Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Iveta Plucarová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

Iveta Plucarová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Ekonomika privátní zubní praxe

Autor bakalářské práce: Iveta Plucarová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radana Šmídová, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „ Ekonomika privátní zubní praxe“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne

Podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala MDDr. Barboře Šustkové za cenné informace, poskytnutí potřebné dokumentace a přínosné konzultace. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Radaně Šmídové, Ph.D za odborné vedení při zpracování bakalářské práce a rodičům za jejich podporu během celého mého studia.

Anotace Práce se zabývá jednotlivými kroky, kterými musí absolvent stomatologie projít při odkupu ordinace. Rozebírá dokumentaci nezbytnou pro zahájení soukromé praxe. Analyzuje možné formy podnikání a rozlišuje rozdílné možnosti zpracování účetních informací. Zabývá se rozborem minutové kalkulace stomatologické ordinace a blíže vysvětluje způsob stanovení ceníku stomatologických výkonů. Dále představuje jednotlivé formy financování výkonů a nastiňuje problematiku goodwillu. Práce je zakončena finančním plánem konkrétní ordinace, dle kterého jsou posuzovány možné budoucí investice.

Klíčová slova: OSVČ, s. r. o., podvojné účetnictví, daňová evidence, úhrady, minutová kalkulace, finanční plán, stomatologie

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

Formální podmínky pro založení ordinace ......................................................................... 9

2

Podnikání formou OSVČ / s. r. o. ..................................................................................... 12 2.1

2.1.1

Osoba samostatně výdělečně činná .................................................................... 12

2.1.2

Daň z příjmů fyzických osob ............................................................................. 12

2.1.3

Sociální pojistné ................................................................................................. 12

2.2

Společnost s ručením omezeným .............................................................................. 13

2.2.1

Orgány ................................................................................................................ 13

2.2.2

Daň z příjmu právnických osob ......................................................................... 14

2.2.3

Sociální pojistné ................................................................................................. 14

2.3 3

Podnikání formou OSVČ........................................................................................... 12

Aplikace v praxi......................................................................................................... 14

Podvojné účetnictví vs. daňová evidence vs. paušální výdaje .......................................... 16 3.1

Podvojné účetnictví ................................................................................................... 16

3.1.1

Zásady podvojného účetnictví ............................................................................ 16

3.1.2

Účetní jednotka .................................................................................................. 17

3.1.3

Účetní knihy ....................................................................................................... 17

3.2

Daňová evidence........................................................................................................ 17

3.2.1

Základní zásady daňové evidence ...................................................................... 18

3.2.2

Uživatelé daňové evidence ................................................................................. 18

3.2.3

Knihy daňové evidence ...................................................................................... 18

3.3

Výdaje stanovené procentem z příjmů ...................................................................... 18

3.3.1 3.4 4

Aplikace v praxi......................................................................................................... 19

Minutová kalkulace zubní ordinace .................................................................................. 21 4.1

5

Rozdělení dle procenta uplatnění výdajů ........................................................... 19

Aplikace v praxi......................................................................................................... 23

Financování výkonů .......................................................................................................... 26 5.1

Zdravotní pojišťovny ................................................................................................. 26

5.1.1

Nutná a neodkladná péče.................................................................................... 29

5.1.2

Problémy s úhradami zdravotních pojišťoven.................................................... 29

5.2

Přímé platby pacientů ................................................................................................ 31

5.2.1 5.3

Regulační poplatky .................................................................................................... 32

5.3.1 6

Podoba regulačních poplatků k 1. 1. 2014 ......................................................... 33

Goodwill ........................................................................................................................... 34 6.1

7

Doplatky ............................................................................................................. 31

Aplikace v praxi......................................................................................................... 35

Střednědobý finanční plán ................................................................................................ 35 7.1

Aplikace v praxi......................................................................................................... 36

Seznam použité literatury a pramenů ....................................................................................... 44 Seznam tabulek, obrázků, vzorců a příloh ............................................................................... 46 Přílohy ...................................................................................................................................... 47

Úvod Bakalářská práce reaguje na skutečnost, že v lékařské praxi současných stomatologů dochází stále více ke generační výměně. Lékaři, kteří vystudovali za minulého režimu, buď končí svoji kariéru tak, jak ji začali, tj. jako zaměstnanci, anebo mají zkušenost s privatizací svých pracovišť. Zavedené ordinace jsou pro mladé lékaře větším lákadlem než budování praxe na „zelené louce“. Cílem práce je tedy snaha formulovat základní legislativní požadavky nezbytné pro nastupující generaci nových absolventů stomatologie, kteří se zajímají o odkup ordinace, a přiblížit systém tvorby cen v tomto oboru. Záměrem poslední kapitoly je kvantifikovat budoucí výnosy a náklady s ohledem na potřebu investic do dlouhodobého majetku. V první kapitole práce uvádím formální podmínky pro založení soukromé praxe. Blíže jsou představeny dokumenty, které je potřeba vyřídit a nutné požadavky, které musí být splněny. V následující části práce popisuji dvě odlišné formy podnikání a jejich základní principy s důrazem na rozlišení odlišných pravidel daně z příjmů a sociálního pojistného. Třetí kapitola slouží pro rozhodování mezi druhy zpracování účetních informací. Rozebírá zásady a uživatele podvojného účetnictví a daňové evidence a vysvětluje princip výdajů stanovených procentem z příjmů. Pro oblast stomatologie je velice důležitá problematika minutové kalkulace ordinace, kterou se zabývá čtvrtá kapitola. Je zde zobrazen způsob výpočtu kalkulace a vymezení relevantních nákladů. Pátá kapitola uvádí způsoby financování výkonů v členění na úhrady zdravotních pojišťoven, přímé platby pacientů a regulační poplatky. Zároveň je možné se seznámit s palčivým problémem nedostatečných úhrad plynoucích lékaři od zdravotních pojišťoven. Po kalkulaci následuje pojednání o goodwillu a možnostech jeho vzniku v souvislosti se zkoumaným oborem. Sedmá kapitola pracuje s reálnými daty a zobrazuje pětiletý finanční plán provozu. Pro reálnější představu je na konkrétních datech v závěru jednotlivých kapitol zobrazeno, jak se s touto problematikou vypořádala konkrétní lékařka. Tato lékařka začala v roce 2011 po zapsání do České stomatologické komory poskytovat zdravotní služby jako zaměstnanec. Situace se změnila v roce 2013, kdy se objevila možnost odkupu ordinace od stomatoložky, která se chystala odejít do důchodu. V jejím záměru bylo co nejdříve ordinaci převést, a to pouze na fyzickou osobu. Jednalo se o výhodnou nabídku odkupu ordinace v krajském městě. Bakalářská práce a veškeré údaje v ní uvedené reflektují zákony a nařízení platné v době vypracování této práce. Popsané postupy a podmínky se mohou v čase změnit.

8

1 Formální podmínky pro založení ordinace Jedním z prvních kroků po úspěšném absolvování vysoké školy je požádání o členství v České stomatologické komoře, které je nutností, ať už chce subjekt působit jako OSVČ, formou s. r. o. nebo jako zaměstnanec. Člen Komory se dále zapisuje do seznamu členů Oblastní komory. Před tím, než je stomatologovi umožněno vykonávat činnost, je nutné vyřídit řadu dokumentů, které následně umožňují podání žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb 1. a) Doklad/doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického podnikání – těmito doklady rozumíme vysokoškolský diplom a doklad o zdravotní způsobilosti, tedy záznam ze zdravotní prohlídky, který potvrzuje, že je lékař způsobilý k výkonu povolání. b) Doklad/y o bezúhonnosti – výpis z evidence rejstříku trestů. c) Seznam zdravotnických pracovníků a dalších odborných pracovníků – seznam osob, které budou žadatelem zaměstnány (příloha č. 1). V případě, že stomatolog v době podání této žádosti ještě neví, koho zaměstná na pozici zdravotní sestry, žádost podá bez udání konkrétního jména, které doplní později. d) Prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno dle zákona – prohlášení je vydáno po prohlídce ordinace zástupci z krajského úřadu (příloha č. 2). V případě odkupu ordinace dochází ke komunikaci mezi krajským úřadem a původním majitelem ordinace, který prohlídku umožní. Pokud však dochází ke vzniku ordinace tzv. „na zelené louce“, jedná se o problematický proces, jelikož se lékař v podstatě snaží o prohlášení technické vybavenosti ordinace, která neexistuje (a to právě z toho důvodu, že nemá toto prohlášení). e) Pravomocné rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení a provozní řád – rozhodnutí vydává orgán ochrany veřejného zdraví – krajská hygienická stanice (žádost v příloze č. 3). Do provozního řádu lékař blíže definuje například používanou dezinfekci, způsob čištění či praní prádla. f) Doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb – tímto dokladem může být například smlouva o budoucí smlouvě nájemní (nemusí se nutně jednat přímo o nájemní smlouvu). Na základě předložení těchto dokladů dojde k udělení Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které vydává krajský úřad. Pokud fyzická osoba v minulosti nebyla poskytovatelem zdravotních služeb, bude jí zároveň s Rozhodnutím přiděleno i IČO. g) Doklad o přidělení IČZ (identifikační číslo zařízení, příloha č. 4) a IČP (identifikační číslo pracoviště) – obojí přiděluje VZP. Založení privátní praxe. In: Česká stomatologická komora [online]. 2007 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://dent.cz/detail-text.php?id_strana=28&id_text=213 1

9

h) Následuje podání žádosti na ustanovení výběrového řízení, pro které lékař vypíše svůj podnikatelský záměr (příloha č. 5). Výběrové řízení se koná před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se zdravotními pojišťovnami. Z důvodu časové úspory se při vyřizování výše zmíněného Rozhodnutí o udělení oprávnění zároveň doporučuje sjednat smlouvy se zdravotními pojišťovnami (žádost o uzavření smluvního vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotní pojišťovnou, příloha č. 6). K písemné žádosti je nutné přiložit kromě již zmíněných dokumentů (Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování hrazených zdravotních služeb, výpis z obchodního rejstříku, doklad o vzdělání, doklad o přístrojovém vybavení, doklad o přidělení IČO, IČZ a IČP) i další doklady: i) výsledek výběrového řízení (příloha č. 7), j) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené občanům v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (viz níže), k) doklad o zřízení a vedení bankovního účtu, l) seznam požadovaných výkonů podle platného Seznamu zdravotních výkonů, m) seznam zaměstnanců, velikost úvazku, ordinační hodiny a jmenný seznam nositelů výkonů, n) datum zahájení činnosti a území, pro které má být zdravotní služba poskytována. o) Přihláška OSVČ u zdravotní pojišťovny. p) Přihláška OSVČ k účasti na důchodovém pojištění. Vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb ukládá povinnost zajištění pracovníka pro potřeby poskytování zdravotní péče. Osoba, která provozuje nestátní zdravotnické zařízení, musí takto učinit do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, přičemž je akcentována kvalifikovanost tohoto pracovníka: „Personální zabezpečení péče je stanoveno podle jednotlivých odborností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, druhu a oboru poskytované péče. Zabezpečení zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky nad rámec stanovených požadavků závisí na druhu a objemu poskytované zdravotní péče, oboru a spektru prováděných výkonů a činností tak, aby byla zajištění kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péče“ 2. Pro oblast zubního lékařství se jedná kromě osoby lékaře o všeobecnou zdravotní sestru, případně dentální hygienistku či zubní instrumentářku. Důležitým krokem je i vyřízení pojištění profesní odpovědnosti, které je povinné a chrání lékaře před škodou, která vznikla v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, případně před odpovědností za vzniklou újmu související s nakažlivými Česká republika. Vyhláška č. 99/2012 Sb., část I.A.1.: o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=77218&nr=99~2F2012&rpp=15#local-content 2

10

chorobami. Pro členy České stomatologické komory nabízí Kooperativa pojišťovna, a. s. zvýhodněnou nabídku tohoto pojištění, díky které je možné získat slevu 25 % 3 z roční výše pojistného. Daná smlouva se uzavírá na rok a je možné ji každoročně za stejných podmínek prodloužit. V případě, že se stomatolog pro tuto nabídku rozhodne, pořídí si tiskopis s názvem „Přihláška k pojištění“, vyplní jej a zašle poštou, případně elektronicky.

Rámcová dohoda o poskytování zvýhodněných podmínek pojištění pro členy ČSK. In: KOOPERATIVA VIENNA INSURANCE GROUP [online]. 2009. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z:http://www.koop.cz/data/files/file_169_GENERAL.pdf 3

11

2 Podnikání formou OSVČ / s. r. o. Před začátkem podnikání je třeba se rozhodnout, zda bude výhodnější takto učinit jako fyzická osoba nebo formou osoby právnické.

2.1 Podnikání formou OSVČ

Nejprve se zaměříme na podnikání formou osoby samostatně výdělečně činné.

2.1.1 Osoba samostatně výdělečně činná Osobou výdělečně činnou je každá fyzická osoba, která má příjmy dle §7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tedy příjmy ze samostatné činnosti. Mezi tyto příjmy patří: příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání, příjem z jiného podnikání než v bodech a) a b), podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku, e) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv, …, f) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, g) příjem z výkonu nezávislého podnikání (zde spadá příjem stomatologa)4, a) b) c) d)

pokud tyto příjmy nejsou zdaňovány podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daň z příjmů fyzických osob Způsob stanovení základu daně se liší dle zvolené metodiky zpracování účetních informací (viz třetí kapitola). 2.1.2

Po stanovení základu daně dochází k odpočtu tzv. odčitatelných položek, kterými mohou být například poskytnutí bezúplatných plnění na vymezené účely, úroky zaplacené z úvěru na bytové potřeby či daňově uznatelná výše výdaje na životní a penzijní pojištění. V případě fyzické osoby lze využít širší škály těchto položek než u osoby právnické. Upravený základ daně se následně vynásobí platnou sazbou daně (15 %). Výslednou částku lze ještě snížit slevami, které opět v počtu převyšují možnosti osoby právnické. U fyzické osoby lze uplatnit například slevu na poplatníka, studenta, manželku, invaliditu a další. Výhodou je i daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které nabízí možnost daňového bonusu, tedy jakési záporné daně. 2.1.3 Sociální pojistné Nyní se zaměříme na sociální pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Pro potřeby pojistného je z důvodu odlišných sazeb nutno odlišit dva subsystémy:

4

§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

12

a) Důchodové pojištění – zahrnuje důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Na rozdíl od sociálního zabezpečení z pohledu zaměstnanců, důchodové pojištění OSVČ nezahrnuje nemocenské pojištění, které je dobrovolné. Vyměřovací základ se spočítá jako 50 % základu daně z příjmů. Aktuální sazba je 29,2 %. V případě důchodového pojištění existuje minimální a maximální vyměřovací základ pro výpočet pojistného. b) Veřejné zdravotní pojištění – Vyměřovacím základem je opět polovina základu daně z příjmů. Sazba veřejného zdravotního pojištění pro OSVČ činí 13,5 %. U zdravotního pojištění existuje pouze minimální vyměřovací základ. Od roku 2008 jsou tyto výdaje na sociální pojistné daňově neuznatelnými výdaji. Do konce roku 2007 bylo umožněno, aby sociální pojistné snižovalo základ daně.

2.2 Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je kapitálovou obchodní společností, kterou upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Povinností takto vymezené právnické osoby je přidat do názvu označení „Společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o. “ nebo „s. r. o. “. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Důvodem, který vysvětluje zařazení do kapitálových obchodních společností, je povinná tvorba základního kapitálu z vkladů společníků. Výhodou této formy podnikání je právě omezené ručení: společníci ručí společně a nerozdílně, ale pouze do výše nesplaceného vkladu. Minimální výše vkladu je 1 Kč, výši vkladu však může ovlivnit společenská smlouva společnosti. Smlouva také určuje lhůtu pro splnění vkladové povinnosti, přičemž maximální lhůta činí 5 let od vzniku společnosti nebo převzetí vkladové povinnosti. 2.2.1 Orgány a) Valná hromada Jedná se o nejvyšší orgán, který schvaluje účetní závěrku, rozhoduje o změnách základního kapitálu, jmenuje a odvolává členy statutárního orgánu a dozorčí rady. Členy valné hromady jsou společníci. Je usnášení schopná v případě, kdy přítomní společníci vlastní minimálně polovinu všech hlasů. Společníci získávají hlasy za každou korunu vkladu. Ve většině případů pro rozhodování postačuje nadpoloviční většina hlasů, existují ale případy, ve kterých je nutné získat minimálně dvě třetiny hlasů. Příkladem může být rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva. b) Statutární orgán Statutární orgán se stará o obchodní vedení společnosti. Skládá se z jednatelů, kteří bez souhlasu společníků nesmí podnikat ve stejném předmětu činnosti jako daná společnost s ručením omezeným, nesmí být členem jiné právnické osoby, která podniká ve stejném předmětu činnosti a nesmí být společníkem ani ovládající osobou jiné společnosti podnikající ve stejném předmětu činnosti (tzv. zákaz konkurence). 13

c) Dozorčí rada Fakultativní kontrolní orgán, který dohlíží na činnost jednatelů a kontroluje údaje v účetních a obchodních knihách, dokladech a účetní závěrce. Jednou ročně musí valné hromadě podávat zprávu o své činnosti. Daň z příjmu právnických osob Pro účely daně vycházíme z výsledku hospodaření, který je nutno upravit o daňově neuznatelné výnosy a náklady. Od upraveného výsledku hospodaření lze odečíst pouze tři položky: bezúplatné plnění poskytnuté vybraným osobám, náklady na výzkum a vývoj a daňovou ztrátu. Poté se aplikuje platná sazba daně (19 %). Výsledek lze ještě snížit slevou na zaměstnance se zdravotním postižením, která je diferencovaná dle stupně postižení. 2.2.2

2.2.3 Sociální pojistné V případě s. r. o. se lékař obvykle stává zaměstnancem společnosti. I v tomto případě rozlišujeme dva subsystémy: a) Sociální zabezpečení – je složeno ze tří částí: nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovacím základem je hrubá mzda. V současné době je sazba sociálního zabezpečení za zaměstnance ve výši 6,5 % z hrubé mzdy. V případě pojistného placeného zaměstnavatelem je to 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Je stanoven maximální vyměřovací základ, ze kterého se pojistné vypočítává. b) Veřejné zdravotní pojištění – vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního pojištění zaměstnance je opět hrubá mzda. Současná sazba činí 4,5 %. Zaměstnavatel za zaměstnance odvádí 9 % z jeho mzdy. Pro veřejné zdravotní pojištění platí tzv. minimální vyměřovací základ, který je stanovený na úrovni minimální mzdy. Pokud je tedy mzda zaměstnance nižší, než je aktuální výše minimální mzdy, bude pojištění počítáno z minimální mzdy. Předpokládáme, že se nejedná o souběh zaměstnance a státního pojištěnce. Od roku 2016 vejdou v platnost § 39c až § 39o zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které zavádějí nový pojem – odvod z úhrnu mezd. Jedná se o peněžitá plnění poplatníka na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Maximální výše základu pro odvod z úhrnu mezd bude na úrovní 48násobku průměrné mzdy. Sazba se bude odvíjet od součtu pojistných sazeb na veřejná pojištění, kterých se poplatníci účastní. Úhrada odvodu z úhrnu mezd bude směřovat na daňový účet společný pro daň z příjmů, pojistné a odvod z úhrnu mezd. Na rozdíl od OSVČ jsou výdaje spojené se sociálním pojistným, které byly zaplaceny v řádném termínu, vždy daňově uznatelným nákladem.

2.3 Aplikace v praxi Při rozhodování formy podnikání sehrála největší roli skutečnost, že zaregistrování a povolení činnosti zdravotnického zařízení je daleko jednodušší pro fyzickou osobu podnikající vlastním jménem než pro právnickou osobu bez historie. 14

Vzhledem k situaci popsané v Úvodu a časové tísni lékařka zvolila způsob podnikání formou fyzické osoby. Toto rozhodnutí vedlo k dalšímu rozhodování o způsobu zpracování informací v souvislosti s podnikáním. Stomatoložka se dále rozhodla pro placení nemocenského pojištění s výhledem na možné čerpání peněžité pomoci v mateřství v budoucnu.

15

3 Podvojné účetnictví vs. daňová evidence vs. paušální výdaje V roce založení ordinace se příliš nepředpokládá překročení limitu obratu, který činí 25 mil. Kč (viz Účetní jednotka, kapitola 3.1.2.). Začínajícímu podnikateli se tak nabízí tři možnosti, a to volba mezi podvojným účetnictvím, daňovou evidencí a uplatňováním výdajů stanoveným procentem z příjmů.

3.1 Podvojné účetnictví Jak již z názvu vyplývá, podvojné účetnictví znamená zachycování účetních informací podvojným způsobem. Na straně aktiv sledujeme formy majetku a na straně pasiv zdroje jeho krytí. Každá operace je zaznamenána dvojím zápisem, buď opačným znaménkem na jedné straně, nebo stejným znaménkem na obou stranách bilance. Tímto způsobem zápisu je zachována bilanční rovnováha, což zároveň slouží jako forma ověření správnosti zachycení daného účetního případu. Výsledek hospodaření, ze kterého se vychází pro účely stanovení základu daně, je tvořen z rozdílu mezi výnosy a náklady. Podvojné účetnictví tak podává přehled o hospodaření a poskytuje informace pro efektivní řízení (na rozdíl od daňové evidence). 3.1.1

Zásady podvojného účetnictví Podvojné účetnictví se řídí především následujícími účetními zásadami.

a) Akruální báze – O nákladech a výnosech se účtuje v období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na okamžik příjmu a výdaje peněžních prostředků. Tato zásada vysvětluje rozdílnou výši výsledku hospodaření a konečného stavu peněžních prostředků. b) Trvání účetní jednotky – účetní případy jsou posuzovány s předpokladem nepřetržitého trvání účetní jednotky v dohledné budoucnosti. c) Zásada účetní jednotky – účetní jednotka je vymezena jako uzavřený celek, pro který se vede účetnictví a sestavuje účetní závěrka. d) Oceňování v historických cenách – majetek se oceňuje na úrovni pořizovací ceny. e) Oceňování v peněžních jednotkách – účetnictví je vedeno v peněžních jednotkách. f) Zásada opatrnosti – v účetnictví se zobrazí veškeré možné náklady, ale pouze jisté výnosy. Dle této zásady se v případě, kdy se nabízí použití různého ocenění, použije nižší ocenění. Projevem této zásady jsou opravné položky a rezervy. g) Zásada konzistence – tato zásada znamená využívání stále stejných metod mezi jednotlivými účetními obdobími. h) Zásada věrného a poctivého zobrazení – dle této zásady jsou informace v účetnictví zobrazovány podle skutečného stavu a to metodami, které vedou k dosažení věrnosti.

16

i) Zásada nestrannosti – neboli zásada objektivity účetních informací zaručuje, že informace obsažené v účetnictví lze ověřit a doložit. j) Zásada měření výsledku hospodaření v pravidelných intervalech jednotka účtuje v tzv. účetních obdobích, za která stanovuje hospodaření. k) Přednost obsahu před formou – obsah účetních informací má před formou.

– zásada – účetní výsledek přednost

Účetní jednotka Subjekt, který vede podvojné účetnictví, se nazývá účetní jednotkou dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. Účetní jednotkou se fyzická osoba může stát:

3.1.2

a) Překročením limitu obratu 25 mil. Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok, přičemž se jedná o obrat ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V roce následujícím po roce překročení limitu se fyzická osoba stává účetní jednotkou. Povinnost vést účetnictví však vzniká až rok poté, tedy druhým rokem od překročení limitu, b) dle vlastního rozhodnutí, přičemž účetnictví vede od prvního dne následujícího účetního období, c) zapsáním do obchodního rejstříku. V tomto případě je účetnictví vedeno již ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu, d) pokud se účetní jednotka stane společníkem sdruženým ve společnosti, ve které je alespoň jeden ze společníků účetní jednotkou. Pokud se alespoň jeden ze společníků stane účetní jednotkou, stanou se účetní jednotkou i ostatní společníci sdružení a mají povinnost v následujícím účetním období vést účetnictví, e) pokud se jedná o zahraniční fyzickou osobu, která na území České republiky podniká nebo provozuje jinou činnost dle zvláštních právních předpisů. Tyto osoby jsou povinny vést účetnictví až do dne ukončení činnosti na území České republiky, f) pokud jí vedení podvojného účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. 3.1.3 Účetní knihy a) Účetní deník – jednotlivé účetní zápisy jsou seřazeny chronologicky (z časového hlediska). b) Hlavní kniha – jednotlivé účetní zápisy jsou seřazeny systematicky (z věcného hlediska). c) Knihy analytických účtů – rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. d) Knihy podrozvahových účtů – jsou zde zařazeny účetní zápisy, které se nezobrazují v účetním deníku a hlavní knize.

3.2 Daňová evidence

Pokud fyzická osoba nenaplní podmínky pro vedení účetnictví, může se rozhodnout pro vedení daňově evidence (tuto možnost mají pouze fyzické osoby). Zároveň musí subjekt při vedení daňové evidence průběžně sledovat, zda nedošlo 17

k naplnění výše zmíněných předpokladů a nestal se účetní jednotkou. Výsledek hospodaření se v případě evidence zjistí jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daňová evidence je upravena zákonem č.586/1992 Sb., o daních z příjmů a nahradila dřívější jednoduché účetnictví. Mezi výhody patří nižší administrativní náročnost, na druhou stranu má však horší vypovídací schopnost než účetnictví, jelikož slouží zejména pro potřeby výpočtu daní. 3.2.1 Základní zásady daňové evidence a) Pro zaznamenání transakce není důležitý okamžik výnosu či nákladu, ale příjmu či výdaje peněžních prostředků. b) Pro správné stanovení základu daně z příjmů je nutné rozlišovat příjmy a výdaje na zahrnované a nezahrnované do základu daně z příjmů. c) Princip dokladovosti – prokazatelnosti. d) Uzavírání účetních období. 3.2.2

Uživatelé daňové evidence Daňovou evidenci tedy mohou vést fyzické osoby, pokud:

a) nebyl překročen limit obratu 25 mil. Kč dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, b) se dobrovolně nerozhodly vést účetnictví, c) nejsou zapsány v obchodním rejstříku, d) nejsou společníky sdružení nebo v tomto sdružení není žádný ze společníků účetní jednotkou, e) nejsou zahraniční osobou, f) vedení účetnictví neukládá zvláštní právní předpis. 3.2.3 Knihy daňové evidence a) Deník příjmů a výdajů – tzv. peněžní deník, který zachycuje skutečné peněžní příjmy a výdaje. I v tomto deníku se jednotlivé transakce zobrazují podvojně – na jedné straně bude transakce zařazena do pokladního nebo bankovního příjmu či výdaje, na straně druhé do příjmu či výdaje zahrnovaného nebo nezahrnovaného do základu daně z příjmů. Jedná se o nejdůležitější knihu daňové evidence. Zpracovávání tohoto deníku je povinné. b) Karty dlouhodobého majetku – pro účely odpisů. c) Karty zásob – skladové karty. d) Kniha pohledávek a závazků.

3.3 Výdaje stanovené procentem z příjmů Jako další možnost se nabízí uplatňování výdajů procentem z příjmů. Administrativně je nejméně náročná, jelikož se evidují pouze příjmy a z jejich výše se poté výdaje dopočítají a předpokládá se, že v této výsledné sumě jsou zahrnuty veškeré výdaje subjektu. Výsledek hospodaření se tedy stejně jako v případě daňové evidence stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Přestože jsou v České republice obecně sazby pro procentní výdaje velice štědré, je třeba důkladně zvážit a prozkoumat, zda je tento druh 18

zpracování pro daný typ činnosti výhodný. V nejčastějších případech se používá v případě zemědělské výroby. Pokud subjekt uplatňuje výdaje procentem z příjmů, nemusí vést účetnictví ani daňovou evidenci. Musí však vést evidenci příjmů, evidenci pohledávek, které vznikly v souvislosti s jeho činností, evidenci hmotného a nehmotného majetku. Tento způsob může uplatnit i subjekt vedoucí účetnictví. Pro daňové účely pak vychází z evidence příjmů. 3.3.1

Rozdělení dle procenta uplatnění výdajů Každému druhu příjmu je nutno přiřadit správnou procentní hodnotu.

Tabulka č. 1 Procentní sazby

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a řemeslné živnosti Příjmy z neřemeslné živnosti Příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů, z autorských a průmyslových práv, znalce, tlumočníka, stomatologa Příjmy z nájmu

80 % 60 % 40 % 30 %

Zdroj: vlastní zpracování

Novela zákona o dani z příjmů č. 500/2012 Sb. zavedla omezení pro uplatnění výdajů pro tyto osoby: a) podnikající dle zvláštních právních předpisů a mající příjmy z autorských práv – byla zavedena maximální výše uplatnění výdajů v hodnotě 800 000 Kč, b) mající příjmy z pronájmu, které se zdaňují podle §7 a §9 zákona o dani z příjmů – byla zavedena maximální výše uplatnění výdajů v hodnotě 600 000 Kč.

3.4 Aplikace v praxi V případě naší konkrétní fyzické osoby - stomatoložky byla zvolena první možnost, tedy podvojné účetnictví, z důvodu osobní preference přehlednosti a možnosti vnitřní kontroly tohoto systému. Současně jsou tak dány lepší předpoklady pro budoucí možnou změnu právní formy podnikání z fyzické na právnickou osobu. V neposlední řadě je také nutno zmínit, že podvojné účetnictví podává podrobný obraz o skladbě nákladů. Tím napomáhá snadnějšímu sestavení minutové kalkulace zubní ordinace a vytváří potřebné údaje pro finanční plán činnosti. Pro potvrzení správnosti rozhodnutí byla na přelomu roku 2013/2014 testována i výhodnost třetí možnosti - uplatnění výdajů stanoveným procentem z příjmů, která se však nepotvrdila. Jak vidíme v následujících tabulkách, základ daně byl přibližně třikrát vyšší než při použití základu daně zjišťovaného z podvojného účetnictví. Je to způsobeno vstupními náklady při zařizování ordinace.

19

Tabulka č. 2 Výstup hlavní knihy analytické za rok 2013 v Kč

Číslo účtu 501000 501100 501300 502100 502200 518000 518100 518200 518400 521000 524100 524200 524400 524900 524901 524990 538000 551000 551100 602000 662900

Název účtu Materiál – zubní Kancelářský materiál Ostatní materiál Spotřeba el. energie, teplo Spotřeba vody Služby – telefony, poštovné Služby – nájemné Služby – laboratoře Služby – ostatní Mzdové náklady – HM Zákonné sociální pojištění Zákonné zdravotní pojištění VZP Zákonné pojištění Sociální náklady indiv. podnikatele Nemocenské poj. in. podnikatele Zdrav. pojištění indiv. podnikatele Ost. daně a poplatky Odpisy DHM Odpisy DDHM Tržby za zdravotní výkony Úrok po zdanění Celkem

MD 63 274,40 5 516,00 2 695,00 4 607,85 1 954,32 1 907,58 16 626,00 73 135,00 15 889,68 39 028,00 9 757,00 3 512,00 328,00 3 780,00 298,00 3 496,00 1 500,00 22 000,00 3 610,00 0,00 0,00 272 914,83

D 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 345 891,00 0,53 345 891,53

Zdroj: vlastní zpracování účetních informací Tabulka č. 3 Základ daně v případě podvojného účetnictví v Kč

Celkové výnosy Celkové náklady Daňově neuznatelné náklady (označeny šedě) Daňově neuznatelné výnosy – účet 662900 Základ daně v případě podvojného účetnictví

345 891,53 272 914,83 3 780,00 + 298,00 + 3 496,00 = 7 574,00 0,53 345 891,53 – 272 914,83 + 7 574 – 0,53 = 80 550,17

Zdroj: vlastní zpracování účetních informací Tabulka č. 4 Základ daně v případě výdajů stanoveným procentem z příjmů v Kč

Celkové výnosy Náklady – 40 % z příjmů Základ daně v případě výdajů stanoveným procentem z příjmů

345 891,53 0,4 × 345 891,53 = 138 356,612 345 891,53 – 138 356,612 = 207 534,918

Zdroj: vlastní zpracování účetních informací

20

4 Minutová kalkulace zubní ordinace Poskytovatelé zdravotní péče obecně vypracovávají tzv. minutové kalkulace ordinace, kterou je nutno sestavit při jakékoliv změně vstupních nákladů. Účelem je, aby poskytovatelé sestavovali své ceny takovým způsobem, aby pokryli své oprávněné náklady a generovali přiměřený zisk. Podklady pro tyto kalkulace spadají pod cenovou kontrolu příslušného útvaru krajského finančního úřadu. Vypracování kalkulace proto chrání před postihy ze strany kontrolních orgánů, nebo je alespoň snižují. Výslednou kalkulaci je nutno archivovat společně s účetnictvím. Základ kalkulace tvoří soupis jednotlivých nákladových položek zjištěný z účetních knih. Lékař následně zaznamená fond ordinační doby ordinace (FOD). Tento fond stanoví dle rozpisu odpracovaných hodin, plánované dovolené a nepřítomnosti nad rámec dovolené (např. z důvodu vzdělávání – semináře) a přepočte jej na ukazatel vyjádřený v minutách na rok. Pro zohlednění prostojů v pracovní době je nutné ještě celý fond vynásobit 75 %. V případě, že v ordinaci pracují i další nositelé výkonu, je nutné zahrnout i jejich časový fond. Vzorec č. 1 Fond ordinační doby

FOD = (Počet pracovních dní v roce - absence) × pracovní doba × 60 × 0,75 Zdroj: Vlastní zpracování

Po sečtení nákladů (s výjimkou zvlášť účtovaného materiálu - ZÚM) se výsledná hodnota vydělí minutovým časovým fondem a vzniknou tzv. minutové náklady. Nejvyšší možná cena (NMC) kalkulovaného výkonu se poté vypočte následovně: Vzorec č. 2 Nejvyšší možná cena

NMC = minutové náklady × ordinační čas potřebný k výkonu + ZÚM Zdroj: Vlastní zpracování

Následující graf rekapituluje náklady zahrnuté v kalkulaci a vytváří představu o podílech jednotlivých složek na výsledné ceně.

21

Obrázek č. 1 Graf – složení ceny ve stomatologii, ČR, 2011

Složení ceny ve stomatologii, ČR, 2011 4% 3%

3%

5%

Lidská práce Technologické vybavení, spotřeba materiálu Nájem, energie, voda

25%

60%

Provozní režie Nedaňové náklady Kalkulovaná daň z příjmu

Zdroj: Složení ceny ve stomatologii, ČR, 2011. In: Http://www.dentalgroup.cz/cenyzubnipece/ [online]. 2011 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.dentalgroup.cz/cenyzubnipece/?page_id=49

Jak můžeme z grafu vidět, největší podíl na ceně výkonu má lidská práce. V této položce se nenachází pouze náklady související s osobou lékaře, ale také náklady zdravotní sestry, zubního technika, úklidu či účetní. Přibližně čtvrtinu ceny tvoří technologické vybavení a spotřeba materiálu, což odpovídá náročnosti oboru na vybavení ordinace. Ostatní položky, např. provozní režie (telefony, poštovné, cestovné, poplatky), tvoří v součtu přibližně deset procent ceny. Do kalkulace je možné zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady (neshodují se plně s vymezením daňově uznatelných nákladů). Mezi tyto náklady nepatří zejména následující: 5 -

„penále, pokuty a poplatky z prodlení, úroky z prodlení, případně jiná plnění za nedodržení povinností podle smluv a předpisů (včetně ekologických), škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (kromě škod způsobených živelními pohromami), náhrady škod a odškodnění, důchodové připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem nad limit stanovený zvláštním právním předpisem (zákon o daních z příjmů), cestovné vyplácené nad rámec zvláštního právního předpisu (zákon o cestovních náhradách), příspěvky na závodní stravování zaměstnanců v cizích zařízeních nad limit stanovený zvláštním právním předpisem (zákon o daních z příjmů), opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny nebo byly kompenzovány ve výnosech“.

ŠUSTA, Ing. Jiří. Kalkulace cen v ordinaci zubního lékaře. In: Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://www.dent.cz/detail-novinky.php?id_polozka=186&id_strana=4 5

22

Zahrnutí těchto neoprávněných nákladů je postihovatelné ze strany kontrolního orgánu.

4.1 Aplikace v praxi Lékařka vyšla z již hotových kalkulací, jelikož podnikala v naprosto stejných podmínkách jako lékařka předchozí. Přesto po ukončení roku 2013 bylo rozhodnuto o výpočtu vlastních nových kalkulací s ohledem na rozvoj a dovybavení ordinace očekávané v roce 2014. Z údajů zjištěných z účetnictví byly tedy identifikovány základní položky nákladů v roce 2013. Tabulka č. 5 Podklad pro vypracování minutové kalkulace v Kč

Položky

Přímo účtované náklady Výdaje za RTG Výdaje za přímý materiál Výdaje za protetiku Mzdové náklady celkem Pracovní poměr Režijní náklady Odpisy majetku Nákup drobného majetku Další režijní náklady Nájemné Energie, vodné a stočné Telefon, poštovné Praní prádla, likvidace odpadu Údržba a opravy Režijní materiál zdravotnický Režijní materiál ostatní Ostatní služby Poplatky, úroky Náklady celkem Položky zvyšující základ daně Náklady celkem po zvýšení

rok 2013

Zdroj: vlastní zpracování účetních informací

125 541 14 940 52 406 58 195

52 625 52 625

28 305 25 610 2 695

58 869 16 626 6 562 1 908 548 4 220 10 868 5 516 11 121 1 500

265 340 7 574

272 914

Při zpracování daného podkladu pro minutovou kalkulaci bylo zjištěno, že pro rychlejší identifikaci nákladů pro tento účel je výhodné náklady v podvojném účetnictví ještě více rozlišit pomocí analytických účtů, např. náklady na materiál rozlišovat na materiál přímý a nepřímý. Pro správné stanovení kalkulace je zároveň nutné odhadnout očekáváné změny těchto položek pro rok 2014. V konkrétní ordinaci provoz roku 2013 trval pouze 3 měsíce, z tohoto důvodu bylo nutné přepočíst očekávanou hodnotu nákladů roku 2014

23

na stejný časový úsek. Vypracovaný podklad, doplněný o změny, byl předán expertní firmě, která jednotlivým položkám přiřadila minutovou kalkulaci (MK). Tabulka č. 6 Minutová kalkulace na položku 2014 MDDr. Šustková Barbora v Kč Řádek kalk.

2013 (3 měsíce)

Položka

Výdaje po úpravě

MK na položku v Kč

62

A1. FOND PRACOVNÍ (ORDINAČNÍ) DOBY 1a

Ordinační doba (hodiny za den)

7

1b

Délka dovolené (obvykle 25 dní) Nepřítomnost (počet dnů v roce)

6 6

Předpokládaná doba práce v minutách

21 000

1c

Změny 2014 (3 měsíce)

A2. PŘÍMO ÚČTOVANÉ NÁKLADY (ř. 2 až 4)

125 541

0

125 541

2

Výdaje za RTG

14 940

14 940

3

Výdaje za přímý materiál

52 406

52 406

4

Výdaje za protetiku (platby laboratořím)

58 195

B1. MZDOVÉ NÁKLADY CELKEM (ř.5 a ř. 6) 5

Pracovní poměr

B2. REŽIJNÍ NÁKLADY (ř. 7 až ř. 8) 7

Odpisy majetku

8

Nákup drobného majetku

B3. DALŠÍ REŽIJNÍ NÁKLADY (ř. 9 až 26) 9

Nájemné

10 13

Energie, vodné a stočné Telefon, poštovné

14

Praní prádla, likvidace odpadu

16

Údržba a opravy ostatní

19

Režijní materiál zdravotnický

20

Režijní materiál ostatní

21

Ostatní služby

23

Povinné profesní pojištění

26

Poplatky bance, úroky z úvěru apod.

27

Pol. zvyš. - ř. 105 DP nezahrnuté v Nákladech pro MK

28

Pol. sniž. - ř. 106 DP nezahrnuté v Nákladech pro MK

0

52 625 52 625

2,51 Kč 2,51

28 305

0

28 305

1,35 Kč

25 610

25 610

1,22

2 695

2 695

0,13

58 869

66 881

3,18 Kč

16 626

16 626

0,79

6 562 1 908

6 562 1 908

0,31 0,09

3 713

0,18

4 220

4 220

0,20

10 868

10 868

0,52

5 516

5 516

0,26

11 121

11 121

0,53

548

NÁKLADY PRO MK (součet řádků B1+B2+B3)

58 195

52 625 52 625

8 012

3 165

1 500

1 500

0,07

1 500

3 347

4 847

0,23

139 799

8 012

147 811

7,04 Kč

7 574

0,36

0

0,00

140 237

6,68 Kč

0

0,00 Kč

140 237

6,68 Kč

7 574

NÁKLADY PRO MK CELKEM (součet ř. B1+B2+B3-

Úprava nákladů - výdaje nahrazené v příjmech

132

8 012

0

NÁKLADY PRO MK CELKEM PO ÚPRAVĚ

132 225

8 012

B4. SOC. A ZDRAV. POJ. PODNIKATELE JE SOUČÁSTÍ HRUBÉHO ZISKU A ODMĚNY PODNIKATELE viz C a D

C. KALKULACE HRUBÉHO PODNIKAT. ZISKU

34

Splátky úvěru Spoření pro rozvoj podniku

35

Další spoření na investice dle podnik. záměru

33

100 000

0

100 000

100 000

4,76 Kč

0 100 000

0,00 4,76

0

0,00

D. KALKULOVANÁ HRUBÁ ODMĚNA

198 000

198 000

9,43 Kč

36a

Základní odměna nahrazující mzdu

168 000

168 000

8,00

36b

Manažerská odměna podnikatele

30 000

30 000

1,43

438 237

0,38 Kč

E. ÚPRAVY DLE PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

0

8 012

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

24

Po sečtení minutových kalkulací na položku vychází celkové minutové náklady. Tabulka č. 7 Minutová kalkulace 2014 MDDr. Šustková Barbora

Náklady pro minutovou kalkulaci celkem (Kč)

438 237

Minutové náklady (Kč/min)

20,87

Procento podnikatelského zisku z nákladů

29,57

Redukované náklady pro kalkul. neomluvené absence (Kč)

296 312

Minutové náklady pro neomluvenou absenci (Kč/min)

14,11

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

Náklady pro minutovou kalkulaci celkem obsahují náklady po úpravách se započtením zisku, odměny podnikatele, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a úprav dle podnikatelského záměru. Redukované náklady slouží pro kalkulaci minutových nákladů pro neomluvenou absenci, která se používá pro účtování neomluvené absence pacienta. Pro lepší představu využití minutových nákladů při stanovení výsledného ceníku ordinace lze využít následujícího příkladu stomatologických výrobků (konkrétně korunek rozlišených dle kódů). Tabulka č. 8 Stanovení výsledného ceníku (doplatek pacienta) v Kč

1 Kód

81203 81211 81212 81221 81222 81231 81241

2

3

Kalk.

Časová

čas (min)

80 60 70 60 70 120 80

cena

1 669,60 1 252,20 1 460,90 1 252,20 1 460,90 2 504,40 1 669,60

4

5

6

7

8

9

Přímý materiál

Ordin. fáze (3 + 4)

Standardní cena laboratoří

Cena celkem

Úhrada zdravotní pojišťovny

Doplatek pacienta

144,82 144,82 144,82 144,82 144,82 144,82 144,82

1 814,42 1 397,02 1 605,72 1 397,02 1 605,72 2 649,22 1 814,42

958,60 609,90 609,90 844,50 844,50 1 300,60 549,40

(5 + 6)

2 773,02 2 006,92 2 215,62 2 241,52 2 450,22 3 949,82 2 363,82

- 550,00 - 519,00 - 550,00 - 519,00 - 550,00 - 519,00 -

(7 + 8)

2 223,02 1 487,92 1 665,62 1 722,52 1 900,22 3 430,82 2 363,82

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

Kalkulovaný čas zobrazuje počet minut nutný k provedení výkonu. Po vynásobení s minutovými náklady z tabulky č. 7 dostáváme časovou cenu. Ordinační fáze vzniká navýšením časové fáze o hodnotu přímého materiálu. Pro získání celkové nákladové náročnosti je nezbytné připočíst cenu za služby zubní laboratoře. Výsledná cena, která se promítne do ceníku ordinace, je pak ovlivněna výší úhrady zdravotních pojišťoven.

25

5 Financování výkonů 5.1 Zdravotní pojišťovny

Výrazný podíl na financování zdravotnictví mají zdravotní pojišťovny. Na pojistné přispívají zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné i stát. Pro občany České republiky je účast na zdravotním pojištění povinná. Každý má právo výběru zdravotní pojišťovny, která mu nejvíce vyhovuje. V současné době v České republice působí 7 zdravotních pojišťoven. 1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (111) - VZP byla založena 1. 1. 1992 a v současnosti je největší zdravotní pojišťovnou ČR. Je členem Evropské sítě boje proti podvodům a korupci ve zdravotnictví a Mezinárodní asociace vzájemných pojišťoven. Je zodpovědná za vedení registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění a zároveň spravuje zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. Tento účet slouží pro přerozdělování vybraného pojistného. O přerozdělení rozhoduje skladba pojistného kmene a jeho nákladová náročnost. Zabrání se tak diskriminaci mezi malými a velkými pojišťovnami. - V roce 2011 byla sloučena se Zdravotní pojišťovnou MÉDIA. 2) Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (201) - Působí od 23 12. 1993, byla zřízena jako zdravotní pojišťovna pro Armádu České republiky. 3) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) - Vznikla 1. 12. 1992 jako Hutnická zaměstnanecká pojišťovna. Ke změně názvu došlo k datu 1. 10. 2009 po sloučení se Zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou Atlas, Zdravotní pojišťovnou AGEL a Českou národní zdravotní pojišťovnou. V roce 2012 došlo k dalšímu sloučení se Zdravotní pojišťovnou METAL – ALIANCE. 4) Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207) - Jedná se o třetí největší pojišťovnu ČR, vznikla dne 1. 1. 1993. 5) Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209) - Zahájila činnost k 1. 1. 1993, má silnou vazbu na zakladatelskou společnost ŠKODA AUTO, a.s. Své služby poskytuje nejenom zaměstnancům této společnosti, ale i dalším občanům v regionu. 6) Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky (211) - Založena 1. 10. 1992. V roce 1997 došlo ke sloučení s pojišťovnou GRÁL – Železniční zdravotní pojišťovnou. 7) Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (213) - Působí převážně na Moravě a ve Slezsku od 1. 7. 1993. Obvyklou praxí úhrad pojišťoven je tzv. bodový systém, kde jednotlivé body představují součet přímých nákladů souvisejících s výkonem a zároveň respektují 26

celkovou náročnost výkonu. Tento systém je rozlišen dle typu oborů poskytujících zdravotnické služby podle toho, zda je či není určen maximální počet bodů, který pojišťovna zdravotnímu zařízení hradí základní sazbou. Výhodnější je samozřejmě situace bez limitu, kdy se ke konci roku vykázané body ze strany pojišťovny výrazně neupravují. V případě existence maximálního limitu jsou body nad limit uznány pouze ve snížené sazbě a výnosy z takto provedených výkonů je nutné v účetnictví upravit pomocí dohadné položky pasivní na očekávánou (nižší) výši. Zásluhou České stomatologické komory se ve stomatologii používá korunový sazebník výkonů, který je pro daný obor považován za vhodnější. Aby mohl poskytovatel zdravotních služeb po pojišťovně požadovat úhradu za poskytnuté výkony, musí mít s danou pojišťovnou uzavřenou smlouvu. Tato smlouva upravuje vztahy mezi poskytovatelem a pojišťovnou a vymezuje práva a povinnosti obou stran. Dle smlouvy poskytovatel jednou měsíčně zašle fakturu s vyúčtováním poskytnuté péče, kterou doloží dávkami dokladů (doklady mohou být zaslány v papírové nebo elektronické formě, pokud smlouva nestanoví jinak). Pojem dávka, resp. dávka ambulantní smíšená pro stomatologii, označuje souhrn dokladů, které poskytovatel za daný časový úsek předkládá pojišťovně k vyúčtování. Doklady jsou dvojího typu: a) výkonové - Vyúčtování výkonů v ambulantní stomatologické péči, b) materiálové - Stomatologické výrobky. Každý doklad je nutné opatřit specifickými náležitostmi 6: -

Kód pojišťovny – jedná se o třímístný kód (uvedený výše ve výčtu pojišťoven v ČR) nebo logo pojišťovny, IČP – identifikační číslo pracoviště, odbornost – určuje způsobilost k poskytování zdravotní péče, číslo dokladu – slouží k identifikaci zdravotnického zařízení a roku, kdy byl vystaven a předložen pojišťovně, variabilní symbol – slouží k další identifikaci, pořadové číslo, příjmení a jméno pacienta, číslo pojištěnce – údaj z průkazu zdravotního pojištění, diagnóza – dle mezinárodní klasifikace nemocí, v členění na základní a ostatní diagnózy, lokalizace – určuje umístění ošetřovaného zubu, datum provedení výkonu, kód – dle číselníku Zdravotní výkony, počet – informace o tom, kolikrát byl výkon proveden.

Metodika pro pořizování a předávání dokladů pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. In: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.google.com/url?q=http://vzp.cz/uploads/document/zmeny-metodiky-k-1-72013-a-k-1-1-2014-doplnek-c21.doc&sa=U&ei=_6BXU7CvEKOoyQPju4BQ&ved=0CAUQFjAA&client=internal-udscse&usg=AFQjCNGftlWTj-KILluGoban87C5KUk6Gg 6

27

Obrázek č. 2 Doklad - vyúčtování výkonů v ambulantní stomatologické péči

Zdroj: Vyúčtování výkonů v ambulantní stomatologické péči. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR[online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/poskytovatele/vyuctovani-zdravotnipece/tiskopisy

Číselník Zdravotní výkony vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP). Číselník přiřazuje kódy jednotlivým výkonům, materiálu, výrobkům apod. Včetně metodiky pro pořizování a předávání dokladů pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami je závazný pro všechny zdravotní pojišťovny v ČR. Sjednotila se tak komunikace poskytovatele a jeho smluvních pojišťoven. Po obdržení faktury a dokladů dochází v pojišťovně ke kontrole, která může dopadnout třemi způsoby: a) kontrola proběhne v pořádku a celá dávka je poskytovateli uznána, b) při kontrole je vyřazená celá dávka dokladů, c) při kontrole dojde k vyřazení vybraných dokladů z dávky. Vyřazené doklady zasílá pojišťovna zpět k poskytovateli, který může doklady opravit a s další fakturou odeslat v tzv. opravné dávce. Celá dávka může být vyřazena v případě, kdy počet listů dokladů v dávce nesouhlasí s počtem listů uvedeným v průvodním listu dávky. Dávka již není dále kontrolována a je odmítnuta. K odmítnutí kompletní dávky také dochází, jestliže datový nosič nelze přečíst nebo je zavirován. Jednotlivé doklady přijaté dávky se kontrolují z hlediska čitelnosti a formální správnosti. K vyřazení dokladů dochází například při zjištění, že pacient není pojištěncem dané pojišťovny nebo nemá na čerpání prostředků na daný výkon nárok. K vyřazeným dokladům je pojišťovna povinna uvést důvod vyřazení.

28

Obrázek č. 3 Schéma peněžních toků

Zdroj: BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 84 - 85. ISBN 9788073575038

Nutná a neodkladná péče Nutná a neodkladná péče tvoří výjimku v systému úhrad zdravotními pojišťovnami. O tento druh poskytované péče se jedná v případě: 5.1.1

a) úrazu, b) vzniku akutního onemocnění, c) akutního zhoršení stavu v případě, kdy by neposkytnutí péče mohlo způsobit závažné zhoršení zdravotního stavu nebo ohrozit pacienta na životě. Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit tento druh péče nezávisle na skutečnosti, zda je poskytovatel jejím smluvním partnerem. Jestliže poskytovatel nemá s pojišťovnou uzavřenou smlouvu, pojišťovna péči uhradí ve výši, v jaké by ji uhradila v případě smluvního vztahu. Na druhé straně je zakázáno, aby poskytovatel za nutnou a neodkladnou péči vybíral úhradu od ošetřeného pacienta, a to bez ohledu na to, zda je či není pojištěncem smluvní pojišťovny poskytovatele. Problémy s úhradami zdravotních pojišťoven V České republice existuje několik stomatologických praxí, které fungují i bez jediné smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Většina poskytovatelů stomatologické péče však spoléhá na úhrady ze zdravotních pojišťoven, jelikož pacienti nechtějí hradit celou cenu ošetření, když zároveň platí i zdravotní pojištění.

5.1.2

Z kapitoly zabývající se kalkulací vyplývá, že stomatolog do své ceny musí zahrnout své náklady a zároveň i přiměřený zisk. V čase náklady rostou, protože roste cena energií, materiálu i práce. Zvyšuje se tedy i cena stomatologického výkonu. Úhrady pojišťoven za výkony však rostou pomaleji nebo dokonce vůbec. V praxi to znamená, že pacienti musí doplácet stále větší částky nebo pokud si zdražování ordinace nemůže dovolit, ceny zachová a stomatolog pak dotuje výkony z vlastních zdrojů. Následující tabulka zobrazuje maximální výši úhrady zdravotní pojišťovny u tří základních výkonů a vybraných materiálových položek. Na první pohled je zřetelné, 29

že od roku 1997 se úhrady ve většině případů téměř nezměnily. K malému zvýšení došlo pouze v roce 2011 a od té doby se situace nezměnila. Náklady však rostly dále. Tabulka č. 9 Vybrané úhrady stomatologické péče 1997 – 2011 - 2014

Kód

Popis

Index

Index

1997

2011

00921 ošetření zubního kazu

105 Kč

220 Kč

2,10

220 Kč

2,10

00901 vyšetření a preventivní prohlídka 00902 vyšetření a prev. prohlídka - opakovaně 80001 studijní model s otiskem funkční otisk horní čelisti v individuální 80011 lžíci funkční otisk dolní čelisti v individuální 80012 lžíci 80013 anatomický otisk čelisti v individuální lžíci

260 Kč 186 Kč 113 Kč

368 Kč 323 Kč 113 Kč

1,42 1,74 1,00

368 Kč 323 Kč 113 Kč

1,42 1,74 1,00

219 Kč

219 Kč

1,00

219 Kč

1,00

236 Kč

236 Kč

1,00

236 Kč

1,00

172 Kč

172 Kč

1,00

172 Kč

1,00

2011/1997

2014

2014/1997

81101

korunka plášťová celokovová, preparace do ztracena

1 008 Kč

1 008 Kč

1,00

1 008 Kč

1,00

81102

korunka plášťová celokovová, preparace schůdková

1 065 Kč

1 065 Kč

1,00

1 172 Kč

1,10

81111

korunka plášťová z plastu, preparace do ztracena

742 Kč

742 Kč

1,00

742 Kč

1,00

81112

korunka plášťová z plastu, preparace schůdková

800 Kč

800 Kč

1,00

800 Kč

1,00

82001 částečná snímatelná náhrada - do 6 zubů částečná snímatelná náhrada - 7 a více 82002 zubů 82201 celková náhrada horní

1 657 Kč

1 740 Kč

1,05

1 740 Kč

1,05

1 928 Kč

2 024 Kč

1,05

2 024 Kč

1,05

2 931 Kč

3 554 Kč

1,21

3 554 Kč

1,21

82211 celková náhrada dolní

2 988 Kč

3 617 Kč

1,21

3 617 Kč

1,21

217 Kč

217 Kč

1,00

217 Kč

1,00

1 612 Kč

1 612 Kč

1,00

1 612 Kč

1,00

1 303 Kč

1 303 Kč

1,00

1 303 Kč

1,00

886 Kč

886 Kč

1,00

886 Kč

1,00

86001

ortodontické diagnostické a dokumentační modely

86010 jednoduchý funkční snímací aparát 86030

jednoduchý deskový snímací aparát - do 4 prvků

86050 laboratorně zhotovený nábradek

86070 laboratorně zhotovený intraorální oblouk 678 Kč 678 Kč 1,00 678 Kč Vlastní zpracování, „Růst" vybraných úhrad stomatologické péče 1997 - 2011. In: Www.dentalcare.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.dentalcare.cz/last-callekonomicka-analyza-oboru-1997-2011/last-call-10-2/ Zdroj:

Pro lepší představu byla zařazena i druhá tabulka, která zobrazuje stav hlavních nákladů v letech 1997 a 2011 a index jejich změny. Mzdové náklady vzrostly do roku 2011 na více než 200 %, přičemž se jedná o náklady, které tvoří téměř 60 % ceny výkonu (viz obrázek č. 1 Graf – složení ceny ve stomatologii, ČR, 2011). Pokud jednotlivým nákladům přiřadíme váhy podle rozsahu, v jakém se na výsledné ceně podílejí, a spočítáme vážený aritmetický průměr, dostaneme výslednou hodnotu indexu 2,4. V porovnání s indexy úhrad lze nevyslyšené volání stomatologů po zvýšení úhrad považovat za oprávněné (stomatologové v podstatě činnost vykonávají za ceny z roku 1997).

30

1,00

Tabulka č. 10 Náklady ve stomatologii 1997 - 2011

Položka Plyn Elektřina Vodné, stočné Poštovné Průměrná mzda sestry Průměrná mzda lékař Průměrná mzda v ČR Teplo (otop, voda) Poplatek ČSK Teplo (otop, voda) Praní prádla (4 - 5 kg)

1997 3,56 Kč 1,23 Kč 21,08 Kč 4,60 Kč 10 193,00 Kč 20 258,00 Kč 10 802,00 Kč 239,70 Kč 2 640,00 Kč 250,00 Kč 74,99 Kč

2011 14,26 Kč 4,54 Kč 66,64 Kč 14,00 Kč 27 515,00 Kč 50 235,00 Kč 24 319,00 Kč 532,06 Kč 5 600,00 Kč 350,00 Kč 132,33 Kč

Index 4,01 3,69 3,16 3,04 2,70 2,48 2,25 2,22 2,12 1,40 1,76

Zdroj: „Růst" vybraných nákladů a indexů 1997 - 2011. In: Www.dentalcare.cz [online]. 2012 [cit. 201404-24]. Dostupné z:http://www.dentalcare.cz/last-call-ekonomicka-analyza-oboru-1997-2011/last-call-62/

Jedním z faktorů tohoto problému se nachází v nesprávném stanovení fondu ordinační doby. Česká stomatologická komora (ČSK) vychází z minutových sazeb, v nichž se pracovní doba ordinace rovná ordinační době. V běžné praxi to však neplatí. V kalkulaci je nutné zohlednit čas strávený přípravou ordinace, dezinfekcí pracoviště mezi jednotlivými pacienty a hlavně čas, kdy se lékař zabývá nutnou administrativou. Může se také stát, že některý z pacientů nepřijde, dojde k poruše či výpadku energií.

5.2 Přímé platby pacientů 5.2.1

Doplatky Jak už bylo zmíněno, hlavním problémem financování stomatologie je nedostatečná úhrada od pojišťoven, které proplácejí jen malou část nákladů výkonu. Z tohoto důvodu se nedoplatek přenáší na pacienty, kteří jej musí doplatit. Nespokojenost tak roste na obou stranách – u pacientů i stomatologů, kteří v rámci snahy o zachování kmene ordinace provádějí levnější a méně kvalitní výkony, používají levnější materiály nebo zkracují dobu provedení výkonu. Tato praxe se děje už při nejzákladnějších stomatologických výkonech. Příkladem může být vyplnění zubu amalgámovou plombou: „Výplň hrazená zdravotní pojišťovnou (tzn. výplň z nedózovaného amalgámu): -

může být zdraví nebezpečná (volná rtuť)

-

je rizikem pro ošetřující personál a životní prostředí

-

není dlouhodobě dostatečně tvrdá a pevná

-

není příliš estetická

-

v tvořících se spárách pak mohou vznikat sekundární kazy.“ 7

Česká stomatologická komora. In: Arbes Dent zubní ordinace [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.arbesdent.cz/aktualita/6-%C4%8Ceska-stomatologicka-komora.html 7

31

Při použití nekvalitních zubních výplní může na stomatologa čekat komplikace v případě, kdy se výplň ze zubu uvolní v době, kdy pacient ještě na další plombu hrazenou zdravotní pojišťovnou nemá nárok. Obrázek č. 4 Schéma peněžních toků - přímé platby

Zdroj: BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 84 - 85. ISBN 9788073575038

5.3 Regulační poplatky

Zákon č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění od 1. 1. 2008 zavedl povinnost tzv. regulačních poplatků. Cílem bylo omezit nadužívání zdravotní péče a přesun ušetřených prostředků ke skutečně potřebným pacientům, což se také podařilo. Zároveň se však regulační poplatky staly nástrojem částečného doplnění nedostatečných úhrad ze stran zdravotních pojišťoven. Přestože si lidé na existenci poplatků přivykli, stále se objevuje nespokojenost nad tím, že nejde „vidět“, kde takto vybrané peníze končí. Poplatky jsou výhradně příjmem poskytovatele zdravotní péče a dle zákona jsou určeny na provoz a modernizaci zdravotnického zařízení. Samozřejmě podléhají zdanění a kontrola výběru spadá do kompetencí finančních úřadů. Lékaři i lékárníci jsou povinni výběr poplatků hlásit zdravotní pojišťovně. Utajení tohoto příjmu ze strany lékaře je nepravděpodobné, jelikož každý výběr poplatku je pod příslušným kódem hlášen současně s kódem provedeného výkonu (pokud chce tedy lékař po pojišťovně uhradit daný výkon, musí vykázat i příjem spojený s regulačním poplatkem). Regulační poplatky prošly v době své platnosti několika změnami (novely zákona č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění): a) 1. 4. 2009 a. U dětí do dovršení 18 let věku se ruší poplatek v hodnotě 30 Kč (výjimku tvoří návštěva u klinického psychologa či logopeda) a limit pro vrácení poplatku se snižuje z 5 000 Kč na 2 500 Kč, přičemž snížení tohoto limitu se týká i seniorů nad 65 let, b. regulační poplatek za každou položku receptu bude vybrán vždy, v případě částečného doplatku na lék se doplatek sníží o hodnotu regulačního poplatku, c. dochází k doplnění výčtu osob, které mají nárok na osvobození od poplatku (např. děti svěřené do pěstounské péče). b) 1. 12. 2011 a 1. 1. 2012 a. Každý den hospitalizace pacienta je zpoplatněn 100 Kč (do novely činila platba pouze 60 Kč),

32

b. regulační poplatek 30 Kč se v lékárnách platí za recept, ne za každou položku receptu. c) 1. 1. 2014 a. Zrušen poplatek 100 Kč za veškerou lůžkovou péči, b. zrušeny poplatky za ústavní péči (ambulantní sféra je nadále zpoplatněna). 5.3.1 -

-

-

-

-

Podoba regulačních poplatků k 1. 1. 2014 Poplatek 30 Kč se platí: a. za návštěvu lékaře (praktického lékaře, stomatologa, gynekologa, lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní péči, klinického psychologa a logopeda), při které došlo ke klinickému vyšetření, b. za návštěvní službu u praktického lékaře, c. za vydání předepsaných léků, které jsou hrazené pojišťovnou. Pokud nedošlo ke klinickému vyšetření, nemá lékař právo regulační poplatek po pacientovi požadovat. Za klinické vyšetření se nepovažují preventivní prohlídky a v případě stomatologů další návštěvy, pokud výkon nelze kompletně provést při návštěvě první. Stejně tak nemá lékař právo vybírat poplatek od dětí před dovršením 18 let věku. Poplatek 90 Kč se platí: a) za poskytnutí lékařské služby první pomoci (i u stomatologa), b) za poskytnutí ústavní pohotovostní služby, pokud:  služba nebyla poskytnuta v pracovní den v době od 7:00 hodin do 17:00 hodin,  následně nedošlo v daném zdravotnickém zařízení k přijetí pacienta do ústavní péče. Zákon taxativně vymezuje osoby, jež jsou od platby regulačních poplatků osvobozeny. Jsou to například pojištěnci umístění v dětských domovech, v hmotné nouzi s potvrzením úřadu práce o poskytovaných dávkách v hmotné nouzi nebo v případě umístění pojištěnce bez jeho souhlasu do lůžkové péče na základě rozhodnutí soudu. Od novely zákona z roku 2009 platí dvojí limity pro vrácení poplatků (viz výše): a) 2 500 Kč b) 5 000 Kč. V případě, kdy dojde k překročení daného limitu, má pojištěnec právo na vrácení přeplatku nad limit. Povinností pojištěnce není kontrola sumy zaplacených poplatků ani oznámení případného překročení. Pojišťovna sama pojištěnce informuje a do 60 dní po skončení čtvrtletí peníze vrátí. Pro kontrolu je možné po pojišťovně jedenkrát ročně bezplatně požadovat výpis z osobního účtu s informací o zaplacených poplatcích.

33

Obrázek č. 5 Schéma peněžních toků - regulační poplatky

Zdroj: BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 84 - 85. ISBN 9788073575038

34

6 Goodwill Při odkupu ordinace se setkáváme s pojmem Goodwill. Tento pojem je obecně vykládán jako „dobrá pověst“ nebo „dobré jméno“. Jedná se o nehmotné aktivum představující hlavní složku ocenění. Správné ocenění chrání prodávajícího, aby neprodal svou dlouhá léta budovanou ordinaci příliš levně, a zároveň chrání i kupujícího, kterému prozradí, zda je cena přiměřená vzhledem k výnosovému potenciálu. Hodnotu ordinace totiž nelze vyčíslit pouze na základě prostého součtu hodnot hmotného zařízení, je třeba zohlednit i nehmotné faktory, které mají na stanovení prodejní ceny vysoký vliv – goodwill. Goodwill lze sledovat ve dvou rovinách. a) Prvotní goodwill - jedná se o goodwill, který je v dané praxi vytvořen nebo vznikl z exogenních okolností. Není tedy převzatý nebo způsobený synergickým efektem. V tomto případě lze například hovořit o kvalitě (nikoliv počtu pacientů) kartotéky, kvalifikaci zaměstnanců, výhodném umístění, kvalitních dodavatelských vztazích a důležitou roli může hrát třeba i míra nezaměstnanosti v regionu. b) Druhotný goodwill – je nabytý koupí (obsahuje tedy prvotní goodwill vytvořený v nakupované ordinaci) nebo je koupí vytvořený jako výsledek synergického efektu. Příkladem může být omezení konkurence nebo snížení fixních nákladů. Účetní pohled na goodwill upravuje § 6 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 500/2002 Sb. V českém účetnictví se prvotní goodwill nevykazuje, jelikož není spolehlivě ocenitelný (nesplňuje tedy základní znaky aktiva). Zohlednit lze pouze druhotný goodwill jako kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku (nebo jeho části) a kupní cenou. Z účetního hlediska lze goodwill nabýt koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti či odkupu závodu. Účetně se odepisuje 60 měsíců (kladný goodwill do nákladů, záporný do výnosů), daňově pak 180 měsíců.

6.1 Aplikace v praxi O goodwillu nebylo účtováno, jelikož nedošlo ke kompletnímu odkupu ordinace, ale pouze k odkupu hmotného majetku. Prakticky se u OSVČ jedná o „skrytý“ goodwill – náklady na získání přenechané ordinace jsou zahrnuty v pořizovací ceně vybavení, které se odkupuje.

35

7 Střednědobý finanční plán Střednědobý finanční plán se většinou pohybuje v rozmezí tří až pěti let. Cílem plánu je promítnout vliv současné situace na budoucnost zkoumané jednotky. Finanční plán by měl být sestavován klouzavě, tedy každý rok by mělo dojít k přepracování (aktualizaci a doplnění o další rok) stávajícího plánu. Jádrem plánu je investiční a dlouhodobé financování 8.

7.1 Aplikace v praxi Horizont plánu byl stanoven na pět let. Výchozím rokem plánu je rok 2013, který zobrazuje skutečná data generovaná z účetnictví ordinace. V tabulce č. 10 je zobrazeno plánování tržeb v závislosti na počtu pracovních dní, fondu pracovní doby a minutové sazbě (tedy minutové kalkulaci). Pro určení minutové sazby roku 2013 byl využit skutečný ceník základních stomatologických výkonů, ale také skutečné tržby za 5 měsíců provozu. Jednotlivé položky v ceníku byly vyděleny minutáží, kterou určila stomatoložka jako dobu nutnou pro provedení daného výkonu. Výsledkem je současná realizovaná minutová sazba. Tabulka č. 11 Vpočet minutové sazby I

Výkon

Cena Minutáž (Kč) (min)

Fotokompozitní výplň 1 ploška 520 2 plošky 650 3 plošky 800 dostavba růžku 800 Skloinomerní výplň 1 ploška 360 2 plošky 540 3 plošky 720 Dózovaný amalgám 1 ploška 340 2 plošky 480 3 plošky 580 Přímá rebaze snímací 680 náhrady Kořenová nástavba 890 Aritmetický průměr

Minutová sazba (Kč / min)

30 30 45 50

17,33 21,67 17,78 16,00

30 30 45

12,00 18,00 16,00

30 30 45

11,33 16,00 12,89

50

13,60

55

16,18 15,73

Zdroj: Vlastní zpracování

GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 14. kapitola Dlouhodobé finanční plánování. ISBN 978-80-86929-26-2 8

36

Pro větší přesnost výsledku byl použit druhý postup. Výpočet vychází z ordinační doby, která byla snížena na 75 % své hodnoty (dojde tak k zohlednění prostojů). Při výpočtu ordinační doby byla zohledněna sedmihodinová pracovní doba a skutečný počet pracovních dní v roce (viz tabulka č. 10). Součet skutečných tržeb ordinace za uplynutých 5 měsíců byl vydělen upravenou ordinační dobou, vyjádřenou v minutách. Zohledněním prostojů došlo ke zvýšení minutové sazby. Tabulka č. 12 Výpočet minutové sazby II

Tržby za 5 měsíců (Kč) 759 556

Tržby / (doba × 0,75) Ordinační doba (min) (Kč / min) 50 820 19,93

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 13 Projekce tržeb

Denní Počet Minutová Počet pracovní Absence Rok pracovních sazba lékařů doba (dny / rok) dní (hod) 57 20 1 7 25 2013 252 22 1 7 25 2014 251 23 1 7 25 2015 253 24 1 7 25 2016 251 25 1 7 25 2017 251 26 1 7 25 2018 252 27 1 7 25 2019

Tržby (Kč) 345 891 2 090 616 2 185 956 2 281 296 2 376 636 2 471 976 2 567 316

Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce č. 10 jsou zobrazeny veškeré faktory, které byly využity pro projektování tržeb (minutová sazba se vynásobila roční pracovní dobou upravenou o absenci). V čase se předpokládá postupné zvyšování minutové sazby. Důvodem je nízká úroveň minutové kalkulace a snaha přiblížit se obvyklému průměru v oboru, který se pohybuje okolo 35 Kč / min 9. Po projekci tržeb následuje projekce nákladů. Jelikož se charakter jednotlivých nákladů může lišit, byla metodika pro určení plánovaných hodnot rozlišena dle druhu nákladů. Tabulka č. 14 Projekce nákladů v Kč I

Služby - Materiál Materiál Materiál Služby Ostatní Hrubá laboratoře přímý nepřímý kancelářský Nájemné služby mzda 73 135 30 770 35 199 5 516 16 626 15 890 39 028 2013 296 636 124 804 142 767 22 373 67 435 64 449 174 000 2014 302 865 127 425 145 766 22 843 68 851 65 802 177 654 2015 Rok

9

KOŠUMBERSKÝ, Tomáš. Ceny stomatologie v roce 2014. In: DentalCare [online]. 2014 [cit. 201405-20]. Dostupné z:http://www.dentalcare.cz/ceny-stomatologie-v-roce-2014/

37

Rok 2016 2017 2018 2019

Služby - Materiál Materiál Materiál Služby Ostatní Hrubá laboratoře přímý nepřímý kancelářský Nájemné služby mzda 308 316 129 719 148 389 23 254 70 091 66 986 180 852 314 791 132 443 151 505 23 742 71 562 68 393 184 650 321 402 135 224 154 687 24 241 73 065 69 829 188 527 328 151 138 064 157 936 24 750 74 600 71 296 192 486

Zdroj: Vlastní zpracování

U výše zmíněných nákladů byla hodnota zvýšena o plánovanou meziroční inflaci. U nájemného byla tato metodika zvolena na základě smlouvy o nájmu sjednané na dobu neurčitou. Tato smlouva obsahuje vymezení povinnosti stomatoložky akceptovat zvýšení nájemného ve výši meziroční inflace. Položka „Hrubá mzda“ reflektuje rozhodnutí lékařky o zvýšení měsíční hrubé mzdy zdravotní sestry na 14 500 Kč pro rok 2014. V dalších letech je již položka zvyšována pouze o inflaci. Použité sazby meziroční inflace vycházejí do roku 2017 z predikce Ministerstva financí ČR 10. Tabulka č. 15 Vývoj inflace

Rok 2014 2015 Inflace 1,40 % 2,10 %

2016 2017 2018 2019 1,80 % 2,10 % 2,10 % 2,10 %

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 16 Projekce nákladů v Kč II

Energie, Telefony, Rok Voda teplo poštovné 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

4 608 4 608 4 608 4 608 4 746 4 888 5 035

1 954 1 954 1 954 1 954 2 013 2 073 2 136

1 908 1 908 1 908 1 908 1 965 2 024 2 084

Ostatní Ostatní Úroky Odpisy Odpisy Pojistné soc. daně a z DHM DDHM k úvěru náklady poplatky úvěru 0 1 500 22 000 3 610 0 0 9 242 6 000 82 974 30 972 1 864 21 577 9 264 6 000 129 756 27 333 2 186 24 692 9 319 6 000 139 756 0 2 186 18 851 9 264 6 000 145 381 17 500 2 186 12 462 9 264 6 000 145 379 17 500 2 186 5 674 9 305 6 000 20 025 0 364 303

Zdroj: Vlastní zpracování

Pro energie, teplo, vodu, telefony a poštovné je plánován stejný vývoj až do roku 2016. Následně se z opatrnosti předpokládá meziroční růst o 3 %. V ostatních sociálních nákladech se nachází daňově uznatelný příspěvek na stravování zaměstnance (55 %). Vývoj této položky je závislý na inflaci a počtu pracovních dní očistěného o plánovanou absenci (dovolená). Výchozí hodnotou je cena 73 Kč za hlavní jídlo. Jedná se o cenu v nemocniční jídelně, platnou pro rok 2014. „Ostatní daně a poplatky“ jsou přepočteny na roční hodnotu. „Pojistné a úroky z úvěru“ byly projektovány dle úvěrové smlouvy, která se vztahuje na nákup nového stomatologického křesla. Odpisy jsou plánované

Makroekonomická predikce - duben 2014. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny sektor/prognozy/makroekonomickapredikce/2014/makroekonomicka-predikce-duben-2014-17576 10

38

dle odpisového plánu vytvořeného v roce 2013. Tento plán je doplněn o investice do vybavení ordinace, které byly určeny pro roky 2014, 2016, 2017 a 2018. Tabulka č. 17 Odpisový plán dlouhodobého hmotného majetku v Kč

Odpisový plán dlouhodobého hmotného majetku (Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Původní křeslo 21 000 0 0 0 0 0

Nové Airflow křeslo Elektrokauter pískovač + RTG

Odpisy celkem

61 974 125 356 125 356 125 356 125 354 0

82 974 129 756 139 756 145 381 145 379 20 025

0 4 400 8 900 8 900 8 900 8 900

0 0 5 500 11 125 11 125 11 125

Zdroj: Vlastní zpracování

Mezi dlouhodobý majetek bude v roce 2014 zařazeno nové stomatologické křeslo. Původní křeslo nebude z účetnictví vyřazeno, ale dojde pouze k pozastavení odpisování z důvodu zakonzervování. Dále v roce 2016 přibude vysokofrekvenční elektrokauter v hodnotě 40 000 Kč a v roce 2017 bude doplněn air – flow pískovač za 50 000 Kč. Oba přístroje spadají do druhé odpisové skupiny a budou, stejně jako všechny položky dlouhodobého hmotného majetku, odpisovány rovnoměrně. Pro zjednodušení se účetní odpisy rovnají odpisům daňovým. Tabulka č. 18 Odpisový plán dlouhodobého drobného hmotného majetku v Kč

Odpisový plán dlouhodobého drobného majetku (Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Endomotor Ergoject 0 0 0 17 500 17 500 0

Notebook Odsávací Odpisy Joypex ACER agregát celkem

2 904 2 420 0 0 0 0

5 448 4 533 0 0 0 0

3 996 3 308 0 0 0 0

18 624 17 072 0 0 0 0

30 972 27 333 0 17 500 17 500 0

Zdroj: Vlastní zpracování

V roce 2017 je naplánována investice do dlouhodobého drobného majetku, konkrétně do endomotoru za 35 000 Kč. Tento druh majetku se odepisuje po dobu 24 měsíců.

39

Tabulka č. 19 Projekce nákladů v Kč III

Rok

Zák. soc. zab.

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

9 757 43 500 44 414 45 213 46 162 47 132 48 122

Zák. Zák. Soc. Nemoc. zdrav. poj. poj. poj. poj. KOOP OSVČ OSVČ 3 512 328 3 780 298 15 660 731 47 041 6 000 15 989 746 142 666 6 000 16 277 760 146 862 6 000 16 618 776 161 601 6 000 16 967 792 170 013 6 000 17 324 808 181 788 6 000

Zdrav. poj. OSVČ 3 496 21 749 65 959 67 898 74 713 78 602 84 046

Zdroj: Vlastní zpracování

Zákonné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a zákonné úrazové pojištění (KOOP) bylo propočítáno dle plánu vývoje hrubé mzdy zaměstnance, a to dle sazeb platných v roce 2014 (sociální zabezpečení 25%, zdravotní pojištění 9 %, úrazové pojištění 4,2 ‰). Nemocenské pojištění lékařky bylo stanoveno na 500 Kč měsíčně. Zvýšení tohoto nákladu se nepředpokládá. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění osoby samostatně výdělečně činné je zjištěno z vyměřovacího základu, který reflektuje veškeré plánované hodnoty. Tabulka č. 20 Projekce účetního zisku a zisku po zdanění v Kč

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Tržby 345 891 2 090 616 2 185 956 2 281 296 2 376 636 2 471 976 2 567 316

Náklady celkem 272 915 1 188 243 1 394 680 1 395 198 1 454 475 1 481 472 1 370 622

Daň z příjmů Účetní zisk z BČ 72 976 902 373 791 277 886 098 922 161 990 505 1 196 694

3 435 121 734 126 045 141 189 149 831 161 928 195 439

Zisk po zdanění 69 541 780 639 665 231 744 909 772 330 828 577 1 001 255

Vyměř. základ 40 275 488 582 502 950 553 429 582 238 622 560 734 264

Zdroj: Vlastní zpracování

Po vyhotovení plánu veškerých nákladů a výnosů byl stanoven účetní zisk, který byl upraven na základ daně (viz tabulka č. 3). Po uplatnění sazby daně z příjmů 15 % byl zjištěn plánovaný zisk po dani. Při výpočtu daně byla uvažována platná sleva na poplatníka (24 840 Kč). Nyní již bylo možné sestavit plánovaný Výkaz zisku a ztráty a plánovanou Rozvahu. Tabulka č. 21 Plánovaná Rozvaha v tis. Kč

ř. Rozvaha (v tis. Kč) 1 AKTIVA CELKEM 3 DLOUHODOBÝ MAJETEK 4 Dlouhodobý nehmotný majetek

2014 1273 885 0

40

2015 1974 768 0

2016 2637 678 0

2017 3330 550 0

2018 4066 387 0

2019 5053 367 0

ř. 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Rozvaha (v tis. Kč) Hmotný hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY Pohledávky z obchodního styku Ostatní dl. pohledávky KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY Pohledávky z obchodních vztahů Ostatní kr. pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL ZÁKLADNÍ KAPITÁL HV MINULÝCH LET Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let HV běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Závazky z obchodních vztahů Závazky ze soc. zabezpečení Stát - daňové závazky Ostatní závazky BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé fin. výpomoci Ostatní pasiva - přechodné účty

2014 885 0 388 2

2015 768 0 1206 2

2016 678 0 1959 2

2017 550 0 2780 2

2018 387 0 3679 2

2019 367 0 4686 2

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

0 286 0 1273 850 0 70 70 0 780 423 0 0 33 20 10 3 0

0 1104 0 1974 1515 0 850 850 0 665 459 0 0 151 20 10 121 0

0 1857 0 2637 2260 0 1515 1515 0 745 377 0 0 156 20 10 126 0

0 2678 0 3330 3032 0 2260 2260 0 772 298 0 0 171 20 10 141 0

0 3577 0 4066 3860 0 3032 3032 0 828 206 0 0 180 20 10 150 0

0 4584 0 5053 4861 0 3860 3860 0 1001 192 0 0 192 20 10 162 0

390

308

221

127

26

0

390 0 0 0

308 0 0 0

221 0 0 0

127 0 0 0

26 0 0 0

0 0 0 0

Zdroj: Vlastní zpracování

Při sestavování plánované Rozvahy bylo vycházeno z průměrné výše jednotlivých položek vypočítané z pěti měsíců reálného provozu. Vývoj kumulovaného hospodářského výsledku po zdanění se v aktivech odráží především v nárůstu finančního majetku, jelikož v daném konkrétním příkladě se nepředpokládají jiné významné investice, než které jsou popsány v této kapitole.

41

Tabulka č. 22 Plánovaný Výkaz zisku a ztráty v tis. Kč

ř. 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 74 75

Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE VÝKONY Tržby za prodej služeb Změna stavu zásob Aktivace VÝKONOVÁ SPOTŘEBA Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA OSOBNÍ NÁKLADY Mzdové náklady Odměny členům spol. Náklady na soc. zabez. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM, DHM Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VH Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FIN. VÝSLEDEK HOSP. Daň z příjmů za běžnou činnost VH ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti MIMOŘÁDNÝ VH VH ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VH PŘED ZDANĚNÍM

2014

2015

2016

2017

2018

2019

0 0 0 2091 2091 0 0 727 296 431 1364 317 174 0 134 9 6 114 0 1 926 0 22 0 2 -24 122 780 0 0

0 0 0 2186 2186 0 0 742 303 439 1444 462 178 0 275 9 6 157 0 1 818 0 25 0 2 -27 126 665 0 0

0 0 0 2281 2281 0 0 755 308 447 1526 472 181 0 282 9 6 140 0 1 907 0 19 0 2 -21 141 745 0 0

0 0 0 2377 2377 0 0 772 315 457 1605 499 185 0 305 9 6 163 0 1 936 0 12 0 2 -14 150 772 0 0

0 0 0 2471 2471 0 0 787 321 466 1684 516 189 0 318 9 6 163 0 1 998 0 6 0 2 -8 162 828 0 0

0 0 0 2567 2567 0 0 804 328 476 1763 538 192 0 337 9 6 20 0 1 1198 0 1 0 1 -2 195 1001 0 0

0

0

0

0

0

0

0 780 902

0 665 791

0 745 886

0 772 922

0 828 990

0 1001 1196

Zdroj: Vlastní zpracování

Z pětiletého plánu vyplývá, že fungování ordinace není ohroženo. Ordinace bude schopna generovat dostatečný zisk na pokrytí splátek jistiny úvěru a úroky z něho plynoucí. Zároveň bude možné provést plánované investice, a to i v dřívějším horizontu než bylo plánováno (bez využití cizích zdrojů). Je zde i prostor pro odborný růst zdravotní sestry i lékařky a posílení sepětí s novými technologiemi. Stav finančního majetku umožňuje zajistit pro lékařku i patřičnou osobní spotřebu.

42

Závěr Cílem mé práce bylo vytvořit návod pro čerstvé absolventy stomatologie, kteří mají zájem o koupi soukromé ordinace, a zároveň je seznámit s fungováním stomatologické praxe. Celkové shrnutí nezbytné dokumentace pro založení ordinace podává přehledný obraz o jednotlivých legislativních krocích a jejich bližší vysvětlení. Akcentována je zákonná povinnost zajistit odborného pracovníka pro účel poskytovaní zdravotních služeb, tedy zdravotní sestru, a povinnost sjednat si pojištění profesní odpovědnosti. Při zpracování práce bylo zjištěno, že pro zkrácení celého procesu je výhodné v rámci sjednávání Rozhodnutí o udělení oprávnění pořídit dokumenty umožňující podání Žádosti o uzavření smluvního vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotní pojišťovnou, přičemž některé povinné náležitosti se shodují. V rámci následující kapitoly jsem nastínila charakteristiku podnikání formou OSVČ a s. r. o. a zobrazila rozdílná pravidla pro stanovení daně z příjmu a sociálního pojistného. Tato diference pramení z odlišného postavení lékaře v daných právních formách. V rámci OSVČ nahlížíme na lékaře jako na individuálního podnikatele, zatímco u s. r. o. jako na zaměstnance. Po konečném rozhodnutí o formě podnikání si lékař musí vybrat způsob zpracování účetních informací. Z tohoto důvodu jsem zařadila vysvětlení principů podvojného účetnictví a daňové evidence. Rozvedeny jsou i jednotlivé zásady, knihy a uživatelé těchto systémů. V kapitole se vyskytuje zmínka o možnosti uplatňování výdajů procentem z příjmů a pro ilustraci jsem provedla i výpočet daňového základu jak při využití podvojného účetnictví (tedy skutečných nákladů), tak i metodou, kdy je daňový základ zjištěn jako rozdíl mezi příjmy a výdaji vypočtenými procentní sazbou z příjmů. Z výsledků je jednoznačně patrné, že výpočet daňového základu s využitím podvojného účetnictví je zejména v prvních letech podnikání pro obor stomatologie vhodnější, jelikož při využití podvojného účetnictví vychází výrazně menší daňový základ. Je to způsobeno tím, že skutečné náklady ordinace jsou mnohem vyšší z důvodu prvotního vybavení ordinace drobným hmotným majetkem a nutnými investicemi při zahájení činnosti. Úkolem čtvrté kapitoly bylo poukázat na tvorbu ceny ve stomatologii. Aplikační část popisuje celý proces od prvotního vyplnění podkladu pro stanovení minutové kalkulace až po výsledné stanovení ceny pro pacienty. V závěrečné části jsem se věnovala pětiletému plánu konkrétní ordinace. Po sestavení plánovaných výkazů byl zjištěn pozitivní budoucí vývoj. S ohledem na plánovaný zisk bude možné provést zvažované investice do dlouhodobého majetku, a to i v případě, kdyby se je lékařka rozhodla oproti plánu realizovat dříve. Výsledek hospodaření bude zároveň schopný pokryt splátky stávajícího úvěru.

43

Seznam použité literatury a pramenů Knižní zdroje: BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 84 - 85. ISBN 9788073575038 CARDOVÁ, Zdenka. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 2. aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 158 s. ISBN 978-80-7357-502-1 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 11. kapitola FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ. ISBN 978-80-86929-49-1 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1.2012. 12. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 1095 s. ISBN 978-80-7263-7140. ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 232 s. ISBN 80-869-2922-1 Legislativa: Vyhláška č. 99/2012 Sb., část I. A. 1.: o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Ostatní: Česká stomatologická z: http://www.dent.cz/

komora [online].

2007

[cit.

2014-05-22].

Dostupné

Česká stomatologická komora. In: Arbes Dent zubní ordinace [online]. 2014 [cit. 201404-23]. Dostupné z: http://www.arbesdent.cz/aktualita/6-%C4%8Ceska-stomatologickakomora.html

44

KOŠUMBERSKÝ, Tomáš. Ceny stomatologie v roce 2014. In: DentalCare [online]. 2014 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z:http://www.dentalcare.cz/ceny-stomatologie-v-roce2014/ Makroekonomická predikce - duben 2014. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/makroekonomicka-predikce/2014/makroekonomicka-predikce-duben2014-17576 Metodika pro pořizování a předávání dokladů pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. In: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.google.com/url?q=http://vzp.cz/uploads/document/zmeny-metodiky-k-1-72013-a-k-1-1-2014-doplnek-c21.doc&sa=U&ei=_6BXU7CvEKOoyQPju4BQ&ved=0CAUQFjAA&client=internaluds-cse&usg=AFQjCNGftlWTj-KILluGoban87C5KUk6Gg Poznámky z kurzu 1FU311 - Účetnictví a daně individuálního podnikatele Poznámky z kurzu 1FU350 - Daně v účetnictví Rámcová dohoda o poskytování zvýhodněných podmínek pojištění pro členy ČSK. In: KOOPERATIVA VIENNA INSURANCE GROUP [online]. 2009. vyd. 2009 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z:http://www.koop.cz/data/files/file_169_GENERAL.pdf „Růst" vybraných úhrad stomatologické péče 1997 2011. In: Www.dentalcare.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.dentalcare.cz/last-call-ekonomicka-analyza-oboru-1997-2011/last-call10-2/ ŠMÍDOVÁ, Radana. Hodnota zubní praxe v ČR. In: DentalCare [online]. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.dentalcare.cz/hodnota-zubni-praxe-v-cr/ ŠULCOVÁ, Helena a KUBĚN, Jiří. Klíčové účetní problémy zdravotnictví. Auditor: časopis Komory auditorů České republiky. 2014, 3/2014 ŠUSTA, Jiří. Kalkulace cen v ordinaci zubního lékaře. In: Česká stomatologická komora [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://www.dent.cz/detailnovinky.php?id_polozka=186&id_strana=4 Založení privátní praxe. In: Česká stomatologická komora [online]. 2007 [cit. 2014-0603]. Dostupné z: http://dent.cz/detail-text.php?id_strana=28&id_text=213

45

Seznam tabulek, obrázků, vzorců a příloh Tabulka č. 1 Procentní sazby .......................................................................................... 19 Tabulka č. 2 Výstup hlavní knihy analytické za rok 2013 v Kč ..................................... 20 Tabulka č. 3 Základ daně v případě podvojného účetnictví v Kč................................... 20 Tabulka č. 4 Základ daně v případě výdajů stanoveným procentem z příjmů v Kč ....... 20 Tabulka č. 5 Podklad pro vypracování minutové kalkulace v Kč .................................. 23 Tabulka č. 6 Minutová kalkulace na položku 2014 MDDr. Šustková Barbora v Kč ..... 24 Tabulka č. 7 Minutová kalkulace 2014 MDDr. Šustková Barbora ................................ 25 Tabulka č. 8 Vybrané úhrady stomatologické péče 1997 – 2011 - 2014........................ 30 Tabulka č. 9 Náklady ve stomatologii 1997 - 2011 ........................................................ 31 Tabulka č. 10 Vpočet minutové sazby I ......................................................................... 36 Tabulka č. 11 Výpočet minutové sazby II ...................................................................... 37 Tabulka č. 12 Projekce tržeb........................................................................................... 37 Tabulka č. 13 Projekce nákladů I.................................................................................... 37 Tabulka č. 14 Vývoj inflace ............................................................................................ 38 Tabulka č. 15 Projekce nákladů II .................................................................................. 38 Tabulka č. 16 Odpisový plán dlouhodobého hmotného majetku ................................... 39 Tabulka č. 17 Odpisový plán dlouhodobého drobného hmotného majetku ................... 39 Tabulka č. 18 Projekce nákladů III ................................................................................. 40 Tabulka č. 19 Projekce účetního zisku a zisku po zdanění ............................................. 40 Tabulka č. 20 Plánovaná Rozvaha .................................................................................. 40 Tabulka č. 21 Plánovaný Výkaz zisku a ztráty ............................................................... 42 Obrázek č. 1 Graf – složení ceny ve stomatologii, ČR, 2011 ......................................... 22 Obrázek č. 2 Doklad - vyúčtování výkonů v ambulantní stomatologické péči .............. 28 Obrázek č. 3 Schéma peněžních toků ............................................................................. 29 Obrázek č. 4 Schéma peněžních toků - přímé platby ..................................................... 32 Obrázek č. 5 Schéma peněžních toků - regulační poplatky ............................................ 34 Vzorec č. 1 Fond ordinační doby ................................................................................... 21 Vzorec č. 2 Nejvyšší možná cena .................................................................................. 21 Příloha č. 1 Seznam zdravotnických pracovníků ............................................................ 47 Příloha č. 2 Prohlášení k věcnému a technickému vybavení .......................................... 48 Příloha č. 3 Žádost o schválení provozního řádu ............................................................ 49 Příloha č. 4 Doklad o přidělení IČZ ................................................................................ 50 Příloha č. 5 Podnikatelský záměr .................................................................................... 51 Příloha č. 6 Žádost o uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb .... 52 Příloha č. 7 Výsledek výběrového řízení ........................................................................ 53

46

Přílohy Příloha č. 1 Seznam zdravotnických pracovníků

Zdroj: Informace pro poskytovatele zdravotních služeb. Moravskoslezský kraj [online]. 2014 [cit. 201405-05]. Dostupné z:http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zdr_05.html#formulare_pzs

47

Příloha č. 2 Prohlášení k věcnému a technickému vybavení

Zdroj: Informace pro poskytovatele zdravotních služeb. Moravskoslezský kraj [online]. 2014 [cit. 201405-05]. Dostupné z:http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zdr_05.html#formulare_pzs

48

Příloha č. 3 Žádost o schválení provozního řádu

Zdroj: Informace pro poskytovatele zdravotních služeb. Moravskoslezský kraj [online]. 2014 [cit. 201405-05]. Dostupné z:http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zdr_05.html#formulare_pzs

49

Příloha č. 4 Doklad o přidělení IČZ

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

50

Příloha č. 5 Podnikatelský záměr

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

51

Příloha č. 6 Žádost o uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

52

Příloha č. 7 Výsledek výběrového řízení

Zdroj: Vlastní dokumentace stomatoložky

53