Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sandra Křičenská

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

Sandra Křičenská

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Obor: Zdanění a daňová politika

Fungování a základní principy sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ

Autor bakalářské práce: Sandra Křičenská Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislav Klazar, PhD. Rok obhajoby: 2010

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Fungování a základní principy sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V …………… dne ………….

Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Stanislavu Klazarovi, PhD., za jeho vstřícný přístup, připomínky a pomoc při psaní práce.

Nejen jemu, ale také

ostatním pedagogům na mojí Alma Mater, bych chtěla poděkovat za znalosti, které mi předali během studia na vysoké škole. A v neposlední řadě také lidem, kteří mě nějakou formou podporovali a pomáhali během studia.

ANNOTACE

Systém sociálního a zdravotního pojištění patří nejen v České republice k jedné z nejdůležitějších oblastí, kterými se zabývá každá osoba samostatně výdělečně činná. Na její zodpovědnost se musí o tuto oblast zajímat a zároveň plnit povinnosti, které jí ukládá zákon. Zvláště pro osoby, které teprve chtějí zahájit svojí činnost, je to komplikovanější. Tato práce by měla každému pomoci získat základní přehled o sociálním pojištění v ČR a také pochopit některé principy fungování a nahlédnout do celého historického vývoje od počátku naší republiky.

Obsah ÚVOD............................................................................................................................................. 1 1

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR ................................................................................... 3

1.1

Veřejné zdravotní pojištění ............................................................................................... 4

1.2

Sociální zabezpečení ......................................................................................................... 6

1.2.1 Důchodové pojištění a státní politika zaměstnanosti ...................................................... 6 1.2.3 Nemocenské pojištění ...................................................................................................... 6 1.3 2

Poplatníci sociálního pojištění........................................................................................... 7 SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ U OSVČ ................................................................................................. 9

2.1

Sociální zabezpečení ......................................................................................................... 9

2.1.1

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)............................................................. 9

2.1.2

Samostatná výdělečná činnost (SVČ) ........................................................................ 9

2.2

Veřejné zdravotní pojištění ............................................................................................. 12

2.3

Sazby a výpočet pojistného ............................................................................................. 12

2.4

Vyměřovací základ .......................................................................................................... 14

2.5

Minimální a maximální vyměřovací základy ................................................................... 15

2.5.1

Průměrná mzda v národním hospodářství.............................................................. 16

2.5.2

Maximální vyměřovací základ ................................................................................. 16

2.5.3

Minimální vyměřovací základ .................................................................................. 17

2.6

Zálohy na pojistném ........................................................................................................ 18

2.6.1

Zálohy na zdravotní pojištění .................................................................................. 18

2.6.2

Zálohy na sociálním zabezpečení + nemocenské pojištění ..................................... 20

2.7

Povinnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám ....... 22

2.7.1

Ohlašovací povinnosti ............................................................................................. 22

2.7.2

Ostatní povinnosti ................................................................................................... 22

2.8 3

Sankce ............................................................................................................................. 26 STUDENTI ............................................................................................................................ 27

3.1

Student podnikatel – zdravotní pojištění ........................................................................ 27

3.2

Student podnikatel – sociální zabezpečení ..................................................................... 28

3.3

Osoba bez zdanitelných příjmů (student) ....................................................................... 28

3.4

Zahájení samostatné výdělečné činnosti ........................................................................ 29

4

POROVNÁNÍ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ .................................................................................. 30

4.1

Minimální zálohy ............................................................................................................. 30

4.2

Zdravotní pojištění .......................................................................................................... 33

Závěr............................................................................................................................................ 36 Seznam literatury ........................................................................................................................ 37 Odborné publikace .................................................................................................................. 37 Legislativa ................................................................................................................................ 37 Internetové zdroje .................................................................................................................. 38 Instituce................................................................................................................................... 38 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 39 Seznam obrázků .......................................................................................................................... 39 Seznam grafů............................................................................................................................... 39 Příloha č. 1................................................................................................................................... 40 Příloha č. 2................................................................................................................................... 42 Příloha č. 3................................................................................................................................... 44

ÚVOD

Sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění patří do uceleného „daňového“ systému v České republice. Tato platba do veřejného rozpočtu nesplňuje sice všechny požadavky na daň, ale je tak velmi vnímána jak v ČR, tak i ve světě. Jedná se o velmi mladou daň, která vznikla v našem systému jako poslední. Její historie je však dlouhá a kořeny sahají již do dávných dob. Celý tento systém je postaven na základě solidarity mezi lidmi, který je běžný ve všech vyspělých zemích. Zdraví lidé přispívají na nemocné, mladí na staré, produktivní na nezaměstnané či jinak znevýhodněné. Tento systém prochází řadu let jistými změnami a nepatří mezi jednoduché. Proto jsem se rozhodla zpracovat tuto problematiku z hlediska osob samostatně výdělečně činných. Tato práce by měla pomoci jak osobám, které již zahájili svoji činnost, tak i osobám, které by ji v budoucnu chtěli také zahájit. V dnešní době je hodně byrokratických úkonů nutných k zahájení činnosti a neexistuje žádná souhrnná publikace, která je vysvětluje a popisuje postupy, a proto bych zde chtěla alespoň lehce nastínit nejen povinnosti podnikatelů, ale také postup a některé nutné úkony, které je potřeba učinit. Chci, aby moje bakalářská práce byla návodem pro lidi a poskytla jim potřebnou pomoc.

Zároveň bych chtěla alespoň

částečně upozornit na postihy, které nám hrozí při nesplnění některé z povinností ukládané zákonem. Celá práce je psaná velmi jednoduše a srozumitelně. Mým cílem je zaměření se na širokou veřejnost. Jak pro studenty vysokých škol, tak i na neodbornou veřejnost, která má zájem o podnikání. Proto zde používám větší množství tabulek a schémat, které mají pomoci k lepšímu pochopení systému. V celé publikaci pracuji s různými zdroji. Primárně vycházím ze zákonů České republiky, které se týkají zdravotního a sociálního pojištění: Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění Stránka | 1

pozdějších předpisů. Dále však spolupracuji také s institucemi, které mají k této problematice nejblíže, a to se zdravotními pojišťovnami (nejčastěji Veřejná zdravotní pojišťovna a Pojišťovna ministerstva vnitra České republiky) a Českou správou sociálního zabezpečení.

Nesmím však také opomenout různé publikace, odborné

vysokoškolské knihy a jiné internetové zdroje. V první části práce bych chtěla čtenáře uvést do systému sociálního pojištění v České republice. Jeho dělení a základní popis jednotlivých subsystémů, aby si každá osoba mohla udělat zjednodušený obraz systému. Druhá, zároveň hlavní a nejdelší část práce bude pojednávat už přímo o zdravotním a sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných, na které se zaměřuji. Jaké příjmy jsou do pojištění zahrnovány, zásady a výpočet. Budeme se zabývat minimálními a maximálními vyměřovacími základy, aby si každý byl schopen vypočíst svoji daňovou povinnost. Také bych se zabývala sazbami a vyměřovacím základem, jaký mají podíl na výši pojistného a také vývojem v čase. Ve třetí části bych se chtěla věnovat studentům. Existují nestandardní situace u těchto osob, které nejsou ve všeobecném vnímání lidí a poté nastávají problémy z nevědomosti. Jedná se o studiu po 26 roce života a zahajování samostatné výdělečné činnosti při studiu, při němž nastává souběh činností. Na konec bych chtěla porovnat sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a věnovat se jejich srovnání v čase pomocí tabulek a grafů. Data na tyto tabulky mi poskytly pobočka Okresní správy sociálního zabezpečení v Táboře a pobočka Veřejné zdravotní pojišťovny v Plzni. Na závěr práce v přílohách přikládám některé formuláře, kterých je potřeba při zahájení, průběhu nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti. A také bych sem zařadila příklady, které jsou nutné na názornou ukázku výpočtu pojistného.

Stránka | 2

1

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR

Ve své bakalářské řské práci bych nejprve chtěla cht la rozebrat celý systém sociálního pojištění v České eské republice. Sociální pojištění patříí mezi nejmladší daně dan v našem sociálním systému. Vzniklo koncem 19. století. Předtím P edtím fungovalo komerční komer pojištění, do jehož systému nebylo zapojeno celé obyvatelstvo. Dříve D íve se spíše spoléhalo spo na rodinu, kdy si pomáhali navzájem a děti d se postarali o své rodiče če ve stáří. stá V dnešní doběě mají již všechny vyspělé vysp státy nějakou jakou obdobu sociálního pojištění. Ovšem em na druhou stranu v rozvíjejících se zemích se bez tohoto pojištění pojišt obejdou. Sociální pojištění ění patří pat mezi největší veřejné příjmy. íjmy. Je to specifická skupina, která patříí mezi jiné fiskální platby. Nenajdeme je mezi daňovými da ovými zákony vydávané Českou republikou, blikou, ale upravují je jiné zvláštní zákony. Nicméně Nicmén je běžné u nás i v zahraničíí o sociálním pojištění pojišt ní mluvit jako o daních. Shodují se s některými vlastnostmi daně,, jinými se pro změnu zm liší.

Obrázek 1.1: Systém sociálního pojištění pojišt v České republice

Sociální pojištění

důchodové pojištění

Sociální zabezpečení

Zdravotní pojištění

státní politika zaměstnanosti

nemocenské pojištění

Zdroj: Daňový systém ČR R 2008; Alena Vančurová, Va Lenka Láchová; str. 164

Stránka | 3

Sociální pojištění se skládá z dvou hlavních subsystémů: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Dále však zahrnuje ještě dílčí subsystémy: důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Všechny jeho části můžeme definovat jako účelové, což je jeden z rozdílů, ve kterých se liší od daní. Stát pomocí plateb na sociálním pojištění zajišťuje svoji sociální politiku. Redistribuuje peněžní prostředky, aby zajistil potřeby lidí ve stáří, nemoci či bez zaměstnání. Zároveň každému člověku náleží základní zdravotní péče, která je vymezena zákonem č. 48/1997 Sb., v platném znění.

1.1

Veřejné zdravotní pojištění

Subjekty, které přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění, jsou zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a stát. Vybrané prostředky na veřejném zdravotním pojištění plynou do rozpočtů pojišťoven. Ty si je také vybírají a spravují. Veřejné zdravotní pojištění se používá na úhradu základní zdravotní péče vymezené zákonem. Každá osoba má právo na výběr své zdravotní pojišťovny. Existují však určité výjimky, kdy tomu tak není. Prvním příkladem je narozené dítě. To dostává okamžikem narození příslušnost do zdravotní pojišťovny jako je jeho matka. Dalším příkladem mohou být vojáci v činné službě a žáci vojenských škol. Všichni jmenovaní musí být ze zákona pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny ČR. V České republice máme 9 zdravotních pojišťoven. Právo na změnu zdravotní pojišťovny má pojištěnec jednou za 12 měsíců, a to vždy k prvnímu dni čtvrtletí.

Stránka | 4

Tabulka 1.1:: Zdravotní pojišťovna pojiš Zdravotní pojišťovny pojiš v České republice Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Č Oborová zdravotní pojišťovna pojiš zaměstnanců bank, pojišťoven oven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovny ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Zdravotní pojišťovna pojiš METAL – ALIANCE Zdravotní pojišťovna pojiš ministerstva vnitra ČR MÉDIA zdravotní pojišťovna Zdroj: roj: internetové stránky svazu zdravotních pojišťoven: pojiš http://www.szpcr.cz/index.php?c=pojistovn

Graf 1.1: Rozdělení lení zdravotních pojišťoven pojiš podle počtu pojištěnců v listopadu 2008

Rozdělení zdravotních pojišťoven podle počtu pojištěnců

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

10,6%

1,3%

6,5% 3,5% 5,3% 0,3%

62%

3% 3,7%

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Hutnická zaměstnanecká pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Zdravotní pojišťovna AGEL

3,8% Česká národní zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna METALMETAL ALIANCE Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna Veřejná zdravotní pojišťovna

Zdroj: BULLETIN Zdravotní pojišťovny pojiš ministerstva vnitra ČR, R, vlastní úprava

Stránka | 5

1.2


1.2.1 Důchodové pojištění a státní politika zaměstnanosti

Důchodové pojištění a státní politika zaměstnání jsou souhrnně nazývány sociální zabezpečení. Tvoří největší složku sociálního pojištění. Důchodové pojištění slouží pro výplatu důchodů pro lidi, kteří jsou již v dlouhodobé neschopnosti práce. Tato skutečnost má rysy spíše trvalého charakteru. Hlavní částí veřejných výdajů jsou starobní důchody, plné či částečné invalidní důchody, pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký, sirotčí). Z příspěvků na státní politiku zaměstnanosti se vyplácí peněžitá podpora v nezaměstnanosti. Slouží také na aktivní podporu zaměstnanosti, což může být podpora tvorby nových míst, rekvalifikační kurzy či jiné podpůrné prostředky. „Pojistné na sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu. Od roku 1996 se ve státním rozpočtu příjmy z pojistného na důchodové pojištění evidují tak, že případný přebytek pojistného na důchodové pojištění nad vyplacenými dávkami důchodového pojištění musí být uložen ve státních finančních aktivech.“1 Výběr dávek zajišťuje Česká správa sociální zabezpečení pomocí poboček okresní zprávy sociálního zabezpečení po celé České republice.

1.2. 2 Nemocenské pojištění

Posledním subsystémem je nemocenské pojištění sloužící pro pomoc lidem, kteří jsou kvůli krátkodobé nemoci nebo úrazu neschopní výdělečné činnosti (nemocenská). Částečně jim dávky nahrazují mzdu nebo plat. Dávky jsou také vypláceny osobám pečující o člena v domácnosti nebo pro matku dítěte (mateřská). Jsou však přiznávány pouze aktivní části populace, která nejprve do tohoto systému přispívá. Pokud si například osoba samostatně výdělečně činná, která nemá 1

VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2008 : aneb učebnice daňového práva. 9. aktualiz. vyd. Praha : VOX a.s., 2008. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2.

Stránka | 6

povinnost přispívat ispívat do systému, neplatí pojištění, pojišt nedostává poté v době nouze žádné dávky. Výše dávek se odvíjí od výše příspěvků. p . Stanovená doba, po kterou musíme platit pojištění, ní, abychom měli m nárok na dávky, je 9 měsíců.

1.3

Poplatníci sociálního pojištění

Obrázek 1.2: Základna sociálního pojištění pojišt Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Veřejné zdravotní pojištění

Zdroj: Sociální a zdravotní pojištění; pojišt Alena Vančurová, Stanislav Klazar; str. 62

Na obrázku vidíme, jak široká je základna poplatníků poplatníků sociálního pojištění. pojišt Nejširší je u veřejného ejného zdravotního pojištění. pojišt ní. Ke zdravotnímu pojištění pojišt je přihlášen každý jedinec s trvalým ým pobytem v České republice. Do této skupiny také spadají jedinci s cizí státní příslušností, pokud pracují pro společnosti spole nosti (osobu), která má na území ČR R sídlo (trvalé bydliště). bydlišt Za neproduktivní část ást populace (děti, (d důchodci, nezaměstnaní) stnaní) platí pojistné stát. Druhým pomyslným poschodím je důchodové d pojištění, ní, na které přispívá p pouze aktivní část ást populace. Zde vidíme princip solidarity, kdy mladí lidé přispívají p na staré, nemocní na zdravé. Nejmenší základnu poplatníků poplatník má nemocenské pojištění. ní. Platí ho také aktivní část populace občanu anu jako u důchodového d pojištění, ní, je však ještě očištěna o o některé poplatníky. Zaměstnanci stnanci a zaměstnavatelé zam stnavatelé se stávají poplatníky automaticky. Osoby samostatně výdělečněě činné se mohou rozhodnout, jestli se k nemocenskému pojištění poj přihlásí či nikoliv.

Stránka | 7

Tabulka 1.2: Přehled poplatníků pojistného ČSSZ k 30. 6. 2009 Typ plátce Počet komunikujících organizací Počet zaměstnanců Počet OSVČ vykonávajících činnost z toho OSVČ povinné platit zálohy na důchodovém pojištění OSVČ účastny na nemocenském pojištění Počet občanů dobrovolně důchodově pojištěných Počet poplatníků celkem

OSVČ

957.176 755.236

Celkem 270.183 4.192.131

Podíl 84,682 %

755.236

15,256%

3.089

0,062 %

4.950.456

100 %

142.380

Zdroj: Přehled poplatníků: česká správa sociálního zabezpečení .

V této tabulce vidíme, jaká je struktura poplatníků pojistného vůči České správě sociálního zabezpečení v první polovině roku 2009. Nejvíce jsou účastni tohoto systému zaměstnanci, kterým jsou ze mzdy nebo platu rovnou strhávány zálohy na pojistném. Podílí se 84,682%. Počet OSVČ, kteří vykonávají činnost, je oproti zaměstnancům výrazně nižší, zhruba 4,38x. Avšak ne všichni podnikatelé, kteří vykonávají činnost, musí být plátci důchodové pojištění. Ze zákona zakládá na účasti důchodového pojištění o 201.940 osob méně než je celkový počet OSVČ. Toto číslo znamená, že osoby vykonávají svojí činnost jako vedlejší a splňují pro ni veškeré požadavky. Poté jsou zproštěny těchto plateb za důchodové pojištění. Nemocenské pojištění je u osob samostatně výdělečně činných dobrovolné. Hradí si ho pouze 14,86% z nich. Poslední skupinou jsou osoby, které si dobrovolně platí důchodové pojištění. Ze zákona jim tato povinnost sice není uložena, ale tito lidé si ho stejně dobrovolně hradí. Je to ovšem velmi zanedbatelné číslo, protože v celém systému zabírá pouze 0,062%.

Stránka | 8

2

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ U OSVČ

2.1


2.1.1 Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

Nejprve bychom si měli definovat základní pojmy. OSVČ nám popisuje zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění: „ Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let (základní podmínka) a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení“. 2

2.1.2 Samostatná výdělečná činnost (SVČ)

Samostatná výdělečná činnost je zpravidla v praxi označována jako podnikání. Podmínky pro její provozování je ukončená povinná školní docházka a dosažení 15 let věku. SVČ se dělí na hlavní a vedlejší. Druhy SVČ:

•

„podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona

•

provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona

•

činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost

•

výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základně autorskoprávních vztahů

2

Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2009 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: .

Stránka | 9

•

výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není výše uveden, a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku; podmínkou zde je, že jsou tyto činnosti konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči), a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti

•

výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení příjmu. Za výkon těchto činností se nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí“3

„S účinností od 1. 1. 2009 je výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztah považován za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy a nepodléhá již režimu soustavnosti.“4 O samostatnou výdělečnou činnost se však nejedná, pokud jsou to příjmy, které byly dosaženy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, podléhají samostatnému základu daně a jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. Souhrn těchto příjmů nesmí překročit částku u jednoho plátce 7.000 Kč.

2.1.2.1

Hlavní samostatná výdělečná činnost

O hlavní samostatnou výdělečnou činnost se jedná vždy, pokud nejsou splněny podmínky pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Osoba, která se účastní na hlavní

SVČ je povinna se účastnit důchodového pojištění osob samostatně

výdělečně činných. A to i v případě, že v daném období bude mít pouze nízké zisky nebo dokonce ztrátu. Poté by se tato osoba musela řídit minimálními limity záloh a také přispívat do systému. 3

Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení pro rok 2009. Vydala Česká správa sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2009. 36 s. ISBN 978-80-87039-15-1.

4

Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2009 [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: .

Stránka | 10

S důchodovým pojištěním je také spojen příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Na ní musí být rovněž účastna osoba, která platí důchodové pojištění. Nelze se tedy účastnit jednoho pojištění bez toho druhého.

2.1.2.2

Vedlejší samostatná výdělečná činnost

Jedná se o vedlejší SVČ pokud jsou splněny podmínky platné od 1. ledna 2009: •

výkon zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění

•

přiznání starobního důchodu; nárok na plný či částečný invalidní důchod

•

péče o osoby dělené podle závislosti

•

pobírání peněžité pomoci v mateřství (PPM), rodičovského příspěvku nebo nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem z nemocenského pojištění zaměstnanců

•

výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky (nesmí se jednat o povolání)

•

student do 26 let nebo nezaopatřené dítě

Vedlejší činnost musí osoba oznamovat a dokazovat. Podle platné právní úpravy od 1. 1. 2009 musí vedlejší samostatnou výdělečnou činnost oznámit nejpozději dnem podání přehledu a doložit tuto skutečnost do jednoho měsíce od jeho podání. Pokud tak osoba neučiní, její samostatná činnost nemůže být vedena jako vedlejší a změní se na hlavní. „Jestliže OSVČ vykonává vedlejší SVČ, není účastna důchodového pojištění (není povinna platit pojistné na důchodové pojištění), pokud její příjem po odpočtu výdajů nedosahuje v kalendářním roce výše rozhodné částky, stanovené pro tento rok. Rozhodná částka se snižuje o poměrnou část za kalendářní měsíce, ve kterých nebyla vykonávána SVČ.“5 Vždy se musí jednat o celé měsíce.

5


Stránka | 11

2.2

Veřejné eřejné zdravotní pojištění

Celkové vymezení veřejného ve zdravotního pojištění ní je oproti sociálnímu zabezpečení ení jednodušší. Neexistuje tu rozdělení rozd lení na hlavní a vedlejší činnosti č a základna OSVČ,, která podléhá pojistnému je širší. „Každá Každá osoba, která má jakékoli příjmy p z podnikání a jiné iné samostatné výdělečné výd činnosti, innosti, je osobou samostatně samostatn výdělečně činnou z hlediska veřejného zdravotního pojištění ní a podléhá placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění.“ ění.“6

2.3

Sazby a výpočet pojistného

Obrázek 2.1: Sazby sociálního a zdravotního pojištění pro rok 2009

sazba

veřejné zdravotní pojištění

důchodové pojištění + státní politika zaměstnanosti

nemocenské pojištění

13,5 %

28% + 1,2%

1,4%

Zdroj: internetové stránky Veřejné Veř zdravotní pojišťovny a České eské správy sociálního zabezpečení, zabezpe vlastní úprava

6

VANČUROVÁ, UROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2008 : aneb učebnice ebnice daňového da práva. 9. aktualiz. vyd. Praha : VOX a.s., 2008. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2.

Stránka | 12

Sazby u všech druhů druh pojištění máme v České republice epublice lineární a uváděné uvád v procentech. Přesnou esnou výši pojistného vypočteme součinem inem sazby a našeho vyměřovacího základu.

Graf 2.1: Vývoj sazeb sociálního pojištění pojišt v České eské republice mezi roky 2003 - 2010

Vývoj sazeb pojištění v % Nemocenské pojištění



36 30,2

29,6 29,2

13,5

4,8

4,4

1,4

Zdroj: Okresní správa sociálního zabezpečení zabezpe v Táboře, vlastní úprava

Sazby se v sociálním pojištění pojišt příliš nemění. ní. Spíše jde o korekci prvotně prvotn nastavených sazeb a pak se vývoj ustálil. U veřejného ve ejného zdravotního pojištění pojišt zůstává dokonce sazba stále stejná. Nemocenské pojištění pojišt ní zažívá radikální změnu zm v roce 2009, kdy přichází výrazné snížení sazby o 3%.

Stránka | 13

2.4

Vyměřovací základ

„Vyměřovací ovací základ je pro (neúčtující) (neú osoby samostatněě výdělečně výd činné 50% z částky, o kterou příjmy říjmy ze samostatné výdělečné výd činnosti přesáhnou áhnou v rozhodném období výdaje na dosažení, udržení a zajištění zajišt příjmů.“ 7 Vyměřovací ovací základ je stejný jak u veřejného ve zdravotního pojištění, pojišt tak i u sociálního zabezpečení čení a jeho výpočet se mezi těmito dvěma ěma pojištěními pojišt neliší. Určuje nám, jaká částka ástka našeho příjmu p bude podléhat pojistnému, istnému, a která od něj n zůstane očištěna. Na celkové výši platby na pojistném nezáleží nezáleží pouze na sazbě, sazb ale také na vyměřovacím ovacím základu. Je to tudíž takový skrytý nástroj na zvyšování plateb do různých rozpočtů. ů. Když se změní zm sazba, je to příliš očividné, proto sazby zůstávají z téměř beze změnn a zvyšuje se většinou v vyměřovací základ. U veřejného zdravotního pojištění ní se dokonce sazba nezměnila nezm nikdy a zůstává stává stále na 13,5%.

Graf 2.2:: Vývoj sazby pro vyměřování vym základů mezi roky 1993-2009 2009

50 45

Sazba pro výpočet vyměřovacího základu v %

40 35 30 25 20 15 10 5 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0

Zdroj: Okresní správa sociálního zabezpečení zabezpe v Táboře, vlastní úprava 7

VANČUROVÁ, UROVÁ, Alena, KLAZAR, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění: ní: Úvod do problematiky. problematiky 2. aktualiz. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2008. 121 s.

Stránka | 14

Na tomto grafu vidíme, jak se měnil m vyměřovací ovací základ od začátku za vzniku České republiky. Celkový trend je rostoucí. Nejprve byl stanoven na 35% ze zisku. Tento stav trval poměrně ěrně dlouho, avšak v roce 2004 004 nastal zlom a každý rok se začal za vyměřovací základ zvyšovat o 5%. Zastavil Z se na 50% a tento stav trvá dodnes.

2.5

Minimální a maximální vyměřovací základy

Obrázek 2.2: Limity vyměřovacího vyměř základu osob samostatně výdělečn ělečně činných

OSVČ

Minimální vyměřovací základ


SVČ hlavní:

SVČ vedlejší:

70.668 Kč

28.272 Kč

Maximální vyměřovací základ


Sociální zabezpečení i zdravotní pojištění

141.330Kč

1.130.640 Kč

Limity jsou uvedené v ročních částkách platných pro rok 2009 Zdroj: internetové stránky Veřejné Veř zdravotní pojišťovny ovny a okresní správy sociálního zabezpečení zabezpe

Stránka | 15

2.5.1 Průměrná mzda v národním hospodářství

Od průměrné měsíční mzdy se odvíjí výpočty minimálních a maximálních vyměřovacích základů. „Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.“8 Tímto způsobem vypočtená mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2009 činí průměrná měsíční mzda 23.555 Kč.

2.5.2 Maximální vyměřovací základ

V České republice existuje tzv. „stropování“ pojistného. Znamená to, že od určité částky ze zisku neodvádí pojistné. Byl zaveden zákonem o stabilizaci rozpočtu. MVZ se uvádí pouze jako roční. Rok se nekrátí o žádné měsíce, ve kterých OSVČ neprovozovala svoji činnost, jako tomu bylo do roku 2008 (pouze u důchodového pojištění). Je tedy jedno, jestli jsme zahájili samostatnou výdělečnou činnost na začátku nebo třeba v půlce kalendářního roku. Pro rok 2009 se stanovuje MVZ jako 48 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství jak u důchodového, tak i veřejného zdravotního pojištění. V rámci úsporných balíčků, které připravuje vláda České republiky, se diskutuje, že by mohlo jít o vysoké navýšení tohoto stropu pro příští roky a to na 72 násobek průměrné měsíční mzdy. Na rok 2010 je tedy stanoven maximální vyměřovací základ na 1.707.048 Kč, což je velmi vysoký nárůst, který by měl přivést do státní kasy potřebné peněžní prostředky.

8

Všeobecná zdravotní pojišťovna : Maximální a minimální vyměřovací základ [online]. 2009 [cit. 2009-0928]. Dostupný z WWW: .

Stránka | 16

2.5.3 Minimální vyměřovací základ

2.5.3.1

Minimální vyměřovací základ u důchodového pojištění

„Minimální roční vyměřovací základ se stanoví jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla hlavní nebo vedlejší činnost vykonávána alespoň po část kalendářního měsíce.“9 Existují však případy, které se nezapočítávají do této doby. Jedná se především o: •

Vojenská služba

•

Nárok na nemocenskou

•

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství

•

OSVČ přerušila činnost (nevykonávala ji ani jeden den)

Každá nastalá situace však musí trvat celý kalendářní měsíc. Sazby jsou diferencovány podle toho, zda jedná o samostatnou výdělečnou činnost hlavní či vedlejší.

2.5.3.2

Minimální vyměřovací základ u VZP

U veřejného zdravotního pojištění se minimální vyměřovací základ stanovuje dvanáctinásobkem 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Obdobně jako u důchodového pojištění se odčítá doba, ve které nastala jedna z daných situací (opět musí daná situace trvat po celý kalendářní měsíc): •

Vojenská služba

•

Nárok na nemocenskou

•

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství

•

OSVČ přerušila činnost

•

Státní pojištěnec

•

Pojistné již odvedené z min vyměřovacího základu v zaměstnání

9


Stránka | 17

•

Osoba s těžkým žkým zdravotním postižením

•

Osoba pečující ující o jedno dítě dít do 7 let nebo dvě do 15 let

2.6

Zálohy na pojistném

Obrázek 2.3: Platby na pojistném

Způsob platby pojistného


Měsíční zálohy + doplatek nebo přeplatek

Jednorázově za rozhodné období


Důchodové pojištění

Nemocenské pojištění

Měsíční zálohy + doplatek nebo přeplatek

Měsíční pojistné

Zdroj: Daňový systém ČR R 2008; Alena Vančurová, Van Lenka Láchová; str. 185

2.6.1 Zálohy na zdravotní pojištění

Většina plátcůů pojistného je povinna platit měsíční m ní zálohy. Je to z důvodu rovnoměrného příjmu íjmu pojišťoven, pojiš a aby nedocházelo ke zpoždění v platbách. Zálohy se platí od prvního dne měsíce, ěsíce, nejpozději nejpo ji však do osmého dne následujícího měsíce. m K výpočtu tu záloh se používá vyměřovací vym základ (na základěě skutečného skute zisku), který se vypočítává z podaného přehledu. p Výpočet et pojistného také záleží na délce

Stránka | 18

trvání samostatné výdělečné činnosti. Jedná se buď o první rok podnikání, nebo další roky. Zdravotní pojištění se tedy vypočte: •

průměrný měsíční vyměřovací základ x 13,5% (ostatní roky podnikání)

nebo •

minimální vyměřovací základ x 13,5% (jedná se o případ, pokud osoba zahájí samostatnou výdělečnou činnost, a tudíž nemá ještě žádný vyměřovací základ, podle kterého by se záloha vypočítala)

Zákonem je však také stanoven minimální a maximální limit zálohy na pojistném. První vypočtená záloha se platí v měsíci, ve kterém jsme podali přehled, dále se platí rovnoměrně během roku a poslední záloha se platí v měsíci předešlém novému přehledu. Od podání přehledu se platí nová výše zálohy. •

Minimální měsíční záloha na pojistném v roce 2009: 1.590 Kč

•

Maximální měsíční záloha na pojistném v roce 2009: 12.720 Kč

•

Minimální měsíční záloha na pojistném v roce 2010: 1.601 Kč

•

Maximální měsíční záloha na pojistném v roce 2010: 19.205 Kč

Případy, kdy není OSVČ povinna hradit zálohy na zdravotní pojištění: •

souběh studia a OSVČ

•

souběh zaměstnání a OSVČ – hlavní zdroj příjmu je ze zaměstnání

•

nemoc – pokud byla osoba po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti nebo v nařízené karanténě

„Dostane-li se OSVČ do situace, kdy se její příjmy dosažené výkonem samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení výrazně sníží, může požádat o snížení záloh na pojistné na dobu nejdéle tří měsíců.“ 10 Tato žádost se podává na předepsaném tiskopise a poté již záleží na posouzení pověřené osoby.

10

Všeobecná zdravotní pojišťovna [online]. 2009 [cit. 2009-11-03]. Dostupný z WWW: .

Stránka | 19

2.6.2 Zálohy na sociálním zabezpečení + nemocenské pojištění

2.6.2.1


U OSVČ, která vykonává činnost hlavní, je povinná platba na sociální zabezpečení vždy, bez ohledu na výši příjmů. „Jste-li OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, platíte zálohy v případě, pokud váš příjem po odpočtu výdajů v kalendářním roce dosáhl částky zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo jste se přihlásil/a k účasti na pojištění.“11 Můžeme tedy říci, že každá osoba, která je přihlášena k důchodovému pojištění je povinna platit zálohy. „U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku. „12 •

vyměřovací základ x 29,2 %

Minimální výše zálohy na pojistném: •

hlavní činnost: 1.720 Kč (rok 2009), 1.731 Kč (rok 2010)

•

vedlejší činnost: 688 Kč (rok 2009), 693 Kč (rok 2010)

11

Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení pro rok 2009. Vydala Česká správa sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2009. 36 s. ISBN 978-80-87039-15-1. 12 Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2009 [cit. 2009-11-04]. Dostupný z WWW: .

Stránka | 20

2.6.2.2

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je trochu odlišné. Platí se také měsíční částky vypočítané z vyměřovacího základu, ale jedná se již o pojistné běžně splatné. To znamená, že se nejedná o zálohy, které by se nakonec vyúčtovaly. Minimální vyměřovací základ pro platbu nemocenského pojištění pro rok 2009 je stanoven na 4.000 Kč. •

vyměřovací základ x 1,4%

•

minimální výše zálohy: 56 Kč

Pokud má osoba zájem, může si stanovit vyšší vyměřovací základ. Tento případ se spíše využívá u žen, protože výše vyměřovacího základu a platby pojistného poté ovlivňují pozdější příspěvky od státu (např. peněžitá pomoc v mateřství). Platby na nemocenské pojištění jsou u OSVČ dobrovolné. Platby na důchodové a nemocenské pojištění jsou od sebe oddělené. Peníze jsou připisovány vždy na jiný účet a pod jiným variabilním symbolem, proto je nelze sloučit. Částky do 5.000 Kč lze platit hotově na pokladně u příslušné pobočky okresní správy sociálního zabezpečení vždy v úředních hodinách. Splatnost sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění je od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se pojistné hradí.

U zdravotního i sociálního pojištění je možné dobrovolně platit vyšší zálohy (stanovovat si vyšší vyměřovací základ), než jim byly stanoveny. Musí se však také brát v úvahu horní limit pro zálohy. Nižší zálohy si stanovit nelze. Na účet určitého orgánu si každá osoba může složit vyšší peněžní částku předem, ze které se v průběhu roku budou strhávat jednotlivé zálohy. Je to usnadnění a větší jistota pro plátce. Na druhou stranu zase přichází tato osoba o disponibilní peněžní prostředky.

Stránka | 21

2.7

Povinnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení a

zdravotním pojišťovnám

2.7.1 Ohlašovací povinnosti

•

Zahájení SVČ

•

Přerušení SVČ

•

Ukončení SVČ

•

Zánik oprávnění SVČ

•

Změna osobních údajů (bydliště, jméno)

•

ohlášení, že osoba „nevykonává zaměstnání, nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), nemá nárok na výplatu PPM z důvodu těhotenství a porodu, pokud PPM náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. „ 13(pouze u sociálního zabezpečení)

2.7.2 Ostatní povinnosti

•

Platba pojistného

•

Každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích

13


Stránka | 22

2.7.1.1

Ohlašovací povinnost při zahájení (ukončení) SVČ

Pokud osoba zahájí (ukončí) samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupráci, je to důvod k nahlašovací povinnosti u obou organizací. Tuto skutečnost musíte oznámit správě sociálního zabezpečení do 8 dní po skončení měsíce, kdy jste zahájili (ukončili) samostatnou výdělečnou činnost. Místní příslušnost závisí na trvalém bydlišti osoby. „Nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu na území ČR, popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu na území ČR, řídí se místní příslušnost místem výkonu samostatné výdělečné činnosti.“14 V Praze se jedná o Pražskou, v Brně o Městskou správu sociálního zabezpečení a v ostatních případech o okresní správu sociálního zabezpečení. K nahlašování se používá formulář „Oznámení o zahájení samostatné činnosti“ nebo „Oznámení o ukončení samostatné činnosti“. Pokud tak neučiníte, vystavujete se pokutě až 10.000 Kč. Také máte povinnost svojí činnost nahlásit zdravotní pojišťovně, u které jste vedeni a to do 8 dní. Lhůta nezačíná běžet vystavením živnostenského oprávnění, ale až přímým úkonem v podnikání (fakturování, první den výroby, prodeje, pohyb peněžních prostředků na účtu…) Pokud začínáme podnikat, můžeme na živnostenském úřadě vyplnit Jednotný registrační formulář, který má souhrnný charakter. Jedním formulářem se přihlásíme zároveň na pojišťovnu, okresní správu sociálního zabezpečení, živnostenský a finanční úřad.

2.7.1.2

Ostatní ohlašovací povinnost

Nejenom zahájení či ukončení samostatné výdělečné činnosti se musí nahlašovat. Důvod k nahlášení je i situace, pokud změníme jakékoliv osobní údaje, ať už se jedná o trvalé bydliště nebo jméno. K méně častým situacím pak také patří přerušení nebo skončení oprávnění k podnikání. V obou případech poté samostatná výdělečná činnost nepokračuje a výpočet pojistného se proto provádí jiným způsobem. 14


Stránka | 23

2.7.2.1

Přehled o příjmech a výdajích

Každá osoba samostatně výdělečně činná je povinna jednou do roka podávat Přehled o příjmech a výdajích. Jeho podání je téměř totožné (lhůty, způsob) jak u okresní správy sociální zabezpečení, tak i u zdravotní pojišťovny. V Přehledu jsou uvedeny všechny příjmy a výdaje, které jste uskutečnili za uplynulý kalendářní rok, podle nichž se vypočte skutečná výše pojistného na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení. Nově vypočtená částka pojistného se zúčtuje s již zaplacenými zálohami. Po tomto zúčtování nám mohou vzniknout 3 možnosti: •

Daňové zálohy se rovnají reálné dani

•

Přeplatek

daňové zálohy byly větší než vyměřená daň

správce daně má povinnost tento přeplatek vrátit do 30 dnů od podání žádosti, pokud:

•

•

podáme žádost o jeho vrácení

•

je vyšší než 50 Kč

•

nemáme jiný nedoplatek u správce daně

lze ho nechat na účtu a čerpat z něj pro příští období

Nedoplatek

Přehled také slouží k výpočtu záloh, které jsme povinni platit příští kalendářní rok. Existuje několik možností podání Přehledu. Klasický papírový tiskopis si lze vytisknout ze stránek příslušného úřadu nebo si ho přímo vyzvednout na jedné z poboček. Ten pak vyplněný odevzdáte nebo odešlete na úřad. Spolu s tiskopisem Přehledu je možno si vzít příručku Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Zde nalezneme všechny důležité body a vysvětlivky. Další způsob odevzdání Přehledu je oskenovat ho a zaslat elektronickou poštou. U instituce České správy sociálního zabezpečení funguje tzv. e-Podání, které má od papírové podoby jisté výhody i nevýhody.

Stránka | 24

Obecná lhůta podání Přehledu o příjmech a výdajích je do jednoho kalendářního měsíce po termínu pro podání daňového přiznání za účelem daně z příjmů. •

30. dubna

•

běžný termín

30. července

pokud vaše daňové přiznání zpracovává daňový poradce a vy tuto skutečnost ohlásíte a doložíte svému orgánu do 30. dubna

•

31. července

pokud nemáte povinnost podávat daňové přiznání (sociální zabezpečení)

•

8. dubna

pokud nemáte povinnost podávat daňové přiznání (zdravotní pojištění)

Pokud se jedná o činnost vedlejší, je povinností ještě okresní správě sociálního zabezpečení doručit doklad o této skutečnosti. V případě, že podáváte Přehled standardně v papírové podobě na předepsaném formuláři, stačí toto potvrzení doručit do měsíce od podání. Pokud však využíváte tzv. E-podatelny, je zapotřebí potvrzení zaslat ihned s Přehledem. Když se lhůta promešká, nelze již zpětně brát na doklad zřetele a vaše činnost se nebude považovat za vedlejší.

2.7.2.2

Platba pojistného

Od 1. 1. 2010 nabyla účinnosti změna v zákonu o platebním styku. Den platby pojistného není již považován den, kdy byla částka odepsána z účtu odesílatele, ale den, kdy je připsána na účet dané instituce (příjemce). Splatnost je 20. den následujícího měsíce.

Stránka | 25

2.8

Sankce

Povinností vůči správním orgánům je mnoho, a pokud nejsou řádně a včas dodržovány jsou ze strany státu sankciovány. Můžeme je rozdělit na dvě skupiny. Buď za neplacení pojistného, nebo za nesplnění jiných povinností. •

Prodlení s platbou pojistného

0,1% denně z dlužné částky za každý den (sociální zabezpečení)

0,05% denně z dlužné částky za každý den (zdravotní pojištění)

•

Nesplnění ohlašovací povinnosti

•

až 10.000 Kč

Nepodání Přehledu o příjmech a výdajích

10.000 Kč (v případě opakovanosti až 100.000 Kč)

Stránka | 26

3

STUDENTI

Student do 26 let je považován za státního pojištěnce. Nemusí tedy platit zdravotní a sociální pojištění. Stát za studenta platí zdravotní pojištění. Vypočítává ze speciálního vyměřovacího základu pro stát, který je pro rok 2009 - 5.013 Kč se sazbou 13,5%. Stát tedy přispívá zdravotním pojišťovnám 677 Kč měsíčně za každého státního pojištěnce. V roce 2010 se zvýšil vyměřovací základ na 5.355 Kč a pojistné na 723 Kč za pojištěnce. Pojistné na sociálním zabezpečení stát již neplatí. Pokud se student rozhodne zahájit podnikatelskou činnost, tak zde nastává souběh pojištění. To přináší určité výhody, které jiné osoby (zaměstnanci, OSVČ) nemají. Skutečnost, že jste student/ka však musíte nahlásit do 8 dní své zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení. Student musí každý rok předložit potvrzení o studiu do 30.dubna!

3.1

Student podnikatel – zdravotní pojištění

Z pohledu zdravotního pojištění dle zákona číslo 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou dány osobám v souběhu pojištění tyto výhody: •

„při placení zálohy na pojistné za měsíce, za které je zároveň po celý měsíc plátcem pojistného i stát, neplatí minimální vyměřovací základ, tzn. zálohy se hradí ve výši vypočtené ze skutečně dosažených příjmů

•

při výpočtu doplatku pojistného za předchozí kalendářní rok se minimální vyměřovací základ sníží na poměrnou část o měsíce, kdy byl zároveň plátcem pojistného i stát“15

15


Stránka | 27

3.2

Student podnikatel – sociální zabezpečení

Z pohledu sociálního zabezpečení se stává samostatná výdělečná činnost studenta do 26 let jako vedlejší. Do určitého limitu výdělku nemusí platit důchodové pojištění, atd. Všechny výhody jsou uvedeny již výše viz. vedlejší samostatná výdělečná činnost. Pokud student starší 26 let provozuje samostatnou výdělečnou činnost, jeho činnost nemůže být již považována za vedlejší, jelikož už není podle zákona veden jako nezaopatřené dítě. Jeho činnost se automaticky stává hlavní a je povinen platit zálohy a plnit všechny ostatní povinnosti, které se váží k hlavní samostatné výdělečné činnosti.

3.3

Osoba bez zdanitelných příjmů (student)

„Za osobu bez zdanitelných příjmů je považován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ.“16 Student, který ještě neukončil svoje vzdělávání po 26 roku života, se stává osobou bez zdanitelných příjmů. Přichází tím o všechny výhody ve formě dotací a stipendií od státu, ale také musí začít si platit sám zdravotní pojištění. Pokud student ukončí středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání do 26 let, nenastoupí do zaměstnání, nezačne podnikat či se nenahlásí na úřadě práce, tak se stává osobou bez zdanitelných příjmů 2 měsíce po skončení studia (státní pojištěnec = měsíc, ve kterém skončil studium + jeden měsíc poté). Do příjmů podléhajícím zdravotnímu pojištění nepatří příjmy z pronájmů, kapitálové a ostatní příjmy!17 Proto, pokud bude mít osoba pouze tyto příjmy, může se stát pro účely zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

16


17

Jedná se o paragrafy 8,9 a 10 v zákonu o daních z příjmu.

Stránka | 28

Výpočet výše pojistného se odvíjí od minimální mzdy, která je pro rok 2009 stanovena na 8.000 Kč měsíčně. Tato částka se odvádí měsíčně a to nejpozději do osmého dne měsíce následujícího. •

3.4

Zdravotní pojištění: 8.000 x 13,5% = 1.080 Kč

Zahájení samostatné výdělečné činnosti

Nejprve si musíme promyslet, v jakém oboru zahájíme samostatnou výdělečnou činnost a zjistíme, zda k této činnosti potřebujeme nějaké oprávnění či nikoli. Nejčastěji je potřeba živnostenského listu, který nám za poplatek vystaví na živnostenském úřadě. K provozování některých živností je potřeba doložit požadovanou odbornou způsobilost. Dnes již lze podat žádost i pomocí internetu. Dále máme povinnost zaregistrovat se k jednotlivým daním. Nejlépe pomocí Jednotného registračního formuláře, kdy se zaregistrujeme ke všem potřebným institucím současně. Zjistíme jaké pojištění a zálohy musíme platit. Ale pokud se jedná o studenta, tak se většinou neplatí žádné. Pouze na konci roku se zjistí celkový příjem a z něj se poté odvání daně a pojistné. Na začátku nového roku se podává daňové přiznání a poté také Přehled zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.

Stránka | 29

4

POROVNÁNÍ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ

4.1

Minimální zálohy

Graf 4.1: Porovnání minimálních měsíčních záloh na sociální pojištění v letech 1994 2009

Porovnání minimálních měsíčních záloh na sociální pojištění 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Důchodové pojištění (hlavní)

Nemocenské pojištění (hlavní)


Důchodové pojištění (vedlejší)

Nemocenské pojištění (vedlejší)

Zdroj:

Okresní správa sociálního zabezpečení v Táboře Veřejná zdravotní pojišťovna v Plzni

Zdravotní pojištění se vyvíjí v systému naší republiky vyrovnaně. Jeho trend je stále stoupající v závislosti na průměrné mzdě a nevyznačuje se žádnými výraznými změnami jako je to u důchodového pojištění. Důchodové pojištění prochází v průběhu let jistými změnami. Je více citlivé na hospodářskou politiku státu, protože je to jeden z prostředků stojící na příjmové straně státního rozpočtu. Politici se tedy snaží ovlivňovat hlavně příjmovou složku, aby

Stránka | 30

mohli dostát svým závazkům vůči občanům (důchody, podpory v nezaměstnanosti). Zdravotní pojištění mohou ovlivňovat také, ale pojistné plyne do kasy zdravotních pojišťoven, proto není kladen takový důraz na změny. V roce 2004 došlo k velkým změnám v systému důchodového a nemocenského pojištění, kdy se začala rozlišovat účast na hlavní a vedlejší. Příspěvky od osob, které mají svojí činnost jako hlavní, vysoce vzrostly a staly se vyššími než příspěvky na zdravotní pojištění. Vývoj nemocenského pojištění do roku 2003 můžeme hodnotit jako za vyrovnaný. Měsíční příspěvky mírně rostly v závislosti na minimální mzdě. Zlom nadešel v roce 2004, kdy se rozdělili plátci na dvě skupiny. Plátci, kteří konají hlavní výdělečnou činnost a plátci konající vedlejší výdělečnou činnost. Zde se nám na pět let platby liší. V roce 2009 se nám však opět platby slučují a celkově dochází k velkému poklesu. Příčinou toho je výrazné snížení sazby o 3% a také snížení na paušální vyměřovací základ. V roce 2010 nečekáme žádné prudké změny. Sazba i vyměřovací základ zůstává stejný. Růst minimálních plateb bude mírný a očekávaný.

Stránka | 31

Tabulka 4.1: Vývoj v čase: limit účasti, MVZ, minimální zálohy na důchodové a nemocenské pojištění, sazby, vyměřovací základ ROK 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Roční Měsíční účast účast 26.400 2.200 26.400 2.200 26.400 2.200 30.000 2.500 33.600 2.800 35.400 2.950 36.600 3.050 37.800 3.150 39.600 3.300 42.600 3.550 44.400 3.700 účast vždy (hlavní) 40.410 3.360 účast vždy (hlavní) 42.922 3.577 účast vždy (hlavní) 45.200 3.767 účast vždy (hlavní) 48.334 4.028 účast vždy (hlavní) 51.744 4.312 účast vždy (hlavní) 56.532 4.711 účast vždy (hlavní) 56.902 4.742

Roční MVZ 13.200 13.200 15.000 15.000 16.800 17.700 18.300 18.900 19.800 21.300 22.200 40.416

Měsíční MVZ 1.100 1.100 1.100 1.250 1.400 1.475 1.525 1.575 1.650 1.775 1.850 3.368

Důchodové Nemocenské Sazba pojištění pojištění v % 36 333 53 30,2 333 53 30,2 370 55 29,6 415 62 29,6 437 65 29,6 452 68 29,6 467 70 29,6 489 73 29,6 526 79 29,6 548 82 29,6 997 149 29,6

VZ v%

20.208 48.288

1.684 4.024

499 1.192

75 178

29,6 29,6

40 45

21.468 56.508

1.789 4.709

530 1.394

79 208

29,6 29,6

45 50

22.608 60.420

1.884 5.035

558 1.491

83 222

29,6 29,6

50 50

24.168 64.680

2.014 5.390

595 1.596

89 238

29,6 29,6

50 50

25.872 70.668

2.156 5.889

639 1.720

95 56

29,6 29,2

50 50

28.272 71.136

2.356 5.928

688 1.731

56 56

29,2 29,2

50 50

28.452

2.371

693

56

29,2

50

35 35 35 35 40

Zdroj: Okresní správa sociálního zabezpečení v Táboře

Roční účast nám ukazuje peněžní limit v průběhu let, od jaké částky je osoba samostatně výdělečně činná povinna účastnit se důchodového pojištění. Pokud má v součtu roku nižší příjmy, může se rozhodnout, zda se přihlásí dobrovolně či nikoliv. Od roku 2004 se účasti dělí na dvě skupiny, kdy u samostatné výdělečné činnosti hlavní je účast vždy povinná. Měsíční účast je pouze roční účast přepočítaná na měsíční částky pro lepší tvorbu představy.

Stránka | 32

Další sloupce v tabulce nám ukazují vývoj minimálního vyměřovacího základu ročního i měsíčního. Pod tuto částku nemůže vyměřovací základ klesnout. Pokud bude mít poplatník zisky nižší, bude se vyměřovací základ rovnat minimálnímu vyměřovacímu základu. Pod pojmy důchodové a nemocenské pojištění jsou umístěny minimální částky, které je povinen poplatník hradit měsíčně za dané pojištění. Od roku 2004 u vedlejší výdělečné činnosti platí tato částka pouze při překročení roční účasti.

4.2


Graf 4.2: Výše veřejného zdravotního pojištění v průběhu let 1993 – 2009

Příspěvky státu a FO na zdravotním pojištění 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna v Plzni

Stránka | 33

1.1.2009

1.5.2008

1.9.2007

1.1.2007

1.5.2006

1.9.2005

1.1.2005

1.5.2004

1.9.2003

1.1.2003

1.5.2002

1.9.2001

1.1.2001

1.5.2000

1.9.1999

1.1.1999

1.5.1998

1.9.1997

1.1.1997

1.5.1996

1.9.1995

1.1.1995

1.5.1994

1.9.1993

1.1.1993

0

Na grafu můžeme vidět, jak se v průběhu let měnila výše příspěvků státem za státní pojištěnce (zelený ukazatel). I když zde vidíme stoupající tendenci, příspěvek státu je oproti jiným skupinám osob (zaměstnanci, OSVČ) nízký. Zvláště, když státní pojištěnci jsou děti, důchodci, ženy na mateřské dovolené, atd. Tyto osoby většinou spotřebují více zdravotní péče než ostatní. Pouze v jednom bodě v roce 2008 byly příspěvky za státní pojištěnce vyšší než příspěvky od osob bez zdanitelných příjmů (OBZP – modrý ukazatel) a minimální zálohy od OSVČ (červený ukazatel). Stát se však snaží snížit výdaje a naopak do svého rozpočtu získávat více peněžních prostředků, aby nedocházelo ke stále většímu zadlužování země. Na grafu také můžeme zpozorovat pomyslné nůžky mezi příjmem pojišťoven od občanů a příjmem od státu za své pojištěnce. Tyto nůžky se stále více rozšiřují. Občané musí tedy dotovat neproduktivní složku obyvatelstva, za které stát platí pouze nízké příspěvky. V roce 2004 se oddělily platby osob bez zdanitelných příjmů od minimálního pojistného osob samostatně výdělečně činných. U OBZP zůstal trend mírně stoupající a v posledních letech stagnuje stejně jako minimální mzda. U OSVČ došlo k prudkému nárůstu minimálních záloh.

Stránka | 34

Tabulka 4.2: Výše zdravotního pojištění + minimální mzda mezi roky 1993 – 2009

1. 1. 1993 1. 1. 1994 1. 1. 1995 1. 1. 1996 1. 7. 1996 1. 1. 1998 1. 7. 1998 1. 1. 1999 1. 7. 1999 1. 1. 2000 1. 7. 2000 1. 1. 2001 1. 7. 2001 1. 1. 2002 1. 1. 2003 1. 1. 2004 1. 1. 2005 1. 1. 2006 1. 2. 2006 1. 4. 2006 1. 7. 2006 1. 1. 2007 1. 1. 2008 1. 1. 2009

Minimální mzda

Pojistné OBZP

2.200 2.200 2.200 2.500

297 297 297 338

Pojistné OSVČ (minimální limit) 297 297 297 338

2.650

358

358

3.250 3.600 4.000 4.500 5.000

439 486 540 608 675

439 486 540 608 675

5.700 6.200 6.700 7.185 7.570

770 837 905 970 1.022

770 837 1.071 1.143 1.218

7.955 8.000 8.000 8.000

1.074 1.080 1.080 1.080

1.272 1.360 1.456 1.590

Státní pojištěnci 229 194 194 220 270 287 392 392 392 392 439 439 467 476 481 513 560 636 636 680 677 677

Zdroj: Veřejná zdravotní pojišťovna v Plzni

V tabulce můžeme vidět vývoj minimální měsíční mzdy. Dále také pevně stanovené částky, které platí stát za státní pojištěnce a částky, které povinně platí osoba bez zdanitelných příjmů měsíčně. Výše plateb se mění i v průběhu roku a to zvláště u státem hrazeného pojištění. Pojistné OSVČ jsou minimální měsíční částky hrazené podnikateli.

Stránka | 35

Závěr

Sociální pojištění je velmi komplikované a pro osoby samostatně výdělečně činné je to zbytečná administrativa. Mnoho těchto osob neví přesně, co je jejich povinností a dopouštějí se často nevědomky chyb. Jak jsme si ukázali, nutných úkonů k zahájení či provozování činnosti je hodně. Zaměstnanec to má značně zjednodušeno. Za něj dělá všechny úkony souhrnně zaměstnavatel. Jedná se např. o registraci, výpočet a platbu pojistného. Každá OSVČ je však povinna si vypočítat a odvést svoje pojistné sama a s tím jsou spojeny ještě další povinnosti. Tím se zvyšují její náklady na spotřebovaný čas. Mírným ztížením je samozřejmě také, že jednotlivé kroky a povinnosti se neustále mění a OSVČ musí sledovat tyto změny a podle nich se zařídit. V první části jsme se seznámili se systémem sociálního pojištění v ČR. Zařadila jsem zde také nějaké informace o zdravotních pojišťovnách a rozložení poplatníků mezi ně. V druhé části, která se zabývá pouze OSVČ jsme se dozvěděli o výpočtu výše pojistného a s ním spojené souvislosti. Jak ovlivní výši pojistného OSVČ, pokud nemá dostatečné příjmy nebo naopak jestli je zde nějaká horní hranice pro příspěvky do systému. Zároveň jsme si připomněli i ostatní povinnosti kromě plateb pojistného a také důležité sankce, které jsou za nedodržení buď obsahového, nebo časového charakteru. V třetí části jsme se zabývali studenty a jednotlivé situace s nimi spojené. Také jsme si řekli něco málo o státních pojištěncích. A v poslední části jsem se zaměřila na vývoj sociálního pojištění v čase a minimální částky, které jsou povinni OSVČ platit. Myslím si, že s pomocí grafů a tabulek je lehčí si udělat reálnou představu o celém systému a jeho vývoji. Věřím, že jsem alespoň z části naznačila jisté postupy v sociálním pojištění. Je to však pouze základní souhrn. Pokud se někdo rozhodne k samostatné činnosti, je nezbytné navštívit potřebné instituce jako je zdravotní pojišťovna, okresní správa sociálního zabezpečení a finanční úřad a jednat podle pokynů odpovědných úředníků.

Stránka | 36

Seznam literatury

Odborné publikace •

VANČUROVÁ, Alena; KLAZAR, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky, 2008

•

VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2008, 2008

•

Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2009, 2009

•

BULLETIN Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR

Legislativa •

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Stránka | 37

Internetové zdroje

•

Česká správa sociálního zabezpečení - http://www.cssz.cz

•

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky - http://www.vzp.cz

•

Portál veřejné správy České republiky - http://portal.gov.cz

•

Jak podnikat rok 2009, 2010 – živnosti, OSVČ, daně, pojištění, daňová evidence - http://www.jakpodnikat.cz

•

Měšec.cz – osobní a rodinné finance - http://www.mesec.cz

•

Patria.cz – Akcie, burza, kurzy měn, sazby, komodity, fondy, deriváty, ekonomické zpravodajství, online data a analýzy - http://www.patria.cz

•

Účetnictví, daně, právo - Sagit - http://www.sagit.cz

•

Business.center.cz - http://business.center.cz

•

Svaz zdravotních pojišťoven ČR - http://www.szpcr.cz

•

Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE - http://www.zpma.cz

Instituce

•

Okresní správa sociálního zabezpečení, Tábor

•

Okresní správa sociálního zabezpečení, Praha 1

•

Veřejná zdravotní pojišťovna, Tábor

•

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, Tábor

•

Veřejná zdravotní pojišťovna, Plzeň

Stránka | 38

Seznam tabulek

Tabulka 1.1: Zdravotní pojišťovna................................................................................................ 5 Tabulka 1.2: Přehled poplatníků pojistného ČSSZ k 30. 6. 2009 ................................................. 8 Tabulka 4.1: Vývoj v čase: limit účasti, MVZ, minimální zálohy na důchodové a nemocenské pojištění, sazby, vyměřovací základ............................................................................................ 32 Tabulka 4.2: Výše zdravotního pojištění + minimální mzda v průběhu let 1993 – 2009 ......... 35

Seznam obrázků

Obrázek 1.1: Systém sociálního pojištění v České republice........................................................ 3 Obrázek 1.2: Základna sociálního pojištění .................................................................................. 7 Obrázek 2.1: Sazby sociálního a zdravotního pojištění pro rok 2009 ......................................... 12 Obrázek 2.2: Limity vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných ..................... 15 Obrázek 2.3: Platby na pojistném ............................................................................................... 18

Seznam grafů

Graf 1.1: Rozdělení zdravotních pojišťoven podle počtu pojištěnců v listopadu 2008 ................ 5 Graf 2.1: Vývoj sazeb sociálního pojištění v České republice mezi roky 2003 - 2010 .............. 13 Graf 2.2: Vývoj sazby pro vyměřování základů mezi roky 1993-2009 ...................................... 14 Graf 4.1: Porovnání minimálních měsíčních záloh na sociální pojištění v letech 1994 -2009 .. 30 Graf 4.2: Výše veřejného zdravotního pojištění v průběhu let 1993 – 2009............................... 33

Stránka | 39

Příloha č. 1

Příklady pro výpočet sociálního zabezpečení

Příklad č. 1 Paní Malá je osobou samostatně výdělečně činnou a provozuje svůj kadeřnický salon. Tuto živnost provozovala po celý rok 2009. Její příjmy celkově činily 450.000 Kč a výdaje 260.000 Kč. Stanovte vyměřovací základ a pojistné OSVČ. Vyměřovací základ: 190.000 x 0.5 = 95.000 Kč. Tento vyměřovací základ je vyšší než stanovené minimum, které je 70.668 Kč (5.889 x 12). Pojistné OSVČ: 95.000 x 0.292 = 27.740 Kč.

Příklad č. 2 Pan Novotný provozuje obchod s kozími výrobky. Je to jeho hlavní samostatná výdělečná činnost. Jeho příjmy za uplynulý rok 2009 byly 340.000 Kč a výdaje 240.000 Kč. Vypočtěte vyměřovací základ daně a pojistné pro pana Novotného. Vyměřovací základ: (340.000 – 240.000) x 0.5 = 50.000 Kč. Tento vyměřovací základ je nižší než stanovené minimum, které je 70.668 Kč (5.889 x 12 měsíců). Pojistné OSVČ: 70.668 x 0.292 = 20.635,056 = 20.636 Kč (zaokrouhlováno na celé koruny nahoru).

Stránka | 40

Příklad č. 3 Pan Šťastný pracuje jako účetní u jedné nejmenované firmy. Jeho příjem byl 150.000 Kč za rok 2009. Dále však vede účetnictví i svým známým. Pan Novotný doložil všechny podklady spolu s přehledem za rok 2008 na úřad. Jeho samostatná činnost bude považována jako vedlejší. Jeho příjmy z vedlejší činnosti činily 90.000 Kč a výdaje 30.000 Kč. Stanovte vyměřovací základ pana Šťastného a jeho pojistné z vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Pan Šťastný bude povinen účastnit se důchodového pojištění, protože jeho příjem z vedlejší výdělečné činnosti přesáhl rozhodnou částku stanovenou pro tento rok, která činní 56.532 Kč. Vyměřovací základ: (90.000 – 30.000) x 0.5 = 30.000 Kč. Tento vyměřovací základ je vyšší než stanovené minimum, které je 28.272 Kč (2.356 x 12 měsíců). Pojistné OSVČ: 30.000 x 0.292 = 8.760 Kč.

Příklad č. 4 Paní Bílá učí angličtinu a němčinu na střední škole. Její příjem byl 170.000 Kč za rok 2009. Paní Bílá doložila tyto skutečnosti spolu s přehledem za rok 2009 na úřad. Dále vede jako OSVČ kurzy cizích jazyků. Její samostatná činnost bude považována jako vedlejší. Příjmy z kurzů měla 100.000 Kč a výdaje 50.000 Kč. Určete vyměřovací základ a pojistné paní Bílé. Paní Bílá nebude povinna účastnit se důchodového pojištění, protože její zisk (50.000 Kč) z vedlejší výdělečné činnosti nepřesáhl rozhodnou částku stanovenou pro tento rok, která činní 56.532 Kč. Proto její vyměřovací základ bude 0 a pojistné nebude platit žádné. Kdyby se však rozhodla k důchodovému pojištění přihlásit, musela by tak učinit nejpozději v den podání přehledu, protože přihláška k účasti je jeho součástí. Poté by se pojistné počítalo z rozhodné částky 56.532 Kč nebo vyšší, kterou si stanoví sama paní Bílá. Stránka | 41

Příloha č. 2

Stránka | 42

Stránka | 43

Příloha č. 3

Stránka | 44

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sandra Křičenská

Recommend Documents