Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011

Lenka Konupková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor: Finance

Stavební spoření

Autor bakalářské práce: Lenka Konupková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Naděžda Blahová, Ph.D. Rok obhajoby: 2011

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Stavební spoření“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další materiály jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. Ve Veselí nad Lužnicí dne 8.8.2011 ……………………………….. Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména své vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Naděždě Blahové, Ph.D., za věnovaný čas, cenné připomínky, odborné rady a vedení, jež mi během psaní poskytla, a které mi velmi napomohly k napsání této práce. Velký dík patří rovněž mým rodičům, za jejich značnou trpělivost a vytvoření nezbytného zázemí.

Abstrakt Tato bakalářská práce je věnována makroekonomickému pohledu na stavební spoření. Čtenáře by měla seznámit se základními principy fungování a částečně i historií tohoto produktu. Jádro práce tvoří dva celky. První se zabývá klíčovými změnami právní úpravy a jejich dopady na efektivnost systému stavebního spoření a státní rozpočet. Druhý je zaměřen na vývoj základních ukazatelů stavebního spoření v ČR, zejména v relaci na měnící se ekonomické a legislativní podmínky. Součástí je i krátká prognóza budoucího vývoje stavebního spoření a dalších možných legislativních změn a jejich důsledků, a to nejen v tomto specifickém segmentu.

Klíčová slova zákon o stavebním spoření, novela č. 423/2003, efektivnost trhu, státní rozpočet, počet nově uzavřených smluv

Abstract This bachelor thesis deals with the macroeconomic view of the building savings. Readers should be made familiar with the basic principles of operation and a part of the history of this product. The core of the work consists of two parts. The first one describes the key changes in legislation and their impact on the efficiency of building society and the state budget. The second one is focused on the development of the basic indicators of building savings in the Czech Republic, especially in relation to changing economic and legislative conditions. It also includes a brief forecast of future development of building savings and other possible legislative changes and their consequences, not only in this specific segment.

Key words Building Savings Act, Amendment No. 423/2003, market efficiency, state budget, the number of new contracts

Obsah ÚVOD....................................................................................................................................................... 8 1 STAVEBNÍ SPOŘENÍ Z POHLEDU ZÁKONA, DEFINICE POJMŮ ......................................................... 9 1.1

Zákon o stavebním spoření....................................................................................................... 9

1.2

Popis produktu ........................................................................................................................ 11

1.2.1 Spořící fáze............................................................................................................................ 12 1.2.2 Úvěrovací fáze....................................................................................................................... 13 1.2.3 Typy úvěrů ............................................................................................................................ 14 1.2.4 Typy klientů .......................................................................................................................... 16 1.2.5 Bytové potřeby ...................................................................................................................... 17 1.3

Stavební spořitelny v ČR ........................................................................................................ 18

1.3.1 Stavební spořitelny a jejich organizace ................................................................................. 18 1.3.2 Odlišnosti mezi stavebními spořitelnami .............................................................................. 19 1.4

Historie ..................................................................................................................................... 19

1.5

Shrnutí kapitoly ....................................................................................................................... 21

2 VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY STAVEBNÍHO SPOŘENÍ – DŮVODY A DOPADY ....................................... 22 2.1

Novely zákona č. 96/1993, o stavebním spoření .................................................................... 22

2.1.1 Novela č. 83/1995 Sb. s platností od 1.6.1995 ...................................................................... 22 2.1.2 Novela č. 423/2003 Sb. s platností od 1.1.2004 .................................................................... 22 2.1.3 Novela č. 292/2005 Sb. s platností od 1.10.2005 .................................................................. 23 2.1.4 Novela č. 348/2010 Sb. s platností od 1.1.2011 .................................................................... 23 2.2

Vývoj a hodnocení efektivnosti trhu stavebních spořitelen ................................................. 24

2.3

Dopady existence stavebního spoření na státní rozpočet ..................................................... 27

2.3.1 Novela č. 423/2003 Sb. a její dopady na státní rozpočet....................................................... 28 2.3.2 Novela č. 348/2010 Sb. a její dopady na státní rozpočet....................................................... 30 2.3.3 Hodnocení důsledků novel a komparace s vybranými státy ................................................. 31 2.4

Krátká prognóza vývoje v relaci na plánované změny ........................................................ 33

2.4.1 Změna sazby DPH ................................................................................................................. 33 2.4.2 Změna zákoníku práce .......................................................................................................... 33 2.4.3 Změny v zákoně o stavebním spoření ................................................................................... 34 2.4.4 Změny v zákoně o daních z příjmů ....................................................................................... 35 2.5

Shrnutí...................................................................................................................................... 35

3 VÝVOJ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ 1993-2010 ........................................ 37 3.1

Analýza vývoje nově uzavřených smluv stavebního spoření ............................................... 37

3.1.1 Vývoj mezi lety 1993-1998 ................................................................................................... 38 3.1.2 Vývoj mezi lety 1998-2002 ................................................................................................... 40

6

3.1.3 Klíčový rok 2003................................................................................................................... 42 3.1.4 Vývoj mezi lety 2004 - 2010 ................................................................................................. 43 3.1.5 Predikce pro rok 2011 ........................................................................................................... 45 3.2

Analýza vývoje řádných a překlenovacích úvěrů ................................................................. 46

3.2.1 Vývoj mezi lety 1993-1998 ................................................................................................... 46 3.2.2 Vývoj mezi lety 1999-2003 ................................................................................................... 48 3.2.3 Vývoj mezi lety 2004-2010 ................................................................................................... 49 3.2.4 Užití úvěrů a komparace s hypotečními úvěry ...................................................................... 50 3.3

Analýza vývoje cílové částky a objemu vkladů 1993-2011 .................................................. 52

3.3.1 Cílová částka ......................................................................................................................... 52 3.3.2 Objem vkladů ........................................................................................................................ 53 3.4

Shrnutí...................................................................................................................................... 54

ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................................................ 60 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 61 Příloha č. 1: Položkový seznam ČSSS – negativní vymezení účelu a položek ................................. 61 Příloha č. 2: Vybrané odlišnosti v podmínkách stavebních spořitelen v ČR .................................... 63 Příloha č. 3: Přehled Ministerstva financí o vývoji ve stavebním spoření v ČR v letech 1993 – 1998 ............................................................................................................................................................ 64 Příloha č. 4: Vývoj zůstatku na vkladových a úvěrových účtech v mld. Kč ..................................... 64 Příloha č. 5: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice ................................ 65 Příloha č. 6: Bytová výstavba v ČR v letech 1991 - 2002................................................................. 66 Příloha č. 7: Vývoj sazeb na hypotečním trhu 1.2003 – 6.2011........................................................ 67 Příloha č. 8: Vývoj cen bytů 1.2005 – 6.2011 ................................................................................... 68

7

Úvod Stavební spoření patří ke stálicím mezi finančními produkty na našem trhu. Žádný jiný produkt během své existence nedokázal oslovit takové množství lidí, jako právě stavební spoření. Navzdory řadám změn, kterými během své sedmnáctileté existence prošlo, a které ne vždy byly ke stavebnímu spoření vstřícné, si stavební spoření dokázalo vydobýt a udržet vedoucí pozici, jak mezi spořícími, tak úvěrovými produkty. Nyní, dva roky od propuknutí světové krize, se zdá, že se éra tohoto fenoménu chýlí ke konci. Plánované škrty ve veřejné správě a řada reforem, jimiž Česká republika v příštích letech projde, pravděpodobně způsobí, že stavební spoření zcela, nebo v podobě, jaké jsme ho znali doposud, zanikne. Toto téma jsem si zvolila zejména pro jeho aktuálnost. Vzhledem k tomu, že v důsledku poslední novely došlo i v mojí rodině k ukončení smlouvy o stavebním spoření, mě rovněž zajímá, jak si tento produkt vede za nových podmínek, a jakým způsobem by se mohl vyvíjet do budoucna. Cílem mé práce je komplexní makroekonomická analýza stavebního spoření, od jeho vývoje, až po zhodnocení efektivnosti celého systému a vlivu stavebního spoření na stát. Největší důraz bude kladen na reformy z roku 2003 a 2010, včetně jejich dopadů. V teoretické části se nejprve vysvětlím základní principy a fungování stavebního spoření, včetně seznámení čtenáře s právní legislativou upravující stavební spoření. Menší část věnuji i historii a odlišným způsobům úvěrování. Praktickou část hodlám rozdělit do dvou celků. V prvním nejprve stručně shrnu nejdůležitější změny právní úpravy stavebního spoření, jež budou celou kapitolou provázet. Poté zhodnotím efektivitu trhu stavebního spoření na našem území a následně se pokusím zjistit, zda je stavební spoření a zejména státní podpora skutečně takovou zátěží pro státní rozpočet. Důraz bude kladen zejména na reformu z roku 2003 a 2010. Na závěr této kapitoly provedu krátkou prognózu vývoje stavebního spoření v relaci na probíhající reformy, a to nejen v oblasti stavebního spoření. Druhý celek bude věnován analýze samotného vývoje stavebního spoření v ČR. Ráda bych odhalila klíčové faktory, jež stály za tak úspěšným vstupem stavebního spoření na náš trh. Analýzu hodlám provést na vybraných ukazatelích a za časové úseky. Východiskem by měly být zejména informace z výročních zpráv jednotlivých spořitelen, AČSS, MF, MMR A ČSÚ.

8

1 Stavební spoření z pohledu zákona, definice pojmů Pro lepší porozumění práci a orientaci v textu hodlám v této části vymezit několik pojmů, jež jsou podle mého názoru v souvislosti se stavebním spořením zásadní. Uvedené informace vychází ze zákona o stavebním spoření a dále z běžných smluvních podmínek.

1.1

Zákon o stavebním spoření

Na český trh bylo stavební spoření uvedeno přijetím zákona č. 96/1993 Sb.1 o stavebním spoření.2 Tento zákon, několikrát novelizovaný3, je stále nejdůležitějším právním dokumentem upravující tuto oblast. Vymezuje pojem a podmínky, za nichž je možné stavební spoření uzavřít v části prvé, ve druhé upravuje nárok na přiznání státní podpory. Tato část prošla v poslední době značnými změnami, se kterými budu v textu dále pracovat a jejichž dopady se pokusím vysvětlit v praktické části. Stavební spoření je definováno jako „účelové spoření spočívající: a. v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, b. v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, c. v poskytování příspěvku fyzickým osobám (dále jen "státní podpora") účastníkům stavebního spoření.“ 4 Na našem území může být stavební spoření poskytováno pouze specializovanými bankami (stavebními spořitelnami), jimž byla udělena příslušná licence od ČNB. Na tomto místě bych ráda upozornila na fakt, že z pohledu zákona se i v případě stavební spořitelny jedná o banku a tudíž se na ní vztahuje stejná právní úprava a regulace jako na banku klasickou (zejména zákon o bankách 5). Naopak povinnosti a omezení vyplývající ze zákona o stavebním spoření jsou závazné pouze pro stavební spořitelny. Ty tak mají např. limitovaný přístup k finančním zdrojům či investování finančních prostředků, které v souvislosti s poskytováním stavebního spoření získaly. Rovněž označení „stavební spoření“ a „stavební spořitelna“ je propůjčeno výhradně výše uvedenému produktu a instituci a nemůže být užito v jiné souvislosti. Tato opatření mají za následek vyšší bezpečnost a garanci návratnosti prostředků, než je tomu u jiných spořících institucí. 1

Zákon č. 96/1993 Sb.,o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. 2 AČSS [online]. Historie stavebního spoření. [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW:http://www.acss.cz/cz/stavebnisporeni/historie-stavebniho-sporeni/> 3 Zákon č. 83/1995 Sb., č. 423/2003 Sb., č. 292/2005 Sb., č. 348/2010 Sb. 4 § 1 zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření… 5 zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. 9

Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření se může stát jakákoli fyzická (dále jen FO) či právnická osoba (PO). Pouze FO může za splnění dalších podmínek (viz dále) žádat o státní podporu.

Smlouva o stavebním spoření Stavební spoření vzniká okamžikem uzavření smlouvy o stavebním spoření (dále jen smlouvy) mezi zájemcem a stavební spořitelnou. Od tohoto okamžiku se zájemce stává účastníkem stavebního spoření. Smlouva obsahuje zejména tyto náležitosti: • cílová částka • úroková sazba z úvěrů a úroková sazba z vkladů • všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) Cílová částka „Smlouva o stavebním spoření se uzavírá na cílovou částku, která vyjadřuje budoucí potřebu finančních prostředků pro realizaci bytových potřeb účastníka.“ 6 Z příslušné definice je patrné, že cílová částka tvoří jádro stavebního spoření. Představuje hodnotu, jež bude účastníkovi vyplacena v okamžiku přiznání úvěru, tedy přechodu z fáze spořící do úvěrové.7 cílová částka = ∑ vkladů za dobu spoření + (úroky - daň z příjmů) + (státní podpora - daň z příjmů) + hodnota úvěru

Cílová částka tvoří základ pro výpočet dalších smluvních ukazatelů. Jejím pronásobením příslušným koeficientem (uveden ve VOP) se vypočítává velikost měsíčních úložek, v případě čerpání úvěru i splátek. Od cílové částky je rovněž odvozen i jednorázový poplatek za uzavření smlouvy, jehož nesplacení v příslušné lhůtě může být důvodem vypovězení smlouvy ze strany stavební spořitelny.8 Volba cílové částky závisí na následujících faktorech: •

kdy bude účastník finanční prostředky potřebovat,

•

kolik může měsíčně ukládat, resp. splácet,

•

jaký je účel uzavření smlouvy o stavebním spoření.

6

Asociace českých stavebních spořitelen [online]. Definice pojmů AČSS. [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: 7,8 DOUCHA, R. Stavební Spoření. 2., aktualiz. vydání. Praha: Grada, 1999. str. 22., s. 89. ISBN 80-7169-894-6.

10

Výše cílové částky by měla být stanovená tak, aby umožňovala účastníkovi získat požadovaný finanční obnos v potřebném časovém horizontu a současně reflektovala jeho finanční možnosti. Již při uzavírání smlouvy by si měl účastník rozmyslet, zda hodlá stavební spoření použít výhradně jako spořící nebo i úvěrový produkt. Při sjednávání stavebního spoření se sice předpokládá úmysl účastníka získat v budoucnu výhodný úvěr, tedy přechod do fáze úvěrové, nicméně účastník k tomu není povinován a smlouva tak může být (a často i je) ukončena bez přechodu do úvěrové fáze. V průběhu plnění kontraktu se účastník a stavební spořitelna mohou dohodnout na změně cílové částky a to oběma směry. Tato změna však zpravidla bývá ze strany spořitelny zpoplatněna. Překročení cílové částky bez předchozí domluvy je sankcionováno.

Úroková sazba z vkladů a úroková sazba z úvěrů Úrokové sazby jsou jedním z nejdůležitějších faktorů při rozhodování, jaký finanční produkt je pro zájemce nejvhodnější. V případě stavebního spoření jsou úrokové sazby z vkladů i úvěrů poměrně nízké a jejich rozdíl může činit maximálně 3%. V obou případech jsou úrokové sazby za danou fázi neměnné. (výjimka viz kap.) Aktuálně se sazby z vkladů pohybují v rozmezí 1-2,2%, resp. 3-5% u úvěrů.

Všeobecné obchodní podmínky Zákon stanovuje minimální povinné údaje, jež musí smlouva obsahovat, což je další krok k vyšší ochraně účastníka. Jedná se zejména o údaje o podmínkách a postupech při uzavírání smluv a poskytování úvěrů.

1.2

Popis produktu

Stavební spoření je produkt finančního trhu, jež v sobě bezprostředně spojuje 2 různé finanční instrumenty - spořící a úvěrový. Vklady účastníků, primární zdroje spořitelen, jsou, vzhledem k délce vázání prostředků, úročené zpravidla nízkou sazbou tak, aby byla výše splátek a úvěru jako celku po připočtení úrokové sazby, tedy marže stavební spořitelny, přijatelná z hlediska úvěrované osoby.9 Při popisu stavebního spoření, resp. jeho funkce, je podle mého názoru vhodné obě části oddělit.

9

RUBEK, Jiří., REVENDA, Zbyněk., PILLVEIN, Jan. Banky´94.-Stavební spoření a půjčku. Říčany, SCIENTIAA, 1994. str. 54, s. 208. ISBN 80-900891-5-1 11

1.2.1

Spořící fáze

Spořící fáze tvoří první část stavebního spoření. Zde se jedná o klasický spořící produkt, kdy účastník vkládá na svůj účet úložky, jež se úročí předem stanovenou sazbou. Při uzavírání smlouvy se předpokládá, že úložky budou pravidelné (měsíční) a ve stejné výši. Praxe však ukazuje, že tento předpoklad bývá často porušován. Skutečná výše úložek je odvislá od finančních možností účastníka a je tedy možné po dohodě se spořitelnou jak výši, tak frekvenci úložek upravit. Z důvodu zkrácení spořící fáze a dřívějšího poskytnutí úvěru se zejména na začátku spoření vkládá mimořádná úložka. Po celou dobu spořící fáze jsou vklady úročené fixní úrokovou sazbou stanovenou ve VOP. Výjimka může nastat jen u smluv se spořící fází přesahující 6 let, kde stavební spořitelna „může sazbu jednostranně změnit“10. Důvodem by mohlo být zabránit „zneužití“ stavebního spoření k „nekonečnému“ spoření a porušení základní myšlenky a cíle stavebního spoření. Tím je spořit po určitou dobu a poté získat výhodný účelový úvěr na řešení bytových potřeb. Pouze ve fázi spoření je možné získat státní podporu, jež je jedním z klíčových důvodů, proč je stavební spoření tak výhodné. Státní podpora může být přiznaná pouze osobě fyzické, občanu ČR, nadto jen osobám, jimž bylo příslušnými orgány přiděleno rodné číslo a trvale se na území ČR vyskytují. Její hodnota může činit až 10% z uspořené částky (úložky), maximálně však z 20 000Kč. Od 1.1.2011tak účastník může obdržet maximálně 2 000Kč. Uspořená částka = ∑ ročních vkladů + (úroky z těchto vkladů - daň z příjmů) + (úroky ze státní podpory - daň z příjmů) – poplatky spořitelně

Minimálně po dobu 6 let, nebyl-li do této doby poskytnut řádný úvěr, nemůže účastník s naspořenou částkou manipulovat, aniž by o státní podporu přišel. V případě nedodržení zákonné lhůty se celková státní podpora vrací zpět do státního rozpočtu, jako by nikdy nebyla přiznána. Zde bych poukázala na zajímavost, že i když je samotná státní podpora vrácena, připsané úroky ze státní podpory účastníkovi zůstávají. Státní podpora je připisována vždy až v následujícím roce (v dubnu) po vzniku nároku. Na účtech účastníků se eviduje formou záloh pouze „fiktivně“, k faktickému převodu dochází až k okamžiku čerpání prostředků bez zažádání o úvěr (při splnění minimální zákonné lhůty 6 let), či souběžně s čerpáním úvěru.

10

§ 5 odst. 7 zákona č. 96/1993 Sb.,o stavebním spoření... 12

Vzhledem k tomu, že délka spořící fáze není zákonem omezena, neexistuje ani strop pro velikost celkové státní podpory. Ta tak závisí pouze na délce spořící fáze a výši ročních vkladů. Státní podpora je úročená stejnou sazbou, jako samotné vklady účastníka. 1.2.2

Úvěrovací fáze

V historii stavební ho spoření se objevily dvě formy poskytování úvěrů - princip losování a princip hodnotícího čísla. A. Princip losování Historicky starší varianta, založená na principu losování, se v dnešní době již nepoužívá. Spočívala v institucionálním spoření několika osob, jejichž cíl byl totožný s dnešním - získat dostatečný finanční obnos, zejména pro bytové potřeby. Každá ze zúčastněných osob přispívala optimálně stejnou měrou do fondu, kde se vklady střádaly. Po dosažení určitého obnosu, který stačil na pokrytí nákladů na bytové potřeby jedné osoby, se losem volilo, komu budou prostředky svěřeny.11 Tento první „britský“ způsob představoval pro účastníka značnou nejistotu, neboť po celou dobu spoření nevěděl, kdy mu bude úvěr poskytnut. Pro větší názornost uvedu danou situaci na příkladu. Účastník plánuje koupi bytu, na níž potřebuje finanční obnos ve výši 300 000£. Sám je schopen ukládat měsíčně 1 500£, tedy 60 000£ ročně. Spořil-li by na byt sám, pak by požadované částky dosáhl za 5 let. V obdobné situaci se nachází další čtyři osoby. Společně se domluví, že každý z nich bude ukládat do fondu 1 500£ měsíčně. Po prvním roce tak bude dostatek prostředků na rekonstrukci jednoho domu. Proběhne los, kde pravděpodobnost zkrácení potřebné doby o 4 roky je 20%. Mohlo by se zdát, že stejná pravděpodobnost bude i pro následující roky, z pohledu účastníka se však bude zvyšovat. O úvěr zažádají v druhém roce již jen 4 osoby, tedy pravděpodobnost vzroste na 25% atd. Z uvedeného příkladu je patrné, že na svépomocném spoření mohl dotyčný jedině vydělat - byt si při nejhorším pořídil ve stejném okamžiku, jako kdyby spořil sám. B. Princip hodnotícího čísla Aktuálně používaná varianta poskytování úvěru v ČR, princip hodnotícího čísla, pochází z Německa a byla koncipována v roce 1938.12 Výhoda této varianty z pohledu účastníka spočívá v tom, že již v okamžiku uzavření smlouvy ví, kdy mu bude úvěr poskytnut. Dobu spoření, tedy čekání, si volí sám na základě svých potřeb a možností a okamžik poskytnutí úvěru, při absenci možnosti bankrotu či nelikvidity stavební spořitelny, závisí ryze na něm. 11 12

KIELAR, P. Matematika stavebního spoření. Vydání 1. Praha : Ekopress, 2010 s. 9, s. 142. ISBN 978-80-86929-63-7 KIELAR, P. Matematika stavebního spoření. Vydání 1. Praha : Ekopress, 2010 s. 22, s. 142. ISBN 978-80-86929-63-7 13

1.2.3

Typy úvěrů

V modelu založeném na hodnotícím čísle se lze setkat se dvěma typy úvěrů - řádným a překlenovacím. Rozdíl spočívá ve splnění, respektive nesplnění všech smluvních podmínek. I. řádný O řádném úvěru hovoříme v situaci, kdy jsou naplněna veškerá smluvní kritéria podmiňující jeho poskytnutí. V České republice jsou definována následovně: 1. fáze spoření trvala přinejmenším 24 měsíců 2. ke dni hodnocení dosáhl účastník smluvně stanoveného procenta z cílové částky a požadované výše hodnotícího čísla (bodového hodnocení) 3. účastník doložil příslušné doklady a 4. současně prokázal zajištění návratnosti. Délka spořící fáze je omezena pouze zdola, musí činit min. 24 měsíců, zhora nikterak omezena není. Ve smlouvě je uvedeno minimální procento cílové částky, kterého musí účastník dosáhnout pro poskytnutí řádného úvěru. Na českém trhu činí hodnota tohoto koeficientu nejčastěji 40%, lze se setkat i s hodnotami 30% (minimum) nebo 50% (maximum).13 Obecný vzorec pro výpočet bodové hodnocení (BH) neexistuje, jeho stanovení spadá plně do kompetence dané spořitelny. Jediný zákonný požadavek spočívá v jeho uvedení ve VOP. Každá stavební spořitelna má nejen vlastní název, ale i výpočet.14 1. jeden z možných výpočtů (užívaný např. Stavební spořitelnou České spořitelny): BH = UČ + SP + ÚF/ K * CČ

kde

UČ = uspořená částka SP = zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka ÚF = úrokový faktor K = koeficient CČ = cílová částka

•

Koeficient K je hodnota volená spořitelnou, jímž se pronásobí CČ. Pro ilustraci: jeho výše ve Stavební spořitelně České spořitelny činí 4‰

13 14

Mesec.cz [online]. Produkty. [cit. 2011-04-8]. Dostupné z WWW: Hypoindex.cz [online]. Hodnotící číslo. [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW:< http://www.hypoindex.cz/clanky/hodnoticicislo-magie-stavebnich-sporitelen/> 14

•

Úrokový faktor tvoří součet veškerých úroků připsaných stavební spořitelnou a přiznané státní podpory, pronásobený příslušnou hodnotou (v %) uvedenou ve VOP

•

Uspořená částka je rovna součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, snížená o úhrady účtované stavební spořitelnou.

2. Wüstenrot zase užívá např. termín ohodnocovací číslo.15 V pravidelných intervalech zjišťuje, kolik procent cílové částky již klient naspořil. Naměřené údaje se kumulují a za každé procento se přiděluje stanovený počet bodů. Např. 1% = 1bod. Tyto body se porovnávají s požadovaným BH a vyhodnocuje se, zda již má účastník nárok na úvěr.16 Praxe ukazuje, že u běžně sjednávaných smluv může účastník požadovaného BH dosáhnout nejdříve na přelomu třetího a čtvrtého roku.17 Předpokladem je ovšem vložení mimořádné úložky, zpravidla na počátku spořící fáze. Výše poskytnutého úvěru je rovna rozdílu cílové a uspořené částky ke dni doručení žádosti o úvěr. úvěr = cílová částka - uspořená částka

Zajištěním návratnosti se rozumí prokázání schopnosti do budoucna úvěr řádně, tzn. ve stanovené lhůtě a výši, včetně úroků, splatit. Toho je dosaženo nejčastěji sjednáním zástavního práva k nemovitosti, na níž je úvěr čerpán, ručením třetí osoby aj. zajišťovacími prostředky stanovenými v obchodním zákoníku18. Stavební spořitelna má rovněž právo požadovat sjednání životního pojištění pro případ úmrtí, či/ případně jinou formu pojištění.19 II. Překlenovací Stavební spořitelny umožňují získat úvěr dříve než okamžikem splnění všech podmínek potřebných pro přiznání úvěru řádného. Tento úvěr, spojený zejména s nesplněním podmínky návratnosti či nenaspoření potřebné částky je označován jako překlenovací úvěr či meziúvěr.20 Na rozdíl od řádného úvěru nevzniká na poskytnutí překlenovacího žádný právní nárok. Bez ohledu na to, jakou část již účastník naspořil, se vyplácí celá CČ21 a z ní si počítají úroky. Poskytnutí úvěru nemá žádný vliv na spořící fázi, jež tak pokračuje beze změn. V průběhu 15

Hypoindex.cz [online]. Hodnotící číslo. [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: 16 DOUCHA, R. Stavební Spoření. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 1999. str. 26, s. 89. ISBN 80-7169-894-6. 17 podle ústního sdělení Hany Maškové (vedoucí pracovnice České Spořitelny, nám. Masaryka 24/1, Veselí nad Lužnicí) dne 3.4.2011 18 §300-322 obchodního zákoníku 19 DVOULETÝ, A. Zákon o stavebním spoření: text zákona s vysvětlivkami. 1. Vydání. Praha: Rout, 1993. nestr. 20 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. Vydání. Praha: Oeconomika, 2009. s. 276, s. 338. ISBN 97880-245-1180-1 21 Výjimka: Wüstenrot, jež poskytuje překlenovací úvěr max. ve výši 70% cílové části 15

čerpání tak nedochází k umořování úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr je výhodný zejména u nižších částek, u vyššího obnosu je zpravidla vyžadováno zajištění. V českých podmínkách je možné získat překlenovací úvěr prakticky ihned po zřízení spoření22. Společné znaky překlenovacího a řádného úvěru •

úvěr je poskytnut ve výši cílové částky

•

finanční prostředky jsou vázány výhradně na uspokojování bytových potřeb (viz dále) - účastník má zákonnou povinnost dokládat jejich použití

•

úvěr lze čerpat jednorázově i postupně 1.2.4

Typy klientů

Jak již bylo výše uvedeno, účastníkům stavebního spoření nevzniká povinnost přejít do úvěrové fáze. Proto je třeba rozdělit i segment klientů do skupin: •

„klasický klient“ - účastník bude v budoucnu žádat o úvěr ze stavebního spoření

•

„nerozhodnutý klient“ - k okamžiku uzavření smlouvy účastník neví, zda do budoucna o úvěr zažádá

•

„přátelský klient“ - účastník po skončení spořící fáze nebude žádat o úvěr23

V prvém případě, „klasický klient“, se jedná o klienta, jež hodlá stavební spoření využít jako komplexní produkt s přechodem do úvěrové fáze. Naopak ve třetím případě, „přátelský klient“, účastník využije stavební spoření výhradně jako spořící produkt. Označení „přátelský klient“ vychází z principu fungování stavebního spoření, resp. průběžného způsobu financování úvěrů. Stavební spořitelny mají omezený přístup ke zdrojům, primárními zdroji tak zůstávají vklady samotných účastníků. Pro stabilitu celého systému je nezbytná dostatečná základna účastníků ve spořící fázi, jejichž vklady budou poskytnuty jako levné prostředky pro úvěrování a financování. Pakliže by každý účastník požadoval do budoucna úvěr, musel by počet nově uzavřených smluv, minimálně výše úložek, neustále narůstat, a to geometrickou řadou. Proto si některé spořitelny účastníky, kteří nehodlají stavební spoření využít k získání úvěrů, hýčkají a nabízejí jim i vyšší sazby z vkladů.24 22

Výjimka: spořitelna Wüstenrot vyžaduje naspoření alespoň 30% z cílové částky PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. Vydání. Praha: Oeconomika, 2009. s. 273, s. 338. ISBN 97880-245-1180-1 24 Např. Wüstenrot : Vychytané spoření - sazba z vkladů při nečerpání úvěru činí 2,5% p.a., při čerpání 2,2% p.a. 23

16

1.2.5

Bytové potřeby

Bytové potřeby jsou upraveny hned dvěma zákony. Vedle již zmíněného zákona o stavebním spoření25 navíc i zákonem o dani z příjmů26. Nejdůležitější z nich lze zjednodušeně shrnout následovně: •

výstavba či koupě bytového domu, bytu, rodinného domu (dále stavby pro bydlení)

•

nabytí pozemku na stavbu pro bydlení či na němž již stavba stojí

•

změna a údržba stavby pro bydlení (změnou se rozumí technické zhodnocení)

•

změna nebytového prostoru na bytový

•

splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování výše uvedených bytových potřeb.

Pro účastníka úvěrové fáze stavebního spoření jsou důležité obě právní úpravy, neboť první podmiňuje čerpání úvěru, resp. užití finančních prostředků z něj obdržených; druhá vymezuje bytové potřeby z pohledu možného snížení ročního základu daně až o 300 000Kč na jednu rodinu.27 Definice si jsou velmi podobné, z větší části jsou i obsahově shodné, nicméně lze nalézt několik rozdílů, jež mohou hrát významnou roli. Zákon o daních z příjmů je obecnější a obsahuje o několik ustanovení méně. Pozor si tak účastníci musí dát na situaci, kdy by chtěli aplikovat splnění definice podle jednoho zákona na situace upravené zákonem druhým, zejména u již zmiňovaného snižování základu daně (ZD). Účastník by si na základě zákona o stavebním spoření v dobré víře odečetl od ZD částku 300 000Kč, přestože podle zákona o dani z příjmů na tento odpočet nárok nemá. Zákon o stavebním spoření totiž za bytové potřeby považuje i: •

změnu a údržbu stavby na spoluvlastnictví či stavbě pro bydlení je-li účastník nájemce

•

připojení stavby pro bydlení k veřejným sítím technického vybavení 7

U zákona o dani z příjmů je navíc stanovena podmínka pro uznání koupě pozemku na stavbu pro bydlení za bytovou potřebu pouze v případě, dojde-li k zahájení výstavby do 4 let od jeho nabytí. Stavební spořitelna může jednotlivé bytové potřeby dále specifikovat či je negativně vymezit. (Viz Položkový seznam Stavební spořitelny České spořitelny, příloha 1.)

25

§6 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb.,o stavebním spoření... §15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 27 Vančurová, A. Daňový systém 2010. 10. aktualizované vyd. Praha: VOX, s. 201, s. 355, ISBN 978-80-86324-86-9 26

17

1.3

Stavební spořitelny v ČR 1.3.1 Stavební spořitelny a jejich organizace

Aktuálně ( 4/2011) působí v ČR tyto stavební spořitelny (v závorce datum zahájení činnosti): •

Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (8.9.1993)

•

Modra pyramida stavební spořitelna, a.s. (16.12.1993, původně Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s.)

•

Raiffeisen stavební spořitelna a.s. (7.9.1993, původně AR stavební spořitelna,a.s.)

•

Stavební spořitelna Česká spořitelny, a. s. (1.7.1994)

•

Wüstenrot stavební spořitelna a.s. (11.11.1993)28

Pro české stavební spořitelny je typické kapitálové propojení se zahraničním, zejména německým partnerem, jež přináší výhodné spojenectví. Zahraniční subjekt působí na finančním trhu, který je více vyspělý a kde má stavební spoření delší tradici. Poskytuje tak know-how české stavební spořitelně29, jež čerpá z výhody znalosti českého trhu. Jedinou, ryze českou, stavební spořitelnou bez účasti zahraničního kapitálu je Modrá pyramida stavební spořitelna, jež je ze 100% vlastněna Komerční bankou. Každá z výše uvedených spořitelen je členem Asociace českých stavebních spořitelen, České bankovní asociace a Evropského sdružení stavebních spořitelen.30 Účast v těchto organizacích je dobrovolná, z hlediska stavebních spořitelen však velmi výhodná. Hlavní cíle ASČS, ČBA a ESSS si jsou do značné míry podobné a lze je shrnout a rozdělit z hlediska stavebních spořitelen: „ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu.“31 a z hlediska fungování a prosperity celého systému: „vytváření optimálního zázemí systému stavebního spoření a upevňování důvěry občanů ve spolehlivost, funkčnost, stabilitu, kontinuitu a výkonnost sektoru stavebního spoření.“32 Rovněž se významně podílí na spoluvytváření zákonných norem a přímo tak ovlivňují svoji činnost (platí zejména pro ČBA). Počet 5 fungujících spořitelen se pro český trh udává jako optimální.33

28

AČSS [online]. Členové AČSS. [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: DOUCHA, R. Stavební Spoření. 2. aktualiz. vydání. Praha: Grada, 1999. s. 55, s. 89. ISBN 80-7169-894-6. 30 AČSS [online]. Členové AČSS. [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: 31 ČBA [online]. O ČBA. [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: 32 AČSS [online]. Cíle AČSS. [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: 33 Např. RUBEK, Jiří., REVENDA, Zbyněk., PILLVEIN, Jan. Banky´94.-Stavební spoření a půjčky. Říčany, SCIENTIAA, 1994. str. 57, s. 208. ISBN 80-900891-5-1 29

18

1.3.2 Odlišnosti mezi stavebními spořitelnami Jak jsem již předeslala, rozdíly v nabídkách stavebních spořitelen nejsou příliš velké. Jedná se zejména o poplatkovou politiku a podmínky přidělení úvěru. Samotné sazby se liší minimálně. V rámci spořitelen jsou jednotlivé údaje diferencovány dále podle konkrétních produktů. (shrnutí vybraných podmínek nabízené spořitelnami fungujícími v ČR je v příloze č. 2) V dnešní době spořitelny nabízejí i další, tzv. doprovodné služby, které při volbě nejvhodnějšího produktu mohou hrát značnou roli. Jedná se zejména o zprostředkování koupě bytu či pozemku pro jeho výstavbu.34 Při uzavírání stavebního spoření by zájemce měl mít na zřeteli nejen výši úrokové sazby z vkladů a úvěrů, ale i lhůty splatnosti, podmínky přidělení úvěru a poplatky, jež jsou ze zákona uvedeny pod pojmem roční provozní sazba nákladů (dále jen RPSN). Většina zájemců se však rozhoduje pouze na základě prvního kritéria, kdy abstrahuje od různých poplatků a nákladů spojených s vedením smlouvy a kalkuluje proto s vyšším výnosem, než jaký ve skutečnosti obdrží. V budoucnu mu tak reálně hrozí nedostatek finančních prostředků na realizaci zamýšlených bytových potřeb.

1.4

Historie

Stavební spoření je produkt finančního trhu, který se na evropském kontinentě vyskytuje již od roku 1775. To byla v britském Birminghamu založena první „stavební spořitelna“ Ketley´s Building Society. Jednalo se svépomocné družstvo fungující na principu drobných střadatelů, kteří díky malým, ale pravidelným úložkám umožňovali členům společnosti poskytování úvěrů k výstavbě bytů pro bydlení aj. bytové účely, případně rozvoj řemeslné živnosti.35 Myšlenka stavebního spoření se objevila v době průmyslové revoluce, kdy mechanizace ve výrobě vedla k vysoké nezaměstnanosti, nízkým platům a nevyhovujícím podmínkám v oblasti bydlení. Jakékoli zlepšení v této oblasti naráželo na nedostatek financí, potřebných k jejich realizaci. Proto se koncept společného úvěrování velmi rychle ujal. Na rozdíl od dnešní podoby bylo úvěrování založeno nikoli na principu hodnotícího čísla, ale na principu losování. (viz kap. 2.1.1.) Další specifikum britského modelu spočívalo v tom, že svépomocné družstvo bylo zakládáno na dobu určitou a zanikalo okamžikem uspokojení posledního člena družstva.36 Tato forma úvěrování nesla poměrně malé riziko a není proto 34

VOP Stavební spořitelny České pojišťovny KIELAR, P. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2010 s. 10, s. 142. ISBN 978-80-86929-63-7 36 KIELAR, P. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2010 s. 21, s. 142. ISBN 978-80-86929-63-7 35

19

divu, že se stavební spoření začalo rozšiřovat i do dalších států, i když se v prvních desítkách let jednalo pouze o domínia a kolonie VB: USA (1831): Oxford provident building Association; JAR (1855); Austr.(1858).37 Teprve v průběhu 70. let 19. století se v německy hovořících zemí začalo hovořit o myšlence kolektivního úvěrování, ale trvalo dalších 15 let, než v roce 1885 pastor von Bondelschwingh založil v Bielefeldu 1. stavební spořitelnu „Bausparkasse für Jedermann“ neboli „Stavební spořitelna pro každého“. V prvním roce existence zaznamenala velký úspěch, později však kvůli nedostatečným podmínkám, zejména nedostatku volného kapitálu, upadla v zapomnění. Boom stavebního spoření v Evropě je spojen s poválečnou obnovou jak ve 20., tak ve 40. letech 20. st., zejména v Německých zemí. V prvním případě je „obrození“ spoření skloňováno se jménem Georga Kroppa, zakladatele tzv. Společenství přátel.38 Stavební spořitelny se vyskytovaly ve všech právních formách a byly jak soukromé, tak veřejné. K „převratu“ ve stavebním spoření došlo v roce 1938 v souvislosti s reformou říšského ministra, kdy došlo ke dvěma významným změnám. Byly zavedeny poplatky jak při uzavírání smlouvy, tak i poskytování úvěrů. Až do tohoto data bylo poskytování úvěrů zcela bez poplatků a úroků. Ještě významnější však byl přechod z principu losování na princip tzv. „hodnotícího čísla“ při poskytování úvěrů.(viz kap. 2.1.1.)39 Velký nedostatek bytů a nutné rekonstrukce po druhé světové válce vedly k rychlému rozvoji a rostoucí oblibě stavebního spoření. Na počátku 70. let se počet uzavřených smluv pohyboval v řádech miliónů. „Přijetím zákona o stavebním spoření, platný od roku 1973, byl vytvořen jednotný rámec pro podnikání v této oblasti.“40 S mírnými výkyvy v 80. letech dochází ve vyspělých státech u stavebního spoření každoročně k nárůstu počtu uzavřených smluv a patří mezi velmi oblíbené a významné produkty finančního trhu. Obdobný vývojový trend lze spatřit i v transitivních postsocialistických republikách střední a východní Evropy. V těchto ekonomikách se však stavební spoření začalo objevovat až v první polovině 90. let, kdy docházelo k postupnému pádu komunistického režimu v jednotlivých státech. Do této doby byla výstavba bytů aj. staveb značně regulovaná a řízená 37

LEHMAN, W. Die Bausparkassen. 3. durchgesehene Aufl. Frankfurt am Main : Fritz Knapp, 1965, s. 10, s. 91. PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce. Vyd. 1 Brno : ERA, 2002 s.1, s. 124. ISBN 80-86517-37-3 39 LEHMAN, W. Die Bausparkassen. 3. durchgesehene Aufl. Frankfurt am Main : Fritz Knapp, 1965, s. 11, s. 91 40 AČSS [online]. Historie stavebního spořené. [cit. 2011-04-1]. Dostupné z WWW:< http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/> 38

20

ze strany vládního aparátu a znemožňovala tak fungování tohoto produktu, založeném na svobodné a dobrovolné účasti. Nic tak již nebránilo tomu, aby si i zde stavební spoření začalo budovat nezastupitelné místo mezi spořícími i úvěrovými produkty. V České republice bylo stavební spoření uvedeno v roce 1993. Na přelomu tisíciletí začalo stavební spoření postupně expandovat i mimo hranice evropského kontinentu, např. do Číny.41

1.5

Shrnutí kapitoly

Stavební spoření je na našem území upravené několika právními dokumenty. Nejdůležitějším je zákon o stavebním spoření vymezující pojem stavební spoření, podmínky pro jeho uzavření a získání státní podpory. Dalšími právními prameny jsou zákon o dani z příjmů a zákon o bankách. Přesná specifikace a vysoká regulace zvyšuje bezpečnost stavebního spoření a garantuje účastníkům návratnost finančních prostředků lépe, než je tomu u jiných institucí. Současně však znemožňuje větší orientaci na zákazníka a konkurenci mezi jednotlivými stavebními spořitelnami. Stavební spoření je produkt primárně určený pro získání finančních prostředků na financování bytových potřeb. Jeho zavádění souviselo s potřebou zvýšení výstavby bytů pro bydlení, jejichž kapacita byla na trhu nedostatečná. Proto byla současně se zavedením tohoto produktu zahájena masivní podpora ze strany státu, a to v podobě státního příspěvku dle velikosti pravidelně ukládané částky. Odlišnost stavebního spoření od jiných úvěrových produktů spočívá v tom, že se účastník podílí na poskytnutém úvěru. Nejprve si musí určitou sumu sám naspořit, teprve poté může zažádat o úvěr. Klíčovým rozdílem je právní nárok účastníka na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření při splnění všech smluvních podmínek. V literatuře bývá za zakladatele stavebního spoření označována jak VB, tak i Německo. Autoři vychází z rozdílného přístupu při poskytování úvěrů. Stavební spoření v podobě, jak ho známe dnes, pochází z Německa z roku 1938, byť na Starém kontinentu sahají jeho počátky ještě o 163 let dál. Ve vyspělých státech Evropy patří stavební spoření k dlouhodobým

a

tradičním

finančním

produktům

s významným

tržním

podílem.

V postkomunistických státech se začalo rozvíjet až na počátku 90. let, od konce tisíciletí se stavební spoření rozšiřuje za hranice evropského kontinentu, zejména do asijských států. 41

AČSS [online] Historie stavebního spoření. [cit. 2011-4-15]. Dostupné z WWW:< http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/> 21

2 Vývoj právní úpravy stavebního spoření – důvody a dopady Ještě před tím, než se pustím do bližší analýzy vývoje stavebního spoření a hledání faktorů, jež se podepsaly na jeho vývoji, je třeba si přiblížit ten nejzásadnější – samotnou právní úpravu a její vývoj. V této části se pokusím vystihnout nejdůležitější změny a analyzovat jejich dopady na efektivnost a státní rozpočet.

2.1

Novely zákona č. 96/1993, o stavebním spoření

Samotný zákon byl novelizován hned čtyřikrát, ne vždy však byly změny výrazné: 2.1.1 Novela č. 83/1995 Sb. s platností od 1.6.1995 První novela přinesla velké změny pro PO, jimž bylo nově umožněno sjednat si stavební spoření. Podmínkou bylo sídlo v ČR a přidělené IČO. Zejména pro PO působící v oblasti stavebnictví byla novela velkým přínosem, protože mohly rychle a bezpečně získat potřebné prostředky. Současně však tyto subjekty představovaly vyšší rizikovost; hodnota jim poskytovaných úvěrů byla vyšší, a proto v zákoně přibylo i omezení výše, do níž může spořitelna PO úvěrovat. Konkrétně se jedná o 15% podíl počtu smluv s PO na celkových, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr (§5 odst. 13). K výrazným změnám novely patří dále zakotvení překlenovacích úvěrů do právní legislativy a rozšíření investičních možností spořitelen. 2.1.2 Novela č. 423/2003 Sb. s platností od 1.1.2004 Novelu č. 423/2003 Sb. s platností od 1.1.2004 lze bezesporu označit za převrat ve stavebním spoření a klíčový faktor, jež ovlivnil vývoj stavebního spoření na dlouhá léta. Důvody reformy lze shrnout následujícími body: nízká efektivita trhu, vysoké zatížení státního rozpočtu a harmonizace legislativy v souvislosti s plánovaným vstupem ČR do EU. Novela rozšířila spektrum osob, jež si můžou sjednat stavební spoření, nově i na osoby z EU a cizince, jimž bylo v ČR přiděleno RČ (§4). Účastníkům dále přibyla možnost zažádat o státní podporu na více smluv, strop 3000Kč byl však jednotný za všechny smlouvy dohromady (§5). Nejdůležitější změnou bylo snížení maximální státní podpory o 1/3 z hodnoty 4500Kč na 3000Kč. Naopak o 1/9 se zvýšila výše optimální úložky, a to z 18 000Kč na 20 000Kč. Státní podpora se totiž již nepočítala jako 25% z ročních úložek, ale pouze 15%. Stavební spořitelně dále vyvstala možnost po uplynutí 6 let od uzavření smlouvy snížit sazbu z vkladů, čímž se mělo zamezit neúměrně dlouhému spoření a výhodnému zhodnocení úspor. 22

Další změny se týkaly např. rozšíření definice bytových potřeb, investičních možností stavební spořitelny a čerpání finančních prostředků, přidána byla část informační systém. Byť klesla výnosnost stavebního spoření při užití metody vnitřního výnosového procenta (efektivní zhodnocení) z 12-13% na cca 5-6%42, mohly být dopady pro stavební spořitelny ještě horší. Původní návrh totiž počítal i se zdaněním připsaných úroků a diferenciací výše státní podpory podle užití finančních prostředků i za spořící fázi43, tedy obdobu dnes zamýšleného vázání uspořených prostředků na bytové potřeby. Rovněž neprošel návrh na přiznání nároku na státní podporu pouze osobám starších 15 let.44 2.1.3 Novela č. 292/2005 Sb. s platností od 1.10.2005 Tato novela má oproti předchozím menší význam a citelný dopad. Byla zavedena z důvodu vyšší ochrany účastníka a ukládá stavebním spořitelnám povinnost uvádět výši nebo alespoň způsob výpočtu poplatků souvisejících s uzavřením smlouvy a plněním kontraktu. 2.1.4 Novela č. 348/2010 Sb. s platností od 1.1.2011 Přestože novela z roku 2010 změnila v zákoně jen pár čísel, řadí se k nejdůležitějším změnám, jež měly dopad na výhodnost spoření. Bylo rozhodnuto o sjednocení výše státní podpory na maximálně 2 000Kč pro všechny smlouvy, tedy i ty, uzavřené před rokem 2004, a sazba pro její výpočet byla stanovena na 10% z roční úložky. Novela úzce souvisí se změnou Zákona o dani z příjmu, který ruší osvobození úroků ze stavebního spoření. Nyní se i na ně vztahuje 15% daň. Současně byla zavedena 50% daň na státní podporu za rok 2010. Již při schvalování novely se však vedla polemika, zda je novela vůbec v souladu s Ústavou ČR. Problémem bylo, že se mimořádná 50% daň vztahovala na prostředky z předchozího období. Z důvodu tzv. retroaktivity proto byla 50% daň zrušena nálezem Ústavního soudu45 a ostatní změny byly ponechány v platnosti pouze do konce roku 2011. Již platný zákon tak musel projít novým čtením a být opětovně schválen na půdě poslanecké sněmovny, což bylo učiněno dne 18.5.2011. Sjednocení státní podpory na 2 000Kč a 15% daň z úroků tak jsou platné i pro následující roky.

42

PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. Vydání. Praha: Oeconomika, 2009. s. 276, s. 338. ISBN 97880-245-1180-1 43 Finance.paysoft.cz [online]. Novela zákona o stavebním spoření. [cit. 2011-05-1]. Dostupné z WWW.: 45 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. Vydání. Praha: Oeconomika, 2009. s. 276, s. 338. ISBN 97880-245-1180-1 45 Nález Ústavního soudu č. 119/2011 Sb. ze dne 19.4.2011 23

2.2

Vývoj a hodnocení efektivnosti trhu stavebních spořitelen

Důležitým ukazatelem stavebního spoření je efektivnost trhu. Počítá se jako poměr úvěrů a vkladů v peněžním vyjádření a odráží, do jaké míry je naplněna podstata stavebního spoření, tedy přechod do fáze úvěrové. Jedině v případě poskytnutí úvěru se finanční prostředky zaručeně dostanou do segmentu bydlení. Graf č. 1. - vývoj efektivnosti trhu stavebního spoření 1993 – 2010 80 70 60 50 40 30 20 10 0

64,4

68,2

56,7

30,5 28,1

0 1994

1,0

13,9 6,0

1996

27,8 28,1

1998

2000

32,8

26,9 25,7

2002

46,6 37,6

29,3

2004

2006

2008

2010

Zdroj: mfcr.cz, vlastní výpočty a úprava

Nulové hodnoty na začátku grafu jsou způsobené min. zákonnou lhůtou stanovenou pro délku spořící fáze. Teprve ve druhé polovině roku 1995 mohly být poskytnuty první úvěry ze stavebního spoření, a proto následoval strmý nárůst hodnot. Efektivnost se zvýšila o 5% v roce 1996, resp. o 7,9% v roce následujícím. Lokálního maxima bylo dosaženo v roce 1998, kdy se hodnota ukazatele efektivnosti přehoupla lehce přes 30% na hodnotu 30,5%. Oproti předchozímu roku došlo k výraznému skoku – efektivnost vzrostla více než dvojnásobně z 13,9% na 30,5%. Přispěla k tomu i změna zákona o dani z příjmů46, umožňující odpočet úroků z úvěrů na bydlení od základu daně. V roce 1999 došlo k výrazné desinflaci, jež výnosnost stavebního spoření velmi posílila. Od tohoto okamžiku až do roku 2003 efektivnost vykazovala mírně klesající trend v řádu desetin procent. Minima, 25,7%, dosáhla v roce 2002 (pokles o 2,1%). Nízká efektivnost, zejména její pokles, byl hlavní argument odpůrců stavebního spoření, jež poukazovali na zneužívání stavebního spoření výhradně ke zhodnocování finančních prostředků a jejich použití na jiné než bytové potřeby. Ve skutečnosti však byla situace opačná. Zájem o stavební spoření jako produktu na financování bydlení se zvyšoval. Pokud by se nehledělo na objem prostředků, nýbrž na poměr 46

Předpis č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. (část druhá) [cit 2011-7-1]. Dostupné z WWW: 24

poskytnutých úvěrů na celkový počet smluv, zjistilo by se, že počet zájemců hodlajících čerpat úvěr rostl. Graf č. 2 - podíl poskytnutých úvěrů na celkový počet smluv

Zdroj: mfcr.cz; vlastní výpočty a zobrazení

Pokles efektivnosti je rovněž v rozporu s představami účastníků v roce 2000, podle nichž mělo být minimálně na 74% zhodnocených prostředků vynaloženo v souvislosti s realizací bytových potřeb. Dalších 13% nevědělo, k jakým účelům prostředky vynaloží a pouze 13% respondentů se vyslovilo, že by chtěli prostředky užít jinak, než na bytové potřeby. (Odhad AČSS činil dokonce 80%.) To, že stavební spořitelna neposkytne účastníkovi úvěr, tedy zákonitě naznamená, že se prostředky ze stavebního spoření do segmentu bydlení nedostanou. Graf č. 3 - představy účastníků o využití úspor ze stavebního spoření

Zdroj: Výroční zpráva AČSS z roku 2000, vlastní úprava

Problémem výpočtu efektivnosti je samotné koncipování jejího vzorce, který nezohledňuje časové rozlišení. Za nízkou efektivností mezi lety 1998-2002 tak paradoxně stála velká obliba tohoto produktu. Pokles byl způsoben každoročním prudkým nárůstem nově uzavřených smluv a navyšováním cílových částek. Dokud se (až do roku 1998) uzavřel každým rokem přibližně stejný počet smluv, „efektivnost“ vypočtena podle vzorce podíl úvěrů na existující

25

smlouvy se zvyšovala. Při strmějším nárůstu účastníků a CČ se však objem vkladů, tedy jmenovatel při výpočtu skutečné efektivnosti, zvyšuje rychleji, neboť noví účastníci ještě nesplňují dvouletou zákonnou lhůtu pro poskytnutí řádného úvěru. I ti účastníci, kteří čerpají úvěr překlenovací, vstupují jak do jmenovatele, tak čitatele, přestože čerpáním úvěru překlenovacího dávají najevo, že do budoucna požádají o úvěr řádný. Očištění jmenovatele o vklady těchto účastníků by však bylo velmi obtížné a pracné. Přesto, zejména z důvodu poklesu efektivnosti, došlo k novele zákona47 o stavebním spoření., jež významně snížila výhodnost stavebního spoření jako spořícího instrumentu (až o 35%). Jedním z cílů novely bylo zvýšení efektivnosti alespoň na 60%48, což se jí i podařilo, i když v prvních letech v důsledku novely celkový počet lidí chtějících pouze spořit vzrostl. Od roku 2003 přesto efektivnost roste. Podepsala se na tom nejen novela, ale i snižování sazeb z úvěrů a rozšíření nabídky úvěrových produktů, ukončování vázacích období již dříve uzavřených smluv a dále pokles počtu nově uzavřených smluv a snížení tempa růstu průměrné cílové částky. Trend v podobě růstu efektivnosti přetrvává do současnosti, kdy již dosahuje v průměru hodnot kolem 70% (68,2% v roce 2010). Některé spořitelny již 70% hranici dokonce překročily. Podle výroční zprávy ČMSS z roku 2010 se přes tuto hodnotu přehoupla již v roce 2007 a za rok 2010 dosáhla 83,9%. Zde spatřuji další nevýhodu vzorce pro efektivnost - snadno může dojít k dezinterpretaci. Z předchozího údaje by se mohlo zdát, že skoro 70% účastníků čerpá úvěr. Skutečnost tomu však neodpovídá. Za dobu existence stavebního spoření na našem území bylo uzavřeno 13 335 475 smluv o stavebním spoření a poskytnuto pouze 1 835 577 úvěrů. To znamená, že jen 13,8% účastníků si doposud zažádalo o úvěr. Ve výpočtu jsou navíc započteny jak řádné, tak překlenovací úvěry, tedy dochází k jisté duplicitě. Skutečné procento je tak ještě nižší. I dnes platí, že přibližně čtyři smlouvy financují jeden úvěr, tedy pouze 20% čerpá úvěr a 80% účastníků jsou ryze spořící. Jde tedy o údaj přesně opačný, než jaký nabízí výpočet efektivnosti podle vzorce objem úvěrů na objem vkladů. Schopnost stavebních spořitelen poskytnout několik úvěrů o vysoké hodnotě ještě nic nevypovídá o efektivitě celého systému, tedy vzbudit v účastnících zájem čerpat úvěr či užít zhodnocené finanční prostředky na realizaci bytových potřeb. Vzorec neodráží, kolik domů či bytů bylo např. postaveno nebo zrekonstruováno díky stavebnímu spoření, či jak jsou využity 47

Novela č. 423/2003 Sb. podrobněji kapitola 2.1.

48

AČSS [online]. Výroční zpráva 2009. [cit. 2011-6-14]. Dostupné z WWW: 26

prostředky ryze spořících účastníků. Pouze sděluje, kolik procent z vkladů stavební spořitelny rozpůjčovaly na úvěrech na bydlení. Čím méně osobám stavební spořitelny poskytnou úvěr při vysoké hodnotě efektivnosti, tím více budou podporovány osoby chtějící realizovat bytové potřeby o vysoké hodnotě; lze předpokládat, že jej budou využívat osoby majetnější a globálně se bytová situace příliš nezlepší. Proto se domnívám, že vzorec pro výpočet efektivnosti nemá přílišnou vypovídací hodnotu a efektivnost by se měla počítat podle jiného kritéria. Mohlo by se jednat o přínos stavebního spoření z pohledu státu, tedy výdaje na stavební spoření vynaložené vs. příjmy z něj získané (v podobě nepřímých výnosů jako daně z příjmů, DPH, odvody za zaměstnance,…), jak ukáži v následující části, nebo podle toho, jak se stavební spoření podílí na bytové výstavbě. Nicméně z pohledu původního požadavku politiků, tedy překonat 60% hranici, lze považovat český trh stavebního spoření za efektivní. Díky dalšímu snižování výhodnosti stavebního spoření jako spořícího nástroje se navíc dá předpokládat nárůst efektivnosti i do budoucna.

2.3

Dopady existence stavebního spoření na státní rozpočet

Při zavádění stavebního spoření byly podmínky nastaveny tak, že stát žádné přímé benefity, vyjma korporátní daně, nezískával. Naopak každým rokem vynakládal značné sumy v podobě státní podpory na naplnění zamýšleného cíle, kterým mělo být zlepšení bytové situace v ČR. Tabulka č. 1 - vývoj státní podpory 1994-2003 rok státní podpora (mld.) meziroční změna (%)

1994 1995 0,284 1,112 0,284 0,828 291,5 zdroj: mfcr.cz; vlastní výpočty a úprava

1996 2,309 1,197 107,6

1997 3,817 1,508 65,3

1998 5,068 1,251 32,8

1999 6,393 1,325 26,1

2000 7,719 1,326 20,7

2001 9,313 1,594 20,7

2002 11,059 1,746 18,7

2003 13,261 2,202 19,9

Stavební spoření zaznamenalo mezi lidmi veliký úspěch, a proto i výdaje vynaložené formou státní podpory rostly. Z relativních ukazatelů by se mohlo zdát, že se nárůst dopadů na státní rozpočet snižoval, a nebyla nutná jejich úprava, v absolutních změnách je však patrné, že zatížení rostlo každým rokem i o více než 1,5mld a jejich podíl na celkových výdajích se rychle zvyšoval. Např. v roce 2003 činilo pouhé zvýšení výdajů na státní podporu 2,7‰ z celkových státních výdajů (808,7mld. Kč). Jak již jsem uvedla v předchozí části, efektivnost trhu klesala, což z pohledu politiků znamenalo, že se vynaložené prostředky do sektoru bydlení nedostávají a navyšování státní podpory je de facto mrhání prostředky. Logickým krokem proto byla změna právní úpravy49. 49

Novela č. 423/2003 Sb. s platností od 1.1.2004, podrobněji kapitola 2.1 27

2.3.1

Novela č. 423/2003 Sb. a její dopady na státní rozpočet

Od novely zákona si politici slibovali značné úspory - do roku 2010 včetně se mělo ušetřit na 29,4mld. Kč. Skutečnost však byla ani ne čtvrtinová. Tabulka č. 2 - očekávaný vs. skutečný vývoj vyplacené státní podpory (v mld. Kč) rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 bez novely zákona 13,50 14,60 15,10 15,60 15,60 15,60 15,60 po novele zákona 13,50 16,10 14,80 13,20 11,50 9,70 7,90 očekávaná úspora 0 1,50 -0,30 -2,40 -4,10 -5,90 -7,70 skutečný stav 13,26 15,34 16,09 15,77 14,98 14,22 13,26 skutečná úspora - -0,74 1,11 0,17 -0,62 -1,38 -2,34 rozdíl - -0,76 1,41 2,57 3,48 4,52 5,36 zdroj: Rozpočtový výhled 2003-2006, mfcr.cz; vlastní výpočty a úprava * data zvýrazněná červeně nejsou do celkového součtu zahrnuta ** přibližné číslo

2010 15,60 5,10 -10,50 11,74 -3,86 6,64

2011 15,60 4,50 -11,10 10,5** -5,10 -6,00

∑* 107,70 78,30 -29,40 101,40 - 6,30 23,22

Novelou zákona se namísto snížení dosáhlo nárůstu výdajů, a to hned dvakrát po sobě. V roce 2005 vydal stát o 1,11mld. více, než kolik by zaplatil před novelou, v roce 2006 pak o 0,17mld. Problémem bylo, že se novela vztahovala pouze na nové smlouvy - u smluv uzavřených před datem 1.1.2004 tak zůstala zachována až 4500Kč státní podpora. Těsně před vstupem novely v platnost se rekordně zvýšil počet účastníků. Paradoxně samotné stavební spořitelny naopak v roce 2003 počítaly s jejich poklesem50, takže se vyplácená částka na státní podporu měla samovolně snižovat. Namísto toho uměle vytvořený boom zvýšil poptávku po stavebním spoření coby prostředku na zhodnocení financí, tedy přesně pravý opak toho, než byl záměr reformy. Teprve od roku 2007 byl celkový objem vyplácené státní podpory nižší, než kolik by podle odhadů ekonomů činil před přijetím reformy. Nicméně tempo snižování mělo stále daleko k tomu plánovanému. Politici rovněž podcenili ekonomicky racionální chování českých občanů, jež i po skončení pětiletého vázacího období pokračovali (po dohodě se stavebními spořitelnami o navýšení CČ) ve výhodném spoření. To dokazuje i údaj ČNB, jež ve své zprávě o finanční stabilitě za rok 2008 uvádí, že k 31.12.2008 existovalo na 927 tis. prolongovaných smluv s původní státní podporou a na 1,9mil. smluv bez prolongace v celkovém objemu naspořené částky 330mld. Kč.51 Lidé si dobře spočítali, že původní státní podpora je natolik výhodná, že obětovali část peněz v podobě poplatku za změnu cílové částky a přistoupili i na nižší sazbu z vkladů, což byla daň spořitelen za změnu původních smluv.

50

PÁTEK, J.: Důvěra občanů, stabilita systému, zájem o úvěry. Právo, 16.11.2002, roč. 12, č. 267, s. 12, ISSN DCPR20021116010092 51 ČNB [online]. Zpráva o finanční stabilitě 2008. [cit. 2011-06-21]. Dostupné z WWW:
Jak je patrné z následujícího grafu, vyplácená státní podpora však mohla být daleko vyšší, jelikož průměrná výše státní podpory, jež mohla činit až 4 500Kč, se k těmto hodnotám v průběhu existence stavebního spoření ani zdaleka nepřibližovala. Maximální průměrná částka činila 3 256Kč a bylo jí dosaženo v roce 2004. Graf č. 4 - vývoj průměrné výše státní podpory 1993-2009

Zdroj: mfcr.cz; vlastní úprava

S postupným ukončováním smluv s původní státní podporou se od roku 2004 průměrná výše státní podpory snižuje. Sice jen v řádech korun na smlouvu (od 14-151Kč a rozdíly se každoročně zvyšují), při počtu několika miliónů existujících smluv však úspora činí desítky, až stovky miliónů. Např. rozdíl ve výši státní podpory za rok 2009 při tehdejší průměrné výši a té z roku 2004 činí téměř 0,75mld. Kč. Rovněž klesá i relativní podíl výdajů na stavební spoření na celkových státních výdajích. Maxima 1,9% bylo dosaženo v roce 2004; od té doby se snižuje v průměru o 12% ročně. Graf č. 5 - podíl výdajů na státní podporu na celkových výdajích státního rozpočtu 2,00

1,76 1,58 1,35

1,50

1,93

1,74 1,55

1,45

1,37

1,19

1,28 1,14

0,98 1,00

1,02

0,79 0,53

0,50

0,47

0,29 0,08

0,00 199419951996199719981999200020012002200320042005200620072008200920102011 zdroj:mfcr.cz, výroční zpráva AČSS 2010, vlastní výpočty a úprava Pozn.: červené číslo znamená původní odhad před rozhodnutím Ústavního soudu

29

2.3.2

Novela č. 348/2010 Sb. a její dopady na státní rozpočet

Podle politiků však ani toto snížení nebylo dostačující a z důvodů velkých škrtů a úspor v důsledku růstu státního dluhu provedli další novelu52, s platností od 1.1.2011. Ta měla přinést státu „dvojí dividendy“. Díky 50% dani na státní podporu se měl objem vynakládaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na stavební spoření snížit o polovinu, navíc se část prostředků měla do státního rozpočtu vrátit díky zavedení 15% zdanění úroků připsaných stavebními spořitelnami. Tento krok byl plánován již v novele z roku 2003, nicméně k potřebné úpravě zákona o dani z příjmu došlo až v roce 2010. Ministerstvo financí počítalo, že na stavební spoření formou státní podpory v roce 2011 vynaloží o polovinu méně prostředků než v minulém období, tedy přibližně 5,5mld. Kč. Při celkových plánovaných státních výdajích 1179mld. Kč53 měl podíl výdajů stavebního spoření na celkových vládních činit pouze 4,7‰, čímž by se dostal na hodnoty nižší než v roce 1996 a jednalo by se o třetí nejnižší podíl od uvedení stavebního spoření na trh. Podle nálezu Ústavního soudu54 však novela byla protiústavní a 50% daň zrušila. Letos tak bude podíl dosahovat hodnot kolem 0,88%, snížení tedy bude podobné, jako v letech předešlých. Snížení státní podpory na max. 2 000Kč má však v roce 2012 odhadem ušetřit 6,5 - 8,5mld. Kč. „Druhá dividenda“ se dá odvodit z očekávaných připsaných úroků stavebními spořitelnami. Tabulka č. 3 - vývoj úroků připsaných stavebními spořitelnami v tis. Kč rok 2010 2009 ČMSS 3 563 735 3 319 390 Modrá pyramida 1 786 243 1 733 066 Raiffeisen stavební spořitelna 1 872 504 1 837 702 Stavební spořitelna České 2 117 000 2 044 000 Wüstenrot 1 022 296 871 243 celkem 10 361 778 9 805 401 zdroj: výroční zprávy stavebních spořitel, vlastní úprava *údaje za RFSS a fúzovanou HYPO stavební spořitelnu

2008 3 386 832 1 803 579 1 842 002 2 051 000 807 756 9 891 169

2007 3 436 946 1 840 142 1 122 762+ 963 140 * 2 078 000 761 359 10 202 349

Za poslední čtyři roky se hodnota připsaných úroků stavebními spořitelnami pohybovala kolem 10mld. Kč. V roce 2010 došlo oproti předchozím obdobím k navýšení, a to o více než 0,5mld. Kč na hodnotu 10,36mld. Kč. K nárůstu došlo i přes snižování počtu nově uzavřených smluv, existujících smluv ve fázi spoření a od roku 2009 i průměrné cílové částky. Je to dáno nárůstem výše naspořených vkladů. Tempo jejich růstu se však od roku 2002 každoročně snižuje. Viz následující tabulka. 52

Novela č. 348/2010 Sb., viz kapitola 2.1

53

ČSÚ [online]. Výsledky hospodaření státního rozpočtu. [cit. 2011-7-2].

54

Dostupné z WWW.:< http://czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5500377B78/$File/0605.xls> Nález Ústavního soudu č. 119/2011 Sb.ze dne 19.4.2011 30

Tabulka č. 4 - vývoj naspořené částky 2000-2010 rok 2000 Objem (mld.) 110,4 Meziroční změna (%) 20,8 Zdroj:mfcr.cz; vlastní úprava

2002 133,3 35,2

2003 180,2 31,4

2004 236,8 21,2

2005 287,1 14,6

2006 329,0 9,4

2007 359,8 7,0

2008 384,9 4,2

2009 401,0 3,5

2010 430,1 3,6

Zhoršující se podmínky od roku 2009 by se měly projevit až v letech 2013/2014, neboť jak již jsem uváděla v kap. 1, nejčastěji účastník dosáhne na úvěr až po 3-4 letech a překlenovací úvěry spořící fázi neovlivní. Do té doby se budou vklady těchto účastníků kumulovat na účtech spořitelen. Do budoucna se však dá předpokládat snižování výše připsaných úroků, potažmo i příjmů státu, nicméně pro rok 2011 by se jejich hodnota měla pohybovat ve stejné relaci jako předchozí období nebo ještě mírně růst. Do státního rozpočtu by se tak za rok 2011 mohlo formou daní z příjmu vrátit na 1,6mld. Kč. 2.3.3

Hodnocení důsledků novel a komparace s vybranými státy

O tom, zda budou změny skutečně výhodné z pohledu státního rozpočtu, by se však dalo polemizovat. Jak totiž uvádí AČSS ve své výroční zprávě55, za každou vynaloženou korunu na stavební spoření získá stát do státního rozpočtu odhadem hned dvě, a to zejména díky DPH či dani z příjmů. Podmínkou je užití těchto prostředků v segmentu bydlení, neboť zde dochází k jejich multiplikaci přibližně 5x. Jedním z klíčových důvodů novely byly úspory, nicméně přiškrcením prostředků plynoucích do stavebnictví, již tak ohroženého plánovaným růstem DPH, způsobí růst nezaměstnanosti a pokles zisku firem působící v tomto segmentu, tudíž i státních příjmů. Zajímavé je srovnání s rokem 2000, tedy ještě před nejvýznamnější novelou, kdy podle odhadů expertů na každou vynaloženou korunu získal stát rovněž 2Kč jako dnes, ale ve stavebnictví se multiplikovala 10x, tedy 2x více než dnes.56 Nelze jednoznačně tvrdit, že za tímto propadem stojí tolikrát zmiňovaná novela, ale závěr je jednoznačný: za tehdejších podmínek mohl stát získat na jednu smlouvu až 4 500Kč, po první novele 3 000Kč a od roku 2011 již jen 2 000Kč do státního rozpočtu. Při vysoké státní podpoře byl systém financování bydlení prostřednictvím stavebního spoření přinejmenším pro stát stejně výhodný (maximálně 2,25x výhodnější) a z hlediska segmentu bydlení jednou tolik efektivní.

55

AČSS [online]. 2009. Výroční zpráva 2009. [cit 2011-6-2] Dostupné z WWW: < http://acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava-2009> 56 FIALOVÁ, I.: Stavební spoření plní v ČR své cíle; Časopisy - ekonomika a politika, 01.09.2000, s. 26. CEBA20000901010052 31

Snižování státní podpory není jediné řešení. Pakliže státu nejde jen o to, udržet výdaje na státní podporu v určité výši či relaci na celkové výdaje, ale přiblížit více státní podporu podmínkám trhu, mohl by se inspirovat v okolních státech, kde se sazba pro její výpočet odvozuje podle vybraného ukazatele. Příkladem může být Rakousko či Slovensko, kde se státní podpora určuje z průměrné výše výnosů státních dluhopisů na sekundárním trhu za stanovené období.57 Na Slovensku je vzorec pro výpočet maximální výše státní podpory stanoven přímo v zákoně a vypadá takto: Procentuální podíl = (referenční sazba + 0,01 – 0,018) / 0,3 Výše podílu může být dále omezena – jak shora, tak zdola. Např. v Rakousku se tak sazba může pohybovat v rozmezí od 3% do 8%. Pakliže by při užití referenční sazby byla hodnota nižší nebo vyšší než stanovené rozmezí, pak se k ní nepřihlédne. Díky výše zmíněným opatřením se stavební spoření stává pružnějším a daleko lépe reaguje na ekonomickou situaci v dané zemi. Výhodou to je nejen z pohledu státního rozpočtu, ale i z pohledu ostatních finančních institucí nabízející spořící nebo úvěrové instrumenty, neboť nehrozí, že by stavební spořitelny získávaly další konkurenční výhodu, jako tomu bylo u nás v důsledku inflace ve druhé polovině 90. let. Nicméně se zdá, že se ČR k těmto úpravám nechystá a dále půjde již zmíněnou cestou škrtání státních podpor či omezování účelu užití prostředků výlučně na bytové potřeby. I přes novelu zůstává státní podpora v komparaci s našimi sousedy nadprůměrná, výhodnosti jihovýchodních států však zdaleka nedosahujeme. Tabulka č. 5 - komparace podmínek státní podpory ČR a vybraných států pro rok 2011 Stát ČR Slovensko Německo Rakousko Rumunsko

maximální výše státní podpory 2000Kč (cca 80€)* 66,39 € 45 € 36 € 250€

procent z ročního vkladu 10% 10 % 8,8 % 3% 25%

Chorvatsko 102€ 15% Zdroj: platná legislativa příslušných států58; acss.cz; vlastní zobrazení * propočítáno kurzem 25CZK/EUR

57

optimální výše roční úložky 20 000 Kč (cca 82€) 663,90 € až 512 € 1200 € 1000€ 680€

Príloha k zákonu Slovenskej národnej rady č. 310/1992 Zb. a Opatrenie Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 16. septembra 2010 o výške štátnej prémie na stavebné sporenie na rok 2011 [cit. 2010-7-1] 58 Pro Slovensko viz pozn. pod čarou č. 58, Německo Wohnungsbau-Prämiengesetz 32

2.4

Krátká prognóza vývoje v relaci na plánované změny

Pro další léta (rok 2011 a dále) očekávám nadále sestupný trend počtu platných smluv, a to zejména v důsledku navyšování sazeb DPH, obav obyvatel z možnosti navrácení krize, dalších změn v zákoně o stavebním spoření a rozvoji nových investičních produktů. 2.4.1 Změna sazby DPH Při prognózování budoucnosti stavebního spoření je třeba hledět nejen na tento samotný trh, nýbrž i na segment bydlení, v němž se rovněž v nejbližších letech dočkáme velkých změn, a opět se bude jednat o zdražení. Projde-li navrhovaná změna zákona o DPH, pak by se veškeré stavební práce, materiál či ceny nových nemovitostí měly prodražit. Během příštího roku se má sazba zvednout o 4% na 14%, v roce 2013 se má ustálit na 17,5%.59 Pakliže by nemovitost stála dnes 2,5mil., za dva roky může být až o 187 500Kč dražší. Jediným způsobem, jak se vyšší sazbě vyhnout je uspíšení realizace bytových potřeb. Vzhledem k tomu, že je možné úvěr ze stavebního spoření získat až po dvou letech spoření, nižší sazby by se již účastník nedočkal ani v případě, že by si stavební spoření sjednal ještě dnes. Východiskem by mohlo být současné sjednání překlenovacího úvěru v okamžiku zřízení stavebního spoření. Závisí pouze na likviditě a ochotě spořitelen, protože jak již bylo zmíněno v první kapitole, překlenovací úvěr nelze nárokovat. Již nyní tvoří překlenovací úvěry 44% všech poskytnutých úvěrů a jejich podíl se neustále zvyšuje (viz graf č. 8). Dopad by tedy mohl být obdobný, jaký měla novela zákona o stavebním spoření z roku 2003 – přetažení potenciálních účastníků z dalších let, tedy strmý nárůst za rok 2011 a poté několikaletý útlum. Lidé by si však také mohli v hojnějším počtu zažádat o hypotéku. 2.4.2 Změna zákoníku práce Naopak pomoci by stavebnímu spoření mohla změna zákoníku práce. Ta dává zaměstnavateli možnost až třikrát za sebou uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na tři léta, čímž se zaměstnanci stanou z pohledu hypotečních bank rizikovější.60 Ty pak mohou vyžadovat tak vysoké poplatky či garance, jež budou pro klienta nedosažitelné. Možným východiskem bude zřízení stavebního spoření, kde je při splnění podmínek poskytnutí úvěru jisté.

59 60

DRÁBEK, J. v pořadu Události, komentáře (Debata). ČT24, 10.3.2011 ZAVADIL, J. v pořadu Události, komentáře (Debata). ČT2, 5.8.2010 33

2.4.3 Změny v zákoně o stavebním spoření Do připomínkového řízení byla aktuálně zaslána další novela zákona o stavebním spoření, která by mohla způsobit převrat v systému stavebního spoření.61 Jednou z probíraných změn je zavedení účelovosti i na prostředky ze spořící fáze, přinejmenším na státní podporu. Z laického pohledu je účelovost zcela logická, neboť již název indikuje smysl existence tohoto produktu. Při jiném užití dochází ke zvýhodnění stavebního spoření a diskriminaci jiných, obdobných spořících instrumentů. Tato účelovost však skrývá značné úskalí. Její zavedení, nebo přinejmenším vázání státní podpory na bytové účely, by mohlo vést, obdobně jako na Slovensku na přelomu tisíciletí, k destabilizaci celého systému.62 Již dříve jsem uvedla, jak jsou pro stavební spořitelny důležití tzv. přátelští klienti, poskytující levné a nezbytné zdroje. Při zrušení státní podpory by pro tyto klienty nebylo stavební spoření lukrativní, což by z pohledu spořitelen vedlo k odlivu značné části pro ně klíčových finančních prostředků. V konečném důsledku by tak nemusely mít na výplatu úvěrů ze stavebního spoření, o překlenovacích úvěrech nemluvě. Právě tato situace nastala na Slovensku, kde se nakonec museli vrátit k původnímu systému. Obdobný dopad by mohlo mít i radikální snížení státní podpory, i když zde mají stavební spořitelny do určité míry možnost korigovat tento propad např. zvýšením úrokové sazby z vkladů či snížením poplatků. Je však třeba mít na paměti, že spořitelnám vyplývá ze zákona značné omezení týkající se investování prostředků získaných v souvislosti se stavebním spořením, a proto tento manévrovací prostor není příliš velký. Při zvýšení úrokových sazeb z vkladů by se při zachování zisku musely zvýšit úrokové sazby z úvěrů, což by nahrávalo hypotečním bankám, přímým konkurentům stavebních spořitelen. V tomto segmentu navíc v poslední době docházelo ke snižování sazeb (viz příloha č. 7). Aby se zabránilo nedostatku financí na výplatu úvěrů, plánuje vláda od roku 2015 povolení vstupu dalších subjektů na trh stavebního spoření a zmírnit podmínky pro poskytování tohoto produktu. Aktuálně platí, že stavební spořitelna může půjčit pouze tolik, kolik prostředků má k dispozici. Při povolení poskytovat stavební spoření klasickým bankám však toto tvrzení přestane platit a zvýšení konkurence a snížení určité diskriminace mezi úvěrovými a spořícími institucemi a stavebními spořitelnami bude vykoupeno menší 61

ČT24 [online] Stavební spoření jen na bydlení?. [cit. 2011-7-28]. Dostupné z WWW.: 62 RYSKOVÁ, S.: Stavební spoření bez podpory. Ekonom, 07.11.2002, s. 70, ISSN CEEK20021107010077 VORLÍČKOVÁ, H : Oponenti vyplácení státní podpory ke stavebnímu spoření tvrdí: Měla být vyplácena pouze těm, kdo chtějí čerpat úvěr. Hospodářské noviny, 03.04.2002, s. 5, ISSN DCHN20020403010180 34

stabilitou a jistotou z pohledu běžného účastníka. I to by mohlo v konečném důsledku způsobit odliv zájemců a další propady v počtu uzavřených smluv. 2.4.4 Změny v zákoně o daních z příjmů Aktuálně se také projednává návrh ministra financí Miloslava Kalouska, jež plánuje další změny v zákoně o daních z příjmů, konkrétně možného snížení odpočtu od základu daně z úroků na úvěr na bydlení za domácnost ročně z 300 000Kč na 80 000Kč.63 Tím by se bydlení dále prodražilo a zájem o stavební spoření by rovněž klesl. Již tak napnuté rozpočty domácností by se s navyšováním nemusely vyrovnat a řada lidí by tak raději bytové potřeby a zlepšení bytové situace odsunula na druhou kolej.

2.5

Shrnutí

Zákon o stavebním spoření prodělal během své existence čtyři změny, z nichž dvě ovlivnily výnosnost stavebního spoření jako spořícího instrumentu. Nejvýraznější změny a dopady přinesly novely z roku 2003 a 2010. Tabulka č. 6 - shrnutí klíčových změn novel 1993-2011 Období účastník stavebního spoření

1993-1995 1995-2003 2004-2010 2011 FO - občan ČR FO – osoba s přiděleným RČ v ČR PO - ne PO - sídlo v ČR, přidělené IČO maximální výše státní podpory 4 500Kč 4 500Kč/ 3 000Kč* 2 000Kč sazba pro výpočet státní podpory 25% 15% 10% optimální výše roční úložky 18 000Kč 20 000Kč 20 000Kč vázací lhůta 5 let 6let státní podpora na vícero smluv ne ano zdanění úroků z vkladů/sazba ne ano/15% Zdroj: zákon o stavebním spoření; vlastní zobrazení * původní sazba platí pro smlouvy uzavřené před 1.1.2004

Za prvních 8 let existence stavebního spoření se efektivnost jen jednou přehoupla přes hranici 30%. Z toho důvodu byla provedena v roce 2003 novela zákona s požadavkem zvýšit efektivnost alespoň na 60%. Od tohoto data efektivnost roste; roste ale i díky jiným faktorům - zejména poklesu sazeb z úvěrů, počtu nových smluv či tempa růstu CČ. Aktuální hodnota efektivnosti činí 68,2%, což znamená, že z pohledu politiků je český trh stavebního spoření efektivní. Vzorec pro výpočet efektivnosti však nemá přílišnou vypovídací hodnotu. Neodráží užití prostředků, ani počet osob žádajících o úvěr. Těch bylo od uvedení stavebního spoření na náš 63

ČT24 [online]. Daňová reforma se provede novelou - zákon by se nestihl. [cit. 2011-6-13]. Dostupné z WWW.:< http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/123755-danova-reforma-se-provedenovelou-zakon-by-se-nestihl/> 35

trh pouze 13,8%, za rok 2010 pak přibližně 20%. Podle mého názoru by se proto efektivnost měla počítat podle jiného kritéria, např. jako přínos stavebního spoření z pohledu státu, nebo podle toho, jak se stavební spoření podílí na bytové výstavbě. Státní podpora umožnila rychlejší rozvoj stavebního spoření, podle politiků však neúměrně zatěžovala státní rozpočet. Proto proběhly dvě významné reformy, jež měly výdaje na stavební spoření zredukovat. První, č. 423/2003 Sb. z roku 2003, krátkodobě situaci zhoršila a plánovaného cíle dosáhla z ¼. U druhé, č. 348/2010 Sb. z roku 2010, realizované zejména v důsledku hospodářské krize a šetření, byla klíčová část rozhodnutím Ústavního soudu zrušena a přínos tak bude minimální. I přes neúspěchy obou reforem dochází neustále k poklesu vynakládaných zdrojů na stavební spoření, a to o cca 12% ročně. S uskutečněnými reformami, zdá se, efektivita systému klesá a stát tratí více, než kolik ušetří. Proto by se namísto snižování státní podpory měl zaměřit na zpružnění systému a samotné koncepce výpočtu sazby pro stanovení státní podpory. Inspirací mohou být sousední státy. Vláda se chystá k další novele zákona o stavebním spoření, jež má vázat užití státní podpory na bytové potřeby. To může vést k prohloubení odlivu účastníků a ztrátu klíčových zdrojů pro spořitelnu. Kompenzací má být povolení poskytovat stavební spoření bankami, což zase může způsobit nestabilitu systému v dobách krize a snížit bezpečnost vkladů. Budoucí vývoj stavebního spoření je však závislý nejen na novelách samotného zákona o stavebním spoření, ale i reformách v jiných oblastech, zejména změny DPH.

36

3 Vývoj základních ukazatelů stavebního spoření 1993-2010 V této kapitole hodlám nastínit vývoj stavebního spoření od okamžiku uvedení na trh až do roku 2010 pomocí sledování vývoje nejdůležitějších ukazatelů, včetně nalezení faktorů, jež sehrály klíčovou roli na tomto vývoji. Jak již jsem uváděla v kapitole 1, nabídky stavebních spořitelen si jsou velmi podobné, proto od nich budu abstrahovat a při popisu vývoje se zaměřím převážně na makroekonomické vlivy. Východiskem by měly být zejména informace z výročních zpráv stavebních spořitelen, AČSS, data MFCR, ČSÚ, MMR a dobové informace z tiskovin. Vývoj bude hodnocen za sledovaná období. Rovněž se pokusím zaměřit spíše na skutečné příčiny, než poukazovat na meziroční změny a opisovat čísla, jež budou patrná z grafů a tabulek. Klíčová bude analýza vývoje počtu nově uzavřených smluv a poskytnutých úvěrů. Zbylé ukazatele budou zmíněny jen okrajově. Přehled všech ukazatelů je zobrazen v příloze č. 3-6 .

3.1

Analýza vývoje nově uzavřených smluv stavebního spoření

Jedním ze způsobů zjištění zájmu o finanční produkt a jeho popularity je sledování počtu nově uzavřených smluv, včetně meziročních změn. Sledování relativního ukazatele však může být, jak ukáži dále v textu, poměrně zavádějící a je třeba na něj nahlížet pouze jako na doplňující informace k jiným údajům. Pro zjednodušení budu v této části popisovat vývoj stavebního spoření zejména z pohledu jeho užití jako instrumentu na zhodnocení finančních prostředků. Jeho druhá, tedy úvěrová stránka, bude hodnocena převážně v následující podkapitole. Z následujícího grafu je patrné, že až do roku 2003 bylo stavební spoření mimořádně úspěšné. Graf č. 6 - vývoj počtu nově uzavřených smluv 1993-2010 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010 Zdroj: mfcr.cz, vlastní úprava

37

3.1.1

Vývoj mezi lety 1993-1998

Přestože začala na našem území první spořitelna působit až v září roku 1993, bylo již do jeho konce uzavřeno na 206 000 smluv. Důvod takto vysokého počtu spočíval patrně v možnosti získání celé státní podpory již za rok 199364, neboť zákon nerozlišoval, zda byly úložky na účet vloženy na počátku nebo na konci období. Hlavní příčinou tedy byla slibovaná výnosnost, jež se zejména díky státní podpoře pohybovala podle marketingových materiálů ČMSS65 v rozmezí 12-13%. Průměrná výnosnost (roční) termínovaných účtů (tj. nejbližších konkurentů) se v této době pohybovala lehce nad 11% p.a.; navíc tyto úroky podléhaly zdanění. Samotné stavební spořitelny připisovaly úrok pouze ve výši 3% p.a., přičemž tato hodnota se ani v průběhu let příliš neměnila.66 Je tedy zjevné, že státní podpora byla volena tak, aby stavební spořitelny mohly konkurovat termínovaným vkladům a tím se umožnil rychlejší rozvoj stavebního spoření. Tabulka č. 7 - počet nově uzavřených smluv a meziroční změny 1993-1998 Rok 1993 celkový počet platných smluv 206 000 nově uzavřené smlouvy 206 000 - změna (%) - změna (ks) Zdroj: mfcr.cz, vlastní výpočty a úprava

1994 651 350 445 350 116,2 239 350

1995 1 104 881 453 531 1,8 8 180

1996 1 560 142 620 389 36,8 166 858

1997 1 967 849 530 176 -14,5 -90 213

1998 2 371 816 638 232 20,4 108 056

Následující rok přesáhl celkový počet uzavřených smluv 650 000, což představuje meziroční nárůst o 116,2%. V historii stavebního spoření na našem území již nikdy nebylo dosaženo vyššího procentuálního nárůstu, byť se v komparaci celkového počtu v absolutním vyjádření, např. s rokem 2003 jedná o „zanedbatelný“ počet. Je proto třeba tyto relativní ukazatele sledovat v širším měřítku, společně s dalšími údaji a nepřisuzovat jim přespřílišnou váhu, neboť sami o sobě nemají vysokou vypovídací hodnotu a naopak mohou zkreslovat. S mírným výkyvem v roce 1996, kdy došlo k meziročnímu navýšení v relativním vyjádření o 37%, docházelo ke stabilnímu růstu kolem 0,45mil. smluv. Za skokem v roce 1996 stojí mj. i reforma z roku 199567, jež nově povolila sjednat stavební spoření i PO a umožnila získání překlenovacího úvěru, čímž se stavební spoření dále zatraktivnilo. Příznivým faktorem bylo i zavedení státní podpory na vícero smluv68, což předchozí verze zákona vylučovala.

64

DOUCHA, R. Stavební Spoření. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 1999. str. 26, s. 89. ISBN 80-7169-894-6. RUBEK, J., REVENDA, Z., PILLVEIN, J. Banky´94.-Stavební spoření a půjčky. Říčany, SCIENTIAA, 1994. str. 147, s. 208. ISBN 80-900891-5-1 66 Pozn.: aktuálně se sazby pohybují v rozmezí 2-2,5% 67 Novela č. 83/1995 Sb. zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření… 68 Pozn.: maximální státní podpora 4500Kč se vztahovala souhrnně na všechny smlouvy, nikoli na každou zvlášť 65

38

Vývoj do roku 1996 ukazuje, že stavební spoření vyvolalo mezi obyvateli značný zájem. V pozadí rychlého nárůstu obliby stavebního spoření od okamžiku uvedení na trh je třeba vidět nejen nadstandardní výnos, nýbrž i dobrou hospodářskou situaci transformující se české ekonomiky. Počet nově uzavřených smluv se jeví přímo úměrný vývoji reálné ekonomiky. Až do roku 1997 panovala na trhu optimistická nálada, makroekonomické údaje signalizovaly vzestup české ekonomiky (viz tabulka č. 8). Inflace, byť dosahovala hodnot kolem 9%, jevila klesající tendence. Tabulka č. 8 - vývoj počtu nově uzavřených smluv a české ekonomiky 1993-2003 rok

nově uzavřené smlouvy

změna (%)

celkový počet smluv

206 000 206 000 1993 445 350 116,2 651 350 1994 453 531 1,84 1 104 881 1995 620 389 36,8 1 560 142 1996 530 179 -14,5 1 967 849 1997 638 232 20,38 2 371 816 1998 906 867 42,09 2 801 389 1999 1 115 926 23,05 3 424 580 2000 1 373 258 23,06 4 196 408 2001 1 293 890 -5,78 4 870 620 2002 2 097 338 62,10 6 300 831 2003 Zdroj: MPVS, ČSÚ, MFCR, vlastní výpočty a úprava

změna (%)

HDP

Inflace

116,2 69,63 41,2 26,13 20,53 18,11 22,25 22,54 16,07 29,36

0,1 2,2 5,9 4,2 -0.7 -0.8 1.3 3.6 2.5 1.9 3.6

20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1

Reálné mzdy (změna%) 7,8 8,7 8,7 1,3 -1,4 6,2 2,4 3,9 6,1 5,7

nezaměstnanost* 3,0 3,3 3,0 3,1 4,3 6,0 8,5 9,0 8,5 9,2 9,9

Problémem ekonomiky na jedné straně a jedním z příznivých důvodů růstu počtu uzavřených smluv na straně druhé, byl nárůst reálných mezd obyvatelstva.69 Jeho výše předčila i produktivitu, což signalizovalo přehřívání ekonomiky a předzvěst útlumu. Nejvyššího růstu reálných mezd, 8,7%, bylo dosaženo právě v roce 1996, tedy v době prvního lokálního maxima počtu nově uzavřených smluv (620 389). Lidé si díky vyšším mzdám mohli dovolit ukládat část svých finančních příjmů stranou a přemýšlet do budoucna např. o pořízení vlastního bydlení. Každý šestapůltý obyvatel tak již měl uzavřené stavební spoření. Nepoměr mezi navyšováním reálných mezd a produktivity se projevil již na sklonku roku 1996, rok 1997 již lze považovat za rok útlumu. HDP poprvé dosáhlo záporných hodnot (0,7%), nezaměstnanost poprvé překročila hranici 4% a reálné mzdy se zvýšily jen lehce (1,3%). Při správnosti původní teorie, tedy existence pozitivní korelace mezi stavem ekonomiky a počtem nových smluv, bylo výše zmíněné hlavní příčinou poklesu tohoto počtu, a to o 14,5% na hodnotu 530 176 smluv.

69

ČSÚ [online]. Průměrná hrubá měsíční mzda. Makroekonomické údaje. [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: 39

I přes pokračující zhoršování ekonomických ukazatelů však bylo v roce 1998 uzavřeno 638 232 nových smluv, což zhruba odpovídá hodnotám z roku 1996. Podílelo se na tom hned několik skutečností. Jedním z nich byla úprava zákona o daních z příjmu70, čímž stavební spoření dostalo další výhodu v podobě odpočtů úroků z úvěrů od základu daně až do výše 300 000Kč za rok (platilo i pro hypotéky). Dalším faktorem bylo chování ČNB, jež od července snižovala úrokové sazby71, aby předešla recesi. To působilo jako příznivý psychologický faktor na obyvatelstvo, jež se promítl do jejich očekávání. Víra subjektů v brzké zlepšení situace tak mohla převýšit tehdejší nastálou skepsi způsobenou nepříznivým vývojem české ekonomiky. Rovněž se to promítlo i do poklesu sazeb na trhu a zvyšování výhodnosti stavebního spoření za účelem zhodnocení finančních prostředků. V tomto roce dále došlo ke skončení vůbec prvního pětiletého vázacího cyklu, kdy si část lidí vybrala uspořené prostředky, a sjednaly stavební spoření nové, neboť i v této době byl stavební spoření stále nejvýhodnější spořící produkt na trhu. Úrokové sazby termínových vkladů kopírovaly desinflační trend a pohybovaly se na úrovni 10,53% (8,89% po zdanění).72 3.1.2

Vývoj mezi lety 1998-2002

Rok 1998 započal nový vzestupný trend v počtu nově uzavřených smluv. Setrvalý nárůst nad 20% každým rokem vydržel až do roku 2002. Druhého lokálního maxima bylo s počtem 620 389 dosaženo v roce 1999 (nárůst o 42,1%), tedy v okamžiku, kdy se česká ekonomika odrazila od pomyslného dna, což opět ukazuje kauzální nexus mezi oběma ukazateli. Je však nezbytné rovněž dodat, že se zvyšovaly rozdíly ve výnosnosti mezi běžnými spořícími instrumenty a stavebním spořením. Původní sazby z vkladů a zejména státní podpora byly schváleny a zavedeny v době, kdy česká ekonomika bojovala s vysokou inflací. Během druhé poloviny 90. let se však inflace rychlým tempem snižovala (viz tabulka č. 8), přičemž na tyto změny reagovaly jednotlivé finanční subjekty snižováním sazeb. Státní podpora, klíčová část výnosnosti stavebního spoření, však zůstávala beze změn. Z toho důvodu docházelo ke změně struktury úspor obyvatelstva a to od termínovaných vkladů, mj. ke stavebnímu spoření.

70

§15 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

71

ČNB [online]. ARAD. [cit. 2011-6-9]. Dostupné z WWW: ČSÚ [online]. Statistická ročenka ČR 2004. [CIT 2011-6-10.] Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky

72

40

Graf č. 7 - struktura úspor držená domácnostmi 100%

Přímé investice, držené CP

90% 80%

Podílové fondy

70%

Životní pojištění

60% 50%

Penzijní připojištění

40%

Stavební spoření

30% 20%

Vklady v cizí měně

10%

Termínované vklady u komerčních bank

0% 2001 H2002 2002 H2003 2003 H2004 73

Zdroj: czso.cz , vlastní úprava

Např. termínovaný fixní vklad na 5 let u České spořitelny činil pouhá 3% p.a. 74, a to navíc před zdaněním.75 Stavební spořitelny samy připisovaly nedaněný úrok od 3-4%76, čímž snadno konkurovaly. Se státní podporou byl však výnos zmiňovaných 13%. A to neuvažuji další nevýhody termínovaných vkladů, jako je vázání prostředků po celé pětileté období a ne postupné vkládání, jako u stavebního spoření. O dynamickém rozvoji svědčí i údaj z výroční zprávy AČSS z roku 2000, který říká, že s 110,5 novými smlouvami na 1000 obyvatel patřil český trh k nejdynamičtěji se rozvíjejícím ve střední Evropě a předstihl dokonce i státy jako Rakousko (105,0) či Německo (44,2). Přesto došlo v roce 2002, jak je patrné z tabulky č. 8, poprvé v historii k meziročnímu poklesu nově uzavřených smluv o 5,8%, což představuje o 79 368 uzavřených smluv méně. Důvody jsou hlavně dva. Již od roku 2002 stavební spořitelny hovořily o nasycenosti trhu (podrobněji v další části).77 Navíc se začala objevovat nová konkurence v podobě investičních produktů, zejména fondů peněžního trhu, kde se výnosnost pohybovala sice jen ke 4%, ale prostředky byly velmi likvidní.78 Na oblibě získávalo i penzijní připojištění, jež bylo rovněž zvýhodněno státní podporou. Začaly se tedy měnit i preference lidí, jež stále častěji volili produkty s vyšší dostupností svých prostředků bez možných sankcí a produkty zajištění se na stáří. 73

ČSÚ [online] České domácnosti výrazně mění strukturu svých úspor. [cit 2011-6-19]. Dostupné z WWW: 74 RYSKOVÁ, S.: Stavební spoření bez podpory. Ekonom, 07.11.2002, s. 70, ISSN CEEK20021107010077 75 Pozn.: Průměrné sazby u termínovaných vkladů nad 5 let činily 4,24%. 76 DOUCHA, R.: Stavební Spoření. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 1999. str. 24., s. 89. ISBN 80-7169-894-6. 77 PÁTEK, J.: Důvěra občanů, stabilita systému, zájem o úvěry. Právo, 16.11.2002, roč. 12, č. 267, s. 12, ISSN DCPR20021116010092 78 JAROSOVÁ, J.: Alternativy stavebního spoření. Večerník Praha, 18.03.2002, roč. 12, č. 65, s.7, ISSN VPV120020318010049 41

3.1.3

Klíčový rok 2003

Zlomový a klíčový okamžik ve vývoji stavebního spoření je bezpochyby rok 2003. Došlo k největšímu nárůstu počtu nově uzavřených smluv, a to na neuvěřitelných 2 097 338, což je 1018% nárůst oproti roku 1993 a 62% oproti roku 2002. Tento nárůst lze jednoznačně připsat na vrub novele zákona79, jež snížila výnosnost o více než 35%. Novela se vztahovala pouze na nové smlouvy, čehož lidé využili a uzavřeli stavební spoření ještě za původních, velmi výhodných podmínek. Naopak v následujícím roce bylo uzavřeno pouhých 314 650. Nižšího počtu bylo dosaženo pouze v roce uvedení stavebního spoření na trh v roce 1993. Po dlouhých šesti letech klesl počet nově uzavřených smluv pod hranici 1 mil. a oproti roku předchozímu se snížil o 85%. Při podrobnější analýze však lze dopočítat, že součet nově uzavřených smluv za roky 2001 a 2002 odpovídá zhruba počtu za roky 2003-2004. Dá se tedy usuzovat, že účastníci, kteří plánovali uzavřít smlouvu až v roce 2004, tak pouze učinili o několik měsíců dříve, než původně plánovali, a tedy že došlo k pouhému přeskupení, nikoli poklesu zájemců. Ten je patrný až v roce 2005. Nutno dodat, že za snížením v roce 2004 a 2005 nestojí pouze změny v zákoně o stavebním spoření, ale i nasycenost až přesycenost trhu. Způsobů pro výpočet nasycenosti je několik. Já jsem se rozhodla užít podílu celkového počtu platných smluv, a to jak za fázi spořící, tak úvěrovou. Domnívám se, že zahrnutím smluv v úvěrové fázi se výpočet zpřesní, neboť si drtivá většina účastníků při přechodu do fáze úvěrové nezřizuje současně nové stavební spoření, kam by musela každoročně ukládat stanovenou sumu, protože přechod do úvěrové části signalizuje naopak potřebu prostředky čerpat. Na konci roku 2003 mělo smlouvu o stavebním spoření za obě fáze uzavřeno 6 300 831+ 488 850 (do výpočtu jsou zahrnuty pouze úvěry ze stavebního spoření, neboť překlenovací úvěry běží souběžně se spořící fází stavebního spoření a nemají na ní vliv, viz kap.1.). Podle údajů ČSÚ žilo na našem území v tomto období na 10,211 mil obyvatel. Celková nasycenost se tak pohybovala na vysokých 66,494%. Pro zajímavost jsem v následující tabulce uvedla i hodnoty za rok 2010 a první kvartál 2011.

79

Novela č. 292/2005 Sb., podrobněji kapitola 2 42

Tabulka č. 9 - vývoj nasycenost trhu stavebního spoření počet platných smluv spořící fáze úvěrová fáze celkový počet 4 870 620 420 929 2002 5 291 549 6 300 831 488 850 2003 6 789 681 5 899 300 549 698 2004 6 448 998 4 845 319 564 633 2010 5 409 952 563 438 2011* 4 757 301 5 320 739 zdroj: mfcr.cz, czso.cz, vlastní výpočty a úprava rok

počet obyvatel (mil)*

nasycenost trhu (%)

10 203 269 10 211 455 10 220 577 10 517 247 10 534 034*

51,72 66,49 63,10 51,44 50,51

80

Uvedený údaj však nelze brát jako stoprocentně pravdivý a přesný. Ve výpočtu totiž nejsou zahrnuty smlouvy uzavřené PO, ani vícero smluv uzavřené jednou osobou. Uzavření další smlouvy v roce 2003 bylo jedním ze způsobů, jak si ponechat původní nesníženou státní podporu81. Vypočtená nasycenost je tudíž zkreslená a spíše orientační. 3.1.4

Vývoj mezi lety 2004 - 2010

Jak jsem již uvedla, snížení výnosnosti a přesycení trhu způsobily v roce 2004 pokles počtu nově uzavřených smluv o 85% z 2 097 338 na 314 650, což je historicky druhý nejnižší stav. Poprvé je však zaznamenán i pokles celkového počtu smluv ve fázi spoření o 6,4% (z 6 300 831 na 5 899 300). Tzn., že v daném období bylo více smluv ukončeno či převedeno do úvěrové fáze, než kolik jich bylo uzavřeno. Tento jev, provázející stavební spoření dodnes, se pozitivně promítl do růstu efektivnosti stavebního spoření (viz kapitola 2.2.). Tabulka č. 10 - vývoj počtu nově uzavřených smluv ve fázi spoření 2004-2010 rok

nově uzavřené smlouvy

změna (%)

celkový změna počet (%) smluv* 314 650 -85,0 5 899 300 -6,4 2004 430 233 36,7 5 573 874 -5,5 2005 516 385 20,0 5 297 522 -5,0 2006 579 730 12,3 5 132 595 -3,1 2007 705 463 21,7 5 070 510 -1,2 2008 575 292 -18,5 4 926 183 -2,8 2009 532 765 -7,4 4 845 319 -1,6 2010 Zdroj: MPVS, ČSÚ, MFCR, vlastní výpočty a úprava

HDP

Inflace

Reálné mzdy (změna%)

nezaměstnanost

4,5 6,3 6,8 6,1 2,5 -4,1 2,3

2,8 1,9 2,5 2,8 6,5 1,0 1,5

3,4 3,0 4,0 4,3 1,9 2,3 0,4

8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3

Přesycenosti trhu si byly vědomy i samotné spořitelny, a proto se začaly více orientovat na úvěrovou stránku produktu. Většina ze spořitelen přistoupila ke snížení sazby z vkladů na 2%, čímž umožnily snížení sazby z úvěrů. Ta tak činila méně než 5%. Nové klienty se stavební spořitelny snažily nalákat již od roku 2002 na zajímavé akce, např. soutěže či krátkodobé zvýšení sazby z vkladů; zpřístupnění služeb na internetu nebo diferenciace produktů podle potřeb klienta – tedy podle toho, zda hodlá pouze spořit či i čerpat úvěr. 80 81

Pozn.: v Německu v roce 2002 činila nasycenost 35%, v Rakousku 65% Pozn.: další možností bylo např. navýšení CČ 43

I přes snížení na 5-6% zůstávala výnosnost stavebního spoření i po novele více než 2x vyšší, než u termínovaných účtů se splatností nad dva roky (průměrná sazba 2,3%) a přibližně 2,4x vyšší než účty s výpovědí do 3 měsíců (2,14%).82 Rovněž ekonomická situace byla, jak je patrné z tabulky, až do roku 2008, příznivá. Hlavně proto lze spatřit od roku 2004 nový rostoucí trend v řádu desítek procent. Hned ve třech letech, 2005, 2006 a 2008, se počet nově uzavřených smluv v relativním vyjádření oproti předchozímu období přehoupl přes 20%, byť se v absolutním vyjádření a v komparaci s lety před novelou jedná o poloviční údaje. Vzestup byl ukončen v roce 2008, kdy se s hodnotou 705 463 nově uzavřených smluv stal pravděpodobně na dlouhou dobu posledním rokem, v němž bylo uzavřeno více než 600 000 nových smluv. V roce 2006 činil přírůstek 86 152 smluv a v roce 2008 dokonce 125 733, a to i přesto, že se tempo růstu reálných mezd snížilo 3x a HDP po čtyřech letech nepřekročilo 4%. Ekonomické podmínky za rok 2005-2007 si jsou velmi podobné, docházelo k pozvolnému zlepšování všech ukazatelů, což se pozitivně promítlo i do počtu nově uzavřených smluv. Mimořádný rok 2008 je spojen se změnou spotřebitelského chování obyvatel, kdy stále více osob žilo tzv. na dluh. Navíc v celé první půli přetrvávaly příznivé ekonomické podmínky. V letech 2009 a 2010 dochází teprve počtvrté v historii k meziročnímu propadu nově uzavřených smluv a to o 18,5%, resp. 7,4%. Za poklesem lze spatřovat celosvětovou ekonomickou krizi a obavy lidí ze ztráty práce, nedostatku finančních prostředků a tudíž i neochotu vázat si je na několik let u stavebních spořitelen. Rovněž zadlužení českých domácností příliš nenahrávalo dlouhodobému spoření. Vývoj mezi lety 2004-2010 lze hodnotit jako stabilní. Vzhledem k tomu, že se nasycenost pohybovala přes 60%, je logické, že se trh příliš nezvětšoval, naopak v důsledku přesycení v celkovém počtu mírně klesal. Přesto si stavební spořitelny dokázaly udržet velkou část účastníků a z jejich pohledu ještě lépe – přesvědčit je čerpat úvěr. Zatímco na počátku 90. let bylo zadlužení nízké, lidé preferovali spoření před čerpání úvěrů, od poloviny 90. let se situace obrací a zadlužení domácností strmě narůstá. Velkou měrou, jak ukáži v další části, se na tom podílely úvěry na bydlení. Proto budu detailněji o tomto období pojednávat zejména v souvislosti s úvěry.

82

ČSÚ [online] Statistická ročenka České republiky 2001. [cit 2011-5-19]. Dostupné z WWW: 44

3.1.5

Predikce pro rok 2011

Podle posledních údajů bylo za první čtvrtletí roku 2011 uzavřeno na 95 822, což představuje 66,6% loňských hodnot za stejné období. Za propadem stojí hlavně již zmiňovaná novela zákona o stavebním spoření a snad i stále ještě vyšší množství peněžních prostředků držených obyvateli z opatrnostních důvodů v důsledku krize. Přestože jsou k dispozici údaje teprve za první kvartál, již nyní lze odhadovat na základě vývoje v minulých letech, že se letos s nejvyšší pravděpodobností počet nově uzavřených smluv poprvé od roku 2005 nepřehoupne přes půl milionovou hranici. Mezi lety 2006-2009 byla struktura co do počtu uzavřených smluv za jednotlivé kvartály, zejména ve druhém a třetím, obdobná, tedy cca 23,5%, 22,1%, 20,6% a 34% z celkového ročního počtu. Od roku 2009 se však struktura mění, více smluv se začíná uzavírat v první polovině roku, přičemž oslabuje zejména čtvrtý kvartál. Je to dáno zejména z toho důvodu, že státní podpora již není tak vysoká a ukládat vyšší sumu koncem roku se tolik nevyplácí. Klesá tedy počet ryze „spořících“ a pro lidi, jež hodlají čerpat úvěr, je výhodnější stavební spoření sjednat co nejdříve. Z tohoto důvodu jsem pro predikci v roce 2011 zvolila podle mého názoru vhodnější exponenciální průměr, namísto klasického aritmetického, s vahami 1 pro rok 2005, 2 pro rok 2006, atd. Výsledným průměrem (poslední řádek) jsem pronásobila údaj z prvního kvartálu 2011 a pokusila se tak odhadnout možný počet smluv za jednotlivá dílčí období. Výpočet je zachycen v následující tabulce. Tabulka č. 11 - vývoj počtu nově uzavřených smluv od roku 2005 za jednotlivé kvartály rok

1. kvartál celkový % z ročního počet celku

2. kvartál celkový % z ročního počet celku

95 822 25,0 92 756 2011 143 841 27,0 148 894 2010 148 727 25,9 131 821 2009 159 105 22,6 155 998 2008 138 000 23,8 123 000 2007 110 000 21,5 115 000 2006 * 25,0 Zdroj: mfcr.cz, vlastní výpočty a úprava

24,2 28,0 22,9 22,1 21,2 22,3 24,2

3. kvartál celkový % z ročního počet celku

4. kvartál celkový % z ročního počet celku

77 041 102 912 115 143 147 837 122 000 105 000 -

118 436 137 118 179 601 250 523 197 000 182 000 -

20,1 19,3 20,0 21,0 21,0 20,35 20,1

30,9 25,7 31,2 35,5 34,0 35,3 30,9

Za rok 2011 by smlouvu mohlo uzavřít na 384 tis. lidí. Pro srovnání - při použití údajů pouze na základě vývoje za předchozí rok by smlouvu uzavřelo necelých 355 tis. lidí. Tato hodnota je však pochopitelně závislá na spoustě dalších faktorů, zejména dalších reformách (nejen ve stavebním spoření), dále sazbách konkurenčních produktů a samotném chování spořitelen, jako např. různé akce a bonusy.

45

3.2

Analýza vývoje řádných a překlenovacích úvěrů

Poskytování úvěrů, a tedy podpora bytových potřeb, byla klíčovým důvodem zavedení stavebního spoření a úzce souvisí s efektivností celého systému (viz kapitola 2.2.). Po přechodu ČR k tržní ekonomice došlo k výraznému poklesu bytové výstavby, jež byla masivně podporována zejména v 70. a 80. letech minulého století. Na počátku 90. let ale došlo k výraznému útlumu. Podle údajů ČSÚ klesla výstavba nových bytů na 1/10 hodnoty roku 1990.83 Převis poptávky a inflace táhly ceny vzhůru a pro mnoho lidí bylo pořízení si vlastního bydlení nedostupné. Pomoci mělo právě stavební spoření. Graf č. 8 - stav a struktura platných úvěrů k 31.12. mezi lety 1995-2010 v tis. ks 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

překlenovací 0,0

13,6 55,0 153,2 119,3 111,2 119,7 148,0 196,9 236,8 275,0 313,2 362,6 401,3 422,9 428,7

řádné

4,3

0,9

10,3 37,9 167,7 262,3 346,1 420,9 488,9 549,7 582,9 587,5 580,4 569,9 565,5 564,6

zdroj: mfcr.cz, vlastní zobrazení

3.2.1 Vývoj mezi lety 1993-1998 Přestože první úvěr ze stavebního spoření mohl být poskytnut až po uplynutí dvouleté zákonné lhůty, na stránkách ministerstva financí se můžeme dočíst, že první úvěr na našem území byl poskytnut již v roce 1994 (tedy před jejím uplynutím). Pravděpodobně se jedná o chybné zařazení, neboť AČSS ve své výroční zprávě z roku 2000 uvádí, že první řádné úvěry byly poskytnuty až o rok později. Vývoj do roku 2000 je zachycen v následující tabulce. Tabulka č. 12 - vývoj poskytnutých úvěrů 1994-1998 Rok 1993 celkový počet platných úvěrů 0 nově poskytnuté úvěry 0 Zdroj: mfcr.cz, vlastní úprava a výpočty

1994 1 1

1995 880 879

1996 17 917 18 720

1997 65 279 65 269

1998 191 118 107 722

Z důvodu dvouleté zákonné lhůty se v prvních letech peníze do segmentu bydlení prakticky nedostávaly. Rychle klesal počet rozestavěných i dokončených bytů, včetně modernizací. 83

ČSÚ [online]. 2004 Bytová výstavba. [cit. 2011-06-17]. Dostupné z WWW: Pozn.: graf zachycující bytovou výstavbu v ČR mezi lety 1989-2009 je v Příloze č. 6 46

Tabulka č. 13 - počet dokončených bytů 1990-1998 Rok 1990 Počet dokončených bytů 44 594 Zdroj: ČSÚ, vlastní zobrazení

1991 41 719

1992 36 397

1993 31 509

1994 18 162

1995 12 998

1996 14 482

1997 16 757

1998 22 183

Z mého pohledu se jedná o klíčový důvod pro další úpravy zákonů, ať již samotného zákona o stavebním spoření, tak i zákona o dani z příjmů. Novela zákona č. 83/1995 Sb. o stavebním spoření odstartovala boom překlenovacích úvěrů. Půl roku od její platnosti převýšily hodnotu řádných úvěrů 3,2x a tvořily tak 76,2% veškerých úvěrů84 a rovněž v objemu hrály dominantní roli. Meziroční tempo růstu počtu poskytnutých úvěrů přesahovalo 300% a počet platných překlenovacích úvěrů se od roku 1996 do roku 1998 zvýšil o 1023%. Obdobné tempo růstu zaznamenaly i úvěry řádné, nicméně celkový počet byl pětinový.85 Jen za rok 1998 poskytly stavební spořitelny na 107,7 tis. úvěrů. Během prvních pěti let poskytly tak stavební spořitelny v úvěrech na 25mld. Kč, z toho 92% formou překlenovacích. Tabulka č. 14 - objem poskytnutých úvěrů 1993-1998 – stav k 31.12. Rok celkový objem úvěrů v mld. Kč - úvěry ze stavebního spoření - překlenovací úvěry Zdroj: mfcr.cz, vlastní úprava

1993 0 0 -

1994 0,001 0,001 -

1995 0,169 0,169 -

1996 2,077 0,181 1,896

1997 8,301 0,473 7,828

1998 24,924 1,922 23,002

Hnacím motorem pro poskytování úvěrů byla obdobně jako u spořící fáze vysoká inflace (viz tabulka č.), díky níž se úvěry splácely „znehodnocenými“ penězi, čehož si účastníci byli dobře vědomi. Daleko výhodnější bylo placení předem sjednaných neměnných částek, než každým rokem vydávat větší obnosy za rostoucí nájemné. Dostatečné množství prostředků pak zajišťovalo poměrně vysoké tempo růstu reálných mezd (viz tabulka č. 8).86 Ekonomické podmínky tak vytvořily ideální podmínky pro rozvoj úvěrové části stavebního spoření. Rychlý rozvoj úvěrování rovněž úzce souvisí s faktickou neexistencí jiného úvěrového subjektu na našem trhu v tomto segmentu. Hypoteční trh vznikl až 14.9.1995 udělením prvního oprávnění k vydávání hypotečních zástavních listů Českomoravské hypoteční bance ČNB.87 O skutečné konkurenci se však dá hovořit až o několik let později. Úrokové sazby 84

Pozn.: Překlenovací úvěry byly výhodné jak pro účastníka, který nemusel na poskytnutí úvěru čekat dva roky, tak pro spořitelnu. Úroková sazba z překlenovacích úvěrů nebyla uvedena ve VOP, ale byla stanovena smluvně, tudíž se na ní nevztahovalo ani zákonem stanovené rozpětí 3% od úrokové sazby z vkladů, ale ani povinnost zachovat sazbu fixní po celou dobu splácení. 85 Pozn.: uvádět relativní změny zde podle mě nemá příliš smysl, neboť u nového produktu je každý rok rekordní. 86 SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha : Grada, 2009, s. 143. ISBN 978-80-247-2388-4 87 Hypoindex.cz [online] 2010 Hypotéky po 15 letech. [cit. 2011-07-3]. Dostupné z WWW: 47

hypotečních úvěrů se totiž v roce 1995 pohybovaly nad 13%, čímž se pro běžného obyvatele staly nedostupné.88 Stavební spořitelny poskytovaly tou dobou úrokové sazby z vkladů zpravidla ve výši 3%, čímž se při využití maximálního zákonného rozpětí 3% mohly sazby z úvěrů pohybovat kolem 6%. Navíc hypoteční banky měly nevýhodu neznalosti trhu a v důsledku obav z nevrácení investic stanovily i přísnější podmínky přidělení úvěru. To potvrzují i data. Zatímco stavební spořitelny během let 1995-1998 poskytly na úvěrech zmíněných 25mld., hypoteční banky necelých 13mld., tedy o polovinu méně. Vysoký nárůst úvěrů lze dále spojovat s rychlým rozvojem stavebního spoření (spořící fáze) a možnosti odpočtu úroků z úvěrů až do výše 300 000Kč od základu daně. 3.2.2 Vývoj mezi lety 1999-2003 I v období mezi lety 1999-2003 udržovaly stavební spořitelny úrokové sazby pod 6% (pohybovaly se zpravidla od 4,5-5%) a nárůst poskytnutých úvěrů tak pokračoval. Ke konci každého roku evidovaly stavební spořitelny zhruba o 90-100 tis. úvěrů více než v přešlém období a každým rokem bylo poskytnuto přes 100 000 nových úvěrů. Tento trend trval až do roku 2002, kdy došlo k výraznému vzestupu. Tabulka č. 15 - počet poskytnutých úvěrů 1999-2003 – stav k 31.12. rok 1999 celkový počet platných úvěrů 286 942 nově poskytnuté úvěry 113 722 - změna 5,6% Zdroj: mfcr.cz, AČSS, vlastní úprava a výpočty

2000 373 463 102 385 -10,0%

2001 465 824 111 802 9,2%

2002 568 920 130 777 17,0%

2003 685 740 156 300 19,5%

Rok 2002 a 2003 byl značně ovlivněn proběhnuvšími povodněmi, jež zkomplikovaly bytovou situaci stovkám tisíc lidí. Reakcí stavebních spořitelen bylo rychlejší a vstřícnější poskytování úvěrů, zejména překlenovacích, u nichž došlo ke snížení sazeb až o 3%.89 Jen za rok 2002 poskytly spořitelny na 130 777 úvěrů o celkovém objemu 22 mld. Kč, což představuje nárůst oproti předchozímu období o 30% a skoro 50% veškerých, do té doby půjčených prostředků. Tabulka č. 16 - objem poskytnutých úvěrů 1999-2003 – stav k 31.12. Rok celkový zůstatek na úvěrových účtech (mld.) objem nově poskytnutých úvěrů (mld.) - změna Zdroj: mfcr.cz, AČSS, vlastní úprava a výpočty 88 89

1999 26,3 -

2000 31,0 14,5 -

2001 37,0 17,1 18%

2002 46,3 22 30%

Pozn.: reálná výše sazeb byla nižší, neboť stát dorovnával část úroků na základě nařízení vlády č. 244/1995 Sb. PÁTEK, J.: Důvěra občanů, stabilita systému, zájem o úvěry. Právo, 16.11.2002, roč. 12, č.267, s. 12, ISSN DCPR20021116010092

48

2003 63,6 33 50%

Ke snížení sazeb a zvýšení nabídky úvěrových produktů, které uzpůsobovaly potřebám klienta, však většina spořitelen přistoupila nejen v důsledku povodní, ale zejména v důsledku nasycenosti trhu a rychle rostoucí konkurenci v podobě hypotečních bank. Průměrná sazba hypotečních úvěrů činila již 6,73% a dále klesala. (viz příloha č. 7) Přestože to není z úvodního grafu (č. 8) patrné, dominantní roli v nově poskytnutých úvěrech hrály vždy úvěry překlenovací, které tvořily přibližně ¾ všech poskytnutých úvěrů za dané období. Zvyšování podílu řádných úvěrů na celkových je dáno samotným koncipováním úvěrů překlenovacích; slouží jako krátkodobé řešení do okamžiku, než může být poskytnut úvěr řádný. Ten pak bývá užit na splacení úvěru překlenovacího. Rovněž co do objemu jsou překlenovací úvěry významnější (viz graf). Pro větší názornost jsem zařadila roky 1996-2005. Graf č. 9 - počet a struktura nových úvěrů 1996-2005 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

1996

1997

1998

1999

2000

překlenovací úvěry 12 606

54 945

84 638

80 029

72 990

82 929 102 295 125 975 130 949 129 061

řádné úvěry

10 324

23 084

33 968

39 395

28 873

6114

2001

2002 28 482

2003

2004

30 314

32 885

2005 29 674

Zdroj: AČSS, vlastní úprava

3.2.3 Vývoj mezi lety 2004-2010 Druhá dekáda stavebního spoření odstartovala jen minimálním nárůstem počtu poskytnutých úvěrů. Sazby, za něž stavební spořitelny poskytovaly úvěry, byla prakticky totožná s lety předchozími. Např. řádný i překlenovací úvěr u ČMSS mohl účastník získat za 4,8% p.a.90 Proto se až do krizového roku 2008 situace neměnila a stavební spořitelny uzavřely každým rokem přibližně na 160 000 nových úvěrů. Tabulka č. 17 - počet poskytnutých úvěrů 2004 - 2010 - stav k 31.12 rok 2004 2005 celkový počet úvěrů 786 483 857 875 nově poskytnuté úvěry 163 834 158 735 - změna 4,8% -3,1% Zdroj: mfcr.cz, AČSS, vlastní úprava a výpočty

90

2006 900 653 166 263 4,7%

Pozn.: produkt TOP Kredit 49

2007 942 944 162 022 -2,6%

2008 971 176 144 907 -10,6%

2009 988 353 128 543 -11,3%

2010 993 357 113 611 -11,7%

Poslední tři roky stavební spořitelny bojují nejen s důsledky reforem vlády, ale zejména s nízkou likviditou a obav účastníků v důsledku hospodářské krize. Každým rokem je tak poskytováno o zhruba 11% méně úvěrů, než v předešlém období. Rozdílný trend vykazuje objem poskytnutých úvěrů, jež se v letech 2004-2007 značně zvyšoval. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán s hodnotou 40,7% právě v roce 2007. Tabulka č. 18 - objem poskytnutých úvěrů 2004-2010 – stav k 31.12. rok 2004 celkový zůstatek na úvěrových účtech (mld.) 84,2 objem nově poskytnutých úvěrů 40,0 - změna 21,2% Zdroj: mfcr.cz, AČSS, vlastní úprava a výpočty

2005 108,1 43,0 7,5%

2006 135,5 51,6 20%

2007 179,3 72,6 40,7%

2008 227,4 73,6 1,4%

2009 267,5 65,7 -10,9%

2010 293,4 58,0 -12%

Z tabulky č. 17 je patrné, že za zvyšováním objemu poskytnutých úvěrů nestojí počet poskytnutých úvěrů, neboť ten vykazoval setrvalý stav a v roce 2007 dokonce mírně klesal. Na nárůstu objemů se podepsala průměrná výše poskytnutých úvěrů, jejíž tempo růstu nekleslo mezi lety 2004-2010 pod 10%. Reagovala tak zejména na prudký vzestup cen nemovitostí. Ty se mezi roky 2006 – 2008 v důsledku vstupu ČR do EU zdražily v průměru o 65% (viz příloha č. 8). Tabulka č. 19 - průměrná výše poskytnutých úvěrů 2004-2010 rok 2004 2005 průměrná výše úvěru 169 000 211 000 - změna 21,2% 24,8% Zdroj: mfcr.cz, AČSS, vlastní úprava a výpočty

2006 244 200 15,7%

2007 270 842 10,9%

2008 331 000 22,2%

2009 445 385 34,6%

2010 508 230 14,1%

Z výše uvedeného je zjevné, že si Češi velmi oblíbili i úvěrovou stránku stavebního spoření. To dokazuje i aktuální výše zůstatku na účtech spořitelen, jež evidují 958 211 úvěrů o celkovém objemu 292,1 mld. Kč. Stavební spoření se tak výrazným způsobem podílí na celkové zadluženosti českých domácností. Podle dat ČNB činí zadlužení domácností za první pololetí letošního roku (2011) 1080,79 mld. Kč. Úvěry ze stavebního se na tomto čísle podílí 27%. (Za rok 2007 dlužily domácnosti 509 mld. Kč a podíl stavebních spořitelen činil 35%.) 3.2.4 Užití úvěrů a komparace s hypotečními úvěry Od roku 2001 jsou díky AČSS k dispozici údaje o užití prostředků z úvěrů. Z nich je patrné, že se struktura užití prostředků lehce mění a to v souvislosti s rozvojem hypotečního trhu. Zatímco v roce 2001 bylo na koupi bytu či rodinného domu užito 39% a na nové byty 17% prostředků, za poslední 4 roky tomu bylo v průměru 28%, respektive 13%. Nejvíce, 44%, jsou úvěry vynakládány na rekonstrukce a modernizace, zbylých 16% tvoří ostatní bytové potřeby.

50

Graf č. 10 - struktura užití prostředků z úvěrů 100

ostatní

80 60

modernizace a rekonstrukce

40

nové byty či rodinné domy

20

koupě bytu či rodinného domu

0 2001 2003 2005 2007 2009 2010 Zdroj: výroční zprávy AČSS, vlastní zobrazení

To koresponduje i s průměrnou výší úvěrů (aktuální hodnota 508 745Kč; viz tabulka č. 18). Náklady na rekonstrukce a jiné bytové potřeby, tvořící 60% užití, nejsou tak vysoké a snižují průměrnou hodnotu úvěru. Pro koupi nebo stavbu bytu či rodinného domu volí Češi zejména hypoteční úvěry. Dokládá to počet a objem poskytnutých úvěrů spořitelnami a hypotečními bankami. U prvního ukazatele jasně dominují spořitelny, u druhého je tomu naopak. Graf č. 11 - poskytnuté úvěry podle počtu

Graf č. 12 - poskytnuté úvěry podle objemu

2009

2009

2007

2007

2005

2005

2003

2003 0%

20%

40% 60% 80% stavební spořitelny

0%

100%

20% 40% 60% 80% 100% stavební spořitelny hypoteční banky

Zdroj: výroční zprávy AČSS

Hypoteční banky půjčují sice asi jen 30-40% úvěrů co stavební spořitelny, nicméně objemově poskytují přes 2/3 prostředků. Výhodou hypoték je okamžité poskytnutí úvěru91, širší nabídka produktů a až do roku 2007 i výhodnější sazby. Vývoj sazeb a počet poskytnutých úvěrů hypotečními bankami je uveden v příloze č. 2. Změna ve struktuře v roce 2009 je důsledkem krize, která zasáhla daleko silněji hypoteční banky, což dokazuje vyšší stabilitu a důvěryhodnost stavebních spořitelen. 91

Pozn.: stavební spořitelny sice nabízejí překlenovací úvěry, nicméně si účtují současně poplatky za sjednání a vedení smlouvy o stavebním spoření, za poskytnutí překlenovacího úvěru a do budoucna i úvěru řádného, čímž se úvěr znějící na vyšší hodnoty značně prodraží. 51

Analýza vývoje cílové částky a objemu vkladů 1993-2011

3.3

3.3.1 Cílová částka S poskytováním úvěrů zejména úzce souvisí stanovení cílové částky. Způsob a důvody její volby jsou uvedeny již v kapitole 1, proto se nyní zaměřím na její vývoj a aktuální výši. Protože až 80% účastníků nezažádá o úvěr, a z těch co zažádají, jen 1/3 použije prostředky na koupi či stavbu bytu či rodinného domu, není CČ příliš vysoká. Dokládá to i následující tabulka, z níž je patrné, že se maximální hodnota průměrné výše cílové částky vyšplhala na 308,7 tis. Kč a této hodnoty bylo dosaženo v roce 2009. Tabulka č. 20 - průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv v tis. Kč rok CČ ∆ (%)

1998 145,3 1,5

1999 140,2 -0,8

2000 139,4 -3,3

2001 136,9 -1,8

2002 147,7 7,2

2003 200,5 36,7

2004 222,8 11,1

2005 227,9 2,3

2006 235,8 3,5

2007 284,9 20,8

2008 302,8 6,3

2009 308,7 2,0

2010 300,5 -2,7

Zdroj: mfcr.cz, vlastní úprava

První roky stavebního spoření CČ v důsledku inflace rostla, od roku 1999, kdy došlo k desinflaci a vysokému nárůstu reálných mezd, nebylo potřeba stanovovat CČ příliš vysokou a meziročně docházelo k mírnému poklesu. Současně to dokazuje, že lidé využívali produkt zejména ke spoření, při němž příliš vysoká CČ generuje ztráty v podobě poplatku za uzavření smlouvy. Celá druhá dekáda stavebního spoření byla ovlivněna novelou z roku 2003. Změnila nejen to, kolik bylo uzavřeno nových smluv v následujících letech, ale i strukturu. Zatímco v období před novelou rostl hlavně počet nově uzavřených smluv, v letech po novele výrazně stoupá počet účastníků, jež navyšují CČ. Graf č. 13 - vývoj počtu nově uzavřených smluv a smluv o navýšení CČ v mil. ks 1997-2010 3 0,4

2,5 2 0,15

1,5

0,34

0,11 0,09

1

2,1 0,37

0,07

0,5 0,58

0,64

0,91

1,12

1,37

0,36

0,31

0,28

0,43

0,52

0,58

0,33

0,31

0,37

0,58

0,53

1,29 0,31

0

0,71

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Nové smlouvy

Navýšení cílové částky

Zdroj: výroční zprávy AČSS, vlastní úprava

52

Důvody jsou dva. Výraznější skoky jsou patrné zejména v roce 2003 a 2008, tedy v letech, kdy došlo k reformě a kdy skončil pětiletý vázací cyklus podle původních podmínek. Tedy prvním důvodem bylo udržení si vysoké výnosnosti. Tím druhým byl pravý opak. Zatraktivnění úvěrů ze strany spořitelen přimělo účastníky více čerpat úvěr a růst CČ je odrazem zvýšené potřeby prostředků, jež bude chtít účastník využít v souvislosti s realizací bytových potřeb. To se stalo zejména v roce 2007, kdy se značně zvýšily ceny ve stavebnictví; např. ceny bytů vzrostly během roku o 40% (viz příloha č. 8). Nízké hodnoty v roce 2008 a 2009 a pokles v roce 2010 jsou podle mého názoru dozvukem světové krize, kdy řada lidí v obavách z nedostatku finančních prostředků odložila realizaci dražších bytových potřeb, tudíž nepotřebovali ani poskytnutí úvěru o vysoké hodnotě.

3.3.2 Objem vkladů S CČ a počtem smluv neodmyslitelně souvisí objem vkladů. Objem vkladů je pro úvěrování nesmírně důležitý, neboť vyjadřuje obnos, jež mohou stavební spořitelny půjčit. Díky navyšování počtu smluv ve fázi spoření a s rostoucí cílovou částkou se tento objem doposud zvyšoval, nicméně oba zmíněné ukazatele se v posledních dvou letech snižují, takže se dá předpokládat i postupné snižování vkladů u stavebních spořitelen. Sice se to pozitivně projeví na celkové efektivnosti (viz kapitola 2.2.), nicméně z pohledu spořitelen i segmentu bydlení se jedná o negativní jev, neboť se na bytové potřeby bude moci vynaložit méně peněz. Při pokračování tohoto trendu do budoucna tedy může dojít ke zkolabování systému, neboť spořitelny nebudou schopny zajistit účastníkům poskytnutí úvěru v požadované výši. Tabulka č. 21 - vývoj naspořené částky 1993-2010 rok 1993 1994 objem (mld.) 1,1 6,4 změna (%) 481,8 rok 2002 2003 objem (mld.) 180,2 236,8 změna (%) 35,2 31,4 Zdroj: mfcr.cz, vlastní úprava

1995 16,3 154,7 2004 287,1 21,2

1996 34,5 111,7 2005 329,0 14,6

1997 59,6 72,8 2006 359,8 9,4

1998 81,7 37,1 2007 384,9 7,0

1999 93,6 14,6 2008 401,1 4,2

2000 110,4 17,9 2009 415,2 3,5

2001 133,3 20,8 2010 430,1 3,6

Za postupným poklesem tempa přírůstku od roku 2004 lze podle mého opět spatřovat novelu z roku 2003, která po svém zavedení způsobila nižší zájem o stavební spoření, a v posledních letech i ekonomickou krizi a další reformy současné vlády. Za první letošní čtvrtletí došlo dokonce poprvé k poklesu naspořené částky o 2,2% a její hodnota aktuálně činí 424,2mld. Kč.

53

3.4

Shrnutí

Stavební spoření zažilo díky nadprůměrné výnosnosti a velmi příznivým ekonomickým podmínkám (zejména vysokému růstu reálných mezd) raketový start. S desinflací rostla díky nepružné státní podpoře výnosnost a český trh patřil k nejdynamičtěji se rozvijícím ve střední Evropě. Trend eskaloval v roce 2003, těsně před nejvýznamnější novelou, kdy bylo uzavřeno přes 2 mil. nových smluv a nasycenost trhu činila 66,5%. Novela způsobila převrat ve stavebním spoření a rapidní pokles nových účastníků. Přestože se díky dobrým ekonomickým podmínkám postupně obnovoval zájem o tento produkt, celkový počet platných smluv se již jen snižoval. V posledních letech zaznamenává stavební spoření další pokles v důsledku nově se rozvíjejících investičních produktů, světové krize a dalších novel zákona, nejen o stavebním spoření. Rovněž rozvoj úvěrové stránky stavebního spoření je spojen s ekonomickými podmínkami, (hlavně vysokou inflací) a neexistencí konkurence v bytové oblasti na počátku 90. let. Proto i počet poskytnutých úvěrů rychle rostl. I přes masivní rozvoj hypotečních bank na přelomu tisíciletí poskytovaly stavební spořitelny až do propuknutí hospodářské krize v roce 2008 na 160 000 úvěrů ročně. S nejistotou na finančních trzích však zájem o úvěry opadl a počet poskytnutých úvěrů se tak snižuje o cca 11% ročně. Nejčastěji jsou prostředky z úvěrů vynakládány na rekonstrukce a modernizace (44%) a koupi bytu či rodinného domu (29%). V počtu poskytnutých úvěrů na bydlení dominují s 2/3 stavební spořitelny nad hypotečními bankami, v případě objemu je situace opačná. Cílová částka byla v prvních letech závislá na vývoji inflace a každoročně rostla. Po ustálení inflace se i cílová částka stala konstantní a činila přibližně 139 000Kč. S novelou zákona z roku 2003 se však z důvodu udržení původní výnosnosti a zvýšenému zájmu a úvěry navyšuje nejen samotná výše cílové částky, ale i počet smluv o její navýšení. Světová hospodářská krize se na cílové částce projevila zpomalením tempa růstu; k poklesu došlo až v roce 2010. Objem vkladů (úspor účastníků) se za celou dobu existence stavebního spoření pouze zvyšoval. Strmý nárůst byl ukončen novelou zákona o stavebním spoření z roku 2003 a s ním spojeným opadnutím zájmu a tento produkt. Díky rostoucí cílové částce však nedošlo ani v průběhu krize k poklesu celkové hodnoty tohoto ukazatele.

54

Závěr V první, teoretické části, jsem se pokusila vymezit stavební spoření z pohledu zákona o stavebním spoření. Ten považuji za zdařilý, neboť je koncipován tak, aby došlo k maximální ochraně účastníka a stability celého systému. Určité úskalí spatřuji v odlišné definici bytových potřeb podle tohoto zákona a zákona o daních z příjmů, které může vyústit v chybný výpočet daňové povinnosti. Další nevýhodou je i jistá „unifikace“ stavebního spoření vyplývající z přílišné specifikace tohoto produktu a omezení činností stavebních spořitelen. Ve druhé kapitole se zabývám vývojem právní úpravy, jejími příčinami a dopady - zejména na efektivnost a státní rozpočet. V případě efektivnosti jsem dospěla k názoru, že vzorec pro její výpočet není vhodně koncipovaný, neboť neodráží faktický přínos stavebního spoření pro žádnou ze zúčastněných stran ani pro samotný segment bydlení. Navíc vzorec nepracuje s časovým rozlišením a vypočtená efektivnost je tudíž zkreslená. Přesto právě její zvyšování byl jeden z klíčových argumentů pro přijetí novely z roku 2003, jež znamenala převrat ve stavebním spoření. Pakliže však budu vycházet ze samotného vzorce, nezbývá než konstatovat, že český trh je s hodnotou 68,2% efektivní a přispěla k tomu i zmiňovaná novela. Stavební spoření je produkt, který přináší benefity všem zúčastněným stranám. Pro účastníka až doposud znamenalo stavební spoření (díky státní podpoře) výhodné zhodnocení vkladů a jistotu v podobě poskytnutí úvěru, pro stavební spořitelny pak při nízkých nákladech zase velmi atraktivní produkt z pohledu účastníka. Na státní podpoře však vydělává i samotný její plátce, tedy stát, byť jako jediný získává přínos nepřímo a s časovým zpožděním. Může za to rozvoj segmentu bydlení, kde se odhadem každá vynaložená koruna multiplikuje 5x. Státu se pak finance vrací v podobě DPH, vyšší zaměstnanosti a s ní spojenými odvody a daněmi z příjmů. Při koncipování jednotlivých novel a reforem jsem však nabyla dojmu, že se na přínosy stavebního spoření zapomíná a chybně se hledí pouze na výdajovou stránku. Tím nejenže stát ztrácí, ale navíc brzdí rozvoj stavebního spoření a realizaci bytových potřeb. Uskutečněné reformy, byť se vynakládané výdaje na státní podporu snižují, nebyly zcela úspěšné a nepodařilo se jim odstranit samotnou nepružnost výpočtu státní podpory. Ani aktuálně projednávané reformy nejsou z pohledu stavebního spoření vstřícné; do budoucna by mohly znamenat konec stavebního spoření. Na druhou stranu se zde vytváří prostor pro vznik zcela nového produktu s obdobným účelem, který bude méně závislý na vstřícnosti státu a odstraní i jistou diskriminaci vůči jiným spořícím instrumentům.

55

Samotnému vývoji stavebního spoření se věnuji v části třetí. Přestože je v porovnání se západními státy stavební spoření v ČR mladý produkt, bylo již za jeho 17 letou historii uzavřeno na 13,3 mil. smluv a český trh stavebního spoření se dlouho řadil na přední místa v dynamice rozvoje v Evropě. Na přelomu tisíciletí bylo uzavřeno hned třikrát po sobě více než 1,2 mil. nových smluv. Příčinou byly velmi příznivé ekonomické podmínky (hlavně nárůst reálných mezd) a vysoká výnosnost způsobená nepružnou státní podporou a od druhé poloviny 90. let i výraznou desinflací. Trend ustrnul přijetím novely č. 423/2003, který způsobil krátkodobý extrémní nárůst v podobě 2 mil. uzavřených smluv za rok 2002 a poté několikaletý útlum. I nadále dochází k poklesu, jež je způsobován nasyceností trhu, rozvojem nových investičních instrumentů a změnou struktury držby peněz obyvatelstva. V poslední době zasadila stavebnímu spoření další ránu celosvětová hospodářská krize, která přivedla občany k větší opatrnosti a způsobila jejich nižší likviditu, a novela zákona o stavebním spoření z roku 2010. Úvěrová stránka produktu vděčí za rychlý rozvoj rovněž ekonomické situaci (hlavně vysoké inflaci), špatné bytové situaci, dalším výhodám stavebního spoření a zejména neexistenci přímé konkurence. S rozvojem hypotečního trhu se počet nových úvěrů ustálil na zhruba 160 000 ročně; většinu z nich tvoří úvěry překlenovací. Největší část, 44%, je použita na modernizace a rekonstrukce, 28% pak na koupi bytu či rodinného domu. Zde svádí stavební spoření přímý boj s hypotékami poskytujícími až 60% veškerého obejmu finančních prostředků. V posledních dvou letech bylo rovněž úvěrování postiženo světovou krizí a množství poskytnutých úvěrů tak klesalo. I přesto celkové zadlužení domácností roste – aktuálně činí dluh 1080,79 mld. Kč a stavební spoření se na nich podílí výraznými 27%. Vývoj stavebního spoření, dopady na stát a efektivnost systému, byť v práci analyzovány odděleně, spolu úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují. Pokaždé, když stát měnil státní podporu a s ní i výnosnost stavebního spoření, vždy se to promítlo na efektivnosti i počtu uzavřených smluv. Proto by reformy měly být koncipovány tak, aby bylo nalezeno optimální řešení pro celý tento trh.

56

Seznam použité literatury a pramenů Zákony Česká republika, Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. Česká republika, Zákon č. 83/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Česká republika, Zákon č. 423/2003 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. Česká republika, Úplné znění zákona č. 96/1993 o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 83/1995 Sb., 423/2003 Sb., 292/2005 Sb., 161/2006 Sb., 342/2006 Sb., 227/2009 Sb. a 281/2009 Sb. Česká republika, Zákon č. 292/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 423/2003 Sb.

Česká republika, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č.492/2000, zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 348/2010 Sb. Slovenská Republika, Príloha k zákonu Slovenskej národnej rady č. 310/1992 Zb. a Opatrenie Ministerstva financií Slovenskej republiky zo 16. septembra 2010 o výške štátnej prémie na stavebné sporenie na rok 2011 Německo, "Wohnungsbau-Prämiengesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 30. Oktober 1997 (BGBl. I S. 2678), das zuletzt durch Artikel 7 des Gesetzes vom 5. April 2011 (BGBl. IS. 554) geändert worden ist" Nález Ústavního soudu č. 119/2011 Sb.ze dne 19.4.2011

57

Monografické publikace DOUCHA, R. Stavební Spoření. 2., aktualiz. vydání. Praha: Grada, 1999. s. 89. ISBN 807169-894-6. DVOULETÝ, A. Zákon o stavebním spoření: text zákona s vysvětlivkami. 1. Vydání. Praha: Rout, 1993. nestr. KIELAR, P. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2010. s. 142. ISBN 978-80-86929-63-7 LEHMAN, W. Die Bausparkassen. 3. durchgesehene Aufl. Frankfurt am Main : Fritz Knapp, 1965, s. 91. PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce. Vyd. 1 Brno: ERA, 2002. s. 124. ISBN 80-86517-37-3 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. Vydání. Praha: Oeconomika, 2009. s. 276, s. 338. ISBN 978-80-245-1180-1 RUBEK, Jiří., REVENDA, Zbyněk., PILLVEIN, Jan. Banky´94.-Stavební spoření a půjčku. Říčany, SCIENTIAA, 1994. s. 208. ISBN 80-900891-5-1 SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha : Grada, 2009, s. 143. ISBN 978-80-247-2388-4 (brož.) VANČUROVÁ, A. Daňový systém 2010. 10. aktualizované vyd. Praha : VOX, 2010. s. 355, ISBN 978-80-86324-86-9

Tištěná periodika FIALOVÁ, I.: Stavební spoření plní v ČR své cíle; Časopisy - ekonomika a politika, 01.09.2000, s. 26, ISSN CEBA20000901010052; Dostupný v databázi Anopress It JAROSOVÁ, J.: Alternativy stavebního spoření. Večerník Praha, 18.03.2002, roč. 12, č. 65, s.7, ISSN VPV120020318010049; Dostupný v databázi Anopress It PÁTEK, J.: Důvěra občanů, stabilita systému, zájem o úvěry. Právo, 16.11.2002, roč. 12, č.267, s. 12, ISSN DCPR20021116010092; Dostupný v databázi Anopress It RYSKOVÁ, S.: Stavební spoření bez podpory. Ekonom, 07.11.2002, s. 70, ISSN CEEK20021107010077, Dostupný v databázi Anopress It VORLÍČKOVÁ, H.: Oponenti vyplácení státní podpory ke stavebnímu spoření tvrdí: Měla být vyplácena pouze těm, kdo chtějí čerpat úvěr. Hospodářské noviny, 03.04.2002, s. 5, ISSN DCHN20020403010180, Dostupný v databázi Anopress It

58

Internetové zdroje Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: Česká bankovní asociace [online]. 2011 [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: . Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: ČT24 [online]. 2011. [cit. 2011-7-28]. Dostupné z WWW.: Finance.paysoft.cz [online]. [cit. 2011-05-1]. Dostupné z WWW.: . Hypoindex.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . Mesec.cz [online]. [cit. 2011-04-8]. Dostupné z WWW: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z WWW: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2011 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z WWW:

Média, pořady DRÁBEK, J. v pořadu Události, komentáře (Debata). ČT24, 10.3.2011 ZAVADIL, J. v pořadu Události, komentáře (Debata). ČT2, 5.8.2010

Ostatní zdroje Výroční zprávy stavebních spořitelen; Dostupné z oficiálních stránek spořitelen Výroční zprávy AČSS 2000 – 2010 Dostupné z WWW: VOP stavebních spořitelen Propagační materiály stavebních spořitelen Informace o průměrné délce spořící fáze pro přidělení řádného úvěru sdělené Hanou Maškovou (vedoucí pracovnice České Spořitelny, nám. Masaryka 24/1, Veselí nad Lužnicí) dne 3.4.2011

59

Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka č. 1 - vývoj státní podpory 1994-2003........................................................................ 27 Tabulka č. 2 - očekávaný vs. skutečný vývoj vyplacené státní podpory (v mld. Kč) .............. 28 Tabulka č. 3 - vývoj úroků připsaných stavebními spořitelnami v tis. Kč ............................... 30 Tabulka č. 4 - vývoj naspořené částky 2000-2010 ................................................................... 31 Tabulka č. 5 - komparace podmínek státní podpory ČR a vybraných států pro rok 2011 ....... 32 Tabulka č. 6 - shrnutí klíčových změn novel 1993-2011 ......................................................... 35 Tabulka č. 7 - počet nově uzavřených smluv a meziroční změny 1993-1998.......................... 38 Tabulka č. 8 - vývoj počtu nově uzavřených smluv a české ekonomiky 1993-2003 ............... 39 Tabulka č. 9 - vývoj nasycenost trhu stavebního spoření ......................................................... 43 Tabulka č. 10 - vývoj počtu nově uzavřených smluv ve fázi spoření 2004-2010 .................... 43 Tabulka č. 11 - vývoj počtu nově uzavřených smluv od roku 2005 za jednotlivé kvartály ..... 45 Tabulka č. 12 - vývoj poskytnutých úvěrů 1994-1998 ............................................................. 46 Tabulka č. 13 - počet dokončených bytů 1990-1998................................................................ 47 Tabulka č. 14 - objem poskytnutých úvěrů 1993-1998 – stav k 31.12..................................... 47 Tabulka č. 15 - počet poskytnutých úvěrů 1999-2003 – stav k 31.12. ..................................... 48 Tabulka č. 16 - objem poskytnutých úvěrů 1999-2003 – stav k 31.12..................................... 48 Tabulka č. 18 - objem poskytnutých úvěrů 2004-2010 – stav k 31.12..................................... 50 Tabulka č. 19 - průměrná výše poskytnutých úvěrů 2004-2010 .............................................. 50 Tabulka č. 20 - průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv v tis. Kč ........................... 52 Tabulka č. 21 - vývoj naspořené částky 1993-2010 ................................................................. 53 Grafy Graf č. 1. - vývoj efektivnosti trhu stavebního spoření 1993 – 2010 ....................................... 24 Graf č. 2 - podíl poskytnutých úvěrů na celkový počet smluv ................................................. 25 Graf č. 3 - představy účastníků o využití úspor ze stavebního spoření .................................... 25 Graf č. 4 - vývoj průměrné výše státní podpory 1993-2009..................................................... 29 Graf č. 5 - podíl výdajů na státní podporu na celkových výdajích státního rozpočtu .............. 29 Graf č. 6 - vývoj počtu nově uzavřených smluv 1993-2010 .................................................... 37 Graf č. 7 - struktura úspor držená domácnostmi ...................................................................... 41 Graf č. 8 - stav a struktura platných úvěrů k 31.12. mezi lety 1995-2010 v tis. ks .................. 46 Graf č. 9 - počet a struktura nových úvěrů 1996-2005 ............................................................. 49 Graf č. 10 - struktura užití prostředků z úvěrů ......................................................................... 51 Graf č. 11 - poskytnuté úvěry podle počtu + Graf č. 12 - poskytnuté úvěry podle objemu ..... 51 Graf č. 13 - vývoj počtu nově uzavřených smluv a smluv o navýšení CČ v mil. 1997-2010 .. 52

60

Přílohy Příloha č. 1: Položkový seznam ČSSS – negativní vymezení účelu a položek Nelze financovat: • darovací daň ani poplatky související • dar obci na výstavbu bytů • dědická daň • elektrospotřebiče volně stojící • garáž (samostatná) - koupě ani výstavba • hodnota vlastní práce • kauce • koupelnový nábytek (mobilní nábytek, skříňky, poličky) • lampičky • mobilní dům • nábytek (stůl, židle, police atd.) • náklady na přikoupení pozemku (např. zahrady), který není určen k výstavbě objektu k bydlení • nebytové prostory • okrasné účely • položky spotřebního charakteru - topný olej, nafta, elektřina, uhlí, dřevo, vodné, stočné (ani při výstavbě) • pojistné • nájemné ani předplacení nájemného, které je podmínkou pro získání bytu (ani od obce, ani od soukromého pronajímatele) • příspěvek obci na výstavbu nájemního bytu • příspěvek do nedělitelného fondu družstva (jedná se o zajišťovací fond družstva) • půjčka obci na výstavbu bytů • složení částky předem jako podmínka pro uzavření nájemní smlouvy • splacení úvěru dříve poskytnutého u SSČS • stavba ubytovacího zařízení (ubytovací jednotka) - je-li takto zapsána ve výpisu z katastru nemovitostí • stroje a přístroje na vybavení dílny (dřevoobráběcí apod.) • ubytovací jednotka - koupě, rekonstrukce výstavba • úhrady: • úhrada nedoplatků a sankcí, jejichž zaplacení je podmínkou získání bytu, tj. např. úhrada závazků, které má zaplatit nový nájemce (kupující) bytu obci jako úhradu nedoplatků nájemného a pokuty váznoucí na bytě po předchozím nájemníkovi • úhrada dříve poskytnutého úvěru na bytovou potřebu, který již je ve fázi vymáhání • poplatek za vynětí z půdního fondu • úhrada dříve poskytnutého příspěvku na individuální bytovou výstavbu (IBV), který má být vrácen pro nedodržení podmínek • úhrada družstevního stabilizačního příspěvku, který poskytl podnik svému zaměstnanci a který má být vrácen pro nedodržení podmínek • úhrada investic vložených do nájemního bytu původním nájemníkem při výměně bytu • úplaty spojené s povolením výměny bytu • úprava zahrady - např. okrasné účely, zavlažovací systémy atd. • volně položené podlahové krytiny

61

• výstavba sítí - příspěvek obci/developerovi na plynofikaci, kanalizaci, vodovod, komunikace, veřejné osvětlení atd. (nelze použít úvěr na financování té části výstavby, kterou zajišťuje obec/developer) • zahradní domek • zaplacení sjednané částky za získání nájemní smlouvy • zářivky, žárovky (samostatně pořízené) • zařízení bytu (nábytek, rolety, závěsy, kusové koberce) • znalecký posudek - jedná-li se o odhad ceny nemovitosti v rámci zajištění úvěru • získání bytu podmíněné: • darem (dar obci nebo družstvu je dle smlouvy např. podmínkou vystavení nájemní smlouvy nebo získání členství v družstvu) • nenávratnou půjčkou - půjčka obci nebo družstvu za získání nájemní smlouvy • získání nájemního bytu tzv. obálkovou metodou - může jít o předplacení nájemného nebo dar či jinou platbu • zrcadlo

62

Příloha č. 2: Vybrané odlišnosti v podmínkách stavebních spořitelen v ČR

Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Úvěrový tarif Spořící tarif Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. WÜSTENROT Team WÜSTENROT Kamarád+ Vychytané spoření Stavební spoření Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Stavební spoření Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Tarif Perspektiv Tarif Invest Tarif Atraktiv Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Spoření Mopísek Spoření Mopy Junior Spoření EFEKT MAXI spoření

SPOŘÍCÍ FÁZE Poplatek za:

Úroková sazba z vkladů

uzavření

1,00% 2,00%

1,00% 1,00%

316,00 Kč 316,00 Kč

1,00% 1,00%

0,50% 0,50%

2,20% 2,20% 2,50% 2,20%

1,00% 0,00% 1,00% 1,00%

240,00 Kč 240,00 Kč 240,00 Kč 240,00 Kč

1,00% 1,00% 1,00% 1,00%

0,90% 0,90% 0,90% 0,90%

2,00%

0,50%

310,00 Kč

1,00%

0,50%

2,00% 2,00% 1,00%

1,00% 1,00% 1,00%

310,00 Kč 310,00 Kč 310,00 Kč

1,00% 1,00% 1,00%

0,50% 0,50% 0,50%

2,00% 2,00% 2,00% 2,00%

0,50% 0,50% 0,00% 1,00%

300,00 Kč 300,00 Kč 300,00 Kč 300,00 Kč

0,50% 0,50% 1,00% 1,00%

0,50% 0,50% 0,50% 0,50%

vedení

navýšení CČ

předčasnou výpověď

Zdroj: mesec.cz, vlastní zobrazení

ÚVĚROVÁ FÁZE Úroková sazba z

Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Úvěrový tarif Spořící tarif Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. WÜSTENROT Team WÜSTENROT Kamarád+ Vychytané spoření Stavební spoření Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Stavební spoření Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Tarif Perspektiv Tarif Invest Tarif Atraktiv Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Spoření Mopísek Spoření Mopy Junior Spoření EFEKT MAXI spoření

Poplatek za: min. naspořená částka

řádného úvěru

meziúvěru

3,50% 4,90%

6,40% 6,40%

360,00 Kč 360,00 Kč

0,00% 0,00%

40,00% 40,00%

3,70 % 3,70 % 3,70 % 3,70 %

5,90% 5,90% 5,90% 5,90%

240,00 Kč 240,00 Kč 250,00 Kč 240,00 Kč

0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

40,00% 40,00% 40,00% 30,00%

4,75%

5,90%

305,00 Kč

0,00%

40,00%

4,80% 4,80% 3,70%

5,35% 4,30% 4,30%

310,00 Kč 310,00 Kč 310,00 Kč

0,00% 0,00% 0,00%

35,00% 40,00% 38,00%

5,00% 5,00% 5,00% 5,00%

6,19% 6,19% 6,19% 6,19%

300,00 Kč 300,00 Kč 300,00 Kč 300,00 Kč

0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

? ? ? ?

Zdroj: mesec.cz, vlastní zobrazení

63

vedení

poskytnutí

Příloha č. 3: Přehled Ministerstva financí o vývoji ve stavebním spoření v ČR v letech 1993 – 1998 Sledovaný rok Počet smluv uzavřených ve sledovaném roce Celkový počet nových smluv Stav počtu platných smluv Výše st. podpory vyplacená ve sledovaném roce na platné smlouvy uzavřené v předch. letech v mld. Kč Průměrná výše státní podpory vyplacená na jednu platnou smlouvu v Kč Stav výše vkladů v mld. Kč Celkový počet poskytnutých úvěrů - z toho ze stavebního spoření - z toho překlenovacích Celkový objem poskytnutých úvěrů v mld. Kč - z toho ze stavebního spoření - z toho překlenovacích

1993

1994

1995

1996

1997

1998

206 000

445 350 453 531

620 389

530 176

638 232

206 000

651 350 1 104 881 1 752 270 2 282 446 1 560 142 1 967 849

2 897 115 2 371 816

0

0,284

1,112

2,309

3,817

5,068

0

1 380

1 710

2 090

2 450

2 580

1,079 0 0

6,350 1 1

16,330 880 880

34,455 17 917 4 270 13 647

59,552 65 279 10 324 54 955

81,731 191 118 37 880 153 238

0

0,001

0,169

2,077

8,301

24,924

0

0,001

0,169

0,181 1,896

0,473 7,828

1,922 23,002

Pozn: celkové částky udávají kumulované hodnoty od roku 1993

Příloha č. 4: Vývoj zůstatku na vkladových a úvěrových účtech v mld. Kč 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 zůstatek na vkladových účtech

zůstatek na úvěrových účtech

Zdroj: mfcr.cz, vlastní zobrazení

64

Příloha č. 5: Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice

Nové smlouvy o stavebním spoření Průměrná CČ u nově uzavřených smluv o stavebním spoření FO občany

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

906 867

1 115 926

1 373 258

1 293 890

2 097 338

314 650

430 233

516 385

579 730

705 463

575 292

532 765

Přírůstek (%)

42,1

23,1

23,1

-5,8

62,1

-85,0

36,7

20,0

12,3

21,7

-18,5

-7,4

Objem (tis. Kč)

144,2

139,4

136,9

146,7

200,5

222,8

227,9

235,8

284,9

302,8

308,7

300,5

-0,8

-3,3

-1,8

7,2

36,7

11,1

2,3

3,5

20,8

6,3

2,0

-2,7

2 801 389

3 424 580

4 196 408

4 870 620

6 300 831

5 899 300

Počet

Přírůstek (%)

Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření 1)

Počet Přírůstek (%)

18,1

22,2

22,5

16,1

29,4

-6,4

-5,5

-5,0

-3,1

-1,2

-2,8

-1,6

Reálně vyplacená státní podpora (v daném období)

Objem (mld. Kč)

6,393

7,719

9,313

11,059

13,261

15,337

16,086

15,772

14,976

14,220

13,262

11,743

Přírůstek (%)

26,1

20,7

20,7

18,7

19,9

15,7

4,9

-2,0

-5,0

-5,0

-6,7

-11,5

Objem (Kč)

2 795

2 874

2 956

3 138

3 159

3 256

3 242

3 173

3 090

2 927

2 776

n/a

Přírůstek (%)

-0,3

2,8

2,9

6,2

0,7

3,1

-0,4

-2,1

-2,6

-5,3

-5,2

n/a

93,629

110,400

133,309

180,190

236,815

287,077

328,987

359,848

384,880

401,061

415,150

430,122

14,6

17,9

20,8

35,2

31,4

21,2

14,6

9,4

7,0

4,2

3,5

3,6

Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok Naspořená částka 1)

Objem (mld. Kč) Přírůstek (%)

Úvěry celkem

1)

Počet

5 573 874 5 297 522 5 132 595 5 070 510 4 926 183 4 845 319

286 942

373 463

465 824

568 920

685 740

786 483

857 875

900 653

942 944

971 176

988 353

993 357

- ze stavebního spoření

167 687

262 259

346 145

420 929

488 850

549 698

582 867

587 501

580 352

569 870

565 485

564 633

- překlenovací 2)

119 255

111 204

119 679

147 991

196 890

236 785

275 008

313 152

362 592

401 306

422 868

428 724

53,2

30,2

24,7

22,1

20,5

14,7

9,1

5,0

4,7

3,0

1,8

0,5

26,346

31,011

37,023

46,308

63,597

84,184

108,063

135,450

179,301

227,417

267,512

293,362

8,416

14,207

18,522

21,916

25,099

28,735

31,751

35,073

38,912

42,875

48,899

53,069

17,930 49,1

16,804 17,7

18,501 19,4

24,392 25,1

38,498 37,3

55,449 32,4

76,312 28,4

100,377 25,3

140,389 32,4

184,542 26,8

218,613 17,6

240,294 9,7

28,1

28,1

27,8

25,7

26,9

29,3

32,8

37,6

46,6

56,7

64,4

68,2

Přírůstek (%) Úvěry celkem 1)

Objem (mld. Kč)

v tom: ze stavebního spoření překlenovací 2) Přírůstek (%) Úvěry celkem / naspořená částka

Poměr (%)

Zdroj: mfcr.cz 1) Stav ke konci období

65

Příloha č. 6: Bytová výstavba v ČR v letech 1991 - 2002

Zdroj: výroční zpráva AČSS 2002

66

Zdroj: hypoindex.cz, vlastní zobrazení 67

4.11

1.11

10.10

7.10

4.10

1.10

10.09

7.09

4.09

1.09

10.08

7.08

4.08

1.08

10.07

7.07

4.07

1.07

10.06

7.06

4.06

1.06

10.05

7.05

4.05

1.05

10.04

7.04

4.04

1.04

10.03

7.03

4.03

1.03

Příloha č. 7: Vývoj sazeb na hypotečním trhu 1.2003 – 6.2011

5,9

5,7

5,5

5,3

5,1

4,9

4,7

4,5

4,3

4,1

3,9

3,7

3,5

Příloha č. 8: Vývoj cen bytů 1.2005 – 6.2011

Ceny bytů - ČR (index, 2005 = 100) 175

165

index (2005 = 100)

155

145

135

125

115

105

95

čtvrtletí/rok ČR - nabídkové ceny

ČR - realizované ceny

Zdroj: czso.cz

68