Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

Veronika Šubová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Finance

Analýza studentských kont a úvěrů u vybraných bank v ČR

Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce:

Veronika Šubová doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

2

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza studentských kont a úvěrů u vybraných bank v ČR“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne ........................................ . .................................................. podpis

3

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jarmila Radové, Ph.D. za její vstřícnost, cenné rady a odborné připomínky při psaní této bakalářské práce.

4

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá analýzou nabídky kont a úvěrů pro studenty u vybraných bank České republiky. Hlavním cílem a zároveň předmětem praktické části práce je porovnání finanční výhodnosti běžných účtů, kontokorentů, kreditních karet a spotřebitelských úvěrů pro studenty u České spořitelny a.s., Československé obchodní banky a.s. a Komerční banky a.s. Mezi dílčí cíle pak patří popis jednotlivých bankovních produktů. Tato práce by měla přinést studentům v teoretické části textu základní přehled o běžných účtech, platebních kartách a úvěrech, a na základě uvedené analýzy jim poskytnout informace o výhodnosti nabízených produktů těchto tří bankovních domů. Klíčová slova: Běžný účet, kontokorent, kreditní karta, platební karta, student, studentské konto, úvěr.

ANNOTATION: This bachelor thesis aims to analyse the offer of bank accounts and loans for students at selected banks of Czech Republic. The main objective, as well as the subject of practical part of this thesis, is to compare the financial advantages of current accounts, overdrafts, credit cards and consumer loans for students at Česká spořitelna a.s., Československá obchodní banka a.s. and Komerční banka a.s. Among the partial objectives belongs a description of individual banking products. This thesis should provide students with fundamental overview of current accounts, credit cards and loans, which presents the theoretical part. And on the basis of the mentioned analysis inform students about benefits of the offered banking products of these three banks. Keywords: Current account, overdraft, credit card, student, student account, loan.

5

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1

BĚŽNÝ ÚČET ............................................................................................................ 9 1.1 Právní úprava běžného účtu ................................................................................. 9 1.2 Smlouva o běžném účtu ..................................................................................... 10 1.3 Zřízení běžného účtu ......................................................................................... 12 1.3.1 Obchodní podmínky .................................................................................... 13 1.3.2 Poskytování služeb přímého bankovnictví.................................................. 14 1.3.3 Výpis z běžného účtu .................................................................................. 14 1.4 Zánik běžného účtu ............................................................................................ 15

2

PLATEBNÍ KARTA ................................................................................................ 17 2.1 Právní úprava platebních karet .......................................................................... 18 2.2 Základní dělení a druhy platebních karet .......................................................... 18 2.2.1 Bezkontaktní platební karta......................................................................... 20 2.3 Náležitosti platební karty ................................................................................... 21

3

ÚVĚR........................................................................................................................ 22 3.1 Právní úprava úvěrového vztahu ....................................................................... 22 3.2 Úvěrová smlouva ............................................................................................... 22 3.2.1 Úroky z úvěru .............................................................................................. 25 3.2.2 Zajištění úvěru ............................................................................................. 25 3.3 Druhy úvěrů ....................................................................................................... 26 3.3.1 Kontokorentní úvěr ..................................................................................... 26 3.3.2 Spotřebitelský úvěr...................................................................................... 27 3.3.3 Úvěr z kreditní karty ................................................................................... 27

4

ANALÝZA PRODUKTŮ U VYBRANÝCH BANK V ČR.................................... 28 4.1 Běžný účet ......................................................................................................... 29 4.1.1 Vedení běžného účtu ................................................................................... 30 4.1.2 Porovnání poplatků na běžném účtu ........................................................... 34 4.1.3 Výhody a bonusy běžného účtu .................................................................. 35 4.2 Kreditní karta pro studenty ................................................................................ 37 4.3 Studentský úvěr ................................................................................................. 39

5

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 42

PŘEHLED BIBLIOGRAFICKÝCH ZÁZNAMŮ ......................................................... 44 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 48

6

ÚVOD Každý student má určitý příjem financí. Ať už od rodičů či jiných osob nebo jeho příjem plyne z pracovního poměru během studií. Své peněžní prostředky může spravovat buď v hotovosti, nebo v bezhotovostní podobě formou běžného účtu. V dnešní době se stále více klade důraz na bezhotovostní platební styk a bezproblémový přístup k osobním financím kdekoli a kdykoli. Tuto funkci běžný účet oproti hotovosti bezpochybně zaručuje i přidělenou platební kartou. Bezhotovostní převod peněz ocení nejen rodiče, jimž se kapesné pro studenta odepisuje z jejich osobního účtu jako měsíční příkaz k úhradě, ale i zaměstnavatel, který jen zřídka vyplácí mzdy v hotovosti. Banky jsou připravené i na variantu, kdy student potřebuje uhradit větší sumu peněz za pomůcky, učební materiály, počítač či školné. Nabízejí studentům možnost sjednání kontokorentního nebo spotřebitelského úvěru. Student tak může překlenout období nedostatku finančních prostředků, aniž by to ohrozilo průběh jeho studia. V současné době je v České republice 451 bankovních institucí (dle statistik České národní banky2), z toho pouze 11 z nich nabízí mezi svými službami studentské konto a další zvýhodněné produkty pro studenty. Téma bylo vybráno s ohledem na přibývající počet bankovních institucí a malý počet těch, jež se specializují přímo na studentskou klientelu. Je důležité si uvědomit, že právě správně motivovaný a spokojený student může v budoucnu představovat pro banku věrného klienta, který své bance zůstane oddaný i v letech, následujících po ukončení studia. Tato bakalářská práce se bude zabývat pouze třemi největšími, na nichž ukáže, jak tyto subjekty vychází vstříc studentům. Konkrétně se zaměří na analýzu nabídky studentům u České spořitelny a.s., u Československé obchodní banky a.s. a u Komerční banky a.s. Hlavním cílem této práce je analyzovat a porovnat finanční výhodnost běžných účtů, kontokorentů, kreditních karet a spotřebitelských úvěrů pro studenty u vybraných bankovních institucí ČR. Mezi dílčí cíle pak patří porovnání podmínek založení účtu, 1

Bez České národní banky.

2

Stav k 21. 5. 2013 dostupný z:

https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p_DATUM= 21.05.2013&p_ses_idx=1.

7

přehled možných služeb, srovnání bankovních poplatků a nabízených výhod a bonusů k běžnému účtu, úvěrový rámec a úroková sazba kontokorentu i kreditních karet a v neposlední řadě porovnání výhodného studentského úvěru. Plánovaný přínos této práce by měl spočívat v nalezení nejvýhodnějších bankovních produktů pro studenty. Práce může posloužit studentům, kteří uvažují o změně své banky nebo těm, kteří pochybují o výhodnosti jim nabízených produktů těchto tří bankovních domů. V úvodní části bakalářské práce jsou představeny teoretické poznatky o běžném účtu, platební kartě a úvěru. Součástí každé kapitoly je právní úprava konkrétního bankovního produktu. Podkapitoly první části – běžného účtu – se zabývají smlouvou o běžném účtu a jejích náležitostech, zřízením běžného účtu (tato podkapitola dále pracuje s pojmy obchodní podmínky, poskytování služeb přímého bankovnictví a výpis z běžného účtu) a jeho zánikem. Druhá kapitola – platební karta – stručně seznamuje s jednotlivými druhy platebních karet, včetně nové formy bezkontaktního placení, a jejich náležitostmi. Poslední kapitola teoretické části popisuje úvěr, jeho smluvní náležitosti a pouze ty druhy úvěrů, jež přímo souvisí s praktickou částí. Poslední čtvrtá kapitola se zabývá samotnou analýzou studentských produktů vybraných bank. Její obsah je shodný s vymezenými dílčími cíli této práce. Výsledek porovnání jednotlivých produktů je uveden vždy na konci jednotlivých sekcí. Komplexní shrnutí pak je v závěru práce. Práce se detailně nezabývá právní úpravou platebních karet, zákonem o spotřebitelském úvěru a podrobným popisem všech nabízených služeb a zvýhodnění vázaných na kreditní karty jednotlivých bank. Teoretická část je zpracovaná s využitím literatury a zákonů uvedených v přehledu bibliografických záznamů. Praktická část pak čerpá z informací a sazebníků přístupných na internetových stránkách jednotlivých bank. V práci byly využity metody analýzy a komparace.

8

1 BĚŽNÝ ÚČET Běžný účet je základním bankovním produktem, a hojnost jeho poskytování zaručuje řadu dalších produktů, které jsou existencí běžného účtu podmíněny. Jak popisuje Půlpánová (2007), pokud chceme z běžného účtu uskutečnit platbu, je požadován kreditní zůstatek, což běžný účet spojuje s depozitními (vkladovými) instrumenty. S prostředky uloženými na běžném účtu je možno manipulovat kdykoli, tj. vykazují vysokou likviditu a můžeme je označit jako transakční peníze. Díky této skutečnosti se běžný účet odlišuje od vkladových instrumentů a řadí se mezi tzv. vklady na viděnou3. Hlavním smyslem běžného účtu je uskutečnění platebního styku v podobě přijímání vkladů v hotovostní i bezhotovostní formě, vykonání domácích i zahraničních plateb či výplat v hotovosti (Máče, 2006). Je určen pro různé skupiny klientů, jako jsou právnické osoby, fyzické osoby i podnikatelé, které můžeme dále rozdělit na tuzemce a cizozemce. Banky vedou svým klientům běžné účty jak v domácí měně (tzv. tuzemské účty), tak i v měnách cizích (tzv. devizové účty). Zůstatek na běžném účtu se dělí na kreditní, debetní a disponibilní. Jak již bylo zmíněno, kreditní (běžný) zůstatek je podmínkou pro uskutečnění platby, kdy je čerpáno z prostředků přítomných (řádně připsaných) na účtu klienta. V případě, kdy klient na svém účtu nemá dostatek vlastních prostředků, odčerpáním určité částky dochází k překročení povoleného limitu a po započtení transakce hovoříme o debetním zůstatku. Debet je úzce spjat s kontokorentním úvěrem, jenž je podrobněji popsán v kapitole 3.3.1. Součet běžného zůstatku a povoleného přečerpání (debetu) je v bankovní praxi označen jako zůstatek použitelný neboli disponibilní (Kalabis, 2012).

1.1 Právní úprava běžného účtu Založení běžného účtu probíhá na základě písemné smlouvy mezi bankou a osobou, která si účet v bance zřizuje, a po otevření účtu se stává klientem této banky. Smlouva o běžném účtu je právně ošetřena Obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb.) v § 708 až § 715a. Od 1. 1. 2003 je v účinnosti novela obchodního zákoníku podle zákona č. 125/2002 Sb., která tuto pasáž zásadně pozměnila (Půlpánová, 2007). 3

Dále také a vista a šekovatelný účet, proti němuž je možné vypisovat šeky (Půlpánová, 2007).

9

Vztah upravený ve smlouvě o běžném účtu se podle § 261 obchodního zákoníku podřizuje i jeho obecným ustanovením, upravujícím závazkové vztahy bez ohledu na povahu zúčastněných subjektů. Jinak řečeno: ustanovení ve smlouvě o běžném účtu jsou platná jak pro vztahy mezi bankou a fyzickými osobami, tak i pro právnické osoby, podnikatele a nepodnikatele. Tento vztah má tedy vždy povahu absolutního obchodního závazkového vztahu (Půlpánová, 2007). V případě, kdy nelze řešit určité otázky podle obchodního zákoníku, přistupuje se k předpisům Občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 Obch. zák.). Občanský zákoník a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele se aplikují vždy, kdy klientem není podnikatel a Obchodní zákoník to tak určí (§ 262 odst. 4 Obch. zák.). Další legislativní úpravy týkající se běžného účtu jsou obsaženy v právních dokumentech, jimiž jsou: •

zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;

•

zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový;

•

zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;

•

zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku4.

1.2 Smlouva o běžném účtu Smlouva o běžném účtu je rozhodujícím dokumentem k otevření každého běžného účtu. Ustanovení obsažené ve smlouvě jsou dvojího druhu – kogentní (závazné) a dispozitivní. Převážná většina nařízení má dispozitivní charakter. Dispozitivní ustanovení jsou taková, od kterých je možno se v dokumentu odchýlit nebo je vyloučit. Pokud si banka s klientem ve smlouvě nesjedná jejich vlastní znění, pak se vždy řídí dispozitivními ustanoveními uvedenými v zákoně. Ostatní nařízení mají kogentní povahu a jsou přímo uvedena v § 263 odst. 1 obchodního zákoníku. Tentýž paragraf odst. 2 Obch. zák. dále uvádí, že kogentní charakter mají také: „… ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu.“ Od kogentních ustanovení se nelze odchýlit ani je vyloučit, je tedy zákonem 4

Výčet zákonů byl použit z učebnice Komerční bankovnictví v ČR (Půlpánová, 2007).

10

vyžadováno jejich závazné respektování. Kogentní ustanovení obsažené ve smlouvě o běžném účtu znázorňuje tabulka č. 1.1. Tabulka č. 1.1 – Kogentní ustanovení smlouvy o běžném účtu Číslo paragrafu

Stručný obsah Nakládat s běžným účtem, tzn. uzavřít, změnit nebo ukončit vztah podle smlouvy o běžném účtu, může jen majitel účtu. Jiná osoba může

§ 709 odst. 3

nakládat s účtem pouze na základě majitelem udělené zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem majitele, pokud není plná moc udělena před bankou. Nakládat s peněžními prostředky na účtu můžou jen osoby uvedené v podpisových vzorech, které předal majitel účtu bance. Ostatní osoby

§ 710 odst. 2

(i banka) jsou oprávněny nakládat s prostředky na účtu majitele pouze za podmínek uvedených ve smlouvě o běžném účtu a banka navíc v případě, kdy tak stanoví zákon. V případě, kdy majitel účtu splnil zákonem a smlouvou o běžném účtu

§ 710 odst. 3

stanovené požadavky, banka je povinna provést platby řádně a včas. Zákon předepisuje bance nejzazší lhůty, kdy je povinna připsat peněžní

§ 713 odst. 2

prostředky ve prospěch účtu. Úroková sazba činí polovinu diskontní sazby stanovené ČNB 5 ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků

§ 714 odst. 4

na účtu, pokud nebyla ve smlouvě sjednána jiná výše úrokové sazby nebo alespoň její způsob stanovení. Tento paragraf upravuje důsledky smrti majitele účtu. Běžný účet smrtí majitele nezaniká. Banka pokračuje v provádění transakcí zadaných majitelem účtu nebo osob jím zmocněných i po smrti majitele účtu,

§ 715a

pokud majitel za svého života ve smlouvě neuvedl jinak. Plná moc udělená majitelem zaniká po jeho smrti pouze v případě, kdy tak bylo uvedeno v jejím obsahu. Jestliže je stanoven správce dědictví, banka je povinna plnit jeho příkazy.

ZDROJ:

Zákon

č.

513/1991

Sb.,

Obchodní

zákoník,

dostupný

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/, vlastní zpracování.

5

Česká národní banka.

11

dne

20.

5.

2013

z:

1.3 Zřízení běžného účtu Z hlavní formulace smlouvy o běžném účtu vyplývá (dle § 708 odst. 1 Obch. zák.) závazek banky: •

zřídit běžný účet od určité doby v určité měně;

•

přijímat na účet peněžní prostředky;

•

vyplácet z účtu peněžní prostředky;

•

provádět z něj / na něj další platební transakce.

Ke zřízení běžného účtu je nutná identifikace subjektu, který o založení účtu žádá. Běžný účet nelze sjednat anonymně viz zákon č. 61/1996, o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tzv. klientská dokumentace obsahuje doklady k identifikaci klienta ověřující právní subjektivitu majitele účtu nebo oprávnění k podnikatelské činnosti, podpisový vzor majitele a osob zmocněných k nakládání s prostředky na účtu a samotnou smlouvu o běžném účtu (Máče, 2006). V případě právnické osoby je majitel účtu označen obchodní firmou (názvem), sídlem a eventuálně identifikačním číslem6, je-li přiděleno. Fyzická osoba je povinna uvést své jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo7 (nebo datum narození), případně obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo (§ 709 odst. 1 Obch. zák.). Majitel účtu může uvést další osoby, které opravňuje k nakládání s běžným účtem a prostředky na účtu, jak již bylo zmíněno v tabulce č. 1.1 podle § 709 odst. 3 a § 710 odst. 2 Obch. zák. Běžný účet může založit i více osob, které se tak všechny stanou majiteli účtu (§ 709 odst. 4 Obch. zák.). Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, má se za to, že spolumajitelé s účtem nakládají společně a podíly na zůstatku peněžních prostředků na účtu jsou stejné8. Paragraf 709 v odstavci 2 zmiňuje další skutečnosti, které je možné ve smlouvě o běžném účtu ujednat, avšak nemají kogentní charakter. Jedná se například o určení oprávněných osob, výše nebo způsobu stanovení úrokové sazby, oznamovací lhůty banky a výše úplaty za zřízení a vedení účtu. Ze zákona nevyplývá, jestli má být 6

Dále v textu uvedeno pod zkratkou IČ.

7

Dále v textu uvedeno pod zkratkou RČ.

8

O rozdělení podílů na zůstatku peněžních prostředků na účtu může rozhodnout i soud.

12

smlouva o běžném účtu zřízena úplatně nebo bezúplatně. Je tedy v kompetenci banky, pro kterou z variant se rozhodne a ve smlouvě ji řádně uvede. Den zřízení běžného účtu je zpravidla shodný se dnem uzavření smlouvy. Ale nemusí tomu tak být vždy. Plíva aj. (2009, str. 46) tuto skutečnost upřesňuje takto: „Z povahy věci plyne, že touto jinou dobou zřízení nemůže být doba předcházející uzavření smlouvy.“ Každý písemný dokument mezi bankou a protistranou upravující vznik běžného účtu musí podle Máčeho (2006, str. 23 – 24) obsahovat tyto náležitosti: •

„označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají;

•

zmínka (odvolávka) na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vtah vzniká;

•

den, ke kterému se účet zřizuje a od něhož je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu;

•

měna účtu;

•

přesná identifikace majitele účtu (název / jméno, sídlo / trvalé bydliště, IČ / RČ, jména statutárních zástupců, jejich RČ a čísla průkazů totožnosti, totéž u majitele účtu fyzické osoby – podnikatele, případně jiného subjektu);

•

podmínky, za kterých je účet veden (tzv. Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu).“

1.3.1 Obchodní podmínky Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu jsou nedílnou součástí smlouvy o běžném účtu. Zpravidla se obchodní podmínky ke smlouvě přikládají nebo jiným způsobem publikují z důvodů zachování přehlednosti smlouvy o běžném účtu. Podpisem smlouvy majitel účtu prokazuje, že byl s tímto smluvním ujednáním srozuměn. Obchodní zákoník v § 273 ukládá povinnost seznámit se s obchodními podmínkami všem stranám uzavírajícím smlouvu. Dále zmiňuje přednost sjednaných podmínek ve smlouvě před obchodními podmínkami ke smlouvě přiloženým (§ 273 odst. 2 Obch. zák.). Poslední odstavec § 273 schvaluje užití smluvních formulářů k uzavření smlouvy, což je především výhodou u standardizovaných produktů, mezi které lze běžný účet zařadit. 13

Pokud si banka obchodní podmínky neformuluje sama, odkazuje se na Všeobecné obchodní podmínky vydané Českou národní bankou. Půlpánová (2007, str. 219) uvádí některé základní podstatné skutečnosti obchodních podmínek: •

„písemný charakter smlouvy,

•

varianty zániku smluvního vztahu,

•

formy vzájemné komunikace zúčastněných stran,

•

postup a lhůty reklamačního řízení,

•

práva a povinnosti banky,

•

situace, kdy je banka oprávněna zatížit běžný účet bez souhlasu klienta.“

1.3.2 Poskytování služeb přímého bankovnictví Přímé bankovnictví neboli internetové bankovnictví je způsob, kterým banka umožňuje klientovi spravovat své peněžní prostředky na běžném účtu elektronickou formou, tzv. online. Klient může kdykoli zadávat peněžní transakce, kontrolovat pohyb a aktuální stav na svém běžném účtu. Dálkový přístup k běžnému účtu vyžaduje přihlášení pomocí přiděleného identifikačního kódu a zvoleného hesla (Plíva aj., 2009). Přímé bankovnictví se během několika let stalo fenoménem, který nabízí téměř každá banka. Tato forma bankovnictví je upravena ve smlouvě o poskytování služeb internetového (přímého) bankovnictví. Smlouva o přímém bankovnictví nese znaky smlouvy inominátní (nepojmenované), kterou nelze zařadit pod žádnou smlouvu zákonem upravenou, a také prvky smlouvy adhezní. Obsah adhezní smlouvy není výsledkem jednání, ale je stanoven jednou ze smluvních stran (v tomto případě bankou). Druhá strana nemá možnost smlouvu ovlivnit, buď smlouvu přijme, nebo odmítne.

1.3.3 Výpis z běžného účtu Banka je povinna dle Obchodního zákoníku (§ 712 odst. 1) podávat majiteli účtu informace na konci každého měsíce o všech provedených transakcích na účtu v tomto měsíci a po skončení kalendářního roku podat majiteli informaci o zůstatku peněžních prostředků na účtu formou bilančního výpisu. Dále má banka povinnost prokázat majiteli účtu provedené platby, pokud si o to majitel účtu zažádá (§ 712 odst. 2 Obch. zák.).

14

Je však obvyklé, že intenzita a způsob oznámení o platbách a zůstatcích na účtu je upraven každou bankou individuálně ve smlouvě o běžném účtu. Způsob předání a forma výpisu z běžného účtu závisí na jednotlivých bankách a jejich komunikačních kanálech. V dnešní době se s ohledem na internetové bankovnictví a nízké náklady často poskytuje elektronický výpis z běžného účtu. Papírový výpis je buď zpoplatněn, nebo je vydáván zdarma a klientovi je účtováno pouze poštovné.

1.4 Zánik běžného účtu Právní úprava zániku běžného účtu je uvedena v Obchodním zákoníku v § 715. Běžný účet může zaniknout z podnětu majitele účtu, z podnětu banky nebo z jiných důvodů, kterými jsou např. uplynutí doby, na kterou byl běžný účet zřízen, z důvodů likvidace nebo konkurzu (Máče, 2006). Z pozice majitele účtu je možné smlouvu o běžném účtu vypovědět kdykoli písemnou formou. V tomto případě je zákon k majiteli účtu, jakožto k slabší straně obchodního závazkového vztahu, benevolentní a umožňuje mu vypovědět smlouvu, i když byla uzavřena na dobu určitou. Banka může vypovědět písemně smlouvu také kdykoli, avšak výpověď nabývá účinnosti později, než z pozice majitele účtu (viz tabulka č. 1.2). Tabulka č. 1.2 – Den zániku smlouvy o běžném účtu z podnětu jednotlivých subjektů Z podnětu

Důvod

Den, kdy smlouva o běžném účtu zaniká

Majitele účtu

Bezdůvodně

Den doručení výpovědi bance Poslední den kalendářního měsíce následující po

Bezdůvodně

měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu

Banky

Podstatné porušení

Den doručení výpovědi majiteli účtu

podmínek smlouvy

Den, kdy držitel poštovní licence vrátil zásilku

klientem

9

bance10

ZDROJ: Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník § 715, dostupný dne 20. 5. 2013 z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/, vlastní zpracování.

9

V tomto případě musí být výpověď odeslána doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě.

10

Tzv. fikce doručení, kdy majitel účtu výpověď odmítl převzít nebo ji nebylo možné doručit.

15

Zrušení běžného účtu nastává až po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se účtu. Klient je povinen vrátit bance platební karty, které mu k účtu vydala (§ 715 odst. 4 Obch. zák.). Zůstatek peněžních prostředků zrušeného účtu je dle přání klienta vyplacen majiteli účtu nebo jiným určeným osobám anebo převeden na jiný účet. Poslední povinností banky je zaslání písemného oznámení majiteli zrušeného účtu, ke kterému dni byl účet zrušen (§ 715 odst. 5 Obch. zák.).

16

2 PLATEBNÍ KARTA Platební karta je moderním instrumentem bezhotovostního platebního styku, který je hojně využíván především k úhradě spotřebních výdajů a výběru hotovosti (Máče, 2006). Platební karta je tedy úzce spjata s běžnými i úvěrovými účty u bank. Tento platební instrument představuje pro většinu osob rychlý přístup k peněžním prostředkům na jejich účtech a také jistý způsob řešení, jak uspokojit své potřeby v době, kdy nedisponují dostatkem svých peněžních prostředků na účtech. Mezi základní formy využití platební karty patří (Máče, 2006): •

výběr hotovosti z bankomatu;

•

výběr hotovosti na pobočkách bank či směnáren, což je doprovázeno vyšším poplatkem;

•

výběr hotovosti v obchodech - služba Cash back11;

•

bezhotovostní placení u obchodníků.

Každý klient od banky obdrží spolu s platební kartou PIN kód - Personal Identification Number (v překladu osobní identifikační číslo). Tímto čtyřmístným číslem klient autorizuje danou transakci, čímž dochází k ověření oprávněnosti příslušnou transakci provést. Jak uvádí Kalabis (2012, str. 95): „Tento PIN má pro platební karty v podstatě funkci „podpisového vzoru“, tj. chrání zůstatek na účtu před zásahem neoprávněných osob“. Platební karty jsou obvykle vydávané karetními asociacemi – např. MasterCard, VISA, American Express, Diners Club a JCB12. Jednotlivé sítě mezinárodních asociací dělí banky na vydavatelské, zpracovatelské a banky, které společně s vydáváním karet zároveň zpracovávají i transakce uskutečněné v síti bankomatů a obchodníků. V České republice jsou největší obchodní banky držiteli licencí především karetních asociací MasterCard a VISA (Kalabis, 2012).

11

Službu Cash back je možno využít u vybraných obchodníků. Při placení za nákup zákazník požádá

o vyplacení určité částky a jeho účet je zatížen oběma transakcemi najednou (Máče, 2006). 12

MasterCard a VISA patří mezi bankovní karetní asociace, kdežto American Express, Diners Club

a JCB jsou nebankovní karetní asociace (Půlpánová, 2007).

17

2.1 Právní úprava platebních karet Neexistuje zákon, který by platební kartu samostatně reguloval, avšak pravidla pro vydávání a poskytování služeb spojených s platební kartou jsou zakotvena v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Tento zákon upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze13, účast, vznik a provozování platebních systémů s neodolatelností zúčtování, práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů platebních služeb a práva a povinnosti vydavatelů a držitelů elektronických peněz (§ 1, zák. o platebním styku.). Jednotlivé banky, jako vydavatelé platebních karet, dodržují pravidla mezinárodních karetních asociací. Podmínky vydávání a užívání platebních karet banky stanoví ve svých obchodních podmínkách buď jako součást smlouvy o běžném účtu nebo samostatnou smlouvou (Máče, 2006).

2.2 Základní dělení a druhy platebních karet Platební karty se elementárně dělí na karty debetní, kreditní a tzv. „charge card“, tedy podle způsobu zúčtování transakcí: •

Debetní karta je vydávána k běžnému účtu, tudíž peněžní prostředky jsou z ní možné čerpat jen do výše zůstatku na účtu klienta. Účet klienta je zatížen bezprostředně po realizaci platební transakce, jinak řečeno ihned poté, co banka obdrží informaci o provedené platbě (Půlpánová, 2007).

•

Kreditní karta (úvěrová) je vydávána k úvěrovým účtům. Pro klienta představuje možnost opakovaného využití spotřebitelského úvěru, kdy dochází k čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu sjednaného s bankou. Pokud klient splatí vypůjčenou částku během bezúročného období (zpravidla do 45 dní), nejsou mu účtovány úroky. Po skončení bezúročného období je účet klienta zatížen úrokem, který bývá poměrně vysoký, poněvadž banka musí držet dostatek pohotových zdrojů, které ovšem nemusí být využity14 (Půlpánová, 2007).

13

Včetně činnosti těchto osob v zahraničí.

14

Z pohledu banky je čerpání tohoto úvěru „v režii klienta“.

18

•

Charge card je historicky nejstarší platební kartou, jenž umožňuje nakoupit potřebné statky či služby, ale k jejich úhradě dochází až ke konci měsíce po obdržení měsíčního výpisu od vydavatele karty15. Banka (vydavatel) tedy neposkytuje úvěr, nýbrž odložení platby klientova závazku. Klient je povinen svůj závazek uhradit celý ve sjednané lhůtě, jinak je mu účtován sankční úrok. Ze splatné částky se však úrok nevyměřuje.

Existují další druhy platebních karet, jako jsou karty elektronické, embosované, karty s magnetickým záznamem, čipové nebo hybridní. Většinou se liší technickým provedením nebo způsobem záznamu dat na nich uložených. •

Elektronická karta je nejčastější vydávanou verzí platební karty, kterou je možné platit u obchodníků s elektronickým terminálem. Nevýhodou této karty je její závislost na online připojení elektronického terminálu, který v případě selhání sítě platbu kartou neuskuteční.

•

Embosovaná karta je karta, na které jsou identifikační údaje (číslo platební karty, platnost a jméno klienta) zaznamenány reliéfním písmem16. Tyto údaje je možno snímat pomocí imprinteru17, což je mechanický snímač. Embosovaná karta je nákladnější na výrobu, což se promítne i v ceně této karty. Oproti elektronické kartě s ní lze platit po internetu, pokud k tomuto účelu není blokována a v případě selhání sítě lze využít mechanický imprinter.

•

Karta s magnetickým záznamem obsahuje data uložená v magnetickém proužku na zadní straně karty, jenž umožňuje provádět elektronické transakce (Máče, 2006). Je nenáročná na výrobu, což se odráží i v její nízké ceně, ovšem určitou nevýhodou je omezená kapacita magnetického proužku a nedostatečná ochrana proti zneužití (Revenda aj., 2005). Při bezhotovostní platbě u obchodníka se k autorizaci transakce u této karty vyžaduje podpis majitele karty.

•

Čipová karta má na přední straně umístěn mikročip, díky jehož kapacitě lze kartu využít k více účelům. Tato karta je bezpečnější pro možnost ověření

15

Příkladem charge karty může být v současné době např. zákaznická karta taxi služby se zvýhodněnými

cenami v rámci věrnostního programu. 16

Reliéfní písmo, tzv. embossing, je plasticky vyraženo na kartě.

17

Imprinter neboli žehlička je mechanická čtečka karet, která dokáže sejmout otisk vyražených údajů

na kartě, které zákazník následně stvrdí svým podpisem.

19

identifikačních údajů držitele pomocí PIN kódu. Mikročip uchovává i informaci o aktuálním stavu konta (Revenda aj., 2005). •

Hybridní karta slučuje více technologií dohromady, konkrétně obsahuje magnetický proužek i čip. V současné době je tento pojem spojován zejména s bezkontaktní platební kartou, v níž je navíc implementován bezkontaktní čip. Více viz následující podkapitola 2.2.1.

2.2.1 Bezkontaktní platební karta Bezkontaktní platební karta umožňuje platbu bez fyzického doteku mezi platebním instrumentem a snímačem, resp. platebním terminálem. K této inovaci v oblasti platby kartou došlo implementací bezkontaktního čipu. Proto je tato karta nazývána kartou hybridní, jak již bylo výše zmíněno. Hlavním smyslem bezkontaktního placení je urychlení celé transakce, což ocení především zákazník stojící ve frontě, a odčerpání drobných mincí na místech, kde dochází k jejich častému shromažďování (např. stánky s denním tiskem, rychlým občerstvením a parkovací automaty). Tento typ platební karty je specifický především svým použitím při bezhotovostní platbě, kdy zákazník přikládá svou kartu ke speciálnímu platebnímu terminálu (do vzdálenosti minimálně 2 centimetrů), jenž celou transakci provede do 5 sekund. Klient svou kartu nevydá z ruky, což zvyšuje bezpečnost celého procesu. Celá transakce běžně proběhne bez zasunutí karty do snímače i bez zadávání PIN kódu. Má však i svá omezení. Autorizace PIN kódem je vyžadována při jakékoli transakci přesahující 500 Kč nebo při přečerpání limitu počtu transakcí za určitý časový úsek18. Tímto opatřením je karta chráněna před případným odcizením. Jelikož bezkontaktní karta vyžaduje speciální platební terminál, je možno touto formou v současné době platit jen u vybraných obchodníků. Jejich počet však rychle roste díky značné popularitě bezkontaktních karet. Bezkontaktní platbu neumožňuje pouze platební karta, ale i platební nálepka, SIM karta19, speciální klíčenka nebo hodinky. Avšak tyto moderní platební instrumenty nejsou předmětem dalšího zkoumání v tomto textu.

18

K ověření PIN kódu dochází po stanoveném počtu plateb za den.

19

Identifikační karta uživatele mobilních sítí.

20

2.3 Náležitosti platební karty Platební karta podléhá mezinárodním normám, jež přesně určují její tvar, rozměry, materiál, z nějž je zhotovena a další vnějškové prvky (Půlpánová, 2007). Platební karta musí obsahovat tyto náležitosti: •

označení vydavatele – název a logo příslušné banky;

•

číslo platební karty;

•

část čísla bin – identifikační číslo banky přidělené karetní asociací;

•

platnost platební karty;

•

jméno držitele;

•

podpisový proužek – vzor podpisu držitele karty;

•

prostor pro záznam dat (Máče, 2006).

21

3 ÚVĚR Základní definice úvěrového vztahu dle Půlpánové (2007, str. 279) zní: „Obecně přijímaná charakteristika chápe úvěr jako vztah, který vzniká mezi zúčastněnými subjekty v procesu návratného, časově omezeného přesunu peněžních prostředků.“ Úvěr je dluhový instrument, jenž je bankami široce poskytován, tj. jedná se o bankovní produkt. Úvěrový vztah vzniká mezi věřitelem (banka, poskytovatel úvěru) a dlužníkem (klient, příjemce úvěru), který si vypůjčí určitý obnos peněžních prostředků na určitou dobu a zároveň je povinen bance celou sumu splatit v předem dohodnuté formě splátek do stanovené lhůty splatnosti. Banka si za zapůjčení peněz účtuje úplatu v podobě úroků z poskytnutých peněžních prostředků. Poskytování úvěrů pro ni představuje značné riziko, proto se výše úroku odvíjí od potencionálního rizika obchodu. Rizikovější obchody generují bance vyšší výnosy, ale zároveň pro ni případně znamenají větší ztrátu (Kalabis, 2012).

3.1 Právní úprava úvěrového vztahu Úvěrový vztah v podobě smlouvy o úvěru je ošetřen v Obchodním zákoníku v § 497 až § 507, kde je uvedena podstata konstrukce úvěrového produktu. Stejně jako smlouva o běžném účtu patří smlouva o úvěru mezi absolutní obchodní závazkové vztahy, což znamená, že se jí řídí závazkové vztahy nehledě na povahu účastníků (Půlpánová, 2007). Pokud se sjednává spotřebitelský úvěr, je nutno doplnit, že tento druh úvěru je blíže specifikován v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

3.2 Úvěrová smlouva Úvěrová smlouva obsahuje pouze dvě kogentní ustanovení a to § 497 a § 499, jejichž znění je uvedeno v tabulce č. 3.1. Ostatní ustanovení jsou dispozitivního charakteru a bere se na ně ohled v situacích, kdy si strany ve smlouvě nesjednaly jiné podmínky nebo určité ustanovení zcela nevyloučily. Dispozitivní ustanovení často bývají upraveny

22

odkazem na obchodní (bankovní) podmínky, za kterých banka určitý druh úvěru poskytuje (Plíva aj., 2009). Tabulka č. 3.1 – Kogentní ustanovení smlouvy o úvěru Číslo paragrafu

Původní znění Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne

§ 497

v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky

§ 499

lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

Zdroj:

Zákon

č.

513/1991

Sb.,

Obchodní

zákoník,

dostupný

dne

20.

5.

2013

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/, vlastní zpracování.

Z výše uvedeného § 497 vyplývá, že smlouva o úvěru je zároveň i tzv. smlouva konsensuální povahy, která vzniká již dohodou zúčastněných smluvních stran, nikoli až reálným poskytnutím peněžních prostředků (Půlpánová, 2007). Tento paragraf zároveň jmenuje podstatné náležitosti smlouvy, jimiž jsou: •

závazek banky poskytnout na požádání klienta peněžní prostředky v jeho prospěch;

•

stanovení konkrétní výše peněžních prostředků;

•

závazek klienta poskytnuté peněžní prostředky bance vrátit;

•

závazek klienta zaplatit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků.

Druhé kogentní ustanovení (§ 499 Obch. zák.) upravuje možnost banky20 účtovat si za sjednání úvěru poplatek. Zákon tedy uděluje bance pouze právo úplatu po dlužníkovi vyžadovat, nikoli povinnost si ji vždy účtovat. Konkrétní výše úplaty je ponechána v kompetenci banky. Podle Plívy aj. (2009) úplata za sjednání úvěru je chápána jako odměna pro věřitele za rezervaci potřebných peněžních prostředků21 po dobu mezi sjednáním smlouvy o úvěru a skutečným čerpáním úvěru.

20

Banka splňuje podmínku uvedenou v § 499, poskytování úvěrů je předmětem podnikání banky.

21

Popřípadě za zajištění dlužníkových zdrojů.

23

Ostatní dispozitivní částí smlouvy upravují např. v jaké měně je úvěr poskytnut, lhůty, účel úvěru, úročení, splácení úvěru, možnosti odstoupení či předčasného splacení úvěru. Tyto části jsou popsány v tabulce č. 3.2. Tabulka č. 3.2 – Dispozitivní ustanovení smlouvy o úvěru Číslo paragrafu

Stručný obsah Strany se mohou dohodnout, v jaké měně bude úvěr poskytnut a pokud

§ 498

se nedohodnou jinak, je v této měně dlužník povinen vrátit peněžní prostředky i platit úroky. Dlužník má právo vyžadovat poskytnutí úvěru ve stanovené lhůtě.

§ 500

Dlužník může vypovědět poskytnutí úvěru s okamžitou platností 22 a věřitel až ke konci kalendářního měsíce následujícím po měsíci, kdy byla výpověď dlužníkovi doručena. Věřitel je povinen poskytnout peněžní prostředky ve stanové lhůtě. Úvěr

§ 501

lze sjednat pro konkrétní účel a věřitel má právo poskytnout peněžní prostředky výhradně k plnění daného účelu. Úroky je dlužník povinen platit od doby poskytnutí úvěru ve sjednané

§ 502

výši nebo v nejvyšší přípustné výši. Sjednaná výše úroků se týká ročního období. Úroky jsou splatné spolu s vrácením peněžních prostředků. Jestliže je splatnost úvěru delší než rok, úroky jsou splatné koncem kalendářního

§ 503

roku. Pokud je úvěr hrazen ve formě splátek, úroky jsou splatné spolu s příslušnou splátkou. Dlužník má právo úvěr uhradit před dobou splatnosti, avšak úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí úvěru po jeho splacení. Pokud dlužník nevrátí peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, musí tak

§ 504

učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Věřitel má právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení dlužné

§ 505

částky i s úroky v případě, kdy zanikne či se zhorší zajištění závazku a dlužník neučiní podstatné kroky k dorovnání jeho původní výše.

22

Výpověď je účinná ode dne doručení bance.

24

Věřitel může odstoupit od smlouvy, pokud je dlužník v prodlení § 506

s úhradou více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dlužník má povinnost vrátit dlužnou částku i s úroky. Jestliže dlužník využije peněžní prostředky k jinému než sjednanému

§ 507

účelu ve smlouvě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat bez zbytečného odkladu použité i nevrácené prostředky s úroky.

Zdroj:

Zákon

č.

513/1991

Sb.,

Obchodní

zákoník,

dostupný

dne

20.

5.

2013

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/, vlastní zpracování.

Ze zákona přímo nevyplývá, že smlouva o úvěru musí mít písemnou podobu, avšak v bankovní praxi je vždy uzavírána písemně. Zároveň zde také platí nutnost dostatečné identifikace smluvních stran, jako v každé jiné smlouvě. Ve smlouvě se také nesmí opomenout způsob poskytnutí peněžních prostředků, jenž bývají obvykle bezhotovostně převedeny na účet klienta23 nebo vyplaceny v hotovosti (Plíva aj., 2009).

3.2.1 Úroky z úvěru Každá banka uvádí ve smlouvě konkrétní výši úrokové sazby, která může být různě konstruována. Úroková sazba je buď fixní (pevná) po celou dobu splatnosti úvěru nebo pohyblivá, jež má úzkou vazbu na jinou úrokovou sazbu. Může se například odvíjet od diskontní sazby České národní banky, za kterou ČNB poskytuje úvěry komerčním bankám a státu nebo od tržních úrokových sazeb. Úroky představují pro banku náhradu za přenechání peněžních prostředků k užívání dlužníkovi (Plíva aj, 2009). V případě, kdy dlužník nedodrží sjednanou lhůtu splatnosti úvěru, banka mu může účtovat úroky z prodlení.

3.2.2 Zajištění úvěru Při poskytování úvěru banky vyžadují zajištění svých pohledávek z úvěrových smluv pomocí zajišťovacích prostředků, které jsou v případě nutnosti schopné plnit uhrazovací funkci (Plíva aj., 2009). Jak uvádí Plíva aj. (2009, str. 86): „Účelem zajištění je posílit postavení banky ve vztahu ke klientovi tím, že za zákonem stanovených podmínek banka může uspokojit svoji splatnou a neuhrazenou pohledávku z úvěrové smlouvy náhradním způsobem.“ Banky využívají zejména zástavní právo a ručení, popř. finanční zajištění. 23

V případě bezhotovostního převodu peněžních prostředků na účet klienta může banka trvat na tom,

aby klient měl u dané banky běžný účet nebo aby si ho za tímto účelem u ní zřídil.

25

Úvěrové zajištění se může dělit podle povahy zajištění na osobní a věcné. Osobní zajištění spočívá v ručení další (třetí) osoby za danou pohledávku. Věcné zajištění dává bance právo v případě nesplacení úvěru zastavit majetek dlužníka (Revenda aj., 2005).

3.3 Druhy úvěrů Úvěry lze třídit podle různých kritérií např. podle subjektu, způsobu zajištění, měny, způsobu poskytnutí a splácení, doby splatnosti, metody úvěrování apod. Níže jsou specifikovány pouze tři z nich, jež jsou předmětem následné analýzy v praktické části textu.

3.3.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je úzce spjat s běžným účtem, kdy je klientovi umožněno přejít do debetu až do výše stanoveného úvěrového rámce. Jedná se o velmi oblíbený bankovní produkt, jenž klientovi vytváří stálé prostředí pro úhradu jeho běžných potřeb. Z účelu využití úvěru vyplývá, že se jedná o krátkodobý produkt – smlouva je uzavírána zpravidla na 1 rok, avšak banka bezproblémový vztah většinou ráda „prolonguje“ (Půlpánová, 2007). Kontokorent je možno čerpat opakovaně 24 , avšak podmínkou je jistá návratnost vypůjčených prostředků v podobě dané měsíční minimální splátky. Čerpané prostředky musí být celé vyrovnány nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. V případě, že vyčerpané prostředky budou vyrovnány před uplynutím roční lhůty, je majiteli účtu k dispozici opět celý úvěrový rámec. Jelikož klient může využívat kontokorent velmi variabilně, banka si za tento úvěr účtuje vysoké úroky, které pro ni představují náhradu za nutnou rezervaci dostatečného množství zdrojů v případě čerpání úvěru nebo naopak náhradu za nevyužité zdroje, pokud klient zrovna úvěr nečerpá. Úroky jsou vždy vypočteny z aktuální výše čerpaných zdrojů. Existuje i tzv. sankční úrok, který bývá účtován za nepovolený debet, tedy překročení úvěrového rámce.

24

Díky tomu lze kontokorentní úvěr současně označit za revolvingový úvěr. Podstatou revolvingu je

automatické obnovení vztahů (Půlpánová, 2007).

26

3.3.2 Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr je zpravidla poskytován občanům k financování nákupu spotřebních předmětů (Kalabis, 2012). Dle Půlpánové (2007, str. 299) se jedná o: „… úvěrové toky, které jsou směrovány k fyzickým osobám, resp. domácnostem na pokrytí jejich požadavků souvisejících se spotřebou.“ Spotřební úvěr může být udělen jako účelový i neúčelový a lze ho rozložit do několika let (Kalabis, 2012). Důležitým údajem v oblasti spotřebitelských úvěrů je ukazatel RPSN neboli ukazatel roční procentní sazby nákladů, jenž má banky povinnost pravidelně zveřejňovat v rámci ochrany drobného spotřebitele (Půlpánová, 2007). Jak uvádí Kalabis (2012, str. 116): „RPSN vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru a jejím prostřednictvím lze vyhodnotit výhodnost úvěru pro klienta.“ RPSN představuje pro klienta procentní podíl z dlužné částky, kterou je povinen zaplatit bance v průměru za období jednoho roku (Revenda aj., 2005).

3.3.3 Úvěr z kreditní karty Banky nabízejí mezi svými produkty i speciální podobu spotřebitelského úvěru poskytovaného formou kreditní (úvěrové) karty. Kreditní karta nese některé společné znaky s kontokorentním úvěrem – představuje pro svého držitele určitý úvěrový rámec, možnost opakovaného využití 25 a dostupnost peněžních prostředků. Avšak kreditní karta nemá přímou vazbu na běžný účet klienta, nýbrž nese konkrétní výši peněžních prostředků, kterou má klient k dispozici. Je hlavně určena pro bezhotovostní placení, jelikož na výběry hotovosti se často bezúročné období nevztahuje (Kalabis, 2012). Klient má povinnost uhradit minimální splátku a úroky plynoucí z dlužné částky každý měsíc. Úrokové sazby u kreditních karet jsou přibližně stejně vysoké jako u kontokorentu. Pokud klient splatí vyčerpaný úvěr v tzv. bezúročném období (většinou do 45 dnů), neplatí žádné úroky, a tedy finanční prostředky mu byly poskytnuty bezplatně. Tímto se především kreditní karta odlišuje od kontokorentního úvěru.

25

Kreditní kartu je také možno označit za revolvingový úvěr.

27

4 ANALÝZA PRODUKTŮ U VYBRANÝCH BANK V ČR Jak již bylo zmíněno v úvodu této práce, analýza studentských kont a úvěrů je zaměřena na největší banky v České republice, jejichž srovnání je uvedeno v tabulce č. 4.1. Česká spořitelna (ČS) i Komerční banka (KB) byly zprivatizovány a transformovány na akciovou společnost v roce 1992. Československá obchodní banka (ČSOB) byla zprivatizována až v roce 1999. V České republice působí tyto banky již řadu let a tak není divu, že dlouhodobě obsazují první tři místa co do velikosti bankovních institucí a zároveň se pevně udržují v podvědomí lidí jakožto důvěryhodní poskytovatelé finančních služeb. V následujících podkapitolách budou jejich produkty pro studenty popsány a analyzovány z hlediska finanční výhodnosti. Všechny informace a sazby vychází z aktuálních dat dostupných na internetových stránkách jednotlivých bank. Tabulka č. 4.1 – Velikost vybraných bank podle bilanční sumy a sumy poskytnutých úvěrů v čisté hodnotě za rok 201226 Úvěry klientům v čisté

Název banky

Bilanční suma

Československá obchodní banka a.s.

931 700 mil. Kč

473 600 mil. Kč

Česká spořitelna a.s.

911 505 mil. Kč

463 605 mil. Kč

Komerční banka a.s.

786 836 mil. Kč

451 547 mil. Kč

hodnotě

Pozn. Velké banky dle metodiky ČNB jsou takové, jejichž bilanční suma přesahuje 200 mld. Kč. ZDROJ: Informace dostupné dne 19. 5. 2013 z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/klicove-udaje-d00014557, http://www.csob.cz/cz/Csob/OCSOB/Skupina-CSOB/Stranky/default.aspx, http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/zakladnifinancni-udaje.shtml, vlastní zpracování.

26

Každá banka zveřejňuje tyto informace k jinému datu, proto jsou uvedeny data za rok 2012 u České

spořitelny a.s. k 31. 3. 2012, Československé obchodní banky a.s. k 30. 9. 2012 a u Komerční banky k 31. 12. 2012.

28

4.1 Běžný účet Studentské konto si může založit u každé banky osoba ve věku od 15 do 18 let vždy za přítomnosti zákonného zástupce a při předložení občanského průkazu. Od dovršení plnoletosti banka vyžaduje jak předložení občanského průkazu (nebo jiného dokladu totožnosti), tak i potvrzení o studiu. V případě, kdy student absolvoval vysokou školu, nabízí banky výhody studentského konta až do 30 let při doložení diplomu či jiného dokladu o absolvování VŠ. Věkové kategorie a potřebnou dokumentaci uvádí tabulka č. 4.2. Tabulka č. 4.2 – Členění věkových kategorií a potřebná dokumentace u ČSOB, KB a ČS Československá obchodní banka a.s.

15 – 17 let

Doklad totožnosti + přítomnost zákonného zástupce

18 – 20 let

Doklad totožnosti

21 – 30 let

Doklad totožnosti + potvrzení o studiu (v 21 a 26 letech)

Absolventi do 30 let

Doklad totožnosti + diplom

Komerční banka a.s.

15 – 19 let

Občanský průkaz + přítomnost zákonného zástupce

20 – 30 let

Občanský průkaz + potvrzení o studiu (v 20 a 26 letech)

Absolventi do 30 let

Občanský průkaz + diplom

Česká spořitelna a.s.

15 – 17 let

Občanský průkaz + rodný list + přítomnost zákonného zástupce

18 – 30 let

Občanský průkaz + aktuální potvrzení o studiu (1x ročně)

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/CSOB-Studentske-konto.aspx, http://www.kb.cz/cs/lide/mladez-a-studenti/ucty-a-platby/g2-2.shtml, http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-student/o-produktu-d00019614, vlastní zpracování.

Založení studentského účtu provádějí banky zdarma, s výjimkou klientů u Komerční banky nad 26 let. Potvrzení o studiu požadují v rozdílném časovém intervalu. U České spořitelny, jako jediné, má student povinnost dokládat potvrzení o studiu do 15. 3. probíhajícího školního roku, tedy jedenkrát ročně. Kdežto u Komerční banky i ČSOB ho stačí doložit pouze dvakrát během studia. V Komerční bance je dokládáno 29

při dovršení 20. a 26. roku věku a u ČSOB v 21 a 26 letech. Může tedy nastat případ, kdy student ve věku 22 – 25 let využívá výhody studentského účtu, i když vysokoškolské studium již dále nestuduje nebo jej úspěšně ukončil. Jelikož Česká spořitelna vyžaduje ročně potvrzení o studiu, poskytuje absolventům vysokých škol zvláštní účet Absolvent, jenž se první dva roky nijak neliší od účtu Student. Avšak po uplynutí této lhůty plynule přechází na podmínky obyčejného osobního účtu pro dospělé. I Komerční banka rozlišuje studentské konto pro klienty nad 26 let, jež se liší v cenách některých poskytovaných služeb. Proto se v rámci zachování srovnatelnosti tato práce bude v dalších podkapitolách zabývat studentskými produkty – Osobní účet České spořitelny Student, Konto G2.2 Komerční banky (15 – 25 let včetně) a ČSOB studentské konto.

4.1.1 Vedení běžného účtu Banky obvykle vedení účtu zpoplatňují, avšak v rámci snahy nabídnout co nejširší škálu studentských zvýhodnění a získat tak nové klienty se banky poplatku za vedení studentských účtů víceméně vyhýbají. Česká spořitelna vede účty studentům zcela zdarma. ČSOB uvádí ve svém sazebníku, že cena za vedení konta s výpisy z účtu zasílanými měsíčně elektronickou formou je nulová, pokud klient využívá ČSOB InternetBaking 24. V ostatních případech je cena konta 30 Kč měsíčně. Komerční banka vede účet zdarma klientům v kategorii 15 – 25 let. Každá banka má veřejně přístupný sazebník, v němž uvádí ceny jednotlivých transakcí, účetních položek či dalších produktů vázaných na běžný účet. Klient může většinou využít balíčku služeb, jenž mu banka poskytuje zdarma či za výhodnějších cenových podmínek. Česká spořitelna člení své služby do čtyř kategorií – služby zdarma, standard, plus a speciál. Obsah jednotlivých balíčku služeb ČS je vyjmenován v tabulce č. 4.3. Balíček služeb zdarma je poskytován v rámci měsíční ceny účtu čili zcela bez poplatků. V rámci služeb Standard si klient vybere z nabídky 3 služby (v hodnotě 69 Kč měsíčně), které bude mít po celou dobu vedení účtu zadarmo. Nejčastější kombinací bývá vydání debetní karty, výběry z bankomatů ČS zdarma a Servis 24 (přístup k internetovému bankovnictví). Větší počet služeb v této kategorii je zpoplatněn - 1 až 3 služby navíc 30

za 40 Kč měsíčně. Služby Plus jsou u studentů zřídka využívané a služby Speciál lze dokoupit v případě potřeby za měsíční poplatek. Tabulka č. 4.3 – Služby k osobnímu účtu České spořitelny Student Balíček služeb Zdarma

Jednotlivé služby v balíčku Vedení účtu, vyhotovení měsíčního výpisu, Mini kontokorent ČS27. Kontokorent, vydání debetní karty, výběry z bankomatů ČS zdarma,

Standard

zůstatkové SMS zdarma, platby v rámci ČS zdarma, Servis 24 (internetové bankovnictví).

Plus

Platby v rámci ČR, spořící plán, vydání karty VISA Gold. Pojištění schopnosti hradit pravidelné výdaje 28 , pojištění právní

Speciál

ochrany 29 , asistenční služby pro motoristy 30 , cestovní pojištění, úrazové pojištění.

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobniucet-cs-student/sazby-a-poplatky-d00018927, vlastní zpracování.

Komerční banka člení své služby pouze do dvou kategorií – služby nabízené k účtu zdarma a služby za měsíční poplatek. Pro lepší přehled je nabídka služeb opět zpracována v tabulce č. 4.4. Tabulka č. 4.4 – Služby ke studentskému Kontu G2.2 Komerční banky Služby

Jednotlivé služby Vedení účtu, elektronický měsíční výpis, všechny příchozí platby v Kč, MojeBanka (internetové bankovnictví), telefonní bankovnictví,

Zdarma

mobilní bankovnictví, embosovaná karta s cestovním pojištěním a jedním výběrem v zahraničí měsíčně zdarma, zadávání trvalých příkazů k úhradě a oprávnění k inkasu vč. SIPO zdarma 3 měsíce od založení účtu.

27

Mini kontokorent ČS je kontokorent do částky 1000 Kč. Je určen klientům nad 18 let, kteří nemají

sjednán kontokorent ke svému účtu. Od 1. 12. 2012 se již nově neposkytuje. Sloužil jako ochrana před debetním zůstatkem na účtu po zaúčtování např. některých dodatečných poplatků. 28

Pojištění pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Možnost sjednání od 18 let.

29

Právní porada ve vztahu k movitým věcem a předmětům závazkoprávních vztahů. Možnost sjednání

od 18 let. 30

Možnost sjednání od 18 let.

31

Zpoplatněné

Balíček transakcí, elektronická karta, zlatá karta, papírový měsíční výpis, pojištění Merlin, MojePojištění plateb.

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/depozitniprodukty/mujucet-a-g2-2-balicky-v-konceptu-mojeodmeny.shtml, vlastní zpracování.

Balíček transakcí u KB obsahuje položky za všechny odchozí transakce zadané přes internetové nebo mobilní bankovnictví, položky vzniklé z trvalého příkazu k úhradě a z inkasa. Komerční banka si za tuto službu účtuje 39 Kč měsíčně, avšak studentům od 15 do 25 let včetně bude vždy následující měsíc vráceno 50 % z měsíčního poplatku, čili výsledná cena bude činit 19 Kč měsíčně. ČSOB deklaruje na svých stránkách všechny služby (není specifikováno jaké) v rámci studentského konta zdarma. Nicméně pečlivé prozkoumání sazebníku ukáže, že některé služby navíc zůstávají zpoplatněné, viz tabulka č. 4.5. Tabulka č. 4.5 – Služby k ČSOB Studentskému kontu Služby

Jednotlivé služby Vedení účtu s měsíčním elektronickým výpisem, tuzemské příchozí položky,

Zdarma

výběry

debetní

kartou

z bankomatu

ČSOB

v ČR,

elektronické bankovnictví, tuzemské odchozí transakce zadané elektronicky (přes internetové nebo mobilní bankovnictví), všechny transakce zadané elektronicky, kreditní karta.

Zpoplatněné

Debetní karta, informační e-mailové zprávy a zůstatkové SMS, výpisy z účtu zasílané poštou (týdně / po pohybu), cestovní pojištění.

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.csob.cz/cz/csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnikpro-fyzicke-osoby-obcany.aspx#b, vlastní zpracování.

Výpis z účtu je běžně vydáván v elektronické podobě zdarma. Papírový výpis ČS vyhotoví zdarma, účtuje si pouze poštovné. Pokud si klient výpis přeje vystavit osobně na pobočce, zaplatí 45 Kč. Papírový výpis u KB stojí 25 Kč. ČSOB tento údaj uvádí ve svém sazebníku nejednoznačně. V případě využívání internetového bankovnictví klient obdrží elektronický výpis, jinak je mu účtována cena konta 30 Kč měsíčně. O papírovém výpisu je v sazebníku ČSOB zmínka pouze jako o příplatku za výpisy z účtu zasílané poštou týdně za 115 Kč nebo po pohybu za 125 Kč.

32

U všech tří bank je vydávána k běžnému účtu mezinárodní embosovaná debetní karta. Česká spořitelna vydává ke studentskému účtu bezkontaktní platební kartu VISA Classic. Komerční banka vydává embosovanou platební kartu G2 ve spolupráci s karetními společnostmi VISA nebo MasterCard. Forma bezkontaktního placení je u KB možná zatím jen s kreditními kartami. ČSOB vydává platební kartu MasterCard Student. V současnosti lze využít nabídky s omezenou platností a vyměnit si u ČSOB stávající platební kartu za bezkontaktní zcela zdarma. Embosovanou kartu může student také oživit vlastním designem, samozřejmě za příplatek. U ČS za 190 Kč, KB za 49 Kč a ČSOB 200 Kč. Jestliže je student plnoletý, může si u banky zřídit k běžnému účtu kontokorent. Česká spořitelna nabízí úvěrový rámec až 25 000 Kč bez prokazování účelu čerpání prostředků s úrokovou mírou 18,90 % p.a. Poskytnutí, vedení i správa kontokorentu je u ČS zdarma. Jedinou podmínkou poskytnutí je vedení účtu v režimu Student a předložení potvrzení o prezenčním studiu. Výše kontokorentu se odvíjí od typu studia, více viz tabulka 4.6. Tabulka č. 4.6 – Výše kontokorentu u ČS v závislosti na typu studia Typ studia Střední škola Vysoká škola,

Poznámka

Řádné denní

Od 18 let

5 000 Kč

1. ročník studia

10 000 Kč

2. ročník studia

25 000 Kč

Od 1. ročníku

25 000 Kč

Řádné denní

Vyšší odborná škola31 ZDROJ:

Interní denní doktorandské Informace

dostupné

Maximální výše

Studium

dne

20.

5.

2013

z:

úvěru

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-

finance/kontokorent-k-osobnimu-uctu-cs-student/doplnujici-informace-d00019501, vlastní zpracování.

Komerční banka poskytuje kontokorent ke kontu G2.2 s úrokovou sazbou 19,90 % p.a. Podmínkou u KB je, aby alespoň jednou během doby splatnosti, jež je 180 dní, byl na běžném účtu nulový nebo kladný zůstatek. Po vyrovnání povoleného debetu jej lze znovu čerpat, pokud alespoň jeden den účet vykazuje kladný zůstatek. Při sjednání je

31

Dále v textu uvedeno pod zkratkou VOŠ.

33

vyžadováno předložení aktuálního potvrzení o studiu. KB také rozlišuje výši kontokorentu podle typu studia, maximální výše je 20 000 Kč, více viz tabulka č. 4.7. Tabulka č. 4.7 – Výše kontokorentu u KB v závislosti na typu studia Typ studia

Maximální výše

Studium

Poznámka

Střední škola

Řádné denní

Od 18 let

5 000 Kč

Vysoká škola, VOŠ

Řádné denní

1. ročník studia

10 000 Kč

2. ročník studia

20 000 Kč

ZDROJ:

Informace

dostupné

dne

20.

5.

2013

z:

úvěru

http://www.kb.cz/cs/lide/mladez-a-

studenti/pujcky/povolene-debety-pro-studenty.shtml, vlastní zpracování.

ČSOB povoluje majitelům studentského konta přečerpat zůstatek na jejich účtu ve formě kontokorentu za úrokovou sazbu 17,90 % p.a. Úhradou záporného zůstatku do 12 měsíců od přečerpání se automaticky obnoví úvěrový rámec na původní výši. Maximální úvěrový limit je 20 000 Kč. Kontokorent může čerpat osoba starší 18 let, student denního studia VŠ / VOŠ a také absolvent VŠ / VOŠ. Jednotlivé výše možného kontokorentu dle typu studia nejsou známy, jelikož na stránkách ČSOB nejsou uvedeny. Srovnání úrokových sazeb, splatnosti a úvěrových rámců kontokorentů znázorňuje tabulka č. 4.8. Nejvýhodnější úrokovou sazbu kontokorentu nabízí ČSOB, na druhém místě je ČS a nejvyšší sazbu má KB. Komerční banka má zároveň i nejnižší dobu splatnosti, pouze 6 měsíců. Nejvyšší úvěrový rámec však nabízí ČS (až 25 000 Kč). Tabulka č. 4.8 – Porovnání kontokorentu u ČS, KB a ČSOB ČS Úroková sazba p.a. Splatnost Úvěrový rámec

KB

ČSOB

18,90 %

19,90 %

17,90 %

12 měsíců

6 měsíců

12 měsíců

5 000 – 25 000 Kč

5 000 – 20 000 Kč

Do 20 000 Kč

ZDROJ: Informace dostupné ze sazebníků jednotlivých bank, vlastní zpracování.

4.1.2 Porovnání poplatků na běžném účtu Tato podkapitola uvádí srovnání základních bankovních poplatků za běžné transakce na účtu, viz tabulka č. 4.9. Jedná se o příchozí a odchozí platby z domácí a cizí banky,

34

trvalý příkaz k úhradě a výběry z domácího bankomatu a bankomatu jiné banky. Všechny uvedené transakce jsou v cenách internetového bankovnictví. Pokud by klient provedl během měsíce každou transakci uvedenou v tabulce č. 4.8 právě jednou, nejmíň by zaplatil klient ČSOB. Studentské konto ČSOB vychází nejlevněji z důvodů, že poskytuje internetové bankovnictví a operace provedené jeho prostřednictvím zcela zdarma (výjimku však tvoří inkaso). Klient ČS by se ocitl na druhé příčce v případě, kdy by měl v rámci balíčku služeb Standard vybranou položku – výběry z bankomatů ČS zdarma. Pokud by tuto službu měl zpoplatněnou, zaplatil by ze všech nejvíce. Je nutné podotknout, že níže uvedené srovnání v tabulce č. 4.9 je pouze orientační. Při výběru vhodného studentského konta by měl student předem zvážit, jaké transakce využívá v běžném životě nejvíce a podle nich částečně přizpůsobit své rozhodnutí. Tabulka č. 4.9 – Porovnání bankovních poplatků ČS, KB a ČSOB Transakce

ČS

KB

ČSOB

Příchozí platba z domácí banky

5 Kč

Zdarma

Zdarma

Příchozí platba z cizí banky

7 Kč

Zdarma

Zdarma

Zdarma / 6 Kč

9 Kč

Zdarma

40 Kč

39 Kč

35 Kč

Odchozí platba do domácí banky

2 Kč

6 Kč

Zdarma

Odchozí platba do cizí banky

4 Kč

6 Kč

Zdarma

Trvalý příkaz

5 Kč

6 Kč

Zdarma

Inkaso

5 Kč

6 Kč

6 Kč

68 / 74 Kč

72 Kč

41 Kč

Výběr z domácího bankomatu Výběr z cizího bankomatu

CELKEM ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-student/sazby-a-poplatky-d00018927, http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/depozitni-produkty/mujucet-a-g2-2-balicky-v-konceptumojeodmeny.shtml, http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#a, vlastní zpracování.

4.1.3 Výhody a bonusy běžného účtu Banky se snaží často mladistvé klienty nalákat na různé studentské výhody v podobě bonusů, odměn za využívání určitých služeb či slev na služby obchodních partnerů. 35

ČSOB na svých stránkách, kromě elektronického bankovnictví kompletně zdarma, aktuálně neuvádí žádné jiné zvýhodnění. V průběhu minulého roku (22. 8. – 19. 10. 2012) se však snažila přilákat novou studentskou klientelu kampaní, kdy nabízela k řízení nového konta Image kartu32 zdarma nebo poukázku Student Agency v hodnotě 500 Kč k ČSOB kreditní kartě. Nejčastějším poskytovaným bonusem u KB i ČS bývá vrácení peněžní částky za studentský průkaz ISIC v hodnotě 200 Kč. Student obdrží částku na svůj účet po předložení platné ISIC karty na pobočce nebo odesláním formuláře na internetových stránkách banky s oboustrannou kopií (či fotografií) ISIC karty. Toto zvýhodnění může student uplatnit u KB pouze při zřízení účtu, avšak u ČS každý rok. Česká spořitelna kromě ISIC bonusu nabízí tzv. Program výhod, jenž spočívá ve vrácení určité částky z měsíční ceny osobního účtu ČS Student. Sleva se vztahuje na služby Standard (do výše 9 produktů) a Plus (do výše 6 produktů). Minimální sleva je 10 % z aktivního účtu a maximální možná sleva je 100 % z aktivního účtu s kreditním obratem minimálně 20 000 Kč nebo bilanční sumou nad 1 mil. Kč33. Mezi další výhody, jež mohou snížit celkové poplatky za vedení účtu, patří jistě nabízený balíček 3 služeb Standard, v němž si může student vybrat 3 služby zdarma dle svých potřeb. Komerční banka nabízí nejširší škálu zvýhodnění. S osobním kontem G2.2 může student využít slev na cestování s kanceláří Studen Agency nebo slevu na vzdělání u firmy Tutor. Zároveň může obdržet 333 Kč každý rok v září v rámci konceptu MojeOdměny. Podmínkou získání této finanční odměny je alespoň jednou v každém měsíci zaplatit platební kartou, dobít kredit v mobilu přes bankomat KB nebo poslat peníze prostřednictvím internetového bankovnictví. Poplatky za výběry z bankomatu lze snížit v poměru 1:1 (1 platba debetní či kreditní kartou u obchodníka = 1 výběr debetní kartou z bankomatu KB). Také lze získat slevu z měsíčního poplatku za vedení účtu ve výši 50 % (při splnění 1 podmínky) nebo 100 % (při splnění 2 a více 32 33

Image karta neboli karta s vlastním designem v hodnotě pořízení 200 Kč. Podrobné

členění

poskytnuté

slevy

dostupné

dne

20.

5.

2013

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Balicky_produktu/Soukroma_klientela/Prilohy/program_vyhod_pravidla_poskytovani.pdf

36

z:

podmínek). Podmínky pro získání odměny jsou: jedna došlá platba na účet měsíčně, úvěr či hypotéka od KB či Modré pyramidy stavební spořitelny, objem prostředků uložených u KB či jejich společností v minimální výši 125 000 Kč, pravidelná měsíční úložka v rámci produktů společností KB v minimální výši 1000 Kč.

4.2 Kreditní karta pro studenty Česká spořitelna nabízí embosovanou bezkontaktní kreditní kartu Odměna pro studenty VŠ nebo VOŠ s úrokovou sazbou 23,88 % p.a. pro hotovostní výběry i bezhotovostní platbu. Bezúročné období, ve kterém je účtován 0 % úrok v případě splacení celé vyčerpané částky, je 55 dní. Minimální vyžadovaná měsíční úhrada je 3,20 % z vyčerpané částky a měsíční poplatek za vedení kartového úvěru činí 39 Kč. Student má možnost společně využívat úvěrového rámce na kreditní kartě i kontokorentu. Maximální možná výše vypůjčených prostředků je uvedena v tabulce č. 4.10. Tabulka č. 4.10 – Celková výše úvěrového rámce kreditní karty a kontokorentu u ČS Studium 1. ročník VŠ / VOŠ 2. ročník VŠ / VOŠ, interní denní doktorandské

Kreditní karta

Kontokorent

Celkem

10 000 Kč

10 000 Kč

20 000 Kč

25 000 Kč

25 000 Kč

50 000 Kč

ZDROJ: Sazebník České spořitelny, vlastní zpracování.

Komerční banka nabízí embosovanou bezkontaktní kreditní kartu studentům VŠ a VOŠ starším 18 let, již jsou zároveň majiteli G2.2 konta. Při zřizování je nutné doložit potvrzení o studiu. Kreditní karta je vydána buď jako Lady Karta, A karta nebo VISA Electron. Ke každé formě se vážou specifické služby a zvýhodnění. Bezúročné období je vždy 45 dní a úroková sazba činí 19, 90 % p.a. (Lady Karta a A karta) nebo 22,90 % p.a. (VISA Electron). Minimální vyžadovaná splátka je určena procentem z čerpaného úvěru – 5 % (Lady Karta a A karta) a 10 % (VISA Electron). Měsíční poplatek za vedení kartového úvěru je 29 Kč34 (Lady Karta a A karta) nebo 30 Kč (VISA Electron). Výše úvěrového limitu je závislá na stupni studia a lze kombinovat s úvěrovým rámcem kontokorentu, podmínkou však je maximální výše poskytnutých prostředků, jež nesmí překročit 20 000 Kč, více viz tabulka 4.11. 34

Pokud bezhotovostní obrat kartou za měsíc překročí 1500 Kč, je účtován nulový poplatek.

37

Tabulka č. 4.11 – Celková výše úvěrového rámce kreditní karty a kontokorentu u KB Studium

Kreditní karta

Kontokorent

Celkem

Střední škola

5 000 Kč

5 000 Kč

10 000 Kč

1. ročník VŠ

10 000 Kč

10 000 Kč

20 000 Kč

2. ročník VŠ

20 000 Kč

20 000 Kč

20 000 Kč

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://kb.cz/cs/lide/mladez-a-studenti/pujcky/kreditnikarta-pro-studenty.shtml, vlastní zpracování.

ČSOB nabízí embosovanou nebo neembosovanou kreditní kartu MasterCard v rámci ČSOB Studentského konta zdarma. Bezúročné období je 55 dní a úroková sazba činí 19,90 % p.a. Správa kartového úvěru je zdarma. Minimální splátka činí 5 % z vyčerpané částky. Maximální výše poskytnutého úvěru v rámci kreditní karty je 20 000 Kč a lze jej rozdělit mezi povolené přečerpání na ČSOB Studentském účtu. ČSOB neuvádí závislost výše poskytnutého kartového úvěru na stupni studia. Celkové srovnání kreditních karet uvedených tří bank nabízí tabulka č. 4.12, jež je zaměřena na nejdůležitější ukazatele a tak různá zvýhodnění a odměny za nákupy neuvádí. S ohledem na úrokovou sazbu a poplatek za správu by pořadí nejlevnějších úvěrů z kreditních karet bylo následující: 1. ČSOB, jelikož mu není účtován poplatek za správu; 2. KB Lady Karta a A Karta s poplatkem za správu 29 Kč, avšak se stejnou úrokovou sazbou i minimální úhradou jako u ČSOB; 3. KB VISA Electron; 4. ČS Kreditní karta Odměna s nejvyšší úrokovou sazbou i poplatkem za správu. Tabulka č. 4.12 – Celkové porovnání úvěrů z kreditních karet u ČS, KB a ČSOB

ČS

Úroková sazba

Bezúročné

Poplatek za

Minimální

(p.a.)

období

správu

měsíční úhrada

39 Kč

3,20 %

29 Kč

5,00 %

30 Kč

10,00%

zdarma

5,00 %

23,88 %

KB

1)

19,90 %

2)

22,90 %

ČSOB

19,90 %

55 dní 45 dní 55 dní

Legenda: 1) Lady Karta a A Karta, 2) VISA Electron

38

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/kreditnikarta-odmena/reprezentativni-priklad-pro-kreditni-kartu-odmena-ceske-sporitelny-d00019019, http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/karty/kreditni-karty.shtml,

http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-

sazby/Stranky/Priklady-vypoctu-nakladu-na-osobni-uvery.aspx#kkstudent, vlastní zpracování.

4.3 Studentský úvěr Během studií se může student dostat do situace, kdy potřebuje finanční výpomoc. Ve většině případů si student sjednává úvěr z důvodů vysokého školného, pořízení počítače 35 či výdajů na učební pomůcky. Česká spořitelna i Komerční banka je připravena tento problém řešit skrze studentský úvěr, jenž je určen výhradně pro osobní nepodnikatelské potřeby. ČSOB bohužel žádný speciálně upravený úvěrový produkt v této kategorii nenabízí, proto bude níže představen „spotřebitelský úvěr na cokoliv“. Studentský úvěr ČS si může sjednat zdarma osoba starší 18 let s trvalým pobytem v ČR a s předložením potvrzení o studiu: •

řádného denního studia státní či soukromé školy v ČR i zahraničí,

•

víceleté odborné školy v ČR i zahraničí,

•

navazujícího magisterského studia nebo interního doktorandského studia a

•

dálkového studia či studia MBA.

Jedná se hotovostní úvěr bez nutnosti prokazování účelu čerpaných prostředků v rozmezí 30 000 – 300 000 Kč. Splatnost úvěru je 1 rok až 10 let s možností odkladu splátek po dobu studia, kdy jsou placené jen měsíční úroky. Úroková sazba 8,90 % p.a. je pevná po celou dobu úvěru. Měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu činí 59 Kč. Je zde vyžadováno jištění ve formě spoludlužnického závazku třetí osoby nebo zajištění skrze ručitelský závazek (případně zástavní právo k pohledávce z vkladu). V případě studentů dálkového studia a studia MBA se neuvažuje hranice 30 let, ale předpokládá se, že má student zároveň stálý příjem z výkonu práce. Proto se u něj spoludlužnický závazek nevyžaduje, viz tabulka č. 4.13. Čerpání probíhá jednorázově převodem na účet klienta, splácení úvěru pak bezhotovostní formou na základě souhlasu s inkasem.

35

Komerční banka nabízí speciální úvěr na notebook Apple nebo úvěr na výpočetní techniku.

39

Tabulka č. 4.13 – Jištění studentského úvěru u ČS Úvěr

Spoludlužnický závazek

Zajištění (ručitelský závazek)

Do 100 000 Kč

ANO

NE

Od 100 000 Kč

ANO

ANO

Úvěr pros studenty dálkového studia a studia MBA Do 100 000 Kč

NE

NE

Od 100 000 Kč

NE

ANO

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.csas-mladi.cz/vysoka/pujcka/, vlastní zpracování.

Komerční banka nabízí úvěr Gaudeamus občanovi ČR, který je studentem vysoké školy, vyšší odborné školy nebo střední školy v ČR či zahraničí. Jeho zřízení je zdarma a je potřeba doložit dva doklady totožnosti i potvrzení o studiu. Poskytovaná možná suma finančních prostředků se pohybuje od 20 000 – 600 000 Kč. Pro studenty VŠ a VOŠ je účel poskytován bezúčelně, avšak studenti středních škol ho mohou využít pouze na úhradu školného. Úroková sazba činí 10,28 % p.a. a měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu 50 Kč. Úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně a splácet se může v rozmezní 1 roku až 10 let z běžného účtu KB36. Odklad splátek se týká pouze studentů VŠ a VŠO u úvěrů do celkové výše 150 000 Kč, kdy student hradí pouze měsíční úroky. U studentů bez vlastního pravidelného příjmu je vyžadováno jištění například ručením třetí osoby, vkladem u KB nebo stavebním spořením u Modré pyramidy stavební spořitelny. ČSOB spotřebitelský úvěr na cokoliv lze zřídit od 18 let s ČSOB Kontem nebo ČSOB Aktivním kontem. Je zde vyžadováno doložení svých příjmů nebo spolužadatelů, spoludlužníků či ručitelů a dva doklady totožnosti. Podání žádosti o úvěr a její vyhodnocené je zdarma, avšak za zpracování úvěru je účtováno 1 % z výše úvěru (min. 500 Kč, max. 3 500 Kč). Úroková míra je určena nejednoznačně – od 8,90 % p.a. a cena za správu úvěru je 59 Kč (s výpisem v elektronické podobě) nebo 79 Kč (s výpisem v papírové podobě). Úvěr lze splatit v rozmezí 1 roku až 7 let v pravidelných měsíčních splátkách. Jedná se o bezúčelový úvěr s možností čerpání

36

Pokud student nevlastní účet u KB, lze zřídit za tímto účelem konto Gaudeamus.

40

20 000 až 600 000 Kč bez zajištění. Čerpat ho lze jednorázově převodem na účet ČSOB. Následující tabulka č. 4.14 přináší celkové porovnání výhodnosti nabízených úvěrů. Je jednoznačné, že úvěr od ČSOB je pro studenty zcela nevýhodný především kvůli vysokému poplatku za sjednání či nemožnosti odložení splátek a nejasné výši úrokové sazby, jež může být i vyšší než 8,90 % p.a. Podle úrokové sazby je nejvýhodnější úvěr ČS (devíti korunový rozdíl v měsíční ceně správy úvěru je zcela zanedbatelný v porovnání s rozdílem úrokových sazeb – 1,38 procentního bodu). Avšak v případě, že student potřebuje vyšší prostředky než 300 000 Kč na financování např. školného, ČS není pro něj vhodnou bankou. Tabulka č. 4.14 – Porovnání úvěrů ČS, KB a ČSOB ČS

KB

ČSOB

30 000 – 300 000

20 000 – 600 000

20 000 – 600 000

8,90 %

10,28 %

8,90 % a více

Zdarma

Zdarma

500 – 3 500

59

50

59 / 79

Splatnost v letech

1 - 10

1 - 10

1-7

Možnost odložení

Ano (platba pouze

Ano (platba pouze

splátek

měsíčního úroku)

měsíčního úroku)

Výše úvěru v Kč Úroková sazba p.a. Poplatek za sjednání v Kč Měsíční cena správy úvěru v Kč

Ne

ZDROJ: Informace dostupné dne 20. 5. 2013 z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uverove-produkty-v-kc-pro-soukromou-klientelud00012936, http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uvery-d00022154, http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/uvery/spotrebitelske-uvery.shtml, http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.aspx#a, vlastní zpracování.

41

5 ZÁVĚR S ohledem na finanční výhodnost, tedy na nejnižší náklady, lze za nejvýhodnější běžný účet považovat ČSOB Studentský účet. Na prvním místě se umístil vzhledem k tomu, že studentům nabízí celé elektronické bankovnictví zdarma. Prvenství patří ČSOB i v případě kontokorentu a kreditní karty. Poněvadž studentský úvěr ČSOB neposkytuje, byl porovnáván její spotřebitelský úvěr na cokoliv. V tomto případě by pro studenty byl nejdražší. I když by se ČSOB, s výjimkou studentského úvěru, nabízela pro studenty jako nejlepší řešení, je nutné přihlédnout k dalším faktům. Její informace o produktech jsou neúplné a studenta nijak nemotivují, jsou strnulé. Kromě elektronického bankovnictví, nízkých úrokových sazeb a potvrzení o studiu dokládaného pouze 2x za dobu vedení účtu, nenabízí žádné slevy, bonusy ani jiná studentská zvýhodnění. Komerční banka si spolu s Českou spořitelnou navzájem konkurují. Nabízejí přehledné sazebníky i podrobné informace o produktech. Komerční banka nabízí k běžnému účtu více služeb zdarma než ČS a potvrzení o studiu žádá předložit pouze 2x za dobu vedení účtu. ČS má naopak propracovaný systém služeb k běžnému účtu, z nichž 6 nabízí zdarma – uživatelsky zajímavý je právě volný výběr tří služeb (v rámci těchto 6 služeb) k běžnému účtu zdarma. Avšak mezi nevýhody ČS z pohledu klienta může patřit dokládání potvrzení o studiu každý rok. Výhodnost běžného účtu ČS i KB závisí na více aspektech, které vstupují do ceny běžného účtu. Právě tyto dvě banky nabízí program výhod, s jehož prostřednictvím si může klient značně snížit měsíční náklady běžného účtu. Toto snížení záleží na provedených transakcích jednotlivce a nelze jej tedy zahrnout do objektivního srovnání finanční výhodnosti běžného účtu. Kontokorent ČS je ovšem výhodnější než u KB, jeho úroková sazba je nižší, úvěrový rámec vyšší a i doba splatnosti je daleko delší než u KB. KB se v případě kontokorentu umístila na posledním místě ze všech sledovaných bank. Kreditní karta KB se ve všech třech nabízených podobách umístila na 2. místě a kreditní karta ČS s nejvyšší úrokovou sazbou tak obsadila až poslední místo. Nutno dodat, že bezúročné období KB je o 10 dní kratší než u ČS i ČSOB. Česká spořitelna i Komerční banka se snaží studenty zaujmout prostřednictvím zajímavých zvýhodnění a bonusů např. vrácení peněz za ISIC či výše zmíněného programu výhod za aktivní využívaní běžného účtu, jež může výrazně snížit poplatky za jeho vedení. Zároveň poskytují úvěr pro studenty na školné 42

a jiné výdaje, které jim se studiem mohou vzniknout. Studentský úvěr ČS má jednoznačně nejvýhodnější úrokovou sazbu, avšak úvěrový limit je o polovinu menší než u KB (ČS 300 000 Kč, KB 600 000 Kč). Platební karty nabízejí všechny tři banky mezinárodní embosované. ČS i ČSOB vydává bezkontaktní debetní i kreditní kartu, avšak KB vydává pouze bezkontaktní kreditní kartu. Všechny banky umožňují si zvolit vlastní design platební karty, ovšem za rozdílnou cenu. Nejlevněji ji vydává KB, na druhém místě ČS a poslední ji poskytuje ČSOB. Na začátku správného výběru bankovního produktu je dobré zvážit, co student od banky očekává, jaké služby preferuje a které transakce využívá nejčastěji. Konstrukce studentského produktu by pro mladou klientelu měla zahrnovat určitá zvýhodnění, jimiž by se odlišila od běžných bankovních produktů. Důvody jsou na obou stranách vztahu – student mívá výrazně menší příjem finančních prostředků, je tedy pro něj prioritou cena zboží, služeb apod.; zároveň banka, jež poskytuje studentům své finanční služby za zvýhodněných cenových podmínek, si v této klientele buduje budoucí zákazníky, kteří po ukončení studií většinou zůstávají své bance věrni. V tomto směru může být zacílení na studenty předmětem reklamní kampaně či marketingové politiky banky.

43

PŘEHLED BIBLIOGRAFICKÝCH ZÁZNAMŮ ODBORNÁ LITERATURA: KALABIS, Z. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8 MÁČE, M. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. PLÍVA, S., ELEK, Š., LIŠKA, O., MAREK, K. Bankovní obchody. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009. 220 s. ISBN 978-807-3574-338. PŮLPÁNOVÁ,

S.

Komerční

bankovnictví

v

České

republice.

1.

vyd.

Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. REVENDA, Z.; MANDEL, M.; KODERA J.; MUSÍLEK, P.; DVOŘÁK, P.; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-726-1132-1.

LEGISLATIVNÍ NORMY: Zákon č. 40/1964 Sb. ze dne 26. února 1964, Občanský zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1964, částka 19, s. 0201. Ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991, Obchodní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98, s. 2474. Ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 284/2009 Sb. ze dne 22. července 2009 o platebním styku. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 89, s. 4174. Ve znění pozdějších předpisů.

44

INTERNETOVÉ ZDROJE: Bilanční suma a suma poskytnutých úvěrů ČS. Česká spořitelna a.s. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/klicove-udajed00014557 Bilanční suma a suma poskytnutých úvěrů ČSOB. Československá obchodní banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/SkupinaCSOB/Stranky/default.aspx Bilanční suma a suma poskytnutých úvěrů KB. Komerční banka a.s. [online]. [cit.

2013-05-19].

Dostupné

z:

http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-

investory/zakladni-financni-udaje.shtml ČSOB

Studentské

konto.

[cit.

2013-05-20].

Československá

Dostupné

z:

obchodní

banka

a.s.

[online].

http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-

platby/Stranky/CSOB-Studentske-konto.aspx Konto G2.2 KB. Komerční banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/mladez-a-studenti/ucty-a-platby/g2-2.shtml Kontokorent k osobnímu účtu Student ČS. Česká spořitelna a.s. [online]. [cit. 2013-0520].

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/kontokorent-k-

osobnimu-uctu-cs-student/doplnujici-informace-d00019501 Kreditní karta ČSOB. Československá obchodní banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Platebni-karty/Stranky/CSOB-Kreditni-kartapro-studenty.aspx,

http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-sazby/Stranky/Priklady-

vypoctu-nakladu-na-osobni-uvery.aspx#kkstudent Kreditní karta Odměna ČS. Česká spořitelna a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/kreditni-karta-odmena/o-produktu-

d00019591,

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/kreditni-karta-

odmena/reprezentativni-priklad-pro-kreditni-kartu-odmena-ceske-sporitelny-d00019019 45

Kreditní karta pro studenty od KB. Komerční banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné

z:

http://kb.cz/cs/lide/mladez-a-studenti/pujcky/kreditni-karta-pro-

studenty.shtml, http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/karty/kreditni-karty.shtml Osobní účet Student ČS. Česká spořitelna a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-student/o-

produktu-d00019614 Počet bankovních institucí v ČR ke dni 21. 5. 2013. Česká

národní

banka

[online].

[cit.

2013-05-21].

Dostupné

z:

https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang =cz&p_DATUM=21.05.2013&p_ses_idx=1 Povolené debety pro studenty u KB. Komerční banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/mladez-a-studenti/pujcky/povolene-debety-prostudenty.shtml Sazebník k ČSOB Studentskému kontu. Československá obchodní banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-20].Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnikpro-fyzicke-osoby-obcany.aspx#b Sazebník k osobnímu účtu ČS Student. Česká spořitelna a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z:http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/osobni-ucet-cs-student/sazbya-poplatky-d00018927 Sazebník ke studentskému Kontu G2.2 KB. Komerční banka a.s. [online]. [cit. 201305-20]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/depozitni-produkty/mujuceta-g2-2-balicky-v-konceptu-mojeodmeny.shtml Studentský úvěr ČS. Česká spořitelna a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.csas-mladi.cz/vysoka/pujcka/,

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-

finance/uverove-produkty-v-kc-pro-soukromou-klientelu-d00012936, http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/uvery-d00022154

46

Studentský úvěr Gaudeamus KB. Komerční banka a.s. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné

z:

http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/uver-gaudeamus.shtml,

http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/uvery/spotrebitelske-uvery.shtml Spotřebitelský úvěr na cokoliv ČSOB. Československá obchodní banka a.s. [online]. [cit.

2013-05-20].

Dostupné

z:

http://www.csob.cz/cz/lide/Pujcky-a-

uvery/Stranky/CSOB-Pujcka-na-cokoliv.aspx, http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#a, http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-sazby/Stranky/Priklady-vypoctunakladu-na-osobni-uvery.aspx#kkstudent

47

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.1 – Kogentní ustanovení smlouvy o běžném účtu....................................... 11   Tabulka č. 1.2 – Den zániku smlouvy o běžném účtu z podnětu jednotlivých subjektů .. 15   Tabulka č. 3.1 – Kogentní ustanovení smlouvy o úvěru ................................................. 23   Tabulka č. 3.2 – Dispozitivní ustanovení smlouvy o úvěru ............................................. 24   Tabulka č. 4.1 – Velikost vybraných bank podle bilanční sumy a sumy poskytnutých úvěrů v čisté hodnotě za rok 2012 .................................................................................. 28   Tabulka č. 4.2 – Členění věkových kategorií a potřebná dokumentace u ČSOB, KB a ČS ........................................................................................................................................ 29   Tabulka č. 4.3 – Služby k osobnímu účtu České spořitelny Student ............................... 31   Tabulka č. 4.4 – Služby ke studentskému Kontu G2.2 Komerční banky ......................... 31   Tabulka č. 4.5 – Služby k ČSOB Studentskému kontu .................................................... 32   Tabulka č. 4.6 – Výše kontokorentu u ČS v závislosti na typu studia ............................. 33   Tabulka č. 4.7 – Výše kontokorentu u KB v závislosti na typu studia ............................ 34   Tabulka č. 4.8 – Porovnání kontokorentu u ČS, KB a ČSOB ......................................... 34   Tabulka č. 4.9 – Porovnání bankovních poplatků ČS, KB a ČSOB ............................... 35   Tabulka č. 4.10 – Celková výše úvěrového rámce kreditní karty a kontokorentu u ČS . 37   Tabulka č. 4.11 – Celková výše úvěrového rámce kreditní karty a kontokorentu u KB . 38   Tabulka č. 4.12 – Celkové porovnání úvěrů z kreditních karet u ČS, KB a ČSOB ........ 38   Tabulka č. 4.13 – Jištění studentského úvěru u ČS ......................................................... 40   Tabulka č. 4.14 – Porovnání úvěrů ČS, KB a ČSOB ...................................................... 41  

48