Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Markéta Kvasničáková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví
Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku
Autor bakalářské práce: Markéta Kvasničáková Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. Rok obhajoby: 2009
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma „Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Hradci Králové, dne 15. srpna 2009.
___________________
podpis
Anotace
Bakalářská práce na téma „Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku“ se zabývá pojistným produktem pojištění záruky. Definuje povinnost cestovních kanceláří být pojištěn proti neschopnosti ve smyslu Zákona č. 159/1999 Sb. Dále se práce zaměřuje na pojišťovny oprávněné poskytovat pojištění záruky, uvádí postup sjednání tohoto pojištění v praxi, charakterizuje úpadek konkrétní cestovní kanceláře a v závěru obecně hodnotí důvěryhodnost cestovních kanceláří.
Annotation
Bachelor thesis “Insurance against bankruptcy of travel agencies” deals with insurance guarantees. It defines the compulsory insurance of travel agencies through the law no. 159/1999 Sb. It also focuses on institutions providing this insurance, arranging insurance into practice, describing the situation of travel agency in bankruptcy. Finally, it evaluates the general credibility of travel agencies.
Obsah
Úvod........................................................................................................................................... 1 1 Vymezení pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura .................................................. 3 1.1
Cestovní kancelář ....................................................................................................... 3
1.2
Cestovní agentura ....................................................................................................... 4
1.3
Klasifikace cestovních kanceláří ................................................................................ 5
1.3.1 2
Povinné pojištění záruky ............................................................................................. 8 Právní úprava činnosti v cestovním ruchu ................................................................. 8
2.1 2.1.1
Povinnosti plynoucí z přijatého zákona ................................................................. 8
2.2
Novela zákona ............................................................................................................ 9
2.3
Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře ........................................... 10
2.3.1
Případy nároku zákazníka na pojistná plnění ....................................................... 12
2.4
Porušení povinností cestovní kanceláře a cestovní agentury ................................... 12 Činnost cestovních kanceláří bez pojištění .......................................................... 13
2.4.1
Pojišťovny oprávněné poskytovat pojištění záruky................................................ 14
3 3.1
Pojištění záruky u vybraných pojišťoven ................................................................. 14
3.2
Rizika pojišťoven ..................................................................................................... 17
3.3
Postup CK při uzavírání pojištění záruky ................................................................ 17
3.4
Pojištění cestovní kanceláře v praxi ......................................................................... 19
3.4.1 4
5
Velikost cestovních kanceláří................................................................................. 5
Nabízené varianty pojištění .................................................................................. 20
Úpadek CK Tomi Tour.............................................................................................. 23 4.1
Pojištění záruky CK Tomi Tour ........................................................................... 24
4.2
Uplatnění nároku klientů CK Tomi Tour na pojistné plnění ............................... 25
4.3
Dopad na cestovní ruch ........................................................................................ 26 Hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří .................................................... 28
Závěr........................................................................................................................................ 31 Použité zdroje........................................................................................................................... 34 Seznam obrázků a tabulek........................................................................................................ 36 Seznam použitých zkratek........................................................................................................ 37 Seznam příloh........................................................................................................................... 38
Úvod Nejedna cestovní kancelář se v průběhu letní sezóny dostala během své činnosti do problémů, některé z nich jsou dokonce v úpadku. Každá takováto událost působí na veřejnost negativně a má zajisté vliv na poptávku po zájezdech. Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku je tedy v současné době velmi diskutované téma. Má bakalářská práce by měla vysvětlit základní principy tohoto pojištění a zprůhlednit tak postup cestovních kanceláří a pojišťoven. V neposlední řadě by měla podat důležité informace potencionálním klientům cestovních kanceláří, kteří nyní odmítají či váhají nad koupí zájezdu z důvodu obavy následného úpadku cestovní kanceláře. Z počátku vymezím pojmy cestovní agentura a cestovní kancelář. Další část mé práce se bude přímo zabývat pojištěním cestovních kanceláří nebo-li pojištěním záruky, bez kterého živnostenský úřad nevydá koncesi pro provozování cestovní kanceláře. Toto povinné pojištění cestovní kanceláře nařizuje Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Dále charakterizuji povinnosti vyplývající z tohoto zákonu a z jeho novely z roku 2006. Důsledky porušení povinnosti cestovní kanceláře být pojištěna popíši na konkrétním případu úpadku CK Harmonia Medical. Ve třetí kapitole se zaměřím na pojišťovny poskytující toto pojištění. Zohledním také jejich rizika, která vznikají při nabízení pojistného produktu pojištění záruky. Prostřednictvím grafického vyjádření hodnotím působení jednotlivých pojišťoven na českém pojistném trhu. Dále se budu zabývat pojištěním cestovní kanceláře v praxi. Pro tuto situaci použiji fiktivní cestovní kancelář, kterou pojistím u Generali pojišťovny. Tím postavím cestovní kancelář do pozice poptávajícího a vymezím její jednotlivé kroky před uzavřením pojistné smlouvy. Zhodnotím také nabídku pojišťovny. Následně se budu zabývat úpadkem CK Tomi Tour, která se do úpadku dostala poměrně nedávno. Zde uvedu příčiny úpadku, pojištění záruky a nárok klientů na pojistná plnění. Tuto kapitolu uzavřu hodnocením celkového dopadu na cestovní ruch.
-1-
Závěrem mé práce bych ráda uvedla několik typů, jak předejít nákupu zájezdu u cestovní kanceláře, která bude v nejbližší době neschopna splácet své závazky. Zaměřím se na hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří. Zde uvádím svůj názor na zavedení hodnocení do praxe a celkový přínos klientům.
-2-
1 Vymezení pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura Cestovní kanceláře jsou základní, organizační a ekonomicky samostatné jednotky podnikající v cestovním ruchu. Jejich hlavní funkcí je poskytování služeb, čímž si zabezpečují dosažení svých komerčních cílů. Dále pojmy cestovní kancelář a cestovní agentura definuje Zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (viz. Příloha 1) a Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Následně se zaměřím na bližší specifikace obou subjektů.
1.1
Cestovní kancelář
Cestovní kancelář je kromě pořádání zájezdů dále oprávněna nabízet a prodávat další jednotlivé služby cestovního ruchu nebo jejich kombinace dle individuálních objednávek, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář a prodávat věci související s cestovním ruchem. Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou následujících služeb: doprava, ubytování a jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu, nebo jejichž cena tvoří alespoň dvacet procent souhrnné ceny zájezdu.
Cestovní kanceláře jsou provozovány jako živnosti koncesované. V tomto případě musí být splněny nejen podmínky pro získání této živnosti, ale je nutné plnit i určité zákonem stanovené povinnosti při jejich provozování. Vydání koncese závisí na souhlasu Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“).
Žadatel o koncesi musí předložit: •
smlouvu s pojišťovnou o povinném smluvním pojištění
•
podnikatelský záměr své činnosti (oblasti cestovního ruchu, ve kterých bude podnikat)
•
prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti současně musí žadatel předložit prohlášení o tom, že mu v posledních 5 letech nebylo odebráno živnostenské
-3-
oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo agentury z důvodů porušení povinností uložených živnostenským zákonem nebo z důvodu jejího úpadku1
Předmětem činnosti cestovní kanceláře je tedy organizovat, nabízet a prodávat zájezdy a další jednotlivé služby cestovního ruchu.
1.2
Cestovní agentura
Cestovní agentura je „nižší“ formou podnikání v cestovním ruchu. Je oprávněna k poskytování stejných služeb, jako cestovní kancelář, s výjimkou samotného nabízení a prodeje zájezdů. To znamená, že cestovní agentura může prodej zájezdů pouze zprostředkovávat pro cestovní kanceláře, ale nemůže je sama na svůj účet organizovat a prodávat.
Cestovní agentura není koncesovanou živností, jde o vázanou živnost provozování cestovní agentury, kde pro její získání postačí mít minimální požadovanou kvalifikaci. Při jejím provozování není tedy vyžadováno splnění tak přísných podmínek, jako je tomu u cestovních kanceláří.
Na první pohled může vypadat nákup zájezdu u cestovní agentury jako nesmyslný, opak však může být pravdou. Jednotlivé cestovní kanceláře mají samy o sobě velmi omezenou nabídku. Porovnávat tedy jejich zájezdy a služby při výběru dovolené je zbytečně komplikované a náročné na čas. Proti tomu agentury nabízí zájezdy desítek až stovek cestovních kanceláří na jednom místě, přitom ceny jsou vždy stejné jako u cestovní kanceláře. Vybrat ten pravý zájezd tak bývá snadnější.
1 Zdroj: MMR, Pokyny pro vznikající cestovní kanceláře, dostupné elektronicky na http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Informace-pro-cestovni-kancelare-aagentury/Pokynypro-vznikajici-cestovni-kancelare
-4-
1.3
Klasifikace cestovních kanceláří
Základní charakteristiky cestovních kanceláří lze využít jako kritéria pro jejich klasifikaci2 (např. podle předmětu činnosti, rozsahu a charakteru poskytovaných služeb, velikosti či formy vlastnictví).
Z hlediska předmětu činnosti se jedná buď o cestovní kancelář (organizátor), nebo o cestovní agenturu (zprostředkovatel). S tímto klasifikačním rozlišením částečně souvisí dělení na tzv. základní a specializované cestovní kanceláře. Klasifikačním kritériem je rozsah a charakter poskytovaných služeb. Základní cestovní kancelář nabízí zpravidla služby v plném rozsahu. Zde je vyžadována vysoká kvalita poskytovaných služeb a přiměřené materiální zázemí. Z tohoto důvodu se mnohé cestovní kanceláře specializují pouze na určité služby. Tato specializace může přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodaření.
Z hlediska vlastnických vztahů je v rámci ČR většina cestovních kanceláří ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, další pak ve vlastnictví např. obcí.
1.3.1 Velikost cestovních kanceláří Cestovní kanceláře je možné dále klasifikovat i z hlediska velikosti. Členíme je na malé, střední a velké. Kritériem zde může být např. počet zaměstnanců, objem tržeb nebo počet klientů. Výhodou malých a středních cestovních kanceláří je jejich jednoduchá organizační struktura, flexibilita pracovníků nebo vysoká produktivita práce.
Počet klientů představuje nejvhodnější měřítko velikosti CK. Většina českých cestovních kanceláří své údaje o klientech ovšem nadsazuje a vylepšuje tak svoji pozici v konkurenčním boji. Například CK Fischer se nedávno přiznala, že v minulosti opravdu udávala nepravdivé informace ohledně počtu klientů. Z oficiálních zpráv měla mít CK Fischer 154 tis. klientů během roku 2006, ve skutečnosti jich měla ale o 50 tis. méně. Jedním z důvodů tohoto
2 ORIEŠKA, Ján, 1999
-5-
úmyslného klamání bude zajisté fakt, že turisté si CK vybírají podle velikosti. Velikost zaručuje stabilitu a atraktivnost CK.
Společnost Mag Consulting vydávala každoročně žebříček největších CK jako součást rozsáhlého průzkumu postavení podnikatelských subjektů v cestovním ruchu. Bohužel z důvodu nedostatečného počtu vyplněných dotazníků a pochybnosti o pravdivosti některých dat, společnost průzkumy již nadále neprovádí. Momentálně totiž neexistuje způsob jak pravdomluvnost CK kontrolovat. K tomuto názoru se přiklání i Asociace cestovních kanceláří.
Způsob, jakým CK vykazují počet klientů je velmi individuální. Existují totiž CK, které jsou schopny za klienta považovat například i člověka, kterému zprostředkují lístky do divadla Většina CK také neplní povinnost pravidelně zveřejňovat výroční zprávy, není tedy možné jejich hospodaření rozkrýt.
Následující graf (Obr. 1) představuje úsilí Asociace cestovních kanceláří o sestavení pravdivého žebříčku.
Obr. 1 Porovnání největších cestovních kanceláří podle počtu klientů. Eso Travel Canaria Travel Alexandria Sunny days Blue Style Nev - Dama Firo Tour CK Fischer Čedok Exim Tours
0
100
200
počet klientů v tis. Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/
-6-
300
Data z loňského roku nejsou v současnosti ještě k dispozici, tudíž výše uvedený graf obsahuje údaje z roku 2007. Jde o počty klientů, které CK poskytly a které nejsou nijak ověřitelné. Jak jsem už výše zmínila pouze CK Fischer potvrdila, že své údaje nadhodnotila.3
3
Zdroj:
server
ekonomika.idnes.cz,
dostupné
elektronicky
na
http://ekonomika.idnes.cz/ceske-cestovky-si-vymysli-udaje-o-poctech-klientu-fvw-
/spotrebitel.asp?c=A080226_203241_spotrebitel_mia ze dne 27. února 2008
-7-
2
Povinné pojištění záruky
2.1
Právní úprava činnosti v cestovním ruchu
Předloha Zákona 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a živnostenského zákona začala být zpracovávána již v roce 1995. Jeho příprava byla poznamenána širokou diskusí s odbornou veřejností, byly zvažovány různé přístupy a alternativy, a to zejména v oblasti jištění zákazníků cestovních kanceláří. V prosinci 1998 vláda návrh zákona schválila a postoupila k projednání Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna přijala návrh zákona dne 2. června 1999 a Senát dne 30. června 1999. Zákon začal nabývat účinnosti dne 1. října roku 2000. O delší době legisvakance, tj. doba od schválení zákona k nabytí jeho účinnosti, bylo rozhodnuto proto, aby mohla být zabezpečena nezbytná příprava k aplikaci zákona v praxi, a zejména aby mohl být zajištěn nový pojistný produkt.4
2.1.1
Povinnosti plynoucí z přijatého zákona
Zákon zavedl dvě nové živnosti - provozování cestovní agentury jako ohlašovací živnost vázanou a provozování cestovní kanceláře jako živnost koncesovanou (viz. kapitola č. 1.1). Podle tohoto zákonu se každý, kdo chtěl vstoupit na trh v oblasti cestovního ruchu, musel rozhodnout pro jednu z těchto živností. Takto se rozhodnout byli nuceni také všichni živnostníci, kteří před schválením zákona podnikali v rámci volných živností. Lhůta, ke které bylo nutno provést všechny změny k tomu, aby se výše zmíněné subjekty staly cestovními kancelářemi nebo cestovními agenturami, byla 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy do 31. března 2001. Uplynutím této lhůty dosavadní živnostenská oprávnění zanikla. Subjektům, které prošly šestiměsíčním transformačním obdobím, zákon ukládal řadu nových povinností. Musely své provozovny a své propagační a jiné materiály označit slovy 4 Zdroj: MMR, komentář k zákonu, dostupné elektronicky na http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Pravo-Legislativa/Pravni-predpisy/Komentar-k-zakonu
-8-
„cestovní agentura“ nebo „cestovní kancelář“, pokud tato označení neobsahuje již obchodní jméno. Při prodeji zájezdů musí být mezi cestovní kanceláří a zákazníkem uzavřena cestovní smlouva. Návrh cestovní smlouvy bude předkládat cestovní kancelář a smlouva musí být uzavřena písemně. Smlouva musí obsahovat: •
podrobné vymezení zájezdu, úrovně a kvality jednotlivých služeb, ze kterých se skládá
•
výši odstupného, které je zákazník povinen uhradit při odstoupení od smlouvy
•
všechna práva a povinnosti obou smluvních stran v době od uzavření cestovní smlouvy do zahájení zájezdu, v době průběhu zájezdu i po jeho skončení (např. zvyšování ceny zájezdu, změna obsahu smlouvy, odstoupení od smlouvy a jeho důsledky, odpovědnost cestovní kanceláře za řádné a včasné poskytnutí všech služeb a za splnění všech povinností vyplývajících ze zákona a z cestovní smlouvy). Další náležitosti cestovní smlouvy uvádí Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
podnikání v oblasti cestovním ruchu. Nejzávažnější změnu, která se týká postavení zákazníků cestovních kanceláří, přinesla ustanovení § 6 Zákona č. 159/1999 Sb., o povinném smluvním pojištění (viz. níže), označovaném v praxi jako pojištění cestovních kanceláří. Tyto zákonem stanovené podmínky podnikání v cestovním ruchu měly především přispět ke zkvalitnění činnosti cestovních kanceláří a dalších zainteresovaných podnikatelských subjektů.
2.2
Novela zákona
Zákon č. 214/2006 Sb., který novelizuje Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, s účinností od 1. srpna 2006, nově ukládá ohlašovací povinnost vůči MMR při zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kanceláře z členských zemí Evropské Unie a Evropského hospodářského prostoru.
-9-
Novela zavádí řadu novinek směřujících k ochraně zákazníka. Například cestovní agentury mají nyní povinnost informovat zákazníka prostřednictvím svých propagačních materiálů o tom, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkován. Tato povinnost dosud nebyla v zákoně výslovně definována a v praxi docházelo často ke klamání spotřebitele tím, že údaj o identifikaci cestovní kanceláře v propagačních materiálech buď chyběl, nebo byl tak nevýrazný, že jej bylo snadné přehlédnout. Mezi zájezdy nově patří také kombinace služeb cestovního ruchu sestavená až na základě subjektivní objednávky zákazníka, tzv. incentiva nebo-li individuální kombinace služeb. Důsledkem novely zákona tedy je, že i na tyto aktivity bude muset být cestovní kancelář pojištěná. Dříve zákon vyžadoval povinné pojištění pouze pro zájezdy, tedy určitou přesně vymezenou kombinaci cestovních služeb. V § 6 byl vložen nový odstavec, který doplňuje úpravu pojistné smlouvy. Tato část stanovuje, že uzavřená pojistná smlouva se vztahuje na veškeré zájezdy prodané v době účinnosti pojistné smlouvy, tzn. i na ty, které budou realizovány až po jejím zániku. Zákazník bude mít díky tomuto ustanovení vyšší jistotu úplného vrácení svých peněz v případě úpadku cestovní kanceláře. Dále pak novela nařizuje předložit před uzavřením cestovní smlouvy potencionálnímu zákazníkovi na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění (dříve se tato povinnost vztahovala až na okamžik uzavření cestovní smlouvy).5
2.3
Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře
Věcný problém ochrany spotřebitele v oblasti cestovního ruchu byl pravděpodobně nejdiskutovanější částí zákona a také částí, jejíž zpracování si vyžádalo nejvíce času. S ohledem na finanční situaci některých zákazníků bylo nutné pro případ repatriace vyloučit ta jištění, která předpokládají dostatečnou solventnost zákazníků k zajištění repatriace vlastními prostředky a teprve poté obdržení příslušné finanční kompenzace. Z této situace byla tedy vyvozena jediná forma jištění, která zabezpečuje rychlou a bezproblémovou
5 Zdroj: MMR, komentář k novele, dostupné elektronicky na http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Pravo-Legislativa/Pravni-predpisy/Komentar-k-novele-zakona-c--159-1999Sb---o-nekter
- 10 -
repatriaci zákazníků, a to povinné smluvní pojištění.6 Cestovní kancelář je tedy povinna sjednat si pojištění u vybrané pojišťovny. Cestovní agentury tuto povinnost nemají.
Po schválení a uveřejnění zákona se rozběhla osvětová kampaň, která se zaměřila především na vysvětlení důvodů, které vedly k přijetí této právní úpravy. Cílem bylo především posílení ochrany zákazníků cestovních kanceláří. Pojištění cestovních kanceláří zajistí ochranu spotřebitele tím, že zákazník cestovní kanceláře může uplatnit nárok na pojistné plnění v případech, kdy je cestovní kancelář z důvodu svého úpadku neschopna splácet své závazky.7
Toto pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové pro pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě, která tento pojistný produkt nabízí. Pojistná částka by měla dosahovat minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Pojišťovna vychází z tržeb, které CK uvedla v dotazníku (viz kapitola 3.3).
Všeobecné podmínky stanoví částku, jakou se cestovní kancelář podílí na pojistné události, způsob její úhrady příslušné pojišťovně a zúčtování vůči cestovní kanceláři. Výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění pojistné události nesmí být menší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a musí být předem složena na účet dané pojišťovny8. Spoluúčast cestovní kanceláře má vliv na výši pojistného. Pokud nedojde k pojistné události, bude spoluúčast cestovní kanceláři vrácena a bude rovněž úročena ve prospěch cestovní kanceláře, nebude tedy negativně ovlivňovat její hospodářský výsledek.
Výše zmíněnou spoluúčast (nebo-li jistinu) lze nahradit tzv. bankovní zárukou. Obvykle se u ní používá sazba PRIBID9.
Zákon 159/1999 Sb. stanovuje, které služby cestovní kanceláře se považují za zájezd. Pouze na tyto služby se vztahuje povinnost sjednat pojištění. Podle uzavřených smluv předává každá cestovní kancelář svým zákazníkům, kteří s ní cestují na zájezd, certifikát. Zde jsou
6 Zdroj: MMR, komentář k zákonu, dostupné elektronicky na http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Pravo-Legislativa/Pravni-predpisy/Komentar-k-zakonu 7 Zdroj: COT Business, dostupné na: http://www.cot.cz/data/cesky/00_10/10_vyjezd_16.htm 8 Zdroj: DUCHÁČKOVÁ, EVA, 2005 9 Pratur Interbank Bid Rate – průměrná úroková sazba, kterou využívá ČNB k ukládání peněžních prostředků do komerčních bank.
- 11 -
uvedeny pokyny, jak se zachovat při pojistné události. Tento certifikát musí zákazník spolu s příslušnou cestovní smlouvou předložit pojišťovně při vznesení nároku na pojistné plnění.
2.3.1
Případy nároku zákazníka na pojistná plnění
Způsob repatriace upravuje zákon poměrně podrobně. Zákazník má právo na pojistné plnění v případě, že jde o dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je součástí zájezdu, vrácení zaplacené ceny zájezdu nebo zaplacené zálohy, pokud se zájezd neuskutečnil nebo vrácení cenového rozdílu, pokud se zájezd uskutečnil pouze z části.
V případě, že zákazníkovi nebude poskytnuta doprava z místa pobytu do České republiky, poskytne pojišťovna pojistné plnění prostřednictvím zabezpečení náhradní dopravy z místa pobytu do České republiky, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu. Zajistí-li si zákazník dopravu, ubytování či stravování sám na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit ona sama.10
Pojišťovna, u které je cestovní kancelář pojištěná, předá cestovní kanceláři kromě smlouvy o pojištění rovněž doklady určené zákazníkům. Tyto doklady musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události. Cestovní kancelář je povinna předat tento doklad zákazníkovi současně s cestovní smlouvou.
2.4
Porušení povinností cestovní kanceláře a cestovní agentury
Závažným porušením je opomenutí nebo nedodržení povinností cestovní kanceláře být po celou dobu podnikání pojištěna podle Zákona č. 159/1999 Sb. Podle živnostenského zákona (§ 58, odst. 2 a 3) může dojít ke zrušení živnostenského oprávnění pro tyto organizace.
10 Zdroj: Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, §7 Povinné smluvní pojištění
- 12 -
Pojistná smlouva mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou je zpravidla uzavírána na dobu neurčitou. Obě smluvní strany ji ale mohou kdykoli vypovědět. Tato výpověď musí být ze zákona nahlášena MMR, které však není oprávněno zveřejňovat cestovní kanceláře, kterým pojištění zaniklo. V jeho pravomoci je pouze podat živnostenskému úřadu návrh na odebrání živnostenského oprávnění.
2.4.1
Činnost cestovních kanceláří bez pojištění
V případě, že pojištění z jakéhokoli důvodu zanikne a cestovní kancelář dále podniká bez tohoto pojištění, přestože je to v rozporu se zákonem, provizní prodejci a klienti cestovní kanceláře nemají možnost se tuto skutečnost včas dozvědět. To je např. případ zkrachovalé CK Harmonia Medical, která při úpadku v roce 2003 neměla sjednáno pojištění záruky. O této nezákonnosti informovala pojišťovna MMR již v roce 2002. Případ se poté dostal k živnostenskému úřadu, který měl podle zákona nepojištěné cestovní kanceláři odebrat koncesi. To ovšem neudělal a CK Harmonia Medical prodávala zájezdy dál.11
Přestože majitelka cestovní kanceláře věděla, že společnost během sezóny 2003 neuskuteční ani jeden zájezd, v podnikání pokračovala a cestovní kancelář zadlužovala dále. V konečné fázi se společnost zadlužila 600 věřitelům s celkovou sumou zhruba 18,5 mil. Kč. Vrchní soud přiřkl majitelce za podvod šestileté vězení.12
Otázkou ovšem je, zda k takovému závěru muselo dojít. Za velký nedostatek zákona považuji skutečnost, že MMR nemohlo v této situaci dále nějak zasáhnout. Přestože stát by určitým způsobem měl ručit za cestovní kanceláře, v současné době v této oblasti žádná garance státu neexistuje. Dá se říci, že osud cestovních kanceláří mají v rukou pouze jednotlivé živnostenské úřady, které mají sice přehled o pojištěných cestovních kancelářích, ale na druhou stranu nikdo nekontroluje, zda zamezují podnikání těm, které pojištění nemají. Nepochopitelné je, že živnostenské úřady nemají povinnost ministerstvo o výsledku své práce informovat. Stát by měl být alespoň částečně zodpovědný za činnost cestovních kanceláří, a to už jen proto, že prostřednictvím živnostenských úřadů vydává živnosti k jejich provozování. Je jen otázkou času, kdy se podobný problém bude opakovat. Zde bych rozhodně navrhovala přísnější dohled MMR a rychlejší postup živnostenských úřadů při odebírání licencí.
11 Zdroj: Český rozhlas, dostupné elektronicky na http://www.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_zprava/80634 ze dne 13. července 2003 12 Zdroj: MVČR, dostupné elektronicky na http://web.mvcr.cz/archiv2008/aktualit/regiony/ostrava/2005/050208.html ze dne 8. února 2005
- 13 -
3 Pojišťovny oprávněné poskytovat pojištění záruky Zákazník cestovní kanceláře se může o tom, zda jeho cestovní kancelář má uzavřené pojištění, přesvědčit na internetových stránkách pojišťovny, která cestovní kancelář pojistila, nebo na stánkách MMR. Cestovní kancelář může uzavření pojistky prokázat originálem či ověřenou kopií platné pojistné smlouvy nebo dokladem určeným zákazníkovi osvědčujícím zejména informace o uzavřeném pojištění.
Pojištění lze sjednat u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat pojištění záruky. Pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky je pojišťovna povinna předložit České národní bance, která při kontrole těchto podmínek spolupracuje s Ministerstvem financí. Na základě kladného vyjádření obou institucí je příslušné pojišťovně udělena licence pro provozování pojištění cestovních kanceláří. Jednou z hlavních podmínek, která je nutná pro získání licence, je výše základního kapitálu. Tuzemské pojišťovny provozující pojištění záruky by měli disponovat minimálně 156 mil. Kč.
3.1
Pojištění záruky u vybraných pojišťoven
Pojištění záruky na českém pojistném trhu nabízejí následující pojišťovny: •
Generali pojišťovna, a.s.
•
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.
•
Česká pojišťovna, a.s.
•
UNIQUA, a.s.
•
Union poisťovna, a.s.
•
Etics ITP
Generali Pojišťovna a.s. nabízí pojištění cestovních kanceláří od počátku roku 2004. Navazuje na své zkušenosti vedoucího pojistitele Poolu pro pojištění záruky a zřejmě i proto má v dnešní době nejvyšší počet pojištěných cestovních kanceláří. Je jich u ní pojištěno více než 300.
- 14 -
Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP) patří mezi největší pojišťovny v této oblasti. Provozuje toto pojištění od roku 1995. Z grafu (Obr. 2) vyplývá, že je dnes druhou největší pojišťovnou nabízející pojištění záruky v České republice z hlediska počtu pojištěných cestovních kanceláří. To pravděpodobně způsobil vstup ČPP do společnosti Vinna Insurance Group, díky které je od roku 2005 schopna nabízet větší jistotu a záruku. U ČPP je momentálně pojištěno zhruba 250 cestovních kanceláří.
Pojišťovna UNIQUA zahájila svou činnost v roce 1993. Jako držitel univerzální pojišťovací licence si vytvořila široké portfolio pojistných produktů. Pojištění záruky nabízí ve spolupráci se společností Fiducia s.r.o., která se zabývá pojištěním finančních rizik. Pojištění nabízí pouze těm cestovním kancelářím, jejichž roční tržby z prodeje činí minimálně 10 mil. Kč. Pojištěná cestovní kancelář dále musí v oblasti cestovního ruchu podnikat alespoň 3 roky. Pojišťovna cestovním kancelářím nabízí volitelnou výši spoluúčasti a možnost jejího nahrazení bankovní zárukou. Kromě toho garantuje výši úrokového výnosu ze složené spoluúčasti. Nyní je u UNIQUY pojištěno přes 140 cestovních kanceláří.
Na českém pojistném trhu se můžeme setkat i se slovenskou Union poisťovnou, která byla založena v roce 1992 a patří mezi nejsilnější pojišťovny na slovenském pojistném trhu. Od roku 1997 je dceřinou společností největší holandské pojišťovací skupiny Eureko B.V. Na českém trhu pojistila zhruba 41 cestovních kanceláří.
Česká pojišťovna nabízela svým klientům pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře od roku 2004. V současné době je u ní pojištěno zhruba 70 cestovních kancelář. Počátkem roku 2008 se ovšem stala součástí Generali PPF Holdingu. V rámci kvalitnější nabídky služeb pro klienty sjednává od začátku března 2009 nové pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře již pouze pojišťovna Generali a.s. Smlouvy uzavřené před tímto obdobím však zůstávají platné a Česká pojišťovna dostojí svým závazkům vyplývajícím z těchto uzavřených pojistných smluv.
Podobně jsou na tom i pojišťovna České spořitelny nebo Kooperativa, které kdysi pojištění cestovních kanceláří nabízely, ale v současné době dobíhají pouze dříve sjednané pojistné smlouvy. ČSOB pojišťovna je v této chvíli schopna pouze zprostředkovat pojištění cestovních kanceláří přes jinou pojišťovnu, ale sama tento pojistný produkt již nenabízí.
- 15 -
Nejnovější poskytovatel pojištění cestovních kanceláří je společnost Etics ITP, která vznikla počátkem roku 2006. Je součástí největší světové zajišťovny Munich RE. Úzce tedy spolupracuje se zahraničními společnostmi, které se specializují na vytváření komplexních pojistných programů v oblasti cestovního ruchu. Etics ITP je dle Zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, zapsána v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, který vede Česká národní banka, v postavení pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře a samostatného likvidátora pojistných událostí.13 Obr. 2 Pojišťovny poskytující pojištění CK na českém trhu.
Česká podnikatelská pojišťovna Generali pojišťovna, a.s. 11% 5%
27%
Česká pojišťovna, a.s
15% UNIQUA, a.s. 7%
35% Union poisťovna, a.s Etics ITP
Zdroj: webové stránky jednotlivých pojišťoven, vlastní výpočty
Počet pojištěných cestovních kanceláří v uplynulých letech mírně vzrostl, a to hlavně z důvodu legislativní změny v roce 2006 (viz. kapitola 2.2), která do režimu koncesované živnosti cestovních kanceláří zařadila i některé činnosti, které dříve mohly vykonávat i cestovní agentury (zájezdy sestavované na základě individuálních požadavků zákazníka).14
13 Zdroj: internetové stránky jednotlivých pojišťoven, www.etics.cz, www.csobpoj.cz, www.union.sk, www.uniqua.cz 14 Zdroj: opojisteni.cz, dostupné elektronicky na http://www.opojisteni.cz/rizika/letni-sezona-tvrde-proveri-vsechny-cestovni-kancelare ze dene 4. června 2009
- 16 -
3.2
Rizika pojišťoven
Jedním z největších rizik pojišťoven bude zřejmě povinnost uhradit zákazníkům zkrachovalé cestovní kanceláře jejich zaplacené zálohy. Těch je díky různým programům slev v České republice inkasováno mnoho, a to dlouho před začátkem hlavní sezóny. Nejvíce rizika lze očekávat během letních měsíců, během nichž je počet vybraných záloh a počet neuskutečněných zájezdů nejvyšší. Z výše uvedeného důvodu je povinnost pojišťovny zajistit repatriaci klientů zkrachovalé cestovní kanceláře zpět do České republiky organizačně velmi náročným rizikem.
Řada CK provozuje živnost nejen prodejem zájezdů, souběžně však může podnikat i v jiném oboru. Zde je velmi důležité, aby pojišťovny rozeznávali tržby z prodeje zájezdů a ostatní tržby. Tato vedlejší činnost by mohla mít vliv i na fungování celého subjektu.
Dále jsou pojišťovny často nuceny k ověřování skutečné výše tržeb CK z prodeje zájezdů. Je jasné, že při uvedení nižších plánovaných tržeb bude pojistné nižší a CK ušetří i na spoluúčasti. Jedinou možností pojišťovny, jak provést kontrolu, je porovnat tyto tržby s účetní závěrkou. V případě odhalení nepravdivých informací CK argumentuje náhlým růstem tržeb z důvodu neočekávaného úspěchu. Nicméně rozdíl těchto tržeb je většinou vyšší než by bylo obvyklé pro tyto argumenty.
Z počátku, po schválení Zákonu 159/1999 Sb., byla většina pojišťoven nepřipravena. Jedním z důvodů mohla být i menší ochota zahraničních zajišťoven podílet se na riziku pojišťování českých cestovních kanceláří. Nyní na snížení počtu pojišťoven poskytujících pojištění cestovních kanceláří může mít vliv i náročný proces udělování licencí jednotlivým pojišťovnám.
3.3
Postup CK při uzavírání pojištění záruky
Ke zpracování pojistné smlouvy je potřebné, aby cestovní kancelář poskytla některé podstatné údaje o jejím působení. K tomu slouží dotazníky, které jsou většinou umístěny na
- 17 -
webových stránkách konkrétní pojišťovny. Vzhledem k tomu, že jednotliví pojistitelé mnohdy úzce spolupracují, jsou dotazníky pro cestovní kanceláře zcela totožné. Je v nich třeba uvést základní informace o společnosti a přiložit vybrané účetní výkazy a jiné dokumenty.
Cestovní kancelář musí nejprve výše zmíněný dotazník vyplnit na webových stránkách konkrétní pojišťovny (viz Příloha 2), dále je nutno přiložit potřebné dokumenty, včetně všech účetních výkazů. Nezbytné přílohy: •
platná koncesní listina
•
výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců
•
výkaz o majetku a závazcích (pro osoby, které nevedou účetnictví v podvojných záznamech)
•
informace z účetní závěrky (pro osoby vedoucí účetnictví)
•
daňové přiznání včetně jeho příloh za dvě předchozí zúčtovací období
•
vzor cestovní smlouvy (všeobecné podmínky účasti na zájezdech)
•
jmenný seznam delegátů v jednotlivých destinacích pro nadcházející pojistný rok s kontaktními údaji
•
podnikatelský záměr, včetně obchodního plánu na následující období, nebo-li plán tržeb z prodeje zájezdů
•
katalog zájezdů nové nebo minulé sezóny
Po dodání těchto nezbytných dokumentů obdrží cestovní kancelář nabídku vyhotovenou pojišťovnou. Při akceptování bude cestovní kanceláři max. do 10 dnů vystavena pojistná smlouva, předány doklady, pojistka a certifikát na příslušný rok.
Pojistné sjednané v pojistné smlouvě představuje pojistné běžné, stanovené na dané pojistné období, na které bylo pojistné sjednáno. Toto pojistné přísluší pojistiteli celé. Jedná se tedy o nenávratnou platbu CK pojišťovně. Tato částka se samozřejmě promítne i v celkové ceně zájezdu. Pojistným obdobím je zpravidla jeden rok.
V případě vzniku pojistné události by se zákazník měl držet pokynů uvedených na dokladu pro pojištěné (zákazník ho obdrží spolu s cestovní smlouvou) a kontaktovat asistenční službu,
- 18 -
která se ve spolupráci s pojišťovnou postará o repatriaci. Pokud dojde k pojistné události ještě před konáním zájezdu, musí zákazník zkrachovalé cestovní kanceláře oznámit škodní událost pojišťovně. Po šesti měsících ode dne, kdy daná cestovní kancelář vyhlásila úpadek, zahájí pojišťovna výplatu pojistného plnění za neposkytnuté služby. Výše pojistného plnění závisí na počtu podaných oznámení o škodní události a výši pojistné částky.
Pojišťovna poskytne pojistné plnění ve výši odpovídající zaplacené záloze nebo ceně zájezdu, případně rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu. Převýší-li součet nároků všech zákazníků, kteří pojišťovně oznámili pojistnou událost do 6 měsíců od jejího vzniku, pojistnou částku uvedenou v pojistné smlouvě, sníží se plnění pojišťovny každému v poměru sjednané pojistné částky.
Pojišťovna poskytuje plnění v Kč, neuvádí-li pojistná smlouva jinak. K přepočtu nákladů vzniklých zákazníkovi v zahraniční měně se používá směnný kur deviz ČNB platný v den vzniku pojistné události.
3.4
Pojištění cestovní kanceláře v praxi
V následující části bych ráda uvedla postupy konkrétní pojišťovny a cestovní kanceláře při sjednávání pojistné smlouvy na pojištění cestovní kanceláře proti úpadku. Toto pojištění jsem se rozhodla sjednat u pojišťovny Generali, a to především z toho důvodu, že u většiny pojišťoven nabízejících toto pojištění je nutné pojištění sjednat osobně na centrální pobočce pojišťovny v Praze. Jednotlivé pobočky v ostatních městech ČR nemají k dispozici kvalifikovaný personál, který se touto problematikou zabývá. To jen potvrzuje fakt, že se jedná o méně obvyklý pojistný produkt.
Pro účely pojištění záruky jsem použila fiktivní cestovní kancelář, ke které mi pojišťovna Generali zpracovala nabídku tohoto pojištění.
Moje fiktivní cestovní kancelář CK Pohoda se řadí mezi středně velké cestovní kanceláře (Tab. 1). Nabízí zájezdy do Chorvatska, Řecka a Itálie. Sezóna se pohybuje v rozmezí od
- 19 -
března do října, z toho nejvíce zájezdů je uskutečněno v měsíci červenci a srpnu. CK Pohoda má přibližně 11 500 klientů ročně. Tab. 1 Zjednodušený přehled ročních tržeb CK Pohoda. 2007
2008
2009 - plán
počet klientů
11000
11500
12000
průměrná cena zájezdu
8500
9000
9000
tržby celkem
93,5 mil
103,5 mil
108 mil
Zdroj: vlastní výpočty
Po podání výše uvedených informací Generali pojišťovně je dále potřeba vyplnit dotazník na webových stránkách pojišťovny a přiložit potřebné dokumenty (viz. kapitola 3.3). Vyplněný dotazník Komplexního pojištění u Generali (viz. Příloha 2). V dotazníku je nutné vyplnit: •
základní informace o společnosti (obchodní název, sídlo, IČ,…)
•
roční tržby a hospodářský výsledek za rok 2007, 2008 a plán na rok 2009
•
měsíční tržby za prodej zájezdů za posledních 12 měsíců
•
očekávaný počet klientů v příštím roce
•
počet vlastních prodejních míst, počet provizních prodejců
•
jednotlivé destinace a počet klientů u každé z nich
•
současné půjčky a úvěry
•
zda je hoteliérům a dopravcům placeno dopředu v plné výši nebo zálohově s dodatečným vyúčtováním
3.4.1
Nabízené varianty pojištění
Pojišťovny obecně nenabízejí toto pojištění katalogově. Vše je vypracováno na základě vyplněného dotazníku. Po zpracování informací uvedených v dotazníku mi bylo poskytnuto několik variant pojištění. Tyto jednotlivé varianty jsou blíže specifikovány v tzv. kalkulačním listu (viz. Příloha 3). Ten vychází z udaných plánovaných tržeb ve sledovaném období a z posouzení bonity CK. - 20 -
Pojišťovna Generali mi nabídla 8 variant pojistného s 2 – 5 % spoluúčastí. Z následujícího grafu je patrné, že čím vyšší bude spoluúčast CK Pohoda, tím nižší bude platit pojistné. Výší spoluúčasti lze totiž snížit pojistné. V případě, že si zvolím vyšší než zákonem stanovenou minimální spoluúčast, pojišťovna mi nabídne o něco nižší pojistné. Výše spoluúčasti, pojistná částka i pojistné se odvíjí od plánovaných tržeb z prodeje zájezdů, pokud ovšem tyto tržby nejsou nižší než tržby za minulý rok. Obr. 3 Varianty pojistného.
460 000 440 000 420 000 400 000
nezúčtovatelné pojistné
380 000
zúčtovatelné pojistné
360 000 340 000 320 000 2%
3%
4%
5%
procentní spoluúčast
Zdroj: kalkulační list pojišťovny Generali
Pojišťovna Generali nabízí dvě formy placení pojistného: •
nezúčtovatelné pojistné – tato forma pojistného představuje definitivní částku pojistného, která se zpětně nemění v závislosti na skutečně dosažených tržbách
•
zúčtovatelné pojistné – částka, která se po skončení pojistného období upraví dle skutečně dosažených tržeb. V případě vyšších tržeb se dofakturuje poměrná část pojistného. Pokud jsou tržby nižší, část pojistného se vrací dle podmínek stanovených v pojistné smlouvě.
- 21 -
Pravděpodobně bych se rozhodla pro variantu placení nezúčtovatelného pojistného. Moje fiktivní CK působí na trhu poměrně dlouhou dobu, jsem tedy schopna odhadnout vývoj tržeb do budoucna.
Co se týče výše spoluúčasti a pojistného, rizikovějším CK by jistě byla nabídnuta pouze varianta s vyšší mírou spoluúčasti. Já si pro mou CK vybrala variantu s nejnižší spoluúčastí. Tato částka bude na účtu pojišťovny sice úročena, ale vzhledem k její výši ji lze investovat lépe. Výše pojistného se v krajních variantách nezúčtovatelného pojistného liší pouze o 60 000 Kč, což je v poměru k ročním tržbám zanedbatelná částka. Při výběru varianty placení pojistného se více soustředím na míru spoluúčasti než na výši pojistného. Volím tedy variantu s 2 % spoluúčastí a nezúčtovatelným pojistným ve výši 434 128 Kč.
Pojistná částka byla vypočítána jako 30 % z plánovaných tržeb za prodané zájezdy (viz. Tab. 3). Tab. 3 Výpočet pojistné částky.
plánované tržby z prodeje zájezdů za rok 2010 107 992 000
pojistná částka %
Kč
30
32 397 600
Zdroj: viz.kalkulační list (Příloha 3)
Pojišťovna mi rovněž stanovila minimální výši pojistného v hodnotě 20 000 Kč. To znamená, že i když procento z tržeb zahrnuje částku nižší, jsem povinna zaplatit minimálně tuto částku.
Všeobecné a zvláštní pojistné podmínky, které je nutné splnit před uzavřením pojistné smlouvy jsou přílohou mé práce (viz Příloha 4).
- 22 -
4 Úpadek CK Tomi Tour Většina zkrachovalých cestovních kanceláří vyhlásila úpadek během léta. Následující tabulka udává přehled CK v úpadku během posledních dvou let. To, že k úpadku CK dochází během letních měsíců pravděpodobně způsobuje fakt, že CK v těchto měsících prodává nejvíce zájezdů a musí disponovat velkým množstvím finančních prostředků k jejich úhradě. Většina klientů totiž platí zájezd s velkým časovým předstihem. Obr. 3 Přehled zkrachovalých cestovních kanceláří za rok 2007-2009. Datum úpadku 07/07 09/07 09/07 05/08 06/08 06/09 07/09 07/09
CK v úpadku I'm travelling a DETUR CK Macdino Travel CK Eurotravel CK Prácheň CK Sede Balkan Travel CK RETUR CK Tomi Tour
Zdroj: http://www.financninoviny.cz/zpravy/prehled-ck-ktere-v-cr-v-poslednich-letech-ukoncilycinnost/388582&id_seznam=433
V případě CK Tomi Tour, která vyhlásila úpadek 17. 7. tohoto roku, se jedná o největší krach CK za posledních 12 let od úpadku CK Travela v roce 1997.
Tato situace, jejíž vinou bylo zhruba 14 000 klientů připraveno o částečně či plně zaplacenou dovolenou a kolem 3 000 zákazníků zůstalo v zahraničí, je pravděpodobně jednou z největších pojistných událostí v tomto odvětví. Potvrzuje to i výše pojistné částky (cca 236 mil. Kč).
Příčinou krachu Tomi Tour bylo chybné rozhodování vedení firmy. Před jejím úpadkem CK Tomi Tour splňovala většinu kritérií pro hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří (viz. kapitola 5). Přesto se našly CK a agentury, které zájezdy Tomi Tour nabízely do poslední chvíle. - 23 -
Pád Tomi Tour podle Jaromíra Beránka, analytika v oblasti cestovního ruchu, v této situaci nepřišel náhle a pro znalce nebyl nečekaný. Podle něj úpadek CK Tomi Tour způsobily příliš velké bonusy (např. děti zdarma apod.), a tím se v mnoha případech tato CK v podstatě svým zákazníkům podbízela a pracovala s nedostatečnou marží, která by vytvářela tzv. finanční polštář pro případné různé nezdary.
Celkově byl důvodem úpadku nepochybně dlouhodobý prodej zájezdů za příliš nízké ceny. Je známo, že není problém prodat zájezd, pokud se prodává za méně peněz než se kupuje. Jinými slovy, Tomi Tour například pořídila zájezd s celkovými náklady 10 000 Kč a prodala ho za 5 000 Kč. Touto politikou Tomi Tour preferovala spíše počet získaných klientů nad výší zisku. Při tržbách zhruba 800 mil. Kč se CK Tomi Tour dokázala zadlužit téměř na 500 mil. Kč vůči všem smluvním partnerům, ať již vůči leteckým společnostem, jiným dopravcům či hoteliérům.
4.1
Pojištění záruky CK Tomi Tour
CK Tomi Tour má platnou pojistnou smlouvu15 pro případ úpadku, která byla uzavřena s pojišťovnou Union dne 28. 8. 2008. Na základě této pojistné smlouvy uhradí Union pojišťovna všechny oprávněné nároky klientů vůči CK Tomi Tour.
Klienti, kteří v důsledku úpadku nevycestovali na již uhrazený zájezd mají nárok na uplatnění pojistného plnění. Nárok je třeba uplatnit nejpozději do 2 měsíců ode dne, ve kterém měl být podle cestovní smlouvy zájezd ukončen. Ti klienti, kteří byli nuceni ukončit zájezd předčasně, mají nárok na pojistné plnění nevyužitých služeb, což představuje rozdíl mezi zaplacenou částkou za zájezd a cenou částečně poskytnutého zájezdu. Nárok je třeba uplatnit také do 2 měsíců.
Odškodnění by se klienti měli dočkat do šesti měsíců. Jeho obvyklý rozsah je 80 – 95% ze zaplacené ceny zájezdu.16 V případě, že se ale od výše zmíněné pojistné částky odečtou všechny náklady na repatriace nejen leteckým společnostem, mohlo by podle odhadu
15 Zdroj: tisková zpráva ze dne 17.7.2009, dostupné na http://www.unionsk.cz 16 Zdroj: oznámení pro klienty CK Tomi Tour, dostupné na http://www.unionsk.cz/
- 24 -
mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA, viz. kapitola 5) Tomio Okamury zbýt zhruba kolem 26 mil. Kč.17 Přesnější částky budou známy až po zkompletizování všech nároků postižených.
Podle ministra vnitra Martina Peciny bylo poškozeno velké množství lidí, proto se celou věcí nyní zabývá Policie ČR a prověřuje, zda nedošlo ze strany majitelů CK k nějakému podvodu. To by však právo na pojistné plnění klientů CK Tomi Tour neovlivnilo.
4.2
Uplatnění nároku klientů CK Tomi Tour na pojistné plnění
Klienti CK Tomi Tour mohou o plnění požádat vyplněním formuláře (Příloha 5), který je k dispozice na webových stránkách pojišťovny Union. Další alternativou je možnost požádat o zaslání formuláře faxem.
K vyplněnému formuláři musí klienti přiložit originály nebo úředně ověřené kopie následujících dokladů: •
Doklad o zaplacení zálohy/ceny zájezdu (např. příjmový doklad CK Tomi Tour), který musí obsahovat konkrétní údaje zájezdu
•
Cestovní smlouva uzavřená s CK Tomi Tour, s.r.o., Praha
Tento vyplněný formulář spolu s výše zmíněnými doklady klienti zasílají na adresu pojišťovny Union.
Zálohu pojistného plnění mohou klienti očekávat měsíc na to, co pojišťovna obdrží všechny potřebné doklady.
17 Zdroj: server opojisteni.cz, dostupné na http://www.opojisteni.cz/rizika/tomi-tour-proc-skutecne-zkrachovala-cestovni-kancelar/
- 25 -
4.3
Dopad na cestovní ruch
Podíl českých turistů, kteří se chystali letos na dovolenou, se oproti loňsku zásadně nezměnil. Téměř tři čtvrtiny rekreantů na ní chtěli však letos ušetřit. Stále více se lidé přiklánějí k nákupu zájezdů na poslední chvíli. Mluvčí AČCKA Tomio Okamura prohlásil, že pokles prodeje zájezdů není tak razantní, jako v jiných ekonomických segmentech a ani v době krize si Češi dovolenou neodepřou. Krach cestovní kanceláře Tomi Tour ale mezitím ukázal, že tlak na snižování cen má i svou odvrácenou tvář v podobě tisíců poškozených klientů a dopadu na celý trh cestovního ruchu.18
V letošním roce na cestovní ruch velmi těžce dopadá pokles zájmu o cestování vůbec. Z následujícího grafu je možné vyčíst, že v průběhu loňského roku se v České republice prodalo více jak 2 500 000 zájezdů. Na rok 2009 cestovní kanceláře nasmlouvaly cca 2 650 000 zájezdů. Ovšem podle prognózy ČSÚ se prodá zhruba 2 000 000. Z toho vyplývá, že v průběhu začátku letní sezony bylo cestovními kancelářemi nasmlouváno 650 000 zájezdů, které nebudou realizovány. Většina těchto zájezdů se podařila cestovním kancelářím vystornovat, ale i v současnosti trvá určitý převis nabídky nad poptávkou.
Obr. 4 Prodej/realizace zájezdů.
3000000 2650000 2500000 2500000 2000000 počet zájezdů
2000000
1500000
1000000
500000
0 prodej 2008
nasmlouvané na rok 2009
plánovaný prodej 2009
prodej zájezdů
Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch 18 Zdroj: Radio Praha, dostupné na http://www.radio.cz/cz/clanek/118568 ze dne 23. července 2009
- 26 -
Důsledkem krachu Tomi Tour může být i to, že se na trhu objeví zákazníci, kteří si u CK Tomi Tour plánovali koupit last minute, a v současné době jsou nuceni hledat jinde. Tím se pravděpodobně zvedne zájem o služby jiných cestovních kanceláří, a to povede ke zdražení jejich last minute zájezdů.19
19 Zdroj: Dům financí, dostupné na http://dumfinanci.cz/ekonomika/z-domova/o-prodeji-ck-tomi-tour-se-jednalo-jiz-od-pocatku-tohoto-roku ze dne 18. července 2009
- 27 -
5 Hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) představuje jakési sdružení subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu. AČCKA vznikla v roce 1991 a momentálně čítá 240 členů. Výhodu, kterou členství v AČCKA přináší, je zejména ochrana hospodářských zájmů jednotlivých členů a podpora jejich informovanosti.
V souvislosti s nedávným úpadkem cestovní kanceláře Tomi Tour, po kterém se řada lidí obává nákupu zájezdů, se AČCKA rozhodla vytvořit tzv. veřejně přístupné hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří. Úvahy o tomto veřejném žebříčku důvěryhodnosti se objevovaly již v minulosti. S podobným nápadem přišlo MMR.
Podle prezidenta AČCKA Romana Škrabánka by tento raiting cestovních kanceláří měl být neustále aktualizovaný jak samotnými cestovními kancelářemi, tak odbornou veřejností. Na základě toho, si klienti budou moci kdykoli na webových stránkách AČCKA zkontrolovat, na kolik je jejich cestovní kancelář důvěryhodná. Hodnocení chce AČCKA spustit již příští sezónu.
Celkové hodnocení poskytne AČCKA na základě 11 stanovených kritérií (Tab. 4). Čím více kritérií cestovní kancelář splňuje, tím více to značí její problémy. Zákazník se o dané cestovní kanceláři nedozví plnění jednotlivých kritérií, ale až výsledný raiting. Tab. 4 Hodnotící kritéria AČCKA. Hodnotící kritéria 1.
vysoký počet oprávněných stížností klientů CK vzhledem k počtu prodaných zájezdů
2.
CK nevyplácí provize provizním prodejcům, respektive platby zdržuje nebo odkládá
3.
média opakovaně informují veřejnost o dluzích CK zahraničním partnerům
4.
klienti CK jsou během zájezdu opakovaně stěhováni, neubytováváni, atd.
5.
CK denně zasílá 10 - 20 last minute nabídek prostřednictvím e-mailů, ceny jsou nesmyslně nízké
6.
vedení CK se zapírá, je nedostupné
7.
CK je řízena či propagována lidmi, kteří přivedli do finanční tísně i jiné společnosti
8.
majitelé se snaží CK prodat, nikdo však nemá zájem
- 28 -
CK prodává až s ročním předstihem zájezdy a zároveň žádá velmi vysokou zálohu
9.
CK velmi často mění plánované odlety a trasy, jelikož nemá prodáno dostatečné
10.
množství zájezdů CK prodává dlouhodobě zájezdy za nerealisticky nízké ceny
11. Zdroj: AČCKA
Jaromír Beránek, analytik cestovního ruchu, s návrhem nesouhlasí. Podle jeho slov uvedená kritéria nejsou objektivní a měřitelná. Přiklání se také k názoru, že využití ratingu v praxi je možné, ale spíše jen u cestovních kanceláří, které jsou členy AČCKA. Podle něj AČCKA nemá k dispozice takové páky, kterými by přiměla i ostatní cestovní kanceláře k účasti.
Konkurenční asociace cestovních kanceláří ACK je spíše pro legislativní řešení problému. Nedávno navrhla, aby se zpřísnil vstup na trh pro osoby, které již v minulosti přivedli určitou firmu ke krachu. Návrh AČCKA vnímá spíše jako doplňkové řešení, které bez jasné opory v zákoně pravděpodobně nepřinese podstatnou změnu v rozvoji cestovního ruchu.20
Podle mého názoru by mělo být v zájmu všech cestovních kanceláří, aby takovýto přehled existoval. Už jen z toho důvodu, že by mohl fungovat i jako pozitivní reklama. Přihlédnutí klientů k hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří by mohlo mít totiž vliv na zvýšení poptávky po zájezdech, ale pouze u těch bezproblémových cestovních kanceláří.
Na druhou stranu, má-li jít pouze o dobrovolný seznam, domnívám se, že nebude příliš úspěšný. Spornou otázkou zajisté bude uplatnění tohoto systému hodnocení právě u těch cestovních kanceláří, které mají určité problémy v podnikání. Tyto kanceláře pravděpodobně nebudou poskytovat pravdivé údaje v rámci aktualizací systému hodnocení. Některé z nich totiž ani v současnosti nezveřejňují své výroční zprávy. Zde by měl fungovat kontrolní systém a následné sankce za nedodržení těchto zákonných povinností.
Dále by měly být zpřísněny podmínky k získání koncese na provozování cestovních kanceláří, kvůli kontrole osob vstupujících na trh, jak jsem uvedla již výše. Z jiného úhlu pohledu by uplatnění systému hodnocení důvěryhodnosti CK mohlo způsobit narušení 20
Zdroj: prohlášení ACK ze dne 23.7.2009
- 29 -
hospodářské soutěže. Zajisté by nebylo korektní poukazovat na jednotlivé cestovní kanceláře a špinit jejich jména. Mohlo by se také stát, že cestovní kancelář svůj úpadek bude poté dávat za vinu právě AČCKA. V neposlední řadě vidím i nereálně fakt, že AČCKA bude zveřejňovat případné negativní informace o cestovních kancelářích, které jsou jejími členy. Podle výše zmíněných kritérií se dají hodnotit jen některé cestovní kanceláře. Například jak budou hodnoceny stížnosti oprávněné a neoprávněné? Myslím si, že tento hodnotící systém důvěryhodnosti cestovních kanceláří má ještě spoustu nevyřešených otázek, bude tedy těžké ho aplikovat do praxe.
- 30 -
Závěr Cestovní kanceláři, se kterou cestujeme, musíme důvěřovat, bohužel ne vždy se ale naše důvěra osvědčí. Proto se přikláním k povinnosti pojištění cestovních kanceláří proti úpadku jako k hlavní podmínce provozování činnosti cestovních kanceláří.
Postup nově vznikající cestovní kanceláře a podmínky, které musí splnit pro zahájení své činnosti jsem popsala v první kapitole. Dál jsem se zaměřila na právní úpravu podnikání cestovních kanceláří a jejich další vymezení. Tímto zákonem je do našeho právního řádu zakotven standard právního postavení a ochrany zákazníků cestovních kanceláří, obsažený ve směrnici Evropských společenství o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Tím se právní postavení a ochrana zákazníků cestovních kanceláří dostává na úroveň běžnou v členských zemích EU.
Při hodnocení podnikání CK Harmonia Medical, která prodávala zájezdy bez povinného pojištění, jsem dospěla k několika nesprávným postupům. V případě korektního jednání institucí by činnosti CK mohlo být zabráněno. Nicméně postup MMR považuji za chybný, tak jako neexistenci jiné státní záruky či zdlouhavý postup jednání živnostenského úřadu. V případě porušení zákonné povinnosti CK být pojištěna bych navrhovala okamžité odebrání koncese živnostenským úřadem na základě oznámení konkrétní pojišťovny a kontaktování MMR.
Dále jsem zjednodušeně zanalyzovala trh pojišťoven, které v současné době nabízejí pojištění záruky. Zde jsou vymezeny i všeobecné podmínky nutné k zahájení činnosti jednotlivých pojišťoven. Nyní nabízí toto pojištění šest subjektů. V této době už není pojištění poskytováno pojišťovnou České spořitelny, Kooperativou a ČSOB. Nyní ČSOB pojištění pouze zprostředkovává. Součástí tohoto pojistného trhu je nově společnost Etics ITP, která má také významný podíl na poskytnutém pojištění. Riziku úpadku sice nelze zabránit, ale dá se říci, že díky dostatečnému počtu subjektů nabízejících pojištění záruky existuje stále možnost riziko snížit.
Součástí této kapitoly je i postup při uzavírání pojistných smluv mezi CK a pojišťovnou. Zde jsou vymezeny i nezbytné přílohy, které musí CK odevzdat spolu s vyplněným
- 31 -
dotazníkem pojišťovny v případě, že chce uzavřít pojištění záruky. Konkrétní postupy obou institucí vyplynuly z pojištění mé fiktivní CK Pohoda. Pojišťovna Generali mi byla schopna nabídnout několik variant placení pojistného. Při výběru vhodné varianty jsem se soustředila na variantu s nejnižší mírou spoluúčasti. Tu budu nucena složit na účet pojišťovny, přestože bych ji mohla investovat výhodněji. Je tedy přijatelnější složit na účet pojišťovny méně finančních prostředků a zůstat více likvidní společností.
Při tvorbě mé práce jsem došla k závěru, že aktuální informace k této problematice je téměř nemožné dohledat. Spolupráci jednotlivých pojišťoven s potencionálními klienty hodnotím také negativně. Například v Hradci Králové, kde je zastoupení jednotlivých pojišťoven široké, není možné sjednat toto pojištění CK bez kontaktování hlavních poboček pojišťoven v Praze. Na některých pobočkách zaměstnanci vůbec netuší, že pojišťovna tento pojistný produkt nabízí.
Dále v práci zkoumám pohled na věc ze strany CK. Letošní sezóna byla pro CK pravděpodobně složitější. V současné době trvá převis nabídky zájezdů nad poptávkou. Na základě tohoto faktu by mělo v souvislosti s finanční krizí dojít k meziročnímu propadu tržeb z prodeje zájezdů, to je ale velmi individuální. Největší cestovní kanceláře patrně posílily, méně byly postiženy produktově specializované cestovní kanceláře se stálou klientelou. Poklesem poptávky budou ale nejvíce zasaženy ty cestovní kanceláře, které o své zákazníky bojují prostřednictvím ceny.
Ačkoliv je riziko úpadku velmi nízké, neznamená to, že je nemožné. O tom se také můžeme každoročně přesvědčit. Letošní úpadek CK Tomi Tour dokázal, že ani lákavá mediální prezentace či významný podíl a dlouhé působení na trhu nemusí být zárukou spokojeně prožité dovolené. Podle čeho tedy klienti mohou CK vybírat?
Nejvhodnější je oslovit cestovní kancelář, se kterou již existují dobré zkušenosti. Při výběru může pomoci i seznam cestovních kanceláří na internetových stránkách Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Záruku, že vybraná cestovní kancelář nezkrachuje těsně před odjezdem, klienti však nezískají nikdy. Z tohoto důvodu je důležité, aby byla cestovní kancelář pojištěna pro případ úpadku. Certifikát potvrzující pojištění je uveden v katalogu či na internetových stránkách CK. CK je povinna předložit tento certifikát i na pobočce. Platnost pojistné smlouvy je možné ověřit u příslušné pojišťovny. Dále doporučuji - 32 -
nepřiklánět se jen k těm nejlevnějším zájezdům. Většina lidí si neuvědomuje, že nejlevnější cena, byť u velké cestovní kanceláře, může představovat určité finanční problémy. Proto je vhodné, aby si klienti vždy u stejné destinace srovnali ceny dvou až tří cestovních kanceláří. Je dobré využít i kritéria pro hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří. Celkově bude tento systém asi obtížné uvést do praxe, ale zmíněná kritéria mohou pomoci samotným klientům analyzovat situaci cestovní kanceláře.
K úpadkům cestovních kanceláří dochází v průběhu posledních let v malém množství. Během posledních tří let zkrachovalo okolo 12 cestovních kanceláří. Jedná se tedy o běžný podnikatelský život, při kterém z různých důvodů dochází k úpadku. Tak je tomu i v jiných oborech, které nejsou však tolik na očích veřejnosti.
- 33 -
Použité zdroje Literatura [1] DUCHÁČKOVÁ, EVA: Principy pojištění a pojišťovnictví,. 2. aktualiz. vydání. Ekopress, Praha 2005. ISBN 8086119920 [2] HORNER, SUSAN: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, Grada Publishing, Praha 2003. ISBN 8024702029 [3] PETRŮ, ZDENKA: Základy ekonomiky cestovního ruchu, 2. upravené vydání, Idea servis, Praha 2007. ISBN 9788085970555 [4] ORIEŠKA, JÁN: Technika služeb cestovního ruchu, 1. vydání, Idea servis, Praha 1994. ISBN 8085970279
Elektronické zdroje [5]
Asociace českých cestovních kanceláří www.accka.cz
[6]
Allianz pojišťovna www.allianz.cz
[7]
Business info www.businessinfo.cz
[8]
COT Business www.cot.cz
[9]
Česká podnikatelská pojišťovna www.cpp.cz
[10]
Česká pojišťovna www.ceskapojistovna.cz
[11]
Český rozhlas www.ceskyrozhlas.cz
[12]
Český statistický úřad www.czso.cz
[13]
ČSOB pojišťovna www.csobpoj.cz
- 34 -
[14]
Dům financí www.dumfinanci.cz
[15]
Etics ITP www.etics.cz
[16]
Finanční noviny www.financninoviny.cz
[17]
Generali pojišťovna www.generali.cz
[18]
Měšec.cz www.mesec.cz
[19]
Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz
[20]
Server ekonomika.idnes.cz www.ekonomikaidnes.cz
[21]
Server opojisteni.cz www.opojisteni.cz
[22]
Union poisťovna www.union.sk
[23]
UNIQUA pojišťovna www.uniqua.cz
- 35 -
Seznam obrázků a tabulek Obr. 1
Porovnání největších CK podle počtu klientů
Obr. 2
Pojišťovny poskytující pojištění CK na českém trhu
Obr. 3
Varianty pojistného
Obr. 4
Prodej/realizace zájezdů
Tab. 1
Zjednodušený přehled ročních tržeb CK Pohoda
Tab. 2
Výpočet pojistné částky
Tab. 3
Přehled zkrachovalých CK za rok 2007 – 2009
Tab. 4
Hodnotící kritéria AČCKA
- 36 -
Seznam použitých zkratek ACK ČR AČCKA apod. a.s. atd. CK ČPP ČR EHS EU Kč mil. MMR např. Sb. s.r.o. tj. tzn. tzv. §
Asociace cestovních kanceláří České republiky Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a podobně akciová společnost a tak dále cestovní kancelář Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Česká republika Evropské hospodářské společenství Evropská unie koruna česká milion Ministerstvo pro místní rozvoj například sbírka společnost s ručením omezeným to jest to znamená takzvaný paragraf
- 37 -
Seznam příloh
Příloha 1
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
Příloha 2
Dotazník Komplexního pojištění Generali pojišťovny
Příloha 3
Kalkulační list Generali pojišťovny
Příloha 4
Všeobecné a zvláštní pojistné podmínky Generali pojišťovny
Příloha 5
Formulář Union pojišťovny Nahlášení pojistné události
- 38 -
