Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví. Bakalářská práce Ani Hakobyan

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Bakalářská práce

2010

Ani Hakobyan

Vysoka škola ekonomická v Praze

Fakulta financí a účetnictví

Katedra měnové teorie a politiky

2010/2011

Vývoj struktury devizového trhu

Autor bakalářské práce:

Ani Hakobyan

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Karel Brůna, Ph. D.

Studijní obor:

Finance

Rok obhajoby:

2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou prací na téma „Vývoj struktury devizového trhu“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu literatury.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, doc. Ing. Karlu Brůnovi, Ph. D., za jeho cenné rady a doporučení, které mi s vypracováním bakalářské práce velmi pomohly.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1

Devizový trh ..................................................................................................................................... 8 1.1

Historie devizového trhu ......................................................................................................... 8

1.2

Geografické koncentrace devizového trhu ........................................................................... 11

1.3

Nejvíce obchodované měnové páry ...................................................................................... 12

1.4

Charakter obchodováni na devizovém trhu .......................................................................... 15

1.4.1 1.5

2

3

Technologie obchodováni na devizovém trhu .............................................................. 15

Subjekty devizového trhu ...................................................................................................... 17

1.5.1

Velkoobchodní okruh .................................................................................................... 18

1.5.2

Maloobchodní okruh ..................................................................................................... 19

Finanční instrumenty ..................................................................................................................... 21 2.1

Spotové operace.................................................................................................................... 22

2.2

Termínové operace ............................................................................................................... 23

2.2.1

Forwardové operace ..................................................................................................... 23

2.2.2

Měnový futures ............................................................................................................. 24

2.2.3

Měnová opce ................................................................................................................. 25

2.3

Swapové operace .................................................................................................................. 26

2.4

Devizový kurs a jeho kotování ............................................................................................... 28

Devizový trh v České republice...................................................................................................... 30 3.1

Ekonomický přehled České republiky za poslední roky......................................................... 30

3.2

Vývoj kursového režimu české koruny .................................................................................. 31

3.2.1

Období pevného kursu koruny ...................................................................................... 32

3.2.2

Období řízeného floatingu............................................................................................. 33

3.3

Obrat devizového trhu v České republice ............................................................................. 34

3.3.1

Finanční instrumenty ..................................................................................................... 35

3.3.2

Struktura měnových páru .............................................................................................. 36

3.3.3

Subjekty na českém devizovém trhu ............................................................................. 37

3.4

Mezinárodní srovnání ............................................................................................................ 38

3.4.1

Obrat devizových trhů v tranzitivních ekonomikách ..................................................... 39

Závěr ...................................................................................................................................................... 42 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 44 Seznam tabulek a grafů ......................................................................................................................... 46

Úvod V této práci se budu zabývat analýzou vývoje struktury devizového trhu za období 1995 - 2010. Devizový trh je největším a nejlikvidnějším finančním trhem na světě, na kterém se denně obchoduje několik bilionů amerických dolarů. V průběhu času tento trh prochází celou škálou proměn, především z hlediska subjektů zde obchodujících, instrumentů či způsobu provádění obchodů. Za nejvýznamnější devizová centra jsou považovány Londýn, New York, Tokio, Frankfurt, Amsterdam, Paříž, Curych, Hongkong, Singapur či Bahrajn. Na světovém devizovém trhu se obchoduje 24 hodin denně mimo víkendy, zatímco asijské centry končí s obchodováním, evropské centry teprve začínají a po nich následují americké devizové centry. Obchodují se zde jednotlivé národní měny, nejdůležitější ze kterých jsou americký dolar, euro, japonský jen, britská libra a švýcarský frank. A co se týče měnových páru zde obchodovaných, zdaleka nejvíce obchodovaní měnový pár je USD/EUR více než 28 % podílem celkového denního obratu všech obchodů na devizovém trhu. V současné době devizový trh má převážně charakter mimoburzovního trhu, označován taktéž trhem OTC (over the counter). Obchoduje se zde prostřednictvím počítačové, telefonní a internetové terminálové sítě. Cílem práce je popsat a charakterizovat nástroje pro fungování devizového trhu obecně a zanalyzovat vývoj podílu jednotlivých faktorů trhu v průběhu posledních 15 let. Tato práce se skládá ze dvou části, a to metodologické a praktické. V první části se zaměřím na popis celosvětového devizového trhu, jeho historii, geografické koncentrace trhu, subjekty a samozřejmě také finanční instrumenty. Také neopomenu popsat technologie obchodování na devizovém trhu, což je jeden z nejdůležitějších faktorů nárůstu celosvětového devizového obratu. V druhé části se již zaměřím konkrétně na analýzu devizového trhu na území České republiky. Stát, jehož devizový trh budu analyzovat, vybrala jsem nejen z důvodu, že je to země, kde žiju a studuji poslední tři roky svého života, ale také proto, že je to jeden z nejrozvinutějších a průmyslově vyspělých ekonomik ve střední a východní Evropě. Popis českého devizového trhu začnu v období zániku Československé republiky a vzniku zcela samostatné České republiky. Pro přehlednost vývoj devizového trhu rozdělím do dvou 6

období, a to období pevného kursu (1993 - květen 1997), období řízeného floatingu (od května 1997). Hodlám se analyzovat obrat devizového trhu jak podle druhu operace, tak i podle měnových párů a účastníků. Dále budu komparovat vývoj českého devizového trhu s tranzitivními ekonomikami, jakými jsou Polsko, Maďarsko a Slovenská republika.

7

1 Devizový trh Devizový trh (Foreign exchange market neboli Forex) je segment finančního trhu, na kterém účastníci obchodují se zahraničními měnami, které vystupují v bezhotovostní formě. To znamená, že peníze mají podobu vkladů na účtech v cizích měnách. Naproti tomu „valutový trh je trh, na kterém se soustřeďuje nabídka a poptávka po valutách“ 1, což znamená, že peníze jsou v hotovostní formě a mají podobu bankovek nebo mincí. Primárním účelem devizového trhu je podporovat mezinárodní obchod a investice tím, že umožni podnikům konvertovat jednu měnu do jiné měny. Výhody: • velký objem obchodů, což vede k vysoké likviditě • největší světový trh, kde se obchoduje 24 hodin denně • faktory, které ovlivňují devizové kurzy, jsou rozmanité • marže tržeb ve srovnání s ostatními trhy s pevným výnosem je nízká • trvale investiční příležitosti. Na devizovém trhu lze investovat bez reálné nabídky peněz, což umožňuje investorům investovat mnohem vice peněz a otevřít větší pozice s mnohem menším množstvím skutečného počátečního kapitálu. 2

1.1 Historie devizového trhu Devizový trh, jak jej známe dnes vznikl v roce 1973, avšak peníze v té či oné podobě byli používány kolem čtvrtého století před našim letopočtem. Mnohem dříve prostředkem směny byly jiné komodity, jako např. kameny, zuby, dobytek, různé nástroje, obilí atd. Později objevem drahých kovu jako jsou stříbro, zlato či bronz, trh začal vice se podobat dnešnímu měnovému trhu. Zlato (stříbro) začalo plnit funkci peněz, protože se vyskytuje v málem množství, je ho vždy relativní nedostatek, proto představuje vyšší hodnoty. 3 Před první světovou válkou existoval tzv. „zlatý standard“, systém mohl fungovat v podmínkách volného prodeje a nákupu zlata za pevnou cenu. „Zlatý věk“ (1870-1914) byl obdobím „svobodného kapitalismu“, nicméně byl doprovázen pevnými kurzy měn. Inflace, 1

KODERA Jan, MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, ISBN 80-7265-0467, str. 29 2 http://www.messaggiamo.com/cz/currency-trading/24075-forex-101-make-money-with-currencytrading.html 3 REVENDA Zbyněk. Peníze a zlato. Praha: Management Press, s.r.o., 2010, ISBN 978-80-7261-214-7

8

která vznikla během první světové války, zabránil zachování výměny měn ke zlatu a vedl ke zhroucení "zlatého standardu“. Začalo období devalvace, posíleni devizové kontroly a omezeni dovozu. Po válce USA (1922) a Anglie (1925) obnovili směnitelnost měny za zlato. Anglická banka byla vynucena provádět politiku „drahých peněz“, aby udržel stanovený kurs libra/zlato. Důsledkem byly vysoké úrokové sazby, snížení zaměstnanosti, ztráty vnější konkurenceschopnosti. Burzovní krize v USA v roce 1929 ještě více prohloubila hospodářský pokles v Anglii, a už v roce 1931 Anglická banka zastavila směnitelnost anglického libra za zlato. Řada zemi, včetně USA, provedly devalvaci národní měny k obnovení jejich vnější konkurenceschopnosti. Každá země se snažila samostatně překonat hospodářskou krizi stanoveným dovozních cel, devalvaci národní měny, omezením pohybu kapitálu a jinými podobnými způsoby. V důsledku toho v roce 1933 světový obchod se snížil o 2/3 ve srovnání s rokem 1929. Od roku 1944 až do roku 1973 rozhodnutím Brettonwoodské konference mezinárodní měnový systém představuje unikátní mezistátní standard zlaté devizy, jehož hlavni pokyny jsou: •

zlato splňuje funkce světové měny

•

kromě zlata v mezinárodním platebním oběhu jsou používaný americký dolar a britská libra

•

americký dolar je směnitelný za zlato

•

národní bankovky jsou volně směnitelné za dolar prostřednictvím centrálních bank. 4

Na konverze dolaru za zlato měly nárok centrální banky jiných zemí, což znamenalo, že centrální banka Spojených států měla povinnost směnit dodanou sumu dolarů za odpovídající množství zlata. To v průběhu 60. let vedlo k odčerpávání zlata drženého americkými bankami z území Spojených států. 5 Tím pádem od roku 1971 byla zrušena směnitelnost dolaru za zlato. Brettenwoodský měnový systém byl nahrazen jamajským měnovým systémem, který byl formulován Mezinárodním měnovým fondem v roce 1976. Podle tohoto systému americký dolar udržuje svou důležitou roli v mezinárodních výpočtech; zlato zůstává jako státní rezerva, která je používaná na pořízení peněžních jednotek jiných zemí. 4

WEITHERS Tim. Foreign Exchange : a practical guide to the FX markets. John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, New Jersey, 2006. ISBN 978-0-471-73203-7 5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Brettonwoodsk%C3%BD_syst%C3%A9m

9

Systém umožnil státům, jednotlivě nebo ve skupinách, určovat povahu svého měnového systému (fixní, plovoucí atd.) za předpokladu, že neuškodí jiným státům nebo světové ekonomice. Toto využila skupina evropských zemi a v roce 1979 vytvořila Evropský měnový systém. 6 Obecně EMS připomíná brettonwoodský systém. Členské země se zavázaly udržovat vzájemné kurzy svých měn v určitém úzkém, tzv. fluktuačním pásmu. Pokud kurz dané měny překročí meze tohoto pásma, potom centrální banky členských zemi jsou povinny intervenovat, aby udrželi kurz měny ve fluktuačním pásmu. 7 Tento systém je označován jako systém řízených plovoucích kurzů. V lednu 1999 evropskou měnovou jednotku ECU nahradila nová evropská měna Euro. 11 evropských států zafixovali směnné kurzy vůči Euru. Evropská centrální banka začala řídit měnovou politikou Evropské měnové unie. Moderní peněžní systém se vyznačuje následujícími charakteristikami: •

v měnových jednotkách je zrušen obsah zlata

•

přechod do úvěrových peněz, které nejsou směnitelné za zlato

•

velkou roli mají bezhotovostní transakce.

Dnes devizový trh je největším finančním trhem na světě, na kterém se denně obchoduje několik bilionů amerických dolarů. Podle posledního průzkumu BIS (Bank for International Settlements) v roce 2007 denní průměrný obrat vykazuje prudký nárůst oproti roku 2004 o 69% na úroveň 3,2 bilionů amerických dolarů. Tento narůst byl mnohem silnější než narůst pozorovaný v letech 2001 až 2004. Narůst podílů devizového obratu na světovém obchodu a kapitálových tocích v letech 2004-2007 obnovil pokles pozorování v období 1998-2001. 8 Růst devizového trhu pokračuje i v následujících letech. V roce 2010 obrat devizového trhu se zvýšil o 20% ve srovnání s rokem 2007 a více než se zdvojnásobil oproti roku 2004. V absolutní výši denní průměrní obrat v roce 2010 činil 3,98 bilionů amerických dolarů oproti 1,2 bilionům amerických dolarů v roce 1995.

6

MEDELSOHN Louis. Forex trading using intermarket analysis. Market Technologies, LLC, 2006. ISBN 1-59280295-8 7 http://www.forex-library.com/history.htm 8 http://www.bis.org/publ/rpfxf07t.pdf

10

Graf 1: Obrat na devizových trzích v letech 1995-2010 (v mld. USD) 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1995

1998

2001

2004

2007

2010

Zdroj: Bank for International Settlements

Narůst obratu je způsoben několika faktory: rostoucí význam mezinárodní směny, zvýšena obchodní aktivita obchodníků a vznik drobných investorů jako důležitý segment trhu. Dalšími faktory můžou být růst elektronických metod provedení devizové operace a rozmanitý výběr míst vykonání devizových transakcí, které snížily transakční náklady, zvýšili likviditu trhu a přetahují větší počet nových zákazníků. Elektronické obchodování usnadnil obchodování na devizovém trhu zejména pro maloobchodníky.

1.2 Geografické koncentrace devizového trhu Největší množství devizových obchodů probíhá v Londýně, a jak je z grafu č. 2 vidět, tvoří 37% všech devizových obchodů na světě. Hlavním důvodem silného postavení Londýna jako mezinárodního finančního centra je existence velkého množství finančních institucí. Za dalšími nejvýznamnějšími devizovými centry jsou považovány New York, Tokio, Frankfurt, Paříž, Amsterdam, Hongkong, Singapur, Bahrajn či Nové Hebridy. Poslední čtyři patří do skupiny tzv. off-shore center. Jsou to země, které jsou daňově zvýhodněné a nazývají se daňové ráje nebo oázy. Na tradičních devizových trzích (tzv. on-shore centra) v Londýně, New Yorku a Tokiu probíhá téměř 60% všech devizových obchodu. 9 Obchoduje se s měnou nepřetržitě po celý den, zatímco asijské centry konči s obchodováním, evropské centry teprve začínají a po nich následují americké devizové centry.

DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6, str. 44

9

11

Aktivita devizového trhu byla v roce 2010 více globální. Přes-hraniční transakce se zvýšili na úroveň 65% z 62% v roce 2007. Místní transakce klesly na 35% celkového obratu. Jak je vidět z grafu č. 2, v roce 2010 nejvíce rostl obrat britského devizového trhu, téměř o 3%, jak již bylo řečeno na úroveň 37% celosvětového obratu. Velké Británii následují Spojené státy (18%), Japonsko (6%), Singapur (5%), Švýcarsko (5%), Hongkong (5%) a Austrálie (4%).

10

Graf 2: Geografické rozdělení obratu devizového trhu 1995

1998

2001

2004

2007

2010

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Velká Británie

USA

Japonsko

Singapur

Švýcarsko

Hongkong

Austrálie

Zdroj: Bank for International Settlements

V roce 2007 Velká Británie, Švýcarsko a Singapur získali nové podíly na trhu ve srovnání s rokem 2004, zatímco podíl Spojených států a Japonska na globálním obratu se snížili téměř o 2%. V roce 2010 Japonsko získává zpět své třetí místo v pořadí, které ztratilo v roce 2007. A Singapur se umístil před Švýcarskem. Celkově pozorujeme nepatrné změny v geografickém rozdělení.

1.3 Nejvíce obchodované měnové páry Jak jsem již uváděla, devizový trh je největší a nejlikvidnější trh na světě, jehož denní obrat v roce 2010 dosahoval 4 biliony dolarů. Nejdůležitější světové měny obchodované na devizovém trhu jsou americký dolar, euro, japonský jen, britská libra a švýcarský frank. Sloupcové grafy ukazují vývoj nejvíce obchodovaných měn za období 1995-2010. V posledních letech složení měnového obratu se změnila jen mírně. Americký dolar 10

http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.pdf

12

pokračoval v pomalém ústupu ze svého 90 % podílu, kterého dosáhla v roce 2001, těsně po zavedení eura. V roce 2010 podíl devizových operací zahrnujících americký dolar poklesl na 85 %. Tento pokles prospěl euru, který zvýšil svůj podíl o 2% body na úroveň 39% všech transakcí. Třetí nejvíce obchodovanou měnou na světě v roce 1995 byl japonský jen s tržním podílem 24 %. Ačkoliv si udržel svoje třetí místo na světovém trhu, v roce 2010 již pouze s 19% podílem. Britská libra dosáhla nejvyššího bodu v roce 2004 s tržním podílem 17%. Od té doby se její podíl na světovém trhu mírně snižuje a v roce 2010 dosáhl 13% podílu. Naopak zvyšuje svůj podíl australský dolar na úroveň 7,6 % oproti 3 % v roce 1995. Australskému dolaru následuje kanadský dolar s 5,3% podílem v roce 2010, což oproti roku 1995 činí zvýšení o vice než 2 %. 11 Graf 3: Nejvíce obchodované měny k celkovému objemu 1995

1998

2001

2004

2007

2010

100 80 60 40 20 0 Americký dolar

Euro

Japonský Britská libra Švýcarský Australský jen frank dolar

Kanadský dolar

Zdroj: Bank for International Settlements

Obchodování měnových párů znamená zakoupení jednotky měny A za odpovídající množství měny B. To co vypovídá o poměru možné směnitelnosti, nazýváme měnovým kurzem, měny jsou tedy obchodovány v párech. 12 Rozlišujeme hlavní a exotické měnové páry. Hlavní měnové páry jsou tvořeny dolarem v kombinaci s některou z těchto měn: EUR, GPB, CHF, JPY, CAD, AUD, NZD. A exotické měnové páry se skládají z amerického dolaru v kombinaci s jakoukoliv měnou, která není považována za hlavní.

11 12

http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.pdf http://www.fxstreet.cz/3-cast-menove-pary.html

13

Graf 4: Obrat měnových párů (v mld. USD) 1995

1998

2001

2004

2007

2010

1200 1000 800 600 400 200 0 USD/EUR

USD/JPY

USD/GBP

USD/CHF

EUR/JPY

EUR/GBP

EUR/CHF

Zdroj: Bank for International Settlements

Absolutní obrat hlavních měnových párů v roce 2010 se zvýšila s výjimkou páru USD/GBP. Podíl tohoto páru na celkovém obratu klesl téměř o 4 procentní body. Měnový pár USD/GBP v relativní výši dosáhl svého nejvyššího bodu v roce 2004 a podílel se na celkovém obratu 13%. Avšak podle absolutního obratu, byl nejvíce obchodován v roce 2007, kdy dosáhl obratu 384mld. amerických dolarů. USD/GBP ovlivňují nejen makroekonomická data z USA, ale i britské fundamenty, což jej často činí velice volatilním. Zdaleka nejvíce obchodovaným měnovým párem na světovém devizovém trhu je USD/EUR. Podle posledního průzkumu Banky pro mezinárodní platby (BIS) představuje zhruba 28% celkového denního obratu všech obchodů na devizovém trhu. Podíl eura na celkových devizových rezervách pozvolna roste a v roce 2010 dosahoval již 39 %, a to na úkor americké měny, jejíž podíl od roku 2001 neustále mírně klesá. Tento pár je ovlivňován situací ve Spojených státech více než stavem euro zóny. Z evropských zemí pak tento pár ovlivňuje situace v Německu. Německo je považováno za motor euro zóny. Druhým nejvíce obchodovaným měnovým párem je USD/JPY. Japonsko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa a její podíl na souhrnném světovém nominálním HDP činil dle údajů Světové banky z roku 2009 cca 8,1 %. Japonsko je čtvrtým největším exportérem na světě, a to právě kvůli nízkým úrokovým sazbám, které pomáhají jenu držet si jeho nízkou hodnotu. Podíl měnového páru na celkovém obratu pořád roste a v roce 2010 dosáhl 568 mld. amerických dolarů v absolutní výši. 14

Nejvíce obchodovanou měnovou párou bez dolaru je EUR/JPY, která v roce 2010 představuje 3% celkového denního obratu veškerých obchodů na devizovém trhu.

1.4 Charakter obchodováni na devizovém trhu V případě devizového trhu neexistuje jednotný trh nebo konkrétní místo obchodováni jako např. na klasickém akciovém trhu. Význam devizových burz v dnešní době je minimální. Devizová burze je místem, kde se obchoduje s likvidními pohledávkami s cizí měnou, tj. s devizami. Devizové burzy hrají důležitou roli pouze v případě termínových operací „options“ a „futures“. Pro takové operace je typické standardizace obchodovaných částek (loty) a standardizace času. Na burze platí určité postupy obchodování: •

kde a kdy se obchoduje,

•

kdo smí na burze obchodovat,

•

s čím se může obchodovat,

•

jaké obchody na burze mohou být realizovány,

•

jakým způsobem se stanoví cena. 13

V současné době devizový trh

má převážně charakter neorganizovaného

tzv.

mimoburzovního OTC (over the counter) trhu. Mimoburzovní trh je též označován jako trh přes přepážku, na kterém jsou obchody mezi kupujícími a prodávajícími uzavírány na základě individuálních smluv. Obchody na OTC trhu jsou tzv. „šité na míru“, protože výši kontraktu a dobu splatnosti je možné přizpůsobit požadavkům klienta (tedy nepláti standardizace času a obchodovaných částek). 14

1.4.1 Technologie obchodováni na devizovém trhu Hlavní účastníci devizového trhu jsou centrální banky, obchodní banky, firmy, devizoví brokeři atd. (viz subkapitola 1.5.) Banky obvykle obchodují s jinými bankami přímo nebo používají služby brokerů. Každý z těchto dvou metod má své výhody. Jedním z důvodů, proč obchodnici na devizovém trhu preferuji přímé obchodování, je diskrétnost obchodu. Banka, která přijímá žádost od jiné banky o cenovou nabídku, kotuje kurzy nákup a prodej na principu dvoucestné kotace. Ale ta cena nemusí být nejlepší na trhu. Na druhé straně je to 13

KODERA Jan, MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, ISBN 80-7265046-7 14 REVENDA Zbyněk, MANDEL Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, s.r.o., 2005. ISBN 80-7261-132-1

15

práce brokera najit nejlepší možnou cenu na trhu. V minulosti byla většina přímých transakčních činností prováděna prostřednictvím telefonu. Ale byl pomalu nahrazován kvůli vysokým možnostem vzniku chyb a pomalému provádění obchodů. Navíc, bylo těžké určovat a najít řešení chyb, nemluvě o složitosti řešení takové chyby. 15 Zavedením nových elektronických systémů se radikálně změnila povaha přímých obchodů. Devizový trh prošel širokou změnou v průběhu devadesáti let. Ale už před tím, v roce 1977, byl uveden do provozu systém tzv. SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications). Je to mezibankovní komunikační síť určená pro realizaci mezinárodních finančních transakcí. V osmdesátých letech agentura Reuters, která poskytuje informace o kotování deviz, uvedla na trh nový elektronický systém pro obchodování na devizovém trhu, který byl znám jako Reuters Market Data Service (RMDS). 16 Tento počáteční systém umožnil komunikaci mezi dvěma devizovými dealery, ale neprováděl automatické vyrovnání nákupu a prodeje deviz. To se změnilo v roce 1992, kdy Reuters uvedl do provozu nový systém, tzv. Reuters 2000-fáze 2. Byl to opravdový systém elektronických brokerů, který automaticky vyrovnával kotací na nákup a prodej mezi neznámými dealery. Zde probíhala majoritní část mezibankovního devizového obchodu, a navíc Reuters nabízel také automatické provedení plateb. Elektronický broker se liší od hlasového zprostředkovatele ve třech ohledech. Za prvé, nabízí vyšší úroveň transparentnosti. Za druhé, poplatky v případě elektronického brokera jsou levnější. A nakonec za třetí, elektronický broker vyrovnává objednávky efektivněji. 17 Stejně jako hlasoví zprostředkovatelé, elektroničtí brokeři také nabízejí určitou míru anonymity, tedy obě strany vidí totožnost protistrany bezprostředně po obchodu. Automatizované systémy jsou již široce používané pro některé standardizované operace na spotovém trhu, zejména pro malé transakce s nejvíce obchodovanými měnovými páry. 18 V roce 1993 vstoupil na trh nový brokerský systém, tzv. Minex, který byl ve vlastnictví japonských bank. Tomu následoval nový systém známý jako Electronic Broking Service (EBS), který byl ve vlastnictví několika velkých bank a měl za úkol zabránit Reuters získat

15

WAMSLEY Julian. The Foreign exchange and Money Market. John Wiley & Sons, Inc., 2000. ISBN 0-47134898-8 16 KEVIN S. Fundamentals of International Financial Management. PHI Learning Private Limited, New Delhi, 2009. ISBN 978-81-203-3791-6 17 http://faculty.haas.berkeley.edu/lyons/Rime%20New%20Electronic%20FX.pdf 18 http://www.newyorkfed.org/education/addpub/usfxm/chap4.pdf

16

monopolní postavení. Dnes oba platformy (Reuters a EBS) stále dominují, a nabízejí dokonalý informační servis o pohybu kursu na devizovém trhu. 19

1.5 Subjekty devizového trhu Účastníky devizového trhu lze rozdělit do pěti rozsáhlých kategorií. Jsou to: •

Nebankovní subjekty, které chtějí vyměnit měnu z důvodu vývozních a dovozních smluv v cizích měnách atp.

•

Mezinárodní banky, které vyměňují měnu podle požadavků zákazníků

•

Spekulanti, kteří kupují a prodávají měnu za účelem dosažení zisku

•

Arbitražéři, kteří využívají cenové rozdíly. Ale již je trh tak efektivní, díky rozvinutému komunikačnímu systému, že arbitražéři mají omezenou roli na devizovém trhu

•

Stát prostřednictvím centrálních bank.

Z hlediska subjektu trh dělíme na velkoobchodní, nazývaný též mezibankovní, a maloobchodní, nazývaný též trh klientský. Účastníci velkoobchodního devizového trhu jsou dealeři centrálních, obchodních bank a brokeři. A v případě maloobchodního devizového trhu účastníci jsou pojišťovny, investiční fondy, výrobní podniky atd. Následující sloupcové grafy ukazují obrat devizového trhu podle účastníků. Graf 5: Denní obrat devizového trhu podle účastníků (v %) dealeři

ostatní fin. instituce

nefinanční zákazníci

70 60 50 40 30 20 10 0 1995

1998

2001

2004

2007

Zdroj: Bank for International Settlements

19

HUGIES Jenifer, Financial Times. Special Report: Foreign Exchange, May 27, 2004 str.1

17

2010

Data ukazují, že růst obratu devizového trhu v roce 2010 je především díky rozšířené obchodní činnosti finančních institucí. Finančními institucemi se rozumí hedgové a podílové fondy, pojišťovny, obchodní a centrální banky. Jejich podíl v roce 2010 vzrostl o 8 procentních bodů na úroveň 1,9 bilionu US dolarů. Transakce s finančními institucemi překonali transakce s dealery poprvé v roce 2010, a to o 9%. Je patrné, že v letech 1995-1998 obchody s dealery byly více než 60 % denního devizového obratu. Důvodem poklesu obchodů pomocí dealerů může být rozšíření elektronických brokerů. Vývoj podílu obchodů s nefinančními zákazníky je relativně stabilní. V roce 2010 představuje 13% denního obratu, což je druhým nejnižším výsledkem po roce 2001 (9%).

1.5.1 Velkoobchodní okruh Velkoobchodní okruh charakterizuje vztah banka-bank. Operace na mezibankovním trhu mají výrazně větší rozsah než operace na klientském trhu. Jak už jsem uvedla výše, účastníci velkoobchodního devizového trhu jsou dealeři centrálních a obchodních bank, hedgové fondy a brokeři. Centrální banky máji významnou úlohu na velkoobchodním devizovém trhu. Maji za úkol řídit státní devizové rezervy a zajistit stabilitu směnných kurzů. Když skutečné směnné kurzy odchyluji od cílované sazby, centrální banka může intervenovat s cílem stabilizovat kurs domácí měny nebo zabezpečit takový vývoj kursu své měny, který odpovídá přijatým úkolům v měnové politice. Centrální banka intervenuje - to znamená, že pomoci svých dealerů prodává nebo nakupuje cizí měnu. Prodejem cizí měny centrální banka zvyšuje nabídku cizí měny a tím snižuje jeho hodnotu proti domácí měně. A naopak nákupem cizí měny na devizovém trhu centrální banka absorbuje nadměrnou nabídku dané měny na trhu. Taková intervence zvýší hodnotu cizí měny proti domácí měně. Prvotním cílem centrálních bank není dosažení zisku z operace na devizovém trhu, ale také by se však měly vyhnout kursovým ztrátám. 20 Obchodní banky jsou zahrnuty jak na velkoobchodním (mezibankovním), tak i na maloobchodním (klientském) devizovém trhu. Banky provádějí majoritní část devizových operací na trhu. Dealeři obchodních bank nepřetržitě nakupují na svůj vlastní účet, lépe řečeno na účet své banky, a současně také prodávají devizy, a tím dosahují zisku z rozdílu kursu nákup a prodej deviz. Dealeři obchodních bank na velkoobchodním trhu vytvářejí cenu 20

KEVIN S. Fundamentals of International Financial Management. PHI Learning Private Limited, New Delhi, 2009. ISBN 978-81-203-3791-6

18

deviz-devizový kurs a zajišťuji likviditu trhu v každém okamžiku obchodování. To znamená, že banky na velkoobchodním trhu mají postavení tvůrců trhu neboli market makerů. Market makeři mají povinnost kotovat oba kurzy nákup (tzv. bid) i prodej (tzv. ask nebo offer) na principu dvoucestné kotace. Subjekt, který požádá o kotaci kursu, nikdy předem neuvádí, bude-li mít zájem devizu nakupovat, nebo prodávat, čímž si zajišťuje „objektivnější“ kotaci kurzu ze strany dealera, neboť dealer nezná dopředu obchodní záměr svého klienta. 21 Obchodní banky provádějí různé devizové obchody za účelem dosaženi zisku z kurzových a úrokových rozdílů, a hledají optimální strukturu devizových aktiv a pasiv z hlediska výnosnosti, rizikovosti a likvidity. 22 Brokeři zprostředkovávají devizové operace mezi jednotlivými účastníky trhu za brokerský poplatek. Obchodují na účet klienta, nikoliv na vlastní účet. To znamená, že sami nenesou žádné měnové riziko. Většinou služby brokerů využívají dealeři, kteří chtějí zůstat v anonymitě, aby utajily své záměry na devizovém trhu, a také méně zkušení dealeři, kteří se obávají, že přijmou nevýhodnou kotaci. Dealeři také využívají služby brokerů, protože ti jsou v kontaktu s větším počtem bank, a mohou s nižšími náklady, rychle a snadno poskytovat informaci o kotovaných kurzech. Dnes brokeři jsou postupně vytlačování elektronickými terminály neboli tzv. elektronickými brokery. 23

1.5.2 Maloobchodní okruh Maloobchodní

okruh

charakterizuje

vztah

banka-klient.

Rozlišujeme

klienty

maloobchodního trhu z řad finančních a nefinančních institucí. Segment klientů z řad finančních institucí zahrnuje pojišťovny, hedgové fondy, investiční fondy, výrobní podniky atd. Protihráči velkých obchodních bank jsou firmy nebo malé obchodní banky, které nemají přímý přistup na velkoobchodní devizový trh. Hedgové fondy jsou jeden z největších hráčů na finančních, kapitálových a komoditních trzích. Jsou méně regulované a soustřeďují se na vysoce rizikové spekulační operace. Mimochodem slovo „hedging“ přeložené znamená zajištění. A tedy i z názvu vyplývá, že hedgové fondy mají za cíl dosažení absolutních výnosů.

21

Celosvětově existuje asi 7000

REVENDA Zbyněk, MANDEL Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, s.r.o., 2005. ISBN 80-7261-132-1, str. 580 22 KODERA Jan, MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, ISBN 80-7265046-7, str.34 23 RESNICK Bruce, EUN Cheol., International Financial Management. Boston: Irwin/McGraw-Hill, 2009.ISBN 9780-07-338234-0

19

hedgových fondů, které mají ve správě kolem 600 miliard dolarů. 24 Hedgove fondy provádějí velký objem operací, které jsou většinou kryté úvěrem, anebo jde o termínové operace. Při operaci v době uzavření kontraktu není třeba žádný kapitál, kromě dobrého jména firmy a určitých záloh u operací futures a opce. Tím pádem problém likvidity a solventnosti hedgoveho fondu se posouvá až do doby plněni kontraktu. A tedy v případě ztrátové spekulace hedgové fondy jsou nelikvidní a nesolventní. Výrobní podniky většinou nakupují nebo prodávají devize na maloobchodním devizovém trhu v souvislosti s exportem a importem zboží a služeb nebo jsou motivovaný zajištěním proti měnovému riziku. Na druhé straně devizové obchody investičních fondů a pojišťoven jsou spojeny převážně s diverzifikací jejich aktiv. Účastnici maloobchodního devizového trhu jsou také jednotlivci (fyzické osoby), kteří vstupují na trh za účelem nákupu či prodeje deviz především v souvislosti s mezinárodním cestovním ruchem. Na maloobchodním devizovém trhu se obchoduje s relativně menšími částkami a obchodování může být opět založeno na principu dvoucestné kotace. Maloobchodní a velkoobchodní okruh devizového trhu spojují dealingová oddělení obchodních bank.

24

http://www.penize.cz/15929-hedgove-fondy

20

2 Finanční instrumenty Z hlediska techniky prováděni devizových obchodů rozlišujeme promptní neboli tzv. spotové, termínové a swapové operace. A podle toho pak devizový trh dělíme na trh spotový, termínový a swapový. K plnění spotových obchodů dochází nejdéle do dvou po sobě následujících obchodních dnů po uzavření kontraktu. Takové obchody se provádějí při dohodnutém spotovém kursu. Na rozdíl od spotových obchodů termínové obchody se uskutečňují v budoucnu, v předem stanoveném terminu, na základě předem dohodnutého termínového kursu. Rozlišujeme tři základní typy termínových obchodů: forward, futures a opce. Další technikou provádění devizových operací jsou swapové obchody, které jsou nejčastěji tvořeni kombinací spotových a forwardových obchodů. Následující graf znázorňuje průměrný denní obrat na devizovém trhu podle instrumentu. Graf 6: Průměrný denní obrat podle druhu operace Měnové swapy

FX swapy

Spoty

Forwardy

Burzovní opce a futures

Opce a ostatní

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1995

1998

2001

2004

2007

2010

Zdroj: Bank for International Settlements

V posledních letech dochází k nárůstu podílu finančních derivátu na úkor klasického spotu, což je způsobeno fluktuací devizových kurzů. Jak je z grafu patrné, zdaleka nejvíce obchodovanými devizovými instrumenty jsou FX swapy. Účelem devizových swapů je řízeni likvidity a měnových rizik provedením transakce v cizích měnách na nejvíce vhodném okamžiku. Úroveň obratu v roce 2010 v absolutní výši je téměř beze změny ve srovnání s rokem 2007, ale v relativním vyjádření klesá vůči spotovým operacím.

21

Druhým nejvíce obchodovanými instrumenty jsou spoty s obratem na úrovni 1500mld. USD v roce 2010. Jediný prudký meziroční pokles pozorujeme v roce 2001 ve srovnání s rokem 1998, a to i u ostatních instrumentu kromě forwardu, které dokonce nepatrné zvýšili svůj obrat oproti roku 1998. Forwardové obchody pokračují svůj narůst i v následujících obdobích. Jejich obrat v roce 2010 se zvýšil o 37 procentních bodu na úrovni 475mld. USD oproti roku 2007. Další nástroje obchodované na forexovém trhu jsou opce, u nichž v roce 2010 pozorujeme 2% meziroční pokles s průměrným denním obratem 207 mld. USD. A konečně posledním nejméně obchodovanými měnovými nástroji jsou měnové swapy, které zvýšili svůj podíl oproti roku 2007 o 39 %, ale pouze na úrovni 43 mld. USD. 25

2.1 Spotové operace Spotový trh zahrnuje téměř okamžitý nákup nebo prodej cizí měny. Jak už jsem uvedla, obchod je realizováno do dvou dnů po sjednání (T+2).“ Zatížení učtu klienta, však banky provádějí okamžitě, což z pohledu banky je úrokově výhodné.“ 26 Obchody se uskutečňují za dohodnutý promptní kurs. Fluktuace kursu na promptním trhu je jen nepatrná, tedy nemá velký vliv na spotové obchody. Existují dva základní druhy promptních operací: výměna jedné měny za jinou měnu tzv. konverze a arbitráže, které se realizují v případě, že devizový trh je v nerovnováze.

27

Vzhledem k tomu, že ceny jsou vypořádány v hotovosti na základě aktuálních cen, je často znám jako fyzický nebo peněžní trh. Nejjednodušším příkladem spotového trhu může být směnárna, kde transakce probíhají okamžitě na základě aktuální tržní ceny. Spotový trh byl původně vypracován banky pro vyhovění potřeb velkých společnosti, které vydělávali peníze z transakčního spreadu (rozdíl mezi BID a ASK cenou). 28 Časem spotový trh byl dostupný i pro drobné investory. Dnes je trh masivní a obrovsky, k čemuž prospěli nezávislí dealeři a drobní investoři.

25

http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.pdf DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6, str. 49 27 CHOVANCOVÁ Božena a kol., Finančný trh: nástroje, transakcie, inštitucie. Bartislava: Iura edition, 2006. ISBN 80-8078-089-7 28 http://www.forexrealm.com/trading-practice/spot-forex-trading.html 26

22

2.2 Termínové operace Jak již bylo zmíněno, pro termínové operace je charakteristické to, že uzavírání kontraktu probíhá v přítomném čase a plnění těchto kontraktu nastává v budoucnu, v předem stanoveném terminu. Obvykle rozlišujeme tři základní druhy termínových obchodů. Jsou to obchody typu forward, futures a opce. Prvním termínovým finančním derivátem, na který se zaměřím, je forward.

2.2.1 Forwardové operace Forward je dohoda uzavřená v současné době mezi dvěma subjekty o nákupu a prodeji deviz k libovolnému budoucímu terminu podle forwardového kursu, platného v době uzavření kontraktu. Je realizovaná pouze na mimoburzovním OTC trhu. Celkový postup si můžeme znázornit na časové ose:

T

T+2D

T+2D+X

kde T je časový okamžik uzavření obchodu, T+2D je časový okamžik vypočtu kursu a v časovém okamžiku T+2D+X nastává plnění kontraktu. O forwardových transakcích se říká, že jsou šité na míru, protože klient může obchodovat v libovolném množství a k libovolnému budoucímu termínu. Avšak ve skutečnosti jsou stanovené určité omezení. První omezení se týká splatnosti kontraktu. Nejfrekventovanější jsou forwardy se splatností do jednoho roku. Výjimečně se objevují i obchody nad jeden rok. Důvodem je fakt, že čím je doba splatnosti forwardu delší, tím roste jeho cena, která se projevuje v rozsahu spreadu (FR-SR, BID-ASK). Druhým je omezení technického minima. To znamená, že při dohodě klient musí spočítat s minimální obchodovanou částkou. Tato hranice je u jednotlivých dealerů rozdílná, avšak většinou je stanovena ve výši 20 000 EUR. 29

29

DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6

23

„Výhodou těchto obchodů pro jednotlivé subjekty je fakt, že mohou ve vhodném okamžiku opatřit svoji budoucí konverzi zahraniční měny závazným kurzem, který považují za optimální, případně mohou svojí pohledávku nebo závazek zajistit již v okamžiku jejich vzniku“. 30 Forwardový kurs představuje součin spotového kursu a poměru úrokových faktorů pro domácí a zahraniční měnu a je závislá na aktuálním vývoji nabídky a poptávky. Vztah forwardového a spotového kursu se odvozuje následujícím způsobem: 𝐹𝑅 (𝐶𝑍𝐾/𝑈𝑆𝐷)𝐵𝐼𝐷 = 𝑆𝑅(𝐶𝑍𝐾/𝑈𝑆𝐷) ∗

kde FR – forwardový kurs (přímá kotace pro CZK),

1 + 𝐼𝑅𝐶𝑍𝐾, 𝐷 ∗ 𝑡/360 1 + 𝐼𝑅𝑈𝑆𝐷, 𝐿 ∗ 𝑡/360

SR – spotový kurs (přímá kotace pro CZK), IRD,IRL – úrokové sazby depozitní a zápůjční na roční bázi (pro CZK a USD), t- doba – splatnosti forwardového kontraktu v počtu dní. 31

2.2.2 Měnový futures Devizové operace futures jsou velmi podobné forwardovým operacím tím, že určité množství jedné měny je kupován a prodáván výměnou za jiné za předem daný kurs k budoucímu terminu. Jsou obchodovány spekulanty, kteří doufají, že vydělají na očekávaném vývoji devizového kursu. Existují elektronické platformy, které usnadňují celý proces obchodování. Na trhu futures jde o standardizované kontrakty. 32 Sice futures kontrakty mají určité shodné znaky s forwardovými kontrakty, ale existuje i řada rozdílů. Jedním z rozdílu je to, že operace typu futures je uskutečňován na burzách, tedy ne na neorganizovaném trhu OTC. Další základní odlišnosti je fakt, že „je možné okamžitě vyrovnat zisk či ztrátu po uzavření pozice opačnou operací (ke stejnému datu splatnosti a ve stejném množství).“ 33 Díky tomu, téměř 95 % obchodů je ukončeno před dobou splatnosti. Oproti forwardovým operacím, kde je standardizována minimální částka k obchodu, zde je

30

KODERA Jan, MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, ISBN 80-7265046-7, str. 44 31 DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6, str. 140 32 MADURA Jeff, Internatinal Financial Managemnet 10th edition. Mason: Thomson/South-Western, 2010. ISBN 978-0-538-48221-9 33 DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6, str. 183

24

standardizovaná jak množství obchodovaných deviz, tak i dodací lhůta kontraktů. 34 Na International Monetary Market, který je považován za hlavní trh s futures, splatnosti kontraktů jsou určeny v měsících březen, červen, září a prosinec vždy každou třetí středu. Minimální obchodovatelná částka je označena jako tzv. lot a je třeba obchodovat v násobcích. Například jeden lot v českých korunách činí 4mil.CZK na burze IMM (CME) v Chicagu. Zatímco při forwardové operaci nakup a prodej deviz je uskutečňován přímo mezi bankou a zákazníkem, obchody s futures se uzavírají pouze prostřednictvím brokerů a obchodníků operujících na burze. Odlišnost oproti forwardům spočívá i v tom, že subjekty obchodující na trhu futures nemají přímý právní vztah vůči sobě navzájem. Existuje tzv. clearingová ústředna,

kde

obchodnici

jsou

povinni

složit

zálohu

neboli

tzv.

margin.

Pomoci standardizovaných futures kontraktu je možno zajistit větší likviditu trhu a soustředit nabídku a poptávku. Dále příčinou vzniku standardizovaných burzovních futures obchodů je eliminace uvěrového rizika. 35 Nicméně velké společnosti, které mají navázané vztahy s velkými banky, mají tendenci používat spíše forwardové než futures kontrakty, protože ty jsou tzv. „šité na míru“. 36

2.2.3 Měnová opce Měnová opce dává svému držiteli právo, nikoli povinnost, koupit nebo prodat standardizované

množství

deviz

za

sjednanou

realizační

cenu

ve

stanoveném

standardizovaném terminu nebo kdykoli během stanovené doby. Je založena na smlouvě mezi vypisovatelem a držitelem opce. Držitel opce platí prémie vypisovateli. Ten na rozdíl od vypisovatele má právo od smlouvy odstoupit. „Výše prémie je závislá na době splatnosti opce, na výši úrokového diferenciálu, na výhodnosti dohodnuté realizační ceny opce oproti aktuálnímu spotovému kursu v době uzavření kontraktu a na rizikovosti příslušné měny z pohledu změny jejího spotového kursu“. 37 Opční obchody jsou realizovány jak mimoburzovně tak i prostřednictvím burzy. OTC obchody jsou vyjednávány mezi bankou a zákazníkem. Banky většinou stanovují spodní limit pro uzavření kontraktu. Jelikož opce nejsou standardizované, všechny podmínky musí být 34

COYLE Brian. Currency Futures. Canterbury: FInancial World: BPP Financial Education, 2000. ISBN 0-85297435-3 35 DVOŘAK Petr. Deriváty. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1435-2 36 MADURA Jeff, Internatinal Financial Managemnet 10th edition. Mason: Thomson/South-Western, 2010. ISBN 978-0-538-48221-9 37 REVENDA Zbyněk, MANDEL Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, s.r.o., 2005. ISBN 80-7261-132-1, str. 593

25

stanoveny ve smlouvách. Počet jednotek, požadovaná realizační cena a datum plněni můžou být přizpůsobeny individuálním potřebám zákazníka. Když měnová opce nejsou standardizované, trh je méně likvidní a bid/ask spread je širší. 38 Burzovní opce podobají obchodům futeres. Taktéž platí standardizace obchodované částky, ale v poloviční výši. Dále standardizované časové terminy jsou četnější než v případě obchodu futures. Odlišnost oproti obchodu typu futures je v tom, že pouze vypisovatel opce má povinnost složit zálohu. 39 Rozlišujeme dva základní druhy opcí. Jde o kupní neboli tzv. call opce, a prodejní neboli put opce. Kupní opce dává právo koupit dohodnuté množství deviz. Cena, za kterou držitel může koupit devizu je známá jako strike price neboli realizační cena. Pokud se spotový kurs měny povznese nad realizační cenu, držitel call opce může koupit měnu za realizační cenu, která bude levnější než spotová cena. Držitel prodejní opce má právo prodávat dohodnuté množství deviz za určitou realizační cenu a ve stanovené lhůtě. Maximální potenciální ztráta držitele prodejní opce je prémie zaplacené při uzavření opční smlouvy. Když spotový kurs převyšuje strike price, říká se, že opce je in the money. V případě, že je spotový kurs nižší než realizační cena, opce je tzv. out of the money. Existuje i třetí možnost, když spotový kurs se rovna realizační ceně. V tom případě jde o opce tzv. at the money. Pro danou měnu a datum plněni opce in the money bude požadovat vyšší prémie než opce at the money nebo out of the money. 40

2.3 Swapové operace Swapy zahrnuji širokou škálu různých druhů. Rozlišujeme např. devizové swapy (foreign exchange swaps), měnové swapy (currency swaps) a měnové úrokové swapy (cross currency interest rate swaps). Následující části blíže popíšu devizové a měnové swapy. Devizový swap je dohoda mezi dvěma subjekty o výměně jedné měny za druhou v určitých intervalech v budoucnosti. Zase si můžeme celkový postup swapové transakce znázornit na časové ose:

38

MADURA Jeff, Internatinal Financial Managemnet 10th edition. Mason: Thomson/South-Western, 2010. ISBN 978-0-538-48221-9 39 COYLE Brian. Currency Options.Canterbury: Financial World: BPP Financial Education, 2000. ISBN 0-85297434-5 40 MADURA Jeff, Internatinal Financial Managemnet 10th edition. Mason: Thomson/South-Western, 2010. ISBN 978-0-538-48221-9

26

T

T+X

T+X+Y

kde T je časový okamžik uzavírání obchodů, T+X je časový okamžik, kdy jeden subjekt prodává a druhý nakupuje devizu a v časovém okamžiku T+X+Y nastává opačná situace oproti okamžiku T+X, tedy druhý subjekt prodává devizu a první ji nakupuje. Swapové transakce na devizovém trhu často vznikají bud’ kombinací spotových a forwardových obchodů: -

Spot nákup + forward prodej

-

Spot prodej + forward nákup,

anebo kombinace dvou forwardových operací, které mají rozlišnou dobu splatnosti: -

Forward nákup + forward prodej

-

Forward prodej + forward nákup. 41

Swap je v podstatě shodný s forwardovými a futures kontrakty, od kterých se odlišuje s následujícími znaky: - Swapové kontrakty nejsou standardizované a můžou se přizpůsobit individuálním požadavkům klienta. - Při uzavírání swapových obchodu existuje riziko, že jedna ze stran nebude plnit své závazky. Swapové operace jsou většinou prováděny banky, aby odstranily případné neshody v měnovém složení svých aktiv a pasiv. 42 Měnový swap je dohoda o koupi či prodeje dané množství jedné měny za jinou, v dohodnuté výši, na stanoveném datu, obvykle na základě spotového kurzu. Jsou to středně až dlouhodobé kontrakty se splatností 2-10 let. Pětileté uspořádání je pravděpodobně nejběžnější. Swapové kontrakty především používají velké organizace, protože technicky 41

CHORAFAS Dimitris. Treasury Operations & The Foreign Exchange Challenge. John Willey & Sons, Inc., 1992. ISBN 0-471-54393-4 42 GANDOLFO Giancarlo. International Finance and open-economy macroeconomics. Berlin: Springer, 2000. ISBN 3-540-43459-3

27

minimum u měnových swapů obvykle se pohybuje okolo 50mil. CZK. Měnové swapy zahrnují výměnu dvou fixních úrokových plateb (fixed to fix swap), nicméně mohou také zahrnovat výměnu dvou pohyblivých úrokových plateb (floating to floating swap). Existuje i třetí způsob: fixovaná úroková sazba versus pohyblivá úroková sazba (tzv. cross currency swap). 43

2.4 Devizový kurs a jeho kotování „Devizový kurs je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách

jiné země, popř. v souboru měn“. 44 Kotace spotového kursu – spotový kurs se kotuje buď přímým anebo nepřímým kursovým záznamem. Ve většině případů se používá přímý kursový záznam, kdy je jednotka zahraniční měny kótována v jednotkách domácí měny (např. CZK/USD, CZK/EUR atd.). V případě nepřímého kursového záznamu jsou naopak zahraniční národní měnové jednotky vyjádřeny v jednotkách zahraniční měny (např. USD/GBP, EUR/GBP atd.). Jak již bylo zmíněno na devizovém trhu každá měna má dva kursy: kurs nákup (bid) a kurs prodej (ask, offer). Mezi jejich hodnoty je jen malý rozdíl. Při přímé kotaci je kurs nákup vždy nižší než kurs prodej. Rozdíl mezi tyto dvěma kursy se nazývá kursové rozpětí neboli tzv. spread, což představuje zisk market makerů. Nejmenší spread mají nejobchodovanější měny, protože šíře spreadu je závislá na objemech obchodů či na likviditě určitého měnového páru. 45 Existuje i tzv. křížový kurs, který „představuje výpočet kursu pro daný měnový pár na základě poměru kursů těchto dvou měn ke měně třetí“. 46 Například pokud máme kotovaný kurs měny X k měnám Y a Z, pak můžeme na základě křížového pravidla odvodit kurs měny Y a Z: 𝐾𝑢𝑟𝑠 𝑋/𝑌 = 𝐾𝑢𝑟𝑠 𝑍/𝑌 𝐾𝑢𝑟𝑠 𝑋/𝑍

43

COYLE Brian. Currency Swaps. Canterbury: Fiancial World: BPP Financial Education,2000. ISBN 0-85297-436-1 DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6, str. 57 45 ROSENTREICH Peter. Forex Revlution. Person Education, Inc., 2005. ISBN 0-13-148690-X 46 DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6, str. 60 44

28

Kotace forwardového kursu – liší se od spotového kursu o úrokový diferenciál. Rozlišujeme různé způsoby kotování forwardového kursu: outright kotace, kotace ve swapových bodech, kotace v procentech. Outright kotace určuje lhůty a uvádí celé hodnoty nákupního a prodejního kursu. Kotace ve swapových bodech vychází z rozdílu forwardového kursu outright a spotového kursu. 𝑆𝑤𝑎𝑝𝑜𝑣é 𝑏𝑜𝑑𝑦 = (𝐹𝑅 − 𝑆𝑅) ∗ 𝑋,

přičemž X může mít hodnotu 10, 100, 1000 atd. podle desetinných míst kotovaného promptního kursu. Tedy násobením číslem X upravujeme výsledek na celá čísla. Jestli je rozdíl mezi forwardovým a promptním kursem kladný jde o forwardovou prémii, a v opačném případě o forwardový diskont. Kotace v procentech uvádí procentní změny forwardového kursu oproti spotovému kursu. Tuto změnu znázorňuje následující vzorec: 𝐹 − 𝑆𝑅 ∆= 𝑡 𝑡 ∗ 𝑆𝑅 kde ∆ je procentní změna forwardového kursu oproti spotovému kursu, SR je spotový kurs, t je lhůta forwardového kontraktu, Ft je forwardový kurs. 47 Rozlišujeme také tzv. americkou a evropskou kotaci devizového kursu. Typickým způsobem kotováni většiny měnových páru je evropská kotace. Existuje tzv. „vehicle currency“ (je to většinou USD, ale především v zemích střední Evropy je to EUR) vůči které se pak kótují kurzy ostatních měn. Při evropské kotaci jednotka národní měny se zapisuje proti jednotce „vehicle currency“ (tj. např. CZK/EUR). Americká kotace devizového kursu je obrácena evropská kotace. To znamená, že jednotka „vehicle currency“ se zapisuje proti jednotce národní měny (např. USD/EUR). 48

47

KODERA Jan, MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, ISBN 80-7265046-7 48 MCLNISH Thomas. Capital Markets. Blackwell Publishing Ltd., 2000. ISBN 0-631-21159-4

29

3 Devizový trh v České republice V této části se již zaměřím na analýzu devizového trhu na území České republiky, především z hlediska struktury trhu. Ale nejprve popíšu ekonomický vývoj České republiky za posledních cca 15let.

3.1 Ekonomický přehled České republiky za poslední roky Česká republika byla do roku 1996 vnímána jako jeden z nejrozvinutějších a průmyslově vyspělých ekonomik ve střední a východní Evropě. Inovační program kupónové privatizace byl způsob, jak předefinovat roli a velikost státu. Během tohoto programu velké množství majetku bylo převedeno do soukromého sektoru. Česká ekonomická transformace, s minimální nezaměstnanosti a bez hyperinflace, byla vnímaná mnohými transformujícími ekonomikami jako cíl. Na konci roku 1995 měla Česká republika nejnižší míru inflace (9,1%) a nezaměstnanosti (2,9%) v regionu. Česká koruna se stala plně konvertibilní pro většinu obchodných účelu. Vypadalo, že vysoké tempo růstu HDP (6,4%) je udržitelný, protože bylo doprovázeno mírným schodkem běžného účtu a vyrovnáním zůstatkem na rozpočtovém učtu. 49 Avšak už v roce 1997 česká ekonomika přestala růst. Začalo období recese a měnové krize. Země uplatňoval plovoucí kursový režim. Reálný produkt se snížil o 2,3 % a míra nezaměstnanosti navíc dosáhla 8,3 % v polovině roku 1999. První známky ekonomického obnovení se objevili ve druhém čtvrtletí roku 1999. Obnovení nejdříve začalo z vnějšího sektoru. Silný příliv kapitálu vedl k trvalému růstu hodnoty koruny vůči euru a dolaru. Tím pádem bylo možné udržet inflaci na nízké úrovni. Budoucí ekonomický růst republiky a úspěšné začlenění do Evropské unie záviselo na její schopnosti obnovit udržitelný růst produkce. A tak země nastavila strategie založené na makroekonomické politice. Tyto strategie měly především obnovit klíčové ekonomické základy, jako jsou fiskální a vnější rovnováha. 1. května 2004 Česká republika vstupuje do Evropské unie, což ji dává nový impuls na strukturální změny. Vláda schvaluje zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a zpřísňuje nároky na sociální dávky se záměrem snížit deficit veřejných rozpočtů na úroveň 4 % HDP (Hrubý domácí produkt) až do roku 2006.

49

THE WORLD BANK WASHINGTON, D.C. Czech Republic: summery report. The International Bank for Reconstruction and Developement, 1999. ISBN 0-8213-4589-3

30

Restrukturalizace

velkých

podniku,

zlepšení

finančních

sektoru

a

efektivní

využívání dostupných prostředků EU měly posílit růst produkce. 50 Ekonomika pokračuje v růstu až do roku 2007, do začátku finanční krize. Ačkoliv český finanční systém zůstal relativně zdravý díky svému stabilnímu bankovnímu sektoru, ekonomika stále bojuje s výrazným poklesem zahraniční poptávky po českém exportu. Zdravý finančního sektoru také závisí na tom, že drtivá většina zadlužení domácností je v českých korunách. V roce 2010 česká ekonomika vzrostla o 1,7 procentní body oproti roku 2009, což je ale většinou podmíněno dobrým výkonem německé ekonomiky. Stejně jako i v mnoha jiných státech Evropy, v České republice taký stále existuje problém nezaměstnanosti. Ekonomická transformace České republiky není ještě úplná. Vláda stále čelí vážným problémům při dokončování restrukturalizace průmyslu, zvýšení transparentnosti operací na kapitálovém trhu, reformy důchodového systému a systému zdravotní péče a také řešení problémů životního prostředí.

3.2 Vývoj kursového režimu české koruny Dne 1. ledna 1993 Československá federativní republika zanikla a vznikly dva zcela samostatné republiky (Česká a Slovenská republika) s plnými mezinárodními právy. Od vyhlášení samostatností, zákonnou měnovou jednotkou České republiky je česká koruna. Hlavním cílem České národní banky bylo zabezpečit stabilitu české měny (od roku 2000 hlavním cílem je cenová stabilita). Vývoj kursu koruny můžeme pro přehlednost rozdělit do dvou základních období: •

období pevného kursu (1993 - květen 1997)

•

období řízeného floatingu (od května 1997)

Musím podotknout, že kurs koruny byl vázán na individuální měnový koš (USD, DEM, ATS, GBP a FRF) již v roce 1981. V bývalém Československu jako počáteční střediska devizového trhu byly založeny devizové aukce již v průběhu roku 1989. „ Na devizových aukcích se kurs utvářel podle devizové poptávky a nabídky, která však byla značně limitovaná“. 51

50

http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_the_Czech_Republic DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-62007, str. 399 51

31

3.2.1 Období pevného kursu koruny V roce 1993 kursový režim české koruny kontinuálně navázal na režim koruny československé a byl tedy od 3. května 1993 pevný ve vztahu k německému marku a americkému dolaru. Pevný kurs koruny měla původně bránit roztočení inflační spirály. 52 Tento cíl se podařilo splnit v prvních letech transformace, kdy ČR měla relativně nízkou roční míru inflace ve srovnání s ostatními tranzitivními ekonomikami. Důležitým krokem na českém devizovém trhu bylo zavedení vnitřní směnitelnosti koruny, a to již v roce 1991. Hlavním důvodem zavedení vnitřní směnitelnosti bylo převážně propojení vnitřního a světového trhu. Nicméně na počátečních letech transformace byl přiliv a odliv kapitálu přísně regulován. Vnitřní směnitelnost koruny byla založená na těchto prvcích: -

svobodný přístup tuzemských firem k volně směnitelným měnám používané pro obchodní transakce,

-

omezení přistup domácností k cizím měnám používaných pro individuální turistiku. 53

Další významnou změnou na českém devizovém trhu je zavedení vnější směnitelnosti české koruny v roce 1995. To znamenalo, že do ekonomických transakcí se mohly zapojit i cizozemské subjekty. Jak tuzemským tak i cizozemským subjektům bylo umožněno získat českou korunu v jakémkoliv množství. Nicméně devizový zákon definoval transakce, pro něž vnější směnitelnost nebyla možná. Šlo především o omezení na kapitálovém účtu, která měla zabránit odlivu kapitálu do ciziny. Šlo zejména o tyto omezení: -

nesmělo se bez povolení ČNB otevřít účet v zahraničí

-

nesmělo se nakupovat cenné papíry v cizích měnách

-

nesmělo se poskytovat úvěry do zahraničí.

Od té doby český devizový trh se začal podobat devizovému trhu, jak jej známe dnes. Vnější směnitelnost koruny znamenalo také liberalizací kapitálových toků, což do značné míry zvýšila příliv zahraničního kapitálu. 54 Vliv na pohyb kapitálu měly také fixní kursový režim a stabilita země. Fixní kursový režim představuje nízké kursové riziko pro investory. V únoru 1996 značný přiliv zahraničního kapitálu vyvolal proinflační tlaky a bankovní rada 52

ČERNOHLÁVKOVÁ Eva, PLCHOVÁ Božena a kol., Zahraniční obchod. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2004. ISBN 80-7265-074-2 53 DĚDEK Oldřich. Currency convertibility and exchange rate policies in the Czech republic. Praha: Česká národní banka, 1995 54 https://is.muni.cz/do/econ/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2006-17.pdf

32

ČNB rozhodla rozšířit oscilační pásmo pro povolený pohyb kurzu koruny z ±0,5 % na ±7,5 %. Důvodem pro rozšíření fluktuačního pásma 55 je získat dostatečný prostor pro pohyb kursu, a aby centrální banka nemusela intervenovat v zájmu udržení kurzu koruny. Tím Česká národní banka zastavila růst devizových rezerv a také zpomalila tempo růstu množství peněz v ekonomice. 56 Na konci roku 1995 makroekonomická a měnová situace ČR byla na pokraji neudržitelnosti. Deficit běžného účtu platební bilance rychle se zhoršoval. 57 Stabilizace ekonomiky se stála nevyhnutelným. Tedy intenzivněji se rozšířily spekulace, že koruna bude devalvovat. Naproti tomu počátkem 1997 koruna nelogický apreciovala. Důvodem posílení koruny je fakt, že ČNB emitovala korunové obligace 58, aby doplnila devizové rezervy. Ani intervenci ČNB nedokázala udržet kurs v pásmu. A tak 26. května přešla na řízený pohyblivý kurs.

3.2.2 Období řízeného floatingu Nový režim měnového kursu, tzv. řízený floating, se utváří na základě nabídky a poptávky po dané měně a centrální banka, v případě ČR Česká národní banka, udržuje kurs ve veřejné nedeklarovaném pásmu. ČNB může intervencemi zmírnit výkyvy, které jsou považovaní za nadměrné. S volatilitou kursu však roste kursové riziko. S přechodem na tzv. řízený floating česká koruna na začátku depreciovala, ale už koncem 1997 se stabilizovala. Od té doby koruna se zhodnocuje oproti měnám držených v devizových rezervách (USD, EUR). 59 V přelomu tisíciletí ekonomický růst České republiky zpomalil pod 2 % meziročně a s tím i měl zeslábnout měnový kurs české koruny. 60 Ale oproti tomu v období 2001-2002 koruna posilovala a ČNB vyhodnotila situaci jako tzv. „kursovou bublinu“, která není podmíněna makroekonomickými veličinami. Pro názornost níže uvádím graf zahrnující kursový vývoj koruny v období 1999-2010.

55

Fluktuační pásmo - pásmo, které centrální banka vymezila kolem kurzu domácí měny, převážně v režimu fixního kursu, ve kterém se kurs pohybuje a za které centrální banka s použitím intervence nenechá kurs vychýlit 56 http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=152 57 http://www.bis.org/publ/bppdf/bispap44j.pdf 58 Emise korunové obligace – půjčky ČNB na mezinárodních finančních trzích 59 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystou peni_projevy/download/frait_CNBloss_CSE.pdf 60 http://www.sst.cz/upload/files/kurzCZK.pdf

33

Graf 7: Kurzový vývoj české koruny 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

CZK/EUR CZK/USD

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Český statistický úřad

Podle bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy „Skokový návrat na rovnovážnou úroveň kursu by znamenal šok pro makroekonomickou stabilitu České republiky. Daleko lepší by bylo postupné vyfouknutí kursové bubliny.“ Reálnou depreciaci koruny v roce 2003 lze proto chápat jako jistou korekci nadměrné apreciace v předcházejícím roce. Meziroční rozdíly nejsou velké, tedy i nadále koruna si udržuje svou pozici.

3.3 Obrat devizového trhu v České republice Na českých devizových trzích průzkum průměrných denních obratů provádí Česká národní banka, a to čtyřikrát ročně vždy v měsících leden, duben, červenec a říjen. ČNB zveřejňuje tyto údaje od roku 1995. “Průzkum trvá vždy jeden týden a účastní se ho banky a pobočky zahraničních bank, které mají v ČR bankovní licenci a jsou aktivní na devizových trzích.“ 61

61

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/obraty_devizovy_trh/index.html

34

Graf 8: Průměrní denní obrat na českém devizovém trhu v měsíci duben (v mil. US dolaru) 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: ČNB, 2011, Obrat na devizovém trhu, údaje z let 1995-2010 + vlastní výpočty

Z grafu vidíme, že zavedením vnější směnitelnosti koruny devizový trh láká nové subjekty a je zajímavější. Můžeme jednoznačně říct, že obrat devizového trhu na území České republiky rostl. Růst obratu je také podmíněn rozšířením oscilační pásmy v roce 1996, protože v souvislosti s vzniklou volatilitou kursu vstupují na trh spekulanti a hedgeři. Jejich vstup na devizový trh je také ovlivněn vysokými úrokovými sazbami v ČR oproti zahraničí. Avšak v přelomu tisíciletí se zdálo, že devizový trh již neláká obchodníky. Důkazem je prudký pokles oproti roku 1998, více než o 50%. Důvodem mohou být problémy bankovního sektoru, recese, prudký pokles úrokových sazeb v důsledku velmi rychle se snižující inflace. Nicméně po vstupu ČR do Evropské unie denní devizový obrat stále roste, a v roce 2008 dosahuje neuvěřitelných 9 mld. US dolaru. První náznaky vlivu finanční krize jsou vidět až po roce 2008. Od té doby denní obrat neustále mírně klesá a devizový trh je méně likvidní. V roce 2010 denní obrat se snížil přibližně na úroveň 7,6 mld. US dolaru.

3.3.1 Finanční instrumenty Následující graf znázorňuje průměrný denní obrat na českém devizovém trhu podle jednotlivých instrumentů.

35

Graf 9: Průměrný denní obrat podle druhu operace v měsíci duben (v mil. US dolaru) Spot

Outright Forward +FX Swap

Opce

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ČNB, 2011, Obrat na devizovém trhu, údaje z let 1995-2010 + vlastní výpočty

Z grafu je patrné, že poprvé v roce 1998 termínové obchody převýšili spotovým obchodům. Tento trend pokračuje i nadále. Průměrný denní obrat spotových obchodů klesá vůči termínovým obchodům. Za poslední roky na českém devizovém trhu jsou nejvíce obchodovány instrumenty outright forwardy a FX swapy. Podle posledních průzkumů tyto obchody jsou přibližně ve výši 5000 mil. US dolaru. Ale jak je vidět z grafu tyto termínové obchody dosáhli svého nejvyššího bodu v roce 2008 s denním obratem 7000 mil. US dolaru. Naproti tomu spotové obchody od roku 1998 stagnují, a v roce 2010 byli ve výši 1000 mil. USD oproti 3400 mil. USD v roce 1996. Důvodem může být rostoucí počet obchodů sjednávaných za účelem spekulace. Co se týče opčním obchodům, ty do roku 1997 nebyli na českém devizovém trhu vůbec obchodování. Od roku 1997 doposud opční obchody mají jen malý podíl na celkovém devizovém obratu.

3.3.2 Struktura měnových páru Nejvíce obchodovaným měnovým párem na českém devizovém trhu je USD/CZK. Na začátku sledovaného období průměrný denní obrat tohoto páru byl ve výši 248 mil USD, což je ve srovnání s rokem 2008 relativně velmi malá částka. Pozorujeme zde téměř 15ti násobný narůst na úroveň 3826 mil. USD.

36

Graf 10: Denní obrat devizového trhu podle měnových párů (v mil. USD) USD/CZK

EUR/CZK

EUR/USD

Ostatní

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ČNB, 2011, Obrat na devizovém trhu, údaje z let 1995-2010 + vlastní výpočty

Druhým nejvíce obchodovaným měnovým párem je EUR/CZK. Podle posledního průzkumu České národní banky v roce 2010 obchody s měnovým párem EUR/CZK převyšují obchody s USD/CZK téměř o 215mil. USD. Před zavedením eura na českém devizovém trhu se obchodovalo s německou markou. Dále nejvíce obchodovanou měnovou párou, nezahrnující českou korunu, je EUR/USD. Na českém devizovém trhu se obchoduje také s japonským jenem v páru s CZK a USD. Ale tyto obchody již nemají velký podíl na celkovém obratu.

3.3.3 Subjekty na českém devizovém trhu Daleko nejvíce čeští market makeři obchodují se zahraničními finančními institucemi. V roce 2010 podíl těchto obchodů je více než 80% celkového obratu. Je pozoruhodné, že v roce 1996 tyto obchody se podílely na celkovém obratu s 46 %, což je o 1 % méně než podíl obchodů s českými market makery.

37

Graf 11: Denní obrat devizového trhu podle účastníku (v mil. USD) market-makery v ČR

zahraniční fin. instituce

ostatní (klienti v ČR a v zahraničí)

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ČNB, 2011, Obrat na devizovém trhu, údaje z let 1995-2010 + vlastní výpočty

Aby zahraniční investor nakupoval české akcie, musí nejprve nakoupit české koruny, tedy vstupuje do českého finančního trhu prostřednictvím devizového trhu. 62 Další subjekty působící na českém devizovém trhu jsou klienti v tuzemsku a v zahraničí. Důvodem vstupu na devizový trh může být cestovní ruch anebo zajištění devizových obchodu. Z grafu vidíme, že objem obchodů s českými market makery postupem času ztratil svůj velký podíl na celkovém obratu. Zatímco tento obrat v roce 1996 byl ve výši 47 % celkového obratu, v roce 2010 se podílel pouhými 7 %. Co se týče objemu obchodu s klienty v tuzemsku a zahraničí, ten udržuje konstantní vývoj. A v roce 2005 dokonce převyšuje objem obchodů s market makery o 11 procentních bodu.

3.4 Mezinárodní srovnání V této částí budu porovnávat český devizový trh s devizovými trhy takových zemí, které víceméně mají podobný historický vývoj. Jsou to Maďarsko, Polsko, a Slovensko. Tak jako devizový trh v České republice tak i devizové trhy v těchto republikách začali vyvíjet od devadesátých let. Nejdříve kursový režim v Polsku byl stanoven fixně k dolaru, potom ke koši pěti měn. Dne 1. října 1991 Polská národní banka nahrazuje fixní měnový režim režimem crawling pegu,63 62

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/FS_2005.pdf BLEJER Mario, ŠKREB Marko. Macroeconomic stabilization in tranzition economies. Cambridge University Press, 1997. ISBN 0-521-58177-X

63

38

s relativně širokým fluktuačním pásmem (± 7%). Crawling peg je obvykle součásti fixního kursového režimu a umožňuje postupné apreciaci nebo depreciaci kursu. Tím centrální banky udržují užitečnou flexibilitu. Při tzv. crawling pegu, kurz polské zloty permanentně deprecioval o předem stanovené procento. Nicméně ani tento systém nezabránil velkým fluktuacím reálného kursu. A tak v dubnu 2000 Polská národní banka přešla na řízený pohyblivý kurs. PNB uvedla par argumentů ve prospěch přesunu do režimu pohyblivého kursu. Prvním argumentem je to, že v rámci plně liberalizovaného pohybu kapitálu kontroly nad úrokovými sazbami a směnným kursem jsou v rozporu. Dalším argumentem je to, že stanovení vnější hodnoty polského zlotého bude užitečné při zjištění správné rovnováhy směnného kurzu vůči euru, když Polsko vstoupí do eurozóny. V Maďarsku v roce 1990 byl stanoven fixní kursový režim s úzkým oscilačním pásmem ve vztahu ke koši devíti měn, poté byl tento měnový koš zúžen na dvě měny. Mezi lety 1995 a 2001 zahraničním dluhem zatížená Maďarská republika přešla na kursový režim tzv. crawling pegu s úzkým pásmem oscilace. Od května 2001 rozšířila fluktuační pásmo na ±15% vůči euru a poté snížila měsíční devalvační sazbu na nulu. Ale tento kurzový režim brzo byl přeměněn na plovoucí směnný kurz se splatností od 25. února 2008. Maďarská Národní banka uvedla, že režim plovoucího směnného kurzu poskytuje centrální bance lepší podmínky k dosažení inflačního cíle. Od července 1994 do října 1998 kurs slovenské koruny také byl fixní ve vztahu k měnové koši dvou měn (německá marka 60% a americký dolar 40%). V říjnu 1998 byl zaveden tzv. řízený pohyblivý kurs, a to až do listopadu 2005, kdy slovenská koruna vstoupila do pásma ERM II. Od 1. ledna 2009 byl na Slovensku zaveden euro.

3.4.1 Obrat devizových trhů v tranzitivních ekonomikách Průzkumy průměrných denních obratů provádějí národní banky jednotlivých zemí. V případě Polska průzkum provádí „Narodowy Bank Polski“, a to jednou za tři roky vždy v měsíci duben. Průzkumu se účastni sedmnáct bank a poboček úvěrových institucí. V Maďarsku průzkum provádí „Magyar Nemzeti Bank“ a na Slovensku „Národná banka Slovenska“, zase jednou za tři roky vždy v měsíci duben. Národní banky provádějí tyto průzkumy jak pro své vlastní účely, tak i pro mezinárodní finanční instituce – Evropskou centrální banku (ECB), Banku pro mezinárodní platby (BIS). Následující graf znázorňuje průměrný denní obrat devizových trhů v rámci sledovaných ekonomik: 39

Graf 12: Průměrný denní obrat devizových trhů v tranzitivních ekonomikách (v mld. USD) Česko

Polsko

Maďarsko

Slovensko

10 8 6 4 2 0 1995

1998

2001

2004

2007

2010

Zdroj: Bank for International Settlements

Vidíme, že první roky sledovaného období Česká republika má největší obrat ze sledovaných ekonomik. Ale tento stav dlouho neudržela a už v roce 2001 její roli převzalo Polsko. Největší rozdíl pozorujeme v roce 2004, a to více než o 5 mld. USD. V období 2004-2007 Česká republika ztratila dokonce svoje druhé místo a je na třetím místě po Polsku a Maďarsku. V roce 2007 průměrný denní obrat maďarského devizového trhu převyšuje obrat českého devizového trhu o 2mld. USD. Ale to ČR dohnala v roce 2010 a měla dokonce o 1mld. USD větší obrat než maďarský devizový trh. Co se týče finančních instrumentů obchodované na těchto devizových trzích, převyšují zde termínové obchody. To svědčí o tom, že tyto trhy již podobají devizovým trhům vyspělých ekonomik. Na světovém trhu v roce 2010 finanční instrumenty se podíleli následujícím způsobem: nejvíce obchodované instrumenty jsou FX swapy s 43% podílem, pak jim následuji spotové operace s 36% podílem, dále forwardy 11 % a opce 5 %. Na českém devizovém trhu v roce 2010 FX swapy a forwardy představují okolo 80% podíl, na polském a maďarském trhu podíleli okolo 70 %. A co se týká Slovenské republice, ta 1. února 2009 přešla na euro a od té doby již nejsou žádná data k dispozici. Musím podotknout, že velmi malé částky BIS uvádí jako nulu.

40

2010

2007

2004

2001

1998

1995

Tabulka 1: Průměrný denní obrat podle druhu operace v tranzitivních ekonomikách (mld. USD)

Česko

Polsko

Maďarsko

Slovensko

Spot

-

-

-

-

Outright Forwad

-

-

-

-

FX swap

-

-

-

-

Opce

-

-

-

-

Spot

2

2

1

0

Outright Forwad

-

0

0

-

FX swap

3

0

0

-

Opce

0

0

0

0

Spot

1

2

0

0

Outright Forwad

0

0

0

0

FX swap

1

3

0

0

Spot

1

2

1

0

Outright Forwad

0

0

0

0

FX swap

1

4

2

1

Opce

0

0

0

0

Spot

1

2

2

0

Outright Forwad

1

1

0

0

FX swap

3

6

4

3

Opce

0

0

0

0

Spot

1

2

1

-

Outright Forwad

0

0

0

-

FX swap

4

5

3

0

Opce

0

0

0

0

Opce

Zdroj: Bank for International Settlements

41

Závěr Cílem mé práce bylo popsat a analyzovat vývoj devizového trhu na světě a v České republice, a to především z hlediska struktury trhu. Za posledních cca 15 let jak devizový trh světový, tak i český zažily velký růst. Důvodem může být globalizace a růst elektronických metod provedení devizové operace. S globalizací a internacionalizací roste význam mezinárodní směny, jelikož dochází k pohybu jak zboží a kapitálu, tak i osob. Mohutný rozvoj výpočetní techniky propojuje devizový trh v různých částech světa a umožňuje subjektům z jednoho místa a v jednom okamžiku obchodovat na trzích po celém světě. Elektronické metody provedení devizové operace snížily transakční náklady, zvýšili likviditu trhu a neustále přetahují větší počet nových zákazníků. Je pozoruhodné, že zavedení elektronckých metod promítla i do struktrury subjektů obchodujících na devizovém trhu. V dnešni době roste podíl obchodů

s finančními

institucemi, které jsou hedgové a podílové fondy, pojišťovny, obchodní a centrální banky, oproti obchodů pomocí dealerů . Podle mého hlediska nejzajímavejší částí této práce bylo zjistit jakou strukturu má český devizový trh a jak moc se liší od toho světového. Devizový trh se na území České republiky začal podobat světovému devizovému trhu v polovině devadesátých let. V současnosti český devizový trh má podobu světového jak z pohledu subjektu zde obchodujících, tak i z pohledu finančních instrumentů zde používaných. Hlavní hráči na českém devizovém trhu jsou zahraniční finanční instituce, market makery v ČR a tuzemské a zahraniční klienti. Subjekty vstupuji na devizový trh z důvodu cestovního ruchu anebo zajištění svých devizových obchodů. Zdaleka nejvíce české market makery obchoduji se zahraničními finančními institucemi a to téměř 80% podílem všech obchodu v roce 2010. Co se týče finančních instrumentů, tak jsou nejvíce používané termínové finanční instrumenty. Poprvé tyto obchody převýšili spotovým obchodům v roce 1998, a tento trend se pokračuje i nadále. Nejvíce obchodované instrumenty jsou FX swapy a forwardy okolo 80 % podílem podle průzkumu ČNB v roce 2010.

42

Ve srovnání se středoevropskými tranzitivními ekonomikami, jako jsou Maďarsko, Polsko, a Slovensko, český devizový trh zaostává za polským, ale jen co se celkového obratu týká. Strukturou tyto trhy jsou si podobné a dá se říct, že již patři spíše k vyspělým světovým státům.

43

Seznam použité literatury 1. BLEJER Mario, ŠKREB Marko. Macroeconomic stabilization in tranzition economies. Cambridge University Press, 1997. ISBN 0-521-58177-X 2. COYLE Brian. Currency Futures. Canterbury: Financial World: BPP Financial Education, 2000. ISBN 0-85297-435-3 3. COYLE Brian. Currency Options. Canterbury: Financial World: BPP Financial Education, 2000. ISBN 0-85297-434-5 4. COYLE Brian. Currency Swaps. Canterbury: Financial World: BPP Financial Education, 2000. ISBN 0-85297-436-1 5. ČERNOHLÁVKOVÁ Eva, PLCHOVÁ Božena a kol. Zahraniční obchod. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2004. ISBN 80-7265-074-2 6. DĚDEK Oldřich. Currency convertibility and exchange rate policies in the Czech republic. Praha: Česká národní banka, 1995 7. DURČAKOVÁ, Jaroslava, MANDEL, Martin. Mezinárodní finance. 3. Rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7261-170-6 8. DVOŘÁK Petr. Deriváty. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1435-2 9. GANDOLFO Giancarlo. International finance and open-economy macroeconomics. Berlin: Springer, 2000. ISBN 3-540-43459-3 10. HUGIES Jenifer. Financial Times. Special Report: Foreign Exchange, May 27, 2004 11. CHORAFAS Dimitris. Treasury Operations & The Foreign Exchange Challenge. John Wiley & Sons, Inc., 1992. ISBN 0-471-54393-4 12. CHOVANCOVÁ Božena a kol. Finančný trh: nástroje, transakcie, inštitucie. Bratislava: Iura edition, 2006. ISBN 80-8078-089-7 13. JANÁČKOVÁ Stanislava. Czech monetary policy: results and challenges. Praha: Česká národní banka: Institut ekonomie, 1996 14. KEVIN S. Fundamentals of International Financial Management. PHI Learning Private Limited, New Delhi, 2009. ISBN 978-81-203-3791-6 15. KODERA Jan, MARKOVÁ Jana. Devizové obchody. Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001, ISBN 80-7265-046-7 16. MADURA Jeff. Internatinal Financial Managemnet 10th edition. Mason: Thomson/SouthWestern, 2010. ISBN 978-0-538-48221-9 17. MCLNISH Thomas. Capital Markets. Blackwell Publishing Ltd., 2000. ISBN 0-631-21159-4 18. MENDELSOHN Louis. Forex trading using intermarket analysis. Market Technologies, LLC, 2006. ISBN 1-59280-295-8 19. RESNICK Bruce, EUN Cheol. International Financial Management. Boston: Irwin/McGraw-Hill, 2009. ISBN 978-0-07-338234-0

44

20. REVENDA Zbyněk, MANDEL Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, s.r.o., 2005. ISBN 80-7261-132-1 21. REVENDA Zbyněk. Peníze a zlato. Praha: Management Press, s.r.o., 2010, ISBN 978-80-7261214-7 22. ROSENSTREICH Peter. Forex Revlution. Person Education, Inc., 2005. ISBN 0-13-148690-X 23. THE WORLD BANK WASHINGTON, D.C. Czech Republic: summery report. The International Bank for Reconstruction and Developement, 1999. ISBN 0-8213-4589-3 24. WALMSLEY Julian. The Foreign exchange and Money Market. John Wiley & Sons , Inc.,2000. ISBN 0-471-34898-8 25. WEITHERS Tim. Foreign Exchange: a practical guide to the FX markets. John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, New Jersey, 2006. ISBN 978-0-471-73203-7 26. http://www. bis.org - Bank for Intarnational Settlements 27. http:// www.messaggiamo.com – Free Articles Directory 28. http://cs.wikipedia.org – Wikipedie, otevřená encyklopedie 29. http:// www.fxstreet.cz - První nezávislý server o FOREX tradingu v České republice a na Slovensku 30. http://www.haas.berkeley.edu – University of California, Berkley Haas School of Business 31. http://www.newyorkfed.org/index.html - Federal Reserve Bank of New York 32. http://www.penize.cz 33. http://www.finance.cz 34. http://www.forexrealm.com – Forex guide 35. https://www.is.muni.cz – Informační systém Masarykovy Univerzity 36. http://www.petrmach.cz – Články 37. http://www.cnb.cz – Česká národní banka 38. http://www.nbs.sk/en/home - Slovenská národní banka 39. http://www.nbp.pl/Homen.aspx?f=/srodeken.htm - Polská národní banka 40. http://www.english.mnb.hu – Maďarská národní banka 41. http://www.czso.cz - Český statistický úřad

45

Seznam tabulek a grafů Graf 1: Obrat na devizových trzích v letech 1995-2010 (v mld. USD)................................................. 11 Graf 2: Geografické rozdělení obratu devizového trhu ......................................................................... 12 Graf 3: Nejvíce obchodované měny k celkovému objemu.................................................................... 13 Graf 4: Obrat měnových párů (v mld. USD) ......................................................................................... 14 Graf 5: Denní obrat devizového trhu podle účastníku (v %) ................................................................. 17 Graf 6: Průměrný denní obrat podle druhu operace .............................................................................. 21 Graf 7: Kurzový vývoj české koruny .................................................................................................... 34 Graf 8: Průměrní denní obrat na českém devizovém trhu v měsíci duben (v mil. US dolaru)............. 35 Graf 9: Průměrný denní obrat podle druhu operace v měsíci duben (v mil. US dolaru) ....................... 36 Graf 10: Denní obrat devizového trhu podle měnových párů (v mil. USD) ......................................... 37 Graf 11: Denní obrat devizového trhu podle účastníku (v mil. USD) ................................................... 38 Graf 12: Průměrný denní obrat devizových trhů v tranzitivních ekonomikách (v mld. USD).............. 40 Tabulka 1: Průměrný denní obrat podle druhu operace v tranzitivních ekonomikách (mld. USD) .....41

46