeho hodnocení je vždy nutné přihlédnout k okolnostem na straně smluvních stran a k situaci na trhu.
27
III. Současná pozice produktů investičního životního pojištění Úvodem této kapitoly bych chtěla připomenout, že investiční životní pojištění tvoří jedno z vícera odvětví životního pojištění. Domnívám se, že sledování jeho postavení na finančním trhu izolovaně (pouze jako určitý prvek) by bylo nekomplexní a mohlo by dojít za jistých podmínek ke zkreslení výsledků. Podle mého názoru je totiž pozice investičního životního pojištění notně spjata s postavením životního pojištění jako celku. Netvrdím, že růst segmentu životního pojištění vede zákonitě ke zlepšení výsledků investičního životního pojištění, ale k jeho ovlivnění dojít může. Z tohoto důvodu bych se nejprve chtěla věnovat vývoji životního pojištění v posledních letech a až posléze postavení samotného investičního životního pojištění.
III.1. Úvod do analýzy Analýzu bych uvedla stručným vyjádřením k problematice časového horizontu, použitých zdrojů a zvolené metodiky.
III.1.1. Časové rozmezí analýzy Jak bylo naznačeno v úvodní historické pasáži věnované vývoji pojištění, životní pojištění má dlouhou historii, kdy prakticky po celou dobu své existence hrálo v životech lidí významnou roli. Zkoumat ale jeho několik staletí dlouhý vývoj by bylo obtížné, místy i nemožné, a proto bych se ve své práci chtěla věnovat výlučně novodobé historii pojišťovnictví, za kterou považuji období počínaje rokem 1991.
III.1.2. Statistická data Potřebné údaje budu čerpat převážně z dostupných výkazů České národní banky a České asociace pojišťoven49. Česká národní banka z titulu dohledového orgánu shromažďuje data o celém finančním trhu, včetně trhu pojistného50, která následně publikuje každoročně ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem. S ohledem 49
Zkratky: Česká asociace pojišťoven – ČAP, Česká národní banka – ČNB. Do roku 2006 plnil funkci dohledu nad pojistným trhem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. 50
28
na široký okruh vztahů jsou však data vykazována ve značně agregované podobě, a tudíž by mi pro několik analýz neposkytly všechny potřebné údaje. Z toho důvodu budu pracovat převážně s údaji shromážděnými Českou asociací pojišťoven.51 Jelikož členské pojišťovny pokrývají téměř celý pojistný trh České republiky, liší se data získaná z těchto dvou zdrojů ve většině případů pouze nepatrně, a proto doufám, že použití údajů z průběžných a výročních zpráv České asociace pojišťoven příliš neovlivní závěry analýz.
III.1.3. Metodika práce V teorii existuje celá řada různých indikátorů, které lze použít jako hodnotící kritéria. Nástroje pro analýzu současného postavení investičního životního pojištění jsem vybírala primárně z množiny ukazatelů úrovně pojistného trhu. Domnívám se, že řadu z nich lze využít nejen při charakterizování povahy celého pojistného trhu, ale také pro popis jeho dílčích segmentů, tj. pojistných odvětví. Na tomto místě se omezím na výčet těch nejdůležitějších, přičemž v práci použité ukazatele okomentuji v příslušných pasážích. Mezi nejvýznamnější ukazatele úrovně pojistného trhu se zpravidla zařazuje:52 -
předepsané pojistné,
-
pojistné plnění,
-
škodovost,
-
pojištěnost,
-
počet komerčních pojišťoven,
-
počet zaměstnanců v pojišťovnictví,
-
počet uzavřených pojistných smluv,
-
průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu,
-
počet vyřízených pojistných událostí,
-
průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost a
-
koncentrace pojistného trhu.
51
Nebude-li tedy uvedeno jinak, půjde vždy o výsledky členů České asociace pojišťoven. ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vydání. Grada Publishing a.s., 2002. str. 26, 119 s. ISBN 80-24701373-5 52
29
Podle mého názoru neposkytuje žádný ukazatel sám o sobě dostatečnou informaci, a proto se budu v práci snažit, s ohledem na dostupnost dat, uvést vícero ukazatelů. Doufám, že tento postup umožní lépe posoudit danou situaci.
Nyní bych se ráda pokusila popsat současnou pozici investičního životního pojištění, a to za využití vybraných ukazatelů úrovně pojistného trhu.
III.2. Analýza současné pozice investičního životního pojištění Pro účely této diplomové práce jsem vybrala následujících šest ukazatelů úrovně pojistného trhu.
III.2.1. Investiční životní pojištění z pohledu institucionálního zajištění Analýzu současného postavení investičního životního pojištění jsem se rozhodla zahájit ukazatelem počtu komerčních pojišťoven působících v České republice. Nejde o stěžejní ukazatel úrovně pojistného trhu, ale přesto se se sledováním počtu pojišťoven můžeme v praxi setkat velmi často – v případě výročních zpráv České asociace pojišťoven zpravidla hned po úvodních pasážích. Jeho hodnota svědčí o rozvinutosti daného trhu, což jej předurčuje pro event. mezinárodní srovnávání. Podle mého názoru je však jeho vypovídající schopnost částečně omezena následujícími skutečnostmi: sice vypovídá o rozvinutosti trhu, ale počet pojišťoven může být limitován danou legislativou (přímo i nepřímo), dále mírou otevřenosti dané ekonomiky vůči zahraničí a v neposlední řadě ukazatel nezohledňuje velikost pojišťoven a jejich kapitálové propojení.
Z tabulky č. 1 lze vyčíst, že celkový počet pojišťoven působících na území ČR se od roku 1993 téměř ztrojnásobil, přičemž počet pojišťoven provozujících činnost pouze v odvětví životního pojištění a pojišťoven se smíšenou činností stoupl ze 13 na 22. Počet ryze „životních pojišťoven“ je výrazně nižší než pojišťoven s pouze neživotní činností a jeho poměr vůči celkovému počtu pojišťoven klesá.
30
Tabulka č. 1: Počet komerčních pojišťoven působících na území státu
Celkový počet pojišťoven 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 (stav k 30.6.)
20 27 35 35 40 41 42 41 43 42 42 40 45 49 52 53 52 52 53
z toho: životní činnost 5 4 5 2 4 5 3 3 3 3 3 3 5 6 6 7 7 7 7
z toho: smíšená činnost 8 13 15 19 18 17 18 18 17 17 16 15 17 17 17 17 16 15 15
z toho: životní či smíšená činnost 13 17 20 21 22 22 21 21 20 20 19 18 22 23 23 24 23 22 22
53
7
15
22
Zdroj: vlastní tvorba
Poznámka: Počet pojišťoven zahrnuje počet tuzemských pojišťoven i počet poboček z EU a třetích států (zejména z Rakouska, Německa a Velké Británie), přičemž v průměru dosahují tuzemské pojišťovny dvojnásobného množství.
Pro úplnost ještě dodávám, že v důsledku přistoupení České republiky k Evropské unii mohou v rámci tzv. přeshraničního poskytování služeb provozovat pojišťovací činnost rovněž pojišťovny z jiných členských států EU a EHP na základě svobody dočasně poskytovat služby, což značně ovlivňuje situaci na pojistném trhu.53
53
K 31. 12. 2005 šlo již o 328 pojišťoven a poboček z EU (viz Výroční zpráva ČAP 2005 - www.cap.cz [online]. 2011 [cit. 2012-17-06]. Výroční zprávy České asociace pojišťoven z let 2002 – 2010 Dostupné z WWW: .). Ke konci minulého roku se jejich počet zvýšil na 696. (viz Zpráva o výkonu dohledu 2011 - www.cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Dostupné z WWW: .
31
Nastíněný vývoj svědčí o značném nárůstu ekonomických subjektů působících v tomto odvětví. Domnívám se, že zvýšení konkurence přináší pro trh jako celek zpravidla výhody, neboť neustále nutí subjekty zlepšovat nabízené produkty a služby, aby si udržely svou konkurenceschopnost. Výsledkem inovačního úsilí obecně může být například vytvoření zcela nových pojistných odvětví či produktů, jako tomu bylo v případě investičního životního pojištění. Za jisté úskalí velkého počtu subjektů však považovat pokles hodnoty úspor z rozsahu se všemi jeho důsledky.
Pokud jde o samotné investiční životní pojištění, tak neplatí, že produkty tohoto pojistného odvětví nabízí všechny pojišťovny s životní či smíšenou činností. Například v roce 2002 šlo o 9 pojišťoven. V současnosti jej můžeme najít v nabídce 15 pojišťoven. Pro představu jsem názvy dotyčných pojišťoven zanesla do následující tabulky.
Tabulka č. 2: Pojišťovny poskytující investiční životní pojištění
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Název pojišťovny AEGON Pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. Aviva životní pojišťovna, a.s. AXA životní pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Česká pojišťovna a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB Generali Pojišťovna a.s. ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group UNIQA pojišťovna, a.s. VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.
Zdroj: vlastní tvorba
Uvedený seznam obsahuje všechny tzv. velké pojišťovny54, mezi které se v současnosti dle České národní banky řadí sedm pojišťoven (v tabulce uvedeny v řádcích 2, 6, 7, 8, 10, 11 a 12). Při porovnání tohoto seznamu se soupisem pojišťoven nabízejících 54
Jedná se o tuzemské pojišťovny, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném přesahuje 5% (viz Zpráva o výkonu dohledu 2011 - www.cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Dostupné z WWW: .).
32
kapitálové životní pojištění mě zaujalo, že se od sebe liší. (Čekala jsem, že vzhledem k rostoucí konkurenci budou nabídky pojišťoven co do rozsahu nabízených pojistných odvětví téměř totožné.) Kapitálové životní pojištění ale v současnosti poskytuje celkem 17 pojišťoven, tedy více než pojišťoven nabízející investiční životní pojištění.55 Myslím si, že to lze do jisté míry přičítat pozdější době vzniku investičního životního pojištění. Výjimku však představuje pojišťovna Aviva životní pojišťovna, a.s., která naopak neposkytuje produkty tradičního kapitálového pojištění, ale specializuje se zejména na investiční životní pojištění.
Na tomto místě bych ráda zmínila možné důvody pojišťoven, proč zahrnout do své nabídky investiční životní pojištění. Za hlavní motiv považuji snahu dosáhnout většího zisku, což de facto odpovídá historickému důvodu vytvoření tohoto odvětví. S tím může souviset obava ze zaostávání za konkurencí a z následné ztráty image pojišťovny. Další důvody podle mého názoru vyplývají z konstrukce investičního životního pojištění. S ohledem na přenos celého či částečného rizika (v případě moderního investičního životního pojištění), souvisejícího s vývojem hodnoty podílového účtu, na klienta, je pojišťovna méně vystavena nejistotě ohledně budoucího vývoje na trhu. Rovněž může profitovat z nastavených vyšších poplatků. Naopak za velkou nevýhodu považuji již zmíněnou neparticipaci na případném výhodném ekonomickém vývoji.
III.2.2. Investiční
životní
pojištění
z pohledu
vývoje
předepsaného pojistného Ukazatel předepsaného pojistného patří k nejčastěji používaným indikátorům úrovně pojistného trhu. Lze se s ním tudíž rovněž setkat ve výročních zprávách České asociace pojišťoven. Jeho hodnota udává velikost předepsaného, tj. z pojistné smlouvy vyplývajícího, pojistného, a to ze všech zkoumaných pojistných vztahů. Ze své podstaty tak vypovídá o výši jednoho z nejdůležitějších druhů příjmů, a je proto v zájmu pojišťovny maximalizovat jeho hodnotu (s následující výhradou).
55
Investiční životní pojištění neposkytují Amcico pojišťovna a.s., AXA životní pojišťovna a.s., MAXIMA pojišťovna, a.s..
33
S výše uvedeným souvisí tvrzení (se kterým jsem se setkala v literatuře), že předepsané pojistné ztělesňuje důležitý ukazatel výkonnosti pojišťovny za dané období.56 Domnívám se však, že pomocí tohoto ukazatele nelze posuzovat skutečnou „výkonnost“ ve smyslu úspěšnosti, neboť výše pojistného sice odráží míru podnikatelských schopností pojišťovny, ale pro souhrnné zhodnocení výkonnosti je podle mého názoru zapotřebí vzít v potaz i náklady nutné pro jeho dosažení. Ty totiž mohou mnohdy dosahovat velkých částek, resp. procent z ročního předepsaného pojistného, s čímž se lze běžně setkat u investičního životního pojištění.57
Ve své práci budu ponejvíc pracovat s předepsaným pojistným v zúženém rozsahu, konkrétně s předepsaným pojistným, jehož právní důvod vzniku vyplývá ze sjednaného životního pojištění či jeho dílčího odvětví, zejména investičního životního pojištění.
Životní pojištění V souladu s dříve nastíněným postupem práce bych chtěla pomocí několika grafů nejprve demonstrovat postavení životního pojištění.
Do grafu č. 1 jsem zanesla vývoj agregovaných veličin předepsaného pojistného za celý pojistný trh České republiky. Výška sloupců odráží hodnotu celkového hrubého předepsaného
pojistného,
jež
vykázali
členové
České
asociace
pojišťoven
v jednotlivých letech. Z grafu vyplývá, že se jeho výše od roku 1991 neustále zvyšuje, což svědčí o rostoucím významu soukromého pojištění. Pro představu uvádím, že předepsané pojistné v minulém roce dle výroční zprávy České asociace pojišťoven převýšilo hodnotu 150 mld. Kč a průměrné pojistné za sledovaných 20 let pak dosahuje přibližně 78 mld. Kč. Podíl obou částí soukromého pojištění znázorňuje poměr ploch jednotlivých sloupců.
56
ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vydání. Grada Publishing a.s., 2002. str. 26, 119 s. ISBN 80-24701373-5 57 www.investia.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Hitparáda provizí: Jasně vede investiční životní pojištění následované hypotékami Dostupné z WWW: < http://www.investia.cz/hitparada-provizi-jasnevede-investicni-zivotni-pojisteni-nasledovane-hypotekami >.
34
Graf 1: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného – v absolutním vyjádření
180 000 160 000 140 000
mld. Kč
120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000
20 11
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
0
předepsané pojistné z neživotního pojištění předepsané pojistné ze životního pojištění
Zdroj: vlastní tvorba
Vzájemný vztah životního a neživotního pojištění zobrazuje také následující graf (graf č. 2) – tentokrát v procentním vyjádření. Podle mého názoru z něj lze vyčíst trend postupného zvyšování podílu životního pojištění na úkor neživotního. Životní pojištění však stále nedosahuje hodnot vykazovaných v ostatních členských zemích Evropské unie. Za jeden z hlavních důvodů této skutečnosti považuji charakter státního systému podpory jedinců pro případ ztížených životních podmínek, a to systém sociálního zabezpečení, vč. důchodového pojištění. Podle mého názoru totiž platí, že s rostoucí ochranou ze strany státu notně klesá potřeba jedince zabezpečit se prostřednictvím soukromého pojištění. Tato skutečnost se rovněž týká investičního životního pojištění.
Zobrazenému rostoucímu vývoji životního pojištění odpovídá zákonitě nárůst jeho složek, v současnosti zejména investičního životního pojištění (viz dále).
35
Graf 2: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění na celkovém pojištění - dle velikosti předepsaného pojistného 80,0 70,0 60,0
%
50,0 40,0 30,0 20,0 10,0
20 10
20 08
20 06
20 04
20 02
20 00
19 98
19 96
19 94
19 92
0,0
předepsané pojistné ze životního pojištění předepsané pojistné z neživotního pojištění Zdroj: vlastní tvorba
Oba předešlé závěry jsem propojila v grafu č. 3, kde horizontální osa představuje meziroční změnu velikosti předepsaného pojistného. Červená křivka potvrzuje rostoucí vývoj celkového pojistného a porovnáním meziročního tempa růstu životního a neživotního pojištění lze dospět k závěru o zvyšování podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Za zlomový bych označila rok 1994, od kterého počínaje (až na drobné výjimky) životní pojištění neustále roste až k současnému podílu přesahujícímu 40 %. Druhým význačným rokem pro životní pojištění představuje rok 2000, kdy došlo ke změně zákona o daních z příjmu uzákoněním možnosti poplatníka odečíst si zaplacené pojistné od základu daně (viz poznámka v podkapitole o funkci životního pojištění). Meziroční změna tehdy dosáhla téměř 25 %, což představovalo opravdu velký posun oproti hodnotě z předchozího roku, tj. 14,3 %. Současná podpora životního pojištění je však i přes to shledávána jako nedostačující pro případné plnění funkce určitého doplňku důchodového systému.58
58
DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 230, 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
36
Graf 3: Meziroční změna hodnoty předepsaného pojistného – v procentním vyjádření 70,0 60,0
%
50,0 40,0 30,0 20,0 10,0
20 10
20 08
20 06
20 04
20 02
20 00
19 98
19 96
19 94
19 92
0,0
celkové předepsané pojistné předepsané pojistné ze životního pojištění předepsané pojistné z neživotního pojištění
Zdroj: vlastní tvorba
Poznámka: Uvedené hodnoty předepsaného pojistného za rok 2011 jsem čerpala z vícera zdrojů (nejen z výročních zpráv ČAP), a to z důvodu obavy ze zkreslení výsledků, které by mohlo nastat v důsledku změny v metodice vykazování údajů. Tento problém vysvětlím v další kapitole.
Investiční životní pojištění Z předchozího stručného přehledu vývoje životního postavení vyplynulo, že obliba životního pojištění značně vzrostla, čímž došlo k posílení jeho úlohy ve společnosti. Je tedy nasnadě zabývat se vývojem jeho složek (jednotlivých pojistných odvětví), čímž přecházím k stěžejnímu tématu kapitoly - pozici investičního životního pojištění. Předesílám, že jeho vývoj je velmi zajímavý.
Analýzu investičního životního pojištění bych začala obdobně jako u životního pojištění, tedy vývojem předepsaného pojistného. •
Vývoj předepsaného pojistného – v absolutním vyjádření
Do grafu č. 4 jsem zanesla předepsané pojistné vykázané pojišťovnami, které byly v daných letech členy České asociace pojišťoven. Z důvodu přehlednosti jsem vybrala pouze následující pojistná odvětví životního pojištění:
37
-
pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, zde zkráceně „pojištění po případ dožití nebo smrti nebo dožití“,
-
investiční životní pojištění, neboli pojištění spojené s investičním fondem (termín používaný v zákoně o pojišťovnictví) a
-
doplňkové pojištění, pod kterým se rozumí pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, pokud doplňuje jiné odvětví životního pojištění.
Důvodem zařazení těchto pojistných odvětví byla jejich významnost měřená podílem na předepsaném pojistném ze životního pojištění. Pro srovnání jsem přidala i celkové předepsané pojistné ze životního pojištění.
Graf 4: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného z jednotlivých pojistných odvětví 80 000 71 765 72 009
70 000 60 208
mld. Kč
60 000 50 000 34 161
40 000
19 917
10 000 0
17 752
15 089 10 896
8 806
660
317
1998
1999
44 954
26 608
25 860
34 055
24 423
22 770
44 201 41 123
28 282
30 000 20 000
56 888
54 120
19 571
2000
2 453
2001
22 543 24 045
36 584
24 216
23 576 23 385 22 455
11 186 1 522
47 233
3 137
2002
4 878
2003
6 052
2004
7 550
2005
11 336
2006
18 387
2007
20 607
21 588
2008
2009
2010
2011
Celkové předepsané pojistné - životní pojištění Pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití Pojištění spojené s investičním fondem Doplňková pojištění Zdroj: vlastní tvorba
Při pohledu na průběh jednotlivých křivek, si lze všimnout nesynchronního průběhu u dílčích pojistných odvětví. Osobně to přičítám přirozené reakci subjektů na měnící se tržní podmínky a novelizování legislativy, dále demografickému vývoji, změně osobních preferencí i využití alternativních produktů (zvláště v případě některých pojistných odvětví, vč. investičního životního pojištění).
Předepsané pojistné vztahující se k investičnímu životnímu pojištění se od roku 1997 (v tomto roce začalo být na našem území poprvé nabízeno) neustále zvyšovalo. Pro srovnání: v roce 1998 dosáhlo předepsané pojistné přibližně 316 821 tis. Kč, v roce
38
2006 11 300 000 tis. Kč a v roce 2008 dokonce 22 500 000 tis. Kč. Průměr za uplynulých 14 let pak činí přibližně 12,3 mld. Kč. Tento rostoucí trend po celé sledované období bychom naopak nenašli u pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití. Růst předepsaného pojistného spojeného s investičním životním pojištěním oproti tomu navíc pokračuje i v roce 2011. Dle poslední zveřejněné výroční zprávy ČAP za rok 2011 přesahuje dokonce částku 36 000 000 tis. Kč59.
Do grafu č. 5 jsem poté zobrazila meziroční změny předepsaného pojistného, vypočítané jako podíl předepsaného pojistného za současné a předchozí období a následně vyjádřené jako procentní změna původní hodnoty. Vývoj této veličiny potvrzuje onen nerovnoměrný průběh pojistného, jež jsme zaznamenali v předchozím grafu. Pojištění spojené s investičním fondem vykazuje každoročně dvouciferný růst předepsaného pojistného. (Naproti tomu pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití podobnou rychlostí roste pouze v letech 1999, 2001-2003. V období 2005-2009 naopak dochází ke snižování tempa růstu pojistného, byť jen mírně, v řádu několika procent.)
Graf 5: Meziroční změna hodnoty předepsaného pojistného z jednotlivých pojistných odvětví 300 250 200
%
150 100 50 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-50
celkové předepsané pojistné ze životního pojištění pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití investiční životní pojištění doplňková pojištění (vč. pojištění úrazu a nemoci)
Zdroj: vlastní tvorba
59
Jde o hodnotu, kterou jsem dopočítala v souladu s původní metodikou České asociace pojišťoven pro vykazování ročních výsledků pojišťoven.
39
V této souvislosti bych připomněla rok 2000, resp. 2001, kdy vstoupila v účinnost novela zákona o daních z příjmu přinášející zvýhodnění životního pojištění. V důsledku jejího přijetí nárazově vzrostlo především pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití a dosáhlo hodnoty dosahující téměř meziroční změny předepsaného pojistného z investičního životního pojištění. Naproti tomu tempo růstu hodnot předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem zřetelně pokleslo – z hodnoty 131 % na 61 %. Podle mého názoru to lze z velké míry přičíst právě této změně legislativy. Při podrobnějším pročtení paragrafu 15, odst. 6, jsem totiž zjistila, že mezi podmínky pro možnost uplatnění zaplaceného pojistného jako odečitatelné položky od základu daně se řadí také pevně sjednaná pojistná částka pro případ dožití. Investiční životní pojištění ale tuto podmínku nesplňuje, neboť výše pojistného plnění v případě dožití se zde odvíjí od hodnoty podílových jednotek a je tedy nejistá. Jde podle mého názoru o případ určité deformace trhu, neboť dochází ke zvýhodňování pouze některých finančních nástrojů. Napadají mě však důvody schopné ospravedlnit takový zásah státu do ekonomiky, například jeho snaha o zajištění jistějšího zabezpečení osob pro případ stáří, čímž by se snížily jejich případné požadavky na poskytnutí prostředků od státu. Do budoucna je otázkou, do jaké míry by subjekty zareagovaly na případné další daňové zvýhodnění dotyčných pojištění.
Pro doplnění problematiky meziročních změn předepsaného pojistného uvádím ještě průměrná tempa jeho růstu za období 1999 – 2011:
•
-
životní pojištění celkem – 13,2 %,
-
pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití – 8,1 %,
-
pojištění spojené s investičním fondem – 47,9 %.
Vývoj předepsaného pojistného - v relativním vyjádření
Neméně zajímavé je sledovat vývoj investičního životního pojištění v relaci k ostatním pojistným odvětvím, tedy pomocí podílu na předepsaném pojistném ze životního pojištění.
Stěžejní veličinou bude pro mne i nadále velikost předepsaného pojistného. Jde totiž o zásadní veličinu charakterizující pojištění a zároveň jsou k dispozici jeho hodnoty z téměř všech pojistných odvětví.
40
Podíl jednotlivých odvětví na celkovém životním pojištění zobrazuje níže uvedený graf č. 6.
Graf 6: Podíly jednotlivých pojistných odvětví životního pojištění
100% 80% 60% % 40% 20% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití
Pojištění spojené s investičním fondem
Doplňková pojištění
Důchodová pojištění
Pojištění svatební, prostředků na výživu dětí
Pojištění pro případ smrti
Kapitálové činnosti
Zdroj: vlastní tvorba
V roce 2001 jednoznačně převládalo pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití. Jeho podíl na předepsaném pojistném činil téměř 60 %. Na druhém místě bylo soukromé důchodové pojištění s 11,5 %. Relativně velké zastoupení měla i pojištění svatební a pojištění prostředků na výživu dětí – cca 10 %. Investiční životní pojištění bylo v této době stále ještě něčím novým, s čím subjekty neměli dlouhodobější zkušenost a navíc byla nabídka pojistných produktů notně omezená. Proto činil jeho podíl na životním pojištění „pouze“ 8,7 %.
Tato struktura životního pojištění však doznala během následujícího desetiletí značných změn. A to nejen pouze v oblasti procent, ale měnilo se často také pořadí, ve kterém byla jednotlivá pojistná odvětví zastoupena na celkovém předepsaném pojistném.
Souhrnně se vyvíjela pojistná odvětví následovně: -
Položka kapitálové činnosti tvořila i nadále pouze marginální část životního pojištění.
-
U svatebního pojištění a pojištění prostředků na výživu dětí docházelo k plynulému snížení jejich podílu na předepsaném pojistném z 9,9 % na 2,3 %.
41
-
Důchodové pojištění, jež mělo v roce 2001 zastoupení přesahující 11 %, mělo obdobný vývoj. Jeho zastoupení svou hodnotou z konce minulého roku pouze mírně převýšilo výsledek předchozího pojištění a dosáhlo 2,6 %.
-
Pojištění pro případ smrti naopak posílilo svou pozici, ale stále však se jeho podíl řadí k nižším - 3,4 %.
-
Větší nárůst lze však pozorovat u doplňkového pojištění, které se z podílu 4,3 % dostalo až na třetí pozici se zastoupením přesahujícím 12 %. Mezi možné příčiny bych zařadila pohodlný způsob pojištění těchto rizik v rámci jedné smlouvy společně s životním pojištěním či aktivní úlohu pojišťovacích zprostředkovatelů.
-
Pojištěním s největší účastí na předepsaném pojistném zůstává stále skupina kapitálového pojištění - pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití a pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti. Jeho podíl se začátkem století dokonce mírně navýšil, ale počínaje rokem 2005 postupně ztrácí ze své silné pozice. Konkrétní hodnota činila v roce 2011 už jen necelých 29 %.
Pojištěním, na úkor kterého kapitálové pojištění pokleslo nejvíce, představuje investiční životní pojištění. Z dříve zmíněných 8,7 % se jeho podíl na předepsaném pojistném zvětšil až na 50,8 %. To jej činí pojištěním s největším vlivem na pojistném trhu (měřeným podle výše pojistného). Za přelomový rok bych přitom označila rok 2009, kdy pojistné z titulu investičního životního pojištění poprvé převýšilo výši pojistného ze sjednaného kapitálového pojištění. Pokud jde o údaje za celý pojistný trh, tak nejnovější Zpráva o výkonu dohledu ČNB uvádí následující hodnoty pojistného za rok 2011: Tabulka č. 3: Velikost předepsaného pojistného za celý pojistný trh – ke konci roku 2011
Pojistné odvětví
mld. Kč
investiční životní pojištění
36 687
pojištění pro případ smrti nebo dožití, svatební pojištění a kapitálové činnosti
24 793
doplňkové pojištění úrazu nebo nemoci
8 649
důchodové pojištění
1 881
životní pojištění celkem
72 010
Zdroj: vlastní tvorba
42
V grafickém znázornění: Graf 7: Struktura předepsaného pojistného životního pojištění – k 31. 12. 2011
Zdroj: vlastní tvorba
Současný stav Vzhledem k tomu, že údaje za rok 2012 ještě nejsou předmětem výroční zprávy ČAP, vycházela jsem i zde ze statistiky ČNB, a tedy výsledků všech subjektů na pojistném trhu. Tyto údaje lze porovnat s hodnotami za rok 2011 a taktéž s hodnotami z předešlých let. (Jelikož se jedná o relativní vyjádření, tak by se poměry jednotlivých odvětví vypočítané podle údajů z obou použitých zdrojů neměly podle mého názoru teoreticky příliš odlišovat.)
Pokud jde o důchodové pojištění, tak i nadále neplní v rámci životního pojištění se svými 2 % velkou úlohu. Oproti němu si mírně polepšilo doplňkové pojištění, ač stále setrvává na hranici desítky procent. Nejvýznamnějšími pojistnými odvětvími proto i nyní zůstávají kapitálové a investiční životní pojištění. Vyjádřeno v procentních bodech: pojištění pro případ smrti nebo dožití, svatební pojištění a kapitálové činnosti představují 30% podíl (statistika poskytuje pouze souhrnný údaj za všechna zmíněná pojistná odvětví) a investiční životní pojištění dokonce 55 %. Z toho vyplývá, že investiční životní pojištění upevnilo svou pozici a představuje v současnosti pojistné odvětví životního pojištění s největším zastoupením na trhu – dle velikosti předepsaného pojistného. A to i přesto, že podle vyjádření některých ekonomů se měl jeho potenciál již začít vyčerpávat.
43
V grafickém znázornění: Graf 8: Struktura předepsaného pojistného životního pojištění – k 30. 6. 2012
Zdroj: vlastní tvorba
•
Rozdíl mezi pojistným bez zohlednění míry inflace a s jejím zohledněním
V novodobé ekonomice nelze vždy vystačit pouze s údaji vyjádřenými v nominálním vyjádření, ale je zapotřebí zabývat se také otázkou míry inflace. Odlišný přístup totiž obvykle vede ke zkresleným výsledkům. Ovšem v řadě případů lze vliv inflace zanedbat, aniž by to zásadně ovlivnilo učiněné rozhodnutí.
Při zpracování této práce jsem doposud pracovala jen s nominálními veličinami (podoba všech hodnot pojistného a pojistných plnění čerpaných z výročních zpráv České asociace pojišťoven), aniž bych brala v potaz míru inflace. Mne ovšem zajímalo, do jaké míry by platily vyslovené závěry při jejím zohlednění.
Míra inflace v České republice dosahovala v uplynulých letech následujících hodnot: Tabulka č. 4: Vývoj míry inflace v České republice míra inflace
1998 10,7
1999 2,1
2000 3,9
2001 4,7
2002 1,8
2003 0,1
2004 2,8
2005 1,9
2006 2,5
2007 2,8
2008 6,3
2009 1
2010 1,5
2011 1,9
Zdroj: vlastní tvorba
Z tabulky lze usuzovat na možný větší vliv inflace zejména v letech 1998, 2000, 2001 a 2008. Při posuzování tohoto vlivu bude však podle mého názoru záležet zejména na dvou faktorech. Prvním z nich je velikost (řád) používaných veličin, neboť při nízkých 44
hodnotách dosahuje odchylka v absolutní výši malých hodnot a vliv inflace lze hodnotit jako malý.
Pro následující porovnání jsem zvolila vývoj meziročních změn předepsaného pojistného ze sjednaného investičního životního pojištění60. Jedná se tedy o jakousi kontrolu správnosti grafu č. 4. Do pomocného grafu č. 9 jsem postupně zanesla dvě sady hodnot: -
meziroční změny předepsaného pojistného vypočítané z hodnot obsažených ve výkazech (= nominální hodnoty) a
-
meziroční změny předepsaného pojistného vypočítané z hodnot upravených o míru inflace.
%
Graf 9: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného z investičního životního pojištění
158,0 148,0 138,0 128,0 118,0 108,0 98,0 88,0 78,0 68,0 58,0 48,0 38,0 28,0 18,0 8,0 -2,0
124,0
130,7 127,0
108,2
58,0
61,2 60,0
62,2 50,1
55,5
62,0 40,6
49,0 32,0 27,9
40,0
24,1
21,0
26,0 24,8
17,4
18,0 12,2
14,0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
-2,0 -2,0 2011
předepsané pojistné bez zohlednění míry inflace předepsané pojistné se zohledněním míry inflace
Zdroj: vlastní tvorba
Je zřejmé, že výše inflace ovlivňuje všechny použité hodnoty, a to v závislosti na jejím vývoji. Největší rozdíly se vztahují k letům 1999, 2008 a 2009. Tyto roky se však neshodují s roky, za které byla vykázána nejvyšší míra inflace. Důvodem je druhý faktor, jež jsem si při zpracování uvědomila, a to – samotný charakter výpočtu. Zde má tedy význam výše meziroční změny míry inflace. 60
Meziroční změna vypočítaná jako procentní nárůst či pokles výše pojistného oproti předchozímu roku.
45
Za závěr této vsuvky považuji potvrzení faktu, že vliv inflace může značně ovlivnit jednotlivé výsledky, ale myslím si, že pro účely této práce ho lze zanedbat.
V následujících třech oddílech budu stále pracovat s výší pojistného, ale nyní v poměru k příslušným veličinám.
III.2.3. Investiční
životní
pojištění
z pohledu
podílu
předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu Vývoj podílu předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu řadíme ke stěžejním indikátorům v oboru pojišťovnictví. Jedná se o ukazatel globální pojištěnosti vyjadřující kapacitu pojistného trhu.61 Pojišťovny jsou totiž limitovány počtem možných pojistných nebezpečí, jejichž následky lze prostřednictvím pojištění eliminovat. Často se tohoto indikátoru využívá při mezinárodním srovnání. Jeho velikost však ovlivňuje řada vnějších faktorů majících původ mimo pojistný trh, k čemuž by se mělo při interpretaci analýz přihlížet.
K výhodám ukazatele pojištěnosti bych rovněž zařadila značnou variabilitu při jeho konstrukci. Do jmenovatele lze dosadit jak hodnoty předepsaného pojistného ze všech pojistných smluv, tak pouze ze smluv z oblasti životního nebo neživotního pojištění, či je podle mě možné zúžit okruh veličin ryze na určité pojistné odvětví. Vzhledem k tématu práce mě bude zajímat především vývoj vztahu mezi investičním životním pojištěním a velikostí hrubého domácího produktu. Do grafu č. 10 jsem zanesla v procentech vyjádřené62 hodnoty podílu předepsaného pojistného z investičního životním pojištěním s výší hrubého domácího produktu České republiky. Pro výpočet jsem zvolila hrubý domácí produkt vypočítaný důchodovou metodou, přičemž údaje o produktu jsem čerpala z časových řad čtvrtletních účtů Českého statistického úřadu.63
61
ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vydání. Grada Publishing a.s., 2002. str. 27, 119 s. ISBN 80-24701373-5 62 Jinak by šlo o velmi malé hodnoty. 63 www.czso.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Historická ročenka národních účtů 1990 až 2010 Dostupné z WWW: .
46
Vyobrazený průběh grafu svědčí o růstu hodnot tohoto ukazatele. V průběhu sledovaných čtrnácti let se podíl neustále zvyšoval – z 0,02 % v roce 1998 až na 0,96 % v minulém roce. Tempo nárůstu však nebylo po celou dobu stejné. Největší meziroční změny vykazovaly první roky po vzniku investičního životního pojištění, kdy dosahovaly hodnot přesahujících 100 %. (Konkrétně v roce 1999 – 100 % a v roce 2000 – 118 %.) Vzhledem k nižším základnám z předchozích let, však podle mého názoru nelze hovořit o „boomu“ investičního životního pojištění v pravém slova smyslu. V následujícím období pak docházelo ke střídavému zvyšování a snižování tempa růstu, s vrcholy v letech 2003, 2007 a 2010. Největší podíl na tomto průběhu měla podle mého názoru hospodářská situace. Průměrně pak šlo o meziroční nárůst hodnot ukazatele o 41 %. Meziroční změna mezi lety 2010 a 2011 je podprůměrná a činí pouze přibližně 6,3 %. Stále však dochází k růstu takto definované pojištěnosti, a proto si myslím, že lze konstatovat, že uvedený vývoj svědčí o růstu významu investičního životního pojištění v ekonomice, a to i v současné době.64 Graf 10: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a hrubého domácího produktu 1,00 0,90
0,90
0,95
0,80 0,70
0,50
0,60 0,50
0,56
0,34
0,40 0,30 0,20 0,10
0,10 0,07 0,02 0,03
0,12 0,18
0,21
0,24
0,00
0,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: vlastní tvorba
Bez zajímavosti není ani srovnání s vývojem pojištěnosti celého životního pojištění – viz graf č. 11. Ta již každoroční nárůst nevykazuje. Po roce 2003 totiž docházelo k poklesu podílu (řádově o desetinu procenta) až na 1,41 v roce 2006. Paradoxně přesně v tomto časovém rozpětí podíl předepsaného pojistného z investičního životního pojištění a velikosti hrubého domácího produktu naopak rostl. V tomto období však zastoupení investičního životního pojištění na životním pojištění jako celku nebylo 64
Podle mého názoru jde ale o zjednodušený pohled, neboť mimo jiné závisí na dílčích proměnných.
47
příliš výrazné, a proto většinový vliv na hodnotu ukazatele mělo pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití. A předepsané pojistné z tohoto pojistného odvětví právě mezi lety 2003 – 2006 klesalo. S rostoucím podílem investičního životního pojistného (u něhož předepsané pojistné každoročně narůstá), se však hodnota pojištěnosti opět navyšuje. Graf 11: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem / životního pojištění a hrubého domácího produktu – srovnání 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
podíl předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a hrubého domácího produktu podíl předepsaného pojistného z životního pojištění a hrubého domácího produktu Zdroj: vlastní tvorba
Jak jsem dříve uvedla, velikost podílu ovlivňují různorodé skutečnosti - i přímo nesouvisející s pojistným trhem. Mezi významné faktory se řadí kupříkladu ekonomická situace v zemi, státní opatření, rozvinutost finančních trhů, nálada ve společnosti, atd. Pak je otázkou, jaké závěry lze činit.
Pomocí grafu č. 12 bych chtěla naznačit, do jaké míry tento ukazatel odráží význam investičního životního pojištění s ohledem na působení obou sledovaných veličin. Hodnoty ukazatele ovlivňují jak výše předepsaného pojistného investičního životního pojištění, tak velikost vykázaného hrubého domácího produktu, avšak vzhledem k řádovému rozdílu ve velikosti se jejich změna promítá do celkové hodnoty pojištěnosti rozdílně – neproporcionálně.
Do grafu jsem zanesla meziroční změny obou proměnných a také pojištěnosti. Pro většinu let platí, že průběh pojištěnosti kopíruje vývoj hodnot předepsaného pojistného, které vykazují větší variabilitu. Větší odchýlení, měřené relativně jako podíl pojistného na hodnotě pojištěnosti, nastalo meziročně mezi roky 1998 a 1999, 2003 a 2004, 2008 a
48
2009 a aktuálně 2010 a 2011. Jednalo se přitom téměř vždy o podstatně menší procentní nárůst hodnot ukazatele pojištěnosti oproti navýšení hodnot předepsaného pojistného. Důvody se různí: -
v roce 1998 nehrálo investiční životní pojištění na pojistném trhu ještě takovou roli, a tudíž velký meziroční nárůst předepsaného pojistného vyjádřený v procentech nepředstavoval zároveň tak velký nárůst předepsaného pojistného vyjádřený absolutně. Tomu odpovídala „pouze“ 50% změna hodnoty pojištěnosti.
-
V roce 2004 došlo k významnému zvýšení hrubého domácího produktu oproti předchozímu roku65, v důsledku čehož hodnota pojištěnosti vzrostla jen o 13,9 %, ač meziroční nárůst předepsaného pojistného činil 24 %.
-
Hodnoty předepsaného pojistného se v letech 2010 a 2011 navzájem příliš nelišily. Stejně tak výše hrubého domácího produktu.66 Vzhledem k zmiňované odlišné velikosti veličin, tak výše sledovaného ukazatele pojištěnosti vzrostla jen o 6,3 %, což odpovídá přibližně 7,4% nárůstu předepsaného pojistného.
V každém případě lze shrnout, že tato úzce vymezená pojištěnost značně kolísá, přičemž křivka jejího vývoje poměrně přesně kopíruje křivku předepsaného pojistného. Graf 12: Meziroční tempo růstu podílu výše předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu
140,0 120,0 100,0
%
80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 -20,0
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
předepsané pojistné z investičního životního pojištění hrubý domácí produkt podíl předepsaného pojistného z investiční životní pojištění a hrubého domácího produktu
Zdroj: vlastní tvorba 65
o cca 11,7 % Meziroční nárůst předepsaného pojistného v tomto období činil 1,5 %, nárůst hrubého domácího produktu pak 1,6%. 66
49
Poznámka: Onu výjimku, kdy hodnota ukazatele se zvýšila v procentuálním vyjádření více než velikost předepsaného pojistného investičního životního pojištění, představuje rok 2009 (je zde však problém se záporným znaménkem v případě hodnoty hrubého domácího produktu). Tento rok je již rokem ekonomické krize, kterou budu komentovat na konci této kapitoly. Nyní bych proto přešla k dalším ukazatelům, pomocí kterých lze popsat postavení investičního životního pojištění na trhu.
III.2.4. Investiční
životní
pojištění
z pohledu
podílu
předepsaného pojistného na počtu obyvatel Podíl předepsaného pojistného a počtu obyvatel ztělesňuje další poměrový ukazatel, který může vhodně doplnit analýzu vytvořenou pomocí předchozího ukazatele.
Graf č. 13 zachycuje vývoj tohoto ukazatele v období od roku 1998 do konce minulého roku. Počáteční hodnoty byly následující: počet obyvatel činil 10 294 943 a předepsané pojistné z pojištění spojeného s investičním fondem 316 821 tis. Kč. Tomu odpovídala hodnota ukazatele 30,8. Ke konci roku 2011 dosáhl počet obyvatel hodnoty 10 504 203 a předepsané pojistné 36 584 401 tis. Kč, přičemž jejich podíl přesáhl hodnotu 3 480. Celkový nárůst všech tří veličin pak činil: -
počet obyvatel – 2 %,
-
předepsané pojistné – 11 447 % a
-
podíl předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a počtu obyvatel – 11 217 %.
Z tohoto průběhu lze dovozovat, že úloha investičního životního pojištění značně vzrostla, což je v souladu se závěry analýz pomocí předchozích ukazatelů. Vývoj opět není lineární - největšího tempa růstu bylo dosaženo v prvních letech existence pojištění, později meziroční růst podobných hodnot nevykazoval. Větší nárůst můžeme zaznamenat až v roce 2007, konkrétně o 61 %. V minulém roce šlo pak jen již o 1,6% zvýšení.
50
Graf 13: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a počtu obyvatel
4 000
3 483
3 500
3 238
3 000 2 500
2 070
2 000
2 308
1 781
1 500 1 000 500
64
31
148 240
478
307
593
1 104 738
0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: vlastní tvorba
III.2.5. Investiční
životní
pojištění
z pohledu
podílu
předepsaného pojistného na průměrné mzdě Tento poměrový ukazatel nepatří mezi standardní ukazatele úrovně pojistného trhu, ale přesto bych ho ve své práci zmiňuji, neboť mi jeho konstrukce připadá racionální. Pomocí tohoto ukazatele úrovně pojistného trhu lze opět dobře ilustrovat posilování pozice investičního životního pojištění. S růstem průměrné mzdy se výše předepsaného pojistného zvětšuje, a to exponenciálně. Následkem toho roste i hodnota ukazatele. V průměru jde o 27% nárůst hodnoty podílu za posledních 12 let. (viz graf č. 14) Graf 14: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a průměrné mzdy 1 600 000
1 497 152 1 427 037
1 400 000 1 200 000
1 037 347 955 555
1 000 000
877 353 800 000
579 969
600 000 400 000 200 000
296 879 115 136 170 597202 053
411 600 346 480
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní tvorba
51
III.2.6. Investiční
životní
pojištění
z pohledu
počtu
uzavřených pojistných smluv Úroveň pojistného trhu lze posuzovat také pomocí počtu uzavřených pojistných smluv. Podle mého názoru jde o velmi dobrý ukazatel růstu či stagnace odvětví z pohledu aktivity na trhu, neboť jeho velikost není logicky ovlivněna výší předepsaného pojistného. Neodráží však toliko přínos pro pojišťovnu jako předcházející indikátory.
Rozborem tohoto ukazatele (ve smyslu slovního hodnocení a uvedení konkrétních hodnot) se ovšem nyní zabývat nebudu a o analýzu jeho vývoje se pokusím až v následující kapitole. Činím tak z čistě praktických důvodů, s ohledem na předmět čtvrté kapitoly, který ztělesňují jednorázové placené produkty investičního životního pojištění. V příslušné kapitole bych totiž ráda srovnala tuto specifickou skupinu produktů investičního životního pojištění s ostatními produkty, a to rovněž pomocí ukazatele počtu uzavřených pojistných smluv.
52
IV. Vliv krize na oblibu produktů investičního životního pojištění Ekonomiku v tomto století silně zasáhla krize. Nešlo přitom o krizi pouze určitého sektoru ekonomiky či pouze lokální záležitost, nýbrž o problém celých ekonomik mnoha států – hovoří se proto o tzv. globální krizi. Proto je nasnadě otázka, zda, a eventuálně jak, se tento jev projevil na oblibě produktů investičního pojištění.
IV.1.1. Průběh a důsledky krize pro finanční systém Je důležité předeslat, že krize neměla stále tentýž charakter. S odstupem několika let lze vystopovat několik fází nastalých ve vyspělých ekonomikách.67 Jednotlivá období se pak různým způsobem podepisovala na dění v ekonomice.
Za spouštěcí moment se pokládá hypoteční krize ve Spojených státech amerických v polovině roku 2007, již způsobily problémy se splácením velkého počtu hypotečních úvěrů a následné splasknutí cenové bubliny na souvisejícím trhu nemovitostí v důsledku realizace zástav těchto úvěrů.68 Velké ztráty tehdy utrpěly nejen subjekty vlastnící přímo danou nemovitost, ale taktéž subjekty, v jejichž bilanci figurovaly různorodé finanční produkty napojené na nemovitostní trh, zejména tzv. CDO. Hypoteční krize tak nabyla podoby finanční krize – do pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008 zatím v latentní fázi, poté již v její akutní fázi.
Naneštěstí nezůstalo „pouze“ u finanční krize, nýbrž následně došlo k přenesení nákazy z finančního sektoru i do reálné ekonomiky. V současnosti se navíc objevují problémy ve veřejných rozpočtech řady států a hovoří se i o měnové krizi v eurozóně.
67
Zmíněné například v Projevu viceguvernéra České národní banky, M. Singera (dostupné: SINGER, M. Hospodářská krize a česká ekonomika. Legendor, Praha, 2010, Dostupné z WWW: .) 68 MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis. 2008., roč. 3, č. 4, s. 6-20. ISSN 1802-2200. Dostupné z WWW: < http://sk.scribd.com/doc/44394184/Musilek-krizePriciny >.
53
Ač existuje řada pohledů na krizi, z nichž dle některých přináší ekonomická deprese ekonomice nemalý prospěch69, je s ní spojena řada nepříznivých důsledků. V oblasti finančního systému jde především o následující problémy70: -
nedostatečná likvidita,
-
insolvence finančních institucí,
-
zvětšená volatilita výnosových měr finančních instrumentů,
-
výrazný pokles hodnoty finančních i nefinančních aktiv a
-
značné snížení rozsahu alokace úspor.
Od počátku roku 2009 se začaly projevovat výše zmiňované problémy v reálné ekonomice. Největším problémem bylo především vytvoření nadbytku výrobních kapacit a následně vygenerované dluhy, a to nejen ve sféře financí, ale i v sektoru domácností.71
Tyto události velkou měrou ovlivnily smýšlení a rozhodování ekonomických subjektů.
IV.1.2. Vliv krize na pojistný trh Hypoteční, finanční a posléze hospodářská krize nevznikly na pojistném trhu - jejich epicentra tvořily odlišné sektory ekonomiky a hlavními aktéry nebyly pojišťovny, ale spíše investiční banky. Na první pohled by se proto mohlo zdát, že krize nijak neovlivní trh pojistný a zajistný. Jednotlivé sektory ekonomiky jsou však vzájemně provázané, ať přímými či alespoň nepřímými vazbami, a tudíž se významné události často projeví i na odlišném trhu. Tak tomu bylo i v případě současné krize.
69
Například Joseph Schumpeter pojímá krizi jako výsledek „innovací“, tj. nových výrobních a prodejních metod (Setínský, J. Teorie krizí v Československu. 1. vydání. Praha: Spisy University J.E. Purkyně v Brně. Filosofická fakulta, Svazek 96, 1964. str. 16, 119 s. ISBN 80-247-01373-5), dokonce použil pojem „tvořivá destrukce“ (časopis Ekonom, Vydání 24-29, Praha: Economia, a.s., 2006, str. 53. ISSN 1210-0714). Proto by se, za přijmutí tohoto názoru, vlastně nemělo cíleně bránit vzniku další krize. 70 MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis. 2008, roč. 3, č. 4, str. 6-20. ISSN 1802-2200. Dostupné z WWW: < http://sk.scribd.com/doc/44394184/Musilek-krizePriciny >. 71 SINGER, M. Dopady hospodářské krize na českou ekonomiku a její finanční sektor. Ernst&Young, Executive Party Praha, 2009, Dostupné z WWW: .
54
Osobně bych rozlišila dvě roviny vlivu na pojistný trh – dopad na pojišťovny a jednak dopad na zájemce o pojištění, resp. klienty pojišťoven. V případě pojišťoven z analýz trhu72 vyplývá, že krize nepůsobila na pojistný trh destabilizačně a existenci pojišťoven příliš neohrožovala. Je to způsobeno především delším investičním horizontem hospodaření pojišťoven než v případě bank; závazky pojišťoven mají oproti nim většinou dlouhodobější charakter. Pojišťovny dále upřednostňují alokaci prostředků do obligací či nemovitostí73 a platí, že v jejich bilancích zásadně nenajdeme velmi rizikové finanční instrumenty využívající pákového efektu.74 Pojišťovny sice realizovaly jisté finanční ztráty z titulu investování volných finančních prostředků do finančních instrumentů typu akcií a dluhopisů75, ovšem stále přitom platí tvrzení autorů článku „Pojišťovnictví v krizi vcelku obstálo“76, že pojistný sektor je daleko méně ovlivněn cyklickými výkyvy oproti bankovnímu, a tudíž i případné ztráty nedosahují velkých částek.
Pokud jde o životní pojištění a konkrétně o investiční životní pojištění, tak vidím rozporuplné možnosti dopadů krize na pojišťovny, a to s ohledem na konstrukci pojistných produktů.
V období finanční krize došlo mimo jiné i ke snížení výnosových měr finančních nástrojů, které pojišťovna nakoupila za přijaté pojistné. V situaci sjednaného kapitálového pojištění se případné zvýšení (či v současné době snížení) hodnoty portfolia plně projeví v hodnotě jejího výsledku hospodaření, a tudíž má pojišťovna primární zájem o příznivý vývoj výnosových měr. U investičního životního pojištění tomu tak není. Rysem investičního životního pojištění je totiž již uvedený transfer rizika z pojišťovny na pojistníka. Proto se pokles hodnot výnosové míry pojišťovny přímo 72
SCHICH, S. Insurance Companies and the Financial Crisis. OECD JOURNAL: FINANCIAL MARKET TRENDS – VOLUME 2009 – ISSUE 2 - ISSN 1995-2864 Dostupné z WWW: . 73 ČÍŽEK, L. Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2008, 2, roč. 85, s. 12 - 13. ISSN 0032-2393. 74 Výjimku představovala pojišťovna AIG a tzv. monoline pojišťovny obchodující se strukturovanými sekuritizovanými instrumenty Credit Default Swaps. (viz DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E. Změny v postavení odvětví pojišťovnictví jako důsledek finanční a ekonomické krize a následných regulačních schémat. Pojistné rozpravy : pojistně teoretický bulletin. 2012. 28, str. 5, s. 5 - 10. ISSN 0862-6162.) 75 ČÍŽEK, L. Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2008, roč. 85, s. 12 - 13. ISSN 0032-2393. 76 DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., RADOVÁ, J. Pojišťovnictví v krizi vcelku obstálo. Pojistné rozpravy : pojistně teoretický bulletin. 2010. 26, str. 5, s. 29 - 32. ISSN 0862-6162
55
nedotýká a způsobí ztrátu klientovi. Z toho usuzuji, že by se pojišťovny mohly v době krize zasazovat spíše o zvýšení podílu tohoto pojistného odvětví, například cestou vhodné motivace pojišťovacích zprostředkovatelů. Předepsané pojistné by se poté mělo zákonitě zvyšovat. Dlouhodobě nevýhodné zhodnocování prostředků klientů však zřejmě není trvale udržitelné, čemuž lze do určité míry zabránit kupříkladu doporučením vhodné investiční strategie.
Naopak odlišná situace nastává při uzavírání „moderního“ investičního životního pojištění, u kterého pojišťovna garantuje určitou výši minimálního pojistného plnění. Zde bych očekávala opatrný přístup pojišťoven, neboť je zde zapotřebí zvážit rentabilitu sjednávaného pojištění se zohledněním očekávaného vývoje trhu. Při příliš nízkých úrokových sazbách by mohlo jít až o ztrátové pojistné produkty. V době krize by bylo pro pojišťovnu výhodnější snížit podíl těchto pojistných produktů nebo eventuálně změnit výši poplatků.
V případě zájemců o pojištění má na situaci na pojistném trhu vliv zejména velikost finančních zdrojů. Náhlý nedostatek finančních zdrojů obvykle způsobí pokles počtu nově sjednaných pojistných smluv a případně i výši pojistných smluv stávajících – zde ovšem není tak rychlá reakce s ohledem na pojistné podmínky a nevýhodnost výpovědí pojistných smluv z odvětví životního pojištění. To se týká obecně všech pojistných odvětví, včetně investičního životního pojištění.
Dalším aspektem je podle mého názoru snížení důvěry subjektů ve finanční trhy. Pád velkých investičních bank ve Spojených státech amerických, osud pojišťovny AIG, snížení kurzů akcií i řady státních dluhopisů, problémy některých komerčních bank, to vše muselo určitým způsobem ovlivnit poptávku obyvatel po finančních instrumentech. Myslím si, že tato skutečnost by se měla dotknout především právě produktů investičního životního pojištění, neboť jde o nástroje přímo napojené na finanční trhy a jejich zhodnocení závisí na kurzovém vývoji.
Další možný vliv, který zde uvedu, představuje snaha subjektů o zvýšení likvidních prostředků. Do jisté míry to souvisí s oběma předchozími odstavci. Preferování likvidity na úkor výnosnosti by mělo vést k omezování ukládání volným peněžních prostředků
56
do instrumentů dlouhodobého spoření či investování, stejně jako do pojistných produktů.
Na druhou stranu však nelze při hodnocení možných vlivů krize na oblibu investičního životního pojištění opomenout jeho základní rys, a to schopnost krýt rizika. V době hospodářské krize dochází ke zhoršování životní úrovně, stoupá míra nezaměstnanosti, zvyšuje se subjektivní pocit nejistoty, a to by podle mě mělo vést k růstu poptávky po pojistných produktech, jež by eliminovaly životní rizika. Pominu-li nyní spořící charakter investičního životního pojištění (viz dále), jde stále o pojistný produkt, který dokáže snížit pojistná nebezpečí pokrytá předmětem pojištění. Je však otázkou, zda je také takto v praxi prezentován.
Po teoretickém výčtu některých důsledků krize bych se na konci této podkapitoly vrátila zpět k předchozí analytické části a snažila se vyhodnotit vliv krize na poptávku po pojistných produktech investičního životního pojištění. •
Velikost předepsaného pojistného v absolutní výši
Analýzou investičního životního pojištění pomocí velikosti předepsaného pojistného jsem se zabývala v předchozích částech práce. Nyní bych na vývoji hodnot tohoto ukazatele ráda demonstrovala vliv krize.
Mým předpokladem byla myšlenka, že v důsledku finanční a hospodářské krize by se výše předepsaného pojistného měla spíše snižovat. Zdůvodňovala jsem si ji tím, že aspekt snížení finančních zdrojů, zvýšení nezaměstnanosti a tendencí preferovat v krizi likviditu převáží nad ostatními faktory. Zvyšující se hodnota předepsaného pojistného u investičního životního pojištění v absolutním vyjádření (viz graf č. 4) tomu však příliš nenasvědčuje. Celkové předepsané pojistné životního pojištění se každoročně navyšovalo v řádu miliard korun českých.
V roce 2007 vykázaly členské pojišťovny České asociace pojišťoven celkové předepsané pojistné vyšší než 64 mld. Kč a investiční životní pojištění pak poprvé převyšovalo hodnotu 10 mld. Kč. Jednalo se tehdy o důsledek končící fáze konjunktury. Následující roky spadají již do období krize, ovšem žádný pokles hodnoty předepsaného pojistného přesto nenastal. Podle mého názoru se subjekty snažily formou pojištění 57
eliminovat pociťovaná rizika. Potvrdil se tak názor Marina Žáčka, generálního ředitele UNIGA pojišťovny: „Určitá nejistota a rozporuplné analýzy mohou některým segmentům pojištění naopak prospět. Lidé nemohou zcela spoléhat na stávající zaměstnání a firmy by neměly počítat s tím, že určité nepříznivé okolnosti budou schopny pokrýt ze svých zisků. 77“
Jistý negativní vliv krize na průběh investičního životního pojištění lze pozorovat, pokud budeme sledovat předepsané pojistné z pohledu jeho dynamiky - viz graf č. 5. Meziroční nárůst mezi roky 2007 a 2008 činil po předchozím překotném růstu „pouze“ 17,4 % a mezi roky 2008 a 2009 se snížil až na 12,2 %. Naopak tempo růstu v následujících letech dosáhlo hodnot 40,6 % (období 2009/2010) a 7,4 % (období 2010/2011). Tento ukazatel podle mého názoru dobře vypovídá o dosahu krize na investiční životní pojištění. Předepsané pojistné sice stále roste, ovšem v období zhoršující se situace v ekonomice vykazuje nižší tempo růstu, než jaké zaznamenáváme v dobách konjunktury či částečného oživení ekonomiky (situace v roce 2010, jak dokládá vývoj hrubého domácího produktu78).
(Pro zajímavost však musím podotknout, že průběh předepsaného pojistného není ve všech státech vždy obdobný - ač v roce 2010 došlo k oživení růstu životního pojištění ve většině zemí79 - v následujícím roce například v Itálii, Rakousku či Německu zaznamenaly tamější pojišťovny oproti České republice pokles předepsaného pojistného z investičního životního pojištění.80) •
Podíl jednotlivých pojistných odvětví životního pojištění
Za neméně důležitý ukazatel pojistného trhu považuji rovněž podíl jednotlivých odvětví na hodnotě předepsaného pojistného ze životního pojištění, který jsem rovněž již dříve komentovala.
77
NOVOTNÁ, E. Pojišťovny jsou v dobrých rukou. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2010, 1, roč. 87, str. 7, s. 6 - 8. ISSN 0032-2393. 78 www.czso.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Hrubý domácí produkt – Časové řady ukazatelů čtvrtletních účtů Dostupné z WWW: . 79 viz GLOBAL INSURANCE MARKET TRENDS (2011). OECD 2011 Dostupné z WWW: . 80 viz GLOBAL INSURANCE MARKET TRENDS 2012. OECD 2012 Dostupné z WWW: .
58
Investiční životní pojištění začalo svůj podíl zvyšovat již v období před začátkem krize. Tempo nárůstu činilo v období ohraničeném lety 2005 – 2007 více než 40 %, díky čemuž dosáhlo investiční životní pojištění podílu na celkovém pojistném z životního pojištění přibližně 37,9 %. V dalších letech, která spadají do období tzv. finanční a hospodářské krize, se toto číslo dále zvyšovalo, díky čemuž činil podíl investičního životního pojištění ke konci roku 2011 50,8 %.
Při pohledu na vývoj hodnot obou indikátorů mě napadají dvě otázky, které se dotýkají samotné podstaty či funkce investičního životního pojištění. Za prvé - proč dochází k tak značným nárůstům obliby produktů investičního životního pojištění (mimo jiné na úkor tradičních pojistných odvětví)? Opravdu je tím hlavním důvodem každoročně se zvyšující poptávka společnosti po zajištění?
Má druhá otázka do značné míry navazuje na předchozí - jak je možné, že se podíl investičního životního pojištění zvyšuje dokonce i nyní v období krize? S ohledem na výše uvedené způsoby vlivu krize na oblibu investičního životního pojištění (zde mi jde především o ztrátu důvěry ve finanční trhy), by se měl v období krize jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném podle mého názoru naopak snižovat. K tomu však prokazatelně nedošlo, a to navzdory převládajícímu trendu poklesu cen finančních instrumentů. Neboli jinak řečeno - což není i u pojistných produktů tohoto pojistného odvětví prioritní motiv zajištění?
Domnívám se, že možné odpovědi na obě otázky jsem nalezla při podrobnějším rozboru produktů investičního životního pojištění v předposlední kapitole. •
Podíl předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu
Vliv krize na ukazatel pojištěnosti mimo jiné demonstroval graf č. 10. V roce 2007 činila hodnota tohoto ukazatele 0,5, což představovalo meziroční nárůst přesahující 48 %. V následujících letech k podobně velkému zvýšení již nedošlo, ale stále šlo o meziroční nárůst výše pojištěnosti, a to až k číslu 0,95. To znamená, že tempo růstu předepsaného pojistného po celé období dosahovalo vyšších hodnot než tempo růstu hrubého domácího produktu, a to jak během konjunktury, tak i v době hospodářské stagnace. Zjednodušeně to lze zdůvodnit zodpovědným přístupem subjektů k rizikům
59
spojených s lidským životem, neboť se zajišťují bez většího ohledu na fázi hospodářského cyklu. Tento pohled ovšem nebere v potaz motiv sjednání pojištění. •
Podíl předepsaného pojistného na průměrné mzdě
Hodnoty ukazatele podílu předepsaného pojistného na průměrné mzdě vykazují téměř identický průběh jako ukazatel pojištěnosti – ten se zvyšoval během celého období krize, největšího tempa růstu dosáhl mezi lety 2007 a 2006 a dále pak mezi roky 2010 a 2009 a nižšího naopak v mezidobí (přibližně 9% meziroční změna).
60
V. Dynamika jednorázově placených produktů investičního životního pojištění Mezi základní prvky konstrukce pojistného produktu se řadí mimo jiné i způsob placení pojistného. Komerční pojišťovny nabízí v současné době zájemcům o pojištění vícero možností, jak mohou splnit svou povinnost uhradit předepsané pojistné, pokud jde o rozložení platby v čase.
Z povahy věci představuje způsob placení pojistného jen jeden z parametrů pojistné smlouvy – vedle například výše pojistné částky, formy pojistného plnění či zúčastněné osoby. Domnívám se však, že sjednaná varianta úhrady pojistného by mohla posloužit při snaze pochopit důvod růstu předepsaného pojistného z investičního životního pojištění a případně pomoci při predikci budoucího vývoje trhu produktů investičního životního pojištění. Proto bych tento prvek pojistné smlouvy použila jako kritérium při analýze současné pozice investičního životního pojištění a věnovala této problematice pátou kapitolu.
V první podkapitole bych vymezila základní pojmy, ve druhé a třetí bych ráda analyzovala postupně vývoj jednorázově placených produktů celého životního pojištění a vývoj jednorázově placených produktů ryze investičního životního pojištění. V poslední části bych chtěla shrnout získané poznatky.
V.1. Pojem jednorázově placeného produktu V literatuře se nejčastěji setkáváme s následujícími dvěma pojmy označujícími způsob placení pojistného – běžné pojistné a jednorázové pojistné81. •
Běžné pojistné představuje pojistné hrazené za jednotlivá pojistná období po část nebo po celou pojistnou dobu82, trvající nejčastěji jeden rok, nebo méně často po kratší období (půlrok, čtvrtletí či měsíc).
81
DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. 6. kapitola, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. a DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 217, 332 s. ISBN 80-86419-84-3. 82 Pojistnou dobou se označuje doba platnosti pojistné smlouvy. Pojistná doba v případě běžného pojistného čítá dílčí období, tzv. pojistná období, za která se takovéto pojistné hradí.
61
•
Pod jednorázovým pojistným se rozumí pojistné zaplacené najednou na počátku pojistné doby. V průběhu pojištění se další pojistné nehradí. (Zde se pojistná doba rozsahem shoduje s pojistným obdobím.)
Existují však i jejich modifikace83: •
tzv. vkladové pojištění, kdy pojištěný si uloží určitý obnos (vklad) u pojišťovny, z něhož vzniklé úroky pak slouží k úhradě pojistného po dobu trvání pojištění. Po zániku pojištění se celý vklad vrací pojištěnému. V podstatě jde o modifikaci jednorázového pojistného.
•
Variací běžného pojistného jsou tzv. zúčtovatelné pojistné smlouvy, ve kterých není vyčíslena konečná velikost pojistného, pouze termíny zúčtování, v nichž pojištěný předkládá vyúčtování a hradí určitou výši pojistného. S touto konstrukcí se lze setkat u pojištění zapůjčených věcí.
Skutečnost, že pojišťovny umožňují klientům hradit pojistné s různou frekvencí, zvyšuje atraktivitu nabídky jejich produktů. Tímto přístupem totiž pojišťovna dokáže oslovit větší skupinu subjektů, která s ní posléze uzavře pojistnou smlouvu, což jí převýší případné zvýšené náklady spojené s odlišně placeným pojistným.
V.2. Jednorázově placené produkty životního pojištění Jednorázově placené produkty životního pojištění zažily v posledním desetiletí nevídaný vzestup. V době krize se staly pomyslným motorem této skupiny pojistných odvětví a dokázaly udržet značné tempo růstu trhu.
Graf č. 15 zachycuje postupné navyšování částky předepsaného pojistného. V roce 2001 dosáhlo hodnoty 7 640 272 tis. Kč. V dalších třech letech tato hodnota narůstala, mírný pokles předepsaného pojistného oproti předchozímu roku nastal jen v letech 2005 a 2008. Největší nárůst nastal v roce 2010. Velikost předepsaného pojistného činila řádově 30 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst přes 64 %. V roce 2011 šlo pak o částku nižší, cca 29 mld. Kč. 83
HRADEC, M., KŘIVOHLÁVEK, V., ZÁRYBNICKÁ, J. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2005. str. 100 - 101, 215 s. ISBN 80-86754-48-0
62
Graf 15: Vývoj hodnoty jednorázově placeného pojistného ze životního pojištění
35 000 000 30 000 000
tis. Kč
25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: vlastní tvorba
Vývoj podílu jednorázově placeného předepsaného pojistného na celkové hodnotě pojistného ze životního pojištění zobrazuje graf č. 16. Pokles hodnoty ukazatele nastal v roce 2008, ovšem v dalších letech docházelo opět k nárůstu. V průměru činil podíl jednorázového pojistného 31 %, v roce 2010 šlo o hodnotu 42 %.
Graf 16: Podíl jednorázově placeného pojistného ze životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném
45 40 35 30 %
25 20 15 10 5 0 2001 2002
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
2010 2011
Zdroj: vlastní tvorba
63
Pro účely této práce je důležitý především graf č. 17. Opět jsem pracovala s velikostí jednorázově placeného pojistného ze životního pojištění, zde však rozdělenou podle příslušného pojistného odvětví. Z důvodu přehlednosti rozlišuji pouze: -
pojištění spojené s investičním fondem,
-
pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití,
-
„ostatní pojistná odvětví“.
Rozsah jednotlivých částí sloupce za určitý rok reprezentuje podíl příslušného jednorázového pojistného na celkové hodnotě předepsaného pojistného. V roce 2001 hrálo jednorázové pojistné z pojištění spojeného s investičním fondem malou roli jeho podíl činil necelých 10 %. Naopak podíl pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití byl 70,6 %. Následně se však tento rozdíl začal snižovat a počínaje rokem 2006 má větší zastoupení dle velikosti předepsaného pojistného investiční životní pojištění. Velkou měrou se na tomto dění podílí rychlejší tempa růstu celkového pojistného z jednotlivých pojistných odvětví.
Dle výsledků za rok 2011 činí podíly v současnosti nejvýznamnějších pojistných odvětví 29,1 % u pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití a 67,7 % u investičního životního pojištění.
Graf 17: Podíly jednotlivých pojistných odvětví životního pojištění na celkovém jednorázově placeném pojistném 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
ostatní pojistná odvětví pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití pojištění spojené s investičním fondem Zdroj: vlastní tvorba
64
Poznámka k pramenům: V této i následující podkapitole vycházím opět z výsledků členských pojišťoven České asociace pojišťoven, které jsou obsaženy ve výročních zprávách za příslušné roky. Potýkala jsem se však s problémem odlišných hodnot vztahujících se ke stejnému období v po sobě jdoucích statistikách. Rozhodla jsem se, že vždy zvolím hodnotu z novějšího výkazu s vírou, že se jedná o upřesněný výsledek. Konkrétně údaje za roky 2009, 2010 a 2011 jsou čerpány z Výroční zprávy ČAP 2011, údaje za rok 2008 z Výroční zprávy ČAP 2010, údaje za rok 2007 z Výroční zprávy ČAP 2009, atd. (vždy dvouleté rozpětí).
V.3. Jednorázově placené produkty investičního životního pojištění Podobně jako u životního pojištění budu postupovat také v případě investičního životního pojištění, pouze bych výklad zpřehlednila jeho rozdělením do tří částí. •
Jednorázově placené pojistné v absolutním vyjádření
Do grafu č. 18 jsem zanesla hodnoty jednorázově placeného předepsaného pojistného z investičního životního pojištění. Velikost pojistného se během téměř celého sledovaného období zvyšoval, s výjimkou minulého roku. Z toho vyplývá, že u investičního životního pojištění nedošlo ke snížení jednorázového pojistného v roce 2008 oproti předešlému roku, jako u celkového životního pojištění. Nemyslím si sice, že by z této skutečnosti šlo rovnou usuzovat na zvlášť velkou odolnost produktu vůči finanční krizi (s ohledem na průběh následujícího grafu), ovšem není to podle mě zcela předpokládaný průběh.
Jednorázové pojistné za rok 2008 činilo 11 044 389 tis. Kč. V roce 2010, kdy jednorázové pojistné zažilo bez nadsázky „boom“, šlo už o 19 920 140 tis. Kč. (Ekonomickou situaci v tomto roce bych popsala posléze.) Za minulý rok pak pojišťovny vykázaly agregovaný výsledek přibližně o 200 milionů Kč nižší.
65
Graf 18: Vývoj hodnoty jednorázově placeného pojistného z investičního životního pojištění
20 000 000 17 500 000 15 000 000 12 500 000 10 000 000 7 500 000 5 000 000 2 500 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: vlastní tvorba
Také z tohoto důvodu mimořádného nárůstu role jednorázově placených produktů v posledních letech se Česká asociace pojišťoven rozhodla dokonce změnit metodiku vykazování statistik pojistného trhu. Konkrétní změna se týká započítávání jednorázově placených produktů (ze všech odvětví životního pojištění, nejen z investičního životního pojištění) do statistik předepsaného pojistného v omezené míře, konkrétně pouze ve výši 10 % z celkového objemu.84 Tato změna značně ovlivňuje statistiky pojistného trhu, a má proto do značné míry vliv i na řadu analýzy. Jelikož jsem však ve své práci chtěla kromě jiného sledovat vliv jednorázově placeného pojistného na výsledky pojistného trhu, rozhodla jsem se setrvat u původní metodiky, a tudíž upravit zveřejněné hodnoty, kterých se dotkly naznačené úpravy. •
Jednorázově placené pojistné v relativním vyjádření
Graf č. 19 potvrzuje růstový trend jednorázově placeného pojistného, zde ve vztahu k běžně placenému pojistnému podle jejich podílu na předepsaném pojistném z investičního
životního
pojištění.
Jednorázově
placené
pojistné
získalo
ve
sledované (relativně krátké době) převažující podíl na celkovém pojistném. Ke konci roku 2011 činil jeho podíl 54 %. (Zároveň je patrné, že události roku 2008 snížily zastoupení také tohoto pojistného odvětví, byť ne nijak dramaticky - přibližně o 4 %.)
84
Další změnou je nevykazování výsledků pojišťovny EGAP a oddělené vykazování smluvního a zákonného pojištění. Podrobněji viz JEDLIČKA, P. Pojistný trh v České republice stagnuje. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2012, 1, roč. 89, str. 16-17, s. 16 - 18. ISSN 0032-2393.
66
Graf 19: Podíl jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem na jeho celkovém předepsaném pojistném
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
běžně placené pojistné jednorázově placené pojistné
Zdroj: vlastní tvorba
•
Dynamika jednorázově placeného pojistného
Jako stěžejní část této podkapitoly a možná i celé V. kapitoly, hodnotím následující výklad, ve kterém bych se chtěla věnovat dynamice jednorázového a běžného předepsaného pojistného.
Do grafu č. 20 jsem zanesla tempa růstu jednorázově i běžně placeného pojistného z investičního životního pojištění v procentním vyjádření. S výjimkou posledního výsledku jednorázového pojistného dokládají všechny hodnoty každoroční růst obou způsobů hrazení pojistného.
Běžně placené pojistné dosáhlo nejvyšší meziroční změny v roce 2007 (47,1% nárůst). Jeho průměrné tempo růstu činí 26 %. Jednorázové pojistné naproti tomu zažilo největší nárůst v roce 2003 (o 132,3 %). Velmi rychle se jeho hodnota zvyšovala také v letech 2006, 2007 a 2010 (přibližně o 65 – 80 %), za celé období pak v průměru o 43,7 %. Z toho vyplývá, že jednorázově placené pojistné zažilo v uplynulém desetiletí enormní procentní navýšení předepsaného pojistného85, násobně většího než v případě běžně placeného pojistného. Jak je vidět z průběhu grafu, nebyl jeho nárůst plynulý, ale
85
Pro zajímavost v případě jednorázově placeného pojistného představuje hodnota pojistného ke konci roku 2011 2 610 % původní hodnoty (odpovídá změně ze 756 906 tis. Kč na 19 757 450 tis. Kč). U běžně placeného pojistné jde o 992 % původní hodnoty (změna z 1 695 931 tis. Kč na 16 826 951 tis. Kč).
67
spíše skokový s výše uvedenými vrcholy. Tato skutečnost podle mě svědčí o menší stabilitě jednorázového pojistného oproti běžnému. Graf 20: Meziroční změna velikosti jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z investičního životního pojištění 140 120 100
%
80 60 40 20 0 -20
2002 2003 2004 2005
2006
2007 2008 2009 2010
2011
jednorázově placené pojistné běžně placené pojistné
Zdroj: vlastní tvorba
Na tomto místě bych se však nyní zastavila a vrátila se k první otázce, kterou jsem si položila v závěru IV. kapitoly. Otázka zněla, čím je způsoben tak značný nárůst obliby produktů investičního životního pojištění, a to dokonce na úkor tradičních pojistných odvětví. Domnívám se, že možným vysvětlením by mohlo být sjednávání produktů investičního životního pojištění i z jiných důvodů než s cílem zajistit se.
Pro své tvrzení jsem se snažila najít ve zbylé části práce relevantní podklad. Z tohoto důvodu jsem do dalšího grafu (graf č. 21) zanesla podíl jednorázově placeného a běžně placeného pojistného na jeho celkovém předepsaném pojistném z pojištění s druhým největším zastoupením na celkovém pojistném ze životního pojištění, a to z pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití.
Vývoj vzájemného vztahu obou způsobů hrazení pojistného dopadl tak, jak jsem tušila. Převládající druh pojistného představuje běžně placené pojistné, a to po celou dobu. Podíl jednorázově placeného pojistného se sice v průběhu času navyšoval, avšak nikdy nepřevýšil podíl běžně placeného pojistného. Jeho zastoupení na celkovém pojistném činilo ke konci roku 2011 přibližně 41,2 %.
68
Srovnáme-li tento graf s grafem č. 18, který je vlastně analogií pro případ pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem, zjistíme, že na počátku období, tj. v roce 2001, byl vzájemný poměr jednorázového a běžného pojistného u obou pojistných odvětví prakticky identický. Postupně se však tento poměr začal odlišovat, kdy v případě investičního životního pojištění docházelo k většímu nárůstu velikosti podílu jednorázového pojistného.
Graf 21: Podíl jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití
100% 80% 60% 40% 20% 0%
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 běžně placené pojistné jednorázově placené pojistné
Zdroj: vlastní tvorba
Meziroční změnu hodnot jednorázového a běžného pojistného pak ukazuje následující graf (graf č. 22).
69
Graf 22: Meziroční změna velikosti jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití 60 50 40 30
%
20 10 0 -10
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-20 -30 -40
jednorázově placené pojistné běžně placené pojistné
Zdroj: vlastní tvorba
Z tohoto grafu vyplývá, že počínaje rokem 2005 se podíl jednorázově placeného pojistného z pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití snižoval. Výsledky zveřejněné Českou asociací pojišťoven svědčí o poklesu jednorázového pojistného dokonce i v absolutní výši. Naopak ve stejném období se podíl a zároveň absolutní hodnota jednorázového pojistného u investičního životního pojištění zvyšovaly.
Jednalo se o období ekonomického růstu, během kterého docházelo ke zvyšování velikosti hrubého domácího produktu i životní úrovně obyvatel. Subjekty měly dostatek volných finančních prostředků, pro které hledaly vhodné umístění v závislosti na osobních preferencích. V tomto období rovněž stoupala hodnota akcií a jiných finančních instrumentů, na finančních trzích panoval optimismus. Proto se jevilo výhodné investování do nástrojů finančního trhu, a to buď přímo, či pro rizikově více averzní subjekty, nepřímo, formou kolektivního investování. A nebo nově prostřednictvím pojišťoven - do produktů investičního životního pojištění. Domnívám se, že značná část jednorázově placených produktů investičního životního pojištění byla tehdy uzavírána s cílem zhodnocovat vložené prostředky, a nikoli pro uspokojení potřeby zajistit se pro případ smrti či dožití. Tato skutečnost by podle mého názoru dokázala odůvodnit obrovský nárůst jednorázově placeného pojistného investičního 70
životního pojištění, a následně i celkového předepsaného pojistného z tohoto pojistného odvětví.
V období po propuknutí krize se sice tempo růstu jednorázového pojistného snižuje, ovšem stále jde o růst. V tomto momentu již nelze argumentovat očekávanou vyšší mírou výnosnosti, ale je nutné najít jiné vysvětlení. Jde o prudký pokles cen řady finančních nástrojů, a proto se jako možný argument nabízí využití investičního životního pojištění jako alternativy rizikových instrumentů. Současně se však také hovoří o nebezpečí bankovní krize, a tudíž by se mohly stát produkty investičního životního pojištění podle mého názoru stát i možnou alternativou bankovních vkladů pro subjekty obávajících se o své úspory na bankovních účtech. Zřetelné zpomalení meziročního tempa růstu lze pak snad dostatečně vysvětlit působením dříve uvedených faktorů ovlivňujících zájemce o pojištění86. Rok 2010 přinesl obnovení ekonomického růstu, včetně oživení na kapitálovém trhu.87 Jako nejpravděpodobnější vysvětlení následného navyšování hodnot meziročních změn jednorázového pojistného k hodnotám dosahovaných v letech 2006 a 2007 se proto podle mého názoru nabízí zlepšující se hospodářské výsledky a návrat důvěry subjektů ve finanční trhy. Jde tedy opět o snahu dosáhnout požadované míry výnosnosti, nově ovšem při větší obezřetnosti. Je to současně také doba, kdy se začínají projevovat problémy se zadlužením u řady evropských států88, je tudíž možné, že také tato skutečnost přispěla k růstu jednorázového pojistného. Podobné argumenty by se daly rovněž použít jako odůvodnění situace na pojistném trhu v roce 2011.
Jak je možné si uvědomit, mezi uváděnými důvody sjednání pojištění zatím nefiguroval prvek zajištění. Přestože mezi ně jistě také patří, není podle mého názoru příčinou oněch zmiňovaných skokových nárůstů jednorázového pojistného investičního životního pojištění. Pokud by tomu tak bylo, nedocházelo by zároveň k podstatně většímu nárůstu 86
viz závěr předešlé kapitoly Například index PX Burzy cenných papírů Praha meziročně vzrostl o 9,6 %. (viz www.cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2010 Dostupné z WWW: .) 88 web.ness.com [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Mimořádné analýzy. Jednorázově placené životní pojištění – analýza a prognóza Dostupné z WWW: . 87
71
tempa růstu i u běžně placeného pojistného? Domnívám se proto, že minimálně v období krize často slouží jednorázově placené produkty investičního životního pojištění, a tedy zároveň velká část produktů životního pojištění, primárně k jiným účelům, než je pojištění. Ať už jako alternativní nástroj pro riskantní finanční instrumenty s velkou mírou výnosnosti či naopak pro bezpečné instrumenty typu bankovních vkladů.
Tímto výkladem jsem zároveň našla možnou odpověď na mou druhou otázku.
•
Ukazatel počtu pojistných smluv
V krátkosti bych se ráda věnovala také dříve pouze teoreticky vymezenému ukazateli úrovně pojistného trhu, a to počtu pojistných smluv.
Ve statistikách pojistného trhu nalezneme dělení pojistných smluv do dvou základních skupin, kde rozlišující kritérium představuje způsob úhrady pojistného. Běžně placené smlouvy stanovují povinnost pojistníka platit pojistné v předem dohodnuté frekvenci a výši (neboli platit běžné pojistné), naopak u jednorázově placených smlouv se pojistné hradí najednou, zpravidla na začátku pojistného vztahu.
Graf 23: Podíl jednorázově a běžně placených smluv z investičního životního pojištění na celkovém počtu pojistných smluv 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 běžně placené pojistné jednorázov ě placené pojistné
Zdroj: vlastní tvorba
72
Většinu pojistných smluv tvoří běžně placené smlouvy (viz graf č. 23). Podíl jednorázově placených smluv se však v průběhu devíti let začal navyšovat až k 18 %, kterých dosáhl ke konci roku 2011. To odpovídá hodnotě 520 535 pojistných smluv (z celkového počtu 2 827 897 pojistných smluv).
Jak si můžeme povšimnout (viz graf č. 24), tempo růstu počtu pojistných smluv dosahuje značných hodnot, a to u obou skupin. Mohutný nárůst počtu smluv přitom nastává v letech 2007 a 2008, ale to už pouze v případě jednorázově placených smluv. Tato skutečnost podle mého názoru rovněž potvrzuje tezi, že zejména v těchto letech byly jednorázově placené produkty investičního životního pojištění velmi často vyžívány více jako spořící nástroj. Graf 24: Meziroční změna počtu jednorázově a běžně placených pojistných smluv
250 200
%
150 100 50 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
jednorázov ě placené pojistné běžně placené pojistné
Zdroj: vlastní tvorba
Důležitou informaci můžeme získat, pokud porovnáme vývoj hodnot tohoto ukazatele s vývojem předepsaného pojistného vztahujícího se k příslušnému druhu pojistné smlouvy (vyobrazen v grafu č. 25). V roce 2007 totiž sice došlo k obrovskému zvýšení počtu pojistných smluv, ovšem nárůst nebyl doprovázen proporcionálním zvýšením předepsaného pojistného z jednorázově placených pojistných smluv. Opačný případ představoval rok 2010, kdy jednorázové pojistné narostlo o více než 65 %, ale počet jednorázově placených smluv se zvýšil „jen“ o 26 %. Možným vysvětlením by podle mého názoru mohlo být, že zatímco v letech 2007 a 2008 sjednávali dané smlouvy
73
méně bonitní klienti, v letech 2010 šlo o subjekty se značným kapitálem, a nebo (event. zároveň) subjekty převádějící své volné peněžní prostředky do pojišťovny z obavy z možných bankrotů bank či jiných finančních institucí.
Graf 25: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem z jednorázově a běžně placených smluv
25 000 000
tis. Kč
20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
jednorázově placené pojisté běžně placené pojistné Zdroj: vlastní tvorba
Poznámka: Pro doplnění této problematiky bych ráda upozornila na skutečnost dvojí podoby jednorázově placeného pojistného.89 První představuje tzv. samostatně jednorázově placené pojistné, které se vztahuje k jednorázově placeným smlouvám. Druhou variantou je tzv. mimořádné pojistné, které se týká pojištění se sjednaným běžně placeným pojistným, ale pojistná smlouva dovoluje zaplatit pojistné také v jiném termínu či v odlišné výši. Jednorázově placené pojistné však není bohužel ve statistikách pojistného trhu detailně rozlišováno podle jednotlivých pojistných odvětví, a proto jsem nemohla využít poměrové ukazatele předepsaného pojistného investičního životního pojištění a počtu pojistných smluv.90
89
www.opojisteni.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Jednorázové životní pojištění: fenomén posledních let, 1. díl Dostupné z WWW: . 90 Ze stejného důvodu jsem nemohla provést analýzu vývoje jednorázově placeného produktu v rámci roku.
74
V.4.
Shrnutí
V souvislosti se zjištěním výše uvedených skutečností mě napadá ještě jedna otázka, a to, zda jednorázově placené produkty investičního životního pojištění a potažmo veškeré produkty investičního životního pojištění, lze stále ještě řadit mezi pojistné produkty, anebo postupně došlo k jejich přeměně na spořící či investiční instrumenty? Myslím si, že z povahy věci se stále jedná o nástroje pojištění, zvláště v případě běžně placených produktů. Subjekty mohou s jejich pomocí krýt rizika spojená se smrtí i dožití se určitého věku, ovšem velmi však záleží na volbě velikosti alokačního poměru a jimi zvoleném způsobu, jakým pojišťovna naloží s prostředky poskytnutými formou pojistného. Svým rozhodnutím tak pojistníci ovlivňují celkový charakter smluvního vztahu. Jednorázově placené produkty představují obdobu běžně placených produktů, s výhradou produktů s velmi malou, až téměř spíše formální rizikotvornou částí, kde se více nabízí charakter spořícího nástroje. Domnívám se však, že je správné hodnotit tuto skutečnost jen jako otázka charakteru konkrétního produktu, a ani jednorázově placené produkty investičního životního pojištění obecně nezařazovat mezi spořící instrumenty.
Často jsou rovněž diskutovány klady i zápory produktů tohoto pojistného odvětví s následným závěrem o jejich nevýhodnosti, a to jak pro klienty, tak pro pojišťovny.91 Za největší nevýhody považuji kromě již zmiňované značné nákladovosti a vyššího rizika (z důvodu žádné či nízké garance minimálního pojistného plnění v případě dožití se sjednaného věku) rovněž omezené investiční možnosti a potenciálně nižší výnosnost oproti přímému nákupu příslušných aktiv. Na druhou stranu přináší tyto produkty smluvním stranám řadu výhod (viz výčet v druhé kapitole). Proto nesdílím názor o plošné nevýhodnosti produktů investičního životního pojištění. Rizikově méně averzním subjektům hledající nejvhodnější způsob pro zhodnocení volných finančních prostředků bych investiční životní pojištění zásadně nedoporučila, ale pro řadu opatrnějších subjektů, která chce kromě pojistné ochrany také spořit, se mohou produkty investičního životního pojištění jevit jako nejvhodnější řešení.
91
To se týká především jednorázově placených produktů s nízkou rizikotvornou složkou, které pojišťovnám přináší nižší míru výnosu. (viz www.opojisteni.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Pojistný trh se zastavil v očekávání Dostupné z WWW: .)
75
S ohledem na předchozí kapitolu se však domnívám, že tento závěr neplatí za všech okolností. Jak jsem naznačila, produkty investičního životního pojištění mohou s úspěchem konkurovat jak rizikovým nástrojům finančního trhu, tak bankovním vkladům.
76
VI. Prognóza dalšího vývoje Prognózovat v ekonomice vývoj jakékoli veličiny pokládám za obecně velmi složitou úlohu vyžadující značné znalosti nejen z dané oblasti, ale také z (na první pohled) velmi vzdálených oborů, neboť je všeobecně známým pravidlem, že „v ekonomice všechno souvisí se vším“.
Podle mého názoru to platí i v případě investičního životního pojištění, kde případnou predikci ztěžuje jeho krátká historie, velmi prudký vývoj a zároveň současná nejistá ekonomická situace. Proto bych se věnovala spíše faktorům ovlivňujícím investiční životní pojištění a na závěr naznačila možný směr vývoje tohoto pojistného odvětví.
VI.1.
Faktory ovlivňující investiční životní pojištění
Do první skupiny faktorů bych zařadila vlivy související s právním řádem. Mezi ně patří zejména následující: •
právní předpisy z oblasti daní - neboť daňové zvýhodnění pojištění přináší subjektům dodatečný výnos, a je tudíž schopno podpořit růst předepsaného pojistného, čehož jsme byli svědky například v roce 2001,
•
právní předpisy, kterými je upraven státní systém sociálního zabezpečení (jeho role diskutována dříve),
•
regulatorní právní předpisy, zejména předpisy z oblasti pojišťovnictví. Většina v současnosti projednávaných předpisů směřuje k zlepšení postavení zájemce o pojištění. Mezi takové předpisy bych zařadila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, který se kromě jiného zabývá i pravidly jednání se zákazníky a zpřísňuje požadavky na odbornost pojišťovacích zprostředkovatelů. Z nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) bych ocitovala především § 2789, který stanovuje povinnost pojistitele upozornit zájemce o pojištění na „nesrovnalost mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky“. Speciálně produktů investičního životního
pojištění se dotýká projekt tzv. PRIPs (Packaged Retail Investment), jehož výsledkem by měly být harmonizované podmínky pro distribuci produktů
77
vztahující se také na produkty investičního životního pojištění.92 Myslím si, že by výše uvedené změny (po uvedení do praxe) mohly zapříčinit nepatrné snížení počtu nově uzavíraných pojistných smluv, neboť jsem toho názoru, že ne všechny subjekty si plně uvědomují rizika spojená s investičním životním pojištěním. Po jejich kvalitnějším vysvětlení by možná sjednaly jiný druh pojištění. Druhou skupinu faktorů tvoří aspekty ekonomického charakteru. V odborné literatuře jsou uváděny následující: •
obecné ekonomické podmínky,
•
situace na kapitálových trzích,
•
požadavky klientů na provozování služeb či
•
zvyšování mezinárodní konkurence.93
Osobně bych do této kategorie zařadila i vliv v současnosti časté spolupráce bank a pojišťoven (tzv. bankopojištění). Díky informaci o aktuální finanční situaci klienta může pojišťovna vhodněji konstruovat nabízený pojistný produkt, a tak sjednat více pojištění. Velký vliv na vývoj investičního životního pojištění mají podle mého názoru rovněž psychologické aspekty. Většinou jsou sice důsledkem předchozích faktorů, někdy však mohou být na nich nezávislé, mnohdy dokonce až zarážející - „iracionální“ (napadá mě například jednání subjektů v souvislosti se spekulativními bublinami na finančním trhu). Do této skupiny bych zařadila mimo jiné požadavky na míru výnosnosti a stupeň likvidity, individuální vztah k riziku, dosažené vzdělání či životní zkušenosti. Podle mého názoru sem spadá také důvěra subjektů, a to ať už v příznivý vývoj trhu, tak i například v odbornost pojišťovacího zprostředkovatele. Na konci této podkapitoly bych se chtěla vrátit k obecným ekonomickým podmínkám, konkrétně k hrubému domácímu produktu, neboť, jak jsem již předeslala v úvodu, jsem
92
HÁJKOVÁ, K. Cesta ke sjednocení pravidel pro distribuci finančních produktů. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2012, 4, roč. 86, str.. 4, s. 4 - 5. ISSN 0032-2393. 93 DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. str. 246, 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
78
se v této práci chtěla zabývat také vzájemným ovlivňováním investičního životního pojištění a hrubého domácího produktu. Jelikož se domnívám, že by mezi nimi mohl existovat určitý bližší vztah, rozhodla jsem se zařadit tuto problematiku do aktuální kapitoly.
Zkoumané veličiny jsem zanesla do grafu č. 26, přičemž obě jsou opět ve formě meziroční změny vyjádřené v procentních bodech. Pohledem na průběh hodnot si lze povšimnout, že předepsané pojistné z investičního životního pojištění oproti hodnotám hrubého domácího produktu značně kolísá, neboli jde o volatilnější veličinu. Je to způsobeno rozdílnou velikostí veličin a zřejmě také možnou kompenzací protichůdných vlivů v případě hrubého domácího produktu.
Graf 26: Vývoj předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a hrubého domácího produktu 140 130,7
120 108,2
100 80 %
61,2
55,5
50,1
60
62,2 40,6
40 27,9
20
4,2
1,7
3,1
2,2
24 3,8
4,7
17,4 12,2
24,8 6,8
7
5,7
3,1
0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2,5 -4,5
2009
2010
7,4 1,9
2011
-20
předepsané pojistné z pojištění spojené s investičním fondem hrubý domácí produkt Zdroj: vlastní tvorba
Především na vývoji v posledních letech je zřetelná také jiná skutečnost, a to stejný trend pohybu těchto veličin. Konkrétně jde o současně klesající tempa růstu po roce 2007; s výjimkou období mezi lety 2009 a 2010, kdy se naopak obě veličiny meziročně zvyšovaly. Rozhodla jsem se proto využít koeficient korelace a s jeho pomocí zjistit,
79
zda mezi veličinami opravdu existuje určitá závislost. Výběrový koeficient korelace r94, vztahující se k souboru hodnot veličin od roku 1998 do roku 2011, mi vyšel 0,898951. Kritické hodnoty korelačního koeficientu pro 14 pozorování činí: 0,5324 pro α = 0,05 a 0,6614 pro α = 0,01. Jejich porovnáním jsem dospěla k závěru, že jak na 95%, tak na 99% hladině pravděpodobnosti zamítáme hypotézu o neexistenci lineární závislosti mezi danými veličinami, a tudíž se prokázala statistická závislost mezi předepsaným pojistným z investičního životního pojištění a velikostí hrubého domácího produktu. Šlo by rovněž najít ekonomické odůvodnění této závislosti.
Při platnosti tohoto závěru by se předepsané pojistné investičního životního pojištění v situaci nadcházejícího předvídaného oživení ekonomiky mělo tudíž nadále zvyšovat. Teoreticky dokonce vyšším meziročním tempem růstu než v současnosti. Domnívám se však, že by nebylo správné činit predikci budoucího vývoje produktů investičního životního pojištění pouze na základě vztahu mezi hodnotami předepsaného pojistného z investičního životního pojištění a hrubého domácího produktu. Dokonce si nemyslím, že jde o rozhodující faktor. Navíc nesmíme opomenout, že se jedná „pouze“ o statistickou závislost a že záleží na všech faktorech působících na klienta.
Obdobným způsobem jsem se pokoušela najít souvislost mezi výší předepsaného pojistného z investičního životního pojištění (a to jak u celkového pojistného, tak u jednorázově placeného pojistného) a velikostí míry hrubých úspor obyvatelstva95. Ani v jednom případě se však statistická závislost pomocí korelačního koeficientu neprokázala, a to ani na 95% hladině významnosti. Ostatně ani z grafu vývoje meziročních změn všech tří veličin (graf č. 27) nelze vyčíst mnoho společného. Proto se domnívám, že ukazatel míry hrubých úspor domácností lze stěží při prognóze využít.
94
Počítáno podle vzorce Pearsonova výběrového koeficientu korelace n
(r
=
∑ (x i =1
n
∑ (x i =1
i
i
− x )( y i − y )
− x)
2
- viz fzp.ujep.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Korelační a
n
∑ (y i =1
i
− y)
2
regresní analýza Dostupné z WWW: .) 95
www2.czso.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. ČR - Makroekonomické údaje Dostupné z WWW: .
80
Graf 27: Vývoj předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a míry hrubých úspor domácností 160 140 120 100 80 %
60 40 20 0 -20
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
-40 -60 předepsané pojistné z investičního životního pojištění - jednorázově placené předepsané pojistné z investičního životního pojištění míra hrubých úspor domácností
Zdroj: vlastní tvorba
VI.2. Možný směr vývoje investičního životního pojištění Na úvod bych uvedla konstatování generálního ředitele Pojišťovny české spořitelny Petra Zapletala, se kterým se plně ztotožňuji: „Budoucí vývoj je s ohledem na nejistou situaci velmi obtížné předpovědět.“96 Jak jsem totiž uvedla v záhlaví této kapitoly,
považuji za obtížné predikovat budoucí vývoj investičního životního pojištění, neboť se jedná o relativně nové pojistné odvětví, jehož podstata (především jeho rizikovost) není ještě stále všemi subjekty pochopena.
Osobně se domnívám, že výše předepsaného pojistného z investičního životního pojištění nadále poroste, byť zřejmě nižším tempem než doposud. Jeden z důvodů je relativně optimistický ekonomický výhled. Zároveň však musím zmínit, že mě zarazilo snižující se tempo růstu pojištěnosti (patrné především v grafu č. 12). Dokazuje totiž, že pojištěnost (zde vyjádřená jako podíl předepsaného pojistného z investičního životního pojištění a velikosti hrubého domácího produktu) nevykazuje v posledních letech již takovou akceleraci jako na počátku období. Na základě této skutečnosti by šlo usuzovat, 96
www.opojisteni.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Pojišťovny letos očekávají pokles trhu Dostupné z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/pojistovny-letos-ocekavaji-pokles-trhu/>.
81
že by se síla investičního životního pojištění neměla dále výrazněji zvyšovat a mělo by dojít ke stabilizaci, resp. mírné stagnaci investičního životního pojištění. K tomu by paradoxně mohlo přispět i výrazné oživení ekonomiky doprovázené větším rozvojem finančních trhů, kdy by se řada subjektů rozhodla zhodnocovat své volné finanční prostředky přímým nákupem aktiv či prostřednictvím fondů kolektivního investování, a nikoli „investováním“ do produktů investičního životního pojištění. Narážím tak opět na využití produktů investičního životního pojištění (zvláště jednorázově placených produktů) primárně k jiným účelům než s cílem pojistit se. Tím by mohlo dojít k teoreticky značnému poklesu předepsaného pojistného. Podle mého názoru však k této situaci na našem trhu pravděpodobně v blízké době nedojde, a to především s ohledem na tradiční konzervativnost většiny subjektů. Byť určitý pokles předepsaného pojistného z jednorázově placených produktů zřejmě nastane.
Naopak jsem toho názoru, že subjekty si budou v budoucnu více uvědomovat rizika a budou chtít posílit svou pojistnou ochranu. A to jednak z důvodu pocitu nejistoty vyvolaného současnou krizí, a také jako reakce na reformní kroky státu v oblasti sociálního zabezpečení. Lidé budou podle mého názoru více nuceni se čím dál tím méně spoléhat na státní podporu a zároveň více hledat způsoby zajištění se pro případ realizace životních rizik v soukromé sféře. (Zvláště v době, kdy se veřejně hovoří o problému státního dluhu či krizi konceptu welfare state.) Produkty investičního životního pojištění by pak mohly oslovit velkou část z nich, především pak méně konzervativní subjekty, které vyžadují nejen určitou míru pojistné ochrany, ale zároveň chtějí dosáhnout vyšší míry zhodnocení vložených prostředků, než jakou jim nabízí banky. Což je ostatně zamýšlená funkce produktů investičního životního pojištění.
82
Závěr Investiční životní pojištění lze bez nadsázky označit za fenomén současného životního pojištění. Během posledního desetiletí dokázalo zvětšit svůj podíl na předepsaném pojistném ze životního pojištění o několik desítek procent, čímž se z pojištění s původně velmi malým zastoupením stalo pojištění s největší silou na českém trhu s produkty životního pojištění. Dokonce i v době krize se hodnota předepsaného pojistného z tohoto pojistného odvětví nadále zvyšovala, a produkty investičního životního pojištění se tak staly pomyslným motorem životního pojištění. Osobně považuji jejich vývoj za velmi zajímavý, a proto jsem si tuto oblast vybrala za předmět své diplomové práce.
Práci jsem rozdělila v souladu s původním záměrem do šesti kapitol, v nichž jsem se snažila co nejdůkladněji rozebrat danou problematiku. Na řadě míst jsem výklad rozšířila o srovnání s událostmi v ostatních pojistných odvětvích (event. s vývojem celého životního pojištění) se záměrem dokreslit představu o daném problému. Podrobněji jsem se věnovala především vztahu mezi předepsaným pojistným z investičního životního pojištění a velikostí hrubého domácího produktu.
V práci jsem vycházela především z dostupné literatury v podobě odborných monografických publikací a článků, statistik českého pojistného trhu zveřejněných na internetových stránkách České asociace pojišťoven a České národní banky, materiálů OECD o trendech na globálním pojistném trhu, zpráv o ekonomickém vývoji i z nabídky konkrétních produktů největších pojišťoven. V poslední kapitole je pak více přítomen subjektivní pohled na danou problematiku v podobě prognózy možného vývoje produktů tohoto pojistného odvětví.
Mým cílem bylo především analyzovat vývoj pojistného trhu v uplynulých letech a následně vymezit postavení produktů investičního životního pojištění v současnosti. Nechtěla jsem však pouze uvádět řady hodnot jednotlivých ukazatelů, ale s jejich pomocí jsem se snažila pochopit dění na trhu produktů investičního životního pojištění a zároveň zjistit, z jakých důvodů se právě tyto produkty těší takové oblibě.
83
Na závěr práce bych pak chtěla především apelovat na případné zájemce o investiční životní pojištění, aby se nejprve seznámili s konstrukcí nabízeného produktu a před sjednáním pojištění zvážili všechna související rizika.
84
Seznam použité literatury a pramenů Monografické publikace: DAŇHEL, J. Pojistná teorie. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3.
DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání - přepracované. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.
SCHELLE, K. Geschichte der Rechtsregelung des tschechischen Versicherungswesens. 1. vydání. GRIN Verlag, 2009. 120 s. ISBN 978-3-640-40227-4.
SCHELLE, K., ZÁRYBNICKÁ J. Die Haftpflichtversicherung in der Tschechischen Republik: Geschichte und Gegenwart. 1. vydání. Norderstedt Germany: Books on
demand GmbH, 2011. ISBN 878-3-656-06227-1.
ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o., 2002. 119 s. ISBN 80-247-01373-5
SETÍNSKÝ, J. Teorie krizí v Československu. 1. vydání. Praha: Spisy University J.E. Purkyně v Brně. Filosofická fakulta, Svazek 96, 1964. 119 s. ISBN 80-247-01373-5
KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kolektiv. Pojišťovací právo. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s. r. o., 2010. 193 s. ISBN 978-80-87212-45-5
HRADEC, M., KŘIVOHLÁVEK, V., ZÁRYBNICKÁ, J. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2005. 215 s. ISBN 8086754-48-0
DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E. Teorie pojistných trhů. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2010. 288 s. ISBN 978-80-7431-015-7.
85
KOLEKTIV AUTORŮ z ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s. r. o., 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4.
Odborné články: DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E. Změny v postavení odvětví pojišťovnictví jako důsledek finanční a ekonomické krize a následných regulačních schémat. Pojistné rozpravy : pojistně teoretický bulletin. 2012. 28, s. 5 - 10. ISSN 0862-6162.
DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., RADOVÁ, J. Pojišťovnictví v krizi vcelku obstálo. Pojistné rozpravy : pojistně teoretický bulletin. 2010. 26, s. 29 - 32. ISSN 0862-6162
MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis. 2008, ročník 3, č. 4, s. 6-20. ISSN 1802-2200. Dostupné z WWW:
.
EKONOM, Vydání 24-29, Praha: Economia, a.s., 2006, str. 53. ISSN 1210-0714
SINGER, M. Dopady hospodářské krize na českou ekonomiku a její finanční sektor. Ernst&Young,
Executive
Party
Praha,
2009,
Dostupné
z WWW:
.
SINGER, M. Hospodářská krize a česká ekonomika. Legendor, Praha, 2010, Dostupné z WWW: .
SCHICH, S. Insurance Companies and the Financial Crisis. OECD JOURNAL: FINANCIAL MARKET TRENDS – VOLUME 2009 – ISSUE 2 - ISSN 1995-2864 Dostupné z WWW: .
86
GLOBAL INSURANCE MARKET TRENDS (2011). OECD 2011 Dostupné z WWW: . GLOBAL INSURANCE MARKET TRENDS 2012. OECD 2012 Dostupné z WWW: .
ČÍŽEK, L. Pojišťovny a zajišťovny přečkají hypoteční krizi lépe. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2008, 2, roč. 85, s. 12 - 13. ISSN 0032-2393.
NOVOTNÁ, E. Pojišťovny jsou v dobrých rukou. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2010, 1, roč. 87, s. 6 - 8. ISSN 0032-2393.
JEDLIČKA, P. Pojistný trh v České republice stagnuje. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2012, 1, roč. 89, s. 16 - 18. ISSN 0032-2393.
HÁJKOVÁ, K. Cesta ke sjednocení pravidel pro distribuci finančních produktů. Pojistný obzor : časopis českého pojišťovnictví. 2012, 4, roč. 86, s. 4 - 5. ISSN
0032-2393.
Právní předpisy: zákon č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, o zahájení a provozování podnikatelské činnosti v oblasti pojištění a zajištění (Solvency II) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
87
Elektronické zdroje: www.cap.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Výroční zprávy České asociace pojišťoven z let 2002 – 2010 Dostupné z WWW: . www.cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem Dostupné z WWW: . www.ingpojistovna.cz [online]. 2010 [cit. 2013-01-01]. Abeceda životního pojištění. 1. díl: Historie životního pojištění. Dostupné z WWW: < http://www.ingpojistovna.cz/files/cz/tiskove-centrum/magazin/ing-magazin-02cze.pdf>. www.lifehealthpro.com [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Timeline: The History of Life Insurance. Dostupné z WWW: . is.vsfs.cz [online]. 2007/08 [cit. 2013-01-01]. Historie pojišťovnictví Dostupné z WWW: . edu.uhk.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Historie pojišťovnictví Dostupné z WWW: www.actuaries.org.uk [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Document Resources Dostupné z WWW: . www.alliancegroup.com.hk [online]. 2009 [cit. 2013-01-01]. Technical Savings and Investments Information Dostupné z WWW: . fpweb.ihned.cz [online]. 2004 [cit. 2013-01-01]. FP – Finanční poradce Dostupné z WWW: . www.pojistovnacs.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. ESPA Stock Japan Dostupné z WWW: . www.pojistovnacs.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Investiční fondy a strategie Dostupné z WWW: .
88
www.aviva-pojistovna.cz [online]. 2012 [cit. 2012-09-08]. Programy investování Dostupné z WWW: . www.pojistovnacs.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. PCS Fond akciový Dostupné z WWW: . www.penize.cz [online]. 2005 [cit. 2013-01-01]. Nové trendy v kolektivním investování Dostupné z WWW: . www.gemoney.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Pojistné podmínky ING Dostupné z WWW: . www.ceskapojistovna.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Přehled poplatků Dostupné z WWW: . www.investia.cz [online]. 2011 [cit. 2013-01-01]. Hitparáda provizí: Jasně vede investiční životní pojištění následované hypotékami Dostupné z WWW: < http://www.investia.cz/hitparada-provizi-jasne-vede-investicni-zivotni-pojisteninasledovane-hypotekami>. www.czso.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Historická ročenka národních účtů 1990 až 2010 Dostupné z WWW: . www.czso.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Hrubý domácí produkt – Časové řady ukazatelů čtvrtletních účtů Dostupné z WWW: . web.ness.com [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Mimořádné analýzy. Jednorázově placené životní pojištění – analýza a prognóza Dostupné z WWW: . www.cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-01]. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2010 Dostupné z WWW: . www.opojisteni.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Jednorázové životní pojištění: fenomén posledních let, 1. díl Dostupné z WWW: . fzp.ujep.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Korelační a regresní analýza Dostupné z WWW:
89
www2.czso.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. ČR - Makroekonomické údaje Dostupné z WWW: . www.opojisteni.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Pojistný trh se zastavil v očekávání Dostupné z WWW: . www.opojisteni.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Pojišťovny letos očekávají pokles trhu Dostupné z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/pojistovny-letos-ocekavaji-pokles-trhu/>.
Další zdroje: Zápisky z přednášek předmětu 1BP402 - Pojišťovnictví II, vyučující prof. Ing.
Jaroslav Daňhel, CSc., ZS 2011/2012
90
Seznam tabulek Tabulka č. 3: Počet komerčních pojišťoven působících na území státu Tabulka č. 4: Pojišťovny poskytující investiční životní pojištění Tabulka č. 3: Velikost předepsaného pojistného za celý pojistný trh – ke konci roku 2011 Tabulka č. 4: Vývoj míry inflace v České republice
Seznam grafů Graf 1: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného – v absolutním vyjádření Graf 2: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění na celkovém pojištění – dle velikosti předepsaného pojistného Graf 3: Meziroční změna hodnoty předepsaného pojistného – v procentním vyjádření Graf 4: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného z jednotlivých pojistných odvětví Graf 5: Meziroční změna hodnoty předepsaného pojistného z jednotlivých pojistných odvětví Graf 6: Podíly jednotlivých pojistných odvětví životního pojištění Graf 7: Struktura předepsaného pojistného životního pojištění – k 31. 12. 2011 Graf 8: Struktura předepsaného pojistného životního pojištění – k 30. 6. 2012 Graf 9: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného z investičního životního pojištění Graf 10: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a hrubého domácího produktu Graf 11: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem / životního pojištění a hrubého domácího produktu – srovnání Graf 12: Meziroční tempo růstu podílu výše předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu Graf 13: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a počtu obyvatel Graf 14: Ukazatel podílu předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a průměrné mzdy Graf 15: Vývoj hodnot jednorázově placeného pojistného ze životního pojištění
91
Graf 16: Podíl jednorázově placeného pojistného ze životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném Graf 17: Podíly jednotlivých pojistných odvětví životního pojištění na celkovém jednorázově placeném pojistném Graf 18: Vývoj hodnoty jednorázově placeného pojistného z investičního životního pojištění Graf 19: Podíl jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem na jeho celkovém předepsaném pojistném Graf 20: Meziroční změna velikosti jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z investičního životního pojištění Graf 21: Podíl jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití Graf 22: Meziroční změna velikosti jednorázově placeného a běžně placeného pojistného z pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití Graf 23: Podíl jednorázově a běžně placených smluv z investičního životního pojištění na celkovém počtu pojistných smluv Graf 24: Meziroční změna počtu jednorázově a běžně placených pojistných smluv Graf 25: Vývoj hodnoty předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem v případě jednorázově a běžně placených smluv Graf 26: Vývoj předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a hrubého domácího produktu Graf 27: Vývoj předepsaného pojistného z pojištění spojeného s investičním fondem a míry hrubých úspor domácností
92
