Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

Fatková Andrea

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta Financí a účetnictví Katedra veřejných financí Obor Zdanění a daňová politika

Stanovení základu daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích

Zpracovala: Andrea Fatková Vedoucí: prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Stanovení základu daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích“ vypracovala samostatně, a literaturu a další prameny, které jsem při psaní použila, jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V……………

……………………. podpis

Abstrakt Cílem této práce je zjistit, zda by se daňový systém České republiky oproti daňovým systémům porovnávaných zemí mohl zlepšit, zdokonalit a zefektivnit. Prostředkem k dosažení tohoto cíle bude analýza všech vybraných zemí a České republiky, přesněji řečeno zjištění, jak se v jednotlivých zemích vypočítává základ daně z příjmů fyzických osob, jaké jsou uplatňovány daňově uznatelné náklady a jaká je používána sazba daně. V práci je porovnávána Česká republika se zeměmi EU, konkrétně se Slovenskem, Německem, Holandskem a Velkou Británií, jelikož jejich daňové systémy by měly být podobnější České republice více než například USA nebo východní země. V práci se bude řešit, kolik dílčích základů daně dané země mají, jaké se u nich uplatňují sazby daně, jak se u nich dají uplatňovat daňově uznatelné náklady a jak se od České republiky možnosti uplatňování nákladů liší. Hlavním cílem je tedy odpovědět na otázku, v čem by se mohl daňový systém České republiky změnit, aby byl pro stát i pro poplatníky lepší, výhodnější a efektivnější. Klíčová slova: základ daně z příjmů fyzických osob, daňově uznatelné náklady, sazba daně

Abstract The goal of this bachelor work is to analyze tax systems in several countries to compare it with tax system in the Czech Republic. In details it means how to calculate personal income tax, which deductible tax expenses is possible to apply, at the end to find out which tax rate is used. In this work there is compared Czech Republic with other European countries, specifically compared to Slovakia, Germany, Netherland and Great Britain. Main assumption is that tax systems of these countries could be more similar to tax system in the Czech Republic rather than USA or eastern countries taxes. This bachelor work is focused on following areas, how many partial base of taxes mentioned countries have, which kinds of tax rates are applied, which legal ways of deductible tax expenses exist and differentiate between mentioned countries and Czech Republic. Main focus is to find out differences between Czech Republic and other European Union countries, what is common in taxes in compare to other countries, to find out ways how to improve, to be advantageous and more efficient for country and tax payers. Key words: tax base in personal income tax, deductible expenses, tax rate

Obsah 1.

Seznam použitých zkratek ..................................................................................... 6

2.

Seznam tabulek ..................................................................................................... 7

3.

Úvod ..................................................................................................................... 8

4.

Charakteristika daňově uznatelných výdajů ...................................................... 9

5.

Česká republika ................................................................................................. 11

5.1. Základ daně z příjmů fyzických osob.................................................................. 11 5.2. Daňově uznatelné výdaje .................................................................................... 13 6.

Stanovení základu daně ve vybraných státech ................................................. 17

6.1. Slovensko ........................................................................................................... 17 6.1.1. Základ daně z příjmů fyzických osob .......................................................... 17 6.1.2. Daňově uznatelné výdaje ............................................................................ 18 6.2. Velká Británie .................................................................................................... 21 6.2.1. Základ daně z příjmů fyzických osob .......................................................... 21 6.2.2. Daňově uznatelné náklady .......................................................................... 22 6.3. Nizozemí ............................................................................................................. 26 6.3.1. Základ daně z příjmů fyzických osob .......................................................... 26 6.3.2. Daňově uznatelné náklady .......................................................................... 27 6.4. Spolková republika Německo ............................................................................ 31 6.4.1. Základ daně z příjmů fyzických osob .......................................................... 31 6.4.2. Daňově uznatelné náklady .......................................................................... 32 7.

Komparace ......................................................................................................... 36

7.1. Dílčí základy daně .............................................................................................. 36 7.2. Porovnávání daňově uznatelných nákladů ......................................................... 38 8.

Závěr .................................................................................................................. 45

9.

Seznam použité literatury ................................................................................... 46

1.

Seznam použitých zkratek

FO – fyzické osoby EU – Evropská Unie DPFO – daň z příjmů fyzických osob DUN – daňově uznatelné náklady (výdaje) PV – paušální výdaje OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná UK – Spojené království Velké Británie a Severního Irska ZDP – zákon o daních z příjmů ČR – Česká republika OM – obchodní majetek

6

2.

Seznam tabulek

Tabulka 1 – Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob Tabulka 2 - Sazby daně z příjmů 2011-12 Tabulka 3 - Sazba daně z příjmů Tabulka 4 - Sazba daně z příjmů pro jednotlivého poplatníka Tabulka 5 – Porovnání dílčích základů daně Tabulka 6 - Porovnání sazeb daně z příjmů a paušálních výdajů Tabulka 7 - Porovnání výdajů souvisejících s majetkem Tabulka 8 - Porovnání výdajů na pracovní a sociální podmínky Tabulka 9 - Porovnání výdajů na reprezentaci Tabulka 10 - Porovnání výdajů na daně a poplatky

7

3.

Úvod

Toto téma jsem si vybrala, abych se blíže seznámila s daňovým systémem České republiky. Původně jsem chtěla psát pouze o České republice, ale jelikož bylo napsáno již hodně bakalářských prací na toto téma, tak jsem se s vedoucím práce dohodla na komparaci České Republiky s jinými státy. Vybrala jsem si státy Evropské unie, protože jsem se domnívala, že jejich daňový systém bude podobný České republice více, než třeba východní země nebo USA. Chtěla jsem se dozvědět, jak se u nás liší způsob stanovení základu daně, dílčí základy daně, daňově uznatelné náklady, daňová sazba, apod. V práci se zaměřím hlavně na daňově uznatelné výdaje (náklady), protože mi toto téma připadá velmi nepřehledné a chtěla bych se o něm dozvědět více, abych si jisté věci ujasnila. V zákoně o daních z příjmů, konkrétně v § 24, je třináct hustě popsaných stran o tom, co patří do daňově uznatelných nákladů. A přitom ani v zákoně nejsou vypsány všechny. Proto bych to chtěla trochu zjednodušit, aby toto téma bylo uchopitelnější pro následnou komparaci. V první části bakalářské práce se zaměřuji na obecnou charakteristiku daňově uznatelných nákladů. A poté na analýzu stanovení základu daně z příjmů fyzických osob v ČR, což znamená, kolik má Česká republika dílčích základů daně, jestli se u všech dají uplatnit uznatelné náklady a jaké to jsou. Také zjistím, jaké výdaje se dají uplatňovat pouze v limitované výši, nebo jestli jsou některé úplně zakázány. Dílčím cílům se věnuji ve druhé části bakalářské práce. Tam již podrobněji rozepisuji a analyzuji stanovení základu daně fyzických osob ve srovnávaných státech a hledám jejich pravidla pro uplatňování daňově uznatelných nákladů. Ve třetí a poslední části práce následuje komparace získaných dat srovnávaných zemí Evropské unie s daty České republiky. Porovnávám všechny získané informace – jaké jsou rozdíly mezi Českou republikou a jinými státy ve stanovení základu daně – počet dílčích základů daně, rozdíly mezi dílčími základy daně, způsob uplatňování daňových nákladů, různé limity, atd. K tomu využívám především statistické funkce z programu Excel. V bakalářské práci nejdříve vygeneruji všechna potřebná data, pak se zaměřím na analýzu získaných informací a na závěr použiji metodu komparace. Hlavním cílem mé práce je zjistit, v čem by se mohl daňový systém České republiky změnit, aby byl pro stát i pro poplatníka výhodnější a efektivnější. K tomu dospěji srovnáním získaných informací, které mi napoví, v čem se Česká republika od ostatních států liší a v čem je na tom podobně.

8

4.

Charakteristika daňově uznatelných výdajů

V každé zemi se základ daně z příjmů FO stanovuje tak, že se od dosažených příjmů odečtou daňově uznatelné výdaje. Základ daně obsahuje všechny zdanitelné příjmy, které se dále dělí do dílčích základů daně. Každý dílčí základ daně obsahuje příjmy, které jsou svým způsobem specifické a stát u nich chce uplatnit speciální podmínky (např. uplatnění jiných podmínek pro uznávání výdajů nebo jiné sazby daně). Ale každá země má samozřejmě trochu jiné uplatitelné výdaje a příjmy = jiné dílčí základy daně. Proto bych chtěla v dalších kapitolách zjistit jaké a vypsat, jak se tyto aspekty v různých zemích liší. Daňově uznatelné výdaje (náklady) taxativně vyjmenovává zákon o daních z příjmů v § 24. Daňově uznatelné výdaje neboli náklady, jsou výdaje, o které si fyzická osoby může snížit základ daně. Jsou regulovány zákonem, některé jdou uplatnit v neomezené výši a některé jsou limitovány. Stát se takto snaží motivovat lidi k podnikání. Aby si mohla fyzická osoba odečíst výdaje, musí splnit určité podmínky. Základní podmínky jsou: 

Prokazatelnost výdajů



Souvislost výdajů s dosažením, zajištěním a udržením příjmů



Správná evidence výdaje (doklady, které musíme archivovat)



Uznatelnost výdaje nesmí být výslovně zakázána zákonem1



Výdaje zaplacené v roce, ve kterém se uplatňují (výjimka – odpisy)

Když poplatník uplatňuje daňově uznatelné výdaje, musí vědět, že důkazní břemeno nese on. Což znamená, že je zodpovědný za obstarání důkazů a dokladů, že výdaj byl skutečně zaplacen a zda nějak souvisel s dosažením, zajištěním a udržením příjmů. Když to FO nebude schopná dostatečně prokázat, hrozí jí, že bude zvýšen o tu určitou částku základ daň, doměřena daň a vypočteno penále. Poplatník také musí dávat pozor na to, zda daňově uznatelný výdaj souvisí se zdanitelnými příjmy, protože je zakázáno uplatňovat výdaj, který souvisí s osvobozenými příjmy nebo s příjmy, které nejsou zahrnovány do základu daně. Jedná se např. o tyto daňově uznatelné výdaje:  1

odpisy hmotného majetku,

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%A1_uznatelnost_v%C3%BDdaj%C5%AF

9



výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí



nájemné za podmínek uvedených v § 24



rezervy a opravné položky



výdaje na pracovní cesty

Ustanovení § 25 ZDP dále vyjmenovává některé výdaje, které nelze uznat za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

10

5.

Česká republika

V této kapitole bych se chtěla zaměřit na Českou republiku. Kolik máme u nás dílčích základů daně, co do nich spadá, jak a jaké se u jednotlivých dílčích základů daně uplatňují výdaje a jakou máme daňovou sazbu.

5.1.

Základ daně z příjmů fyzických osob

Pro stanovení základu daně z příjmů FO je nutné vědět, že se příjmy fyzických osob dělí na pět dílčích základů daně, z kterých se poté stanovuje daň. U každého dílčího základu daně uvedu na ukázku alespoň pár příkladů, které do skupiny spadají. Všechny jsou obsaženy v zákoně o daních z příjmů. Zdaňovacím obdobím pro poplatníky daně z příjmů je vždy jeden kalendářní rok. Dílčí základy daně jsou: 

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob)



Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů, komanditní společnosti na zisku)



Příjmy z kapitálového majetku (podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na společnosti, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů, výnosy z vkladových listů, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček)



Příjmy z pronájmu (příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu)

11



Ostatní příjmy (příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, příjmy z převodu účasti na společnosti, příjmy ze zděděných práv, přijaté výživné, důchody atd.)

Aby byl stanoven základ daně, musí se od těchto příjmů odečíst výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V České republice je z hlediska výnosu nejdůležitější dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Nelze u něj použít žádné výdaje a navíc se navyšuje o sociální pojistné, které je hrazené zaměstnavatelem, což je velmi neobvyklé a v žádných jiných zemích se nic podobného neuskutečňuje (kromě jednoho státu – Maďarska, který nově od roku 2012 zavedl stejný způsob stanovení základu daně). Na podporu podnikání je možno druhý a čtvrtý dílčí základ daně – příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu – snížit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Je možné i to, aby příjmy byly nižší než výdaje, proto může být výsledek záporný. Ve třetím dílčím základu daně – příjmy z kapitálového majetku – je uplatnění výdajů zakázané. Alespoň se ale příjmy o nic nenavyšují, jako je to u prvního dílčího základu daně. V posledním dílčím základu daně – ostatní příjmy – je uplatnění výdajů omezené. Výdaje se mohou uplatňovat jen do výše příjmů, což znamená, že tento dílčí základ daně nemůže nabývat záporných hodnot. V následující tabulce je zobrazeno, jak se každý dílčí základ daně stanovuje, zda se od něj dají odečíst nějaké uznatelné výdaje nebo zda je zakázáno uplatňovat výdaje a dílčí základ daně nesmí být záporný výsledek2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky + pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem = dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

2

Zdroj: Daňový systém ČR 2010

12

= dílčí základ daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) Příjmy z pronájmu - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí základ daně příjmů z pronájmu (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) Příjmy z kapitálového majetku = dílčí základ daně příjmů z kapitálového majetku Ostatní příjmy - výdaje na dosažení příjmů (podle druhů příjmů do výše daného druhu příjmů) = dílčí základ daně ostatní příjmy Tab. 1: Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob3

V České republice byla zavedena rovná daň 15%. Ale až do roku 2007 jsme měli progresivní daň (12 % - 32 % ze základu daně). Nyní máme tedy rovnou daň stejně jako Slovenská Republika, ale ostatní porovnávané vyspělé státy mají daň progresivní, toto je tedy asi první věc, ve které se Česká Republika bude odlišovat.

5.2.

Daňově uznatelné výdaje

V § 24 zákona o dani z příjmů FO je rozdělení daňově uznatelných výdajů rozepsáno příliš zdlouhavě a nepřehledně. Proto bych se pokusila rozdělit DUN do několika skupin, které by seznam o daňově uznatelných výdajích udělaly přehlednější. A. Skupina – daňově uznatelné výdaje Zdanění příjmů vychází ze zásady, že jsou zdaněny disponibilní příjmy, což znamená příjmy snížené o výdaje, které se musely vynaložit v souvislosti se zdaněnými příjmy. Základní zásadou je, že daňově účinné jsou „výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů“ (§ 24, odst. 1). Do téhle skupiny patří nejvíce daňově uznatelných výdajů, proto bych jich na ukázku uvedla jen několik: 3

Zdroj: Daňový systém ČR 2010

13

a) Výdaje související s majetkem Do daňově uznatelných výdajů souvisejících s majetkem patří většina výdajů souvisejících s obchodním majetkem (= majetek patřící FO a sloužící k podnikání). Patří sem například odpisy hmotného majetku, zůstatková cena hmotného majetku dle podmínek stanovených zákonem (§ 29 odst. 2 ZDP, vstupní cena majetku snížená o celkovou výši odpisů), tvorba zákonných rezerv a opravných položek, také si může poplatník uplatnit škody, způsobené na svém obchodním majetku, vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo způsobené neznámým pachatelem podle potvrzení od policie. Dále do daňově uznatelných výdajů patří pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně. Také výdaje na auto (včetně pohonných hmot) – zde si lze vybrat, buď uplatnění skutečně zaplacených výdajů podle vedených dokladů, anebo výdaje paušálem 5000 Kč bez ohledu na ujeté kilometry. Kvůli ochraně životního prostředí může poplatník uplatnit i výdaje do ekologického nebo energii šetřícího zařízení. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do uznatelných výdajů patří veškeré výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, hygienické vybavení pracovišť a také závodní preventivní péče. Také si zaměstnavatel může odečíst výdaje na mzdové nároky zaměstnanců. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Poplatník si v této skupině může uplatnit výdaje na reklamu, například na internetu, v novinách, v rozhlase nebo si poplatník pronajímá reklamní plochu. d) Daně a poplatky V této skupině je daňově uznatelná daň silniční, daň z nemovitostí (pokud souvisí s podnikáním) a daň z převodu nemovitosti (pokud souvisí s podnikáním). B. Skupina – daňově uznatelné výdaje uplatňované v limitované výši Dále existují náklady, které jsou daňově uznatelné jen do určité limitované výše stanovené zákonem. Jedná se o tyto položky: a) Výdaje související s majetkem Do této skupiny patří cena dlouhodobého hmotného majetku – je daňově uznávána postupně, formou několikaletých odpisů (= část kupní ceny majetku, kterou můžeme uplatnit jako daňově uznatelný náklad v jednom roce). Také může poplatník uplatnit přirozené úbytky zásob - jedná se o zásoby, které ubývají vysýcháním, podléhají znehodnocení atd. A dále do této skupiny limitovaných výdajů spadá finanční pronájem. 14

b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do limitovaných výdajů patří stravné, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za každý kalendářní den stravné v limitované výši (5 - 12 hod, 12 - 18 hod, více než 18 hod). Také může poplatník, pokud má takové zařízení, uplatnit výdaje týkající se provozu vlastního stravovacího zařízení (kromě hodnoty potravin), daňově uznatelné náklady se rovnají 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu. Také se dají uplatnit výdaje na pracovní cesty a výdaje na vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Limitované jsou reklamní a propagační předměty, pod podmínkou, že jsou opatřeny obchodní značkou, nejsou předmětem spotřební daně a jejich hodnota nepřesahuje 500 Kč, tak jsou daňově uznatelné - toto je ale pouze výjimka, výdaji na reprezentaci se jinak rozumí výdaje na pohoštění, občerstvení a dary, a patří do daňově neuznatelných výdajů (viz. níže ve skupině daňově neuznatelných výdajů) Výdaje, které slouží jak pro osobní spotřebu, tak i pro podnikání, může poplatník uplatnit jen poměrnou částí připadající na podnikání. C. Skupina – výdaje, jejichž uplatňování je výslovně zakázáno Z § 24 vyplývá, že daňově uznatelné nejsou výdaje, které souvisí s nezdaněnými příjmy, z čehož plyne, že výdaje k příjmům vyňatým a osvobozeným od zdanění nejsou daňově účinné. Dále pak není povoleno uplatňovat tyto náklady: a) Výdaje související s majetkem Jako daňově uznatelné nemůže poplatník uplatnit výdaje na zvýšení (nebo snížení) základního kapitálu včetně splácení půjček. Samozřejmě i výdaje, týkající se majetku, který není zařazen do obchodního majetku, nepatří mezi výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Také do uznatelných výdajů nepatří manka a škody přesahující náhrady, ale existují výjimky. A jako poslední příklad daňově neuznatelných výdajů, jsou výdaje na technické zhodnocení. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do této skupiny patří veškeré výdaje na osobní potřebu poplatníka. Také různé nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem (příspěvek na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce, možnosti používat rekreační, vzdělávací zařízení), ale existují výjimky. A také si poplatník nesmí uplatňovat jako uznatelné výdaj vyplácené podíly na zisku.

15

c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do neuznatelných výdajů patří stejně jako v ostatních státech výdaje na reprezentaci, především výdaje na pohoštění a občerstvení. d) Daně a poplatky Do daňově neuznatelných nákladů patří penále, úroky z prodlení a pokuty. Pokud výdaj překročí limity stanovené zákonem pro daňovou uznatelnost, stává se část daného výdaje nebo celý výdaj daňově neuznatelným. Česká Republika má dále možnosti uplatnění paušálních výdajů neboli výdajů procentem z příjmů. V ČR ke každému dílčímu základu daně je přidělena jiná procentuální výše výdajů. 

80 % pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslné živnosti



60 % pro příjmy ze všech živností kromě řemeslných



40 % pro příjmy z jiného podnikání dle zvláštních právních předpisů, z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, z jiné samostatné výdělečné činnosti



30 % pro příjmy z pronájmu majetku zařazeného do podnikání a samostatné výdělečné činnosti4

V ČR je velmi velká hojnost uplatňování výdajů tímto způsobem, je to mnohem jednodušší, zmenší se tím administrativní náklady, a navíc je to pro podnikatele a živnostníky většinou výhodnější. Paušální výdaje vlastně vznikly na podporu podnikání.

4

Zdroj: http://www.jakpodnikat.cz/pausalni-vydaje-procentem.php

16

6.

Stanovení základu daně ve vybraných státech 6.1.

Slovensko

Slovensko jsem si vybrala, protože je to jeden z našich sousedů, dalo by se říci jeden z nejbližších sousedů s ohledem na naši historii. Chtěla bych zjistit, když žijeme tak blízko sebe, zda jsou i naše daňové systémy tak podobné nebo zda se lišíme ve více věcech. 6.1.1.

Základ daně z příjmů fyzických osob

Slovenský zákon o dani z příjmů FO rozděluje příjmy na následující dílčí základy daně: 

Příjmy

ze

závislé

činnosti

(příjmy

ze

současného

nebo

předcházejícího

pracovněprávního poměru, služebního a jiného poměru, příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, platy a funkční požitky ústavních činitelů, odměny za výkon funkce ve státních orgánech, aj.) 

Příjmy z podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmy z pronájmu (Příjmy ze zemědělské činnosti, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z podnikání dle zvláštních předpisů – lékaři, právníci atd. – příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, příjmy z užití či poskytnutí práv, příjmy znalců, tlumočníků atd.)



Příjmy z kapitálového majetku (výhry, výnosy a úroky z cenných papírů atd.)



Ostatní příjmy5 (příjmy z převodu účasti na společnostech, příjmy ze zděděných práv, příjmy z převodu cenných papírů atd.) Součet všech výše uvedených dílčích základů daně tvoří celkový základ daně

poplatníka. Na Slovensku je stejně jako v ČR rovná daň a sazba daně je 19% ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a daňovou ztrátu. Dříve, neboli před daňovou reformou v roce 2004, byla tato sazba také progresivní.

5

Zdroj: http://www.drsr.sk/wps/portal

17

6.1.2.

Daňově uznatelné výdaje

Příjmy ze závislé činnosti si může poplatník snížit, na rozdíl od České Republiky, o pojistné a příspěvky, které je povinen platit, anebo příspěvky na zahraniční pojištění zaměstnance. Způsoby uplatnění výdajů jsou dva – buď procentem z příjmů, anebo skutečně vynaložené náklady. A. Skupina – daňově uznatelné výdaje Podle slovenského zákona o dani z příjmů (§ 19) patří do daňově uznatelných nákladů spousta položek, ale já jich zde vyjmenuji jenom pár na ukázku, protože je opět tento zákon velmi obsáhlý. a) Výdaje související s majetkem Do této skupiny daňově uznatelných výdajů patří veškeré výdaje související s obchodním majetkem nebo obchodní činností poplatníka. Spadají sem odpisy hmotného a nehmotného majetku, zůstatková cena hmotného a nehmotného majetku při jeho vyřazení nebo likvidaci, dále také tvorba rezerv a opravných položek. Také si poplatník může uplatnit škody na jeho obchodním majetku vzniklé v důsledku živelných pohrom nebo způsobené neznámým pachatelem podle potvrzení od policie. Dále sem patří výdaje na spotřebované pohonné hmoty a také například investice do ekologického nebo energii šetřícího zařízení. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do daňově uznatelných nákladů souvisejících s pracovními podmínkami spadají i výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců, hygienické vybavení pracovišť. Pokud zaměstnavatel zajišťuje závodní preventivní péči, tak výdaje ohledně této položky si také může uplatnit jako daňově uznatelné. Dále sem patří mzdové a ostatní nároky zaměstnanců, příspěvky na doplňkové důchodové spoření nebo zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Mezi výdaje na reprezentaci jsem zařadila dary, které jsou daňově uznatelné (na rozdíl od ČR, kde nespadají do výdajů, ale uplatňují se formou odpočtů) a také výdaje na reklamu vynaložené za účelem reprezentace podnikatelské činnosti poplatníka, což znamená výdaje na různé inzeráty, do novin, do televize nebo na internetu. d) Daně a poplatky

18

Z daní a poplatků patří mezi daňově uznatelné výdaje daně z nemovitostí nebo daně z převodu nemovitostí a dále daň z přidané hodnoty. B. Skupina – daňově uznatelné výdaje uplatňované v limitované výši Některé položky je možno uplatňovat jen do určité výše, při překročení této určité výše je buďto výdaj uznatelný do té výše a dále už neuznatelný, anebo je při překročení této výše neuznatelný úplně. Těmito limitovanými náklady jsou například: a) Výdaje související s majetkem Do limitovaných výdajů patří nájemné při finančním pronájmu, ale jen do výše odpisu uplatňovaným nájemníkem podle § 26 a dále různé pokuty, úroky z prodlení a penále. b) Výdaje na sociální a pracovní podmínky Dále do výdajů, které jsou omezeny určitým limitem, patří příspěvky na stravování zaměstnanců, stravné při pracovní cestě – stejně rozdělené úseky jako v České Republice: 5 12 hodin, 12 - 18 hod., více než 18 hodin a dále ostatní výdaje, které vzniknou na pracovních cestách. Také jako další výdaje lze uplatnit výdaje na vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do limitovaných výdajů stejně jako v České republice patří reklamní a propagační předměty, pod podmínkou, že jsou opatřeny obchodní značkou nebo obchodním jménem a jejich hodnota nepřesahuje 500 Kč, tak jsou daňově uznatelné. C. Skupina – výdaje, jejichž uplatňování je výslovně zakázáno Je zakázáno uplatňovat náklady, které nesouvisí se zdanitelným příjmem (výdaje vynaložené na příjmy osvobozené a příjmy vyňaté z předmětu daně) a dále ty, jejichž souvislost s daňovým příjem nebyla dostatečně prokázána. Podle slovenského zákona (§ 21) je zakázáno uplatňovat také následující položky: a) Výdaje na majetek Do zakázaných výdajů spadají výdaje vynaložené na technické zhodnocení. Také na rozdíl od ostatních porovnávaných zemí (kromě ČR) je zakázáno uplatňovat výdaje na zvýšení nebo snížení základního kapitálu. Poplatník také nesmí uplatňovat manka a škody, pokud přesahující přijaté náhrady. Také si nemůže zahrnout do daňově uznatelných výdajů

19

tvorbu rezervního fondu a ostatních účelových fondů kromě povinného příspěvku do sociálního fondu. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do daňově uznatelných výdajů je zakázáno zahrnovat veškeré výdaje související se soukromou spotřebou nebo osobním majetkem poplatníka, ani výdaje na ochranu poplatníka nebo majetku (který není součástí obchodního majetku). Je zakázáno uplatňovat i vyplácené podíly na zisku. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Dále je zakázáno uplatňovat výdaje na reprezentaci (kromě výše zmíněných reklamních předmětů), což znamená výdaje na pohoštění a zábavu klientů. Na Slovensku jsou také zavedené paušální výdaje, které se ale od České republiky poněkud liší. Je jich méně a jejich velikost, kterou mohou poplatníci uplatňovat je nižší než u paušálních výdajů v ČR.

6



60 % - pro příjmy z řemeslné činnosti



40 % -pro příjmy z ostatních činností6

Zdroj: http://financie.etrend.sk/dane-a-odvody/dane-2010-pausalne-vydavky.html

20

6.2.

Velká Británie

Ve srovnání s EU je Spojené království Velké Británie a Severního Irska zemí s efektivní sazbou zdanění. K největším výhodám britského daňového systému patří různé daňové úlevy a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. 6.2.1.

Základ daně z příjmů fyzických osob

Zdanitelné příjmy se rozdělují do šesti dílčích základů daně. Mezi tyto dílčí základy daně patří: 

Příjmy ze závislé činnosti (práce na plný, částečný úvazek, dočasná zaměstnání; veškerá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci)



Příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (živnostník nebo společník ve firmě)



Příjmy z domácích dividend



Příjmy z investic



Příjmy z nemovitostí



Příjmy ze zahraničí7

Celkový základ daně je součet všech výše uvedených příjmů poplatníka po snížení o nezdanitelné části základu daně a po odečtení souvisejících výdajů. Základ daně se snižuje o tyto nezdanitelné části základ daně: 

Příspěvky na sociální zabezpečení (povinné i nepovinné) do výše 15 % příjmu poplatníka



Náklady na vzdělání, pokud souvisí s profesí poplatníka



Dary na charitativní účely

Uvedené daňové sazby platí především pro Velkou Británii (tj. Anglie, Wales a Skotsko). V Severním Irsku existují některé výjimky, zejména u obecních daní.

7

Zdroj: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie

21

Sazby daně z příjmů Sazba daně z příjmů – skupina

Ostatní příjmy

Příjmy z

Příjmy z

(kromě úspor)

úspor

dividend

-

10%

-

0 – 35000 (nižší sazba)

20%

20%

10%

35001 – 150000 (základní sazba)

40%

40%

32,5%

50%

50%

42,5%

Daňové pásmo (libry) 0 – 2560 (pro zdanění úspor)

150000 a více (vyšší sazba) 8

Tab. 2: Sazby daně z příjmů 2011-2012

Ostatní příjmy (kromě úspor) zahrnují příjmy ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, většinu penzijních příjmů a příjmy z pronájmu. Příjmy z dividend označují příjmy z akcií společností Velké Británii. Úspory a výnosy z dividend, jsou přidány do jiného zdanitelného zisku a zdaněny poslední. To znamená, že zaplatíte daň z těchto druhů příjmů na základě vašeho nejvyššího pásma daně z příjmu. 6.2.2.

Daňově uznatelné náklady

Daňově uznatelné výdaje se dají v UK uplatňovat jen v prokazatelně vynaložené výši, nejsou zde zavedeny výdaje v paušální výši. V UK rozdělují výdaje do 3 skupin – výdaje na kapitál, obchodní a soukromé výdaje. Výdaje na kapitál jsou výdaje na zakoupení, vytvoření nebo zlepšení obchodní majetku (aktiva), který ti ve firmě zajišťuje zisk. Například zakoupení nákladního vozu do obchodního majetku je uznatelný výdaje, ale pronajmutí si ho už není. Obchodní výdaje jsou výdaje, které souvisí zcela a výhradně jen s podnikáním. Speciálně nejsou dovoleny žádné zábavní výdaje – výdaje na pohoštění a zábavu klientů. Ale existuje výjimka, že poplatník může mít z těchto obchodních výdajů i nějaký osobní prospěch a v tomto případě je daňový náklad uznatelný, pokud osobní prospěch byl náhodný a nebyl to hlavní důvod pro výdaj, a pokud je jasně rozlišitelný rozdíl mezi obchodním a osobním účelem.

8

Zdroj: http://www.hmrc.gov.uk/incometax/basics.htm#1

22

Soukromé výdaje jsou výdaje na živobytí a na fungování domácností. Jsou to výdaje daňově neuznatelné. Výdaje na osobní a obchodní účel dohromady jsou neuznatelné (například: výdaj na cestování do města – do banky za obchodním účelem a zároveň jde poplatník nakupovat pro svůj osobní prospěch). Ale pokud je poplatník schopen rozdělit obchodní a osobní účel, tak poměrná část výdaje na obchodní činnost je daňově uznatelná. Obchodní výdaje jsou uznatelné pokud: - to nejsou výdaje na kapitál - nejsou specificky určené jako neuznatelné - jsou zcela a výhradně vynaložené na podnikání Do obchodních výdajů patří hlavně: 

Zásoby



Mzdy a platy



Prostory



Opravy



Pohonné hmoty a cestovní výdaje



Administrativní náklady



Profesionální poplatky9

Výše uvedené rozdělení je podle webových stránek UK. Aby bylo později jednodušší srovnávání s ostatními státy, a aby byl seznam přehlednější, srovnám tyto daňově uznatelné náklady do stejných tří skupin jako Českou Republiku a Slovensko. A. Skupina – daňově uznatelné výdaje Stejně jako u předchozích dvou států platí i ve Velké Británii, že do daňově uznatelných výdajů patří výdaje, které souvisí zcela a výhradně („wholly and exclusively“) s podnikáním. a) Výdaje související s majetkem Do daňově uznatelných výdajů patří výdaje na pohonné hmoty. Buď je poplatník může uplatnit v prokázané výši ujetých kilometrů v souvislosti, nebo fixním částkou za každý ujetý kilometr. Také sem patří výdaje na majetek a různé provozní výdaje, pokud souvisejí s podnikáním, jako například nájem, cena topení, světla, oprav a pojištění obchodního 9

Zdroj: překlad http://www.hmrc.gov.uk/incometax/relief-self-emp.htm

23

majetku nebo obchodní činnosti. Na rozdíl od České republiky a Slovenska se dají uplatnit i výdaje na zvýšení (nebo snížení) základního kapitálu. Také je možné uplatnit výdaje na základní kapitál, neboli na zakoupení prostor, počítačů, strojů, nábytku apod. a různé administrativní náklady, jako například papírnické zboží, telefon a fax. Také se dají uplatnit některé domácí výdaje (např. účty za telefon), ale pouze pokud mají vztah s podnikáním a dají se dostatečně prokázat. Také si poplatník může uplatnit předplatné různých časopisů (profesionální magazíny, relevantní časopisy) jako daňově uznatelný výdaj. Poplatky za vedení obchodních účtů a s obchodem souvisejících úvěrů je možné taky použít jako daňově uznatelné výdaje, ale úvěry nebo účty nesmí souviset se soukromím poplatníka. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do této skupiny patří výdaje na bezpečnost a ochranu zaměstnanců při práci, například speciální oblečení nebo nářadí pro zaměstnance. Dále výdaje na stravování, což zahrnuje i poukázky a vouchery na jídlo (v ČR máme obdobnou podobu – stravenky). Zaměstnavatel může provozovat i vlastní stravovací zařízení, ale výdaje na toto zařízení si může uplatnit pouze pod podmínkou, že jej zpřístupní všem zaměstnancům. Také poplatník může uplatnit platy, mzdy, bonusy, které vyplácí svým zaměstnancům. Dále se dají uplatnit výdaje na poskytnutá školení a cestovní výdaje, jako je jízdné, ubytování, parkovací poplatky a pracovní hovory. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do daňově uznatelných výdajů patří výdaje na charitativní účely a pro humanitární organizace. Dále sem taky spadají administrativní náklady na reklamu podnikatelské činnosti (v novinách, časopisech, na internetu). B. Skupina – daňově uznatelné výdaje uplatňované v limitované výši a) Výdaje související s majetkem Pohonné hmoty se dají uplatnit jako daňově uznatelné, ale jen do výše pracovních cest. Dále lze uznat i pronájem auta, což je také limitováno (podle ceny auta a podle množství vylučovaných emisí)10 b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do limitovaných výdajů patří výdaje u nočních prací (směn). Limit pro tyto směny je 5 liber v UK a 10 liber kdekoli jinde. A patří sem i výdaje na stěhování, pouze pokud se

10

Zdroj: překlad http://www.hmrc.gov.uk/worksheets/sa103f-notes.pdf

24

zaměstnance stěhuje do místa, které je bližší práci a zaměstnavatel mu pomáhá. Limit je do 8 000 liber. Také je daňově uznatelný do určité výše příspěvek na spoření na důchod. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do limitovaných výdajů na reprezentaci jsem zařadila dárky zákazníkům, je zde limit, a to, že cena nesmí přesáhnout do £50 a musí se vztahovat k obchodní značce nebo jménu firmy. Pokud poplatník pracuje z domova, tak může uplatňovat náklady, ale ne v plné výši, jen určité procento nákladů11 (náklady na teplo, elektriku apod.). C. Skupina – výdaje, jejichž uplatňování je výslovně zakázáno a) Výdaje související s majetkem Samozřejmě do zakázaných výdajů patří všechny výdaje související se soukromými činy poplatníka a se soukromým majetkem. Samozřejmě je zakázáno uplatňovat výdaje na soukromé oblečení a výdaje související s vedením domácnosti a také například poplatky a úroky na osobních účtech a úvěrech nebo soukromé telefonní hovory. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Dále je zakázáno uplatňovat výdaje na cestování mezi domovem a prací, výdaje na živobytí a výdaje pro osobní potřebu poplatníka (domácí výdaje – pokud se nevztahují k podnikání, soukromé výdaje, životní pojištění, zdravotní a nemocenské pojištění). c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Stejně jako v ostatních státech, i tady je zakázáno uplatňovat jako uznatelné výdaje dárky zákazníkům, což znamená jídlo, pití nebo tabák. A také výdaje na reprezentaci neboli výdaje na zábavu a pohoštění klientů, dodavatelů apod. A na rozdíl od Nizozemí je zde zakázáno uplatňovat různé platby klubům nebo politickým stranám12 Ve Velké Británii mají pojem lower - paidemployment, což znamená, že poplatník má hrubou mzdu menší než 8 500 liber za rok. Tito lidé mají velké úlevy, např. nemusí zahrnovat do základu daně privátní zdravotní pojištění, které jim poskytuje zaměstnavatel.

11

Zdroj: překlad http://www.hmrc.gov.uk/incometax/intro-tax-allow.htm

12

Zdroj: překlad http://www.glazers.co.uk/tax_deductible_expenses.htm

25

6.3.

Nizozemí

Nizozemí je stejně jako Velká Británie konstituční monarchií. Daňový systém Nizozemí patří mezi standardní daňové systémy. Je založen hlavně na důchodových daních, majetkových daních, DPH, akcízech a sociálním pojištění, jehož podstatná část je zahrnuta do osobní důchodové daně. 6.3.1.

Základ daně z příjmů fyzických osob

V Nizozemí se zdanitelný příjem dělí do 3 následujících skupin (tzv. box system): 

Box 1: zdanitelné příjmy ze závislé činnosti a nemovitosti (zdanitelné zisky z podnikatelských aktivit, zdanitelné mzdy a platy, zdanitelný příjem z ostatních aktivit – např. příjmy z nezávislé činnosti, příjmy z poskytování práv, příjmy ze služeb atd.; periodické platby a granty – např. školné, státní podpora aj.)



Box 2: zdanitelné příjmy z držby podstatného akciového podílu na společnosti – za podstatnou účast se považuje to, když poplatník sám nebo s partnerem vlastní více jak 5 % akcií, neboli příjmy ze společností, kde má příjemce více než 5 % podíl; (výnosy z akcií a podílů na zisku, dividendy, úroky, příjmy z prodeje těchto akcií a podílů na zisku)



Box 3: zdanitelné příjmy z úroků a investic13 (úroky z vkladů, příjem z nemovitostí – ve kterých příjemce nemá trvalé bydliště, příjem z akcií a dalších druhů cenných papírů, spotřebitelské půjčky, úvěry)

Když nějaký příjem nespadá do žádné z výše uvedených skupin, tak je osvobozen od daně. Na rozdíl od ostatních zemí je v Nizozemí osvobozen od daně příjem ze zemědělské a hospodářské činnosti. Každý poplatník si může od základu daně odečíst tzv. osobní nezdanitelnou částku. Nejprve se uvedené částky odečítají od základu daně z příjmů ze závislé činnosti a nemovitosti. A pokud není tento základ daně dostatečně vysoký, mohou pak dále tuto částku odečítat od skupiny 3 (příjmy z úroků a investic) a potom i z 2. skupiny (příjmy z podstatných účastí). Sazba daně ve skupině 2 a 3 se nemění. Ale sazby daně ve skupině 1 je závislá na konkrétním věku poplatníka. 13

Zdroj: Daně v Evropské Unii

26

Sazba daně z příjmů Daňové pásmo

Box 1

Box 2

Box 3

0 – 18 628

33%

25%

30%

18 628 – 33 436

41,95%

25%

30%

33 436 – 55 694

42%

25%

30%

52%

25%

30%

55 694 a více Tab. 3.: Sazba daně z příjmů

14

6.3.2.

Daňově uznatelné náklady

U těchto tří výše zmíněných skupin zdanitelných příjmů se liší možnosti daňově uznatelných nákladů. Při výpočtu základu daně u prvních dvou skupin je možné odečíst veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosažením, a udržením těchto příjmů. Poplatník je navíc oprávněn odečíst od první skupiny další odpočty – úroky z hypotéky použité na financování bydlení poplatníka, výživné na děti, důchodové pojistné, léčebné výdaje, výdaje na další vzdělávání, které souvisí s profesí poplatníka, dary vybraným institucím. U třetí příjmové skupiny se výdaje posuzují jako závazky odečitatelné od zdanitelného základu daně (většinou pouze do určitého limitu). Všechny tyto příjmové skupiny se zdaňují zvlášť a ztráta v jednom typu příjmu se nemůže započítat do jiného typu příjmu. Pokud poplatník má příjmy z boxu 1, může uplatňovat následující odpočitatelné náklady: 

Příspěvek na dojíždění veřejnou dopravou



Náklady na obývání svého domu



Výdaje na budoucí příjmy (např. pojistné na důchod)

A. Skupina – daňově uznatelné výdaje Podle Nizozemského zákona o dani z příjmů jsou za uznatelné považovány všechny výdaje, které vznikly ze seriózních obchodních důvodů. Dále do daňově uznatelných výdajů patří i další druhy výdajů: 14

Zdroj: http://www.rijksoverheid.nl/

27

a) Výdaje související s majetkem Do daňově uznatelných nákladů souvisejících s majetkem patří stejně jako v ČR odpisy hmotného majetku (ale stejně jako všude jinde jen obchodního majetku). Ale na rozdíl od České republiky je uznatelný i výdaj související se založením společnosti a výdaje vztahující se ke zvýšení anebo snížení základního kapitálu společnosti. Také jsou daňově uznatelné výdaje na opravu a údržbu zařízení související s podnikáním. A také tvorba opravných položek a rezervních fondů. Dále sem spadají hypoteční úvěry. Do této skupiny spadají i všechny investice do produktů a procesů, které povedou ke snížení dopadu na životní prostředí. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do výdajů na pracovní podmínky spadají výdaje na bezpečnost a ochranu zaměstnanců při práci (včetně vybavení – nářadí, pracovní oděv). Také jako daňově uznatelný je výdaj na mzdy, platy a příspěvky na sociální pojištění zaměstnanců. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do této skupiny jsem zařadila výdaje na památkově chráněné objekty, které si poplatník může odečíst od příjmů a dále také výdaje na různé humanitární organizace a na výzkum a vývoj. d) Daně a poplatky Do té to skupiny patří daň z přidané hodnoty – lze si odečíst DPH placené na vstupu15. B. Skupina – daňově uznatelné výdaje uplatňované v limitované výši a) Výdaje související s majetkem Je-li poplatníkem používáno vozidlo i pro soukromé účely, a to nejméně jednou ročně, tak jsou jeho výdaje na toto vozidlo limitovány. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do této skupiny limitovaných výdajů patří studijní výdaje a náklady na vzdělání, ale jsou zde podmínky a to, že studium nebo kurz musí být studován se záměrem na zlepšení svých možností na trhu práce a poplatník osobně podléhá těmto studijním nákladům (min. 500 a max. 15 000 Eur ročně)16. Také jsem sem zařadila výdaje na zajištění péče o děti (pod podmínkou, že dítě bude mladší 30 let), přičemž daňově uznatelný výdaj je limitován,

15

Zdroj: překlad http://www.belastingdienst.nl/zakelijk/omzetbelasting/btw_aftrekken/index.html

16

Zdroj: překlad http://www.finsens.nl/nieuwsbrief_pdf/Tax_time_in_the_Netherlands.pdf

28

stupněm podpory a věkem dítěte, od 1 180 do 4 260 EUR ročně, protože na rozdíl od ČR a Slovenska je v Nizozemí péče o děti výdajem. Výdajem uznatelným v limitované výši je i výdaj na stěhování do jiného domu (ovšem platí podmínka, že to musí být za účelem zlepšení dostupnosti do práce) a také ubytování mimo svůj domov, pokud je to kvůli práci, ale maximálně na dva roky. Také zdravotní péče, pokud není kryta pojištěním, může být daňově uznatelným výdajem. Mohou být uznatelné ale jen tehdy, pokud jejich celková výše je vyšší než 5,75 % poplatníkova zdanitelného příjmu, také sem spadají příspěvky na pojištění. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do výdajů na reprezentaci jsem zařadila i dary, které je možné odečíst od daňových příjmů17. Patří sem dary související s podnikáním v plné výši, ostatní dary pouze, pokud jsou poskytnuty na speciální účely (školám, církvím, charitám, politickým stranám atd.) a pouze do určité výše (prvních 227 EUR není odčitatelných vůbec, to, co přesahuje 227 EUR, je odčitatelné do výše max. 10 % zdanitelných zisků). Také sem patří reklamní kampaň, která je limitována postupným odpisováním. C. Skupina – výdaje, jejichž uplatňování je výslovně zakázáno Obecně náklady, které s podnikáním nesouvisí, jsou považovány za daňově neuznatelné. a) Výdaje související s majetkem Obecně do této skupiny patří veškeré výdaje související s majetkem, který není zařazen do OM a který nesouvisí s podnikáním. A také všechny náklady související s trestnou činností. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Do zakázaných výdajů patří ostatní náklady spojené se studiem, jako například potraviny, nápoje, tabákové výrobky, exkurze atd. (zajímavost: ačkoliv studium, na zlepšení šance najít pracovní poměr, je daňově uznatelný výdaj, ale studium holandštiny se nepovažuje za tento případ, a proto nepatří mezi uznatelné náklady). Také do daňově uznatelných výdajů nepatří distribuované dividendy (s určitými výjimkami) a vyplácené podíly na zisku18. A dále všechny ostatní výdaje na soukromé účely (například nákup oděvů jiných než pracovních oděvů, výdaje na domácnost) 17 18

Zdroj: překlad http://wetten.overheid.nl/BWBR0011353/Hoofdstuk6/geldigheidsdatum_18-12-2011 Zdroj:

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d26641v35010-zdanovani-spolecnosti-v-

evropske-unii-nizozemi/

29

c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do zakázaných výdajů patří všechny dary a poskytnuté služby, které by mohly zakládat trestný čin. Také sem patří reprezentace, což znamená recepce, společenské akce a zábavy, konferencí, seminářů, sympozií, exkurze, stáže a další výdaje spojené s těmito akcemi, jako je například pohoštění (potraviny a nápoje) pro klienty a tabákové výrobky. d) Daně a poplatky Do zakázaných výdajů patří daň z převodu nemovitosti, daň z dividend a herní daň. Také je zakázáno uplatňovat pokuty uložené nizozemským trestním soudem anebo částky použité na mimosoudní vyrovnání za účelem vyhnutí se žalobě. Také pokuty uložené jakýmkoli orgánem Evropské unie a veškeré pokuty za dopravní přestupky, správní pokuty a penále. V Nizozemí nemají klasické paušální výdaje, jako máme my v ČR, ale mají zde něco podobného a to, že lidé, kteří pocházejí z ciziny a jsou dočasně zaměstnaní v Nizozemí, mohou v určitých případech uplatnit 30 % výdajů z částky mzdy. To umožňuje zaměstnavateli poskytnout bez daně příspěvek na zvýšené náklady na pobyt zaměstnance v Nizozemí. Tato výhoda může být poskytnuta maximálně 120 měsíců (snížených o délku dřívějších pobytů). A naopak také holandští obyvatelé vyslaní na pracovní cestu nebo dočasný pobyt do zahraničí si mohou také uplatnit 30 % výdajů ze mzdy při splnění určitých podmínek (alespoň 45 dnů v období 12 měsíců v jednom nebo více místech, kam byl přidělen).19

19

Zdroj: překlad http://english.minfin.nl/Subjects/Taxation/Wage_withholding_tax/

30

6.4.

Spolková republika Německo

6.4.1.

Základ daně z příjmů fyzických osob

Osoby podléhající dani jsou němečtí daňoví rezidenti, kteří podléhají dani ze svých celosvětových příjmů, a nerezidenti, kteří podléhají dani jen z příjmů dosažených v Německu. Do zdanitelných příjmů podle německého zákona o dani z příjmů patří: 

Příjem ze zemědělství a lesnictví (§ 13 až 14 EStG.) - příjmy ze zemědělství a lesnictví, ale i příjmy z vinařství, zahradnictví apod., dále také příjmy z lovu



Příjem z obchodu nebo živnostenského podnikání (§ 15 až 17 EStG.) -příjmy z obchodních, řemeslných a průmyslových činností, ale také podíly na zisku společníků a i úroky z půjček poskytnutých společnosti



Příjem z vykonávané profese, příjem z nezávislé činnosti (§ 18 EStG.) - příjmy z tzv. svobodných povolání (oblast vědy, umění, výchovy a výuky), dále je sem možné zařadit například lékaře se soukromou praxí, architekty, daňové poradce, advokáty, auditory apod., dále také například příjmy ze státních loterií;



Příjem ze zaměstnání, ze závislé činnosti (§ 19 EStG.) - všechny příjmy, které pobírá zaměstnanec v rámci pracovního poměru



Kapitálový příjem, příjem z kapitálového majetku (§ 20 EStG.) - úroky z pohledávek (půjčky, investiční fondy apod.), dividendy z akcií, podíly na zisku s r.o. a družstev



Příjem z pronájmu nemovitého majetku a určitého hmotného majetku (§ 21 EStG.)- příjmu pronájmu bytů, obchodních prostor, skladů, ale nepatří se příjmy z pronájmu movitých věcí (např. automobilu)



Ostatní příjem (§ 22 EStG.)20 - jiné pobírané důchody z důchodového pojištění, doživotní renty apod. nebo příjmy poslanců21

Sazba daně je v Německu klouzavě progresivní. K samotné dani je navíc uvalena solidární přirážka ve výši 5,5 %. Vypočítává se jinak v případě svobodného/rozvedeného poplatníka a jinak při uplatňování společného zdanění manželů.

20 21

Zdroj: Daně v Evropské Unii Zdroj: http://is.muni.cz/th/156011/esf_m/Diplomova_prace_PS.pdf

31

Sazba daně z příjmů pro jednotlivého poplatníka Roční zdanitelný příjem

Mezní sazba (%)

Daň (EUR)

0

0

8 005 – 13 469 (EUR)

14,00 – 23,97

0 – 1 037

13 470– 52 881 (EUR)

23,97 – 42

1 038 -14 038

52 882 – 250 730 (EUR)

42

14 039 – 97 134

nad 250 730 (EUR)

45

97 134

do 8 004 (EUR)

Tab. 4: Sazba daně z příjmů pro jednotlivého poplatníka 22

Navíc se v Německu platí ještě církevní daň, která je vyměřována z roční daně z příjmů fyzických osob. Činí 8-9 % podle dané spolkové země. 6.4.2.

Daňově uznatelné náklady

A. Skupina – daňově uznatelné výdaje Mezi daňově uznatelné náklady patří náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů („Werbungskosten“). Daňově uznatelnými náklady jsou obchodní náklady, které jsou velice široce definovány jakožto náklady vyvolané podnikatelskou činností. Většina nákladů společnosti, které jsou přímo spojeny se zdanitelným příjmem, patří tedy mezi daňově uznatelné. Částečně budu čerpat z německého zákona o dani z příjmů (EStG. 16) a částečně z jiných webových stránek. a) Výdaje související s majetkem Do daňově uznatelných výdajů patří odpisy majetku (pod podmínkou, že majetek musí sloužit k podnikání). Pokud je kupní cena majetku nižší než 410 Euro, lze celou položku odečíst najednou, ale pokud je cena vyšší, musí se majetek odpisovat postupně23. Dále sem spadají výdaje na vybavení podniku nebo podnikatelské činnosti, např. výdaje na nákup literatury, nářadí, kancelářských potřeb (pod podmínkou, že tyto potřeby musí souviset s podnikáním). Také se patří veškerá pojištění související s obchodní činností nebo s obchodním majetkem (např. pojištění odpovědnosti za škodu) a výdaje na nájemné či provozní náklady (jako je např. výdaje na elektriku, plyn, topení). Lze si odečíst i poplatky za vedení účtu, ale zase pod podmínkou, že to musí být účet související s obchodní činností, a ne 22 23

Zdroj: Daně v EU Zdroj: překlad http://www.finanztip.de/web/steuersparbuch/abc-werbungskosten.htm

32

soukromý účet. Také je v Německu povoleno si jako uznatelný náklad odečíst finanční pronájem. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Pokud se poplatník stěhuje z pracovních důvodů (neboli krátí se vzdálenost mezi bydlištěm a prací), tak si může tyto výdaje na stěhování uplatnit jako daňově uznatelné výdaje. Také sem patří náklady na pořízení a čistění pracovního oděvu (například laboratorní a lékařské pláště, helmy a rukavice pracovníků na stavbě, ale také uniformy policistů a poštovních doručovatelů). Poplatník si může uplatnit dokonce i výdaje na hledání zaměstnání (na inzeráty, telefonní hovory, fotokopie různých dokladů, cestovní náklady související s pohovorem apod.), což v jiných státech nelze, ale samozřejmě, že tyto výdaje musí dostatečně prokázat. Také jsou daňově uznatelné příspěvky na pojištění, mzdové nároky a prémie zaměstnance. Poplatník, pokud poskytuje zaměstnancům kurzy a školení nebo má dokonce vlastní vzdělávací zařízení, si může výdaje na tyto položky také odečíst od příjmů. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Jako daňově uznatelné jsou výdaje na reklamu obchodní činnosti, například reklama na internetu, v novinách, v rozhlase nebo si poplatník pronajímá reklamní plochu. d) Daně a poplatky Jako daňově uznatelné v oblasti daní a poplatků je uznatelná zaplacená daň z přidané hodnoty (u obchodníků a živnostníků), zaplacená církevní daň a daně z pozemků a z nemovitostí. B. uznatelné výdaje uplatňované v limitované výši a) Výdaje související s majetkem Do této skupiny spadají výdaje na nákup pracovních prostředků, to znamená výdaje na nákup nářadí, odborných knih a časopisů, které mohou být odečteny hned v prvním roce (pokud je jejich cena nižší než 410 EUR), pokud jsou náklady vyšší, odpisují se postupně (podle tabulek pro odpisy). b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Pokud poplatník bydlí ve větší vzdálenosti od pracoviště (zákonem stanovena vzdálenost), může si uplatnit jako výdaj dopravu autem domů k rodině (paušál 0,30 EUR) a pokud má někdo kvůli práci ještě druhý byt, může si odečíst náklady na dopravu domů a náklady na bydlení vztahující se k druhému bytu (max. 4500 Euro ročně). Dále do této skupiny limitovaných výdajů patří výdaje na první vyučení nebo na další vzdělávání v rámci

33

oboru, v němž se zaměstnanec vyučil, dále na studování související s rekvalifikací a také výdaje na další studium (patří sem i náklady na odbornou literaturu, psací potřeby, poplatky za zkoušky, jízdné a stravné), ale poplatník si tyto výdaje může uplatnit, pouze pokud dokáže dostatečně prokázat souvislost s pozdějšími zdanitelnými příjmy. Také sem spadají cestovní výdaje, ale pod podmínkou, že pracovní cesta musí trvat déle než 3 hodiny (dále je to odstupňované následovně: 8 hodin, 12 hodin, 24 hodin) a také sem patří výdaje na stravné, což je omezeno na 26,40 Euro za 24 hodin. Patřily by sem i výdaje na opatrování dětí, stejně jako v Nizozemí, ale zjistila jsem, že tyto výdaje spadají stejně jako v ČR do kategorie odpočtů (výdaje na opatrování dítěte limitovány podmínkami – dítě do 14 let nebo postižené dítě do dovršení 25 let, žijící ve společné domácnosti). c) Výdaje na reklamu a reprezentaci Do výdajů na reprezentaci jsem zařadila i dary, konkrétně sem spadají dary na humanitární organizace, na rozvoj a podporu vědy, ale jsou stejně jako v ČR limitovány (i když tam se uplatňují ty to výdaje formou odpočtů), a to do výše 10 % zisku z minulého roku. Také do daňově uznatelných nákladů patří církevní příspěvky, ale jejich výše je limitována do 200 Euro a dále příspěvky na odborové organizace a profesní komory24a taky dalším odborům a jiným zájmovým skupinám, pokud jejich cílem není ovlivnit obchodní činnost organizací. C. Skupina – výdaje, jejichž uplatňování je výslovně zakázáno Mezi uznatelné náklady naopak nepatří: a) Výdaje související s majetkem Do skupiny daňově neuznatelných patří výdaje související s majetkem, který je používán pouze pro soukromé účely a není zařazen do OM. Patří sem veškerá pojištění týkající se tohoto majetku, škody na něm napáchané, odpisy, případně pokud byl soukromý majetek ukraden, tak nic z výše zmíněných položek nelze uznat jako daňově uznatelný výdaj. Tento výdaj (související se soukromým majetkem) je ve všech srovnávaných zemích daňově neuznatelný. b) Výdaje na pracovní a sociální podmínky Také nelze uznat jako daňový náklad jakékoli soukromé výdaje na stravu, oblečení, a bydlení poplatníka, stejně tak to platí i v ostatních srovnávaných zemích. c) Výdaje na reklamu a reprezentaci

24

Zdroj: http://is.muni.cz/th/156011/esf_m/Diplomova_prace_PS.pdf

34

Daňově neuznatelné bez výjimky jsou výdaje na reprezentaci neboli výdaje na pohoštění a občerstvení klientů. d) Daně a poplatky Do daňově neuznatelných nákladů patří různé trestní sankce a pokuty, daně z příjmů a další osobní daně, daň z přidané hodnoty (soukromé osoby nebo malé firmy) a dotace (s výjimkou zákonné povinnosti). Pokud je nějaký náklad částečně soukromý a částečně souvisí s prací, lze uznat tu poměrnou část související s prací, pokud je lze prokázat a bez obtíží oddělit od soukromých nákladů. 25

25

Zdroj: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d26003v34365-zdanovani-spolecnosti-v-evropskeunii/

35

7.

Komparace

V následující kapitole se pokusím porovnat a rozlišit jednotlivé státy podle počtu dílčích základů daně, různorodosti daňově uznatelných a neuznatelných výdajů a zjistit typ a výši sazeb daně.

7.1.

Dílčí základy daně

Ačkoliv se počet dílčích základů daně u jednotlivých zemí liší, v zásadě obsahují stejné věci. Ale na rozdíl od České Republiky a Slovenska, kde je stejná sazba daně z příjmů fyzických osob u všech dílčích základů daně, tak v ostatních porovnávaných zemích se podle některých dílčích základů daně liší i uplatňovaná sazba daně a některé daňové náklady. V této tabulce bych chtěla porovnat jednotlivé druhy a počet dílčích základů daně.

Porovnávání dílčích základů daně Česká Republika

Slovensko

Německo

Nizozemí

Velká Británie

5 DZD

4 DZD

7 DZD

3 DZD

6 DZD

-

-

Ze zemědělství a lesnictví

-

-

Ze závislé činnosti a funkční požitky

Ze závislé činnosti

Ze závislé činnosti

Ze závislé činnosti a nemovitosti

Ze závislé činnosti

Z podnikání a jiné SVČ

Z podnikání a jiné SVČ a z pronájmu

Z obchodu nebo živnostenského povolání

-

Z podnikání a jiné SVČ

Z kapitálového majetku

Z vykonávané profese, z nezávislé činnosti Z kapitálového majetku

Z úroků a investic

Z investic

Z kapitálového majetku

36

Porovnávání dílčích základů daně Česká Republika

Slovensko

Německo

Nizozemí

Velká Británie

Z pronájmu

-

Z pronájmu

-

Z nemovitostí

Ostatní příjmy

Ostatní příjmy

Ostatní příjmy

-

-

-

-

-

Z dividend

-

-

-

Z držby podstatného akciového podílu na společnosti -

Ze zahraničí

Tab. 5: Porovnání dílčích základů daně

Česká republika se od ostatních států liší především tím, že náš dílčí základ daně se navyšuje o zaplacené sociální a zdravotní pojištění, což se nikde jinde na světě neděje. Česká republika má stejné dílčí základy daně jako Slovenská Republika, až na to, že na Slovensku tvoří příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a příjem z pronájmu jeden dílčí základ daně a v ČR jsou to dílčí základy daně dva. V Nizozemí jsou jen 3 dílčí základy daně a ke každému z nich je jiná uplatňovaná jiná sazba daně. Do jednoho DZD jsou zahrnuty jak příjmy ze závislé činnosti, tak i příjmy z podnikání a z nemovitosti. V dalším dílčím základu daně jsou zahrnuty příjmy z kapitálu, výnosy z akcií a podílů na zisku a dividendy. A do třetího DZD jsou zahrnuty příjmy z úroků a investic. Ve Velké Británii existuje šest DZD. Příjem ze závislé činnosti a příjem z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti jsou dva DZD, které jsou stejné jako v České Republice, ale pak dále ve Velké Británii existují samostatně dílčí základy daně z domácích dividend, z investic, z nemovitostí a ze zahraničí. A v Německu existuje dokonce 7 dílčích základů daně. Čtyři DZD má stejné jako Česká Republika a to jsou příjem ze závislé činnosti, příjem z kapitálového majetku, příjem z pronájmu a ostatní příjem. Ale dále vyděluje jako samostatný dílčí základ daně příjem ze

37

zemědělství a lesnictví. A příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, tak jak ho známe v ČR, dále rozděluje na dva DZD a to na příjem ze živnostenského podnikání (= příjem z obchodu) a příjem z nezávislého podnikání (= příjem z vykonávané profese). Porovnání sazeb daně z příjmů Typ daně

Sazba daně

Paušální výdaje

Česká republika

Rovná daň

15 %

ANO

Slovensko

Rovná daň

19 %

ANO

Velká Británie

Klouzavě progresivní

10 – 50 %

NE

Holandsko

Klouzavě progresivní

30 – 52 %

NE

Německo

Klouzavě progresivní

14 -45 %

NE

Tab. 6: Porovnání sazeb daně z příjmů a paušálních výdajů

Česká republika se od ostatních vyspělých zemí Evropské unie liší mírou zatížení daňových poplatníků. Máme z porovnávaných zemí jediní rovnou daň ještě společně se Slovenskou republikou. Ostatní mají daň klouzavě progresivní, přičemž u poplatníků, kteří mají nejvyšší příjmy, uplatňují sazbu daně až kolem 50 % základu daně, což plně naplňuje fiskální funkci daně a zároveň i funkci redistribuční. Díky těmto vysokým daním má daň z příjmů fyzických osob ostatních států také vysokou důležitost a patří mezi hlavní daně, které naplňují státní rozpočet. Také na rozdíl od České republiky, v které existuje sazba daně samostatně a zvlášť musí poplatník odvádět příspěvek na sociální a zdravotní pojištění, je například v Holandsku do sazby daně zahrnut i příspěvek na sociální zabezpečení. A navíc se v ČR poplatníkův základ daně ještě navyšuje o pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel. Jsme jediný stát, kde se tento způsob zvyšování základu daně uplatňuje.

7.2.

Porovnávání daňově uznatelných nákladů

V této kapitole bych chtěla porovnat získané informace o uplatňovaných výdajích v jednotlivých zemích. Stejně jako v minulých kapitolách, i tady jsem rozdělila výdaje na výdaje související s majetkem, výdaje na pracovní a sociální podmínky, výdaje na reklamu a reprezentaci a výdaje na daně a poplatky.

38

Srovnávané položky se v jednotlivých zemích mohou uplatňovat jako daňově uznatelné výdaje, nebo je jejich uplatňování limitováno podle zákonných předpisů, nebo jsou zcela zakázány zákonem. Také se občas liší forma, v jaké jsou dané položky uplatňovány. Mohou být uplatňovány formou daňově uznatelných výdajů, ale někdy také formou odpočtů nebo slev na dani. V následující tabulce bych chtěla porovnat výdaje, které jakýmkoli způsobem souvisí s poplatníkovým majetkem a zjistit, jak se uplatňování těchto výdajů na majetek liší v jednotlivých státech.

Výdaje související s majetkem

Daňově uznatelné náklady

Česká republika

Slovensko

Velká Británie

Nizozemí

Německo

Odpisy majetku

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Zůstatková cena majetku

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Tvorba rezerv a opravných položek

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Škody (živelné pohromy, neznámý pachatel)

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Finanční pronájem (nebo leasing)

Limit

Limit

Ano

Ano

Ano

Výdaje na zvýšení základního kapitálu

Ne

Ne

Ano

Ano

Ano

39

Výdaje související s majetkem

Daňově uznatelné náklady

Česká republika

Slovensko

Velká Británie

Nizozemí

Německo

Investice do ekologického nebo energii šetřícího zařízení Manka a škody přesahující přijaté náhrady

Ano

Ano

Ne (sleva)

Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Tab. 7: Porovnání výdajů souvisejících s majetkem

V této skupině výdajů („výdaje související s majetkem“) se Česká republika moc neodlišuje od ostatních států. V zásadě ve všech srovnávaných státech platí, že daňově uznatelné náklady jsou náklady související s prací a s podnikáním, což znamená, že to jsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. A naopak ve všech státech platí, že si poplatník nemůže uplatnit jakékoli výdaje související se soukromým majetkem (pojištění, odpisy, způsobené škody). Také u všech států platí, že když jsou výdaje vynaložené na zařízení, které šetří energii nebo je ekologické, tak jsou tyto výdaje daňově uznatelné (na podporu ochrany životního prostředí). Výrazným rozdílem je uznávání výdajů na zvýšení (nebo snížení) základního kapitálu. V České republice a na Slovensku je uplatňování tohoto výdaje zakázáno, ale v ostatních vyspělých státech je daňově uznatelný, což je pro poplatníka jistě výhodnější. A navíc podpora podnikání je z hlediska rozvoje ekonomiky výhodná i pro stát. Do následující tabulky jsem zařadila výdaje na zabezpečení pracovních a sociálních podmínek, které si může poplatník uplatnit jako daňově uznatelné. Jsou zde výdaje, které se týkají především bezpečnosti práce, hygieny, dalšího vzdělávání (příp. rekvalifikace) a stravování.

40

Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců

Daňově uznatelné náklady

Česká republika

Slovensko

Velká Británie

Nizozemí

Německo

Bezpečnost a ochranu zdraví, hygienické vybavení Závodní preventivní péče

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Provoz vlastních vzdělávacích zařízení + školení

Limit

Limit

Ano

Limit

Ano

Stravné

Limit

Limit

Limit

Limit

Limit

Provoz vlastního stravovacího zařízení

Limit

Limit

Limit

Limit

Limit

Mzdové a ostatní pracovní nároky zaměstnanců

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Příspěvky na doplňkové důchodové spoření

Ne (řazeno mezi odpočty)

Ano

Ano

Ano

Ano

Výdaje pro osobní potřebu poplatníka

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Vyplácené podíly na zisku

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Další výdaje na studium (jídlo, pití)

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano

41

Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců

Daňově uznatelné náklady

Česká republika

Slovensko

Velká Británie

Nizozemí

Německo

Náklady na děti (výživné, opatrování)

Ne (sleva na dani)

Ne

Ne

Limit

Limit

Cestování mezi domovem a prací

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano

Náklady na stěhování do jiného domu (kvůli práci)

Ne

Ne

Ano

Ano

Ano

Cestovní výdaje

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Tab. 8: Porovnání výdajů na pracovní a sociální podmínky

Česká republika v některých případech používá jiné postupy, jak snížit základ daně. Protože tam, kde ostatní státy uplatňují daňově uznatelné výdaje, tam je ČR uplatňuje formou odpočtů (viz. příspěvky na doplňkové spoření) a slev (viz. náklady na děti). Z hlediska výdajů na studium je na tom nejlépe Německo, jelikož tam se mohou jako daňově uznatelné použít veškeré náklady na studium včetně jídla, pití, dojíždění, ale pouze pod podmínkou (stejnou mají i ostatní země), že studium je zaměřené na získání vědomostí pro poplatníkovu práci a pracovní povinnosti. Stejně tak je Německo výhodnější, pokud jde o hledání a dojíždění do práce. V Německu si totiž poplatník může uplatnit náklady na cestování do práce, náklady na stěhování do jiného domu (kvůli lepší dostupnosti do práce), a navíc i náklady na hledání zaměstnání - na inzeráty, telefonní hovory, fotokopie různých dokladů, cestovní náklady související s pohovorem). Výdaje na stěhování se dají uplatnit i v Nizozemí a Velké Británii. Výdaje na zajištění bezpečnosti při práci, hygienického vybavení, stravování a školení mají dané země stejné – tyto výdaje jsou u všech zemí daňově uznatelné a některé z nich jsou zákonnými předpisy limitované do určité výše.

42

Výdaje na reklamu a reprezentaci

Daňově uznatelné náklady

Česká republika

Slovensko

Velká Británie

Nizozemí

Německo

Výdaje na reklamu (za účelem reprezentace)

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Reklamní a propagační předměty

Limit

Limit

Limit

Ne

Ne

Výdaje na reprezentaci

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne (řazeno mezi odpočty)

Ano

Ano

Limit

Limit

Dary

Tab. 9: Porovnání výdajů na reprezentaci

Česká a Slovenská republika mají velmi podobné zákony pro uplatnění daňově uznatelných nákladů. I přesto se ale v pár položkách liší. Například na Slovensku jsou dary daňově uznatelné náklady. V České republice dar sice není daňově uznatelný náklad, ale poplatník si ho může uplatnit jako odpočet, takže v obou případech stejně dojde ke snížení základu daně z příjmů. To samé platí i u příspěvků na penzijní připojištění nebo na životní pojištění, které jsou na Slovensku daňově uznatelným nákladem a v ČR se uplatňují formou odpočtů. V České republice se dále nesmí uplatňovat jako daňově uznatelné jakékoli výdaje na reprezentaci, kromě reklamních a propagačních předmětů (pokud jejich hodnota nepřesahuje 500 Kč), stejně je to tak i na Slovensku a ve Velké Británii. Na webových stránkách Nizozemí a Německa jsem tento pojem „reklamní a propagační předměty“ nenašla, tak předpokládám, že tento způsob zde není zavedený. V České republice a v ostatních zemích (Slovensko, UK, Nizozemí, Německo) je také povoleno uplatňování různých výdajů na reklamu (za účelem reprezentace podniku), jako je například reklama na internetu, v novinách nebo v televizi.

43

Daně a poplatky

Daňově uznatelné náklady

Česká republika

Slovensko

Velká Británie

Nizozemí

Německo

Daň z nemovitosti a z převodu nemovitosti

Ano

Ano

-

Ne

Ano

Daň silniční

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Daň z přidané hodnoty

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Pokuty, penále

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Tab. 10: Porovnání výdajů na daně a poplatky

S uznáváním daní a poplatků jako daňově uznatelných výdajů je to trochu složitější, samozřejmě ve všech státech platí, že daňově neuznatelné jsou pokuty uložené trestním soudem, pokuty uložené jakýmkoli orgánem Evropské unie a veškeré pokuty za dopravní přestupky, správní pokuty a penále. V České republice a ostatních státech lze použít jako daňově uznatelné i daně z nemovitosti a z převodu nemovitosti. Je to povolené všude kromě Nizozemí. Také jsem našla, že pouze v ČR je možné jako daňově uznatelnou požít silniční daň.

44

8.

Závěr

Hlavním cílem mé práce bylo odpovědět na otázku, v čem by se mohl daňový systém České republiky změnit, aby byl pro stát i pro poplatníky výhodnější a efektivnější. Abych se k této odpovědi dostala, musela jsem analyzovat pravidla pro uplatnění daňově uznatelných výdajů u daní z příjmů fyzických osob. Dále jsem ve své práci zjišťovala počet a charakteristiku jednotlivých dílčích základů daně a sazby daně. Poté následovala komparace získaných informací v jednotlivých zemích, ke které jsem používala statistické funkce z programu Excel a následná odpověď na cílovou otázku. Při zjišťování výše uvedených položek u porovnávaných států Evropské unie jsem zaznamenala, že se v zásadě dané státy moc neliší. Zjistila jsem, že Česká a Slovenská republika mají z porovnávaných zemí nejnižší sazbu daně z příjmů fyzických osob a jako jediní mají rovnou daň. V ostatních zemích je použita sazba klouzavě progresivní, která je podle mých poznatků lepší, výhodnější a pomáhá lépe plnit funkci fiskální a redistribuční. U analýzy daňově uznatelných výdajů jsem u porovnávaných států našla většinou drobné rozdíly. Také se státy lišily formou uplatňování těchto výdajů – výdaje byly uplatňovány formou uznatelných výdajů, odpočtem nebo slevou na dani poplatníka. Hlavní rozdíl, který si uvědomuji, je v tom, že oproti České republice se v ostatních státech klade větší důraz na podporu podnikání, neboli je zde mnohem více daňově uznatelných výdajů týkajících se založení společnosti, obchodního majetku nebo poplatníků, ale na druhou stranu jsou Česká a Slovenská republika jediné dva státy, kde je možné uplatnit paušální výdaje, což je výhodnější pro poplatníky i pro stát z hlediska úspory administrativních nákladů. V ostatních porovnávaných zemích tuto možnost uplatnění paušálu nemají. Proto bych pro Českou republiku doporučila změnu rovné sazby na progresivní sazbu daně z hlediska zvýšení daňově spravedlnosti při výběru daně. Také bych pro fyzické osoby zavedla některé z daňově uznatelných výdajů, které se v České republice neuplatňují, ale v ostatních porovnávaných zemích je jejich uplatňování povoleno.

45

9. 

Seznam použité literatury

ŠIROKÝ, Jan: Daně v Evropské unii, 4. aktualizované vydání, Praha: Linde 2010, 350 str., ISBN 978-80-7201-799-7



VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka: Daňový systém ČR 2010, 10. aktualizované vydání, Praha: 1. VOX a.s., 355 str., ISBN 978-80-86324-86-9



NERUDOVÁ, Danuše: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, 2. aktualizované vydání, Praha: ASPI 2008, 260 str., ISBN 978-80-7357-386-7



PITTERLING, Marcel: Daňově uznatelné výdaje, 3. aktualizované vydání, Praha: WoltersKluwer ČR 2009, 132 str., ISBN 978-80-7357-483-3



European Tax Handbook 2011



Zákon o dani z příjmů fyzických osob 2011



Ministerstvo Nizozemí - http://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/inkomstenbelasting



Nizozemí - http://www.rijksoverheid.nl/#ref-minfin



Zákony a předpisy v Nizozemí http://wetten.overheid.nl/BWBR0011353/Hoofdstuk6/geldigheidsdatum_18-12-2011



Nizozemí - http://www.belastingdienst.nl/



Německo, uznatelné výdaje, http://www.juraforum.de/gesetze/estg/9-werbungskosten



Německý zákon - http://www.gesetze-im-internet.de/estg/BJNR010050934.html



Daňově uznatelné výdaje v UK - http://www.hmrc.gov.uk/guidance/480.pdf



Legislativa Velké Británie - http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2007/3/contents



UK - http://www.hmrc.gov.uk/incometax/basics.htm#1



Daňové náklady v UK - http://www.glazers.co.uk/tax_deductible_expenses.htm



Náklady u OSVČ v UK - http://www.hmrc.gov.uk/incometax/relief-self-emp.htm



Výdaje v UK - http://www.legislation.gov.uk/all?title=expenditure



Obecné informace o daňových výdajích v České republice http://www.jakpodnikat.cz/vydaje-naklady-danove.php



Obecné informace o paušálních výdajích v ČR – http://www.jakpodnikat.cz/pausalni-vydaje-procentem.php



Obecné informace o daňových výdajích v ČR http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%A1_uznatelnost_v%C3%BDdaj%C 5%AF

46



Výdaje a benefity ve Velké Británii http://www.adviceguide.org.uk/index/your_money/tax_index_ew/benefits_in_kind.ht m



Slovenský zákon o dani z příjmů fyzických osob - http://www.drsr.sk/wps/portal

47